Rozdělení vín v České republice

Rozdělení vín v České republice Zdroj: www.wineofczechrepublic.cz Ilustrační foto: Jiří Eisenbruk

Obecné principy Jednotlivé druhy vína jsou rozdělovány na několik skupin. Česká republika se při rozdělování vín tradičně přiklání k systému, který upřednostňuje odrůdu a vyzrálost hroznů stanovenou měřením obsahu cukru v hroznové šťávě v  době sklizně. Poslední změna vinařského zákona však dala také možnost označovat víno především podle původu hroznů, ze kterých bylo víno vyrobeno. Rozdělení vína podléhá různým principům, které jsou ovlivňovány mnoha faktory. Při prvním setkávání s  vínem je rozdělujeme podle nám známých ukazatelů. S postupným nabýváním znalostí a zkušeností se pohled na víno mění a s ním i jeho rozdělování. Z  hlediska jednotnosti a  srozumitelnosti je však nadřazeno názvosloví a  pravidla stanovená vinařským zákonem a nařízeními ES. Poznámka: dále uváděná zkratka "°NM" znamená stupeň normovaného moštoměru. Jeden stupeň NM představuje jeden kg přírodního cukru ve 100 l hroznového moštu.

Rozdělení vín podle druhu a kvality podle vinařského zákona České republiky Tichá vína Stolní víno

vinař & víno 2

Stolní víno je víno, které může pocházet z  hroznů vyprodukovaných v  kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. Bývají vína lehčí se 7-11 % obj. alk., méně extraktivní, vhodná k běžnému stolování.

Zemské víno Zemské víno je stolní víno splňující následující požadavky: • Je vyrobeno pouze z  tuzemských hroznů sklizených na  vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd.

• Výnos na vinici nesmí překročit 12 t/ha. • Cukernatost hroznů musí být min. 14 °NM. • Na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem oblasti, ročníkem a  odrůdou, ze které bylo vyrobeno.

Jakostní víno Na  výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny z  vinice pro jakostní víno z  jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve  vinařské oblasti, v  níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit 12 t/ha a cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), a to buď jako: Jakostní víno odrůdové - víno vyrobené z  vinných hroznů, rmutu nebo z  hroznového moštu nejvýše 3 odrůd, které musí být na seznamu odrůd pro výrobu jakostních vín. Jakostní víno známkové - víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín.

Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Pokud podíl jednotlivých odrůd je min. 15 %, lze je uvést na  etiketě v  sestupném pořadí. Vína s přívlastkem se dělí na jednotlivé druhy: Kabinetní víno Jakostní víno s přívlastkem - kabinetní víno je kategorie vín vzniklých z  moštů, které dosáhly 19-21 ° NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína. Pozdní sběr Jsou to vína, u  nichž byla sklizeň hroznů v  pozdějším termínu, teprve když cukernatost hroznů dosáhne 21-24 °NM. Bývají to kvalitní, extraktivní, suchá či polosuchá vína. Výběr z hroznů Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na 24-27 °NM. Bývá

zených při teplotě alespoň - 7 °C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 °NM cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v  hroznech ve  formě ledových krystalů. Ledová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá. Slámové víno Název vína s  přívlastkem, které vzniklo z  hroznů dosoušených po  dobu nejméně tří měsíců po  sklizni na  slámě či rákosu, nebo byly zavěšeny v  dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody z bobulí a koncentruje se obsah extraktivních látek. Pro takovou výrobu se musí nechat hrozny dobře vyzrát a nesmějí být poškozené. Většinou se užívá hroznů bílých odrůd. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá.

Rozdělení tichých vín podle obsahu zbytkového cukru

• ze stolního vína • jakostního vína s.o. • z dovezeného vína uvedeného na seznamu Evropských společenství a  pocházejícího z  odrůd révy a  vinařských regionů dodávajících jim vlastnosti, které je odlišují od  vín ze společenství, které se při otevření nádoby vyznačují unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z  kvašení a  přetlak způsobený oxidem uhličitým vykazuje v uzavřené nádobě při 20 °C nejméně 3 bary.

Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým Produkt, který je vyroben: • ze stolního vína, • při otevření nádoby se vyznačuje unikáním oxidu uhličitého, který byl zcela či částečně dodán, • v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak způsobený oxidem uhličitým nejméně 3 bary.

Suchá Víno, které prokvasilo na nízký obsah zbytkového cukru, který smí obsahovat: a) max. 4 g/ zbytkového cukru na litr nebo b) max. 9 g cukru v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na  kyselinu vinnou je 2 gramy nebo méně.

Jakostní víno s přívlastkem

Polosuchá

Hrozny na  výrobu musí splňovat všechny požadavky na  výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a  jejich odrůda, původ, cukernatost a  hmotnost musí být ověřena SZPI. U  vín s  přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu.

Vína se zbytkovým cukrem, který je větší než nejvyšší hodnota stanovená pro vína suchá, ale nepřesahuje 12 g v litru vína

Polosladká Obsah zbytkového cukru ve víně je větší než nejvyšší hodnota stanovená pro vína polosuchá, ale dosahuje nejvýše 45 g na 1 litr

Sladká to víno plné, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru. Výběr z bobulí Název přívlastkového vína vyrobeného z vybraných hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt obsahoval alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína. Výběr z cibéb Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na vinici na min. 32 °NM. Takto vyzrálé hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na  hrozinky - cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné a proto drahé. Ledové víno Stejně jako ostatní vína s přívlastkem je lze vyrábět pouze po ověření cukernatosti SZPI. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů skli-

Vína s  vyšším obsahem zbytkového neprokvašeného cukru a  to jak senzoricky tak analyticky. Zpravidla se jedná o  vína speciální, určená pro dlouhé zrání. Obsah alkoholu je u našich tichých sladkých vín nižší (7-11%, toto je časté u  vín slámových, ledových či bobulových výběrů). Dle legislativních předpisů se jedná o víno se zbytkovým cukrem ve výši nejméně 45 g na litr.

Šumivá vína Šumivé víno Produkt získaný prvotním a  nebo druhotným alkoholickým kvašením: • čerstvých vinných hroznů • hroznového moštu • vína, pokud jsou uvedené produkty vhodné k získávání stolního vína

Jakostní šumivé víno - sekt K  výrobě kupáže byly použity hrozny odpovídající kvalitě jakostního vína nebo z  jakostního vína. Víno splňuje požadavky Evropských společenství a je zatříděno jako jakostní.

