Role bankovního systému v hospodářství

Bankovní institut vysoká škola Katedra Financí a ekonomie

Role bankovního systému v hospodářství The Role of the Banking Sector in the Economy Bakalářská práce

Autor:

Vladimir Covaliciuc Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Musil, Ph.D.

2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30.6.2016

Vladimir Covaliciuc

Poděkování Rád bych poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Petrovi Musilovi, Ph.D. za vynikající vedení, odborné rady a cenné připomínky k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou bankovního systému v České republice, jeho historickým vývojem a aktuálním stavem. Klasifikuje a vyhodnocuje systém, poznamenaný politickými změnami 20. století. Vystihuje přeměnu bankovnictví v souvislosti s transformací ekonomiky. Vyhodnocuje stav současného bankovního systému. Klíčová slova: bankovní systém, Česká národní banka, obchodní banky, Česká republika, úvěr.

Annotation This bachelor's thesis deals the analysis of the banking system in the Czech Republic, it´s historical development and actual situation. Classifies and evaluates system, influenced by political changes of the 20th century. Captures the conversion of banking in the context of the transformation of the economy. It evaluates the actual statement of the banking system. Key Words: banking system, Czech National Bank, commercial banks, Czech Republic, credit.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Bankovní systém v České republice ................................................................................... 8 1.1

Peníze........................................................................................................................... 8

1.2

Finanční zprostředkování ............................................................................................ 9

1.3

Bankovní systém........................................................................................................ 10

1.3.1

Jednostupňový bankovní systém ........................................................................ 10

1.3.2

Dvoustupňový bankovní systém ........................................................................ 11

1.3.3

Univerzální bankovní systém ............................................................................. 11

1.3.4

Specializovaný bankovní systém ....................................................................... 11

1.3.5

Mezibankovní trh ............................................................................................... 12

1.3.6

Současný bankovní systém v České republice ................................................... 14

1.4

Česká národní banka .................................................................................................. 14

1.4.1

Organizační struktura ČNB ................................................................................ 15

1.4.2

Funkce ČNB ....................................................................................................... 16

1.4.3

Nástroje ČNB ..................................................................................................... 17

1.4.4

Bankovní dohled ................................................................................................ 19

1.5

Obchodní banky ......................................................................................................... 20

1.5.1

Druhy obchodních bank ..................................................................................... 20

1.5.2

Hlavní činnosti obchodních bank ....................................................................... 21

1.5.3

Zásady provádění bankovních operací ............................................................... 21

1.5.4

Udělení bankovní licence ................................................................................... 22

1.5.5

Zásady provádění bankovních operací ............................................................... 23

1.5.6

Bankovní rizika .................................................................................................. 23

1.5.7

Pravidla angažovanosti ....................................................................................... 25

1.5.8

Fond pojištění vkladů ......................................................................................... 25

1.5.9

Úvěrové registry ................................................................................................. 26 5

2

3

Vývoj bankovního systému v České republice ................................................................ 27 2.1

První republika Československá 1918 – 1939 ........................................................... 27

2.2

Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945 ................................................................. 27

2.3

Československá poválečná republika 1945 – 1960 ................................................... 28

2.4

Československá socialistická republika 1960 – 1989................................................ 28

2.5

Vývoj po roce 1989 ................................................................................................... 28

2.6

Vznik České republiky .............................................................................................. 30

2.7

Konsolidační program I ............................................................................................. 30

2.8

Význam Konsolidačního programu I ........................................................................ 32

2.9

Konsolidační program II ............................................................................................ 32

2.10

Stabilizační program .............................................................................................. 33

2.11

Privatizace bankovního sektoru ............................................................................. 34

2.12

Členství v Evropské unii ........................................................................................ 36

Význam bankovního systému v hospodářství .................................................................. 38 3.1

Centrální banka .......................................................................................................... 38

3.2

Komerční banky ........................................................................................................ 40

3.2.1

Financování bydlení ........................................................................................... 40

3.2.2

Aktuální pozice českých bank ............................................................................ 44

Závěr......................................................................................................................................... 46

6

Úvod Bankovní sektor paří k nejvýznamnějším elementům hospodářství každého státu. K jeho důležitým institucím patří banky, které převážně zprostředkovávají platební styk, přijímají vklady a poskytují úvěry. V současné době na území České republiky působí přes 40 obchodních bank (včetně poboček zahraničních bank). Tyto finanční instituce průběžně zdokonalují svou strukturu a různorodost poskytovaných produktů nebo služeb. Je to způsobené především aktivní konkurencí bank a rostoucími požadavky zákazníků. Úkolem každé obchodní banky je vytvoření ideální produktové nabídky na trhu, která uspokojuje přání každého klienta a pomůže tak bance dosáhnout očekávaného zisku. Bankovnictví se objevilo přibližně ve 13. století v Itálii, a proto i definice pochází z italštiny. Slovo „Banco“ lze přeložit jako lavice – na ní totiž bankéř uskutečňoval směnárenskou činnost. Na území současné České republiky se první banky objevovaly začátkem 19. století. Ve 20. století bylo bankovnictví ovlivňováno zejména politickou situací. Teprve 90. léta 20. století umožnila evoluci českého bankovního systému – transformace v tržní ekonomiku, implementaci dvoustupňového systému bankovnictví a privatizaci bank (z toho důvodu jsou majoritní podíly bank vlastněny zahraničními investory). Zvolené metody zpracování Pro zpracování této práce byly použity metody analýzy a klasifikaci za účelem rozboru zkoumaného systému a pochopení jeho fungování. Jako poslední metoda byla použitá deskripce historie bankovního systému a jeho vliv na hospodářství současné České republiky.

7

1 Bankovní systém v České republice 1.1 Peníze Peníze jsou spojené s počátky bankovnictví a slouží jako prostředek směny (platidlo). Jejich vznikem byla naturální směna nahrazena peněžní. Funkce peněz: 

Prostředek směny – každodenní činnost, směna statků a služeb za peníze.



Zúčtovací jednotka – ocenění statků a služeb pomocí stanovení hodnoty peněz.



Uchovatel hodnot – vytváření zásob peněz.



Mezinárodní platidlo – zúčtovací jednotka a uchovatel hodnot v mezinárodním měřítku.

Formy peněz: 

Hotovostní – bankovky a mince, dříve i státovky. Emitentem (vydavatelem) bankovek a mincí je centrální banka. Emitentem státovek byl stát.



Bezhotovostní – peníze v elektronické podobě na bankovních účtech (deposity).1

V České republice se vydáváním bankovek, mincí (včetně pamětních mincí) a řízením peněžního oběhu zabývá Česká národní banka, na základě zákona č. 6/1993 Sb. Česká národní banka peníze spravuje, stahuje z oběhu a poškozené vyměňuje za nové. Podílí se na jejich umělecké a technické přípravě, ochraně proti padělání, výrobě a dodávkách. Bankovky Bankovky jsou papírové peníze s určitou hodnotou, vydávané centrální bankou státu. Na Českém území se první bankovky objevovali v 19. století. Veškeré současné bankovky obsahují ochranné prvky, chránicí je před paděláním. Ochranné prvky českých bankovek jsou následné: 

„Vodoznak



Okénkový proužek s mikrotextem



Barevná vlákna



Soutisková značka



Skrytý obrazec



Proměnlivá barva

1

Čerpáno z REVENDA, Z: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2014. ISBN 978-80-7261-279-6 8



Iridiscentní pruh



Mikrotext“2 Obrázek č. 1: Bankovka v hodnotě 5 000 Kč

Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html, dne 10.7.2016 Mince Mince jsou kovové peníze s určitou hodnotou, vydávané centrální bankou státu. Různé hodnoty mincí mají různou velikost, tvar, složení kovu a s tím spojenou i váhu. Obrázek č. 2: Mince v hodnotě 50 Kč

Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/mince_50czk.html, dne 10.7.2016

1.2 Finanční zprostředkování V souvislosti se zavedením peněz vznikaly bankovní instituce, vystupující v roli zprostředkovatele mezi věřiteli (osoby disponující nadbytečnými finančními prostředky) a dlužníky (osoby potřebující cizí zdroje). Tento proces finančního zprostředkování je též označován jako nepřímé financování. V roli finančního zprostředkovatele vystupuji zejména banky, pojišťovny a úvěrová družstva. Věřiteli se vůči finančnímu zprostředkovateli vytváří pohledávka. Získané finanční zdroje od věřitele, finanční zprostředkovatel poskytuje dlužníkovi svým jménem a ze svého účtu. Neexistuje-li mezičlánek mezi dlužníkem a věřitelem, postupuji-li finanční prostředky od věřitele přímo dlužníkovi – jedná se o přímé financování. Daný druh financování funguje 2

https://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html, dne 10.7.2016 9

pomocí směny dluhových nebo majetkových cenných papírů. Dlužník emituje cenný papír, který je následně odkoupen věřitelem. Věřitel přebytečné prostředky investuje do cenných papírů, dlužník tím dostane potřebné množství zdrojů.

1.3 Bankovní systém Banka je subjekt finančního trhu, poskytující bankovní služby na základě udělené bankovní licence. Pro udělené této licence je třeba splnit zákonem dané požadavky. Ty mohou být velmi náročné a není tudíž jednoduché je splnit, už jen samotný počáteční kapitál musí být veliký. Banky se obecně zabývají přijímáním vkladů a poskytováním úvěrů. Bankovní systém je souhrn všech tuzemských bank a poboček zahraničních bank na území daného státu. Tento systém zahrnuje kromě bank rovněž i specializované orgány: stavební spořitelny, družstevní záložny a další. Z hlediska existence centrální banky s makroekonomickými funkcemi je bankovní systém rozdělen na jednostupňový a dvoustupňový. Z hlediska rozsahu oprávnění bank je bankovní systém rozdělen na univerzální a specializovaný.

1.3.1 Jednostupňový bankovní systém Jednostupňový bankovní systém je formován univerzální bankou, oprávněnou provádět veškeré bankovní činnosti a to včetně emise peněz. Danému systému se také říká „systém monobanky“, jelikož veškerá moc a funkce jsou soustředěné v rukou centrální banky. Existence dalších bank není vyloučena. Nejedná se však o banky, zakládané za účelem tvorby zisku, ale o instituce s omezenými právy, dodržující striktní nařízení centrální banky a vykonávací specializované činnosti. Tento systém může být velmi zranitelný v případě špatných rozhodnutí. V současné době se již téměř nevyskytuje. 

Působil na začátku rozvoje bankovnictví



Platil v bankovních systémech v zemích s centrálně plánovanou ekonomikou, kde klíčové postavení měla státní monobanka, zabývající se měnovým vývojem a poskytováním bankovních služeb



Je podstatou teorie free bankingu – zefektivnění bankovního systému zrušením centrálních bank a vytvořením trhnu univerzálních bank vykonávacích též emisní činnost3

3

SELGIN, G A: The theory of free banking: money supply under competitive note issue. Totowa, N.J.: Rowman & Littlefield, 1988. ISBN 0847675785. 10

1.3.2 Dvoustupňový bankovní systém Podstatou dvoustupňového bankovního systému, na rozdíl od jednostupňového, je oddělení makroekonomických funkcí, které zajišťuje centrální banka od mikroekonomických, kterými se zabývají komerční banky. První stupeň zaujímá centrální banka, vykonávající regulaci a dohled nad finančními trhy. Její hlavní záměr spočívá v dosažení cenové a měnové stability. K tomu využívá nástrojů, které má k dispozici. Druhou stupeň tvoří komerční banky, spadající pod kontrolu centrální banky. Tyto banky jsou zřizovány za účelem dosažení zisku.

