Romský asistent pomůže strážníkům. strana 3 ROZHOVOR

ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XIX duben 2014

Dům

Romský asistent

Finále

strana 3

strana 3

strana 7

digitálních dovedností zahájil provoz

pomůže strážníkům

uvede snímek Hany

Lidí bez domova přibývá Počet lidí bez domova se v Plzni neustále zvyšuje. Zatímco před pěti lety jich žilo ve městě zhruba 170, nyní jich je prokazatelně 241. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala katedra sociologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zadavatelem a koordinátorem studie byl odbor sociálních služeb magistrátu, který se problematice bezdomovectví dlouhodobě věnuje. Na základě výstupů analýzy aktuálně zpracovává akční plán pro nejbližší období a připravuje zadání pro návaznou studii zaměřenou na skryté bezdomovectví. Sběr dat se uskutečnil 8. února, tedy v nejstudenějším měsíci. Tazatelé našli 140 osob bez přístřeší v noclehárnách a azylových domech, dalších 101 jich pobývalo na ulici. Jejich počet ale může být ve skutečnosti vyšší, odhady hovoří až o 400 osobách žijících na ulici. Vedoucí katedry sociologie Jan Váně předpokládá, že se bude situace dále zhoršovat. Přibývat má hlavně starších lidí bez přístřeší. Průzkum ukázal, že každému šestému bezdomovci je přes 55 let. Třetina jich nemá domov více než pět let. Celkově převažují na ulici muži. Je jich 64 procent, ženy tvoří 36 procent. Město si nechalo zpracovat studii nejen proto, aby zjistilo, kolik lidí bez domova se v Plzni pohybuje, ale také aby získalo přehled o jejich potřebách a o tom, zda jsou pro ně k dispozici odpovídající sociální služby s dostatečnou kapacitou.

Pomoci lidem bez domova se Plzeň věnuje prostřednictvím svého odboru sociálních služeb již řadu let. Podporuje provoz Domova sv. Františka, kde se nachází noclehárna a azylový dům. V zimním období zde mohou potřební využít v případě naplnění kapacity takzvané teplé židle. V objektu funguje také ordinace praktického lékaře a nízkoprahové denní centrum. Město se finančně podílí na úhradě nocležného v komerčních ubytovnách. Lidé bez domova mohou využívat potravinovou pomoc, kterou Plzeň zavedla. Pravidelným počinem je každoroční podpora oběda na Štědrý den, kdy městská charita hostí osoby bez domova a předává jim drobné dárky od Plzeňanů. Podle Jana Váně je třeba vytvořit na úrovni města komplexní, dlouhodobější koncepci řešení fenoménu bezdomovectví. Co by tedy pomohlo situaci zlepšit? Zdrojem koncepčního řešení musí být dlouhodobá strategie a součinnost všech aktérů od vedení magistrátu, přes sociální odbor, městskou policii, neziskové organizace věnující se této problematice, až po samotné bezdomovce. Bez rozšíření služeb pro lidi bez domova, jako jsou terénní programy, sociální byty, krátkodobé pracovní příležitosti, nízkoprahová centra a podobně, nelze očekávat zlepšení. Příkladem může být celá škála terénních programů, jako je odborné poradenství zaměřené na problematiku zadluženosti a jak se z ní dostat, rekvalifikační kurzy a tak dále. Pokračování na straně 2

Řadu expozic, vědecké show i nejmodernější laboratoře nabízí od 28. března svým návštěvníkům nová hala Science Centra Techmania na ploše deset tisíc metrů čtverečních. Zájemci mohou poměřit síly se zástupci fauny v expozici Člověk a zvíře. O tom, že fyzika může být zábavná, přesvědčí Edutorium s 60 interaktivními exponáty. Další část s názvem Přijď na to! je věnována výstavě hlavolamů a vědeckých hraček. Techmania představuje také obnovitelné zdroje energie v dopravě či stroje a dopravní prostředky vyrobené v uplynulých 150 letech v Plzeňském kraji. Součástí nových prostor je rovněž kontroverzní plastika Davida Černého Entropa. Foto: archiv

ROZHOVOR

Juraj Herz: Zajímá mě hlavně budoucnost Režiséra Juraje Herze si většina diváků spojuje se snímky, které vyvolávají hrůzu a napětí. Jeho bezpochyby nejznámějším dílem je Spalovač mrtvol s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli, který se pravidelně umísťuje v čele různých anket jako nejlepší český film všech dob. Záběr rodáka ze slovenského Kežmaroku je však mnohem širší, zahrnuje i detektivky, komedie a pohádky. Za svou práci převzal Juraj Herz řadu mezinárodních a domácích cen včetně Českého lva za dlouholetý přínos našemu filmu. Letošnímu jubilantovi vzdá hold nadcházející festival Finále Plzeň. Stane se také předsedou mezinárodní poroty soutěže nových celovečerních hraných a animovaných filmů. Zahrál si i v nové festivalové znělce. V roli režiséra v ní promění herečku Hanu Vagnerovou v ledňáčka, který je symbolem plzeňské přehlídky. Finále jste navštívil už několikrát. Máte při plnění festivalových povinností čas prohlédnout si město? Samozřejmě, že mám čas projít se městem. Ale já Plzeň znám velice dobře. Byl jsem tady už mnohokrát. Pamatuji si na začátky Finále. Byl jsem zde v roce 1969 na projekci Spalovače mrtvol. Tehdy jsem

ani nebyl v porotě a už jsem se míchal do rozhodování o vítězi hlavní ceny. Favoritem byl snímek Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. Já jsem ale prosazoval film Juraje Jakubiska Zběhové a poutníci, který jsem považoval za mnohem modernější. Nakonec tu cenu rozdělili mezi oba režiséry.

Juraj Herz bude na letošním ročníku Finále předsedat mezinárodní porotě hlavní soutěže. Foto: archiv Finále

Viděl už jste některé ze 14 českých a slovenských festivalových filmů, které budou soutěžit na letošním ročníku Finále, nebo se na ně poprvé podíváte až jako šéf poroty? Jsem členem slovenské filmové akademie, nové filmy od ní dostávám. Některé mi poskytl festivalový štáb, takže jsem se už na něco podíval. Ale byla to jen malá část soutěžních snímků. Jestli to byly ty lepší nebo horší, to zjistím až v Plzni. Finále připomene u příležitosti jubilea, které oslavíte 4. září, vaši celoživotní tvorbu. Máte s odstupem času pocit, že byste ve svých filmech něco změnil nebo se raději díváte dopředu? Myslím, že po skončení natáčení by každý režisér něco změnil nebo to celé natočil znovu. Mě ale zajímá opravdu hlavně budoucnost a ne minulost. To, co mi říkáte o oslavách jubilea, pro mě příliš radostné není. Slavit se mělo, když mi bylo 18 a ne teď, to už nemá cenu. Máte rád atmosféru filmových festivalů? Na některé festivaly jezdím strašně rád, na některé méně. Plzeňské Finále je velmi příjemné, ale za nejpříjemnější považuji festivaly hororových filmů. Tam se všichni režiséři dobře znají, schází se tam

přátelský okruh lidí, i diváci jsou velmi příjemní. U nás takové přehlídky nejsou. Všechny se konají v zahraničí, v zemích, které mají k hororovým filmům blízko, ve Španělsku, Portugalsku, kupodivu v Belgii. Horory mám velmi rád, ale musí být smíchané s thrillerem, napínavé. Nesmí to být takzvané splash horory, kde stříká krev po kýblech. Mohou ve vás hororové filmy ještě vůbec vzbuzovat emoce? Jako jejich tvůrce dobře víte, jak vznikají, jak se připravují filmové triky... I přesto filmy velmi prožívám. Mohu při nich plakat nebo se smát, až spadnu ze židle. Mohu se bát, a přitom se stíhám dívat, jak je to udělané, jaká je kamera, jak jsou herci oblečeni, jaká je atmosféra, scénář, kde jsou chyby. Co vás na hororech vlastně přitahuje? To začalo už dávno, v době, kdy tady byly zakázané a bylo velice těžké se k nim dostat. Právě to mě přitahovalo. Už jako dítě jsem měl radši, spíše než pohádky Boženy Němcové, hororové příběhy. To se promítlo i do pohádek, které jsem točil. Moje dcera Annelie se odmítala dívat na Pannu a netvora do 14 let. Vždy jí stačilo prvních deset minut, víc vidět nechtěla.

Vzpomínáte si ještě na úplně první film, který jste viděl jako malý chlapec na Slovensku? Přál jste si už od malička stát se režisérem? Byl to Jánošík režiséra Martina Friče. Strašně se mi líbil. Přání stát se režisérem ale přišlo až o něco později. V jedenácti letech jsem napsal kamarádovi do knížky, kterou jsem mu věnoval k narozeninám „Juraj Herz, herec a režisér“. Později, když jsem studoval na uměleckoprůmyslové škole fotografii, jsem si představoval, že budu točit filmy se sebou v hlavní roli tak, jak to tehdy dělal Jacques Tati. Chtěl jsem si vytvořit takovou postavu, která by mohla jít z filmu do filmu, což se mi nepovedlo. Později, když jsem už pracoval jako herec a režisér pro divadlo Semafor, jsem dostal nabídku z Barrandova. Tehdy tam dělali asistenty Janko Roháč a Miloš Forman. Vzpomínám si, jak mi to rozmlouvali, hustili do mě, že staří režiséři nás nikdy nepustí k práci. Já jsem přesto dal v Semaforu výpověď a šel na Barrandov. Nakonec se mi tam podařilo natočit první samostatný film Znamení raka už po čtyřech letech. Pokračování na straně 7

S T R ANA 2 / dub e n 2014

Vědeckotechnický park nabídne podnikatelům nové prostory Výstavba třetí etapy areálu na Borských polích skončí v závěru letošního roku

Ze 40 kurzů si mohou vybrat zájemci o účast na letošním desátém ročníku mezinárodní letní školy ArtCamp. Ta se bude opět konat na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. V nabídce nechybí novinky, jako je kurz designu hraček, malby papírem, tvorby animovaného filmu, designu nábytku, japonských grafických technik nebo tance. „Kurzy jsou vhodné pro každého, kdo chce strávit až tři týdny v mezinárodním, kreativním prostředí. Méně zkušení účastníci zde mohou objevit nebo prohloubit svůj talent, ti pokročilejší získají nové zkušenosti a dovednosti od profesionálních výtvarníků. Pro zájemce o studium umění na vysoké škole pak kurzy představují vhodnou součást přípravy na talentové zkoušky,“ říká provozní ředitelka letní školy Lenka Kodýtková. ArtCamp 2014 se uskuteční od 7. do 25. července. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím registračního formuláře na internetové adrese www.fud.zcu.cz/artcamp do 15. května. (red)

