ROLE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ODV TVÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V R 1

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

Mirka Wildmannová

ROLE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ODVċTVÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ýR1 Abstract: The paper presents preliminary findings from a three-year (2005–2007) project “The share of non-profit organisations in the provision of selected public services“, supported by the Grant Agency of the Czech Republic and implemented by a team of researchers from the Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, and from the Centre for Non-profit Sector Research. The goal of the project was to test the hypothesis that even though almost twenty years have elapsed since the collapse of the centralized communist state, private non-profit organisations can hardly rival public sector providers of public services. The main reason is that the public providers invariably take the legal form of the so-called “subsidised organisation“(i.e. Government-subsidised quango). These organisations are entitled in law to annual mandatory contributions to their budgets from their founding government departments or agencies, which ruin the even playing field, form other services providers that compete for financial grants from public sources. This situation did not improve after the recent reform of public administration; some renewed hope is being put in the currently on-going standardisation of public services. Key words: public sector, public services, social services, non-profit organisations, state budget, regional budget, municipal budget JEL: H, H 76, I 38

Metodologie Neziskové organizace byly pro potĜeby výzkumu vymezeny v souladu se Satelitním úþtem ýeského statistického úĜadu, který pracuje s všeobecnČ rozšíĜenou strukturálnČ operacionální definicí neziskových institucí Salomona a Anheiera. Aby bylo možné vyjádĜit podíl neziskových organizací v sociálních službách vĤþi jiným právním formám, byly tyto organizace rozdČleny do þtyĜ skupin:

114

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

• pod zkratkou NNO1 se skrývají právní formy obþanských sdružení, církví a náboženských spoleþností, stejnČ jako obecnČ prospČšných spoleþností, • pod oznaþením oNO to jsou nadace a nadaþní fondy, veĜejnoprávní instituce, apod., • pod oznaþením VERE se nacházejí pĜíspČvkové organizace státu, krajĤ a obcí, • pod oznaþení ZISK nutno vidČt podnikatelské subjekty dle obchodního zákoníku nebo fyzické osoby (a.s., s.r.o. atd.). Základním zdrojem dat pro srovnání byl systém ARIS-RARIS. Automatizovaný rozpoþtový informaþní systém (ARIS) je informaþní systém vedený a spravovaný Ministerstvem financí ýR pro úþely evidence a zejména prĤbČžné a závČreþné hodnocení pĜíjmĤ a výdajĤ státem zĜizovaných organizací. Systém RARIS je doplĖkem systému ARIS. Slouží jako úþelový registr organizací a jedná se o úplný soupis informací o organizacích, jejichž údaje vystupují v systému ARIS. Oba systémy jsou pĜístupné veĜejnosti na webových stránkách Ministerstva financí ýR. Byly sledovány veĜejné prostĜedky plynoucí do organizací sociálních služeb v letech 2002–2006, a to z úrovnČ státního rozpoþtu, rozpoþtu krajĤ a obcí, popĜ. státních fondĤ. Výdaje ze státního rozpoþtu na oblast sociálních služeb Objem finanþních prostĜedkĤ poskytnutých ze státního rozpoþtu do oblasti sociálních služeb dosahuje ve sledovaném období 2000–2006 od 300 až do 390 mld. Kþ. Graf þ. 1 Vývoj celkových finanþních prostĜedkĤ do oblasti sociálních vČcí ze státního rozpoþtu2 (v mil. Kþ)

Zdroj: ARIS, RARIS, upraveno, stav k 1. 6. 2007. 1

2

ýlánek byl zpracován na základČ výzkumného projektu Podíl nestátních neziskových organizací na zabezpeþování veĜejných služeb registrovaného u Grantové agentury ýeské republiky pod evidenþním þíslem 402/05/0974. Pro nestátní neziskové organizace je v þlánku použita zkratka NNO.

