ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU

ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU

Ing. Milan Damborský, Ph.D. a kol. Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3 www.vse.cz

Praha, srpen 2013

Milan Damborský a kol.

Vysoké škola ekonomická v Praze

Obsah

AUTORSKÝ TÝM

3

ÚVOD

4

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

5

TRH ZBOŽÍ A SLUŽEB

6

BANKY VE ČTYŘSTRANNÉM SYSTÉMU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB

7

OBECNÉ DOPADY MOŽNÉ REGULACE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU

9

FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉHO TRHU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB

12

APLIKACE DO MODELU OLIGOPOLNÍ STRUKTURY

26

VÝVOJ TRHU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB V ČESKÉ REPUBLICE

27

ZÁVĚR

32

POUŽITÉ ZDROJE

34

-2-



Autorský tým Studie byla vytvořena výzkumným týmem působícím na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze pod vedením hlavního autora Milan Damborského. Dalšími členy zpracovatelského týmu byly Polina Petková a Táňa Hornychová. Milan Damborský působí na Středisku regionálních a správních věd jako zástupce ředitele zodpovědný za realizaci výzkumných a odborných projektů. Specializuje na problematiku investiční atraktivnosti, veřejné podpory a regulace. Mimo jiné se podílel na přípravě nového zákona o investičních pobídkách. Realizoval několik výzkumných projektů a přednášek v rámci Střední Evropy, Pobaltí i Latinské Ameriky. Polina Petkova je absolventkou magisterského studijního programu Management a strategické plánování ve veřejném sektoru v Soulu, Jižní Korea a magisterského studijního oboru Regionální studia na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. V rámci své pracovní kariéry se věnuje tzv. consultingu, neboli poradenství firem v oblasti rozvoje byznysu a zahraničních investic na území České a Slovenské republiky. Dále rozšiřuje a prohlubuje své znalosti v oblasti investičního a podnikatelského prostředí v zemích Visegrádské čtyřky, Balkánu, Ukrajiny a Ruska. Taťána Hornychová je absolventkou magisterského studijního programu Regionalistika a veřejná správa na Vysoké škole ekonomické v Praze a v současnosti studentkou doktorského programu na Katedře Ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Věnuje se zejména problematice přímých zahraničních investic. Dále pracuje jako lektorka angličtiny a francouzštiny. Středisko regionálních a správních věd (dále jen „SRSV“) vzniklo jako výzkumná platforma pro oblasti regionální rozvoj, evropská integrace, veřejná správa a oblasti související. Středisko regionálních a správních si klade za cíl poskytovat veřejnému i soukromému sektoru odbornou podporu pro jejich činnost. V současnosti své služby poskytuje např. Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Středisko regionálních a správních věd spolupracuje s řadou renomovaných organizací, jako jsou například Sdružení pro zahraniční investice (AFI) či CzechTop100.

-3-



Úvod Předložená studie si klade za cíl zhodnotit význam mezibankovního poplatku („interchange fee“) pro rozvoj trhu bezhotovostních služeb s důrazem na situaci v České republice. Provedené analýzy vychází z oficiálních statistik Evropské centrální banky. Mezibankovní poplatek představuje procentuální a/nebo paušální poplatek při transakci platební kartou, kterou hradí banka obchodníka bance držitele platební karty (zákazníka).Autorský tým se před realizací studie seznámil s již publikovanými pracemi. Jedná se zejména od následující studie. The Analysis of the Correlation between the Level of the Bank Fees for Cards and the number of aktive Cards, conducted with the help of the „Pearson“ coefficient (Julia, 2010) Výzkum se zaměřuje na situaci v Rumunsku. Pomocí korelační analýzy zkoumá vztah mezi počtem aktivních (debetních i kreditních) karet a úrovní bankovních poplatků za karty. Korelace vyšla velmi slabá, což znamená, že na úroveň bankovních poplatků mají vliv jiné faktory, než je počet karet (typ a počet vydaných karet, počet transakcí). Potential Effects of an Increase in Debit Card Fees (Stavins, 2011) Článek se zabývá možnými dopady zvýšení poplatků za debetní karty a vedení bankovních účtů. Debetní karta je substitutem karty kreditní (zvýšení poplatků za debetní karty vede spotřebitele k pořízení kreditní karty) a zvýšení jednorázových poplatků za pořízení debetní karty může vést k výraznému poklesu počtu vydaných karet. A Puzzle of Card Payment Pricing: Why Are Merchants Still Accepting Card Payments? (Hayashi, 2004) Článek porovnává poplatky v Austrálii pro jednotlivé karty podle vydavatelů. V hlavní části provádí autor matematické výpočty pro (ne)elastickou poptávku, monopol a duopol. V závěru uvádí tři možná vysvětlení pro zvyšující se poplatky (1) nepružná tvorba cen ze strany obchodníků, (2) snižování nebo zvyšování poplatků pro majitele kreditních karet a (3) změny tržního prostředí. Obchodníci většinou respektují způsob platby zákazníka, což umožňuje vydavatelům karet zvýšit poplatky za transakce a zároveň nabídnout držiteli karty slevu (výhody při používání karet). Obchodníci nemají jinou možnost, než platbu kartou přijmout – tedy až do chvíle, než mu výše poplatků nezačne vytvářet ztrátu. Why payment card fees are biased against Retailers (Wright, 2012) Článek se zaměřuje zejména na regulaci mezibankovních poplatků. Autoři studie doporučují nastavit poplatky na základě alternativních nákladů vyplývajících z použití hotovosti. Omylem je stanovovat cenu mezibankovního poplatku na základě nákladů vydavatele karty. -4-



The effects of the mandatory decrease of interchange fees in Spain (Iranzo a kol., 2012) Studie analyzuje dopady regulace mezibankovních poplatků na španělském trhu bezhotovostních platebních služeb. Autoři tuto regulaci jednoznačně shledávají jako negativní a v konečném důsledku nevýhodnou pro všechny zúčastněné subjekty vč. držitelů karet a obchodníků. Competing Payment Schemes (Guthrie, Wright, 2007) V článku je popsán model konkurenčních platebních systémů. V podstatě je prezentován nový model analyzující, jak konkurence mezi platebními asociacemi a mezi obchodníky ovlivňuje výběr mezibankovních poplatků a strukturu poplatků účtovaných držitelům karet a obchodníkům. Why Do Payment Card Networks Charge Proportional Fees? (Shy, Wang, 2011) Studie se zaměřuje na vysvětlení, proč kartové asociace preferují “interchange fee“ jako podíl na hodnotě platby místo fixního poplatku. V článku je ukázáno, že tento systém přináší kartovým asociacím a obchodníkům vyšší zisk plynoucí z jejich tržní pozice.

Teoretická východiska Čtyřstranný platební systém zahrnuje několik vzájemně propojených dílčích trhů. Z hlediska veřejnosti je nejbližším (1) trh zboží a služeb, kde na straně nabídky působí obchodníci a na druhé straně zákazníci, pro potřeby studie jsou v roli držitelů karet. Další dva dílčí trhy čtyřstranného systému jsou orientovány na služby pro nebankovní zákazníky. Jsou to služby nabízené bankami současným i potenciálním držitelům platebních karet (2) a služby nabízené bankami obchodníkům (3). Čtvrtý dílčí trh tvoří mezibankovní služby zajišťující transakce mezi jednotlivými bankami (více viz Schéma č. 1). Schéma č. 1: Čtyřstranný systém bezhotovostních plateb mezibankovní poplatek Banka vydavatele platební karty služby platební karty

cena platební karty a další poplatky

Banka obchodníka

transakce

služby bezhotovostních nákupů

cena platebních služeb

cena zboží

Držitel karty

Obchodník zboží a služby

Zdroj: Autoři dle Juan a kol. 2013 -5-



Trh zboží a služeb Držitel karty se pohybuje na dvou dílčích trzích. Prvním dílčím trhem je trh zboží a služeb. Druhým je trh bankovních služeb pro držitele platebních karet. Oba trhy jsou typické vysokým podílem oligopolů. Už v 70. minulého století Holland (1976) tvrdil, že 1 až 2 procenta firem vytvoří více než 50 procent hodnoty celkové světové produkce. Model smithovské dokonalé konkurence je v současném prostředí velmi omezený. Tržní mechanismy v podmínkách dokonalé konkurence a oligopolu mají významné odlišnosti, jak lze doložit na Grafech č. 1 a 2. Přestože oligopolní struktura představuje poměrně stabilní systém, jedná se o otevřený systém, do kterého vstupují další subjekty. V případě České republiky se v současnosti jedná o nízkonákladové banky, které se snaží získat podíl na trhu zajišťující dostatečnou efektivnost služeb. Graf č. 1: Fungování firmy v podmínkách dokonalé konkurence cena (P)