Jakostní šumivé víno stanovené oblasti - sekt s.o. K  výrobě kupáže byly použity hrozny sklizené ve  stejné vinařské oblasti z  vinic vhodných pro jakostní víno stanovené oblasti, výroba vína proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny, nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos, víno splňuje požadavky Evropských společenství a bylo zatříděno SZPI v této kategorii.

Pěstitelský sekt Šumivé víno, které bylo zatříděno Státní zemědělskou a  potravinářskou inspekcí (SZPI) v  této kategorii. Splňuje specifické podmínky, např. že výroba se uskutečnila u pěstitele révy vinné, jehož hrozny byly použity k výrobě sektu.

Aromatické jakostní šumivé víno Při výrobě bylo použito pouze prvotní kva-

3

Jihomoravský kraj podporuje vinaře

ravského vinařství je prostě pro vedení Jihomoravského kraje jednou ze základních priorit,“ konstatuje hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Jak vnímají Jihomoravský kraj jeho návštěvníci? Jako kraj vinic, dobrého vína, folkloru, tradic a bohaté historie s nesčetnými památkami. Právě vinařství na jižní Moravě živí tisíce lidí a na vinařské turistice participují i další subjekty. Hrozen révy vinné je také v samotném znaku kraje. Není proto nic divného, že Jihomoravský kraj podporuje právě vinaře a vinohradníky, kteří vytvářejí smysluplné hodnoty a zachovávají dědictví otců.

Současná podpora ze strany JMK

Text: Ing. Petr Hynek Foto: Radek Buk a Jihomoravský kraj Hrozen provází jižní Moravu už po staletí

Význam vinařství pro kraj

Hejtman Michal Hašek ukazuje prezidentovi Václavu Klausovi při jeho návštěvě kraje petrovské sklepy na Hodonínsku

Na jižní Moravě tvoří zemědělská půda 60 % výměry regionu, z níž 83 % připadá na ornou půdu. Specialitou jižní Moravy je právě vinohradnictví evropské úrovně - v  kraji je přes 93 % plochy vinic v rámci ČR. Pro kraj je vedle velkých vinařských firem typické množství malých producentů vína a  vinných sklepů. Regionální gastronomie je proto nerozlučně spjata s vínem. Je proto pochopitelné, že podpora vinařství a jeho spojení s cestovním ruchem, turistikou a lázeňstvím patří a bude patřit i nadále k prioritám vedení Jihomorav-

vinař & víno Jihomoravský kraj pod vedením hejtmana Michala Haška podporuje vinaře na jižní Moravě

6

ského kraje. Právě tyto skutečnosti, přímo související s  „vinařskou kulturou“ oblasti, tvoří významný motiv rozvoje cestovního ruchu v  Jihomoravském kraji a  podílejí se na tom, že se tento region ocitá na druhém místě za  hlavním městem Prahou v  počtu návštěvníků. Budování vinařských stezek křížem krážem jižní Moravou má pro víno motivační roli – pro tisíce turistů na  těchto vinařských stezkách jde především o  cesty krásnou krajinou, zušlechťovanou právě místními vinaři.

Jihomoravský kraj podporuje zemědělství a  vinařství dlouhodobě. „Na  přímou podporu zemědělství bylo v loňském krajském rozpočtu vyčleněno více než 12 milionů korun, finančně podporujeme řadu profesních organizací. Kromě toho krajské zastupitelstvo schválilo po 300 tisících korunách na  znojemské a  mikulovské vinobraní. Téměř dva miliony jsme rozdělili v  rámci dotačního programu na  podporu vinařství a  vinohradnictví, který má za  cíl propagovat vinařské akce. Jde o podporu tradičních vinařských kulturních a  propagačních akcí místního nebo regionálního významu,“ popisuje hejtman Michal Hašek. Právě vinařské akce přivedou každoročně na  jižní Moravu statisíce návštěvníků, kteří přijíždějí nejen za vínem, ale i za dalšími atraktivitami kraje. A poté se sem řada z nich opakovaně vrací. Dále kraj podporuje vybavení informačních středisek, zařízení pro konání výstav

Hejtman Michal Hašek v rozhovoru s vinařem Milošem Michlovským

a pořizování informačních panelů na propagaci vinařství a vinohradnictví, pořízení technického vybavení, propagačních materiálů, webových stránek, softwarových aplikací a propagačních kampaní pro propagaci vinařství a vinohradnictví.

Podpora Vinařskému fondu Jihomoravský kraj přispívá významně také do  Vinařského fondu České republiky, jehož prostřednictvím vinaři získávají další dotace. „Vinařský fond České republiky jsme v roce 2011 podpořili částkou sedmi milionů korun. Vycházíme z  jednoduché

filosofie – ke  každé koruně, která přijde do  Vinařského fondu z  jiného zdroje než ze státního rozpočtu, musí ministr zemědělství dle zákona přidat další korunu. Na rozdíl od minulosti, kdy dotace z kraje byly kolem třech milionů korun, jsme je postupně zvedli na částku pět až osm milionů korun ročně, takže rozpočet fondu se tím zvýší o deset až šestnáct milionů korun ročně,“ dodává Michal Hašek. Jako správný hejtman Jihomoravského kraje se velmi jasně postavil na stranu vinařů a podpořil petiční akci proti zavedení spotřební daně z tzv. tichého vína, kterou nedávno navrhla vláda Petra Nečase.

INZERCE

Nabídka pro vinaře, vinotéky

Pracovní příležitosti Vinařství ve  spojení s  místní gastronomií představuje v cestovním ruchu významnou součást turistického produktu „Jižní Morava,“ který dává pracovní příležitosti velkému množství lidí. Je zde asi 19 tisíc vinohradníků, přibližně tisíc registrovaných vinařů, stovky lidí jsou zaměstnány ve firmách, které bezprostředně participují na pěstování hroznů a výrobě vína. Jsou zde navazující obory jako služby, gastronomie, turistika a cestovní ruch, které zaměstnávají více než 60 tisíc lidí. „Žijeme ve  vinařském kraji. Právě pěstování révy vinné se výraznou měrou podílí nejen na ekonomice jihomoravského zemědělství, ale vinařská tradice také blahodárně poznamenala tvorbu zdejší kulturní krajiny a podílí se na osobitém životním stylu a lidové kultuře našeho moravského venkova. Všechny tyto aspekty vinařství v  kraji vnímám jako jeden celek. Víno doslova živí tisíce lidí na jižní Moravě. Podpora jihomo-

■ dárková balení ■ expediční kartony včeně potisku ■ také výroba PET lahví a kanystrů

BRISK, výrobní družstvo, Ježov u Kyjova 696 48 Ježov č.parc. 169 tel. +420 518 626 112 tel.,fax: +420 518 626 503 e-mail: [email protected] www.briskvd.cz

7

Navrhovaná spotřební daň z vína

by nastartovala šedou ekonomiku

Spotřební daň na tichá vína Předpoklady a fakta

Návrh ministra financí Miroslava Kalouska doslova pobouřil všechny vinaře v České republice. Spotřební daň na víno byla u nás zrušena v roce 1997, kdy činila 2,50 koruny na jeden litr, ale státu se její výběr nevyplatil. Teď ministr navrhuje 10 korun za litr, což by s další administrací a chystaným sjednocením sazby DPH zvedlo ceny vína asi o 16 korun. Odborníci jsou přesvědčeni, že by to opět nastartovalo tzv. šedou ekonomiku a stát by nakonec na výběr daní zase jen doplatil...

