Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Role pojišťovacích zprostředkovatelů v pojišťovnictví Diplomová práce
Autor:
Bc. Lukáš Hrbek Finance
Vedoucí práce:
Písek
Ing. Mikuláš Morávek, CSc.
Červen 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Písku dne 25. června 2013
Bc. Lukáš Hrbek
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce Ing. Mikuláši Morávkovi, CSc. za věcné konzultace, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále chci poděkovat Mgr. Jaroslavu Volfovi z Gymnázia Písek za pomoc při organizaci dotazníkového šetření.
Anotace Přítomná diplomová práce “Role pojišťovacích zprostředkovatelů v pojišťovnictví“ se zaměřuje na oblast pojišťovnictví obecně a na typologii a roli pojišťovacích zprostředkovatelů zvláště. V první, teoretické části jsou definovány základní pojmy oboru a představena zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví. Pozornost je věnována také analýze pojistného trhu a podílu jednotlivých pojišťoven na předepsaném pojistném. Teoretické poznatky jsou v druhé části práce ověřeny dotazníkovým šetřením. Na základě výstupů z testové analýzy mohou být formulovány závěry a doporučení pro zefektivnění práce pojišťovacích zprostředkovatelů. Klíčová slova: Riziko, pojištění, pojišťovny, zprostředkovatelé pojištění, pojistný trh.
Annotation This disertation called: “ The role of insurance salesmen in the insurance industry“ is focusing on the topic of insurance industry in general, particularly is concentrating on the role of insurance salesmen. The are given definitions of basic terms and the introduction of insurance salesmen’s activity in the first theoretical part. The attention is paid to the analysis of insurance market and to the proportion of particular insurance companies of insurance premium. Theoretical knowledge is verified by questionnaire research in the second part of this disertation. On the base of outputs of text analysis could be given conclusion and recommendation for increace in efficiency of insurance salesmen. Key words: Risk, insurance, insurance companies, insurance salesman, insurance market.
4
OBSAH Úvod 1 Základní terminologie pojišťovnictví ..................................................... 9 1.1 Riziko a pojištění ........................................................................................................ 9 1.2 Vývoj pojišťovnictví u nás ....................................................................................... 10 1.3. Hlavní právní dokumenty a orgány v pojišťovnictví ............................................... 11 1.4 Základní pojmy ......................................................................................................... 13
2 Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví ..................................... 15 2.1 Typy pojišťovacích zprostředkovatelů .................................................................... 15 2.1.1 Vázaný pojišťovací zprostředkovatel ............................................................................. 16 2.1.2 Podřízený pojišťovací zprostředkovatel ......................................................................... 16 2.1.3 Pojišťovací agent ............................................................................................................ 16 2.1.4 Výhradní pojišťovací agent ............................................................................................ 16 2.1.5 Pojišťovací makléř ......................................................................................................... 16 2.1.6 Pojišťovací zprostředkovatel, jehoţ domovským státem není ČR ................................. 17 2.1.7 Samostatný likvidátor pojistných událostí ..................................................................... 17
2.2 Pojišťovací makléř .................................................................................................... 18 2.2.1 Podmínky provozování činnosti pojišťovacího makléře ................................................ 18 2.1.2 Povinnosti pojišťovacího makléře .................................................................................. 19 2.2.3 Smluvní vztah pojišťovacího makléře s pojišťovnou ..................................................... 21 2.2.4 Odměňování pojišťovacího makléře .............................................................................. 21 2.2.5 Pojišťovací makléř a klient, etika vztahu ....................................................................... 22
2.3 Role pojišťovacích zprostředkovatelů ...................................................................... 23
3 Analýza pojistného trhu v České republice ......................................... 25 3.1 Faktory ovlivňující pojistný trh ................................................................................ 26 3.1.1 Faktory vnější ................................................................................................................. 26 3.1.2 Faktory vnitřní ................................................................................................................ 27
3.2 Soukromá (komerční) pojištění - přehled ................................................................. 27 3.2.1 Pojištění obnosová a škodová ........................................................................................ 27 3.2.2 Pojištění ţivotní a neţivotní ........................................................................................... 28 3.2.2.1 Pojištění ţivotní 3.2.2.2 Pojištění neţivotní 3.2.3 Další členění pojištění ..................................................................................................... 29
3.3 Pojištění podnikatelských subjektů ....................................................................................... 29 3.4 Podíl pojišťoven na trhu podle celkového předepsaného pojistného ....................... 30 3.4.1 Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném v roce 2012 ............................. 31
5
3.4.2 Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném v prvním čtvrtletí 2013 .......... 32
3.5 Podíl pojišťoven na trhu s neţivotním pojištěním ..................................................... 33 3.5.1 Podíl pojišťoven na neţivotním pojištění v roce 2012 ........................................... 33 3.5.2 Podíl pojišťoven na neţivotním pojištění v prvním čtvrtletí 2013 ...................... 34 3.6 Podíl pojišťoven na trhu s ţivotním pojištěním……………………………………..35 3.6.1 Podíl pojišťoven na ţivotním pojištění v roce 2012 ............................................... 35 3.6.2 Podíl pojišťoven na ţivotním pojištění v prvním čtvrtletí 2013 ........................... 36 3.7 Analýza pojistného trhu – souhrn .............................................................................. 37 3.8 Sonda – pojištění odpovědnosti občana..................................................................... 39 3.8.1 Nabídky pojištění odpovědnosti občana u jednotlivých pojišťoven .................... 40 3.8.1.1 Allianz 3.8.1.2 Česká pojišťovna 3.8.1.3 Česká podnikatelská pojišťovna 3.8.1.4 Generali 3.8.1.5 Kooperativa 3.8.1.6 Uniqua 3.8.2 Nabídky pojištění u jednotlivých pojišťoven - shrnutí .......................................... 45
4 Dotazníkové šetření – praktická část ................................................... 46 4.1 Metodika dotazníkového šetření ............................................................................... 46 4.1.1 Forma výzkumu ............................................................................................................. 46 4.1.2 Cílové skupiny ............................................................................................................... 47 4.1.3 Organizace – místo a čas ................................................................................................ 48 4.1.4 Metoda (otázky) ............................................................................................................. 48 4.1.5 Formulace východisek ................................................................................................... 49
4.2 Analýza dotazníků .................................................................................................... 49 4.2.1 Statistická analýza .......................................................................................................... 50 4.2.1.1 Vyhodnocení odpovědí na otázky 1. – 5. 4.2.1.2 Vyhodnocení odpovědí na otázky 6. – 8. 4.2.1.3 Vyhodnocení odpovědí na otázku 9. 4.2.1.4 Vyhodnocení odpovědí na otázku 10. 4.2.2 Heuristická analýza ........................................................................................................ 55 4.2.2.1 Vyhodnocení odpovědí na otázky 1. – 5. 4.2.2.2 Vyhodnocení odpovědí na otázky 6. – 8. 4.2.2.3 Vyhodnocení odpovědí na otázku 9. 4.2.2.4 Vyhodnocení odpovědí na otázku 10.
4.3 Závěry a doporučení plynoucí z dotazníkového šetření ........................................... 57
Závěr ............................................................................................................ 58 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 60
6
Seznam tabulek ............................................................................................................... 62 Seznam grafů .................................................................................................................. 62 Seznam příloh ................................................................................................................. 63
7
Úvod Pojištění je výsledkem odvěké snahy člověka a celé společnosti vyrovnat se s neblahými událostmi všeho druhu. Pojišťovnictví pak vzniká jako ekonomické odvětví, které z této snahy vychází a zajišťuje ji. Také z ní ovšem profituje. Ke klientům se pojištění dostává prostřednictvím tří distribučních kanálů, z nichţ nejvýznamnějším jsou pojišťovací zprostředkovatelé. Cílem této diplomové práce je popis pojišťovnictví u nás a provedení analýzy pojistného trhu. Zaměřuje se na pojišťovací zprostředkovatele, a to především na pojišťovací makléře. Pojistný trh zkoumá také prakticky – za vyuţití dotazníkového šetření. Práce je rozdělena do čtyř částí. První tři části jsou teoretické. Úvodní kapitola definuje základní pojmy oboru, jeho stručný vývoj a význam. Přináší také přehled základních pojmů. Druhá část prezentuje typy pojišťovacích zprostředkovatelů s tím, ţe jsou porovnávány podle několika základních hledisek. Třetí část práce se věnuje v teoretické rovině analýze pojistného trhu, tj. druhům pojištění u nás, počtu pojišťoven, jejich velikosti a významu, podílu na jednotlivých typech produktů atd. Ve všech těchto částech čerpám ze zdrojů uvedených v seznamu pouţité literatury a internetových zdrojů. Čtvrtá část diplomové práce má praktický charakter. Za vyuţití nabytých teoretických poznatků jsem zhotovil dotazník, který jsem předloţil náhodnému vzorku respondentů – studentům gymnázia. Odpovědi těchto potenciálních klientů pojišťovacích ústavů následně analyzuji a pokouším se definovat závěrečná zobecnění. Obchod s pojištěním je „tvrdá branţe“, kde rozhodující roli hraje informovanost a pohotovost. Doufám, ţe se mi v odpovědích z dotazníku podařilo vysledovat určité trendy či zákonitosti. Rád bych potvrdil nebo vyvrátil obecná očekávání reálným výzkumem. Pokouším se také zformulovat určitá doporučení.
8
1
Základní terminologie pojišťovnictví
1.1 Riziko a pojištění Nelze se v ţivotě vyhnout nepříjemným nebo dokonce tragickým událostem a jejich následkům. Platí teze, ţe sám ţivot je riziková záleţitost1. Dopady takových negativních externalit lze ale mírnit – např. pojištěním. Mikroekonomická teorie definuje pojištění jako nejrozšířenější způsob sniţování rizika2. Většina lidí totiţ vţdy byla a je averzní vůči riziku (tj. nevyhledává jej, straní se ho) a touţí jej minimalizovat. Pojištění je vlastně sdílení rizika, kdy pojistitel spoléhá na příznivé působení pravděpodobnosti. Nehoda se vyskytnout můţe (nikoli musí), a je tedy vţdy více těch, kteří přispívají do systému a neinkasují plnění3. Pojištění je v zásadě zaloţeno na principu solidarity, podmíněné návratnosti a současně neadekvátní návratnosti vloţených prostředků4. Solidarita pojištěnců spočívá v tom, ţe pokud u nich nenastane pojistná událost, jejich vloţené prostředky (nenávratně) tvoří rezervu
pro
ostatní,
méně
šťastné,
klienty
pojišťovny.
Asymetrie
plynoucí
z
„nespravedlivého“ rozloţení událostí v čase a místě, tj. ţe některý klient vţdy jen platí a neinkasuje, zatímco jiný inkasuje třeba jen několik dní po podepsání smlouvy, je základním principem odvětví5. Pojistit se lze pouze na riziko nahodilé (ne jisté a záměrné) a vyčíslitelné. To jsou hlavní hlediska ekonomické přijatelnosti. Z hlediska práva a společenského zájmu pojištění dělíme na:
1
ŠÍDLO, Dušan: Ţivot jako riziko aneb Zásady pojišťování ţivotních rizik, Aladin Agency, Praha 2010, 188 s., ISBN 978-80-904345-1-6, s. 9 2
HOLMAN, Robert: Mikroekonomie, C.H.Beck, Praha 2002, I.vyd., 591 s., ISBN 80-7179-737-5, s. 127
3
výklad s ilustrativním příkladem na stránkách ČS pojišťovny viz http://www.pojistovnacs.cz/zivotnipojisteni/jak-funguje/ 4
HRADEC, M., KŘIVOHLÁVEK, V., ZÁRYBNICKÁ, J.: Pojištění a pojišťovnictví, Vysoká škola finanční a správní, Praha 2005, I.vyd., 216 s., ISBN 80-86754-48-0, s. 11 5
Pojišťovny ale diskriminaci tzv. čistých plátců kompenzují (bonus) a naopak „trestají“ časté příjemce (malus).
9
a) veřejná pojištění – zákonná (sociální), která vznikají bez uzavření pojistné smlouvy a obvykle je provozuje stát (např. veřejné zdravotní pojištění, pojištění důchodové, nemocenské…) b) soukromá pojištění – komerční, vznikající na základě smlouvy a tedy svobodné vůle stran (namátkou – ţivotní pojištění, úrazové pojištění, tzv. povinné ručení…) Sami poskytovatelé pojištění (pojišťovny) kalkulují s rizikem a musí být připraveny na nenadálou nepříznivou eventualitu. Proto část svého rizika eliminují soupojištěním (zejména u velkých průmyslových rizik), nebo jej přenášejí na specializované instituce – zajišťovny. Toto pojištění pojišťoven je dnes široce pouţívaným instrumentem v pojišťovnictví, protoţe současně umoţňuje zvýšení kapacity pojistitele, homogenizaci pojistného kmene a sníţení rizika kolísání výsledků (stabilizace)6.
1.2 Vývoj pojišťovnictví u nás Pojištění je staré jako obchod sám – zpočátku, jiţ ve starověku, se jednalo především o vzájemnou solidaritu a výpomoc kupců. Institucionalizaci přináší 18. století a od 19. století uţ známe pojišťovny komerčního typy, obvykle jako akciové společnosti. V našich zemích se za počátek pojišťovnictví povaţuje návrh Jana Kryštofa Bořka na zavedení obligatorního poţárního pojištění (1699). První pojišťovna na našem území také nabízela náhradu za škody ohněm. Jednalo se o „Císařsko – královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav“ (1827), později pod názvem První česká vzájemná pojišťovna v Praze7. Silné a sebevědomé bylo české pojišťovnictví i po vzniku samostatného státu. Do roku 1945 působilo na trhu v Československu více neţ 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků. Znárodněním v roce 1945 byl počet sníţen na 5 a po únorovém převratu 1948 vznikl monopol jediného subjektu státní pojišťovny. Teprve přijetí zákona č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví umoţnilo zahájit pojišťovací činnost dalším subjektům. Počet pojišťoven
6
CIPRA, Tomáš : Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví, Grada, Praha 2004, I.vyd., 260 s. ISBN 80-247-08388, s. 14 - 15 7
TROJANOVÁ, E.: 180 let českého pojišťovnictví. Pojistný obzor 84 (2007), č.10, s. 6
10
s licencí Ministerstva financí narůstal aţ k číslu 43 (v roce 2002)8, aby se v současnosti ustálil na počtu 37 ústavů se sídlem v ČR plus 22 zahraničních subjektů9 /viz Příloha 1/.
