Rovná daňová sazba Equal tax rate

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

Rovná daňová sazba Equal tax rate Diplomová práce

Rudolf Nytl Vedoucí práce: Ing. Petr Valouch Brno, duben 2008

J mé n o a p ř í j me ní a ut or a:

Rudol f N yt l

Ná z e v di pl o mové p r á c e :

Rovná daňová sazba

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

Equal tax Rate

Ka t e d r a:

financí

Ve d o u c í di p l omové p r á c e:

Ing. Petr Valouch

Ro k ob h a j ob y:

2008

Anotace Předmětem diplomové práce „Rovná daňová sazba“ je identifikovat průběh daňové reformy v České republice. První část je zaměřena na popis daňové reformy, její důvody a význam. V druhé části definuji pojmy rovná sazba daně a rovná daň a následně je konfrontuji. V závěrečné kapitole analyzuji dopady zavedení rovné daňové sazby u daní z příjmů fyzických osob na zatížení různých příjmových vrstev poplatníků a následuje jejich zhodnocení vzhledem ke zkoumané oblasti.

Annotation The goal of the submitted thesis: „ The Equal tax Rate “ is to identify the progress of tax reform in the Czech Republic. The first part is concentrated on describing the tax reform, its reasons and significance. In the second part I define the terms flat tax rate and flat tax and consequently confront these two. In the last part I analyze the impacts of introducing the flat tax rate at personal income taxes upon the various income groups of tax-payers load. Afterwards there is an evaluation with regard to the examined area.

Klíčová slova Česká republika, daňová reforma, rovná daňová sazba, rovná daň, dopady

Keywords Czech Republic, tax reform, equal tax rate, flat tax, impacts

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Rovná daňová sazba vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2008 vlastnoruční podpis autora

3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petru Valouchovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

4

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1

DAŇOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE ................................................. 9

1.1

Význam daňové reformy a její důvody ............................................................. 9

2

KONFRONTACE POJMŮ .............................................................................. 12

2.1

Rovná sazba daně ......................................................................................... 12

2.2

Rovná daň a její aplikace ............................................................................... 13

2.2.1 Rovná daň osobní .......................................................................................... 17 2.2.2 Dodatečné efekty zavedení rovné daně ......................................................... 20 2.2.3 Správa rovné daně ......................................................................................... 21 3

ANALÝZA DAŇOVÉ REFORMY V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ DOPADY... 24

3.1

Analýza právní úpravy před reformou ............................................................ 24

3.1.1 Poplatník daně z příjmů fyzických osob ......................................................... 24 3.1.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob........................................................... 24 3.1.3 Zdaňovací období .......................................................................................... 26 3.1.4 Příjmy osvobozené od daně........................................................................... 27 3.1.5 Den nabytí...................................................................................................... 32 3.1.6 Základ daně a daňová ztráta.......................................................................... 33 3.1.7 Nezdanitelná část základu daně .................................................................... 35 3.1.8 Položky odčitatelné od základu daně ............................................................. 38 3.1.9 Slevy na dani ................................................................................................. 40 3.1.10 Daňové zvýhodnění a formy jeho uplatňování ............................................... 42 3.1.11 Daňové přiznání a placení daně .................................................................... 43 3.1.12 Sazba daně .................................................................................................... 46 3.2

Aktuální právní úprava ................................................................................... 46

3.3

Dopady zavedení 15% rovné sazby daně z příjmů fyzických osob na daňové zatížení různých typů poplatníků .................................................................... 52

4

HODNOCENÍ ANALYZOVANÝCH REFORMNÍCH OPATŘENÍ .................... 58

5

ZÁVĚR ........................................................................................................... 62

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................... 64 SEZNAM SCHÉMAT: ............................................................................................... 65

5

SEZNAM TABULEK: ................................................................................................ 65 SEZNAM GRAFŮ: .................................................................................................... 65 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: .......................................................................... 66 MONOGRAFICKÉ PUBLIKACE ............................................................................... 66 ČLÁNKY A INTERNETOVÉ ZDROJE ...................................................................... 67 LEGISLATIVA........................................................................................................... 68 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 69

6

ÚVOD Problematika zdaňování příjmů fyzických osob se u odborné veřejnosti těší značnému zájmu, neboť jak v oblasti teorie daní, tak i v oblasti uplatňování daňové politiky státu promítající se do praktické činnosti podnikatelských a jiných subjektů soukromého a veřejného sektoru je intenzivně a zpravidla i pozitivně vnímán nejen mechanismus fungování této daně a její přínos pro příjmové stránky veřejných rozpočtů, ale i fakt, že daň z příjmů svou konstrukcí nabízí solidní využití sociálních prvků zabudovaných zejména do slev na dani.

Ve většině vyspělých zemí patří výnosy daně z příjmů mezi rozhodující příjmy veřejných rozpočtů. V daňové teorii se řadu dlouhých let zdůrazňoval význam přímých daní důchodového typu, mezi které daň z příjmu patří, jako vestavěných stabilizátorů působících pozitivně v tržní ekonomice, zejména při tlumení cyklických hospodářských výkyvů a při podněcování podnikatelských aktivit, zejména v obdobích, kdy se ekonomický vývoj ubíral k tzv. sedlu.

I když v současné době převládá v teorii daní názor, že působení daně z příjmů jako vestavěného stabilizátoru je v ekonomice vyspělé země poněkud omezené, navíc je ve fiskální politice kladen stále větší důraz na zdaňování spotřeby, zůstává daň z příjmů pro svoji adresnost, konstrukci, již zmiňované sociální prvky, možnosti vymezení objektu daně i tradici stěžejním nástrojem fiskální politiky každého vyspělého státu.

Z hlediska daňového určení nelze přehlédnout ani skutečnost, že výnosy daní z příjmů jsou nejen zdrojem pro příjmovou stránku státního rozpočtu, ale především tvoří objemově významnou část příjmů regionálních a místních rozpočtů. Je tomu tak i v České republice, kde podle rozpočtových pravidel je část výnosu daně z příjmů fyzických osob příjmem nejen státního rozpočtu, ale i rozpočtů krajů a obcí.

Daně z příjmů jsou upraveny zákonem, který řeší problematiku zdaňování příjmů fyzických i právnických osob. Společně je řešena především otázka výdajů, , resp. nákladů zahrnovaných do základu daně včetně odpisů hmotného a nehmotného majetku, uplatňování ztráty z minulých let, odpočitatelných položek, slev na dani aj. Významné rozdíly jsou evidentní především v konstrukci základu daně a návazně uplatněného typu daňové sazby.

Zdanitelné příjmy jednotlivců jsou druhově rozlišovány a základ daně je pak konstruován jako souhrn dílčích základů daně, snížený o slevy na dani, vyjadřující osobní, zdravotní a rodinné poměry poplatníka, odečet hodnoty poskytnutých darů, úroky zaplacené z úvěru

7

ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru poskytnutého a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb, platby příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, dále snížený o tzv. odčitatelné položky. Konstrukce dílčího základu daně vyžaduje kromě jiného, aby poplatník nejprve přesně věcně určil, o jaký druh příjmu se jedná, a pak teprve realizoval zdanění daného příjmu.

Kromě předmětu daně vymezeného pozitivně je předmět daně definován i negativně, což znamená, že určité zákonem stanovené příjmy nejsou předmětem daně. Z pozitivně vymezeného předmětu daně jsou vyčleněny příjmy, které se nezdaňují, neboť jsou od daně osvobozeny a daňový subjekt je nezahrnuje do dílčího základu daně. Příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny, podléhají dani.

Uzákoněn je rovněž způsob výběru daně, který zahrnuje určité jeho techniky. Povinnost odvést daň je uložena buď samotnému poplatníkovi formou podání daňového přiznání v zákonem stanoveném termínu, nebo plátci daně, který pod vlastní majetkovou odpovědností odvede daň za poplatníka, a to buď ve formě sražené zálohy, nebo ve formě daně sražené ze samostatného základu daně.

Naznačený mechanismus fungování daně z příjmů fyzických osob dokumentuje, že precizní zvládnutí široce dimenzované problematiky této daně nemusí být za všech okolností vždy jednoduchou záležitostí.

Cílem diplomové práce je definovat pojem rovná daňová sazba, zkonfrontovat ho s pojmem rovná daň a na základě aktuální právní úpravy vymezit dopady zavedení rovné daňové sazby na poplatníka daně z příjmů fyzických osob.

V první kapitole analyzuji daňovou reformu v České republice, její význam a důvody. Daň z příjmu fyzických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tento zákon byl novelizován a od 1. ledna 2008 platí nové podmínky pro zdaňování příjmů.

V druhé kapitole definuji pojem rovná daňová sazba a pojem rovná daň a následně je konfrontuji.

V závěrečné kapitole analyzuji dopady daňové reformy na poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Porovnávám stav před reformou s aktuální právní úpravou. Cílem mé práce je analýza dopadu zavedení rovné sazby daně z příjmů fyzických osob na zatížení různých příjmových vrstev poplatníků.

8

1 DAŇOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE V srpnu roku 2007 poslanci schválili reformu veřejných financí. Změna zdanění příjmů státnímu rozpočtu prospěje, celkově však změny zasáhnou do systému sociálních a nemocenských dávek, přinesou nové poplatky a změní ceny některého zboží a služeb. Vláda při předkládání novely slibovala, že nikdo nebude mít vyšší daně, své slovo dodržela. Nová sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent nahradí dosavadní čtyři sazby. Skutečná daň ale bude vyšší, počítá se totiž i ze zdravotního a sociálního pojištění, které platí zaměstnavatel. Kvůli zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty z 5 na 9 procent se od ledna změní i ceny v obchodech. Sporných míst daňové reformy je mnoho. To je dáno tím, že máme vládu pouze se sto hlasy v dvousetčlenné Poslanecké sněmovně. Daňová reforma je jedním velkým kompromisem, který nemůže nikoho uspokojit ve všech ohledech. Celospolečenská shoda nad reformou není, na čem se ale drtivá většina shodne, je, že reforma je potřebná.

1.1 Význam daňové reformy a její důvody

Daňové zákony tvoří velmi citlivě vnímanou oblast právního řádu, protože určují způsob a podíl, jakým se každý subjekt podílí na financování potřeb státu. Na jedné straně ovlivňují majetkové poměry daňových subjektů, na druhé straně podmiňují možnosti státu na financování svých potřeb. Přirozeně zde vzniká rozpor mezi poplatníkem daně, který má zájem odevzdat co nejmenší podíl svého majetku, a státem, který má snahu zabezpečit si dostatek zdrojů na pokrytí svých potřeb. Daňové zákony byly mnohokrát novelizované ve snaze odstranit nedostatky, které se podařilo najít určité skupině daňových poplatníků, a využít je ve svůj prospěch. Změny daňových zákonů byly podmíněné i politickými vlivy, nakolik jsou názory pravicově a levicově orientovaných politických subjektů na daňové zákony odlišné. Pod tlakem lobistických skupin se do daňových zákonů dostalo i mnoho nesystémových výjimek, které zvýhodňovaly či znevýhodňovaly určité skupiny daňových poplatníků. Důsledkem tohoto procesu je výrazné zkomplikování daňového práva. Množství výjimek a podmínek způsobuje nejednoznačnost zákona, což zase vyvolává potřebu vydávání dalších výkladů a usměrnění. Daňové právo, kterým se mají řídit miliony daňových subjektů musí být tedy srozumitelné, což se stalo doménou úzké skupiny odborníků. Dalším negativním jevem je rostoucí kriminalizace daňových subjektů, pokud jsou daňové zákony vůči nim příliš podezřívavé a rovnou je napřed paušálně trestají, což většina daňových subjektů vnímá jako nespravedlnost a zákonitě to u nich zvyšuje sklon k porušování takovýchto nespravedlivých zákonů, tedy zvyšuje ochotu tyto zákony nerespektovat. Jako nevhodné se ukazuje i uplatňování různých sazeb daní podle základu daně, u daně z příjmu fyzických osob podle výšky příjmu, či podle druhu zdaňovaného příjmu. Daňoví poplatníci jsou motivováni k přesunům svých příjmů do jiných skupin, časovému rozložení, či dokonce přesunu na jiné výhodněji zdaňované daňové subjekty, aby tak optimalizovali svoji daňovou povinnost. 9

Reformní daňový systém má za cíl všechny tyto nedostatky a deformace stávajícího systému odstranit. Naproti tomu, že jde o důležité cíle, zřejmě se nepodaří jejich dosažení naráz. Určitě vznikne, i když snaha minimalizovat potenciální problémy je skutečně velká, množství problémů. Důležité je i to, že náš stát pochopil, že musí vytvořit takové podmínky, aby pracující chtěli pracovat, a přestali spekulovat, jak uchránit své peníze před státem. Dále je důležité, aby vůči těm, kteří tyto zákony nedodržují nebo je obchází, postupoval stát odhodlaně a přísně.

Hlavním úkolem daňové reformy je zastavit růst státních výdajů, zjednodušení daní, dále opatření proti daňovým únikům stejně jako posílení daňové spravedlnosti. Reforma v oblasti daňových příjmů je naplňována opatřeními, která se týkají všech složek daňového systému včetně jeho správy. Jednotná sazba daně z příjmů 15 procent nahrazuje dosavadní progresivní sazby 12, 19, 25, 32 procent. Změna se dotkne každého, zaměstnanců i podnikatelů.

Pro zaměstnance je podle §6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nově zaveden pojem „super hrubá mzda“, tedy základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění. Skutečná daň z příjmů fyzických osob bude vyšší, protože 15 procent je počítáno právě z této tzv. „super hrubé mzdy“. Tuto sumu zaměstnanec nikdy nedostane, ale daň z ní zaplatí. Když vezmeme v úvahu tuto skutečnost, tedy skutečná daň z hrubého příjmu není 15 procent, ale téměř 20,25 procenta. Dále se ruší podle §7c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů podnikatelům minimální základ daně bez ohledu na to, zda podnikatel vydělává, nebo je ve ztrátě. Společné zdanění manželů, díky kterému mnozí ušetřili, bude zrušeno. Poslední možností využití společného zdanění je konec března 2008, dokdy je povinnost podat daňové přiznání za rok 2007. Podmínkou zůstává uzavřené manželství a alespoň jedno dítě, o které se manželé starají. Platby za zdravotní pojištění a sociální zabezpečení jsou nově součástí příjmů a podléhají dani z příjmů fyzických osob. To se týká jak zaměstnanců, tak i podnikatelů. Nově se zavádí strop na sociální a zdravotní pojištění, který se rovná čtyřiceti osminásobku průměrné mzdy, tedy 1 034 880 Kč za rok. Stejná výše se týká jak zaměstnanců, tak i podnikatelů. Podnikatelé sice limit na pojistné dosud měli, ale byl nižší. Kdo platí daně, má také nárok na slevy. Výše slev se mění, mnohdy i více než trojnásobně. Výrazně vyšší sleva na samotného poplatníka má kompenzovat zvýšení procentní sazby daně pro osoby s malými příjmy. Ti totiž spadali do dvanáctiprocentní sazby a po reformě by platili daně z příjmů fyzických osob vyšší. Pro

10

podnikatele se také mění podmínky nákupu aut. Prodlužuje se doba odepisování z minimálně čtyř let na minimálně pět let. Ze tří let na pět let se mění i doba nájmu u automobilů pořízených na leasing. Na druhou stranu se ruší hranice 1,5 milionu korun pořizovací ceny, ze které bylo možné maximálně osobní automobily odepisovat. Velká změna je u daně darovací. Pokud si mezi sebou něco darují manželé, děti, vnoučata, rodiče a prarodiče, ale i sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, daň platit nebudou muset. Na stejnou skupinu příbuzných bylo rozšířeno také osvobození od dědické daně, které dosud směli uplatnit jen příbuzní v řadě přímé, tedy děti, rodiče, prarodiče a manželé. Podnikatelé si i nadále mohou snižovat své zisky o výdaje, díky nimž vydělávají. Takže krejčí nebude platit daň z peněz, které sice vydělal, ale použil je na nákup látek, nůžek a šicího stroje.

Ale je třeba si uvědomit, že například člověk s průměrnou mzdou ušetří měsíčně na dani z příjmu jen několik korun. Nemluvě o tom, že nová daň z přidané hodnoty zvýší cenu energií, vody, vstupenek, jízdného a v neposlední řadě i potravin. Takže obavy obyvatel s průměrnými příjmy jsou namístě – na daních ušetří jen trochu, výdaje se však zvýší více.

To ale může platit i pro obyvatele s vyššími příjmy, kteří mohou na daních ušetřit i několik tisíc. Stane se to těm lidem, kteří uplatňují slevu na dani, protože splácejí hypotéku, úvěr ze stavebního spoření, nebo si platí penzijní či životní pojištění. Ti, kteří platili nejvyšší sazbu daně 32 procent mohli na odpočtech ušetřit až sto tisíc korun ročně. I když budou mít stejný příjem, hypotéka a pojištění jim ušetří jen 48 600 korun. Výše úlevy se totiž odvíjí od výše daně. A ta má nově jen jedno pásmo, a to je patnáctiprocentní. Výsledek je tedy paradoxní, sice zaplatí nižší daň, ale protože budou mít i nižší daňové úspory, může se stát, že odvedou státu o pár tisíc víc než před reformou. Relativně si polepší lidé s velmi nízkou mzdou, to hlavně díky vyšší slevě na dani na něj a na děti. Na druhé straně žebříčku mezd jsou lidé s vysokými platy, hlavně zaměstnanci, kteří mají plat osmdesát tisíc korun a více. Mají kromě nižší daňové sazby ještě jednu výhodu, za sociální a zdravotní pojištění zaplatí maximálně deset tisíc korun měsíčně. Dříve nebylo pojistné na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnanců limitované a mohlo se vyšplhat i mnohem výše.