Text a foto: Ing. Petr Hynek

Tlaky od výrobců lihovin a piva

vinař & víno 8

Komu jde o zavedení spotřební daně z vína kromě ministra Kalouska? Jsou to hlavně výrobci lihovin a  piva. Zatímco spotřeba vína v  České republice v  posledních letech stoupá, konzumace lihovin stagnuje nebo spíše klesá. Výrobci proto tlačí na  politiky, aby zavedli spotřební daň i  pro vinaře. Zejména pro malé vinaře by však zavedení této daně mohlo mít fatální dopad. „Jeden z návrhů lihovarníků je, aby se spotřební daň zavedla třeba jen u takzvaných stolních vín, což jsou dnes u nás převážně vína dovozová. Ale víme, jak to chodí. Jak přijde takový návrh do poslanecké sněmovny, poslanci zjistí, že je to těžko rozlišitelné a schválí spotřební daň pro všechna vína,“ obává se Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR. Také pivovarníkům se nelíbí, že oni spotřební daň ze svého nápoje musí odvádět a vinaři ne. Dokonce se objevily návrhy, že pivovarníci přejmenují pivo na „chmelové víno“, aby se také vyhnuli spotřební dani. Samozřejmě tento návrh neprošel a u českých „pivařů“ by také nejspíše narazil. Pivovarníky obhajuje i ministr Kalousek. „Majitelé vinařství v minulosti argumentovali pro ponechání výjimky jejich podílem na celkové rekultivaci krajiny. Jsou to úctyhodné argumenty těch, kteří bojují za své zájmy. Pěstují-li se chmelnice, je to také rekultivace krajiny. Ve finále je to zkrátka chlast, který si zaslouží být zatížen spotřební daní, ať už je to pivo, nebo víno,“ prohlásil Miroslav Kalousek pro Lidové noviny.

Daňovíno pro Kalouska Když se vinaři z  recesistické svobodné spolkové republiky Kraví hora (obec Bořetice na  Břeclavsku) dozvěděli o  ministrově návrhu, přichystali pro Kalouska „Daňovíno“. V  první edici půjde ještě o  kvalitní víno, ale pokud ministr svůj návrh nestáhne, jsou vinaři připraveni vyrobit pro něj víno z matolin pomočených samotnými vinaři a návštěvníky

kravihorských sklepů... A  kdyby ani to nezabralo, přijdou prý na řadu vzorky z nejhoršího krabicového vína, octu a Šaratice. A nakonec jsou ochotni jet demonstrovat k sídlu vlády.

Vinaři se starají také o údržbu kulturní krajiny

Ing. Jan Hajda, senátor za okres Břeclav, vinař

Víno láká turisty Vinařská turistika se zejména v  posledních několika letech stala novodobým fenoménem cestovního ruchu na jižní Moravě. Jezdí sem turisté nejen z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Jižní Morava je krajem památek, živého folkloru a vína a právě za těmito devizami míří ročně statisíce turistů. „Spotřební daň pro vinaře by poškodila cestovní ruch na  jižní Moravě,“ je přesvědčena Mgr. Zuzana Vojtová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Jižní Morava a zároveň předsedkyně Asociace organizací cestovního ruchu. „Návrh zavést spotřební daň na tichá vína nebere v úvahu četné kulturní, společenské, ale i  krajinotvorné souvislosti, jež hrají významnou roli zejména na  jižní Moravě, v  regionu z  něhož pochází zhruba 95 procent veškeré vinařské produkce České republiky,“ konstatuje Mgr.  Zuzana Vojtová. Jihomoravský region je v  počtu návštěvníků hned na druhém místě za hlavním městem Prahou. „Nejde přitom, jak by se mohlo zdát při povrchním pohledu, o  konzumaci alkoholu. Faktem je, že při budování desítek vinařských stezek křížem krážem jižní Moravou má víno motivační roli – pro tisíce turistů na těchto vinařských stezkách jde především o  cesty krásnou krajinou, zušlechťovanou místními vinaři, o výpravy za osobitými lidskými typy - za  vinaři, s  nimiž lze posedět a  pohovořit ve  sklípku o  životě,“ pokračuje Mg. Zuzana Vojtová.

Vinice již od Římanů První vinice na  Pálavě vysadila římská posádka z  Vindobony, která zde vybudovala svůj opěrný bod. Stalo se tak poté, co římský císař Probus v roce 91 po Kristu nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Od té doby prošlo vinařství v tomto regionu četnými peripetiemi, ale jisté je, že během

V současné době je v České republice platná nulová sazba spotřební daně na tichá vína, což má řadu pozitivních přínosů pro moravské a české vinařství, zaměstnanost v regionech, cestovní ruch, rozvoj a údržbu krajiny a v neposlední řadě také prestiž České republiky reprezentované úspěchy moravského a českého vinařství v mezinárodní konkurenci.

V žádné vinařské zemi (Itálie, Španělsko, Německo, Rakousko, Slovensko) daň na tichá vína nemají, protože by negativně postihovala domácí vinaře. Výjimkou je Francie, kde SD na tichá vína existuje, ale její sazba je srovnatelná s výší odvodu do Vinařského fondu u nás. Stát za tyto prostředky provádí marketing francouzského vína. Obdobně fungovala i SD v Maďarsku, ale byla zrušena a převedena na odvod do marketingového fondu. Senátor Jan Hajda (vpravo) za břeclavský okres je na straně vinařů

Výběr spotřební daně na tichá vína je s ohledem na velké množství drobných producentů mimořádně technicky náročný. Stovky malovinařů lze jen obtížně efektivně danit. Chabý výběr bude jako vedlejší efekt doplňovat rozvoj šedé ekonomiky a propady ve výběru stávajících daní (DPH, daň z příjmů). Zavedení nenulové spotřební daně na tichá vína by znamenalo kromě samotných odvodů pro vinaře enormní administrativní a finanční zátěž, která by se promítla do jejich hospodářských výsledků (výběru daní z příjmu a DPH).