115

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

Položka JINÉ v rámci státního rozpoþtu obsahuje pĜedevším sociální dávky (94 %), platy, ostatní transfery obyvatelstvu a nákupy ostatních služeb (napĜ. pĜíspČvek na stravování zamČstnancĤ v zaĜízení jiné organizace nebo jiného subjektu). V oblasti sociálních služeb tvoĜí tyto prostĜedky pĜibližnČ 10% veškerých finanþních prostĜedkĤ ze státního rozpoþtu. Výše poskytnutých finanþních prostĜedkĤ v grafu þ. 2 se neshoduje s výší prostĜedkĤ v grafu 1, neboĢ do grafu nejsou zahrnuty prostĜedky oznaþované námi jako jiné.V oblasti sociálních služeb tvoĜí tyto prostĜedky pĜibližnČ 10 % veškerých finanþních prostĜedkĤ ze státního rozpoþtu. Objem dotaþních prostĜedkĤ poskytnutých ze státního rozpoþtu dosahuje v prĤmČru každý rok výše okolo 7–8 mld. Kþ. Výjimkou byl rok 2001, kdy se výdaje vyšplhaly pĜes 9 mld. Kþ. Tento výrazný nárĤst pravdČpodobnČ souvisel s pĜesunem sociálních zaĜízení do nových budov, kdy jim skonþila desetiletá lhĤta v nájemních zaĜízeních po restituþních nárocích. Naopak nejnižší dotace byly poskytnuty v roce 2003, ale po dosažení této nejnižší úrovnČ opČt výdaje rostou. Tento pokles v roce 2003 lze zdĤvodnit vznikem krajĤ a s tím související pĜevod finanþních prostĜedkĤ na nižší úroveĖ veĜejné správy. Uvedený vývoj znázorĖuje graf þ. 2. Graf þ. 2 Vývoj finanþních prostĜedkĤ do oblasti sociálních vČcí ze státního rozpoþtu (v mil. Kþ) a struktura podle typu pĜíjemce

Zdroj: ARIS, RARIS, upraveno, stav k 1. 6. 2007.

116

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

Pokud se podíváme na rozdČlení prostĜedkĤ mezi jednotlivé typy organizací, jak je znázornČno v grafu þ. 2, je zĜejmé, že nejvČtší podíl v letech 2001 a 2002 náležel pĜíspČvkovým organizacím, naopak v letech 2003–2006 (pĜibližnČ 78 %) náležel ziskovým organizacím. NejvČtší objem finanþních prostĜedkĤ byl vyplacen na ostatní podporu v zamČstnanosti, pĜíspČvek zamČstnavatelĤm s více jak 50 % zamČstnaných ZTP a dále na podporu zamČstnanosti zdravotnČ postižených, naopak pĜíspČvkové organizace se nepodílely na podpoĜe zamČstnávání ZTP. NárĤst finanþních prostĜedkĤ pro NNO lze sledovat od roku 2002, kdy se témČĜ zdvojnásobil, a to na 21 %. Od tohoto roku se podíl NNO na celkových finanþních prostĜedcích pohybuje mezi 15–20 %. Jedná se o finanþní prostĜedky urþené pĜedevším na sociální služby a ústavní péþi o handicapované dČti, mládež a dospČlé a dále pak na sociální zaĜízení pro staré lidi. Podíváme-li se na podíl jednotlivých právních forem na celkových finanþních prostĜedcích pro NNO poskytovaných ze státního rozpoþtu, zjistíme, že v jednotlivých letech byla pĜíjemcem nejvČtší þásti prostĜedkĤ do sociální oblasti obþanská sdružení, a to ve všech letech sledovaného období dosáhlo pĜes 50 %. Naopak od roku 2004 ztrácejí obecnČ prospČšné spoleþnosti na úkor církevních a náboženských spoleþností. Tab. þ. 1 Podíl jednotlivých právních forem na finanþních prostĜedcích v oblasti sociálních vČcí poskytnutých NNO ze státního rozpoþtu Rok

o.p.s

o.s.

c.n.s.

2001

34,60 %

58,27 %

7,12 %

2002

34,60 %

58,27 %

7,12 %

2003

37,32 %

54,99 %

7,68 %

2004

7,70 %

51,56 %

40,74 %

2005

17,29 %

53,30 %

29,41 %

2006

14,00 %

52,56 %

33,44 %


Zajímavé je také upozornit na podíl investiþních transferĤ a neinvestiþních dotací v rámci všech dotací, které jsou pĜerozdČlovány. Investiþní transfery pro NNO ze státního rozpoþtu tvoĜí jen minimální podíl v rámci poskytnutých dotací, tj. asi kolem 5 %. Z toho je zĜejmé, že stát pĜispívá NNO pĜedevším na provozní náklady a zabezpeþení, vþetnČ drobných oprav a rekonstrukce, než na stavbu nových zaĜízení.