1.3 Základní právní dokumenty a orgány v pojišťovnictví Fungování pojišťoven a dohled nad nimi upravuje celá řada právních předpisů. Jedná se především o výše zmíněný zákon č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví z 26. dubna 1991, novelizovaný zákony č. 320 / 1993 Sb., č. 60 / 1995 Sb., a č. 149 / 1995 Sb. Tento zákon byl nahrazen novým zákonem o pojišťovnictví č. 363 / 1999 Sb.10 Některé obecné otázky v souvislosti s pojištěním (např. promlčecí doba, odpovědnost za škodu a o náhradě škody) řeší Občanský zákoník, zákon č. 40 / 1964 Sb.11 Občanský zákoník byl v roce 2013 rekodifikován a nový předpis bude účinný od 1.1. 2014. Důleţitým dokumentem je i zákon o pojistné smlouvě, zákon č. 37 / 2004 Sb. ze 17.12. 2013, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb.12 který mj. znovu vymezuje a definuje
základní pojmy v pojišťovnictví. K pojištění se vztahují i vybrané další předpisy (jejich části), např. některá ustanovení trestního zákona – § 250a (pojistný podvod). Kromě pojišťoven a jiných pojištění poskytujících subjektů se na našem trhu s pojištěním pohybují další instituce. Jde především o: a) zastřešující organizace Česká asociace pojišťoven13
8
DUCHÁČKOVÁ, Eva: Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, Praha 2003, I.vyd., 178 s., ISBN 8086119-67-X, s. 23 (tab. 8) 9
Údaj k 15.12.2012 oficiálního portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz; dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/seznam-pojistoven-a-pobocek-zahranicnich-21426.html 10
Viz server Asociace českých pojišťovacích makléřů; dostupné z: http://www.acpm.cz/index.php?action=article&id=109 11
Viz portál veřejné správy; dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=30446&nr=40~2F1964&rpp=15#local-content 12
Viz stránky České pojišťovny, formát .pdf; dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50013/zakon-o-pojistne-smlouve.pdf 13
Viz webové stránky ČAP; dostupné z: http://www.cap.cz/
11
Zájmové sdruţení komerčních pojišťoven, zaloţena 1.1.1994, má 28 řádných členů a své poslání vidí jako koordinaci, zastupování a hájení zájmů pojišťoven ve vztahu k orgánům státní správy a dalším osobám /viz Příloha 2/. Česká kancelář pojistitelů14 Profesní organizace (funguje od roku 1999) pojistitelů, kteří jsou na území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Svaz zdravotních pojišťoven ČR15 Nástupnická organizace Sdruţení zdravotních pojišťoven od roku 1997 sdruţuje všech šest zdravotních zaměstnaneckých pojišťoven ČR. Asociace českých pojišťovacích makléřů16 Sdruţuje od 1.1.2005 (po sloučení s původně nezávislou KOPM – Komorou pojišťovacích makléřů) makléřské firmy i fyzické osoby a zabývá se legislativními připomínkami, etikou oboru, publikační činností stejně jako vzděláváním v odborných otázkách. b) dozorové státní orgány Dozor a regulaci nad pojišťovnictvím vykonává především ministerstvo financí – pravomoce mu dává výše zmíněný zákon č. 363 / 1999 Sb. Státní dozor má funkce schvalovací, kontrolní, a v případě porušení povinností uděluje sankce17. Dohledovou funkci má také Česká národní banka, která od 1.4.2006 převzala agendu Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění (ÚDPP)18. ČNB také pořádá osvětové a vzdělávací akce, zajišťuje odbornou připravenost, organizuje a provádí odborné zkoušky pro pojišťovací zprostředkovatele.
14
Viz webové stránky ČKP; dostupné z: http://www.ckp.cz/
15
Viz webové stránky SZP ČR; dostupné z: http://www.szpcr.cz/index.php
16
Viz webové stránky AČPM; dostupné z: http://www.acpm.cz/
17
Viz webové stránky MF ČR; dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/kontrola/pojistovnictvi/zakladni-informace 18
Viz webové stránky ČNB; dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/
12
c) nadační fondy, odborné a vzdělávací instituce atd. Nadační fond pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví je spojnicí mezi komerčním světem pojistného trhu a vědecko-vzdělávacím prostředím vysokých škol. Financuje projekty, vypisuje granty a soutěţe19.
1.4 Základní pojmy Pojišťovnictví si, jako jiná významná, nejen ekonomická odvětví, vytvořilo rozsáhlý pojmový a významový aparát. Jednotlivé termíny je moţné rozdělit do tematických skupin: - účastníci pojistného trhu - dokumenty pojistného trhu - termíny pojistného trhu - termíny pojistné smlouvy - činnosti na pojistném trhu - činnosti v pojišťovně20 Pro potřeby přítomné práce a zejména s ohledem na následující výklad vybírám z cca 50 pojmů ty stěţejní21: Pojistitel – pojišťovna, právnická osoba, která poskytuje pojištění. Znamená to, ţe na sebe smluvně bere některá rizika a jejich následky klientů. Pojistné – dohodnutá úplata (pojistná prémie), za kterou na sebe pojišťovna bere klientova rizika. Její výše závisí na rozsahu rizika a na pojistné hodnotě.
19
Web Nadačního fondu pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví, dostupné z: http://www.nfvp.cz/o-nas.html
20
HORA, J., ŠULCOVÁ, J., ZUZAŇÁK, A.: Příručka pro zprostředkovatele pojištění, Linde, Praha 2004, I.vyd., 250 s., ISBN 80-7201-488-9, s. 142 21
Čerpám především z: BENEŠ, V. a kol.: Bankovní a finanční slovník, Nakl. Svoboda – Libertas, Praha 1993, I.vyd., 158 s., ISBN 80-205-0357-9, s. 102, 103, 183. LAMMING, R., BESSANT, J.: Macmillanův slovník podnikání a managementu, Management Press, Praha 1995, I.vyd., 295 s., ISBN 80-85603-47-0, s. 31 a 183
13
Pojistný trh – specifická součást finančního trhu, jehoţ principem je shromaţďování a přerozdělování prostředků (rezerv). Nabídka a poptávka se střetávají v otázce pojistné ochrany. Pojištěnec (pojistník) – fyzická nebo právnická osoba (klient), která je za smluvní pojistné u pojistitele pojištěna. Pojišťovací agent (makléř) – osoba nebo organizace fungující jako zprostředkovatel pojištění mezi pojišťovnou a klientem. Pojistná smlouva – dokument o sjednání pojištění. Musí mít písemnou podobu a jejím obsahem jsou práva a povinnosti smluvních stran. Pojistné podmínky – ustanovení, která upravují jednotlivé druhy pojištění. Mění se podle odvětví a typu pojištění, dělí se na všeobecné, zvláštní a doplňkové. Pojistná událost – okolnost, příhoda nebo událost, která byla předpokládána v pojistné smlouvě a na jejímţ základě bude klientovi vyplaceno pojistné plnění. Pojistné riziko – míra pravděpodobnosti vzniku situace (pojistné nebezpečí), podle níţ je stanovena výše pojistného. Pojišťovací činnost – komplex činností, které zahrnují uzavírání smluv, správu pojištění, výplatu pojistného plnění, zajištění závazků pojišťovny atd. Riziko – pravděpodobnost vzniku určité situace, obvykle selhání. Riziko je důvodem vzniku pojistného vztahu a zároveň předmětem pojistné smlouvy. Segmentace trhu – v pojišťovnictví zejména správa pojistného kmene (souboru uzavřených smluv). Jde o strategii a politiku pojišťovny, její směřování a ţivotaschopnost podnikatelské příleţitosti. Zajištění – pojištění pojišťovny u jiného subjektu kvůli rozloţení rizika
14
2
Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví Subjektů na pojistném trhu je celá řada (mnohé naznačil výše uvedený
„minislovníček“). Jedná se především o pojišťovny – poskytovatele pojištění, a jejich klienty. Také uţ byla řeč o zajišťovnách, pojišťovnách pojišťoven. Zmínil jsem i profesní organizace a dozorové (státní) orgány. V neposlední řadě jsou důleţitým subjektem na pojistném trhu pojišťovací zprostředkovatelé. Pojišťovací (pojistní) zprostředkovatelé napomáhají vytvářet rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Jejich činnost usnadňuje komunikaci mezi pojistiteli a klienty, usnadňuje uzavírání smluv. Pravda také je, ţe jejich činnost je honorována (obvykle provizí) a zvyšují se tak transakční náklady těchto obchodů. Zprostředkovatelská
činnost
v pojišťovnictví
spočívá
především
v těchto
činnostech22: - předkládání návrhů na uzavření pojistných (zajišťovacích) smluv - provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných (zajišťovacích) smluv - uzavírání pojistných (zajišťovacích) smluv jménem a na účet pojišťovny (zajišťovny) - pomoc při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných (zajišťovacích) smluv
2.1 Typy pojišťovacích zprostředkovatelů Pojišťovacím zprostředkovatelem je právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Jejich činnost upravuje od 1.1.2005 zákon č. 38 / 2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona. Zákon vymezuje několik typů (kategorií) pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří se od sebe liší dosaţenou odborností, právy a povinnostmi, odpovědností za škodu /viz Tabulka 1/. Základem rozdělení je ale především nezávislost zprostředkovatelů. Také platí, ţe kaţdý ze zprostředkovatelů můţe provozovat činnost jen v postavení, v jakém je registrován23.
22
HORA: Příručka pro zprostředkovatele pojištění, s. 105
23
§ 4 zákona č. 38 / 2004 Sb.
15
2.1.1 Vázaný pojišťovací zprostředkovatel Tento typ zprostředkovatele vykonává činnost jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných (zajišťovacích) smluv. Kvalifikační stupeň odborné způsobilosti je základní24.
2.1.2 Podřízený pojišťovací zprostředkovatel Tento typ zprostředkovatele spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo makléřem, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných (zajišťovacích) smluv. Kvalifikační stupeň odborné způsobilosti je základní25.
2.1.3 Pojišťovací agent Pojišťovací agent vykonává činnost jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven (a to i u produktů vzájemně konkurenčních), je oprávněn inkasovat pojistné a zprostředkovávat plnění z pojistných (zajišťovacích) smluv. Musí být zapsán do registru a poţadovaný kvalifikační stupeň odborné způsobilosti je střední26.
2.1.4 Výhradní pojišťovací agent Tento typ zprostředkovatele se liší od pojišťovacího agenta pouze v tom, ţe pracuje exkluzivně (výhradně) pro jednu pojišťovnu.
2.1.5 Pojišťovací makléř Pojišťovací makléř představuje nejvyšší stupeň v hierarchii pojišťovacích zprostředkovatelů. Pracuje pro klienta (je vázán smlouvou), inkasuje pojistné, nese sám odpovědnost za škodu, musí být zapsán do registru a musí splňovat vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti27. Pojišťovací makléř a jeho role podrobněji viz kap. 2.2
24
§ 5 zákona č. 38 / 2004 Sb.
25
§ 6 zákona č. 38 / 2004 Sb.
26
§ 7 zákona č. 38 / 2004 Sb.
27
§ 8 zákona č. 38 / 2004 Sb.
16
2.1.6 Pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským státem není ČR Tento typ zprostředkovatele můţe na našem území provozovat činnost v rozsahu, v jakém je oprávněn ji provozovat ve svém domovském státě. Musí být registrován v rejstříku vedeném v ČR28.
2.1.7 Samostatný likvidátor pojistných událostí Tato osoba provádí jménem a na účet pojišťovny šetření potřebná jako podklad k plnění pojišťovny. Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být zapsán do registru, být důvěryhodný a alespoň se základním kvalifikačním stupněm odborné způsobilosti29. Tabulka 1 Pojišťovací zprostředkovatelé – přehled Typ zprostředkovatele
Vázaný PZ
Podřízený Výhradní PZ PZ
Zkratka Pro koho
VPZ Pro více pojišťoven, pouze nekonkurenční produkty Ne
PPZ Pro PA, PM nebo VPA
vykonává
činnost Inkaso pojistného Zprostředkování Ne pojistného Základní Odborná způsobilost/ Kvalifikační stupeň Odpovědnost za Pojišťovna škodu nese Správní poplatek
10.000 KČ
Pojišťovací agent
Pojišťovací Samostatný makléř likvidátor pojistných událostí VPA PA PM SLPU Jen pro 1 Pro více Pro klienta Pro více pojišťovnu pojišťoven, pojišťoven, konkurenční klient není produkty zakázán
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano
Ano
Základní
Základní
Střední
Vyšší
Základní
PA, PM nebo VPA 10.000 KČ
Pojišťovna Sám PA
Sám PM
Sám SLPU
10.000 KČ
10.000 KČ
10.000 KČ
10.000 KČ
Zdroj: Pokyn k podávání ţádostí o zápis do registru a vyplňování ţádostí; dostupný z: http://ispoz.cnb.cz/Dokumenty/1029/Metodika_k_podavani_zadosti_obecne_2012.html#_Toc 91337992#_Toc91337992. 28
§ 9 zákona č. 38 / 2004 Sb.
29
§ 10 zákona č. 38 / 2004 Sb.
17
2.2 Pojišťovací makléř Pro bliţší představení a rozbor jsem si z výše uvedených typů pojišťovacích zprostředkovatelů vybral pojišťovacího makléře. Důvody pro to jsou nasnadě – pojišťovací makléř je na vrcholu hierarchie pojišťovacích zprostředkovatelů a také, jako jediný z nich, zastupuje především klienta, tj. zájemce o pojištění. Pojišťovací makléř je buď fyzická nebo právnická (nejčastěji společnost s ručením omezeným) osoba, která především sjednává pojištění a pečuje o klienta. S ním má uzavřenu smlouvu a na základě ní: - zpracování analýzu pojistných rizik - zpracovává návrhy pojistných programů - provádí poradenskou a konzultační činnost - spolupracuje při likvidaci pojistných událostí Dva hlavní dokumenty, které makléř zpracovává, jsou riziková zpráva (zpráva o riziku) a pojistný program. Zjednodušeně řečeno jde o vyhodnocení situace zhledem ke klientovi, účelu a typu pojištění a situaci na trhu. Někteří autoři povaţují makléřské rizikové zprávy za jedny z nejdůleţitějších dokumentů a vidí v tomto zásadní roli makléře na trhu30
2.2.1 Podmínky provozování činnosti pojišťovacího makléře Pojišťovací makléř musí být zapsán do registru. Děje se tak na základě písemné ţádosti, o níţ rozhoduje Ministerstvo financí. Registr je veřejně přístupný a vede jej ČNB31. V registru jsou zapsány identifikační údaje zapsané osoby, předmět jejího podnikání, datum zápisu a zahájení činnosti (příp. pozastavení nebo přerušení činnosti), územní rozsah podnikání a údaje o případném konkurzu, likvidaci právnické osoby nebo uloţených pokutách.
30
JANATA, Jiří: Metodika přípravy rizikové zprávy pro pojistné trhy, Professional Publishing, Praha 2010, I.vyd., 138 s.; ISBN 978-80-7431-032-4, s. 7 31
Viz http://ispoz.cnb.cz/RegistrVyhledavani.aspx
18
Pojišťovací makléř musí splnit vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Ten se dokládá čtyřletou odbornou praxí a především ukončeným odborným studiem SŠ nebo VŠ příslušného zaměření) nebo Osvědčením o zkoušce. Odbornou zkoušku skládá uchazeč před komisí jmenovanou Českou národní radou. Odborná zkouška je jednodenní a má písemnou a ústní část. Písemný zkušební test se skládá z 50 náhodně vybraných otázek (jejich soubor je zveřejněn ve Věstníku ČNB). Pokud uchazeč uspěje alespoň na 60%, postupuje k ústní zkoušce před komisí32. I po studiu a sloţené zkoušce je povinností pojišťovacího makléře doplňovat si odborné znalosti, např. kaţdých 5 let absolvuje doškolovací kurs. Pojišťovací makléř musí také splnit podmínku důvěryhodnosti. Pokud jde o fyzickou osobu, musí být tato plně způsobilá k právním úkonům. Dále nesmí být v uplynulých 10 letech odsouzena pro trestný čin, na její majetek není prohlášen konkurs. Musí jít o osobu, které nebylo v minulosti odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele. Pokud jde o právnickou osobu, musí výše uvedené podmínky splňovat všichni členové statutárních (a dozorčího) orgánů této právnické osoby.