MC (MC)

AC

tržní cena

0

MR

rovnovážný stav

množství (Q)

Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) Průměrné jednotkové náklady (AC) představují celkové náklady dělené množstvím uplatněných jednotek. Mezní náklady (MC) představují náklady na dodatečně uplatněnou jednotku (poslední jednotku). Mezní příjmy (MR) představují příjmy z dodatečně uplatněné jednotky (poslední uplatněné jednotky). Pro model dokonalé konkurence platí následující předpoklady. Existuje velký počet kupujících a prodávajících, a tak nikdo z nich nemůže ovlivnit celkové množství a tím pádem ani cenu. Produkce je homogenní. Náklady na vstup do odvětví a výstup z odvětví jsou nulové. Na trhu je dokonalá informovanost. Neexistuje renta plynoucí z technologického náskoku či speciálních administrativních povolení. Všechny subjekty se chovají racionálně a maximalizují svůj zisk (v případě firmy) a užitek (v případě spotřebitele). Při těchto předpokladech fungování trhu odpovídá Grafu č. 1. -6-



Naproti tomu v podmínkách, kdy rozsah produkce jedné firmy ovlivňuje celkové množství vyráběného zboží, lze situaci charakterizovat Grafem č. 2. Graf č. 2: Fungování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence cena (P)

MC

AC

tržní cena množství (Q) 0

MR

Poptávka firmy (D)

Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) V tomto tržním systému mohou firmy zvýšit cenu svého produktu snížením nabízeného množství. V takových podmínkách však nedochází k minimalizaci průměrných nákladů. I přes tuto skutečnost ovšem není možné konstatovat, že firma v nedokonalé konkurenci je méně efektivní než v podmínkách dokonalé konkurence. Průměrné náklady v nedokonalé konkurenci mohou být ovlivněny úsporami z rozsahu a tak může být jejich výsledná cena nižší než v podmínkách dokonalé konkurence. Na trhu statků a služeb je soulad poptávky a nabídky zajišťován cenou. Z hlediska spotřebitele je cena platebních služeb dána cenou platební karty a dalšími poplatky (např. za položku na výpisu z účtu apod.). Mezibankovní poplatek ani poplatek pro obchodníka do rozhodování spotřebitele nevstupuje, neboť z pohledu spotřebitele nevstupuje do ceny zboží či služby1.

Banky ve čtyřstranném systému bezhotovostních plateb Banky působí na trhu platebních služeb pro držitele karty (spotřebitele) a trhu služeb pro obchodníky. Na jedné straně je motivací bank na tomto trhu dosáhnout maximálního zisku z prodeje a používání platebních karet. Na straně druhé je rozhodování bank ovlivněno poplatkem obchodníka, který tlačí na snížení ceny platebních karet, resp. platebních 1

V České republice není tento poplatek obvykle připočítán k ceně a poplatek je hrazen jinými subjekty. Velmi výjimečně je zákazníkům účtován poplatek obchodníka.

-7-



prostředků. Jinak řečeno, více vydaných karet dává předpoklad pro zvýšení tržeb, které determinují příjmy plynoucí z poplatku obchodníka. Banky tak mají reálnou motivaci vydávat bankovní karty za poplatek, jehož výše nedosahuje tržní ceny (či dokonce nákladů) při abstrahování od poplatku obchodníka. Tuto situaci zjednodušeně vyjadřuje Graf č. 3. Graf č. 3: Dopad existence poplatku obchodníka na cenu vydané platební karty cena (P)

nabídka platebních karet původní

nabídka platebních karet při implementaci poplatku obchodníka do rozhodovacího procesu

tržní cena původní poptávka pro platebních kartách resp. platebních prostředcích

tržní cena pod vlivem poplatku obchodníka 0 Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model)

množství vydaných platebních karet (Q)

Vzhledem k motivaci bank vyplývající z poplatku obchodníka dochází při standardních tržních mechanismech ke snížení ceny (poplatku) za vydání platební karty (platebního prostředku) a s tím související zvýšení množství platebních karet (platebních prostředků) mezi spotřebiteli. Stejným způsobem jsou banky motivovány k podpoře platebních terminálů mezi obchodníky. Motivace obchodníka Obchodník je motivován maximalizovat svůj zisk prostřednictvím tržeb. Vzhledem k tomu, že část spotřebitelů preferuje platbu kartou před využitím hotovosti, je pro maximalizaci tržeb obchodník motivován k zavedení platebního terminálu. Naopak poplatek obchodníka představuje pro obchodníky demotivační prvek pro akceptaci platebních karet, který představuje náklady. Je tedy velmi logické, že obchodníci jsou motivováni k podpoře snížení poplatku obchodníka. Z výše uvedeného textu lze identifikovat protichůdné efekty působení poplatku obchodníka. Zatímco pro banky představuje tento poplatek motivační faktor pro další rozvoj bezhotovostního platebního systému, pro obchodníky je tomu naopak. Úkolem tržního mechanismu je tak zajištění optimální výše. Fungování tohoto tržního mechanismu popisuje následující text. Zatímco poptávkovou stranu trhu s bezhotovostními službami tvoří velký počet malých subjektů (držitelé karet a obchodníci), nabídkovou stranu lze charakterizovat spíše jako oligopolní strukturu (tvoří ji banky).

-8-



Obecné dopady možné regulace mezibankovního poplatku Stanovení maximálního mezibankovního poplatku regulací lze do modelů implementovat ve formě cenového stropu. Mezibankovní poplatek je cenou bezhotovostních plateb mezi bankami, tedy za přijetí karty vydávající banky v síti obchodníků napojených na určitou jinou banku. V případě, že je uvažován nejjednodušší tržní model zahrnující poptávku. Pro nabídku lze nalézt tři základní alternativy, kterými jsou (a) cenový strop stanovený nad tržní cenou, (b) cenový strop stanovený na úrovni tržní ceny a (c) cenový strop stanovený pod tržní cenou. V případě, že je strop stanoven nad tržní cenou (a) je tento způsob regulace v lepším případě naprosto neúčinný. V horším případě jej banky vnímají jako povzbuzení pro zvýšení ceny. Význam tohoto podnětu je tím silnější, čím je menší informovanost na trhu. V případě, že je cena stanovena na úrovni tržní ceny, je tato regulace zbytečná (b). Tato situace je však pouze dočasná, protože cenový strop na úrovni tržní ceny existuje pouze krátkodobě. Největší dopad na tržní procesy má stanovení ceny pod její tržní úrovní (c). Graf č. 4: Cenový strop cena (P)

nabídka (S)

poptávka (D)

(a) (b) (c) 0

množství (Q)

Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) Tento statický přístup však ne příliš dobře vysvětluje roli administrativně stanoveného stropu mezibankovního poplatku. Snížení tohoto poplatku je demotivující pro banky (z mezibankovního poplatku jsou generovány prostředky pro rozvoj systému). Ty jsou po snížení mezibankovního poplatku méně motivovány k rozvoji bezhotovostního platebního systému. Za předpokladu, že mezibankovní poplatek determinuje rentabilitu systému (zejména z hlediska vydávající banky), lze očekávat, při zafungování tržních mechanismů a ceteris paribus, posun nabídkové křivky platebních prostředků, což dokresluje Graf č. 5.

-9-



Graf č. 5: Dopad existence mezibankovního poplatku na cenu vydané platební karty a počet platebních terminálů nabídka platebních karet při snížení mezibankovního poplatku

cena (P)

původní nabídka platebních karet

růst tržní ceny

poptávka po platebních kartách množství (Q)

0 Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model)

Kauzální vazby v systému bezhotovostních plateb lze v obecné podobě charakterizovat následujícím modelem (Schéma č. 2). Schéma č. 2: Kauzální důsledky stanovení stropu mezibankovního poplatku pod tržní úroveň stanovení stropu mezibankovního poplatku pod tržní úroveň pokles zájmu bank o rozvoj bezhotovostního platebního systému snížení investic do technologického rozvoje snížení financování marketingových aktivit zvýšení ceny ostatních služeb bezhotovostního platebního systému

zpomalení rozvoje bezhotovostního platebního systému

nedosažené úspory z rozsahu

stagnace cen (místo poklesu) bezhotovostních plateb

stagnace objemu bezhotovostních plateb Zdroj: autoři - 10 -



V případě trhu, který lze charakterizovat oligopolním modelem, se prostředí stává ještě rigidnějším, protože vedle přirozeně vznikající strnulosti se zde přidává strnulost daná administrativními pravidly. V krátkém období tak dochází ke snížení ceny. V dlouhém období však tato regulace způsobí nárůst cen, protože zpomalí rozvoj oboru a zamezí tak realizaci úspor z rozsahu. Graf č. 6: Regulace mezibankovního poplatku v podmínkách oligopolu cena (P)

