JIHOMORAVSKÉ ROZHLEDNY V REGIONÁLNÍM CESTOVNÍM RUCHU

VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ A HOTELOVÁ Studijní obor: Management hotelnictví a cestovního ruchu

Natalia BEKKER

JIHOMORAVSKÉ ROZHLEDNY V REGIONÁLNÍM CESTOVNÍM RUCHU Towers in South Moravian Region in the regional tourism BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jan Trávníček

Brno, 2015

Jméno a příjmení autora:

Natalia Bekker

Název bakalářské práce:

Jihomoravské rozhledny v regionálním cestovním ruchu

Název bakalářské práce v AJ:

Towers in South Moravian Region in the regional

tourism Studijní obor:

Management hotelnictví a cestovního ruchu

Vedoucí bakalářské práce:

RNDr. Jan Trávníček

Rok obhajoby:

2015

Anotace: Bakalářská práce je zaměřena na význam rozhleden jako objektů, které mohou mít vliv na rozvoj regionálního cestovního ruchu na území Jihomoravského kraje. Jsou to právě rozhledny, které tvoří nezastupitelné místo v turismu Jiţní Moravy a mohou tak umoţnit zvýšení návštěvnosti řady míst Jihomoravského kraje. Z tohoto důvodu se také očekává zvýšení příjmů do obecního rozpočtu řady obcí nacházející se na Jiţní Moravě. Hlavním cílem této bakalářské práce je vyhodnotit, jaké informace a materiály informační centra na území Jihomoravského kraje poskytují turistům o rozhlednách a jaká je kvalita jednání pracovníků informačních center se zahraničními turisty. Jako hlavní metody je vyuţito metody mystery callingu.

Annotation: The bachelor thesis is focused on the importance of the towers as objects that can have an impact on the development of regional tourism in the territory of the South Moravian region. It is the Tower, which is a unique place in tourism in Southern Moravia and can allow you to increase traffic to a series of places of the South Moravian region. It is also expected to increase income to the municipal budget a series of villages located in South Moravia. The main objective of this bachelor thesis is to evaluate the information and materials information center for the Southern Region of the towers provide tourists and the quality of personnel

information centers negotiations with foreign tourists. As the main method used method mystery calling.

Klíčová slova: Regionální cestovní ruch, mystery calling, Jihomoravský kraj, rozhledny, propagace.

Key words: Regional tourism, mystery calling, South Moravian region, towers, promotion.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Jihomoravské rozhledny v regionálním cestovním ruchu vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jana Trávníčka a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s aktuálně platnými právními předpisy a vnitřními předpisy Vysoké školy obchodní a hotelové.

V Brně dne 17. 4. 2015 vlastnoruční podpis autora

Obsah Úvod............................................................................................................................................ 8 I.

Teoretická část .............................................................................................................. 11

1

Rešerše .......................................................................................................................... 12

2

Regionální cestovní ruch .............................................................................................. 15

2.1

Vymezení pojmu cestovní ruch ................................................................................ 15

2.2

Formy a druhy cestovního ruchu .............................................................................. 18

2.3

Význam regionálního cestovního ruchu a jeho moţnosti na Jiţní Moravě .............. 19

3

Rozhledny ..................................................................................................................... 21

3.1

Charakteristika pojmu rozhledny a jejich stručná historie........................................ 22

3.2

Klasifikace druhů a forem rozhleden ........................................................................ 27

3.3

Rozhlednová turistika ............................................................................................... 30

II.

Praktická část ............................................................................................................ 32

4

Analytická část .............................................................................................................. 33

4.1

Výzkumné otázky ..................................................................................................... 33

4.2

Metodika výzkumu ................................................................................................... 33

4.3

Charakteristika jednotlivých rozhleden na území Jiţní Moravy – Brno a okolí ...... 37

4.4

Výsledky a jejich interpretace................................................................................... 39

5

Návrhová část ............................................................................................................... 42

Závěr ......................................................................................................................................... 43 Pouţité zdroje ........................................................................................................................... 45 Seznam obrázků, grafů a tabulek .............................................................................................. 48

ÚVOD Bakalářská práce se věnuje jednomu z významných témat současné doby v oblasti cestovního ruchu a turistiky. Autorka práce se snaţí poukázat, jakého významu a vlivu dosahují jihomoravské rozhledny v regionálním cestovním ruchu a turistice vůbec. Proto se také v rámci jednotlivých kapitol zmiňuje o tématu rozhlednové turistiky. Jedná se v podstatě o jednu ze součástí turistiky, která je rozvíjena v oblasti míst rozhleden. Jak vyplývá z jednoho internetového zdroje, na celém území České republiky se nachází cca 160 rozhleden. Je však zcela patrné, ţe právě Jihomoravský kraj nepatří ke krajům, kde by jich bylo moţno najít větší mnoţství. Spíše je tomu naopak. Nicméně je třeba konstatovat, ţe rozhledny jsou zajímavým lidským výtvorem, který dává orgánům veřejné a místní správy moţnost, jak propagovat regionální cestovní ruch a jak dále danou krajinu zvelebovat. Ne nadarmo právě v místech, kde se takové rozhledny nacházejí, se budují cyklostezky s vydatnou podporou finančních prostředků ze strukturálních fondů a operačních programů Evropské unie. Autorka této bakalářské práce měla moţnost poprvé s rozhlednami tohoto typu seznámit aţ v době, kdy se přistěhovala do České republiky. Vzhledem k tomu, ţe pochází z Ruska, tak s nimi do styku nikdy nepřišla, protoţe na území Ruské federace v podstatě ţádné rozhledny neexistují. Proto se ani nedomnívala, ţe by mohla podobné krásy a zcela jedinečné stavby někdy vůbec obdivovat. Poprvé se s jednou rozhlednou tohoto typu setkala v Karlových Varech. Tato problematika ji zaujala, a proto se ji také rozhodla zpracovat ve formě bakalářské práce. Jestliţe se však hovoří o rozhlednách, bude také zapotřebí si definovat, jaké znaky či jaká kritéria musí rozhledna splňovat, aby tak mohla být označována. V minulosti byly totiţ za rozhledny mnohokrát označovány stavby, které však slouţily ke zcela jiným účelům. Tím se lze obecně dostat k historii rozhleden na území českého státu, která je dle odborné literatury poměrně dlouhá. Lze v ní však najít také mnoho prázdných míst, a to jak v době obou světových válek, tak i v době socialismu od roku 1945 aţ do roku 1989.1 Teprve po tomto roce se začalo více pozornosti směřovat také na rozhledny, které právě po roce 1989 zaţívaly tzv. boom. Nejenom, ţe docházelo k jejich značné rekonstrukci a obnově, ale také se ve 1

DVOŘÁK, Jiří. Rozhledny a rozhledová místa. 1. vyd. Praha: Olympia, 2001, 247 s. ISBN 80-7033-697-8. 8

velkém stavělo mnoho dalších. Proto se dnes lze setkat s mnohými skvosty mezi rozhlednami, ať uţ jsou postaveny ze dřeva, ze ţeleza nebo z betonu. Mnohé také dostaly svá neobyčejná jména, a to např. podle záměru architekta, který je navrhoval.2 Jak tedy vyplynulo z výše uvedeného, problematika rozhleden, jejich vymezení a následného vlivu je velice rozmanitá, proto je jí nutno věnovat patřičnou pozornost. Ukazuje se však, ţe zatím neexistuje příliš mnoho propagačních materiálů, které by na rozhlednovou turistiku odkazovaly. Přitom právě rozhledny mají z tohoto pohledu značný potenciál a mohou významnou měrou přispět k návštěvě mnohdy zapomenutých a zapadlých míst. Hlavním cílem této bakalářské práce je vyhodnotit, jaké informace a materiály informační centra na území Jihomoravského kraje poskytují turistům o rozhlednách a jaká je kvalita jednání pracovníků informačních center se zahraničními turisty. Kromě toho jsou také identifikovány dílčí cíle práce, k nimţ se řadí analyzovat pozitivní efekty rozhlednové turistiky na rozvoj regionální cestovního ruchu a především vypracovat vlastní výzkumné šetření s vyuţitím metody rozhovoru. Budou tak osloveni pracovníci některých infocenter, s nimiţ bude realizován tzv. mystery calling. Představeny budou také jednotlivé rozhledny, které se na vymezeném území Jihomoravského kraje nacházejí. Výsledky z této analýzy pak budou slouţit jako podklad relevantních dat pro následnou návrhovou část práce. S ohledem na stanovený cíl bakalářské práce výše je tato práce dále rozčleněna do celkem pěti kapitol. První tři z nich je moţno začlenit pod teoretickou část bakalářské práce, neboť se v nich autorka zaměřuje na teoretické vymezení základních poznatků, jeţ se k řešené problematice vztahují. Tím bude umoţněno vytvořit přehled podobných prací, které se uvedenou problematikou zabývají. Druhá kapitola charakterizuje základní termíny, s nimiţ bude v práci dále operováno. Jedná se např. o cestovní ruch, o regionální cestovní ruch, vymezení stavby označované jako rozhledny nebo specifikace rozhlednové turistiky.

2

NOUZA, Jan. Rozhledny na prahu 21. století. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 2003, 151 s. ISBN 80-

86424-19-7. 9

Čtvrtá kapitola představuje analytickou část bakalářské práce, která se věnuje aplikaci jiţ získaných teoretických poznatků do praxe. Jako hlavní metoda je v tomto případě rozhovor (tzv. mystery calling) s pracovníky vybraných informačních center. Na základě toho bylo docíleno moţnosti zjistit, jaké informace mají pracovníci těchto center, jakým způsobem informace předávají, apod. Nedílnou součástí této kapitoly je i charakteristika jednotlivých rozhleden, které se na území Jiţní Moravy, resp. okresu Brno a okolí nacházejí. Důvodem je, ţe právě k této oblasti se uskutečněné výzkumné šetření váţe. Mělo být také důkladně zmapováno blízké okolí v dosahu rozhleden, coţ je pak moţno vyuţít v návrhové části, jeţ je součástí páté kapitoly. Součástí jednotlivých návrhů bude také doporučení pro zlepšení celkového servisu a zvýšení kvality informačních center, která budou v rámci bakalářské práce a v rámci výzkumné otázky oslovena. Tyto návrhy budou moci jednotlivá informační a turistická centra implementovat do svých programů.

