Ročník 40 Cena 18 Kč, 22 Sk

Cena 18

Ročník 40 Kč, 22 Sk

w

U

~

VYBíRÁME Z PŘíŠTíHO ČíSLA • Lidožrouti hrozí! • Továrna na ryby

« o w

~

w

oN .... • Inteligentní ježek • • • •

Osídlí lidé měsíční povrch? Pilné pišťuchy Zrození mikroskopu Historie na dvou kolech

• Na vystřihovánkách: Poslední část Hanáckého statku 1. díl křižníku Varjag • Příloha navíc: Stolní hra - Na dinosauří planetě Barevný podmořský svět na titulní straně vám predstavuje některé zajímavé podmořské živočichy - žlutou houbu Myriozoum truncatum a červené trsy mechovek (Bryozoa).

.1..':f'J;/I~ l,~ I l' FK1I~KNV. Během prázdnin se v redakci scházely desítky, či spíše stovky vašich milých a srdeč­ ných pozdravů ze všech koutů naší republiky i ze zahraničí. Z každého jsme měli obrovskou radost, ať už byl z Prahy nebo třeba od moře. Dostali jsme od vás vylisované kytičky, sušené houby, namalované obrázky a řadu dalších dárečků . Snag nejvíc nás potěšily dva pohledy - z Čí­ ny od Zlutého moře od Jarky Kutové a z Ka-

MARTINA BYLA V LEGOLANDU! Ne každý, kdo se zúčastňuje soutěží vyhlášených ábíčkem, má to štěstí, že vyhraje. Tři ­ náctiletá Martina Simonová z Hronova si také nemyslela, že právě ona bude vylosována v soutěži pořádané s firmou LEGO. Při losování správných odpovědí (robot z kostek LEGO se jmenoval Legáček) jsme z koše "vytáhli" její adresu a o pár týdnů později už s námi Martina jela do dánského Legolandu. Jak je patrné z fotografie , u vchodu nás všechny přivítal kapitán Roger s LEGO-papouškem , který návštěvníky provádí zemí pirátů, jednou z částí Legolandu. Během dvou

2

lifornie ze San Diega od Standy Sýkory. Tak až tak daleko se dostalo á bíČko . Ze všech pozdravů a p ohled ů budem e losovatty, kterým pošleme ceny. Kromě výše uvedených dálkových re kordman ů vylosujeme tři výherce z těch, kteří nám napsali ze zahraničí, a pět výherců , kte ří nám apsali od nás. Přehled vylosovaných čtená řů uvedeme v příštím ABC. -mat-

dnů

si pak Martina mohla prohlédnout Duploland , Miniland, weste rnové městečko se sochou Sedícího býka a spoustu dalších LEGOatrakcí. Jak sama přizna la , nejvíc se jí líbil čer­ vený drak (bohužel se nám ho nepod a ř ilo vyfotografovat) . Když jsme z Dánska odjížděli , Martina se už těšila na svou andulku a králíky. na sbírku polodrahokamů a známek. Prozrad ila nám také, že v ábíčku čte nejrad ěji články o zvířatech a o přírodě. -dč-

Foto J . Doč kal

- I

....

ce je na obrázku

Potkali jsme se v Benešově u benzínové pumpy. Já jsem zcela prozaicky doléval do nádrže benzín a v duchu se vztekal, kolik piva, vína, banánů, film ů a dalších veledůleži­ tých věcí by se za takovou jednu "plnou" dalo pořídit. On zničeho nic klesl ze zamrače­ ných nebes kousek vedle silnice a utichl. Záhy se k němu přiřítila žlutá dodávka záchranky, během pár minut přemístily zkušené ruce nemocného či snad zraněnéh o do vrtulníku, ten se zdvihl a ponořil se zpět, do mraků. Celé to trvalo vskutku jen pár minut, akorát tak, že j sem stihl vytáhnout fotoaparát, doběhnout, na " dostřel" a udělat dva obrázky. Klidný a profesionální akt mě vzrušil stejně ja ko následná náhodně zachycená večerní televizní zpráva . Vrtulníky, určené k převozu naléhavých případů, dnes pokrývají svým doletem celé území našeho státu. Na určené při­ stávací plochy se dostane záchranka za několik minut a zraněný člověk je tak během krátké chvíle v nemocnici. Nezbývá než jménem všech potenciálně nemocných a zraněných obětavým pracovníkům rychlé záchranné služby i pilotům vrtulníků poděkovat a popřát, ať vždy šťastně dojedou a doletí. -ms-

.Á.

Rohy kozorožce horského v ABC Č. 23 nebyly pro naše čtenáře žádnou překáž­ kou. Proto jsme dostali nebývalý počet odpovědí a většina z nich byla správných. Cenu posíláme O. Prokešovi z Brna, J. Lednickému z Písku a B. Lhotové z Branic.

Foto M.

Smrček

Blahopřejeme . Zato v "jedničce"

byl chyták. Jestlipak jste poznali fotografii vosího hnízda zblízka? Dnes je na obrázku něj aký květ, a tak šanci na výhru budou mít h lavně milovníci rostlin a botanici. Pokud tušíte, jaké rostl i ně květ patří, pak se nerozpakujte a napište nám co n ejdříve. Tři vylosované výherce odměníme. -matFoto M.

TO JE PSINA! Nejlepší odpovědi z čísla 21 : Velký greyhound říká malému mopsíkovi : "Zítra v šest, má lásko." R. Choděrová , Vojkovice . "Nevíš, kde je tady záchod?" A. Stratilová, Děd i na " Hej, k~mo, jsi malý pes, nebo velká myš?" J. Spaček , Zásmuky

Smrček

Máte rádi indiány? Zdali máte rádi indiány, jsme se ptali v ABC minulého ročníku . Příznivců indiánského dobrodružství se mezi čt e ná ř i našeho ča sop i ­ su našlo na mnoho desítek a my jim všem d ě ­ kujeme za účast v této soutěži . Slíbené přitažlivé odměny , jako je nap řík l a d indiánský luk, pěkné knížky, stavebnice či panenky Barbie , putují za deseti vylosovanými čtenáři. Jsou to: R. Havlinová z Kutné Hory, L. Urbánek ze Strakonic, M. Lub z Prahy 7 , L. Jůchová z Havířova - Podlesí, S. Mihalo z Košic, P. Hanáček z Kunovic, L. Pořízka z Oslavan, P. Falhar ze Stěbořic , T. Kůrková z Cernuce, J. Matějková z Poběžovic . Vítězů m blahopřejeme a všem ostatním pře­ jeme hodně štěstí v dalších s outěžích ABC . -miČ. 20

Na dnešní fotografii vidíme zmáčeného a psíka za bundou jeho majitelky. Pokud víte , co si psík asi právě myslí, napište nám to co nejdříve. Tři nejvtipnější odpovědi uveřejníme se jmény jejich autorů. Text a foto -matnešťastného

ŘEŠENí MINIKRIMI "UTOPENÁ PANNA" "Na to, že Klárka nespad la do jímky, ukazovalo, že tu nep laval slamáček a bylo vi dět , že panenku hodil n ěkd o s il něj š í a sch v á l ně - panenka byla dál a utržené vl ásky n ěkde jinde. Kluke m, který panenku Klárce vzal a z n ič il , byl Ji rka, který řek l , že vidě l její panenku v jímce, ale o nové panence v ědě ­ la jen Klárka, maminka, strejda - a ten kdo ji hodil do m očůvky . A m ě l op ravdový strac h při př edstav ě, že Kl árka panenku lovi la a dopadlo to tragi cky. " Tak přes n ě vy ř e š il a p řípad Luc ka Vyh nálková . P ři losování měli dále štěstí : P. Bauerová z Brna, P. Potz z Prostějova , T. Molenda z Ostravy, M. Bloudková z KarI. Va rů, F. Cír z Náchoda a F. Jaroš z Prahy 9. Blahopřeje redakce .

ObjednaCÍ kupon na pi'tdplaceníak Všichni , kdo si zajistí p ředplat né tímto kuponem, jsou zařazeni do čtvrtletního slosování o hodnotné ceny! Objednací kupon zašlete na adresu: RINGIER ČR , a.s., odd . p ředplatného , Domažlická 3, 130 00 Praha 3, tel.: 02/ 27861 3, fax : 02/ 278514 nejpozději do deseti dnů. S příštím číslem pak obdržíte složenku k uhrazení (nejméně 6 čísel) předplatn ého .

Zašlete mi složenku k zaplacení

předplatného časopisu

ABC.

Jméno: ....... ....... .. ... ...................... .Dat. narození: .................... ... ......... .

.... Podpis: ..................... ......................

..