117

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

Graf þ. 3 Podíl investiþních transferĤ a neinvestiþních dotací v oblasti sociálních vČcí poskytnutých NNO ze státních rozpoþtu


Výdaje z rozpoþtu krajĤ na sociální služby Kraje, mČsta a obce zajišĢují financování sociálních služeb pĜedevším tam, u kterých jsou zĜizovateli, a to prostĜednictvím pĜíspČvkĤ, grantových schémat a podpor. ProstĜedky poskytované do sociální oblasti z rozpoþtĤ krajĤ se pohybují od roku 2003 mezi 6,5–8,9 mld. Kþ. Rok 2003 byl prĤlomový, neboĢ na kraje pĜešly zĜizovatelské kompetence sociálních ústavĤ a poskytovatelĤ sociálních služeb. Proto také vzrostly náklady na sociální vČci oproti roku 2002 o 85 %. Graf þ. 4 Vývoj celkových finanþních prostĜedkĤ do oblasti sociálních vČcí z krajských rozpoþtĤ (v mil. Kþ)


118

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

Položka JINÉ v krajských rozpoþtech obsahuje z více jak poloviny finanþní prostĜedky na poĜízení (budovy a haly), dále zde najdeme položku neinvestiþní transfery obcím (21 %), dále minimální podíl v JINÉ tvoĜí také opravy a udržování, investiþní transfery obcím a nákup ostatních služeb. Graf þ. 5 potvrzuje pĜedcházející konstatování, že rok 2003 byl prĤlomový v tom, že na kraje pĜešly zĜizovatelské kompetence sociálních zaĜízení. Z toho dĤvodu také došlo k nárĤstu finanþních prostĜedkĤ pĜidČlených z krajských rozpoþtĤ do oblasti „sociální“. Graf þ. 5 a 6 Vývoj finanþních prostĜedkĤ do oblasti sociálních vČci z krajských rozpoþtĤ (v tis. Kþ)a struktura podle typu pĜíjemce


Z grafu þ. 6 je zĜejmé, že nejvČtší podíl na finanþních prostĜedcích mČly v jednotlivých letech organizace pĜíspČvkové (VERE), s hlubokou finanþní propastí následované NNO. Na tyto dva typy organizací pĜipadlo okolo 98 % celkových prostĜedkĤ poskytovaných z rozpoþtĤ krajĤ. Podíl NNO v jednotlivých letech rostl ze 2 % v roce 2003 až na 16 % v roce 2006. 119

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

V tabulce þ. 2 je znázornČn podíl jednotlivých typĤ právních forem nestátních neziskových organizací na celkových dotací pro NNO z rozpoþtĤ krajĤ. V pĜípadČ krajského rozpoþtu mají skoro ve všech sledovaných letech nejvČtší podíl na celkových dotacích pro NNO církevní a náboženské spolky, kromČ roku 2001, kdy 100 % všech dotací bylo pĜidČleno obecnČ prospČšným spoleþnostem právČ na úkor církevních a náboženských spolkĤ. Podíl náboženských a církevních spolkĤ od roku 2004 na dotacích neustále roste, a to pĜedevším proto, že tato zaĜízení mají krajský charakter ze strany zĜizovatele (domov pro matky s dČtmi, azylové domy, charitní domov pro Ĝeholnice). Tab. þ. 2 Podíl jednotlivých právních forem na finanþních prostĜedcích poskytnutých NNO v oblasti sociálních vČcí z rozpoþtĤ krajĤ Rok

o.p.s

o.s.

c.n.s.

2001

100,00 %

0,00 %

0,00 %

2002

20,09 %

37,50 %

42,41 %

2003

13,41 %

51,38 %

35,21 %

2004

10,13 %

44,20 %

45,67 %

2005

9,36 %

41,83 %

48,81 %

2006

10,75 %

41,12 %

48,13 %


Jak je patrno z grafu þ. 7, stejnČ jako u státního rozpoþtu, u krajského rozpoþtu je podíl investiþních transferĤ na všech dotacích minimální a dosahuje asi 2 %. O nČco vyšší jak 2% transfery byly v letech 2003 a 2004, tedy první dva roky, kdy zĜizovatelské kompetence u sociálních ústavĤ pĜevzal kraj. Z toho lze usoudit, že poskytovatelé sociálních služeb, kdy zĜizovatelem jsou jednotlivé stupnČ veĜejné správy, mají snadnČjší pĜístup k investiþním prostĜedkĤm, než právČ NNO. Graf þ. 7 Podíl investiþních transferĤ a neinvestiþních dotací poskytnutých NNO z krajských rozpoþtĤ


