Masarykova univerzita - Fakulta sociálních studií Katedra mediálních studií a ţurnalistiky
Studentské TV v rámci konceptu TV 2.0 Bakalářská práce
Markéta Šebestová
Brno 2010
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně, dne 5. ledna 2011
podpis:.......................................
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucímu mé práce, Mgr. Leo Nitčemu, za trpělivost, ochotu a řadu podnětných konzultací, bez kterých by tato práce nevznikla. V neposlední řadě děkuji Mgr. Tomáši Šulovi, PhDr. Martinu Lokšíkovi, JUDr. Pavlu Foltánovi a všem, kteří mi poskytli konzultaci či potřebné informace.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................... 6 I
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................................... 7
1
STUDENTSKÉ TELEVIZE ............................................................................................................................ 8
2
1.1
CVIČNÁ MÉDIA ............................................................................................................................................... 8
1.2
KOMUNITNÍ MÉDIA ......................................................................................................................................... 9
1.3
STUDENTSKÉ TELEVIZE VE SVĚTĚ....................................................................................................................... 12
1.4
STUDENTSKÉ TELEVIZE V ČR ............................................................................................................................ 14
MOŽNOSTI PŘENOSU TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ....................................................................................... 17 2.1
TERESTRICKÝ PŘENOS .................................................................................................................................... 18
2.2
KABELOVÝ PŘENOS ........................................................................................................................................ 19
2.3
SATELITNÍ PŘENOS ........................................................................................................................................ 19
2.4
IPTV .......................................................................................................................................................... 20
2.5
INTERNETOVÝ PŘENOS A TV 2.0 ...................................................................................................................... 21
2.6
TELEVIZE V MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍCH .................................................................................................................. 24
II
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................................... 25
3
VYMEZENÍ SLEDOVANÉHO VZORKU A POUŽITÁ METODA ..................................................................... 26
4
HISTORIE VZNIKU MÉDIA....................................................................................................................... 27
5
ZÁZEMÍ A DOSTUPNÉ TECHNOLOGIE ..................................................................................................... 29
6
FINANCOVÁNÍ ....................................................................................................................................... 30
7
ČLENOVÉ ............................................................................................................................................... 31
8
OBSAH ................................................................................................................................................... 34
9
PODOBA A FUNGOVÁNÍ MÉDIA ............................................................................................................ 35
ZÁVĚR ............................................................................................................................................................. 39 PŘÍLOHY ......................................................................................................................................................... 40 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 40 ANOTACE A KLÍČOVÁ SLOVA .......................................................................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................................................................... 50 MONOGRAFIE ....................................................................................................................................................... 50 ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE .......................................................................................................................... 50 PRAMENY ............................................................................................................................................................. 54
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ....................................................................................................................... 55 JMENNÝ REJSTŘÍK........................................................................................................................................... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 56
ÚVOD Studentská média, ať uţ se jedná o jakoukoliv jejich formu, jsou velmi specifickými mediálními produkty. Studentské časopisy nejsou v českém univerzitním prostředí jiţ ničím výjimečným, pokud bychom se však chtěli zaměřit na studentskou mediální tvorbu v podobě audiovizuálního vysílání, zjistíme, ţe tato oblast je poněkud „neprobádaná“. Média tohoto typu vznikají v našich podmínkách velice pozvolna, a pokud uváţíme podobu studentských televizí v zahraničí, mají před sebou ještě dlouhou cestu. Přesto si však myslím, ţe studentské televize mají potenciál, který by měl být podporován. Mohou se totiţ stát nejen důleţitým prvkem mediálního vzdělávání na vysokých školách, ale také důleţitým komunikačním prostředkem mezi studenty, případně mezi akademickou obcí a studenty. Vývoj těchto médií je v ČR na samém počátku, coţ je také dalším z důvodů, proč jsem se tomuto tématu rozhodla věnovat ve své bakalářské práci. Jejím cílem bude zmapovat současný stav audiovizuálních studentských médií v ČR a porovnat některé jejich klíčové vlastnosti. Vzhledem k tomu, ţe odborná literatura se problematice studentských televizí prakticky nevěnuje, budu ve své práci čerpat zejména z rozhovorů se zástupci jednotlivých sledovaných médií. Jejich zkušenosti mohou být velice inspirativní například pro studenty, kteří uvaţují o zaloţení vlastního televizního vysílání, ale chybí jim podklady a informace o tom, jak s takovýmto projektem začít. Přínos této práce vidím zároveň i v tom, ţe se pokusí zachytit tato média v počátečním stádiu jejich vývoje, čímţ poskytne prostor pro pozdější zhodnocení směru, kterým se ubírají. V první kapitole této práce vymezím samotný pojem „studentská televize“ a popíšu její moţné podoby. Zároveň se budu v této kapitole věnovat vývoji studentských televizí v ČR a ve světě. Druhá kapitola bude věnována moţnostem přenosu televizního vysílání, přičemţ pozornost bude zaměřena zejména na koncept Televize 2.0. V praktické části práce pak budou popsány vybrané studentské televize a porovnány některé jejich vlastnosti.
6
I
TEORETICKÁ ČÁST
7
1
Studentské televize
Dříve neţ se budeme věnovat samotné problematice studentských televizí, je třeba si vymezit, co vlastně pojem „studentská televize“ představuje a jak budeme daný termín v rámci této práce chápat. Spojení „studentská televize“ totiţ bývá pouţíváno v několika různých významech a kontextech. Média, která jsou tímto termínem označována, se tak mohou navzájem podstatně lišit. Všechny významové variace zmíněného pojmu však mají i několik společných rysů. Hlavním z nich je fakt, ţe obsahy těchto médií jsou utvářeny v naprosté většině případů studenty a pro studentské publikum jsou také zejména určené. Odlišnosti je pak třeba hledat zejména v rovině vlastnictví médií. Studentské televize proto pro potřeby této práce dále dělím na cvičná média institucionálně spojená se školou a nezávislá komunitní média. Teoretické ukotvení pojmu „studentská televize“ je problematické i z toho hlediska, ţe tento typ médií není nijak legislativně popsán a není tedy řečeno, jakou podobu by tato média měla mít. V případě klasických televizí je při přidělení licence stanoveno např. to, jakou programovou skladbu bude daný televizní kanál mít. Studentské televize, s ohledem na jejich nejčastější distribuční kanál, kterým je internet, takto regulována nejsou. Jedná se o velmi progresivně se rozvíjející média, která nejsou svazována očekáváním publika, ať uţ se jedná o jejich obsah či např. grafickou podobu.
1.1 Cvičná média Nejčastěji bývají termínem „studentská televize“ označována audiovizuální média slouţící jako prostředky mediálního vzdělávání. V tomto pojetí se tedy jedná o tzv. cvičná média, na jejichţ půdě mají studenti moţnost získat dovednosti důleţité pro jejich budoucí profesní ţivot. Seznámí se s technologiemi a postupy vyuţívanými v praxi, coţ jim můţe přinést jisté konkurenční výhody a zvýšit jejich uplatnění na trhu práce. Podle magistra Nitčeho jsou studentská média důleţitá i pro sebereflexi studentů. Ti si prostřednictvím cvičných příspěvků mají moţnost uvědomit například nedostatky svého projevu či vystupování. Těchto chyb, které by jim v profesním ţivotě mohly způsobit problémy, se pak snadněji vyvarují. 1 Cvičné studentské televize bývají typicky svázány s konkrétním studijním oborem, fakultou či celou univerzitou. Tomu odpovídá i jejich cílová skupina, kterou představují
1
Viz rozhovor s Mgr. Leo Nitčem - příloha č. 1
8
především členové akademické obce. Institucionální svázanost s katedrou či fakultou však můţe přinášet i určitá omezení, která se mohou projevit především v programové skladbě. Studenti se v takovém případě, v zájmu respektování poţadavků školy, mohou vyhýbat určitým kontroverzním námětům, se kterými fakulta či univerzita nechtějí být spojovány. Druhou situací pak můţe být i strach studentů věnovat se určitým „revoltujícím“ tématům, strach vyjádřit svůj nesouhlas či nespokojenost se stávajícími studijními podmínkami apod. Tato omezení ale pochopitelně nelze generalizovat, velice záleţí na přístupu dané školy. Na jednu stranu mohou existovat cvičná média slouţící mj. i k propagaci dané školy či studijního oboru, ve kterých je tematický obsah ovlivněn poţadavky školy. Na stranu druhou však existují i média, která jsou sice součástí výuky, dramaturgicky jsou však čistě v rukou studentů. Otázkou zůstává, do jaké míry si studenti na půdě školního média opravdu dovolí věnovat se všem tématům, která by je zajímala, tedy do jaké míry můţe školní médium plnit i komunitní funkci.
1.2 Komunitní média Televize, i přes neustálé rozšiřování počtu dostupných kanálů a způsobů jejich distribuce, zůstává exklusivním médiem, které je řízeno relativně úzkým okruhem profesionálů. Publikum však v současné době přestává být pouze pasivním příjemcem mediálních obsahů a kromě moţnosti výběru pořadů, které bude sledovat, očekává také moţnost podílet se na jejich vzniku. Amatérští tvůrci však mají v našem prostředí jen omezené moţnosti, jak přispět svou tvorbou do vysílání a podílet se tak na mainstreamové televizní produkci. To je jedním z důvodů, proč se zejména v posledních letech rozšiřuje zájem o tzv. komunitní (dále jen KM) či alternativní média, která by měla změnit dosavadní podobu mediálního systému. Druhým důvodem je pak fragmentace publika na menší celky, které se nemusí zcela ztotoţňovat s maistreamovými médii, a které mohou fungovat právě v podobě komunit sdruţených na základě stejných zájmů, geografické, jazykové či etnické příslušnosti. Můţe se jednat i o specifické skupiny, jako jsou právě studenti. (Kalistová 2010) Tyto komunity hledají alternativní média, která by mainstreamovou programovou skladbu tematicky doplnila. KM tedy nelze přímo vnímat jako konkurenci veřejnoprávních a komerčních médií, jejich cílem je spíše poskytnout publiku témata, která by se v těchto tradičních médiích těţko prosazovala.