2.2.2 Povinnosti pojišťovacího makléře Makléř je, jak jiţ bylo řečeno, odpovědný především klientovi. Sjednává mu pojištění, coţ zahrnuje celou škálu činností od zpracování analýz přes návrhy pojistných programů aţ k různorodé konzultační a poradenské činnosti. Pojišťovací makléř sám nese zodpovědnost za případnou škodu vyplývající z jeho činnosti /viz Tabulka č.1/. Proto musí být pro tyto případy sám pojištěn. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem profese pojišťovacího makléře musí mít minimální pojistný limit ve výši 1 000 000 EUR za kaţdou pojistnou událost. Inkasuje-li makléř pojistné, je povinen trvale udrţovat likvidní finanční jistotu ve výši 4% z ročního objemu inkasovaného pojistného (nejméně však 15 000 EUR). Druhou moţností zajištění je pouţívání oddělených bankovních účtů zřízených výhradně za účelem správy pojistného33.
32
MEŠKÁN, Zbyněk: Zaloţení pojišťovacího makléřství, diplomová práce, Vysoká škola podnikání, a.s., 2012, 78 s., s. 13 33
HORA: Příručka pro zprostředkovatele pojištění, s. 109 - 110
19
Informace, které musí být zájemci oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy: Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny informace o pojistiteli. Klientovi musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: - definice všech pojištění - doba platnosti pojistné smlouvy - způsoby zániku pojistné smlouvy - informace o výši pojistného - obecné informace o daňových a právních předpisech, které se vztahují k pojištění - způsob vyřizování stíţností klienta Před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob uzavírané na dálku musí být zájemci sděleny také informace o: - existenci daní nebo jiných poplatků, které nejsou hrazeny nebo ukládány pojistitelem - zvláštních poplatcích za pouţití prostředku komunikace na dálku - minimální délce trvání pojistné smlouvy - jazyku pro komunikaci34
Informace, které musí být pojistníkovi oznámeny během trvání pojistné smlouvy: Během trvání pojistné smlouvy musí být oznámeny informace: - o jakékoliv změně obchodní firmy pojistitele - při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu
34
Viz § 66 zákona č. 37 / 2004 Sb, dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50013/zakono-pojistne-smlouve.pdf
20
- o kaţdoročním stavu bonusů35 K dodrţování výše uvedených ustanovení mají zprostředkovatelské agentury zpracovány podrobné postupy a připraveny příslušné formuláře, jejichţ vyplnění je podmínkou přijetí návrhu. Také úvod jednání s klientem a představovaní firmy není samoúčelné, ale je poţadováno zákonem. Agentury také nesmí od svých smluvních zprostředkovatelů vybírat jakékoliv zálohy jako podmínku na výplatu budoucích provizí.
2.2.3 Smluvní vztah pojišťovacího makléře s pojišťovnou Vztah pojišťovacího makléře a pojišťovny se řídí obchodním zákoníkem. Mohou spolu uzavřít smlouvu o zprostředkování nebo o obchodním zastoupení36. U zprostředkování se pojišťovací makléř zavazuje vyvíjet činnost tím směrem, aby výsledkem byla pokud moţno uzavřená smlouva pojišťovny s třetí stranou (klientem). V případě obchodního zastoupení jde o dlouhodobé působení s cílem uzavírání smluv ale i obchodů obecně. Obchodní zástupce má právo na veškeré podklady, informace a doklady od zastoupeného. Sám naopak je povinen vykonávat činnost s odbornou péčí, poctivě, v dobré víře a podle pokynů a zájmů zastoupeného37. Pojišťovací makléř můţe být zároveň registrovaným pojišťovacím agentem. Takové spojení dvou typů pojišťovacího zprostředkovatele je výhodné – agent totiţ můţe (na rozdíl od makléře) za pojišťovnu podepisovat smlouvu s klientem. V ostatních ohledech lépe klientovi „poslouţí“ jako makléř.
2.2.4 Odměňování pojišťovacího makléře Pojišťovací makléři jsou odměňováni za svoji práci provizí. Výše provize je stanovena pojišťovnou v pravidelně, obvykle měsíčně vydávané provizní listině. Pojišťovací makléř můţe být odměňován dvěma způsoby: 35
Viz § 67 zákona č. 37 / 2004 Sb, dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50013/zakono-pojistne-smlouve.pdf 36
Viz § 642 – 651 a 652 – 672a obchodního zákoníku; dostupné z WWW; http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ 37
HRUBOŠOVÁ, Marcela: Profese pojišťovací zprostředkovatel: aneb co by měl kaţdý pojišťovák vědět, Linde, Praha 2009, 119 s., ISBN 978-80-7201-775-1, s. 42-45
21
- získatelská (uzavírací) provize se vyplácí z kaţdé smlouvy po jejím uzavření (zaplatí-li klient pojistné), obvykle v prvním roce trvání. - následná provize (pečovatelská) má za cíl odměnit správu a udrţení pojistné smlouvy – vyplácí se tedy po uplynutí období trvání pojistné smlouvy38.
2.2.5 Pojišťovací makléř a klient, etika vztahu Subjekty na pojistném trhu jsou v otázkách etiky vázány Kodexem etiky v pojišťovnictví, který v březnu 2008 schválilo shromáţdění členů ČAP39. Korektní vztahy na trhu a jeho zdravý vývoj jsou zde formulovány jako základní poţadavky. Kodex stanoví etické normy a zásady jednání a chování v pojišťovnictví pro pojišťovny, jejich zaměstnance i pro pojišťovací zprostředkovatele. Těm je věnována zejména třetí hlava (vztahy pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů) a IV. hlava (vztahy zaměstnanců pojišťovny a pojišťovacích zprostředkovatelů ke klientovi). Nad dodrţováním bdí Etický výbor ČAP. Zásady profesní etiky jsou v pojišťovnictví, obecně ve světě financí, vţdy klíčové. Korektní jednání a chování, zaloţené na vzájemné důvěře a nepředpojatosti musí být normou. Pojišťovací zprostředkovatel (makléř) ve své exponované pozici vůči klientovi musí dodrţovat zejména tyto zásady: - zdvořilé a slušné jednání ke všem klientům - být nepředpojatý, nikoho nezvýhodňovat - uvádět klientům jen pravdivé, doloţené, přesné údaje, nic mu nezamlčovat - nesjednávat pojištění s klienty, kteří projevují spekulativní záměry - rozhodně by neměl preferovat vlastní zájmy před zájmy klienta
38
Viz srovnání získatelské a následné provize na příkladu investičního ţivotního pojištění; dostupné z WWW: http://forum.mobilmania.cz/moderatori/finexpert/patrikchrz/B250-B150.png 39
Ke staţení ve formátu .pdf, viz: http://www.cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2FMenu%2FO+n%C3%A1s%2FKodex+etiky
22
Makléř např. nesmí doporučit klientovi uzavřít smlouvu na produkt, na nějţ vypsala pojišťovna vyšší provizi /viz kap.2.2.4/. Hlavním jsou zájmy klienta, aţ teprve pak profit zprostředkovatele. Za jednu ze stěţejních povinností pojišťovacího zprostředkovatele je povaţována mlčenlivost. V Zákoně o pojišťovnictví je tomuto tématu věnováno samostatné ustanovení40. Mlčenlivost, která se vztahuje na zaměstnance pojišťoven, členy statutárních a dozorčích orgánů, pojišťovací zprostředkovatele, samostatné likvidátory pojistných událostí, ale třeba i na zaměstnance ministerstva platí i po skončení pracovního (nebo jiného neţ pracovního) poměru. Jde o otázku elementární důvěry. Za porušení mlčenlivosti lze uloţit pokutu aţ do výše 1 000 000,- KČ. „Pojistný vztah je především partnerství, které by mělo mít solidní základ.“41 Na nekalé praktiky některých pojišťovacích zprostředkovatelů upozorňuje veřejnost sama Česká národní banka /viz Příloha 3/42
2.3 Role pojišťovacích zprostředkovatelů Pojišťovací zprostředkovatelé jsou nedílnou a nezbytnou součástí trhu s pojištěním. Ať uţ se jedná o vázaného nebo podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, o pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, jejich hlavní rolí je být prostředníkem mezi pojišťovnami a klienty. Pojišťovací zprostředkovatelé musí prokázat odbornou způsobilost, důvěryhodnost a musí být zapsáni do registru. Hradí také správní poplatek. Zde je zřetelné výsadní postavení pojišťovacího makléře, který navíc v souboru podmínek, jako jediný, musí dosáhnout vyššího stupně odborné způsobilosti, zprostředkovává a inkasuje pojistné a také nese odpovědnost za škodu. Pojišťovací makléř také pracuje výhradně pro klienta (nikoli pojišťovnu). Pojišťovací zprostředkovatelé si ke spolupráci vybírají poskytovatele pojištění – pojišťovny. Na druhé straně je zájem pojištěnců a potenciálních klientů. Pojišťovací zprostředkovatelé jsou „mazadlem“ usnadňujícím bezproblémový chod trhu s pojištěním.
40
§ 39 zákona č. 38 / 2004 Sb.
41
MARTINOVIČOVÁ, Dana: Pojišťovnictví, Cerm, Brno 2009, I.vyd., 143 s., ISBN 978-80-214-3963-4; s. 128
42
Zdroj: http://www.investujeme.cz/upozorneni-cnb-pro-verejnost/
23
Pojišťovací zprostředkovatelé se musí dobře orientovat na pojistném trhu. Největší odpovědnost vůči svému klientovi má pojišťovací makléř. Aby mohl nabízet široké a kvalitní portfolio vzájemně konkurenčních produktů, musí dobře vědět, s jakými pojišťovnami navázat spolupráci.
24
3
Analýza pojistného trhu v ČR Pojistný trh je nedílnou součástí finančního trhu. Nacházíme zde nabídku po
produktech pojištění a zajištění – tu vytváří pojišťovny, zajišťovny i pojišťovací zprostředkovatelé svou činností. Nabídka se střetává s poptávkou, kterou vytváří celá řada různých fyzických i právnických osob. Výsledkem toho střetu na trhu je cena pojistného43. Analýzu pojistného trhu jsem zaloţil na těchto ukazatelích: - přehled a rozbor faktorů, které ovlivňují pojistný trh - přehled a dělení nabízených produktů na trhu s komerčním pojištěním - analýza podílu pojišťoven podle předepsaného pojistného - komparace vybraných pojišťoven podle konkrétních nabízených produktů
3.1 Faktory ovlivňující pojistný trh Pojistný trh a dění na něm ovlivňují především dva druhy činitelů (faktorů). Jde o faktory vnější (makroekonomické) a o faktory vnitřní (mikroekonomické, psychologické). Stručně se je pokusím objasnit.
2.1.1 Vnější faktory Do této skupiny patří činitelé, na něţ jednotlivé subjekty pojistného trhu nemají přímý vliv. Jde spíše o výkonnost a obecnou charakteristiku ekonomiky. Dnes, v době dlouhodobé krize a recese je jim ovšem věnována náleţitá a dalo by se říci úzkostná pozornost i populárním pojetí44. Jde o makroekonomické veličiny jako je výše a růst HDP, vývoj inflace, míra nezaměstnanosti, dále např. o úroveň a strukturu daňového zatíţení atd. Rozhoduje také výše průměrné mzdy, peněţní příjmy obyvatelstva obecně, příp. výdaje domácností. Dalo by se 43
ČEJKOVÁ, Viktória: Pojistný trh, Grada Publishing, Praha 2002, 119 s., ISBN 80-247-0137-5, s. 18–20
44
PIKORA, Vladimír, ŠICHTAŘOVÁ, Markéta: Všechno je jinak, Grada, Praha 2011, I.vyd., 224 s., ISBN 97880-247-4207-6
25
mluvit i o demografických údajích – počet obyvatel, věková struktura, střední délka ţivota. Těchto faktorů je velké mnoţství a většinou silně, byť nepřímo ovlivňují, ba utváří, pojistné prostředí. Zajímavé je srovnání v mezinárodním měřítku. Česká republika je součástí Evropské unie, největšího světového pojistného trhu. Podílí se na něm ovšem jen 0,14%. ČR má také nízký podíl přijatého pojistného na HDP (3,6%), tedy třikrát méně neţ Irsko45. O sloţení pojištění ve prospěch neţivotní sloţky v ČR (cca 40:60) na rozdíl od většiny vyspělých států viz níţe.
Graf 1 Vývoj předepsaného pojistného a HDP
Zdroj: ČAP; http://www.cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fPojistn%c3%bd+trh
45
JANTA, Jiří: Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, Professional publishing, Praha 2008, I.vyd., 180 s., ISBN 978-80-86946-66-5, s. 26 - 27
26
2.1.2 Vnitřní faktory Faktory, které souvisí s chováním subjektu na pojistném trhu. U pojistitelů se jedná o pojišťovací a zajišťovací činnost a lze se bavit např. o různé strategii, předvídání, riskování, konkurenčním boji mezi pojišťovnami. Na straně pojistníků a pojištěných se pak jedná především o zájem o pojištění a chápání významu pojištění obecně46. Patří sem také činnost orgánů státního dozoru a profesních organizací. Pojistný trh je dynamický celek, na němţ kaţdá akce vyvolá reakci. Protoţe je jeho typickým projevem převis nabídky nad poptávkou, jsou vnitřní, psychologické, faktory velmi důleţité.
3.2 Soukromá (komerční) pojištění a jejich členění K analýze trhu s pojistným patří přehled (dělení) komerčního pojištění. Dělení vychází z výše zmiňovaného zákona o pojistné smlouvě a ze zákona o pojišťovnictví.
3.2.1 Pojištění obnosová a škodová Rozdělení v souvislosti s tím, za jakým účelem bylo pojištění sjednáváno: - pojištění obnosové, tedy pojištění, které se sjednává za účelem získání prostředků, kapitálu. Výše částky je nezávislá na vzniku a rozsahu škody. - pojištění škodové, které se sjednává za účelem náhrady škody vzniklé v důsledku pojistné události. Některá pojištění se uzavírají jako škodová – pojištění věci, pojištění právní ochrany, odpovědnosti za škodu atd. Některá pojištění se naopak uzavírají jako obnosová – typicky ţivotní pojištění. Lze ale sjednat v pojistné smlouvě některá pojištění alternativně buď jako obnosová či jako škodová, například při pojištění majetku, pojištění úrazu či pojištění pro případ nemoci47.
46
VEVERKOVÁ, Jana: Vývojové tendence na pojistných trzích, přístupy v pojišťovnictví, BP, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2008, 39 s. 47
HRADEC, M. a kol.: Pojištění a pojišťovnictví, s. 99
27
3.2.2 Pojištění životní a neživotní Základní a nejčastěji pouţívané rozdělení pojištění je podle toho, týká-li se sjednané pojištění ţivota (doţití) nebo ostatních situací a rizik.