1.3.3 Univerzální bankovní systém Univerzální bankovní systém je tvořen centrální bankou se svými specifickými úkoly včetně emise peněz a sítí univerzálních bank, vykonávajících prakticky všechny bankovní činnosti (kromě emise peněz). Výhody univerzálnosti bankovního systému: 

Dostupnost veškerých bankovních produktů u jedné banky (ušetření času a nákladů klienta) a související s tím rozsáhlá pobočková síť



Banka dobře zná svého klienta – získání klientem lepších podmínek



Klient dobře zná svojí banku – efektivnější prodej nových produktů stávajícím klientům banky (snazší než prodávat novému klientovi)



Diverzifikace činností, snižující riziko a zvyšující stabilitu banky včetně zvýšení stability celého bankovního systému

Nevýhody: 

Koncentrace velké ekonomické síly v rukou velké univerzální banky může v případě jejího krachu způsobit značné ekonomické problémy (v tomto případě proto je banka zachraňována státem)



Negativní

působení

oligopolní

struktury

univerzálního

bankovnictví

na

konkurenceschopnost bank 

Nadměrný růst provozních nákladů a jejích náročné sledování, spojené s velikosti banky

1.3.4 Specializovaný bankovní systém Specializovaný bankovní systém je definován institucionálním rozdělením komerčního a investičního bankovnictví. 

Komerční bankovnictví zprostředkovává platební styk, přijímá vklady a poskytuje úvěry. Tyto služby provádí zejména na vlastní účet a riziko. Zdrojem příjmů je 11

úroková marže – úrokový rozdíl mezi přijatými vklady a poskytnutými úvěry. Komerční bankovnictví čelí úvěrovému riziku – neschopnosti klientů splácet své závazky včas a v plné výši. Pro banku je tedy velmi důležité vyhodnocování rizik u každého klienta a tvorba opravných položek. 

Investiční bankovnictví zahrnuje obchody s cennými papíry (na vlastní účet, častěji ale na účet klienta) a související s těmito obchody služby (odborné poradenství, úschova a správa cenných papírů). Zdroje příjmů tvoří buď spread (rozdíl mezi nákupem a prodejem cenných papírů), nebo odměna za zprostředkování služeb. Investiční bankovnictví čelí tržnímu riziku – výkyvům cen investic a snížení poptávky po nabízených službách.

Současná tržní ekonomika je tvořena dvoustupňovým univerzálním systémem. Tabulka č. 1: Definiční charakteristiky investičních zprostředkovatelů a komerčních bank Charakteristika Instrumenty Druh obchodů Zdroj zisku Riziko Financování

Investiční zprostředkovatel Cenné papíry, finanční deriváty Mimobilanční Provize, kapitálové zisky Nedostatek klientů, tržní riziko REPO

Komerční banka Depozita, úvěry Bilanční Úroková marže Úvěrové riziko, úrokové riziko Primární depozita

Zdroj: MUSÍLEK, P.: Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002, s. 127

1.3.5 Mezibankovní trh Mezibankovní trh je místo vzájemného obchodování mezi bankami. Patří sem všechny banky příslušného státu (centrální banka a všechny obchodní banky). Obchody se provádí s krátkodobými nástroji (se splatností do 1 roku) a to v domácí měně nebo v cizí. „Motivy bank ke vstupu na mezibankovní peněžní trh: 

Zabezpečování likvidity banky



Dosažení výnosů z prováděných obchodů



Získávání zdrojů pro refinancování aktivních obchodů



Zajištění proti úrokovému a měnovému riziku



Konverze měny do jiné požadované měny“4

Mezibankovní trh se dělí podle subjektů na: 

Trh mezi centrální bankou a komerčními bankami

4

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-7201-515-X. 12



Trh mezi komerčními bankami navzájem

Trh mezi centrální bankou a komerčními bankami Nejvýznamnějším hráčem na trhu mezi centrální bankou a komerčními bankami je centrální banka, která prosazuje makroekonomické zájmy. Za účelem zajištění stability bankovního sektoru provádí měnovou politiku. Komerční banky obecně vznikají za účelem dosažení zisku. Ze stejných důvodů tedy vstupují na mezibankovní trh. Rozsah obchodu závisí na měnové politice centrální banky. Trh mezi komerčními bankami navzájem Trh mezi komerčními bankami navzájem je členěn dle předmětu obchodu na: 

Trh mezibankovních depozit



Trh krátkodobých cenných papírů



Trh krátkodobých derivátů



Devizový mezibankovní trh

Trh mezibankovních depozit Obchodování s volnými krátkodobými zdroji mezi bankami navzájem. Podle splatnosti lze tento trh členit na: Call money – depozita bez domluvené splatnosti. Prostředky jsou půjčovány na dobu neurčitou s jednodenní výpovědní lhůtou pro obě instituce. Jednodenní peníze – depozita se splatností jednoho dne. Termínované peníze – depozita se splatností od sedmi dnů až do jednoho roku. Úrokové sazby se na daném trhu stanovují mezi bankami individuálně. Řídí se však sazbami, kótovanými referenčními bankami5 každý bankovní den v 11 hodin. Na základě algoritmů se určují průměrné sazby nákupu depozit (PRIBID) a jejích prodeje (PRIBOR). Ze statistik vyplývá, že nejpopulárnějšími jsou obchody, uzavírané na dobu do 3 měsíců (až 98% všech obchodů s depozity na mezibankovním trhu).6

Trh krátkodobých cenných papírů

5

„Referenční banka – významný účastník mezibankovního trhnu depozit a produktů, odvozených od úrokových sazeb, a to i za rychle se měnících tržních podmínek. Statut referenční banky uděluje na základě žádosti banky Czech Forex Club“ DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-7201-515-X. 6 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty 2005 13

Sekundární trh krátkodobých cenných papírů:7 státních pokladničních poukázek státu a centrální banky. Trh krátkodobých derivátů Vysoce likvidní trh swapů a forwardů. Devizový mezibankovní trh Obchodování s bezhotovostními depozity v cizí měně mezi bankami. Devizový kurz je stanoven na základě nabídky a poptávky. „Z hlediska struktury trhu jsou patrné následující tendence: 

Největší podíl na celkovém objemu obchodů připadá na zahraniční finanční instituce



Z hlediska měnového jsou třemi nejdůležitějšími segmenty trhu obchody koruna – euro, koruna – dolar a dolar – euro“8

1.3.6 Současný bankovní systém v České republice Bankovní systém v České republice zahrnuje všechny banky na jejím území. V době socialismu byl systém jednoúrovňový, se zřetelným monopolem Státní banky československé, která též plnila funkci centrální banky. V současné době je systém dvouúrovňový: 

Centrální banka – ústřední orgán státní správy v zastoupení České národní banky (ČNB).



Obchodní banky – všechny ostatní banky, vzniklé za účelem tvorby zisku z jejich činnosti.

1.4 Česká národní banka ČNB je centrální bankou České republiky, která vznikla rozdělením Státní banky československé na Českou národní banku a Slovenskou národní banku. Ve své funkci je od 1.1.1993 a její činnost se řídí zákonem č. 6/1993 Sb. o České národní bance. Je právnickou osobou veřejného práva, vykonávající dohled nad finančním trhem a hospodařící podle zásad stanovených vládou. Hlavním úkolem je, podle článku 98 Ústavy České republiky a zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, péče o cenovou stabilitu. Její principy nejsou tedy založené na podnikání za účelem zisku, na rozdíl od ostatních (komerčních) bank. Ústředí centrální banky je v Praze v ulici Na Příkopě, územní pracoviště a pobočky jsou dále k dispozici v Brně, Hradci Králové, Ostravě, Českých Budějovicích, Plzni, Ústi nad Labem.

7 8

Opakované obchodování s již vydanými cennými papíry, nové tedy nevznikají. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty 2005 14

Zákon č. 6/1993 Sb. poskytuje do určitého rozsahu nezávislost ČNB, která ji umožňuje nastolení cenové stability a dosažení úkolu neinflačního hospodářského růstu. „ČNB vydává opatření ČNB a úřední sdělení ČNB, která se vyhlašují ve Věstníku ČNB. Všechny vydané Věstníky v tištěné formě jsou k nahlédnutí v odborné knihovně ČNB. Počínaje ročníkem 2001 je Věstník v plném znění pravidelně uveřejňován také na internetu ve formátu PDF. Archivní ročníky Věstníků SBČS resp. ČNB byly dodatečně uveřejněny v naskenované podobě.“9

1.4.1 Organizační struktura ČNB Nejvyšším řídicím orgánem je bankovní rada, která se skládá z guvernéra, 2 více guvernérů a 4 členů bankovní rady. Právo jmenovat a odvolávat členy bankovní rady má prezident republiky. Centrální banka tedy funguje nezávisle, nicméně je ovlivněna výběrem členů prezidentem. Členové jsou do své funkce jmenovány na dobu 6 let za následujících podmínek: svéprávnost, trestní bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání, zkušenosti v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu. Obrázek č. 3 Systém řízení a organizační struktura České národní banky k 1.7.2016

Zdroj:https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/ download/org_schema.pdf, dne 4.7.2016

9

http://www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/index.html, dne 4.5.2016 15

Úkoly guvernéra: 

vede jednání bankovní rady



jedná navenek jménem ČNB



podává zprávu o měnovém vývoji Poslanecké sněmovně a Parlamentu ČR, informuje o tom také veřejnost (2x ročně)

„Úkoly bankovní rady dle §5 zákona č. 6/1993 Sb.: 

stanoví zásady činnosti a obchodů České národní banky



schvaluje rozpočet České národní banky



stanoví organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní banky



stanoví druhy fondů České národní banky, jejich výši a použití



vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům České národní banky; těmito úkony může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců



uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní banky



stanoví mzdové a další požitky guvernéra; mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady stanoví guvernér



rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni“10

1.4.2 Funkce ČNB 

určování měnové politiky



zabezpečení měnové stability: vnitřní (cenové), vnější (kurzové)



emisní činnost (vydávání bankovek a mincí)



řízení peněžního oběhu, platebního styku a zúčtování bank



správa státních zlatých a devizových rezerv



banka státu: správa příjmových a výdajových účtů státního rozpočtu, správa státního dluhu

10



banka bank: přijímání vkladů, poskytování úvěrů



provádění bankovního dohledu nad obchodními bankami



spolupráce se zahraničními centrálními bankami



ostatní

https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/co_je_br.html, dne 7.5.2016 16

1.4.3 Nástroje ČNB K dosažení svých cílů Česká národní banka využívá řadu nástrojů, které jsou podle charakteru rozdělené na: 

přímé (administrativní) – působí selektivně



nepřímé (tržní) – aplikují tržní zákony a působí na finanční trh plošně

Přímé nástroje centrální banky Přímými nástroji dokáže centrální banka ve značné míře ovlivnit úroveň finančního hospodářství. Nejsou proto využívány tak často a patří k nim: Pravidla likvidity – vymezení vazeb mezi strukturou aktiv a pasiv obchodních bank za účelem zaopatření dostatečné úrovně likvidity. Jako příklad lze uvést ukazatel kapitálové přiměřenosti, stanovený Českou národní bankou v minimální výši 8%. Limity úrokových sazeb – určení minimálních a maximálních hranic úrokových sazeb z vkladů klientů nebo z poskytnutých bankovních úvěrů. Při snížení sazeb z úvěrů dochází ke zvýšení poptávky, a naopak při zvýšení sazeb k poklesu. Absolutní limity bankovních úvěrů – limity, které se týkají poskytnutých úvěrů komerčními bankami nebankovním zájemcům. Stanovují se: absolutně, poměrem hodnoty úvěru ke kapitálu banky, zvýšením stavu oproti minulému období. Povinné vklady – povinné založení a správa běžných účtů státních orgánů u centrální banky. Tímto zákrokem centrální banka stahuje z oběhu peněžní prostředky státních orgánů, shromažďuje a dohlíží na ně. Doporučení, výzvy, dohody – běžně používané a velice efektivní neformální nástroje. Doporučení – obecně vyjádřená přání centrální banky. Výzvy – jasně daná přání centrální banky. Dohody – povinnosti domluvené písemně. Nepřímé nástroje centrální banky Nepřímé nástroje jsou využívány častěji, než přímé, a jsou mezi ně zařazené: Povinné minimální rezervy – rezerva bank, tvořena procentem z vkladů klientů, na účtu centrální banky. Kolísání výši povinných minimálních rezerv dokáže ovlivnit objem peněz v ekonomice. Je zde nepřímá úměrnost. Zvýšení nároku vyvolá snížení úvěrové kapacity banky, a tím i snížení nabídky peněz v ekonomice. Naopak snížení požadavku způsobí zvýšení úvěrové kapacity banky, a tím i zvýšení nabídky peněz v ekonomice. Změna objemu