Reforma přinese užitek i důchodcům, kteří si přivydělávají. Ti mohou využít slevu 24 840,- korun na poplatníka, což dříve nebylo možné. Ušetří tedy celých téměř dvacet pět tisíc korun. Důchodci, kteří nepracují, mohou počítat maximálně se slibovanou valorizací.

11

2 KONFRONTACE POJMŮ 2.1 Rovná sazba daně

Rovná sazba daně znamená rovnou sazbu - tedy procento zdanění, nikoli stejnou absolutní částku daně pro všechny.

Tato skutečnost by mohla uklidnit ty kritiky, kteří se nesprávně domnívají, že lidé vydělávající více by platili stejně jako ti méně vydělávající1. Tak tomu samozřejmě není, progrese je zachována i v konceptu rovné sazby daně, ti více vydělávající zaplatí vyšší částku. Rovná sazba daně ve skutečnosti znamená stejnou sazbu, nikoli stejnou částku, kterou konkrétní lidé v různých příjmových pásmech zaplatí.

Od 1. ledna 2008 si budeme muset zvyknout na nový výpočet základu daně ze mzdy, tedy hrubá mzda, tj. kolik si zaměstnanec vydělal + pojistné placené zaměstnavatelem (tj. 35 % hrubé mzdy). Tedy, nejen že se neodečítá pojistné srážené z hrubé mzdy zaměstnance (12,5 %, tato povinnost i nadále zůstává), ale hrubá mzda se pro účely zdanění dále navyšuje o pojistné, které hradí zaměstnavatel navíc vedle hrubé mzdy. Výsledkem je tak vcelku přiléhavé označení tzv. „super hrubé mzdy“, z níž se bude nově počítat daň.

Ke zdanění rovnou sazbou daně z příjmů 15 % tak bude putovat plných 135 % hrubé mzdy. Což prakticky odpovídá rovnému zdanění 20,25 % ze 100 % hrubé mzdy. Pro srovnání s dosavadní metodikou, kdy se naopak odečítá zaměstnanci sražené pojistné je ale třeba dopovědět, že to odpovídá rovnému zdanění 23,14 % z 87,5 % hrubé mzdy. Což je podstatně vyšší zdanění, které se dnes týká až mezd přes 42.000 Kč měsíčně. Pro zaměstnavatele se od roku 2008 nic nemění, toho i nadále bude stát zaměstnanec 135 % hrubé mzdy, z čehož samotné pojistné představuje 47,5 % hrubé mzdy. Sice je pravdou, že výsledná daň ze mzdy bude nižší než v roce 2007, ale to jen kvůli přibližně třikrát zvýšeným slevám na dani, které ovšem budou od dalšího roku klesat.

Naznačené změny v metodice zdanění mezd se logicky musely promítnout i do návazných ustanovení. Zejména tedy zákonitě muselo skončit osvobození od daně z mezd částek pojistného, které platí zaměstnavatel za zaměstnance ze svého nad rámec hrubé mzdy (viz § 6 odst. 9 písm. e) zákona o daních z příjmů).

1

Škaloud, M. Proč říct ano rovné dani. Dostupné na http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-online/2004/6/41377-proc-rict-ano-rovne-dani.html

12

Tzv. super hrubému zdanění se nevyhnou ani příležitostní zaměstnanci, a to ti bez podepsaného tzv. prohlášení k dani, zpravidla na dohodu o pracovní činnosti nebo na nepravidelnou výpomoc, jejichž mzda za kalendářní měsíc nepřekročí 5.000 Kč. I v tomto případě se bude srážková konečná daň opět ve výši 15 % počítat ze super hrubé mzdy, tedy z hrubé mzdy + pojistné zaplacené navíc zaměstnavatelem za zaměstnance (35 % hrubé mzdy). Tím dále získají na atraktivitě činnosti, které nepodléhají pojistným odvodům, kde rovné zdanění 15 % bude prováděno pouze ze 100 % hrubé mzdy. Jedná se nejen o dobře známou a hojně využívanou dohodu o provedení práce, ale zejména o odměny členům statutárních a dalších orgánů právnických osob.

V současnosti ministerstvo financí rovněž zpracovává návrh změny současného zákona o dani z příjmu. Vláda by tento návrh, který reaguje na snížení daňové sazby pro fyzické osoby z 15 na 12,5 procenta v roce 2009, měla projednat do konce března. Novela by měla být schválena v parlamentu na podzim a začít platit od příštího roku. Změnu sazby pro rok 2009 mělo provázet i snížení daňových slev. Řadě lidí by se tak snížil příjem ve srovnání s rokem 2008. Novela zákona by měla tento stav napravit. Podle schválené reformy je od letošního roku jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob 15 procent a od roku 2009 bude 12,5 procenta, namísto současného systému čtyř daňových pásem ve výši 12, 19, 25 a 32 procent. Daň bude počítána z tzv. super hrubé mzdy, tedy včetně pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem; ve skutečnosti tak bude činit 23,14 procenta, respektive 19,5 procenta v roce 2009.

2.2 Rovná daň a její aplikace

Rovnou daní se rozumí komplexní daňová reforma, která nahrazuje složitý systém hlavních všeobecných daní, a to daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Rovná daň je systémem rovného zdanění všech příjmů s jednou sazbou a s jednotným nezdanitelným minimem pro každého poplatníka2.

Úvahami o rovné dani se zabývalo mnoho odborníků, k hlavním důvodům patří složitost a nepřehlednost původního daňového systému, s velkým množstvím úlev, zvláštních sazeb, či odpočitatelných položek, jejichž existence vedla k vážným důsledkům. Vytvářel se prostor pro daňové úniky, správa daní byla složitá a nákladná, docházelo ke zkreslování cenových informací a v konečném důsledku byla takováto daň z příjmu faktorem, který omezoval ekonomický růst.

2

MACH, P. Rovná daň (Flat Tax) – Výzva pro Českou republiku. In TLUSTÝ, V. ,MACH, P., MINČIČ, L. Rovná daň (Sborník textů). 1. vyd.Praha: CEP, 2001,s 17 - 43

13

Je velmi obtížné za pomoci makroekonomických ukazatelů prokázat funkčnost jakéhokoliv teoretického konceptu3, neboť lze jen těžko s jistotou konstatovat, jakou část pozorovaného vývoje má na svědomí ten který koncept. Uvádí se, že nejvýznamnějším projevem zavedení rovné daně je hospodářský růst v zemích, jež k tomu kroku přistoupily. Přiznejme si však, že růst HDP může být způsoben řadou jiných faktorů. Počínaje dalšími součástmi reforem, v jejichž rámci byla rovná daň v zemích zavedena, až po vlivy zcela nesouvisející, jako vstup do EU či zkrátka přirozené nastartování ekonomiky po opuštění socialismu. Zavedení rovné daně by také omezením složitosti daňových zákonů a vůbec celého procesu plnění daňové povinnosti mělo snížit administrativní náklady spojené s daněmi. Tedy jednak usnadnit daňovým poplatníkům stanovování daňového základu a potom také snížit počty úředníků. Daňovým poplatníkům se situace usnadní tehdy, když se zjednoduší formuláře a zákon o dani z příjmů.

Podstatné je, že ekonomiky zemí s rovnou sazbou z příjmu fyzických osob rostly během let 1982-97 významně rychleji než ekonomiky s progresivní strukturou daňovou sazbou4. Rozvíjející se ekonomiky s rovnou daní rostly dokonce téměř čtyřikrát rychleji ve srovnání s průměrem. Rovná daň tedy v praxi skutečně funguje, třebaže bývá jen zřídkakdy praktikována zcela důsledně.

Dalším projevem zavedení rovné daně by mělo být zrušení výjimek z daňové povinnosti, tedy rozšíření množiny daňových poplatníků a tedy zvýšení množství vybraných prostředků. Tento dopad je kvitován jako pozitivní věc, neboť snižuje náklady mrtvé váhy5 daňového systému. Od rovné daně jsou očekávány samozřejmě určité pozitivní efekty6. Rovná daň znamená, že všechny příjmy jsou zdaňovány stejně, že neexistují žádné speciální daňové výjimky. Dnes kromě osobního nezdanitelného minima uplatňují poplatníci různé daňové úlevy – někteří si snižují daňový základ, protože mají úvěr ke stavebnímu spoření nebo hypotéku, jiní že přispívají na charitu a další, že přispívají na sportovní klub, kam chodí hrát tenis. Rovná daň neznamená, že zrušení těchto úlev zvýší lidem daně. Rovná daň zachovává osobní odečitatelné položky (na poplatníka, resp. na vyživované děti) a současně znamená snížení mezních sazeb daně. Jednotné nezdanitelné minimum na každého poplatníka znamená, že tyto peníze může každý poplatník využít podle svého uvážení.

3

Schwarz, J. Rovná daň a dopady jejího zavedení v zemích střední a východní Evropy. Dostupné na http://www.libinst.cz/stranka.php?id=84 4 Kohout, P. Kritika rovné daně. Dostupné na http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=238&PHPSESSID=81606d0c094934716161342a0a7a3f5a 5 Schwarz, J. Rovná daň a dopady jejího zavedení v zemích střední a východní Evropy. Dostupné na http://www.libinst.cz/stranka.php?id=84 6 MACH, P. Rovná daň (Flat Tax) – Výzva pro Českou republiku. In TLUSTÝ, V.,MACH, P., MINČIČ, L. Rovná daň (Sborník textů). 1. vyd.Praha: CEP, 2001,s 17 - 43

14

Nižší mezní sazba znamená, že stát nechá všem lidem větší prostor pro financování aktivit, které uznají za správné oni, a ne stát. Nižší mezní sazba rovné daně snižuje motivaci zatajovat příjmy a unikat ze zdanění. Pomíjí důvod převádět formálně část svých výdělků z podnikání na manželku, která má nižší daňový základ. V rovném zdanění spotřeby nelze ze zdanění unikat tím, že se instalace počítače fakturuje jako daňové poradenství a tisk reklamních letáků jako periodický tisk, kde platí nižší sazba daně. Rovná daň prostě zachází s každým stejně a omezuje tím daňové úniky.

Rovná daň zvyšuje spravedlnost. V systému rovné daně se nemůže stát, že jedna rodina platí vyšší daně než jiná (i když mzdy manželů jsou v obou rodinách v součtu stejné) jen proto, že v jedné rodině je ve výši platu muže a ženy větší rozdíl a každý z nich podléhá jiné mezní sazbě. Rovná daň je zkrátka stejná pro všechny poplatníky. Nezáleží na tom, jestli se vyznáte v komplikovaných zákonech a dokážete najít všechny kličky. V systému rovné daně poplatníci se stejnou hrubou mzdou platí stejně vysoké daně. Rovná daň má bránit tomu, aby poctiví poplatníci dopláceli vysokými sazbami na nepoctivé.

Rovná daň neškodí ekonomice (tj. všem občanům) tolik jako současné zdanění. Rovná daň žádnou ekonomickou aktivitu nediskriminuje vyšším zdaněním. Rovná daň neodrazuje od dodatečného výdělku tím, že by na něj uvalovala vyšší daň. Rovná daň znamená, že stát přestane daněmi pokřivovat cenové informace. Daněmi pokřivené ceny dnes vedou občany a firmy k nákupům zboží, které by pro jejich vysoké výrobní náklady jinak nekupovali.

Odstraněním těchto distorzí zvýší rovná daň dlouhodobý ekonomický růst a přispěje k růstu životní úrovně obyvatel. Rovná daň svou jednoduchostí šetří čas a peníze poplatníkům i státu. Rovná daň je zkrátka jednoduchá a levná. V systému rovné daně by každý poplatník na výplatní pásce přesně viděl, jaké daně se z ceny jeho práce odvedly státu, a mohl by se proto jako volič kvalifikovaněji rozhodovat o výši veřejných výdajů.

Zavedení systému rovné daně by neznamenalo systematickou změnu čistého příjmu u drtivé většiny poplatníků ani změnu v rozpočtových příjmech. Politická shoda na zavedení systému rovné daně proto není shodou na změně rozdělení příjmů. Je shodou na zvýšení efektivnosti a spravedlnosti zdanění.

Co se týká systému rovné daně je možno rozlišit několik přístupů. S konceptem tzv. ploché, jednotné či proporcionální daně přišli v 80. letech 20. století američtí ekonomové ze stanfordské univerzity Robert Hall a Alvin Rabushka. Na přednášce z 8. června 2000

15

v Zurichu na 13. ekonomické konferenci Progress Foundation7 sám Rabushka zhrnul rovnou daň, jako daňový systém s jedinou sazbou, který se vztahuje na všechny daňové poplatníky, tj. firmy i jednotlivce8, a to bez ohledu na zdroj a výši jejich příjmů. Podle něho má rovná daň několik klíčových aspektů: Rovná daň kompletně nahrazuje zákon o dani z příjmů. Žádný jednotlivec, domácnost ani firma nemusí při svém ekonomickém rozhodování uvažovat složitost daní. Rovná daň podporuje investice, nemá diskriminační charakter, podporuje individuální ekonomickou svobodu a netrestá úspěch. Znamená zjednodušení daňového systému, je administrativně jednoduchá a transparentní. Rovná daň podporuje ekonomický růst, ale i zvyšuje motivaci jednotlivců k práci, úsporám a investicím s k přebírání podnikatelského rizika, na druhé straně eliminuje politický lobbing zájmových skupin. Druhý přístup představuje trochu širší systém rovné daně9 – systém všeobecného zdanění vycházející z daně z příjmu fyzických osob, daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty, u kterých by došlo k následujícím úpravám. Odstranění výjimek a odečitatelných položek u daně z příjmu fyzických osob, zavedení jednotného nezdanitelného minima a zavedení jednotné daňové sazby, formální změna výpočtu daní z příjmu fyzických osob, resp. pojistného tak, že by se vypočítávaly z celkových osobních nákladů (tj. ze součtu čisté mzdy, daně, pojistného na sociální zabezpečení a zákonného zdravotního pojištění) a ne jako dnes ze součtu čisté mzdy, daně a resp. části zdravotního a sociálního pojištění, snížení daně z příjmu právnických osob na úroveň sazby daně z příjmu fyzických osob a odstranění výjimek a opakovaného zdanění ve formě daně z dividend, sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH).

Reforma rovné daně se netýká akcízů (spotřebních daní z benzínu, cigaret, apod.) ani sociálního a zdravotního pojištění. Jasným vymezením základu daně, které by zavedení rovné daně přineslo, by se však otevřely dveře případné reformě sociálních systémů.

Takového stavu lze docílit dvěma způsoby, za prvé postupným sbližováním sazeb DPH, postupným odstraňováním horních pásem daně z příjmu fyzických osob, postupným snižováním sazby daně z příjmu právnických osob, postupným rušením odpisových tříd, nebo v druhém případě jednorázovým přizpůsobením všech těchto parametrů.

Vytvořením takovéto modifikované struktury všeobecného zdanění by se do budoucna otevřel prostor pro eventuální sloučení takto upravených daní (DPH a daně z příjmu) do jediné všeobecné rovné daně. Takové sloučení není v krátkodobém horizontu 7

RABUSHKA, A. Rovná daň. In TLUSTÝ, V., MACH, P., MINČIČ, L. Rovná daň (Sborník textů). 1. vyd. Praha: CEP,2001, s 67 - 81 8 Na této konferenci se nezabýval daní z přidané hodnoty ani daněmi sociálního pojištění 9 MACH, P. Rovná daň (Flat Tax) – Výzva pro Českou republiku. In TLUSTÝ, V.,MACH, P., MINČIČ, L. Rovná daň (Sborník textů). 1. vyd.Praha: CEP, 2001,s 17 - 43

16

realizovatelné, nicméně daně v naznačené úpravě by přesto měly všechny základní pozitivní vlastnosti rovné daně, takže konečné sloučení není ani nezbytně nutné. Současně jednotlivé uvedené dílčí úpravy mohou představovat na sobě nezávislé změny. Nedosažení shody na některé z dílčích úprav neznamená, že by nemělo smysl dosáhnout jiných. Nezavedení jednotné sazby DPH nebo nesnížení DPPO tedy neznamená, že není možné smysluplně zavést rovnou daň osobní.

Schéma č.1: Transformace na systém rovné daně

ZDANĚNÍ ROK 2007

SYSTÉM ROVNÉ DANĚ

DPFO (daň z mezd s progresivní stupnicí sazeb a s různými odečitatelnými položkami) DPPO a daň z dividend (dvojí zdanění zisku) DPH s několika sazbami

ROVNÁ DAŇ OSOBNÍ (jednotná sazba a jednotné nezdanitelné minimum daně z mezd) ROVNÁ DAŇ Z PODNIKÁNÍ (jediná daň ze zisku) DPH s jednotnou sazbou

Zdroj: http://petrmach.cz/cze/prispevek.php?ID=85

2.2.1 Rovná daň osobní Předmětem rovné daně osobní jsou všechny příjmy ze závislé činnosti, tj. hrubé mzdy. Rovná daň osobní má tři základní parametry. Základ, nezdanitelné minimum a sazbu. Nezdanitelné minimum určuje, do jakého příjmu neplatí poplatník s danou hrubou mzdou žádnou daň, a sazba určuje, jaká část z příjmu nad toto nezdanitelné minimum bude tvořit daň.

Nezdanitelné minimum odpovídá částce jakéhosi „sociálního“ minima. Občané, kteří jsou takto od daně osvobozeni, jsou lidé s velmi nízkými příjmy, kteří naopak žádají stát o sociální dávky. Stanovené nezdanitelné minimum by tak mělo dělit občany na část, která od státu dostává pomoc a na část, která státu platí. Nezdanitelné minimum je v systému rovné daně paušální částka stejná pro každého poplatníka, resp. mohou zůstat zachovány vedle paušální částky na každého poplatníka ještě odečitatelné položky na děti. Další odečitatelné položky neexistují.