~ Skelet předchozího druhu. Dobře jsou patrny volně spjáté destičky,

vytvářející

elastické přizpůsobi­ vé tělo. Spojovací blána se při p.reparaci narušuje

~~~~~~~~~!!!!!!!!~~~=~.A~T~~iP;'n~e:u~s:te~sGrati/la,asijská forma T Stejný druh z Rudého

V poslední době se v akvaristických obchodech v západní Evropě, a dokonce i u nás objevují k prodeji mořštl ježci. Mezi nimi nalezneme nejen řadu překrásně vybarvených druhů , ale i druhy jedovaté. Mnozí z nich se na první pohled odlišují mnohem plošším tělem, než jaké známe u běžných kulovi~ch druhů z Jadranu nebo Baltu. Dále je zajlmavé, že jejich tělo je velice tvárlivé, přičemž jim samozřejmě nechybí pro ježky typický vnitřní pevný skelet. Tato vnitřřlf kostra sestává z deseti odděle­ ných dnů (pět ambulakrálních a pět interambulakrálnfch destiček) , které však na rozdíl od jiných druhů mOřských ježků nejsou navzájem pevně spojeny, ale drží pohromadě jen jakousi kožovitou blanou. Proto si zachovávají pružnost a mohou se dobře přizpůso­ bovat nerovnostem podkladu. Předností takové tělesné konstrukce je také schopnost sbfrat potravu i ze škvír, děr či mezer, kam ostatní druhy ježků nemohou. Tělo mořs~ch ježků je pokryto třemi druhy tmO. Především jsou to bné, primární trny, vyZeSf)O(lU a na bocích. Slouží k pohybll %iV4DCIC:tla, tedy špičaté, nýbrž tu/I četnými černě, čer­

pruhovanými trny,

moře

.

Asthenosoms vsrium z Malediv


mnohem silnějšími a také kratším navíc mají na svém konci kulovi naplněné jedem . Na jiných trnech, umístěnýc ambulakrálních žlábcích, lze ro kratší černé bodliny, které mají koncem světle modře zbarvené ( mořádně nápadné) kulovité jedov Možná, že to má být varování útočníkům , protože při bodnutí ty " ublinky puknou a jejich obsah se vypráz '1do rány, což vyvolá velké bolesti, které ustávají až po několika dnech . Velice jedovatí jsou ježci rodu Toxopneustes, jak plyne z jejich latinského pojmenování. Mezi dolními a bočními ambulakrálními trnitými nožkami jsou ještě dva typy různě vytvarovaných pedicelárií, nožek se záchytnými klíšťkami. Ty slouží k pevnému uchycení potravy a k jejímu přenesení do úst. U někte ­ rých druhů jsou i tyto nožky jedovaté. Tělíčko samo je střídavě světle ·a tmavě proužkované, což však je pod tmavými trny sotva patrné. Jinak mají mořští ježci jako požírací orgán ve středu spodní části těla známou "Aristotelovu lucernu", jejíž zuby jsou samozřejmě patrny jen při okusování potravy. Jako mnoho jiných podobných m ořských živo čichů jsou i ježci nočními lovci a p ři s h á n ~ní potravy se pohybují obdi v uhodn ě rych le . Zerou vše, na co přijdou: rostliny, řasy , drobné živočichy i jejich zbytky. Jedovatí ježci žijí převáž n ě v hlubších vodách, a proto nejsou dosud dostatečně prozkoumáni. Jsou sice barevně odlišní, ale někteří odborníci soudí, že to mohou být jen
varium, pohled zblízka

... Stejný druh

z Rudého moi'e

barevné varianty druhů jako Asthenosoma varium či Tripneustes grati/la. Ty jsou známi dobře , protože patří mezi druhy žijící na měl­ kých korálových bariérových útesech . V různých končinách světo­ vých moří se mohou vyskytovat v mnoha barvách. Jiní odborníci

.

kalátory i zdí

Ve větších městech se s nimi setkáte běžně. V menších obcích jsou pohyblivé schody zatím jen výjimkou , ale pokud se rozšíří tak, jak je tomu v západoevropských zemích, možná se s nimi časem setkáme i ve vesnických koloniálech . Ať tak či onak, jezdící schody jsou zatím přitažlivou atrakcí velkoměst , a když se na ně postaví vesničan, obvykle mívá problémy se stabilitou. Eskalátory nejsou žádným novým vynálezem. Již v roce 1898 byly v londýnském obchodním domě Harrods (podle patentu amerického vynálezce Jesse Rena) instalovány "hladké dopravní pásy k transportu lidí". Šlo vlastně o nakloněné jezdící chodníky (a nikoliv o pohyblivé schody) a jízda na nich byla poměrně náročná. Cestující museli na pás nastupovat bokem a vzhledem k rychlosti pohybujícího se chodníku často padali. Není divu, že obchodní dům tehdy najal několik svalnatých mladíků, kteří stáli u vyústění a pomáhali zákazníkům s nástupem a při vystupování. Pohyblivé chodníky byly během několika měsí­ ců instalovány i v mnoha obchodních domech v USA, ale tamější vynálezci se už v té době zabývali myšlenkou konstrukce pohyblivých schodů . Když se v roce 1900 konala v Paříži světová výstava, americká firma Otis tam předvedla první eskalátory, které vyrobila podle patentu vynálezce George Wheelera. Šlo o revoluční novinku, a i když lidé museli za jízdu platit (10 centimů za jednu jízdu), pohyblivé schody si tehdy vyzkoušel takřka každý návštěvník výstavy. Eskalátory se od té doby neobyčejně rozšířily. Najdeme je v nákupních střediscích , v podchodech, ve stanicích metra ... Původní dřevěné stupně dnes nahradila ocel, masivní boky postupně mizí a na jejich místě bývají hliníkové profily a prosklené balustrády. I když dnešní eskalátory vypadají různě , v podstatě fungují na stejném principu,

,bd,bMm j,k, " pohybH-

@.~

vých schodů z přelomu století. Základem je pohonná jednotka, kterou najdeme vždy pod horním vyústěním eskalátorů . Podle délky schodů jsou zde umístěny jeden nebo dva elektromotory s převodov­ kou. Motor nebo motory pomocí převodů roztáčejí mohutnou "špulku" (podobá se nápravě u lokomotivy) s ozubenými koly, na nichž jsou nasa-

rychleji a jiné pomaleji. Je to tím, že část schodů vyrobila Transporta Chrudim, část pochází z Ruska a ty nejnovějš í jsou ze západní Evropy. . Běžný eskalátor se pohybuje rychlosti kolem 0,7 mls, ruské schody jsou rychlejší - 0,9 mls. Ten , kdo spěchá , určitě ocení ruské eskalátory, ale ve světě i u nás se od vyšších rychlostí ustupuje. Důvodem je to, ž~ .ve špičkách lidé nestačí nastupovat na rychlejsl eskalátory tak, aby zaplnili každý schod. Rychlé eskalátory tak v určitém čase přepraví nahoru či dolů zhruba stejný počet lidí jako pohylivé schody s menší rychlostí. Rychlost jízdy také souvisí se spotřebou energie, pomalejší eskalátory jsou úspornějŠí.

Nejdelší eskalátory na světě mají v moskevském metru. Ještě nedávno byly parametry tamějších pohyblivých schodů přísně utajovány, protože metro bylo v ruské metropoli stavěno jako obrovský protiatomový bunkr a přesná data podléhala vojenskému tajemství. Dnes už se ví, že v Moskvě existuje eskalátor dlouhý 138 metrů , ~ Přímými předchůdci eskalátorů byly nakloněné pohyblivé chodníky. Hladký pás bez schodů na snímku byl od roku 1901 instalován v jednom pařížském obchodě. Kdo se chtěl svézt, musel zaplatit příslušný poplatek

zeny tažné řetězy. Ty jsou vždy dva a propojují je jednotlivé stupně (schody). Díky zvláštní konstrukci stupňů a pomocí kladkového systému se schody při jízdě nahoru "postaví", a když se na horní špulce stranově otoč í, cestou dolů se "složí" takřka do roviny. Po průchodu dolní špulkou , která nemá vlastní pohon, se schody opět postaví. Pohyb madla, které je určeno k držení cestujících, je odvozen od otáček pohonné jednotky - synchronní pře­ nos zajišťuje řetěz nebo třecí kotouč. Synchronizace nemusí být dokonalá - u našich i zahraničních eskalátorů je běžné , že madlo nepatrně " předhání" schody. Taková odchylka není nebezpečn á , ale pokud by se madlo zpožďovalo , mohlo by to ohrozit stabilitu cestujících. Klasické jezdící schody bývají asi metr široké a během hodiny dokáží přepravit více než 7000 lidí. Pokud znáte pražské metro, možná jste si všimli, že některé eskalátory jezdí

6

~ ~ Pohyblivé schody mohou jezdit i do zatáčky (smmek je z jednoho obchodního domu

v Kalifornii)

T Jezdící chodník firmy Schindler, který najdete v prodejně potravin pražské Kotvy, funguje na obdobném principu jako eskalatory

který překonává výšku 80 metrů. Nejdelší jezdící schody u nás najdeme také v metru - ve stanici Náměstí Míru nedaleko centra Prahy. Převýšení tady činí asi 46 metrů , délka schodů je zhruba dvojnásobná. Eskalátory určené k veřejné dopravě u nás mívají obvykle sklon kolem 30 procent, v obchodních domech to bývá až 35 % z důvodu úspory místa.

... Jezdící schody v prosklených krytech ve Vinohradské tržnici

Nejsou schody jako schody. Toto tvrzení platí i v oblasti eskalátorů. Zatímco dřív takřka všechny u nás montovala chrudimská Transporta, případ­ ně byly dováženy ze zemí RVHP, dnes se na čes­ kém trhu stále častěji objevují výrobky předních světových firem , jakými je např. Thyssen, Otis nebo Schindler. Mají skvělý design, jsou vyráběny z nerezových plechů , a navíc jsou i úspornější. S nejmodernějšírni schody

ních jezdících schodech, které si v roce 1984 objednala sovětská vláda u firmy Thyssen. Dva eskalátory s převýšením 3,7 metru měly bý1 umístěny na malých nákladních automobilech a rnusely bý1 k nerozeznání od běžných schodů , které se používají k nástupu pasažérů do letadel. Pracovníci firmy si dlouhou dobu lámali hlavu nad tím, k čemu jsou takové schody potřeba . Až později se dozvěděli , že jejich schody byly určeny

se ale u nás zatím nesetkáme. Nejnovější eskalátory jsou vybaveny důmyslnou elektronikou, čidly a pomocí frekvenčních měničů dokáží plynule mě­ nit svou rychlost. Když na nich není žádný cestující, schody stojí. Nastoupí-Ii však někdo , samy se rozjedou, a pokud je cestujících víc a schody se zaplní, eskalátor nasadí nejvyšší rychlost. Jiným příkladem supermoderních jezdících schodů jsou eskalátory, které jezdí do zatáčky . Ty první instalovala v roce 1985 japonská firma Mitsubishi v Tokiu a dnes je jich na světě v provozu zhruba šedesát. V tomto případě však jde spíše o kuriozitu. Vzhledem k účelnost i a úspornosti se však v celém světě používají klasické rovné eskalátory. Když už jsme u kuriozit, mezi odborníky v oboru transportní techniky se často hovoří o speciál-

pro nejvyššího šéfa sovětských komunistů Andropova, který pro nemoc nedokázal překonat ani f'!lalý schůdek . Když se tedy generální tajemník UV KSSS rozhodl pro cestu letadlem, jeden z autom o b i l ů musel bý1 napřed přemístěn na cílové let i ště , aby Andropov mohl z letounu i vystoupit. Jezdící schody se v našem životě vyskytují stále častěji a rok od roku jsou hezčí, tišší, spolehlivější a bezpečnější - to se týká nejen pádů, ale tře­ ba i požárů. Důkazem jsou eskalátory firmy Schindler, které si můžete prohlédnout ve Vinohradské tržnici v Praze. Jsou totiž umístěny v prů­ hledných kry1ech, takže kdo chce, může si prohlédnout jejich vnitřnosti a sledovat důmyslné technické řešení přímo za chodu. Jaromír Dočkal

... Průřez novodobým eskalátorem ~ ~ Při opravě moderních eskalátorů lze nahlédnout do prostoru, kde je umístěna pohon-

ná jednotka

Foto autor a archiv

7

>~ Z

I

U w

r-

O O:::

o.. rak Fokker Dr. 1 připomíná stíhací letoun z období první světové války, se kterým létal stíhač Manfred von Richthofen. Jeho fokker byl jasně červenýJ díky čemuž dostal p řezdívku Rudý baron. Cervený bude proto i náš drak, ale nepředbíhejme . Drak Fokker Dr.1je kvůli snazší přepravě navržen jako rozebíratelný. Nosné plochy a vodorovná ocasní plocha (dále jen VOP) se nasunují do překližkových zámků v trupu . Složený drak se vejde do ploché krabice, kterou lze bez problémů vozit i v prostřed­ cích hromadné dopravy. Ke stavbě tříplošného draka není potřeba žád speciální materiál. I s .Q.ilw-

O

dvěma

I

balzy tloušťky 3 a ky tlusté 1 mm. Výkres modelu překreslíte na balicí papír do skutečné velikosti Ue potřeba zvětšit ho 5x) , pOložíte ho na rovnou pracovní desku a pře.kryjete čirou mikrotenovou fólií (ta chrání papír před účinky lepidla). Trup má obvodové lišty 1 i výztuhy ze smrkových lišt o průřezu 3x5 mm. Přední část 2, horní nástavba 3 a výkližky jsou zhotoveny z balzy tloušťky 5 mm. Sikmo umístěný držák křídel 4 je slepen ze tří kusů lišty o průřezu 3x5 mm. Po úplném zaschnutí lepidla trup sejmete z desky a opatrně ho přebrousíte , čímž odstraníte zbytky lepidla. Svislou ocasní plochu (dále jen SOP) slepíte z balzových lišt 5 o průřezu 5x1 mm a po zaschnutí lepidla ji sbrousíte do oblého tvaru . Všechny tři nosné plochy jsou sestaveny stejným způsobem . K náběžné liště 6 o průřezu 3x5 mm kolmo přilepíte střední výztuhu 7, sestavenou ze dvou lišt 3x5 mm . Okrajové oblouky 8 a výztužné trojúhelníky 9 jsou zhotoveny z balzy tloušt'ky 3 mm . Výztužné lišty 1 mají prů­ řez 3x5 mm. VOP je slepena z lišt 11 o prů­ řezu 3x3 mm , okrajové oblouky a výztužné trojúhelníky 12 jsou z balzy tloušťky 3 mm. Všechny tři překližkové zámky

°

°

10

13 jsou pro nosné plochy shodné. Sestavíte je z vrchní a spodní vrstvy překližky tl oušťky 1 mm , mezi něž vlepíte lištu o prů řezu 3x5 mm . Lepené zámky zajistíte kolíčky na prádlo a necháte je řádně zaschnout. Také zámek 14 pro VOP sestavíte ze dvou plátů překli žky tloušťky 1 mm , mezi které tentokrát vlepíte lištu o průřezu 3x3 mm . Před sestavením kostry draka se pře­ svědčíte, zda nosné plochy a VOP drží v zámcích. Nejdou-Ii do zámků nasunout, obrousíte je z obou stran brusným papírem. Jsou-Ii naopak příliš volné, polepíte je v místech výztužných trojúhelníků jednou či více vrstvami kancelářského papíru . Dokonalému spasování zámků s plochami je třeba vě novat zvýšenou pozornost, neboť by se drak mohl ve větru rozložit. Slícované zámky a plochy označíte čís l y , aby při sestavování draka nedošlo k záměně . Nyní zámky ke kostře připev n íte. Do zámku 14 nasunete VOP a zámek i s VOP opatrně proříznete k nasazení na trup. VOP však také upravíte, p ř ičemž dbáte na dodržení úhlu nastavení. Zámek s nasunutou VOP vlepíte do trupu a přiložením trojúhelníku se přesvědčíte, zda v čelním pohledu svírá VOP s plochou trupu pravý úhel. Vlastní VOP však musíte během schnutí le-

pidla občas pohnout, aby se spolu se zámkem k trupu nep ř ilepila . Po zaschnutí lepidla p ř ilepíte zámek středního křídla. Je přilepen shora na vrchní obvodovou lištu 1 a výřezem do držáku kř ídla 4. Zespodu na lištu 1 přilepíte zámek spodního křídla. Pozor, obě křídla , respektive oba zámky, mají nulový úhel nastavení! Před přilepením zámku vrchního křídla nejprve na držák křídel zespodu přilepíte výztužný trojúhelník 15, který určuje úhel nastavení horního kříd la (+ 5°). Shora na trojúhelník přilepíte zámek vrchního křídla a pohledem shora i zepředu zkontrolujete, zda jsou náběžné lišty všech křídel rovnoběžné a kolmé vůči trupu. Zbývá ještě zespodu přilepit závěs 16 Ue zhotoven z balzy tloušťky 5 mm) a díly 15 a 16 z obou stran přelepit překližkou tloušť­ ky 1 až 2 mm . Do dílu 16 ještě vyvrtáte otvory o průměru 3 mm pro zavěšení a můžete draka trojplošníka potáhnout papírem. Nosné plochy potáhnete jen shora. Pozor, potah není lakován! Př ední část trupu zesílíte oboustranným potahem 17 z tuhého kartonu nebo překližky tloušťky 0,8 mm. SOP přilepíte k trupu a jako celek z obou stran potáhnete potahovým papírem. Potah trupu a SOP můžete impregnovat dvěma až třemi vrstvami čirého nitrolaku. Barevnou úpravu zvolíte podle svého vkusu , avšak upozorňujeme, že Richthofenův Fokker Dr.1byl převážně červený , jen VOP a SOP byly bílé. Na horním křídle shora, na spodním zespodu a na obou stranách trupu měl bílá pole s černým i maltézskými kříži. Zbývá ještě zkontrolovat, zda je model sp rávně sestavený, zda plochy dobře drží v zámcích a zda těžiště odpovídá údaji na výkrese (pokud ne, je potřeba model vyvážit) . Hmotnost draka by však neměla pře­ kročit hodnotu 250 g (prototyp měl 188 g). Vhodnou závěsnou šňůrou je rybářský silonový vlasec o průměru 0,5 až 0,7 mm a délce 100 m. Na konec vlasce p ř ivážete ocelový otevřený háček. První lety zkoušíte za slabého větru. Nejprve draka pustíte se závěsem v poloze uvedené na výkresu . Posouváním háčku dopředu nebo dozadu najdete polohu, při níž se drak chová ve vzduchu nejklidněji. Čím je vítr silnější, tím více vpře­ du bude áček ístě)J ~-...... S rakem ze létat ďo rychlos~ ti větru 1 mls a nelze ním lé- \ tat za deště. Létejte však jen na ) volném prostranství bez elek- :' trického ve~~okÝ. tro-) árslcrlllreká~'nede- . m li 15. října 1995 se koná na Letenské pláni v Praze tradiční . drakiáda. Stihnete-Ii fokkera do té doby postavit, můžete ho zde předvést. _ - -- - "---~.-Jiří Kalina

°

s

Foto Miroslav Martinovský Výkres autor

Připraveno ve spolupráci časopisem Mo.delář

s

......

......

V

cnl~ '

-

•

"'"'C

c

II

""m

"o 0 "(

Sl)

)i ~

I ~I/

~I

o o

.....

o

I

t

1

I

I

-l-

1

/

\

/ \I \

111

i "'I '"

'",-

\ \I \

I\

I pfek 11

I

"R I I l~ t

LIJ "'-\ 1 1L. - 2 kusy "'-

III I, I

1, 1

y"

1 /r

~ I Y \

_

--

T~ -

1

3

740

w o

---

( 1IIRTlHBIU)

~, i?evell FIGURKY A FIGURíNY Letecký personál a cestující dvacátých let - Německo Výrobce : PREISER original Mě ř ítko: 1 :72 Počet dílů : 64 Cena: 274 Kč (u firmy PM) Němečtí ženisté druhé svě­ tové války Výrobce: MATCHBOX Měřítko : 1 :72 Počet dílů: 51 Cena: 119 Kč (u fi rmy PM)

Palubní personál letadlové lodi Výrobce : FUJIMI Mě ř ítko : 1:48 Počet dílů: 18 Cena: 249 Kč (u firmy PM)

Středověcí rytíři

Výrobce: REVELL Měřítko: 1 :35 Počet dílů : 11 Cena: 176 Kč (u firmy PM)

Stavebnice firmy REVELL do České republiky dováží firma MPK Mattanelli, U Prloru, P. O. BOX 95, 161 00 Praha 6. Stavebnice firmy MA TCHBOX a PREISER do české republiky dováží firma PECKA modely, Karoliny Světlé 3, 11000 Praha 1 a distribuci zajišťuje firma MPK Mattanelll, U Prioru, P. O. BOX 95, 161 00 Praha 6. Stavebnice firmy FUJIMI do České republiky dováží firma MPK Sůla, Pražská 33, 273 51 Unhošť (okres Kladno). vozů ,

Rádiem řízené modely automobilů s elektrickým pohonem jsou ve světě i u nás velmi populární. Vesměs se jedná o více či méně přesné makety skutečných

jejichž oblíbenost zvyšuje ekologický elektrický pohon. Díky němu lze s malými automobily jezdit třeba i v tělocvičně , aniž by docházelo k devastaci podlahy nebo z n e či štěn í vzduchu . V kombinaci se spolehl ivými rádiovými aparaturami povýšil a tato "autíčka" na sportovní nářad í, ne b oť ani závody "elekte r" nejsou výjime č n é . Soutěžní rádiem řízené modely automobilů jsou sice dokonalé, leč příliš drahé. Proto se tomuto modelářskému sportu vě­ nuje relativně úzká skupina lidí. Obrovské podhoubí budoucích závodníků však tvoří "elektry" sportovní, které nemají zabudovány drahé rádiové aparatury a nejvýkonněj­ ší elektrické motory, a proto jsou cenově dostupné. K takovýmto oblíbeným "elektrám" rozh odně patří rádiem řízená " autíč-

ka" firmy TYCO. Ta umějí vše, co ostatní "elektry", včetně zatáček a kruhů vlevo či vpravo, na povel mění rychlost jízdy, zastaví či couvají. Firma TYCO je však nauč i ­ la ještě něco navíc. Například "šestikolka" s dvojicí přídavných kol umístěných místo spoj leru se po náhodném převrácení nezastaví, nýbrž pokra č uje v jízdě opačným směrem . "Teréňák" Fire Power zase na povel vysune raketnici a pomyslného nepříte­ le zasype střelami s molitanovými hlavicemi. K atraktivním a žádaným modelům bezesporu patří i zdařilá polomaketa motocyklu Harley Davidson 6.0V Jet Turbo. Model s figurínou jezdce není žádný drobeček , neboť samotný přebal má rozměr 42x26x14 cm! Velikost motocyklu je důle­ žitá nejen pro jeho stabilitu , ale i pro umístění přijímače , serva, elektromotoru s rozvody a kompaktní baterie. Ta je samozřej­ mě nabíjecí, má napětí 6 V a dostatečnou kapacitu pro delší jízdu. Model je přiměře­ ně rychlý, řízen í citlivě reaguje na pohyb " kniplů " vysílač e . P řesvědčivě působí zejména zatáčky , kdy se motocykl s jezdcem naklání jako skutečný. Umožňuje to nízké těžiště docílené poměrně těžkou kompaktní NiCd baterií. K baterii lze dokoupit speciální rychlonabíječku , takže po ř ídí-Ii si modelář k nabíječce baterie dvě baterie , lze s motocyklem jezdit celé odpoledne. To však platí i pro ostatní "elektry" firmy TYCO . "Elektry TYCO" mají šanci stát se hitem nadcházející zimy. Už také proto, že je lze koupit v obchodních domech nebo větších hračkářstvích .

- VŠV České republice firmu TYCO zastupuje a její výrobky distribuuje firma MPK Mattanelli, U Prioru, P. O. BOX 95, 16100 Praha 6.

3

2

\J AJ

O --i

m

O

:r: Představované