10

I.

TEORETICKÁ ČÁST

11

1 REŠERŠE Podobnou problematikou se doposud nezabývalo příliš mnoho autorů. Je zde tudíţ moţnost vyzdvihnout především podobně zaměřené bakalářské nebo diplomové práce, které zkoumaly vliv rozhleden či rozhlednové turistiky na cestovní ruch (turismus). Nemuselo se nutně jednat o stejný region, ale i o jiný (např. o Moravskoslezský kraj). Jednou z takových prací je bakalářská práce Hospodarčíka z roku 2011, který se zabýval rolí některých rozhleden, které se nacházejí na území Moravskoslezského kraje a jejich významem v turismu. V závěru Hospodarčík přichází s tvrzením, ţe obecně má Česká republika vysoký potenciál čerpat v cestovním ruchu „přírodního, historického a kulturního bohatství. Rozhledny tak vyplňují širokou nabídku turistických atraktivit v krajích a obcích v České republice. Nicméně lze konstatovat, že rozhledny v rámci Moravskoslezského kraje jsou obecně vnímány především jako doplňková atraktivita v oblasti turismu. Rozhledny jako objekty cestovního ruchu tak patří k určitému standardu v oblasti turismu na území Moravskoslezského kraje. Poměr nákladů na výstavbu a údržbu rozhledny a přínosu v oblasti cestovního ruchu pro danou lokalitu hovoří ve prospěch přínosu. Primárně se ovšem nejedná o finanční profit. Rozhledny na sebe váží možnosti rozšíření cyklistické infrastruktury spolu s přidělením dotací na její výstavbu. Rozhlednu lze využít i při marketingové strategii cestovního ruchu v oblasti.“3 Další prací je bakalářská práce Královské na téma rozhleden Orlických hor. V této práci se autorka snaţila docílit analýzy stavu a přínosu rozhleden pro oblast Orlických hor. Mělo tak být zjištěno, jak se mohou rozhledny jakoţto turistická atraktivita v cestovním ruchu dále podílet na rozvoji celého regionu i ve vztahu k potenciálu rozhleden k vyšší návštěvnosti Orlických hor jako takových. Autorka v rámci svého výzkumu došla ke zjištění, ţe dosud rozhledny nesplňují či neposkytují všechny moţnost pro jejich plné vyuţití. Proto se domnívá, ţe by mělo být docíleno lepší vybavení jejich bezprostředního okolí. Zmiňuje např. lavičky, dětská hřiště, odpadkové koše, stojany na kola nebo přístřešky, kam by se mohli návštěvníci (turisté) schovat v případě, ţe bude nepříznivé počasí. Jistým problémem bylo zajištění údajů

3

HOSPODARĆÍK, Michal. Rozhledny v Moravskoslezském kraji a jejich význam v turismu. Bakalářská práce.

Přerov:

Vysoká

škola

logistiky,

2011,

61

s.

[Elektronická

verze].

Dostupné

také

z:

http://theses.cz/id/y48v4k/Rozhledny_v_Moravskoslezskem_kraji_a_jejich_vyznam_v_turismu.docx, s. 50. 12

o návštěvnosti jednotlivých rozhleden, jelikoţ nebylo moţné získat dostatečného počtu respondentů. Za největší problém se v případě rozhleden v regionu Orlických hor povaţuje jejich financování a způsoby údrţby. K tomu dále Královská podotýká: „s tímto problémem se rozhledny potýkají od svých začátků až dodnes. Největší zásluhu na jejich výstavbě a opravách přisuzuji KČT a nadšencům, kteří jsou na rozhledny schopni přispět a uskutečnit jejich výstavbu. Ze svých dotazů jsem se dozvěděla, že většina návštěvníků by byla ochotna výstavbu nových rozhleden podpořit. Z Orlických hor by valná většina respondentů uvítala rozhlednu na Velké Deštné, kde také malá vyhlídka dříve stávala. Bylo by vhodné tuto skutečnost zvážit a pokusit se o obnovení dřevěné vyhlídky.“4 Štěpánková se ve své bakalářské práci zabývá významem rozhleden jakoţto turistické atrakce v České republice a jejich významem pro oblast cestovního ruchu. Ačkoliv nejdříve pohlíţí na rozhledny z teoretického pohledu, důleţitá je především zpracovaná praktická část. Na základě vlastního výzkumného šetření je tak moţno vyhodnotit dle jejich kvantitativních a kvalitativních rysů význam rozhleden a jejich celkovou koncepci. V závěru pak autorka uvádí konečné výsledky, k nimţ ve svém výzkumu dospěla. Pro vzájemné srovnávání vyuţila několikero důleţitých údajů, jako je např. otevírací doba rozhleden, vybírané vstupné, současný stav infrastruktury v blízkém okolí rozhleden apod. Zároveň bylo moţno na základě dotazníkového průzkumu stanovit profil typického návštěvníka rozhleden.5 Jako poslední bude uvedena bakalářská práce Hladíka, který se zabýval potenciálem jednotlivých rozhleden v mikroregionu Východního Slovácka. Autor práce došel ke zjištění, ţe samotný region má poměrně nevýhodnou polohu s ohledem na celé území České republiky, proto je zde také potenciál cestovního ruchu menší, neţ v případě jiných regionů. Proto se jeví výstavba rozhleden jako ukazatel, jak se pokusit zvýšit návštěvnost těchto míst. Jistou nevýhodou je však také skutečnost, ţe rozhledny jsou úzce spojené s cykloturistikou, 4

KRÁLOVSKÁ, Renata. Rozhledny Orlických hor. Bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická

Jihlava,

2013,

93

s.

[Elektronická

verze].

Dostupné

také

z:

https://is.vspj.cz/bp/get-

bp/student/28914/thema/2202, s. 82. 5

ŠTĚPÁNKOVÁ, Michaela. Rozhledna, jako turistická atrakce. Bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola

polytechnická Jihlava, 2011, 71 s. [Elektronická verze]. Dostupné také z: https://is.vspj.cz/bp/getbp/student/13923/thema/1357. 13

a právě v regionu Východního Slovácka jsou trasy špatně značené, coţ znevýhodňuje samotné rozhledny. 6 Je tedy moţné se domnívat, ţe cykloturistika, která je na území Jihomoravského kraje poměrně dobře rozvinuta, bude zvyšovat význam rozhlednové turistiky v tomto regionu.

6

HLADÍK, Jiří. Rozhledny v mikroregionu Východní Slovácko. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita,

2013, 56 s. [Elektronická verze]. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/375706/prif_b/bp_Hladik_ver3c.pdf. 14

2 REGIONÁLNÍ CESTOVNÍ RUCH Ačkoliv je bakalářská práce primárně věnována rozhlednám a rozhlednové turistice, je nutno se také zabývat vymezení cestovního ruchu, aby bylo moţno následně pochopit, jaké místo mohou rozhledny v cestovním ruchu zastávat. Krátce je také zmíněn význam regionálního cestovního ruchu, který právě v případě rozhleden tvoří jejich nedílnou součást. Vzhledem k tomu, ţe je v analytické části věnována pozornost popisu jednotlivých rozhleden na území Jiţní Moravy, jakoţto turistické oblasti, zmíní se autorka také o moţnostech, které regionální cestovní ruch v této oblasti nabízí.

2.1 Vymezení pojmu cestovní ruch Jak se mimo jiné zmiňuje Ryglová, Burian a Vajčnerová, v současnosti nelze najít jednoznačnou a univerzální definici pojmu cestovní ruch, a to mimo jiné s ohledem na fakt, ţe kaţdý autor do takové definice zohledňuje svůj osobní pohled a svoje vlastní názory.7 V této návaznosti je nutno chápat cestovní ruch v jeho sloţitosti, mnohotvárnosti a komplexnosti. Cestovní ruch totiţ představuje komplexní, avšak velmi sloţitý sociálně ekonomický jev, který implikuje řadu ekonomických, ale také mimoekonomických procesů ve společnosti.8 Z jednotlivých definic lze vyjmout především tu, která byla pojata za oficiální v roce 1991 při konferenci v Ottawě v Kanadě. Cestovní ruch tak představuje krátkodobé přesunutí lidí z jednoho místa na druhé, přičemţ účastníci zde také pobývají krátkodobě a nejedná se o místo, kde by dále vykonávali některé pracovní činnosti.9 Je tedy zřejmé, ţe cestovní ruch je neodmyslitelně spojen s cestováním. Ovšem cestovní ruch není jen pouhé cestování a

7

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy

a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 8

INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch. Základy. 2. přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2009, 122 s. ISBN