Lidí bez domova v Plzni přibývá Pokračování ze strany 1 V návaznosti na terénní programy je třeba připravit služby, které podpoří ty lidi v bezdomoví, kteří usilují o opětovné přijetí obvyklého způsobu života. Od zajištění krátkodobých aktivit, například brigád a dlouhodobějších pracovních příležitostí, po zajištění šance na zlepšení jejich bytové situace. Je nezbytné věnovat zvláštní pozornost nejstarší věkové skupině 55+, která se bude dále rozšiřovat. Měla by být provedena analýza sociálně rizikových lokalit, aby případné zavedení a rozšíření služeb včetně terénní přímé pomoci bylo funkční. Detekování těchto míst může poskytnout prostor pro volbu strategií, jak zastavit nebo alespoň zpomalit nejen prostorovou neboli rezidenční segregaci. Udělat cílenou analýzu nejen zjevného, ale i skrytého bezdomovectví. Znamená to vytvořit mapu lokalit obývaných jedinci, kterým bezprostředně hrozí bezdomovectví. K tomu je zapotřebí rozšiřovat znalosti o strategiích, možnostech a struktuře osob v bezdomoví, včetně lidí ohrožených ztrátou bydlení. V neposlední řadě je třeba připravit dlouhodobou koncepci se zaměřením na resocializaci bezdomovců, která otevře cestu pro zlepšení obrazu lidí v bezdomoví. Má veřejnost dostatek informací o životě bezdomovců? Toto téma je v poslední době velmi oblíbené zejména v médiích. Ta vykreslují smutné až děsuplné příběhy lidí bez do-

Občany zajímá veřejný pořádek i doprava Internetové stránky projektu Bezpečné město loni vidělo téměř 78 tisíc návštěvníků, z toho zhruba třetina se na ně vrací pravidelně. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracoval Odbor bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně. Z tohoto dokumentu lze dále zjistit, že občané během loňského roku zaslali do poradny na stránkách projektu 388 dotazů, podnětů a připomínek. „Vždy se na ně snažíme ve spolupráci s nejrůznějšími úřady a institucemi co nejrychleji a nejkvalifikovaněji reagovat,“ uvádí Ladislav Plochý z odboru bezpečnosti a prevence kriminality magistrátu. Nejvíce dotazů zaznamenala stejně jako v minulých letech webová poradna centrálního městského obvodu Plzeň 3, celkem 136. Jeho obyvatelé se zajímali především o řešení problému v oblasti dopravy a parkování. Následovaly poradny městského obvodu Plzeň 1 (86), Plzeň 2 (67) a Plzeň 4 (46). Zatímco občany z prvního obvodu

Prohloubit kvalitu dosavadní práce a posílit odbornou způsobilost při práci s ohroženými skupinami má projekt s názvem Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany, do kterého se zapojilo město Plzeň. Cílem je vytvořit podmínky pro systematickou práci orgánů sociálně-právní ochrany dětí působících v rámci Magistrátu města Plzně a úřadů městských obvodů 1 až 4 při práci s rodinami a dětmi, a tím Vizualizace představuje budoucí podobu dvou nových objektů s laboratořemi, zku- napomáhat v oblasti integrace osob ohrožených sociálním vyloučením. šebnami a vývojovými dílnami. Dalších cílů má být dosaženo naplněním personálního standardu, prohloubením odborných znalostí zaměstnanců podle novely zákona o sociální ochraně mova. Akcentují však vždy jen specifické tento fenomén vyřešit. V demokratic- dětí, vytvořením podmínek pro práci prvky, které následně posilují averzi vět- kých společnostech se bezdomovectví s klienty a také nastavením spolupráce šinové společnosti vůči nim, nebo nás při- stalo součástí všech velkých měst, která s dalšími subjekty a odborníky. Město tahuje vykreslené utrpení, nad kterým se představují spádové oblasti socioekono- se zapojilo do výzvy C2 grantových promůžeme dojímat. V tomto ohledu je veřej- mického života v daných lokalitách, což jektů z operačního programu lidských nost nepochybně o existenci bezdomovců platí i pro Plzeň. Na nás je, jak se s tím vy- zdrojů a zaměstnanost v rámci oblasti informována více než dost. Co se ale týče rovnáme. A k druhé otázce, kdyby bezdo- podpory 3.1 – Podpora standardizace povědomí, proč se lidé v bezdomoví ocita- movci neměli zájem o kontakt s ostatními orgánů sociálně-právní ochrany. Byla jí, jak se v takové situaci chovají a jak k nim lidmi, pak bychom je přeci nepotkávali ve mu přislíbena dotace ve výši 6,3 mipřistupuje většinová společnost, proč se to veřejných prostorách. lionu korun. Projekt se uskuteční od vůbec děje, zde je znalost situace mezi ve- Máte přehled o tom, jaký přístup mají letošního února do června příštího rolidé k bezdomovcům na západ od na- ku. řejností minimální, spíše tristní. (red) Jak by se měli občané správně chovat šich hranic? Obdobný, jako je tomu v našem prok bezdomovcům. Mají jim dávat peníze, i když je třeba propijí. Mají vůbec bezdo- středí. Od odmítavých reakcí typu „momovci zájem o kontakt s ostatními lidmi? hou si za to sami“ po nezájem, lhostejnost Nevím o žádném jediném možném či výbuchy entuziasmu, něco s tím dělat. Portál, jehož cílem je usnadnit komupřístupu. Je to osobní věc každého, jak Rozdíl je v tom, že západní metropole usi- nikaci Západočeské univerzity v Plzni situaci vyhodnocuje. Ale už z vaší otázky lují alespoň v nějaké míře o systematické s firmami a institucemi, nově funguje je patrné jisté předjímání situace. Neří- řešení problému. Volání po přijetí dlouho- na webu univerzity. „Zástupci podniků kám, že se to neděje, že získané peníze dobé koncepce a předkládané návrhy se z Plzeňského kraje již dříve potvrdili, že bezdomovci nevyužijí pro nákup alko- ale již objevují i u nás, například v Praze či mají o spolupráci s univerzitou zájem, holu. Ale v takto nastavené optice, dát či Ostravě. avšak nemají mechanismus, jak ji zanedat peníze, když je propijí, se situace Co vypovídá bezdomovectví o naší spo- hájit. Proto jsme připravili portál, ktebezdomovců nikdy nezmění. Opakuji se, lečnosti? rý jim zjednoduší hledání partnera na Tu otázku bych ještě rozšířil. Není to naší straně,“ vysvětluje rektorka Ilona ale zlepšit obraz bezdomovců a celkově jejich situaci lze jen, půjde-li o soubor jen o bezdomovcích. Je to problém chudo- Mauritzová. Nyní je zaregistrováno 36 kroků. Za ty někdo musí převzít odpo- by. To znamená, otázkou je, jak naše spo- velkých firem. Zájemce vyplní formuvědnost a podílet se na nich, musí jak lečnost vnímá, co je chudoba, jak o chu- lář na spoluprace.zcu.cz. Následně obsložky většinové společnosti, tak sami dých uvažuje a jak s nemajetnými lidmi drží přístupové údaje, které mu umožní bezdomovci. Z toho ale nevyplývá, že pak nakládá. Protože to, jak (ne)řešíme proble- vkládat nabídky ke spolupráci. Infordospějeme k nějakému zdárnému řeše- matiku chudoby, je určující výpovědí o naší mace zde najdou i studenti, kteří hledají ní. Problém bezdomovectví je nedílnou společnosti. A v tomto ohledu máme ten- témata pro své kvalifikační, seminární součástí velkých měst. Neexistuje jediný denci situaci bagatelizovat nebo se tvářit, či ročníkové práce nebo nabídky na od(red) borné stáže či praxe. správný postup, který by nám umožnil že se nás netýká. (red)

loni nejvíce trápila bezpečnost a porušování veřejného pořádku, dotazy zaslané do poradny ostatních uvedených obvodů se týkaly především dopravy a parkování. Součástí analýzy je také využití infoschránek Bezpečné město. V Plzni se jich nachází na různých místech celkem 63. V uplynulém roce byly ve schránkách nalezeny pouze tři podněty, občané do nich však vhodili velké množství dokladů, platebních a jiných karet, peněženky, finanční hotovost, šperky, klíče, ale i fotoaparát, vkladní knížku či mobilní telefon. Tyto předměty předává městská policie Oddělení ztrát a nálezů Úřadu městského obvodu Plzeň 3. O všech nálezech informují rovněž webové stránky Bezpečného města. Kompletní analýza je k dispozici na www.bezpecnemesto.eu. (red)

Univerzita má nový portál

Dobré hospodaření = nízké ceny tepla Jako každá rovnice, má i tato dvě strany. Na té levé je například efektivnější využívání paliva, úspory při jeho dopravě, úspěšný prodej elektřiny, a na pravé pak spokojenost zákazníků a také akcionáře, tedy města Plzeň. „Využívání energie skryté v palivu už vedeme

do nejmenších detailů. Například jsme výrazně snížili množství takzvaného nedopalu, tedy zbytků uhlí, které v kotli úplně neshoří, a tudíž nepředá zcela svoji energii,“ říká výrobní ředitel Plzeňské teplárenské Zdeněk Dongers. Dalším příkladem je instalace takzvané

Dosud známé ceny tepla ve vybraných městech Cena tepla Kč/GJ

700 600 500 400 300 200 100 0

428

458

490

551

549

575

620

668

703

706

du b ra ice de cK r. Pl z eň Če s ú ké B stí n. ud. La Pr be ah m a ( uh Ka lí) rlo vy Va ry Pr Br ah n a( o pl yn Li ) be re c

Zájemci se mohou hlásit na ArtCamp

Post technického náměstka primátora od března zastává právník Pavel Šindelář. Do jeho působnosti spadá územní plánování, zadávání veřejných zakázek, investiční výstavba, odpadové hospodářství a správa nemovitého majetku města. Pavel Šindelář nahradil ve funkci Petra Runda, který byl v lednu odvolán zastupiteli. (red)

Dotace podpoří práci s ohroženými skupinami

H

chystá se

k pronájmu bude 1 310 metrů čtverečních. „Stávající objekty postavené v letech 2008 a 2012 o celkové vybudované ploše 6 000 metrů čtverečních a pronajímatelné 5 100 metrů čtverečních, jsou již zcela zaplněné firmami,“ připomíná Erich Beneš. Ve vědeckotechnickém parku sídlí již 58 nájemců, kteří působí zejména v automobilovém a strojírenském průmyslu, elektronice a software, mechatronice, v mikrobiologii a léčivech. VTP je klíčovým rozvojovým projektem města. Velkou výhodou areálu je přímé dálniční spojení s Prahou a Německem. Významná je také blízkost a možnost spolupráce se Západočeskou univerzitou v Plzni jak z hlediska využití výzkumných kapacit, tak i dostupnosti kvalifikované pracovní síly. Provoz parku a poskytování specializovaných služeb zajišťuje Sdružení pro služby VTP tvořené společnostmi BIC Plzeň, s.r.o. a Vědeckotechnický park Plzeň a.s. (red)