ezi modeláři jsou stále oblíbenější diorámata, ve kterých lze ztvárnit nejrůznější situace - nouzové přistání bombardéru , bitvu u Waterloo, útok pěchoty ve Vietnamu , ležení vojáků nejrůznějších válek či opravu letounu na základně . K tomu jsou potřeba figurky voják ů, pilotů , zdravotnického a bůhví jakého ještě personálu. Na tuto situaci samozřejmě zareagovali výrobci stavebnic plastikových modelů a dali na trh potřebné figuríny , dokonce i v potřebných měřítkách . K těmto žádaným "vojáčkům " patří i ti dnes představovaní. Jak je patrné z obrázků, dvaasedmdesátkrát zmenšení cestující, posádka a pozemní personál n ěmecké letecké společnosti Lufthansa z údobí dvacátých let jsou oblečeni do dobových kostý m ů a v kombinaci s "dvaasedmdesátinou" Junkers J.13 tvoří dokonalou iluzi atmosféry na dopravním letišti dvacátých let. Dalšími " němec kým i figurínami " jsou ženisté

M

druhé světové války. Dal je na trh Matchbox pod označením German Pioneers. Mezi čtyři­ ceti figurkami nalezneme dvaasedmdesátkrát zmenšené muže se zbraní, kopáče zeminy, vojáky pracující s lopatou , hledače min , nosiče min s náhradními minami , ženisty nesoucí trámy, vojáky přestřihující dráty nepřátelského zátarasu , veslaře s nafukovacím člunem , vojáky, kteří řídí na dálku miniaturní tank, a tomu samozřejmě ve lí důstojníci. " Čtvrtkové " měřítko (1:48) zastupují figuríny personálu , který na letadlové lodi zabezpeču­ je letový provoz. Nalezneme zde důstojníky ze startu , mechanika tlačícího letoun , signalisty, ženu důstojnici a dva piloty kráčející ke svému letounu. Největšími figurkami, které dnes chceme představit , jsou středověcí rytíři vyvedení do nejmenších podrobností v měřítku 1:35. Jsou mezi nimi rytíři v typických pozicích turnajových bojo vníků. Samozřejmě mají pětatřicet­ krát zmenšené meče , štíty, sekery, dřevce a komplet obsahuje i dobově ustrojené koně.

figuríny jsou vylisovány z jednobarevného polystyrénu , a tu díž je nutné vybarvit je příslušnými barvami . Například k vybarvení rytířů budete potřeb ovat odstíny REVELL 5 White, 36 Carmin Red, 56 Blau , 58 Pale blue , 85 Brown , 88 Ochre, 90 Silver, 91 Metalic Grey, 94 Gold a 364 leaf Green . Představované figurky reprezentují jen malé množství prodávaného sortimentu. Napří­ klad firma Matchbox vyrábí ved le n ě meckých ženistů v měřítku 1:72 britské parašutisty, americkou a německou pěchotu , v měřítku 1:76 "vojáčky" 8. americké armády, německý Africa Corps, americkou , japonskou a němec­ kou pěchotu , ale i figurky současných NATO parašutistů. Dnes představené figuríny i celou řadu dalších můžete s desetiprocentní slevou koupit v prodejně PM (Pecka modely, Karoliny S v ět­ lé 3, 110 00 Praha 1). Musíte však p ři nákupu odevzdat prodavačce dnešní PM kupon. Mimopražské čtenáře upo zo rňuj eme , že tato služba platí i při nákupu na dobírku.

Václav Šorel 32 22

16

5.6

MINOLTA .... Devět a čtrnáct hodnocených

'.

'.

segmentů

Automatické měření osvětlení Dokonalé nastavení kombinace clony a ča­ su je základním předpokladem získání kvalitní výsledné fotografie. Při práci s většinou současných jednookých zrcadlovek má fotograf možnost využít různě přesného vnitřního mě­ ření intenzity dopadajícího světla. Ty nejjednodušší fotopřístroje obyčejně pouze změří celkové množství světla, vstupujícího objektivem do fotoparátu. Leckdy to postačí, ovšem pokud fotografujeme předměty či postavy v popředí nebo třeba krajinu , výsledky nebývají uspokojivé. Stačí proužek jasné oblohy nebo zrádný odraz slunečních paprsků od lesklého předmětu a výsledkem je tmavá (přeexponovaná) fotografie . Aby tomu fotograf předešel , musí expoziční hodnoty předem složitě upravovat. Kvalitnější a přesnější systémy vnitřního měření proto pracují odlišným způsobem . Rozdělí předem celou snímanou plochu (pří­ padně její středovou část) na několik segmentů a každý z nich hodnotí samostatně . Napří­ klad u Minolty Dynax 300si , 500si a 500si super zabudovaný počítač zpracovává informace z osmi segmentů. U dokonalejších typů (např. Dynax 600si, 700si a 9xi) pak hodnotí dokonce čtrnáct segmentů . Navíc upřednost­ ňuje na snímku místo, které je zaostřené , a to i v případě , že neleží ve středu snímku . Díky

tomuto dělení dojde tedy ke správnému nastavení clony a času za každé situace. V některých případech je ovšem žádoucí změřit správně expozici jen ve středu záběru. Pro tento případ je u některých typů Minolt (např. Dynax 700si , 9xi) přítomno buď tzv. centrální měření, nebo bodové měření (spot měřenQ. V prvém případě se klade důraz na střední tři segmenty (podávají 80 % informací, zatímco informace z okolí tvoří jen kolem 20 %). Ve druhém případě se pak použijí údaje jen ze středního segmentu, představujícího pouze asi 3 % záběru. Zároveň si u těchto typů můžeme určit pomocí předvolby zaostření současně i měření expozice na bod , který nezaostřujeme.

K programovému vybavení některých minolt (např. Dynax 600si, 700si , 3xi, 5xi , 9xi) patří tzv. Expert program. S jeho pomocí přístrojo­ vá automatika ke správné volbě kombinace clony a času využije informace, jaký objektiv je právě využíván. Předpokládá se tak, že napří­ klad širokoúhlý objektiv bude využíván k fotografování krajiny (důraz bude kladen na hloubku ostrosti - fotopřístroj upřednostní vyšší clonové číslo před krátkým časem) , zatímco teleobjektiv spíše na vzdálené nebo pohybující se předměty (důraz bude kladem na krátký čas na úkor hloubky ostrosti). Vždy je samozřejmě volena co nejoptimálnější kombinace.

1/15

o o o 1130

2.8 35mm 5Dmm 2DDmm

1/60

1.4

11125

11250

1/1000 1/4000 1/16000 1/500 112000 1/8000

Kombinace clona-čas pro různé objektivy při použití Expert programu.

Žhavé novinky od Minolty Na výstavě kancelářské techniky INFABO byly vystaveny nové typy fotoparátů MINOLTA. Tou nejžhavější novinkou byl digitální fotoaparát RD 175, který nám otevírá cestu do dalšího tisíciletí. Prodávat se bude od příští­ ho roku. Již od října se ale na pultech obchodů objeví další typy: - RIVA ZOOM 115ex navazuje na velice úspěšný kompakt RIVA ZOOM 70W (bohaté kreativní vybavení, transfokace 38-115) - RIVA ZOOM 140ex je zatím nejdokonaleji vybaven kreativními programy, transfokace 38 - 140. Oba uvedené typy jsou nabízeny jak v klasickém černém zbarvení, tak i ve světlém (titan) provedení. Vše ve stejné cenové relaci. - Jednooká zrcadlovka DYNAX 500si Super s mnoha zdokonaleními (bodové spot měření expozice, manuelní nastavení citlivosti filmu od 6 do 6400 ASA, dvojitá expozice, možnost připojení dálkové spouště, tišší chod při převíjené filmu). Příště: Jak dopadla fotosoutěž , chyby v autoportrétu. -mat-

Z

A

-<

To odpoledne bylo nad Čechami pošmourno. Déšť, který se s neúprosnou pravidelností vracel, již několik dnů bičoval krajinu. Nedomrlé slunce sice občas prorazilo těžké mraky, ale většinou zůstalo skryto. Počasí jakoby stvořené pro sklenku dobrého moku u příjemně praskajícího krbu, a ne pro nálet. Přesto britská posádka "létající pevnosti" D jako David, F jako Frank a A ja-

Mi-24 prostějovské v nízkém průletu

tygří

letky

ko Anna nasedla v Duxfordu do svého stroje, aby vyhledala cíl ve střední Evropě . Vzhledem k tomu, že se zpráva o náletu v éteru neozvala, mohlo se zdát, že ojedinělý bombardér žádnou pozornost nevyvolal. Opak však byl pravdou. Snad ani jedna "bé sedmnáctka" v celé historii typu nebyla tak pečlivě a s obavami sledována. Ne proto, že by mohla svůj smrtonosný náklad svrhnout na některé české město, ale aby se do Čech vůbec dostala. Pumovnice bombardéru tentokrát zůstala prázdná, i když bojový "marking" slavné Memphis Belle by mohl ledaskoho nechat na pochybách. Aviatiky však ne. Memphiská kráska byla původně namalována na přídi boeingu verze B-17F, kdežto příď bombardéru, jehož motory se rvaly s nepřízní počasí, mě­ la namontovánu přední otočnou střeleckou

skY' benzin teče do A. Č e. . mustangu. amenckeho dnická realita! Sci-fi? Ne, rou

.... Vidíte, že B-17G má proti verzi F úplně jinou příď ~ Avenger byl

v Roudnici již podruhé, nicméne stazení a opětovné roztažení křídla i letos patřilo k divácky vděčné podívané

věž, charakteristickou pro "Iétající pevnost" verze B-17G. Navíc se píše rok 1995 a zmíněný stroj pospíchá na slet okřídlených veteránů .

Ano, již potřetí uspořádali nadšenci roudnického aeroklubu důstojné setkání dosud žijících příslušníků našeho zahraničního leteckého odboje s nejširší veřejností a pod názvem Memorial Air Show slet letounů , z nichž některé se zúčastnily druhé světo­ vé války. Díky jim jsme u nás viděli létající spitfire, thunderbolt, mustang, avenger, catalinu, mitchell, kukuruznik, "cé jedenáctku" a letos dokonce i B-17G Flying Fortress. 16. června 1995 v podvečer dosedl fortress důstojně na plochu roudnického letiště a nutno dodat, že se jednalo o první při­ stání tohoto letounu na trávě. Ne, že by"bé sedmnáctky" ve válce neoperovaly z polních letišť, ale stroj řízený piloty Mac McKineym a Jimem Jewellem ve své kari éře vždy přistával a startoval z "betonu". Po válce létal pro potřeby meteorologů a kartografů a v sedmdesátých letech se stal létajícím exponátem britského Imperial War Musea. V letošním jubilejním roce dostal zbarvení zmíněné Memphis Belle a byl nejobdivovanějším strojem v Roudnici. Však si také jeho kokpit prohlédl prezident Václav Havel, kterého posádka ujistila, že je na palubě vždy vítán. Trochu ve stínu slávy "Iétající pevnosti" byl dalším premiérovým strojem letošní Roudnice víceúčelový Westland Lysander Mk.111. Výkonný motor s úč i nný m k řídlem a slotem umožnily tomuto hornoplošníku start "na pětníku ", ne u vě ř ite l nou "min imálku" i předvedení výborných manévrovacích schopností. Však byly tyto stroje za války používány při nejrůznějších diverzních akcích v týlu nepřítele , které většinou vyžadovaly noční přistání na neosvětlené loučce. Dalším premiérovým letounem byl stíhací Republic P-47 Thunderbolt. Ač byl vyroben v první polovině čtyři cátých let, ještě nyní vzbuzuje jeho "maximálka" údiv. Rychlý byl i North American P-51 O Mustang, tentokrát se švédskými výsostnými znaky. Když budu mluvit o spitfiru jako o premié-

... Boeing B-17F "Memphis Belle"

.. Lysander je připravován ke t ru v krytu kola pOdvozku s artu.

'.

.

Povslmněte si mohutného přistávacího reflekto-

rovém stroji , mnozí z vás možná nevěřícně zakroutí hlavou . Bez spitfiru se totiž neobešlo první ani druhé "memory". Stačí se však podívat na letícího "spita" a je vše jasné. Dosud jsme měli možnost spatřit stroje verze Mk.IX, ale toto je jasná "emká osmič­ ka" se zataženým záďovým podvozkem . Není bez zajímavosti , že stejně jako ve

dvou předešlých ročnících Memorial Air Show i tentokrát si jeho pilot Robert Lamplough nechal namalovat pod kabinu čes­ koslovenský výsostný znak a vzdal tak hold našim válečným veteránům . Třetí ročník Memorial Air Show se opět vydařil , i když počasí skutečně bylo příšer­ né. O jeho záludnostech svědč í fakt, že do poslední chvíle byl přílet letounů velkou neznámou . Například obojživelná catalina musela neplánovaně přistát na letišti v Karlových Varech a zúčastnila se až nedělního finále. Dvoumotorový mitchell se zase musei vrátit na základnu a po opravě motoru se opět pokusil "probojovat" do Čech. Všichni zahraniční účastníci projevili notnou dávku odvahy, a nejen oni. Působivé bylo i vystoupení českých vojenských letců, ať už se jednalo o "tygří mi dvacet čtyřky" z Prostějova, skupinu stíhacích bombardérů Su-22, sólo akrobacii ppkl. Františka Bittnera na MiG-21 či stejně vynikající sólo ppkl. Tabačka se "sukem" Su-25. Král zemřel, ať žije král. Již dnes se mů­ těšit, jaká překvapení nám přichystá organizační tým Roudnice 1997. Václav Sorel Foto autor

- mimochodem , nedokáží je téměř měnit i členitá struktura kůže je činí mezi suchými lístky neviditelnými. V maskování jim pomáhá i tmavé příšeří dolních pater lesa

Liší se od všech ostatních v mnoha smě­ rech . Snad nejnápadnějším znakem je jejich nepatrná velikost - ten nejrnenší - 8rookesia minima - je v dospělosti i s ocáskem dlouhý sotva 32 mm . A což teprve mláďata, která jsou velká sotva jako nehet od palce. O čem že je řeč? Znalci to již nepochybně tuší, brookesie jsou miniaturní příbuzní chameleonů. A ani ty největší nepřesahují délku 11 cm. Nejsou však jen pouhými zmenšeninami , liší se i v mnoha dalších znacích . Na první pohled je vidět velké šupiny ve tvaru trnů umístěné ve dvou řadách na hřbetě živočicha. Směřují většinou do stran a mají maskovací funkci. Ocas brookesií, i přesto , že se jím dokáží občas přidr-

žet, není zdaleka tak chápavý jako u pra~ .. ~ Brookesia stumpfi vých chameleonů a nemůže plnit funkci páKresba zachycuje celkový pohled shora na té končetiny. druh Brookesia "Neohrabanost" ocasu bude pravděpo­ dobně druhotně získanou vlastností, která perarmata souvisí se způsobem života brookesií. Dávají přednost povrchu země před ve větvích stromů a keřů. Nelze mě zevšeobecňovat , některé druhy je né objevit i na větévkách , ale větši na hrabanku a spadané listí v šeru lesa, ví drobný hmyz. Jejich domovem je ostrov Madagaskar, kde také žije téměř PO''r:,l~~p' IQ,.n-;~.~lB) lovina všech známých druhů chameleon 8rookesie jsou tomuto prostředí neobyčejně dobře přizpůsobeny. Jejich zbarvení Pod tímto názvem se na něj však doptáte spíš v brazilské džungli než u svého učitele přírodopisu. V českém odborném názvosloví ho najdete pod jménem lenochod dvouprstý ( Choloepus didactylus). Je to zvíře pozoruhodné z mnoha důvodů . Tím nejnápadnějším je to, že je na něm téměř všechno

obráceně . Zatímco většině savců rostou chlupy od hřbetu ke břichu a od ramen k zápěstí, lenochodům rostou právě naopak. Je to přizpůsobení zvláštnímu způsobu pohybu, který nemá obdobu u žádných jiných zvířat. Všech šest popsaných druhů leQochodů tráví totiž život zavěšeno v korunách stromů za všechny čtyři končetiny a jedině obráceně rostlá srst je schopna chránit tělo před tropickými lijáky. Změny způsobené obrácenou polohou těla lze pozorovat i na lenochodích útrobách - většina těžkých orgánů se v břišní dutině přesunula směrem ke hřbetu, takže svou vahou nebrání činnosti mohutného žaludku . Ten je sám o sobě hodný pozornosti , protože dosahuje složitosti , která si nijak nezadá se žaludkem přežvýkavců ostatně, složitému lenochodímu žaludku byl nedávno věnován samostatný článek . Střevo, v němž dochází k vlastnímu vstře­ bávání živin , je velice krátké , snad právě proto dosahují intervaly mezi vylučováním u lenochodů nebývalé délky - až 28 dní. Podobně úsporné je i hospodaření s vodou, což zase umožňuje nezvykle velký močový měchýř . Vědci změřili , že lenochod tříprstý o hmotnosti 4 kg vyloučí najednou až 1200 ml moče a 250 g trusu. Pro srovnání, pře­ vedeme-Ii tyto údaje do lidských poměrů, musel by člověk vážící 80 kg vyloučit najednou 24 I moče a 5 kg stolice! Zažívací

(

Už iste mne obievili?

Už jste určitě našli odpověd i na mé otázky. Teď už stačí jen odstřihnout označenou

kakaa Nesquik nebo 2 etiketami z 250 9 balení poslat na mou adresu.

Každý z Vás ode mne hned dostane sadu samolepek Nesquik. malé překvapení a ještě se zařadí do slosování o opravdu lákavé ceny.

PoálVeife, hraje se o:

Pokud ne, tady ie nápověda:

Spoite čísla dole na obrázku! lim ale hra nekončí! Nechte se překvapit! A teď už jen moje adresa: ZAJíČEK NESQUIK

Nexos X P.O.Box 10 441 01 Podbořany Nezapomeňte

vyplnit!

Jméno: Adresa:

Celé datum narození: ...... ... .......... . Kdy pijete Nesquik nejraději? al ráno bl odpoledne

cl večer Jak pijete Nesquik ? al studený bl teplý cl obojí Soutěž

probíhá od 1. října do 31. prosince 1995!

část

s odpověďmi a spolu s etiketou ze 400 9 balení

400

peněženek

Nesqujk

a) Hraje kopanou b) Staví raketu c) Hraje si na kosmonauta Kolikrát je na obrázku nápis Nesquik? a)6x b)9x

c)7x Kolikrát je na obrázku velké N?

a) 15x b) 13x c) 17x Je na obrázku nějaký indián? a) Ano b)Ne Kolik děti na obrázku pije Nesquik?

a)4 b)6 c) 8

Zakroužku;te správné odpovédi.

ATLASa&

foI!~)J 'Ii"o," ~'~ Vi'U ~é. )"'~.

~":'::: ,< ,,-, ~'} ~I

,

ATLASa&

' \ ••

ATLASa&

K

II ",', .

~

-"

, ... 2_~_

/ "

Houba domeč ková

Houba šálivá

Houba vrtavá

Houba mycí

Suberites damuncula

Callyspongia fallax

Cliana delithrix

Euspongia afficin alis

ATLASa&

II ,:,\."

1-"'''~ I f ~~v IS, o ,,~"':'",.~

~.2'$.:,~ ~_

Fi:t;~~{r

'V l

_

..,

~.Ú41:;

ATLASa&

ll _ a :

Houba pochvatá

Houba pohárovitá

Callyspongia vaginata

Paterian neptuni

II [",

Houba pletená

Houba říční

Euplectella aspergillum

Ephydatia fluviatilis

HOUBY

HOUBY

HOUBY

HOUBY

Houba mycí (Hubka levantská) patřila ještě v polotohoto století k nejvyhledávanějším mořským houbám a její ~běr byl velmi důležitým zdrojem obživy potápěčů v Recku a Turecku. Tyto houby nemají ve svých tělech velké křemité jehlice, i když patří mezi Cornacuspongia, skupinu hub, která má kostru čás­ tečně rohovitou a částečně křemitou. Jsou na omak měkké a jemné, a proto se po celá tisíciletí používaly k mytí a čištění lidské kůže i choulostivých předmětů . Naši dědové a babičky utírali mořskými houbami školni tabuli , to ovšem nebyly drahé houby mycí, ale drsnější a levnější houby koňské (slov. hubka konská), které kromě toho sloužily i k ošetřování koní (odtud jméno). Houba mycí má bochníkovitý tvar a nenápadné hnědavé, zelenavé nebo žlutohnědé zbarvení. Houba mycí je rozšířena v celém Středozemním a Rudém moři, v karibské oblasti, v Indickém oceáně a u Filipín. Roste v nevelkých hloubkách na skalnatém dně nebo na korálových útesech. Dá se docela dobře pě­ stovat, protože velmi dobře regeneruje a z malého kousku vyroste nová kolonie. Vylovené houby se musí čistit a složitě upravovat máčením, fermentací, sušením a bělením, až z trsu živočichů zbude jen měkká, světle zbarvená kostra. Původně se houba užívala i v lékařství k zastavování krvácení a léčení štítné žlázy - zadržuje totiž jód. Proto ji Linné nazval officinalis

Houba vrtavá (Hubka vrtavá) patří do stejné čeledi jako veliký "Neptunův pohár", ale vypadá i žije docela jinak. V mládí tato houba vyvrtává chodby v jakémkolív vápencovém podkladu, ať je to lastura mořských měkkýšů, trs korálu nebo pevná hornina. Larva této houby se po nějakém čase volného plavání přichycuje k podkladu, mění se v maličkou houbu a hned si zač­ ne vytvářet mělkou prohlubeň, do níž se schová. Ve svém díle však pokračuje a hloubí složité chodby. V nich se trs houby neustále rozrůstá a s vnějším svě­ tem zůstává spojen jen malými, asi milimetrovými otvory. Do těchto otvorů jsou vsunuty drobné papily, na jejichž vrcholku jsou ústní otvory. Jimi houba čerpá z okolí čerstvou vodu i potravu. Když dostatečně vyroste a své chodby zcela vyplní svým měkkým tělem , začne vytvářet i na povrchu poduškovité útvary až 30 cm velké, nápadné žluté, oranžové nebo hněde barvy. Na nich se později objevují červené kuličky, gemule, slQužící k nepohlavnímu rozmnožování této houby, podobně jako tomu je i u našich sladkovodních hub. Tě­ lo této houby je měkké, vyztužené jen mikroskopickými křemičitými jehličkami. Nemá žádné vrtací orgány, tvrdý vápenec prostě rozleptává kyselinou. Houba vrtavá žije v mělkých vodách, nejvýše do hloubky 100 m. Může působit obrovské škody v chovech ústřic i jiných měkkýšů. Narušuje také korálové útesy, ale tím spíše přispívá k jejich dalšímu šíření.

Houba šálivá (Hubka klamlivá) patří do stejného rodu jako houba pochvatá a žije také v tropických vodách, ale na první pohled bychom tyto dva druhy nepovažovali za příbuzné. Houba šálivá vytváří v tropických mořích početné kolonie a hraje důležitou roli ve společenstvu korálových útesů . Protože žije v rozmanitých podmínkách, vytváří kolonie různých tvarů a barev, a právě proto dostala české i slovenské jméno naznačující nespolehlivost. Patří k druhům, které jsou různým způsobem využívány mnoha obyvateli moř­ ského světa. V jejích četných vyvrhovaclch otvorech a nerovnostech trsů nachazejí útočiště drobní obyvatelé útesu a mnoho druhů si na jejím těle pochutnává, ač obsahuje značné množství křemitých jehlic a tělí­ sek. Touto houbou se živí například někteří pomci, ostenci a papouščí ryby. Je to zřejmě proto, že tato houba, na rozdíl od mnohých příbuzných, není jedovatá. Trsy houby šálivé mají mnoho velkých vyvrhovacích otvorů, nepravidelně rozesetých po těle. Vodu nasávají drobnými otvůrky, kterým se odborně říká ostia. Při vší jednoduchosti stavby jsou mořské houby pozoruhodně zdatnými živočichy a patří k nejstarobylejším na světě. Už v kambrických mořích žila bohatá a druhově rozmanitá fauna hub. Byly to všechno vesměs mořské houby, sladkovodní druhy se objevily až v druhohorách, v juře a křídě.