120

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

Výdaje z rozpoþtĤ obcí na sociální služby Obce se na financování sociálních vČcí se podílejí v nižší míĜe než kraje. V roce 2003 pĜesáhla þástka na sociální vČci z obecních rozpoþtĤ 20 mld. a do konce sledovaného období, což je rok 2006 se pod tuto þástku nedostala. Z grafu þ. 8 je též zĜejmé, že þástka na dotaþní tituly do sociální oblasti zĤstávají každý rok srovnatelné, což tvoĜí asi 20 % z celkových nákladĤ na sociální vČci. Graf þ. 8 Vývoj celkových finanþních pĜíspČvkĤ do oblasti sociálních vČcí z obecních rozpoþtĤ (v tis. Kþ)


V položce JINÉ najdeme finanþní prostĜedky urþené na sociální dávky (83 %), další položky obsahují ménČ jak 10 % na celkových finanþních prostĜedcích a patĜí sem: poĜízení (budovy a haly), platy vþetnČ povinného pojistného na sociální zabezpeþení a pĜíspČvek na státní politiku zamČstnanosti a položku na opravy a udržování. Jak je zĜejmé z následujícího grafu, celkový objem finanþních prostĜedkĤ poskytovaných na oblast sociálních vČcí z obecních rozpoþtĤ se v jednotlivých letech pohyboval okolo 3–4 mld. Kþ. Lze sledovat, že výdaje stoupají rovnomČrnČ za všechny sledované roky, a to asi o 20 %. Hlavní dĤvod tohoto rovnomČrného nárĤstu je pĜedevším v tom, že obce nebyly pĜíliš zatížení pĜevodem zĜizovatelských kompetencí sociálních zaĜízení tak, jako kraje. Jen málo krajĤ pĜevedlo tyto zĜizovatelské kompetence ještČ na nižší úroveĖ. NárĤst dotací je pĜedevším u tČch zaĜízení, které byly v prĤbČhu let postaveny z úrovnČ obce (napĜ. domy s peþovatelskou službou, domovy dĤchodcĤ apod.).

121

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

Graf þ. 9 a 10 Vývoj finanþních prostĜedkĤ do oblasti sociálních vČcí z obecních rozpoþtĤ (v tis. Kþ) a struktura podle typu pĜíjemce


V pĜípadČ rozdČlování prostĜedkĤ z rozpoþtĤ obcí podle jednotlivých typĤ organizací je zĜetelný velmi vysoký podíl (pĜes 85 %) pĜíspČvkových organizací (VERE) na celkových dotacích. Situace je znázornČna v grafu þ. 10. DĤvodem je pĜedevším právní forma, protože sociální zaĜízení zĜizovaných obcemi jsou pĜedevším pĜíspČvkové organizace (domovy dĤchodcĤ, domovy – penziony pro dĤchodce, azylové domy, ústavy pro mentálnČ postiženou mládež apod.). Podíl NNO na celkových výdajích se pohyboval mezi 8–12 % . Pokud se týká podílu jednotlivých typĤ právních forem na finanþních prostĜedcích poskytnutých NNO, opČt tak jako v pĜípadČ státního rozpoþtu je pĜevaha 122

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

obþanských sdružení více jak poloviþní ze všech poskytnutých finanþních prostĜedkĤ. ObecnČ prospČšné spoleþnosti si udržuje podíl na obecních prostĜedcích kolem 13 %, naopak církevní a náboženské spolky ztráceli ve sledovaných letech svĤj podíl ve prospČch obþanských sdružení, což nekoresponduje se situací z úrovnČ kraje, kdy naopak církevní a náboženské spolky posilují. Z toho se mĤžeme domnívat, že u církevních a náboženských spolkĤ pĜešly zĜizovatelské kompetence právČ na úroveĖ kraje. Tab. þ. 3 Podíl jednotlivých právních forem na finanþních prostĜedcích poskytnutých NNO z rozpoþtĤ obcí Rok

o.p.s

o.s.

c.n.s.