Pa r

Dvě nové budovy s laboratořemi, zkušebními a vývojovými dílnami a kancelářemi vzniknou v rámci třetí etapy v areálu vědeckotechnického parku (VTP) na Borských polích. Město zahájilo výstavbu poslední části parku letos v lednu. Hotovo má být do konce roku. Oproti původně předpokládaným nákladům ve výši 100 milionů korun se podařilo snížit díky velké konkurenci dodavatelů cenu stavby na 60 milionů korun. „Do soutěže se přihlásilo sedm firem, zvítězila brněnská OHL ŽS a.s. Ani odvolání jednoho z neúspěšných dodavatelů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dokončení stavby nezpozdí,“ sděluje ředitel Útvaru koordinace evropských projektů Erich Beneš. Třetí etapu podpoří 75 procenty nákladů společně dotace z Evropské unie a ze státního rozpočtu poskytnuté prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR z operačního programu Podnikání a inovace, Prosperita. Ve VTP vznikne 2 100 metrů čtverečních nových prostor, z toho čisté plochy

Náměstkem primátora je Pavel Šindelář

točivé redukce, což je energie, která dosud unikala do ovzduší, a teď slouží k výrobě elektřiny. Úspor se teplárna snaží dosáhnout i při dopravě paliva. Právě nyní se zkouší doprava s pomocí kontejnerů. Významnou roli hraje prodej elektřiny, což je v současné době skutečně husarský kousek. Výsledkem je cena tepla pro obyvatele Plzně, která se řadí vůbec k nejnižším v České republice. Zkrátka nepřichází ani město, které dostává každoročně tučnou dividendu. Za předchozích osm let činila 1,357 688 miliardy korun a letos podle plánu přibyde dalších 150 milionů korun. (PI)

R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3

Plzeňským strážníkům pomůže romský asistent Jedním z projektů, které jsou součástí programu prevence kriminality v Plzni na letošní a příští rok, je zřízení pozice romského asistenta v rámci městské policie. Měl by se pohybovat především v sociálně vyloučených lokalitách, jako je Plachého a Korandova ulice a v jejich blízkém okolí. K jeho úkolům by patřilo také preventivní působení například na protiromských shromážděních. Na obsazení této funkce město vypíše výběrové řízení. „Záměrem je především snížení počtu trestných činů a přestupků v problémových oblastech. Jako Rom by měl mít asistent u svého etnika větší autoritu, měl by se snažit předcházet protiprávnímu chování a zlepšit komunikaci mezi menšinou, městem a strážníky,“

vysvětluje Andrea Gregorová z odboru bezpečnosti a prevence kriminality magistrátu. Romští asistenti fungují v 67 městech a obcích České republiky. V Plzeňském kraji tuto funkci dosud žádná radnice nezavedla. Na letošní rok jsou kromě zřízení funkce romského asistenta připraveny ještě další čtyři projekty, na které chce město získat dotace od ministerstva vnitra. Jedná se o projekt s názvem Activity, zaměřený na děti s problémovým nebo poruchovým chováním, který vychází z potřeb Dětského diagnostického ústavu a střediska výchovné péče. „Nabídka dobrovolné kontaktní péče a terapeuticky vedených aktivit může pomoci řešit náročnou situaci v rodinách těchto dětí, zvláště když nefunguje komunikace nebo se rodina potýká se sociálními problémy,“ sděluje Andrea Gregorová. Dalším projektem je pokračování činnosti odborníka včasné prevence na 16. a 11. základní škole, kam dochází vyšší procento výchovně problémových žáků. Připravují se také vzdělávací a motivační semináře

včetně aktivit na posílení schopností a dovedností, které mohou eliminovat rizika související s dlouhodobým životem v sociálně vyloučeném prostředí a rozšíření kamerového systému na Mikulášském náměstí. Strategickou část programu prevence kriminality tvoří celkem osm priorit.

„Jsou zaměřeny především na práci s dětmi a mladistvými ze sociálně vyloučeného prostředí, na projevy rizikového chování a také na snížení trestné činnosti, pře-

devším krádeží a vandalismu,“ upřesňuje Andrea Gregorová. Priority sestavila odborná pracovní skupina, která vycházela nejen z policejních statistik, ale také z vyhodnocení programu prevence kriminality z předešlého období. Mezi největší hrozby patří selhávání základní role rodiny, trestná činnost související s pracovní migrací, nárůst nesnášenlivosti a extremistických nálad ve společnosti nebo nesystematické financování v oblasti preventivních programů a služeb. Zohledněny byly i skutečnosti jako narůstající počet zadlužených občanů, podvody páchané na lidech v obtížné životní situaci a vznik nového typu sociálně vyloučené lokality, kterým se staly ubytovny. Celkové náklady na zajištění programu prevence kriminality dosahují 1,33 milionu korun. Město žádá ministerstvo vnitra o 1,14 milionu korun na základě schválené Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015. (red), ilustrační foto: archiv

Dům digitálních dovedností nabízí vzdělávání všem věkovým kategoriím Vzdělávání v oblasti moderních technologií poskytuje zájemcům všech věkových kategorií nově otevřený Dům digitálních dovedností. Kromě řady kurzů nabízí také v rámci republiky ojedinělé semináře pro rodiče dětí se specifickými poruchami a speciální školení pro pedagogy. Prozatím bylo zahájeno 17 kurzů, od nového školního roku by se měl jejich počet zvýšit minimálně na 24. Už teď je o na-

bídku Domu digitálních dovedností značný zájem, většina kurzů je již obsazena. Zařízení zahájilo provoz v březnu v bývalém Americkém centru Plzeň v Dominikánské ulici 9. Úpravy budovy, aby vyhovovala požadavkům vzdělávacího střediska, si vyžádaly zhruba tři miliony korun. „Museli jsme provést rekonstrukci topení, elektrických a datových rozvodů, vzduchotechniky, klimatizace i osvět-

V Domě digitálních dovedností je k dispozici sedm učeben pro 85 studentů. Foto: Martin Pecuch

lení. Upravili jsme a vybavili sedm učeben. Jejich celková kapacita je 85 studentů,“ upřesňuje Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, která Dům digitálních dovedností provozuje. S maximálním využitím učeben se počítá od začátku nadcházejícího školního roku. Návštěvníci zde najdou také nekuřáckou kavárnu s možností připojení k internetu. „Aby se propojila s duchem budovy, je designově pojatá jako klávesnice počítače,“ doplňuje ředitel. Děti se hlásí do kroužku, kde se naučí například sestavit a programovat svého robota. V kurzu Vytvoř si vlastní knihu se stanou autory, ilustrátory, grafiky, sazeči i knihvazači. „Další nevšední zážitky jim poskytne kurz Staň se fotografem pro Google, který se orientuje na tvorbu, úpravu a publikaci fotografií,“ sděluje vedoucí Domu digitálních dovedností Iveta Hrotková. Během prázdnin zde mohou děti navštěvovat příměstské tábory. „V těchto dnech jsme otevřeli kurz iMac pro děti i dospělé, kde se účastníci naučí ovládat aplikace od Apple, a zároveň upravovat fotografie či video. Další novinkou je Digitální domácnost, což je kurz zaměřený na běžné použití moderních multimediálních technologií,“ připomíná Iveta Hrotková.

Počítač naplno a Komplexní kurz fotografie jsou věnovány seniorům. „Počítač naplno je určen těm, kteří s ním začínají nebo těm, kteří zatím objevují, co všechno jim jeho užívání může nabídnout,“ sděluje Ivona Krausová z Domu digitálních dovedností. Kurz se skládá z 20 lekcí a bude přizpůsobený tempu seniorů. Ti zde mohou také navštěvovat virtuální univerzitu třetího věku. V rámci aktivit zaměřených na rodiče připravil Dům digitálních dovedností seminář, který účastníky naučí chránit děti před nástrahami internetu efektivněji než cestou zákazů. Součástí nabídky je také kurz Kyberšikana, kde zájemci dostanou ucelené informace o této problematice. Na seminářích určených pro rodiče dětí se specifickými poruchami učení budou představeny dostupné programy, které pomáhají například při výuce českého jazyka a matematiky. Speciální nabídka je připravena také pro pedagogy základních škol. Nové vzdělávací středisko bude sloužit i jako školicí zařízení pro zaměstnance magistrátu v oblasti informačních technologií. Více informací lze získat na www.ddd.plzen.eu. (red)

Okénko sociálních služeb

Senioři opět pobaví seniory Odbor sociálních služeb magistrátu připravuje již pátý ročník seniorského kulturního maratonu nazvaného Senioři opět baví seniory – a nejen je..., který se uskuteční 17. května v Měšťanské besedě. Mezi plzeňskými seniory a invalidními důchodci je mnoho těch, kteří se mají čím pochlubit. Zpívají, tančí nebo třeba recitují. Zájemci o účast na akci Senioři opět baví seniory se mohou do 30. dubna přihlásit na telefonním čísle 378 033 357, mobilu 602 230 374 nebo prostřednictvím emailu [email protected], případně osobně na odboru sociálních služeb v Martinské 2 u Jarmily Srbkové.

Nová dopravní služba zahájila provoz Přepravu seniorů nad 70 let a těžce zdravotně postižených občanů zajišťuje od dubna letošního roku SENIOR EXPRES. Zájemci si mohou prostřednictvím čísla 601 381 381 objednat přistavení osobního automobilu (na snímku). Za každou jízdu po městě zaplatí dospělý 30 korun a dítě s průkazem ZTP a ZTP/P hradí 20 korun, mimo Plzeň pak 11 korun za každý ujetý kilometr. Služba SENIOR EXPRES je poskytována denně od šesti do 22 hodin. Podmínkou je včasné telefonické objednání v předstihu nejméně dvou pracovních dnů. Vznik tohoto způsobu přepravy inicioval odbor sociálních služeb magistrátu, provoz zajišťují dopravní podniky. (red)

Před čtvrt stoletím vznikla Městská památková rezervace Plzeň Plzeňské historické jádro bylo prohlášeno nařízením vlády městskou památkovou rezervací 19. dubna 1989. Plzeň se tak dostala do výsostného klubu nejvýznamnějších měst České republiky. Regenerace historického jádra pokračuje již 25 let. Mnozí si nyní těžko vybaví původní zchátralý stav domů, jejich průčelí a dvorů, zanedbaný sadový okruh či asfaltové náměstí. Změna k lepšímu, která se zde uskutečnila, je nepřehlédnutelná. Výsledky tohoto procesu zaujaly i zahraniční komisaře při výběru kandidáta na titul Evropské hlavní město kultury 2015. V roce 2009 připomněla 20. výročí Městské památkové rezervace Plzeň výstava ve Smetanových sadech, kde byly na fotografiích prezentovány úpravy prostředí a domů v historickém jádru. Jeho obnova ale pokračovala i v dalších pěti letech. K významným počinům na veřejných prostranstvích patří dokončení úpravy části okružních sadů, takzvaných plzeňských Benátek, vrácením vodní plochy do míst, kudy po staletí protékala voda v Mlýnské strouze. Současně byl opraven jediný dochovaný opevňovací barokní prvek, bastion z poloviny 17. století. V přilehlé části sadů 5. května přibyly herní prvky pro děti.