17

peněz v ekonomice navíc ovlivňuje výši úrokových sazeb: více peněz – levnější úvěry, méně peněz – dražší úvěry. Diskontní sazba – úroková míra, za kterou jsou komerčním bankám poskytovány úvěry centrální bankou. Její změnou centrální banka ovlivňuje zájem o poskytované úvěry. Snížením diskontní sazby zvýší poptávku po úvěrech, peněžní zásobu bank, množství peněz v ekonomice. Zvýšením diskontní sazby sníží poptávku po úvěrech, peněžní zásobu bank, množství peněz v ekonomice. Lombardní sazba – úroková míra, související s lombardními úvěry, poskytovanými centrální bankou komerčním bankám proti zástavě cenných papírů, určujících lhůtu splatnosti. Lombardní úvěry jsou žádané nízko likvidními bankami, které již nemají šanci získat běžný diskontní úvěr. Slouží tedy jako „záchranný člun“ pro banku, potápějící se ve finančních potížích. Pochopitelně jsou lombardní sazby vyšší než diskontní. Zlevněním lombardní sazby oproti diskontní by se centrální banka byla schopna dostat do takzvané lombardní pasti. Riziko

vypůjčení

finančních

prostředků

centrální

bankou

je

zajištěno

hodnotou

poskytovaného úvěru, která je vždy nižší než tržní hodnota zástavy. Dané opatření slouží k udržení hodnoty zástavy nad úvěrovou jistinou v případě poklesu tržní ceny. Aktuální poptávka po lombardních úvěrech je velmi nízká, vzhledem k dostatečné likviditě bank. Operace na volném trhu – nákup a prodej cenných papírů centrální bankou (jedná se většinou o státní dluhopisy a státní pokladniční poukázky). Nákupem dochází ke zvýšení objemu peněz v oběhu. Při nákupu se jedná buď o repo obchod – s domluveným zpětným odkupem komerční bankou, nebo o promtní obchod – bez domluvené možností odkupu. Prodejem naopak dochází ke stažení peněz z oběhu a snížení inflace. Repo operace – získání centrální bankou přebytečné likvidity komerčních bank prodejem cenných papírů. Stanoví se lhůta zpětného odkupu (obvykle 14 dní) a komerční bance se vrátí vypůjčená jistina navýšena o úrok. Reverzní repo operace naopak reprezentují nákup cenných papírů centrální bankou. Míra, využívaná u těchto operací je známá jako repo sazba. Zvýšení sazby způsobuje zdražení půjčovaných peněz. Komerční banky jsou proto ochotní raději nabízet své zdroje a vydělávat, než si draze půjčovat. Poskytnutí přebytečné likvidity centrální bance odebírá finanční prostředky z oběhu a zpomaluje tím inflaci. Konverze a swapy – nákup a prodej cizí měny komerčním bankám za domácí měnu, za účelem usměrňování měnových kurzů: Konverze – standardní obchod s cizí měnou bez zpětného prodeje/odkupu Swap – obchod s cizí měnou s následným prodejem/odkupem

18

Nákup cizí měny centrální bankou vyvolává doplnění domácích prostředků do oběhu, prodej způsobuje odebírání domácí měny. Intervence devizového kurzu – nástroj ovlivňování měnového kurzu domácí měny pomocí přímé nebo nepřímé intervence. Aplikací přímých intervencí, centrální banka ovlivňuje nabídku nebo poptávku po zahraniční měně jejím nákupem nebo prodejem za domácí měnu. Centrální banka, prodejem zahraniční měny za domácí, docílí snížení poptávky po zahraniční měně na devizovém trhu a zároveň poklesu nabídky zhodnocené domácí měny. Naopak, nákupem zahraniční měny za domácí, docílí zvýšení poptávky po zahraniční měně na devizovém trhu a zároveň růstu nabídky znehodnocené domácí měny. Aplikací nepřímých intervencí, centrální banka působí na pohyb zahraničního kapitálu pomocí regulaci svých úrokových sazeb. Snížení sazeb odrazuje zahraniční investory, naopak zvýšení sazeb zahraniční kapitál přitahuje.

1.4.4 Bankovní dohled Bankovní sektor, kapitálový trh, sektor pojišťovnictví a penzijního připojištění jsou chráněné zavedenými ČNB pravidly. Centrální banka „systematicky reguluje, dohlíží, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel.“11 Souhrn těchto operací se označuje za bankovní dohled. Instrumenty bankovního dohledu: 

udělení bankovní licence a dohled nad dodržováním v ní uvedených podmínek



určení pravidel obezřetného podnikání



ukládání nápravných opatření v případě nedodržení pravidel



dohled na dálku – kontrola neveřejných zpráv



dohled na místě – kontrola přímo na pobočkách bank

Bankovní dohled zajišťuje: 

ochranu před selháním systému jako celku (nikoliv před bankrotem jednotlivých bank) zabráněním

vzniku

platební

neschopnost

bank

nebo

pozastavení

oběhu

bezhotovostních plateb 

reprezentování zájmů vkladatelů a věřitelů bank, zvýšení jejích důvěry v bankovní systém – fond pojištění vkladů

11

https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_ projevy/download/tomsik_20130608_dod.pdf, dne 8.5.2016 19

1.5 Obchodní banky Obchodní banky zejména zprostředkovávají platební styk, přijímají vklady a poskytují úvěry. Zahájit bankovní činnost lze po získání bankovní licence od centrální banky, splněním předem stanovených nařízení: základní kapitál 500 mil. Kč, solidní business plán, síť technicky vybavených poboček a odborný management. Obchodní banky jsou podle zaměření rozděleny na: 

univerzální banky – mají oprávnění k poskytování veškerých bankovních služeb



specializované banky – zaměřují se na konkrétní činnost (např. stavební spořitelny, hypoteční banky, investiční banky)

V současné době na území České republiky působí 44 bankovních institucí, včetně stavebních spořitelen a poboček zahraničních bank.12

1.5.1 Druhy obchodních bank Obchodní (komerční, univerzální) – zprostředkovávají platební styk, přijímají vklady a poskytují úvěry. Spořitelny – přijímají vklady a poskytují úvěry. Stavební spořitelny – specializované spořitelny sloužící k financování bydlení. Přijímají účelové vklady a poskytují účelové úvěry. Kromě zákona o bankách se navíc řídí zákonem č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření. Hypoteční banky – poskytují hypoteční úvěry převážně k financování bydlení a vydávají hypoteční zástavní listy. Emise hypotečních zástavních listů shromažďuje hypotečním bankám zdroje pro poskytování hypotečních úvěrů. Specializované banky – menší státní banky, které poskytují specializované služby klientům z vybraných odvětví a oborů. Důvodem zřízení specializovaných bank je poskytování úvěrů, za účelem podpory konkrétního odvětví, klientům, odmítnutých obchodními bankami z důvodů: vysoké rizikovosti, výši úvěru, délky zapůjčení. Družstevní záložny (spořitelní a úvěrová družstva) – poskytuji bankovní služby pouze družstevníkům. Na rozdíl od bank, vznikají ve formě družstev s minimálním základním kapitálem 35 mil. Kč, oproti bankovní a.s. s minimálním základním kapitálem 500 mil. Kč. Řídí se zákonem č.163/2014 Sb.

12

http://www.bankyvceskerepublice.cz/, dne 18.6.2016 20

1.5.2 Hlavní činnosti obchodních bank 

Založení a vedení bankovních účtů



Zprostředkování vnitrostátního a zahraničního platebního styku



Přijímání vkladů (depozitní služby)



Poskytování úvěrů (úvěrové služby)



Obchodování s cennými papíry



Směnárenská činnost



Další služby

1.5.3 Zásady provádění bankovních operací Dosažení zisku při nejnižším riziku je podstatou fungování bank. Existuji proto zásady, dodržením kterých lze tohoto cíle dosáhnout: Zásada rentability – schopnost hospodařit se ziskem (vyhnout se vysoce rizikovým a neziskovým investicím). Zásada likvidity – schopnost dostat všem svým závazkům vůči klientům. Souvisí s tím též pojem solventnost – schopnost klientovy vložené prostředky na požádání vyplatit v hotovosti. Opatření: 

pojištění vkladů



úvěry u centrální banky

Zásada jistoty – schopnost snižovat rizika: úvěrová, tržní, operační. Opatření: 

kapitálová přiměřenost bank – míra minimálního poměru kapitálu k rizikovým aktivům banky, schopného krýt úvěrová a tržní rizika.



úvěrová angažovanost – stanovení limitu poskytovaných úvěrů jednomu klientovi nebo ekonomicky spjatým skupinám13



klasifikace pohledávek – rozčlenění na základě míry jejich rizikovosti, tvorba rezerv (k případnému financování vzniklých ztrát) a opravných položek (k financování očekávaných ztrát z konkrétních poskytnutých úvěrů).

Záměrným nedodržením alespoň jedné zásady lze očekávaný zisk zvýšit. Banka se přitom vystavuje vyššímu riziku, které by se mohlo odrazit na jejím pozdějším podnikání. 13

Při posuzování vzájemných vztahů mezi osobami s cílem vyhodnotit, zda jsou tyto vztahy takové povahy, že finanční těžkosti jedné z osob mohou způsobit platební potíže alespoň jedné z ostatních. Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2007/download/v_2007_17_22207530.pdf, dne 29.6.2016 21

1.5.4 Udělení bankovní licence Činnost obchodních bank je upravena zákonem o bankách č. 21/1992 Sb. V této funkci na území České republiky mohou vystupovat jedině akciové společnosti, které k vykonávání činnosti dostaly licenci od centrální banky. Proces nabytí bankovní licence začíná podáním žádosti, dle vzoru vyhlášky České národní banky. Žádost v písemné formě by měla obsahovat veškeré vyžádané náležitosti: řadů listinných podkladů pro správní řízení, údaje o žadateli, strategický plán, obchodní plán a v neposlední řadě i analýzu sféry budoucího podnikání banky. Posléze je ve správném řízení, s obvyklým trváním 6 měsíců (pokud nedojde k přerušení), posuzována finanční způsobilost akcionářů, odborná způsobilost členů statutárních a řídících orgánů, skutečnost kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě banky, organizační dispozice a technické vybavení poboček. Minimální výše základního kapitálu je stanovená zákonem na 500 mil. Kč a celá částka musí být uložena v hotovosti na předem sjednaný účet. Na základě vyhodnocení žádosti je poskytnuta licence s neomezenou časovou platností. Licence zahrnuje seznam činností, kterými se banka může zabývat na základě oprávnění, eventuálně okolnosti, které musí dodržet před odstartováním zvolené specifické činnosti. Provozování určitých specifických činnosti doprovází vydání zvláštního povolení. Kromě domácích bank se na území České republiky nachází i pobočky zahraničních bank. Státy mimo Evropskou unii, v případě zahájení bankovní činnosti na území České republiky, podstupují obdobnému procesu, jako domácí žadatelé. Česká národní banka přitom spolupracuje s regulatorním orgánem země, ve které má žadatel sídlo. Vyhodnocuje přijatou žádost o licenci na základě kooperace se zahraničním orgánem dohledu. Poskytování licence dceřiné společnosti zahraniční banky obsahuje obdobnou součinnost státních orgánů dohledu. Vstup České republiky do Evropské unie značně zjednodušil proces povolení k provozování bankovních činnosti členských zemí. Banka, získav licenci od domácího orgánu dohledu kteréhokoliv státu Evropské unie, již nemusí žádat o další licenci v jiné členské zemi. Souvisí to s principem jednotné bankovní licence, který umožňuje majiteli licence udělenou domácím orgánem dohledu vykonávat svou činnost na celém území Evropské unie bez potřebnosti žádání licenci příslušného státu. Centrální banky zemí EU vydávají povolení k bankovní činnosti a vykonávají dohled nad finanční instituci (včetně poboček v zahraničí). Pobočky zahraničních bank na území ČR tak spadají pod jurisdikci jejích domácích orgánů.