2001

14,20 %

45,06 %

40,74 %

2002

14,73 %

47,39 %

37,87 %

2003

13,75 %

47,44 %

38,81 %

2004

11,07 %

54,16 %

34,77 %

2005

13,07 %

54,75 %

32,18 %

2006

13,23 %

56,27 %

30,50 %


Po analýze grafu þ. 11 nedostaneme v podílu investiþních a neinvestiþních dotací z úrovnČ obce jiný výsledek než jak u pĜedcházejících úrovní, tj. z úrovnČ státního a krajského rozpoþtu. Nepatrné zvýšení asi na 5 % mĤžeme sledovat v letech 2002 a 2004, jinak trend se pohybuje okolo 2 % na investiþní transfery v prĤbČhu celého sledovaného období. Graf þ. 11 Podíl investiþních transferĤ a neinvestiþních dotací pro NNO z obecních rozpoþtĤ


123

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

Srovnání jednotlivých veĜejných rozpoþtĤ a jednotlivých právních forem Následující graf ukazuje porovnání finanþních prostĜedkĤ plynoucích z jednotlivých úrovní veĜejné správy. Jedná se o prostĜedky poskytnuté konkrétním subjektĤm þinným v oblasti sociálních vČcí (vþetnČ subjektĤ ziskových). Nejsou zahrnuty související platy zamČstnancĤ veĜejné správy, platby za služby, investiþní nákupy apod. hrazené pĜímo z jednotlivých rozpoþtĤ. StejnČ tak nejsou zahrnuty transfery do rozpoþtĤ nižších úrovní veĜejné správy. Z grafu je patrné, že v letech 2001 a 2002 byla jednoznaþnČ nejvČtší þást prostĜedkĤ poskytována ze státního rozpoþtu, od vzniku krajĤ se poskytování dotací do oblasti sociálních služeb z úrovnČ státu a kraje vyrovnalo. DĤvodem tohoto vyrovnání je pĜevedení zĜizovatelských kompetencí sociálních zaĜízení ze státu na kraj a tudíž i financování je poskytováno z krajských rozpoþtĤ. Graf þ. 12 Vývoj finanþních prostĜedkĤ poskytnutých na oblast sociálních z jednotlivých veĜejných rozpoþtĤ (v tis. Kþ)


V grafu þ. 13 jsou pak znázornČny finanþní prostĜedky plynoucí pouze NNO z jednotlivých veĜejných rozpoþtĤ. V tomto pĜípadČ je poskytován nejvČtší podíl dotací NNO ze státního rozpoþtu.

124

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

Graf þ. 13 Vývoj finanþních prostĜedkĤ poskytnutých skupinČ NNO z jednotlivých veĜejných rozpoþtĤ na oblast sociální (v tis. Kþ)


Zajímavý je znaþný nárĤst prostĜedkĤ poskytnutých z krajských rozpoþtĤ v roce 2004 a v následujících letech 2005 a 2006. Finanþní prostĜedky poskytnuté NNO vzrostly minimálnČ 4×. Hlavní pĜíþinou tohoto nárĤstu bylo pĜenesení kompetencí za sociální oblast na kraje. V roce 2006 zaznamenáváme nárĤst finanþních prostĜedkĤ ze všech rozpoþtĤ na NNO – dĤvodem je pĜedevším rĤst poptávky po sociálních službách spojený se stárnutím obyvatelstva a tudíž poptávka po sociálních zaĜízeních. Z rozborĤ financování NNO z vybraných veĜejných rozpoþtĤ v roce 2005 získaly NNO poskytující sociální služby ze státního rozpoþtu ze všech pĜidČlených dotaþních titulĤ 26,09 %, což pĜedstavuje 917 mil. Kþ (dohromady 1605 dotaþních titulĤ). Z toho nejvíce dotaþních titulĤ získaly obþanská sdružení (1236 titulĤ), církevní a náboženské spoleþnosti (222 dotaþních titulĤ), obecnČ prospČšné spoleþnosti (137 dotaþních titulĤ) a 10 dotaþních titulĤ bylo pĜidČleno nadaþním subjektĤm (Rozbory, 2005). NejvČtší objem dotací (28 %) dostala oblast sociální péþe, dále s 12,5 % oblast politiky zamČstnanosti, další položkou byla sociální péþe a pomoc pro pĜistČhovalce a uprchlíky (7,1 %), 4,9 % získaly NNO na dotace na prevenci pĜed drogovou závislostí, dále ostatní sociální péþe a pomoc v manželství (4,8 %). Další dotaþní prostĜedky (ménČ jak 2 %) byly poskytnuty NNO na podporu zamČstnanosti, pracovní místa, praxi absolventĤ a veĜejnČ prospČšné práce. NejvČtší objem dotací u krajských rozpoþtĤ v roce 2005 NNO smČĜoval do oblasti „Sociální vČci“, což je 69 % na všech poskytnutých dotací NNO a pĜedstavuje to þástku 975 mil. Kþ, þást prostĜedkĤ pĜitom tvoĜily úþelovČ vázané prostĜedky od 125