17

Graf č.1: Výše rovné daně v závislosti na hrubé mzdě

Zdroj: TLUSTÝ, V., MACH, P., MINČIČ, L. Rovná daň (Sborník textů). Praha: CEP, 2001

Důležitým aspektem rovné daně je, že nad rámec hrubé mzdy nezískává poplatník dodatečné formy odměny za práci, které jsou pro zaměstnavatele náklad nepodléhající zdanění a pro zaměstnance nezdaněný nemzdový příjem. V České republice má fiskální povahu takovéto dodatečné odměny ve prospěch zaměstnance část sociálního a zdravotního pojištění placená nad rámec hrubé mzdy. Rovná daň s nezdanitelným minimem si zachovává progresivní charakter. Čím větší je příjem poplatníka nad nezdanitelné minimum, tím je větší daň. Daň roste lineárně s výší příjmu nad nezdanitelné minimum. V systému rovné daně dokonce platí, že s růstem příjmu poplatníka nad nezdanitelné minimum roste i podíl odvedené daně na celkovém příjmu (tzv. efektivní daňová sazba). Je tomu tak díky existenci nezdanitelného minima. Daň u poplatníků roste tedy nejen absolutně, ale i relativně. Bohatí platí nejen absolutně vyšší daně, ale i procentuálně vyšší daně. Progresivita rovné daně je však menší a méně distorzní než progresivita současné daně z příjmu fyzických osob.

18

Graf č.2: Efektivní sazba rovné daně osobní


Při požadovaném výnosu pro státní rozpočet platí, že čím nižší je nezdanitelné minimum, tím nižší může být sazba rovné daně. Graf č.3: Zdanění příjmu v systému rovné daně


19

Graf č.4: Zdanění příjmu v dnešním systému


Pro srovnání je v grafu č.4 zobrazeno schematicky zdanění příjmu dnes, kde daň z příjmu fyzických osob nad nezdanitelným minimem neroste lineárně, ale progresivně. 2.2.2 Dodatečné efekty zavedení rovné daně Lze očekávat, že zavedení rovné daně přinese dodatečné pozitivní efekty jak pro státní rozpočet, tak pro občany. Mezi pozitivní efekty pro státní rozpočet lze řadit:

vyšší výnosy daní díky vyššímu ekonomickému růstu dodatečný příjem z omezení daňových úniků přímé administrativní úspory daňové správy

Dále zavedení rovné daně předpokládá zrušení selektivních odečitatelných položek, což přinese státu dodatečný výnos. Jejich zrušení dopadne na poplatníky s vyššími příjmy, ti ale na druhé straně v systému rovné daně budou platit nižší sazbu daně ze zdanitelného příjmu:

možnost odečíst od daňového základu úroky z hypotéčního úvěru v maximální výši 300 000 Kč možnost odečíst hodnotu poskytnutých darů na účely vymezené zákonem až do výše 10 procent daňového základu.

20

Navíc lze očekávat, další efekty, které se neprojeví přímo ve státním rozpočtu, které ale pozitivně dopadnou na poplatníky samotné:

vyšší příjmy poplatníků díky vyššímu ekonomickému růstu administrativní a časová úspora pro poplatníky nominální snížení daňových sazeb bohatším se neprojeví plně na jejich čistém příjmu

Dnešní vysoké daně se částečně promítají do cen produkce a vysoké hrubé mzdy do jisté míry kompenzují vysoké zdanění. Lze očekávat, že se ustálí nová rovnováha na trhu, kde nejvyšší hrubé mzdy a cenová hladina budou mít tendenci klesat. To zvýší reálné příjmy. Studie, které byly provedeny ve Spojených státech a kterými se zabývaly parlamentní výbory, v průměru kalkulují, že zavedení rovné daně by přispělo 0,7 % k ročnímu ekonomickému růstu (viz Rabushka)10. To v situaci České republiky s hrubým domácím produktem 1820 miliard korun znamená k ročnímu růstu přírůstek navíc ve výši zhruba 12 miliard. Z toho 5 miliard může být výnos navíc pro státní rozpočet, ze zbytku by těžili poplatníci přímo. Omezení daňových úniků a zrušení selektivních odečitatelných položek může státnímu rozpočtu vynést dalších 1 – 5 miliard korun. Celkový efekt pro státní rozpočet tak lze odhadnout na 6 – 10 miliard korun.

2.2.3 Správa rovné daně Rovná daň díky své struktuře výrazným způsobem snižuje administrativní náklady. Příjmy z podnikání jsou zdaněny na úrovni firmy a jednotliví podílníci je nemusí nijak evidovat ani přiznávat. Příjmy ze závislé činnosti jsou rovněž vypočítávány a zdaněny firmou.

Daňové přiznání tak podává sám za sebe jen živnostník, který podniká jako fyzická osoba nebo poplatník, který měl vedle hlavního zaměstnání během roku další příjmy kromě příjmů z podnikání, které již byly zdaněny na úrovni firmy, nebo jiných příjmů, které byly zdaněny srážkou (např. úroky). I tehdy je daňové přiznání tak jednoduché, že se vejde na korespondenční lístek a zvládne ho vyplnit každý bez potřeby daňového poradce.

10

RABUSHKA, A. Rovná daň. In TLUSTÝ, V., MACH, P., MINČIČ, L. Rovná daň (Sborník textů). 1. vyd. Praha: CEP,2001, s 67 - 81

21

Schéma č.2: Podoba daňového přiznání pro rovnou daň


Z propočtů o dodatečném výnosu veřejných rozpočtů plynoucím z existence vyšších daňových sazeb pro vyšší příjmy a z propočtů dodatečných efektů zavedení rovné daně osobní (obojí v řádech miliard korun) vyplývá, že reálnou možností zavedení systému rovné daně je odstranění horních daňových pásem a uvalení základní sazby 15 % na všechny příjmy nad nezdanitelné minimum při současném odstranění selektivních odečitatelných položek.

Zavedení rovné daně s těmito parametry je rozpočtově neutrální v souladu s výchozím předpokladem. Občanům na druhé straně přináší větší svobodu, větší hospodářský růst a finanční a časovou úsporu. Současně otevírá cestu k případnému doladění sazby podle potřeb a možností fiskálního systému. Ústřední myšlenkou rovné daně je, že všechny příjmy jsou zdaňovány stejně, aby se snížily ekonomické distorze a zvýšila spravedlnost zdanění. Tento princip lze vztáhnout i na daň z přidané hodnoty. Jestliže dnes je na většinu zboží vztahována DPH ve výši 9 procent a na menší část daň ve výši 19 procent, průměrná sazba, která by zajistila stejný výnos pro státní rozpočet je kolem 14 procent. Znamená to, že zboží, které je dnes zatíženo sazbou 9 % by podražilo o zhruba 5 % a zboží, které je dnes zatíženo sazbou 19 procent by zlevnilo o zhruba 5 %. Průměrná cenová hladina by se nezměnila. Zavedení rovné daně z podnikání na stejné úrovni na jaké by byl zdaňován příjem ze závislé činnosti a zavedení rovné daně z přidané hodnoty je ideálem, který by v doplnění s rovnou daní osobní vytvořil integrovaný systém rovného zdanění11. Nicméně neznamená to, že 11

MACH, P. Rovná daň (Flat Tax) – Výzva pro Českou republiku. In TLUSTÝ, V.,MACH, P., MINČIČ, L. Rovná daň (Sborník textů). 1. vyd.Praha: CEP, 2001,s 17 - 43

22

když by se nepodařilo zavést rovné zdanění příjmů z podnikání a rovné zdanění přidané hodnoty, že by nebyla smysluplná alespoň reforma daně z příjmu fyzických osob na rovnou daň osobní.

23

3 ANALÝZA DAŇOVÉ REFORMY V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ DOPADY 3.1 Analýza právní úpravy před reformou 3.1.1 Poplatník daně z příjmů fyzických osob V daňové teorii a praxi jsou rozlišovány podle teritoriálního vymezení zdrojů příjmů dva typy daňových poplatníků a to poplatník s neomezenou daňovou povinností a poplatník s omezenou daňovou povinností. Poplatník s neomezenou daňovou povinností je poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí – daňový tuzemec či rezident. Poplatník s omezenou daňovou povinností je poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky – daňový cizozemec, nonrezident či nerezident. Poplatníkem s neomezenou daňovou povinností je fyzická osoba, která na území České republiky má bydliště, nebo se zde obvykle zdržuje. Poplatníky s omezenou daňovou povinností jsou fyzické osoby, které na území České republiky nemají bydliště, obvykle se nezdržují na území České republiky, nebo zdržují se méně než 183 dní v roce, nebo se zdržují pouze z důvodu studia či léčení, dále fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce, i když splňují jedno z kritérií pro daňového tuzemce. 3.1.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou jednotlivé druhy příjmů, které jsou z hlediska uplatňování daňových režimů a technik výběru daně rozděleny do pěti skupin, a jsou to příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy.

Pro každého poplatníka je důležité přesně zařadit každý jednotlivý příjem do jedné z pěti druhů příjmů. Nesprávné zařazení příjmu může vést k chybám ve stanovení základu daně a daňové povinnosti poplatníka se sankčními důsledky. Předmětem daně jsou nejen příjmy peněžní, ale rovněž příjmy nepeněžní dosažené i směnou, přičemž nepeněžní příjmy se oceňují podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon zakotvuje pravidla pro přesnější zjišťování ceny obvyklé. Příjmy získané směnou se posuzují obdobně jako příjmy získané prodejem. V praxi nastávají i případy, kdy se ceny sjednané mezi spojenými osobami12 – kapitálově spojenými osobami, či jinak spojenými osobami, liší od cen, které byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Pokud daný rozdíl není 12

Spojenými osobami se rozumí kapitálově spojené osoby dle§23 odst. 7 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

24

uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

Ocenění některých nepeněžních příjmů je řešeno přímo v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Například plnění zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance ve formě používání služebního vozidla zaměstnancem nejen ke služebním, ale i k soukromým účelům je oceněno ve výši jednoho procenta ze vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nejméně však jeden tisíc korun. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, je třeba pro tento účel vstupní cenu o tuto daň zvýšit. Jde-li o vozidlo najaté, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební a soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši jednoho procenta z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla, pokud dojde k poskytnutí více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši jednoho procenta z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel pro služební a soukromé účely. Vstupní cenou vozidla se rozumí vstupní cena vymezená v § 29 odstavec 1 až 10.

Předmětem daně nejsou příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby zděděním, vydáním – restituce či rehabilitace, nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností. Předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností. Dále nejsou předmětem daně úvěry a půjčky s výjimkou příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena, či příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka. Dále příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů podle § 143a občanského zákoníku, příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit. Stejně tak i příjem plynoucí fyzické osobě – rezidentu České republiky, uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi – nonrezidentu, uvedenému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za

25

stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair). 3.1.3 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím fyzické osoby může být na rozdíl od právnických osob pouze kalendářní rok, tj. období od 1.1 do 31.12. Podnikající fyzická osoba sice může účtovat v hospodářském roce, ale podávat daňové přiznání k daním z příjmů fyzických osob je povinna vždy za kalendářní rok s tím, že pokud poplatník s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, nebo s příjmy ze živnosti uplatní jako účetní období hospodářský rok, pak dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou v každém daňovém přiznání bude vždy rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok13, resp. Za ten hospodářský rok, který končí v příslušném kalendářním roce.

Hospodářským rokem se podle § 3 odstavec 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, rozumí účetní období dvanácti po sobě jdoucích měsíců, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní jednotka může uplatnit jako účetní období hospodářský rok na základě oznamovací povinnosti místně příslušnému správci daně stanovené v termínu nejméně tři měsíce před plánovanou změnou účetního období, jinak účetní období zůstává nezměněno. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou součet rozdílů mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak.

Způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce nelze změnit u následujícího okruhu poplatníků, kteří mají např.výdaje uplatňované procentem z příjmů, správcem daně stanovenou daň paušální částkou, dále kteří mají příjmy z titulu účastníka sdružení fyzických osob, příjmy dosažené za spolupráce druhého z manželů či ostatních osob žijících s poplatníkem v domácnosti, příjmy dosažené za více zdaňovacích období, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy ve formě podílů společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti.

Jestliže poplatník uplatní v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup ve výše uvedených případech, musí změnit v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce. Poplatník daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti je buď účetní jednotkou a vede účetnictví, nebo nevede účetnictví, ale vede 13

§ 7 odstavec 14 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

26

daňovou evidenci, nebo nevede účetnictví ani daňovou evidenci, výdaje stanovuje procentem z příjmů a vede záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. 3.1.4 Příjmy osvobozené od daně Příjmy osvobozené od daně jsou předmětem daně, ale z důvodu osvobození se nezdaňují. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, taxativně stanoví, které příjmy jsou osvobozeny od daně. U daně z příjmů fyzických osob je v § 4 uvedeno všeobecné osvobození od daně z příjmů a v dalších ustanoveních je pak specifikováno osvobození od daně z příjmů fyzických osob pro vymezený okruh určitých druhů příjmů, např. pro příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, nebo pro tzv. ostatní příjmy.

Od daně jsou osvobozeny příjmy z prodeje nemovitostí - rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku. Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.

Dále příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor , přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána

27

postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku. V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav, pak se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku. Osvobození příjmů od daně se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor vydaných podle restitučních zákonů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Dále se nevztahuje na příjmy z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uskutečněného v době do pěti let od nabytí, nebo v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí, nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku.

Obchodním majetkem se rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých je nebo bylo účtováno, nebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (tzv. daňová evidence). Za den vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka je považován den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval, nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci. Zahrnutím nemovitosti do obchodního majetku se rozumí zahrnutí celé nemovitosti, u podílového spoluvlastnictví pak celého podílu, a to bez ohledu na to, zda je vložená nemovitost používána pro podnikání nebo samostatnou výdělečnou činnost zčásti nebo celá.

Podle § 4 odstavec 1 písmeno d) zákona o dani z příjmů jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny tyto přijaté náhrady, jako náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škody, náhrada nákladů na výživu pozůstalých podle zákoníku práce a občanského zákoníku, náhrada za ztrátu důchodu podle zákoníku práce, náhrada za vyvlastnění nemovitosti či pozemku, pokud pozemek nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za účelně vynaložené náklady léčení. Od daně z příjmů fyzických osob však nejsou osvobozeny přijaté náhrady za ztrátu výdělku (příjmu), náhrady za zničené, poškozené nebo odcizené zásoby, platby přijaté jako náhrada škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku v době vzniku škody,

28

náhrada škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikáním nebo se samostatnou výdělečnou činností a plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem.

Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny příjmy z provozu ekologických zařízení - malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení těchto zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení nebo oprav a udržování. Osvobozeny jsou i ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním. Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Od daně z příjmů fyzických osob jsou rovněž osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, při splnění zákonem stanovených podmínek. Osvobozeny jsou vždy příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace, příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjmy z kapitálového majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost, a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení

29

podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje. Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c. Obdobně se postupuje u příjmů plynoucích jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů.

V souvislosti s časovým testem šesti měsíců je třeba upozornit na skutečnost, že platí s účinností od 1. ledna 1997. Pro příjmy z prodeje cenných papírů nabytých v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1996 platil časový test tří měsíců.

Úroky patří mezi příjmy z kapitálového majetku, které se zdaňují buď v daňovém přiznání, nebo je z nich vybírána srážková daň u zdroje. V některých případech jsou úroky osvobozeny od daně. Jedná se o úrokové výnosy ze státních dluhopisů emitovaných v období do 31. prosince 1996, úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízení o nápravách křivd, úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory, úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou a úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů, v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít k řádnému krytí závazků z těchto hypotečních zástavních listů pouze pohledávky (nebo jejich části) z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 tohoto zákona. (Ustanovení se přiměřeně použije na úrokové výnosy z obdobných instrumentů vydaných v zahraničí.)

Kromě již citovaných příjmů jsou osvobozeny ještě další příjmy, mezi které patří příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního

30

pojištění a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 198 000 Kč ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku (příspěvku) k důchodu, dále je to příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona o sociálních službách, odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu, stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce, stipendia z prostředků právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy, anebo obdobná plnění ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9, příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč, příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst.7 a 8 zákona o vlastnictví bytů, příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským. K dalším příjmům osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob patří příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu, kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na tuzemském nebo zahraničním veřejném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují, plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu, příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence, příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence, příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů

31

a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis, dále příjmy plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis14.

3.1.5 Den nabytí Při posuzování daňových režimů a příjmů osvobozených od daně z příjmů fyzických osob se setkáváme s pojmem den nabytí. Za den nabytí se považuje u nemovitosti úplatně převáděné či darované den vkladu nemovitosti do katastru nemovitostí, přičemž právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu. U nemovitosti nabyté děděním je dnem nabytí den úmrtí zůstavitele. U nemovitosti nabyté rozhodnutím státního orgánu je den nabytí zpravidla stanoven v rozhodnutí, nebo den odpovídající dnu nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak.

U movitých věcí je dnem nabytí u věcí zděděných den úmrtí zůstavitele, u darovaných věcí den přijetí daru, u koupených věcí den převzetí zakoupené věci, u koupeného nebo darovaného motorového vozidla ze zahraničí je dnem nabytí den podání celního prohlášení, u finančního pronájmu movitých věcí s následnou koupí najaté věci den skončení nájemní smlouvy.

Dnem nabytí u cenných papírů z první vlny kupónové privatizace u akcionářů přímo investujících je den převzetí prvního výpisu, u akcionářů investujících prostřednictvím investičních fondů den připsání akcií investičního fondu ve výpisu z účtu Střediska cenných papírů. U zatímních listů je dnem nabytí den převzetí zatímního listu, akcie nabyté výměnou za zatímní list u téhož majitele den předání nebo zaknihování zatímního listu, u cenných papírů zděděných den úmrtí zůstavitele, u cenných papírů zaknihovaných je dnem nabytí den registrace převodu nebo přechodu provedeného Střediskem cenných papírů a to připsáním na účet majitele. Den nabytí u vydražených věcí je určen příklepem licitátora.