3.2.2.1 Pojištění životní Pokud je rizikem, na které je pojištění uzavíráno, smrt, jedná se o ţivotní pojištění. Příloha A k zákonu č. 363 / 1999 Sb. definuje tyto druhy ţivotního pojištění: - pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití (popř. obojí) - svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí - důchodové pojištění - pojištění podle bodu 1 až 3 spojené s investičním fondem - kapitalizace - pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem bodu 1 až 5
3.2.2.2 Pojištění neživotní Všechny ostatní druhy pojištění, které jsou uvedené v Příloze B a C k zákonu č. 363 / 1999 Sb. Pro přehlednost se uvádí po skupinách: - pojištění úrazu a nemoci (různé druhy úrazového pojištění a pojištění nemoci) - pojištění motorových vozidel (včetně pojištění přepravovaných věcí a škody vyplývající z uţívání vozidla) - pojištění požáru a jiných majetkových škod (výbuch, vichřice, povodně…) - pojištění letecké a vnitrozemské i námořní plavby - pojištění odpovědnosti za škodu - pojištění úvěru a záruky (všechny druhy úvěru, platební neschopnost, kauce) - pojištění jiných ztrát (z výkonu povolání, ze ztráty zisku atd., pojištění právní ochrany, pojištění osobám v nouzi během cestování) 28
3.2.3 Další členění pojištění Existují i další moţná členění pojištění podle různých hledisek. Pojištění lze dělit i podle následujících kritérií: - formy vzniku pojištění, kdy rozeznáváme pojištění zákonné (vzniká bez uzavření pojistné smlouvy) a smluvní, které se dále dělí na povinně smluvní (uloţeno zákonem) a dobrovolné - délky trvání pojištění, kdy rozeznáváme pojištění krátkodobá (kratší jednoho roku) a dlouhodobá (včetně pojištění na dobu neurčitou) - způsobu placení pojistného, kde přichází v úvahu jednorázové placení a běžné, tedy v dohodnutých intervalech (měsíčně, kvartálně, ročně) - potřeby zajištění budoucích závazků, kde rozeznáváme pojištění riziková (pojistné se ihned spotřebovává) a rezervotvorná (kdy obvykle po konci pojistné smlouvy vzniká nárok na výplatu) - územní platnosti, tedy místně platná, platná v rámci České republiky, platná v rámci Evropy, platná na celém světě Všechna uvedená členění mají svůj význam a smysl, často se navzájem prolínají a v celku dávají představu o komplexu moţností pojištění na našem pojistném trhu.
3.3 Pojištění podnikatelských subjektů Určitou samostatnou a svébytnou kapitolu v druzích pojištění tvoří pojištění podnikatelského subjektu. Podnikání přináší celou řadu specifických rizik, jde často o vysoké objemy i sumy. U podnikatelského (podnikového) pojištění nastává navíc kombinace několika faktorů – rizika vnáší do podnikání např. i sám podnikatelský subjekt (fyzická osoba), některé druhy pojištění v podnikání jsou povinné (pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění dopravy / přepravy), samostatně pojištěné jsou případné úvěry atd.
29
Rozdělení druhů pojištění (produktů) v podnikatelském prostředí podle věcné klasifikace rizik48: - rizika výrobní (pojištění pro případ poškození nebo zničení věci ţivelní událostí, pojištění strojů a strojních zařízení, pojištění ztrát způsobených přerušením provozu) - rizika ekonomická (pojištění finančních rizik, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem organizace / managementem / vadným výrobkem) - rizika obchodní (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem povolání) - rizika informační (pojištění elektronických zařízení) - rizika sociální (úrazové pojištění, pojištění léčebných výloh, pojištění příjmů v době pracovní neschopnosti) - rizika technická (environmentální pojištění) - rizika logistická (dopravní pojištění přepravy, pojištění pro případ odcizení věcí)
3.4 Podíl pojišťoven na trhu podle celkového předepsaného pojistného Úroveň pojistného trhu lze nejlépe dokumentovat na celkovém pojistném vyplývajícím ze všech smluv uzavřených pojistitelem (předepsané pojistné). Předepsané pojistné je pojistné, které je stanoveno na dohodnuté pojistné období. Po odpočítání nákladů tvoří základ pro vypočtení daně z příjmu pojišťovny49. Vývoj předepsaného pojistného v uplynulém období ilustruje následující graf:
48
MARTINOVIČOVÁ, Dana: Pojištění podnikatelských subjektů, KEY Publishing, Ostrava 2007, I.vyd., 236 s., ISBN 978-80-87071-08-3; s. 124 - 134 49
ČEJKOVÁ, Viktória: Pojistný trh, Praha 2002, s. 26
30
Graf 2
Výše předepsaného pojistného v mil.Kč
Předepsané pojistné dle jednotlivých let 2500 2000 2258
2259
2010
2011
1500 1000
1381 1215 905
500 0 2007
2008
2009
Zdroj: ČAP; vlastní zpracování
3.4.1 Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném v roce 2012 Podle aktuálních údajů za první čtvrtletí letošního roku vrostlo celkové předepsané pojištění meziročně o 0,4 % na 30,2 mld. KČ. Jde tedy o mírné oţivení50. Podíl jednotlivých pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném v roce 2012 a také nejaktuálnější statistické podklady k prvnímu čtvrtletí jsem zpracoval do tabulek. Ty ukazují vţdy prvních deset ústavů – seřazeno podle pořadí i s uvedenou absolutní hodnotou uzavřených pojistek.
50
Aktuality ČAP – Pojistný trh posiluje o desetiny procenta; dostupné z: http://www.cap.cz/news.aspx?list=vweb/Aktuality
31
Tabulka 2 Předepsané smluvní pojistné podle objemu v roce 2012 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Pojišťovna
Celkem v tisících KČ
Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Allianz pojišťovna Generali pojišťovna ČSOB pojišťovna Pojišťovna České spořitelny Česká podnikatelská pojišťovna UNIQUA pojišťovna ING ţivotní pojišťovna AXA pojišťovna
29 918 974 22 018 353 9 583 656 7 876 209 7 832 584 5 862 520 5 779 061 5 331 741 4 960 953 2 872 386
Zdroj: ČAP, statistika za rok 2012 V celkovém objemu předepsaného smluvního pojištění je (tradičně a dlouhodobě) na prvním místě Česká pojišťovna. S malým odstupem ji následuje Kooperativa. Ta historicky, v prvním čtvrtletí roku 2011 na čas ČP dokonce porazila. Pořadí na třetím aţ pátém místě je sice s odstupem na lídry, i zde je však situace vyrovnaná a ČSOB pojišťovna, Generali a Allianz si místa občas vymění. Od desátého místa je znát výrazný odskok a druhá desítka pojišťoven se v celkovém součtu pohybuje kolem jedné miliardy celkem získaného smluvního pojištění.
3.4.2 Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném v prvním čtvrtletí 2013 V prvním čtvrtletí roku 2013 nedošlo na trhu k ţádným výraznějším změnám. Pozice prvních tří pojišťoven (ČP, Kooperativa, Allianz) se nemění. Z našeho přehledu (prvních 10) „vypadla“ AXA, která v kvartálu nedosáhla ani za 500 mil. KČ uzavřených pojištění, a nahradila ji MetLife, výlučně ţivotní pojišťovna s americkými kořeny.
32
Tabulka 3 Předepsané smluvní pojistné podle objemu v prvním čtvrtletí 2013 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Pojišťovna
Celkem v tisících KČ
Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Allianz pojišťovna Generali pojišťovna ČSOB pojišťovna Pojišťovna České spořitelny Česká podnikatelská pojišťovna UNIQUA pojišťovna ING ţivotní pojišťovna MetLife Amcico pojišťovna
7 460 560 6 386 544 2 386 216 2 307 421 1 888 726 1 546 447 1 507 751 1 408 206 1 227 196 659 076
Zdroj: ČAP, statistika za Q1 2013
3.5 Podíl pojišťoven na trhu s neživotním pojištění Obecně se o trhu s neţivotním pojištěním dá říci (přes jeho velkou rozrůzněnost i problematičnost verifikace podkladů), ţe je ovládán dvěma skupinami – Pojišťovna České spořitelny / VIG a Generali / PPF. Menší hráči se snaţí trh dekoncentrovat a konkurenční boj vede ke sniţování sazeb a ceny pojistného. Hospodářská recese však trh s neţivotním pojištěním příliš nepoznamenala a jeví se jako stabilní.
3.5.1 Podíl pojišťoven na neživotním pojištění v roce 2012 V neţivotním pojištění hraje hlavní roli Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, spolu s havarijním pojištěním. Na třetím místě je pojištění majetku. Největších objemů dosahuje Česká pojišťovna, „skokanem“ roku je ale AXA – index 164 v daném segmentu. Obecně se dá říci, ţe větší pojišťovny stagnují nebo lehce ztrácí, rostou spíše menší subjekty.
33
Tabulka 4 Neţivotní pojištění - podle objemu v roce 2012 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Pojišťovna
Celkem v tisících KČ
Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Allianz pojišťovna Generali pojišťovna Česká podnikatelská pojišťovna ČSOB pojišťovna UNIQUA pojišťovna Pojišťovna CARDIF PRO VITA AXA pojišťovna Slavia pojišťovna
18 974 347 15 758 176 7 041 195 5 218 199 4 573 084 4 372 809 4 136 762 2 034 762 744 720 714 055
Zdroj: ČAP, statistika za rok 2012 V celkovém ročním souhrnu má největší podíl na objemu smluvního neţivotního pojištění Česká pojišťovna s téměř 28 % podílem (27,9). Na druhém místě ji stíhá Kooperativa pojišťovna s podílem cca 23%. Aţ za nimi s odstupem Allianz (přes10%) a ostatní hráči na trhu jiţ nepřekročí desetiprocentní hranici – Generali cca 7,7% na čtvrtém místě. Nejvíce v tomto období rostla AXA (index přes 154), většina subjektů se pohybuje v meziročním srovnání v „černých“ číslech. Poněkud ztrácí právě Česká pojišťovna (index 96,5).
3.5.2 Podíl pojišťoven na neživotním pojištění v prvním čtvrtletí 2013 V prvním čtvrtletí roku 2013 se pořadí na prvních místech nemění – rozdíl mezi Českou pojišťovnou a Kooperativou je minimální, s odstupem pak Allianz a Generali.
34
Tabulka 5 Neţivotní pojištění - podle objemu v prvním čtvrtletí 2013 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Pojišťovna
Celkem v tisících KČ
Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Allianz pojišťovna Generali pojišťovna Česká podnikatelská pojišťovna ČSOB pojišťovna UNIQUA pojišťovna Pojišťovna CARDIF PRO VITA Triglav pojišťovna AXA pojišťovna
4 816 659 4 800 827 1 881 573 1 546 569 1 123 844 1 138 798 1 110 854 487 487 189 910 179 275
Zdroj: ČAP, statistika za Q1 2013
3.6 Podíl pojišťoven na trhu s životním pojištěním Ţivotní pojištění je významným nástrojem pro časové přerozdělování finančních zdrojů osob, slouţí ke krytí jejich rizika a k vytváření zdrojů pro budoucí spotřebu. Základním principem pojištění je vyplatit dohodnutou částku v případě, ţe se klient doţije konce pojištění nebo při předčasném úmrtí. Pro uzavření je důleţitý aktuální zdravotní stav zájemce. O ţivotní pojištění je velký zájem (i kdyţ nedosahuje celkově podílu neţivotních pojištění). Na trhu působí 20 pojišťoven zabývajících se ţivotním pojištěním. Jejich velikost a pozice na trhu je však velmi rozdílná.
3.6.1 Podíl pojišťoven na životním pojištění v roce 2012 Pořadí prvních deseti pojišťoven podle podílu na předepsaném ţivotním pojištění ukazuje Tabulka 6. Česká pojišťovna je dlouhodobě (a výrazně) v čele, stejně silnou pozici „dvojky“ má Kooperativa. Ze specializovaných ústavů si dobře vede ING ţivotní pojišťovna, naopak odnoţ AXA ţivotní se sotva dostala do první desítky. Za zmínku stojí doslova raketový meziroční nárůst objemu uzavřených obchodů společnosti Maxima s indexem 957! Nedostala se do tabulky, patří jí 20. místo a celkově má na trhu zanedbatelný podíl (necelých 7 mil. KČ). Zmiňuji ji ale proto, ţe jde o typickou on-
35
line pojišťovnu a i kdyţ na trhu působí od roku 2003 (má indické vlastníky), do roku 2012 nedosáhla větších úspěchů51.
Tabulka 6 Ţivotní pojištění - podle objemu v roce 2012 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Pojišťovna
Celkem v tisících KČ
Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Pojišťovna České spořitelny ING ţivotní pojišťovna ČSOB pojišťovna AXA ţivotní pojišťovna Generali pojišťovna Allianz pojišťovna MetLife Amcico pojišťovna Komerční pojišťovna
10 944 627 6 288 176 5 729 361 4 960 953 3 460 775 2 783 526 2 658 010 2 542 462 1 666 856 1 331 211
Zdroj: ČAP, statistika za rok 2012
3.6.2 Podíl pojišťoven na životním pojištění v prvním čtvrtletí 2013 Počátek roku 2013 nepřináší ţádnou výraznější změnu ve srovnání s rokem 2012. Dochází k mírnému meziročnímu oţivení (13 z 20 hlavních subjektů roste), ale na prvních místech jsou stále ČP (podíl 22,7% na trhu), Kooperativa (13,6%), PČS (12,7%). Dvouciferný podíl má ještě ING (10,5%).
51
Viz webové stránky Maxima a.s., dostupné z: http://www.maximapojistovna.cz/o-spolecnosti
36
Tabulka 7 Ţivotní pojištění - podle objemu v prvním čtvrtletí 2013 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Pojišťovna
Celkem v tisících KČ
Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Pojišťovna České spořitelny ING ţivotní pojišťovna Generali pojišťovna ČSOB pojišťovna Allianz pojišťovna MetLife Amcico pojišťovna Komerční pojišťovna AXA ţivotní pojišťovna
2 643 901 1 585 717 1 474 497 1 227 196 760 852 749 927 723 642 617 329 388 145 371 681
Zdroj: ČAP, statistika za Q1 2013
3.7 Analýza pojistného trhu - souhrn Struktura pojistného trhu v ČR je taková, ţe dlouhodobě převaţuje podíl neţivotního pojištění (ve vyspělých státech je trend opačný). V roce 2011 sice nepatrně podíl ţivotního pojištění vzrostl, činí však stále pouze 46,4%52. Celkové hodnocení vývoje trhu s pojistným nalezneme ve výroční zprávě ČAP za rok 2011, 2012 a za první kvartál roku 201353. Pojistný trh v ČR od roku 2007 klesal, tento pokles byl zastaven v roce 2010. Projevil se ale opět hned v roce 2011 – stagnace se změnila v meziroční pokles o 0,6%. Také v roce 2012 se meziročně celkový objem smluvního pojistného nepatrně sníţil. Došlo k poklesu z 115 542 362 tisíc z 115 663 886 tisíc v roce 2011 (index 99,9).
52
Výroční zpráva ČAP za rok 2011, s. 12; dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%c3%bdro%c4%8dn%c3%ad+zpr% c3%a1vy 53
Ke staţení ve formátu .pdf, viz: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%c3%bdro%c4%8dn%c3%ad+zpr% c3%a1vy
37
Tabulka 8 Index růstu jednotlivých pojišťoven – souhrn za rok 2012
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Pojišťovna
Meziroční růst
Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Pojišťovna České spořitelny ING pojišťovna Generali pojišťovna ČSOB pojišťovna Allianz pojišťovna MetLife Amcico pojišťovna Komerční pojišťovna AXA ţivotní pojišťovna
154 118 114 111 108 108 107 107 107 107
Zdroj: ČAP, statistika za rok 2012
Za první kvartál roku 2013 se statistické údaje jeví optimističtěji. V celkovém obejmu smluvního pojistného nastal mírný růst – z 30 234 163 tisíc za první čtvrtletí roku 2012 na 30 099 343 za první čtvrtletí roku 2013 (index 100,4). Podle zjištění studie katedry pojišťovnictví na Hospodářské fakultě Technické univerzity v Liberci trh ţivotního pojištění navíc roste pomaleji neţ příjmy obyvatel a klesá vůči HDP. Důvodem je změna strategie pojišťoven, které se spíše neţ na pojišťování rizika soustřeďují na sběr a správu finančních zdrojů. Konkurují tak bankám a investičním společnostem54. Neboli – trendem současnosti je odklon od klasických pojišťovacích produktů k produktům spořícím. Tento fakt by zaslouţil samostatný rozbor s dostatkem podkladů.