V létě 2010 byly instalovány nové kašny na dokončené a vydlážděné náměstí Republiky. I nadále mají své zastánce a odpůrce, ale postupem času se již stávají nedílnou součástí historického jádra. V roce 2012 se po dlouhých letech příprav dočkala výměny povrchů Perlová ulice a okolí Pivovarského muzea. Na vozovku a chodníky se vrátila dlažba, byly sem instalovány historické lampy. Nejenže se tak vylepšilo prostředí kolem významných turistických cílů, ale propojily se již dříve obnovené úseky v sadech 5. května a Rooseveltově ulici. Loni skončila úprava celé Veleslavínovy ulice. Budovy pedagogické fakulty a krajského soudu tak nyní obklopuje důstojné prostředí. Součástí rekonstrukce bylo také osazení historických konzolových lamp na jejich průčelních fasádách. Z opravených objektů je nejvýznamnější dokončení obnovy areálu františkánského kláštera, kde našlo od roku 2012 své místo Muzeum církevního umění plzeňské diecéze. Zvláště je nutné vyzdvihnout obnovu Rajského dvora s restaurovanými gotickými omítkami, ambity s kapitulní síní a interiéry klášterní knihovny. Nelze nezmínit práci Ateliéru Soukup a architekta Jana Soukupa, který byl iniciátorem vzniku

tohoto muzea i celkové koncepce obnovy areálu kláštera. Finančně se na jeho opravě významně podílelo město Plzeň. Z jeho rozpočtu byla dále uhrazena oprava domu na náměstí Republiky 23, kde v roce 2009 vzniklo Muzeum loutek. Byla tak završena dlouholetá snaha o vytvoření trvalé připomínky zdejší bohaté loutkářské tradice a osobností Josefa Skupy a Jiřího Trnky. Zásadní jsou rovněž aktivity vlastníků jednotlivých domů, kteří pomáhají dotvářet obraz města a uchovávat nejdůležitější urbanistickou a architektonickou strukturu historického jádra opravami svých nemovitostí. V posledních pěti letech byly obnoveny fasády domů například v Bezručově ulici 2 a 4, na náměstí Republiky 16, 19, 22, v Dominikánské 4, Pražské 7, Prešovské 18, Perlové 4, Veleslavínově 12, 24, 26, 36 a 38. Dále byly zrestaurovány některé renesanční či barokní portály v parterech domů v Pražské ulici 7 a 11 či v Perlové 14. Konečně začala celková oprava domu na náměstí Republiky 24, kde zatím došlo k částečné obnově průčelní fasády. Vnitřní úpravy budou dokončeny ještě letos. V průběhu roku má začít obnova domu na náměstí Republiky 5, a to opravou průčelní fasády. Na řadu úprav nemo-

vitých kulturních památek poskytl dotace odbor památkové péče magistrátu. I letos počítáme s podporou několika stavebních úprav v památkové rezervaci. Na co se lze zcela jistě těšit, je zpřístupnění zrestaurovaného interiéru Staré synagogy ve dvoře domu ve Smetanových sadech 5. Židovská obec počítá s využitím těchto prostor pro kulturní a výstavní účely. Je jistě dobrou zprávou, že období mezi roky 2009 až 2014 výrazně přispělo či ještě přispěje k další obnově historického jádra. Cílů je ještě řada. Stačí zmínit úpravu okružních sadů pod Divadlem J. K. Tyla, pěší zónu v Riegrově ulici, dokončení úprav ulic historického jádra, kde dosud nebyly obnoveny povrchy a instalováno historické veřejné osvětlení či nekončící udržovací práce na domech, které již byly před lety opraveny nebo na rekonstrukci ještě čekají. Pevně věřím, že regenerace Městské památkové rezervace Plzeň bude pokračovat v obdobné míře, protože bez udržení odkazu minulosti není na čem stavět v přítomnosti i budoucnosti. Petr Marovič, vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně

Od dubna zajišťuje přepravu seniorů a handicapovaných SENIOR EXPRES. Foto: archiv

Charita nabízí pomoc Ukrajině S nabídkou možnosti spolupráce při pomoci obětem násilí na Ukrajině přichází Charita Česká republika. Jakákoliv pomoc lidem v této zemi přímo na místě je nejúčinnější, zároveň je to prevence proti masivní migraci. Charita nepřichází na Ukrajinu řešit politické a ekonomické problémy, ale snaží se pomoci konkrétním rodinám a všem, kteří utrpěli újmu kvůli současné situaci. Obyvatelům Ukrajiny lze prostřednictvím Charity Česká republika pomoci jakoukoliv částkou zaslanou na sbírkový účet u České spořitelny a.s., číslo 55660022/0800, variabilní symbol 104.


PLZEŇ 2015

Výstavy přiblíží rodáky i umělce ze zahraničí Rok 2015, kdy se Plzeň bude pyšnit titulem Evropské hlavní město kultury, bude ve znamení nejen živého umění a sezony nového cirkusu, ale také několika velkých výstav pořádaných ve spolupráci se Západočeskou galerií a Galerií města Plzně. Jako první se představí výstava věnovaná Jiřímu Trnkovi. Ten jako talentovaný student začínal v Plzni pod vedením profesora Josefa Skupy, který ho přivedl od kresby k divadlu a loutkám. Věnoval se také grafice, knižním ilustracím, tvorbě filmových kostýmů a sochařství. Ateliér Jiřího Trnky se otevře spolu se slavnostním zahájením projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 17. ledna příštího roku. Na retrospektivní výstavu věnovanou dílu a odkazu Jiřího Trnky naváže hravá výstava v Západočeském muzeu s názvem Trnkova Zahrada 2. Připravuje jí umělcův syn Jan Trnka spolu s vnukem Matyášem, kteří digitálně zpracovali originální kresby z rodinného archivu tak, aby postavy Trnkovy nejznámější dětské knihy Zahrada ožily a zavedly malé i dospělé návštěvníky do fantazijního světa her a dobrodružství. K vidění bude od 24. února 2015, kdy by Jiří Trnka oslavil 103. narozeniny. Dalším u nás méně známým, v zámoří naopak vysoce ceněným plzeňským umělcem, je Gottfried Lindauer. Vystudoval malířskou akademii ve Vídni, kam údajně z Plzně doputoval pěšky. Když měl být po-

volán do armády, rozhodl se opustit Evropu a zamířil na Nový Zéland, kde maloval portréty Britů i původních domorodých obyvatel. Nyní jsou nesmírně ceněny zejména jeho portréty maorských náčelníků a scény ze života Maorů z období britské kolonizace. Pro Nový Zéland je Lindauer ikonou. Má pomník v Aucklandu a je po něm pojmenován dokonce novozélandský sekt. Lindauerovo dílo je ceněno nejen pro výrazné umělecké kvality, ale také pro etnografickou přesnost, s jakou zachytil svět maorského etnika. „V rámci programové linie Tranzit a menšiny se věnujeme právě tématům, jako jsou příběhy minorit. Přijmout cizince za své znamená více, než je asimilovat. Znamená to projevit stejně jako Lindauer zájem o jejich kulturu a zvyky a považovat je za sobě rovné. Společnost se musí naučit větší otevřenosti vůči různým barvám pleti, národnostem či zvykům. Otevřít se dialogu kultur znamená i otevřít se dialogu mezi všemi minoritními skupinami,“ vysvětluje programový ředitel Plzně 2015 Jiří Sulženko. „Přivezeme kolem 43 portrétů a dvě rozměrná plátna s žánrovými výjevy ze života Maorů, které nebyly v Evropě nikdy vystaveny. Jednání s vedením Auckland Art Gallery byla velmi důkladná a museli jsme prokázat, že s obrazy budeme zacházet s náležitou úctou. Maoři mají ke svým předkům velmi hluboký vztah, dokonce věří v jejich téměř

Výběr z programu duben–květen • 16.–20. 4. náměstí Republiky – Putovní výstava fotografií z posledního ročníku CZECH PRESS PHOTO • 17. 4. od 18.30 h Dům hudby – přednáška o komunitním zahradničení • 18. 4. od 20 h KD Peklo – Africký ples, vyvrcholení dvouměsíčního festivalu Afrika naživo • 23. 4. od 18.30 h KD Peklo, kavárna Nebe – Setkání Plzeňanů se zajímavými nápady a záměry v kultuře i podnikání EVERFUND OFFLINE vol.02 • 23. 4. od 20.30 h KD Peklo – Otevření kavárny Nebe, vystoupí kapely britské i české hudební DIY scény •2 5.–26. 4. Hlavní vlakové nádraží – Venkovské miniEXPO nabídne tipy na výlety za industriálním dědictvím Plzeňského kraje, fotografie a modely technických památek, výtvarné dílny pro děti a vystoupení různých kapel. Program na www.venkovPlzni.cz •1 6. 5. KD Peklo – Retrodisko v Pekle - oslava 45. výročí pořádání první diskotéky v Plzni •1 6.–17. 5. Bavorské dny v Plzni: představení kultury a gastronomie sousedního regionu Více informací je k dispozici na www.plzen2015.cz. Akce se konají v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.

magickou moc a také z těchto důvodů jsou Lindauerovy portréty považovány za jakési relikvie, jejichž prostřednictvím mohou se zpodobenými osobnostmi navázat přímý kontakt,“ doplňuje ředitel Západočeské galerie Roman Musil. Výstava se uskuteční od května do srpna 2015. V rámci mezinárodní umělecké spolupráce uvede Západočeská galerie od ledna do března 2015 výstavu s názvem Mnichov: Zářící metropole umění. „Rádi bychom představili Mnichov v letech 1870 – 1918 jako jed-

nu z nejvýznamnějších uměleckých metropolí v Evropě,“ upřesňuje Roman Musil. Na výstavě budou zastoupena díla umělců reprezentujících například slavnou Mnichovskou malířskou školu, takzvaný Jugendstil i avantgardní hnutí skupiny Der Blaue Reiter, a to ze sbírek Städtische Galerie im Lenbachhaus und Kunstbau München a Muzea Villa Stuck. Mezi autory těchto děl jsou taková jména jako Gabriel von Max, Franz von Stuck, Lovis Corinth, Vassily Kandinski, Paul Klee a další. (mr)

Západočeské muzeum v Plzni nabídne v příštím roce výstavu s názvem Trnkova Zahrada 2. Ilustrace: Matyáš Trnka

