ROLE INTERNETU VE VZDĚLÁVÁNÍ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Ing. Bořivoj Brdička

ROLE INTERNETU VE VZDĚLÁVÁNÍ

Teze disertační práce

Leden 2004

Školitel: Doc. Ing. František Mošna, CSc.

Obsah: Východiska ........................................................................................................ 4 Odůvodnění zadání a cíl práce........................................................................... 5 Užité metody zpracování ................................................................................... 7 Příprava .............................................................................................................................. 7 První fáze............................................................................................................................ 8 Druhá fáze .......................................................................................................................... 9 Vlastní realizace ............................................................................................................... 11

Využití výsledků práce v praxi ........................................................................ 12 Závěry a doporučení ........................................................................................ 13 Výběr z prací disertanta ................................................................................... 15 Výběr aktivit disertanta.................................................................................... 18 English Summary............................................................................................. 19

3

Východiska Obor vzdělávacích technologií je oborem překotně se vyvíjejícím. Od 60. let 20. st. kdy do něj poprvé zasáhl rozvoj počítačů, prodělal již několik fází a obratů. Prvotním zadáním, které měla v duchu kybernetiky výpočetní technika plnit vlastně ve všech oborech lidské činnosti, byla automatizace. Ta se nevyhnula ani výukovému procesu. Snaha zautomatizovat výukové postupy byla tehdy v souladu nejen se způsobem zavádění počítačů do praxe ale i s převládajícími trendy v zaměření věd pedagogických. Dnes takový postup uplatnění výukových technologií, v němž je student pevně veden, nazýváme instruktivním nebo tradičním. Vývoj počítačů se od samého počátku ubírá cestou miniaturizace, zvyšování výkonu a snižování ceny. Z drahého, velkého, obtížně ovladatelného a pro veřejnost zcela nedostupného zařízení se postupně stal neocenitelný pomocník, jež je lidem běžně všude k dispozici. V 80. letech minulého století, kdy se začaly vyrábět první osobní počítače, byl ještě citelný nedostatek specializovaného software a i ty systémy a programy, které se používaly vyžadovaly většinou specifické znalosti podobné těm, které potřebovali samotní programátoři. Proto se i ve školách stali prvními uživateli počítačů učitelé technických předmětů a počítače se zpočátku používaly především při výuce programování. Přestože tehdy celý svět procházel první vlnou snahy o tzv. „informatizaci školství“, která se nevyhnula ani tehdejšímu Československu, bylo využití počítačů v neinformatických předmětech zcela ojedinělé, odkázané na výjimečné případy, kdy byl učitel čirou náhodou zároveň i programátorem-amatérem. S rozvojem software a šířením výpočetní techniky v kancelářské praxi se využití počítačů ve školách postupně transformovalo do dnes již povinné výuky ovládání počítačů samotných v předmětu zvaném nejčastěji informatika. Jeho nyní již všeobecně přijímaným posláním je zajištění nové kompetence - tzv. informační gramotnosti pro celou populaci. S tím, jak se tento záměr začíná naplňovat a stále více učitelů je schopno s počítači pracovat, vyvstává na povrch stále více skutečnost, že počítačové technologie mohou být ve výukovém procesu využity ještě jinak. Informační gramotností disponující současný učitel musí chtě nechtě začít přemýšlet nad tím, jakou roli mohou vzdělávací technologie hrát v moderně pojatém výukovém procesu. Musí přemýšlet nad tím, jaký je vztah mezi technologiemi a současným vývojem pedagogiky, nad tím, která aplikace technologií je s tímto vývojem v souladu, čili je inovativní. A to není ani vlastní výuka informatiky, která má k výukovému využití počítačů pouze nepřímý vztah, ani dříve nejčastěji používaný instruktivní způsob práce s počítačem, který v čisté podobě znamená předání řízení výukového procesu určitému programu. Současný vývoj pedagogiky je ve znamení tzv. konstruktivismu. Se značným zjednodušením by se tento trend dal označit za opačný vzhledem k instruktivismu. Preferuje vlastní aktivitu žáků, při níž učitel má poněkud jinou roli. Jeho úkolem je usměrňovat a hlavně motivovat, čili aktivizovat zájem žáků o práci na sebevzdělávání. Zdůrazňuje, že škola není jediným místem, kde ke vzdělávání dochází, že každé poznávání má sociální podstatu, neboli je procesem předávání znalostí a zkušeností mezi lidmi. Existuje celá řada možností, jak lze v souladu s principem konstruktivismu využít technologie. V zásadě ke konstruktivním způsobům práce s počítači patří všechny aplikace, v nichž aktivita vychází ze strany žáka. On rozhoduje, co se bude dělat a jak bude výsledek vypadat. Takto lze uplatnit např. počítačové encyklopedie na vyhledávání informací, běžné kancelářské balíky na tvorbu textových dokumentů, obrázků, tabulek či databází, modelovací systémy na simulaci matematických, fyzikálních či jiných problémů, programovací jazyky k tvorbě 4