54
Analýza pojistného trhu (projekt Technické univerzity Liberec), dostupné z: http://www.nfvp.cz/analyzapojistneho-trhu.html
38
3.8 Sonda – pojištění odpovědnosti občana Z pojistných produktů na českém trhu jsem si vybral jeden k hlubší sondě a porovnání nabídek jednotlivých pojišťoven. Volba padla na typ pojištění Odpovědnosti za škodu, protoţe se jej lze „zmocnit“ na vymezeném rozsahu s určitou komplexností. Pojištění odpovědnosti za škodu (nepodnikatelská sféra) zahrnuje tyto tři pojistné produkty: - pojištění odpovědnosti za škodu členů domácnosti - pojištění odpovědnosti za škodu občana z vlastnictví či držby nemovitosti - pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou svému zaměstnavateli Pojištění odpovědnosti za škodu se obvykle sjednává formou sdruţených pojištění (tzv. balíčků), např. současně s pojištěním majetku. Pojištění občana jako zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím (lidově nazývané „pojištění na blbost“) se obvykle sjednává jako samostatné pojištění. Na našem pojistném trhu je toto pojištění koncipováno buďto obecně – obecné odpovědnostní pojištění, z něhoţ lze uhradit škodu na zdraví (vzniklou jiné osobě), na věci (poškození, zničení, pohřešování) nebo náklady (na soudní řízení, na advokáta, na léčení). Je také moţné uzavřít pojištění speciální – buď pro jednotlivé profese (některé mají povinná pojištění odpovědnosti, např. lékaři, právníci, daňoví poradci) nebo pro jednotlivé činnosti, např. odpovědnosti z výkonu funkce55. Konstrukce pojištění odpovědnosti vychází z formy pojištění na první riziko, tzn. ve smlouvě je sjednána pojistná částka, která představuje horní limit pro velikost pojistného plnění. Odpovědnost můţe být pojata jako: - odpovědnost subjektivní (za zavinění) - odpovědnost objektivní (za výsledek)56
55
HRADEC, M. a kol.: Pojištění a pojišťovnictví, Praha 2008, s. 130 – 132
56
DUCHÁČKOVÁ, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, Praha 2003, s. 133
39
V rámci sjednaného pojištění nelze uhradit škodu vlastní (vzniklou pojištěnému) a také ne škodu, kterou se pojištěná osoba zavázala uhradit nad rámec stanovený příslušnými právními předpisy. Obvykle je také vyţadována spoluúčast pojištěného. Právní odpovědnost občana jako zaměstnance (v hlavním, vedlejším i souběţném pracovním poměru), která je předmětem pojištění, je upravena v Zákoníku práce jako odpovědnost subjektivní. Navíc se, oproti běţné právní praxi, důkazní břemeno přesouvá na poškozeného, tedy zaměstnavatele. Organizace je povinna zavinění prokázat. Výluky z pojištění se pak obvykle týkají škod, které vznikly při činnosti konané na základě dohody o provedení práce, zanedbáním předepsané obsluhy a údrţby atd. Z pojištění je vyjmuta i škoda způsobená jako schodek na svěřených hodnotách (manko)57.
3.8.1 Nabídky pojištění odpovědnosti občana u jednotlivých pojišťoven Kompletní nabídku všech druhů pojištění odpovědnosti občana za škody mají v ČR tyto pojišťovny (abecedně): Allianz, Česká pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna, Generali, Kooperativa a Uniqua. Vybral jsem pro názorné porovnání ty společnosti, které umoţňují uzavřít pojištění odpovědnosti občana on-line. Tento způsob je nejen moderní, je stále populárnější a většina společností přiznává klientům slevy a bonusy za úkony provedené právě přes internet.
3.8.1.1 Allianz Allianz pojišťovna nabízí uzavření a správu pojištění odpovědnosti občana v rámci své sekce Direkt on-line:
57
ZÁRYBNICKÁ, Jana, SCHELLE, Karel: Pojištění odpovědnosti za škodu (historie a současnost), KEY Publishing, Ostrava 2010, I.vyd., 221 s., ISBN 978-80-7418-061-3, s. 148
40
On-line kalkulace s jednoduchým a uţivatelsky příjemným vstupem nabízí pojištění odpovědnosti tří stupňů: Normal, Optimal a Exklusiv. S roční frekvencí plateb je konečná cena u varianty Normal 510,- KČ (sleva 90,- za on-line prodej), u varianty Optimal 850,- KČ (sleva 150,-) a u Exklusiv je cena 1.530,- KČ (se slevou 270,- KČ).
3.8.1.2 Česká pojišťovna Nabízí on-line kalkulaci a průvodce pro uzavření pojištění odpovědnosti občana za škodu způsobenou zaměstnavateli:
41
Pro řidiče z povolání (osobní vůz), s 30% spoluúčastí a limitem plnění 150.000,- KČ stojí roční pojistné 1.750,- KČ (včetně slevy).
3.8.1.3 Česká podnikatelská pojišťovna ČPP také umoţňuje uzavřít pojištění odpovědnosti občana prostřednictvím svého webového portálu:
42
On-line kalkulace vychází z rozdělení klientů na řidiče z povolání, řidiče „referenty“ a ostatní druhy profesí s limity 60.000,- KČ, 100.000,- KČ a 150.000,- KČ (s tím, ţe je stanovena 30% spoluúčast na pojistném plnění). Pojistka pak přijde v první kategorii na 460,KČ ročně, ve druhé na 897,- KČ ročně a ve třetí na 1.265,- KČ ročně.
3.8.1.4 Generali Generali pojišťovna umoţňuje uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu – např. odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli jen off-line, např. telefonicky:
3.8.1.5 Kooperativa Kooperativa pojišťovna nabízí rozsáhlý program pojištění odpovědnosti, lze jej ale sjednat buď osobně (na pobočce) nebo telefonicky. On-line nikoli.
43
3.8.1.6 Uniqua Uniqua
pojišťovna
sjednání
pojištění
odpovědnosti
zaměstnavateli prostřednictvím internetu také neumoţňuje:
44
za
škodu
způsobenou
3.8.2 Nabídky pojištění odpovědnosti u jednotlivých pojišťoven – shrnutí Z šesti subjektů – velkých pojišťoven, které mají kompletní portfolio pojistných produktů a pojištění odpovědnosti je jedním z nich, nabízí uzavření pojistky prostřednictvím internetu jen Allianz, ČP a ČPP. Za srovnatelných podmínek (výše limitu, spoluúčast atd.) vychází nejlépe Česká podnikatelská pojišťovna (1.265,- KČ ročně), následovaná Allianz (1.530,- KČ) a nejdraţší je Česká pojišťovna (1.750,- KČ).
Nejde ale o konkrétní čísla a jsem si vědom, ţe toto není ţádný hluboký a seriozní průzkum. Chtěl jsem jen analýzu trhu, jeho subjektů a nabízených produktů, také pojmout v detailu - jako určitou protiváhu celkových přehledů a souhrnů výše. Tedy konkrétně a z pohledu běţného člověka. Tím je dnes, stále častěji, uţivatel internetu. Pokud se chceme na roli pojišťovacího zprostředkovatele podívat v kontextu nových technologií, zdá se, ţe mohou pomáhat i škodit. Sjednání pojištění přes internet je pohodlné, ale také zrádné. Obecně není finanční gramotnost u nás na výši (viz praktická část práce). Většina občanů by se potřebovala před uzavřením smlouvy s někým poradit.
45
4 Dotazníkové šetření – praktická část K lepšímu podchycení role pojišťovacího zprostředkovatele jsem se kromě teoretického rozboru (výše) rozhodl podniknout vlastní výzkum. Jde o jednoduché dotazníkové šetření provedené s cílem otestovat následující hypotézu: Jsou teoretické školní poznatky cestou k zodpovědnějšímu přístupu k pojištění? Domnívám se, ţe kaţdý pojišťovací zprostředkovatel je na znalosti (a tedy zjišťování) základních charakteristik (místních podmínek) bytostně závislý. Měl by jednak mít povědomí o správnosti svých hypotéz, předpokladů a přesvědčení. Měl by ale také umět tuto správnost verifikovat / falzifikovat metodicky dobře zpracovaným postupem. Zkrátka – pojišťovací zprostředkovatel by měl znát své klienty z hlediska jejich znalostí, vědomostí a předporozumění.
4.1 Metodika dotazníkového šetření Dotazník Pojištění a zprostředkovatelé pojištění / viz Příloha 3/ jsem se sestavil na základě svých znalostí problematiky pojištění a situace na trhu s pojištěním, a na zásadách správné metodiky marketingového průzkumu58.
4.1.1 Forma výzkumu Pro svůj výzkum jsem zvolil kvantitativní metodu šetření – anketní dotazník. Jde o formu označovanou také PAPI (paper and pen interwiev). Výhody tohoto typu dotazování jsou: - rychlost - velké mnoţství dat - organizace pod kontrolou - moţnost vymezit cílovou skupinu - zaručení anonymity Hlavní nevýhodou je sama podstata kvantitativního výzkumu, který na rozdíl od metod kvalitativních (nominálních) neposkytuje moţnost alternativních (dichotomických) a
58
FORET, Miroslav: Marketingový průzkum (poznáváme svoje zákazníky), Computer Press, Brno 2008, I.vyd., 120 s., ISBN 978-80-251-2183-2
46
mnoţných (polytomických, vícevariantních) odpovědí59. V dotazníku se dozvím jen to, na co se ptám (nebo ne), ale nic bliţšího, zejména ne osobního. Také je známo, ţe dotazníky měří názory a postoje, skutečné chování se můţe lišit.
4.1.2 Cílové skupiny Jako cílovou skupinu jsem zvolil studenty gymnázia. Laskavostí své absolventské střední školy, Gymnázia Písek, jsem provedl šetření v rámci třetích ročníků čtyřletého cyklu. Jde o studenty, jimţ aktuálně školní vzdělávací program /viz Příloha 5/ předepisuje výuku ekonomiky a ekonomie v rámci předmětu Základy společenských věd. Skupina (studenti) byla předem definována počtem i základní demografickou charakteristikou – přibliţně stejný věk, dosaţené vzdělání atd. Zvolil jsem tuto skupinu proto, a vlastně navzdory tomu, ţe bývá v pojišťovací branţi povaţována za problematickou a neperspektivní. Domnívám se ale, ţe moderní a dynamický přístup vyţaduje věnovat se právě problematickým skupinám. Moje hypotéza je, ţe studenti jsou sice nestálí ve svém směřování, obvykle nepříliš solventní a odkázáni na podporu rodičů. Současně ale mají (mohou) mít jako první generace u nás dostatečné znalosti a vědomosti, které jsou jim cíleně a vhodnými formami předkládány právě ve věku, kdy se formují jejich názory a postoje. Na základních a středních školách je nyní tzv. finanční gramotnosti věnována velká pozornost – hodinovou dotací, obsahem i formami, např. formou her /viz Příloha 6/60 Tato generace klientů (byť spíše budoucích) bude ochotna a hlavně schopna odpovědně a se znalostí věci volit, rozhodovat se, preferovat… Pro komparaci výsledků „vědomostní“ části jsem také provedl anketu v ulicích města Písku. Druhou (kontrolní) skupinou byli tedy náhodní respondenti z řad občanů města Písku. Tato druhá skupina byla vybrána namátkou s tím, ţe byl zachován stejný poměr muţů a ţen, a stejné věkové rozpětí mezi cca 40 a 50 lety. Šlo o to, aby účastníci reprezentovali generaci, která vědomosti finanční gramotnosti nenabyla ve škole (viz analýza).
59
KREISLOVÁ, Gabriela: Dotazníkové šetření, BP, Západočeská univerzita Plzeň, 2008, s. 10
60
SKOŘEPA, Michal, SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a gymnázia, Scientia, Praha 2008, I.vyd., 199 s., ISBN 978-80-86960-40-1 /hra na pojišťovnu, s. 128/
47
4.1.3 Organizace – místo a čas Výzkum v rámci studentské skupiny proběhl ve dnech 13. – 15. března 2013 v aule školy. Termín byl zvolen ve shodě s tematickým plánem předmětu /viz Příloha 5/, tedy v době, kdy problematika pojištění a pojišťovnictví byla řádně probrána, a přitom nikoli bezprostředně. Anketa po městě probíhala v následujícím týdnu (18. – 22.3.), coţ bylo vhledem k větší časové a organizační náročnosti nezbytné. Výzkum jsem prováděl sám, na gymnáziu s organizační pomocí a podporou Mgr. Jaroslava Volfa, vyučujícího předmětu Základy společenských věd. Ideální bylo, ţe se podařilo shromáţdit právě sto respondentů (ze cca 120 moţných = studentů příslušného ročníku školy), o coţ jsem velmi usiloval. Takový počet je jednak reprezentativní, současně se dobře vyhodnocuje.
4.1.4 Metoda (otázky) V dotazníku jsem se rozhodl pouţít jednak tzv. uzavřené otázky (otázky 1. – 5.), tj. takové, kde se vybírá z hotových odpovědí. To umoţňuje lépe uchopit a zhodnotit odpovědi – viz grafické vyjádření. V druhé části dotazníku jsem pouţil i kombinaci tzv. polozavřených dotazů, kde se navíc nabízí prostor pro samostatnou odpověď. U uzavřených otázek se drţím tzv. trichotomické varianty = tři moţnosti, např. a), b) c), tedy nikoli „buď a nebo“. Dávají podle mého větší prostor pro vyjádření při zachování rychlosti a pohotovosti při vyhodnocení. Dotazník je rozdělen na tři části: - otázky o osobně respondenta - otázky faktické (věcné), které hodnotí znalosti a vědomosti - otázky postojové a názorové, které předjímají budoucí jednání Otázky osobní tvoří určitou zahřívací fázi – jsou nenáročné a pomohou respondentům „vpravit“ se do úkolu. Věk a pohlaví nejsou, fakticky vzato, nijak určující pro další průběh a vyhodnocení dotazníku. Navozují ale pocit osobnějšího přístupu a zájmu. Dotaz na známku ze ZSV je naopak prostředkem k udrţení pozornosti a určité „připomenutí“ důleţitosti akce. Chtěl jsem se vyhnout tomu, aby studenti dotazníkové šetření brali na lehkou váhu.
48
U kontrolní skupiny dotazy na věk, pohlaví a prospěch pochopitelně odpadají. Tyto respondenty jsem volil sice namátkově, ale s vědomím hlavního zadání – stejný poměr muţů a ţen (38 ku 52), věk mezi 40 – 50 lety (viz výše) a s ohledem na to, ţe tato kontrolní skupina předmět Základy společenských věd ve škole neměla. Otázky věcné, tj. vycházející z probírané školní látky zde plní funkci tzv. filtru. Podle toho, jestli dotyčný projevil dobrou orientaci v problematice nebo ne lze usoudit, bude-li schopen zaujmout správný postoj v následující části. U kontrolní skupiny by se, ve shodě s hypotézou, měl projevit rozdíl právě v této části šetření.