Diskuse nabídne inspiraci Příběhy lidí, kteří se prosadili díky vlastním nápadům, představí diskusní akce Kulturquell, kterou pořádá společnost Plzeň 2015 v pátek 23. května v budově Českého rozhlasu Plzeň. Účastníci mohou tváří v tvář diskutovat a vyměňovat si názory s výjimečnými osobnostmi z byznysu, designu či kultury. Diskuse se zúčastní například investorka a partner poradenské firmy CEAG Margareta Křížová, designérka nejen erotických pomůcek Anna Marešová, odborník na kreativní průmysly a náměstek Ministerstva kultury Estonské republiky Ragnar Siil nebo Sabrina Sadowska, manažerka Ballett Chemnitz a zakladatelka nadace Foundation Dance - Transition Centre Germany, která pomáhá tanečníkům po skončení jejich kariéry. Zájemci, kteří chtějí načerpat odvahu a inspiraci pro své nápady a také získat rady, jak začít podnikat, se mohou registrovat zdarma na www. plzen2015.cz/kulturquell. V době mezi 15. a 17. hodinou si každý může rezervovat až čtyři 30 minutové rozhovory s hosty. Od 20 hodin se uskuteční živě vysílaná rozhlasová debata s těmito osobnostmi. Účastníci Kulturquellu ji mohou vyslechnout jako diváci přímo ve studiu. (mr)

Díky nápadům Plzeňanů se město změní k lepšímu Přes 20 nejzajímavějších podnětů na zlepšení života v Plzni, které zaslali jednotlivci i občanská sdružení v rámci druhého ročníku komunitní výzvy Pěstuj prostor, dostane šanci, aby se proměnily ve skutečnost. Odborná porota je vybrala z více než stovky nápadů. Evropské hlavní město kultury se tak díky svým obyvatelům za podpory společnosti Plzeň 2015 postupně proměňuje v příjemnější místo pro život. K vybraným projektům patří například záměr kultivace okolí pramenů na Roudné či prostor u vlakového nádraží Plzeň zastávka, kde vzniká místo pro tvůrčí činnost v podobě dílny na knižní vazbu a galerie. Oživení Českého údolí v Borském parku rozvojovými aktivitami v přírodě pro plzeňskou veřejnost plánují členové skautského střediska Střela: „Rádi bychom zvelebili místa, jež společně obýváme, do podoby, kte-

rá bude zvát lidi: zastavte se a užijte si s vašimi dětmi skutečnou hru v přírodě,“ přibližuje Dana Lukášová. S originální nabídkou volnočasových aktivit přichází také nezisková organizace Envic. „V Plzni je mnoho míst, která jsou skvělá pro pobyt pod širým nebem a relaxaci, často však chybí to nejdůležitější, lidé, kteří by zde trávili čas,“ vysvětluje Václav Šváb a navrhuje: „Na vybrané místo umístíme Almaru překvapení. Stačí získat klíč nebo číselný kód od zámku, otevřít ji a vzít si pétanque nebo frisbee, deku, knihu, společenskou hru, na místě nakreslit obraz nebo vysadit rostlinu ze semínka, uloženého v Almaře.“ Díky dalšímu nápadu Envicu Plzeň během příštího jara vykvete v Evropské hlavní město kultury, které ozdobí tisíce barevných květin. Do sázení cibulek se zapojí školy i dospělí.

S uskutečněním nápadů pomůže společnost Plzeň 2015 jak finančně, tak zprostředkováním jejich projednání na příslušných úřadech. „V průběhu dubna porota i zástupci společnosti Plzeň 2015 posoudí grantové žádosti a rozdělí dotace. S autory podnětů, kteří o peníze nežádali, se průběžně scházíme a pomáháme jim projekty dále rozvíjet. Těší nás, že se řada z nich chce také zapojit do Evropského dne sousedů 31. května a rozvíjet komunitní vztahy i během tohoto svátku,“ doplňuje Marek Sivák, koordinátor projektu Pěstuj prostor. V rámci programu se již podařilo v loňském roce uspořádat 32 akcí pro veřejnost, kterých se zúčastnilo přes 1300 návštěvníků. Všechny nápady jsou k nahlédnutí na internetových stránkách www.plzen2015.cz/verejnyprostor. (mr)

ROZHOVOR

Ida Kaiserová: Chceme spojovat lidi z odlišného prostředí v procesu tvorby Společnost Plzeň 2015 nezapomíná na národnostní menšiny a cizince. Projekt Chaloupka strýčka Toma jim od konce loňského roku nabízí především možnost zapojit se do různých tvůrčích dílen. Inspirací pro název projektu se stala stejnojmenná knížka Harriet Beecher Stoweové, která ve své době významně ovlivnila Ameriku i Velkou Británii v boji proti otrokářství. Manažerka projektu Ida Kaiserová pochází z Prahy, kde vystudovala sociologii na Univerzitě Karlově. Do kontaktu s cizinci a zástupci menšin žijících u nás se dostala díky svému působení v Centru pro komunitní práci západní Čechy a na Západočeské univerzitě v Plzni, kde zpracovala řadu výzkumů na toto téma. Čeho se konkrétně týkala vaše práce? Psala jsem například reportáž o cizincích v Plzni zaměřenou na téma takzvané prekarizované práce neboli různých nejistých částečných úvazků, švarcsystému a podobně. Právě cizinci jsou často předmětem vykořisťování a nelegálních praktik. Na jejich znevýhodněném postavení vydělávají pracovní agentury i průmyslové podniky. Tenhle segment pracovního trhu mě zajímal jako socioložku i jako matku, která sama

znevýhodnění na pracovním trhu zažila, a to právě na univerzitě. Jak začala vaše spolupráce s týmem Plzeň 2015? V roce 2010 mě oslovila Olga Škochová, která organizovala kulaté stoly, kde se řešily kulturní a další potřeby města. Zpracovala jsem pro přípravný tým studii o vztahu cizinců a kultury v Plzni. Ta se pak stala součástí podkladů, se kterými město vstupovalo do soutěže o titul Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Mohla byste projekt Chaloupka strýčka Toma blíže představit? Jedná se o takzvaný přihláškový projekt. Původně měl fungovat už od roku 2012. Prostor pro něj se však našel až nyní. Máme tedy méně času na zapojování lidí, a proto se snažíme vytvářet konkrétní adresnou nabídku. Chceme zájemcům nabízet kurzy s tvůrčí náplní, které by lidi z kulturně odlišného prostředí spojily právě v procesu tvorby. Navíc chceme dát těmto lidem možnost ukázat výsledky jejich činnosti na veřejnosti. Vnímám to jako zajímavou prointegrační aktivitu. Co všechno máte jako manažerka projektu na starost?

Ida Kaiserová má v týmu Plzeň 2015 na starost projekt Chaloupka strýčka Toma. Foto: Plzeň 2015 Cizinců je v Plzni pravděpodobně více než 20 tisíc a my se snažíme alespoň ty, kteří mají zájem, zapojit do smysluplných kulturních aktivit, především do tvůrčích dílen. Některé organizujeme přímo v kulturním domě Peklo, kde má nyní společnost Plzeň 2015 sídlo, další se snažíme organizovat především tam, kde žijí jejich děti. Kteří cizinci mají o spolupráci největší zájem a naopak?

O spolupráci mají rozhodně zájem lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu. Je tam kulturní blízkost a velká touha se zařadit do české společnosti. Naopak nezájem o různé aktivity u nás se tradičně přisuzuje lidem z Vietnamu, já sama tolik přímých zkušeností nemám. Kde se o projektu dozvědí cizinci, kteří by se chtěli zapojit? Nejlépe na našich webových stránkách www.plzen2015.eu. Jaké konkrétní akce už se v rámci Chaloupky strýčka Toma uskutečnily? Pokračuje dramatická dílna nazvaná Sám mezi lidmi podle projektu divadelní pedagožky Blanky Luňákové. Blanka připravuje se skupinou cizinců divadelní představení, které se snaží uchopit jejich zkušenosti s životem v naší, pro ně však v cizí, kultuře. Pokud půjde vše dobře, premiéra se uskuteční na počátku příštího roku. Skupina má devět členů, je tam Čech, Slovák a lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu. Za sebou již máme první Restaurant Day na Borských polích, v místě, které jakoby nepatřilo do města. Je zde univerzita, obchodní centra a průmyslová zóna, ve které pracuje velké množství lidí ze zahraničí. V únoru jsme si

postavili na rohu dvou ulic na Borských polích stánek, stůl a židle a nabízeli jídlo jako v restauraci. Prodali jsme zhruba 50 porcí. To jídlo, řízek a bramborovou polévku, navařila skupina akčních babiček z dobrovolnického centra Totem a ve stánku nám pomáhala také Diakonie západ. Všem bych ještě jednou ráda poděkovala za to, že do toho šli nezištně s námi. Jaké aktivity ještě letos chystáte? Jak už bylo uvedeno, připravujeme výstavu insitních neboli laických umělců, cizinců žijících v Plzni. Výstava bude navíc jakýmsi mentálním mostem propojena s akcí, kterou chystá organizace Člověk v tísni. Jedná se o výstavu fotografií nazvanou Migranti fotí migranty. Autoři fotografií měli zachytit sebeprezentaci, migrační zkušenost, život v komunitě a práci v českých domácnostech. Myslím, že to bude velmi zajímavé a obsažné. Zájemci mohou výstavu vidět od 12. do 31. května na plzeňském hlavním vlakovém nádraží. Možná, že se Blance Luňákové a jejím „drama-studentům“ podaří připravit i malou etudu a vystoupí zde na vernisáži. Na co se nejvíce těšíte v roce 2015? Že si zajdu na nějaký opravdu dobrý koncert. (red)

S lavnosti svobody 2014


Slavnosti svobody Plzeň 2.–6. května 2014

9.00–20.00

Program klubů vojenské historie – vojenská historická technika, výstroj, výzbroj, vznik americké armády, ukázky ze života vojenských historických i současných táborů: 16. obrněná divize, 17. výsadková divize, Československá samostatná obrněná brigáda, tábor wehrmachtu, REGI Base II., projížďky v džípech a na koních, air-softová střelnice pro děti

10.00–16.00

Prezentace Městské policie Plzeň – informace o práci městské policie, soutěže pro děti

9.00–22.00

Kulturní program – 9.00 „AFN 1945“, 15.30 Čáry Máry, 17.00 Lignit, 19.00 Michal Tučný revival Plzeň, 21.00 Košík Band

9.00–18.00

Patton Memorial Pilsen – doprovodný program muzea

9.00–20.00

Checkpoint Raiders – kontrolní bod současné US Army, komentované prohlídky – každou celou hodinu

Prostor pod Lochotínským amfiteátrem

9.00–20.00

„Plzeň 1945“ – dobový kemp americké 16. obrněné divize a Československé samostatné obrněné brigády, výstava těžké pancéřové techniky a další kolová vozidla z období II. světové války, velitelský štáb, polní kuchyně, ošetřovna, umývárny, plot s dobovými plakáty, pořadová cvičení a další ukázky z vojenského života

náměstí Republiky

18.00–23.00

Kulturní program – 18.00 Pilsner Jazz Band, 19.20 MONOGRAM, 20.30 General Patton – velkoformátová projekce oscarového filmu pod širým nebem