978-80-245-1569-4. 9



rekreace. V rámci cestovního ruchu jsou jednotlivými zprostředkovateli nabízeny i další formy sluţeb, jako je např. ubytování, stravování, lázeňské a wellness sluţby apod.10 Malá se v této souvislosti zmiňuje, ţe cestovní ruch jiţ dnes běţně patří k moderní společnosti. Je to mimo jiné také tím, ţe kaţdý rok je v rámci cestovního ruchu uskutečněna celá řada cest, kdy je druhými lidmi – účastníky cestovního ruchu opouštěno jejich trvalé bydliště, a to za účelem navštívit jiné místo, kde se mohou bavit, navštívit přírodní a historické pamětihodnosti, načerpat nové síly, relaxovat apod. Cestovní ruch se pak z tohoto pohledu povaţuje také za důleţitou součást spotřeby obyvatelstva. Cestovní ruch je tak moţno chápat jako důleţitý ekonomický fenomén.11 V podobných intencích se vyjadřují také Hesková a kol., podle nichţ se cestovní ruch povaţuje za výrazný společensko-ekonomický jev, a to nejen z pohledu daného jedince, tak i z pohledu celé společnosti. V rámci cestovního ruchu lidé ročně uskuteční milióny cest z důvodu vlastní rekreace, za účelem poznávání historie, tradic a zvyků jiných kultur, nebo také proto, ţe si lidé chtějí uskutečnit vlastní sny a naplnit je exotickou či zcela neobvyklou dovolenou.12 Jak jiţ bylo autorkou na základě studia odborných zdrojů zmíněno, cestování je neodmyslitelně spojeno s cestovním ruchem. Je to chápáno přibliţně takto. Kaţdý cestovní ruch ve svém rámci zahrnuje cestování, avšak ne kaţdé cestování musí nutně být vymezeno jako cestovní ruch. Podobnou analogii lze identifikovat také v případě rekreace, kdy se v cestovním ruchu uplatňuje neodmyslitelně rekreace a také volný čas, ale ne vţdy kaţdá rekreace je uskutečňována jako cestovní ruch a také není celý volný čas zařazen v cestovním ruchu. Volnému času mohou být podmíněny i další typy činností a aktivit.13 10

HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, vyuţití volného času:

aplikovaný marketing sluţeb. Praha: Grada, 2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. 11

MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999, 83 s. ISBN 80-7079-443-7.

12

HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-7168-948-3.

13

ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl.

2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 16

Je vhodné na tomto místě zmínit také další definici, s níţ přichází Galvasová a kol. Jedná se o „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pokud s pobytem není spojeno trvalé usazení a vykonávání výdělečné činnosti.“14 Závěrem této podkapitoly je moţné vyjádřit budoucí potenciál a směřování cestovního ruchu v budoucnu. Jak také uvádějí někteří zahraniční autoři, lze do budoucna očekávat, ţe se zvýší počet turistů, kteří cestují do některé ze světových destinací cestovního ruchu. Ačkoliv dnes v rámci příjezdového cestovního ruchu převaţují především cesty do Evropy, předpokládá se, ţe v budoucnu se tento značný nepoměr mezi jednotlivými kontinenty změní, a stále více lidí bude v rámci zahraničního cestovního ruchu navštěvovat také destinace v Asii a v Americe (jak v USA, tak i ve státech Jiţní Ameriky).15 V mnohých publikacích se zmiňuje jak cestovní ruch, tak i turismus, přičemţ se tyto pojmy uţívají jako určitá synonyma. Na to je ale třeba si dávat pozor, protoţe je třeba cestovní ruch a turismus rozlišovat. Zatímco cestovním ruchem se chápou konkrétní aktivity a cestování, které člověk podniká za účelem návštěvy zajímavé a pro něj vysněné destinace cestovního ruchu, turismus je z tohoto pohledu chápán spíše jako průmysl či průmyslové odvětví, které tvoří důleţitou úlohu v rámci celého národního hospodářství.16 Galvasová a kol. pak na tuto problematiku dále navazují, přičemţ turismem je chápáno odvětví cestovního ruchu, coţ je definováno jako: „souhrn veřejných a soukromých subjektů a organizací, které se podílejí na vývoji, produkci, distribuci, poskytování a marketingu produktů a služeb sloužících potřebám cestujících.“17

14

GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008,

262 s. ISBN 978-80-87147-06-1, s. 18. 15

HALL, C. Michael a Stephen J. PAGE. The Geography of Turism and Recreation. 4ed. Oxon: Routledge,

2014, 470 p. ISBN 978-0-415-83399-8. Dostupné také z:http://books.google.cz/. 16

PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2. aktualiz. a rozš.

vyd. Praha: Grada, 2014, 262 s. ISBN 978-80-247-3643-3. 17


262 s. ISBN 978-80-87147-06-1, s. 18. 17

2.2 Formy a druhy cestovního ruchu Jestliţe se hovoří o typologii cestovního ruchu, má se tím dle Galvasové a kol. na mysli „soubor různých účelových členění vztahů a jevů vyplývajících z cestování a pobytu osob. Smyslem těchto členění je systematické uchopení dané charakteristiky cestovního ruchu za nějakým účelem (rozvoj určitých znaků, marketing, tvorba produktů, statistika apod.).“18 Z tohoto pohledu se dle Palatkové rozlišují jednotlivé typy formy a druhy cestovního ruchu,19 které budou v rámci této podkapitoly rozebrány, resp. naznačeny, aby bylo zřejmé, s jakými z nich je moţno se v rámci návštěvy rozhleden setkat. Druhy cestovního ruchu poukazují na jevový průběh tohoto odvětví a na odlišné způsoby jeho realizace, a to dle jednotlivých podmínek geografických, ekonomických, společenských, ale také dalších. Druhy cestovního ruchu předpokládají členění cestovního ruchu na základě jednotlivých vnějších faktorů, a to např. dle místa realizace, dle vztahu k platební bilanci, jaký počet účastníků jej realizuje apod.20 Jak dále uvádí Ryglová, Burian a Vajčnerová, rozlišuje se např. domácí a zahraniční cestovní ruch, výjezdový a příjezdový cestovní ruch, organizovaný a neorganizovaný, cestovní ruch individuální (realizuje jej jednotlivec, příp. rodina s dětmi tzv. na vlastní pěst) a skupinový – ve větší skupině se zprostředkovatelem cestovní kanceláře.21 Typologie cestovního ruchu předpokládá kromě druhů cestovního ruchu také její formy, které jsou zaloţeny na motivaci návštěvníků. Prostřednictvím jednotlivých forem cestovního ruchu

18


262 s. ISBN 978-80-87147-06-1, s. 28. 19

PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2. aktualiz. a rozš.

vyd. Praha: Grada, 2014, 262 s. ISBN 978-80-247-3643-3. 20


262 s. ISBN 978-80-87147-06-1. 21



je moţno vystihnout charakter trávení volného času ze strany jednotlivých účastníků cestovního ruchu. K primárním motivům jeho realizace se řadí především motivy rekreace, kultury, motivy společenské, sportovní, ekonomické a dále specifické.22 Podle Ryglové, Buriana a Vajčnerové lze rozlišit čtyři základní formy cestovního ruchu, k nimţ se řadí: Rekreační, jehoţ smyslem je regenerovat a reprodukovat vlastní fyzické a duševní síly člověka. Zpravidla se taková forma cestovního ruchu realizuje v relevantním rekreačním prostředí, např. v horské oblasti. Kulturně poznávací, který se zaměřuje na poznání historických sekvencí dané destinace cestovního ruchu, na poznání zvláštních a ojedinělých tradic, kultury a zvyků jedinečné kultury v daném státě. Sportovně-turistický, v jehoţ rámci se vyuţívá zájmu turistů, kteří chtějí aktivně odpočívat, realizovat aktivní účast na sportovních aktivitách. Jeho nedílnou součástí je také organizace pasivní účasti na sportovních akcích. Léčebný a lázeňský, v jehoţ rámci je realizována léčba, prevence, relaxace a obecně celková obnova fyzických a duševních sil daného jedince.23

2.3 Význam regionálního cestovního ruchu a jeho moţnosti na Jiţní Moravě Ukazuje se, ţe cestovní ruch má velký význam na rozvoj a utváření samotného regionu. Z tohoto pohledu zde tak má Jiţní Morava velmi výhodné postavení jako jedna z turistických oblastí, která se na území České republiky nachází. Obecně by bylo moţné hovořit o tom, ţe je cestovní ruch jeden z významných faktorů, jehoţ prostřednictvím se můţe region dále utvářet a získávat potřebnou konkurenceschopnost. Tato skutečnost je mimo jiné dána i postavením cestovního ruchu, který zastává v řadě strategických a programových 22


262 s. ISBN 978-80-87147-06-1. 23



koncepčních dokumentech. Nicméně ne všechna očekávání jsou z hlediska cestovního ruchu v regionu vţdy zcela splnitelná.24 Pro kaţdý region nemusí být postavení a vliv cestovního ruchu povaţován za hlavní odvětví. To vţdy záleţí na základních charakteristikách a podmínkách tohoto regionu, především pak v případě, ţe je jím ovlivňován jak hospodářský, tak i sociální rozvoj regionu. Ukazuje se, ţe takovým je právě region Jiţní Moravy – Jihomoravského kraje, a to mimo jiné s ohledem na základní charakteristiky a rysy této oblasti, kdy lze vyuţít potenciálu venkovské krajiny. 25 I z tohoto důvodu se zde nachází určité mnoţství rozhleden, které pak mají vliv i na celkovou podobu krajiny.