9
Jak bylo řečeno jiţ výše, studentské televize na univerzitní úrovni mohou být jednou z moţných forem komunitních médií. Míra, do jaké studentské médium funguje také jako komunitní, závisí i na způsobu jeho vzniku a vlastnictví. Média zřízená „shora“ univerzitou či fakultou mohou tíhnout spíše ke své cvičné funkci, zatímco sluţba studentské komunitě můţe být opomíjena a studenti se s médiem nemusí příliš ztotoţnit. Oproti tomu existují studentská média, která na jednu stranu plní svou cvičnou funkci, vznikla však přímo z iniciativy studentů. V těchto případech můţe dojít například ke vzniku studentské unie či občanského sdruţení, které je vlastníkem média. Komunitní funkce takovýchto médií je pak posílena tím, ţe jejich vznik vycházel z potřeby samotných studentů a jsou institucionálně a zejména programově nezávislá na škole. V odborné literatuře lze nalézt různé definice komunitních médií. Studie Evropského parlamentu například definuje KM jako „nezisková média, která vlastní nebo spravuje společenství, jemuž mají sloužit. Na přípravě a řízení projektů komunitních médií se mohou podílet členové společenství“2 Rennie vyzdvihuje zejména dva termíny, kterými jsou přístup a participace. V jejím pojetí je amatérským tvůrcům umoţněno zapojit se do procesu tvorby média, díky čemuţ komunita získává platformu pro vyjádření svých postojů. (Rennie 2006: s.3) Jednotná definice KM s ohledem na řadu jejich moţných podob neexistuje, autoři se však vesměs shodují na následujících charakteristických vlastnostech. Jednou z důleţitých vlastností, které jsou v souvislosti s KM zmiňovány, je jejich neziskovost. „Prvořadým cílem takovýchto médií je vykonávat činnost veřejného nebo soukromého zájmu bez jakéhokoli obchodního či peněţního zisku“.3 Dle Kateřiny Kalistové, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, však neziskovost nemusí nutně vylučovat veškerou reklamu. V některých zemích je umisťování reklamy komunitním médiím povoleno, veškeré zisky jsou však vţdy investovány zpět do činnosti média. Jeho financování navíc můţe být zaloţeno na více zdrojích, jako jsou granty, příspěvky sponzorů či členské příspěvky. (Kalistová 2010)
2
Jak fungují komunitní média v Evropské unii. http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/dv/691/691771/691771cs.pdf (25. 11. 2010) 3 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o sdělovacích prostředcích v Evropě. http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6-TA-20080456+0+DOC+XML+V0//CS (25. 11. 2010)
10
Tato diverzifikace příjmů, díky kterým se médium nemusí spoléhat pouze na jeden finanční zdroj, je důleţitá také v zájmu nezávislosti média. To by mělo zaujmout nestranný postoj bez ohledu na vztahy s inzerenty, vládou či jinými institucemi. Jediná akceptovatelná závislost je v tomto případě na dané komunitě. (Girard 2007) Třetí klíčovou vlastností je vznik tzv. „zdola“, tedy přímo z iniciativy dané komunity. Ve většině případů jsou projekty komunitních médií podporovány velmi omezeným rozpočtem a jsou závislé na ochotě dobrovolníků. Spolupráce s dobrovolníky zde však nevychází pouze ze snahy o sníţení nákladů na provoz média, ale souvisí zejména s potřebou přímého kontaktu s komunitou. (Rennie 2006: s. 3) Program vytvářený samotnými členy komunity lépe reflektuje její cíle a zájmy, můţe tak posílit pocit sounáleţitosti a přispět k jejímu kulturnímu a společenskému rozvoji. KM jsou odpovědná přímo zástupcům komunit, jejichţ zájmům slouţí. Koncept, který úspěšně funguje v mnoha evropských zemích, je podporován i na úrovni Evropské unie. Členské státy jsou vyzývány k podpoře KM, jejich začlenění do právního rámce a uvolnění dostatečného počtu frekvencí pro jejich provoz. Zároveň mají být zváţeny i moţnosti přímé či nepřímé finanční podpory tohoto sektoru, ať uţ na národní, regionální či místní úrovni.4 V usnesení Evropského parlamentu ze září 2008 je členským státům doporučeno, aby „uznaly občanská a alternativní média jako zvláštní kategorii existující vedle médií komerčních a veřejnoprávních“.5 Tyto deklarace však nejsou součástí primárního práva EU a mají tak jen doporučující charakter. Záleţí na kaţdém členském státu, zda a jak rychle tato doporučení zrealizuje. V českém právním systému KM dosud definována nejsou. To jim jako neziskovým subjektům, které nesplňují podmínku podnikání v České republice, znemoţňuje získání licence k vysílání. (Bouček 2010) Pravidla udělování těchto licencí jsou dána Zákonem č. 231/2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání, přičemţ „z § 3a odst. 1 vyplývá, ţe ţádost o licenci nebo přihlášku k registraci můţe podat pouze právnická osoba, která splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice obchodním zákoníkem. […] Vyloučeny z moţnosti získat licenci nebo registraci však zůstávají subjekty typu občanských
sdruţení,
veřejně
prospěšných
společností,
veřejnoprávních
korporací
4
Declaration of the Committee of Ministers on the role of community media in promoting social cohesion and intercultural dialogue. https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?id=1409919 (25. 11. 2010) 5 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o sdělovacích prostředcích v Evropě. http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6-TA-20080456+0+DOC+XML+V0//CS (25. 11. 2010)
11
(např. vysokých škol) apod., u kterých je moţné financování z veřejných zdrojů a které se zabývají např. podporou místní kultury a posilováním společenské soudrţnosti v regionu nebo jde o vzdělávací či multikulturní programy.“6 Vývoj, který v oblasti KM probíhá v zemích Evropské unie, však podněcuje zájem o řešení tohoto problému. Podle doktora Pavla Foltána, místopředsedy RRTV, si Rada „perspektivní zavedení komunitních médií do českého broadcastingu stanovila jako jednu ze svých hlavních programových priorit. Rada sama však není oficiálním legislativním místem, takţe kompetentními sloţkami v uvedeném směru jsou zákonodárné orgány českého státu.“ (Foltán 2011)7 Kateřina Kalistová upozorňuje na snahu RRTV o širokou diskusi s laickou i odbornou veřejností. Všechny relevantní otázky k této problematice hodlá Rada předloţit do konce roku 2010. Pokud by došlo k ukotvení neziskových médií do českého právního řádu, došlo by tak ke změně duálního systému, ve kterém vedle sebe nyní stojí pouze veřejnoprávní a komerční subjekty. Komunitní média by se stala třetím pilířem tohoto nově utvořeného systému, posílila tak pluralitu médií a podpořila účast členů komunity na veřejné diskusi. (Kalistová 2010)
1.3 Studentské televize ve světě Co se týče fungování studentských televizí ve světě, největší rozvoj tohoto druhu médií lze sledovat zejména v anglicky mluvících zemích, jako jsou Spojené státy americké a Velká Británie. Studentské televize se ve Velké Británii začaly objevovat jiţ v 60. letech 20. století. Nejstarší studentská televize zde byla zaloţena v roce 1964 na univerzitě v Glasgow8, následovaná v roce 1967 York Student Television.9 V současné době zde funguje více neţ 30 studentských stanic. Ty jsou sdruţovány v rámci Národní asociace studentských televizí, jejíţ historie sahá aţ do roku 1973. Jedná se o platformu, v rámci které mohou studenti zapojení do televizních projektů sdílet rady a zkušenosti a zároveň jim umoţňuje prezentovat svou stanici na národní úrovni. Kaţdoročně jsou pak také udělovány ceny v 15 různých kategoriích 6
Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání 2007. http://www.rrtv.cz/cz/files/zpravy/VZzprava_2007.pdf (24. 11. 2010) 7 Problematika vztahu RRTV ke komunitním médiím podrobněji viz e-mailový rozhovor s JUDr. Pavlem Foltánem, příloha č.2. 8 Glasgow Univesity Student Television. http://www.mediauk.com/tv/341634/glasgow-university-studenttelevision (14. 12. 2010) 9 York Student Television. http://ystv.york.ac.uk/about/ (14. 12. 2010)
12
jako například nejlepší ţivý přenos, dokument, komediální pořad apod.10 Studentské televize však nejsou ve Velké Británii oceňovány pouze na půdě NaSTA11. Svou kategorii získaly i v rámci udělování cen Royal Television Society.12 Mladí televizní hlasatelé mají také moţnost se prosadit v průběhu udělování cen Student Media Awards deníku The Guardian.13 V USA je situace velice podobná té ve Velké Británii. První studentské televize zde byly zaloţeny také poměrně brzy, jiţ v 70. letech. Konkrétně se jednalo o UTV3 University of Pennsylvania v roce 197414 a Columbia University Television15. Oproti VB, kde je většina studentských televizí přenášena prostřednictvím internetu, je v USA rozšířený i přenos prostřednictvím kabelové sítě. Objevují se jak uzavřené kabelové okruhy dostupné pouze v rámci univerzitních kampusů, tak klasický kabelový přenos. Americká legislativa vychází alternativním a komunitním médiím, jako jsou ta studentská, poměrně vstříc. Jiţ od 70. let zde funguje systém tzv. Public Access Television, díky kterému mají jedinci i malé komunity moţnost participovat na tvorbě lokálního kabelového televizního vysílání. Kabelové televizní společnosti zde mají navíc ze zákona povinnost poskytnout těmto nekomerčním komunitním stanicím prostor pro jejich prezentaci. (Casey 2008: s. 3, 51) Obdobně jako ve VB mají moţnost studenti v USA své televize určitým způsobem sdruţovat, a to v rámci Open Student Television Network. Tato televizní síť vysílající 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, je věnovaná obsahům tvořeným studenty televizní ţurnalistiky, filmové vědy či členy studentských televizí. Tyto obsahy jsou od roku 2005 vysílány prostřednictvím kanálu OSTN, který byl spuštěn na akademické síti Internet2.16 Kromě internetu jsou však dostupné i skrze kabelové vysílání v jednotlivých kampusech. V roce 2006, pod vlivem zájmu ze strany studentů evropských univerzit, byl projekt OSTN zpřístupněn i evropským studentským televizím, a to díky evropské páteřní akademické síti GEANT217.18
10
NaSTA. http://nasta.tv/ (14. 12. 2010) The National Student Television Association 12 Student Television Awards. http://www.rts.org.uk/Info_page_two_pic_2_det.asp?art_id=7667&sec_id=3475 (14. 12. 2010) 13 Student Media Awards 2010. http://www.guardian.co.uk/student-media-awards-2010 (14. 12. 2010) 14 UTV13. http://www.utv13.org/about/ (22. 12. 2010) 15 About CTV News. http://www.ctvnewsonline.com/content/About/About%20CTV%20News/ (22. 12. 2010) 16 Jedná se o americký projekt rozvoje internetu pro potřeby výzkumu a vzdělávání, na němţ se podílí zejména americké vysoké školy. (Internet 2. http://www.cesnet.cz/provoz/internet2.html (22. 12. 2010) 17 Jednou z členských sítí GEANT2 je i národní síť pro výzkum a vzdělávání CESNET, se kterou spolupracují i některé české studentské televize. (Cesnet FAQ. http://www.cesnet.cz/provoz/faq.html (22. 12. 2010) 18 Student television channel uses GÉANT2 to bridge the Atlantic. http://www.dante.net/server/show/conWebDoc.2122 (22. 12. 2010) 11
13
1.4 Studentské televize v ČR Situace v oblasti studentských televizí je v České republice velice odlišná, jelikoţ média tohoto typu měla moţnost se rozvíjet aţ s nástupem demokratického státu. Ačkoliv zde po roce 1989 nastalo politické prostředí vhodné pro rozvoj nových médií, v zavedeném duálním systému se s komunitními či studentskými médii nepočítalo. Z legislativního i finančního hlediska byl těsně po revoluci vznik samostatné studentské televize prakticky nemoţný. Na počátku 90. let 20. století byly náklady na produkci televizního vysílání mnohem vyšší, neţ v současnosti a samostatné studentské médium by si potřebnou techniku patrně nemohlo dovolit. Navíc zde chyběla platforma, v rámci které by samostatné studentské vysílání mohlo být odbaveno. Internet, který se v Československu začal rozvíjet aţ v roce 1992 (Wolf 2006), byl v té době jako prostředek pro přenos televizního vysílání nepouţitelný a získání licence k televiznímu vysílání nebylo o nic jednodušší, neţ je tomu dnes. Počátek 90. let tedy nebyl vývoji samostatných studentských médií nakloněn, přesto se však objevily alespoň snahy o rozvoj studentských médií na univerzitní půdě. K určité studentské iniciativě došlo v Liberci na tehdejší Vysoké škole strojní a textilní19, kde v únoru 1991 vznikl téměř čtyřicetiminutový studentský program věnovaný regionálním událostem. Jeho první zkušební díl, který měl být vysílán na 43. kanálu vysílače Ještěd, však nakonec nebyl odbaven.20 Cvičná studentská média jsou typická zejména pro obory související s mediálním, audiovizuálním a filmovým vzděláváním. Jedním z nejvýznamnějších pracovišť v tomto směru byla na počátku 90. let Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Ta byla sice zřízena aţ v roce 1990, navazovala však na činnost Fakulty sociálních věd a publicistiky zrušené v sedmdesátých letech.21 Pro potřeby výuky televizní ţurnalistiky, jejíţ historie na Univerzitě Karlově sahá aţ do 60. let
22
, zde fungovalo a stále funguje cvičné televizní studio. Studenti
jsou zde vzděláváni v technice natáčení a následného zpracování zpravodajských příspěvků. Studio však vţdy slouţilo pouze pro potřeby výuky související s konkrétními studijními programy. Nebylo vyuţíváno k vedlejší tvorbě studentů a podle doktora Lokšíka se o studentském televizním vysílání na počátku devadesátých let ani neuvaţovalo. Proběhla zde 19
Dnešní Technická univerzita Liberec. Kauza Liberec: Studentské televizní vysílání v roce 1991 (část 1.). http://www.youtube.com/watch?v=yBWA5n7miik (27. 12. 2010) 21 Institucionalizace sociálněvědních oborů na Karlově Univerzitě: předchůdci Fakulty sociálních věd, její vznik a vývoj. http://fsv.cuni.cz/FSV-413.html#5 (27. 12. 2010) 22 Tamtéţ. 20
14
sice snaha o zavedení studentského rádia, na jehoţ rozběhnutí měla univerzita moţnost získat dotace, z hlediska dlouhodobého financování však byl tento projekt problematický a rádio ve výsledku nezískalo vysílací licenci. Tištěná studentská média nejsou v našem prostředí jiţ ničím výjimečným. Téměř na kaţdé české univerzitě by jistě nebyl problém najít alespoň jeden časopis či noviny tohoto charakteru. Audiovizuální studentská média, ať uţ cvičná či nezávislá, se však začala objevovat aţ v posledních deseti letech. To souvisí nejen s poklesem cen technologií potřebných k uskutečnění televizního vysílání, ale zejména s rozvojem internetu a zvýšením jeho propustnosti. Internet je platformou, díky které studentská vysílání mohla vůbec vzniknout a vyvíjet se, jelikoţ k jejich zřízení zde není třeba jakéhokoliv legislativního schválení či licence a internetové vysílání nebylo donedávna ani legislativně regulováno.23 Jeden z prvních projektů zabývajících se audiovizuální tvorbou tematicky zaměřenou na studentské dění vznikl v roce 2003 na Českém vysokém učení technickém v Praze. Audiovizuální centrum studentů ČVUT je podrobněji popsáno v druhé části této práce, stejně tak jako další dva projekty, které vznikly na českých univerzitách v posledních pěti letech, mmtv Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Neon TV Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ne všechny studentské iniciativy však byly v tomto směru úspěšné. V listopadu 2007 zahájila na Univerzitě Palackého v Olomouci vysílání studentská televize, která měla slouţit jednak jako cvičné médium poskytující prostor pro praxi v oblasti audiovizuální tvorby, zároveň měla plnit i komunitní funkci a stát se pojítkem mezi školou a studenty. Podle Miroslava Dira, bývalého studenta ţurnalistiky na UPOL a jednoho z iniciátorů tohoto projektu, umoţnila univerzita vyuţívat k natáčení prostředky bývalého audiovizuálního centra, které disponovalo moderním technickým zázemím. Odlišné představy studentů a vedení univerzity o tematickém směřování a statutu tohoto média však nakonec vedly po roce k ukončení jeho činnosti. Zatímco studenti angaţovaní v tomto projektu usilovali
23
V současnosti jsou jiţ vybrané audiovizuální sluţby poskytované prostřednictvím internetu regulované zákonem č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních sluţbách na vyţádání a o změně některých zákonů. (Audiovizuální mediální sluţby na vyţádání. http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/rozhlasove-a-televiznivysilani/audiovizualni-medialni-sluzby-na-vyzadani-64882/ (29. 12. 2010)
15
o určitou samostatnost, univerzita chtěla zahrnout studentskou televizi pod katedru ţurnalistiky a vyuţívat ji i k vlastní propagaci.24
Právě nejasné vlastnické vztahy a pravidla fungování mohou být v případě studentských televizí velkým problémem. Řešením můţe být úplná nezávislost daného média, která s sebou však pochopitelně nese i problémy financování. V současné době probíhá na Univerzitě Karlově snaha o zavedení televizního vysílání, které by mělo v budoucnu fungovat na portálu UKáčko.cz. Podle informací uvedených v rámci webové prezentace tohoto sdruţení by se vysílání mělo zaměřovat zejména na zpravodajství z akademického prostředí, kulturní a lifestylové programy, záznamy přednášek, konferencí apod. Své místo ve vysílání by měl mít i pravidelný International magazín v angličtině určený pro zahraniční studenty.25 Zajímavá je na tomto projektu zejména jeho plánovaná forma, jelikoţ se nejedná o cvičné médium spojené se studijními plány. Toto studentské vysílání by mělo fungovat nezávisle v rámci občanského sdruţení UK Media26, z hlediska výše uvedeného rozdělení studentských televizí je tedy moţné ho zařadit mezi komunitní média. Sdruţení UK Media je zároveň vydavatelem dvou studentských časopisů FFakt a Sociál a provozovatelem portálu UKáčko.cz. Financování UK Media je postaveno na spolupráci se soukromým sektorem27, inzerenti mají moţnost umístit svou reklamu jak do tištěných časopisů, tak na jejich webové stránky či přímo na webový portál sdruţení. V rámci přípravy na spuštění studentské televize získalo sdruţení Blokový grant Fondu technické asistence ve výši 14 220€, a to díky projektu „Vyuţití zkušeností norské studentské TV pro projekty spuštění české studentské TV.“28 Vzhledem k tomu, ţe tento projekt dosud prakticky nefunguje, není moţné ho blíţe zhodnotit. Zda budou studenti schopni naplnit své představy o fungování nezávislé studentské televize a zda bude sdruţení schopné finančně zajistit její provoz, se ukáţe aţ po jejím rozběhnutí.