9.00–20.00


10.00–17.00

Prezentace Městské policie Plzeň – informace o práci městské policie, dynamické a statické ukázky, kynologie, soutěže pro děti

9.00–23.00

Kulturní program – 9.00 AFN 1945, 13.00 Lidová hudba z Chrástu, 15.15 Blue Gate, 17.15 Flaxa, 20.00 King Swing, 22.30 Bombardéry nad Plzní – pyrotechnická show

OC Plaza – prostor za řekou

Pátek 2. května 2014

Pobřežní ul. KD Peklo


Sobota 3. května 2014

15.00 Pobřežní ul. KD Peklo

9.00–18.00

Patton Memorial Pilsen – doprovodný program muzea, 10.00 Beseda s veterány II. světové války, autogramiáda

9.00–20.00



12.00–22.00

Kulturní program – 12.00 Folklórní soubor Jiskra a Jiskřička, 13.40 Hudba Hradní stráže a Policie ČR, 14.45–15.00 All American Legend – příjezd vozidel Jeep Wrangler Club a motocyklů Harley Davidson, 15.00 Jimy Bozeman, 16.20 Taxmeni, 17.30 příjezd 23. Průzkumné eskadrony „George´s NAUGHTY BOYS“, 19.00 Marta Kubišová, 20.30 The Tap Tap


9.00–20.00


9.00–19.00


10.00–16.30

Prezentace plzeňských skautů – trampolína, pohybové aktivity, malování na obličej

9.00–19.00

Kulturní program – 9.00 AFN 1945, 14.15 Alternativa, 16.15 Míša Leicht, 17.20 Ticket

9.00–18.00


9.00–13.00

Militaria burza

9.00–19.00



9.00–19.00


Husova ulice

9.15

Položení květin u památníku 16. obrněné divize

Chodské náměstí

10.00

Položení květin u památníku 2. pěší divize



Neděle 4. května 2014

Pondělí 5. května 2014 Úterý 6. května 2014

Convoy of Remembrance 1945 – příjezd kolony, výstava historických vozidel

Sukova ul., Klatovská tř., nám. Republiky

11.00–12.30

Convoy of Liberty – výjezd ze Sukovy ul. v 11.00, předpokládaný dojezd konvoje na nám. Republiky v cca 12.30


12.00–19.00

Kulturní program – 12.00 Junior orchestr ZUŠ B. Smetany, 13.40 vystoupení skotských dudáků The Rebel Pipers, 14.40 Výsadek nad Plzní II. (parašutistický seskok do srdce města), 15.40 Druhá tráva, 17.00 vyhlášení Stipendia generála Pattona, 17.15 Udělení medailí ředitele Krajského vojenského velitelství Plzeň, 18.00 Glenn Miller – Tribute to the legend


9.00–17.00


náměstí Míru

16.00

Pietní akt u památníku Obětem II. světové války a padlým československým a spojeneckým letcům

Divadlo J. K. Tyla

19.00

Dětská opera Brundibár


9.00–17.00


radnice

10.30

Pietní akt u pamětních desek na schodišti radnice

Americká tř.

16.30

Vzpomínkový akt u památníku „Díky, Ameriko!“

Doprovodný program 25. 4., 17.00 26. 4., 13.00 26. 4.–16.5. 2. 5.–31.5.

Pietní akt u památníku amerických letcům – Plzeň-Litice Pietní akty u památníků padlým americkým letcům a křimickým občanům padlým v 1. a 2. světové válce – Plzeň-Křimice Pomníky z 2. světové války, výstava – Mázhauz plzeňské radnice Slavnosti svobody, výstava fotografií – Smetanovy sady

Více informací na www.slavnostisvobody.cz

2. 5., 18.00 3. 5., 10.00–17.00 6. 5.–24. 5. 7. 5.–30. 5.

The Accidental Hero – příběh amerického podplukovníka, který osvobodil Plzeň, vstup zdarma – radnice, Velký klub Den otevřených dveří Českého rozhlasu Plzeň, více informací na www.plzen.rozhlas.cz ČRo Plzeň, nám. Míru 10 Connections 2014, výstava – Galerie L. Sutnara Michael Borek – Bdělé snění / Wide Asleep – Half Awake, výstava – Galerie Evropského domu Změna programu vyhrazena


Takzvaná bublinková fasáda už zdobí průčelí Nového divadla. Výsledný efekt bude zajímavý mimo jiné tím, že jednotlivé bubliny budou nasvíceny barevnými světly. Divadelní budova už je postavena zhruba ze tří čtvrtin. Dokončují se jevištní technologie, které patří k nejmodernějším v Evropě. Uvnitř velkého sálu se rýsují řady sedadel, kterých bude celkem 461. Foto: Pavel Křivánek

Muzikál Producenti se v březnu poprvé představil publiku ve Velkém divadle. Úspěšnému dílu Mela Brookse nechybí nosná hudba s velkými melodiemi, taneční čísla ani vtipný příběh. Na snímku Jan Kříž v roli účetního Leo Blooma. Foto: Pavel Křivánek

Roman Mády z Plochodrážního klubu Plzeň a cyklista Jaroslav Snášel se stali nejlepšími sportovci za rok 2013, první v kategorii staršího žactva, druhý v kategorii dorost. V obřadní síni radnice byli oceněni také trenéři, družstva a sportovní akce. Organizátorem vyhlášení nejlepších sportovců města Plzně je každoročně Nadace sportující mládeže. Na snímku olympijská vítězka a členka správní rady Nadace sportující mládeže Kateřina Emmons spolu s jedním z oceněných v kategorii mladšího žactva, rychlostním kanoistou Petrem Vítem. Foto: archiv

Unikátní interiér bytu lékaře Josefa Vogla, který navrhl světoznámý architekt Adolf Loos, si veřejnost poprvé prohlédne 18. dubna, u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel. Z původního vybavení se zachovaly jen dvě místnosti, jídelna a obývací pokoj. V roce 2003 byly zrekonstruovány a nyní jsou také vybaveny replikami nábytku, který byl vyroben na základě dochovaných fotografií. Foto: Martin Pecuch

Začala první etapa obnovy Lochotínského parku. Zhruba 150 stromů určených kvůli jejich špatnému stavu k pokácení nahradí nové dřeviny. Součástí projektu jsou dále úpravy cest, rekonstrukce hudebního pavilonku a stabilizace Chotkovy skalky. Vznikne zde rybníček na zachycení vody. Počítá se také s umístěním nových laviček. Vše by mělo být hotovo v polovině příštího roku. Foto: Michal Böhm

V hudební anketě Žebřík 2013 slavili největší úspěch Kryštof, Mandrage a Tomáš Klus (na snímku). Objevem roku se stali We On The Moon a speciální ocenění převzal Miro Žbirka. Slavnostní vyhlášení cen se poprvé v historii ankety uskutečnilo v prostorách Fakulty umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Organizátory akce byly magazín iReport a Plzeň 2015. Foto: Petr Tibi, iReport


Filmový festival Finále zahájí snímek Hany

Bedřich Macenauer by se dožil 85 let

První český film natočený na jeden záběr s názvem Hany zahájí letošní 27. ročník filmového festivalu Finále Plzeň. Dílo režiséra Michala Samira a producenta Matěje Chlupáčka vzniklo během pouhých tří loňských zářijových nocí v centru našeho města. Návštěvníci přehlídky se mohou těšit i na soutěžní část rozšířenou o slovenské filmy a televizní tvorbu. Součástí festivalu budou také pocty třem významným filmařům, kteří letos oslaví osmdesáté narozeniny, režisérce Věře Plívové-Šimkové, režiséru Juraji Herzovi a kameramanu Miroslavu Ondříčkovi. Během celého filmového týdne nabídnou organizátoři řadu besed s filmovými osobnostmi, autorská čtení i projekce krátkých filmů. Snímek Hany bude uveden v neděli 27. dubna. „Jsme velmi rádi, že se nám podařilo předpremiéru pro Finále získat a že diváci v Plzni uvidí snímek jako první,“ říká výkonná ředitelka festivalu Eva Veruňková Košařová. Pro Michala Samira je Hany režijním debutem. Dvojice mladých tvůrců ale výrazně zaujala už na loňském Finále filmem Bez doteku, který byl pro změnu režijním debutem Matěje Chlupáčka. Hany

se podařilo natočit za neuvěřitelné tři noci v ulicích Bezručova, Františkánská a Bedřicha Smetany. „Plzeň jsme si vybrali především pro nádherné lokace v centru a ohromnou vstřícnost města,“ shodují se Michal Samir a Matěj Chlupáček. Celý příběh a herecké akce se dva měsíce před natáčením každý den důkladně zkoušely se všemi 50 postavami, které ve filmu hrají. Do hlavní role své generační výpovědi obsadili tvůrci držitele Českého lva Ondřeje Malého, objeví se v něm i Hana Vagnerová, Jitka Schneiderová, Pavla Tomicová a další známé tváře. Do soutěže nových celovečerních hraných a animovaných filmů bylo tentokrát vybráno 14 celovečerních filmů z 32 přihlášených. Festivalové publikum uvidí mimo jiné Revival režisérky Alice Nellis, novinku Jana Hřebejka Líbánky a Hořící keř Agniezsky Holland. Ze slovenských počinů to budou například Ďakujem, dobre režiséra Mátyáse Priklera nebo Zázrak Juraje Lehotského. Mimo soutěž bude uvedeno 18 snímků. Poprvé se budou udílet celkem čtyři Zlatí ledňáčci. Ke kláním celovečerních hraných a animo-

Wo-Co Husovka nabízí sdílený prostor

Od první plzeňské diskotéky uplynulo 45 let

S cílem podpořit vznik kreativních nápadů otevírá Plzeň 2015 sdílený pracovní prostor „Wo-Co Husovka“. Bývalá třída ve třetím patře školy na Husově náměstí je k dispozici zájemcům, kteří hledají příjemné prostředí s internetovým připojením, kde mohou za minimální náklady pracovat, pořádat diskuze, tvůrčí dílny, navázat kontakty s lidmi z jiných kreativních odvětví či si zde domluvit schůzku. „V poslední době k nám čím dál častěji přicházejí požadavky na vznik pracovního prostoru, který by fungoval sdíleně. Prosby jsme vyslyšeli i díky Tomáši Kubovi, který připravuje v budově otevření waldorfské školy a velkoryse nám nabídl její část k využití. Do doby, než otevřeme kreativní inkubátor na podporu podnikání na Světovaru, se zájemci mohou stát členy Wo-Co Husovka. Podmínkou je chuť a schopnost zapojit se do společných projektů, jako je například organizace komunitního festivalu či redesign neboli vylepšení vzhledu veřejných prostor,“ vysvětluje Michaela Mixová. Zájemci se mohou hlásit na email [email protected]. (mr)

Do prvního a dlouhou dobu jediného plzeňského klubu Dominik se od jeho otevření 14. října 1966 chodilo především na koncerty. Zlom nastal před 45 lety. V dubnu 1969 se zde odehrála první diskotéka v západních Čechách. Za tříkorunové vstupné tehdy diskžokej Zdeněk Raboch nabídl jejím návštěvníkům to nejlepší, co tehdy obsahoval jeho hudební archiv. Převažovaly nahrávky v angličtině, Beatles, Rolling Stones, ale z vinylových desek zněl i Olympic nebo Petr Novák. Zdaleka se nejednalo jen o hudbu k tanci, na diskotéky se tehdy chodilo hlavně poslouchat desky, které byly pro většinu hudebních fanoušků zcela nedostupné. Zájem byl obrovský, na schodech ke klubu stála vždy před začátkem diskotéky dlouhá fronta. Plzeň tehdy zaostala za hlavním městem o dva roky. „První diskotéku v Československu uspořádal v Praze Petr Černocký v roce 1967. Hodně jsem o ní slyšel od známých, kteří tam studovali nebo bydleli. Neměl jsem ale přesnou představu, jak se taková diskotéka uvádí. Jako posluchač Radia Luxembourg jsem se snažil napodobit jeho styl. Pak jsem zjistil, že Pražáci uváděli písničky úplně jinak. Jejich hlasový projev za-

Snímek Hany vznikl během tří loňských zářijových nocí v centru Plzně. vaných filmů a dokumentů přibyla nově soutěž českých a slovenských televizních formátů v kategoriích dramatická a komediální tvorba.