MC

AC cenový strop množství (Q) 0

MR

Poptávka firmy (D)

Zdroj: autoři Ačkoliv je regulovaná cena nad úrovní jednotkových nákladů, motivace bankovního sektoru na rozvoj bezhotovostních služeb se v důsledku sníženého potenciálního zisku oslabila. Rozvoj trhu se tak zpomalí. Graf č. 7: Srovnání situace s regulací a bez regulace MC

cena (P) MR

MC2 AC cenový strop AC2 množství (Q)

0

Zdroj: autoři Administrativně stanovená cena v dlouhém období tvoří překážku rozvoje oboru a v konečném důsledku vede ke zvýšení ceny. Tučná čára představuje cenový strop a s tím související „množství“, které v daném případě indikuje rozvoj trhu (měřeno např. počtem terminálů či platebních karet). Vzhledem k tomu, že banky mají menší motivaci investovat do trhu, nedochází k úsporám z rozsahu a posunu nákladových křivek směrem dolů. - 11 -



Fungování evropského trhu bezhotovostních plateb Další část studie se zaměřuje na implementaci teoretické báze do reálné situace v EU27 a České republiky s cílem zhodnotit možné dopady regulace mezibankovního poplatku. Nejprve je zhodnocen vývoj a stav trhu bezhotovostních platebních služeb v kontextu vývoje v EU. Nejvyšší počet transakcí kartou2 na osobu (mezi státy EU27) vykazují skandinávské státy Dánsko, Švédsko, Finsko a dále Velká Británie a překvapivě také postkomunistické Estonsko. Česká republika se umístila mezi posledními pěti státy. Nižší počet transakcí dosahují už jen balkánské státy Rumunsko, Bulharsko a v krizích se pohybující Řecko a Maďarsko. Tabulka č. 1: Počet transakcí kartou na osobu (absolutní roční hodnoty) P.č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Stát Dánsko Švédsko Finsko Velká Británie Estonsko Nizozemsko Lucembursko Francie Portugalsko Belgie Irsko EU Eurozóna Slovinsko Lotyšsko Rakousko Španělsko Kypr Německo Litva Malta Slovensko Polsko Itálie Česká republika Maďarsko Řecko Rumunsko Bulharsko

2007

2008

2009

2010

2011

156,07 159,38 173,58 118,06 97,46 103,5 94,63 96,34 89,8 81,1 60,09 55,36 52,58 51,72 33,68 38,03 43,36 33,32 26,11 21,92 19,94 13,5 12,11 22,39 12,54 13,4 6,93 2,25 1,35

170,42 182,75 186,7 123,7 110,62 114 102,85 102,01 94,73 87,23 71,59 59,59 56,13 53,73 41,98 41,3 46,02 37,88 28,17 26,49 24,56 16,15 15,13 23,33 14,14 16,57 7,59 3,52 1,67

179,95 194,86 168,39 132,46 115,99 125,12 109,33 107,38 100,59 92,44 72,38 63,27 58,22 54,31 43,34 45,87 46,96 38,91 30,04 27,85 27,16 21,11 18,45 24,45 16,7 18,31 7,49 4,02 1,67

196,54 202,45 193,91 141,45 124,89 22,11 30,01 114,03 57,03 98,03 74,47 68,13 62,49 57,03 42,6 110,03 49,64 24,84 32,76 48,55 50,26 23,85 4,78 24,84 20,28 128,11 6,99 4,78 2,74

215,6 206,66 202,66 157,82 147,28 146,44 137,74 121,35 116,19 105,15 75,54 73,88 66,78 58,85 55,45 53,01 51,73 45,19 36,05 33,23 33,03 28,05 26,88 25,79 25,54 23,21 6,62 6,11 3,77

Zdroj: Autoři dle dat ECB 2

Jedná se o počet transakcí realizovaných u obchodníků, tj. bez výběrů hotovosti.

- 12 -



Z hlediska počtu vydaných platebních karet na osobu vykazuje nejvyšší hodnoty Lucembursko3 následované Velkou Británií, Belgií, Nizozemskem a Portugalskem. Česká republika se umístila mezi státy EU27 na 23. místě s méně než jednou platební kartou na osobu. Nižší hodnotu dosahují už jen Itálie, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Tabulka č. 2: Počet vydaných platebních karet na osobu P.č.

Stát

2007

2008

2009

2010

2011

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Lucembursko Velká Británie Belgie Nizozemsko Portugalsko Malta Německo Slovinsko Španělsko Finsko Irsko Kypr EU Francie Eurozóna Dánsko Estonsko Rakousko Litva Švédsko Lotyšsko Řecko Bulharsko Slovensko Česká republika Itálie Maďarsko Polsko Rumunsko

1,84 2,7 1,65 1,92 1,69 1,36 1,5 1,5 1,67 1,22 1,18 1,36 1,4 1,44 1,37 0,99 1,31 1,16 1,14 1,07 1,04 1,28 0,94 0,88 0,87 0,68 0,83 0,68 0,53

1,92 2,74 1,75 1,88 1,83 1,47 1,53 1,59 1,69 1,35 1,07 1,42 1,45 1,46 1,41 1,12 1,37 1,2 1,26 1,16 1,11 1,33 1,06 0,96 0,91 0,76 0,86 0,77 0,62

2 2,63 1,78 1,83 1,8 1,55 1,58 1,57 1,64 1,35 1,07 1,41 1,44 1,48 1,4 1,25 1,37 1,24 1,29 1,17 1,1 1,34 1,01 0,94 0,88 0,74 0,85 0,85 0,6

2,64 2,65 1,79 1,83 1,76 1,65 1,59 1,65 1,57 1,39 1,12 1,49 1,45 1,48 1,41 1,35 1,34 1,29 1,3 1,18 1,16 1,24 1,01 0,95 0,9 0,82 0,85 0,82 0,59

3,27 2,63 1,82 1,82 1,79 1,76 1,62 1,53 1,5 1,46 1,45 1,45 1,45 1,42 1,41 1,36 1,33 1,32 1,21 1,21 1,13 1,09 1,07 0,98 0,92 0,88 0,85 0,83 0,62

13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Zdroj: Autoři dle dat ECB

3

V daném případě je však údaj velmi zkreslený. Řada statistik uvádí, že na počtu zaměstnaných v Lucembursku se více než třetinou podílí zahraniční pracovníci, kteří tak významně ovlivňují ukazatele přepočítané na počet obyvatel.

- 13 -



Nejvyšší podíl hodnot platebních transakcí vyjádřený podílem na HDP vykazuje Velká Británie, dále Portugalsko a dále Dánsko, Švédsko a Estonsko. Naopak nejnižší podíl vykazují Bulharsko, Řecko, Rumunsko, Maďarsko a Litva. Česká republika dosahuje 6. nejnižšího podílu. Tabulka č. 3: Hodnota kartových transakcí vyjádřená podílem na HDP (v %) P.č.

Stát

2007

2011

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Velká Británie Portugalsko Dánsko Švédsko Estonsko Francie Finsko Kypr Belgie Nizozemsko EU Irsko Malta Lucembursko Slovinsko Eurozóna Lotyšsko Slovensko Španělsko Rakousko Itálie Německo Polsko Česká republika Litva Maďarsko Rumunsko Řecko Bulharsko

26,84 21,32 19,73 19,61 15,85 16,46 17,91 15,46 14,52 14,08 13,24 12,51 9,32 9,58 10,88 10,48 9,57 7,73 9,17 7,08 8,3 5,91 4,67 3,97 5,82 4,62 1,99 3,84 2,28

33,1 32,61 22,54 21,93 19,74 19,71 19,06 18,58 17,12 15,99 15,15 15,07 13,45 13,23 12,73 12,17 11,66 11,17 10,09 9,29 7,76 7,24 6,92 6,54 6,38 6,38 3,53 3,04 2,92

11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.


- 14 -



Nejvyšší počet bankomatů na 1 milion obyvatel vykazuje Portugalsko, Belgie, Španělsko, Německo a Velká Británie. Naopak nejnižší počet je na Slovensku, Finsku, Litvě a Švédsku. Vůbec nejnižší počet v EU27 dosahuje Česká republika. Tabulka č. 4: Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel P.č.