22

Provozování pobočky banky v zahraničí, na základě jednotné licence, vyžaduje pouze proces oznámení hostitelskému orgánu dohledu. Předkládají se veškeré potřebné informace: sídlo pobočky, organizační struktura, obchodní plán a seznam poskytovaných činnosti. Výjimečně jsou bankovní služby v zahraničí poskytovány bez zřízení poboček. V tomto případě banka, měsíc před poskytnutím první služby, oznamuje danou skutečnost domácímu orgánu dohledu, který je následně do jednoho měsíce oprávněn informovat o dané skutečnosti orgán dohledu hostitelského státu.

1.5.5 Zásady provádění bankovních operací Banky dodržuj následující zásady za účelem dosažení zisku s minimálním rizikem. V případě nedodržení alespoň jedné zásady si banka potencionálně zvýší zisk, ale i riziko s tím související. Dodržením všech zásad banka docílí sice nižšího, ale stabilnějšího zisku. Zásady: Likvidity – schopnost banky dostát všem svým závazkům vůči klientům (včas a v plné výši vydat uložené jimi vklady). Rentability – schopnost ziskového hospodaření banky (neinvestovat do pochybných instrumentů) Jistoty – schopnost banky minimalizovat veškerá vznikající rizika (operační, úroková, úvěrová, kapitálová, systémová).

1.5.6 Bankovní rizika Za účelem maximalizace zisku se banky vystavují následujícím rizikům: 

operační



úvěrové



kapitálové



tržní



systémové



právní

Operační riziko Riziko ztráty, vyvolané špatným plánem, zvolením nevhodné strategií, neefektivní produktivitou práce, selháním lidského faktoru atd. Kromě výše uvedených faktorů se nesmí upomenout i riziko likvidity podniku – neschopnost banky dostat svým finančním závazkům včas a v plné výši.

23

Úvěrové riziko Riziko nedodržení klientem splacení svých závazků vůči bance včas a v plné výši. Pohledávky banky jsou dle splatnosti rozděleny na: 

Standardní – se splatností do 30 dnů. Jedná se o zcela bezproblémové pohledávky, neexistuje žádná pochybnost o úplném splacení.



Sledované – se splatností nad 30 dnů. K úplnému splacení pravděpodobně dojde, splátky přesto nejsou hrazeny pravidelně ale s občasným časovými výkyvy, maximálně však do 90 dnů.



Nestandardní – se splatností nad 90 dnů. Za daných okolnosti existují pochybení, ohledně úplné splatnosti pohledávky, částečné splácení však není vyloučené. Úhrady splátek nedosahují limitu 180 dnů.



Pochybné – se splatností nad 180 dnů. V dané situací je zcela nepravděpodobné dostat od dlužníka zaplaceno. Splátky jsou hrazeny do 360 dnů.



Ztrátové – se splatností nad 360 dnů. Jedná se o nejrizikovější situaci pro banku, ve které je zřejmá absolutní neschopnost dlužníka dostát svým závazkům vůči bance. Splátky jsou hrazeny se zpožděním nad 360 dnů.

Kapitálové riziko Riziko z nedostatečné míry vlastního kapitálu k pokrytí nesolventních finančních závazků. Nadměrně zvýšený kapitál však snižuje jeho návratnost. Tržní riziko Riziko z možného kolísání hodnoty vlastněného portfolia, vyvolaného změnami na trhu. Tržní rizika jsou rozdělena na rizika: 

Úrokové – je závislé na vývoji úrokových sazeb a jejich dopadu na zisk



Měnové – je závislé na vývoji měnových kurzů



Akciové – rozdílné hodnoty akcií v aktivech a pasivech



Komoditní – rozdílné hodnoty komodit v aktivech a pasivech

Systémové riziko Riziko selhání celého bankovního systému v případě bankrotu alespoň jedné velké banky. Právní riziko Riziko nedodržení sjednaných pravidel. Banky proto vybírají důvěryhodné partnery a klienty, určují podmínky a limity.14 14

Bankovní rizika, čerpáno z POLOUČEK, S: Bankovnictví. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-491-9. 24

1.5.7 Pravidla angažovanosti Pravidla angažovanosti stanovují dodržení limitů, vztahujících se na majetkové účasti komerčních bank, určité druhy úvěrů a pohledávek. Jejích cílem je zabránit vzniku úvěrového rizika. Bankám jsou stanoveny limity pohledávek, které musí dodržovat vůči: 

jednomu klientovi či ekonomicky spjaté skupině klientů nesmí angažovat banky po zohlednění účinku snižování úvěrového rizika přesáhnout 25% použitelného kapitálu



svým akcionářům



členům vedení



zaměstnancům



pobočkám, sesterským a dceřiným společnostem15

Existuje angažovanost hrubá a čistá. Hrubá zahrnuje veškeré bankou vlastněné nástroje vůči konkrétnímu objektu. Čistá angažovanost se zjistí odečtením hodnoty zajištění od hrubé angažovanosti.

1.5.8 Fond pojištění vkladů Fond pojištění vkladů byl založen v roce 1995, řídi se zákonem č. 21/1992 Sb. a zabývá se vyplacením náhrad klientům v případě platební neschopnosti banky. Přispíváním do fondu si banky zvyšují důvěru ze strany klientů. Jde o povinnost krýt své pohledávky vůči klientům. „Příspěvek bank do FPV činí: 

Banky a družstevní záložny – 0,04% čtvrtletně z objemu pojištěných pohledávek a vkladů



Stavební spořitelny – 0,02% čtvrtletně z objemu pojištěných pohledávek a vkladů

Mezi pojištěné vklady u FPV patří:

15



Běžné účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob



Spořicí účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob



Termínované účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob



Vkladní knížky v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob



Vklady vedené v pobočkách zahraničních bank



sKarta – platební účet

ČERNOHORSKÁ, L: Komplexní pohled do bankovního světa. Pardubice: Univerzita Pardubice 25

Mezi nepojištěné vklady patří: 

směnky a cenné papíry (např. akcie, dluhopisy, podílové listy)



vklady bank (mezibankovní vklady), finančních institucí (např. investičních společností, penzijních fondů, podílových fondů), zdravotních pojišťoven a státních fondů (penzijní připojištění, životní pojištění a kapitálové pojištění)



podřízené dluhy (vklady, které je pojištěná instituce oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu)“16

Tabulka č. 2: Náhrady vyplacené z Fondu pojištění vkladů do 31.12.2013 (v mil.Kč) Banka Česká banka, a.s. AC banka, a.s. První slezská banka, a.s. Podnikatelská banka, a.s. Realitbanka, a.s. Velkomoravská banka, a.s. Kreditní banka Plzeň, a.s. Pragobanka, a.s. Universal banka, a.s. Moravia banka, a.s. Union banka, a.s. Pleňská banka, a.s. Vojenská družstevní záložna UNIBON, spořitelní a úvěrní družstvo Úvěrní družstvo PDW, Praha Celkem

Kč 948,57 0,03 217,48 1 073,54 23,97 1 006,09 580,30 414,13 2 299,75 6 401,00 12 367,01 135,70 68,34 1 800,33 15,06 27 351,30

Datum zahájení výplat 11.12.1995 31.01.1996 15.05.1996 17.06.1996 24.07.1996 29.07.1996 23.09.1996 01.12.1998 17.05.1999 11.10.1999 17.05.2003 07.06.2003 30.05.2011 23.07.2012 10.03.2013

Zdroj: ČERNOHORSKÁ, L: Komplexní pohled do bankovního světa. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2015

1.5.9 Úvěrové registry Úvěrové registry jsou vedeny za účelem analyzování bonity a rizika dodržení klientských závazků vůči bankám. Zahrnují jak kladnou, tak i zápornou bonitní statistiku, platební morálku a důvěryhodnost klientů. Registry slouží k transparentnímu přehledu schopnosti klienta plnit své závazky, převážně při žádosti o úvěr. V případě dobré platební historie se celý proces získání úvěru může dokonce zjednodušit. Špatná úvěrová minulost samozřejmě banku zcela odradí od poskytování svých služeb takovým klientům.

16

ČERNOHORSKÁ, L: Komplexní pohled do bankovního světa. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2015 26

2 Vývoj bankovního systému v České republice Před založením prvních bank na českém území jejich funkci plnili převážně soukromé osoby, které se zabývali půjčováním peněz. Jejich služby však byly drahé. První banky se objevují v 1. polovině 19. století v Praze – roku 1824 byla založena Česká spořitelna, která spolu úvěrovými družstvy a záložnami, vzniklými poté, poskytovala krátkodobé a střednědobé úvěry. Dlouhodobými stavebními úvěry se od roku 1865 zabývala Hypoteční banka království Českého.

2.1 První republika Československá 1918 – 1939 Vývoj českého bankovnictví značně ovlivnil vznik Československé republiky roku 1918. Většina komerčních bank prošla: 

Fúzí – sloučením několika bank do jednoho celku na základě dohody



Akvizicí – převzetím jedné banky jinou

V nově založeném samostatném státě Čechů a Slováků se stále platilo rakousko-uherskou měnou. Na základě peněžní reformy z roku 1919 byly peníze okolkovány, a měli funkci dočasného platidla. V roce 1920 vznikla československá koruna, která provizorní rakouskouherské kolkované bankovky nahradila. Funkci centrální banky dočasně plnil bankovní úřad ministerstva financí. 1. dubna 1926 byla založena ve formě akciové společnosti Národní banka Československá, která danou funkci převzala. Získala výhradní právo vydávat bankovky a zabývat se měnovou politikou. Zůstala přitom pod kontrolou vlády.

2.2 Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945 Stabilní bankovní systém byl v období války zničen nadvládnou Německé diktatury. Němci převzali kontrolu nad centrální bankou, pomocí které financovali válečné výdaje (veškeré vydané peníze totiž sloužili především k válečným účelům), a přejmenovali ji v Národní banku pro Čechy a Moravu. Domácí měna byla výrazně oslabena vstoupením říšské marky do oběhu a nastolením kurzu 10 korun ku 1 říšské marce.17 „Důsledkem byla vysoká inflace v Protektorátu. I když byly ceny regulovány, úředně stanovené spotřebitelské ceny se v období březen 1939 až duben 1945 zvýšily o 62 % a velkoobchodní ceny o 59 %.“18

17

http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/3_menova_politika_v_obdobi_okupace/2_menova_politika_v_ o bdobi_protektoratu/, dne 13.5.2016 18 http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/3_menova_politika_v_obdobi_okupace/2_menova_politika_v_ obdobi_protektoratu/, dne 13.5.2016 27

2.3 Československá poválečná republika 1945 – 1960 Československé bankovnictví v poválečném období mělo za úkol obnovit činnost centrální banky a stabilizovat národní měnu. Jedinou platnou měnou byla nastolena československá koruna, zatímco říšská marka byla zcela odstraněna z oběhu. Akciové obchodní banky a soukromé obchodní domy postihlo znárodnění (na základě dekretu prezidenta republiky č. 102). Neminulo to i Národní banku Československou. Změnila se ve Státní banku Československou. V roce vznikla Státní spořitelna.