čali postupně kopírovat diskžokejové v celé republice,“ vzpomíná na své začátky za mixážním pultem Zdeněk Raboch. Není bez zajímavosti, že první diskotéky se v Dominiku konaly v pondělí od 18 do 21 hodin. „Tehdy nám to připadalo, že žijeme nočním životem. Samozřejmě součástí klubu byl také bar. Pivo se tam ale překvapivě nenalévalo. Nejoblíbenějším pitím byla kofola s rumem. Ceny nápojů na baru stoupaly podle toho, kolik měl barman upito,“ připomíná diskžokej s úsměvem. „Normalizace byla v té době teprve v počátcích. Mohl jsem si ještě leccos dovolit. V roce 1969 jsem si nechal vyrobit velkou britskou vlajku, kterou jsem pověsil na mixážní pult. Sehnat kvalitní aparaturu nebylo vůbec jednoduché. Snem každého diskžokeje byla aparatura Regent 60 z tehdejší NDR, se kterou se dalo hrát i ve velkých sálech. Tehdy jsem ji sehnal pod pultem v Praze. Byla nezničitelná, tolikrát mi ji někdo polil vínem, strefili se do ní půllitrem, a přesto pořád fungovala. O světelných efektech jsme si tehdy mohli nechat jen zdát, první se tady objevily až v osmdesátých letech,“ dodává Zdeněk Raboch.

Foto: archiv Finále

Dějištěm festivalu, který potrvá do 3. května, bude opět Měšťanská beseda. Více informací lze získat na www.festivalfinale.cz a www.facebook.com/finaleplzen. (red)

Pouštět desky ale nemohl každý. Tehdejší režim vyžadoval, aby diskžokejové absolvovali takzvané rekvalifikace. „Ty se konaly každé dva roky. Často se odehrávaly právě v Dominiku. Porota byla složená z politických a kulturních pracovníků. Obvykle byl přizván někdo z renomovaných pražských diskžokejů, Jaromír Tůma, Jakub Jakoubek, Petr Dorůžka a další. Musím ale říci, že porota jejich názor vždy respektovala. Dotyčný ovšem nesměl mít žádný politický škraloup, v tom případě bylo předem jasné, že ho vyhodí. Všichni jsme byli zpocení. Součástí rekvalifikací byl test, polovina otázek se týkala hudby a další část politiky. Museli jsme také předvést dvacetiminutovou diskotéku. Téměř tři čtvrtiny písniček musely být z produkce socialistických zemí. Hlavně nesměly chybět sovětské hity. V praxi na diskotékách to samozřejmě bylo naopak,“ popisuje průběh rekvalifikací Zdeněk Raboch. Desky se tehdy sháněly kde se dalo. „Například porotou požadovaná sovětská produkce tenkrát paradoxně vůbec nebyla k mání. Já jsem měl velké štěstí, desky mi posílala teta z Ameriky. Všichni diskžokejové tehdy sháněli singly a LP přes

ROZHOVOR

Juraj Herz: Zajímá mě hlavně budoucnost Pokračování ze strany 1 O pár let později, v roce 1968 vznikl Spalovač mrtvol. Film jste dokončoval v době ruské okupace. Tehdy jste natočil epilog, který ukazuje muzeum v troskách, ruské tanky, smutné tváře lidí a mezi nimi pana Kopfrkingla, který se usmívá. Je šance, že ještě někdy uvidíme Spalovače mrtvol i s touto scénou?

To už není možné vidět. Tehdejší ředitel Barrandova se strašně lekl, když jsem to promítl poprvé. Vystřihl to a odložil, možná spálil. Já jsem negativ po revoluci hledal, ale je pryč. Už jsem ho pak nikdy neviděl. V době normalizace jste musel čelit zákazům filmování a zásahům cenzorů do vašich snímků. Máte pocit, že teď můžete tvořit svobodně nebo se cítíte omezen diktátem peněz?

Juraj Herz si zahrál v nové festivalové znělce. V roli režiséra v ní promění herečku Hanu Vagnerovou v ledňáčka. Foto: archiv Finále

Když jsem se odstěhoval do Německa, myslel jsem, že tam budu mít naprostou svobodu. Ale měl jsem ji jen, co se týká námětu, obsah byl strašně moc limitovaný penězi. To v Praze nebylo. Tam bylo nutné neustále řešit, jak to udělat, aby mi povolili scénář. Když byl film hotový, začala další bitva. Vždy mi z něj totiž něco vystřihli. Byla to taková hra v té době. Teď čelím tlaku ze dvou stran. Filmy jsou limitované obsahem, protože jsou žádané co nejjednodušší komediální snímky. Stačí se podívat, co se dnes promítá v televizi a v kinech. S lidmi, kteří by mohli dát na filmy peníze, dost bojuji. To se týká i televizních společností. Finanční limity jsou opravdu velice tvrdé. Na čem právě pracujete? V Bratislavě měl 10. dubna premiéru krátký film, kde si sám hraji hlavní roli. Je to součást celovečerního snímku s názvem Slovensko, který obsahuje deset menších filmů od různých slovenských režisérů. Měl by se snad promítat na festivalu v Karlových Varech. Ta moje část je taková jízlivá komedie spojená s hororem. Jmenuje se Čestný občan. V každém případě mi tam useknou hlavu. Mám také hotové dva scénáře, ale jde o to, zda budu

mít na natáčení peníze. V prvním případě se jedná o thriller, druhý je vlastně taková pohádka. Ale taková, jako byly všechny mé pohádky, že se u nich děti bály. Jak si od filmování nejlépe odpočinete? Dřív jste se netajil tím, že pro vás je pobyt v přírodě za trest, teď už je to prý lepší... To ale neznamená, že když mám lepší vztah k přírodě, že tam odpočívám. Jedu rád na chalupu mé partnerky Martiny Hudečkové, ale nejraději relaxuji s knihami a u počítače. Já neustále čtu. Teď mám velice zvláštní věc od francouzských autorů bratrů Goncourtových, díky nimž vznikla Prix Goncourt, nejprestižnější francouzská literární cena. Tito bratři navštěvovali v 19. století večírky, kde se scházeli všichni slavní malíři, spisovatelé a další umělci. Po návratu domů vždy zaznamenali, co se tam dělo. Je to velmi intimní, někdy vulgární. Je zajímavé dozvědět se, jak mluvili a chovali se například Balzac a Flaubert. Vše se tam točilo kolem žen, prostitutek. Tihle bratři to sepsali a teď po 150 letech to vyšlo ve francouzštině a bylo přeloženo do němčiny. Je to celkem jedenáct knih, dohromady to má zhruba osm tisíc stran. To mě velmi baví. (kpk)

Sbormistr a dirigent Bedřich Macenauer (8. dubna 1929 – 15. listopadu 2013) se narodil v Praze, ale většinu svého života strávil v Plzni. V roce 1957 se stal sbormistrem v Divadle J. K. Tyla, kde působil také jako dirigent bezmála 40 let až do roku 1996. Na operní sbor měl přísná kritéria, kladl důraz na dokonalou hlasovou kvalitu a na vztah zpěváků k jejich práci. Během svého působení v divadle začal spolupracovat s Plzeňským komorním ženským sborem. V letech 1970 až 2004 se věnoval pedagogické práci na konzervatoři, kde dirigoval školní symfonický orchestr. Vedl také soubor lidových nástrojů, vyučoval hru z listu, improvizaci, hru orchestrálních partů a dirigování. Na pěveckém oddělení vyučoval ansámblový zpěv. Bedřich Macenauer byl rovněž autorem řady článků a recenzí v regionálním tisku. (red)

fotbalisty, hokejisty a také tiráky, kteří jezdili na Západ. Na těch jsme byli hodně závislí,“ připomíná. K průkopníkům diskoték v Dominiku patřil od 70. let také Jiří Rožánek, v 80. letech se pak těšily značné oblibě diskotéky Jiřího Berkovce. (red)

Průkopníkem plzeňských diskoték se stal v roce 1969 Zdeněk Raboch. Foto: archiv Zdeňka Rabocha

Výstava se přesunula do Domu hudby Značnému zájmu veřejnosti se na přelomu února a března těšila výstava v mázhauzu radnice inspirovaná Rokem české hudby 2014, která přibližuje hudební život v Plzni od 19. století do současnosti. Nyní je možné ji zhlédnout v Domě hudby v Husově ulici 30, kde bude umístěna do konce měsíce dubna. Odbor kultury magistrátu se snaží představit veřejnosti jejím prostřednictvím nejvýznamnější hudební spolky, sbory, instituce a osobnosti, které žily či působily v Plzni i ty, se kterými se občané setkávají v současné době.

Kniha připomíná radiotechniky Řadu zajímavostí o radiotechnickém útvaru protivzdušné obrany státu, který měl svou jednotku mimo jiné v Liticích, představuje nová kniha nazvaná Volací znak Salakuška. Název získala podle volacího znaku velitelského stanoviště radiotechnického útvaru ve Stodu, kde její autor Martin Káňa vykonával vojenskou základní službu. Publikace dává nahlédnout do počátku budování hlásných útvarů až po vznik radiotechnických praporů. (red)


P R O V OL N Ý Č A S

Statek sloužil mlynáři jako letní sídlo Vybíráme z publikace „100 zajímavostí ze staré Plzně – III.“ Velmi bohatou historii má takzvaný Říhovský statek na rohu ulic Na Roudné a Luční. Byl zřejmě postaven na místě bývalé středověké tvrze, jak dokládají některé stavební prvky v zadní dochované zdi areálu ve směru do Luční ulice. Statek kdysi patřil zemědělskému rodu Bittnerů, od kterých ho koupil vicekan-

celista (pomocný kancelářský úředník) městského úřadu Maxmilián Petráš. Po něm získal v roce 1798 stavbu známý plzeňský mlynář František Říha. Jeho mlýn býval v místech, kde dnes stojí hotel Courtyard a z jeho rodu pocházela matka plzeňského továrníka Emila Škody.