vlastních žákovských programů, elektronické výukové materiály či učebnice ke studiu libovolné látky. Uplatnění vzdělávacích technologií v současné době zásadním způsobem ovlivňuje internet. Je sice schopen podporovat i instruktivní výukové metody, např. formou distančně zadávaných testů s automatickým vyhodnocováním, jeho přínos k rozvoji konstruktivních postupů je však mnohem větší. Stačí si uvědomit, že internet je nástrojem úžasně usnadňujícím komunikaci mezi lidmi, umožňujícím téměř neomezený přístup k informacím, nástrojem svou podstatou podporujícím svobodu projevu s možností publikovat cokoli tak, aby to bylo dostupné všem ostatním. Tyto vlastnosti mají nesporný potenciál stimulace vlastní aktivity jeho uživatelů.

Odůvodnění zadání a cíl práce Přibližně koncem 80. let minulého století se začaly ve světě prosazovat tendence snažící se pozměnit do té doby ryze instruktivní vývoj využití vzdělávacích technologií směrem ke konstruktivizmu. Průkopníkem tohoto pojetí se stal americký vědec a učitel Seymour Papert, který vhodným způsobem skloubil své původní matematické zaměření s oborem kognitivní psychologie, který měl tu čest osobně poznat pod vedením Jeana Piageta. Již celou řadu let působí v počítačové laboratoři Massachusetts Institute of Technology a má značnou zásluhu na tom, že se právě tato instituce stala jedním z nejprestižnějších vědeckých pracovišť odkud se šíří pokrok v oboru vzdělávacích technologií do celého světa. Zásluhy na vývoji oboru v posledních letech nelze samozřejmě přisoudit jedinému člověku či instituci. Obecně je však možno konstatovat, že jednu z vůdčích rolí zde mají Spojené státy, které stály u zrodu počítačových technologií a jsou na jednom z prvních míst v jejich vývoji i masovém nasazení, a to nejen ve školství. Zbytek světa se více nebo méně úspěšně snaží držet v oblasti vzdělávacích technologií se světovým vývojem krok. Překvapivě dobrých výsledků dosahují v poslední době některé asijské státy – např. Hongkong, Singapur ad. I Evropa dělá, co může, aby nezůstala pozadu. Vedoucí představitelé všech vyspělých států si dnes již plně uvědomují, že informační gramotnost celé populace má přímý vliv na budoucí konkurence schopnost a míru nezaměstnanosti. Přijímají proto různé akční plány či programy rozvoje státní informační politiky, v rámci nichž dochází k vybavování škol výpočetní technikou a přístupem do internetu. Jedná se vlastně o druhý pokus o plošnou „informatizaci“ školství. Již první vlna v 80. letech minulého století ale ukázala, že tento proces zdaleka není jednoduchý. A tak není pochyb o tom, že i současné zavádění technologií do škol je spojeno s nutností řešit celou řadu komplikovaných problémů. Jak již bylo naznačeno, hlavním problémem první vlny byl nedostatek vhodných výukových programů. Technické vlastnosti tehdejších 8 bitových počítačů nic jiného než spuštění jednoduchých autonomních programů nedovolovaly, a tak většina učitelů neměla moc chuti s nimi pracovat. Současná situace je v mnoha směrech značně odlišná. Díky internetu se technologie čistě informační proměnily v technologie informační a komunikační (ICT). Jejich rozšíření začíná být pomalu tak masové, že se jim nelze vyhnout. Svou schopností navázat kontakt s jinými lidmi a zpřístupnit téměř jakékoli informace jsou nepochybně předurčeny k výukovému využití. Na druhou stranu jsou současné problémy s integrací technologií do výuky hodně podobné těm minulým. Stále více se ukazuje, že klíčovou roli v tomto procesu musí sehrát učitel. Naprosto nestačí vytyčit plán dodávek techniky do škol a spokojit se statistickým vyhodnocováním, kolik studentů připadá na jeden počítač. 5