2.4 Československá socialistická republika 1960 – 1989 Roku 1960 došlo k přejmenování republiky na Československou socialistickou republiku. Byla založena Československá obchodní banka roku 1964. O 5 let později vznikly Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna, rozdělením Státní spořitelny. 1. ledna 1969 došlo k federativnímu rozdělení státu na Českou socialistickou republiku a Slovenskou socialistickou republiku. Československé banky od roku 1970: 

Státní banka Československá – plnila funkce jak centrální banky (řídila ostatní obchodní banky) tak i funkce obchodní banky (poskytovala dlouhodobé investiční úvěry)



Česká státní spořitelna – zabývala se depozitními a úvěrovými operacemi na území České socialistické republiky



Slovenská státní spořitelna – zabývala se depozitními a úvěrovými operacemi na území Slovenské socialistické republiky



Československá obchodní banka – zabývala se platebními, zúčtovacími a úvěrovými operacemi podnikového sektoru se zahraničím



Živnostenská banka – zabývala se platebními a zúčtovacími operacemi drobné soukromé klientely se zahraničím



Investiční banka – zabývala se depozitními operacemi (dříve se zabývala dlouhodobými investičními úvěry)

2.5 Vývoj po roce 1989 1.1.1990 vstupují v platnost dva nové zákony: 

č. 130/1989 Sb. Zákon o státní bance československé



č. 158/1989 Sb. Zákon o bankách a spořitelnách

28

Tyto zákony přispěly vzniku dvoustupňového bankovního systému, který oddělil od Státní banky československé obchodní činnost.19 Na první stupeň se umístila Státní banka československá, která i nadále zůstala centrální bankou státu, zaměřující se na měnovou politiku, činnosti emisní a devizovou. Uvolnila se její podřízenost vládě, částečná podřízenost parlamentu však byla stále platná, projevovala se výhradně u jmenování guvernéra banky. Všechny ostatní banky byly podřízené státu a umístily se na druhý stupeň. Pobočky centrální banky, které se před zavedením nových zákonů zabývaly obchodní činnosti, posloužily základem k založení nových univerzálních obchodních bank: 

Komerční banka – na území České republiky



Všeobecná úvěrová banka – na území Slovenské republiky



Investiční banka – na území obou republik, převzala licenci původní Investiční banky

Dříve existující instituce (Česká státní spořitelna, Slovenská státní spořitelna, Československá obchodní banka, Živnostenská banka) získali univerzální licenci, opravňující je k poskytování všech bankovních služeb. V roce 1992 vstupují v platnost dva nové zákony: 

č. 21/1992 Sb. Zákon o bankách a spořitelnách



č. 22/1992 Sb. Zákon o státní bance československé

Tyto zákony byli klíčové pro vývoj českého bankovního systému, aktualizovali postavení jak obchodních bank, tak i centrální banky. Jako banka v ČR může působit: 

akciová společnost nebo státní peněžní ústav



právnická osoba se sídlem v České nebo Slovenské federativní republice



pobočka zahraniční banky

Bankovní sektor byl vystaven riziku nízké úspěšnosti vymáhání pohledávek. Obzvlášť problémové byly pohledávky zajištěné zástavním právem, které bylo ve většině případů fiktivní (hodnota zástavy neodpovídala skutečnosti, tudíž se jednalo o její nadhodnocení, nebo jednoduše předmět zástavy nebyl skutečný). Expanze bankovního sektoru vyvolala založení myšlenky bankovního dohledu. „Dle zákonů č. 22/1992 Sb. o Státní bance československé a č. 21/1992 Sb. o bankách byly definovány úkoly bankovního dohledu: 19

http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/statni_banka_ceskoslovenska_centralni_banka/index.html, dne 13.5.2016 29



posuzování žádostí o udělení povolení působit jako banka podle zákona o bankách



dohled nad dodržováním podmínek stanovených povolením působit jako banka podle zákona o bankách a povoleními podle zvláštních zákonů



kontrola dodržování právních předpisů a opatření, vydaných SBČS a kontrola dodržování zákonů v těch případech, kdy je k takové kontrole zmocněna



ukládání opatření k nápravě a ukládání pokut při zjištění nedostatků“20

2.6 Vznik České republiky Dne 1.1.1993 došlo k vytvoření samostatné České republiky rozdělením Československé federativní republiky. Rozštěpením Státní banky československé vznikly: Česká národní banka a Národní banka Slovenska. Bankovní systém postupně zažil následující změny: 

1993 zřízení České národní banky jako centrální banky státu, zánikem Státní banky československé, na základě zákona č.6/1993 Sb.



1993 zřízení, na základě zákona č. 96/1993 Sb., specializovaných subjektů se státní podporou - stavebních spořitelen, sloužících k financování bydlení



1994 růst minimální výši základního kapitál bank z 50 mil. Kč na 500 mil. Kč



1995 zřízení Fondu pojištění vkladů (vklady do maximálního limitu 100 tis. Kč, se stanovenou 80% náhradou), na základně zákona č. 156/1994 Sb.



1995 zřízení hypotečních bank, na základě zákona 84/1995, sloužících k financování bydlení



1996 zřízení spořitelních a úvěrových družstev, na základě zákona 87/1995 Sb., za účelem poskytování finančních služeb členům těchto družstev

2.7 Konsolidační program I Dalším relevantním problémem bankovního systému byli „staré špatné úvěry“, vzniklé do roku 1989. Byla proto přijatá opatření, která později dostala název Konsolidační program I obsahující:

20



Založení Konsolidační banky



Rekapitalizace a oddlužení státních bank

Zpráva o činnosti bankovního dohledu v České republice, ČNB prosinec 1999

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/arch iv/banky/download/zprava_bd_1999.pdf, dne 13.5.2016

30



Restrukturalizace ČSOB

Konsolidační banka V únoru roku 1991 jako státní peněžní ústav vznikla Konsolidační banka, která převzala veškeré „staré špatné úvěry“21 na trvale se obracející zásoby (TOZ) v celkové výši přes 110,8 mld. Kč. Podíl převedených „špatných úvěrů“ na celkových úvěrech tvořil cca 16%. Tabulka č. 3: Úvěry na TOZ převedené do KoB v roce 1991 Objem převzatých úvěrů (v mil. Kč) Komerční banka 79 275,0 ČSOB 408,1 Investiční banka 377,5 SBČS 375,0 Čs.státní spořitelna 28,2 Všeobecná úvěrová banka 30 425,3 Celkem 110 889,1 Zdroj: VENCOVSKÝ, F; Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 1999 Banka

Tento zásah státu do bankovního sektoru byl prospěšný jak pro banky, tak i pro dlužné jednotky. Banky se oprostily od rizikových a ztrátových úvěrů. Dlužníkům byla prodloužena doba splatnosti úvěrů až na 8 let. Rekapitalizace a oddlužení státních bank Dalším krokem Konsolidačního programu I bylo oddlužení Komerční banky a Investiční banky. V roce 1992 uskutečnila Konsolidační banka nákup jejich pohledávek v celkové výši přes 15 mld. Kč. Téhož roku došlo k částečné privatizaci státních bank, a s tím spojené transformaci právní formy bank na akciové společnosti. FNM si v bankách ponechal podíly ve výši cca 40 – 50%, zbývající část byla zprivatizována prostřednictvím kupónové metody. Ve stejném roce se 100% zprivatizovala Živnostenská banka. Restrukturalizace ČSOB Posledním úkolem Konsolidačního programu I bylo „pročistit“ bilanci Československé obchodní banky, zatížené nebonitními zahraničními úvěry poskytnutými rozvojovým zemím. Zahraniční závazky k 31. prosinci 1992 ve výši 49,6 mld. Kč byly převzaty ministerstvy financí České a Slovenské republiky v lednu 1993. Koncem téhož roku byl základní kapitál 21

„staré špatné úvěry“ – úvěry se špatnou návratnosti, uzavřené před rokem 1989 31

banky navýšen o více než 4 mld. Kč, došlo též k navýšení rezerv a opravných položek k rizikovým úvěrům. Poté následovalo vytvoření České inkasní jednotky s.r.o., která odkoupila pohledávky vůči zahraniční v celkové výši téměř 34,7 mld. Kč, a tím navýšila likviditu ČSOB.

2.8 Význam Konsolidačního programu I Konsolidační program I přispěl k obnovení a částečné konsolidaci bank, zabránil případnému vzniku systémového selhání bankovního sektoru. Fond národního majetku byl nezbytným pro rekapitalizaci a oddlužení bank. Náklady, spojené s rekapitalizací a oddlužením, byly financovány z vlny částečné privatizace. Fondu národního majetku se tyto náklady postupem času navrátily. Převedení špatných zahraničních úvěrů do České inkasní jednotky způsobilo značné snížení nákladů daného subjektu na řešení této problematiky. Tabulka č. 4: Počet bank v České republice 1990 – 1997 Státní peněžní ústavy Tuzemské obchodní banky Banky s částečnou zahr. účastí Banky s plnou zahraniční účastí Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny Celkem činných bank Ostatní banky s licencí Celkem bankovních licencí

12/90 12/91 12/92 12/93 12/94 12/95 12/96 12/97 4 5 1 1 1 1 1 1 3 13 17 24 15 13 12 10 1 5 6 12 14 14 11 10 0 4 7 10 11 11 13 12 0 0 2 8 8 9 10 10 1 1 5 2 6 6 6 6 9 28 38 57 55 54 53 49 12 5 8 0 2 0 0 0 21 33 46 57 57 54 53 49

Zdroj: VENCOVSKÝ, F; Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 1999

2.9 Konsolidační program II Konsolidační program II se, na rozdíl od svého předchůdce, zabýval problémy malých a středních soukromých bank, založených po roce 1989. Tyto subjekty již nebyly zatíženy špatnými úvěry z minulosti. Příčinou vzniklých problémů však byl nárůst poskytnutých úvěrů a jejích kvalita. Spousta úvěrů byla poskytnuta nově založeným firmám bez finanční historie. Vyšlo najevo, že se v řadě případů jedná o insolventní22 podniky. Českou národní bankou byla stanovena minimální kapitálová přiměřenost a to ve výši 8%. Zavedení Konsolidačního programu II, v roce 1996, nabídlo možnost 4 druhů opatření:

22

Insolvence – platební neschopnost 32



Snížení základního kapitálu a nastolení nucené správy



Ukončení činnosti



Odprodej banky s předpokladem budoucí fúze



Navýšení základního kapitálu stávajícími akcionáři nebo novým investorem

Snížení základního kapitálu a nastolení nucené správy Převedení části základního kapitálu do rezerv dokázalo částečně zajistit ztráty z hospodaření banky. Nařízení nucené správy bylo v případech, kdy stále existovala možnost obnovení činnosti banky, její vedení však v této situaci nevědělo rady a nedokázalo problém vyřešit. Ukončení činnosti Rozhodnutí o ukončení činnosti odnětím licence bylo vyhlášeno v případě vysoké ztrátovosti bank a neschopnosti podílet se na svých závazcích. Příklady bank s odebranou licenci: První slezská banka, Kreditní banka Plzeň. Odprodej banky s předpokladem budoucí fúze Odprodej obchodní sítě jiné bance, s předpokladem jejího budoucího začlenění do struktury kupující banky, byl plně podporován Českou národní bankou. Příklady odprodaných bank: Ekoagrobanka, Bankovní dům Skala, Evrobanka. Navýšení základního kapitálu stávajícími akcionáři nebo novým investorem Z iniciativy a ochoty akcionářů zachránit svůj podnik a pokračovat v činnosti docházelo k navýšení základního kapitálu jak stávajícími členy, tak i nově přilákanými investory.23 Díky Konsolidačnímu programu II se bankovní sektor zbavil menších problémových bank.