24

SHARMA, K. K. Tourism and Regional Development. New Delphi: Sarup & Sons, 2004, 293 p. ISBN 81-

7625-529-7. Dostupné také z: http://books.google.cz/. 25

SHARPLEY, Richard a David J. TELFER. Tourism and Development: Concepts and Issues. Clevedon:

Channel View Publications, 2002, 397 p. ISBN 1-873150-34-2. Dostupné také z: http://books.google.cz/. 20

3 ROZHLEDNY Třetí kapitola bakalářské práce se věnuje důleţitému pojmu, a to rozhlednám. Jejich výstavba se na území České republiky pojí s dlouholetou historií. Uvádí se, ţe za určité předchůdce lze povaţovat např. hradní, kostelní anebo radniční věţe. U nich lze však hovořit spíše o tom, ţe slouţily ke stráţnímu účelu a umoţnily tak svým majitelům, aby měly dostatečný přehled o tom, co se v okolí děje.26 Z minulosti je známo, ţe v určitých regionech vznikala celá řada takových stráţních věţí. K takovým se však řadí i ty, jejichţ vznik je dán v oblasti, kde se nevyskytovaly ţádné hrady a tvrze, většinou pak v oblasti vrcholů různých kopců. U těchto věţí je pak moţno odhalit, ţe slouţily především ke stráţnímu a signalizačnímu účelu. 27 Ačkoliv v minulosti nebyl na rozhledny kladen takový důraz, změna nastala po roce 1989, a ještě více pak po uvedení dokumentárního seriálu „Rozhlédni se člověče.“ Ten byl vysílán na obrazovkách České televize v roce 1998, a jeho prostřednictvím se rapidně zvýšila návštěvnost řady českých, moravských, ale také slezských rozhleden. Jak o tom bude ještě dále hovořeno, za určité předchůdce rozhleden se dají povaţovat také technické stavby označované jako altány. 28 Ty se zpravidla stavěly v oblasti zámeckých parků. Za určitý milník se pak povaţuje 19. století, jak bude ještě dále definováno.29 Především však tato kapitola poskytne základní přehled o tom, jaké stavby a příp. také technické památky mohou být jako rozhledny označovány. Z tohoto pohledu by pak mohla být rozhlednou chápána jakákoliv stavba, která bude splňovat několik parametrů, mimo jiné také fakt, ţe ji stvořil člověk svou činností, ţe je jejím účelem rozhlíţení, ţe taková rozhledna disponuje určitým typem vyhlídkového prostoru, který je umístěn minimálně několik metrů

26

MIŠKOVSKÝ, Pavel. Naše rozhledny. 3. opr. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 326 s. ISBN 978-80-7363-189-5.

27

ŠTEKL, Jiří. Rájem rozhlednovým: na kole, pěšky, vlakem i lanovkou. 70 nejnovějších rozhleden České

republiky. 4. vyd. Plzeň: Cykloknihy, 2013, 77 s. ISBN 978-80-87193-25-9. 28

NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 1999, 159 s.

ISBN 80-902590-4-9. 29

MIŠKOVSKÝ, Pavel. Naše rozhledny. 3. opr. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 326 s. ISBN 978-80-7363-189-5. 21

nad zemí. Taková rozhledna by pak měla být minimálně po určitou dobu přístupna široké veřejnosti.30

3.1 Charakteristika pojmu rozhledny a jejich stručná historie Ještě před tím, neţ bude charakterizován samotný pojem rozhleden, je zapotřebí se alespoň v krátkosti zabývat stručnou historií výstavby a rozvoje rozhleden na území českého státu. Jak jiţ vyplynulo z úvodu této kapitoly, v prvopočátku to byly spíše jiné typy staveb, které ani zdaleka neslouţily k dnešnímu účelu rozhleden (rozhlíţení), ale spíše slouţily svým majitelům k signalizačním a stráţním účelům. Za určité předchůdce rozhleden se také povaţují altány. Nicméně první rozhledny byly na území současné České republiky budovány aţ v průběhu 19. století. Proto je také tato doba povaţována za jejich významný milník. Výstavba těchto staveb byla umoţněna především na základě aktivní činnosti řady turistických a horských spolků a klubů.31 V průběhu 19. století se však stavěly především dřevěné rozhledny, málokdy se bylo moţno setkat s jejich kamennými variantami. Z té doby se však vzhledem k jejich materiálu dochovala jen velmi malá část těchto prvních rozhleden.32 Výstavba však nebyla prováděna jen těmito spolky a kluby, ale tato činnost vycházela také z aktivity majitelů volných pozemků. Bylo to v té době, kdy se na území Rakouska-Uherska začalo s vyměřováním pozemků z důvodu vytvoření jednotného katastru. Lze tak hovořit např. o vystavění některých vyměřovacích bodů. Pro geodety tak bylo postačující, ţe se na území vystavěla jen pouhá dřevěná konstrukce, ale majitelé pozemků zacházeli většinou do

30


ISBN 80-902590-4-9. 31


ISBN 80-902590-4-9. 32

NOUZA, Jan. Rozhledny na prahu 21. století. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 2003, 151 s.

ISBN 80-86424-19-7. 22

větších detailů. 33 Z jejich iniciativy se tak postavily první kamenné rozhledny, ačkoliv to nebylo zdaleka tak časté a obvyklé.34 Jak v průběhu první, tak i v průběhu druhé světové války s ohledem na celkovou politickou situaci a stav bezpečnosti nedocházelo k výstavbám nových rozhleden, avšak navíc se neudrţovaly ani ty stávající. To mělo za následek jediné. Začalo docházet k chátrání rozhleden, a to z důvodu nedostatku finančních prostředků, které plynuly do jiných, potřebnějších oblastí. 35 Proto řada významných rozhleden z 19. i 20. století v této době zanikla. Jiná situace však nenastala ani v době po ukončení druhé světové války v roce 1945. Po celou, kdy v České republice fungoval komunistický reţim (socialismus), se rozhlednám nedostávaly potřebné finance, coţ vedlo dále k jejich chátrání. Některé z nich, které se jevily jako dostatečně silné a mohutné, pak byly vyuţívány ke zcela jinému účelu. Jak je uváděno odbornou literaturou, byly vyuţívány jen jako pouhé nosiče pro televizní antény a satelity. Některé z nich dokonce patřily pod armádní správu.36 K prvním pozitivnějším změnám se začalo uchylovat aţ po pádu komunistického politického reţimu po roce 1989. V té době se začali sami turisté zajímat o moţné vyuţití rozhleden, měli zájem je navštěvovat v rámci svých naplánovaných cest (turistika).37 Zde lze navíc hovořit o tom, ţe vyšší propagace rozhleden bylo docíleno po uvedení seriálu s názvem „Rozhlédni se člověče.“ Jak dále uvádí Česko-Slovenská filmová databáze, jednalo se o 15-ti dílný dokumentární seriál z roku 1998, který uváděl cyklus dokumentů o jednotlivých rozhlednách, které se nacházejí na území Čech, Moravy a Slezska. Česká televize tak uvedla zcela

33




35




ISBN 80-902590-4-9. 37


ojedinělý projekt, kde se mohli diváci dozvědět řadu zajímavých informací o historii, současnosti a budoucnosti těchto rozhleden.38 S ohledem na výstavbu nových rozhleden a na jejich postupný rozvoj lze vyzdvihnout právě období po roce 1989. Zde lze navíc rozlišit celkem tři etapy: První fáze je charakteristická opravou těch rozhleden, které jiţ byly postaveny, a u nichţ se jevilo jako velice ţádoucí je dávat do původního stavu, tato etapa de facto vůbec neskončila a trvá i v současnosti. Druhá etapa je charakteristická výstavbou řady stoţárů, které slouţí především mobilním operátorům a telekomunikačním firmám. Ačkoliv tyto technické stavby slouţí ke krásnému a dalekosáhlému rozhledu po okolí, nejsou samy o sobě ničím výjimečné, proto také zpravidla nezůstávají v paměti turistů příliš dlouho. Zcela specifickou je však poslední, třetí uváděná etapa rozvoje jednotlivých rozhleden, kdy se začaly budovat jenom s cílem rozvíjet turistiku v daném regionu a umoţnit turistům rozhlíţení se po okolí. Výhodou je pak fakt, ţe tyto rozhledny mají svoji jedinečnou image, mimo jiné s ohledem na skutečnost, ţe je staví přední a významní architekti. Navíc se tyto rozhledny stávají důleţitou součástí regionálního cestovního ruchu, kdy zcela a právoplatně zapadají do daného typu krajiny. Díky poměrně významnému rozvoji rozhleden se lze setkat s širokou sítí rozhleden, přičemţ další mohou turisté vidět jiţ z rozhledny jiné.39 Jak jiţ bylo uvedeno dříve, pro rozvoj jednotlivých typů a druhů rozhleden není zdaleka důleţitá jen jejich nová výstavba, ale právě také umoţnění opravy (rekonstrukce) těch původních a historických. Důleţitou roli právě v této etapě sehrává řada regionálních spolků a neziskových organizací. Finanční prostředky přitom poskytují i nadšenci v této oblasti, tedy běţní občané, kteří mají zájem o zvelebování lokální krajiny. Významnou úlohu zde má také Klub českých turistů, který se mimo jiné stará o rozvoj turistiky na území celého českého 38

Rozhlédni se, člověče (TV seriál). Česko-Slovenská filmová databáze [online]. 2014 [cit. 2014-12-06].

Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/153290-rozhledni-se-clovece/galerie/?type=1. 39


státu.40 Kromě Klubu českých turistů se však také jednalo o řadu regionálních turistických spolků a klubů, které se postaraly nejenom o rozkvět výstavby rozhleden, ale také o rozvoj rozhlednové turistiky jako takové. Tyto spolky se snaţily rozhledny budovat jako významný objekt řady turistických tras, čímţ je mohla navštěvovat řada turistů a účastníků regionálního cestovního ruchu. Určitým typem event turismu je pak otevírání nové rozhledny, coţ láká nejenom samotné návštěvníky, ale také další investory a zástupce veřejné správy. V současnosti nebo v době nedávno minulé se staví především rozhledny kamenné nebo zděné.41 Je tedy s ohledem na výše uvedené zcela patrné, ţe so rozhledny na území dnešní České republiky prošly svým dlouholetým vývojem a historií, která však pro ně nebyla vţdy zcela přívětivá. Nicméně dnes lze na řadě míst ať jiţ Čech, Moravy nebo Slezska najít skutečné rozhlednové skvosty, které jsou podle autorky bakalářské práce povaţovány za důleţitý činitel rozvoje regionálního cestovního ruchu. Nejinak je tomu také na území Jihomoravského kraje (jak bude ještě dále uvedeno). Miškovský pak v této souvislosti poznamenává, ţe jistým typem rozhleden jsou také určité formy přírodních výtvorů, které mají k dispozici schodiště nebo zábradlí. Můţe se jednat i o některé formy dřevěných altánků a hradních, kostelních nebo radničních věţí. S ohledem na základní charakteristiky rozhleden je však nelze takto označovat, ačkoliv slouţí také k rozhlíţení.42 Je tak zcela patrné, ţe pod pojmem rozhledny je moţné myslet více druhů staveb. I to je zřejmě důvodem, proč je tento samotný pojem předmětem mnoha diskusí, a také samotní odborníci se nemohou přesně shodnout na tom, jak vlastně termín rozhledny jednotně definovat. Bylo by tak na tomto místě moţné převzít názor Miškovského, podle něhoţ je vnímání rozhledny – vyhlídkové věţe velice subjektivní. Ačkoliv dnes lze vyuţít řadu klasifikačních kritérií, jako např. typu stavby, vyvýšené vyhlídkové plošiny nebo přístupnosti, 40