14

Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů

32

3.1.6 Základ daně a daňová ztráta Základ daně je daňová kategorie, ze které se sazbou daně vypočítává daňová povinnost poplatníka. Základ daně z příjmů fyzických osob se stanoví tak, že se nejprve zjistí dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů (§6 až 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) a od souhrnu dílčích základů daně se odečítají nárokové nezdanitelné části a odčitatelné položky. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů. Podle §5 odstavec 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.

Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v §7 a 9, je rozdíl ztrátou. O daňovou ztrátu upravenou podle §23 se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících pěti zdaňovacích obdobích podle, u ztráty vzniklé a vyměřené za zdaňovací období před rokem 2004 pak v sedmi zdaňovacích obdobích. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo § 9, může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti, přičemž daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje, u ztráty vzniklé a vyměřené za zdaňovací období před rokem 2004 pak v sedmi zdaňovacích obdobích. Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně. Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2.

O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění dílčího základu daně podle §7 až 9. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci

33

poplatníka při zjišťování dílčího základu daně podle §7 a 9. Jedná-li se o příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Příjmy plynoucí ze závislé činnosti a funkční požitky plynoucí poplatníkovi nejdéle třicet jedna dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období.

Při stanovení základu daně fyzické osoby je nejprve třeba stanovit dílčí základy daně. Vycházíme-li z jednotlivých druhů příjmů, pak se dílčí základy daně stanoví následovně: Schéma č.3: Stanovení dílčích základů daně DZD§6 = Pc - (Pz + Ps)

DZD§6 > 0

DZD§7 = P - Vdzu

DZD§7 = 0 , >0 , <0

DZD§8 = P

DZD§8 > 0 , =0

DZD§9 = P – Vdzu

DZD§9 = 0 , >0 , <0

DZD§10 = P – Vd

DZD§10 = 0 , >0

Zdroj: VYBÍHAL,V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2007: Grada Publishing, 2007

Praktický průvodce, 3. vydání, Praha

DZD – dílčí základ daně Pc – celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda) Pz – zdravotní pojistné Ps – pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti P – příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (ve zdaňovacím období) Vdzu – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů Vd – výdaje na dosažení příjmů

34

Základ daně z příjmů fyzické osoby se pak stanoví takto: Schéma č.4: Stanovení základu daně z příjmů fyzické osoby ZD = (DZD§6 + DZD§7 + DZD§8 + DZD§9 + DZD§10) – NČ – PO Zdroj: VYBÍHAL,V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2007: Grada Publishing, 2007


ZD – základ daně DZD§6 – dílčí základ daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků DZD§7 – dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti DZD§8 – dílčí základ daně z kapitálového majetku DZD§9 – dílčí základ daně z pronájmu DZD§10 – dílčí základ daně z ostatních příjmů NČ – nezdanitelná část základu daně PO – odčitatelné položky

Základ daně může být tedy větší než nula nebo roven nule. V daňovém přiznání fyzické osoby se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Z výše uvedeného textu vyplývá, že pouze u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu může vzniknout daňová ztráta, kterou lze kompenzovat nebo uplatnit v následujících pěti letech formou snížení základu daně fyzické osoby. Vzájemné kompenzování ztráty podle §7 a §9 lze také provést s příjmy podle §8 a §10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Ztráta tedy nemůže vzniknout u příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, u příjmů z kapitálového majetku a u ostatních příjmů. V případě dílčího základu daně podle §10 se příjmy snižují pouze o výdaje na dosažení příjmů. V rámci ostatních příjmů nelze uplatňovat výdaje na zajištění a udržení příjmů, rovněž k nim nelze tvořit zákonné rezervy. Výdaje na dosažení příjmů jsou např. spotřeba materiálu, energie a pohonných hmot, náhrady cestovních výdajů, mzdy, nájemné, přepravné apod. Výdajem na zajištění příjmů jsou např. pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, pojištění majetku, výdajem na udržení příjmů jsou např. odpisy hmotného a nehmotného majetku, výdaje na opravy a údržbu.

3.1.7 Nezdanitelná část základu daně Nezdanitelné části základu daně zahrnují položky, které při splnění podmínek pro jejich uplatnění snižují základ daně z příjmů fyzické osoby. Nezdanitelné části základu daně, které byly konstruovány na principu solidarity a zohledňovaly rodinnou, sociální a zdravotní situaci poplatníka daně z příjmů, byly převedeny do systému uplatňování slev na dani a snižují tedy daňovou povinnost poplatníka. Daňové zvýhodnění na dítě může být uplatněno formou slevy na dani, daňového bonusu či kombinace slevy na dani a daňového

35

bonusu. Nezdanitelné minimum (základní nezdanitelná částka), nezdanitelná částka na manželku (manžela), na částečný i plný invalidní důchod, na držitele průkazu ZTP/P a na studenta jsou uplatňovány jako sleva na dani.

O nezdanitelné části základu daně snižuje fyzická osoba základ daně z příjmů při stanovení daňové povinnosti za konkrétní zdaňovací období. Pro zdaňovací období 2007 byly stanoveny nezdanitelné částky snižující základ daně z příjmů fyzických osob v těchto následujících případech.

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu a nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč.

Od základu daně lze odečíst částky úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, použitých poplatníkem na financování bytových potřeb, přičemž úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč za rok a při placení úroku jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků, tj. 25 000 Kč měsíčně. Musí jít o úvěr poskytnutý bankou nebo pobočkou zahraniční banky na financování bytových potřeb15, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví, prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti. Poplatník předkládá plátci daně nebo 15


36

správci daně úvěrovou smlouvu, kterou prokazuje, na jakou bytovou potřebu byl úvěr poskytnut. Za bytovou potřebu se považuje16:

výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu podle zvláštního právního předpisu nebo změna stavby koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba bytového domu, rodinného domu, byt nebo bude provedena změna stavby s využitím úvěru na financování bytových potřeb za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba předmětu bytové potřeby dle do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání, přičemž poplatník může odečíst i úrok z úvěru, který použil na údržbu a změnu stavby bytu v nájmu, stejně tak může poplatník použít úvěr na údržbu a změnu stavby bytu v užívání, například bytu rodičů, se kterými bydlí vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, přičemž tato bytová potřeba umožňuje odečet úroků z úvěru, který byl použit na úhradu za převod užívacího práva k bytu, za převod členských práv k bytu, tj. tzv. koupě družstevního bytu splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování předmětu bytové potřeby, tj. úvěrů a půjček na splacení dříve poskytnutých úvěrů, závazků, které byly určeny na financování předmětu bytové potřeby, např. úvěr od zaměstnavatele na koupi bytu, který byl splacen později hypotečním úvěrem

Při uplatnění odečtu úroků z úvěru, poskytnutého na předmět bytové potřeby, musí být poplatník současně vlastníkem předmětu bytové potřeby.

U odečtu plateb příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, které poplatník zaplatil podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, přičemž zaplacenou částku příspěvku na penzijní připojištění musí snížit o 6 000 Kč, nejvýše však lze odečíst 12 000 Kč ročně. Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst 16


37

poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky, zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období. Další nezdanitelnou částkou snižující základ daně z příjmů fyzických osob je odečet částky úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání17, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle §24 poplatníkem s příjmy podle §7, nejvýše však 10 000 Kč, přičemž u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

3.1.8 Položky odčitatelné od základu daně Položky odčitatelné od základu daně snižují základ daně fyzické osoby. Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje, v případě daňových ztrát vzniklých a vyměřovaných za zdaňovací období do roku 2003 nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích. Od základu daně lze dále odečíst 30 % výdajů (nákladů)18 vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu19. Nelze-li odpočet nebo jeho část uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně snížený o nezdanitelné částky podle §15 a o daňovou ztrátu nižší než odpočet, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně snížený o nezdanitelné částky podle §15 a o daňovou ztrátu.

Od základů daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí 17

Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Podle § 24 odst.2 písm. j) bod 3, jde o výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku vynaložené na provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení 19 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů 18

38

s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, je možné od základů daně odečíst pouze tuto jejich část. Pokud však odpočet nelze uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně nižší než odpočet, pak lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.

Projektem výzkumu a vývoje, na jehož realizaci může být uplatněn odpočet, se rozumí písemný dokument, ve kterém poplatník před zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost ve výzkumu a vývoji a který obsahuje zejména základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou obchodní firma nebo název poplatníka, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení poplatníka, je-li poplatník fyzickou osobou, místo jeho trvalého pobytu a místo podnikání, dobu řešení projektu (datum zahájení a datum ukončení řešení projektu), cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, jména a příjmení osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby, která projekt schválila před zahájením jeho řešení; oprávněnou osobou se rozumí poplatník, je-li fyzickou osobou, nebo osoba vykonávající funkci statutárního orgánu poplatníka nebo jeho členem.

Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odpočet lze uplatnit po dobu pěti let počínaje zdaňovacím obdobím 2005.

39

3.1.9 Slevy na dani V rámci mechanismu fungování daně z příjmů fyzických osob se uplatňují jednak klasické slevy na dani20, které jsou poskytovány fyzickým osobám z titulu zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností, dále také akční slevy na dani z titulu zahájení provozu registrační pokladny, dále slevy na dani mající spíše povahu úlev na dani pro příjemce investičních pobídek, slevy na dani nahrazující tzv. nezdanitelné části základu daně a v neposlední řadě tzv. daňové zvýhodnění, které lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Uplatněné slevy na dani významně snižují daňovou povinnost poplatníka a patří mezi stěžejní solidaristické prvky daňové soustavy.

Klasické slevy na dani jsou kodifikovány v §35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Fyzická osoba může uplatnit tyto druhy slev na dani:

sleva na dani pro poplatníky zaměstnávající zaměstnance se změněnou pracovní schopností, v tomto případě se daň z příjmů snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností, přičemž pro uplatnění této slevy na dani je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením

sleva na dani ve výši 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, přičemž pro uplatnění této slevy na dani je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců21 s těžším zdravotním postižením

sleva na dani ve výši poloviny daně, kterou mohou uplatnit pouze právnické osoby, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením22, činí více než 50% průměrného ročního počtu zaměstnanců

Akční slevu na dani mohly uplatnit fyzické a právnické osoby, které jsou současně povinnými subjekty23 a do 30. 6. 2006 zahájily provoz registrační pokladny. Daň za zdaňovací období, ve kterém tuto registrační pokladnu pořídily, se snižuje o polovinu její pořizovací ceny, maximálně však o 8 000 Kč na jednu pokladnu. Tuto slevu lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny. V případě, že tito poplatníci do 31. prosince 2006 provedli technické zhodnocení jimi dosud používané pokladny ke splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem24, se daň za zdaňovací období, ve 20

Výše slev na dani platná pro rok 2007 Vypočítá se za každou skupinu zaměstnanců jako podíl celkového počtu hodin a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, sníženého za neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, a celkového ročního fondu pracovní doby stanoveného v §81 zákoníku práce 22 § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 23 Dle zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, ve znění pozdějších předpisů 24 Dle zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, ve znění pozdějších předpisů 21

40

kterém bylo technické zhodnocení dokončeno, snižuje o 30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálně však o 4 000 Kč na jednu pokladnu. Nelze-li slevu uplatnit v roce, kdy nárok na slevu vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než je sleva, lze slevu nebo její zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže daň, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na slevu vznikl.

U slevy na dani z titulu poskytnutí příslibu investiční pobídky jde o slevu podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, kdy poplatníci využívají za podmínek uvedených v §35a a §35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů po dobu deseti let tzv. daňové prázdniny, respektive slevu na dani25 z příjmů fyzických osob.

Fyzické osoby mohou uplatnit slevy na dani vypočtené podle §16 a případně snížené podle § 35, 35a nebo 35b za zdaňovací období tak, že tato daň se snižuje o částku:

7 200 Kč na poplatníka

4 200 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč, přičemž je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 4 200 Kč na dvojnásobek, tj. na 8 400 Kč ročně

1 500 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu

3 000 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní

9 600 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P

2 400 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, přičemž dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se

25

V návaznosti na daňovou teorii by bylo vhodnější místo zákonného termínu „sleva na dani“ uplatňovat pojem „úleva na dani“

41

rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů26 pro účely státní sociální podpory.

Sleva na dani ve výši 7 200 Kč na poplatníka se neuplatňuje u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění27 nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka 7 200 Kč na poplatníka. Poplatníci, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období, uplatní základní slevu na dani ve výši 7 200 Kč.

Pokud jde o slevu na dani ve výši 4 200 Kč z titulu spolužití manželky (manžela) v domácnosti, pak do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují:

zvýšení důchodu pro bezmocnost

dávky státní sociální podpory

dávky a služby sociální péče

státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem

státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření

stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání

V případě manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů, nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

3.1.10 Daňové zvýhodnění a formy jeho uplatňování Daňové zvýhodnění na vyživované dítě v domácnosti lze uplatňovat s účinností od 1.ledna 2005. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 6 000 Kč za rok28. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za příslušné zdaňovací období. V případě, že je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus 26

§12 až §15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů 28 Výše daňového zvýhodnění platná pro rok 2007 27

42

uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle §6,7,8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy29 stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období.

Nonrezident, tj. fyzická osoba s omezenou daňovou povinností, může daňové zvýhodnění uplatnit za podmínky, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

nezletilým dítětem

zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře, nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit za stejné zdaňovací období vždy jen jeden z poplatníků společně žijících v domácnosti. Dítě může mít po dobu studia vlastní příjem, nárok na daňové zvýhodnění na toto dítě není výší jeho vlastního příjmu omezen.

3.1.11

Daňové přiznání a placení daně

V daňové praxi nastávají situace, za kterých jsou fyzické či právnické osoby povinny podat daňové přiznání. U daně z příjmů fyzických osob je to přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Povinnost podat přiznání souvisí s problematikou vybírání daně z příjmů a má přímou vazbu na povinnost platit daň. V praxi může nastat i případ, že poplatník má zdanitelné příjmy (příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny), a přitom nemá povinnost podat daňové přiznání. V tomto případě, pokud nejde o příjmy ze 29

od 1.1.2007 činí minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za měsíc, šestinásobek měsíční minimální mzdy tedy činí 48 000 Kč

43

závislé činnosti či z funkčních požitků nebo o příjmy vybírané srážkou, není ani k dispozici jiná technika pro výběr daně, a tudíž poplatník daň neplatí. Z těchto důvodů je potřeba vědět, za jakých podmínek a v kterých případech je fyzická osoba povinna podat přiznání k dani.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle §6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů, a za podmínky, že podepsal u všech těchto plátců daně za příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle §7 až 10 vyšší než 6 000 Kč, přičemž daňové přiznání je povinen podat ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly částku 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má roční příjmy, jež jsou předmětem daně, nepřevyšující 15 000 Kč, a přitom nevykázal daňovou ztrátu a nejde o příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, do tohoto limitu se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle §38f zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů vyjmuty ze zdanění rovněž není povinen podat daňové přiznání.

Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník, který je nerezidentem a uplatňuje slevu na dani na manželku žijící s poplatníkem v domácnosti, na částečný a plný invalidní důchod a na držitele průkazu ZTP/P, nebo uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. Pro přiznání k dani z příjmů fyzických i právnických osob jsou zákonem stanoveny termíny. V této lhůtě je daň rovněž splatná. Základní termín pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických i právnických osob je stanoven nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Za zdaňovací období se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok. Pokud však poplatník s příjmy ze zemědělské výroby, lesního nebo vodního hospodářství nebo s příjmy ze živnosti uplatní jako účetní období hospodářský rok, je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Hospodářským rokem je období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Existují však případy, kdy je tento termín stanoven za určitých zákonem stanovených podmínek jinak. Při podání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců neplatí lhůta dvacet pět dnů pro podání daňového přiznání stanovená v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Správce daně může prodloužit lhůtu pro podání přiznání k dani na žádost daňového subjektu, nebo z vlastního podnětu. Tuto lhůtu lze prodloužit nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Termín pro podání přiznání k dani se stává pro poplatníka závazným. Odvíjí se od něho i problematika v daňové praxi velmi důležitá,

44

kterou je tzv. zálohové období. Může trvat dvanáct měsíců, ale může být i kratší či delší. Nejkratší interval zálohového období může v praxi činit pět měsíců, nejdelší pak devatenáct měsíců. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového přiznání, a bylo-li daňové přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti.

Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 15 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou anebo manželé uplatnili společné zdanění podle § 13a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Daň se platí místně příslušnému správci daně v české měně. Daň lze platit bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet správce daně, v hotovosti prostřednictvím banky na příslušný účet správce daně, v hotovosti osobám pověřeným správcem daně přijímat platby na daň v hotovosti. Daň lze také platit přeplatkem na jiné dani. Za den platby se považuje u bezhotovostních převodů z účtů u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu daňového dlužníka, a u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala. Při nedodržení režimu platby daně mohou být uplatněny správcem daně vůči poplatníkovi tyto sankce:

penále

zvýšení daně

úrok z prodlení

Penále se počítá za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. S účinností od 1. ledna 2007 je uplatňován nový režim penále, kdy vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit penále z částky dodatečně vyměřené daně nebo daňové ztráty, popřípadě daně stanovené k přímému placení daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti, ve výši:

20 %, je-li daň zvyšována

20 %, je-li snižován odpočet daně (např. u DPH)

5 %, je-li snižována daňová ztráta

45

3.1.12 Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:

Schéma č.5: Daňové sazby Základ daně

Daň

Ze základu přesahujícího

od Kč

do Kč

0

121 200

12 %

121 200

218 400

14 544 Kč + 19 %

121 200 Kč

218 400

331 200

33 032 Kč + 25 %

218 400 Kč

331 200

a více

61 212 Kč + 32 %

331 200 Kč

Zdroj: VYBÍHAL,V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2007: Grada Publishing, 2007


3.2 Aktuální právní úprava Je dobře, že se vláda České republiky v reformním balíčku seriózně nezabývá jen populárním snižováním daní, ale také výdajovou stránkou rozpočtů. Snížení schodku veřejných financí, což by měl být hlavní motiv a cíl každé rozumné fiskální reformy v dnešním Česku, si totiž lze bez úspor jen těžko představit. Pravdou je ovšem i to, že navrhované úspory v sociální oblasti nejsou do té míry razantní, aby eliminovaly explozi sociálních výdajů, iniciovaných v předvolebním období roku 2006. Zejména dlouhodobě klíčová reforma starobních důchodů se opět dočkala jen parametrických změn, jmenovitě v podobě pozdějšího odchodu do penze. Daňové zákony tvoří velmi citlivě vnímanou oblast právního řádu, protože určují způsob a podíl, jakým se každý subjekt podílí na financování potřeb státu. Daňové zákony byly mnohokrát novelizované ve snaze odstranit nedostatky, které se podařilo najít určité skupině daňových poplatníků, a využít je ve svůj prospěch. Změny daňových zákonů byly podmíněné i politickými vlivy, nakolik jsou názory pravicově a levicově orientovaných politických subjektů na daňové zákony odlišné. Pod tlakem lobistických skupin se do daňových zákonů dostalo i mnoho nesystémových výjimek, které zvýhodňovaly či znevýhodňovaly určité skupiny daňových poplatníků. Důsledkem tohoto procesu je výrazné zkomplikování daňového práva. Množství výjimek a podmínek způsobuje nejednoznačnost zákona, což zase vyvolává potřebu vydávání dalších výkladů a usměrnění.

46

Důsledkem tohoto procesu je výrazné zkomplikování daňového práva. Množství výjimek a podmínek způsobuje nejednoznačnost zákona, což zase vyvolává potřebu vydávání dalších výkladů a usměrnění. Daňové právo, kterým se mají řídit miliony daňových subjektů musí být tedy srozumitelné, což se stalo doménou úzké skupiny odborníků. Dalším negativním jevem je rostoucí kriminalizace daňových subjektů, pokud jsou daňové zákony vůči nim příliš podezřívavé a rovnou je napřed paušálně trestají, což většina daňových subjektů vnímá jako nespravedlnost a zákonitě to u nich zvyšuje sklon k porušování takovýchto nespravedlivých zákonů, tedy zvyšuje ochotu tyto zákony nerespektovat. Jako nevhodné se ukazuje i uplatňování různých sazeb daní podle základu daně, u daně z příjmu fyzických osob podle výšky příjmu, či podle druhu zdaňovaného příjmu. Daňoví poplatníci jsou motivováni k přesunům svých příjmů do jiných skupin, časovému rozložení, či dokonce přesunu na jiné výhodněji zdaňované daňové subjekty, aby tak optimalizovali svoji daňovou povinnost.

Hlavním úkolem daňové reformy je zastavit růst státních výdajů, zjednodušení daní, dále opatření proti daňovým únikům stejně jako posílení daňové spravedlnosti. Reforma v oblasti daňových příjmů je naplňována opatřeními, která se týkají všech složek daňového systému včetně jeho správy. Jednotná sazba daně z příjmů 15 procent nahrazuje dosavadní progresivní sazby 12, 19, 25, 32 procent. Změna se dotkne každého, zaměstnanců i podnikatelů.

Pro zaměstnance je podle §6 odstavec 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nově zaveden pojem „super hrubá mzda“, ve které se objevují i platby za zdravotní a sociální pojištění, které platí za zaměstnance zaměstnavatel. Daňová reforma požaduje vyšší transparenci v placení pojistného a ukládá zaměstnavateli povinnost uvádět na výplatní pásce tzv. „super-hrubou mzdu“, tedy i pojistné placené zaměstnavatelem (dnes se na výplatní pásce uvádí jen 12,5 % pojistného sráženého z hrubé mzdy zaměstnance, zatímco 35 % pojistného placených zaměstnavatelem se neuvádí). Právě takto navýšena „super-hrubá mzda“ se stala od roku 2008 základem daně.

Dále se ruší podle §7c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů podnikatelům minimální základ daně bez ohledu na to, zda podnikatel vydělává, nebo je ve ztrátě.

Společné zdanění manželů, díky kterému mnozí ušetřili, bude zrušeno. Poslední možností využití společného zdanění je konec března 2008, dokdy je povinnost podat daňové přiznání za rok 2007. Podmínkou zůstává uzavřené manželství a alespoň jedno dítě, o které se manželé starají.

Vysoce příjmové skupině obyvatel nejvíce pomůže strop na sociální a zdravotní pojištění. Od roku 2008 již nebude muset odvádět pojistné ve výši 47,5% hrubého příjmu, ale budou 47

platit jen fixní částku (38 000 Kč měsíčně). Z pojistného, které dnes funguje de facto jako rovná daň (všichni zaměstnanci odvádějí totéž procento z hrubé mzdy), se pro nejlépe placené poplatníky stane tzv. lumpsum tax, daň z hlavy, neboli daň v podobě pevné částky, nezávislé na výši příjmu. Podobná konstrukce již dnes platí na Slovensku, v Maďarsku i v mnoha dalších evropských zemích. V našem případě můžeme očekávat pozitivní efekt na příliv zahraničních investorů a manažerů, kterým se touto úpravou výrazně zatraktivní zdaňovat své příjmy právě v České republice. Zavedení stropu na pojistné dále znamená, že u zaměstnanců, kteří budou moci využít strop na pojistné, bude zřejmě záležet na dohodě se zaměstnavatelem, jak si vzniklou úsporu mezi sebe rozdělí. Jelikož je již dnes pojistné placené zaměstnancem a zaměstnavatelem mnohem větší odvodovou položkou než daně, budou dopady této dohody velmi významné. Pokud si ponechá celou úsporu zaměstnavatel, zaměstnanec ušetří jen část hrubé mzdy. Zde se alespoň teoreticky vymezuje prostor pro vyjednávání. Prakticky bude záležet na tom, do jaké míry se vláda rozhodne nechat rozdělení úspory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem volný průběh, resp. zda a jak tento proces upraví legislativně.

Vládní reforma významným způsobem snižuje efektivní daňovou progresi. Výrazně se daňová zátěž snižuje až lidem s vyššími příjmy. Nejméně z tohoto snížení vytěží opět střední příjmová třída. Pozitivem je, že se daně budou odvádět až z příjmů přesahujících 10 000 Kč dnešní hrubé měsíční mzdy. Oproti systému roku 2007, kdy se daně odvádějí již od výše 5900 Kč hrubého měsíčně, tím dochází k významnému posílení pozitivní ekonomické motivace pro řadu lidí, kteří dnes dobrovolně nepracují a pobírají sociální dávky. Těmto lidem se více vyplatí pracovat a úpravami tak může dojít k mírnému snížení nezaměstnanosti. Přestože budou všichni poplatníci platit jednu sazbu daně, označit navrhovanou úpravu jako zavedení rovné daně by bylo zavádějící. Správným označením pro připravovanou daňovou změnu je tedy spíše jednotná sazba daně.

Je známou skutečností, že z každého zaměstnance plyne státu z plateb pojistného násobně vyšší příjem než ze samotného zdanění. je též velmi zřetelně vidět degresivní efekt daňové reformy po dosažení hrubého příjmu 80 tisíc měsíčně. To de facto znamená, že pro tyto vysoce-příjmové jedince bude poměr odvodů ke mzdě klesat – čím více vydělají, tím menší procento svého příjmu zaplatí státu.

Negativněji vyznívají dopady reformy pro ty plátce, kteří dnes uplatňují odpočty z daní díky hypotéce, spoření na důchod nebo životnímu pojištění. Velmi nelibě musí nést změny od 1. ledna 2008 zvláště ti z nás, kteří splácejí úvěr splňující podmínku financování bytových potřeb (nejčastěji jde o koupi bytu nebo rodinného domu, případně jeho výstavbu). Zákon o daních z příjmů sice nikterak nezpřísnil podmínky uplatňování odpočtu úroků snižujících základ daně, avšak nepříjemnou změnou je paradoxně dopad rovné daně ve výši 15 %. Před touto daňovou reformou se pohybovalo pásmo daně z příjmů fyzických osob mezi 12 až 32 % s tím, že většina lidí financujících bydlení spadala do dvou nejvyšších daňových pásem. Tím pádem v souvislosti se snížením a

48

sjednocením sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 % již jejich daňová úspora v roce 2008 bude třeba i méně než poloviční. Týká se to především všech lidí splácejících hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření. Navíc je velmi nepříjemné, že tato negativní daňová změna je doprovázena ještě rostoucími sazbami úvěru. To asi v těchto dnech pociťují především všichni, kterým končí období fixace hypotečního úvěru. Obecně platí, že při průměrných odpočtech u průměrného zaměstnance dojde v důsledku prosazení reformy k výpadku příjmů až ve výši několika tisíc korun ročně.

Podobná logika se uplatňuje též při hodnocení reformy z pohledu rodin s dětmi, které dosud dostávaly přídavky na děti. Mírné snížení přídavků na děti a zejména pak omezení okruhu příjemců těchto přídavků je rovněž jedním z důsledků reformních kroků, které se odrazí v příjmech rodin s dětmi. Na druhé straně zvýšený daňový bonus u dětí by měl výrazně eliminovat případný negativní dopad změn přídavků na děti.

Také penzijní připojištění a soukromé životní pojištění utrpí rovnou sazbou daně. U běžných produktů na spoření (například termínované vklady) nedochází v souvislosti s přijatou daňovou reformou k žádným změnám. Z úroku se i nadále sráží 15% srážková daň a občan obdrženou část již dále nezdaňuje ani nikde neuvádí.

U produktů, které jsou do osobních finančních plánů zahrnovány za účelem tvorby rezervy (soukromé životní pojištění a penzijní připojištění), opět nedošlo k žádným zásadním změnám, ale jednotná sazba daně zamíchala výhodností obou produktů. U obou existuje za splnění určitých podmínek možnost snížení daňového základu o částky do nich umístěné. Bohužel pro poplatníky (platí analogie s úvěrovými produkty) již kvůli pouze 15% sazbě daně z příjmů nejsou takové vklady tak výhodné, jako bývaly, neboť daňová úspora klesá. Jednotná sazba daně ve výši 15 % pomůže těm, kteří by dříve zdaňovali zvláštní sazbou ve výši 25 % (například u předčasného ukončení soukromého životního pojištění a penzijního připojištění formou odbytného).

Přestože zákon o daních z příjmů fyzických osob přinesl určitá omezení do problematiky cenných papírů a jejich zdaňování, tak to nejpodstatnější zůstává zachováno i nadále. Mám na mysli osvobozující šestiměsíční časový test, kdy při jeho splnění nemusíte výnos z prodeje nijak zdaňovat ani nikde uvádět. Podstatou časového testu je dodržení šestiměsíční doby mezi nákupem a prodejem. Nesplníte-li v roce 2008 tento časový test (například z důvodu nečekaně rychle rostoucí ceny cenného papíru), pak budete podobně jako v předcházejících letech zdaňovat v rámci §10 – ostatní příjmy, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Na rozdíl od předcházejících let ovšem bude použita již zmiňovaná sazba 15 %, na rozdíl od vyšších sazeb v minulých letech. To samozřejmě povede k nižší výsledné dani z příjmů. Srážková daň, kterou jsme si zvykli platit z přijatých dividend, zůstává zachována i nadále. Akcionáři musí počítat s tím, že obdrží dividendu poníženou o 15 %.

49

Jde o podobný daňový režim (takzvaná srážka u zdroje) jako v případě například úroků z termínovaných vkladů.

Pokud shrneme hlavní výhody a nevýhody daňových změn, mezi výhody patří:

Snížení daňové progrese. Snížení firemních daní Motivační daňová úleva pro nízko příjmové skupiny Významná daňová úspora pro vysoko příjmové jedince Stropy na pojistném zatraktivní ČR pro vysoce postavené experty a manažery Změny pravděpodobně budou mít mírně pro-růstový impuls V delším období by na této změně měla vydělat i střední třída formou vyššího růstu reálných mezd Sblížení sazeb DPH Částečný přesun daňového břemene z přímých daní na daně nepřímé Další zvýhodnění rodin s dětmi Změny se týkají i výdajové stránky Uvádění tzv. super hrubé mzdy na výplatní pásce zvýší transparentnost daní a pojistného

Mezi nevýhody daňové reformy můžeme naopak zařadit:

Tuto reformu v krátkém období na svých bedrech ponese střední třída Nárůst snížené sazby DPH povede k mírnému nárůstu cen Reforma neadresuje nejpalčivější problémy ekonomiky, totiž problematiku udržitelnosti současného penzijního systému Daňové změny nebudou jednoznačně výhodné pro střední třídu nebo plátce, kteří si uplatňují daňové odpisy (úroky z hypotéky, důchodové spoření, životní pojištění). Někteří z nich si mohou navrhovanými změnami pohoršit. Změny nezjednodušují správu ani výběr daní Reforma nesjednocuje platby pojistného a daní Plánované změny u firemního zdanění jsou nejasné Navázání základu daně u fyzických osob na tzv. super hrubou mzdu je nestandardní Změny na výdajové stránce nejsou dostatečně razantní Návrh dostatečně neřeší otázku majetkových daní, v jednom případě je dokonce dále komplikuje

Lze shrnout, že úvěrové produkty jsou poraženým této daňové reformy a jejich podpora se příští rok ještě sníží. Vítězem jsou naopak investiční produkty, kde v případě kladných rozdílů mezi prodejem a nákupem cenných papírů dochází k nižší daňové povinnosti právě díky nižší sazbě daně z příjmů fyzických osob.

50

Tabulka č. 1: Změna sazeb daní z příjmů a nezdanitelných částí základu daně (roční hodnoty)

Před reformou 2007 Po reformě 2OO8 DPFO

12, 19, 25, 32 %

DPPO

5, 15, 24 %

DP vybíraná srážkou

10, 15, 20, 25 %

15 %* 5, 15, 21 %** 15 %***

OP na poplatníka

7 200 Kč

24 840 Kč****

OP na nepracující manželku

4 200 Kč

24 840 Kč*****

OP na dítě

6 000 Kč

10 680 Kč******

OP na poplatníka pobírajícího ČID

1 500 Kč

2 520 Kč

OP na poplatníka pobírajícího ID

3 000 Kč

5 040 Kč

Poplatník – držitel průkazu ZTP/P

9 600 Kč

16 140 Kč

* 12,5% - Změna ustanovení §16 novelou č. 261/2007 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009 ** 20% - Změna ustanovení §21 odst.1 novelou č. 261/2007 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009 *** 12,5% - Změna ustanovení §36 odst.1 písm.a) novelou č. 261/2007 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009 **** 16 560 Kč - Změna ustanovení §35ba odst.1 písm.a) novelou č. 261/2007 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009 ***** 16 560 Kč - Změna ustanovení §35ba odst.1 písm.b) novelou č. 261/2007 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009 ****** 10 200 Kč - Změna ustanovení §35c odst.1 novelou č. 261/2007 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009 DPFO – daň z příjmů fyzických osob DPPO – daň z příjmů právnických osob DP – daň z příjmů OP – odčitatelná položka ČID – částečný invalidní důchod ID – plný invalidní důchod

Zdroj: Autor (zpracováno na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů)

51

3.3 Dopady zavedení 15% rovné sazby daně z příjmů fyzických osob na daňové zatížení různých typů poplatníků Daňová reforma přinesla významný zásah do struktury daní, čímž došlo nejen k fiskálním dopadům na státní rozpočet, ale především k dopadu na zdaňované subjekty. Pro lepší orientaci Ministerstvo financí připravilo a zpřístupnilo veřejnosti daňovou kalkulačku, pomocí které si mohou zaměstnaní poplatníci sami spočítat změnu čistých příjmů a výdajů po realizaci daňové reformy30.

Pro potřebu mé diplomové práce jsem vybral dopad daňové reformy na tři skupiny občanů. Předmětem daně z příjmů fyzických osob u poplatníka jsou veškeré příjmy ze závislé činnosti, tzn. hrubá mzda. Daň má tři parametry: základ, nezdanitelné minimum31 a sazbu. Pro výpočet výšky daně jsem použil vzorec: Daň = (základ – nezdanitelné minimum) × sazba32

V následující části hodnotím změny v příjmech u vybraných skupin daňových poplatníků před a po 1. lednu 2008. V následujících tabulkách je zachycena vždy jiná skupina poplatníků (bezdětný svobodný poplatník, poplatník s pracující manželkou a jedním dítětem, poplatník s pracující manželkou a dvěmi dětmi) s různou výškou měsíčních příjmů (10 000, 20 000, 40 000, 60 000, 85 000 a 120 000 Kč – příjem vždy před odečtením povinného pojistného. Jednotlivé skupiny poplatníků, jako i výšku příjmů jsem zvolil záměrně. Tyto skupiny poplatníků podle mého názoru tvoří většinový podíl daňových poplatníků v České republice a jednotlivé výšky příjmů řadí poplatníky v první skupině do nejnižší (příjem přibližně ve výši minimální mzdy), střední (příjem přibližně ve výšce průměrné mzdy) a nejvyšší příjmové vrstvy poplatníků (pro potřebu výpočtu jsem použil přibližně dvojnásobek, trojnásobek, čtyř a pětinásobek průměrné měsíční mzdy33. Dále při výpočtech využívám oficiální určené hodnoty nezdanitelného minima, původní sazby a změněné sazby daně z příjmů fyzických osob a nezdanitelných částí základu daně.