4.1.5 Formulace východisek Jak jiţ bylo řečeno, dotazníkové šetření řeší otázku, v jaké případné korelaci jsou (lepší) teoretické poznatky a případná odpovědnost v přístupu k pojištění. Jednoduše řečeno jde o to, jestli budou ţáci gymnázia např. znát více a druhů (produktů) veřejného pojištění, jestli lépe „odhadnou“ výsadní postavení ČP na našem pojišťovacím trhu apod. Pohybujeme se částečně na půdě přání a spekulací, ale přesto myslím, ţe jde o posun. K výzkumu mne inspirovala publikace Kapitoly o finanční gramotnosti61, která vznikla na podobném půdorysu: dotazníkovém šetření studentů Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Základem je zjištění, ţe znalost témat z oblasti ekonomiky a financí v populaci je nízká, respondenti se těchto témat obávají. Jednají pak nestandardně, bojí se informovat, nerozumí předloţeným podkladům, podléhají reklamě a pod62. Není mi znám seriózní rozbor dopadů výuky finanční gramotnosti na naši populaci. První (jedni z prvních) absolventi – nejprve na ZŠ a pak na SŠ jsou právě v tomto školním roce těsně po dovršení plnoletosti. Projeví se, alespoň tom malém půdorysu dotazníku lépe, neţ „většina“ naší populace? Jsou si vědomi rozdílů mezi jednotlivými druhy pojištění a subjektů na pojišťovacím trhu? Budou dnešní studenti do budoucna vědět, na co se zeptat při uzavírání smlouvy o pojištění?
4.2 Analýza dotazníků Za klíčové povaţuji, ţe se podařilo udrţet plnou kontrolu nad průběhem obou etap sběru dat. V případě šetření na půdě školy jsem důsledně trval na vyplnění všech testů (čas 61
BERTL, Ivan: Kapitoly o finanční gramotnosti, TRITON, Praha 2012, I.vyd., 77 s., ISBN 978-80-7387-622-7
62
BERTL, Ivan: Kapitoly o finanční gramotnosti, s. 68
49
nehrál roli), v případě ankety na ulici jsem do dalšího zpracování zařadil jen ty váţně míněné a úplné odpovědi (výjimkou jsou otázky 9. A 10., kde je neznalost také moţnou variantou odpovědi = má také vypovídací hodnotu.
4.2.1 Statistická analýza Na základě sebraných dat jsem sestavil tabulky se souhrnem odpovědí /viz Příloha 7, tabulky A aţ D/.
50
4.2.1.1 Vyhodnocení odpovědí na otázky 1. – 5. Graf a)
správné odpovědi - studenti 40 81 31
63
84
1.
2.
3.
4.
5.
Graf b)
správné odpovědi - kontrolní skupina 20 29
70
69 59
1.
2.
3.
4.
5.
otázka
1.
2.
3.
4.
5.
rozdíl
+ 11
+4
+ 15
+2
+ 20
51
4.2.1.2 Vyhodnocení odpovědí na otázky 6. – 8. Graf c)
správné odpovědi - studenti 14
40
50
6.
7.
8.
Graf d)
správné odpovědi - kontrolní skupina 1
21
38
6.
7.
8.
otázka
6.
7.
8.
rozdíl
+ 13
+ 29
+2 52
4.2.1.3 Vyhodnocení odpovědí na otázku 9. Graf e)
studenti 35 30 25 20 15
studenti
10 5 0 nemocenské důchodové pojištění pojištění
sociální pojištění
zdravotní pojištění
nevzpomněl si + neplatné
Graf f)
kontrolní skupina 40 35 30 25 20 kontrolní
15 10 5 0 nemocenské pojištění
důchodové pojištění
sociální pojištění
zdravotní pojištění
53
nevzpomněl si + neplatné
3.2.1.4 Vyhodnocení odpovědí na otázku 10.
Graf g)
studenti 60 50 40 30 20 studenti
10 0
Graf h)
kontrolní skupina 25 20 15 10 5
kontrolní
0
54
4.2.2 Heuristická analýza Vyhodnocením dotazníků sleduje současně tři cíle: - počet správných odpovědí studentů - počet správných odpovědí kontrolní skupiny - rozdíl v počtu správných odpovědí mezi oběma skupinami Výsledky najdeme v grafické podobě ve statistické analýze. Nyní se pojďme nad výsledky zamyslet a interpretovat je.
4.2.2.1 Vyhodnocení odpovědí na otázky 1. – 5. 1. Pojištění slouží především: a) k pokrytí rizik a jejich důsledků Správně odpovědělo 81 studentů a 70 lidí z kontrolní skupiny. Zdá se, ţe otázka byla pro studenty lehká, většina těch, kteří neodpověděli správně volila variantu b), tedy ţe pojištění je především forma spoření. To není vlastně úplně nesprávně, pojištění funkci spoření také plní. Ale ne „především“. 2. Termín „pojistitel“ označuje obvykle: b) pojišťovnu Správně odpovědělo 63 studentů a 59 lidí z kontrolní skupiny. Lehce nadpoloviční úspěšnost naznačuje terminologický zmatek v oblasti pojištění – výrazy se pletou (slovníček v úvodu této práce není samoúčelný). Je také moţná interpretace, ţe šlo s nepozornost při čtení (kladení) otázky. 3. Pojistná smlouva: b) je uzavřená obvykle písemně, dobrovolně a ze svobodného rozhodnutí Na tuto otázku odpovědělo správně 84 studentů a 69 lidí z kontrolní skupiny. Jde o nejvyšší úspěšnost (studenti) a zároveň největší rozdíl mezi skupinami v této části dotazníku. Problematika smluv (nejen pojistných) je zcela jistě bliţší – teoreticky – ţákům, kteří se s jejím výkladem setkají nejen při hodinách ekonomie a ekonomiky, ale i např. v základech práva. 4. Tzv. povinné ručení je: b) to samé jako Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Čtvrtá otázka byla největším „zklamáním“. 31 správných odpovědí studentů a jen 29 u kontrolní skupiny je výsledkem matení pojmů a závaţným nedostatkem. Většina nesprávných
55
odpovědí – pro variantu a) ztotoţňuje tzv. povinné ručení s pojištěním havarijním. To je nejenom omyl, ale dokonce omyl nebezpečný. 5. Pojišťovací zprostředkovatel: c) pracuje pro pojišťovnu nebo pro klienta, ale vţdy v klientův prospěch Na tuto otázku odpovědělo správně 40 studentů a jen 20 osob z kontrolní skupiny. Nesprávné odpovědi byly „spravedlivě“ rozděleny mezi moţnost a) i b) a plyne z toho, ţe veřejnost vnímá pojišťovacího zprostředkovatele spíše jako úředníka, nebo agenta konkrétní pojišťovny (firmy).
4.2.2.2 Vyhodnocení odpovědí na otázky 6. – 8. 6. Pojišťovací zprostředkovatel, který pracuje pro klienta, inkasuje pojistné a má odbornou zkoušku se nazývá: pojišťovací makléř Správně odpovědělo jen 14 studentů a 1 člověk z kontrolní skupiny. Relativní neúspěch v této otázce je podle mého názoru pochopitelný. Uţ při koncipování dotazníku bylo jasné, ţe tato otázka, vyţadující hlubší znalost problematiky pojišťovnictví nebude zodpovídána s úspěchem. Jen podotýkám, ţe v absolutních počtech správných odpovědí se budeme v části 6. – 8. otázky samozřejmě pohybovat v niţších číslech – na tom se podepsal především přechod na tzv. otevřené (tedy obtíţněji zodpověditelné, protoţe bez „nápovědy“) otázky. 7. Největší podíl na trhu podle tzv. předepsaného pojistného měla v roce 2012 v ČR: Česká pojišťovna Správně odpovědělo 50 studentů a 21 lidí z kontrolní skupiny. Významný rozdíl mezi skupinami (29 bodů) je vůbec největší v testu. V polovině chybujících studentů převaţovala odpověď Allianz (21) následovaná ING (9). V chybující většině kontrolní skupiny naopak převaţovala odpověď: nevím, z čehoţ plyne, ţe starší generace nechtěla ani tipovat. 8. Jak se nazývá pojišťovna, u které se pojišťují jiné pojišťovny: zajišťovna Správně odpovědělo 40 studentů a 38 lidí z kontrolní skupiny. Kdyţ pomineme celkově niţší úspěšnost – jde o otevřenou otázku, dosáhla kontrolní skupina na nejlepší výsledek ohledně rozdílu (tj. vyrovnala výsledek dosaţený ve 4. otázce). Pojem zajišťovna můţeme v naší populaci označit jako známý.
56
4.2.2.3 Vyhodnocení odpovědí na otázku 9. 9. Pojmenujte alespoň jeden produkt z oblasti tzv. veřejného pojištění: Otázka devátá je první z tzv. praktických otázek. Rozdíl mezi skupinou studentů a kontrolní skupinou nebyl v typu produktu (obě skupiny řadily za sebou nejčastěji nemocenské, důchodové a sociální pojištění). Rozdíl byl v počtu odpovědí: nevím, neplatná odpověď.
4.2.2.4 Vyhodnocení odpovědí na otázku 10. V odpovědích na desátou otázku najdeme také výrazné rozdíly mezi skupinami. U studentů se správně vyskytuje odpověď v pořadí: povinné ručení, pojištění domácnosti a odpovědnosti za škodu, u kontrolní skupiny je pořadí jiné: havarijní pojištění, povinné ručení, cestovní pojištění. Pokud nebudeme brát v potaz moţné zmatení pojmů (viz otázka č. 4), zdá se, ţe kontrolní skupina je skutečně zaměřená více prakticky (vyskytuje se ve větší míře i pojištění úvěru).
4.3 Závěry a doporučení plynoucí z dotazníkového šetření Celkové hodnocení výstupů z dotazníku ukazuje některá zajímavá zjištění. Pokusil jsem se je (bez pořadí důleţitosti) zformulovat do několika bodů: - absolutní počty správných odpovědí i rozdíl mezi studenty a kontrolní skupinou v prvních pěti otázkách naznačuje správnost výchozí hypotézy – školní znalosti (teoretické) vítězí. Studenti jsou lépe teoreticky vybaveni = lépe se orientují v pojmech, problematice celkově. Lze spekulovat i o tom, ţe si lépe a pečlivěji četli zadání a mají vyplňování písemných zadání „nacvičené“. - ve všech zadaných „odborných“, věcných otázkách byli studenti úspěšnější (otázky 1. aţ 8.) a to i přesto, ţe otázky měly i rozdílnou metodiku (uzavřené x otevřené). - v tzv. praktických otázkách (9. a 10.) naopak uspěla lépe kontrolní skupina. Vysvětlení menšího počtu nesprávných odpovědí bych viděl zejména v tom, ţe praktickou zkušenost s pojišťovnou (uzavřeným pojištěním) má spíše starší generace. - obecně snad platí, ţe mladí lidé se častěji stávají obětí pojišťovacích zprostředkovatelů /viz Příloha 3 – varování ČNB), ale snad se do budoucna ukáţe význam výuky tzv. finanční gramotnosti na školách.
57
- mladí lidé (studenti a učni) jsou všeobecně povaţováni za nepříliš perspektivní segment na pojistném trhu63
63
ZUZAŇÁK, Aleš: Marketing v pojišťovnictví, Linde, Praha 2006, II.vyd., 73 s., ISBN 80-7201-627-X, s. 22
58
Závěr Tato diplomová práce se zabývá pojišťovnictvím a pojišťovacím trhem. Na něm se pohybuje celá řada subjektů, především pojišťovny, zajišťovny, klienti, orgány státního dozoru a profesní organizace všeho druhu. Nejzajímavějším subjektem jsou podle mého názoru pojišťovací zprostředkovatelé. Pojišťovací a zajišťovací zprostředkovatelé jsou významným činitelem pojišťovací činnosti. Pro mnoho pojišťoven fungují jako hlavní kanál jejich pojistných produktů, pro klienty jako prvotní a často jediný kontakt. V současnosti jiţ prakticky neexistují pojišťovny, které by opomíjely sluţby pojišťovacích zprostředkovatelů. Úvodní část práce byla věnována základní terminologii v oboru. Definoval jsem stěţejní pojmy a nastínil stručnou historii pojišťovnictví u nás. Také jsme si představili základní právní dokumenty a orgány pojišťovnictví. Druhá část práce uţ se věnuje hlavnímu tématu – pojišťovací zprostředkovatelé jsou nejprve uvedeni v přehledu a poté je největší pozornost věnována pojišťovacímu makléři. Pojišťovací makléř je pozice na vrcholu hierarchie pojišťovacích zprostředkovatelů. Není zaměřen na jediného pojistitele, kontaktuje široké spektrum pojistného trhu a zabezpečuje tak v této oblasti podmínky volné soutěţe. Pojistný makléř je odborník, který analyzuje trh, vytváří pro klienta nabídku, připravuje smlouvy a poskytuje pomoc i při uplatnění pojistky. Makléř (ať jiţ fyzická nebo právnická) je osoba s vyšším stupněm odborné způsobilosti, s osobní odpovědností a s právem zprostředkování smlouvy a inkasa pojistného. Vykonává činnost pro smluvního klienta v širokém rozsahu – provádí komplexní analýzy pojistných rizik, navrhuje pojistné programy, poskytuje konzultační a poradenskou činnost. Roli pojišťovacích zprostředkovatelů obecně lze bez nadsázky označit za zásadní. Pokud má pojišťovací praxe dvě nezbytné (pomyslné) úrovně – pojišťovny a jejich klienty, bez té třetí, zprostředkující, to zkrátka nejde. Pojišťovací zprostředkovatelé všech úrovní a stupňů jsou hybateli trhu, regulátory nabídky a poptávky. Bez jejich aktivit si silně konkurenční a spletité prostředí pojišťovnictví lze jen těţko představit. Protoţe se (nejen) pojišťovací zprostředkovatel musí umět dobře orientovat na celorepublikovém i lokálním pojistném trhu, nezbytnou součástí diplomové práce je analýza tohoto prostředí. Věnuji se faktorům ovlivňujícím pojistný trh (vnějším i vnitřním), pokusil jsem se také na malém prostoru rozčlenit a charakterizovat jednotlivé druhy (typy) pojištění. 59
Největší pozornost v kapitole analýzy pojistného trhu věnuji aktuální situaci na trhu z pohledu objemu pojistného u jednotlivých pojišťoven. Zpracoval jsem statistická data a v dvou sledovaných obdobích – roční uzávěrka 2012 a první čtvrtletí 2013 jsou představeny a seřazeny (vţdy prvních 10 subjektů) jednotlivé pojišťovny podle objemu / podílu na trhu v předepsaném pojistném. Tato analýza je doplněna tabulkou indexu růstu v roce 2012. Provedl jsem také krátkou a letmou sondu do konkrétního pojistného produktu – pojištění odpovědnosti za škodu. Pojištění je řadou pojišťovacích domů nabízeno i on-line, coţ je jistě perspektivní, protoţe pro klienta pohodlný způsob. V praktické části práce jsem se pokusil dotknout problematiky účelnosti a výsledků výuky tzv. finanční gramotnosti na středních školách. V teoretických, vědomostních otázkách dosáhla skupina studentů pokaţdé lepšího výsledku neţ skupina kontrolní. Lepší a hlubší znalosti jsou vţdy předpokladem k zodpovědnějšímu a poučenějšímu chování v praxi, v ţivotě. Nenechat se oklamat např. neseriózní osobou nebo vlezlou reklamou, to je výzvou (nejen) v oblasti pojištění. Role pojišťovacího zprostředkovatele spočívá, mimo odborné předpoklady, také v tom, ţe zná své potenciální klienty, jejich přání, počítá s jejich znalostí (neznalostí) a přesto, nebo právě proto jim nabídne ten nejlepší moţný produkt.