Spotřební daň z vína by zdražila litr vína asi o 16 korun

Zavedení SD by znamenalo povinné zřízení daňového skladu pro každého vinaře a nákladné pravidelné cejchování sudů. Vinařství je na jižní Moravě tradičně jedním z největších zaměstnavatelů. Všechny kroky proti rozvoji vinařství by vedly k zvýšení nezaměstnanosti a poklesu životní úrovně v regionu. Vinaři se významně podílejí na rozvoji cestovního ruchu a díky nim tak proudí do regionu finance milionů turistů z České republiky i zahraničí. Jižní Morava se tak i díky vínu stala druhým nejnavštěvovanějším krajem republiky.

Na zavedení spotřební daně z vína by doplatila také vinařská turistika na jižní Moravě

dvou tisíciletí mělo pěstování révy vinné zásadní vliv na vytváření zdejší kulturní krajiny. Podílelo se spolu s  dalšími vlivy na  vzniku svérázné lidové kultury, na formování vyhraněných národopisných oblastí, jejichž charakteristické rysy nedokázaly vymazat ani společenské pohyby, související s  industrializací v 19. a 20. století.

Vinařství má významný přínos při tvorbě a péči o krajinu. Útlum či odčerpávání financí z odvětví povede také k útlumu jeho krajinotvorné role. Neexistence spotřební daně na tichá vína je administrativně zdaleka nejjednodušší a tedy i nejefektivnější způsob podpory rozvoje regionu. Obecný trend ve vyspělých státech je podpora konzumace vína jako kulturního nápoje na úkor piva a destilátů. Víno a kulturní dění kolem něj významně přispívají rozvoji společnosti. Víno má, na rozdíl od piva či destilátů, prokazatelně pozitivní účinky na lidský organizmus (léčivé, terapeutické a dezinfekční účinky).

Registr vinic informace o roce 2011

ve vinařské oblasti Čechy 2,15 ha a ve vinařské oblasti Morava 17,69 ha. K  dispozici je tedy více než 1 200 ha nerozdělených práv ze státní rezervy.

Dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) v platném znění, je vedením Registru vinic (RV) pověřen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Brno, Sekce rostlinné výroby, Oddělení registru vinic ve Znojmě-Oblekovicích.

Ing. Gruna Rostislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení registru vinic Foto: Ing. Petr Hynek Do databáze registru, která je neveřejná, je umožněn přístup organizacím využívajícím data k výkonu své činnosti (MZe, SZPI, SZIF a VF). Údaje v  RV jsou přístupné také pěstitelům, producentům a  dalším zájemcům na internetové aplikaci, tzv. Portálu farmáře https://eagri.cz/ssl/web/mze/farmar/ Prostřednictvím registru je spravován produkční potenciál ČR, státní rezerva pro novou výsadbu vinic, přidělování práva na opětovnou výsadbu (popř. převod tohoto práva) po vyklučení vinice. Je nutné připomenout, že povinností každého pěstitele provozujícího vinohradnic-

Plochy s právem na opětovnou výsadbu Přehled přidělených práv na opětovnou výsadbu (POV) dle vinařských oblastí je uveden v  následující tabulce. Data jsou vždy uvedena k 31. 12. Nevyužitá POV propadají po  ukončení platnosti nenávratně do  státní rezervy a  držitel již s  nimi nemůže disponovat.

tví na  vinici je aktualizovat veškeré údaje týkající se jeho činnosti, a  to do  30 ti dnů po  jejich provedení. Potřebné informace jsou umístěny na  internetových stránkách ÚKZÚZ http://www.ukzuz.cz/Folders/59661-vinic.aspx Dále v souladu s platnou legislativou ve vztahu s  nařízeními ES, musí být doručeny na  ÚKZÚZ, Oddělení registru vinic ve  Znojmě-Oblekovicích, následující prohlášení: ■ do 10. září prohlášení o zásobách hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu a vína, které drží ke dni 31. července ■ do 15. ledna prohlášení o sklizni, obsahující údaje o výsledcích sklizně ke dni 31. prosince předešlého roku (vyjma producentů, kteří veškerou svou produkci zpracovávají na  víno nebo ji nechávají zpracovat na svůj účet)

■ do  15. ledna prohlášení o  produkci u osob, které ze sklizně běžného vinařského roku vyrábějí víno anebo mošt ke dni 31. prosince předešlého roku ■ do  15. ledna prohlášení o  nákupu u  osob, které v  předcházejícím kalen-

Vinařská oblast

2010

2011

Čechy

101,02 ha

65,31 ha

Morava

1 080,83 ha

981,59 ha

Celkem

1 181,85 ha

1 046,90 ha

dářním roce nakoupili rmut, mošt nebo víno, ke  dni 31. prosince za  celý předcházející kalendářní rok (v  současné době probíhají legislativní úpravy) ■ nejpozději v  den zahájení, přerušení a  ukončení výroby produktů oznámit písemně zahájení, přerušení a ukončení výroby produktů Ministerstvo zemědělství ze zákona o  vinohradnictví a  vinařství zveřejňuje příslušné vzory prohlášení, žádostí a  oznámení na  svých internetových stránkách http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinne-komodity/reva-vinna-a-vino/

Počty pěstitelů dle vybraných velikostí vinic Na skupinu pěstitelů s výměrou do 0,1 ha se nevztahují všechna ustanovení zákona a nařízení

Produkční potenciál vinic v ČR je k 31. 12. 2011 celkem 19 633,45 ha v níže uvedené struktuře

vinař & víno

osázené plochy vinic

17 198,05 ha

plochy vyklučených vinic

107,71 ha

plochy s právem na opětovnou výsadbu vinic

1 046,90 ha

stávající práva na novou výsadbu v rezervě

1 280,79 ha

Rozdělení nové výsadby Komise ÚKZÚZ pro udělování práva na  novou výsadbu v  roce 2011 zasedala 9 x a  rozdělila 19,85 ha, z  toho

10

Vinařské oblasti a podoblasti České republiky dle vyhlášky č. 324/2004 Sb.

11

Růžová vína jsou stále populárnější Růžová vína s původem na Moravě a v Čechách mají stále silnější zvuk jak mezi vinaři, tak mezi spotřebiteli. Jejich výrobou se zabývají už dvě třetiny vinařů, a celková produkce moravských a českých růžových vín tak meziročně vzrostla o 40 procent. Daniel Kříž, Omnimedia, s.r.o.