30

Daňová kalkulačka je dostupná na internetových stránkách Ministerstva financí ČR (www.mfcr.cz) Nezdanitelné minimum určuje, do jakého příjmu neplatí poplatník s danou hrubou mzdou žádnou daň. Mělo by dělit občany na část, která dostává od státu pomoc, a na část, která státu platí, přičemž je tato paušální částka pro každého poplatníka stejná. 32 U tabulek č. a bylo potřeba ještě od základu daně odečíst odpočitatelnou položku na manželku. 33 V roce 2007 dosáhla výše průměrné mzdy v České republice téměř 21 700 Kč, od 1.1.2007 činí minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za měsíc. 31

52

Tabulka č. 2: Daňový poplatník bezdětný (v Kč) Roční (měsíční) příjem Pojistné – zaměstnanec Pojistné – zaměstnavatel

2007 2008 120 000 (10 000) 15 000 -

42 000

2007 2008 240 000 (20 000) 30 000 -

84 000

2007 2008 480 000 (40 000) 60 000 -

168 000

Základ daně

105 000

162 000

210 000

324 000

420 000

648 000

Zaokrouhlený základ daně

105 000

162 000

210 000

324 000

420 000

648 000

12 600 (1 050)

24 300 (2 025)

31 416 (2 618)

48 600 (4 050)

89 628 (7 469)

97 200 (8 100)

7 200

24 840

7 200

24 840

7 200

24 840

Daň / rok (měsíc) Sleva na dani na poplatníka Čistý příjem roční (měsíční) Rozdíl čistého příjmu (2007/2008)

(v Kč) Roční (měsíční) příjem Pojistné – zaměstnanec Pojistné – zaměstnavatel

99 600 105 000 (8 300) (8 750) 5 400 (450)

2007 2008 720 000 (60 000) 90 000 -

252 000

185 784 186 240 (15 482) (15 520) 456 (38)

337 572 347 640 (28 131) (28 970) 10 068 (839)

2007 2008 1 020 000 (85 000)

2007 2008 1 440 000 (120 000)

127 500

180 000

-

357 000

-

504 000

Základ daně

630 000

972 000

892 500

1 377 000

1 260 000

1 944 000

Zaokrouhlený základ daně

630 000

972 000

892 500

1 377 000

1 260 000

1 944 000

Daň / rok (měsíc)

156 828 (13 069)

145 800 (12 150)

240 828 (20 069)

206 550 (17 212)

358 428 (29 869)

291 600 (24 300)

7 200

24 840

7 200

24 840

7 200

24 840

Sleva na dani na poplatníka Čistý příjem roční (měsíční) Rozdíl čistého příjmu (2007/2008)

480 372 509 040 (40 031) (42 420) 28 668 (2 389)

658 872 710 790 (54 906) (59 232) 51 918 (4 326)

908 772 993 240 (75 731) (82 770) 84 468 (7039)

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Rovná sazba daně s nezdanitelným minimem si zachovává progresivní charakter, tzn., že čím je příjem poplatníka vyšší nad nezdanitelné minimum, tím je také vyšší daň. Daň roste lineárně s výškou příjmu nad nezdanitelné minimum.

Platí také skutečnost, že s růstem příjmu poplatníka nad nezdanitelné minimum roste i podíl odvedené daně na celkovém příjmu, tzv. efektivní daňová sazba. To je díky existenci nezdanitelného minima, jinak by daň působila proporcionálně. Daň u poplatníka 53

roste nejen absolutně, ale i relativně. Bohatší jedinci platí nejen absolutně vyšší daně, ale i procentuelně34. Progresivita u rovné sazby daně je však menší, než progresivita v původním systému zdaňování příjmů fyzických osob. Tabulka č. 3: Daňový poplatník s pracující manželkou a jedním dítětem (v Kč) Roční (měsíční) příjem Pojistné – zaměstnanec Pojistné – zaměstnavatel

2007 2008 120 000 (10 000) 15 000 -

42 000

2007 2008 240 000 (20 000) 30 000 -

84 000

2007 2008 480 000 (40 000) 60 000 -

168 000

Základ daně

105 000

162 000

210 000

324 000

420 000

648 000

Zaokr. základ daně

105 000

162 000

210 000

324 000

420 000

648 000

12 600 (1 050)

24 300 (2 025)

31 416 (2 618)

48 600 (4 050)

89 628 (7 469)

97 200 (8 100)

Sleva na dani na poplatníka

7 200

24 840

7 200

24 840

7 200

24 840

Daňové zvýhodnění na děti

6 000

10 680

6 000

10 680

6 000

10 680

600

10 680

-


Daňový bonus Čistý příjem roční (měsíční) Rozdíl čistého příjmu (2007/2008)

105 600 115 680 (8 800) (9 640) 10 080 (840)

-

191 784 196 920 (15 982) (16 410) 5 136 (428)

-

-

343 572 358 320 (28 631) (29 860) 14 748 (1 229)

34

Je třeba podotknout, že rovná sazba daně neznamená stejnou daň, protože 15 % ze 100 000 Kč nad nezdanitelné minimum je 15 000 Kč, například z jednoho milionu nad nezdanitelné minimum je to už 150 000 Kč, tedy desetkrát více.

54

(v Kč) Roční (měsíční) příjem Pojistné – zaměstnanec Pojistné – zaměstnavatel

2007 2008 720 000 (60 000) 90 000 -

252 000

2007 2008 1 020 000 (85 000)

2007 2008 1 440 000 (120 000)

127 500

180 000

-

-

-

357 000

504 000

Základ daně

630 000

972 000

892 500

1 377 000

1 260 000

1 944 000


630 000

972 000

892 500

1 377 000

1 260 000

1 944 000


156 828 (13 069)

145 800 (12 150)

240 828 (20 069)

206 550 (17 212)

358 428 (29 869)

291 600 (24 300)


7 200

24 840

7 200

24 840

7 200

24 840


6 000

10 680

6 000

10 680

6 000

10 680

Daňový bonus

-

Čistý příjem roční (měsíční) Rozdíl čistého příjmu (2007/2008)

-

486 372 519 720 (40 531) (43 310) 33 348 (2 779)

-

-

-

664 872 721 470 (55 406) (60 122) 56 598 (4 716)

-

914 772 1 003 920 (76 231) (83 660) 89 148 (7 429)


Tabulka č. 4: Daňový poplatník s pracující manželkou a dvěmi dětmi (v Kč) Roční (měsíční) příjem Pojistné – zaměstnanec Pojistné – zaměstnavatel

2008 2007 120 000 (10 000) 15 000 -

42 000

2007 2008 240 000 (20 000) 30 000 -

84 000

2007 2008 480 000 (40 000) 60 000 -

168 000

Základ daně

105 000

162 000

210 000

324 000

420 000

648 000


105 000

162 000

210 000

324 000

420 000

648 000

12 600 (1 050)

24 300 (2 025)

31 416 (2 618)

48 600 (4 050)

89 628 (7 469)

97 200 (8 100)


7 200

24 840

7 200

24 840

7 200

24 840


12 000

21 360

12 000

21 360

12 000

21 360

6 600

21360


Daňový bonus Čistý příjem roční (měsíční) Rozdíl čistého příjmu (2007/2008)

111 600 126 360 (9 300) (10 530) 14 760 (1 230)

-

-

197 784 207 600 (16 482) (17 300) 9 816 (818)

-

-

349 572 369 000 (29 131) (30 750) 19 428 (1 619)

55

(v Kč)

2007 2008 720 000 (60 000)

Roční (měsíční) příjem Pojistné – zaměstnanec

90 000

Pojistné – zaměstnavatel

-

252 000

2007 2008 1 020 000 (85 000)

2007 2008 1 440 000 (120 000)

127 500

180 000

-

-

-

-

357 000

504 000

Základ daně

630 000

972 000

892 500

1 377 000

1 260 000

1 944 000


630 000

972 000

892 500

1 377 000

1 260 000

1 944 000


156 828 (13 069)

145 800 (12 150)

240 828 (20 069)

206 550 (17 212)

358 428 (29 869)

291 600 (24 300)


7 200

24 840

7 200

24 840

7 200

24 840


12 000

21 360

12 000

21 360

12 000

21 360

Daňový bonus

-

Čistý příjem roční (měsíční) Rozdíl čistého příjmu (2007/2008)

-

492 372 530 400 (41 031) (44 200) 38 028 (3 169)

-

-

-

670 872 732 150 (55 906) (61 012) 61 278 (5 106)

-

920 772 1 014 600 (76 731) (84 550) 93 828 (7 819)


Tabulka č. 5: Porovnání tabulek č. 2, 3, 4 Příjem = 10 000 (120 000) ČP 2007 ČP 2008 Bezdětný

99 600 105 000

Manželka+1 105 600 115 680 dítě Manželka+2 111 600 126 360 děti

Rozdíl ČP

Bezdětný

480 372 509 040

Manželka+1 486 372 519 720 dítě Manželka+2 492 372 530 400 děti

ČP 2007 ČP 2008

Rozdíl ČP

Příjem = 40 000 (480 000) ČP 2007 ČP 2008

Rozdíl ČP

5 400 185 784 186 240

456 337 572 347 640

10 068

10 080 191 784 196 920

5 136 343 572 358 320

14 748

14 760 197 784 207 600

9 816 349 572 369 000

19 428

Příjem = 60 000 (720 000) ČP 2007 ČP 2008

Příjem = 20 000 (240 000)

Rozdíl ČP

Příjem = 85 000 (1 020 000) ČP 2007 ČP 2008

Rozdíl ČP

Příjem = 120 000 (1 440 000) ČP 2007 ČP 2008

Rozdíl ČP

28 668 658 872 710 790

51 918 908 772

993 240

84 468

33 348 664 872 721 470

56 598 914 772 1 003 920

89 148

38 028 670 872 732 150

61 278 920 772 1 014 600

93 828

Zdroj: Autor

56

Z poslední tabulky jasně vyplývá, že z nového zákona o dani z příjmů fyzických osob profitují v největší míře vysokopříjmové vrstvy poplatníků. Zatímco bezdětný svobodný daňový poplatník s příjmem 10 000 Kč zaplatil měsíčně po 1. 1. 2008 na dani o 450 Kč méně než v roce 2007, tak u poplatníka s příjmem 60 000 Kč měsíčně byl tento rozdíl 2 389 Kč a u poplatníka s příjmem 120 000 Kč byl tento rozdíl dokonce 7 030 Kč.. Rozdíl ve výšce zaplacené daně před a po zavedení rovné sazby daně byl nejnižší u poplatníka s příjmem 20 000 Kč měsíčně, kterému se po reformě zvýšil příjem pouze o 38 Kč. Analogické rozdíly nastaly u výšky daně jednotlivých poplatníků s různou výškou příjmu i u poplatníků s pracující manželkou a jedním dítětem, resp. dvěmi vyživovanými dětmi.

Daňoví poplatníci, kterým nejvíce prospělo zavedení rovné sazby daně, patří tedy do vysokopříjmové skupiny. Právě ta totiž s novým systémem zdanění příjmů fyzických osob získá nejvíce. Na nový systém zdaňování příjmů nejvíce doplatí (resp. významněji nepocítí jeho výhody) střední vrstva obyvatel, jelikož nízkopříjmoví poplatníci jsou odškodněni zvýšeným nezdanitelným minimem. V této souvislosti by se dalo polemizovat o spravedlnosti či nespravedlnosti nového daňového systému. Každý ho totiž bude posuzovat podle toho, v jaké příjmové skupině se poplatník nachází.

Na problém zavedení rovné sazby daně je třeba se podívat i z pohledu vlivu změn v oblasti nepřímých daní. Zde došlo ke zvýšení nižší sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Protože daň z přidané hodnoty má regresivní charakter35, nabízí se hodnocení reformy posunout ještě více negativním směrem. Podle toho by mělo platit, že to, co poplatník ušetří na dani z příjmů fyzických osob, vydá zvýšením daně z přidané hodnoty. Samozřejmě to nemusí platit pro všechny vrstvy obyvatel. Dopad nepřímých daní na jednotlivé poplatníky závisí od struktury spotřeby jednotlivců.

Závěrem můžeme konstatovat, že daňová reforma prostřednictvím snížení daňové zatíženosti fyzických osob vede ke zvýšení čistých pracovních a kapitálových příjmů domácností a zvyšuje nominální sílu obyvatel, což vytváří předpoklady ke zvyšování životní úrovně. Plošné zatížení ekonomiky zvýšením nepřímých daní však snižuje reálné příjmy domácností a jejich reálnou kupní sílu, což může vyvolávat snížení životní úrovně se zvláštním zřetelem na sociálně slabé vrstvy obyvatelstva. Celková úroveň pozitivního vlivu reformy tedy v značné míře závisí na výši nárůstu čistých pracovních a kapitálových příjmů a nárůstu spotřebitelských cen, jako i na vývoji v oblasti sociálních příjmů.

35

Čím je vyšší příjem poplatníka, tím je jeho podíl spotřeby a tedy i míra placení daní ze spotřeby vzhledem k objemu jeho důchodu nižší.

57

4 HODNOCENÍ ANALYZOVANÝCH REFORMNÍCH OPATŘENÍ Co se týče praktických zkušeností, v globálním měřítku můžeme najít celou řadu daňových soustav, které se alespoň v některých aspektech přibližují koncepci rovné daně. Například Dánsko, Japonsko či Nový Zéland, kde se v rámci DPH aplikuje pouze jedna sazba, nebo Lotyšsko, Rusko či Estonsko, kde byla zavedena jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob. Naproti tomu je třeba mít na zřeteli, že není důležitá jen jednotná sazba, ale důležité jsou i jiné kritéria úspěšnosti, jako je například výška této sazby, ale i další faktory, o kterých jsem se zmiňoval v předešlé kapitole.

Z ekonomického hlediska má každá změna daňového systému svůj fiskální, národohospodářský a sociální rozměr. Zanedbání některého z nich může vést k závažným problémům ve fungování sociálně ekonomických procesů, které prodlužují realizaci reformy a zvyšují její společenské náklady. Fiskální rozměr daňové reformy se dotýká příjmové strany rozpočtového hospodaření státní správy. Podstatou národohospodářského rozměru je vliv na fungování ekonomických procesů a chování ekonomických subjektů v národním hospodářství determinující hospodářský růst a jeho udržitelnost. Sociálním rozměrem můžeme rozumět dopad změn v daňovém systému na životní úroveň a sociální vývoj.

Schéma č.6: Základní rozměry dopadů daňové reformy Daňová reforma Fiskální rozměr (veřejné finance a jejich vyváženost)

Národohospodářský rozměr (hospodářský růst a jeho udržitelnost)

Ekonomická a sociální soudržnost

Sociální rozměr (životní úroveň a sociální vývoj) Zdroj: Autor

58

Těžištěm reformy daňového systému v České republice byly především fiskální a legislativní aspekty změn daňového systému. Národohospodářským a sociálním aspektem této změny se daňová reforma věnuje pouze okrajově.

Přístupy k hodnocení daňové reformy jsou různé. Část odborníků přeceňuje její pozitivní účinky, druzí naopak její negativní důsledky. Pozitivní postoje zastávají především představitelé ministerstva financí České republiky, naopak členové většiny opozičních stran reformu daňového systému kritizují. Hlavním předmětem jejich kritiky jsou nejčastěji odhady finančních dopadů daňových změn. Pokud shrneme hlavní výhody a nevýhody daňových změn, k nejčastěji hodnoceným pozitivům a negativům daňové reformy patří následující. K pozitivům daňové soustavy36 se řadí zpřehlednění a zjednodušení daňové soustavy, snížení daňové progrese, motivační daňová úleva pro nízkopříjmové skupiny, významná daňová úspora pro vysokopříjmové jedince, v delším období by na této změně měla vydělat i střední třída formou vyššího růstu reálných mezd, další zvýhodnění rodin s dětmi, zbrzdění nárůstu mandatorních výdajů předvolebního balíčku z roku 2006, uvádění tzv. „superhrubé mzdy“ na výplatní pásce zvýší transparentnost daní a pojistného. Změny pravděpodobně budou mít mírně pro-růstový impuls.

Zavedení rovné sazby daně mělo velký ohlas i ze zahraničí. Daňová reforma jako soubor opatření by měla být v porovnání s předešlým stavem přínosem. Za spravedlivé ohledně zavedení rovné sazby daně je považováno snížení progresivity zdanění, kterým se omezí diskriminace některé příjmové skupiny vůči jiné. Sjednocení sazby daně z příjmů fyzických osob a snížení daně z příjmů právnických osob má pozitivní efekt na podnikatelské a investiční aktivity, což se projevuje zvýšeným přílivem zahraničních investicí.37

Za největší negativum daňové reformy je považován fakt, že náklady této reformy v krátkém období na svých bedrech ponese střední třída. Daňové změny nebudou jednoznačně výhodné pro střední třídu nebo plátce kteří si uplatňují daňové odpisy (úroky z hypotéky, důchodové spoření, životní pojištění). Někteří z nich si mohou navrhovanými změnami pohoršit. Nárůst snížené sazby DPH povede k mírnému nárůstu cen. Dalším negativem je, že reforma neadresuje nejpalčivější problémy ekonomiky, totiž problematiku udržitelnosti současného penzijního systému.

36

Analytický tým ČSOB: Martin Krupka, Tomáš Sedláček, Petr Dufek Právnickým osobám (tj. těm, na kterých záleží tvorba nových pracovních míst) však nepřináší výhody jen zdanění samotné právnické osoby, ale i vyloučení dvojího zdanění a další pozitivní změny, by měly mít pozitivní efekty na podnikatelské a investiční aktivity. 37

59

Celkové fiskální dopady navrhované reformy lze zatím jen těžko spočítat38, neboť pohyb sazby DPPO může znamenat pro roky 2008 až 2010 výpadek daňových příjmů v rozsahu nula až 81 mld. Kč. Každopádně platí, že vláda rozdá na DPFO zhruba stejnou částku, kterou ušetří na DPH a že tato část daně je aktuálně fiskálně neutrální. Co se týče očekávaného dopadu reformy na hospodářský růst, je počítáno s mírně pro-růstovým impulsem. Již dnes totiž česká ekonomika dosahuje velice slušného růstu, který se bude jen obtížně dále zrychlovat. V oblasti cenového růstu je předpokládán jednorázový dopad reformních kroků do inflace v roce 2008 a to až do výše 0,9 procentního bodu. Tento nárůst CPI může ČNB využít ke zvýšení úrokových sazeb.