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

MPSV ve prospČch NNO. Z celkové poþtu 1811 poskytnutých dotaþních titulĤ získaly nejvíce obþanská sdružení (1087 dotaþních titulĤ), dále to byly církevní a náboženské spoleþnosti (571 dotaþních titulĤ) , 151 dotaþních titulĤ získaly obecnČ prospČšné spoleþnosti a také 2 dotaþní tituly byly pĜidČleny nadaþním subjektĤm. Více jak 65 % dotaþních titulĤ pro NNO z krajských rozpoþtĤ šlo na programy sociální prevence a sociálního vylouþení a provoz sociálních zaĜízení jako napĜ. azylové domy, krizová centra. Dalších více jak 23 % tČchto dotaþních prostĜedkĤ pro NNO šlo na kofinancování NNO poskytujících sociální služby pro seniory a zdravotnČ postižené, investiþní dotace na vybudování respitního centra a hospice v urþitém kraji a další nejvČtší položkou byla podpora provozování denních stacionáĜĤ. Stát (MPSV3) je zĜizovatelem celkem 5 zaĜízení sociálních služeb, která jsou financována z kapitoly MPSV a pĜíjmy od uživatelĤ tČchto služeb. V pĜípadČ krajĤ se po zavedení pĜíspČvku na péþi zvýšil podíl uživatelĤ na financování sociálních služeb, zároveĖ je zachováno financování sociálních služeb formou dotací ze státního rozpoþtu. V pĜípadČ obcí se po zavedení pĜíspČvku na péþi zvýšil podíl uživatelĤ na financování sociálních služeb. Obcím již nejsou poskytovány dotace pĜímo ze státního rozpoþtu. Dotace na zajištČní potĜebné sítČ sociálních služeb jsou obcím poskytovány prostĜednictvím rozpoþtu kraje. Nestátní neziskové organizace jsou financovány vícezdrojovČ, a to zejména formou dotací (pĜíspČvkĤ) z rozpoþtu krajĤ a obcí, z pĜíjmĤ od uživatelĤ a ostatních zdrojĤ (dary, nadace, Evropský sociální fond apod.) Dotace ze státního rozpoþtu jsou poskytovány pouze na projekty celostátního charakteru nebo na podporu rozvojových aktivit. Nestátní neziskové organizace mohou využít následující typy financování sociálních služeb: • dotace poskytovatelĤm sociálních služeb s regionální a místní pĤsobností, • dotace poskytovatelĤm sociálních služeb s nadregionální pĤsobností, • dotace od obce, • dotace od kraje, • pĜíspČvky od uživatelĤ – z pĜíspČvku na péþi, • dotace z Evropského sociálního fondu, • výdaje obcí a krajĤ, • dary, • finanþní pĜíspČvky z nadací. V oblasti sociálních služeb se stĜetávají na trhu poskytovatelé rĤzných právních forem: veĜejné, soukromé i neziskové organizace. Ve veĜejném sektoru pĤsobí jednak poskytovatelé sociálních služeb na státní, krajské i obecní úrovni, neziskové organizace, fyzické osoby. Všechny tyto subjekty tvoĜí sociálnČ – tržní prostĜedí v podmínkách, které jsou urþeny zákonem o poskytování sociálních služeb. V rámci 3

Za oblast sociálních vČcí jsou považovány výdaje, které souvisí s veškerými dotacemi, dávkami a pĜíspČvky ve prospČch sociálních služeb.