Říhovský statek na Roudné využíval mlynář František Říha jako letní sídlo.

perličky z archivu (8.) V předchozích Radničních listech bylo úkolem čtenářů odpovědět na otázku: Ve kterém roce byla slavnostně otevřena nová budova městského divadla (dnes Velké divadlo) v Plzni? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že se tak stalo v roce 1902. Při losování měl nejvíce štěstí Ondřej Jukl. Výherce získal dvě vstupenky do Divadla Alfa na inscenaci Hamleteen 9. června od 19 hodin. Tentokrát lze získat dvě vstupenky do Techmania Science Center. Stačí jen správně odpovědět na otázku: Jakým číslem byl označen dům, kde sídlila vinárna U Němců? Odpovědi lze zaslat do 17. dubna 2014 na adresu redakce nebo na email [email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Perličky z archivu, své jméno, adresu, email nebo telefonní číslo. Perličky z archivu připravuje redakce Radničních listů spolu s Archivem města Plzně.

V té době začali bohatší Plzeňané budovat za městem své „lusthausy“, předchůdce víkendových chat. Také movitý mlynář nechtěl zaostávat a přestavěl statek tak, aby v něm mohl pohodlně trávit volné dny na čerstvém vzduchu. Nechal zde postavit jednopatrový dům s mansardovou střechou. Dnes se nám může zdát úsměvné, že si bohatý mlynář koupil „letní sídlo“ jen pár stovek metrů od svého stálého bydliště, ale tehdy platila jiná měřítka... Ke statku patřila i rozsáhlá a dobře upravená zahrada, která se táhla až k Plánské ulici. V osmdesátých letech 19. století pak další majitel, Adolf Moser, nechal zahradu rozparcelovat na stavební pozemky. Samotnou budovu v roce 1882 koupil velmi bohatý majitel nýřanských uhelných dolů Servác Pankraz. Od roku 1913 statek vlastní rodina současného majitele, který v něm od začátku devadesátých let provozuje galerii a prodejnu starožitností. Úryvek a reprodukce jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most.

PSAL O SE P Ř E D 6 5 LETY

Z žalobců se stali obžalovaní V průběhu dubna 1968 se už i v regionálním tisku začaly pomalu objevovat články o konkrétních případech zneužití moci a vykonstruovaných procesech z 50. let, které postihly obyvatele bývalého Západočeského kraje. Dne 11. dubna 1968 otiskla Pravda hned dva příspěvky, z nichž jeden odkazoval na vykonstruovaný proces proti anonymnímu členovi Komunistické strany Československa vězněnému již za okupace, který strávil řadu let v pracovních táborech u Jáchymova. Druhý se týkal rovněž vykonstruovaného případu. Tentokrát už ale bylo uvedeno i jméno jednoho z postižených, stejně jako některá jména těch, kteří se na realizaci procesu podíleli. Jednalo se o perzekuci 20 zaměstnanců Západočeského konzumního družstva v Plzni z řad bývalých sociálních demokratů, kteří byli obviněni z poškozování zásobování a v tehdejším tisku byli označeni za škůdce a nepřátele pracujícího lidu. Veřejný pro-

Pamětní kniha připomíná uměleckou vinárnu U Němců Plzeňská vinárna U Němců v Sedláčkově ulici byla inspirativním místem, kde se scházeli nejen místní umělci. Ti vytvořili v letech 1930 – 1945 pamětní

knihu necudných ilustrací, vtipů a poznámek, která zrcadlí nespoutanost svých přispěvatelů i atmosféru vinárny. Kniha, ač obsahem uvolněná, je díky pl-

Pamětní kniha vinárny U Němců obsahuje také poznámku Josefa Skupy.

zeňskému knihaři Emanuelu Němcovi dílem precizním. Vazby pevné, desky potažené kůží zdobené texturou, nýty a zlatým linkováním. Uprostřed se skví kovový erb s vinným hroznem na světle modrém štítu a okřídlenou přilbicí nad ním. Básník Josef Bouzek v roce 1932 v knize poznamenává: „V ohnivých loktech tajemných tišin stín, bezednou pouští lásek nás vrhá vínu v klín, když bloudící zas toužíme být plavci z mlhovin.“ Spejbl čili Josef Skupa o dva roky a několik stránek později již mnohem prozaičtěji konstatuje: „Že jsem blbej, to jsem teď poznal na beton, protože jsem až teprve dnes objevil Němcovu vinárnu.“ Tato kniha představuje kuriozní dokument ve fondech Archivu města Plzně a svým obsahem zprostředkovává zajímavý obraz uměleckého prostředí své doby. Ondřej Maglić, Archiv města Plzně

Bobr evropský už sídlí na většině plzeňských řek Největší u nás žijící býložravý hlodavec, bobr evropský, je úzce vázaný na vodní plochy. V minulosti byl vyhuben pro chutné maso a kožešinu. Dnes je to zákonem chráněný živočich, který se vrací do naší přírody. Bobr patří mezi plaché a ostražité živočichy s noční aktivitou, proto ho potkáme jen málokdy. Jeho přítomnost však spolehlivě prozradí pokácené stromy, kmeny ohlodané do špičky, okousané větve, klacíky zbavené kůry na hromadách a naplaveninách a „zastřižené“ větve dřevin naklánějících se

nad vodu. Dalšími stopami jsou z břehu do vody „vyježděné“ skluzavky, nory a vzácně pak bobří hrady či hráze. Bobr je houževnatý stavitel dokonale přizpůsobený životu ve vodě. Má obrovský placatý ocas, který slouží jako pádlo, hustou srst, která ho chrání před zimou, ostré hlodavé zuby, zavalité tělo s krátkýma nohama, mezi prsty plovací blány a velice šikovné přední tlapy. Bobři žijí v tlupách (rodinách) a mají svá teritoria, která mají určitou kapacitu. Proto se právě v tomto ročním období většina loň-

Fotografii kmenů ohlodaných bobry nám spolu s odpovědí na hádanku z minulého čísla zaslal teprve pětiletý Vojtíšek Jaroš. Snímky pořídil u řeky Úhlavy v Černicích.

ských mláďat musí vydat do světa a najít si nové teritorium. První bobři se k nám začali šířit od západu. Dodnes si pamatuji, jak jsem se jel před 15 lety podívat na vybetonovaný návesní rybník do obce Mlýneček na Domažlicku, kde byl prokázán jeden z úplně prvních výskytů bobra evropského u nás. Stavidlo ucpané ohlodanými klacky a náznak bobřího hradu zasahujícího větvemi až na asfaltovou silnici. Následovaly obce Česká Kubice, Kdyně, postupně se pak bobři rozšířili přes Horšovský Týn po řece Radbuze do Dobřan a Plzně. V našem městě byly zaznamenány jejich první stopy kolem roku 2010 před Borskou přehradou. Další tlupa se usadila na řece Berounce na ostrově v Bukovci. Dnes jsou téměř na všech plzeňských řekách a po Berounce expandují směrem na Prahu. Bobří populace už je tady stabilní a ohlodané stromy jsou vidět jak na Radbuze u papírny, tak u kostela sv. Jiří na soutoku Berounky a Úslavy. Každý rok zasahujeme u několika případů zejména bobrů sražených autem. Jen z hráze přehrady na Borech jsme sebrali již čtyři přejetá zvířata. Bobr má za úkol v krajině zadržovat vodu, vytvářet mokřady a rybníky. Bohužel ne všichni jeho funkci v ekosystému hodnotí kladně. S rostoucím počtem bobrů v přírodě, přibývá i problémů a třenic mezi bobry a lidmi. Na druhou

stranu bobr do naší přírody patří, a i on má s námi lidmi a naší civilizací značné problémy. Desítky zvířat hynou pod koly aut, další v nejrůznějších betonových šachtách, bazénech a melioracích. Problémem pro bobry však mohou být člověkem vysazené nutrie, které jim nejen potravně konkurují, ale mohou přenášet pro bobry nebezpečné nemoci. Inu, nechme bobry bobrům a řešme to, co vyřešit můžeme. Karel Makoň, DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň Foto: archiv

ces se konal od 3. do 8. května 1951 v sále tehdejšího kina Moskva (dříve Elektra). V závěru svých článků oba autoři, z nichž jeden byl přímo perzekvován, požadovali, aby osoby, které se v rámci svých funkcí v bezpečnostních orgánech a v justici během období takzvaného kultu osobnosti zkompromitovaly, odešly z míst, jež v některých případech v roce 1968 dosud zastávaly, a jejich tehdejší činnost byla znovu prozkoumána a posouzena. Oba zmíněné texty představovaly počátek série publicistických článků či vzpomínek pamětníků, které se vracely do období 50. let a seznamovaly veřejnost s perzekucemi, jichž se tehdejší režim dopouštěl v masovém měřítku. Tato témata se mohla začít v československém tisku pomalu objevovat díky tomu, že v průběhu března 1968 de facto zanikla cenzura. Adam Skála

Archiv zve na přednášku Na přednášku Bohdana Zilynského, odborného asistenta katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, s názvem Historické a regionální vazby současných ukrajinských událostí zve Archiv města Plzně. Uskuteční se v úterý 22. dubna od 16.30 hodin v sále Velkého klubu Magistrátu města Plzně v budově radnice na náměstí Republiky. Vstup na akci je volný. Podrobné informace o přednáškách pořádaných Archivem města Plzně jsou zájemcům k dispozici na internetových adresách http://amp.plzen.eu/o-nas/aktuality/ nebo http://amp.plzen.eu/nase-aktivity/prednasky/prednasky.aspx. (red)

Z V Í Ř ÁTKA K O LE M NÁS ( 2 2 . ) V minulých Radničních listech hádali naši čtenáři, jaké zvíře se skrývá v říkance: Stromy kácí jako obr, staví hrady, je to ...? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že se jedná o bobra evropského. Pro vylosovaného vítěze Šimona Hlavsu máme v informační kanceláři radnice na náměstí Republiky cenu, kterou připravilo město a DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň, a také čtyři vstupenky do plzeňské zoo. O bobrech se můžete dočíst více v článku Karla Makoně na této stránce. Dnešní hádanka má podobu říkanky: Had se plazí po svém břiše, v úkrytu se schová tiše. Kousnutí tě nemine, když si šlápneš na...? Správné odpovědi mohou děti s pomocí dospělých poslat do 17. dubna 2014 na adresu redakce. K dispozici je také email [email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Zvířátka kolem nás, své jméno, věk a adresu!

RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 19 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň,Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail: [email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy • Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 12. dubna 2014 •

Romský asistent pomůže strážníkům. strana 3 ROZHOVOR

Recommend Documents