S většinou výše uvedených pozitiv a negativ daňové reformy souhlasím. Předpokládáme, že většina opatření by skutečně měla mít pozitivní vliv na ekonomiku, i když na výsledky dlouhodobějšího vlivu budeme muset počkat několik let.

Rovná sazba daně významným způsobem zjednodušuje přímé zdanění. Díky její všeobecnosti snižuje náklady na výběr daní a kontrolu. Čím méně výjimek zákon obsahuje, tím je větší možnost omezení daňových úniků. Z důvodu toho, že jakákoliv výše příjmu nad nezdanitelné minimum je zdaněna stejnou sazbou daně, je eliminována snaha o přesouvání příjmů ze základu daně s vysokou sazbou do základu daně s nižší sazbou – tedy rovná sazba daně snižuje prostor pro daňové úniky a spekulace.

Nejsem však plně přesvědčen o spravedlnosti nového daňového systému. Nový způsob zdaňování představuje podle vlády České republiky rovnost šancí. Vysokopříjmoví poplatníci argumentují tím, že daňová reforma odstranila jejich diskriminaci vůči nízkopříjmovým poplatníkům, která vyplývala z progresivního zdanění. V případě, že by lidé skutečně měli stejné šance a možnosti a výška jejich příjmu by závisela jen od jejich snahy a pracovitosti, jevila by se rovná sazba daně jako spravedlivá. Realita je však jiná, ne všichni poplatníci se těší plnému zdraví, stejně tak nejsou všichni obdařeni stejnými schopnostmi a talentem. Problematiku životní úrovně je však potřeba řešit v širším kontextu. Problémy jsou způsobeny i nerovnoměrným ekonomickým vývojem dle regionálního hlediska, především v míře nezaměstnanosti a v množství pracovních příležitostí v jednotlivých regionech. Na základě mé analýzy se domnívám, že zásada daňové spravedlnosti odstraněním progresivního zdanění příjmů fyzických osob a zavedením rovné sazby daně, je do jisté míry zavádějící, resp. diskutabilní, protože oproti všem zvýhodňuje hlavně vysokopříjmové skupiny poplatníků, tedy ty bohatší. Úpravu legislativy, která deklaruje zásadu rovné daňové povinnosti vůči státu, můžeme tedy kritizovat především za to, že dále prohlubuje už existující majetkovou nerovnost ve společnosti.

38

Analytický tým ČSOB: Martin Krupka, Tomáš Sedláček, Petr Dufek

60

K hlavním důsledkům reformy daní patří zvyšování váhy nepřímých daní a snižování váhy přímých daní na daňových příjmech státu. Snižování daňové povinnosti fyzických i právnických osob vede také ke změnám v jejich chování, které se nakonec odráží v přírůstovém formování nabídkové strany ekonomiky. Na straně druhé plošné zatížení ekonomiky zvýšením nepřímých daní se projevuje zvyšováním spotřebitelských cen, a může v konečném důsledku vést k snížení domácí poptávky. Z toho vyplývá, že taková reforma na jedné straně hospodářský růst podporuje, na straně druhé ho však může i snižovat. Celkový pozitivní vliv daňové reformy velmi závisí na kvalitě a pružnosti strukturálních změn.

Třetí kapitolu diplomové práce tvořila analytická část, ve které byl zkoumán dopad daňové reformy na vybrané skupiny poplatníků, jehož součástí bylo také hodnocení zavedených reformních opatření. Co se týká dopadů zavedení rovné sazby daně na poplatníky, při porovnání bezdětného poplatníka, poplatníka s pracující manželkou a jedním dítětem nebo dvěmi dětmi s různými příjmy (minimální mzda, průměrná mzda, troj násobek průměrné mzdy), nejmenší výhody ze zavedení rovné sazby daně pociťuje střední příjmová skupina a naopak největší vysokopříjmová vrstva. Tato skutečnost může v našich podmínkách vést k zvyšování a prohlubování již existujících majetkových nerovností. K tomu je třeba přidat i aspekt zvyšování majetkové nerovnosti v rámci regionů, které již dlouhodobě jsou na rozdílném stupni rozvoje a položit si otázku, zda reforma tyto rozdíly ještě více nezvýraznila.

Obecně však můžeme konstatovat, že snižování daňové zatíženosti fyzických osob zvyšuje nominální kupní sílu obyvatelstva a vytváří tak předpoklady ke zvyšování životní úrovně. Na straně druhé však plošné zatížení ekonomiky zvyšováním nepřímých daní snižuje reálné příjmy domácností a jejich reálnou kupní sílu, což může vyústit až do snižování životní úrovně se zvláštním zřetelem na sociálně slabé vrstvy. Celková úroveň pozitivního efektu tedy ve velké míře závisí na velikosti přírůstku čistých pracovních a kapitálových příjmů a nárůstu spotřebitelských cen, ale i na vývoji v oblasti sociálních příjmů.

Musíme však připomenout i další kladné stránky daňové reformy, jako zjednodušení daňového systému, snížení nákladů na správu daní ale i množství zahraničních investicí směřujících do České republiky, či přispění ke zlepšování vývoje ekonomických ukazatelů České republiky. Můžeme tedy konstatovat, že Česká republika je opravdu na dobré cestě k ekonomickému úspěchu.

61

5 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo vysvětlit důvody daňové reformy v České republice, nastínit její cíle a následně analyzovat její dopady ve vybrané oblasti. Identifikoval jsem hlavní důvody reformy i její průběh. Co se týče analýzy, při řešení dopadů daňové reformy (zavedení rovné sazby daně) na vybrané skupiny daňových poplatníků, dospěl jsem k určitým závěrům.

V první kapitole jsem se věnoval důvodům daňové reformy v České republice a jejímu významu. Byly v ní uvedeny důvody realizace reformy daňového systému v České republice. Identifikovala konkrétní problémy v daňové oblasti a popisuje navržený způsob jejich řešení. Autoři reformy požadovali od reformy změnu v objemu a struktuře veřejných rozpočtů, řešení problémů v dané oblasti veřejných financí. Hlavním cílem (resp. důvodem) však bylo zabránit dalšímu prohlubování krize veřejných financí, přispět k vytvoření ekonomicky a podnikatelsky atraktivního prostředí a pomoci k dosažení vysokého a zároveň dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu a tím i rychlejšího růstu životní úrovně v České republice.

Druhá kapitola diplomové práce byla věnována konfrontaci pojmů rovná sazba daně a rovná daň. V této oblasti je možné identifikovat rozdílný přístup, hlavně z důvodu rozsahu a komplexnosti pojetí reformy, vzhledem k přijatým a realizovaným reformním opatřením. Je možné shrnout, že reforma formou rovné daně představuje širší přístup. Ústřední myšlenkou rovné daně je, že všechny příjmy jsou zdaňovány stejně, aby se snížily ekonomické distorze a zvýšila spravedlnost zdanění. Zavedení rovné daně z podnikání na stejné úrovni na jaké by byl zdaňován příjem ze závislé činnosti a zavedení rovné daně z přidané hodnoty je ideálem, který by v doplnění s rovnou daní osobní vytvořil integrovaný systém rovného zdanění. Nicméně neznamená to, že když by se nepodařilo zavést rovné zdanění příjmů z podnikání a rovné zdanění přidané hodnoty, že není smysluplná alespoň reforma daně z příjmu fyzických osob na rovnou daň osobní.

Třetí kapitolu diplomové práce tvoří analytická část, ve které byl zkoumán dopad daňové reformy na vybrané skupiny poplatníků, jejíž součástí bylo také hodnocení zavedených reformních opatření. Z analýzy dopadů zavedení rovné sazby daně na poplatníky, při porovnání bezdětného poplatníka, poplatníka s pracující manželkou a jedním nebo dvěmi dětmi s rozdílným příjmem (minimální mzda, průměrná mzda, dvojnásobek, trojnásobek, čtyř a pětinásobek průměrné mzdy), nejmenší výhody ze zavedení rovné sazby daně pociťuje střední příjmová vrstva a naopak největší příjmová vrstva poplatníků. Tato skutečnost může v podmínkách České republiky vést ke zvyšování a prohlubování už existujících majetkových nerovností. K tomu je potřeba přidat i aspekt zvyšování majetkové nerovnosti v rámci regionů, a položit si otázku, zda reforma tyto rozdíly ještě nezvýrazní. Obecně však můžeme konstatovat, že snižování daňové zatíženosti fyzických osob zvyšuje nominální kupní sílu obyvatelstva a vytváří tak předpoklady ke zvyšování

62

životní úrovně. Na straně druhé však plošné zatížení ekonomiky zvyšováním nepřímých daní snižuje reálné příjmy domácností a jejich reálnou kupní sílu, což může vyústit až do snižování životní úrovně se zvláštním zřetelem na sociálně slabé vrstvy. Celková úroveň pozitivního efektu tedy ve velké míře závisí na velikosti přírůstku čistých pracovních a kapitálových příjmů a nárůstu spotřebitelských cen, ale i na vývoji v oblasti sociálních příjmů.

Musíme však připomenout i další kladné stránky daňové reformy, jako zjednodušení daňového systému, snížení nákladů na správu daní ale i množství zahraničních investicí směřujících do České republiky, či přispění ke zlepšování vývoje ekonomických ukazatelů České republiky. Můžeme tedy konstatovat, že Česká republika je opravdu na dobré cestě k ekonomickému úspěchu.

Zajímavé také je, že cílem snížení sazby daně z příjmů právnických osob bylo, aby podnikatelům zůstalo více financí na nové investice. Dle mého názoru se na tento účinek snížení daní nedá plně spoléhat, a tuto otázku považuji za nedořešenou. Zde by bylo na místě zvážit legislativní zvýšení investic a to tak, aby byl podnikatel nucen určité procento ze zisku investovat, výměnou za nižší sazbu zdanění.

I když podle makroekonomických prognóz by vliv daňové reformy na ekonomiku České republiky měl být příznivý, na jejich potvrzení si budeme muset počkat několik let, a až potom bude možné hodnotit skutečné dopady reformy. To mě vede k názoru, že tvrzení, že opatření daňové reformy jsou buď správné, nebo nesprávné, je prozatím předčasné. Vývoj daňové politiky nemůžeme nikdy pokládat za uzavřený. Je nutné ho neustále přizpůsobovat novým požadavkům, které na něj současná etapa vývoje klade. Cílem by proto neměl být daňový systém s přívlastkem dokonalý, ale spíše systém promyšlený a flexibilní, který dokáže včas reagovat na změny, které přináší dnešní dynamická doba.

Česká republika vykročila v rámci daňové reformy v roce 2008 na smělou cestu, která není jednoduchá, ale je konkurenceschopná. Faktem je, že tato reforma představuje složitý proces. V diplomové práci jsem dospěl k závěru, že změny, které probíhají v České republice, působí pozitivním i negativním směrem. Tato situace v konečném důsledku vede k nesouladu názorů na správnost jednotlivých opatření.

Vzhledem k zatím krátkému průběhu daňové reformy v České republice, spojený s nedostatkem analytických podkladů pro hodnocení, je potřebné i nadále zkoumat průběh a dopady reformních opatření a akceptovat tuto problematiku jak ve škole, tak i při zadávání témat bakalářských či diplomových prací.

63

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CPI – index spotřebitelských cen ČID – částečný invalidní důchod ČNB – Česká národní banka ČP – čistý příjem ČR – Česká republika DPH – daň z přidané hodnoty DP – daň z příjmu DPFO – daň z příjmu fyzických osob DPPO – daň z příjmu právnických osob DZD – dílčí základ daně HDP – hrubý domácí produkt ID – invalidní důchod MF – ministerstvo financí NČ – nezdanitelná část základu daně PO – odpočitatelná položka P – příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (ve zdaňovacím období) Pc – celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda) Pz – zdravotní pojistné Vdzu – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů Vd – výdaje na dosažení příjmů ZD – základ daně ZTP/P – zdravotně tělesně postižení

64

SEZNAM SCHÉMAT: Schéma č.1: Schéma č.2: Schéma č.3: Schéma č.4: Schéma č.5: Schéma č.6:

Transformace na systém rovné daně ……………………………………17 Podoba daňového přiznání pro rovnou daň …………………………….22 Stanovení dílčích základů daně …………………………………………..34 Stanovení základu daně z příjmů fyzické osoby …………………………35 Daňové sazby………………………………………………………………46 Základní rozměry dopadů daňové reformy …………………………….58

SEZNAM TABULEK: Tabulka č.1: Tabulka č.2: Tabulka č.3: Tabulka č.4: Tabulka č.5:

Změna sazeb daní z příjmů a nezdanitelných částí základu daně (roční hodnoty) ……………………………………………………………51 Daňový poplatník bezdětný ………………………………………………53 Daňový poplatník s pracující manželkou a jedním dítětem …………...54 Daňový poplatník s pracující manželkou a dvěmi dětmi ……………..55 Porovnání tabulek č. 2, 3, 4 ………………………………………………56

SEZNAM GRAFŮ: Graf č.1: Graf č.2: Graf č.3: Graf č.4:

Výše rovné daně v závislosti na hrubé mzdě ……………………………….18 Efektivní sazba rovné daně osobní ………………………………………….19 Zdanění příjmu v systému rovné daně ……………………………………...19 Zdanění příjmu v dnešním systému …………………………………………20

65

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: MONOGRAFICKÉ PUBLIKACE 1. ALLEN,R.,TOMMASI,D., Řízení veřejných výdajů-odborná příručka pro tranzitivní země, přel. kolektiv pracovníků Ministerstva financí ČR pod vedením D. Vaškové.Praha:Ministerstvo financí ČR, 2002. 406 s. ISBN-80-85045-12-5. 2. HALL, R. E., RABUSHKA A. The Flat Tax. 3. vydání 2007, ISBN 978-0-8179-93115. Dostupné také z WWW: http://www.hooverpress.org/productdetails.cfm?PC=1274. 3. CHREN,M. Daňová reforma – věc veřejná.Bratislava: Nadace F.A.Hayeka, Bratislava 2002. 20 s. 4. JASAY, Anthony de. 2007. Sociální spravedlnost pod drobnohledem (s malou pomocí od Adama Smitha). In GONDA, P. a CHALUPNÍČEK, P. (ed.). Na obranu slobodného / svobodného trhu. Bratislava : Konzervatívny inštitút M. R. Štefánika a Liberální institut, 2007, s. 107-126. ISBN 978-80-863-8949-3. 5. KUBÁTOVÁ,K.,VÍTEK,L., Daňová politika – teorie a praxe. 1.vydání.Praha: Codex Bohemia, 1997. 259 s. ISBN-80-85963-23-X. 6. LEONI, B. 2007. Právo a svoboda. Praha : Liberální institut, 2007. ISBN 978-80863-8950-9. 7. MARKOVÁ,H. Daňové zákony 2007, úplná znění platná k 1.1.2007, 15. vydání, Praha Grada Publishing, 2007, 192 s. ISBN-978-80-247-2087-6. 8. MARKOVÁ,H. Daňové zákony 2008, úplná znění platná k 1.1.2008, Anag s.r.o. 2008, 183 s. ISBN-978-80-7263-422-4. 9. MIKLOŠ,I. a kol.Kniha reforem. 1.vydání,Bratislava: Trend Visual, 2005. 67 s. ISBN80-969378-0-4. 10. SEDLÁČEK,J., Daňová evidence podnikatelů 2007, Praha, Grada Publishing 2007, 128 s. ISBN-978-80-247-1909-2. 11. TLUSTÝ, V.,MACH, P., MINČIČ, L. Rovná daň (Sborník textů). 1. vyd.Praha: CEP. 2001. 63 s ISBN-80-902795-4-6. 12. VYBÍHAL,V. Mzdové účetnictví 2007- Praktický průvodce, Praha Grada Publishing, 2007. 400 s. ISBN-978-80-247-1923-8.

66

13. VYBÍHAL,V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2007: Praktický průvodce, 3. vydání, Praha Grada Publishing, 2007, 216 s. ISBN-978-80-247-2096-8. 14. VYBÍHAL,V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008: Praktický průvodce, 4. vydání, Praha Grada Publishing, 2008, 216 s. ISBN-978-80-247-2536-9.

ČLÁNKY A INTERNETOVÉ ZDROJE 15. BRENNAN, G.; BUCHANAN, James M. 1980. The Power to Tax: Analytic Foundations of a Fiscal Constitution. Cambridge University Press, 1980. Dostupné také z WWW: http://www.econlib.org/Library/Buchanan/buchCv9Contents.html. 16. BUCHANAN, J.; WAGNER, R. 1977. Democracy in Deficit. New York : Academic Press, 1977. Dostupné také z WWW: http://www.econlib.org/library/Buchanan/buchCv8Contents.html. 17. COLOMBATTO, E. 2007. Představení českého vydání díla Bruna Leoniho Právo a svoboda. Přednáška. Pražská jarní přednáška Liberálního institutu. 25.4.2007. Dostupné z WWW: http://gfx.libinst.cz/libinst/pjp07.mp3 18. GADDY, Clifford G.; GALE, William G. 2005. Demythologizing the Russian Flat Tax. Tax Notes International. 14. března 2005, s. 983-88. Dostupné z WWW:http://www.brookings.edu/views/articles/20050314gaddygale.pdf 19. HALL, Robert E.; RABUSHKA Alvin. 2007. The Flat Tax. 3., aktualiz. vyd. 2007.Dostupné také z WWW: http://www.hooverpress.org/productdetails.cfm?PC=1274. 20. KOHOUT, P. Kritika rovné daně. Dostupné na http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=238&PHPSESSID=81606d0c094934716161342a0a 7a3f5a 21. MISES, L. von. 2002. Byrokracie. Praha : Liberální institut, 2002. Dostupné také z WWW: http://www.libinst.cz/etexts/mises_byrokracie.pdf. 22. SCHWARZ J., jr. 2007. Role úroku a dopady jeho regulace na trh s úvěry [online]. Policy Analysis. 2007. Dostupné z WWW: http://libinst.cz/etexts/PA_1_2007.pdf 23. SULÍK, R. 2007. Českí bratia a rovná daň [online]. blog.HNonline.sk, 10.4.2007 [cit. 2007-05-22]. Dostupné z WWW: http://sulik.blog.hnonline.sk/195-1015260023168605-kK3000_detail-31

67

24. ŠKALOUD, M. Proč říct ano rovné dani. Dostupné na http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2004/6/41377-proc-rict-anorovne-dani.html

25. YOUNG, A. 2004. The Origins of the Income Tax. Mises.org Daily Articles. 7.9.2004. Dostupné z WWW: http://www.mises.org/fullstory.aspx?control=1597

LEGISLATIVA Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění. Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,vyššíma odborném a jiném vzdělávání. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.