24
Studenti Karlovy univerzity startují internetovou televizi. http://digiweb.ihned.cz/c1-36932380-studentikarlovy-univerzity-startuji-prvni-televizi (29. 12. 2010) 25 UKáčko.cz sestavuje televizní tým. Připojte se! http://www.ukacko.cz/tv (29. 12. 2010) 26 UK media. http://www.ukmedia.cz/ (29. 12. 2010) 27 Tamtéţ. 28 Ministerstvo financí České republiky. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fond_technicke_asistence_56862.html (29. 12. 2010)
16
2
Moţnosti přenosu televizního vysílání
Způsobů, kterými lze přenášet televizní signál, je několik. Televizní vysílání bylo v České republice distribuováno téměř výhradně prostřednictvím pozemních vysílačů, a to aţ do roku 1990. (Šmíd 2000a) Poté dochází k rozvoji kabelových sítí a od roku 1994 také satelitních přenosů. (Šmíd 2000b) S rozvojem nových médií se televizní vysílání začíná objevovat i v prostředí internetu či mobilních zařízení. Jednotlivé způsoby přenosu jsou blíţe popsány v následujících kapitolách. Dříve, neţ přejdeme k jednotlivým druhům šíření televizního signálu, je vhodné si přiblíţit dvě technologie ovlivňující způsob, jakým je daný signál kódován. Analogový signál popisuje Reifová jako spojitý signál, který nelze rozdělit na diskrétní jednotky. (Reifová 2004: s. 135-136) V analogové procesu jsou jednotlivé obrazové body za pomoci CCD29 snímače převáděny na odpovídající napětí, přičemţ jsou tyto jednotlivé hodnoty zaznamenávány zleva doprava a odshora dolů. Čím světlejší bod je, tím vyšší je napětí, na které je převeden. Analogový signál tak ve výsledku představuje spojitě se měnící hodnotu napětí, která je později prostřednictvím
televizního
přijímače
převedena
zpět
na
obrazové
body,
30
a to ve stejném pořadí, ve kterém byly sejmuty. (Hartwig 2005: s. 22-25) Analogové vysílání má řadu nevýhod, kvůli kterým je tato technologie zvolna na ústupu, nahrazována signálem digitálním. Jedním z nejčastěji zmiňovaných problémů je neefektivní vyuţití kmitočtového spektra, kvůli kterému je nutná regulace počtu provozovatelů. Tato problematika je podrobněji zmíněna v následující kapitole věnující se terestrickému přenosu.
Obr. č. 1 – Analogový signál. Zdroj: Basic TV technology: digital and analog 29
Charge-Coupled Device – elektronická součástka pouţívaná ve videokamerách pro snímání obrazové informace. CCD přeměňuje světlo, které je na ně soustředěno prostřednictvím objektivu kamery, na elektrické signály. (Hartwig 2005: s. 22) 30 Dle evropské televizní normy PAL je obraz rozdělen na 625 řádků. Frekvence zobrazování těchto řádků je 50Hz, přičemţ za sekundu je tak zobrazeno 50 půlsnímků. (Hartwig 2005: s. 56) Aby se předešlo blikání obrazu, jsou vykresleny nejdříve liché řádky daného snímku a následně sudé.
17
Digitální signál – dle Reifové se jedná o signál reprezentovaný za pomoci digitální kódu, pro který je typická diskrétnosti a nespojitost. (Reifová 2004: s. 98) Jednotlivé obrazové body, zvuk, atp. jsou v tomto případě, stejně jako u analogu, převedeny prostřednictvím CCD čipu na různé hodnoty napětí. Ty jsou však poté analogovědigitálním převodníkem vyjádřeny v binárním kódu. V přijímači31 je pak následně tento numerický kód převeden zpět na analogový signál.32
Obr. č. 2 – Digitální signál. Zdroj: Basic TV technology: digital and analog Hlavní výhodou digitálního signálu je jeho snadná kompresovatelnost. Zatímco u analogového signálu se v rámci 8MHz (u A-TV)33 širokého kanálu přenáší pouze jeden televizní program, v případě digitálního vysílání je v tomto kanálu umoţněn přenos celého tzv. multiplexu. Do jednoho multiplexu je pak moţné zařadit 4-5 televizních programů, a to včetně např. rozhlasových stanic, vícejazyčného zvuku či programových průvodců. (Poisl 2006)
2.1 Terestrický přenos Terestrický přenos, ať uţ se jedná o jeho analogovou (A-TV) či digitální (DVB-T) podobu, probíhá prostřednictvím sítě pozemních vysílačů. Televizní signál je v tomto případě přenášen vzduchem, a to v rámci přesně vymezené části kmitočtového spektra. Toto spektrum je v České republice spravováno Českým telekomunikačním úřadem, který uděluje individuální oprávnění k vyuţívání rádiových kmitočtů.34
31
K tomu dochází prostřednictvím digitálně-analogového převodníku. V současné době jsou k tomuto účelu nejvíce vyuţívány tzv. set-top-boxy. 32 Digitalizace obrazu. http://www.video.aztip.cz/nataceni-a-strih-videa/digitalni-video/digitalizace-obrazu (14. 11. 2010) 33 Analogový pozemní přenos. 34 Rozdělení kmitočtového spektra. http://www.lss.fd.cvut.cz/vyuka/tkms/soubor2 (18. 11. 2010)
18
Televizní vysílání je ve většině států regulováno nejen z hlediska obsahu. Z technických důvodů je regulován také počet provozovatelů. Důvodem je fakt, ţe v případě analogového terestrického vysílání můţe docházet k interferenci, tedy překrývání jednotlivých televizních signálů. Jelikoţ je v praxi problematické oddělit dva sousedící
kanály natolik,
aby se vzájemně neovlivňovaly, je počet televizních programů na daném území limitován. (Poisl 2006)
2.2 Kabelový přenos Reifová definuje kabelovou televizi jako způsob rozvodu televizního signálu prostřednictvím podzemních koaxiálních nebo optických kabelů. Vysílání přes kabelové rozvody (CATV35, DVB-C36) umoţňuje oproti terestrickému vysílání přenos většího mnoţství programů, které jsou zároveň oproti plnoformátovým programům tematicky více specializované. (Reifová 2004: s. 262) Programy poskytované kabelovými společnostmi jsou placené, výjimkou jsou pouze programy, které musí být ze zákona zahrnuty v nejniţší programové nabídce.37 Konkrétně se jedná o „zemské vysílání všech plnoformátových celoplošných programů nechráněných systémem podmíněného přístupu provozovatelů vysílání s licencí, včetně místního a regionálního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného vysílání s licencí […]; tato povinnost se nevztahuje na programy vysílané pouze digitálně.“38
2.3 Satelitní přenos Televizní signál je v případě satelitního přenosu vysílán prostřednictvím telekomunikačních druţic. Hlavní výhodou satelitního přenosu je jeho dostupnost na celém území ČR, stejně tak jako velký počet dostupných kanálů. Satelitní televize není vyuţívána pouze konkrétními diváky, kteří ji přijímají pomocí vlastních parabolických antén, ale také kabelovými společnostmi, které takto přijatý signál dále distribuují prostřednictvím kabelových systémů.39
35
Analogová kabelová televize. Digitální kabelové vysílání. 37 Digitální kabelová televize v České republice > Povinné programy na kabelu. http://kabel.digizone.cz/povinne-programy-na-kabelu/ (30. 11. 2010) 38 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. http://www.rrtv.cz/cz/static/zakony/pdf/231-2001.pdf (30. 11. 2010) 39 Satelitní televize v České republice >Výhody a nevýhody satelitního příjmu. http://satelit.digizone.cz/jakejsou-vyhody-a-nevyhody-satelitu/ (30. 11. 2010) 36
19
2.4 IPTV IPTV je televize vysílaná prostřednictvím internetového protokolu, nejedná se však o internetové televizní vysílání. Televizní signál v určitém bodě vstupuje do datové sítě, která obvykle slouţí koncovým zákazníkům pro připojení k internetu, a je dále přenášen jako sluţba pomocí IP protokolu. Přístup k této sluţbě je umoţněn pouze zákazníkům, kteří si ho zaplatili. Jednou z výhod tohoto druhu přenosu je vysoká míra interaktivity, která divákovi umoţňuje zpětné sledování vysílaných pořadů či sestavení vlastního televizního programu.40 Pokud bychom zhodnotili všechny výše uvedené způsoby televizního přenosu z hlediska vyuţitelnosti pro potřeby studentských televizí, nejeví se tyto technologie v našem prostředí jako pouţitelné. Jak bylo zmíněno výše, získání vysílací licence není prozatím v České republice neziskovým subjektům legislativně umoţněno a finančně je tento způsob přenosu velmi náročný. Vysílací licence s sebou navíc nese mnoho povinností, například dodrţování stanovené délky vysílacího času, které by v případě studentských televizí postavených na ochotě dobrovolníků mohl být problém dodrţovat. Další podstatná nevýhoda těchto technologií přenosu souvisí s dostupností vysílání pro cílovou skupinu. Je třeba si uvědomit, ţe studenti jsou velmi specifickou skupinou. Technologie potřebné k příjmu výše zmíněných televizních signálů je mnohdy finančně velmi náročná, nehledě na to, ţe kromě terestrického vysílání se ve všech případech jedná o placené sluţby.
Pokud
tedy
nepočítáme
jedince
studující
v rodném
městě,
u
kterých
se dá předpokládat, ţe dosud bydlí s rodiči, nemusí mít studenti k těmto technologiím vůbec přístup. Nejlepší volbou pro studentské vysílání se tak zdají být média, se kterými jsou studenti v denním kontaktu. Prvním z nich je internet, který je jiţ nedělitelnou součástí studentského ţivota, druhým pak mobilní telefon, u kterého je situace obdobná.
40
IPTV v České republice > Co je IPTV a v čem se liší od kabelové televize. http://iptv.digizone.cz/co-je-iptv-av-cem-se-lisi-od-kabelove-televize/ (30. 12. 2010)
20
2.5 Internetový přenos a TV 2.0 Dříve, neţ se dostaneme k samotnému principu tohoto druhu přenosu, je důleţité si uvědomit, ţe v prostředí sítě internet se setkáváme s velmi specifickou podobou televizního vysílání, která je zcela odlišná od klasické pozemní/kabelové/satelitní televize. Jedná se koncept tzv. TV 2.0, v rámci kterého zaţívá vývojový posun nejen samotné televizní vysílání, ale především se mění i postavení diváka, který se od pasivního příjemce posouvá do pozice tvůrce obsahů. Klasická televize, při jejímţ sledování byl divák vystavován kontinuálnímu toku informací, je v případě TV 2.0 nahrazena interaktivitou digitálního prostředí. V něm si divák můţe utvářet vlastní program dle svých preferencí, přičemţ není omezován pevným vysílacím program. Vybrané pořady můţe sledovat kdykoliv dle svých časových moţností a libovolně se k nim vracet. TV 2.0 navíc není vyhrazena pouze obsahům tvořeným profesionály a uţivatel se tak můţe aktivně zapojit do vysílání. Digitalizace, která je s TV 2.0 jiţ neodmyslitelně spjata, navíc rozšiřuje moţnosti příjmu vysílání i na zařízení, jakými jsou např. osobní počítače či dokonce mobilní telefony. Celý tento posun od klasické televize k TV 2.0 byl klíčovým předpokladem pro vznik komunitních televizí včetně těch studentských, jelikoţ do té doby zde chyběla platforma, v rámci které by tito amatérští „broadcasteři“ mohli vysílat své obsahy. Audiovizuální materiály jsou v prostředí internetu nejčastěji distribuovány v podobě tzv. webcastingu, který vyuţívá k přenosu dat streamovací technologii. Ta umoţňuje uţivateli sledovat daný materiál v reálném čase bez toho, aby byl nucen nejprve celý soubor stáhnout do svého počítače.41 „Uţivatel na konci přenosového řetězce je schopen přijímat přicházející data průběţně. Počáteční část videa se uloţí do vyrovnávací paměti počítače a zbývající část se postupně nahrává“42 „V praxi rozlišujeme dva druhy webcastingu. První probíhá v reálném čase (internetová televize nebo rádio vysílající on-line), a multimediální obsah je dostupný pouze po krátký časový úsek, který je většinou shodný s vysílacím časem. Druhý systém se nazývá „Video on demand“, který známe ze serverů typu youtube.“ 43 V případě videa na vyţádání je datový obsah dlouhodobě uloţen na serveru a je dostupný na uţivatelovu ţádost například prostřednictvím webových archivů. „Většina technologií umoţňuje orientaci v záznamu 41
Co je to streaming? http://streamdownload.okamzite.eu/co-je-to-streaming/ (30. 12. 2010) STREAMING – konec televize? http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/technosfera/252streaming-konec-televize/ (4. 1. 2011) 43 Co je to streaming? http://streamdownload.okamzite.eu/co-je-to-streaming/ (30. 12. 2010) 42
21
a klient tak můţe přeskakovat mezi různými částmi záznamu, aniţ by to znamenalo přenos celého souboru.“44 V souvislosti s přenosem audiovizuálních materiálů je také důleţité přiblíţit principy šíření datového toku v síti internet. To můţe být realizováno několika různými způsoby, které se od sebe liší zejména v míře zatíţení přenosových cest sítě. Unicast – v tomto případě je vysílaný signál určen pro jediného příjemce po jeho vyţádání.