Spotřeba roste Spotřeba růžových vín jde pak s  rostoucí produkcí ruku v ruce. V roce 2011 (týká se hlavně vín ročníku 2010) vzrostla spotřeba meziročně téměř o čtvrtinu. V letošním roce lze očekávat další pokračování tohoto trendu.

Růžový fenomén V  posledních letech lze tedy s  úspěchem hovořit o  nástupu fenoménu moravských a českých růžových vín. Česká republika vyniká skvělou geografickou polohou pro výrobu kvalitního rosé, které je zde jedinečné a dosahuje úrovně srovnatelné s nejlepšími polohami vyhlášených vinařských velmocí. Díky dnes již čtyřleté podpoře moravských a českých růžových vín ze strany Vinařského fondu vznikl kvalitní domácí produkt, který si na českém trhu rychle našel své místo.

Výborná kvalita „Moravská a česká růžová vína mají vynikající kvalitu a  to se odráží na  stále větší popularitě u spotřebitelů. Naši vinaři vycházejí

poptávce trhu vstříc a  odvádějí opravdu vynikající práci, což můžeme sledovat například na  domácích a  hlavně mezinárodních soutěžích, odkud vozí stále více medailí. Naše podpora stále trvá a já věřím, že se růžovým vínům bude dařit nadále minimálně stejně dobře jako doposud,“ říká Ing.  Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR.

Dva vrcholy Růžová vína u  nás zažívají dva sezonní vrcholy. První začíná v  květnu a  přetrvává do  letních měsíců, kdy růžová vína naplňují dokonale svou roli lehkého nápoje pro slunečné dny, skvěle ladí v míchaných nápojích a k posezení s přáteli na zahradě nebo u grilu. Druhým vrcholem sezony moravských a českých růžových vín je listopad a období Svatomartinských vín, kdy spotřebitelé ochutnávají nový ročník a seznamují se s  růžovými víny, na  která se v  plné síle mohou těšit následující jaro a léto.

Svátek růžového vína Příznivci růžových vín by si také neměli nechat ujít Svátek růžového vína ve  Ville Richter na Pražském hradě 1. května, který je určen široké veřejnosti. A pokud by chtěl někdo v  poznávání růžových vín pokračovat, může 12. května navštívit Farmářské trhy na  náměstí Jiřího z  Poděbrad, kde se bude konat ochutnávka moravských a českých růžových vín. Další informace k  růžovým vínům lze najít na webu: www.ruzove.cz

Co je to rosé?

vinař & víno 16

Růžové víno neboli rosé se vyrábí z  odrůd modrých hroznů nejčastěji metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon. Růžové víno není určeno k  archivování. Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť a vůni. Nejlépe do jednoho až dvou let od  sklizně. Růžová vína se chlubí celou škálou barevných odstínů – od sladce malinových tónů, přes jemně lososové a  pomerančové až po  temně cibulové nebo dokonce téměř fialové odstíny, v  závislosti na  zvolené odrůdě hroznů a  technologii jejich zpracování.

17

Vinotéky Pohled zevnitř i zvenčí

Interiér vinotéky může kromě vína představit i různé artefakty z vinařského prostředí, fantazii se meze nekladou

V prostředí vinoték se často konají veřejné prezentace vín různých vinařství od nás i ze zahraničí s výkladem zkušeného sommeliera

Historicky tady byly vlastně dávno. Měly svůj řád, prodávaly víno „pod víchem“ a dělaly čest svému cechu. Dnes poněkud změnily tvář, nepodléhají žádnému cechu ani řádu a místo víchu visí nad vchodem název Vinotéka. V moderní době jsou samozřejmostí a plní svou funkci svatostánků s vínem pro ty, kteří víno milují. Vinotéka má své příznivce i pochybovače. Text: Eva Kloudová Foto: Ing. Petr Hynek

Vinotéka nebo supemarket?

vinař & víno 26

Mnozí namítnou, že v  obrovských humidorech supermarketů pohodlně najdete i skvělá vína za nízkou cenu. Ať je tomu jakkoliv, vinotéka má před lavinou vín nabízených tímto způsobem nespornou výhodu, ačkoliv vypadá daleko subtilněji. Má něco, co supermarket nenabízí. Je královnou obchodu s vínem, hájemstvím našich vinařství a  nejlepšího sortimentu mezi všemi. Jde přece o nápoj ušlechtilý a je nanejvýš nutné se k němu podle toho chovat. Správná vinotéka má přehlednou nabídku včetně dobrého skladovacího zázemí.

Obchod s vínem roste Celá Jižní Morava je jeden vinohrad a vinný sklep, není proto divu, že se zde rozvinul porevoluční způsob obchodu s vínem velmi rychle. Zapustil své kořeny nejdříve jako speciální obchod s  vínem, který se později přejmenoval na  světovější název vinotéka. Hůře již působí název „stáčírna

Známým majitelem vinoték je i moravský sommelier Libor Nazarčuk ze Staré Břeclavi

vína“, který se objevoval více v českých než moravských regionech. Expanze vinoték nastala v  době, kdy se začalo masivně víno u nás plnit do láhví a navíc zahraniční vinařské firmy ucítily možnost své pozice na českém trhu.

O  čem vlastně dnešní vinotéka v  poměrech České republiky je a co se v ní nabízí? Srovnání názorů těch, kteří vinotéku provozují i  těch, kteří tam pro víno zamíří jsem shrnula do dvou ucelených pohledů.

Nejvíc vinoték v Brně

Pohled zevnitř

Obliba vína stále roste a  vinotéky rostou jako houby po  dešti. Bráno rozlohou republiky je největší koncentrace vinoték v samotném Brně, kde je jich hned několik stovek. Ani Praha nemůže toto prvenství překonat. V  ostatních městech a  krajích je počet vinoték podstatně střídmější, sotva desítka na jedno město. Pijí snad jihomoravané více? Nebo je důvodem blízkost vinic a snadná doprava? Tento fenomén by měl velkou váhu, kdybychom v  těchto speciálních obchodech stále častěji nevídali nabídku sudových vín z Chile, Argentiny, Španělska a bůhví odkud ještě. Tak se vracím na začátek a přemítám, zda by se „pod víchem“, tímto vinařsky národním symbolem mohlo čepovat víno jiné, než ze zdejších vinohradů. Prý nejsme ve  víně soběstační. Obchod je obchod a prodává se, co zákazník žádá.