Stát

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Portugalsko Belgie Španělsko Německo Velká Británie Rakousko Eurozóna Lucembursko Slovinsko Francie EU Itálie Kypr Bulharsko Řecko Irsko Estonsko Lotyšsko Rumunsko Dánsko Maďarsko Nizozemsko Malta Polsko Slovensko Finsko Litva Švédsko Česká republika

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

2007 1 487,04 1 454,15 1 350,19 920,91 1 040,83 976,39 939,95 927,47 813,82 817,92 820,92 810,32 716,19 592,06 653,54 742,2 690,55 504,07 346 573,08 426,22 521,8 396,1 302,81 401,37 608,47 395,19 337,23 325,21

2008 1 575,16 1 444,81 1 353,57 946,58 1 041,01 917,17 966,38 942,43 856,1 831,49 849,77 873,44 766,69 670,57 759,72 766,16 692,07 562,19 429,96 561,36 460,54 526,4 402,64 356,1 416,21 604,32 438,05 350,98 326,57


- 15 -

2009 1 618,91 1 415,29 1 336,27 969,6 1 006,47 953,36 972,05 941,08 874,78 851,85 862,39 902,75 816,71 721,28 813,28 760,06 686,36 585,3 451,89 533,5 473,73 514,71 432,5 416,3 420,65 548,43 462,06 356,92 340,56

2010 1 657,56 1 431,22 1 286,29 1 008,81 1 014,05 960,21 965,86 926,15 885,39 867,62 863,8 849,09 802,62 758,93 765,24 729,49 682,04 648,67 471,37 518,21 484,3 476,7 444,66 442,61 430,76 533,06 477,97 358,39 355,8

2011 1 623,92 1 436,24 1 241,04 1 030,22 1 026,05 969,37 965,8 930,32 898,8 892,51 869,74 853,36 809,74 776,52 756,06 710,83 656,62 587,29 515,61 501,89 491,98 467,26 465,6 458,41 442,02 415,97 405,03 377,67 373,23



Nejvyšší počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel vykazuje Finsko, Irsko, Řecko, Španělsko a Malta. Naopak nejnižší podíl dosahují Rumunsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko. Česká republika má 7. nejnižší podíl. Tabulka č. 5: Počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel P.č.

Stát

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Finsko Irsko Řecko Španělsko Malta Kypr Portugalsko Lucembursko Dánsko Estonsko Francie Švédsko Velká Británie Itálie Eurozóna EU Nizozemsko Slovinsko Belgie Rakousko Lotyšsko Litva Česká republika Německo Bulharsko Maďarsko Slovensko Polsko Rumunsko

15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

2007 25 526,12 16 337,56 34 635,50 30 124,04 21 636,23 24 865,71 19 076,50 18 816,17 15 882,60 16 580,01 19 481,81 20 477,92 17 229,33 20 536,77 17 747,42 15 234,50 13 675,67 17 711,39 11 473,07 12 576,87 9 033,26 8 166,84 7 648,98 6 880,82 6 383,88 5 427,23 5 137,52 4 895,84 3 310,26

2008 28 795,12 16 619,14 37 787,96 31 162,12 24 975,74 24 583,09 21 286,88 19 479,61 20 029,13 17 846,22 21 464,80 21 125,38 17 833,87 22 303,83 19 055,78 16 323,71 14 257,13 18 551,71 11 664,36 12 811,89 10 273,81 11 973,14 5 536,50 7 221,07 7 082,54 6 055,08 6 015,14 5 570,84 4 208,34


- 16 -

2009 32 965,59 17 904,94 37 801,16 30 324,86 27 636,70 23 992,43 21 395,54 18 833,76 19 864,22 21 584,36 23 417,57 19 082,97 24 233,74 19 587,80 17 134,75 14 779,31 17 985,36 12 518,72 14 791,75 10 569,07 11 606,58 7 415,25 7 883,08 7 837,57 7 079,96 6 636,88 6 043,46 4 588,83

2010 37 476,23 17 874,26 36 515,48 30 148,66 28 804,23 26 174,66 25 343,60 19 904,26 19 323,93 22 008,86 21 658,88 20 119,75 20 234,20 19 139,26 17 075,43 15 566,11 17 386,59 12 703,76 12 831,70 11 370,60 11 207,86 9 218,95 8 295,07 8 064,73 7 844,08 6 896,91 6 616,18 4 995,12

2011 37 680,51 34 095,46 31 995,98 29 546,13 28 804,23 28 211,97 25 733,40 24 555,11 22 525,59 22 213,85 22 151,28 21 735,97 21 687,53 20 650,54 19 390,50 17 584,32 16 752,46 16 645,56 12 837,31 12 753,62 12 020,61 11 841,71 9 731,95 8 693,09 8 637,27 8 489,81 7 306,47 7 004,67 5 852,27



Nejvyšší hodnotu plateb v POS terminálech na obyvatele (tuzemské karty, EUR) dosahuje Velká Británie, Dánsko, Finsko, Švédsko a Lucembursko. Naopak nejnižší hodnotu vykazuje Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Litva a Polsko. Česká republika je na 21. místě. Tabulka č. 6: Hodnota plateb v POS terminálech na obyvatele (tuzemské karty, EUR) P.č.

Stát

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Velká Británie Dánsko Finsko Švédsko Lucembursko Francie Nizozemsko Portugalsko Irsko Belgie EU Eurozóna Kypr Itálie Německo Španělsko Estonsko Slovinsko Rakousko Malta Maďarsko Česká republika Lotyšsko Slovensko Polsko Litva Řecko Rumunsko Bulharsko

12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 23. 24. 25. 26. 27.

2007 8 511 7 343 6 074 5 172 5 103 4 662 4 465 3 347 5 394 4 107 2 955 2 511 1 965 1 295 1 558 1 972 1 706 1 651 1 514 932 957

2008 7 802 7 106 2 032 5 402 5 374 4 944 4 812 3 651 5 766 4 361 2 907 2 540 2 407 1 049 1 645 2 027 1 902 1 855 1 657 1 121 1 025

2009 7 218 6 717 5 576 5 097 5 451 5 031 4 842 3 944 5 180 4 531 2 980 2 788 2 322 1 902 1 699 1 919 1 679 1 835 1 728 1 209 847

2010 8 042 7 234 6 572 5 882 5 756 5 337 5 121 4 959 5 096 4 796 3 251 2 989 2 417 1 998 1 844 1 990 1 746 1 930 1 895 1 303 939

2011 8 736 7 445 6 716 6 714 5 744 5 741 5 220 5 188 5 157 5 006 3 525 3 220 2 608 2 338 2 033 2 031 2 007 1 980 1 963 1 804 1 029

487

648

643

666

917

636 362 355 372 465 73 87

749 398 471 460 488 118 120

584 456 440 412 527 121 105

587 531 550 412 483 130 107

718 640 618 501 431 163 152


- 17 -



Nejvyšší hodnoty plateb na jeden POS terminál dosahují Velká Británie, Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko. Naopak nejnižší hodnotu vykazují Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Litva a Malta. Tento ukazatel je klíčovým ukazatelem efektivnosti terminálů. Česká republika je na 16. místě. Tabulka č. 7: Hodnota plateb na jeden POS terminál (tuzemské karty, v tis. EUR) P.č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Stát Velká Británie Belgie Dánsko Nizozemsko Švédsko Francie Německo Lucembursko EU Portugalsko Finsko Eurozóna Irsko Rakousko Maďarsko Slovinsko Itálie Česká republika Estonsko Kypr Polsko Slovensko Španělsko Lotyšsko Malta Litva Rumunsko Bulharsko Řecko

2007 492,33 356,72 461,31 326,09 251,61 238,78 226,59 269,37 193,56 175,31 237,41 144,6 326,15 120,11 176,45 92,83 62,79

2008 436,03 372,47 353,73 336,85 254,7 229,88 228,06 273,23 177,72 171,41 70,4 135,76 343,69 128,98 169,39 99,4 46,86

2009 377,05 360,68 355,99 326,86 216,66 232,64 215,82 252,53 173,71 164,29 168,74 142,73 288,18 116,74 119,78 101,51 78,28

2010 398,21 376,02 362,72 328,24 270,5 241,87 222,4 225,2 190,18 189,46 174,96 156,58 284,65 147,46 119,79 111 98,51

2011 401,4 390,79 330,03 310,98 308,02 258,44 233,76 230,95 200,25 200,11 177,83 165,83 153,96 153,65 121,42 118,79 112,99

63,5 103,05 79,48 72,63 70,2 64,89 70,54 43,13 45,64 22,12 13,68 13,4

116,55 106,65 96,95 84,57 66,1 64,6 72,85 44,81 38,64 28,18 17,13 12,89

86,51 84,59

72,2 90,19

72,73 68,67 63,16 55,48 43,68 35,56 26,54 13,54 13,9

83,12 76,83 65,89 55,32 45,13 37,13 26,01 13,38 13,21

93,72 90,32 90,22 89,04 86,84 68,79 60,4 40,18 28,05 17,42 13,45

Zdroj: Autoři dle dat ECB Provázanost statistik vztahující se k výše uvedeným ukazatelům charakterizuje Tabulka č. 8. Nejvyšší korelační koeficient dosahuje v počtu transakcí na osobu a hodnotě plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty), hodnoty 0,89. Vysoký korelační koeficient vykazuje hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) a hodnota plateb v POS terminálech na terminál (tuzemské karty), která dosahuje hodnoty 0,86. V daném případě se