Unicast se pouţívá v případě, kdy jsou jednotliví příjemci
roztroušeni po datové síti. „V případě, ţe je potřeba doručit stejná data více uzlům najednou, je vhodnější pouţít multicast nebo broadcast.“45 Broadcast – jedná se o způsob přenosu, při kterém jsou data posílána všem příjemcům najednou bez jejich vyţádání. „Datové uzly duplikují všechny pakety vysílaného zdroje signálu v dané datové síti bez ohledu na to, kolik klientů vysílá poţadavek na příjem signálu.“ Tento způsob přenosu je však zbytečným zahlcováním sítě nevyţádanými datovými toky. (Šrubař 2008: s. 10-11) Multicast – je kompromisem mezi předcházejícími dvěma typy. Signál je šířen „v rámci datové sítě z jednoho zdroje na ty klienty, kteří vyšlou ke zdroji poţadavek, ţe si přejí signál přijímat. Technicky celá věc funguje tak, ţe zdroj stále vysílá signál, ale ten je šířen dále přes datové uzly datovou sítí pouze v případě, ţe si o to jeden nebo více klientů poţádá. Pokud si o signál nepoţádá ţádný klient, pakety jsou zahazovány na nejbliţším datovém uzlu.“(Šrubař 2008: s. 13) Z hlediska streamovaného vysílání a jeho datové náročnosti se jedná o nejvhodnější variantu šíření.
44 45
Co je to streaming? http://streamdownload.okamzite.eu/co-je-to-streaming/ (30. 12. 2010) Unicast. http://cs.wikipedia.org/wiki/Unicast (4. 1. 2011)
22
Obr. č. 3 – Unicast, Broadcast, Multicast. Zdroj: http://www.tcpipguide.com/free/t_MessageAddressingandTransmissionMethodsUnicastBroa.htm
Aţ do nedávna bylo prostředí internetu místem, kde audiovizuální sluţby nebyly legislativně regulovány. Od 1. června 2010 však vstoupil v platnost Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních sluţbách na vyţádání a o změně některých zákonů, který staví komerční videosluţby na internetu do stejné pozice jako klasické televizní stanice. Zákon se vztahuje na provozovatele, kteří jsou usazeni v České republice46 a kteří poskytují audiovizuální sluţby mající povahu hospodářské činnosti, jejichţ „hlavním cílem je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, a která umoţňuje sledování pořadů v okamţiku zvoleném uţivatelem a na jeho individuální ţádost na základě katalogu pořadů sestaveného poskytovatelem.“47 Povinnosti vyplývající z evidence
46
Dle §3 Zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních sluţbách na vyţádání a o změně některých zákonů. 47 Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních sluţbách na vyţádání a o změně některých zákonů. http://www.rrtv.cz/cz/static/zakony/pdf/132-2010.pdf (30. 11. 2010)
23
provozovatele u RRTV jsou podobné jako je tomu u běţného televizního vysílání. Zahrnuta je regulace reklamy, podpora evropských děl a neslyšících apod. Podrobněji viz zmíněný zákon.
2.6 Televize v mobilních zařízeních Distribuce prostřednictvím mobilních zařízení, která je také součástí konceptu TV 2.0, by v budoucnu mohla být pro studentské televize velmi zajímavou moţností, jak přenášet své vysílání. V současné době mohou uţivatelé přijímat audiovizuální obsahy do svých mobilních telefonů prostřednictvím datových přenosů v mobilních sítích. Ve své podstatě se jedná o příjem streamovaného vysílání, stejně jako v případě přímého přístupu na internet. Nevýhodou tohoto způsobu přenosu je závislost na datových sluţbách mobilních operátorů. 48 Druhou moţností je pak přenos DVB-H, který vychází z klasického pozemního vysílání a je uzpůsoben pro menší rozlišení displeje mobilních telefonů. Toto vysílání je však určeno pouze pro mobilní zařízení schopná tento signál zpracovat.49 V současné době však tato technologie není v České republice příliš rozšířena, spíše dochází k jejímu útlumu. Pro mobilní operátory by se jednalo o velké investice, u kterých v době ekonomické recese není jistá návratnost.50
48
Digitální televize a rozhlas v mobilu: kdy, od koho a jak. http://www.mobilmania.cz/clanky/digitalni-televizea-rozhlas-v-mobilu-kdy-od-koho-a-jak/broadcasting---zhodnoceni-unicast-streaming/sc-3-a-1112074-ch1031697/default.aspx (30. 12. 2010) 49 Co je DVB-H a jaké má výhody? http://www.digitalnitelevize.cz/informace/mobilni-televize/co-je-mobilnitelevize.html (30. 11. 2010) 50 Mobilní televize DVB-H v Česku hned tak nebude . http://www.mobilmania.cz/clanky/mobilni-televize-dvb-hv-cesku-hned-tak-nebude/sc-3-a-1122000/default.aspx (30. 11. 2010)
24
II PRAKTICKÁ ČÁST
25
3
Vymezení sledovaného vzorku a pouţitá metoda
Jak jiţ bylo řečeno v úvodu, studentské televize jsou v České republice na počátku svého vývoje. Existují zde sice různé snahy studentů o vytvoření vlastní televize, skutečně fungujících televizních studií je však v univerzitním prostředí jen málo. Velikost sledovaného vzorku je z tohoto důvodu velmi omezena, a to pouze na tři případy, které byly jiţ zmíněny v teoretické části práce. Jedná se tedy o projekty: -
mmtv Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (dále jen mmtv)
-
Neon TV Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (dále jen Neon TV)
-
Audiovizuální centrum studentů ČVUT o.s. (dále jen AVC )
Kritéria pro zařazení projektu do sledovaného vzorku byla následující: -
Muselo se jednat o médium, jehoţ výstupy jsou zejména audiovizuálního charakteru.
-
Hlavními tvůrci jsou studenti.
-
Cílovou skupinou jsou zejména studenti. Cílem této části práce je podrobný popis podoby a fungování vybraných studentských
televizí a porovnání některých vybraných bodů, jako je například způsob jejich vzniku, vlastnictví, financování apod. Hlavními dvěma metodologickými postupy proto bude deskripce a komparace. Data získaná pro potřeby této práce pochází zejména z osobních či e-mailových rozhovorů se zástupci vybraných studentských televizí a z jejich odpovědí na předem stanovené otázky. Ostatní informace pak pocházejí ze studia webových prezentací a dokumentů, jako je například diplomová práce Mgr. Tomáše Šuly, který se angaţoval v projektu Neon TV jiţ od samého počátku.
26
4
Historie vzniku média
Pokládané otázky: 1. Kdy projekt vznikl? 2. Kdo stál za jeho zrodem? 3. Z jakých zdrojů jste získali prostředky pro vznik média? 4. Jaké byly cíle a motivace jeho vzniku? 5. Má váš projekt nějaký vzor? Například v zahraničí? 6. Vyskytla se při jeho vzniku nějaká omezení? Ze všech tří médií, které byly vybrány do sledovaného vzorku, vznikl jako první projekt AVC, a to jiţ v roce 2003. Za jeho vznikem stáli tehdejší studenti ČVUT a členové klubu Silicon Hill, kteří se rozhodli „vybudovat vlastní nezávislé zázemí pro produkci a uchovávání audiovizuálních dat s vysokou kvalitou obrazu i zvuku“51, v rámci kterého by bylo moţné zaznamenávat aktivity Studentské unie a ostatních studentských organizací ČVUT. Dlouhodobým záměrem je pak pořizování záznamů odborných přednášek a zajímavých akcí odehrávajících se na akademické půdě ČVUT.52 Projekt audiovizuálního centra vznikl pod záštitou klubu Silicon Hill (dále jen SH), z jehoţ rozpočtu bylo zakoupeno technické vybavení, a to zejména kamera. Finance potřebné pro provoz centra byly zároveň získány prostřednictvím grantu SGS53, z něhoţ byl pořízen spotřební materiál (média – pásky, DVD-R).54 AVC fungovalo pod SH aţ do roku 2007, kdy se kvůli vnitřním sporům s vedením SH osamostatnila. Od tohoto roku je jiţ evidováno jako občanské sdruţení. Poté, co došlo ke změně vedení SH, byla centru opět nabídnuta moţnost spolupráce a opětovný přístupu k technice klubu.55 Oproti AVC, jehoţ vznik iniciovali sami studenti, pocházel první impuls vzniku Neon TV tzv. „shora“. Díky grantu FRVŠ, jehoţ řešitelem byl Mgr. Štěpán Prachař, získala FMK UTB ve Zlíně v akademickém roce 2004/2005 prostředky pro realizaci studentského projektu Televizního studia. Toto studio zpočátku fungovalo jako servisní organizace studentských
51
Průběţná zpráva o řešení projektu v roce 2003. http://www.avc-cvut.cz/dokumenty/avc_zprava_2003.pdf (31. 11. 2010) 52 Zpráva o řešení projektu v roce 2004. http://www.avc-cvut.cz/dokumenty/avc_zprava_2004.pdf (30. 11. 2010) 53 Studentská grantová soutěţ 54 Silicon Hill 2003. http://www.siliconhill.cz/dokumenty/vz/vz2003.pdf (31. 12. 2010) 55 Partneři. http://www.avc-cvut.cz/avc.php?id=4699 (30. 12. 2010)
27
projektů Komunikační agentury FMK56, o dva roky později díky němu vzniká i samotná univerzitní televize Neon TV. (Šula 2009: s. 13-14) Podle magistra Tomáše Šuly, projektového managera Neon TV, takovéto studentské médium na fakultě chybělo. To potvrdil i výzkum postojů studentů UTB provedený v rámci příprav projektu, který prokázal velký zájem studentů o on-line vysílání univerzitní televize. (Šula 2009: s. 51-52) Kromě toho, ţe se má Neon TV plnit klasickou zpravodajskou funkci a informovat o dění na UTB ve Zlíně, je důleţitá především jeho vzdělávací funkce a příprava studentů na praxi. (Šula 2009: s. 13-14) Projekt studentské televize na FSS MU v Brně teoreticky vznikl jiţ v roce 2004, jeho realizace však byla uskutečněna aţ po přestěhování fakulty do nových prostor. Praktická koncepce tak byla hotova aţ v roce 2006. Celá myšlenka audiovizuálního studentského média vznikla díky Mgr. Leo Nitčemu a Mgr. Davidu Kořínkovi v době, kdy na FSS nefungovalo ţádné cvičné médium, v rámci kterého by studenti mohli získat praxi. Podle magistra Nitčeho však nešlo pouze o to, aby se měli studenti kde seznámit s technologiemi, podpořena měla být především jejich samostatná tvorba. Studentská televize měla podpořit jejich zájem o tvorbu, i kdyby jejich výstupy nebyly technologicky dokonalé.57 Byl podán projekt FRVŠ, grant však fakulta nezískala. S podporou Mgr. Romana Ondrůje tak vznikl nový koncept média, který jiţ počítal s jeho propojením s výukou. Díky grantu Evropského sociálního fondu a s podporou státního rozpočtu ČR tak vznikl systém vzájemně provázaných kurzů, díky kterým by měl být zajištěn celý proces tvorby televize od samotného natáčení přes reţii, odbavení či grafiku. Studenti tak mají moţnost vyzkoušet si chod televizního studia včetně live vysílání. Oficiální vysílání mmtv bylo zahájeno 10. 10. 2010.58 Všechna tři média vznikala v době, kdy ţádný podobný projekt v České republice nefungoval, neměla tedy na co navázat. Ačkoliv Šula i Nitče zmiňují některé úspěšné projekty ve Skandinávii či USA, nevnímají je primárně jako vzor. Podle Nitčeho je to dáno také tím, ţe podoba studentských televizí v Americe je natolik finančně náročná, ţe podle nich
56
„ Komunikační agentura je předmětem vyučovaným na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Cílem předmětu je dát studentům moţnost na „vlastní kůţi“ si ověřit získané teoretické poznatky z marketingových komunikací a realizovat vlastní náměty pod vedením pedagogů fakulty.“ (Agentura. http://agentura.utb.cz/ (31. 12. 2010) 57 Viz rozhovor s Mgr. Leo Nitčem - příloha č. 1 58 Viz rozhovor s Mgr. Leo Nitčem - příloha č. 1
28
by studio v našem prostředí nebylo moţné uskutečnit. Jistou inspirací pro mmtv však přesto byl projekt studentské televize univerzity v Glasgow59 či televize utv62, která však v současnosti nevysílá. Finanční omezení měla v případě mmtv vliv nejen na samotné technologické vybavení, ale také na zázemí, ve kterém studio funguje. V původním konceptu se počítalo s prostory v nové budově FSS, které by byly pro studio velice vhodné. Kvůli neúspěchu s grantem FRVŠ však byla realizace projektu posunuta a v původně zamýšlených prostorách mezitím vzniklo studentské rozhlasové studio Rádio R. 60 Problematika
financí
se
odráţí
i
v omezeních
souvisejících
s působením
na akademické půdě. Média postavená na těchto základech, financovaná z peněz daňových poplatníků, nemohou fungovat jako komerční subjekty a musí se tak spoléhat na finanční podporu ze strany katedry/fakulty/univerzity či na finance plynoucí z grantové činnosti.