Co vede lidi k  tomu, aby si otvírali další a další vinotéky? Je to na první pohled snadný způsob podnikání i  snadný zisk. Speciálního vzdělání netřeba, může ji provozovat každý. Blízkost konzumentů zaručena. Počet vinoték nikdo neomezuje, neřídí, konkurence se neřeší. Někdo zdolá marketingové příručky, někdo zvolí průzkum na  vlastní kůži. Důležité je počáteční přesvědčení o vlastním úspěchu. Druhá strana mince je dočasné uložení kapitálu či možnost zaměstnání pro vlastní rodinu. O lásce k vínu a životnímu ideálu se přiklání tak 1%. Jaký sortiment v  dnešních vinotékách najdeme? Záleží na  tom. Název vinotéka dnes visí i  nad pouhým výčepem sudového vína. Rozdíly jsou velké. Zákazník si žádá jak víno v láhvi tak sudové, nejlépe na jednom mís-

tě. Legislativně takový prodej ohrožen není, slovo má zde však hygiena. Vinotéku s velkým „V“ poznáte, jakmile vejdete. Dýchne na vás atmosféra čistoty, přehledné nabídky a školený personál. Provozovatel takové vinotéky musí občas i „čistit“ hlavy zákazníků zamořených špatnými informacemi o víně, způsobených rádoby znalci z okruhu kamarádů či médií. Souběžný prodej sudového a láhvového vína se nevylučuje, je-li kladen důraz na kvalitu. Jací zákazníci do vinotéky chodí – více muži nebo ženy? A jaká vína kupují? Pokud jde o nákup je poměr muži-ženy vyrovnaný. Možnost ochutnat a postát u pohárku přitahuje více muže, středního a zralejšího věku, diskutéry nejen o  víně. Tito muži jsou specifickou skupinou, která nenakupuje, ale jen ochutnává. Ženy nakupují víno pro rodinu, jako dárek nebo pro večerní návštěvu. Nakupující muži jsou vesměs podnikatelé a státní sféra, víno jako firemní dárek je in. U  manželských a  předmanželských párů je potěšující zájem o tuzemskou produkci způsobený programy otevřených sklepů, nebo vinařskou turistikou. Přiznat však musíme, že jsme národem ovlivněným sudovým vínem, kterého je všude plno. Vinotéka – královna obchodu s vínem a sudové? Jde to vůbec dohromady? Chcete pravdu? Bez sudového vína je vinotéka odsouzena k zániku. Alespoň na Jižní Moravě. Nic proti tomu, pokud prodává skutečnou kvalitu. To se ovšem projeví v ceně. Má svou klientelu, která chce prodej kulturní a nikoliv víno prodávané z garáží, maringotek, nebo za  levno rovnou z  náklaďáku. Víno si zaslouží důstojnější místo a tím je jednoznačně vinotéka. Co by měl splňovat obchod, aby mu slušel název Vinotéka? Na první pohled by měl nést znaky vysoké profesionality. V  porovnání se západním

světem jsme příliš uvolnili „mravy“ v tomto ohledu. Prodej vína je elitní záležitost, která chce respekt a  odpovídající prostředí. Ke  srovnání stačí Francie, Itálie, Německo i  nejbližší sousední Rakousko. Provozovatel je někdo, kdo tento obor bezezbytku ovládá, obsluha je školená a znalá. Žádná otázka nemůže zůstat nezodpovězena a  přání nesplněno. Tak to má být. Dobrá zpráva pro milovníky vína je, že i u nás takové vinotéky jsou. Bílé, červené, růžové, suché, sladké? Jaké víno je oblíbené? Zkušenost je často daná místem. Na Moravě dole převažuje bílé suché i  polosuché, severněji pak spíše červené. V  současné době rostou nároky na  chuťové vlastnosti vína, lidé se více vyznají a  vína rozeznávají. U  zkušených a  náročnějších zákazníků jsou požadavky vzácně vyrovnané, osloví je jak pozdní sběr, výběr z hroznů, tak mimořádné kategorie vín slámových, ledových i  v  poslední době skvělá cuvée. Vinotéka může jejich nároky bez problémů uspokojit. Poměr ceny a kvality je silným argumentem právě zde.

Pohled zvenčí: Proč je vinotéka správným místem pro nákup vína a proč tam lidé chodí? Optimistické vyjádření ženy, která z hlediska samovzdělávání ve  víně se dobrala k  většinovému názoru. Je součtem mnoha dalších odpovědí milovníků vína. Paní Dagmar Moučková z Brna to vidí následovně. „Podle mého názoru by měly být vinotéky zachovány pro generace budoucí. Obliba

Prostředí vinoték nabízí často příjemné posezení i s občerstvením jako vhodným doplňkem ke konzumaci vína

popíjení vína neustále stoupá. Pít víno je obřad. Ve  velkých obchodních domech je sice značný výběr vín, ne vždy je po  ruce odborník /pokud nemyslím přímo nakupujícího milovníka vín/, který by „fundovaně“ poradil s  nákupem. Ve  vinotéce je jiný přístup, při výběru se nechvátá a  hlavně bývají v  těchto specializovaných obchodech zastoupeny vzorky z malých vinařství, které se do řetězců nemohou a myslím si, že ani nechtějí dostat. Vinotéka je taková kaplička vůní a chutí, pohody, míru a klidu. Je to místo setkávání s  přáteli, protože s  kým jiným můžete víno vychutnat a podělit se o dojmy, které vás při jeho popíjení napadají? A kolik slov svého rodného jazyka člověk při popisu chutě, barvy a vůně vína opráší, jaké příměry se vynaleznou? /ne jen Bušek z  Velhartic…/ Pokud by došlo k referendu, zvedám ruku za vinotéky a rozhodně nebudu sama!“

INZERCE

27

Hypertechnické vinařství

Austrálie

amerického, ale i maďarského nebo kazašského dřeva. Doporučuji ochutnat Ryzlink Steingarten, ikonu australských ryzlinků, který pochází z vinic s netypickou břidličnatou půdou a  na  Austrálii s  netypickou nadmořskou výškou 450 m n.m.

Na přelomu ledna a února tohoto roku jsem absolvoval měsíční pracovní cestu za australskými víny. Cílem byla především jižní Austrálie, jako dominantní vinařský region, ale také stát Victoria a Nový Jižní Wales. Nejdůležitějšími vinařskými oblastmi, kde jsme se zastavili tedy byly Barossa, Hunter Valley, Coonowarra, Clare Valley, McLaren Vale, Canberra district a Orange. Není možné popsat návštěvy ve všech cca 70 vinařstvích, ve kterých jsme měli možnost ochutnat vína, vybral jsem tedy pro tento časopis alespoň to technicky a technologicky nejzajímavější.