68

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Bezdětný daňový poplatník 2007, 2008 ………………………………69 Příloha č. 2 Daňový poplatník s pracující manželkou a 1 dítětem 2007, 2008…….74 Příloha č. 3 Daňový poplatník s pracující manželkou a 2 dětmi 2007, 2008 ……...79

Příloha č. 1: Bezdětný daňový poplatník 2007, 2008 |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00701 | Alena Podešvová | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 0.00 Kč Měsíční tarif 10000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 10000 Kč + Hrubá mzda 10000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 10000 Kč 450 Kč Soc.poj 8.00% z 10000 Kč 800 Kč Pojistné zaměstnavatel 3500 Kč Základ daně 8750 Kč Zaokrouhlený základ daně 8800 Kč Záloha na daň 1056 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Sleva na dani 600 Kč + Čistá mzda 8294 Kč = Dobírka 8294 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00701 | Alena Podešvová | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 0.00 Kč Měsíční tarif 20000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 20000 Kč +

69

Hrubá mzda = Zdrav.poj 4.50% z Soc.poj 8.00% z Pojistné zaměstnavatel

20000 Kč

20000 Kč

900 Kč

20000 Kč

1600 Kč

Zaokrouhlený základ daně Sleva na dani na poplatníka +

17500 Kč

Základ daně Záloha na daň

7000 Kč 17500 Kč 2618 Kč

600 Kč

Sleva na dani

600 Kč

Čistá mzda

15482 Kč

= Dobírka = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------|

15482 Kč

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00701 | Alena Podešvová | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 0.00 Kč Měsíční tarif 60000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 60000 Kč + Hrubá mzda 60000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 60000 Kč 2700 Kč Soc.poj 8.00% z 60000 Kč 4800 Kč Pojistné zaměstnavatel 21000 Kč Základ daně 52500 Kč Zaokrouhlený základ daně 52500 Kč Záloha na daň 13069 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Sleva na dani 600 Kč + Čistá mzda 40031 Kč = Dobírka 40031 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------|

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00701 | Alena Podešvová | | HPP | únor 2008 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 21.0 dny 168.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny

70

Odpracováno v měsíci Měsíční tarif + = Zdrav.poj 4.50% z Soc.poj 8.00% z Pojistné zaměstnavatel

21.0 dny 10000 Kč

168.0 hod 168.0 hod

Průměr náhrady Měsíční mzda

89.20 Kč 10000 Kč

Hrubá mzda

10000 Kč

10000 Kč

450 Kč

10000 Kč

800 Kč


13500 Kč


3500 Kč 13500 Kč 2025 Kč

2070 Kč

Sleva na dani

2025 Kč

Čistá mzda

8750 Kč


8750 Kč

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00701 | Alena Podešvová | | HPP | únor 2008 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 21.0 dny 168.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 21.0 dny 168.0 hod Průměr náhrady 89.20 Kč Měsíční tarif 20000 Kč 168.0 hod Měsíční mzda 20000 Kč + Hrubá mzda 20000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 20000 Kč 900 Kč Soc.poj 8.00% z 20000 Kč 1600 Kč Pojistné zaměstnavatel 7000 Kč Základ daně 27000 Kč Zaokrouhlený základ daně 27000 Kč Záloha na daň 4050 Kč Sleva na dani na poplatníka 2070 Kč Sleva na dani 2070 Kč + Čistá mzda 15520 Kč = Dobírka 15520 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00701 | Alena Podešvová | | HPP | únor 2008 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------|

71

Fond pracovní doby dny Odpracováno v měsíci Měsíční tarif + = Zdrav.poj 4.50% z Soc.poj 8.00% z Pojistné zaměstnavatel

21.0 dny

168.0 hod

Zbývá dovolené

25.0

21.0 dny 60000 Kč

168.0 hod 168.0 hod


89.20 Kč 60000 Kč

Hrubá mzda

60000 Kč

60000 Kč

2700 Kč

60000 Kč

4800 Kč


81000 Kč


21000 Kč 81000 Kč 12150 Kč

2070 Kč

Sleva na dani

2070 Kč

Čistá mzda

42420 Kč


42420 Kč

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00701 | Alena Podešvová | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 89.20 Kč Měsíční tarif 40000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 40000 Kč + Hrubá mzda 40000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 40000 Kč 1800 Kč Soc.poj 8.00% z 40000 Kč 3200 Kč Pojistné zaměstnavatel 14000 Kč Základ daně 35000 Kč Zaokrouhlený základ daně 35000 Kč Záloha na daň 7469 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Sleva na dani 600 Kč + Čistá mzda 28131 Kč = Dobírka 28131 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------|

72

| 00701 | Alena Podešvová | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 89.20 Kč Měsíční tarif 85000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 85000 Kč + Hrubá mzda 85000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 85000 Kč 3825 Kč Soc.poj 8.00% z 85000 Kč 6800 Kč Pojistné zaměstnavatel 29750 Kč Základ daně 74375 Kč Zaokrouhlený základ daně 74400 Kč Záloha na daň 20077 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Sleva na dani 600 Kč + Čistá mzda 54898 Kč = Dobírka 54898 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00701 | Alena Podešvová | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 89.20 Kč Měsíční tarif 120000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 120000 Kč + Hrubá mzda 120000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 120000 Kč 5400 Kč Soc.poj 8.00% z 120000 Kč 9600 Kč Pojistné zaměstnavatel 42000 Kč Základ daně 105000 Kč Zaokrouhlený základ daně 105000 Kč Záloha na daň 29869 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Sleva na dani 600 Kč + Čistá mzda 75731 Kč = Dobírka 75731 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------|

73

Zdroj: Autor

Příloha č. 2 Daňový poplatník s pracující manželkou a 1 dítětem 2007, 2008 |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00703 | Josef Doucha | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 0.00 Kč Měsíční tarif 10000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 10000 Kč + Hrubá mzda 10000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 10000 Kč 450 Kč Soc.poj 8.00% z 10000 Kč 800 Kč Pojistné zaměstnavatel 3500 Kč Základ daně 8750 Kč Zaokrouhlený základ daně 8800 Kč Záloha na daň 1056 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 500 Kč Sleva na dani 1056 Kč + Čistá mzda 8750 Kč = Dobírka 8750 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00703 | Josef Doucha | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 0.00 Kč Měsíční tarif 20000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 20000 Kč + Hrubá mzda 20000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 20000 Kč 900 Kč Soc.poj 8.00% z 20000 Kč 1600 Kč Pojistné zaměstnavatel 7000 Kč Základ daně 17500 Kč Zaokrouhlený základ daně 17500 Kč Záloha na daň 2618 Kč -

74

Sleva na dani na poplatníka Daňové zvýhodnění na děti +

600 Kč 500 Kč

Sleva na dani Čistá mzda

1100 Kč 15982 Kč


15982 Kč

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00703 | Josef Doucha | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 0.00 Kč Měsíční tarif 60000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 60000 Kč + Hrubá mzda 60000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 60000 Kč 2700 Kč Soc.poj 8.00% z 60000 Kč 4800 Kč Pojistné zaměstnavatel 21000 Kč Základ daně 52500 Kč Zaokrouhlený základ daně 52500 Kč Záloha na daň 13069 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 500 Kč Sleva na dani 1100 Kč + Čistá mzda 40531 Kč = Dobírka 40531 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------|

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00703 | Josef Doucha | | HPP | únor 2008 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 21.0 dny 168.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 21.0 dny 168.0 hod Průměr náhrady 92.00 Kč Měsíční tarif 10000 Kč 168.0 hod Měsíční mzda 10000 Kč + Hrubá mzda 10000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 10000 Kč 450 Kč -

75

Soc.poj 8.00% z Pojistné zaměstnavatel

10000 Kč

Zaokrouhlený základ daně Sleva na dani na poplatníka Daňové zvýhodnění na děti +

800 Kč

13500 Kč


3500 Kč 13500 Kč 2025 Kč

2070 Kč 890 Kč

Sleva na dani

2025 Kč

Daňový bonus

890 Kč

+ Čistá mzda

9640 Kč


9640 Kč

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00703 | Josef Doucha | | HPP | únor 2008 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 21.0 dny 168.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 21.0 dny 168.0 hod Průměr náhrady 92.00 Kč Měsíční tarif 20000 Kč 168.0 hod Měsíční mzda 20000 Kč + Hrubá mzda 20000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 20000 Kč 900 Kč Soc.poj 8.00% z 20000 Kč 1600 Kč Pojistné zaměstnavatel 7000 Kč Základ daně 27000 Kč Zaokrouhlený základ daně 27000 Kč Záloha na daň 4050 Kč Sleva na dani na poplatníka 2070 Kč Daňové zvýhodnění na děti 890 Kč Sleva na dani 2960 Kč + Čistá mzda 16410 Kč = Dobírka 16410 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00703 | Josef Doucha | | HPP | únor 2008 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 21.0 dny 168.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 21.0 dny 168.0 hod Průměr náhrady 92.00 Kč

76

Měsíční tarif + = Zdrav.poj 4.50% z Soc.poj 8.00% z Pojistné zaměstnavatel

60000 Kč

168.0 hod

Měsíční mzda

60000 Kč

Hrubá mzda

60000 Kč

60000 Kč

2700 Kč

60000 Kč

4800 Kč


81000 Kč


21000 Kč 81000 Kč 12150 Kč

2070 Kč 890 Kč

Sleva na dani

2960 Kč

Čistá mzda

43310 Kč


43310 Kč

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00703 | Josef Doucha | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 92.00 Kč Měsíční tarif 40000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 40000 Kč + Hrubá mzda 40000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 40000 Kč 1800 Kč Soc.poj 8.00% z 40000 Kč 3200 Kč Pojistné zaměstnavatel 14000 Kč Základ daně 35000 Kč Zaokrouhlený základ daně 35000 Kč Záloha na daň 7469 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 500 Kč Sleva na dani 1100 Kč + Čistá mzda 28631 Kč = Dobírka 28631 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00703 | Josef Doucha | | HPP | listopad 2007 |

77

|-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 92.00 Kč Měsíční tarif 85000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 85000 Kč + Hrubá mzda 85000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 85000 Kč 3825 Kč Soc.poj 8.00% z 85000 Kč 6800 Kč Pojistné zaměstnavatel 29750 Kč Základ daně 74375 Kč Zaokrouhlený základ daně 74400 Kč Záloha na daň 20077 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 500 Kč Sleva na dani 1100 Kč + Čistá mzda 55398 Kč = Dobírka 55398 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00703 | Josef Doucha | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 92.00 Kč Měsíční tarif 120000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 120000 Kč + Hrubá mzda 120000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 120000 Kč 5400 Kč Soc.poj 8.00% z 120000 Kč 9600 Kč Pojistné zaměstnavatel 42000 Kč Základ daně 105000 Kč Zaokrouhlený základ daně 105000 Kč Záloha na daň 29869 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 500 Kč Sleva na dani 1100 Kč + Čistá mzda 76231 Kč = Dobírka 76231 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------|

78

Zdroj: Autor

Příloha č. 3 Daňový poplatník s pracující manželkou a 2 dětmi 2007, 2008 |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00702 | Ing.Josef Novotný | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 0.00 Kč Měsíční tarif 10000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 10000 Kč + Hrubá mzda 10000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 10000 Kč 450 Kč Soc.poj 8.00% z 10000 Kč 800 Kč Pojistné zaměstnavatel 3500 Kč Základ daně 8750 Kč Zaokrouhlený základ daně 8800 Kč Záloha na daň 1056 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 1000 Kč Sleva na dani 1056 Kč + Daňový bonus 544 Kč + Čistá mzda 9294 Kč = Dobírka 9294 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00702 | Ing.Josef Novotný | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 0.00 Kč Měsíční tarif 20000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 20000 Kč + Hrubá mzda 20000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 20000 Kč 900 Kč Soc.poj 8.00% z 20000 Kč 1600 Kč Pojistné zaměstnavatel 7000 Kč Základ daně 17500 Kč

79


17500 Kč

Záloha na daň

2618 Kč

600 Kč 1000 Kč

Sleva na dani

1600 Kč

Čistá mzda

16482 Kč


16482 Kč

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00702 | Ing.Josef Novotný | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 0.00 Kč Měsíční tarif 60000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 60000 Kč + Hrubá mzda 60000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 60000 Kč 2700 Kč Soc.poj 8.00% z 60000 Kč 4800 Kč Pojistné zaměstnavatel 21000 Kč Základ daně 52500 Kč Zaokrouhlený základ daně 52500 Kč Záloha na daň 13069 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 1000 Kč Sleva na dani 1600 Kč + Čistá mzda 41031 Kč = Dobírka 41031 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------|

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00702 | Ing.Josef Novotný | | HPP | únor 2008 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 21.0 dny 168.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 21.0 dny 168.0 hod Průměr náhrady 113.90 Kč Měsíční tarif 10000 Kč 168.0 hod Měsíční mzda 10000 Kč + Hrubá mzda 10000 Kč =

80

Zdrav.poj 4.50% z Soc.poj 8.00% z Pojistné zaměstnavatel

10000 Kč

450 Kč

10000 Kč

800 Kč


13500 Kč


3500 Kč 13500 Kč 2025 Kč

2070 Kč 1780 Kč

Sleva na dani

2025 Kč

Daňový bonus

1780 Kč

+ Čistá mzda

10530 Kč


10530 Kč

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00702 | Ing.Josef Novotný | | HPP | únor 2008 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 21.0 dny 168.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 21.0 dny 168.0 hod Průměr náhrady 113.90 Kč Měsíční tarif 20000 Kč 168.0 hod Měsíční mzda 20000 Kč + Hrubá mzda 20000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 20000 Kč 900 Kč Soc.poj 8.00% z 20000 Kč 1600 Kč Pojistné zaměstnavatel 7000 Kč Základ daně 27000 Kč Zaokrouhlený základ daně 27000 Kč Záloha na daň 4050 Kč Sleva na dani na poplatníka 2070 Kč Daňové zvýhodnění na děti 1780 Kč Sleva na dani 3850 Kč + Čistá mzda 17300 Kč = Dobírka 17300 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00702 | Ing.Josef Novotný | | HPP | únor 2008 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------|

81

Fond pracovní doby dny Odpracováno v měsíci Měsíční tarif +

21.0 dny

168.0 hod

Zbývá dovolené

25.0

21.0 dny 60000 Kč

168.0 hod 168.0 hod


113.90 Kč 60000 Kč

Hrubá mzda = Zdrav.poj 4.50% z Soc.poj 8.00% z Pojistné zaměstnavatel

60000 Kč

60000 Kč

2700 Kč

60000 Kč

4800 Kč


81000 Kč


21000 Kč 81000 Kč 12150 Kč

2070 Kč 1780 Kč

Sleva na dani

3850 Kč

Čistá mzda

44200 Kč


44200 Kč

|-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00702 | Ing.Josef Novotný | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 113.90 Kč Měsíční tarif 40000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 40000 Kč + Hrubá mzda 40000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 40000 Kč 1800 Kč Soc.poj 8.00% z 40000 Kč 3200 Kč Pojistné zaměstnavatel 14000 Kč Základ daně 35000 Kč Zaokrouhlený základ daně 35000 Kč Záloha na daň 7469 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 1000 Kč Sleva na dani 1600 Kč + Čistá mzda 29131 Kč = Dobírka 29131 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------|

82

| 00702 | Ing.Josef Novotný | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 113.90 Kč Měsíční tarif 85000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 85000 Kč + Hrubá mzda 85000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 85000 Kč 3825 Kč Soc.poj 8.00% z 85000 Kč 6800 Kč Pojistné zaměstnavatel 29750 Kč Základ daně 74375 Kč Zaokrouhlený základ daně 74400 Kč Záloha na daň 20077 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 1000 Kč Sleva na dani 1600 Kč + Čistá mzda 55898 Kč = Dobírka 55898 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | | |------------|----------------------------------| |-Číslo-|-Jméno--------------------|--------------|-Kat-|---Měsíc---------| | 00702 | Ing.Josef Novotný | | HPP | listopad 2007 | |-------|--------------------------|--------------|-----|-----------------| Fond pracovní doby 22.0 dny 176.0 hod Zbývá dovolené 25.0 dny Odpracováno v měsíci 22.0 dny 176.0 hod Průměr náhrady 113.90 Kč Měsíční tarif 120000 Kč 176.0 hod Měsíční mzda 120000 Kč + Hrubá mzda 120000 Kč = Zdrav.poj 4.50% z 120000 Kč 5400 Kč Soc.poj 8.00% z 120000 Kč 9600 Kč Pojistné zaměstnavatel 42000 Kč Základ daně 105000 Kč Zaokrouhlený základ daně 105000 Kč Záloha na daň 29869 Kč Sleva na dani na poplatníka 600 Kč Daňové zvýhodnění na děti 1000 Kč Sleva na dani 1600 Kč + Čistá mzda 76731 Kč = Dobírka 76731 Kč = |-Datum------|-Podpis---------------------------| | . . | |

83

|------------|----------------------------------| Zdroj:Autor

84

Rovná daňová sazba Equal tax rate

Recommend Documents