5
Zázemí a dostupné technologie
Pokládané otázky: 1. Má vaše médium nějaké jednotné zázemí? 2. Jaké technologie máte k dispozici při tvorbě média? Technologie a zázemí pro tvorbu jsou dva velmi důleţité prvky, bez kterých ţádná televize nemůţe vzniknout. Zatímco Neon TV a mmtv jsou svázány s konkrétní fakultou a v jejích prostorách tak mají i svá studia, AVC jakoţto nezávislý subjekt má pronajaté prostory pro studio na bloku 1 kolejí Strahov v Praze. Patrně největší zázemí pro provoz má Neon TV, která pro své studio získala na počátku akademického roku 2009/2010 k dispozici bývalý univerzitní archiv. Kromě samotného nahrávacího studia, jehoţ velká část je potaţena zeleným klíčovacím pozadím, jsou zde mj. i oddělené místnosti pro reţii, střiţnu a nahrávání zvuku. Technologie, kterými je toto studio vybaveno, pochází zejména ze dvou grantů FRVŠ. Mmtv je co do prostoru mnohem výrazněji omezena. Původně plánované zázemí bylo nakonec vyuţito pro potřeby studentského Rádia R a projekt studentské televize se tak musel přesunout do náhradních prostor. V současnosti tak mmtv funguje v rámci dvou místností, které jsou situovány na Katedře mediálních studií a ţurnalistiky MU. První z nich, TV Studio, 59 60
www.gust.tv Viz rozhovor s Mgr. Leo Nitčem - příloha č. 1
29
v sobě zahrnuje jak prostor pro nahrávání vybavený klíčovacím pozadím, tak stanoviště pro namlouvání komentářů. Umístěna je zde i hlavní vysílací jednotka NewTEK Tricaster Pro pro přímé streamování online, která zároveň umoţňuje „klíčování v reálném čase, takţe je moţné vysílat online ţivě z připraveného virtuálního studia.“61 Druhá místnost pak funguje jako střiţna a díky propojení s TV Studiem zároveň jako reţie.62 Zázemí, které má k dispozici AVC, není podle Petra Pulce, předsedy AVC-ČVUT, v ţádném směru vybaveno jako televizní studio. Je sice vybaveno greenscreenem, s ohledem na chybějící studiové osvětlení je však práce s ním nepřesná. Výše zmiňované studio, které má AVC pronajaté od Správy účelových zařízení ČVUT, má dvě místnosti. První z nich funguje zejména jako střiţna, ve které je umístěno i centrální datové úloţiště, a druhá je vyuţívána např. při dnech otevřených dveří, valných hromadách či jako promítací místnost. Toto uspořádání vychází zejména z charakteru činnosti AVC, které se zaměřuje zejména na natáčení a přímé přenosy z nejrůznějších konferencí, sjezdů a přednášek. Studiovému natáčení se tedy primárně nevěnuje, z čehoţ vychází i výběr technického vybavení, které je určeno především na natáčení a streamování z přednáškových sálů a místností nebo na natáčení v exteriérech. 63
6
Financování
Pokládané otázky: 1. Jakým způsobem a z jakých zdrojů získáváte finance na zajištění činnosti média? 2. Pokud vyuţíváte zdrojů pocházejících z inzerce, jakým způsobem vybíráte vhodné inzerenty do vašeho média? Vzhledem k tomu, ţe všechna tři zmiňovaná média jsou neziskovými subjekty, finance na svůj provoz získávají především z nejrůznějších grantů či rozpočtu katedry/fakulty. Neon TV získala dva granty FRVŠ, ze kterých byly hrazeny zejména investice do finančně náročnějšího vybavení televizního studia, jako jsou kamery či obrazová reţie. Menší poloţky byly částečně hrazeny i z rozpočtu fakulty, z něhoţ plyne i roční příspěvek na provozní náklady. Zdroje z klasické inzerce v tomto projektu vyuţívány nejsou a ani výhledově nejsou plánovány. 61
Tv studio 5.30. http://projekt.munimedia.cz/zazemi-projektu/tv-studio-5-30/ (31. 12. 2010) Střiţna 5.31. http://projekt.munimedia.cz/zazemi-projektu/strizna-5-31/ (31. 12. 2010) 63 Viz e-mailový rozhovor s Petrem Pulcem - příloha č. 3 62
30
V případě mmtv je situace obdobná. O provoz studia se finančně stará katedra, z evropských grantů pak bylo pořízeno technické vybavení, na které muselo být katedrou vypsáno výběrové řízení. Doba běhu tohoto grantu je tři roky, po který však musí být po dobu dalších pěti let garantováno zachování parametrů programu v nezměněné formě. Katedra se proto bude snaţit v průběhu tohoto období program refinancovat buď prostřednictvím evropských grantů nebo grantů FRVŠ. Vzhledem ke způsobu, jakým byl projekt mmtv financován, nemohou být zdroje z inzerce vyuţívány. Pokud by nebylo moţné nadále získávat finance z grantové činnosti, patrně by byla situace řešena prostřednictvím sponzorů. AVC je oproti těmto dvěma cvičným médiím podstatně více finančně omezena. Jako nezisková občanská společnost získává na svůj provoz prostředky z Fondu studentských projektů ČVUT. Dříve byl projekt financován ze Studentské Grantové Soutěţe určené pro studenty ČVUT, která projekt podporuje jiţ od jeho vzniku v roce 2003. Z tohoto grantu bylo moţné hradit pouze spotřební materiál a tisk. Po odtrţení od klubu Silicon Hill navíc AVC přišlo o veškerou techniku. Velmi důleţití jsou proto pro AVC partneři, od nichţ mají většinu potřebných technologií zapůjčenou (FEL ČVUT, Visual System) či darovanou (Sun Microsystems). Klíčovým partnerem AVC je také sdruţení Cesnet, které mu poskytuje streamovací servery. Provozní náklady za pronájem studia apod. jsou hrazeny z příjmů za komerční akce. Tyto zakázky jsou zadávány například ze strany ČVUT (záznamy a přímé přenosy konferencí), UK (záznamy přednášek), či například CESNETU. Na tomto místě je však třeba zdůraznit, ţe sdruţení je neziskového charakteru a jeho členové nejsou finančně odměňováni. Komerční příjmy jsou tak navraceny zpět do provozu média. 64
7
Členové
Pokládané otázky: 1. Kolik členů se podílí na tvorbě média? 2. Jaké funkce zastávají? 3. Pochází čistě z řad studentů? 4. Je účast na tvorbě média dobrovolná či povinná např. v rámci některého z předmětů či jako součást praxe? 5. Pokud se jedná o dobrovolnický projekt, jakým způsobem získáváte nové členy?
64
Viz e-mailový rozhovor s Petrem Pulcem – příloha č.3.
31
Dostatek financí je sice jedním z faktorů, bez kterého je provoz studentské televize velice těţko proveditelný, přesto je zde ještě druhý podstatný prvek, bez kterého by televize neexistovala vůbec. Řeč je v tomto případě o členech redakce, kteří nejenţe tvoří samotné vysílané obsahy, ale zajišťují i celý chod studia. Vzhledem k tomu, ţe projekty mmtv a Neon TV mají plnit zejména vzdělávací funkci a jsou spojeny s určitým studijním programem, jsou jejich redakce tvořeny čistě studenty. Obě tato cvičná média jsou spojena s konkrétními kurzy, jejichţ fungování je však na obou fakultách velice odlišné. Neon TV na Fakultě marketingových komunikaci UTB je spojena pouze s jedním volitelným předmětem, do kterého jsou zahrnuti jak studenti audiovizuálních oborů, tak studenti marketingových komunikací a dalších oborů.65 Celý chod Neon TV je tak zajišťován jednou skupinou čítající cca 35 studentů zapsaných do tohoto kurzu. Ti zajišťují nejen samotný audiovizuální obsah v podobě reportáţí, ale také textové a fotografické zpravodajství na webu. Vzhledem k tomu, ţe tito studenti pocházejí z různých oborů jako je audiovize, fotografie či marketingové komunikace, mají jiţ určité zkušenosti, které při tvorbě vysílání mohou vyuţít. Mmtv je oproti tomu zaloţena na systému na sebe navazujících volitelných kurzů, které jsou však navzájem provázány prekvizitami.66 Celý tento systém umoţňuje studentům získat ucelené znalosti potřebné pro praxi v televizi, a to nejen co se týče technické stránky věci (kamera, střih, zvuk, světlo), ale také obsahové (interview, stylistika, apod.). Studenti jsou podporováni, aby těchto kurzů absolvovali pokud moţno co nejvíce, jelikoţ jsou dobrou průpravou nejen pro samotnou mmtv, ale především pro jejich budoucí profesní ţivot. Pro samotné zajištění chodu televize jsou klíčové zejména tři kurzy. Prvním z nich je kurz Audio a video, v rámci kterého studenti získají technické a metodické základy audiovizuální tvorby.67 Následně navazuje kurz Videoţurnalistiky, kde „studenti plní redakční zadání formulovaná jejich editory z paralelně probíhajícího kurzu Web TV.“68 Na pomyslném vrcholu je tedy kurz Web TV, který vytváří konečné obsahy webové televize.69 Celkově se na chodu mmtv podílí téměř 30 studentů ze dvou kurzů.
65
Agentura > Projekty > TV studio. http://www.agentura.utb.cz/projekt//s/81/p (31. 12. 2010) Předmětové schéma viz příloha č.4 67 ZUR367 Audio a video. http://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2010/ZUR367 (31. 12. 2010) 68 ZUR371 Videoţurnalistika. http://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2010/ZUR371(31. 12. 2010) 69 ZUR 372 Web TV. http://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2010/ZUR372 (31. 12. 2010) 66
32
AVC je sice tvořeno také zejména studenty, jejich činnost je však čistě dobrovolná70 a nezávislá na jakémkoliv studijním plánu. Na chodu AVC se podílí cca 30 studentů, většina z nich jsou řadoví členové věnující se kameře, střihu apod., přičemţ někteří členové zastávají i funkce jako je předseda, předseda PR, správce techniky atp. Nábor nových členů je zajištěn pravidelnou propagací na fakultách a v rámci různých studentských akcí. V případě Neon TV by se dalo říci, ţe je televize opravdu čistě v rukou studentů. Pedagogický dozor zde zajišťují pouze dva doktorští studenti starající se o organizační a technické záleţitosti. Propagaci, web a zpravodajství mají na starost uţ pouze studenti. (Šula 2010) Oproti tomu mmtv je na počátku svého vývoje a vysílání je proto vedeno pedagogickým dozorem v rámci kurzů. Postupně by však měli být studenti vzděláni do té míry, aby byli schopni médium vést sami a zastat všechny funkce potřebné pro jeho fungování. Jak se shodli Nitče i Šula, u cvičných studentských televizí vzniká jedno podstatné omezení vyplývající z povahy univerzitních kurzů. Konkrétně se jedná o situaci, kdy se studenti zapojení do projektu neustále obměňují a zaučení členové jsou tak vystřídáni do jisté míry nezkušenými nováčky. To můţe poněkud narušit kontinuitu vysílání. Tato situace však můţe být vyváţena zájmem studentů, kteří se během svého působení v kurzu věnují studentské televizi nad rámec svých povinností a v projektu se angaţují i po dokončení kurzu, případně i z vlastního zájmu zcela mimo kurz. Z tohoto hlediska se systém navazujících předmětů, který je zaveden na FSS, jeví jako velmi prozíravý. Studenti mají moţnost se postupně seznámit se všemi aspekty fungování televizního studia ještě předtím, neţ se dopracují k samotné realizaci vysílání. S tímto problémem se AVC patrně potýkat nemusí. Jedná se o zájmové sdruţení, u kterého se dá očekávat, ţe se do jeho činnosti zapojí pouze jedinci se zájmem o danou problematiku. Na druhou stranu právě dobrovolnost tohoto projektu a fakt, ţe za svou činnost jeho členové nezískávají finanční ohodnocení, můţe sniţovat jejich vůli k dodrţování termínů apod.
70
Činnost studentů zapojených do projektu NeonTV a mmtv je pochopitelně také dobrovolná, jedná se volitelné kurzy, které nejsou povinné v rámci studijního plánu. Přesto však jejich zapsáním souhlasí s plněním určitých podmínek, bez kterých nemohou kurz absolvovat.
33
8
Obsah
Pokládané otázky: 1. Jakým způsobem vybíráte tematický obsah vašeho média? Kdo má výběr témat na starosti? 2. Jakým ţánrům se ve svém médiu věnujete? 3. Máte nějaké stálé rubriky? S ohledem na cílovou skupinu, která je u všech třech médií shodná, jsou jejich obsahy zaměřeny velmi podobně. Pozornost je věnována zejména nejrůznějším studentským akcím, událostem na fakultách/univerzitách a celkově tématům úzce souvisejícím se studentským ţivotem. Konkrétní zaměření se ale pochopitelně liší s ohledem na rozdílnou specializaci studentů, pro které je vysílání určeno. V závislosti na době fungování těchto médií se pak liší také počet rubrik či témat, která jsou pravidelně vysílána. Nejvíce je tedy v tomto směru rozvinuté AVC, které pravidelně zaznamenává řadu vzdělávacích akcí jako je Install fest, OpenWeekend apod.71, ale podílí se také na událostech jako je Febiofest, odkud přináší přímé přenosy a záznamy tiskových konferencí. Podstatnou součástí činnosti AVC jsou i záznamy přednášek na ČVUT, které mají velký ohlas a jejichţ záznamy jsou navštěvovány nejen studenty ČVUT, ale i širší veřejností. Velká část příspěvků pochází z pravidelných událostí a má především vzdělávací charakter, členové AVC však mohou přicházet i s jednorázovými příspěvky z různých studentských akcí, zájmových činností, vlastní tvorby apod. V Neon TV jsou příspěvky rozděleny do tří celků, kterými jsou video-reportáţe, zpravodajství a textové zpravodajství. Kaţdý z těchto celků má svého vedoucího či šéfredaktora, který rozhoduje o finálním výběru témat. (Šula 2010) Příspěvky jsou tak primárně zaměřeny na události, které studenty zajímají, kterých se účastní a jsou řazeny do rubrik jako „studentský ţivot“, „kultura a sport“, „Akce“, apod.