Ing. Jan Stávek, Ph.D. Zahradnická fakulta v Lednici Mendelova Univerzita v Brně

Vinařství Bremerton

vinař & víno 38

Rodinné vinařství ve vinařské oblasti Langhorn Creek, dnes už vedou dvě sestry Rebecca a Lucy Bremertonovy. Jedná se o poměrně nové vinařství, které bylo založeno před necelými 20 lety a dnes vyrábí 30 tisíc kartonů, což je 360 tisíc lahví. Vinařství Bremerton dobře reprezentuje fakt, že v  Austrálii, kde existuje opravdu jen velmi omezená legislativa, jde všechno mnohem snáz než v Evropě, která je vedle úřednické byrokracie svázaná různými předsudky a obavami. Setkali jsme se přímo s majitelkou, enoložkou a ředitelkou vinařství v jedné osobě Rebeccou, která s námi během pár příjemně strávených chvil přechutnala velkou část firemního sortimentu. Všechna vína byla velmi čistá, o  bílých se dalo hovořit jako o  aromaticky jednodušších, ale elegantních, o  červených jako o  robustních a  plných marmeládových, kořenitých vínech. Ve  vinařství absolutně chybí jakýkoliv filtr a lahvovací technika. Ne proto, že by chtěli vyrábět nějaká přirozená vína (což by ostatně bylo pro Austrálii velmi netypické). Když jsem se ptal jak to, bylo mi odpovězeno, že firma jejich velikosti si nemůže dovolit kvalitní filtr a lahvovací linku, oni pouze pěstují a  zpracovávají hrozny, kvasí mošty a  školí vína. Filtraci a lahvování zajišťuje jiná firma, která tyto operace provádí ve službě i ostatním podobně velkým vinařům. Rebecca do budoucna uvažuje o koupi Cross flow filtru, který považuje za jediný potřebný pro jejich účely, ale zatím je to i v Austrálii příliš nová technologie, takže pořižovací cena je poměrně vysoká. Z ochutnaných vín doporučuji vyzkoušet: Coulthard, Cabernet Sauvignon, 2009 nebo BOV (Best of Vintage), cuvée Shiraz – Cabernet Sauvignon, 2007.

Yalumba

Seppeltsfield Nejdůležitější vinařství Austrálie 20. století. Podnik založil Josef Seppelt, Slezan s německým původem, který do Austrálie emigroval v  polovině 19. století. Pár let po usazení založil farmu, původně na chov krav, pěstování tabáku a  zeleniny, ale v roce 1851 ji přebudoval na vinařství, které bylo už o 50 let později tak rozsáhlé, že kolem něj dokonce vznikla celá vesnice se jménem Seppeltsfield. Zde žili zaměstnanci vinařství, kteří měli svou pekárnu, kuchyni a  vše co potřebovali k  životu. V  dnešní době ovšem vinařství příliš neprosperuje, protože jeho produkce byla založena výhradně na  fortifikovaných vínech, jejichž prodej klesá každým rokem. Z rozsáhlého sklepního areálu je tedy využívána nepatrná část. Zachovalý zbytek je ale velmi zajímavý, protože v původních sklepech zrají v  dřevěných sudech od  roku 1878 vína každého doposud vyráběného ročníku fortifikovaného vína. Měli jsme například možnost ochutnat stoleté víno, tedy víno z roku 1912, a to přímo ze sudu natažené

výrobní areál firmy Jacob´s Creek, který skýtá spoustu nerezových vínovodů, rozvodů chladiva a velkokapacitních izolovaných nerezových nádrží

jeden z nejlepších australských ryzlinků je z vinice Steingarten, která je jako jedna z mála vinic obhospodařována výlučně ručně. Do většiny ostatních australských vinic není zapotřebí vkročit. Vše je prováděno mechanizovaně.

degustace části sortimentu přichystaná ve firmě Jacob´s Creek

plastovou hadičkou. Takové víno se potom jako stoleté každoročně prodává jako speciální edice v poutavých flakoncích o objemu 0,375 l (975 AUD) nebo 0,1 l (299 AUD). Vedle takto vzácného vína jsou v Seppltsfield winery vyráběny také napodobeniny portského Tawny, napodobeniny sherry, kterým se do budoucna bude říkat Apera (jako aperitivní fortifikované) a  zajímavý druh zralého sladkého vína z odrůdy Moscatel, Topaq neboli Tokaj, který ovšem ze slovenskomaďarským Tokajem nemá nic společného, možná zbytek cukru víceputňových výběrů. Doporučuji ochutnat: Para 21 years old, směs noblesních ročníků originálního fortifikovaného vína s  bohatou tradicí.

Jacob´s Creek Pravděpodobně největší vinařství v  Austrálii, které jsme navštívili 17. ledna a  už v tomto termínu se zde zpracovávaly první hrozny na  nejlehčí a  nejsušší vína, tzn. Chardonnay na sekty. Vzhledem k objemnosti podniku zde zpracování probíhá 6 dní v  týdnu a  7. den je sanitační, během kterého se veškeré přístroje sanitují chemickými přípravky. Vinobraní takto probíhá až do  května, tzn. téměř čtyři měsíce. Je to díky faktu, že v  tomto podniku se zpracovávají hrozny z různých oblastí, takže je možné si naplánovat nejdříve sklizeň v teplejších oblastech, kde jsou dříve zralé hrozny (například Riveland nebo Rutherglen) a  končit v  chladnějších oblastech (Adelaide Hills, Tasmania, Coonowarra), kde je dozrávání pomalejší. Zajímavostí gigantického komplexu jsou například venkovní vínovody do obrovských nádrží, jejichž objem je například téměř 2 miliony litrů nebo sklad na barikové sudy, který pojme 93 000 kusů sudů z francouzského,