2.10 Stabilizační program Rok 1996 přinesl vyřazení nesolventních malých bank z bankovního sektoru. Proces konsolidace se přitom odrazil na důvěře obyvatelstva v menší banky. Velké množství klientů přecházelo ke konkurenci – velkým a stabilním bankám. Ve snaze podpořit důvěryhodnost v nově vzniklé malé banky byl dne 16. října 1996 přijat tzv. Stabilizační program. Stabilizační program vyžadoval po malých bankách splnění následujících podmínek: 

Dosažení 8% kapitálové přiměřenosti a její další zvyšování



Postupná tvorba rezerv na zpětný odkup pohledávek a omezení možnosti rozdělení zisku zejména na výplatu dividend a tantiém

23

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/ar chiv/banky/download/zprava_bd_1999.pdf, dne 13.5.2016 33



Omezení v oblasti obchodování s cennými papíry na vlastní účet



Dodržování stanoveného podílu rychle likvidních aktiv v portfoliu banky



Minimalizace provozních a mzdových nákladů24

Poté se bankám zpřístupnila možnost odprodeje špatných úvěrů nově založené speciální vládní instituci – České finanční, s.r.o. a posílení tím likvidity aktiv. Daný program využili: 

Banka Haná



Foresbank



Moravia banka



Pragobanka



Universal banka



Zemská banka (Expandia)

V roce 2000 Česká finanční, s.r.o. byla koupena Konsolidační bankou, a to znamenalo konec Stabilizačního programu. Jak Konsolidační program II, tak i Stabilizační program nesplnili očekávání. Došlo k ukončení činnosti velkého množství malých a středních bank.

2.11 Privatizace bankovního sektoru Privatizace je nedílnou součásti transformaci ekonomiky centrálně řízené na tržní. Bankovní sektor bylo proto zapotřebí převést z vlastnictví státu do soukromého. Proces odstartoval vlnou kupónové privatizace v roce 1992, kdy byly částečně zprivatizovány, do rukou domácích investorů, následující instituce: 

Investiční a poštovní banka



Komerční banka



Česká spořitelna



Živnostenská banka

Česká republika usilovala o vstup do Evropské unie, bankovní sektor měl být proto zcela zprivatizován. V roce 1997 se do procesu zapojili i zahraniční investoři. Postupně docházelo k odprodání zbývajících státních podílů ve velkých bankách (viz tabulka).

24

VENCOVSKÝ, F; Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 1999 34

Tabulka č. 5: Vstup zahraničních investorů do privatizace českých bank Rok privatizace Česká spořitelna Erste Bank 2000 ČSOB KBC 1999 Komerční banka Société Générale 2001 Investiční a poštovní banka ČSOB 2000 Zdroj: ČERNOHORSKÁ L, Komplexní pohled do bankovního světa Investor

Cena prodeje (v mld.Kč) 19,00 40,47 40,20 2,00

Daný proces byl velice výhodný ze stanoviska investorů, a naopak nevýhodný ze stanoviska státu, jemuž zůstaly mnohamiliardové problémové úvěry. Tyto úvěry byly následně převzaty od Konsolidační banky (zrušené k 31.8.2001) nebankovní institucí – Českou konsolidační agenturou, založenou 1.9.2001. Výhody privatizace zahraničními investory: 

Navýšení kapitálu bank



Rozšíření nabídky bankovních produktů a služeb



Zvýšení konkurence v bankovním sektoru



Modernizace bankovního sektoru, zavedení know how Tabulka č. 6: Výhody a nevýhody rychlé a pomalé privatizace Rychlá privatizace

Výhody

Pomalá privatizace

Brzké odstátnění, odříznutí podniků od Možnost uvážlivého hledání státních rozpočtu. Podniky jsou hozeny do strategického, „vhodného“ vlastníka. „studené vody“, učí se tržním podnětům.

Komplikované usazování vlastnických Nevýhody práv po privatizaci.

Předprivatizační agónie. Posílení pozic nomenklaturních manažerů. Hrozba „divoké“ privatizace.

Zdroj: http://www.klaus.cz/clanky/1696, dne 25.5.2016 „Výhodou rychlé privatizace je brzké odstátnění a odříznutí podniků od státního rozpočtu. Manažeři se již nemohou spoléhat na pohodlnou pomoc státu, ale musí se dokázat orientovat v tržním prostředí. Nevýhodou je, že podniky patří již sice vlastníkům, nikoli však konečným vlastníkům, tzv. strategickým. Moc vlastníků nad podnikem je mnohdy omezená. Usazování vlastnických práv trvá určitou dobu a neobejde se bez nákladů. Výhodou pomalé privatizace je, že stát může uvážlivě hledat vhodného, strategického vlastníka, a když jej najde, obdrží od něj kladnou cenu. Nevýhodou je, že tato cena nemusí

35

převýšit náklady, které s udržováním podniku dosud měl, zejména s tím, že podnik se nacházel v „předprivatizační agónii“, manažeři využívali své silné pozice k odprodeji aktiv a nátlaku na stát, aby hradil ztráty. Hrozí, že než stát najde strategického vlastníka, dojde mezitím k „divoké“ privatizaci, kdy si manažeři vytunelují firmu a aktiva převedou do spřízněných společností.“25 Tabulka č. 7: Transformační náklady redukované o inkasa z realizace aktiv v jednotlivých letech 1991-2005 mld. Kč 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Celkem TN1

0,0 -81,5 -21,8

4,6

7,9

8,8

TN2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

-7,8

TN3

0,0

0,0

-0,7

0,0

-1,4

Celkem

0,0 -81,5 -22,5

4,6

6,5

6,0

4,4

1,2

0,4

0,6

-61,7

0,0 -21,5 -31,8 -35,4 -24,6 -77,2 -43,7

23,7

17,3

-200,9

1,4

4,2

9,4

-78,7

-4,0 -24,4 -83,2 -29,9 -33,4 -20,9 -67,2 -41,1

28,3

27,3

-341,4

-5,0 -30,4 -66,0

3,5 -1,7

0,8 1,1

1,6 2,0

1,7 8,3

Zdroj:http://www.mfcr.cz/cs/archiv/transformacni-instituce/transformacni-naklady-v-cr, dne 25.5.2016

2.12 Členství v Evropské unii Česká republika se konečně dočkala přijetí do Evropské unie dne 1. května 2004. S touto významnou události souvisí i vstup České národní banky do Evropského systému centrálních bank, řízeného Evropskou centrální bankou. Proces příprav pro vstup nebyl jednoduchý a trval řádu let. Již od začátku 90. let minulého století česká vláda usilovala o aktivní spolupráci s tehdejším EHS – Evropským hospodářským společenstvím. Dne 7. května 1990 byla v Bruselu podepsána kooperační smlouva, která rozvíjela obchodní a ekonomickou součinnost mezi Evropskými státy. Smlouva však nevydržela dlouho. Dne 16. prosince 1991 byla zavedena Evropská dohoda o přidružení Československé federativní republiky k EHS. Zavedení této dohody zcela nahradilo kooperační smlouvu, i přesto, že byla sjednána na dobu 10 let. Po vzniku samostatného českého státu byla dne 4. října 1993 sjednána Evropská dohoda o přidružení České republiky k Evropskému společenství. V platnost vstoupila 1. února 1995 a posloužila základním kamenem k propojení mezí ČR a členskými zeměmi evropského společenství. V lednu 1996 Evropská unie dostala od České republiky oficiální žádost o členství. Evropská komise se k žádosti vyjádřila vcelku kladně. Posléze Evropskou radou byl stanoven termín 30. 25

http://www.klaus.cz/clanky/1696, dne 25.5.2016 36

března 1998 jako den zahájení jednání o budoucím rozšíření Evropské unie o kandidátské státy, včetně ČR. „Hlavní část přístupových jednání představoval tzv. screening, analytické srovnávání legislativy kandidátských zemí s evropským právem, které bylo zahájeno 3. dubna 1998. Po předběžných technických jednáních začala v listopadu 1998 jednání o přistoupení ČR do EU na ministerské úrovni“.26 Předvstupní proces byl ukončen v prosinci 2002 na zasedání Evropské rady. Došlo k sjednání veškerých náležitosti vstupu do unie a byla stanovena delší lhůta pro vypořádání závazků, vyplývajících z členství. Přijetí 10 kandidátů bylo Evropskou radou stanoveno na 1. května 2014. Dne 16. dubna 2003 prezident ČR Václav Klaus spolu s ministerským předsedou Vladimírem Špidlou navštívili Atény, kde se zúčastnili slavnostního uzavření Smlouvy o přistoupení. Vstup ČR do unie měl být odsouhlasen budoucí unii 25 evropských států. Národní parlamenty stávající evropské „patnáctky“ se vyjádřili kladně, podržela je i členové zbylé kandidátské „desítky“ (ve všech zemích, kromě Kypru, se konala referenda). V České republice referendum probíhal ve dnech 13 – 14. června 2003. Výsledek byl zcela jasný – necelých 78% obyvatel hlasovalo PRO vstup do Evropské unie, zbývající část se myšlence členství v EU postavila záporně.27 Nedílnou součásti Evropské Unie je i tzv. eurozóna – oblast, na jejíž území je zákonným platidlem euro. Podmínkou pro vstup do společného měnového prostoru je splnění konvergenčních (maastrichtských) kritérií, uvedených v čl. č.140/1 Smlouvy o fungování EU: 

Cenová stabilita – udržování dlouhodobé cenové stability a přiměřené míry inflace, která nesmí překročit 1,5% míry inflace tří nejstabilnějších členských států.



Veřejný deficit – maximální poměr plánového nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nesmí přesáhnout 3% .



Veřejný dluh – maximální poměr veřejného dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nesmí přesáhnout 60%.



Stabilita kurzu měny – minimalizování kurzovních odchylek a udržení stability kurzu po dobu alespoň posledních 2 let.



Dlouhodobé úrokové sazby – udržování dlouhodobé stability míry úrokových sazeb, které nesmí překročit 2% míry tří nejstabilnějších členských států.28

26

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/index_cs.htm, dne 11.6.2016 http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/index_cs.htm, dne 11.6.2016 28 https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html, dne 18.6.2016 27

37

3 Význam bankovního systému v hospodářství Činnost bank dopadá na všechny subjekty ekonomiky pravidelně každý den. Ať už se jedná o velkou společnosti, instituci či jedince splácejícího hypotéku – rozhodování centrální banky a obchodních bank má dopad na každého z nás a to především ve vyspělých státech s funkčním bankovním sektorem.

3.1 Centrální banka Centrální banky disponují napříč státy různými pravomocemi a funkcemi, v některých zemích mají velmi výraznou roli, jinde menší. Česká národní banka má v rámci ČR poměrně silnou roli a disponuje různými funkcemi. Mimo jiné by jejím cílem měla být stabilní měnová politika.29 Především ta ovlivňuje občany této země již několik let díky spuštění měnové intervence v roce 2013. ČNB se rozhodla oslabit českou korunu vůči euro a udržovat kurz poblíž hranice 27 Kč za 1 EUR. Jako hlavní důvod této intervence uvádí Česká národní banka hospodářský útlum, kterým si Česká republika prošla v letech 2012 – 2013. Ten měl za následek růst nezaměstnanosti, pokles příjmů, spotřeby domácností a také nižší zisky a investice firem. Ke konci roku 2012 ČNB na tento nepříznivý vývoj reagovala rekordním snížením úrokové sazby na takzvanou technickou nulu (0,05%). Toto snížení provázelo také prohlášení, že nízkou hladinu úrokové míry centrální banka udrží po nezbytně nutnou dobu.30 ČNB se také obávala vývoje míry inflace, která by mohla klesnout pod 0% - tedy by nastala deflace, která by mohla negativně ovlivnit ekonomiku a postupně ji dostat až do recese. Tabulka č. 8: Vývoj míry inflace ČR

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace, dne 19.6.2016 Prvotní intervence v roce 2013 sebou přinesla nákup deviz za 200 mld. Kč, což následně vedlo ke skokovému oslabení Eura.