Houba domečková (Hubka korková) je i u nás dosti známá, protože se hojně vyskytuje ve Středozemním moři, a dokonce i v Jadranu. Tato jasně oranžová, poměrně měkká houba se usazuje na prázdných ulitách, v nichž se rádi ukrývají raci poustevníčci. S nimi pak bývá vylovena rybářskými sítěmi nebo se dostane na břeh při odlivu. Soužití houby a poustevníčka je pro obě strany užitečné a slouží za často citovaný příklad symbiózy. Houba domečková ulitu postupně rozpouští, ale přitom přirůstá, takže poustevníček nemusí vláčet těžkou ulitu a také nemusí shánět novou, když poněkud "přibere". Tělo houby je nepoměrně lehčí než pevná ulita, a přesto ráčka chrání nejen mechanicky, ale i chemicky, vypouští totiž do vody látky, které dravé živočichy odpuzují. Uvnitř houby zůstává spirálovitá dutina, do které se poustevníček může v nebezpečí uchýlit. Houba také není škodná, díky svému nájemníkovi se může přesunovat z místa na místo a to jí samozřejmě usnadňuje získávání potravy. I tato houba má velmi měkké a lehké tělo , proto se odborně nazývá korková (Suberites), ale ve skutečnosti patří mezi křemičité čtyřosé houby, tedy také do příbuzenstva "Neptunova poháru". Houba domečková je nejznáměj­ ším, ale zdaleka ne jediným příkladem symbiózy mezi houbami a jinými živočichy. Známe více než pět stovek různých druhů hub, které mají velmi těsné vztahy k růz­ ným druhum korýšů, od blešivců až po různé krevety, ale také k mnohoštětinatým červům, mechovkám, mlžům a mnoha jiným tvorum.

vině

(lékařská).

HOUBY Houba říční (Hubka riečna) je velmi zvláštní vodní který u nás není nijak vzácný, ale přesto ho skoro nikdo nezná, a pokud si ho povšimne, nepovažuje ho za zvíře, ale za nějakou řasu. Houba říční žije v sladkých vodách a vytváří na ponořených předmě­ tech povlaky nebo členité trsy, měřící několik centimetrů až decimetrů. Pod zeleným povrchem těla má kostru z křemitých jehliček, spojovaných pružným sponginem, takže je na omak měkká. Zelené zbarvení povrchu houby způsobují symbiotické řasy (Zoochlorelly). Všechny houby vypadají hodně podobně, takže je můžeme přesně určit jen podle tvaru jehliček, a hlavně podle zimních pupenů , tzv. gemulí. To jsou žlutavá nebo hnědá kulovitá tělíska, která najdeme na spodní straně trsů . Na povrchu těchto kuliček, v nichž přezi­ muje zárodek houby, najdeme jednoduché jehlice nebo dvojštítky, díky jimž můžeme houbu spolehlivě určit. Potřebujeme k tomu ovšem mikroskop zvětšující aspoň 400x. V našich vodách žije celkem šest druhů hub, z nichž nejhojnější je houba rybniční (Spongilla lacustris) a houba lomivá (Spongilla fragilis). Obě tyto houby rozeznáme od houby říční podle toho, že mají na povrchu gemulí jen jehličky, ne cívkovité dvojštítky neboli amfidisky. Houbě říční se velmi podobá houba drsnatá (Ephydatia mulleri). Ty dvě se od sebe liší jen ozubením na okrajích amfidisků; houba říční má okraje těchto dvojitých štítků drobně ozubené, houba drsnatá má zuby velké. Další dva druhy, houba celokrajná a různocívkatá, jsou vzácné. živočich,

HOUBY Houba pletená (Hubka pletená) patří mezi křemité houby trojosé. Její kostra vyhlíží jako velice jemná a složitá krajka, proto dostala lichotivé jméno Venušin koš. Zaživa ovšem zdaleka nevypadá tak pěkně. Jehlice trojosých hub vytvářejí hvězdicovité, zpravidla paprsčitě souměrné útvary, které jsou poměrně křehké. Proto nežijí na korálovych útesech ani na mělčinách , nýbrž ve velkých hloubkách, pod 500 m. Některé žijí i v několikakilometrové hloubce mořských příkopů. Zatímco většina hub má tvar velmi proměnlivý , houba pletená je utvářena vždycky stejně. Zřídkakdy doroste větších rozměrů než 30 cm. Ke dnu, obyčejně bahnitému, ji poutá silný pramen jemných křemitých vláken. Na rozdíl od jiných hub nemá houba pletená vyvrhovací otvor otevřený, ale kry1ý dosti hustou síťkou. Následkem toho ve vnitřní dutině těchto hub žije mnoho drobných živočichů , kteří svůj "podnájem" nikdy neopouštějí. Na rozdíl od jiných hub, které barvami jen hýří, jsou všechny "skleněné" houby zbarveny jednotvárně, bíle, žlutě nebo hnědě. Take jejich obyvatelé, např. ráčkové s příhodným jménem Spongicola, jsou nenápadně zbarveni. Na rozdíl od jiných hub, které poskytují buď užitek Uako mycí houby) , nebo naopak škodí Oako Cliona), trojosé křemičité houby jsou zcela neutrální a na povrch se dostávají pouze jako ojedině­ lé muzejní exponáty. Protože žijí ve velkých hloubkách, je jejich lov mimořádně obtlžný a jejich křehkost jej činí nejistým.

HOUBY

HOUBY

Houba pohárovitá (Hubka Neptuna), obecně nazývaná "pohár Neptunův", je jednou z nejznámějších a nejnápadnějších mořských hub. Patří mezi houby křemité čtyřosé a dosahuje značné velikosti. Vzácností nejsou ani kusy 150 cm vysoké a 80 cm široké. Celý mohutný útvar vyrůstá z malé plošky, přecházející v jakousi "stopku", která se a~i v polovině své výšky začí­ ná pohárovitě rozšiřovat. Ustí "poháru" je mnohem širší než stopka. Jako všechny houby se živí filtrací planktonu a drobných zbytků organické hmoty z mořské vody. Žije převážně v teplých vodach, zejména v Indickém a Tichém oceánu, a to v malých hloubkách, takže je častým cílem podmořských fotografů a filmařů. Tento obr mezi houbami se pravidelně rozmnožuje pohlavně, při čemž se z velikého vyvrhovacího otvoru jako z komínu valí do okolní vody mléčně zbarvený proud pohlavních produktů. Houby jsou většinou obojetníci , to znamená, že mají v jednom organismu jak vajíčka , tak spermie. K oplození dochází většinou uvnitř těla, v rosolovité vrstvě mezoglei, a do moře se dostává zpravidla jen váček z jedné vrstvy obrvených buněk , vyplněný rosolem. Brzy se však od povrchové vrstvy oddělují buňky a stěhují se do vnitřní vrstvy. Když ji zčásti vyplní, vznikne stádium zvané parenchymula a to se usazuje na dně a mění se v mladou houbu.

Houba pochvatá (Hubka vázovitá) patří mezi houby roh ovito-křemičité (Cornacuspongia), tedy mezi takové, jejichž kostra je spojovaná sponginem a skládá se z křemičitých jehlic. Je to tedy příbuzná houby mycí i našich sladkovodních hub. Rod Callyspongia je velmi početný a patří do něj řada nápadně zbarvených druhů, vytvářejících veliké kolonie. Jsou rozšířeny hlavně v tropických mořích a mnohdy je najdeme na korálových útesech. Houba pochvata vytváří vysoké, na konci široce otevřené trubice s poměrně tenkými stěnami. Tyto houby patří k nejvýkonnějším mořským filtrům, kolonie o dvaceti členech dokáže za 24 hodin profiltrovat více než 1 500 litrů vody. Když se to spočí­ tá podle hmotnosti kolonie, vyjde nám, že za jedinou hodinu připadne na 1 g sušiny této houby 5 litrů vodya to je výkon úctyhodný. Houba pochvatá je rozšířena hlavně v karibské oblasti a žije především v mělké vodě při pobřeží, takže ji dobře znají např . návštěvníci Kuby. V Indickém a Tichém oceáně ji nahrazují pří­ buzné, ale velmi podobné druhy, např. Callyspongia sororia a další. Zbarvení všech druhů rodu Callysponia je velmi proměnlivé , např. houba pochvatá mění barvu od žluté až po tmavě modrošedou. Atlas ABC připravila Helena Kholová, nakreslila Martina Terebová

Zahradnick' ku tiv ry dřevin

OBRAZOVÁ ŠKOLA 3/40

ca ~ ca ._

Jl~

ca>CD .. > ca

~

Řízkování jednotlivých větviček čarověníku

• Výtvarné zpracování Z .Kocourková

Řízkování juvenilních větviček

Křížení různých

x

genetických

jedinců

•

Podivní příbuzní I

,I ,I il

II

Možná se vám už stalo, že jste šli parkem a našli zvláštní strom. Celý vám byl tak ně­ jak povědomý, ale něčím, třeba jen jedním nápadným znakem, se lišil od běžně rostoucího druhu, který znáte z přírody. Pokud se nejednalo o exotického příbuzného stejného rodu, narazili jste na zahradnický kultivar - uměle udržovanou mutaci divokého druhu. Odchylky se mohou týkat prakticky všech rostlinných částí: listů, květů , plodů , ba i celkového habitu (tedy celkového vzrůstu a tvaru rostliny). Vznikají nejrůznějšími změnami genetického materiálu , mutacemi či křížením . V praxi se získávají dvojím způ­ sobem - buď náhodným nálezem pupenové mutace, nebo výběrem odchylných rostlin při výsevech či v přírodních porostech. Pupenové mutace se nejčastěji vyu žívají u jehličnanů . Celá řada dnes módních kultivarů borovic, smrků a jiných jehličnanů mají původ v tz. čarověnících. Carověník vzniká (pokud není infekčního původu, jako např. většina čarověníků na břízách) mutací buněk vzrůstného vrcholu uložených ve vrcholovém pupenu . Větvička, která z pupenu vyroste, má jiný charakter růstu. Větši­ nou roste stěsnaně, má kratší přírůstky, častěji se větví a někdy dokonce vytváří velké množství většinou netypických šišek či plodů.

Když máme štěstí a najdeme někde v pří­ rodě čarověník, můžeme jej na říz kovat nebo naroubovat. Takto získané rostliny pak udržují změněný růst někdy po celý život, jindy dochází ke zvratu , čili rostlina se stává "normální". Rostliny první skupiny může­ me dále množit, a pokud si zachovávají svůj charakter, získáme nový zahradní kultivar. Ten pak musíme popsat a nechat schválit. Kultivary byly původně pojmenovávány latinským popisem odchylky (např. pendula převislá, argenteovariegata - stříbrně panašovaná), od roku 1953 se pojmenovávají

d4

většinou

anglickým či jiným národním jménem , které se váže k popisu kultivaru, jeho šlechtiteli a podobně (např. Naylor' s Blue Naylorův modrý). Mutantní rostliny se řídce objevují i ve výsevech. Při vysévání velkého množství semen , například v lesních školkách , kde se ročně ze semen vypěstují desetitisíce rostlin, je výskyt několika odchylných rostlin vysoce pravděpodobný, jen si jich všimnout. Ve výsevech objevíme rostliny s odchylným tvarem, zakrslým růstem nebo se např. liší ve zbarvení listů. Změněný habitus růstu, barva a tvar květů a plodů se projeví až u dospělých rostlin v trvalých výsadbách. Další možnost získání odchylných tvarů dřevin je křížení. Při výsevech semen z volně sprášených květů se odchylné znaky dě­ dí podle zákonů dědičnosti. To znamená, že recesivní mutace se nemusí v potomstvu projevit vůbec, nebo jen v malém procentu . (Pojmem "recesivní" označujeme geny, které v kombinaci se silnějšími, tzv. dominantními geny neovlivní výsledný znak, jejich vliv je potlačený . ) Můžeme však také získat celou škálu přechodů od mutantní rostliny po rostlinu divokou. Při záměrném křížení spolu křížíme dva kultivary a v potomstvu pak vybereme ty semenáče, které zdědily požadované vlastnosti. Křížíme-Ii například zelený převislý buk s červenolistým bukem normálního vzrůstu, dostaneme potomstvo s různou kombinací znaků. V první řadě obě rodičovské varianty, pak normální zelený buk a může se objevit i červenolistý převis­ lý buk, kvůli kterému jsme křížení prováděli. Většina genetické informace je uchována v buněčném jádře. Ale genetická informace je obsažená i v některých organelách chloroplastech a mitochondriích. A s mutacemi chloroplastů se také setkáváme u mnohých okrasných rostlin. Navíc jsou krásně vidět. Některé mutantní chloroplasty totiž neumějí vyrábět chlorofyl , a chloro-

plast tedy nemá zelenou barvu. Podle obsahu dalších látek se jeho barva pohybuje od bílé po tmavě žlutou. Chloroplasty se množí v buňce dělením a při dělení buňky je jejich distribuce mezi mateřskou a dceřinou buňkou náhodná. Dojde-Ii k mutaci chloroplastu, vznikne v buňce směs chloroplastů normálních a žlutých . Při dělení této buňky pak může dojít ke třem možnostem. Dceři­ ná buňka má buď oba typy chloroplastů, nebo jen žluté či jen zelené. Tyto populace buňek se dále množí a vytvářejí při růstu listu dvoubarevné či tříbarevné (žlutá - žlutozelená - zelená) skvrny. Takto vznikají panašované listy. Některé mutantní rostliny si zachovávají juvenilní (mladistvé) tvary listů či způsob rů­ stu. Například mladé listy jasanů nejsou zpeřené. Zachová-Ii se tato vlastnost do dospělého věku, získáme jasan s jednoduchými , nezpeřenými listy. Podobně u ně ­ kterých jehličnanů Ualovců , cypřišků aj.) se liší olistění u mladých a dospělých rostlin. Mladé rostliny mají listy jehlicovité, pichlavé , dospělé šupinovité. Pokud si rostliny podrží juvenilní jehlicovité listy (buď díky mutaci , či velice častým řízkováním mladých rostlin) až do dospělosti , můžeme získat juvenilní odchylku. Velkou okrasnou hodnotu mívají některé mutace květů - květy mohou být větší, výrazněji zbarevné či plné (mají zmnožené květní plátky, často pozměněné i tvarově). K nejznámějším patří okrasné višně - sakury. Některé kultivary byly vyšlechtěny proto, aby netvořily plody - známé jsou např . neplodné jírovce, které se sázely v zahradních resta uracích proto, aby kaštany nepadaly štamgastům do piva. Do kultury se však z obrovského množství nejrůznějších odchylek nakonec zavádí jen malé množství, vybírají se kultivary, které mají nejvyšší okrasné vlastnosti a dobře se komerčně množí.

RNDr. Pavel Sekerka Na obrázku jalovec Juniperus phoenicea - dospě l é a juvenilní větve na jednom exemp l áři

I

Samostatně zpracujete střechu. Začnete pracovním vikýřem: na rozložený díl 75 přilepíte zpracovaný díl 76 a celek zakryjete zkompletovanou stříškou 76. Čtyři vikýře 93 zpracujete a zalepíte do rozložené střechy 73 , ke které ještě přilepíte dvě valbičky 74 a připra­ vený pracovní vikýř (z dílů 75 , 76 a 77). Hotovou střechu osadíte na stavbu , tj. na díly 69, 70 71 a 72 . Zpracujete ještě trám pro kladku 78 a vlepíte jej pod stříš­ ku' pracovního vikýře a k jeho tělu 75, kde je místo pro přilepení vyznačeno. A teď už můžete budovu stájí připojit k celku. Díly častl 8 , tj. chléva 44, 48, 55 a 56, vydatně potřete lepidlem a pak přilepíte na vyznačená místa na budově stájí, tj. na dílu 69, a střeše 73; při tom současně přilepíte stáje i k ter~nu dvora 65, ato teré~ními chlop~ěm~ dílů 69 , 88 a technickou chlopni 91. Zkompletujete dwka 192 a pnleplte je do vstupních dveří stáje na vyznačené místo dílu 84. A ted' už můžete začít s pracemi na dokončení dvora. Začnete hnojištěm - díl 129 přilepíte ke 128, doplníte dílelT! 130 a celek ?sa~íte na vyznačené místo na dílu 65. Zp~ac~j~te ohradku ] 31 a pnpojlte jak k budově chlévů 44, tak k budove stajl 69 a bodove k terenu 65. Samostatně vyrobíte studni: zkompletujete vnitřek 118, přilepíte na zpracovaný díl 119 a k celku připojíte ještě uzavřený obvod 120. Zá~ kladní část studně zalepíte do výřezu dílu 121 - pozor, abyste studni osadili širším výřezem v horní části směrem k nepáj~címu .korytu. Na díl 125 přilepíte mezi rysky O a P díl 125 a cele~ doplnlte dvema zkompletovanými štíty 124, které lepíte ~a ~kraJe dliu .1 ?~. Zpracu)~t~ dva sloupky 122, přilepíte je na vyznacena mlsta. vnl!rnl strany s~tu 121 a střechu se sloupky osadíte na boky studne (dli 120) a dlazbu (dli 121). Hotovou stavbu přilepíte na vyznačené místo na dvoře, tj. na dílu 65. Samostatně zpracujete vědro: vytvarujete a uzavřete díl .132, zakryjete dnem 133 a osadíte podle návodné kresby do blízkosti stud.ny; Další prací bude napájecí koryto: nejplVe zpracujete dva zdene podstavce 126 a osadíte je na dlažbu studně 121 a na teré~ dvora 65. Zkompletujete vlastní koryto 127 a osadíte na celek: otevrenou stranou do výře z u v obrubě studně a na oba pilířky 126. Zkompletujete žebř ík 114 a podle návodné kresby i,ej osadíte na !.eré~ 65 a k ~kapu střechy stáje 56. Zpracujete ohradnl zeď 101 a pnleplte na teren 65 a ke stěně stavení 21 . Samostatně zpracujete záchod: dveře 105 zkompletujete a připo­ jíte ke stěně 104 a tu zakryjete zpracovanou střechou 106. Celek osa-

[IDC

Třetí část statku tvoří budova stájí s otevřenou kůlnou a drobné stavbičkya doplňky dvora. Uložené díly z částí A a O nebudete potřebovat a necháte je stranou pro čtvrtou , závěrečnou část. . Na díly 69 a 70 přenesete rysku L, na díl 125 rysky O a P a jako obvykle provedete přípravné práce, tj. nařezání lomových hran a výřezy ploch z dílů. Stavbu třetí části začnete zpracováním dílů 50 (7x), 79 (4x), 85 , 6

a 84. Připravené díly přilepí!e: 50 (1x) na rozl?žený díl 86 , t,:n z~o~­ pletujete a přilepíte na rub dllu 69; 50 (4x) na dli 70 , kam soucasne pnlepíte i díly 79 (2x); 50 (2x) na díl 71,. kam přilepíte . i díl 6; ~a díl 69 p~i­ lepíte další dva díly 79 a vstup do staje - ten vyroblte tak, ze dli 84 pn-

@'
~

e

leplte na 83 a ten doplnlte jeste vytvarovanym a uzavřeným dílem 82 KompletacI celku zač· nete tím , že díl 71 připojíte k 69 a celek doplníte ještě díly 81 a 70. Strop 87 přilepíte k celku, tj. na díly 69,70 a 81, a vše doplníte štítem 72 -lepíte jej na díly 69, 70, 87. Zpracujete zeď 88 a připojíte k celku, tj. k dílu 87. Zpracujete průvlaky 89 (2x) a trámy 92 (4x). Podle návodné kresby osadíte průvlaky na strop 87 a ke zdi 88; trámy 92 osadíte rovněž na strop 87 a k průvlakům 89. Dvě technické chlopně 91 přilepíte k terénu kůlny 90 a zpracujete dva pilíře 34. Terén připojíte k celku, tj. na terénní chlopně dílů 81 a 88. Oba pilíře 34 osadíte pod průvlaky 89 a na terén 90, přičemž na průvlacích i terénu jsou místa pro přilepení vyznačena.

1 , ,

'.

~chCl.ouz

tl el!:$KATIELIEVlZl

- , ALFje nová teJ~f/zll!

OBJEDNACí lÍSTEK

(yesmírna) hyezda

Rainer Buttnet

Objednávám na dobírku (zaškrtněte)

Rainer Biittner: ALF III. - Radši já než nikdo! Třetí ze série příběhů potřeštěného mimozemšťana Alfa, jehož rodná planeta explodovala. U Tannerů běží život v normálních kolejích - a to je podezřelé. Alf se rozhodne odhalit svou skvě­ lou osobnost celému světu. Změnit fádní zahrád-

ALF III.

65,-

Kč

ALF IV.

65,-

Kč

ku Tannerových v exotickou lagunu ... I jeho citový život je pestrý, stěhuje se ke slepé přítelkyni Jody, pak se rozhodne řešit trable přítelkyně paní domu z mládí. Podobné problémy zvládá mimozemšťan se svou pověstnou neomaleností a nadhledem nad vším. Co mu ale doopravdy pů­ sobí starosti, je přítomnost dalšího chlupatého mazlíčka rodiny - roztomilého psíka Alfiny. Barevná obálka, 208 stran, F 130 x 200 mm, brož. 65,- Kč.

Jméno:

Rainer Biittner: ALF IV. - Je to v pohodě! Pokračování dalších ztřeštěností Melmačana Alfa , který je pevně rozhodnut si svých "pouhých" 650 let života pořádně užít - bez ohledu na stav psychiky Tannerových a výšku jejich bankovního konta. Takové podružnosti Alfa nezajímají, vždyť právě vedle bydlí opravdový Elvis Presley, je tře­ ba chytit zločince a zarazit machinace všelijakým podvodníkům. A jestli přitom dojde k nějaké katastrofě - Alf to přece myslel dobře a chtěl jenom Tannerovým dokázat svoji lásku a příchylnost. Že se život na planetě Zemi řídí docela jinými pravidly než na Melmaku, to Alfa nemůže nijak vyvést z míry. Protože ať se děje , co se děje , "je to v pohodě" . Barevná obálka, 208 stran , F 130 x 200 mm, brož. 65,- Kč.

Adresa:

Datum: Podpis:

Objednávku zašlete na adresu: (poštovné hradí nakladatelství)

ALBATROS, a. s., obchodní oddělení, Na Peršlýně 1, 110 00 Praha 1

d7

no '/' 1'5 '1.

j.

16

:i

'i

II

j: .,,I

I ,

,

"

7'

• -_._--"

~t·

I~ 1._ ~-

. - - ._ ... - ...._ -- - j

102.

____

@

~~===~i~:---

X

I když neustále opakujeme pravidla k otištění inzerátu, najdou se tací, kteří zapomínají přiklá­ dat poštovní známky a kupon. Nesmí se pak ale divit, že svůj inzerát nenajdou. Přitom je to tak jednoduché: za každé slovo v textu se přiloží poštovní známka v hodnotě 1 Kč (adresa se nepočítá) a obálku označíte kuponem , který najdete u této rubriky. A ještě jedna připomínka. Inzeráty obsahující nabídky obchodního a reklamního charakteru sem nepatří. Ty vám můžeme otisknout za zce la jiných podmínek na základě inzertního ceníku. 1. SHÁNí: Miroslav Waclawik, Smetanova 431, 73961 Třinec - Koupím neslepené miniboxy: W02, W03 , W15 , W16, W34, W51, W19, W18 všechny, W32 všechny, W96, W97. Dále miniminiboxy: W03, W98, W107 a W108. Jiří Abrešek, Dr. V. Peška 672, 53701 Chrudim 3 - Sháním vystřih. z MPR Městskou bránu a hrad Švihov část a 1. Koupím za 10-20 Kč/ks , nebo příp. vyměním . Odepíši všem za známku. František Nedvěd , Podsetice 142, 411 13 Třebenice - Sháním plánek Eiffelovky ze špejlí. Štěpán Peti, Blatenská 133, 43003 Chomutov - Koupím comics Predátor (vycházel ve Stezce) max. za 35 Kč. Jan Šlesinger, Lačnov 47,56802 Svitavy - Koupím samici křečí­ ka Roborovského. Petr Uličný, Kulturní 1767, 75661 Rožnov p. Radh. , tel. 0651/54240 - Koupím programy v Q Basicu (na papíru do 20 Kč). libor Horák, Kosmonautů 2840, 276 01 Mělník Koupím ABC č. 3/39, 7/39, 14/39 i modely. Vše za 40 Kč . Josef Beran, Plzeňská 83, 370 04 C. Bu-