72
Příspěvky mají podobu
klasických reportáţí s výstupy moderátorů, případně jde o nekomentované sestřihy. Ty jsou uvedeny buď samostatně jako video zprávy, nebo jsou v rámci celého zpravodajství uváděny z virtuálního studia.
71 72
Podrobný přehled a archiv videí dostupný na http://www.avc-cvut.cz/avc.php?id=4533. Neon TV. http://neon.utb.cz/ (31. 11. 2010)
34
Vzhledem k tomu, ţe vysílání mmtv bylo zahájeno teprve nedávno (v podzimním semestru 2010/2011) je jeho koordinace stále v rukou pedagogů vedoucích dané kurzy. Postupně by se však většina kompetencí měla přesouvat na studenty tak, aby byli schopní vést médium samostatně. V současnosti má tedy výběr témat na starosti vedoucí kurzu Web TV Bc. Patrick Diviš, který tak funguje jako šéfredaktor mmtv. Témata by měla být řazena do tří základních rubrik. Těmi jsou regionální a univerzitní zpravodajství, dále rubrika věnovaná dokumentární a publicistické tvorbě studentů, v rámci které budou prezentovány semestrální práce a vybrané závěrečné praktické práce. Poslední rubrikou je pak zábavná ţurnalistika, pod kterou spadá například studentská talkshow „Na koberečku.“73 Při hledání témat mmtv čerpá inspiraci ve druhém cvičném médiu, které na FSS funguje, a tím je Stisk určený pro výuku online ţurnalistiky. Mimo to je plánována spolupráce s ostatními fakultami MU, které mají moţnost prezentovat své projekty a umoţnit tak jejich popularizaci.
9
Podoba a fungování média
Pokládané otázky: 1. Jakému publiku je vaše médium určeno? 2. Jaká je periodicita vašeho média? 3. Jak vznikl název média? Změnil se od svého vzniku? 4. Vyuţíváte grafické logo? Co vyjadřuje? Měnilo se nějak od svého vzniku? 5. Jaká je forma vašeho média? 6. Plánujete do budoucna nějaké změny, co se týče obsahu, formy, dosahu apod.? Jak uţ bylo několikrát zmíněno, všechna tři sledovaná média mají totoţnou primární cílovou skupinu. Tou je akademická obec, a to zejména její studentská část. Studenti jsou zároveň i hlavními tvůrci obsahů těchto médií, od čehoţ se odvíjí periodicita příspěvků. Od studentů nelze očekávat, ţe by vysílání věnovali tolik času jako zaměstnanci klasických televizí, kteří jsou za svou práci navíc placeni. 24-hodinového vysílání studentské televize je tedy poněkud utopickou vizí, se kterou nepočítá mmtv ani Neon TV. U AVC je navíc koncepce celého projektu naprosto odlišná a o vysílání ve smyslu kontinuálního televizního vysílání zde nelze mluvit.
73
Programové schéma viz příloha č.5.
35
V případě Neon TV je kaţdý týden zveřejněn nový zpravodajský blok, u jednotlivých reportáţí a textového zpravodajství závisí periodicita na tom, co se právě ve studentském prostředí odehrává a zda je o čem informovat. Mmtv pak počítá se zpravodajstvím minimálně kaţdých 14 dní. U AVC, které je studenty tvořeno v jejich volném čase, je situace sloţitější. Na rozdíl od předcházejících dvou případů zde není vytvářeno ţádné zpravodajství a o pravidelné periodicitě tak lze mluvit jen v případě akcí, jako jsou například „Fyzikální čtvrtky“ na fakultě elektrotechniky ČVUT či InstallFest pořádaný klubem Silicon Hill. Ve všech třech případech je distribuce mediálních obsahů vázána na prostředí internetu, přičemţ jednotlivé příspěvky jsou streamovány jak v podobě videa na vyţádání (dále jen VOD), tak live vysílání. Ţivému vysílání se nejčastěji věnuje AVC, které pravidelně uskutečňuje přímé přenosy z různých konferencí či přednášek. Ostatní příspěvky jsou v podobě VOD poskytovány v archivu na webových stránkách www.avc-cvut.cz.74 Veškeré přenosy jsou uskutečňovány prostřednictvím společnosti CESNET, která poskytuje AVC streamovací servery Univerzitní televize Neon TV funguje na internetovém portálu www.neontv.cz.75 Jak jiţ bylo zmíněno v předchozích kapitolách, Neon TV se nezaměřuje pouze na audiovizuální zpravodajství, ale poskytuje také textové a fotografické příspěvky. Video je zde ve většině případů v podobě VOD, poskytované prostřednictvím streamingové sluţby youtube. Uskutečňovány jsou ale také live přenosy, první z nich proběhl 24. 10. 2007. „Předmětem přenosu byla česko-slovenská konference (KO)MEDIA pořádaná na FMK UTB ve Zlíně. Tato konference měla cca 250 diváků z celé ČR.“ (Šula 2009: s. 62) Kaţdoročně jsou zde ţivě vysílány 2-3 události, jedná se zejména o studentské projekty Komunikační agentury, jako je např. Miss Academia ČR. Stejně jako v případě AVC je k přímým přenosům vyuţíváno distribuční sítě společnosti CESNET, případně vlastních serverů. Mmtv je prezentována na webových stránkách www.munimedia.cz76, které byly utvořeny na zakázku a financovány z evropských grantů. Neslouţí však pouze pro potřeby studentské televize, v jejich rámci mají výstup všechna tři cvičná média a slouţí zároveň jako webová prezentace KMSŢ. Provoz těchto stránek je zajištěn ve spolupráci s Ústavem výpočetní techniky MU, která poskytuje server k jejich provozu. Tímto způsobem by v budoucnu měla být odbavována i streamovaná videa a archiv, prozatím je vysílání
74
Viz příloha č. 7. Viz příloha č. 6. 76 Viz příloha č. 8. 75
36
obstaráváno prostřednictvím studiového Tricasteru. Všechny audiovizuální příspěvky jsou nejdříve distribuovány prostřednictvím streamu, sekundárně je pak vytvářen podcastový archiv. Ten nemá prozatím nastaveno časové omezení, v budoucnosti však bude v závislosti na objemu příspěvků zaveden systém sedmidenní archivace (tzv. CatchUp TV). Live vysílání na mmtv prozatím neprobíhá, ačkoliv první pokusy ve studiu jiţ proběhly. Výhledově se s touto technikou přenosu tedy také počítá. Díky spolupráci s ICT se mmtv můţe do jisté míry vyhnout distribuci prostřednictvím veřejných streamingových sluţeb typu youtube či vimeo, coţ je podle Nitčeho podstatné pro samostatnou identitu média. Celkový grafický vzhled má podle něj velký vliv na to, jakým způsobem divák televizi vnímá a loga těchto společností tak mohou být pro diváka matoucí. 77 Samostatná identita byla důleţitá i v projektu Neon TV. Při jehoţ přípravě byl uskutečněn poměrně rozsáhlý průzkum mezi studenty, jehoţ součástí byla i metoda focus group zaměřená na výběr názvu televize a jeho grafického zpracování. Výsledná podoba loga a jeho následný redesign v roce 2009 viz obr. č. 3 a č. 4.
Obr. č. 3 Původní logo Neon TV.
Obr. č. 4 Redesign loga Neon TV
Zdroj: Televizní studio – Univerzitní televize
v roce 2009. Zdroj: Televizní studio – Univerzitní televize
Vzhledem k tomu, ţe mmtv není samostatným projektem, ale je součástí širšího vzdělávacího konceptu, je i jeho vizuální stránka propojena se zbývajícími dvěma cvičnými médii. Kaţdá barva písmena „E“ v logu webu Munimedia zastupuje jedno z nich, přičemţ oranţová barva náleţí mmtv. Z názvu Munimedia vychází i samotné označení televize, které je v podobě zkratky „Muni Media TV“.
Obr. č. 5 Logo Munimedia. Zdroj: www.munimedia.cz 77
Viz rozhovor s Mgr. Leo Nitčem – příloha č.1.
37
Logo AVC slouţí v nezměněné podobě jiţ od počátku tohoto projektu, pouze název se po odtrţení od SH změnil z „Audiovizuální centrum Silicon Hill“ na „Audiovizuální centrum studentů ČVUT“, s čímţ souvisela i změna webových stránek.
Obr. č. 6 Logo Audiovizuálního centra studentů ČVUT. Zdroj: Zpráva o řešení projektu v roce 2004 S vizuální podobou televize souvisí nejen samotné logo, ale také například znělky jednotlivých pořadů, virtuální studia pouţívaná ve zpravodajských blocích apod. Mmtv i Neon TV vyuţívají klíčovacího pozadí k tvorbě virtuálních studií, ze kterých moderátoři uvádějí jednotlivé zpravodajské příspěvky. Této technologie je v mmtv vyuţíváno i pro talkshow „Na koberečku“. Kromě toho vyuţívají všechna tři média úvodních znělek. V případě AVC a Neon TV se jedná o animaci jejich loga, mmtv pracuje i např. se znělkou jiţ zmiňované talkshow. Plány budoucího rozvoje, které tato média mají, jsou velmi různorodé. V Neon TV vidí své momentální slabou stránku v nedostatku techniky, na jejíţ pořízení se budou snaţit získat finance. Po obsahové stránce se toto médium chystá zaměřit na zábavné formáty, jako byl jiţ dříve vysílaný studentských seriál o vaření. V AVC se studenti chtějí věnovat aktuálním trendům v oblasti audiovize. Jejich cílem je také navázat uţší spolupráci s Fakultou informačních technologií a Fakultou elektrotechnickou. Mmtv se hodlá zaměřit zejména na zvýšení periodicity příspěvků a také na rozšíření spolupráce s ostatními fakultami, které by mohly své projekty přispět do vysílání a podpořit tak jejich popularizaci. Hlavním cílem je pak přesun kompetencí na studenty tak, aby byli schopni převzít televizní redakci. Ta by po uplynutí grantu měla být schopná fungovat jiţ samostatně, a to i nezávisle na zmiňovaných kurzech. S navýšením periodicity příspěvků souvisí i další plán, kterým je nabídnutí těchto studentských obsahů pro mobilní aplikaci SPBTV.
38
ZÁVĚR Cílem této práce bylo popsat současný stav studentských televizí v ČR. V teoretické části byl vymezen pojem „studentská televize“ a popsány dvě její varianty, cvičné médium a komunitní médium. Následně byl popsán vývoj studentských televizí v zahraničí a v České republice. Popsány byly také jednotlivé moţnosti přenosu televizního vysílání, a to zejména se zaměřením na prostředí internetu a koncept TV 2.0. V praktické
části
byla
popsána
tři
vybraná
studentská
média
zaměřující
se na audiovizuální vysílání v prostředí internetu a zároveň byly porovnány některé jejich vlastnosti, jako je například obsahová stránka, způsob financování apod. Kaţdý ze tří popisovaných projektů má svá specifika, která by se mohla stát inspirací pro budoucí studentské iniciativy, které snad budou v budoucnu vznikat. V případě Neon TV vidím jako jednoznačný přínos zázemí televizního studia, které má velký potenciál pro další rozvoj a tvorbu. Kladně hodnotím také fakt, ţe i přes institucionální provázanost s fakultou je Neon TV čistě v rukou studentů. Mmtv, jako nejmladší médium z uvedeného vzorku, je prozatím vedeno pedagogy, potupně by však studenti měli médium převzít a zabezpečovat jeho chod samostatně. K tomu by jim měl pomoci systém kurzů, v rámci kterých by měli získat znalosti potřebné k provozu televizního vysílání. AVC, které se svým konceptem od ostatních dvou projektů velmi liší, je zajímavé z obsahového hlediska. Jeho příspěvky jsou zejména populárně-naučného charakteru a značnou oblibu získaly nejen mezi studenty, ale také u diváků mimo akademickou obec. Směr, kterým se tato média budou vyvíjet, závisí na mnoha faktorech, z nichţ jako nejpodstatnější vnímám ochotu studentů se v těchto projektech angaţovat. Bez zájmu na jejich straně by se tyto televize staly pouze cvičnými médii a jejich potenciál stát se pojítkem a komunikačním prostředkem mezi školou a studenty by tak nebyl zcela vyuţit.