Jedná se o nejstarší rodinné vinařství v Austrálii, které ve  svých začátcích, jak to bylo před 150 lety obvyklé, vyrábělo pouze fortifikovaná vína. Dnes vinařství vyrábí mimo jiné jeden z  nejlepších suchých Viognerů v Austrálii, možná proto, že chtějí dělat vína více ovocná tak, jak je to typické pro Evropu. Yalumba je jediné australské vinařství, které má svoje bednářství. Možná právě proto tak experimentují s  různými typy sudů. Vedle toho, že mají klimatizovaný sklad na bariky s  červenými víny, který temperují na  15 °C, tak mají halu, která je určená na skladování bílých vín v sudech a zde se teplota udržuje na 5 °C (například surovina na sekty nebo lehčí Chardonnay). Narazili jsme zde taky na barikový sud, který byl zkonstruovaný pro kvašení rmutu a  má tedy výpusť na  rmut. Sud se po  naplnění otočí a  rmut v  něm kvasí 10 až 15 dní. Vznikají tak ty nejdražší typy zde vyráběných vín. Součástí podniku je i  obrovská laboratoř, která disponuje nesčetnými možnostmi analýz. Vzhledem k  tomu, že vinařství lahvuje asi pro dalších 20 výrobců vín, tak zajišťují analýzy i pro tyto podniky. Vzorky přijdou s kartou, na které je pouze čárový kód vzorku a zaškrtnuté analýzy, které je třeba vyhotovit. Takto vzorek pak projde celým okruhem laboratoře, kde v jednotlivých částech specialisté na jednotlivé analýzy změří svůj parametr a postoupí víno kolegovi, který se zaměřuje na jiný typ analyzované látky, změří, zapíše pod čárovým kódem přímo do  systému. Sklepmistři v  jednotlivých sekcích tak dostávají výsledky okamžitě online. Podnikem nás provázela poutavá Elisabeth Shön, která nejen že dobře reprezentuje svoje jméno, ale také svoji pozici jako regionálního manažera pro Evropu. Doporučuji ochutnat: Viogner 2010, který zrál 9 měsíců na kvasnicích.

Ken Helms Vinařství sympatického Kena Helma je na  australské poměry miniaturní rodinnou vinařskou firmou, která vyrábí 4,5 tisíc kartonů ročně (54 tisíc lahví). Ken své vinařství založil v  roce 1973 hned po  tom, co zdejší pozemky byly téměř zadarmo k mání po vlnařské krizi (dříve sloužily pro chov ovcí pro vlnu merino). Vzhledem k  místu, kde

asistence při vzorkování stoletého vína přímo ze sudů ve sklepě, kde zrají více než stoletá ročníková vína firmy Seppeltsfield winery

napodobeniny vína sherry ve společnosti Seppeltsfield winery a to v podobě oloroso, fino, rare, amontillado

barikový sud na kvašení rmutu s velmi technicky řešenou výpustí část laboratoře firmy Yalumba winery, která by jistě získala osvědčení o akreditaci

V Topoľčiankach sa rodia zaujímavé vína, ktoré o svojich kvalitách presvedčili odborné komisie na domácich i zahraničných súťažiach Vinárske závody Topoľčianky patria k popredným producentom vín v Nitrianskej vinohradníckej oblasti s dlhodobými skúsenosťami a tradíciou. Spoločnosť bola založená v roku 1993. Nadväzuje na úspešnú tradíciu „Château Topoľčianky“ a svoje výrobky predáva pod ochrannou známkou. Text: Veronika Toroková Foto: Karol Kříž

Víno a kvalita sa rodí vo vinici Spoločnosť investuje veľkú časť finančných prostriedkov do  vlastných vinohradov. Celkovo obhospodarujú 450 ha viníc v Nitrianskej a Južnoslovenskej vinohradníckej oblasti. Podstatná časť bola revitalizovaná výsadbou nových mladých viníc, ktoré sa nachádzajú v špičkových polohách.

kvalitách presvedčili odborné komisie na  domácich a  zahraničných súťažiach. Najväčšie úspechy si priniesli z  Čiech, Moldavska, Talianska a Francúzska.

Čo určuje kvalitu vína Vhodné klimatické podmienky, dostatok vlahy či správne agronomické operácie, to všetko rozhoduje o  charaktere vyro-

Aspoň niečo o mnohých úspechoch na súťažiach

Ponúkajú vína dostupné širokej spotrebiteľskej verejnosti

8.3.2012 sa ich exkluzívna kolekcia Retro opäť mohla pochváliť výberovými bielymi vínami. Cestu do nej si našli dve suché vína legendárneho ročníka 2009 - Chardonnay neskorý zber a  Rulandské biele neskorý zber, zušľachtené vyzrievaním v  sudoch typu „barrique“. Ďalšími dvomi sú polosuchý Müller Thurgau cibébový výber 2010 a  polosladký Tramín červený bobuľový výber 2010, ktorým opäť nechýba veľmi jemný dotyk dubového dreva. Prinášame tiež výsledky už 21. ročníka medzinárodnej súťaže vín Chisinau Wines & Spirits Contest, ktorá sa každoročne usporadúva v  Moldavsku. Tento rok už druhýkrát pod záštitou medzinárodnej organizácie pre vinič a  víno O.I.V., ktorá

Šetrným spracovaním hrozna modernou technológiou a  pod vedením skúsených technológov ponúkajú vína, ktoré sa vyznačujú ľahkým, sviežim, odrodovo typickým charakterom. V  portfóliu vín je zastúpená široká škála bielych a červených odrôd v  kategóriách akostných vín a  vín s prívlastkom. Kombináciou jedinečnej severnejšej klímy a  variabilnosťou pôdnych podmienok sa za  dohľadu kvalifikovaných vinárov rodia zaujímavé vína, ktoré o  svojich

vinař & víno 46

združuje 42 štátov svetových výrobcov a  spotrebiteľov vína. Degustátorske špičky zo 14 štátov, medzi ktorými nechýbali mená ako Frederico Castelluci /generálny riaditeľ O.I.V./, prof. Dr. Reiner Wittkowski/, viceprezident O.I.V./či Angelika Tsioli /riaditeľka pre vinohradníctvo O.I.V./ zasadli v 4 porotách po 7 hodnotiteľoch a vyberali tie najlepšie vína zo vzoriek od  54 výrobcov z celkovo 14 krajín.

Vinárske závody Topoľčianky, s.r.o. Cintorínska 31 951 93 Topoľčianky, Slovakia mobil: +421 903 772 643 telefon: +421 37 630 11 31 fax: +421 37 630 11 32 mail: [email protected]

www.chateautopolcianky.cz

bených vín. Po  celoročnej tvrdej práci vinohradníkov prichádza odmena vo forme zdravého a optimálne zrelého hrozna, ako jedinej suroviny pre produkciu tých najkvalitnejších vín, ktoré dokonale odrážajú terroir svojho pôvodu. Do  overených slnečných polôh odborníci starostlivo vybrali odrody vhodné do zvoleného regiónu a jeho prirodzeného terroir. Takto rozšírili plochy klasických odrôd, ako je Veltlínske zelené, Tramín červený, Müller Thurgau, Svätovavrinecké či Frankovka modrá, ale aj menej známych odrôd, ktorých obľuba neustále vzrastá - Sauvignon, Rulandské šedé, Modrý Portugal, Neronet a Alibernet.

47