86424-19-7. 42


k rozlišení jiných druhů staveb od rozhleden, stále tu zůstane velké mnoţství staveb či objektů, které prostě tímto směrem klasifikovat nelze. Mimo jiné také s ohledem na fakt, ţe pro turisty jsou tato členění nevýznamná.43 Pro kaţdého turistu, který má zájem rozhlednu obdivovat, je důleţité, aby měl moţnost rozhlíţet se z výšky několika kilometrů po okolí, a měl tak tedy k dispozici krásný a jedinečný výhled na kilometry. Proto lze z tohoto pohledu hovořit o tom, ţe rozhledna se chápe jako stavba, která je vybudována na vhodném, zpravidla na vyvýšeném místě. Díky tomu umoţňuje svým návštěvníkům krásný výhled po okolní krajině.44 I přes tuto skutečnost je však důleţité si vymezit jednotlivá kritéria, na základě nichţ je moţno danou stavbu označit a chápat jako rozhlednu, a to mimo jiné s ohledem na téma této bakalářské práce. Jestliţe mají být výsledky práce objektivní a má být zjištěno, jaké místo a jaký vliv mohou mít jihomoravské rozhledny v cestovním ruchu Jiţní Moravy, je nutno se zabývat rozhlednami jako takovými. Nouza se tedy v této návaznosti zmiňuje o tom, ţe kaţdé vyhlídkové místo musí splňovat několik parametrů, aby tak bylo moţno toto označovat jako rozhlednou. Uvést je tedy moţné následující charakteristiky: Byla vystavena na základě lidské činnosti. Na základě tohoto kritéria nelze mezi rozhledny zařadit takové vyhlídky, které se povaţují za přírodní výtvory (nebyly vystaveny člověkem), i kdyţ jsou upraveny, nebo zpřístupněny široké veřejnosti jako rozhledny. Byla určena, nebo upravena, aby slouţila k rozhlíţení. Na základě druhého kritéria pak musí být vyloučeny všechny hradní, kostelní a radniční věţe, které sice mohou sekundárně slouţit k rozhlíţení, avšak nebyl to jejich primární účel. Její nedílnou součástí je vyhlídkový prostor, který je umístěn minimálně několik metrů nad terénem. Na základě tohoto kritéria vyplývá, ţe rozhlednou můţe být jenom 43


44



taková stavba, která je vysoká minimálně několik metrů. Tím se vylučují altány jako moţné rozhledny. Je přístupna široké veřejnosti. Přestoţe bylo výše zmíněno, ţe se jako určité rozhledny do této podoby stavěly také telekomunikační a stráţní věţe, nelze je za rozhledny povaţovat, neboť do nich nemá přístup široká veřejnost. Lidé ji uznávají jako rozhlednu, resp. obecně je tak známa. Tím je myšleno, ţe je v propagačních materiálech uváděna daná stavba jako rozhledna, lze ji tak najít i v dalších mapách, v průvodcích, nebo také na internetu. Tato podmínka není splněna v případě hradních, kostelních a radničních věţích.45

3.2 Klasifikace druhů a forem rozhleden Jak vyplynulo z předcházející kapitoly, rozhledny nepředstavují nějakou homogenní skupinu staveb, ale poměrně rozmanitou. Proto se lze také setkat s mnoha různými rozhlednami, které lze v prvé řadě rozlišit na základě uţitého materiálu. Z tohoto pohledu lze tak podle Nouzy vyčlenit rozhledny: Dřevěné – jedná se vůbec o první typy rozhleden, které na území České republiky vznikaly. Mnoho z nich se také do současnosti nedochovalo. Slabou stránkou těchto rozhleden je, ţe vzhledem k uţitému materiálu nebyly schopny zvládnout nápor nepříznivých klimatických podmínek. Proto také později došlo k výstavbě krytých (místo otevřených) rozhleden (byly doplněny o tzv. plášť). Ţelezné rozhledny byly jiţ odolnější vůči nepříznivým klimatickým podmínkám, neţ dřevěné rozhledny, avšak jejich oblíbenost nebyla mezi lidmi příliš vysoká. I to byl jeden z důvodů, proč jich na území českého státu existovalo jen několik. Dnes se však trend výstavby těchto rozhleden spíše změnil, a ty se tak staví zejména z tohoto materiálu. Zděné rozhledny byly přístupné veřejnosti zejména v regionech horských oblastí. Mnoho z nich se z minulosti dochovalo i do dnešní doby. Řada těchto rozhleden je 45

NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 1999, 159 s. ISBN 80-

902590-4-9. 27

mezi turisty velmi oblíbená, a to vzhledem k jejich celkové pevnosti, a také proto, ţe je jejich nedílnou součástí krytá vyhlídková (a někdy také prosklená) terasa. Obecně se právě betonové rozhledny povaţují za vzor rozhleden s vytříbenou architekturou. Betonové rozhledny se začaly stavět jako úplně poslední, aţ v časovém období 30. let minulého století. V současnosti se jiţ téměř neobjevují, neboť se neukázaly jako příliš atraktivní pro turisty.46 Kromě těchto rozhleden se však lze setkat také s rozhlednami, označovanými jako objekty s vyhlídkou. Z důvodu větší atraktivnosti pro turisty je moţno se také setkat s rozhlednami, které tvoří důleţitou část chat, restaurací nebo hotelů v horských oblastech. Po výstupu na rozhlednu se pak turisté mohli občerstvit.47 Podle dalších autorů lze však vyuţít i jiného klasifikačního kritéria, na základě něhoţ lze rozhledny rozčlenit nejenom dle pouţívaného typu materiálu, ale také s ohledem na účel, pro něţ byly tyto rozhledny postaveny. Na základě toho lze vymezit následující typy rozhleden: Horské chaty, hotely, které disponují vyhlídkovou věţí – příkladem je např. Koţová hora nacházející se nedaleko Kladna (Středočeský kraj). Vyhlídky lázeňského typu (Goethova vyhlídka, jeţ se nachází v blízkosti Karlových Varů v Karlovarském kraji). Jedná se také o bývalé hlásky a vojenské věţe, jako je např. Poledník u obce Prášily (Plzeňský kraj). Jednotlivé typy hradních věţí – příkladem je Helfenburk u Prachatic. Kostelní věţe.

46

NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 1999, 159 s. ISBN 80-

902590-4-9. 47


86424-19-7. 28

Televizní a jiné typy vysílačů apod.48 Výše uvedená typologie rozhleden, která předpokládá jejich klasifikace na základě jejich účelu (rozlišují se jak turistické rozhledny, tak i telekomunikační a historické, přičemţ některé z nich jiţ nemusí slouţit jako rozhledny, neboť chátrají a jsou v havarijním stavu, a z toho důvodu je vstup turistům zakázán) a pouţitého materiálu při jejich výstavbě, však není jediná. Lze se také setkat s dalšími rozlišeními. Uvést lze tak kritérium reliéfu, kdy lze vymezit rozhledny v těchto oblastech: Rozhledny umístěné v níţinách, tj. ve výšce max. 200 m. n. m. Rozhledny umístěné v oblasti nízkých vysočin, ve výšce 201 aţ 800 m. n. m. Rozhledny zasazené do krajiny středních vysočin, tj. do míst s nadmořskou výškou 801 aţ 1500 m. n. m. Rozhledny nacházející se v oblasti vysokých vysočin s výškou minimálně 1500 m. n. m. a více.49 V neposlední řadě lze také zmínit klasifikační kritérium místa, do něhoţ je rozhledna zasazena. Podle toho lze pak rozlišit rozhledny krajinné a městské.50 Pokud budou uvaţovány rozhledny na území Jihomoravského kraje, lze hovořit o jejich převáţném zasazení právě do krajinné oblasti, městských se nachází jen jedna, a to v okrese Brno-město. Jedná se o rozhlednu Kamenný vrch na katastrálním území brněnské části Nový Lískovec. O jednotlivých typech rozhleden, které se na území Jiţní Moravy nacházejí, bude pojednáno ještě v podkapitole 2.4 a podrobněji pak v analytické části této bakalářské práce.