29 30

http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/, dne 19.6.2016 https://www.cnb.cz/cs/faq/duvody_a_prinosy_oslabeni_koruny.html, dne 19.6.2016 38

Graf č. 1: Vývoj kurzu EUR/CZK

Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/grafy_form.js p, dne 19.6.2016 Z grafu je velmi dobře patrné, že koruna se držela v rozmezí 24 – 26 Kč za 1 EUR. Nákup rezerv však vedl ke skokovému oslabení koruny a to dokonce až na 28 Kč za 1 EUR. ČNB měla v úmyslu nejdříve intervence provádět po konkrétní dobu, ta se nicméně stále prodlužuje a intervenci trvají do dnes. Z grafu je také vidět, že do dnešního dne kurz v podstatě nedostal pod hranici 27 Kč za 1 EUR. To samozřejmě vyžadovala další nákup deviz – k únoru 2016 utratila ČNB za intervence již téměř půl bilionu korun. Zároveň také prohlásila, že bude v nastolené měnové politice pokračovat minimálně do roku 2017.31 Jedním z cílů intervence byla také podpora exportu. Díky oslabení kurzu se české výrobky staly v zemích eurozóny levnější. Respektive přinesly vyšší zisky výrobcům (pokud nesnížily cenu v zahraničí) a díky tomu se staly konkurenceschopnější, se stabilnějším finančním zázemím a prostředky k investování. K zjištění úspěšnosti intervence ve smyslu podpory vývozu slouží následující tabulka: Tabulka č. 9: Vývoz zboží z ČR v Kč 2006 2 104 812 371 2007 2 391 318 571 2008 2 406 489 276 2009 1 989 035 989 2010 2 411 556 415 2011 2 687 562 941 2012 2 766 888 232 2013 2 823 484 679 2014 3 199 630 292 2015 3 476 221 035 Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, dne 24.6.2016

31

http://byznys.ihned.cz/c1-65149520-ceska-narodni-banka-korunu-s-uzdy-nepusti-na-urokovou-sazbu-serozhodla-nesahnout, dne 24.6.2016 39

Z tabulky je nejdříve velmi patrný pokles vývozu v období ekonomické krize. Nicméně důležitý je vývoj exportu po roce 2013 – trend je jednoznačně rostoucí, vývoz navíc roste rychleji než v předchozích letech. Lze tedy prohlásit, že na základně exportní statistiky byla intervence ČNB úspěšná a pozitivní. Intervence má ovšem i své stinné stránky. Radikální změnu kurz EUR/CZK se dotkla společností i negativně. Především pro dovozce zahraničního zboží, materiálu a výrobků se situace změnila k horšímu - změna kurzu přinesla zdražení. Tato intervence se navíc dotkne v podstatě každého občana – spousta spotřebního zboží se do České republiky dováží a díky intervenci se toto zboží stává dražším. Zároveň zdražují zahraniční služby – tedy pokud chtějí lidé cestovat ať už na dovolenou, nebo služební cestu do zahraničí, tak pro ně budou zahraniční služby dražší. Mnohdy se tento rozdíl může projevit výrazně. Činnost centrální banky má tedy samozřejmě na danou zemi dopad. Intervence ČNB mají dopad velmi významný a ovlivnily chod firem, stejně tak život občanů České republiky.

3.2 Komerční banky Komerční banky hrají neméně důležitou roli v rámci bankovního sektoru, ale i celého hospodářství. Jsou základem finanční stability a je velmi důležitá jejich regulace, stejně tak ale inovační a progresivní chování. Najít rovnováhu a ideální přístup proto není vůbec jednoduché. Největší význam komerčních bank spočívá v redistribuci financí. Banky disponují obrovským množstvím financí, která uschovávají pro jednotlivé, ale i firemní a institucionální klienty. Největší zisky poté dosahují z půjčování těchto peněz za stanovený úrok. Podnikající subjekty mohou finance získat i na jiných místech než v bankách, především americký systém často stavěl na neodmyslitelné roli burzy, kam si společnosti doslova chodili pro peníze. Nicméně i tak lze banky označit za finanční motory, které stimulují pomocí úvěrů jak fyzické osoby, tak podnikatelské subjekty.

3.2.1 Financování bydlení Zájem o financování vlastního bydlení je stále rostoucím trendem. V roce 2015 bylo bankami za tímto účelem poskytnuto přes 190 miliard korun. Odstartování vlny žádosti o hypoteční úvěr (případně o úvěr ze stavebního spoření) způsobil již řadu let po sobě trvající pokles úrokových sazeb.

40

Graf č. 2: Objem poskytnutých hypoték v mld. Kč

Zdroj: https://www.hypotecnibanka.cz/o-bance/pro-media/tiskove-zpravy/obchodni-vysledkycr/hypotecni-trh-v-cr-zaznamenal-loni-rekordni-objem-/, dne 3.7.2016 Graf č. 3: Vývoj průměrné úrokové sazby hypoték v ČR (1995 – 2015)

Zdroj:http://www.golemfinance.cz/cz/1023.hypotecni-boom-nekonci-dosahnou-sazby-v-roce2016-rekordniho-minima, dne 3.7.2016 Z grafu vyplývá, že za 20 let docházelo spíše k postupnému snížení sazeb. Za posledních 6 let se úrokové sazby dostaly na historické minimum, a to až pod 2%. Daný faktor vyvolal ještě větší zájem o nabízené produkty a větší poptávku po nemovitostech. Nabídka starších bytů je stagnující, zvyšuje se však zájem o novostavby. Poptávka po novém bydlení přeměňuje 41

nevyužité plochy velkoměst poblíž centra na menší obytné čtvrti, staví se i na okrajích měst. Roste i trend výstavby rodinných domů poblíž velkoměst. Zvýšená poptávka po novostavbách způsobila nárůst jejích cen. Za předchozí 2 roky se hodnota zvýšila meziročně téměř o 6%. Ceny ovlivňuji v neposlední řadě výše stavebního materiálu a práce, které se zvýšili o 4% a zatím nepřestávají růst. Otázkou je, zdá vysoké ceny bydlení neodradí stavební firmy stavět v takovém rozsahu, mohly by se totiž vystavit většímu riziku poklesu zájmu kupujících. Cena za metr čtvereční v Praze koncem roku 2015 činila přes 59 tis. korun. Nedojde-li ke snížení poptávky po bydlení, ceny nemovitosti budou i nadále růst. Tabulka č. 10 Aktuální úrokové sazby – červenec 2016 Banka

1 fixace 3 fixace 5 fixace

LTV

Česká spořitelna

3,19

1,99

1,79

do 100 %

ČSOB

3,19

2,29

1,89

do 70 %

Equa Bank

3,69

1,79

1,79

do 90 %

Expobank

4,52

3,25

3,28

do 90 %

Fio banka

2,19

1,58

1,58

do 80 %

Hypoteční banka

3,19

1,89

1,89

do 70 %

Komerční banka

2,49

1,79

1,79

do 90 %

mBank

1,84

1,99

2,24

od 61 % do 70 %

Moneta Money Bank

2,35

1,85

1,85

do 85 %

Raiffeisenbank

1,79

1,79

1,79

od 70 % do 90 %

Sberbank

2,99

1,89

1,89

do 90 %

UniCredit Bank

4,04

1,49

1,49

do 85 %

Wüstenrot

3,44

1,59

1,74

do 70 %

Zdroj: http://www.hypoindex.cz/aktualni-sazby-hypotek-banky-si-uzivaji-letni-prazdniny/, dne 7.7.2016 Tabulka aktuálních úrokových sazeb znázorňuje jejích nejnižší hodnoty v historii. Léto 2016 z hlediska vývoje nabídek, případně snížení kurzu, nebude unikátním. Převážná část občanů totiž preferují spíše dovolenou, volí odpočinek místo investování do bydlení. Poptávka po bankovních produktech tedy klesá, proto i banky zvolili poklidnější strategii a žádné novinky

42

zatím nechystají. I přesto, že jsou již méně zatížené klienty, práce je však stále dost. Důvodem je chystané zavedení nového zákona. „Poslanecká sněmovna již schválila návrh nového zákona o spotřebitelském úvěru, ze kterého plyne bankám řada nových povinností, na které se budou muset připravit. Banky budou muset například klientovi poskytovat mnohem více informací než dosud. Připravit se musí také na rozšířené možnosti předčasného splacení, za které si navíc bude banka moci účtovat pouze účelně vynaložené náklady, tedy cenu peněz, za které si banka půjčuje, a administrativní náklady. Nové podmínky se dotknou také cizoměnových úvěrů.“32 „Zákon o spotřebitelském úvěru by měl Senát schválit nejpozději do 16. července 2016, aby zamířil k podpisu prezidenta. Prezident již dříve uvedl, že i přestože by byl přísnější, k zákonu výhrady nemá. Pokud zákon projde celým legislativním procesem bez připomínek, účinnosti by mohl nabýt 1. listopadu 2016.“33 Není proto vyloučené prudké rozšíření nabídky hypotečních úvěrů, možná i snížení úroků nebo jiných poplatků s těmito úvěry souvisejících, před zavedením daného zákona. Nezůstala pozadu ani centrální banka. Již v červnu 2016 oznámila výrazné zpřísnění nově poskytovaných hypotečních úvěrů. Obává se totiž možnosti vzniku rizik, spojených s poskytnutím rozsáhlého množství úvěrů. Dne 15. června 2016 se viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík vyjádřil následovně „Došlo především k posílení odolnosti domácího finančního sektoru vůči možným nepříznivým šokům. Nesmíme ale usnout na vavřínech. Zaměřujeme se proto na možné zdroje rizik v blízké budoucnosti, neboť finanční stabilita vyžaduje dívat se dopředu. Zde vidíme nárůst cyklických rizik, zejména v oblasti zrychleného růstu úvěrů. Obzvláště se to týká hypotečních úvěrů, u kterých se standardy pro jejich poskytování v poslední době výrazně uvolňují.“34 Za účelem dosažení zisku, velký počet bank investoval své zdroje do rizikových aktiv. V řadě rozhodnutí o schválení úvěrů se určitě přehlíželo riziko a klientům se tak celý proces výrazně zjednodušil. Dlužníci si přitom vezmou nepřiměřeně vysoký úvěr s domněnkou, že ho budou řádně splácet. Realita však odhalí skutečnost, že je úvěr připraví měsíčně o značnou část příjmů a mohou se dokonce ocitnout ve finanční tísni. Ve snaze tomu zabránit se ČNB zaměřila hlavně na snížení hodnoty LTV. „Dosavadní limit ve výši 100 procent bude snížen od letošního října na 95 procent a od dubna příštího roku dále na 90 procent. Stávající doporučený limit pro banky – poskytovat do 10 procent z objemu nových úvěrů v rozmezí 32

http://www.hypoindex.cz/aktualni-sazby-hypotek-banky-si-uzivaji-letni-prazdniny/, dne 7.7.2016 http://www.hypoindex.cz/aktualni-sazby-hypotek-banky-si-uzivaji-letni-prazdniny/, dne 7.7.2016 34 http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2016/cl_16_160615_tomsik_hn.html, dne 7.7.2016 33

43

hodnot LTV 90 až 100 procent – změníme nejprve na rozmezí 85 až 95 procent. Následně limit upravíme na 15 procent, avšak pro rozmezí hodnot LTV 80 až 90 procent. Dohled se také více zaměří na úvěry poskytované stavebními spořitelnami, neboť máme informace, že některé mění svůj obchodní model tak, že akceptují vyšší rizika. Na jejich úvěry se budeme dívat z hlediska jejich ekonomické podstaty, jakkoli některé odlišnosti v jejich obchodním modelu mohou vyplývat z právní úpravy stavebního spoření.“35 Výše uvedený výrok ovšem nemůže bankám neumožnit překročení úrovně LTV při poskytování úvěrů. Avšak ČNB je schopna bankám za daných okolností zvýšit nárok na minimální hodnotu povinných rezerv a to způsobí zdražení jejích zdrojů. Ještě větší otazník visí nad účelovosti úvěru. Žadatel o úvěr musí finanční instituci informovat o tom, zdá má v úmyslu pořízení nemovitosti za účelem vlastního bydlení, nebo za účelem podnikání (pronájmu). V případě financování předmětu podnikání je banka schopna poskytnout úvěr v maximální výši 60% LTV. Mnozí žadatele proto, za účelem získání vyššího % LTV, o dané skutečnosti lžou, a to se považuje za úvěrový podvod. Banky jsou danou skutečnost schopny rozpoznat ojedinělé, pouze v případě koupě klientem většího množství nemovitostí. Žádá-li klient kupříkladu o poskytnutí úvěru na jeho už třetí nemovitost, je zřejmé, že se již jedná o podnikatelský úmysl, nikoliv o zajištění střechy nad vlastní hlavou.