39
PŘÍLOHY Seznam příloh -
Příloha č. 1: DVD disk s rozhovorem s Mgr. Leo Nitčem
-
Příloha č. 2: E- mailový rozhovor s JUDr. Pavlem Foltánem
-
Příloha č. 3: E-mailový rozhovor s Petrem Pulcem
-
Příloha č. 4: Předmětové schéma mmtv
-
Příloha č. 5: Programové schéma mmtv
-
Příloha č. 6: Webová stránka www.neon.utb.cz
-
Příloha č. 7: Webová stránka www.avc-cvut.cz
-
Příloha č. 8: Webová stránka www.munimedia.cz
Příloha č. 2:
1) Jaký je Váš pohled z pozice místopředsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na studentská/univerzitní média (rádio a TV)? Rada je nejvyšším správním orgánem (dalo by se také říci, ţe je ústředním správním úřadem) - čili regulátorem v oblasti takzvaného „broadcastingu“, neboli provozování rozhlasového a televizního vysílání. Rada tedy v dané oblasti jakoţto státní orgán zastupuje zájmy státu. Přičemţ by se dalo pro jednodušší představu připodobnit, ţe například postavení předsedy Rady by mohlo odpovídat postavení ministra, postavení místopředsedy by tedy mohlo odpovídat pozici prvního náměstka ministra a podobně. Rada má tedy v uvedené oblasti nejvyšší příslušné kompetence i odpovědnost. Při výkonu svých kompetencí je Rada zásadně a exaktně vázána příslušnými ustanoveními platné právní úpravy České republiky. A v
posledních letech kromě příslušných mezinárodních smluv je Rada také vázána
příslušnými Směrnicemi příslušných orgánů Evropské unie, z nichţ řadu mediálně-právních institutů naše legislativa prostřednictvím svých zákonodárných orgánů implementuje do odpovídajících pasáţí českého právního řádu. Jak tomu například bylo nedávno v případě přijetí zákona číslo 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních sluţbách na vyţádání. Další základní hmotně a procesně právní normou pro regulační činnost Rady je zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání v platném znění. A dále pak Rada ve své činnosti zohledňuje i další zákony, jako je například zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 40
reklamy, dále zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase a další zákony. A základní procesně-právní normou pro činnost Rady je pak zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Z této úvodní stručné rekapitulace tedy vyplývá, ţe jak pohled místopředsedy, tak potaţmo i pohled Rady, jakoţto kolektivního orgánu, logicky musí vycházet především z principů zmíněné platné právní úpravy. To je – obrazně řečeno – alfa a omega všeho, a to i v oblasti této konkrétně dotazované části tuzemského rozhlasového a televizního vysílání.
2) Jaký postoj zaujímá RRTV k problematice udělování vysílacích licencí studentským/univerzitním rádiím a televizím? I rozměr této otázky je opět poněkud sloţitější a institucionálně by v podstatě mohl vycházet z těch principů, které jsem zmínil v odpovědi na předchozí dotaz. Pro základní přehlednost by tedy bylo moţné rozlišit moţnosti Rady coby regulačního kolektivního orgánu principiálně striktně vázaného všemi příslušnými právními předpisy, směrnicemi a dalšími závaznými normami. A pak je tu ještě další rozlišitelný faktor, jímţ je – podobně jako třeba u soudců jednajících a rozhodujících v senátech a podobně – i osobní erudice, vzdělání a zkušenost, přehled, kompetence a odpovědnost i další odpovídající vlivy a faktory řekněme „subjektivně objektivizovaného“ charakteru, protoţe Rada má ze zákona třináct – nyní aktuálně sice jen dvanáct, ale i tak dostatečný počet – členů, rozhodujících buď většinou, anebo kvalifikovanou většinou hlasů. Rada je dále ze zákona vybavena svým vlastním Úřadem RRTV, provádějícím příslušné agendy. Vzhledem k dikci poloţené otázky je tedy nutno konstatovat, ţe Rada musí zaujímat veškerá svá stanoviska jen v mezích zákona. Takţe zahájit správní řízení o udělení licence - k provozování terestrického anebo digitálního rozhlasového vysílání - můţe Rada jenom v těch případech, kdy je návrh na zahájení takového řízení ze zákona vůbec moţno opodstatněně podat. Dura lex, sed lex – to je nutno zohlednit, neboť takový je status quo.
3) V řadě evropských států jsou studentská/komunitní média již standardní součástí mediálního systému a EU podporuje jejich legislativní ukotvení i ve zbývajících členských státech. Je možné pozorovat určitý vývoj v tomto směru i v ČR? V případě že ano, kdy se tendence řešit tento problém objevily? 41
Uvedený kýţený stav není záleţitostí jenom některých spíše západnějších evropských států Evropské unie, ale týká se i celé dlouhé řady zemí, leţících zcela mimo starý kontinent. Je však nutno zohlednit, ţe situace se vyvíjela v různých zemích a v různých ekonomických formacích různě. A v některých oblastech byly různé situace porůznu poplatné různým dobám a jejich různým zájmům. Důsledky toho nejsou jednoduché. A nebylo by dobré ještě navíc je jakkoli zjednodušovat. U nás je spíše nutno ty věci začít konečně efektivně řešit. A k tomu je opět nezbytné zrekapitulovat si pro obecný přehled a věcný pořádek alespoň základní pojmy: Předně – zákonná definice pojmu asociativního respektive komunitního rádia u nás nevychází zatím z ţádné platné právní normy. Pokud bychom si tedy fenomén asociativních respektive komunitních rádií chtěli zatím jen pracovně definovat, museli bychom předně zkusit popsat zmíněný jev například pomocí jeho odlišností od ostatních zákonem definovaných subjektů, činných v interním i externím broadcastingu. Tedy - dejme tomu, ţe by bylo moţno ztotoţnit se s názorem, ţe komunitní rádia (omezme se pro zjednodušení pouze na rádia) jsou rádia pro komunity – čili pro určité zájmové skupiny lidí, sdílející společný názor, anebo cíl a podobně, a mají za tím účelem schopnost shodnout se na společném statusu, či tento status uţ mají jako například studenti, příslušníci nějakého stavu, řádu a podobných komunit, či obyvatelé určité lokality a podobně. Některé zahraniční zdroje (například AMARC, Worl Association of Community Broadcasters) vnímají zmíněné subjekty také jakoţto nástroj k rozvoji komunit s programem využívajícím lokální názory, přičemţ je charakterizuje aktivní účast členů a poskytování nekomerčních výkonů, či tvorba nekomerčních hodnot. Názvosloví v rámci nové terminologie pro komunitní rádia by u nás díky synonymické bohatosti českého jazyka mohlo být nepoměrně širší, např. s pouţitím dalších příměrů pro tato rádia, jako například studentská rádia, lidová rádia, alternativní rádia, participativní rádia, kooperativní rádia, free rádia, nebo hyperlokální rádia, undergroundová rádia a tak dále a tak dále. To však není z hlediska právní formy uvedených subjektů podstatné. Z hlediska účelu vzniku a zaměření těchto subjektů je podstatnější, ţe jsou iniciovány takzvaně „zdola“ členy nějaké komunity bez komerčního (či primárně bez komerčního) zájmu. Jejich cílem co do „ekonomické“ soběstačnosti pak je získání nějakých dotací či „donací“ - například ve formě sponzorských a jiných darů, grantů a podobně - na vlastní provozní soběstačnost. Dále je cílem těchto subjektů komunikovat na potřebné úrovni a v nezbytné míře i s úřady a s dalšími subjekty v rámci jejich činnosti. Nosným produktem je rozhlasový program. A cílem činnosti je s pomocí tohoto programu prosazovat zájmy a cíle dotčené komunity. Hlavním i vedlejším produktem pak zpravidla bývají různé formy a synergie kulturního a společenského rozvoje v uţším či širším smyslu.
42
4) V
čem
spatřujete
největší
úskalí
pro
legislativní
ukotvení
studentských/univerzitních médií, která jsou institucionálně spojená se školou? Například v tom, ţe potenciální provozovatelé komunitních médií předem nerozliší (anebo jinak správně neuchopí) principy základních prvků těchto médií, a to například, ţe není jejich základním posláním generovat finanční zisk, nýbrţ pracovat na rozvoji informovanosti a na rozvoji řádných cílů a oprávněných zájmů komunit a cílových skupin, pro které vysílá. Dále si musí uvědomit, ţe prizmatem komunitního média nejsou ty parametry, které jsou sledovány při činnosti médií veřejné sluţby a komerčních médií, ale ţe základem komunitních médií v uvedeném smyslu je praktická reflexe společných zájmů a pak i to, ţe členové komunity se mohou na jeho realizaci podílet právě prostřednictvím činnosti daného komunitního média. A v neposlední řadě je nutno reflektovat stávající nastavení broadcast trhu v dané zemi, včetně jeho pravidel a zákonitostí, především v oblasti mediální reklamy. Čili pokud se podaří těmto novým subjektům, v budoucnu vstoupivším do komunitního sektoru českého mediálního trhu či mediálního prostoru, správně se zařadit nikoli do protisměru, a to radši uţ ve fázi příprav k příslušným legislativním procesům, pak by neměl být větší systémový problém. Nicméně je nutno zopakovat, ţe náš právní řád zatím mediálně-právní pojem provozovatele komunitního média doposud v exaktně pozitivním a procesně-právně uchopitelném tvaru skutečně nezná.
5) Obdržela RRTV někdy žádost o licenci k TV/rozhlasovému vysílání k tomuto či podobnému účelu? Pokud ano, bylo žádosti vyhověno? Za mého působení v Radě k tomu zatím relevantním způsobem nedošlo, a to nejspíš i z těch důvodů, které jsem uţ zmínil. Nicméně pevně doufám, ţe se i v tom směru příslušné pozitivní pasáţe Směrnic EU uţ brzy podaří legislativně promítnout do tuzemského právního řádu ve formě příslušných mediálně-právních institutů, a ţe se tedy brzy dočkáme toho, ţe Rada bude moci vyhovět příslušným ţádostem ve zmíněném novém sektoru tuzemského broadcastingu. Uţ bezmála dvacet let jsem aktivním zastáncem myšlenky komunitních médií u nás. A mohu navíc konstatovat i to, ţe Rada právě v tom novém sloţení, jehoţ jsem uţ druhý rok členem, si perspektivní zavedení komunitních médií do českého broadcastingu stanovila jako jednu ze svých hlavních programových priorit. Rada sama však není oficiálním legislativním místem, takţe kompetentními sloţkami v uvedeném směru jsou zákonodárné orgány českého státu. 43
Příloha č. 3: E-mailový rozhovor s Petrem Pulcem Dobrý den, studio AVC-ČVUT na bloku jedna strahovských kolejí jsou vlastně dvě obyčejné kancelářské místnosti. První místnost je určena na následné zpracování materiálu. Na dvou pracovních stanicích a dvou noteboocích, případně na svých vlastních počítačích stříháme a upravujeme záznam. Přímo v této místnosti je také centrální datové úloţiště, převáţně z důvodu rychlého přístupu přes lokální síť. Druhá místnost je primárně určena pro promítání vzniklých dílek nebo (a to většinou) inspiračních materiálů. Z toho důvodu je v část stěny natřená bílou barvou. Jinak mají studia svůj barevný kód: střihací místnost je nabarvena pastelovou oranţovou, promítací pastelovou zelenou. Druhou místnost ale pouţíváme pro veškeré záleţitosti, při kterých je potřeba více místa (školení, valné hromady, dny otevřených dveří), nebo pokud si chce při práci ve studiu chce někdo trochu odpočinout.
Obě studia (na bloku 1 i na bloku 8) vlastní Správa účelových zařízení ČVUT, studio na bloku 1 si pronajímá AVC-ČVUT o.s., studio na bloku 8 pronajímá studentský klub Silicon Hill. Studio na bloku 8 pouţíváme bez nájmu (součástí AVC-ČVUT je i AVC.SH, projekt klubu Silicon Hill), nevíme jaké jsou vztahy mezi klubem Sillicon Hill a Správou účelových zařízení. Za studio na bloku 1 platíme sníţený nájem, řádově čtyři a půl tisíce korun měsíčně (protoţe AVC-ČVUT je klubem Studentské unie).
Studio na bloku 1 není v ţádném směru vybaveno jako televizní studio. Máme sice greenscreen, chybí nám ale například studiové osvětlení, takţe práce s ním je hodně nepřesná. Zvukotěsnou místnost máme k dispozici ve studiu na bloku 8. Toto uspořádání vzniklo z původního záměru AVC-ČVUT a to natáčet, zpracovávat a publikovat přednášky, konference a sjezdy. Jsme tedy vybaveni především na natáčení
44
a streamování z přednáškových sálů a místností nebo na natáčení v exteriérech (dali jsme vzniknout i několika amatérským snímkům).
Veškeré vybavení bylo buď pořízeno z vlastního rozpočtu, grantů Fondu studentských projektů ČVUT (dříve Studentská grantová soutěţ), rozpočtu klubu SilliconHill (o tom ví více Honza Bednář), nebo dlouhodobě zapůjčeno sdruţením CESNET. Případně spolupracujeme s ostatními součástmi ČVUT. Pokud tedy vezmu popořadě veškerou techniku, kterou máme k dispozici: 3 HD Kamery máme všechny od CESNETu, připadně přímo od pana Krska 3 SD Kamery máme jednu od Výpočního a informačního centra ČVUT, jednu od klubu Silicon Hill a jednu vlastní MacBook máme vlastní Pracovní stanici a notebook Dell od CESNETu Jednu další pracovní stanici máme vlastní Projektor máme vlastní Stativy máme většinou vlastní, některé od klubu Sillicon Hill Jednu střiţnu máme od klubu Silicon Hill Ostatní podstatnou videotechniku (lepší střiţny, bezdrátový přenos videa apod.) si půjčujeme krátkodobě od FEL ČVUT nebo od spřátelených společností Mediawork a Spafi. Co se týče audio vybavení, poslouţí opět lépe Honza Bednář. Vím ţe ale máme k dispozici profesionální studiové mikrofony, bezdrátové mikrofony, mixáţní pulty i přenosná nahrávací zařízení, vše od klubu Silicon Hill.
Vlastním zdrojem financování AVC-ČVUT v posledním roce byly především záznamy a přímé přenosy konferencí zadané ČVUT, přednášek zadaných UK nebo jiných akcí zadaných sdruţením CESNET. V letošním roce předpokládáme podobné zdroje. Jsme ale otevřeni jakýmkoliv akcím a aktivně se snaţíme najít akce vhodné pro naše sdruţení. Podstatné je, ţe se skládáme převáţně ze studentů a proto je těţké najít vhodnou akci ve vhodném termínu. Veškeré finance získané z vlastních zdrojů slouţí na pokrytí nájmu a případné nákupy techniky, ostatní vybavení pořizujeme pokud je to moţné z Fondu studentských projektů nebo jiných grantů.