48


49

SCHEJBAL, Ctirad. Typologie cestovního ruchu. 1. vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky, 2008, 97 s. ISBN

978-80-87179-03-1. 50

DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP a kol. 50 výletů na rozhledny: rodinné toulky. 1. vyd. 1. Praha: Ikar, 2013,

216 s. ISBN 978-80-249-2146-4. 29

3.3 Rozhlednová turistika Jak jiţ sama autorka avizovala v úvodu práce, rozhledny mají vliv na rozvoj cestovního ruchu, coţ se odráţí na vzniku typu turistiky, která je označována jako turistika rozhlednová. A to s odkazem na to, ţe účastníci cestovního ruchu vyhledávají rozhledny jako místo k odpočinku, k zábavě, k relaxaci, k načerpání nových sil. S tím souvisí fakt, ţe v určitých obdobích mohou být realizovány v okolí těchto rozhleden zajímavé a kulturní akce. Je tedy vhodné se v této souvislosti zabývat alespoň stručnou definicí rozhlednové turistiky a uvést, co takový druh turistiky můţe jejím subjektům přinést. Odborná literatura v této souvislosti předkládá, ţe rozhledna představuje určitý typ objektu, který se vzhledem ke svému typu a účelu nachází mimo hlavní centrum obce a města, čímţ je zároveň splněna hlavní podmínka pro rozvíjení turistiky jako takové.51 Turistika jako taková je chápána jako souhrn jednotlivých komplexních činností, které jsou dále spojeny s realizováním aktivního pohybu a pobytu v přírodě. To zároveň předpokládá, ţe jsou vyvíjeny také poznávací činnosti, kdy turistika umoţňuje získat nové poznatky o přírodě a o okolí krajině. Turistika se také povaţuje za jednu z významných sloţek spadajících pod tělesnou kulturu. Turistika se podobně jako oblast cestovního ruchu můţe dále členit na několik kategorií, a to na rekreační, základní a výkonností. Lze také vyuţít typologie na základě způsobu realizace jednotlivých turistických činností. Je tak moţné vykonávat turistiku pěší, můţe se jednat dále o cykloturistiku, lyţařskou a vodní turistiku, nebo také o mototuristiku. 52 Analogicky s těmito klasifikacemi turistiky je tak moţné rozeznávat i turistiku rozhlednovou, která čerpá z dlouholeté historie a výstavby rozhleden na území současné České republiky. 53 Není nutno se tak spokojit pouze s daným počtem rozhleden v oblasti, kde člověk bydlí, ale můţe podnikat cesty i do vzdálených míst od svého trvalého

51



Malá ilustrovaná encyklopedie A-Ž. Praha: Encyklopedický dům, spol.s r.o., 1999, 1213 s. ISBN 80-86044-

12-2. 53

FÁBERA, Jaroslav a Helena HOLUBÁŘOVÁ. 365 rozhleden ČR. 1. vyd. Praha: Klub přátel rozhleden, 2013,

383 s. ISBN 978-80-905455-0-2. 30

bydliště. Tím je naplňována podmínka cestovního ruchu, a tím se tedy rozhledny ve značné míře podílejí na realizaci cestovního ruchu v celé České republice. Ačkoliv v současnosti není příliš informací o podobě rozhlednové turistiky, tato bakalářské práce by tak určitým způsobem mohla přispět k jejímu dalšímu ozřejmění. Především díky tomu, ţe bude v jejím rámci realizováno výzkumné šetření o návštěvnosti jednotlivých rozhleden na území Jiţní Moravy (Jihomoravského kraje). S ohledem na typologii cestovního ruchu, o níţ bylo pojednáno v předcházející kapitole, by se mohla forma rozhlednové turistiky (rozhlednového cestovního ruchu) dále členit na organizovanou a neorganizovanou, na turistiku pro rodiny s dětmi, pro mladé turisty, pro osoby staršího věku apod.

31

II.

PRAKTICKÁ ČÁST

32

4 ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část z pohledu řešeného problému bakalářské práce představuje důleţitou část, a to zejména proto, ţe poukazuje na moţnosti jeho řešení. Jak vyplynulo z předcházejících tří kapitol teoretické části práce, rozhledny představují významný prvek při rozvíjení regionálního cestovního ruchu. Dle rešerše webové stránky Jiţní Moravy, se prokázalo, ţe na území Jiţní Moravy (bude ještě dále z tohoto zdroje čerpáno) se nachází některé objekty, které by bylo moţno jako rozhledny označit. Autorku však dále zajímalo, nejenom, ţe tyto rozhledny na území Jihomoravského kraje existují, ale také se snaţila docílit zjištění, jakým způsobem pracovníci informačních center zájemce informují o moţných cestách k rozhlednám, zda jsou ochotni tyto informace podávat, zda je vůbec mají k dispozici. Výsledky, jichţ bude dosaţeno, povedou k vymezení moţných návrhů, jak posílit regionální cestovní ruch na Jiţní Moravě, a to právě v souvislosti s rozhlednami. Je zřejmé, ţe lze v této souvislosti poskytnout více informací, údajů a i samotné rozhledny mohou do budoucna přinášet jejich návštěvníkům více neomezených moţností a nevšedních záţitků.

4.1 Výzkumné otázky Při vypracovávání průzkumu bylo zapotřebí si stanovit výzkumné otázky, aby bylo zřejmé, jakým směrem má být výzkum realizován. Byly identifikovány následující dvě otázky: Jaké informace a materiály informační centra na území Jihomoravského kraje poskytují turistům o rozhlednách? Jaká je kvalita jednání pracovníků informačních center se zahraničními turisty?

4.2 Metodika výzkumu Výzkumným problémem je role rozhleden nacházející se v Jihomoravském kraji – jakou zastávají v regionálním cestovním ruchu. Proto je také důleţité zpracovat rozhledny, které se nacházejí v Jihomoravském kraji (resp. v jednotlivých okresech, viz podkapitola 4.3). Bude tak nejdříve analyzováno, jaká je jejich historie, stav a v čem spočívají jejich největší výhody. 33

Metodika výzkumu probíhala zpočátku jiným způsobem. Během podzimu roku 2014 byly sesbírány odpovědi od některých respondentů, kteří tyto rozhledny navštívili. Bylo moţno na základě terénního výzkumu charakterizovat, v čem spočívají silné a v čem slabé stránky uvedených rozhleden (byla také pořízena příslušná fotodokumentace). Jak se však později ukázalo, respondentů byl malý počet a jejich získávání přímo na rozhlednách bylo poměrně těţké. Ačkoliv původně autorka počítala s tím, vyuţije také e-mailové cesty, aby byli osloveni další respondenti, neukázalo se to jako vhodné, neboť by pravděpodobně nebyl získán dostatečný počet respondentů a jejich response by neměly očekávanou vypovídací hodnotu. Autorka bakalářské práce se tedy rozhodla, ţe bude formou mystery callingu kontaktovat informační centra nacházející se na území Jihomoravského kraje. Autorka, vzhledem k tomu, ţe pochází z Ruska, bude v pozici potenciálního zahraničního turisty a přes telefon se bude dotazovat jednotlivých pracovníků na moţné informace o rozhlednách. Pracovníci daných informačních center se tedy povaţují za hlavní cílovou skupinu respondentů. Níţe uvedená informační centra se nacházejí na území Jihomoravského kraje a budou telefonicky oslovena v rámci tzv. mystery callingu. Jedná se o techniku, kdy bude autorka vystupovat v roli fiktivního turisty – cizince, který má zájem navštívit některou z rozhleden, jeţ se na území Jihomoravského kraje nacházejí. Níţe jsou uvedeny otázky, které byly pracovníkům informačních center pokládány. Z toho vyplývají kritéria, která budou v podobě sémantického diferenciálu pro kaţdé informační centrum hodnocena. Otázky pro pracovníky informačních center: 1. Můţete mi prosím podat některé informace o rozhlednách – kde je budu moci získat? 2. Mohu navštívit nějaké webové stránky? 3. Nacházím se právě v Brně, jak daleko je nejbliţší rozhledna? 4. Jaké spoje mohu vyuţít? 5. Mohu si k vám přijít pro nějaké prospekty? 6. Poradíte mi, jakou dopravu zvolit do vzdálenějších rozhleden? 34

7. Mám jen mlhavé informace o rozhlednách, ale byly mi doporučeny k návštěvě. Je moţné tam najít i nějaké další atrakce? 8. Je v blízkosti rozhleden nějaké občerstvení? 9. Mohu se k rozhlednám dostat i na kole? 10. Kde se dozvím konkrétní informace o cyklostezkách? 11. Doporučíte mi nějakou konkrétní rozhlednu, kterou stojí za to opravdu navštívit? 12. Mohu se ještě někde jinde dozvědět něco více o rozhlednách? Na základě těchto poloţených otázek byla stanovena následující kritéria, která byla v kaţdém rozhovoru hodnocena. Kritéria: Ochota komunikovat Dostatek informací o rozhlednách Informace o rozhlednách jsou také na webových stránkách Propagační materiály o rozhlednách přímo na informačních centrech (tato otázka nakonec nebyla komunikována). Informační centra podávají další doplňující informace o rozhlednách Trpělivost při komunikaci s cizincem Příjemný hlas, intonace pracovníků – zájem o turisty. U každého kritéria zjišťováno, zda: určitě ano – spíše ano – spíše ne – určitě ne – nelze rozhodnout, a to dle subjektivního hodnocení autorky v návaznosti na telefonický rozhovor. Autorka si jednotlivé rozhovory nahrávala, aby pak mohla učinit správné rozhodnutí, a mohla pracovníka určitého informačního centra začlenit do správné kategorie odpovědi. K respondentům lze začlenit pracovníky následujících informačních center: 1. Blanenská informační kancelář "Blanka", tel.: (+420) 516 410 470 2. Městské informační středisko Boskovice, Informační centrum Boskovicko, tel.: (+420) 516 488 677 35

3. Turistické informační centrum města Brna, příspěvková organizace, tel.: (+420) 542 427 150 4. Turistické informační centrum města Brna, Informační centrum u sv. Lukáše, tel.: 602404246 5. Turistické informační centrum Ţidovské obce Brno, tel.: 544 526 737 6. Turistické informační centrum Čejkovice, Víno Sýkora s.r.o., tel.: 725 574 235 7. Informační centrum Hodonín, tel.: (+420) 518 351 437 8. Turistické informační centrum Hustopeče, tel.: 519 412 909 9. Informační centrum města Kyjova, tel.: (+420) 518 323 484 10. Turistické informační centrum Lanţhot, tel.: 777 338 850 11. Turistické informační centrum Mikulčice, tel.: 731 159 010 12. Turistické informační centrum Mikulov, tel.: (+420) 519 510 855 13. Turistické informační centrum Pasohlávky, tel.: (+420) 519 427 624 14. Turistické informační centrum Stráţnicko, tel.: (+420) 722 804 151 15. Informační centrum Mikroregionu Malá Haná, Velké Opatovice, tel.: 516 477 303 16. Turistické informační centrum Veselska, Veselí nad Moravou, tel.: 518 321 881 17. Informační centrum města Vracova, tel.: 518 628 066 18. Turistické informační centrum Vyškov, tel.: (+420) 517 301 312 19. Turistické informační centrum Znojmo, tel.: 515 222 552 Hodnocení zařazení pracovníků v jednotlivých kategoriích bylo moţno zhodnotit na základě bodové škály následujícím způsobem: určitě ano – 4 body, spíše ano – 3 body, spíše ne – 2 body, 36

určitě ne – 1 bod, nelze rozhodnout – 0 bodů. Veškeré body, které informační centra získají, se na závěr sečtou, a vytvoří se pořadí informačních center dle toho, jaké dokáţí předávat zahraničním turistům informace, jak jsou ochotní v komunikaci s druhými, zda je jejich informovanost pro turistu dostatečná atp.