- 18 -



fakticky jedná o transformovaný ukazatel. Celkově lze hodnotit vzájemnou provázanost hlavních ukazatelů jako velmi vysokou. Tabulka č. 8: Korelační tabulka hlavních ukazatelů

Počet transakcí na osobu Vydané karty na osobu

Hodnota plateb Hodnota plateb v POS v POS terminálech na terminálech na osobu terminál (tuzemské (tuzemské karty) karty)

Vydané karty na osobu

Hodnota kartových transakcí podíl na HDP

Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel

Počet terminálů na 1 mil. obyvatel

0,48

0,77

0,02

0,44

0,89

0,74

0,53

0,44

0,38

0,63

0,56

0,34

0,45

0,82

0,68

0,17

0,23

0,31

0,51

0,11

Hodnota karetních transakcí podíl na HDP Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel Počet terminálů na 1 mil. obyvatel Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty)

0,86

Zdroj: Autoři dle dat ECB V další části je zhodnocena vazba mezi výší mezibankovních poplatků. Autoři vychází z veřejně dostupných dat společnosti MasterCard, která jsou uvedena v Tabulce č. 9. Jako výchozí jsou brány poplatky „MasterCard Consumer Card Interchange Fees, Intra-Country, General, Chip&PIN“. Fixní část poplatku je převedena na EURO dle kursu Evropské centrální banky. Do analýzy nejsou zařazeny státy Dánsko, Portugalsko, Rakousko a Kypr, kde jsou poplatky stanoveny individuálně dle jednotlivých bank, tj. není zřejmé, jaká je sazba poplatku. A dále Španělsko, Finsko a Německo, kde daná sazba není zveřejněna.

- 19 -



Tabulka č. 9: Poplatky společnosti MasterCard Base Euro

Pay Pass

Euro

Chip & Enhanced Merchant Full Euro Euro Euro Euro PIN Electronic UCAF UCAF

Belgie

1,20

0,80

0,80

0,95

0,95

1,15

Bulharsko

1,00

0,90

0,80

0,80

0,80

0,80

Česká republika

1,50

1,20

1,10

0,80

1,10

Estonsko

0,95

0,60

0,80

0,75

0,85

Francie

0,65

0,38 0,04

0,47

Irsko

1,20

0,80

0,80

0,95

0,95

1,15

Itálie

1,20

0,50 0,02

0,70

0,80

0,95

1,15

Litva

1,35

1,00

1,00

1,15

1,15

1,25

Lotyšsko

1,13

0,60

0,73

0,88

0,88

1,08

Lucembursko 1,20

0,80

0,80

0,95

0,95

1,15

Maďarsko

1,20 0,08 0,80

0,80

Malta

1,20

0,80

0,80

0,95

0,95

1,15

Nizozemsko

1,20

0,80

0,80

0,95

0,95

1,15

Polsko

1,70

1,00

1,10

1,50

1,60

Rumunsko

1,70

0,78 0,056

1,20

1,20

1,40

1,50

Řecko

1,60

1,20

1,20

1,25

1,30

1,45

Slovensko

1,20

0,80

0,80

0,95

1,10

Slovinsko

1,35

1,10

0,95

1,10

1,30

Švédsko

1,20

0,80

0,80

0,95

0,95

1,15

Velká Británie

1,00

0,80

0,80

0,90

0,90

0,95

0,75 0,05

0,47

0,05

0,08

0,04

0,47

0,70

1,10

0,04

0,05

0,08

0,05 0,05

1,10 0,08

Zdroj: Autoři dle dat MasterCard Vzájemná vazba poplatků společnosti MasterCard byla prověřena korelační analýzou. Výsledky charakterizuje Tabulka č. 10. Korelační koeficienty dokládají vazbu všech uvedených poplatků. Nejvyšší vazbu měřenou korelačním koeficientem vykazují sazby mezibankovního poplatku u kartových produktů „Base“ a „Chip&PIN“ dosahující téměř plné závislosti (0,953), dále sazby „Chip&PIN“ a „Enhanced Electronic“ (0,923). Naopak nejnižší korelaci ve vazbě k ostatním poplatkům vykazuje sazba poplatek „PayPass“. Pro další analýzu byla zvolena sazba Chip&PIN, která představuje aktuálně nejvýznamnější sazbu.

- 20 -



Tabulka č. 10: Poplatky společnosti MasterCard, korelační koeficienty Base PayPass Chip&PIN Base

1

Enhanced Electronic

Merchant UCAF Full UCAF

0,79

0,95

0,92

0,87

0,90

1

0,86

0,83

0,53

0,61

1

0,92

0,80

0,79

1

0,91

0,92

1

0,87

PayPass Chip&PIN Enhanced Electronic Merchant UCAF Full UCAF

1

Zdroj: Autoři dle MasterCard Vzájemnou vazbu sazby poplatku Chip&PIN a jednotlivých ukazatelů bezhotovostního trhu charakterizuje Tabulka č. 11. Ta dokládá, že výše mezibankovních poplatků je v nepřímé úměře ke všem sledovaným ukazatelům. Jako významnou lze tuto negativní korelaci označit u vazby sazby poplatku Chip&PIN a počet transakcí na osobu, hodnoty karetních transakcí (podíl na HDP) a hodnoty plateb na POS terminálech na jeden terminál i na osobu (tuzemské karty). Fakticky to znamená, že sazba Chip&PIN je odrazem efektivnosti terminálu. Tabulka č. 11: Korelace mezi poplatkem Chip&PIN a hlavními ukazateli rozvoje trhu Ukazatel

Chip&PIN

Hodnota plateb v POS terminálech na terminál (tuzemské karty)

-0,47

Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty)

-0,40

Hodnota karetních transakcí - podíl na HDP

-0,56

Počet transakcí na osobu

-0,52


-0,30


-0,29


-0,25

Zdroj: Autoři dle MasterCard a ECB

- 21 -



V rámci systému VISA je ekvivalentem sazby „Chip&PIN“ sazba „EMV Chip“4. Její výši v jednotlivých státech udává Tabulka č. 12. Do analýzy nejsou zařazeny státy Bulharsko, Německo, Portugalsko, Slovensko a Španělsko, kde daná sazba není zveřejněna. Tabulka č. 12: Poplatek EMV Chip Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva

% 0,55 1 0,75 1 0,55 0,22 0,55 0,55 1,5 0,9

Euro

0,1

Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Polsko Rakousko Rumunsko Řecko Velká Británie

% 0,5 0,55 0,55 0,55 0,55 1,3 1 1 0,85 1,02

Euro

Zdroj: Autoři dle VISA Stejně jako v případě poplatku „Chip&PIN“ byla provedena analýza i pro poplatek „EMV Chip“ společnosti VISA. Tabulka č. 13: Korelace mezi poplatky „Chip&PIN, „EMV Chip“ a hlavními ukazateli rozvoje trhu

Počet transakcí na osobu Vydané karty na osobu Hodnota karetních transakcí - podíl na HDP Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel Počet terminálů na 1 mil. obyvatel Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) Hodnota plateb v POS terminálech na terminál (tuzemské karty)

EMV Chip (VISA) -0,32 -0,17 -0,11 -0,02 -0,12 -0,37 -0,33

Chip&PIN (MasterCard) -0,52 -0,30 -0,56 -0,29 -0,25 -0,47 -0,40

Zdroj: Autoři dle dat VISA a MasterCard Při porovnání jsou zřetelné rozdíly. V případě počtu transakcí na osobu je dosaženo záporného korelačního koeficientu jak ve vazbě kartového produktu EMV Chip, tak produktu Chip&PIN. V případě produktu Chip&PIN je hodnota vyšší. Dle ukazatele počet vydaných platebních karet na osobu lze identifikovat negativní závislost u obou sazeb. Obdobné hodnocení platí také u hodnoty kartových transakcí vyjádřená podílem na HDP. V případě Chip&PIN je negativní závislost silnější. V případě počtu bankomatů na 1 mil. obyvatel obě sazby vykazují velmi rozdílný korelační koeficient. Zatímco počet bankomatů a výše EMV Chip jsou fakticky nezávislé, v případě Chip&PIN je závislost negativní. V případě počtu terminálů na 1 mil. obyvatel vykazuje sazba EMV Chip mírnou negativní závislost. V případě Chip&PIN se závislost výraznější. Hodnota

4

EMV Chip, CREDIT & DEFERRED DEBIT - 22 -



plateb v POS terminálech na osobu i terminál (tuzemské karty) vykazují negativní závislost. Jednoznačně vyšší je v případě Chip&PIN. Porovnání stavu v roce 2007 a 2011 poskytuje Tabulka č. 14. Česká republika patří mezi nejdynamičtěji rostoucí trhy. Počet transakcí na osobu ve sledovaném období vzrostl více než dvojnásobně. S tím souvisí také hodnota plateb v POS terminálech (tuzemské karty), která vzrostla 1,88-krát. Podíl karetních transakcí na HDP tak vzrostl o 65 procent. Vzrostl počet terminálů na jednoho obyvatele o 27 procent a počet bankomatů o 15 procent. Jediným ukazatelem, který fakticky stagnuje, je počet vydaných platebních karet, který ve sledovaném období vzrostl pouze o 6 procent. Tabulka č. 14: Index hlavních ukazatelů 2011/2007

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18 19. 20 21. 22. 23. 24. 25.

Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Luxemburg Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko

Hodnota Hodnota plateb plateb Hodnota v POS v POS Vydané karetních Počet Počet terminálech terminálech Počet karty transakcí bankomatů terminálů na osobu na terminál transakcí na – podíl na 1 mi. na 1. mil. (tuzemské (tuzemské na osobu osobu na HDP obyvatel obyvatel karty) karty) 1,30 1,10 1,18 0,99 1,12 1,22 1,10 2,79 1,14 1,28 1,31 1,35 1,74 1,27 2,04 1,38 1,51 1,17 1,26 1,26 1,15 1,36 1,52 1,65 1,46 1,73 1,66 1,38 1,41 2,22 1,29 1,39 2,72 0,96 2,08 1,14 1,19

1,06 1,37 1,02 1,20 0,99 1,23 1,29 1,07 1,06 1,09 1,78 1,02 1,29 1,08 0,95 1,22 1,06 1,14 1,17 0,85 1,11 1,02 0,90

1,65 1,14 1,25 1,06 1,20 1,20 0,93 1,20 1,10 1,22 1,38 1,38 1,44 1,23 1,14 1,48 1,53 1,31 1,77 0,79 1,45 1,17 1,10

- 23 -

1,15 0,88 0,95 0,68 1,09 0,96 1,05 1,13 1,02 1,17 1,00 1,15 1,18 1,12 0,90 1,51 1,09 0,99 1,49 1,16 1,10 1,10 0,92

1,27 1,42 1,34 1,48 1,14 2,09 1,01 1,13 1,45 1,33 1,31 1,56 1,33 1,26 1,22 1,43 1,35 1,01 1,77 0,92 1,42 0,94 0,98

1,88 1,01 1,18 1,11 1,23 0,96 1,81 1,33 1,35 1,13 1,13 1,08 1,94 1,30 1,17 1,74 1,55 1,30 2,23 0,93 1,77 1,20 1,03

1,48 0,72 0,88 0,75 1,08 0,47 1,80 1,14 0,88 0,86 0,86 0,69 1,05 1,03 0,95 1,23 1,14 1,28 1,27 1,00 1,24 1,28 1,06

Milan Damborský a kol. 26. 27.

Švédsko Velká Británie


1,30

1,13

1,12

1,12

1,06

1,30

1,22

1,34

0,97

1,23

0,99

1,26

1,03

0,82

Zdroj: Autoři dle dat ECB Intenzitu vazeb hlavních ukazatelů ve vývoji konkretizuje Tabulka č. 15. Statisticky významnou negativní korelaci vykazuje vývoj počtu terminálů na 1 mil. obyvatel a hodnota plateb v POS terminálech (tuzemské karty) na terminál, což znamená, že se zvyšujícím se počtem platebních terminálů se snižuje hodnota plateb na jeden te rminál. O vzájemné provázanosti ukazatelů svědčí celkem šest koeficientů přesahujících hodnotu 0,6. Tabulka č. 15: Korelace vývoje hlavních ukazatelů mezi lety 2007 a 2011 Hodnota karetních Počet Vydané transakcí bankomatů karty na – podíl na na 1 mi. osobu HDP obyvatel Počet transakcí kartou na osobu Vydané karty na osobu Hodnota karetních transakcí – podíl na HDP

0,14

Hodnota Hodnota plateb v POS plateb v POS Počet terminálech terminálech terminálů na osobu na terminál na 1. mil. (tuzemské (tuzemské obyvatel karty) karty)

0,70

0,70

0,43

0,71

0,25

0,23

-0,01

0,28

0,17

-0,05

0,53

0,46

0,65

0,16

0,12

0,65

0,42

0,15

-0,52

Počet bankomatů na 1 mi. obyvatel Počet terminálů na 1. mil. obyvatel Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty)

0,68

Zdroj: Autoři dle dat ECB Korelaci mezi vývojem základních ukazatelů rozvoje trhu bezhotovostních plateb a základními sazbami Chip&PIN a EMV Chip dokumentuje Tabulka č. 16 (Není zařazeno Bulharsko, Německo, Portugalsko, Slovensko a Španělsko, kde daná sazba není zveřejněna). V zemích s vyšší sazbou došlo k vyššímu růstu počtu transakcí na osobu, avšak tam také došlo k nižšímu nárůstu počtu vydaných platebních karet. Dále došlo k vyššímu růstu hodnoty transakcí měřeno podílem na HDP, vyššímu nárůstu počtu bankomatů a vyššímu růstu hodnot plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) i na terminál. Vývoj počtu platebních terminálů je v celkovém vzorku států na výši sazby je fakticky nezávislý.

- 24 -



Tabulka č. 16: Korelace mezi ukazateli vývoje v letech 2007 až 2011 a sazbami EMV Chip a Chip&PIN EMV Chip (VISA)

Chip&PIN (MasterCard)

Počet transakcí na osobu

0,30

0,31


-0,19

-0,08


0,25

0,25


0,37

0,54


-0,10

0,10


0,23

0,31


0,25

0,18

Ukazatel

Zdroj: Autoři dle dat MasterCard, VISA a ECB Porovnání vývoje hlavních ukazatelů a sazeb Chip&PIN a EMV Chip jsou velmi blízké. Rozdíl lze identifikovat pouze v případě počtu transakcí na osobu. Po vyloučení Řecka, Maďarska, a Slovinska, tj. zemí potýkajících se se značnými ekonomickými problémy, jsou výsledky zřejmější (Tabulka č. 17).5 Pozitivní korelaci naznačují v případě Chip&PIN všechny uvedené ukazatele. V případě sazby EMV Chip korelační koeficient naznačuje negativní ovlivnění počtu vydaných karet na osobu. Počet terminálů na 1 mil. obyvatel je v daném případě fakticky nezávislý. Tabulka č. 17: Korelace mezi ukazateli vývoje v letech 2007 až 2011 a sazbou Chip&PIN a EMV Chip bez Řecka, Maďarskaa Slovinska EMV Chip (VISA) 0,43

Chip&PIN (MasterCard) 0,59


-0,18

0,10


0,38

0,65


0,39

0,59


-0,02

0,40


0,26

0,55


0,18

0,20

Ukazatel Počet transakcí na osobu

Zdroj: Autoři dle dat MasterCard, VISA a ECB 5

Nejedná se o standardní tržní prostředí. Vývoj tak byl ovlivněn faktory nejistoty a dalšími nestandardními faktory.

- 25 -



Aplikace do modelu oligopolní struktury Korelační analýza naznačuje vztah mezi výší sazby Chip&PIN (MasterCard) a rozvinutostí trhu bezhotovostních plateb. Ve státech, kde jsou trhy bezhotovostních plateb méně rozvinuté, jsou ve vyšší míře uplatněny vyšší mezibankovní poplatky (měřeno ukazateli viz např. Tabulka č. 13). Dále provedená korelační analýza sazby Chip&PIN a trhu bezhotovostních plateb naznačuje, že tyto vyšší sazby jsou ve větší míře uplatněny na rostoucích trzích, kde musí být realizovány nákladné investice. Teprve následně dochází k reakci na klesající jednotkové náklady. Přirozenou cestou tak dochází k poklesu ceny mezibankovního platebního styku. Málo rozvinuté trhy neumožňují realizovat úspory z rozsahu (viz např. počet terminálů) a platební společnosti navyšují sazbu (cenu), aby mohly investovat do rozvoje trhu. Úspory z rozsahu vedou k posunu nákladových křivek směrem dolů, jak naznačuje model v Grafu č. 8. V případě společnosti VISA a sazby EMV Chip jsou tyto vazby slabší. Graf č. 8: Fungování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence cena (P)

MC MC2 AC AC2

množství (Q)

0 MR

Poptávka firmy (D)

Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) Provedená analýza potvrzuje, že tržní mechanismy v podmínkách oligopolní struktury bezhotovostních plateb fungují ve prospěch spotřebitele. To lze doložit zejména na příkladu společnosti MasterCard, která reaguje na měnící se tržní podmínky, a tím pádem ceny mezibankovních poplatků odráží jednotkové náklady.