126

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

sociální péþe jsou zĜizovateli nČkterých sociálních ústavĤ (napĜ. domovy dĤchodcĤ) také soukromé osoby a tato zaĜízení jsou zisková. Je otázkou, zda se tyto soukromá zaĜízení pĜihlásí do registru akreditovaných sociálních zaĜízení a budou na veĜejném registru MPSV. Podle kriteria efektivnosti mĤžeme všechny poskytovatele sociálních služeb mČĜit podle standardĤ kvality v sociálních službách. Podle tČchto standardĤ lze mČĜit efektivnost rĤzných forem poskytovatelĤ: problém nastává v tom, že nelze srovnávat rĤzná zaĜízení a jen tČžko bychom hledaly zaĜízení se srovnatelnými kriterii (napĜ. kriteria postižení – fyzické – mentální, zaĜízení pro dospČlé klienty, dČti, poþet klientĤ zaĜízení, denní nebo pobytové zaĜízení, zaĜízení za úhradu, bez úhrady atd.). V sociálních službách lze tČžko postavit kvalitu poskytovaných služeb oproti financování – v sociálních službách zatím stále pĜevládá poptávka nad nabídkou, je nedostatek zaĜízení pro speciální postižení, pro speciální sociální rizika. Domnívám se, že kvalitu lze kontrolovat a mČĜit pouze na základČ jiných mechanismĤ, jako je napĜ. kontrolními mechanismy (inspekce v sociálních službách) a veĜejnou kontrolou (klienti). V sociálních službách se setkáme s rĤznými formami neziskových organizací pĜedevším v ústavní péþi, v peþovatelských službách. Analýzou podle zĜizovatelských kompetencí bylo zjištČno, že 100 % je NNO zastoupena v zaĜízení sociálních služeb SOS vesniþky (2 zaĜízení v celé ýR) a charitní domov pro Ĝeholnice (18 zaĜízení). NNO se podílí více jak polovinou v zajištČní služeb v: • zaĜízeních azylových domĤ (tam se angažují pĜedevším církevní organizace), • v ústavech pro chronické alkoholiky a toxikomany ( tĜi zaĜízení), • v domovech pro matky s dČtmi (polovinu z celkového poþtu NNO zajišĢují církevní organizace), • ústavy pro TP mládež s pĜidruženým mentálním postižením, • domovy na pĤl cesty (více jak z poloviny jsou v NNO zastoupeny církevní organizace. V peþovatelských službách jsou zastoupeny NNO asi v 10 %. Nejvíce se využívají služby jako rozvážka jídla (7 %) a služby poskytnuté pĜímo v zaĜízeních peþovatelské služby (8 %). Hlavním kriteriem v jakých oblastech sociálních služeb se NNO realizují, je urþitČ forma financování, ale také specifiþnost vybraných služeb sociální péþe. NČkteré služby jsou specifické na zdravotní úkony a tato zaĜízení jsou financována jak ze zdravotních, tak ze sociálních zdrojĤ. Tato zaĜízení vyžadují þasto nákladné investice do technického vybavení, proto zde zastoupení NNO najdeme zĜídka, nČkdy tato forma není zastoupena vĤbec (viz. ústavy pro TP obþany s více vadami, ústavy pro SP dospČlé obþany, ústavy pro TP mládež, minimální zastoupení NNO je v ústavech pro MP dospČlé obþany).