4.3 Charakteristika jednotlivých rozhleden na území Jiţní Moravy – Brno a okolí Na celém území Jihomoravského kraje lze nalézt celou řadu rozhleden, nebo alespoň objektů, které částečně tuto funkci naplňují. Můţe se tak jednat o celou řadu vyhlídkových věţí, které svým způsobem naplňují funkci a účel rozhlíţení po okolí na místě, jeţ je vyvýšeno několik metrů nad zemí. Nejedná se jen o území města Brna a jeho okolí, ale také další oblasti. Vyzdvihnout lze tedy tyto turistické oblasti, které jsou hojně turisty navštěvovány z důvodu jejich četné a bohaté infrastruktury cestovního ruchu. Do nich jsou mimo jiné také orientovány jednotlivé typy rozhleden: Brno a okolí – celkem 9 rozhleden. Chřiby a Dolní Pomoraví – celkem 5 rozhleden. Lednicko-Valtický areál a Pálava – celkem 3 rozhledny. Moravský kras a okolí – celkem 7 rozhleden. Podyjí – celkem 3 rozhledny.54 Jak je tedy z výše uvedeného patrné, na území turistické oblasti Jiţní Moravy se nachází celkem 27 rozhleden, přičemţ plná třetina (tj. 33 %) jich spadá pod katastrální území Brnoměsto a Brno-venkov. Jmenovat lze např. Akátovou věţ Vyhon, Babí lom, Čebínku,

54

Rozhledny

–

Brno

a

okolí.

Výletník.cz

[online].

2014

[cit.

2014-11-27].

Dostupné

z:

http://www.vyletnik.cz/rozhledny/jizni-morava/brno-a-okoli/. 37

Chocholík nebo Klucaninu u Tišnova. 55 Detailnější informace o podobě jednotlivých rozhleden a jejich místu a úloze v regionálním cestovním ruchu Jihomoravského kraje poskytne tato podkapitola. Dle dostupných informací se na území města Brna klasická rozhledna nenachází, lze ale nalézt v okolí města Brna, a to tyto: Alexandrova rozhledna – Adamov Dřevěná rozhledna Křivoš u Štěpánovic – Štěpánovice Rozhledna Čebínka - Čebín Bratčická rozhledna – Bratčice Akátová věţ Výhon v Ţidlochovicích - Ţidlochovice56 Autorka v této souvislosti vyzdvihuje Bratčickou rozhlednu, kterou mohla sama navštívit a především se ukazuje, ţe je významná díky své poměrně krátké vzdálenosti k Brnu: mohou ji tedy v rámci jednodenních výletů navštívit i samotní Brňané: „Nachází se u silnice mezi Bratčicemi a Sobotovicemi. V těchto místech již asi 30 let stojí bratčický vodojem. Při jeho rekonstrukci byla na střeše zděného objektu zbudována vyhlídková terasa, odkud je kruhový rozhled po okolních obcích severozápadní části Židlochovicka. Otevírací doba: Rozhledna je volně přístupná. Sezóna: celoročně.“57

55

JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Rozhledny. Jižní Morava [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z:

http://www.jizni-morava.cz/?tpl=41&kat=56. 56





4.4 Výsledky a jejich interpretace Na základě zpracované metodiky v podkapitole 4.2 je moţno zpracovat výsledky do podoby přehledných tabulek. Tabulka č. 2 poukazuje na výsledky pro pracovníky prvních osmi informačních center. Jako poslední řádek je uvedeno jejich konečné bodové ohodnocení. Tabulka č. 2: Výsledky výzkumu – 1. část

Kritéria Ochota komunikovat Dostatek informací o rozhlednách Informace o rozhlednách na www Podání dalších doplňujících informací Trpělivost při komunikaci s cizincem Příjemný hlas, intonace pracovníků Celkový počet dosaţených bodů

1

2

3

4

5

6

7

8

Určitě ano

Spíše ano

Určitě ano

-

Určitě ano

Určitě ano

Spíše ne

Spíše ne

Spíše ne

-

Určitě ano

-

-

Spíše ne

Určitě ne

Spíše ne

Určitě ano

-

Určitě ano

-

-

Spíše ne

-

Určitě ano

Určitě ne

-

Určitě ano

-

-

Spíše ne

-

Určitě ne

Určitě ano

Určitě ano

Určitě ano

-

Určitě ano

Určitě ano

-

Spíše ano

Určitě ano

Určitě ano

Určitě ano

-

Určitě ano

Určitě ano

-

Spíše ne

19

11

24

0

12

16

3

14

Zdroj: vlastní zpracování

Dle dané tabulky č. 2 je patrné, ţe nejlepších hodnot a tedy prozatím nejlepších výsledků při komunikaci a při podávání informací vycházejí dvě informační centra – Blanenské informační centrum Blanka a Turistické informační centrum města Brna. Městské informační centrum Boskovice nedokázalo příliš informací sdělit a raději odkázalo na informační centrum do Brna. Stejně postupovalo i informační centrum Hodonín. Informační centrum u sv. Lukáše uvedlo, ţe nejsou informačním centrem, ačkoliv se tak označují.

39

Následující tabulka č. 3 zjišťuje další informace o následujících osmi informačních a turistických centrech. Tabulka č. 3: Výsledky výzkumu – 2. část 9

10

11

12

13

14

15

16

Ochota komunikovat

Určitě ano

-

Spíše ne

Spíše ne

Spíše ne

Spíše ano

-

Určitě ano

Dostatek informací o rozhlednách

Spíše ano

-

Určitě ne

Spíše ne

Spíše ne Spíše ne

-

Určitě ano

Určitě ano

-

Spíše ano

Spíše ano

Spíše ano

Spíše ne

-

Určitě ano

-

-

-

-

-

-

-

-

Určitě ne

-

Určitě ne

Určitě ne

Určitě ne

Určitě ne

-

Spíše ano

Určitě ano

-

Spíše ano

Spíše ano

Spíše ano

Spíše ano

-

Určitě ano

16

0

10

11

11

11

0

19

Kritéria

Informace o rozhlednách na www Podání dalších doplňujících informací Trpělivost při komunikaci s cizincem Příjemný hlas, intonace pracovníků Celkový počet dosaţených bodů


V případě Informačního centra Mikroregionu Malá Haná bylo řečeno, ţe zde ţádné rozhledny nejsou a ţe nic nevědí, nemínili se dále bavit. Podobně tak bylo učiněno pracovníkem Turistického informačního centra Lanţhot. Ten ihned zavěsil. Naproti tomu jako jedno z nejlépe odpovídajících bylo Turistické informační centrum Veselka ve Veselí nad Moravou, kde byl jejich pracovník velice ochotný, bylo znát, ţe má zájem o poskytnutí informací, většinu z nich věděl zpaměti, nemusel ani nic dohledávat. Poslední tabulka č. 4 vyhodnocuje daná kritéria u posledních tří informačních center. Jak je patrné, pracovnice Informačního centra města Vracov se ani nechtěla bavit a po autorčině představení ihned zavěsila. 40

Tabulka č. 4: Výsledky výzkumu – 3. část 17

18

19

Ochota komunikovat

-

Spíše ne

Spíše ano

Dostatek informací o rozhlednách

-

Určitě ne

Spíše ne

-

Určitě ano

Určitě ano

-

-

-

-

Určitě ne

Určitě ne

Příjemný hlas, intonace pracovníků

-

Spíše ano

Spíše ano

Celkový počet dosaţených bodů

0

11

13

Kritéria

Informace o rozhlednách na www Podání dalších doplňujících informací Trpělivost při komunikaci s cizincem


Z celkového počtu dosaţených bodů lze vyzdvihnout především ta informační centra, která dosáhla alespoň 18 bodů. V uskutečněném výzkumném šetření se jednalo pouze o tři centra: Blanenská informační kancelář "Blanka", tel.: (+420) 516 410 470 Turistické informační centrum města Brna, příspěvková organizace, tel.: (+420) 542 427 150 Turistické informační centrum Veselska, Veselí nad Moravou, tel.: 518 321 881 Ostatní informační centra nedokázala s takovou přesností odpovídat, proto je moţno vyhodnotit, ţe většina informačních center nedokáţe potenciálního zájemce informovat v takové podobě, jak by to bylo vhodné. Problémy se však týkaly samotné informovanosti, jinak lze většinou jejich přístup povaţovat za vhodný pro cizince.