60
Seznam použité literatury Monografie a periodika: BENEŠ, V. a kol.: Bankovní a finanční slovník, Nakl. Svoboda – Libertas, Praha 1993, I.vyd., 158 s., ISBN 80-205-0357-9 BERTL, Ivan: Kapitoly o finanční gramotnosti, TRITON, Praha 2012, I.vyd., 77 s., ISBN 978-80-7387-622-7 CIPRA, Tomáš : Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví, Grada, Praha 2004, I.vyd., 260 s. ISBN 80-247-0838-8 ČEJKOVÁ, Viktória: Pojistný trh, Grada Publishing, Praha 2002, 119 s., ISBN 80-247-01375 DUCHÁČKOVÁ, Eva: Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, Praha 2003, I.vyd., 178 s., ISBN 80-86119-67-X FORET, Miroslav: Marketingový průzkum (poznáváme svoje zákazníky), Computer Press, Brno 2008, I.vyd., 120 s., ISBN 978-80-251-2183-2 HOLMAN, Robert: Mikroekonomie, C.H.Beck, Praha 2002, I.vyd., 591 s., ISBN 80-7179737-5 HORA, J., ŠULCOVÁ, J., ZUZAŇÁK, A.: Příručka pro zprostředkovatele pojištění, Linde, Praha 2004, I.vyd., 250 s., ISBN 80-7201-488-9 HRADEC, M., KŘIVOHLÁVEK, V., ZÁRYBNICKÁ, J.: Pojištění a pojišťovnictví, Vysoká škola finanční a správní, Praha 2005, I.vyd., 216 s., ISBN 80-86754-48-0 HRUBOŠOVÁ, Marcela: Profese pojišťovací zprostředkovatel: aneb co by měl kaţdý pojišťovák vědět, Linde, Praha 2009, 119 s., ISBN 978-80-7201-775-1 JANATA, Jiří: Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, Professional Publishing, Praha 2008, I.vyd., 180 s., ISBN 978-80-86946-66-5 JANATA, Jiří: Metodika přípravy rizikové zprávy pro pojistné trhy, Professional Publishing, Praha 2010, I.vyd., 138 s.; ISBN 978-80-7431-032-4 KREISLOVÁ, Gabriela: Dotazníkové šetření, BP, Západočeská univerzita Plzeň, 2008, 74 s. LAMMING, R., BESSANT, J.: Macmillanův slovník podnikání a managementu, Management Press, Praha 1995, I.vyd., 295 s., ISBN 80-85603-47-0 MARTINOVIČOVÁ, Dana: Pojištění podnikatelských subjektů, KEY Publishing, Ostrava 2007, I.vyd., 236 s., ISBN 978-80-87071-08-3
61
MARTINOVIČOVÁ, Dana: Pojišťovnictví, Cerm, Brno 2009, I.vyd., 143 s., ISBN 978-80214-3963-4 MEŠKÁN, Zbyněk: Zaloţení pojišťovacího makléřství, DP, Vysoká škola podnikání, a.s., 2012, 78 s. PIKORA, Vladimír, ŠICHTAŘOVÁ, Markéta: Všechno je jinak, Grada, Praha 2011, I.vyd., 224 s., ISBN 978-80-247-4207-6 SKOŘEPA, Michal, SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a gymnázia, Scientia, Praha 2008, I.vyd., 199 s., ISBN 978-80-86960-40-1 ŠÍDLO, Dušan: Ţivot jako riziko aneb Zásady pojišťování ţivotních rizik, Aladin Agency, Praha 2010, 188 s., ISBN 978-80-904345-1-6 TROJANOVÁ, E.: 180 let českého pojišťovnictví. Pojistný obzor 84 (2007), č.10, s. 6. VEVERKOVÁ, Jana: Vývojové tendence na pojistných trzích, přístupy v pojišťovnictví, BP, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2008, 39 s. ZÁRYBNICKÁ, Jana, SCHELLE, Karel: Pojištění odpovědnosti za škodu (historie a současnost), KEY Publishing, Ostrava 2010, I.vyd., 221 s., ISBN 978-80-7418-061-3 ZUZAŇÁK, Aleš: Marketing v pojišťovnictví, Linde, Praha 2006, II.vyd., 73 s., ISBN 807201-627-X
62
Elektronické zdroje: Asociace českých pojišťovacích makléřů; Viz webové stránky AČPM; dostupné z: http://www.acpm.cz/ BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export; dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/seznam-pojistoven-a-pobocek-zahranicnich-21426.html Česká asociace pojišťoven; viz webové stránky ČAP; dostupné z: http://www.cap.cz/ Česká asociace pojišťoven; Aktuality ČAP – Pojistný trh posiluje o desetiny procenta; dostupné z: http://www.cap.cz/news.aspx?list=vweb/Aktuality Česká asociace pojišťoven; výroční zprávy - ke staţení ve formátu .pdf, viz: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%c3%bdro%c4% 8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy Česká asociace pojišťoven; Kodex etiky - ke staţení ve formátu .pdf, viz: http://www.cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2FMenu%2FO+n%C3%A1s%2FKodex+etiky Česká kancelář pojistitelů; viz webové stránky ČKP; dostupné z: http://www.ckp.cz/ Česká pojišťovna; výklad s ilustrativním příkladem na stránkách ČS pojišťovny viz http://www.pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/jak-funguje/
Česká pojišťovna - dokumenty ; viz stránky České pojišťovny, formát .pdf; dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50013/zakon-o-pojistne-smlouve.pdf Maxima pojišťovna; viz webové stránky Maxima a.s., dostupné z: http://www.maximapojistovna.cz/o-spolecnosti Ministerstvo financí ČR; Viz webové stránky MF ČR; dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kontrola/pojistovnictvi/zakladni-informace Nadační fond pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví; viz webové stránky Nadačního fondu pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví, dostupné z: http://www.nfvp.cz/o-nas.html Portál veřejné správy; dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=30446&nr=40~2F1964&rpp=15#local -content Svaz zdravotních pojišťoven; viz webové stránky SZP ČR; dostupné z: http://www.szpcr.cz/index.php
63
Seznam tabulek Tabulka 1: Pojišťovací zprostředkovatelé - přehled Tabulka 2: Předepsané smluvní pojistné podle objemu v roce 2012 Tabulka 3: Předepsané smluvní pojistné podle objemu v prvním čtvrtletí 2013 Tabulka 4: Neţivotní pojištění - pojistné podle objemu v roce 2012 Tabulka 5: Neţivotní pojištění - pojistné podle objemu v prvním čtvrtletí 2013 Tabulka 6: Ţivotní pojištění - pojistné podle objemu v roce 2012 Tabulka 7: Ţivotní pojištění - pojistné podle objemu v prvním čtvrtletí 2013 Tabulka 8: Index růstu jednotlivých pojišťoven – souhrn za rok 2012
Seznam grafů Graf 1: Vývoj předepsaného pojistného a HDP (meziroční změny v %) Graf 2: Předepsané pojistné podle jednotlivých let Graf a) Správné odpovědi – otázky 1. – 5. studenti Graf b) Správné odpovědi – otázky 1. – 5. kontrolní skupina Graf c) Správné odpovědi – otázky 6. – 8. studenti Graf d) Správné odpovědi – otázky 6. – 8. kontrolní skupina Graf e) Vyhodnocení odpovědí na otázku 9. - studenti Graf f) Vyhodnocení odpovědí na otázku 9. – kontrolní skupina Graf g) Vyhodnocení odpovědí na otázku 10. - studenti Graf h) Vyhodnocení odpovědí na otázku 10. – kontrolní skupina
Seznam příloh Příloha 1: Seznam pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven v ČR Příloha 2: Členské pojišťovny České asociace pojišťoven (řádní členové) Příloha 3: Upozornění ČNB pro veřejnost Příloha 4a): Dotazník – verze student Příloha 4b): Dotazník – řešení Příloha 5: Gymnázium Písek – tematický plán předmětu ZSV Příloha 6: Hra na pojišťovnu Příloha 7: Vyhodnocení dotazníku – tabulky A, B, C, D
1
Příloha 1
Seznam pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven působících v ČR 16. 6. 2010 | Zdroj: BusinessInfo.cz
Abecedně řazený seznam pojišťoven, který obsahuje základní informace o všech subjektech pojistného trhu působících v České republice. Najdete v něm například adresu, telefon a fax centrály, internetovou adresu pojišťovny nebo IČ pojišťovny. Seznam dále obsahuje údaje o poskytovaných formách pojištění.
Údaje platné k 15.12.2012. ACE European Group Ltd, organizační sloţka AEGON Hungary Closed Company Ltd., organizační sloţka AEGON Pojišťovna, a. s. AGA International SA - organizační sloţka AIG Europe Limited, organizační sloţka pro ČR Allianz pojišťovna, a. s. Atradius Credit Insurance N. V., organizační sloţka AXA pojišťovna, a. s. AXA ţivotní pojišťovna a.s. BNP Paribas Cardif Pojišťovna, a.s. Cestovní pojišťovna ADRIA Way druţstvo CG Car- Garantie Versicherungs-Aktiengesellschaft organizační sloţka pro Českou republiku Coface Austria Kreditversicherung AG organizační sloţka Česko Česká kancelář pojistitelů Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, Česká pojišťovna a. s. Česká pojišťovna ZDRAVÍ a. s. ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a. s. Deutscher Ring Lebensversicherungs-Aktiengesellschaft, pobočka pro Českou republiku
2
Deutscher Ring Sachversicherungs - AG, pobočka pro Českou republiku DIRECT Pojišťovna, a.s. ERGO pojišťovna, a.s. ERV pojišťovna, a.s. Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a. s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP) Generali Pojišťovna a. s. HALALI, všeobecná pojišťovna, a. s. Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. HDI Haftpflichtverband der Deutschen Industrie Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit - org. sloţka ING pojišťovna, a.s. ING Ţivotná poisťovňa, a.s., pobočka pro Českou republiku ING Ţivotní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku Inter Partner Assistance, organizační sloţka Komerční pojišťovna, a. s. Kooperativa, pojišťovna, a. s. KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. Maxima pojišťovna, a. s. MetLife pojišťovna a. s. Österreichische Hagelversicherung - Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit, organizační sloţka Pojišťovna České spořitelny, a. s., Vienna Insurance Group Pojišťovna VZP, a.s. QBE Insurance (Europe) Limited, organizační sloţka , a.s. Servisní pojišťovna a. s. Slavia pojišťovna, a. s. Stewart Title Limited, pobočka pro Českou republiku Triglav pojišťovna, a. s. Union poisťovňa, a.s., pobočka pro Českou republiku UNIQA pojišťovna, a. s. Vitalitas pojišťovna, a. s.
3
Wüstenrot, pojišťovna, a. s. Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a. s.
Zdravotní pojišťovny Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Revírní bratrská pokladna Vojenská zdravotní pojišťovna ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna, a. s. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky
Další subjekty pojistného trhu AIDA - Česká sekce Mezinárodního sdruţení pro pojistné právo Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM) Česká asociace pojišťoven Česká kancelář pojistitelů Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí Komora samostatných likvidátorů pojistných událostí Svaz zdravotních pojišťoven České republiky
4
Příloha 2 Členské pojišťovny České asociace pojišťoven (řádní členové) AEGON Pojišťovna, a.s. Na Pankráci 26/322, Praha 4, 140 00 Allianz pojišťovna, a.s. Ke Štvanici 656/3, Praha 8, 186 00 AXA pojišťovna a.s. Lazarská 13/8, Praha 2, 120 00 AXA životní pojišťovna a.s. Lazarská 13/8, Praha 2, 120 00 Basler Lebensversicherungs - AG pobočka pro Českou republiku Paříkova 910/11a, Praha 9, 190 00 BNP Paribas Cardif Pojišťovna, a.s. Na Rybníčku 1329/5, Praha 2, 120 00 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Pobřeţní 665/23, Praha 8, 186 00 Česká pojišťovna a.s. Na Pankráci 123/1720, Praha 4, 140 00 Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s. Na Pankráci 1720/123, Praha 4, 140 00 ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB Masarykovo nám. 1458, Pardubice, 532 18 D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. BB Centrum Beta, Vyskočilova 1481/4, Praha 4, 140 00 ERGO pojišťovna, a.s. Francouzská 28, Praha 2, 120 00 ERV pojišťovna, a.s. Křiţíkova 237/36a, Praha 8, 186 00 Generali Pojišťovna a.s. Bělehradská 132, Praha 2, 120 84 Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Římská 2135/45, Praha 2, 120 00 HDI Versicherung AG, organizační složka Jugoslávská 29/620, Praha 2, 120 00 ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku Nádraţní 344/25, Praha 5, 150 00 Komerční pojišťovna, a.s. Karolinská 650/1, Praha 8, 186 00 Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Pobřeţní 665/21, Praha 8, 186 00 MAXIMA pojišťovna, a.s. Na Dlouhém lánu 508, Praha 6, 160 00 MetLife pojišťovna a.s. V Celnici 1028/10, Praha 1, 117 21 Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group
1
nám. Republiky 115, Pardubice, 530 02 Pojišťovna VZP, a.s. Jankovcova 1566/2b, Praha 7, 170 00 Slavia pojišťovna a.s. Revoluční 1/655, Praha 1, 110 00 Triglav pojišťovna, a.s. Novobranská 544/1, Brno, 602 00 UNIQA pojišťovna, a.s. Evropská 136, Praha 6, 160 12 Wüstenrot pojišťovna a.s. Na Hřebenech II 1718/8, Praha 4, 140 23 Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. Na Hřebenech II 1718/8, Praha 4, 140 23
2
Příloha 3
UPOZORNĚNÍ ČNB PRO VEŘEJNOST 06.06.2008 15:07 | Kategorie: Pojištění V souvislosti s množícími se stížnostmi spotřebitelů na jednání pracovníků pojišťoven nebo pojišťovacích zprostředkovatelů při uzavírání pojistných smluv, kdy jsou spotřebitelé mylně či nedostatečně informováni o pojistném produktu a o právech a povinnostech vyplývajících ze smluvního vztahu, si dovoluje ČNB poskytnout spotřebitelům níže uvedené rady. (Tisková zpráva ČNB) NV Tyto rady povaţujeme za aktuální i v souvislosti s nabídkami snadného přivýdělku pro studenty, kdy se za těmito nabídkami můţe skrývat právě zprostředkování pojištění (či jiných sluţeb na finančním trhu), přičemţ studenti často nevědí, ţe poskytování těchto sluţeb je regulováno právními předpisy. Mějte na paměti, že podpisem smlouvy na sebe přebíráte nejen práva, ale i závazky a po podpisu smlouvy se její ustanovení stávají závaznými. Nepodepisujte proto smlouvy a neplaťte peníze ve vypjatých situacích. V klidu si vše rozmyslete a seznamte se s celým obsahem smlouvy. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou i všeobecné pojistné podmínky, popřípadě smlouva můţe odkazovat i na další dokumenty, a proto se podrobně seznamte i s nimi. Pokud je Vám zprostředkovatelem či pracovníkem pojišťovny nabízena při uzavírání pojistné smlouvy určitá speciální výhoda, ujistěte se, zda je tato výhoda uvedena i ve smlouvě. Ústní sliby totiţ v případě sporu většinou nemůţete prokázat. Písemný příslib výhody je důleţitý i v případě, ţe jste zprostředkovatelem či pracovníkem pojišťovny přesvědčován k přepracování stávající smlouvy na novou, dle jejich tvrzení výhodnější smlouvu. Mějte na paměti, ţe zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy písemně a srozumitelným způsobem oznámeny informace v rozsahu uvedeném v § 66 1) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. Při uzavírání pojistné smlouvy prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele Vám pak zprostředkovatel musí navíc poskytnout písemně další informace, a to v rozsahu § 21 2) zákona č. 38/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále je zprostředkovatel povinen před uzavřením pojistné smlouvy zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Tento písemný záznam z jednání (popřípadě jeho kopii) si vţdy od zprostředkovatele vyţádejte a současně si odkontrolujte, zda je tento záznam zprostředkovatelem podepsán. V případě, ţe budete osloveni s nabídkou na zprostředkování pojistného produktu dalším osobám s příslibem provize za sjednání pojistných smluv, mějte na paměti, ţe zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví je regulována zákonem č. 38/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pojišťovacím zprostředkovatelem je osoba zapsaná v registru vedeném ČNB. Pro zápis do tohoto registru je vyţadována mj. důvěryhodnost a určitá odborná způsobilost. Podmínku odborné způsobilosti musí splňovat téţ zaměstnanci pojišťovacího zprostředkovatele, kteří se přímo na zprostředkování pojištění podílejí. Pokud byste tedy zprostředkovávali pojištění v rozporu s tímto zákonem, jednalo by se z Vaší strany o nezákonnou činnost! Pokud budete splňovat požadavky pro vykonávání 1
zprostředkovatelské činnosti, mějte na paměti, že se pojišťovací zprostředkovatel dopustí správního deliktu tím, že od Vás jako od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti, vyžaduje složení vstupního poplatku jako podmínku výplaty příštích odměn za tuto činnost nebo Vaši odměnu odvozuje od získávání dalších osob pro tuto činnost. Mějte na paměti, že pojišťovací zprostředkovatel nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy. Cílovou skupinou některých pojišťovacích zprostředkovatelů se stávají mladí lidé od 18 do cca 26 let, kteří nemají ještě dostatek ţivotních zkušeností a přesně si neuvědomují následky učiněného právního úkonu. Zvláště ti by měli dbát zvýšené opatrnosti při podepisování smluvních dokumentů, zejména v případě, je-li na ně činěn nátlak a nemohou si vzít smlouvu k prostudování domů. V souvislosti s výše uvedenými radami Vás dále upozorňujeme, ţe ČNB vyřizuje stížnosti klientů na pojišťovny či pojišťovací zprostředkovatele pouze v rozsahu svých pravomocí. Pojistná smlouva je dvoustranný právní úkon, charakterizovaný rovností účastníků pojištění, a pokud se některá ze smluvních stran cítí jednáním druhé smluvní strany zkrácena na svých právech, je jediným kompetentním orgánem pro řešení takových sporů soud. V případě zjištěných závažných nedostatků na straně pojišťovny či zprostředkovatele, je ČNB oprávněna uložit těmto subjektům adekvátní sankční opatření, nemůže však ovlivnit Váš soukromoprávní vztah s pojišťovacím zprostředkovatelem nebo Váš vztah s pojišťovnou (např. zrušit Vaši smlouvu s pojišťovnou).