3.2.2 Aktuální pozice českých bank Podle vyjádření České národní banky je český bankovní sektor velice stabilní a ziskový. Není závislý na zahraničním financování, disponuje totiž velkou hotovostní rezervou, převyšující regulatorní minimum ve výši téměř 240 mld. Kč, k pokrytí případných ztrát. Rezervu tvoří klientské depozity, které převažuji nad úvěry v poměru 75%. Český bankovní sektor je v dostatečné míře kapitalizovaný v porovnání s členskými zeměmi Evropské unie a je odolný vůči neblahému vývoji jak domácí tak i zahraniční ekonomiky. Již delší dobu se úroveň likvidity udržuje na vysoké příčce – rychle likvidní aktiva zajišťuji depozity klientů z více než 50%. Každoročními striktními testy je navíc dostatečná míra likvidity zajištěna centrální bankou.36 S daným faktorem souvisí i posílení důvěry klientů v České banky a v bankovní sektor jako celek. Klientské deposity u finančních institucí, jak v české měně tak i v cizí, jsou rovněž ze zákona pojištěny až do výše 100 tis. EUR na jednoho klienta u jedné instituce a náhrady jsou, 35

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2016/cl_16_160615_tomsik_hn.html, dne 7.7.2016 36 https://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html#otazka4 44

v případě krachy banky, vypláceny v plné výši. Pravidlo pojištění do 100 tis. EUR + 100% náhrada platí pro všechny země EU. Klienti tak nemusejí mít obavy o své depozity, uložené na běžných účtech, spořicích, termínovaných, vkladových a vkladových knížkách. Pojištění se týká též depositů u poboček zahraničních bank. Náhrady jsou, na rozdíl od tuzemských bank, vypláceny pojišťovnami země, kde má patřičná mateřská banka sídlo.

45

Závěr Za poslední staletí se bankovní instituce neustále vyvíjely a staly se neodmyslitelnou součástí moderních ekonomik vyspělých zemí. Jednotlivé suverénní státy se vydaly různými cestami, ale v každé z nich hraje bankovní sektor důležitou roli, ať už je hlavním činitelem centrální banka, nebo banky komerční. České republika a další státy východní bloku si především ve 20. století prošly velmi zajímavým vývojem. Komunistická centralizace vedla k úplně jinému systému, než funguje dnes. Komerční banky v podstatě neexistovali a největší autoritu měla Centrální banka. I proto znamenala Sametová revoluce nejen příchod demokracie, ale i kompletní změnu pro český bankovní sektor. Na území ČR vznikli nové komerční banky, přičemž většina se následně zprivatizovala. Banky zažily i velmi divoká 90. léta, kdy některé z nich vůbec nepřežily a některé napomohly různým lidem k rozběhu podnikání a zisku snových bohatství. Realitní trh se za poslední roky značně rozvinul a zjemnil pravidla. Spousta občanů nakoupila nemovitosti jak za účelem vlastního bydlení, tak za účelem investice přebytečných peněz. Docílili toho pomocí hypotéčních úvěrů, jejíchž úrokové sazby jsou momentálně na rekordním minimu. Český bankovní sektor disponuje pevným základem a je odolný vůči větším ekonomickým otřesům. Otázkou je, zdá ekonomice prospěje „honička za hypotékami“, nebo ji naopak zruinuje, v případě hromadné platební neschopnosti dlužníků. Česká národní banka proto vydala řadu opatření, zpřísňujících úvěrovou problematiku. Některá nařízení a doporučení již jsou bankami uplatňovány, další jsou teprve projednávány a vstoupí v platnost v nejbližší době. Do budoucna tedy očekáváme zpřísnění podmínek pro poskytnutí úvěrů, zejména hypotečních. Bankovní sektor se tím lépe dokáže zabezpečit od rizikových obchodů a celkového selhání trhu. Zbrzdí-li omezení poptávku po hypotéčních úvěrech? Zřejmě ano! Finanční instituce nově získají pouze majetnější klienty. Část žadatelů s nižšími příjmy a minimálními úspory tím budou automaticky „vyřazené ze hry“. Lze tedy očekávat masivní příliv jejích žádosti o úvěr v době před kompletním zavedením omezujících opatření. Snížení poptávky po úvěrech, na základě zvýšení nároků, ovšem nemusí přinést též pokles zájmu o pořízení nemovitosti na našem území. Český realitní trh je čím dál tím více zaplňován zahraničními investory. Letošní výsledky obecně slibují být nadprůměrné, i přesto se pravděpodobně nedokáží vyrovnat předchozím rekordním rokům. Tato bakalářská práce přinesla analýzu vývoje bankovní sektoru v ČR a také ukázala, že role bank je neodmyslitelná.

46

Seznam použité literatury 1.

REVENDA, Z: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2014. ISBN 978-80-7261-279-6

2.

SELGIN, G A: The theory of free banking: money supply under competitive note issue. Totowa, N.J.: Rowman & Littlefield, 1988. ISBN 0847675785.

3.

MUSÍLEK, P: Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-55-6.

4.

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-7201-515-X.

5.

POLOUČEK, S: Bankovnictví. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-491-9.

6.

ČERNOHORSKÁ, L: Komplexní pohled do bankovního světa. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2015. ISBN 978-80-7395-863-3.

7.

VENCOVSKÝ, F: Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0.

Elektronické zdroje 8.https://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html, dne 10.7.2016 9.https://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/mince_50czk.html, dne 10.7.2016 10. http://www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/index.html, dne 4.5.2016 11.https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/do wnload/org_schema.pdf, dne 4.7.2016 12.https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/co_je_br.html, dne 7.5.2016 13.https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference _projevy/vystoupeni_projevy/download/tomsik_20130608_dod.pdf, dne 8.5.2016 14. https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html, dne 18.6.2016 15.http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/, dne 19.6.2016 16.http://www.bankyvceskerepublice.cz/, dne 18.6.2016 17.http://www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2007/download/v_2007_17_22207530.pdf, 29.6.2016

dne

18.http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/3_menova_politika_v_obdobi_okupace/2_ menova_politika_v_obdobi_protektoratu/, dne 13.5.2016 19.http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/statni_banka_ceskoslovenska_centralni_ban ka/index.html, dne 13.5.2016 20.http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_in formace_fin_trhy/archiv/banky/download/zprava_bd_1999.pdf, dne 13.5.2016 21.http://www.klaus.cz/clanky/1696, dne 25.5.2016 22.http://www.mfcr.cz/cs/archiv/transformacni-instituce/transformacni-naklady-v-cr, dne 25.5.2016 23.http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/index_cs.htm, dne 11.6.2016 24.https://www.cnb.cz/cs/faq/duvody_a_prinosy_oslabeni_koruny.html, dne 19.6.2016 25.https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace, dne 19.6.2016 26. http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/grafy_form.jsp, dne 19.6.2016 27.http://byznys.ihned.cz/c1-65149520-ceska-narodni-banka-korunu-s-uzdy-nepusti-naurokovou-sazbu-se-rozhodla-nesahnout, dne 24.6.2016 28.http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, dne 24.6.2016 29.https://www.hypotecnibanka.cz/o-bance/pro-media/tiskove-zpravy/obchodni-vysledkycr/hypotecni-trh-v-cr-zaznamenal-loni-rekordni-objem-/, dne 3.7.2016 30.http://www.golemfinance.cz/cz/1023.hypotecni-boom-nekonci-dosahnou-sazby-v-roce2016-rekordniho-minima, dne 3.7.2016 31.http://www.hypoindex.cz/aktualni-sazby-hypotek-banky-si-uzivaji-letni-prazdniny/,

dne

7.7.2016 32.http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2016/cl_16_160615_t omsik_hn.html, dne 7.7.2016 33.https://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html#otazka4, dne 8.7.2016

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Definiční charakteristiky investičních zprostředkovatelů a komerčních bank Zdroj: MUSÍLEK, P.: Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002 Tabulka č. 2: Náhrady vyplacené z Fondu pojištění vkladů do 31.12.2013 (v mil.Kč) Zdroj: ČERNOHORSKÁ, L: Komplexní pohled do bankovního světa. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2015 Tabulka č. 3: Úvěry na TOZ převedené do KoB v roce 1991 Zdroj: VENCOVSKÝ, F; Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 1999 Tabulka č. 4: Počet bank v České republice 1990 – 1997 Zdroj: VENCOVSKÝ, F; Dějiny bankovnictví v českých zemích, Praha 1999 Tabulka č. 5: Vstup zahraničních investorů do privatizace českých bank Zdroj: ČERNOHORSKÁ, L: Komplexní pohled do bankovního světa. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2015 Tabulka č. 6: Výhody a nevýhody rychlé a pomalé privatizace Zdroj: http://www.klaus.cz/clanky/1696, dne 25.5.2016 Tabulka č. 7: Transformační náklady redukované o inkasa z realizace aktiv v jednotlivých letech 1991-2005 Zdroj:, Analyza transformacnich nakladu v letech 1991-2005 http://www.mfcr.cz/cs/archiv/transformacni-instituce/transformacni-naklady-v-cr,

dne

25.5.2016 Tabulka č. 8: Vývoj míry inflace ČR Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace, dne 19.6.2016 Tabulka č. 9: Vývoz zboží z ČR v Kč Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO, dne 24.6.2016 Tabulka č. 10 Aktuální úrokové sazby – červenec 2016 Zdroj:

http://www.hypoindex.cz/aktualni-sazby-hypotek-banky-si-uzivaji-letni-prazdniny/,

dne 7.7.2016

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Bankovka v hodnotě 5 000 Kč Zdroj:

https://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html,

dne

10.7.2016 Obrázek č. 2: Mince v hodnotě 50 Kč Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/mince_50czk.html, dne 10.7.2016 Obrázek č. 3 Systém řízení a organizační struktura České národní banky k 30.6.2016 https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/downl oad/org_schema.pdf, dne 4.5.2016 Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj kurzu EUR/CZK Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/grafy_form.js p, dne 19.6.2016 Graf č. 2: Objem poskytnutých hypoték v mld. Kč Zdroj: https://www.hypotecnibanka.cz/o-bance/pro-media/tiskove-zpravy/obchodni-vysledkycr/hypotecni-trh-v-cr-zaznamenal-loni-rekordni-objem-/, dne 3.7.2016 Graf č. 3: Vývoj průměrné úrokové sazby hypoték v ČR (1995 – 2015) Zdroj:http://www.golemfinance.cz/cz/1023.hypotecni-boom-nekonci-dosahnou-sazby-v-roce2016-rekordniho-minima, dne 3.7.2016