dějovice - Model ABC Z37 Cmelák (M 1:32) neslepený. Odpovím všem. Libor Lušovský, 76322 Slavičín-Hrádek č. 1 - Koupím nebo vym. hry na počítač Didaktik na disketách 5.25 nebo na kazetách . Hlavně hry Untouchables, Inferno, Carrier Command, Grell and Falla a letecké simulátory , nebo i jiné hry a programy. 2. NABízí: Michal Komenda, Dům mládeže, Bří Mrštíků 3, 62800 Břeclav - Prod. kartičky hokejistů. Aleš ~outenka, Pod Holým vrchem 2588, 470 01 Ceská Lípa - Prod. Ctyřlístky od r. 1976-91. Cena 8-12 Kč. Seznam za známku. Martin Trávníček, Erbenova 1513, 39701 Písek - Nab. rostliny i semena kaktusů, sukulentů , masožravých rostlin a dalších exot. květin. František Kolátor, Pod Invalidovnou 1938, 50801 Hořice, tel. 0435/3826 - Prod. velké stavebnice CHEVA č. 1 a 2 za 295 Kč, kompletní a nepoškozené. Dále 30 silničních dílů autodráhy za 395 Kč. Jaroslav Kubát ml., Novotnův Dvůr 104, 58001 Ha vl. Brod - Prod. počítač ATARI800/XE s přísl. a vláčky HO. Ondřej Kalenda, Na sídlišti 433, 793 76 Zlaté Hory - Prod. rádio na sestavení Junosť, transformátor 220V-9V, sluchátko pro ruská rádia, krabičky od sirek, stan (600 Kč). Jaromír Straka, Dolnokubínská 1441 , 39301 Pelhřimov, tel. 0366/24463 - Prod. C64 + magnetofon + joystick + 3 kazety her + kabely + velké množství literatury. Cena 2 800 Kč . Ondřej Loun, Javoříčská 10, 77200 Olomouc - Prod. hry na kazetách pro Didaktik Gama (seznam za známku ). Milan Staník, P. Jilemnického 2279, 73801 Frýdek-Místek - Nab. velké množství vystřih. všeho druhu. Nekompletní ABC od 18. ročníku. Martin Kazík, Hutník 14512, 69801 Veselín. Mor. -Nab. Sega Master System II s přísl. a 5 hrami (Sonic, Ninja Gaiden, Dragon Crystal, Prince of Persia, Astérix and The Gread Rescue). Vše ve výborném stavu. pův. cena 5 400 Kč, nyní 3 000 Kč. Dále prod. Didaktik Gama 89 s přísl., nová klá-

vesnice, interface (sinclair 1,2, kempston), 1x jo· ystick, 26 kazet her a programů, 13 kazet he r a programů (originály) a spoustu literatury. p ův . cena 5 849 Kč, nyní pouze 1 200 Kč . 3. VYMĚNí: Alice a Jindra Zieglerovy, Bendova 27, 30127 Plzeň - Sháníme hru ROD .LAND výměnou za 5 jiných her na COMMODORE 64 Dále sháníme plakáty aj. o WA (Worlos Apa rt l a Cautcht in the Act výměnou za jiné. Podrob· nosti dopisem. Jitka Matušková, Komenského 3, 772 00 Olomouc - Vym. samolepky LUTR Y WWF - ohrožená zvířata. Petr Machát, Druz· stevní 588, 675 71 Náměšť n. Osl. - Vym. samolepky letadel, seznam za známku. Hana Wágnerová, Dlouhá 1047, 410 02 Lovosice - Vym basktetbalové kartičky (pouze HOOPS 93-95 ) Za tvůj seznam jmen týmů pošlu obratem sv ůj Petr Havel, 331 53 Hvozd u Plas 40 - Vym. vystřih. Sauber Mercedes C9 a Tyrrel Ford C05 za benzinu SHELL (vše neslepené). Monika Stehlíková, Voříškova 7, 623 00 Brno - Za použite známky Ceské republiky pošlu orazítkovane známky z celého světa. 4. DOPISOVÁNí: Ester Horowitzová, podna jem up. Němečka , Malkovského 596, 199 00 Praha 9 - Hled. kamaráda nebo kamarádku na dopisování. Je mi 16 let a zajímám se o literaturu , výtv. umění, hudbu a kulturu. Monika Stehlíková , Voříškova 7, 62300 Brno - Nab. zahran ič· ní adresy k dopisování. Odpovím za známku. Jiří Knechtl, DM SZŠ Lovosická 42, 19000 Praha 9 - Chtěl bych si dopisovat s postiž. dívkou nebo chlapcem. Věk nerozhoduje, foto není nutné. Zá· jmy různé , odepíši všem. Ladislav Mucha. CSCK 2244, 738 01 Frýdek-Místek - Chtěl byc h se seznámit se správnou holkou ve věku 14·15 let z FM nebo okolí. Zájemkyně napište. Libuše Marková, Ledčická 612, 18400 Praha 8-Chabry - Hled. kamarádku na dopisování okolo 13 let. Odepíšu všem .

_

•

_

_

_

•

..

..

..

•

.. .. .. . @'G 124 ; ":;:I" " ;; II _

,

126

_

r

_

_

_

_

_

_

l

_

• r

r

_

_

•

l

• r I

_

_

_

•

·· -- -- --.. .. II

_

_

_

•

-.

·' • • • • 11 • • • • 11 • • • • 11 • • • • 11 • • • • 11 • • • • 1

~ Y"$49

tJ

II

II II

~~ le 130 í

'l~8

I

1(~

- -- - -- >

&00 ~W ~~~~~ ©@OOOO& Dvoumístný bitevní vrtllník O

doraz, zakápnete lepidlem a kanon dokončíte přilepením dílu 16. Celek nyní připevníte na vrtulník. K dílu 13 připojíte díl 12, prostrčíte otvorem v přídi a zevnitř zajistíte přilepením dílu 17. Kanon by se měl ztuha otáčet. Do přídě také zalepíte zátěž Z a také k dílům 1 a 2 připojíte chlopně 19 a 20. . Pokračujete horní nástavbou. Díl 22 vytvarujete, nalepíte na něj dva díly 33 a z rubu, na přenesený čtverec, přilepíte zpracovaný držák 23. Osu rotoru 24 oblepíte dílem 27, k němu nasunete a zalepíte díl 26, a pod něj (asi 1 mm) nasunete zarážku 25 a zakápnete lepidlem. Osu prostrčíte dílem 22 a držákem 23, zespodu zajistíte druhou zarážkou 25 a napevno zalepíte. Hotovou nástavbu přilepíte k chlopním 19 a 20. Dále mezi chlopně 7 vlepíte výztuhu 35 (lícujete na šipky). K vytvarovanému dílu 36 přilepíte zpracovaný díl 37 a celek přilepíte k oběma bokům 1 a 2 a na chlopně dílu 7. Zpracujete motor a kabinu. Do prořezů v díle 28 vlepíte dva díly 29 a díl 28 vytvarujete. Zepředu přilepíte levý 31 a pravý tvar 30 (lepíte od spodní hrany obou dílů). Základ motoru dokončíte přilepením dílu 34 a hotový jej přilepíte na díl 22. Na díly 33 nalepíte díly 32 a na ně přilepíte levý 53 a pravý 54 vytvarovaný násos. Kabinu slepíte z dílů 41, 42, 43, 44, 45 a hotovou ji nalepíte na oba boky 1 a 2, příď 6 a nástavbu 22 . Pokračujete zadním rotorem. Z dílů 55, 56 a 57 zpracujete směrovku. Zadní rotor slepíte z dílů 104 a 105, protáhnete jím osičku 101 a zakápnete lepidlem. Slepíte kužel 103, nasunete na osičku 101 a zajistíte ji v kuželi zarážkou 102. Hotový rotor nalepíte natupo na směrovku 55. Rotor by se měl volně otáčet. Hotovou směrovku přilepíte opatrně na díl 36. Nyní vytvarujete hřbet 38 a vlepíte jej mezi díl 34 a směrovku 55. Z dílů 39 a 2x 40 slepíte trojúhelník a nalepíte jej na díly 34 a 38. Dokončíte záď vrtulníku. Do vytvarovaného dílu 64 vlepíte tvar 65 a ostruhu 66, díl 64 slepíte a natupo přilepíte na spodek 5. Ze dvou dílů 79 slepíte levé křidélko, ze dvou dílů 80 pravé křidélko a obě vlepíte do prořezů v bocích 1 a 2. Pokračujete slepením chladičů motorových plynů . Zpracujete a slepíte díly 82 a 83, přilepíte je na plošky 81 ~ a nakonec připojíte k dílu 34. Při lepení se orientujete podle návodné kresby. Dva díly 84 slepíte, do nich vlepíte tvary 85, oba celky oblepíte dvěma díly 86 a vlepíte do chladičů k dílům 81.

V roce 1965 vznikl u americké firmy Bell bitevní dvoumístný vrtulník AH-1 Huey Cobra, určený pro přímou palebnou podporu pozemních vojsk, a především pro boj s tanky a bojovými vozidly. Konstrukce vychází částečně z komponentů víceúčelového transportního typu UH-1 Hueya výzbroj tvoří široká škála kombinací hlavňové i rak'9tové. Verze AH- 1G byla poprvé nasazena ve vietnamské válce roku 1967 a další vývoj přinesl množství nových variant tohoto stroje. Na konci vývojové řady AH-1 stojí radikálně modernizovaný typ AH-1W, označovaný jako Super Cobra. Díky inovovaným elektronickým a palebným systémům je postaven na úroveň současných potřeb. A právě tento vrtulník v měřítku 1:72 vám dnes přinášíme. Vystřihovánka je určena pro zkušené modeláře, přesto doporučujeme pozorně přečíst tento návod a prostudovat návodnou kresbu. Při práci nespěchejte, řada drobných dílů totiž vyžaduje přesnost při lepení, a hlavně hodně trpělivosti při stavbě. Přípravné práce. Na ruby dílů 1, 2 a 13 si přenesete úsečky A-A, B-B a C-C. Na rub dílu 22 přenesete propíchnutím černý é:tverec. Ze špejle o 0 1 mm připravíte díl 101, ze špejle o 0 1,5 mm př'ipravíte díly 71,74, 2x 95, 2x 97, 4x 125 a 8x 126. Ze špejle o 0 2 mm vyrobíte osu rotoru 24. Všechny tyto díly najdete ve vystřihovánce a jejich čísla mají modré podbarvení. Ze špendlíku uštípnete díl 10. Z drátku o 00,5 mm zhotovíte díly 66, 2x 108 a 2x 115. Z tenké trubičky (např. z jehly injekční stříkačky 0 0,8 mm) vyrobíte 3 kusy kanonu - díl 63. Tyto 9í1y mají čísla podbarvena zeleně. Kancelářským papírem podleplte dlly 15, 18,21,27, 2x 32, 2x 33, 35, 44, 2x 79, 2x 80, 4x ~99, 4x 100, 104, 2x 107, 109, 2x 121, 4x 123, 4x 124 a 4x 130. Kladívkovou čtvrtkou podlepíte díly 2x 8, 61, 62, 105, 110, 111, 112, 116, 11'1 a 2x 122. Kartonem 9 síle 1 mm podlepíte díly 12. 57, 2x 87 i3 2x B~l VŠp.chnv tyto díly mají čísla oranžově podbarvena. U některých dílů Je rozltšerÍí (71 10!; "" ~ 35 IU IU I , 1U5 barevným puntíkem' levé díly mají červený ~:f114'J~ BO -' lU~ 104 a pravé díly modrý puntík. Dále si připravíte c (24 (2Bt~6 " {A 57 103 olověnou zátěž Z o váze 6 gramů . Z rubu za· c ll0~ '{27 ~ ~/-' II Q-2·;; 7 3 .fi 2 9 },'. r ) / I -"'r, ~, 104 černíte díly 46, 51 , 52 , 53 a 54. Hrany nařezá~' .Y'/ (J~r '/ [) . t _' !~..... vané z líce jsou značeny plnou čarou, na je/ ~/ ':) , I / /; J" jímž konci je malý trojúhelníček. Hrany naře.--/..__ / yJ , ; /' ,,' závané z rubu jsou čerchovány (-.-.-) . Výřezy ~ -. 115 ' I~ , -' ::\---):1 ~ "-;<" ploch z dílů jsou značeny červenou úhlopříč. ,,--.l~51 107 '-- -f..~kfi-,~ll ~~-'C~,~~;\1 ,. ' í.' ;g;l~~d-, 55j j kou , prořezy červenou čarou v černém obdél~ .....( 47 t:--' ), :::-::;;;::<:;.-.-- ',-:->~;f , 66 ' níku a propichy červenou tečkou v černém (, 45 'I ~, k, ,, /' ~ (;, 61Y y 'j kroužku. Lakovat model doporučujeme por.;-\!.V-' - - - 4f./1-- I· ---: I ?,.~::c/ .. ',;J ,..---;/~ 3B~4/ ' rí-\ stupně během stavby. ,,42 i - ť"-"r~: --", I",;'..__,< --- 79 j 55 102 ,,-~

271.::- )

i2; , -" ll1t::---' _ :-': '

.

II

f

-

. .,

r'f j:'-

rs6;-jfl r

-JN.:: r /' / 'ti

61s!a~~~bzua~~1~;~~m7 ž: t~t2í1p~~~~~:~ep~~~

z dílů 8 a 9. Na díl 2 nalepíte tvar 62, dva díly 106 a z rubu chlopeň 7 a prolis slepený z dílů 8 a 9. Na díl 3 nalepíte díl11 a na díl 5 díly 116 a 117. Nyní k dílu 3 připojíte díl 4 a spodek trupu 5. Do dílu 3 kolmo zalepíte osičku 10 a příď dokončíte nalepením vytvarovaného dílu 6. K celku přilepíte oba boky 1 a 2. Mezi ně vlepíte výztuhu 18 (lícuJ'ete na šipku) a žebro 21 (lepíte na úsečky A·A a B-B) . Zpracujete kanon. K dílu 13 přilepíte plášť 14 a do celku - na úsečku C-C - vlepíte žebro 15. Nyní vteřinovým lepidlem slepíte k sobě tři hlavně kanonu 63 a obarvíte načerno. Hotovou hlaveň kanonu vsunete do nosiče až na-

(41;

f,;\

::r /1; / '/') :ffJ ' /~-/-'<S7:I~~ ~~~~~t-. . -

, -'':)

>.

íoj\

-.. -.. . ~Y21- 2;p~ rJfr]--- -~ 8B6V':.:/ ./ (1~

I

,~ \ I II

"

./

"\, Hb

1

)~/ \,S"!lIlJJ " Y;;-'\/ Y g) ~ ?,/ ''rBl. . )!~) \' _I) / 0'r y í Q. J~, 83 \,_ :/ (goY . ,~, -'\(í\ ..... >.:'\t. ~--·-I90 81/ -') I .~ L-.. g9~J~~/,,~9~ ~I);~~)~~~~2r73 V i9Y3'4Y37''.'35'/j8' 63) .::.), / ~L.f46 ,9V ' - -q ~ _ - \!!IY~',-:/~-<>= /)j~T,i) tJ 4 (611 ",-::"'r; 22 \-: O - ~ / ,/.... --' )\.58 j c_.,j-" '~ . ~ . '" ,,-

,,6) /' J /'-í \ ; '_-, __::,::0 (SB\.....- t:c~,!/,~ -:.-;;:7 ~ .,<~,::::..,:J \\ .

@ I-

/ '®-I./

,/J

'-Y

(,,45 _4-_7) . 2' 0

\!.:F r.1~ '\ \..~-

..

/

\\

-

,...-::==-

~-:o{--)

I''

.

,,\,

~ ~1~-''2L

'--'-':

_

I. . '

-

~

--

/'" ;7 ., , ~ I' - '-:C...::=--= t=- -, - - . / ' ~ --~ ~.:->.':"~"~~;'_:_~'---:i::.::'-~ -::.)< - ~ "--J(~"7A-<--=.;-rr - -..> ." r. Y l -'.. , , .. , .-~ ': ' ; ) .. ,---\ 56 1 02) "'--~L l --";l '-- ---- --«:..---\ -- ( 1-5 :/ (6')' " -- :::&-=-- .:".""-- , " -.......~-~\-\.. -~.:.. 21 fa 6 l }~

'-~ 1X3Yí'l' (4Vr8\ (60Y59VZ"~'9'(1 M'2Y í1MlM 3~il.!/ ~YD,- . .j

...... j

_fl 'Y ~/'
DOkončení ze

str. d5

díte na terén, ke zdi 101 a k boku stavení, kde všude je místo pro přilepení vyznačeno . Další prací je chlívek pro ovce a kozy s kurníkem. Zpracujete dvoje dveře 95, přilepíte z rubu k dílu 94 a ten zakryjete zkompletovanou střechou 96. Zkompletujete schůdky kurníku 97, přilepíte na vyznačené místo na dílu 94 a pak celou stavbu vlepíte do výřezu v terénu 65, přitom k terénu přilepíte i dolní okraj schůdků kurníku 97. Zpracujete chlívek pro husy: zkompletovanou střechu 108 přilepíte na stěny 107 a celek

osadíte k dílu 94, zdi 101 a na terén 65. Zkompletujete stříšku zdi 102 a osadíte ji na zeď 101. Ohrádku z dílů 109 a 110 zkompletujete a pak ji přilepíte: 109 na díl 104 a terén 65, 110 na díl 107 a terén 65. Zpracujete dveře 100, přilepíte na stěnu 98, zakryjete zkompletovanou stříškou 99 a celek vlepíte do výřezu v terénu 65 a k sousednímu chlívku , tj. k dílu 94. Zpracujete zeď 103 a vlepíte ji mezi díly 98 a 88 a na terén 65 . K dílu 111 připojíte díl112 a srovnané dříví osadíte na terén 65 a přilepí­ te ke stěně 98 a zdi 103. Zpracovaný kůl 113 přilepíte na vyznačené místo dílu 111. Vytvarujete a uzavřete díl 115, uzavřete jej dílem 116 a hotový špalek osadíte na vyznačené

místo na terénu 65. Zpracujete sekeru 117 a zalepíte ji do výřezu v dílu 116. A tím máte dokončenou i třetí část hanáckého statku . Z vystřihovánky vám zbývá ještě několik dílů poslední části D. Jsou to díly 160, 161 , 168, 175, 176 (2x), 198, 199 (5x) , 200 a 201, které přiložíte k ostatním dílům část i O i A, které již máte uloženy. Pokud jste pracovali úspěšně, máte již dobrou představ u o hospodářské část i statku a jistě se spolu s námi těšíte na závěrečnou část D. Hodně úspěchů při stavbě třetí části přejí

a na shledanou u dalších vystřihovánek se tě ­ ší Anna a Richard Vyškovských

MINIBOX MODELY 1:160

VAZ 2102, FIAT 126, MTX 1600 RZPIT, ŠKODA 130 Návod na sestavení: Sestavení je jednoduché, při práci nespěchejte a pracujte pečli ­ vě. Všechny díly nahrubo vystřihněte, narýhujte lomy označené černými šipkami. Ve vozidle MTX propíchněte otvor pro majáček ve střeše - díly 3 a 6. Pozor na opačné ohyby pod čelními skly. Přechod mezi přední maskou a kapotou motoru ohněte (po přesném vystřiže­ n0 podle hrany stolu . Stejně tak můžete postupovat mezi střechou a bočními stěnami. Vozy se tím celkově zaoblí. Podle pořadí čísel v kroužcích na chlopních jednotlivé díly slepte. Vzájemné slepení karosérie a podvozku rozdělte na části. Nejprve jednu stranu a následně stranu druhou. Dříve si však zkuste slícovat model "nasucho". Vůz MTX doplňte čelním štítem - díl 7, podlepeným čtvrtkou. Uřízněte špejli dlouhou 10 mm, konec obarvěte na modro a majáček vlepte do modelu . Samostatně slepte nosiče zavazadel a hotové je nalepte libovolně na jakýkoliv automobil. Nakonec zatřete všechny "svítící" hrany patřičným odstínem vodové barvy nebo tuše. Milan Weiner

Pokračujete radarem a přídí. Na díl 3 nalepíte zpracované díly 70 a 2x 90. Vlastní radar slepíte z dílů 67, 68 a 69, hotový jej nasunete na osičku 10 a zespod u zajistíte natupo přilepeným dílem 70. Zpracujete díl 60, vlepíte ho do dílu 59 a ten připojíte na díl 58. Celek přilepíte na spodek přídě - na díl 5.

Samostatně zpracujete kryt rotoru. Do vytvarovaného dílu 46 vlepíte anténu 47 a dvě obruby 48. Díl 46 slepíte , z rubu vylepíte dvě­ ma díly 49 a dvěma díly 50 a k celku připojíte díly 51 a 52. Nyní osu 74 oblepíte díly 72 a 73 a hotový díl vlepíte do dílu 52. Tam také patří poziční světlo - díl 71. Hotový kryt přilepíte natupo k dílům 22 a 28 c Sestavení křídel. Zebra 75 a 78 oblepíte levým 76 a pravým 77 pláštěm křídla a hotová je nalepíte na boky trupu 1 a 2. Z dílů 87, 88 a 89 zpracujete dva konce křídel a nalepíte je na místa jim určená. Z dílů 92, 93 a 94 slepíte dva kontejnery a nalepíte je na horní plochy obou křídel. Zespodu křídel nalepíte zpracované držáky neřízených střel 94. Pokračujete podvozkem. Špejle 95 oblepíte díly 96, které po proschnutí opatrně naříz­ nete a konce vyhnete nahoru. Do vyhnutých konců vlepíte koncovky 97 spolu se čtyřmi krycími díly 98. Nyní z dílů 99 a 100 slepíte čtyři nosníky, které podle návodné kresby vytvaru jete a nalepíte na ližiny 96. Hotový podvozek vsunete do prořezů v obou bocích 1 a 2 a zakápnete lepidlem . Ze dvou dílů 107 a dvou osiček 108 vyrobíte anténní systém a díly nalepíte na spodek dílu 5 a na díl 51. Hlavní rotor. Slepíte k sobě díly 109 a 110,

přilepíte výztuhy 111 a 112 a rotor dokončíte nalepení čtyř dílů 113 a krabičky 114. Nyní pinzetou opatrně vlepíte do dílu 26 dvě výztuhy (osičky) 115. Hlavní rotor nasunete na

k nim

osu 24 a výztuhy 115 a zakápnete lepidlem . Při lepení se řídíte podle návodné kresby. Model dokončíte výzbrojí. Z dílů 118, 119 a 120 slepíte dva soubory s neřízenými střela­ mi. Po proschnutí je nalepíte na držáky 94. Samostatně slepíte držáky raket. Na slepené díly 121 nalepíte díly 122, 130 a čtyři nosníčky 125 (lepíte je natupo). Spodní část držáku slepíte tak, že k dílům 124 přilepíte rovnom ěrně díly 123 a spodní část natupo přilepíte k nosníčkům 125; držáky máte hotovy a zatím je odložíte. Zpracujete rakety . Osm dílů 126 oblepíte osmi díly 127. Rakety dokon číte nalepením předních 128 a zadních 129 křidélek. Tato práce je dost titěrná, a proto ji doporučujeme neuspěchat! Hotové rakety nalepíte vždy po čty ­ řech na držáky a ty pak přilepíte ke ko nc ům křídel na díly 88. A tím máte model bitevního vrtulníku AH-1 W Super Cobra hotov. Věříme , že se vám model líbí a že se vám jeho stavba podařila . Na shledanou u dalších vystřihovánek se tě­ ší Pavel Skokan a Michal Antonický

ECH NIC KÝ ATLAS ABC

TECHNICKÝ ATLAS ABC

VzducllOlodé 3

TECHNICK ATLAS ABC

.T"."UNICKÝ ATlAS ABC

Vzducholod6 3 R . 34

TECHNICKÝ ATlAS ABC

VzduCllolO
3

ZR- l Shanandoah

va

Hortlt Sea. V ptŮl)éIlU pMlI svétOl/& y pootv,>"'; 1\3S,'olodf. k1eré obslará'/sly hlíaKoVOU 8 orotiponofkov<>u ~Iutb\j nad Lamans· s'y,n průllVom a Sevemim molem . Ochral'lovllly namolnl komuníkaColod> vyp.1Ualy 47 ponorek 8 na 27 samoS>.3tnó UiJ!očiIy . Pro OPOra~ IlM Sevemim molem byiy určeny VZOIJCllOlodI lady Nor1l\ Seb Cell<em vzniklo dvat>áct Slrojů tohotO rypu, dO Sltáby byly za/szovány od ÚI\Or1l 1917 Mtr ly t~é klonulé 1016$0, Pod mmž byla podIIetena prosloma gooóOla. K oerall. Pi cd!» kliid31\i\ vytrvalost lIIchlO vzducholodi měla Člntl 24 hodin, alo ve Skut~ 00Stlhov;ůy vice. 40 a1 50 hodin. Objom 10 600 m3 , délka 80 m. nelVétši pti.mér 15.8 m. poI1Onná je
Sea ScOUl. Podot>né )8~ jiné staly lkOuSCl3 V~I1<á enlánle pied pIVnl s~o· 'lOV v ' ~ov V'tUDI vZOUCholo.d,) od spofencO, ale i prOlovnlJ<.ů )eSIÓ v plooveCer va1lcy pod/ťd'!a &Ve V7.duCt>0p\3v~'C~ó Oddíl'( !lámo;· nlCCVU , To pa~ !lOmérM Dny rOZj)Oznalo ple(!nosU IIzduChOlOe jen Sl)dno v'lduOhOlooo' , vosměs f\)znéhO rypu a Po Iypu kcnS11lJktéca E. T. l'ldowse a pod I(t'.eso ~I podvói;cn lrup bétnO užívaného priJZkumneho Ie.ounu BE·2c. Jes:e v ble~ ~ ro'lbčhla sór\ová výrooa a nové vzducholodě pfevzalo DrlIs!<é námolnlclvo Pod ozn3é<:nim Sea 5<:001 . COI~C'TI ~Io vy.obeno 36 strojÚ. 0b)Cm 1980 mS, délIca 43,6 m, nejvélti ptůmér 11.~ m. po/1or1n$ ledllO/ks . I mOlO< Rcnaull O vYlloSl8 1 km'h, výzbrOj' 1 kulOmel Le· WlS a dvé :lO~g pumy. flO$O<Jk ~ mut•.

'.

".j).

Zeppelin L Z. 97. Kraloo po uvedeni 00 prOv<>Zu vzducnotod' L 9 se otJjcvilldokon.llený typ o větš/m objemu, s novy"" pOI'tC)n1lýml jOClnOlkaml, ~I tl POMnély d'1OPC; vrtuli v ~ách a PO slraoádl ték>sa. V lOIltla sérle OVIICO:I avou IeCnoOK V coce 1915 přebiraly iniciativu nad zápalm bo)&ém ClámOfnó vZOIJCllOlod', ulimco arrl\i\dni se soustf9dl na akce p!O{l Rus; u e na BaJ'~&nQ , V !ItP"" 1918 vstoupilo do ", I~)' po boku dohoOOvýoh StálŮ Rumun,\o Jl S\U 5 Zá // 1916, byla vzoUCholod L Z. 86 vedena porucl\tem Woltlem pollkozMa a pil Ilovzovém pfIstáni zničo na Ct>jom 31900 rrt'l, délka 163,5 m. n. doslup 3900 m, nosnoSl 16 200 kg

Zeppelin L 9 NejYélsim uirvalelmn v~skýcn vzOUdloloc:l> Dylo v p
Zeppelin L Z. 120 eooe ....ee. Krátce po skoOčen l pIVn; svOrové wllk)' Obnovl· v Némod1 Společnost OeulS<:tle LuhscnorlaMs A.G . (OELAG) ~ U\Č1r' orovozoval ptaVidolnou docravu na koce FrW a naJ4)18J3 51 200 km. V lUl\sdlltfbau ZepPOlin leMy \'z"'-,Ia j9ŠtÓ !'!dM Oopravnl YZduC/lOloď (L Z 121 No