41

5 NÁVRHOVÁ ČÁST V návaznosti na dosaţené výsledky z výzkumného šetření se jeví jako nejdůleţitější následující typy návrhů: Pracovníci informačních center by měli být důkladně proškoleni, co se týče informovanosti o rozhlednách na území Jihomoravského kraje a měli by tyto informace být schopni poskytnout zpaměti (alespoň základní). Poměrně slabou stránkou celého procesu je, ţe nejsou k dispozici propagační materiály o rozhlednách na území Jihomoravského kraje – nutno tedy vytvořit ucelenou broţuru s jednotlivými rozhlednami, které se na území Jiţní Moravy nacházejí. Broţura by měla obsahovat vţdy krátký popis dané rozhledny, její umístění, lokalizace dle GPS, další návazné informace, dostupná by měla být jak v tištěné podobě, tak i na webových stránkách. Jako poslední návrh se jeví vhodné více se zaměřit na propagaci jihomoravských rozhleden, které by měly poskytovat turistům, zejména v době sezóny moţnosti další zábavy, měla by zde být připravenost moţnost občerstvení, neboť některé zdejší rozhledny sice fungují, ale vypadá to, jako by byly opuštěné a zcela zpustlé, tyto rozhledny tak nemohou plnit svůj základní účel.

42

ZÁVĚR Bakalářská práce se věnovala jednomu v současné době z významných témat v oblasti cestovního ruchu a turistiky. Autorka práce se snaţí poukázat, jakého významu a vlivu dosahují jihomoravské rozhledny v regionálním cestovním ruchu a turistice vůbec. Hlavním cílem této bakalářské práce je vyhodnotit, jaké informace a materiály informační centra na území Jihomoravského kraje poskytují turistům o rozhlednách a jaká je kvalita jednání pracovníků informačních center se zahraničními turisty. Jedním z aspektů, se kterými se autorka v rámci psaní bakalářské práce setkala, byl fakt, ţe podobná problematika nebyla dosud zpracována příliš mnoho autory. Dá se tedy hovořit pouze o podobně zaměřených pracích, které se zabývaly turismem a cestovním ruchem v některém z regionů České republiky. Mezi takové práce patří bakalářská práce Hospodarčíka z roku 2011 či bakalářská práce Královské. První autor se zabýval vlivem rozhleden na turismus v Moravsko-slezském kraji, zatímco druhá autorka se zabývala podobnou problematikou, avšak v rámci Orlických hor. Obecnými cíly bylo vypracování analýzy stavu a přínosu rozhleden pro dané oblasti a zjistit, jak mohou rozhledny ovlivňovat svou turistickou atraktivitou rozvoj daných regionů a všeobecnou návštěvnost. V závěru práce má Královská podobný pohled na věc, jako má autorka této bakalářské práce a to fakt, ţe rozhledny zatím nesplňují a nedosahují všech moţností, aby mohly být plně vyuţívány a to zejména ze strany servisu a vybavení jejich bezprostředního okolí. Třetí kapitolu bakalářské práce se věnovala autorka samotnému vymezení pojmu rozhledna a jejich obecné historii. Autorka čerpala z odpovídajících a relevantních zdrojů, ze kterých zjistila zajímavé informace a data v rámci historické výstavby na území České republiky. Autorka uvedla příklady staveb, jako například hradní, kostelní či radniční věţe, které fungovaly a zastávaly předchůdce dnešních rozhleden, byť byly mnohdy původně stavěny za jiným účelem. V práci bylo taktéţ zmíněno, co všechno přispělo k samotnému rozvoji a ke zvýšení zájmu o rozhledny jako takové. Autorka zde naráţí na dokumentární seriál České televize z roku 1998, 43

nesoucí název „Rozhlédni se, člověče“ a díky němu se velmi rapidním způsobem zvýšil počet návštěv rozhleden na území České republiky. V závěru je tedy moţné konstatovat, ţe masmédia sehrála významnou roli v rozvoji rozhleden, respektive v rozvoji jejich návštěvnosti a obecného povědomí. Autorka taktéţ zpracovala analytickou část, na kterou kladla velký důraz. Zejména proto, ţe poukázala na moţnost řešení problému. Byly stanoveny odpovídající výzkumné otázky a autorka taktéţ vymezila rozsah sběru konkrétních dat, ze kterých čerpala informace pro odpovědi na uvedené otázky. Autorka v rámci analytické části vymezila kritéria, dle kterých striktně postupovala v rámci rešerše v uvedeném rozsahu. Získaná data následně zpracovala do tabulek a bodově ohodnotila jednotlivá zařízení, která se v daném rozsahu sběru nacházela. Výzkumným problémem byla role rozhleden nacházející se v Jihomoravském kraji – jakou zastávají v regionálním cestovním ruchu. Autorka bakalářské práce uskutečnila tzv. mystery callingu, kdy kontaktovala informační centra nacházející se na území Jihomoravského kraje. Z celkového počtu dosaţených bodů u jednotlivých informačních center dle jejich odpovědí lze vyzdvihnout především ta informační centra, která dosáhla alespoň 18 bodů. V uskutečněném výzkumném šetření se jednalo pouze o tři centra: Blanenskou informační kancelář "Blanka", Turistické informační centrum města Brna a Turistické informační centrum Veselska, Veselí nad Moravou. Ostatní informační centra nedokázala s takovou přesností odpovídat, proto je moţno vyhodnotit, ţe většina informačních center nedokáţe potenciálního zájemce informovat v takové podobě, jak by to bylo vhodné. Problémy se však týkaly samotné informovanosti, jinak lze většinou jejich přístup povaţovat za vhodný pro cizince. V návaznosti na dosaţené výsledky z výzkumného šetření byly stanoveny také některé návrhy pro implementaci do budoucna, přičemţ se jeví jako nejdůleţitější, aby byli pracovníci informačních center by měli být důkladně proškoleni, co se týče informovanosti o rozhlednách na území Jihomoravského kraje a měli by být schopni alespoň základní informace poskytnout zpaměti.

44

POUŢITÉ ZDROJE Tištěné zdroje: [1]

DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP a kol. 50 výletů na rozhledny: rodinné toulky. 1. vyd. 1. Praha: Ikar, 2013, 216 s. ISBN 978-80-249-2146-4.

[2]

DVOŘÁK, Jiří. Rozhledny a rozhledová místa. 1. vyd. Praha: Olympia, 2001, 247 s. ISBN 80-7033-697-8.

[3]

FÁBERA, Jaroslav a Helena HOLUBÁŘOVÁ. 365 rozhleden ČR. 1. vyd. Praha: Klub přátel rozhleden, 2013, 383 s. ISBN 978-80-905455-0-2.

[4]

GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s. ISBN 978-80-87147-06-1.

[5]

HALL, C. Michael a Stephen J. PAGE. The Geography of Turism and Recreation. 4ed. Oxon: Routledge, 2014, 470 p. ISBN 978-0-415-83399-8. Dostupné také z: http://books.google.cz/.

[6]

HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, 2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9.

[7]

HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-7168-948-3.

[8]

INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch. Základy. 2. přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2009, 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4.

[9]

MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999, 83 s. ISBN 80-7079-443-7.

[10] Malá ilustrovaná encyklopedie A-Ž. Praha: Encyklopedický dům, 1999, 1213 s. ISBN 80-86044-12-2. [11] MIŠKOVSKÝ, Pavel. Naše rozhledny. 3. opr. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 326 s. ISBN 978-80-7363-189-5. [12] NOUZA, Jan. Rozhledny na prahu 21. století. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 2003, 151 s. ISBN 80-86424-19-7. [13] NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 1999, 159 s. ISBN 80-902590-4-9.

45

[14] PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 262 s. ISBN 978-80-247-3643-3. [15] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [16] SHARMA, K. K. Tourism and Regional Development. New Delphi: Sarup & Sons, 2004, 293 p. ISBN 81-7625-529-7. Dostupné také z: http://books.google.cz/. [17] SHARPLEY, Richard a David J. TELFER. Tourism and Development: Concepts and Issues. Clevedon: Channel View Publications, 2002, 397 p. ISBN 1-873150-34-2. Dostupné také z: http://books.google.cz/. [18] SCHEJBAL, Ctirad. Typologie cestovního ruchu. 1. vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky, 2008, 97 s. ISBN 978-80-87179-03-1. [19] ŠTEKL, Jiří. Rájem rozhlednovým: na kole, pěšky, vlakem i lanovkou. 70 nejnovějších rozhleden České republiky. 4. vyd. Plzeň: Cykloknihy, 2013, 77 s. ISBN 978-80-87193-25-9. [20] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. Internetové zdroje: [21] JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Rozhledny. Jižní Morava [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=41&kat=56. [22] Rozhlédni se, člověče (TV seriál). Česko-Slovenská filmová databáze [online]. 2014 [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/153290-rozhledni-se-clovece/galerie/?type=1. [23] Rozhledny – Brno a okolí. Výletník.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/rozhledny/jizni-morava/brno-a-okoli/. Ostatní zdroje: [24] HLADÍK, Jiří. Rozhledny v mikroregionu Východní Slovácko. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 56 s. [Elektronická verze]. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/375706/prif_b/bp_Hladik_ver3c.pdf. 46

[25] HOSPODARĆÍK, Michal. Rozhledny v Moravskoslezském kraji a jejich význam v turismu. Bakalářská práce. Přerov: Vysoká škola logistiky, 2011, 61 s. [Elektronická verze]. Dostupné také z: http://theses.cz/id/y48v4k/Rozhledny_v_Moravskoslezskem_kraji_a_jejich_vyznam_v_ turismu.docx. [26] KRÁLOVSKÁ, Renata. Rozhledny Orlických hor. Bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013, 93 s. [Elektronická verze]. Dostupné také z: https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/28914/thema/2202. [27] ŠTĚPÁNKOVÁ, Michaela. Rozhledna, jako turistická atrakce. Bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011, 71 s. [Elektronická verze]. Dostupné také z: https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/13923/thema/1357.

47

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK

Tabulka č. 1: Výsledky výzkumu – 1. část ............................................................................... 39 Tabulka č. 2: Výsledky výzkumu – 2. část ............................................................................... 40 Tabulka č. 3: Výsledky výzkumu – 3. část ............................................................................... 41

48

JIHOMORAVSKÉ ROZHLEDNY V REGIONÁLNÍM CESTOVNÍM RUCHU

Recommend Documents