45
Příloha č. 4: Předmětové schéma mmtv. Zdroj: Mgr. Leo Nitče
Příloha č. 5: Programové schéma mmtv. Zdroj: Mgr. Leo Nitče
46
Příloha č. 6: Webová stránka www.neon.utb.cz
Příloha č. 7: Webová stránka www.avc-cvut.cz
47
Příloha č. 8: Webová stránka www.munimedia.cz
48
ANOTACE A KLÍČOVÁ SLOVA Název práce: Studentské TV v rámci konceptu TV 2.0 Cílem této práce je popsat současnou podobu studentských televizí v ČR. V textu je definován pojem „studentská televize“, jsou popsány její moţné podoby a vývoj studentských televizí v ČR a ve světě. Pozornost je věnována mj. i moţnostem přenosu televizního vysílání se zaměřením na prostředí internetu a koncept TV 2.0. V praktické části jsou popsány tři vybrané studentské televize a porovnány některé jejich důleţité vlastnosti. Klíčová slova: studentská televize, televizní vysílání, TV 2.0, univerzitní televize, televizní studio, streaming, video na vyţádání, ţivé vysílání, komunitní média
SUMMARY AND KEYWORDS Name: Student TV in the concept of TV 2.0
The aim of this paper is to describe the current state of student television in the Czech Republic. The text is defining the term "student television”, describing its possible design and development of student television in the Czech Republic and abroad. Attention is given to the possibility of transmitting the television broadcast focusing on the internet and the concept of TV 2.0. The practical section describes three student televisions and compares some of their important properties.
Key words: Student Television, broadcasting, TV 2.0, University Television, TV studio, streaming, video on demand, live broadcasting, community media
49
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Monografie -
Casey, Bernadette. 2008. Television studies: the key koncepts. 2nd pub. London: Routledge ISBN: 0415371503
-
Hartwig, Robert L. 2005. Basic TV technology: digital and analog. Boston: Focal Press ISBN: 0240807170
-
Reifová, Irena. 2004. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál ISBN: 8071789267
-
Rennie, Ellie. 2006. Community media: a global introduction. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield ISBN: 0742539245
-
Šrubař, Luděk. 2008. Právní aspekty online vysílání. Brno. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova Univerzita v Brně. Právnická fakulta
-
Šula, Tomáš. 2009. Televizní studio - Univerzitní televize. Zlín. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta multimediálních komunikací
Elektronické informační zdroje -
About CTV News. [online] http://www.ctvnewsonline.com/content/About/About%20CTV%20News/ (22. 12. 2010)
-
Agentura. [online] http://agentura.utb.cz/ (31. 12. 2010)
-
Agentura > Projekty > TV studio. [online] http://www.agentura.utb.cz/projekt//s/81/p (31. 12. 2010)
-
Audiovizuální centrum studentů ČVUT. [online] http://www.avc-cvut.cz/avc.php?id=4533 (31. 12. 2010)
-
Audiovizuální mediální služby na vyžádání.[online] http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/rozhlasove-a-televiznivysilani/audiovizualni-medialni-sluzby-na-vyzadani-64882/ (29. 12. 2010)
-
Bouček, Jakub. 2010. Kateřina Kalistová: Je nejvyšší čas na diskusi o komunitních rádiích [online] http://www.radiotv.cz/p_radio/katerina-kalistova-je-nejvyssi-cas-nadiskusi-o-komunitnich-radiich/ (24. 11. 2010)
-
Cesnet FAQ. [online] http://www.cesnet.cz/provoz/faq.html (22. 12. 2010)
50
-
Co je DVB-H a jaké má výhody?[online] http://www.digitalnitelevize.cz/informace/mobilni-televize/co-je-mobilni-televize.html (30. 11. 2010)
-
Co je to streaming?[online] http://streamdownload.okamzite.eu/co-je-to-streaming/ (30. 12. 2010)
-
Declaration of the Committee of Ministers on the role of community media in promoting social cohesion and intercultural dialogue. [online] https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?id=1409919 (25. 11. 2010)
-
Digitalizace obrazu. [online] http://www.video.aztip.cz/nataceni-a-strih-videa/digitalni-video/digitalizace-obrazu (14. 11. 2010)
-
Digitální kabelová televize v České republice > Povinné programy na kabelu. [online] http://kabel.digizone.cz/povinne-programy-na-kabelu/ (30. 11. 2010)
-
Digitální televize a rozhlas v mobilu: kdy, od koho a jak. [online] http://www.mobilmania.cz/clanky/digitalni-televize-a-rozhlas-v-mobilu-kdy-od-kohoa-jak/broadcasting---zhodnoceni-unicast-streaming/sc-3-a-1112074-ch1031697/default.aspx (30. 12. 2010)
-
Girard, Bruce. 2007. What is community media? [online] http://man.comunica.org/archives/101 (9. 12. 2010)
-
Glasgow Univesity Student Television. [online] http://www.mediauk.com/tv/341634/glasgow-university-student-television (14. 12. 2010)
-
Institucionalizace sociálněvědních oborů na Karlově Univerzitě: předchůdci Fakulty sociálních věd, její vznik a vývoj. [online] http://fsv.cuni.cz/FSV-413.html#5 (27. 12. 2010)
-
Internet 2. [online] http://www.cesnet.cz/provoz/internet2.html (22. 12. 2010)
-
Jak fungují komunitní média v Evropské unii. [online] http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/dv/691/691771/6917 71cs.pdf (25. 11. 2010)
-
Kalistová, Kateřina. 2010. Komunitní média: Hlas těch, co nejsou slyšet. [online] http://mam.ihned.cz/c4-10000011-48244510-100000_detail-komunitni-media-hlastech-co-nejsou-slyset (25. 11. 2010)
51
-
Kauza Liberec: Studentské televizní vysílání v roce 1991 (část 1.). [online] http://www.youtube.com/watch?v=yBWA5n7miik (27. 12. 2010)
-
Ministerstvo financí České republiky. [online] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_fond_technicke_asistence_56862.html (29. 12. 2010)
-
Mobilní televize DVB-H v Česku hned tak nebude . [online] http://www.mobilmania.cz/clanky/mobilni-televize-dvb-h-v-cesku-hned-taknebude/sc-3-a-1122000/default.aspx (30. 11. 2010)
-
NaSTA. [online] http://nasta.tv/ (14. 12. 2010)
-
Neon TV. [online] http://neon.utb.cz/ (31. 11. 2010)
-
Poisl, Zbyněk. 2006. Jak funguje analogové a digitální vysílání. [online] http://www.digizone.cz/clanky/jak-funguje-analogove-a-digitalni-vysilani/ (10. 11. 2010)
-
Průběžná zpráva o řešení projektu v roce 2003. [online] http://www.avc-cvut.cz/dokumenty/avc_zprava_2003.pdf (31. 11. 2010)
-
Rozdělení kmitočtového spektra. [online] http://www.lss.fd.cvut.cz/vyuka/tkms/soubor2 (18. 11. 2010)
-
Satelitní televize v České republice >Výhody a nevýhody satelitního příjmu. [online] http://satelit.digizone.cz/jake-jsou-vyhody-a-nevyhody-satelitu/ (30. 11. 2010)
-
Silicon Hill 2003. [online] http://www.siliconhill.cz/dokumenty/vz/vz2003.pdf (31. 12. 2010)
-
STREAMING – konec televize?[online] http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/technosfera/252-streamingkonec-televize/ (4. 1. 2011)
-
Střižna 5.31. [online] http://projekt.munimedia.cz/zazemi-projektu/strizna-5-31/ (31. 12. 2010)
-
Student Media Awards 2010. [online] http://www.guardian.co.uk/student-mediaawards-2010 (14. 12. 2010)
-
Student Television Awards. [online] http://www.rts.org.uk/Info_page_two_pic_2_det.asp?art_id=7667&sec_id=3475 (14. 12. 2010)
-
Student television channel uses GÉANT2 to bridge the Atlantic. [online] http://www.dante.net/server/show/conWebDoc.2122 (22. 12. 2010)
52
-
Studenti Karlovy univerzity startují internetovou televizi. [online] http://digiweb.ihned.cz/c1-36932380-studenti-karlovy-univerzity-startuji-prvnitelevizi (29. 12. 2010)
-
Šmíd, Milan. 2000a. Český kabel – historie a současnost. [online] http://www.louc.cz/louc4.html#%C4%8Desk%C3%BD (17. 11. 2010)
-
Šmíd, Milan. 2000b. Dočká se český krajan českého satelitu? [online] http://www.louc.cz/louc15.html#satel (17. 11. 2010)
-
Tv studio 5.30. [online] http://projekt.munimedia.cz/zazemi-projektu/tv-studio-5-30/ (31. 12. 2010)
-
Unicast. [online] http://cs.wikipedia.org/wiki/Unicast (4. 1. 2011)
-
Unicast, Broadcast, Multicast. [online] Zdroj: http://www.tcpipguide.com/free/t_MessageAddressingandTransmissionMethodsUnicastB roa.htm
-
UKáčko.cz sestavuje televizní tým. Připojte se! [online] http://www.ukacko.cz/tv (29. 12. 2010)
-
UK media. [online] http://www.ukmedia.cz/ (29. 12. 2010)
-
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o sdělovacích prostředcích v Evropě. [online] http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//TEXT+TA+P6-TA-2008-0456+0+DOC+XML+V0//CS (25. 11. 2010)
-
UTV13. [online] http://www.utv13.org/about/ ( 22. 12. 2010)
-
Wolf, Karel. 2006. Jan Gruntorád: Jednou z killer aplikací pro IPv6 by mohly být mobilní telefony. [online] http://www.lupa.cz/clanky/jan-gruntorad-jednou-z-killeraplikaci-pro-ipv6/ (23. 12. 2010)
-
York Student Television. [online] http://ystv.york.ac.uk/about/ (14. 12. 2010)
-
Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů. [online] http://www.rrtv.cz/cz/static/zakony/pdf/132-2010.pdf (30. 11. 2010)
-
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. [online] http://www.rrtv.cz/cz/static/zakony/pdf/231-2001.pdf (30. 11. 2010)
-
Zpráva o řešení projektu v roce 2004. [online] http://www.avc-cvut.cz/dokumenty/avc_zprava_2004.pdf (30. 11. 2010)
53
-
Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání 2007. [online] http://www.rrtv.cz/cz/files/zpravy/VZzprava_2007.pdf (24. 11. 2010)
-
ZUR367 Audio a video. [online] http://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2010/ZUR367 (31. 12. 2010)
-
ZUR371 Videožurnalistika. [online] http://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2010/ZUR371(31. 12. 2010)
-
ZUR 372 Web TV. [online] http://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2010/ZUR372 (31. 12. 2010)
Prameny -
E – mailový rozhovor s JUDr. Pavlem Foltánem, 4. 1. 2011
-
E – mailový rozhovor s Petrem Pulcem, 2. 1. 2011
-
Rozhovor s Mgr. Leo Nitčem, Brno, 16. 12. 2010
-
Rozhovor s Mgr. Tomášem Šulou, Zlín, 23. 11. 2010
54
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK -
AVC – Audiovizuální centrum
-
ČR – Česká republika
-
ČVUT – České vysoké učení technické
-
EU – Evropská unie
-
FEL – Fakulta elektrotechnická
-
FMK – Fakulta marketingových komunikací
-
FRVŠ – Fond rozvoje vysokých škol
-
FSS MU – Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
-
ICT – Institut komunikačních technologií
-
IPTV – Internet Protocol Television
-
KM – komunitní média
-
KMSŢ – Katedra mediálních studií a ţurnalistiky
-
NaSTA – National Student Television Association
-
OSTN – Open Student Television Network
-
RRTV – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
-
SGS – Studentská grantová soutěţ
-
SH – Silicon Hill
-
UK – Univerzita Karlova
-
UPOL – Univerzita Palackého v Olomouci
-
UTB – Univerzita Tomáše Bati
-
VB – Velká Británie
-
VOD – Video on demand
55
JMENNÝ REJSTŘÍK -
Bouček …………………………………………………………………………...11, 50
-
Diro, Miroslav ………………………………………………………………………..15
-
Diviš, Patrick………………………………………………………………………… 35
-
Foltán……………………………………………………………………... 3, 12, 40, 54
-
Girard …………………………………………………………………………….11, 51
-
Hartwig …………………………………………………………………………..17, 50
-
Kalistová, Kateřina ………………………………….…………………9, 10, 12, 50, 51
-
Kořínek, David ………………………………………………………………………28
-
Lokšík ……………………………………………………………………………..3, 14
-
Nitče …………………………………………….………3, 8, 28, 29, 33, 37, 40, 46, 54
-
Ondrůj, Roman ………………………………………………………………………28
-
Poisl ………………………………………………………………………….18, 19, 52
-
Prachař ……………………………………………………………………………….27
-
Pulc ………………………………………………………………...…30, 31, 40, 44, 54
-
Reifová …………………………………………………………………...17, 18, 19, 50
-
Rennie ………………………………………………………………………..10, 11, 50
-
Šmíd ……………………………………………………………………………...17, 53
-
Šrubař …………………………………………………………………………….22, 50
-
Šula ………………………………………………………...3, 26, 28, 33, 34, 36, 50, 54
-
Wolf ……………………………………………………………………………...14, 53
SEZNAM OBRÁZKŮ -
Obr. č. 1 – Analogový signál…………………………………………………………17
-
Obr. č. 2 – Digitální signál.………………………………………………………...…18
-
Obr. č. 3 – Unicast, Broadcast, Multicast………………………………………….....23
-
Obr. č. 4 – Původní logo Neon TV…………………………………………………...37
-
Obr. č. 5 - Redesign loga Neon TV v roce 2009.…………………………………….37
-
Obr. č. 6 – Logo Munimedia…………………………………………………………37
-
Obr. č. 7 – Logo Audiovizuálního centra studentů ČVUT…………………………..38
56