Zeppelin l 59. Nejvélf,1vzduchoplaveckou udá!osu pMli $YÓIOV<) "3Iky $0 boo lOSpOOl' vtlodná vzducholOd byla dokončena a zalétána a1 v IJjnu. Nova pé!lnl()(o, rOl/fo v,oucholod L Z 104 . p'evzalá armádou Pod označcnim L 59. Dy\8 zat3uOlu. odkud móla dO Afn~ plepmVlI 30 ~utomolu. velltl mnot5M munice, radlosoučáSl~ a l4!ky o hnlOtnOSll oczmála 4 lun 16. IISIOp(1!lu Inmird ples TUll:c~ a Středozemní mole ~ jIhu e pod~IIOku Nilu se 23. hSlap;ldu dOstal<> až na Ů!OI/on Chartúmu. Zde , v~ zastihl lalesný rad>Ogram vyS!.Ylý brilskou tPl3vOOa/sJ(ou slUžbou, na petlOž základ() se VZdu· cholod vr81d3 ~ <10 N4mocka, V rtMiOOUjiclch mé$idch pokracovala voperač· ních leulo.."fl nad $1ift()()mOiim, dOIS1 52 t(lO ~g .

ZA· I Shona~h Po pMll sV\Ítovs ',á1Co se :egle vy'oIOj8 VZduOhorool ml cas ()i()1)l)$ló 00 Ss>olOnYoh slálO, kl;) vz~olodni l4kJadny. v roce 1921 uPOč:aJ =~ a StaNba '/zdu· 'nu L 49 V záři c/lolodl ZR·1. Ta mělA bY1 Zd<)'C<1;llil německého Z '923 byl« vtduehOlOd ~~ I(ln" , poI'tellló nOCviku ~ti S bltovni lodi To.a$, Pf, Clámol'nlcn 8kcloh lI'ZduCholod OPOrOV3~1 1.<) p()mOCI specoálnó u pr~V8I14Ilan. kOV(! lodl Pato~. vyt>a\'ene kOlOomlm s-'<)~rcm. V 'inu usKulocnll<> uanskonli· flOOlálnf oIekll do Senl D!e9a A pC>ldejl ~Ia na nolj81<ý <:3S .Ulcmll0001 plyno''ÝC!'I Oddl. Iů 19. poI1Onná jeanoOce ·6 molOrů PeclcaJd PO 221 kW, ma. r)'CI110$197l
A. 34 . V lal. 1916 se ~ ANíJIO poóah!o soslf némecI<)' n9molnl .zepeflnL 33. klerý 8(~úm poolOu!~ )3kO vzo< pro s"'ytxJ vfas1nioh mooemich l1ute<»'Oh vzdl.>cl\01olnli k1i~,.y pro oh""".... hlldkOVOV Sluzbu, ale PO $l'0 SkOlSka <10 USA trval lOS ho00 12 minul. zp.QlllCnI lel l>yt 000,' p/fznlVemu Vc\lIU rycnl W. V1!luc100l0(/ ho zv1ád· ta za 7S hod", a 3 minuty. ObjOO'l 56 300 m', délka I~ m, nejvel$l pnlrnér 23,7 m, POhonnh jt-dnoll
m'.

- - - - -- - - - --

I

- - - - -- -

, ,

COHE lAl FUTURE Hry a zábava, vzdělání,

domácí kancelář na veletrhu Invex Computer 195

11. - 14.10. 1995 Brno -

Výstaviště

10.10. 1995 Odborný a novinářský den Brněnské

veletrhy a výstavy a.s.

---

Lendringhem je ji ž

definitivně odříznut

od britského ex-

pedičního sboru, shromážděného v koridoru u Dunker-

que. Jen roztroušené skupinky spojeneckých vojáků se ještě nacházejí ve francouzském vnitrozemí. K nim patří poručík Mařák, četař Hrouda a náš hrdina Jan.

:1

I ( I

22

še zelenou nebo šedou , aby i ony lépe splynuly s okolím. K oklamání zvláště pozo rných nenechavců mají některé druhy brookesií připraven je ště jeden "chyták". Shora na hlavovém štítě nebo na krku mají dvě nápadné černé nebo jinak tmavé skvrny připomínající oč i. Potenciá lní útočník se jich může zaleknout. Společ ným znakem tzv . pravých chameleo nů a brookesií jsou zmín ěné pomalé a váhavé pohyby, k líšťkov ité uspořádání prstů na končetinách nebo typické na sobě nezávisle se pohybující oči.

P.Hošek

soustava lenochodů má ještě další zvláštnost - v jejich konečníku žijí chrobáci rodů Trichi/lum a Noxys, kteří se sem nastěho­ vali zřejmě proto , aby nemuseli tak dlouho čekat na potravu . To je ale jen část zajímavých přizpůsobe­ ní, kterými lenochodi již po mnoho milionů let překonávají nástrahy života. Mezi dalšími musíme vzpomenout alespoň přísloveč­ ný pomalý pohyb, který činí tato zvířata v korunách stromů téměř neviditelnými, či zvláštní symbiotické řasy žijící na jejich chlupech , které tento účinek ještě zvyšují. Za zmínku stojí i zajímavý způsob prokrvení končetin pomocí velice husté sítě vláseč­ nic - rete mirabi/e, zamezující únavě při neustálém závěsu, či drobní motýlci z příbu­ zenstva molů , kteří zřejmě pečují o čistotu lenochodího kožichu. Ve výčtu zajímavostí by se dalo ještě dlouho pokračovat , ale na závěr již jen připomeneme, že zmíněný lenochod dvouprstý není ve středoameric­ kých a jihoamerických pralesích sám. Do stejného rodu patří také lenochod krátkokrký (Ch%epus hoffmanm). Do rodu lenochodů tř íprstých patří čtyři druhy - lenochod tříprstý (Bradypus tridacty/us) , lenochod kápový (B. cucufliger') , lenochod černopásý (B. torquatus) a lenochod tmavý (B. infuscatus). V. Motyčka Foto autor

Vzpoura proti gravitaci?

•

Nad německými Brémami se až do výšky 146 metrů vypíná štíhlá betonová věž. Byla postavena na univerzitním pozemku a pro svoji nevšední kuželovitou stříšku si mezi místními obyvateli vysloužila přiléhavý název "tužka". Kdo si myslí, že věž slouží k televiznímu vysílání nebo jako rozhledna pro turisty, ten se mýlí. Uvnitř tužky , která tak trochu připomíná minaret, panuje ticho. Jen několikrát d~m­ ně zahučí v prosklené hale v přízemí motory vakuovych

čerre~du~~me vás déle napínat. Ve štíhlé věži probíhají již

pátým rokem neobyčejn~ z~jímayé pok,usy z obla~ti mikrogravitace. Tak se nazyva novy vednl obor, jehoz protagonisté se rozhodli zkoumat životní i materiálové jevy, které probíhají v podmínkách beztíže. POD TAKTOVKOU GRAVITACE Zemskou přitažlivost neboli gravitaci zná každý. Díky ní můžeme chodit a běhat po zemi, automobily mohou jezdit po silnicích a vlaky po kolejích. Gravitaci také vděčíme

I

.. Štíhlá betonová věž v Brémách připom íná minaret

.. Zrcadlová mikrovlnná pec, v níž jsou vzorky materiálu taveny teplotou 1700 stupňu Celsia ~ Mikroskopický snímek výbrusu krystalu ukazuje !1ermania učinek mikro!)lravitace na zkvalitnení rovnoměrnosti vrstev

18

za to , že i nejtěžší a největší budovy pevně drží na svých základech. Jen málokdo z nás si však uvědomuje , že ono známé "gé" ovlivňu­ je všechny životní procesy a přeměny kolem nás: vývoj rostlin , mutaci genů, růst krystalů , výrobní postupy atd. Odborníci však nejsou v některých p říp a­ dech s účinky gravitace spokojeni. Kdyby bylo možné provádět tradiční výrobní postupy v podmínkách beztíže, získali bychom kvalitn ější materiály, ušlechtilejší produkty, účinněj­ ší léky ... Tento fakt byl ostatně prokázán na palubách raketoplánů a kosmických orbitálních stanic, v jejichž laboratořích již proběhly tisíce pokusů. Letošní program mikrogravitačních výzkumů je obzv l ášť široký. Na stotřicetitunové stanici Mir, která je cílem letů amerických raketC!plán ů, pracuje perfektní laboratoř s vakuovymi boxy, mikrovlnnými zrcadlovými pecemi a retortami pro tažení monokrystalů. Mlkrogravitační automatickou laboratoř zřídili i Japonci na speciální družici , kterou má po pěti měsících zachytit posádka raketoplánu Endeavour, aby ji dopravila zpět na zemský povrch , kde dojde k vyhodnocení pokusů a vyrobených vzorků. Americký kosmonaut Michael Collins se nechal slyšet, že význam těchto pokusů lze při­ rovnat ke třetí průmyslové revoluci. K výrobě nových materiálů se senzačními vlastnostmi v průmyslovém měřítku je však daleko, protože vynášení kosmických stanic na oběžnou dráhu je stále ještě mimořádně nákladné. Uvedu příklad : Na palubě amerického Spacelabu se podařilo v beztíži a ve vákuu vyrobit dokonale přesné kuličky z polystyrolu o prů­ měru 10 mikrometrů. Tyto kuličky , menší než zrnka prachu , potřebuje průmysl ke kalibraci elektronových mikroskopů a molekulárních mikrofiltrů. Pouhý jeden gram vyrobený na orbitální dráze však přijde na 23 tisíc dolarů. Až dojde k vybudování velkých stálých orbitálních stanic, o kterých se mluví jako o kosmických továrnách , náklady se určitě sníží. Než se tak stane , lidé musí beztížnost vytvářet jiným způsobel1l - j~dnodušeji a levněji. STAČl VOLNY PAD! Volný pád využívají již několik staletí zbrojovky k jednoduché výrobě olověných broků , Z pánve na vrcholku komínové věže "prší" olověné kapky. Odpor vzduchu jim sice neumožní dosáhnout rychlosti, která by odpovídala hodnotě "g", ale stačí k tomu , aby se kapky v důsledku mikrogravitace za letu změnily v dosti přesné kuličky (povrchové napětí kapaliny) , Ty při pádu ztuhnou a vychladnou ve vodní nádrži u paty věže, Nesimulovaný stav beztíže nacvičovali bu-

doucí kosmonauté v kabinách proudových letoun ů ve velkých výškách . Stačilo , aby pilot udržel letoun na parabolické dráze , po jaké by se pohyboval šikmo vržený kámen. Tímto způsobem se daří dosáhnout beztíže po dobu asi 40 sekund. K vytvoření beztíže (přesněji mikrogravitace - vzhledem k brzdnému účinku ovzduš~ se používaly i "kapsle" s měřicími přístroji , které byly shazovány ve stratosférické výšce z balonů. Při pádu z výše 20 km se podařilo udržet beztíži po dobu až 60 sekund. Rekord v době působení mikrogravitace ve volném pádu drží raketa Maxus, jde o rovnou čtvrthodinku beztíže při pádu z výšky 400 km . O skvělém , ale neuskute čnite l­ ném pokusu s volným pádem sn il na přelomu století francouzský astronom Flammarion : Kdyby se podařilo od pólu k pólu (ve směru zemské osy) prorazit šachtu , předmět vhozený dovnitř by ve vzduchoprázdnu dosáhl díky zemské gravitaci rychlosti 8 kml s (při průletu středem Země) a potom by se pohyboval ze neustálého zpomalování přitažlivostí až k protějšímu otvoru tunelu. Bez odporu vzduchu by pak byl znovu volným pádem vtažen do šachty a během 84 minut a 24 sekund by se ocitl v místě, kde pokus začínal. Věd c i ze Střediska užité techn iky a mi krogravitace na un i verz itě v Brémách se rozhodli provádět pokusy v podmínkách beztíže v kapsl ovité l abo ratoři , kterou nechávají ně ­ kolikrát denně "spadnout" kruhovou šachtou věže s názvem "tužka". Děje se tak v hlubokém v?_kuu , které vyrábí osmnáct vývěv. BEZTIZE PO DOBU 4,6 SEKUNDY Vlastní přístroje jsou um ístěny v pouzdru těž ­ kém asi 600 kg , které je několikrát denně vytaženo lanem na vrcholek věže . V pokusném boxu nebo v tzv. zrcadlové peci vyhř ívané mikrovlnami jsou umístěny vzorky , měřicí přístroje, vysokorychlostní kame ry a ř íd i cí počítač. Po dvouhodinovém čerpán í vzd uchu ze šachty je pokus odstartován počítačem . Ne-


... ~ Laboratoř po sejmutí ocelového pouzdra (dole) a zvíře­ né styroporové kulič­ ky ve studni v okamžiku pádu pouzdra při rychlosti 160 kmih ~ Pokusy v podmínkách hlubokého vákua a mikrogravitace probíhají i v laboratoři na kosmické stanici Mir

m ů že trvat déle než 4 ,6 sekundy. Takovou dobu totiž padá pouzdro s laboratoří a přístroji volným pádem dolů . Pouzdro přitom dosáhne rych losti 160 kmi h, čímž se podmínky pádu přiblíží skutečnému zemské mu "g". Problém , jak pouzdro cit l ivě zabrzdit a znemožnit roztříštění přístrojů , vyřeši l projektant věže Hansjórg Dittus. Laboratoř spadne do studny , která je naplněna obrovským množstvím drobných k uli ček ze styroporu . V Brémách uskutečnil i již řad u výzkum ů s překvapujícími výsledky . Analýza spalovacích procesů v beztížném stavu umožnila zpřesnit hoření ve spalovacích komorách turbín i ve válcích spalovacích motorů . Jiný výzkum , týkající se expanze polymerů, umožnil

chemickému průmyslu vyrábět neuvěřitelně tenké a přitom pevné fólie . Díky mikrogravitaci byl o možné spojovat materiály, které se za normálních podmínek spojují jen obtížně , pří­ padn ě to ani není možné. Beztížný stav umožnil vytvořit i tzv. dvoufázové směsi, např . z vody a oleje (pro automobilový průmysl) nebo z olova a hliníku. výsledkem je revo luční ložiskový kov , v něm ž olovo napomáhá mazání a hliník odvádí teplo. Z přehledu provedených výzkumů , který sestavil vedoucí brémského střediska Wolf Amend , stojí za zmínku i výroba dokonale č istých optických skel (pro pulsní lasery) , výroba pěnových konstrukčních materiálů , výroba metal ického skla, tažení přesných monokrystalů nebo vytvá řen í speciálních polovodičových přechodů. Mů že to znít neuvěřitelně , ale mikrograv itace ovlivnila i chuť piva! Pokusy s mutací pivních kvasinek financoval jistý pivovar, který chtěl, aby jeho pivo dostalo neobyčejnou chuť. Pokusy uskutečněné ve štíhlé betonové vě­ ži již ovlivnily a ovlivňují automobilový průmy­ sl , výrobu polovodičů a mikroprocesorů, výrobu léčiv atd. Dalších zájemců o nové materiá-

ly a účinnější chemické a biologické reakce přibývá. Důkazem je to , že experimenty v "tužce" jsou dnes vyprodány na p ů l roku dopředu .

Ing. Jan Tuma Foto archiv

19

Z Benešova na Konopiště Na Benešov jede z Prahy skoro každou hodinu osobáček. Vystoupíme na nádraží a hned si zjistíme, kdy jede zpáteční vlak tak za 4 až 6 hodin. Je totiž mrzuté, když se vrátíte po túře na nádraží právě ve chvíli, kdy výpravčí ukládá plácačku, kterou právě odeslal váš vlak. Od východu z nádraží se dáme doleva, přejdeme most nad kolejemi, za mostem doprava z kopečka , až narazíme na Máchovu ulici. Tou se dáme směrem na Týnec, podejdeme dálnici a za chvilku se objeví výhled na lesy, ze kterých na levé straně občas vykoukne zámek Konopiště . V lese začne silnička sestupovat a v nejnižším bodě je mostek přes Konopišťský potok (1) . Před ním doleva vede červená a žlutá značka - po té se dáme proti proudu potoka. Romantické údolíčko nás přivede ke splavu , na němž si dáme svačinku s nohama v osvěžující vodě. Červená značka nás dovede až pod zámek Konopiště (2). Zajdeme do Růžového sadu a pak nahoru na zámek. Pokud neodoláme prohlídce (v říjnu je otevřen od 9-12 a 13-15 hod ., poslední prohlídka začíná hodinu před zavírací dobou) , počítáme se tři­ čtvrtěhodinkou zdržení a desetikorunou (do 15 let). Původně gotický hrad ze 14. století nechal naposledy přestavět Ferdinand d'Este na

pohodlný zámek. Ferdinandově lovecké vášni padla za oběť spousta zvěře, nahromadil na 200 tisíc loveckých trofejí! Vášnivý lovec se ironií osudu sám stal terčem smrtících výstřelů při atentátu v Sarajevu , který byl popudem k první světové válce. Od zámku se dáme anglickým parkem po žluté značce , která nás dovede zpět do Benešova. Ještě než přijdete k nádraží, nechte se zlákat poutačem hostince Na bejkárně. Ve vedlejší sámošce totiž mají znamenité křupavé rohlíky. V Benešově stojí za prohlídku zvonice a zřícena klášterního chrámu (3), který vzal za své při švédském vpádu

. JEDEN OTVOR V HÝŽDl

s

\

~ .... liii4'!' U.....

""

roku 1648. Další zvonice je u kostela sv. Mikuláše (4) . To vše je v ulici Na Karlově, na ostrohu nad Benešovem , 15 minut od nádraží a 3 minuty od kostela sv. Anny (5) na Masarykově nám . Trasa cesty mimo turistické značky je zakreslena čárkova­ ně. KL Hlavolam do vlaku: Mapovou značku pro zříceninu tvoří tři stejné černé čtverečky (viz mapka). Dokážete značku rozdělit na čty­ ři tvarem i velikostí stejné díly?

NAVrC "Tak nám stř~1i1i Jaroslava," parafrázoval Radek citát ze Svejka, sotva dorazil na první poprázdninovou schůzku. "Jestli myslíš Jardu Mrázka, tak ten už byl střelený dávno," namítl Roman . "Jenže tentokrát kulkou z pistole. Po prázdninách se přibelhal před školu a před­ váděl se holkám jako velkej dobrodruh . Nejdřív prohrál kapesné v automatech a pak ho nenapadlo nic jiného, než že si opatří další provozní kapitál od starýho pana Veverky, toho numizmatika." "Já myslel, že je to revmatik," podivil se Roman. "Revmatik, ale sbírá vzácné mince . A tak si Jarda řekl , že když z něj nedostane nové , šlohne mu staré vzácné a prodá je . Vystřihnul si dvě díry do kulicha, narazil si ho jako kuklu a zazvonil večer u Veverky. Ten

Děkujeme za vtipy, které posíláte do rubriky čtenářských NEJ, a tři z nich zase otiskujeme za odměn u!

Potká Honza Jirku a ptá se ho: "Kam jdeš Jirko?" "Na borůvky. " "Teď v zimě? " "No a co , vždyť jsem se teple oblékl! " Michaela Jůnová z Litoměřic "Poslyšte, vždyť vy jste se posadila do sedla obráceně! " povídá cvičitel jizdy na kon i své žákyni. "A jak vy víte, kterým směrem chci jet?" Monika Mašková z Přelouče

1

Chcete-Ii pobavit ostatní čtenáře, zasílejte vtipy (označené heslem VTIPY) na adresu redakce. Nejlepší z nich otiskneme! 1. Čtyři přátelé - tři muži a jedna žena - se

při vycházce městem nechali portrétovat od po-uličního malíře. Byl to opravdu zručný malíř - čtyři portréty ukryl do dvou obrázků. Dva portréty máte před sebou a dva objevíte, obrátíte-Ii dvoustranu vzhůru nohama.

2. Cesta geometrickým soustředění a trpělivost. vezměte si tužku a dejte

bludištěm vyžaduje Máte-Ii chvilku času , se do toho!

3. Výlet na Konopiště si nenechal ujít ani náš obrazový reportér Lukáš Fibrich. Některé okamžiky zachytí I v komiksu a navíc pro vás připravil ještě malou hříčku. Za jak dlouho rozpoznáte, které jelení hlavy jsou stejné? Řešení

pootevřel, Jarda vrazil ramenem do dveří , jenže ouha, na dveřích byl řetěz. Tak Jarda vrazil do mezery ruku s vystřelovacím nožem a slušně požádal: , Děd ku , naval prachy! ' Veverka vyjeknul , otočil se a uháněl do kuchyně. Spoléhal na to , že lupiče řetěz zadrží. " "Jenže nezadržel ," vmísil se do vy prá-vě­ ní Petr. "Teď vám povím , jak to líčil Veverka, ovšem pokud si stará Mácalka, co to vyprávěla v sámošce , moc nevymýšlela. Takže Veverka sl yšel zvoně­ ní, otevřel a do d ve ří se cpe zakuklenec a chce ho bodnout. Hrozně se leknu I a utíkal do kuchyně pro pistoli. Vybral ji z kredence , natáhnul a to už byl zakuklenec v předsíni. Jak se dostal přes řetěz , bůhví. A tak stáli proti sobě, Veverka s pistolí, zakuklenec s nožem , ruka s nožem se zvedla a Veverka vystřelil. Do rachotu výstřelu se ozval pronikavý výkřik, zakuklenec pustil nůž a kulhavě zmizeL" "Jenže tady zas Jarda tvrdil, že když viděl, že má dědek pistoli , rychle se dal na strategický ústup a dědek ho trefil už mezi dveřmi. Dopajdal se domů a tam omdlel. Jeho máma, když viděla plnou nohavici kr-

ve, zavolala pohotovost. Doktor, který Jardovi vyndal z nového otvoru v zadku kulku z pistole, to hned nahlásil policii. A ta si dala rychle dohromady dvě a dvě , protože už tu byla telefonická hláška o střelbě v domě u Veverky." "Ale Veverka se na pOlicii bránil , že to byla nutná sebeobrana, že ten zabiják na něj šel s nožem, že mu šlo o život, a ukazoval na vystřelovací n ůž, dosud ležící v předsíni na podlaze. A že mu mířil jen na nohy.

najdete na straně 28 - 29.

-Iuf-

A nakonec se to zamotalo. Veverku stíhají za nepřiměřenou obranu a hrozí mu trest a proti Jardovi, který je ještě nezletilý, bylo řízení pozastaveno." "A ještě ze sebe dělá hrdinu, to je tedy pěk­ ná spravedlnost," rozhodil rukama Radek. "No, ono to, že se dva týdny nemohl posadit, je taky trest, ne?" A co myslí čtenáři? Co zdůvodnilo rozhodnutí, že šlo o nepřiměřenou obranu? Druhá otázka. Jak se asi dostal Jarda přes řetěz? Autentický záběr Veverkových dveří je na snímku . Otázka třetí. Policie si pozvala legálního držitele zbrojního pasu, skoro sedmdesátníka Veverku k přezkoušení ze střelby . Když odstřílel svých pět ran , mumlal zkušební komisař nad terčem (běžným s čísly 1 až 10): "To je zajímavé, všechny stř~ly jsou v lichých číslech. Zádná sláva, jeho nejlepší střela není ani v devítce, ale všechny bodovaly, i když tahle tu jedničku jen lízla." Veverka nastřílel 21 bodů , dokážete určit hodnoty jednotlivých zásahů? Rešení pošlete do 14 dní redakce, šest cen čeká .

KL 21

.

Zapollenuté Ido

Klokočí, správně botanicky klokoč zpeřený (Staphy/ea pinnata), neodmyslitelně patřilo do naší krajiny. Svědčí o tom mnohé názvy obcí a míst, například Klokočkov, Klokočná, Klokočí, Klokočské skály, Na Klokočce a podobně. K této již téměř zapomenuté dřevině se váže mnoho lidových pověr. Byla jí přisuzována čarovná moc, jakou se žádná jiná dřevina nemůže pochlubit. Kdo nosil při sobě semena klokoče nasbíraná 29. září, tomu přináše­ la štěstí, chránila ho před nevěrou manžela nebo manželky a napomáhala rozmnožovat majetek. Klokočové hole zase chránily před uřknutím, uhranutím a před bleskem. Příkladů čarovné moci bychom asi našli ještě víc. Snad proto se klokoč objevoval v ovocných zahradách. Ze semen se zhotovovaly náramky, náhrdelníkya růžence, které měly funkci amuletu. Dříve se prodá-

valy na každé pouti. Tvrdé klokočové dřevo se výborně hodí k dřevořezbě . Dnes patří tento keř ke vzácným druhům a málokdo ví, co to klokog nebo ~okočí je. Většině se spíš vybaví písnička Suchého a Slitra. V Cech ách se vyskytuje na několika lokalitách, kam byl pravděpodobně vysazen. Na Moravě je několik původních lokalit. Keř dorůstá výšky tři až pět metrů. Listy jsou lichozpeřené , podlouhle vejčité. Nažloutle bílé květy rozkvétají v květnu. Jsou uspořádány do lat složených z vidlanů. Plodem jsou blanité nafouklé tobolky obsahující dvě až čtyři tvrdá kulovitá semena. Ta jsou po dozrání žlutohnědá, později tmavě hnědá. Již v roce 1786 botanik Tadeáš Haenke řekl, že je to jedna z nejušlechtilejších českých dřevin. Klokoč si jistě zaslouží trochu pozornosti nejen pro svůj historický význam, ale i pro ozdobné květy a v neposlední řadě pro semena, z nichž vyrobené "korále" nebo jiné ozdůbky mohou zdobit i dnešní ženy a dívky. -jasFoto autor