127

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

ZávČr Rozpoþet Ministerstva práce a sociálních vČcí reprezentuje prakticky 41 % výdajĤ státního rozpoþtu, z nich naprosto zdrcující vČtšina jsou výdaje mandatorního charakteru. Velmi rizikovou položkou je také systém sociálních služeb. Když vláda pĜedložila Poslanecké snČmovnČ návrh zákona o sociálních službách (v roce 2006), uvedla ve své dĤvodové zprávČ, že se nepĜedpokládá nárĤst výdajĤ na systém sociálních služeb. PĤvodní pĜedpoklad pro rok 2007 þinil 13 miliard korun, ve skuteþnosti výdaje þinily 17,5 miliardy korun, to znamená o 4,5 miliardy více, než se pĜedpokládalo. Pokud jsme zkoumali podíl právních forem na dotacích pro NNO, lze jednoznaþnČ konstatovat, že nejvČtší podíl na dotacích v sociálních službách mají obþanská sdružení, a to z úrovnČ státu a obce. V úrovni kraje dosahuje nejvČtšího podílu právní forma církevní a náboženské spoleþnosti. ObecnČ prospČšné spoleþnosti se pohybují ve všech zkoumaných úrovních (stát, kraj, obec) na þerpání dotací v prĤmČru 10–14 % v podílu všech dotacích pro NNO. Z analýzy vyplývá, že podíl dotací pro NNO na celkových dotacích se pohybuje okolo 15–20 %. Nestátní neziskové organizace zĜizují více než jednu þtvrtinu všech zaĜízení sociálních služeb. Kapacita tČchto zaĜízení však pĜedstavuje pouze 11 %. Tato zaĜízení se pĜedevším zabývají þinnostmi pro specifické skupiny obyvatel (uprchlíky, nezaopatĜené matky s dČtmi, osoby bez pĜístĜeší apod.). Rok 2007 je pro vČtšinu NNO poskytujících sociální služby pĜelomový z hlediska udržení svého financování – dotace na obþana a službu jsou pĜevedeny do pĜíspČvku o péþi a klient si službu nakupuje sám. Spousta klientĤ bude tento nový zpĤsob financování Ĝešit samozásobitelským zpĤsobem – aĢ už rodinnou nebo sousedskou výpomocí. Potom to znamená pro NNO hledat zvýšení finanþní možnosti v jiných alternativách (dotace od obce, kraje, státu, ESF, dárci). Literatura [1] BAREŠ, P.: PĜimČĜenost sociálních služeb aktuálním potĜebám. Praha: VÚPSV, 2006, ISBN 80-87007-24-7. [2] BRDEK, M. a kol.: Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI, 2002, ISBN 80-86395-25-1. [3] ýeský statistický úĜad (2004): Popis satelitního úþtu neziskových institucí, – definice neziskových institucí. [on-line], Praha, ýSÚ, 2004, [cit. 1. 7. 2007], [4] KOLDINSKÁ, K. – MARKOVÁ, H.: Sociální pomoc a právo. Praha: ORAC, 2001, ISBN 80-86199-38-X. [5] KOZLOVÁ, L.: Sociální služby. Praha: TRITON, 2005, ISBN 80-7254-662-7. [6] KREBS, V. a kol.: Sociální politika, 3. pĜepracované vydání. Praha: ASPI, 2005, ISBN 80-7357050-5. [7] MATOUŠEK, O. a kol.: Metody a Ĝízení sociální práce. Praha: Portál, 2003, ISBN 80-7178-548-2. [8] MATOUŠEK, O. a kol.: Sociální práce v praxi : specifika rĤzných cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, 2005, ISBN 80-7367-002-X. [9] MEDVEĆ, J. – NEMEC, J. a kol.: Verejné financie. Bratislava: SRINT vfra, 2005, ISBN 80-89085-32-6. [10] POTģýEK, M.: Sociální politika. Praha: Slon, 1995, ISBN 80-85850-01-X.

128

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

(.2120,&.e52=+ď$'<(&2120,&5(9,(:

92/80(52ý1Ë.

[11] PROUZOVÁ, Z.: Podíl a význam neziskových organizací na pracovním trhu s veĜejnými službami a trhu poskytovatelĤ veĜejných služeb. In SvČt práce a kvalita života v globalizované ekonomice. Praha: VŠE, 2007. ISBN 978-80-245-1207-5, s. 152– 161. [12] PRģŠA, L.: Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI, 2003, ISBN 80-86395-69-3. [13] PRģŠA, L.: Model optimálního uspoĜádání sociálních a zdravotních služeb na regionální úrovni. Praha: VÚPSV, 2006, ISBN 80-87007-36-0. [14] REKTOěÍK, J. a kol.: Ekonomika a Ĝízení odvČtví veĜejného sektoru. Praha: Ekopress, 2007, druhé aktualizované vydání, ISBN 978-80-86929-29-3. [15] TOMEŠ, I.: Sociální správa. Praha: Portál, 2002, ISBN 80-7178-560-1. [16] VEýEěA, M.: Sociální stát. Praha: Slon, 1993, ISBN 80-901424-6-X.

Poznámka: Príspevok neprešiel jazykovou úpravou 129

ISSN 0323-262X

,668(ýË6/2

ROLE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ODV TVÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V R 1

Recommend Documents