Zdroj: http://www.investujeme.cz/upozorneni-cnb-pro-verejnost/
2
Příloha 4a) Dotazník – verze student
Pojištění a pojišťovací zprostředkovatelé Dobrý den, jmenuji se Lukáš Hrbek a před lety jsem byl, stejně jako vy teď, studentem Gymnázia Písek. Dnes studuji na VŠ Bankovní institut vysoká škola s.r.o. a pro potřeby své diplomové práce vás ţádám o spolupráci. Vyplňte, prosím, co nejsvědomitěji následující dotazník. Otázky se týkají témat, která jste v hodinách ZSV probírali. Hlavně jde o pojištění, pojišťovnictví a roli pojišťovacích zprostředkovatelů. Za pečlivé vyplnění dotazníků předem děkuji! Buďte ujištěni, ţe získaná data poslouţí jen a pouze mým badatelským záměrům.
I./ pohlaví věk známka ze ZSV pololetí třetího ročníku:
II./ 1. Pojištění slouží především: a) k pokrytí rizik a jejich důsledků b) jako forma spoření c) k předcházení problémů a katastrof 2. Termín „pojistitel“ označuje obvykle: a) klienta b) pojišťovnu c) státní úřad kontroly 3. Pojistná smlouva: a) je nabídka pojišťovny - druhů pojištění b) je uzavřená obvykle písemně, dobrovolně a ze svobodného rozhodnutí c) je to samé jako pojistka 4. Tzv. povinné ručení je: a) to samé jako Havarijní pojištění vozidel b) to samé jako Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 3
c) druh pojištění cestujících 5. Pojišťovací zprostředkovatel: a) pracuje pro stát a je jím placen b) pracuje pro pojišťovnu c) pracuje pro pojišťovnu nebo pro klienta, ale vţdy v klientův prospěch
III./ 6. Pojišťovací zprostředkovatel, který pracuje pro klienta, inkasuje pojistné a má odbornou zkoušku se nazývá: ……………………………………………. 7. Největší podíl na trhu podle tzv. předepsaného pojistného měla v roce 2012 v ČR: ………………………………………………. 8. Jak se nazývá pojišťovna, u které se pojišťují jiné pojišťovny: ……………………………………………….. 9. Pojmenujte alespoň jeden produkt z oblasti tzv. veřejného pojištění: …………………………………………………. 10. Jmenujte alespoň jeden druh pojištění, o němž určitě víte, že jej někdy v budoucnu uzavřete: ………………………………………………… Děkuji za váš čas a prokázané vědomosti! Bc. Lukáš Hrbek
4
Příloha 4b) Dotazník – řešení
Pojištění a pojišťovací zprostředkovatelé 1. Pojištění slouží především: a) k pokrytí rizik a jejich důsledků 2. Termín „pojistitel“ označuje obvykle: b) pojišťovnu 3. Pojistná smlouva: b) je uzavřená obvykle písemně, dobrovolně a ze svobodného rozhodnutí 4. Tzv. povinné ručení je: b) to samé jako Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 5. Pojišťovací zprostředkovatel: c) pracuje pro pojišťovnu nebo pro klienta, ale vţdy v klientův prospěch 6. Pojišťovací zprostředkovatel, který pracuje pro klienta, inkasuje pojistné a má odbornou zkoušku se nazývá: pojišťovací makléř 7. Největší podíl na trhu podle tzv. předepsaného pojistného měla v roce 2012 v ČR: Česká pojišťovna 8. Jak se nazývá pojišťovna, u které se pojišťují jiné pojišťovny: zajišťovna 9. Pojmenujte alespoň jeden produkt z oblasti tzv. veřejného pojištění: více moţných odpovědí – sociální pojištění, nemocenské pojištění, zdravotní pojištění atd. 10. Jmenujte alespoň jeden druh pojištění, o němž určitě víte, že jej někdy v budoucnu uzavřete: individuální odpověď
5
Příloha 6
Gymnázium Písek, Komenského 89
Tematický plán Tematické a časové rozvrţení učiva předmětu: Základy společenských věd Třída III.A, III.B, 7.O, 5.F
školní rok 2012/2013
1 hod/týden
září - Tržní ekonomika Učivo: základní pojmy z ekonomie, typy ekonomik Výstupy: Ţák vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace mechanismy fungování trhu. říjen - Tržní ekonomika Učivo: tržní mechanismus, nabídka, poptávka, tvorba ceny Výstupy: Ţák vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace mechanismy fungování trhu. Stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, vysvětlí další okolnosti vzniku ceny a
působení nabídky a poptávky. listopad - Tržní ekonomika Učivo: ekonomické subjekty, formy podnikání, marketing a reklama Výstupy: Ţák rozlišuje a porovnává jednotlivé formy podnikání. Posoudí výhody a rizika podnikání ve srovnání se zaměstnáním. Uvede postup zakládání podnikatelské činnosti a získání ţivnostenského oprávnění. Rozpozná běţné cenové triky a klamavé nabídky. Analyzuje skrytý obsah reklamy, vliv marketingu na úspěch výrobku na trhu. prosinec – Finance Učivo: peníze, funkce a formy peněz; cenné papíry, burza; banky, bankovní soustava Výstupy: Ţák pouţívá platební nástroje, umí směnit peníze dle kurzovního lístku. Orientuje se
v problematice cenných papírů. Objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank. leden – Finance Učivo: finanční produkty – investice, leasing, úvěr, pojištění; rozpočet domácnosti; ochrana spotřebitele Výstupy: Ţák rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje; umí sestavit
6
rozpočet domácnosti. Navrhne racionální řešení schodkového i přebytkového rozpočtu. Navrhne způsoby zhodnocení volných finančních prostředků. Orientuje se v problematice úvěrů. Vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb; zná rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN. Vybere nejvhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby. Na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele. únor - Národní hospodářství a úloha státu v ekonomice Učivo: makroekonomické veličiny Výstupy: Ţák vyhledává aktuální informace o nejdůleţitějších ekonomických ukazatelích a
posuzuje jejich vliv na ţivotní úroveň. Vysvětlí podstatu nezaměstnanosti, HDP a inflace a jejich ekonomické důsledky. březen - Národní hospodářství a úloha státu v ekonomice Učivo: státní rozpočet; daňová soustava; sociální politika státu Výstupy: Ţák objasní systém příjmů a výdajů státu. Rozlišuje základní typy daní. Umí podat daňové přiznání; zejména k dani z příjmu. Uvede postup výpočtu ţivotního minima a umí zaţádat o sociální dávku. Objasní funkci úřadů práce a význam podpory v nezaměstnanosti. duben - Pracovněprávní vztahy Učivo: vznik, změna a zánik pracovního poměru; práva a povinnosti účastníků
pracovněprávních vztahů; odbory; zásady bezpečnosti práce, ochrany zdraví a životního prostředí Výstupy: Ţák uvede postup, jak uzavřít smlouvu a podat výpověď, Uvede svá pracovní práva a své povinnosti. Objasní funkci odborů. Volí bezpečné pracovní postupy, šetrné k ţivotnímu prostředí, pouţívá pracovní pomůcky. Chová se poučeně a adekvátně v situaci při pracovním úrazu. květen - Trh práce a profesní volba Učivo: práce jako seberealizace, hodnocení vlastních schopností; vzdělávání a profesní
příprava; přijímací pohovor a výběrové řízení Výstupy: Ţák kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace. Posuzuje profesní a vzdělávací nabídku vzhledem ke své profesní volbě. červen – Trh práce a profesní volba Učivo: nabídka a poptávka po pracovních místech; pracovní trh; rekvalifikace, profesní
mobilita; plánování práce, denní rozvrh; workoholismus, zaměstnání a rodina Výstupy: Ţák posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce. Vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi. Vhodně prezentuje svoji osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru, konkurzu. Reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyváţený pracovní rozvrh. Doporučená učebnice: Horecký a kol.: Společenské vědy pro SŠ (3), Didaktis, Brno, 2010; učebnice + pracovní sešit Kaţdý student dle zadaných kritérií vypracuje referát.
7
Příloha 7 Finanční a ekonomická gramotnost – kapitola 6: Aby peníze nezahálely Pracovní sešit 2
Hra na pojišťovnu I když se to možná na první pohled nezdá, jedním z aktiv je i pojištění, které si člověk platí, aby dostal od pojišťovny určitou peněžní částku v případě, že má smůlu a vznikne u něho pojistná událost – nabourá cizí auto, onemocní, jeho dům shoří po zásahu bleskem atp. Abyste lépe pochopili, jak funguje pojištění, zahrajte si ve třídě následující hru. Jeden ţák hraje pojišťovnu. Ostatní se rozdělí do dvou stejně početných skupin. Ţáci v první skupině uzavřeli s pojišťovnou smlouvu a budou jí kaţdý měsíc (kaţdé kolo) platit pojistné 1.000,KČ. Ţákům ve druhé skupině se pojistné zdá zbytečné, a pojištění si kupovat nebudou. Kaţdá skupina se rozdělí do podskupin po šesti ţácích, tj. do „měst“ po šesti „obyvatelích“ (lze i méně). Také ţáci v podskupině se rozdělí podle čísel. Hra probíhá v kolech, přičemţ kaţdé kolo má tyto kroky: - kaţdý ţák si „vydělá“ několik tisíc korun, většinu utratí a zbyde mu 1.000,- KČ – vyzvedne u učitele - pojištění odevzdají jako pojistné, ostatní si nechají - učitel hodí kostkou: 1 – 3 znamená, ţe nenastala pojistná událost /kolo pak končí/, 4 – 6 znamená, ţe nastala událost (do domu udeřil blesk) a pokračuje se - učitel hodí kostkou: 1 – 3 znamená, ţe postiţený dům je v pojištěné skupině, 4 – 6 znamená, ţe je v nepojištěné - učitel hodí kostkou: výsledek ukáţe, v které podskupině je postiţený dům - učitel hodí kostkou: výsledek ukáţe, který dům (ţák) je postiţený. Pokud jde o dům v pojištěné skupině, dostane „majitel“ 10.000,- KČ jako náhradu – dá je pak do banku, na opravu domu. Pokud jde o nepojištěný dům a „majitel“ nemá 10.000,- KČ na opravu, je vyloučen – postaví se do kouta třídy a nehraje… Na konci hry (kol je moţný libovolný počet) by se měla prokázat výhoda pojištění. Očekávaný výsledek je ten, ţe v nepojištěné skupině sice někdo zbohatne, ale určitě také někdo vypadne. V pojištěné skupině by vypadnout neměl nikdo… Zdroj: SKOŘEPA, Michal, SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a gymnázia, Scientia, Praha 2008, I.vyd., 199 s., ISBN 978-80-86960-40-1 /hra na pojišťovnu, s. 128/
8
Příloha 8 Vyhodnocení dotazníku – tabulka A/ Správné odpovědi na otázky 1. – 5. otázka 1. 2. 3. 4. 5.
studenti 81 63 84 31 40
kontrolní skupina 70 59 69 29 20
rozdíl + 11 + 4 + 15 +2 + 20
Vyhodnocení dotazníku – tabulka B/ Správné odpovědi na otázky 6. – 8. otázka 6. 7. 8.
studenti 14 50 40
kontrolní skupina 1 21 38
rozdíl + 13 + 29 + 2
Vyhodnocení dotazníku – tabulka C/ Správné odpovědi na otázku 9. produkt
studenti
nemocenské pojištění důchodové pojištění sociální pojištění zdravotní pojištění
32 20 11 9
kontrolní skupina 33 34 20 12
nevzpomněl si + neplatné
28
1
Vyhodnocení dotazníku – tabulka D/ 9
celkem 65 54 31 21 29
Správné odpovědi na otázku 10. produkt
studenti
povinné ručení pojištění domácnosti pojištění odpovědnosti havarijní pojištění cestovní pojištění pojištění úvěru úrazové pojištění
50 30 18 1 4 6 8
kontrolní skupina 20 14 11 22 16 11 3
nevzpomněl si + neplatné
1
3
10
celkem 52 44 29 23 20 17 11 4