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------~-CHOVÁME

•

•

•

CHOVÁME

•

CHOVÁME

Se scinkem se nebudete nudit! V přírodě je takřka neuvidíte. A to i v případě, že se dosta!Jete do jižnějších oblastí Evropy, které jsou jejich domovem. Zijí totiž velice skrytě - prakticky celý svůj život tráví pod kameny, v husté stepní vegetaci, pod uschlou travou a listím nebo se alespoň zahrabávají a obývají různé pOdzemní pukliny, chodby a probíhají se pod povrchem země. Ale i v případě, že se objeví na povrchu, třeba proto, aby se vyhřáli na sluníčku, st~čí nepatrný pohyb někde poblíž a hned zmizí, při troše štěstí z nich zahlédnete jen jakýsi hnědavý záblesk, stín mizející v zemi. Jsou totiž nesmírně rychlí, což ostatně napovídá i dlouhý štíhlý tvar jejich těla. Dalo by se čekat, že zcela stejným způsobem se budou chovat i v zajetí v teráriu. A že z nich chovatel vlastně nebude nic mít, protože se vůbec neukáží na povrchu, v cizím prostředí a v blízkosti lidí budou možná dokonce ještě plašší, a tedy daleko pečlivěji ukrytí. Kupodivu, opak je pravdou. Alespoň u některých druhů. Typickým scinkem, který se v zajetí chová úplně jinak než v přírodě, a je proto velice vděčným obyvatelem terária, je větší středomořský druh, scink válcový (Cha/cides ocel/atus). Tohoto až 30 cm dlouhého štíhlého ještěra s krátkýma nohama a hladkým tělem v přírodě objevíte opravdu jen pod kameny nebo v různých děrách v zemi. Ale pořídíte-Ii si totéž zvíře do terária, velice rychle změní své návyky. Samozřejmě, základem je potrava, krmení. V teráriu takový scink rychle zjistí, že pod povrchem písku nebo jiného podobného substrá-

•

CHOVÁME

•

CHOVÁME Scink válcový Cha/cides oce/latus

tu, kterým musíte nádrž vybavit, se mnoho krmení nevyskytuje. Naopak příchod ošetřovatele pro něj přestane znamenat nebezpečí, před kterým je nutné se co nejrychleji ukrýt, a bude signalizovat bohatou nabídku potravy na povrchu. Scinkové proto doslova vyplouvají z písku, šmejdí po nádrži u předního skla a nedočkavě reagují na každý pohyb. Jejich přirozenou kořist v přírodě tvoří různí bezobratlí, skrývající se ve stejných podmínkách jako scinkové. V zajetí tuto potravu zcela dostatečně nahradí živý hmyz - "mouční červi" nebo cvrčci. V letním období jim pak můžete jídelníček zpestřit množstvím nasmýkaného hmyzu - různými sarančaty, kobylkami, pavouky, dvoukřídlým hmyzem žijícím na květech ap. Většina zvířat v zajetí má tendenci se přežírat, scinkové jsou v tom však praví mistři. Ošetřovatele pochopitelně těší, když jeho zvířátkům chutná, u scinků však musí být přísný na ně i sám na sebe jinak bude mít brzy místo dlouhých štíhlých ještěrek v teráriu neforemné přetloustlé válečky s buřtíkovitýma nožičkama. . Poměrně rychle se tito scinkové také naučí přijímat potravu z pinzety, což má význam hlavně v případě , že jich je v teráriu víc. Ve skupině zvířat je totiž většinou jedno dominantní nejsilnější - a to doslova zhltá veškerou potravu a ostatní od

DEŠTNÝ PRALES

Clumber

španěl

Na první pohled se clumber španěl trochu podobá kokršpanělovi , s nímž je samozřej­ mě vývojově spřízněný . Je ovšem podstatně těžší, masivnější a má kratší nohy. Mezi š paněly patří se svými 42 - 45

cm a 25 kilogramy k nejimpozantnějším

zjevům.

Přispívá

k tomu široká, kvadratická hlava, těžký čenich, trochu vpadlé oči i dlouhý hřbet s hlubokým a širokým hrudníkem. Také tlapky jsou velké a kulaté , ocas nízko nasazený a nesený většinou v linii hřbetu. Clumber š paněl má hedvábnou hladkou a silnou srst, která není příliš dlouhá. Charakteristické je zbarvení: čistě bílé s citronově žlutými, případně též oranžovými skvrnami. Tento poměrně podrobný popis zveřejňujeme proto , abyste clumber španěla dokázali bezpe č ně rozeznat od

CHOVÁME

•

ostatních španělů , kdybyste se s ním náhodou někde setkali. Není to však příliš pravděpo­ dobné , snad ještě tak na něja­ ké větší psí výstavě . V naší republice žijící zástupce tohoto plemene byste totiž bez problémů spočítali na prstech jedné ruky . Poněkud tě žkopádnému zevnějšku odpovída i povaha tohoto psa. Je velmi klidný , nenechá se jen tak vyvést z míry. Jinak je k člověku stejně milý a přátelský jako ostatní špa n ě ­ lé. Své jméno získal clumber španěl pOdle zámku Clumber, kde vévoda z Newcastlu vlast-

CHOVÁME

•

nil v druhé polovině 18. století velký psinec. Choval zde mimo . jiné i zvláštní těžké španěly, které vyšlechtil pravděpodob­ ně při křižováním basetů . Byli mimořádně Vy1rvalí, při lovu se dokázali prodrat i tím nejtěžším bažinatým terénem . Lovci si na nich cenili i jejich klidného a tichého způsobu práce. Za zvěří se zbrkle nevrhali, ale vypichovali ji pomalu , takže bylo dost času peČlivě se připravit na ránu. Clumber španěl patří na celém světě k vzácným plemen ů m , snad i proto , že jeho chov není snadný. -Ies-

:.::

•

CHOVÁME

m·

::r

o

-<)

-St

/-s>

Foto autor

CHOVÁME

ní zahání. Pak je nutné krmit zvířata jednotlivě , především slabší jedince, kteří by jinak hladověli, zatímco ten nejsilnější by rychle tloustl (což by mu na chuti k žrádlu nijak neubíralo). V takovém případě také nejlépe poznáte , jak jsou scinkové učenliví a přizpůsobiví, někdy je totiž dost obtížné potravu rozdělit. Nejsilnější scink bývá většinou i nejkrotší a nenechá se od potravy odstrčit ani rukou - zlostně před ní uhýbá, snaží se ji nějak obejít, nebo vás dokonce drze zastrašuje a zahání kousáním. Pak nezbývá než drzouna přidržet , dokud se ostatní nenažerou. V přírodě scinkové Obývají zdánlivě velice suchá místa, tím se však nenechte mýlit, jejich biotop - tedy místa pod kameny či v zemi - bývá dost vlhký. Čas od času je proto vhodné pokropit písek v nádrži , kromě toho však potřebují každodenní pravidelný přísun čisté vody - nejlépe se osvědčila široká plochá miska (nap ř. jeden díl Skleněné Petriho misky), ze které se jim snadno pije. Vhodnou teplotu (25 - 30 °C) jim

Když jsem poprvé otevřel tento díl Larousseovy edice "Livot v přírodě" , byl jsem nadšený. Už dlouho jsem neviděl tak precizně a obsažně zpracovanou knihu . V knize s téměř 160 stranami je vlastně představeno jen osm skupin zvířat (tygr, gorila, orangutan , šimpanz, jaguár, papoušci , zoborožci, lenochodi), typických pro deštný prales. Ovšem mimořádně do hloubky. Každému druhu je věnová­ no patnáct až dvacet stran , plných nádherných 10to(Jralií, kreseb a grafů. Každá čast je doplněna nejen zoologickou charakteristikou daného zvířete , ale nechybí ani mnoho původních poznatků z jejich života , rozmnožování, aktuální početnosti a současného výsky1u . Knihu mohu doporučit nejen všem zoologům , biologům a milovnítl)m, přírody , ale také těm..... ~&se'(;l'lIej í něco ZV i zajímaVéhQ.Vl - t. ~t mají jediMéno -íI t. :po ~ at(j

•


CHOVÁME

zajistí slabší žárovka zavěšená v nádrži. Pod ní umístěte vět­ ší plochý kámen , na kterém se scinkové budou vyhřívat. Lárovku je však třeba zavěsit mimo střed , aby alespoň jedna část terária byla chladnějš í (tu také přednostně udržujte vlhkou) a zvířata si mohla vybrat teplotu , která jim nejlepe vyhovuje. Terárium musí být samozřejmě velmi dobře větrané, aby byl vlhký opravdu jen písek, vlastní prostor musí být suchý. Další vybavení terária je dost jednoduché - jak už jsme si řekli , základem je vyšší vrstva či stého říčního písku na dně, který scinkům umožňuje pohyb pod povrchem - vlnivými pohyby a hrabáním krátkýma nohama pískem doslova plavou . Pak několik větších kamenů , které jim slouží k vyhřívání, a kus dřeva či kůry, pod kterou se mohou ukrývat. Scinkové jsou vysloveně pozemní živočichové , prakticky neumějí šplhat, v zajetí se však dokážou naučit neuvěřitelné kousky, a tak jim ani výšky nedělají problémy. Terárium je proto nutné velmi pečli­ vě zakrýt, protože tyto ještěrky se umějí protáhnout i překvapivě úzkými mezerami, dovedou si odsunout i dost těžké skleněné desky nebo zvětšit mezeru ve slabším pletivu. A pokud vám z nádrže utečou , je to jedno z nejobtížněji hledatelných zvířat v by1ě; právě díky jejich zvyku vyhledávat úkry1y v úzkých těsných prostorách. Snadno proto zmizí za skříní, pod parketami nebo se dokonce protáhnou skulinou pode dveřmi a opustí by1. Důkladne zajištění terária je proto naprosto nezby1né, pak se ze sympatických krotkých ještěrek budeJ!.-," te těšit řadu let, tito scinkové jsou totiž dost dlouhověcí. -zdeFoto a utor Kresba a rchiv

CD

"lJ AJ

O

"lJ AJ< -\ AJ

O

Rozmě~ naš ich rejsků

r. obecný r. malý r. horský r. vodní r. černý b. bělobřichá b. šedá

Hmotnost (g)

těla

5-13 2,5-5 5-14 10-25 8-17 7-15 3-8

60-80 40-63 60-80 65-96 67-87 70-90 55-70

Rejskovití 1. Dnešním dílem zahajujeme seriál, ve kterém chceme pomoci začínajícím zoologům v poz návání drobnych savců. Problémy nastávají obyčejně, když najdeme některou "myš" mrtvou u cesty, případně chceme-Ii prozkoumat vývržky sov. Mnohé zajímavé druhy se také chytají do pastiček , a to dokonce v lidskych sídlech , kam se zatoulají nebo uchýlí na zimu. Velice často narazíme na uhynulého rejska, případně bělozubku nebo rejsce . Tito drobní hmyzožravci (4 - 7 cm) mají velice krátké pěti­ prsté končetiny a chrup s mnoha ostrými zoubky. Jejich hlava je protáhlá, vpředu s pohybli'1m rypáčkem . Potravou jsou různí bezobratli.

E2 ~ 22Jl

a

Rejsek obecný (Sorex araneus) je jedním z našich nejběžně j š ích sa vců . Celkově je hně­ dě zbarven, na hřbetě je o něco tmavší. Ocas dosahuje 50 - 70 % délky těla , zespodu je

«( . d

světlejší.

1 . Rejsek maly 2. Hlava rejska (a) a bělozubky (b) 3. Odlišné ocasy rej sce vodního (a), mladého (b) a starého (c) rej ska obecného a bělozub­ ky (d) 4. Noha rejsce vodn ího (a) a rejska obecného (b)

Nová ochrana

před

Zahran iční kynologové i běžn í občané začí­ nají využívat zcela nové typy zvukových pří­ strojů , které jsou schopny vydávat vysoké tóny ve frekvencích , které lidské ucho nedokáže vůbec zaznamenat. Zato pes je vnímá naprosto jasně, a jsou-Ii hodně hlasité , pak jsou pro něho velice nepříjemné . Tento přístroj můž e proto dobře poslouž it jako ochrana při setkání s útočným a nebezpečným psem. Stačí prý přístroj namířit na psa jako baterku a stisknout příslušný knoflík. My neslyšíme nic , ale zasažený pes je prý okamžitě tak paralyzován , že se bez váhání raději stáhne z jeho dosahu. Jediným problémem je skutečnost , že úči n ek tohoto přístroje není stoprocentní, a nedá se tak na něj jednoznačn ě spolehnout. Uvedené přístroje se ale využívají i jinak - ja-

ko účinný výchovný prostředek vašeho vlastního psa. Samozřejmě je zde nezbytná ta největší opatrnost. Při příliš častém nebo nesprávném používání lze totiž podle vet erinářů u psa vyvolat neurózu . Jsou však chvíle, kdy je schopen nám výrazně usnadnit proces výchovy č i výcviku. Ciní-Ii pes něco zakázaného a my ho přitom nemáme na vodítku nebo jinak pod kontrolou, může být okamžitý krátký trest v podobě nepříjemného zvuku velmi účinný. Vzpomeňte si jen na chvíle, kdy jste zoufale honili svého dospívajícího psa, který velmi brzy zjistil, že mu vlastně nemůžete nic udělat. Pravdou ovšem zůstává, že zkušený výcvikář si dokáže poradit i bez pomoci takových technických vymožeností - a do nezkušených rukou tento přístroj zase nepatří. -IáFoto M .

Smrček

35-50 39-46 53,5-71 50-75 40-52 25-35 25-34

tlapky

11 ,8-13,5 10-11 3,5-16 18-21 15-17 11 -13 10-12

Rejsek malý (Sorex minu/us) je náš nejmenší savec, nezaměnite ln ý s jinými rejsky. Je hnědavě zbarvený. Rejsek horský (Sorex a/pinus) je celý jednobarevně če rnošedý, jen tlapky a ocas jsou svě tlej ší. Od tmavých rejsců se bezpeč n ě odliší velikostí. Rejsec vodní (Neomys fodiens) je náš největší rejsek. Je přizpůsobený k životu u vody. Na hřbetě je černý, zespodu světlý. Prsty i chodidla mají lemy z tuhých brv, hrajících úlohu při veslování. Dospělí mají na ocase brvitý kýl. Rejsec černý (Neomys anoma/us) má tmavý h řbet a stříbřité břicho . Má slaběji vyvinuté kýly z brv , na ocasu mnohdy chybějí úplně . K odlišení je nezbytné využít tě lesné rozměry. Bělozubka bělobřichá (Crocidura /eucodonl má proti rejskům řídce porostlý ocas s odstávajícími chlupy . Zuby jsou čistě bílé, u rejsků če rvené . Hnědavý hřbet je ostře oddělen od bílého bříška. Bětozubka šedá (Crocidura suaveo/ens) je svrch u hnědavá , zespodu šedá nebo je š tě tmavší. Hranice svět l é a tmavé je nevýrazná. Světlejší ocas je u tě l a nápadně zesílen. Příště : Určování lebek našich rejskovitých . -matFoto archiv Kresby I. Holičová

kousavými psy?

Délka (mm) ocasu

O

O

<

m<

O

O m

I~I If ni zem

Dík výzvě ve vašich novinách byla pro ni uspořádána sbírka. Já k tomu dopovím, že ta dobročinná akce pomohla jen na krátký čas, takže tahle rodina, které se zabil otec a živitel, patří mezi chudé, kteří nemají možnost se z chudoby dostat. Takové případy, mi ster Thorpe, byly hlavním popudem k práci na mém patentu. Letec ho v nebezpečí rozevře a mů že s ním ve vzduchu pomalu pl avat až na zem." "Well ," Henry Thorpe zdvihl oči k tváři návštěvníka. "Vy byste si troufal plavat s tím vaším balónkem napříkl ad ze stovky metrů až na zem?" "Samozřej mě, já svému vynálezu věřím. Já ... " "Už jste ho vyzkoušel?" Štefan B a ni č rozpačitě rozhodil rukama. " Neměl jsem kde. Ale požádám ně kterého aviatika a z jeho letadla vyskočím." Vydavatel se zasmá l. "To vám nikdo neudě lá . Zabijete se a vaši pozůstalí se budou hojit na ně m . To si každý rozmyslí. Ale," Thorpe ukázal prstem do okna, "vidíte támleten skyscraper?" Banič se podíval za prstem mířícím na štíhlý věžák , skyscraper, jak říkají Američané, a zvědavě se obrátil na Henryho Thorpa. "Ten dům má patnáct poschodí. Když z jeho střechy skočíte, udělám vám v našich novinách reklamu . A velký věnec na hrobedětmi.

ADAM

JIST

Dvacáté století lidskou touhu létat konečně přeměnilo v možnost. Na to, jak to uděl a t , při šli v Americe bratři Wrightové. Ale jako u všech vynálezů směřujících k větší pohyblivosti č lověka se tu a tam projevila n ějaká nepatřič nost. Prostě nehoda. Jenže nehoda při létání, ať byla jej í příčinou vada v konstrukci nebo v člověku, větš inou znamenala konec lidského života. Obvykle mladého. Stavitelé letadel na to reagovali zlepšováním konstrukce, cvičitelé letců jejich důkladněj ší přípravou , ale vyskytl se i č lověk, který při ­ šel s něč ím novým . Možná, že to bylo takhle:

če k. "

Znovu se zasmál. Banič však zůsta l vážný. Pak zakroutil hlavou. "To nepůjde, dole je ulice, jezdí tam busy, je tam plno lidí. To nejde, skákat jim na hlavy."

"Když se toho skoku odvážíte, zaříd ím , aby ulice na tu chvíli, než tam spadnete, byla uzavře na . Přepaž í se a bude se na tu show vybírat vstupné. Něco z toho dostane policie Henry Thorpe, vydavatel a redaktor novin za souhlas k vyklizení ulice. Když to přežije­ v městě Greenville ve s tátě Pensylvánie, sete, budete boháč . Uděl ám vám reklamu a půl dě l za svým stolem, pokyvoval hlavou a naměsta se na to přijde podívat." slouchal návš těvníkovi: v Greenville bydlí, Štefan Bani č kývl. v Greenville pracuje a taky tu vymyslel tu "Well ," Henry Thorpe se spokojeně usmál , věc, na kterou 25. srpna 1914 dostal patentní ale hned se ťukl do čela. "Počkat, ještě mi listinu číslo 1108484, platnou do stejného musíte povědět něco o sobě . Odkud jste, kdy data v roce 1939. a kde jste se narodil." Tak se Henry Thorpe dověděl , že odvážli- H-cnr1 ;~~~ se z ni dozvčoč!. žc ten člo­ vec Banič se narodil 23. listopadu 1871 vobvěl; se jmenuje Slephan Banic II l.c jde o pra· chul':'~. umožl'lujlcl opuslil llvion neschopný ci Neštich v Austrii, kde má manželku a dě­ lelu a be~pcčnč se nésl a1. na zem. Z přilo ­ ti , kterým posílá dolary, ale teď, co je v Evžen~ch nákresu plných tlsel vydavalell bylo ropě válka, už je posílat nemůže, a tak je pro jasňé a.~roň 10. že představuji nějakou plach- ně ukládá. Do Ameriky přiše l v roce 1907, IU s dlrou uprostřed a že je 10 ~iroké. dalcl:o pracoval v dolech, v ze měděl ství , taky v továrně v Chicagu, ale zase se vrátil do GreenSirSl než délka upažených rukou . vi Be, kde pracuje jako zedník. I ná"Slčvnfka si dobte prohlédl. Shledal , 'J.e ,,Jako zedník," spokojeně konstatoval 10 nenl mladlk. na blázna laky nevypadá. Thorpe, "tak to napíšeme, že pomáháte rozI"áli 'e sc bcvčdomě a figuru má pevnou. .. Vy j~le lalo:)' tcn bl(}zen. co Utají vaero· květu města . To se bude hezky číst." Nic z toho všeho však nebylo, neboť měst­ plánech ?" ská policie produkci nepovolila. Oznámila, ..Ne. mister Thorpc. já jsem udnlk.·· .Jo tak. vy jSle si 10 vymyslel. kdyhy jako že nebyla ustavena proto, aby pomáhala sebevrahům . Idcnl... .. II rukou na z nučil pM. Henry Thorpe přišel o šlágr. Když to smut..Ne. panc. můj patcnl zvýSI bezpečnoS I ně oznamoval Baničovi , ten se rozesmál. :. ,viulikťl. když jejich vzdl1~nému aparálu hro"Kdyby greenvillská policie dovedla myszl pád. Tak. jako se 10 ~talo pmvč před dvělet," odpověděl, "uvědomila by si, že každý 013 rok y. J islČ si na 10 vzpomenetc. mistcr Thollle. tchoy se Irving Mugter. který letadlo den mám možnost spáchat sebevraždu skolidi!. zabil a jeho mladá žena se v té strnSné kem z lešení. Nu co, vyzkouším to jinde." Jakmile dokončil práci na stavbě, odjel do minulě změnila ve vdovu sc člyřmi mal)' mi

ll'.

Washingtonu. To je hlavní měs to , jsou tam všechny úřady i prezident. Předpoklady Baniče byly správné, i když první styk s novinami byl plný pochybností. Redaktor John Minroe, který vedl rubriku o technice, Štefana Bani če nejdří ve dost dlouho a zevrubně zpovídal a pak také dlouho a zevrubně prohlížel nákresy při ložené k patentní listině. "Vypadá to solidně a vy to chcete osobně před vést. Dobrá. Ale co my s tím?" "M ister Minroe, každé letadlo řídí živý č l ověk . Do Evropy, kde je teď válka, státy posílají naše piloty, kterým hrozí velké nebezpečí. Kdyby piloti měli můj záchranný přís troj , mohli by si zachránit životy." Minroe vstal a prohlásil , že se pokusí zařídit všechno potřebné pro předvedení Bani čova vynálezu. A opravdu zařídil. Dokonce dosáhl , že při ­ jeli hasi č i se záchrannou plachtou, kterou v okamžiku, kdy se padák nad skokanem rozevře, položí na zem. Takže se změní v označení místa přistání. Pozval i úřední činitele a ve všech novinách uveřejnil oznámení o zkoušce nového vynálezu. Zkouška dopadla dobře , John Minroe byl nadšen, Štefana Baniče vyzval k přáte l s tví , takže už to nebyl mister Banic, nýbrž de ar Stephan. Vynález v novi nách vychválil a vypsal všechny možnosti jeho použití. Vynálezce pak šel s důvěrou a nadějí na příslušné mini sterstvo. Byl tam vyslechnut vážně , jak se sluší na tak důležitý úřad . Načež byl dotázán, zda se někdy zúčastnil jízdy vzduchem. "Ne?" podivil se představitel vysokého úřad u. "Pak ovšem je pochopitelný váš teoretický pohled. Je to sice dobrý vynález, jak jste sám prokázal skokem ze střechy mrakodrapu. Není ovšem myslilelné vyskočit z letadla při tak velké rychlosti , jaké dosahují, a navíc ještě s tak velkým přís trojem v nán,čí. A pak ještě s tím přístrojem manipulovat. Ne, ne, mister Bejnyk, váš přístroj nemá v letectví praktické použití." "Dovolte mi , abych vás přesvědčilo opaku skokem z letadla." "Ale mister Bejnyk, to si přece nemohu vzít na svědomí. To by už nešlo jen o vás, ale i o řidiče, tedy o další lidský život, a taky o samotný aparát. Kde je záruka, že se nohama nebo tě lem při výskoku nezapletete do kormidel , nebo dokonce neprorazíte trup. " To Štefan Banič neměl v úmyslu. Vrátil se k redaktoru Minroeovi. ,,John, musím je pře svědč it, že můj přístroj je schopný použití i v letadle, že to není jen atrakce." Novinářova tvář byla souhlasná. "Well, my friend, uvidíme, co se dá dělat. Přijď za týden, "