- 26 -



Vývoj trhu bezhotovostních plateb v České republice První akceptovatelné karty v Československé socialistické republice byly v roce 1968 karty Diners Club zprostředkované cestovní kanceláří Čedok. V roce 1989 vydala Česká státní spořitelna a Slovenská štátná spořitelna první domácí kartu k výběru hotovosti v off-line bankomatech (tzv. spořitelní karta). První mezinárodní kartu (VISA) vydala Živnostenská banka, národní podnik, v roce 1990. O rok později vydala Komerční banka mezinárodní kartu Eurocard/MasterCard a vzniklo Mezibankovní sdružení pro platební karty (předchůdce dnešního Sdružení pro bankování karty). V roce 1992 byly v ČR instalovány první bankomaty napojené na mezinárodní sítě VISA a MasterCard a o rok později Komerční banka instaluje první platební terminály. V roce 1998 bylo v České republice evidováno cca 1,7 mil. platební karet. Jednoznačně dominovala Česká spořitelna. Karty byly původně vydávány na technologii magnetového proužku a od roku 1999 i jako čipové.6 V roce 2006 působilo na českém trhu platebních karet celkem 14 bank další nebankovní subjekty. Od roku 2011 se vydávají čipové platební karty umožňující bezkontaktní (contactless) platby (Sdružení pro bankovní karty, 2013). Trh bezhotovostních plateb v České republice vykazuje dynamický růst. Ve sledovaném období 2007 až 2011 vzrostl počet transakcí kartou na osobu (u obchodníků) z 12,5 na 25,5. Průměrné tempo růstu tak dosahovalo 19,46 procenta ročně. Další velmi dynamický ukazatel představuje hodnota plateb v POS terminálech na obyvatele (17,14 procenta) i na terminál (10,22). Absolutní hodnoty a průměrné roční tempo růstu uvádí Tabulka č. 18. Tabulka č. 18: Vývoj mezi lety 2007 a 2011 2007 Počet transakcí kartou na osobu (u obchodníků, 12,5 absolutní roční hodnoty) Hodnota plateb v POS terminálech na 487 obyvatele (tuzemské karty, EUR) Hodnota plateb na jeden POS terminál 63,5 (tuzemské karty, EUR) Počet platebních terminálů na 1 mil. 7 649 obyvatel Počet bankomatů na 1 325 milion obyvatel 6

2008

2009

2010

2011

Průměrné tempo růstu

14,1

16,7

20,3

25,5

19,46

648

643

666

917

17,14

116,55

86,51

72,2

93,72

10,22

5 537

7 415

9 219

9 732

6,21

327

341

356

373

3,50

V současnosti jsou všechny karty vydávána jako čipové s EMV technologií.

- 27 -



Zdroj: Autoři dle dat ECB Česká republika tak dohání z hlediska trhu bezhotovostních služeb nejrozvinutější státy, kterými jsou zejména Velká Británie, Portugalsko, Dánsko, Finsko, Lucembursko, Švédsko a Nizozemsko (TOP 7). Mezi těmito státy jednoznačně dominuje Velká Británie. Tabulka č. 19: Pořadí států dle jednotlivých ukazatelů Hodnota Hodnota Počet Hodnota Počet plateb v plateb v transakcí kartovýc Počet vydaných POS POS na osobu h terminálů platebních terminálech terminálech Celkem (absolutní transakcí na 1 mil. karet na na osobu na terminál roční - podíl na obyvatel osobu (tuzemské (tuzemské hodnoty) HDP karty) karty) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Velká Británie Portugalsko Dánsko Finsko Lucembursko Švédsko Nizozemsko Francie Belgie Irsko Estonsko Kypr Španělsko Slovinsko Malta Německo Rakousko Řecko Itálie Lotyšsko Slovensko Litva Česká republika Maďarsko Polsko Bulharsko Rumunsko

4

2

1

13

1

1

22

9 1 3 7 2 6 8 10 11 5 16 15 12 19 17 14 25 22 13 20 18

5 14 10 1 18 4 13 3 11 15 12 9 8 6 7 16 20 24 19 22 17

2 3 7 13 4 10 6 9 11 5 8 17 14 12 20 18 26 19 15 16 23

7 9 1 8 12 15 11 17 2 10 6 4 16 5 22 18 3 14 19 25 20

8. 2 3 5 4 7 6 10 9 16 12 15 17 19 14 18 25. 13 22 23 24

9 3 10 8 5 4 6 2 11 17 18 21 14 23 7 12 27 15 22 20 24

32 32 34 42 45 46 50 51 55 68 72 81 81 84 87 96 101 107 110 126 126

23 24 21 27 26

23 25 26 21 27

22 24 21 27 25

21 24 26 23 27

21 20 23 27 26

16 13 19 26 25

126 130 136 151 156


- 28 -



Z korelační analýzy vyplývá vazba výše sazby Chip&PIN na ukazatel počet transakcí na osobu. Česká republika dosahuje ve sledovaném období 2007 až 2011 průměrné tempo ročního růstu 19,5 procent. Sedm států s nejrozvinutějším bezhotovostních platebním systémem a ČR dosahují následující hodnoty: Velká Británie Portugalsko Dánsko Finsko Lucembursko Švédsko Nizozemsko Česká republika

7,5, 6,7, 8,4, 3,9, 9,8, 6,7, 9,1, 19,5.

Za těchto okolností dosáhne Česká republika hodnot Velké Británie během 11 let, tj. v roce 2022, Portugalska v roce 2020, Lucemburska a Nizozemska v roce 2021 a skandinávských zemí Dánska, Finska a Švédska v roce 2023. Ve vývoji počtu vydaných platebních karet vykazuje vyšší průměrné roční tempo růstu ve sledovaném období 2007 až 2011 pouze Lucembursko s 15,5 procenty.7 Dalších šest sledovaných států dosahuje nižší hodnoty. Velká Británie a Nizozemsko zaznamenávají dokonce pokles, což je patrně důsledkem ekonomických problémů od roku 2007. Sedm států s nejrozvinutějším bezhotovostních platebním systémem a ČR dosahují následujících hodnot: Velká Británie Portugalsko Dánsko Finsko Lucembursko Švédsko Nizozemsko Česká republika

-0,007, 1,4, 8,3, 4,6, 15,5, 3,1, -0,013, 13,7.

Za jinak nezměněných podmínek dosáhne Česká republika hodnot Velké Británie v roce 2019, Portugalska v roce 2016, Lucemburska v roce 2020, Dánska a Finska v roce 2014 a Švédska už v roce 2013. Pokud uvažujeme konstantní růst ČR ve výši 13,7 procenta a pokles Velké Británie o 0,007 procenta, bude v roce 2019 na obyvatele více platebních karet než ve Velké Británii.

7

Lucembursko představuje specifickou ekonomiku, kde cca 1/3 zaměstnanců bydlí na území jiného státu.

- 29 -



V této části není řešen počet bankomatů na 1 mil. obyvatel, neboť tento ukazatel lze také vnímat jako ukazatel vytěsnění bezhotovostních plateb, tj. počet bankomatů je odrazem málo využívaných bezhotovostních plateb. Dále není uvažována hodnota kartových transakcí měřená podílem na HDP, protože představuje poměrně obtížně odhadnutelný ukazatel, neboť lze jen těžko odhadovat budoucí vývoj HDP. Z hlediska počtu platebních terminálů dosahuje ve sledovaném období 2007 až 2011 nejvyšších hodnot Finsko. Vyšší průměrné roční tempo růstu je dále ve Velké Británii, Portugalsku, Dánsku a Lucembursku. Naopak nižší tempo růstu bylo zaznamenáno ve Švédsku a Nizozemsku. Za jinak nezměněných podmínek, tak může Česká republika dosáhnout úrovně Švédska v roce 2029. Sedm států s nejrozvinutějším bezhotovostním platebním systémem a ČR registrují následující hodnoty: Velká Británie Portugalsko Dánsko Finsko Lucembursko Švédsko Nizozemsko Česká republika

5,9, 7,8, 9,1, 10,2, 6,9, 1,5, 5,2, 6,2.