Za týden Minroe přivítal Baniče veseleji. ,,Jeden pilot je ochoten s tebou letět a n ě­ kde tě vyklopit. Asi je to stejný blázen jako ty . Stephan, jsi přesvědčen , že budeš mít čas tu svoji plachtu správně a včas rozevřít ? Letadlo není pevná střecha." "Sure," kývl po americku Slovák Štefan Bani č , "bude to jiné než ze střechy, bude to opravdovější. To už nebude atrakce, ale ukázka, jak si zachránit život." Kromě pár tisíc lidí vynálezcovu skoku při­ hlíželi i muži ve stejnokroji US Army, americké armády. Dívali se a téměř přestali dýchat, když se na okraji letadla - tehdy letadl a ještě nemě la kabinu - objevila vzpřímená postava, přehodila jednu nohu přes hranu, pak druhou, chvíli, jen malý zlomek času, který se však očím hledícím vzhůru ze země zdál nekonečným , zůstala ta postava na hraně bo-

ku letadla ét a pak se spustila do volného prostoru . A padala. N ap ětí ros tlo. Zdálo se, že Washington ztich l. Od\'ážli vec padal , padal , až se nad ním kon ečně ro zev řela kopule plachty. Ti sícihl avý dav s oč ima upřenýma vzhůru vy dechl. Ale p roč vám to vyprávím? Vždyi vy to přec e znáte a už jste viděli , možná víckrát. skákat a snášet se parašutisty. Ale lidé \'e Washingtonu, hlavním městě Spoj en)'ch států am eri ckých, to najaře roku 191 6 v idě li poprvé. Po n ě vadž to bylo úchvatné a dosud ne vídané, c htěli to vidět znovu . Štefan B anič musel skok opakovat a pak šel na ministerstvo. "Opravdu, podal jste d ůkaz. Zřejmě je ten váš pří s troj dúm ~­ slnější a schopněj ší. než se na první pohled zdálo. .-\Ie -o s tím?" B ani č začal o bezpeč nosti. "Ale. mi ster Bejny' říkáte bezp ečn ost pil orů. ~ !y ř -e na jejich bezpe čn ost dbáme lim. že stavíme be zpečné - ~ e. Takže len váš vyn ález neDÍ pro n ' dů ­ ležitý. " John Minroe m ě l pro přítele a jeho zkl amání jen jednu radu: "Cekej , tv á ch\'íle řij e."

v tom nové m technickém rozvoji bude urči­ tě na jednom z prvních míst. Už teď jsou letadla vý ko nn ější a ty, ty dáš z ruky takový vynález'" ' .. Ale John, já to dělal proto, aby se lidi zbytečně nezabíjeli , aby se mohli zachránit." Štefan Banič se na chvíli odmlčel a pak tiše dodal: "Víš, John, oni mi dali dost, ale hlav n ě , že to uznali a že to hned začnou vyrábě t ."

Po válce v roce 1919 byl Stephan Banič jmenován čestným členem letectva USA, ale brzy nato Ameriku opustil a vrátil se domů , do nov ě utvořeného státu jménem Českoslo-

venská republika, do Neštichu, který je dnes už jen předm ěs tím obce Smolenice. Vrátil se, ale o svém vynálezu nemlu vil. Zedni č il a rnisto v zhůru k nebesům obracel oči dolů , pod zem, kde se účastnil odkrývání krasových jeskyní. Jako pomocník, kterému se zalíbilo v podze mních krásách. Nic však ne z ů s tane utajeno, a tak nejen ve Smolenicích, ale i na slovenských letištích se lidé dověděli , že Štefan Banič je vynálezce padáku. A tak mu při stém výroč í jeho narození na letišti v Bratislavě postavili a le spoň pomníček.

Ilustrace Ivana Lomová

Štefan Bani ' - I \ \Tátil do Green ville na S\'é le->éní. .-\ -i za rok při š l o to. o s ~e' o. Amerika 6. du bna 191 - musela vstoupit do \·ál1.-:. 'terá už té měř tři roky řádila \ E\To pě. Ameri č tí "ojá i s. pla\'ili přes oceán na e\Tops ~ 'o ntine nt . a s ni mi tam puto\'al y \'áleč né materi ál y pro pěšák: i dělos třel­ ce a také pro letadla. ne boť vál ka je zm ěnila \'e zbraně . Proto se n epřítel snažil je se třelo vat. V ten čas si generálo\'é vzpomn ě li na zážite '. 'tel')' jim poskytl autor patentu č í s lo 110848 '+ .

První. kdo se ru radostnou zprávu musel do\'ě d ě t. byl John Minroe. Přítel Stephan k n ě mu přibě h l radosmý ma očima: "Stephan . než podepíšeš smlouvu, měl bys dojít za právníkem a poradi t se s ním ." "Ale já ji už podepsal, už ji m ě li při pra\'e nou , a tak to šlo rychl e. Po americku. Time is money. " "Stephan. tys jim ten patent prodal?" B ani č kýv l. Udi v eně kývl. Přece to bylo sa moz řejmé. Joh n Minroe z váž něl a začal se na svého ev ropského přítele dí vat. jako by ho viděl poprvé. Pak m írně zakroutil hlavou. "S tepha n, co ty jsi za č lově­ ka ? Prodáš patent za pár tisícovek , ji s tě ti toho moc ned ali , ač­ koli j si z toho mohl mít miliony. Kd ybys za každý vyrobený ku s m ě l jen jediný dolar, za pár let bys byl boháč , Člověče , teď j e válka, ale víš, jak to bude vypadat po válce? Technika, která se t e ď zaměřila na ničení , na válku , bude nasm ěrována na budo vá ní, na mír, a letectví

27

>~

(rokfór), 4 lžíce pomazánkového másla.

>

Nejprve si připravte Do misky rozdrobte sýr. Nejlepší je sýr zralejší a štiplavější. Vidličkou sýr dobře rozmačkejte , přidejte pomazánkové máslo , vyšlehejte do pěny a dejte chladit do lednice . Syrové brambory nastrouhejte na jemno a v misce lžící stlačte , aby vystoupila přebyteč­ ná voda, kterou slijte. Zasypte moukou, přidejte pěnu.

\-

o

o ~

o.... Z

W J W

Z

Oeh"t"ejte $ "Ii.; KRAMFUtKY-JEMN~BRAMBORAtKYSROKFÓROVOUP~NOU Z prázdnin jste si

určitě přivezli spoustu i zkušenostf Kamila strávila ně­ na jihu Francie, a tak jsme se hned po jejím návratu s kamarády sešli na vyprávěcí odpoledne. Aby bylo pestřejší, připravila nám Kamila jednu z dobrot, které na francouzské Riviéře odkoukala u známých. Na 20 bramboráčků potřebujete: 6 - 8 zážitků, ale kolik týdnů

větších

brambor, 1 - 2 vejce, 4 lžíce polohrubé mouky, sůl, olej na smažení. Na rokfórovou pěnu: 15 dkg sýru Niva

vejce, sůl a rozmíchejte. Na lívanečníkové pánvi rozpalte olej a lžící dávejte těsto do malých pánviček. Bramboráčky pečte do zlatova. Aby nebyly příliš mastné , vyndejte každý nejprve na vrstvu papírových ubrousků . Nadbytečný tuk se do ubrqusků vsákne. Každý bramboráček KRAMFLlČEK ozdobte kopeč­ kem pěny (nejlépe ozdobnou dortovou stří­ kačkou). Do pěny zapíchněte kolečko řed­ kvičky nebo plátek rajčete a snítku petrželky jako ozdobu. -zukIlustrační foto -vh-

biček a dědečků , ale výjimkou nejsou ani tře­ ba dvacetiletí lidé s bílými vlasy. S věkem to tak docela nesouvisí a nikomu z nás se bílé vlasy nevyhnou . Na hlavě máme přibližně 60 - 80 tisíc vlasů a vlásků . Světlovlasí lidé jich mají nejvíce , ale jejich vlasy jsou nejjemnější , červených vlasů je nejméně, zato jsou hodně silné a počet a kvalita vlasů tmavých je někde upro-

Sledujte nový seriál! TAJEMSTVí UKRYTÁ VE VLASECH Snad každý se alespoň jednou v životě rozčiloval nad svými vlasy - někomu vadí, že jich má málo, jinému zase, že je má příliš kudrnaté nebo příliš tmavé, světlé či rezavé. A možná, že si ještě mnoho dalších otázek kladete každé ráno před zrcadlem . O vlasech si budeme povídat v novém seri álu , který se na těchto stránkách objeví pravidelně v každém lichém čísle. Podíváme se do dějin vývoje účesů , povíme si, k jakému typu obličeje se hodí určitý účes , ale také třeba o tom , jak se tvoří soutěžní účesy , a nezapomeneme samozřejmě ani na praktické rady: jak pečovat o vlasy, abychom je měli co nejzdravější, jaké šampony a kondicionéry používat, proč nám vlasy padají, proč má někdo vlasy mastné a jiný zase suché. Zkrátka je tu nová rubrika a my se těšíme na vaše otázky. Vlasy nemáme jenom na hlavě , ale říká se tak veškerému ochlupení, které člověk má. Jsou tu vlasy krátké, jako například řasy , obočí , chloupky v uších či v nose. dlouhé patří třeba vousy, chloupky v devším na hlavě . Vlas (chloupek) vyrůstá z "llb,,,~. ", ~ (viz obrázek) a tvoří ho bílkovi keratin . Z vlasového míšku , kde' měkká a nazývá se prekeratin, Jak se vlas dostává na povrch hovatí a stává se pevnou h dobné jako s vaječným bílkem bílek syrový a bílek uvařený

28

Milá Bibi, prázdniny skončily, ale já na ně nemůžu zapomenout. Stalo se moc věcí, o kterých teď úplně sama přemýšlím. Hned na začátku léta jsme s taťkou a maminkou odjeli na dovolenou do Beskyd. Bylo tam krásně, každý den jsme chodili na výpravy. Ale jak to tak bývá, nevyhnula jsem se ani nějaké té hádce. Začalo to úplně nevinně. Naši chtěli třetí den dovolené udělat velikou túru, ale já s bráchou jsme byli proti. Navrhovali jsme spíš odpočívat někde u vody. S rodiči jsme se kvůli tomu neshodli, a tak se sbalili a vyrazili sami. My s bráchou jsme si doma nejdřív četli, a když nás to pře­ stalo bavit, šli jsme k nejbližšímu koupališti. Jen co jsme si rozložili deku, šel Jirka koupit zmrzlinu. Jak jsem se tak uvelebovala, všimla jsem si, že mě pozoruje nějaký kluk. Byla jsem nejistá, co na mně vidí? Po očku jsem na něj koukla a on se na mě usmál. Úplně mě zamrazi-

střed.

Jeden vlas s námi žije 5 - 10 let, potom vypadne a nahradí ho vlas nový, vyrostlý ze stejného vlasového míšku. Tato přiroz_ená vlasová výměna probíhá po celý život. Ríká se, že každý den se má přirozeně vyměnit až sto vlasů (snad proto nacházíme své vlasy na polštáři , na šatech a třeba i v polévce ... ).

(samozřejmě s trochou nadsázky) vypadá i vlas pod povrchem pokožky a na pokožce.

vlasů má člověk? Přirozenou barevnost vlasů

Kolik

má na svědomí , která umí vyrobit světlé , tmavlasové barvivo, tzv. melapoměr melaninů je různý , má trochu jiný odstín barvy vlasů. co ty bílé vlasy naší babičky? " Bílý vlas je stejný jako vl abuňka na barvivo ztratila takže místo barvibublinka. Díky dopotom vlas vidíme jako asi většinou u svých ba-

r~xe

10. á

-

5&~

-

se otočila a GÍ-

ak rudnu. V tu ~ ~šel brácha se

mě usmívá ěje! Přeplavala jse "-,,;: oupaliště tam zpátky. a j é- /se--' se vracela, ně­ do mě e, š:t ul. Celá na-

se a

. I~ ,

I

~ ~,

;.:.'

::1

J u

a

kdo štvaná jsem se : ' 1a a on to byl ten kluk! Zase se na r:-é s.r:-.á a podával mi rzlinu. ·.éco takového se mi ještě :=,;::a . _T je jako pro ~ ...,. :;;a.la jsem se a připadala jse I s -g'"1 Z é. _Pro tebe ~ 2 ssonza. " S :~.=_ --::ci lla celé odpoledne a na ré pro vodil domů B} .: -.,:.- -o:: --' ě a viděli jsme se spolu jeS:é é " rát Nakonec jsme s '! -~ ~y a telefony. Honza ml sllbll. ~ .Iakmtle se vrátí dom' z :;::::.- - ~ . lá Cekám každý den a s ' a ěj a na to, co jsme pr-'Zav 2. ~: --=:::. ' ? Co mám dělat? Myslíš, jS8 zamilovaná? Martina, 13 let

ze

ze

Milé pro"l ,-; : -:7:::- ázdninách něco neobvyklé . apište mi svůj pří­ b~~ a~ - _= .== :=,. -" , ,.:oj názor na otázky Martiny. O' ~ u označt e heslem:

PRIBEH. Těš í

ss -2::.§c

pisy.

Za jed e- -é:s:; vyroste ,2Š ~5 asi o ::;- ~=­ kud ros:; ::: ,díte na ::::-=_ vlasove-:: _s-:>jí: 1. krče .. e - sto, ve kte-,;.- - ékký vlas přec-' a povrch poo;::'=' a stává se tvrdý m. :2 oc-ran ná blanka
Bibi

2

=_

9

3 --H;:~

Co ná m ř e kn ou vlasy o děj i nách? Barva i .2 i'a vl asů je věc dědi čná , po d o bn ě jako naše výška č i barva očí. o o ože lidé nebyli se svými vlasy snad nikdy docela spokoje I. ' ysleli si kadeřníky . K ade řníci nám pomáhají o naše vl asy pečo 2 . dbají, aby kromě p řírod n í fun kce - chránit hlavu před tep lem a Zl OU - byly naše vlasy také krásné . Dějiny ú č es ů nám mnohé zradí nejenom o každé m člov ěku , který v příslušném období ži l. odn ě se z nich můžeme dozv ědět i o tom , jaká doba to vla stně byla . Jak to bylo k u příkladu v pravě ku ? P ředstavte si lovce mamu tů s vlasem i vousem pořádně dlouh ým. Je to dobrý lovec, protože zrovna ulovil mamu ta. Ale jak přes vědč í slečnu , v níž našel zalíbení, aby s ním šla do j eskyně a uvařila mu mamutí guláš? Za ruku ji chytit v pravěku n e může (to by křič ela a kousala) , přemluvit se slečna nenechá a laso j eště lovec nezná. Lovec má naště stí výborný nápad sle č n u zdobí dlouhé vlasy , které si nikdy nestříhala (vždyť žije v pravěku ! ). Lovec přiskočí, slečnu lehce omráčí a už ji táhne za pačesy . A to je prvn í zmínka o důležitosti vlasů. Kdyby jich totiž nebylo, kdoví jak by to s gulášem dopadlo. Irena Svobodová Foto archiv autorky Kresba I. Hol i čová

Řešení ze str. 20 - 21: Druhá jelení hlava zprava v horní řadě a první jelení hlava zleva v dolní řadě jsou stejné.

Tisíc SEBEVRAHŮ již ukončilo svůj život skokem z legendárního visutého mostu přes Golden Gate u San Franciska. Most s rozpě­ tím 1280 metrů mezi věžemi vysokými 168 metrů je určen k průjezdu automobilů, ale po obou stranách má chodníky pro pěší. Právě sem často míří nešťastníci , kteří se rozhodnou k sebevraždě . Náraz na hladinu při pádu z výšky kolem 70 metrů má stejný účinek jako dopad na beton. Zábradlí u chodníku je vysoké jen 120 centimetrů. V sedmdesátých letech se uvažovalo o zvýšení zábradlí budování ochranné stěny, ale z obou roje tů sešlo. Na pomoc nešťastníkům je nes každé lávce instalováno 14 telefonů s pnmým spojením na krizové centrum , v němž se psychologové snaží odradit " uchazeče o dobrovolnou smrt" od jejich úmyslu. Mnoho váhajících zachránili i údržbáři a natěrači mostu. Na skokany je vysílačkami upozorňuje krizové centrum, které pomocí dvaceti kamer nepře­ tržitě sleduje kritická místa. Nejvíce osob skočilo do zálivu uprostřed mostu z východního chodníku - pravděpodobně proto, že odtud je nádherný výhled na San Francisko. Nezáviděníhodného rekordu dosáhl jistý pětadvace­ tiletý mladík, který se 25. června tohoto roku stal tisícim skokanem. -iT J-

e>

musíte předpisů, mená složit meteorologie, navigace, aerostatiky a dalších předmětů. K řízení balonu ve větrných proudech a k jeho dovedení ke stanovenému cíli pomáhá dnes i moderní technika, kterou je nutno ovládat. Základní př ístrojové vybavení určují předp i sy. Podle nich musí být každý balon vybaven výškoměrem (altimetrem), variometrem , kompasem a teploměrem. Výškoměr měří výšku letu balonu. Variometrem se zjišťuje rychlost stoupání nebo klesání. Teplota vzduchu ve vrchlíku obalu se obvykle měří bimetalickým teploměrem, ale používá se i bezdrátový digitální teploměr s radiovým signálem od čidla . vývoj techniky umožňuje využívat i přístroje , které spojují několik funkcí. Takovým ideálním přístrojem pro balonové létání je " flytec ". V horní části má variometr a ve spodní části si pilot může odečíst hodnoty tlaku a výšky nejen v metrech, ale i ve stopách. Může si také kontrolovat teplotu v obalu, pokud má k obalu připojen teploměr, a venkovní teplotu. Jsou zde i stopky k měření doby letu ...

Foto J . Tůma

• Dámy, pánové, děti školu povinné-... přijď­ te si "pohrát" ! První česká výstava hlavolamů se koná od 2.10. do 31.10.1995 v Ostrovní ulici 21 v Praze 1. Více než 150 mechanických hlavolamů (od osvědčených hlavo l am ů až po geniální méně známé z ČR i celé Evropy) če­ ká na zručné ruce a bystré hlavy. Nemusíte se jenom dívat, můžete si sáhnout a na místě vyzkoušet svoje umění a podle zájmu si některý hlavolam koupit. Pořadatelé výstavy, Jaroslav Flejberk a Jiří Trnka, tvrdí, že když si nebudete vědět rady, "demonstrátoři " vám poradí a předvedou jak na hlavolam vyzrát. Hrát si (a myslet!) bude dovoleno všem. -navAUTOMATICKÉ ZAŘíZENí pro opravu silnic, které vstřikuje asfalt a štěrk do výmolů, aniž by předtím bylo nutné frézovat povrch vozovky, představila před nedávnem jistá francouzská firma. Cestářský vůz je opatřen zásobníky na asfalt a štěrk a k přední části má připojeno pohyblivé rameno. Řidič pomocí displeje vyhledá výmol na vozovce, pak na něj nasměruje trysky s asfaltem a štěrkem a nerovnost je za chvíli opravena. Štěrk je potrubím k trysce hnán pomocí stlačeného vzduchu. Vozidlo lze používat i k opravám chodníků a stezek pro kola, protože rameno s tryskami je možné vysunout až do vzdálenosti 1,5 m od boku automobilu. Foto archiv

30

EKOLOGICKÁ SPALOVNA. Ten dům připom í­ ná svou bělostnou architekturou spíše jadernou elektrárnu než spalovnu městských odpadů. Ve strojovnách pracují tři turbíny o výkonu 900 MW. Jeden blok spaluje uhlí, dva jsou určeny ke spalování městského odpadu, který do obřího zásobníku přiváží pět dnů v týdnu kolona sběrných vozů. Nevábně vypadající domácí odpad proložený kusy nábytku a rezavými součástkami z automobilů hoří na posuvných roštech tak, že jeho výhřev­ nost lze srovnat s horším hnědým uhlím. Tento "zázrak" vybavený technikou firmy Siemens-KWU stojí na okraji Mnichova. Každou hodinu zmizí v kotlích spalovny 110 tun zapáchajících odpadků. Městu se přitom vrací po celý rok 350 MW elektřiny, v zimě pak 550 MW tepla, které se ze spalovny rozvádí sedmikilometrovým potrubím do výměníků jednotlivých čtvrtí. Spalovnu Mnichov-Nord jsme navštívili při plném letním provozu. Jak sami vidíte, díky odlučovačům popílku, elektrostatickým filtrům a katalyzátorům neuniká ze tří komínů ani proužek kouře. Kéž by tomu tak bylo i u našich tepelných elektráren a u rozestavěné spalovny v Praze-Malešicích! Foto J. Tůma -iTJ-

BAREVNÉ výstava DO

Letošní mezinárodní ICA v Kolíně nad Rý od př edešlých veletrh ů nepředváděl a j _i ov ější " bílou techn iku(tak se ozna - -j sporáky, pračky, chladni č ky. myčky nádobí a - í pomocníci v domácnosvol ání mladých po pestti), ale reag ov a rých barvách. c yň ská linka s chladni č kou, mrazá ke estavěnou myčkou nádobí od firmy Sieme s měl a s kříňky pastelově žluté, kdežto vesta - - elektrický, mikroporocem ěl čelní panel v modsorem říze n ý s če rn ém provedení. Omyrém a řídic í pa s ceramovou hladkou desvatelné plotýn kou mají ko bané topení. Vaření se urychluje tím . že po zapn utí plotýnky se okamžitě rozžh aví ovýkonný halogenový zdroj s pří k o ne SOO W. Pokrm v nádobě se tak ohřeje nebo dá do varu již po několika minutách. Poto m ogenová výbojka zhasne a začne půso b il ep o segmentové odporové plotýnky, jejíž vý o se dá regulovat v sedmi stupních. Tro uba 'e vytá pěna odporově , nebo peče pomoc í ho ovzdušného systému, který dovoluje S O UČ3S ou p ř ípravu pokrmů i na dvou až třec h plec ách. Trouba i vařič jsou vybaveny d igitál í ča sovým spínačem , který zapne va řen í či peóení i při nepřítomnosti uživatele v p řes ě nastavenou dobu. ChladNT. K hitům pos e-:;- oby patří objev nového neja rozdíl od běžné ho diatvrdš -: -~ 'álu - " superd ia E- ::" mar :-_ - 'e ého z uhlíku C. _. e:e to diamant sestaven výhradně z ::-; - _ _ líku C13 • Rozd íl mi je v tom, že C13 obsa huje v já c _: ;~e neutron více, te
ničky i mraz.áky dostaly vakuovou superi zo la· ci, která je vedlejším produktem kosmické ho výzkumu . K provozu většítřistalitrové kom bi· nace tato c hladn i čk a , využívající řízený proud chladného vzduchu, spotřebuje během 24 hodin jen pouhou jednu kilowatthodinu elektři · nyl -iJT·

mez.

Když se právě před devadesáti lety začaly v evropských městech roz· elektrické tramvaje, sváděla poměrně drahá kolejová trať konstruktéry i k pokusům o omnibus s elektrickým pohonem kol. Problém s přívodem proudu do vozidla, které musí na ulicích manévrovat a objíždět překážky , vyřešil sám Werner Siemens jakýmsi voz íkem , který pojížděl na páru trolejových drátů, a tak vzniklý trolejbus ho za sebou lehce táhl. Bronzové kladky byly spojeny kabelem s reostatem vozidla a odtud byl proud přiváděn do elektromotoru. Trolejbusy tohoto systému začal v tehdejším Rakousko-Uhersku stavět vídeňský inženýr L. Stoll. Na snýtovaném ocelovém rámu jeho trolejbusů byla umístěna dřevěná skř íň podobná tehdejším autobusům . Dřevěná kola s pryžovou obručí byla hnána stejnosměrným elektromotorem o výkonu 15 kW. Protože Siemensův "vozíkový" sběrač nezvládal výhybky, sestrojil Stoll obloukovitá smykadla, při­ tlačovaná na trolejové vedení zespodu pomocí pružin. První veřejná linka vznikla roku 1904 a spojovala Poprad se Smokovcem, kde se začal rozmáhat turistický ruch. O tři roky později začaly jezdit Stollovy trolejbusy v Českých Velenicích, potom v Bratislavě a naposledy v Českých Budějovicích . Tam ale musela trolejbus na jeho trat' -iT J z vozovny každé ráno přitáhnout městská tramvaj. šiřovat

O PROPAGACI svých výrobků se snaží asi každá firma. Někte­ ré sázejí na reklamu v tisku nebo v televizi , jiné volí netradiční způsoby propagace. V Pelhři­ mově, městě rekordů a kuriozit, existuje firma zabývající se výrobou kartáčnických výrobků, a proto není divu, že právě zde vznikl nápad vyrobit obří před­ měty - kopie vyráběných produktů. I proto mohou návštěv­ níci Pelhřimova obdivovat největší zubní kartáček ve střední Evropě nebo obří holicí štětku, kterou by mohl používat snad -dč­ jen obr Goliáš. Foto J.

Dočkal

31

~oo

917 X30NI

(30/:20

Píše Ivo Pechar, kreslí Jiří

Petráček

© 1995