Česká republika vykazuje s hodnotou 17,2 vyšší tempo růstu hodnot plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) než kterýkoliv ze 7 států s nejrozvinutějším trhem bezhotovostních plateb. Sedm států s nejrozvinutějším bezhotovostním platebním systémem a ČR dosahují následující hodnoty: Velká Británie Portugalsko Dánsko Finsko Lucembursko Švédsko Nizozemsko Česká republika

0,7, 11,6, 0,3, 2,5, 3,0, 6,7, 4,0, 17,2.

Za jinak nezměněných podmínek by České republika dosáhla úrovně Dánska v roce 2025 a Velké Británie, Finska, Lucemburska a Nizozemska v roce 2026. Česká republika ve sledovaném období 2007 až 2011 zaznamenala vyšší tempo růstu hodnot plateb v POS terminálech na jeden terminál (tuzemské karty) než sedm státu - 30 -



s nejvyspělejším trhem bezhotovostních plateb. Sedm států s nejrozvinutějším bezhotovostním platebním systémem a ČR dosahují následující hodnoty: Velká Británie Portugalsko Dánsko Finsko Lucembursko Švédsko Nizozemsko Česká republika

-5,0, 3,4, -8,0, -7,0, -3,8, 5,2, -1,2, 10,2.

Za jinak nezměněných podmínek dožene Česká republika v roce 2015 úroveň Finska, v roce 2018 úroveň Dánska a Lucemburska, v roce 2021 Velké Británie, o rok později Nizozemska a v roce 2023 Portugalska.

- 31 -



Závěr Předložená studie si klade za cíl zhodnotit význam mezibankovního poplatku pro rozvoj trhu bezhotovostních služeb s důrazem na situaci v České republice. Autorský tým se inspiroval již zpracovanými studiemi, zejména Julia (2010), Stavins (2011), Hayashi (2004), Wright (2012), Iranzo a kol. (2012) a další. Autoři ve svých úvahách vycházejí z modelu čtyřstranného platebního sytému, který funguje jako součást alokačního mechanismu zahrnující trh zboží a služeb a trh bezhotovostních plateb. Současná tržní struktura je blízká oligopolní struktuře se dvěma dominantními společnostmi, kterými jsou MasterCard a Visa. Přestože tento trh představuje stabilní systém, jedná se o otevřený systém, do kterého mohou vstoupit další subjekty. Ačkoliv se obvykle z oligopolní struktury usuzuje, že je méně efektivní, protože cena se pohybuje trvale nad úrovní průměrných nákladů, není tomu obvykle tak. Oligopolní struktura, na rozdíl od dokonalé konkurence, umožňuje realizovat větší úspory z rozsahu. Na trhu statků a služeb je soulad poptávky a nabídky zajišťován cenou. Z hlediska spotřebitele je cena platebních služeb dána cenou platební karty a dalšími poplatky (např. za položku na výpisu z účtu apod.). Mezibankovní poplatek do rozhodování spotřebitele nevstupuje, neboť z pohledu spotřebitele obvykle nevstupuje do ceny zboží či služby (existují výjimky, kdy poplatky za platební služby jsou účtovány nad rámec ceny). Pro obchodníka představuje náklad a zároveň úsporu nákladů na hotovostní operace. Z teoretických předpokladů lze identifikovat protichůdné efekty působení poplatku obchodníka a mezibankovního poplatku. Zatímco pro banky představují tyto poplatky motivační faktor pro další rozvoj bezhotovostního platebního systému, pro obchodníky je to náklad, který porovnávají s nákladem na platbu v hotovosti. Tržní mechanismus pak zajišťuje rovnováhu systému. Mezibankovní poplatek představuje motivační prvek bank a platebních společností pro rozvoj celého systému. Z teoretických východisek vyplývá, že díky rozvoji systému mohou platební společnosti realizovat úspory z rozsahu. Proto investují do technologického rozvoje a marketingových aktivit. Mezibankovní poplatek, tak má zásadní význam pro rozvoj bezhotovostního platebního systému. Regulace mezibankovního poplatku, tak může ohrozit rozvoj bezhotovostního platebního systému a v konečnému důsledku povede ke zvýšení ceny platebních služeb v dlouhém období v důsledku zamezení posunu poptávkových křivek směrem dolů (exogenní faktory modelu). V rámci praktické části byla provedena analýza zahrnující hlavní ukazatele rozvoje bezhotovostního platebního trhu, tj. počet transakcí kartou na osobu, počet vydaných platebních karet na osobu, hodnota kartových transakcí vyjádřená podílem na HDP, počet bankomatů na 1 mil. obyvatel, počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel, hodnota plateb - 32 -



v POS terminálech na obyvatele a na terminál. Korelační analýza prokázala provázanost těchto ukazatelů. Dále byla analyzována vazba těchto ukazatelů na sazby mezibankovních poplatků v zemích EU27. Analýza naznačuje, že s rozvojem bezhotovostního platebního systému dochází ke snížení mezibankovního poplatku. V případě sazeb společnosti MasterCard (Chip&PIN) se ukázala tato vazba silnější než v případě společnosti VISA (EMV Chip). Fakticky se tak potvrzuje poznatek, že společnosti reagují na úspory z rozsahu. Provedená analýza potvrzuje, že tržní mechanismy v podmínkách oligopolní struktury bezhotovostních plateb fungují. To lze doložit zejména na příkladu společnosti MasterCard, která reaguje na měnící se tržní podmínky, a tím pádem ceny mezibankovních poplatků odráží jednotkové náklady. Regulace mezibankovního poplatku tak v krátkém období sníží náklady obchodníkům, ale v dlouhém období tato regulace zpomalí rozvoj trhu a v konečném důsledku povede ke zvýšení cen platebních služeb. Schéma č. 3: Důsledky mezibankovního poplatku Tržní stanovení mezibankovního poplatku

Rozvoj platebního systému

Úspory z rozsahu

Přirozené snižování tržní ceny

Regulace mezibankovního poplatku

Zpomalení (zastavení) rozvoje platebního systému

Vysoké jednotkové náklady

Administrativně stanovená cena neodpovídající situaci na trhu a z toho plynoucí kompenzace ve formě zvýšení ceny karet a dalších poplatků

Zdroj: autoři

Z provedené analýzy vývoje hlavních ukazatelů rozvoje trhu bezhotovostních plateb v České republice vyplývá, že Česká republika patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející trhy. Rozvojový potenciál dává předpoklad, aby se ČR v budoucnu zařadila mezi nejrozvinutější trhy v EU. Regulace mezibankovního poplatku tak fakticky tento rozvoj zastaví a znevýhodní tak Českou republiku v komparaci s dalšími evropskými státy, kde situace na trhu umožňuje realizovat úspory z rozsahu bez dodatečných nákladů. Na základě výše zmíněného lze konstatovat, že regulace mezibankovního poplatku v případě České republiky ohrožuje rozvoj bezhotovostního platebního systému. Omezuje možnost realizace úspor z rozsahu a v dlouhém období zvyšuje cenu pro konečné uživatele.

- 33 -



Použité zdroje Hayashi, F. (2004): A puzzle of card payment pricing: why are merchants still accepting card payments? Payments System Research Working Paper PSR WP 04-02, Federal Reserve Bank of Kansas City. pp. 1- 46 Holland, S. (1976): Capital versus the Regions. London. Macmillan. 328 pp.

Iranzo, J., Fernández, P., Matias, G., Dlegado, M. (2012): The effects of the mandatory decrease of interchange fees in Spain. MPRA Paper 43097. University Library of Munich, Germany. pp. 1- 41 Iuga, I (2010): The Analysis of the Correlation between the Level of the Bank Fees for Cards and the number of aktive Cards, conducted with the help of the „Pearson“ coefficient. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. Vol. 1, Issue 12, pp. 397 – 404 Sdružení pro bankovní karty (2013): Profil ČR. pp. 1 - 13 Shy, O., Wang, Z. (2011): Why Do Payment Card Networks Change Proportional Fees? The American Economic Review. Vol. 101. No. 4. pp. 1575 – 1590 Stavins, J. (2011): Potential Effects of an Increase in Debit Card Fees. Public Policy Briefs. No. 11-3. pp. 1 – 11 Wright, J., Guthrie, G. (2007): Competing Payment Schemes. The Journal of Industrial Economics. Vol. 55. No. 1. pp. 37-67 Wright, J. (2012): Why payment card fees are biased against retailers. RAND Journal of Economics. RAND Corporation. Vol. 43. No. 4. pp. 1 - 28 Internetové zdroje: Evropská centrální banka, www.ecb.eu MasterCard, www.mastercard.com VISA, www.visa.com Sdružení pro bankovní karty, www.sbk.cz

- 34 -

ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU

Recommend Documents