Většina vyspělých zemí světa se již dostala do takové fáze zavádění technologií do škol, v níž je další financování podmíněno prokázáním efektivity nemalých vynaložených prostředků. Proto se stalo téma vhodného využití vzdělávacích technologií předmětem zkoumání na národní i mezinárodní úrovni. Hlavní závěry lze stručně shrnout takto. Efektivní uplatnění vzdělávacích technologií je stále méně záležitostí technickou a více záležitostí didaktickou. Přitom technologie výrazným způsobem proměňují prostředí, v němž se vzdělávání odehrává. Proto mají vliv na samotné výukové postupy a transformují je. V současnosti převládajícím trendem je posun směrem od instruktivních metod ke konstruktivním. Přesně definovat, který ze způsobů uplatnění vzdělávacích technologií je nejvhodnější se dosud nepodařilo. Vzhledem k různorodosti výukového procesu, závislosti výukových metod na kontextu, v němž se uplatňují, a možnosti téměř ve všech případech nějakým způsobem využívat technologie to vlastně ani není možné. V České republice je vývoj využití vzdělávacích technologií do dnešních dnů poznamenán obdobím totality, které trvalo od 2.sv.v. až do konce 80.let minulého století. Totalitní režim kladl zvýšený důraz na instruktivní výukové metody a bránil přímému styku se zahraničím. Držet za těchto podmínek krok se světovým vývojem bylo téměř nemožné. Jen v období tzv. Pražského jara koncem 60.let se to nakrátko podařilo. Bohužel však bylo toto období násilně ukončeno a mnoho odborníků, nejen z oboru vzdělávacích technologií, muselo hledat uplatnění v zahraničí. Není proto divu, že jsme po revoluci v roce 1989 prošli v oboru vzdělávacích technologií nejprve obdobím jakéhosi pseudo-návratu k teoriím již zastaralým (v podobě tzv. kybernetické pedagogiky). Tím spíše, že v té době ve světě stále ještě doznívaly snahy dovést automatizované instruktivní výukové metody k dokonalosti pomocí umělé inteligence. Právě koncem 80.let však již začal ve světě převažovat názor, že optimismus provázející rozvoj umělé inteligence byl předčasný a navíc, že inteligence umělá možná nikdy nebude svými vlastnostmi srovnatelná s inteligencí lidskou. Tento vývoj spolu s pokrokem v jiných vědeckých disciplínách, hlavně v oboru kognitivní psychologie, způsobil definitivní odklon od instruktivního pojetí ve většině aplikací vzdělávacích technologií. Setrvačnost a částečný návrat zpět bohužel způsobil, že se na počátku 90.let minulého století obor vzdělávacích technologií u nás značně odchyloval od světového vývoje. V roce 1995 bylo na Karlově universitě v Praze, Pedagogické fakultě založeno nové pracoviště (oddělení informačních technologií a technické a informační výchovy KITTV). Jeho úkolem bylo vývoj obrátit správným směrem a co nejdříve dosáhnout úrovně vyspělých zemí. Dá se konstatovat, že v tomto úsilí jsme byli úspěšní. Důkazem může být intenzita našich současných mezinárodních kontaktů i množství a kvalita publikačních záznamů, zahraniční nevyjímaje. Jenže samotný fakt, že se univerzitnímu pracovišti podařilo v oboru vzdělávacích technologií dohnat světový vývoj a dostat se na mezinárodně srovnatelnou úroveň, ještě neznamená, že se totéž dá říci o celém našem školství. Tento proces bude nepochybně mnohem složitější a zdlouhavější. Nyní v etapě implementace programu SIPVZ, který přece jen zajistil vyšší přítomnost technologií včetně internetu na školách, budou, stejně jako všude jinde na světě, i u nás hrát hlavní roli schopnosti učitelů. Se současným stavem stále nemůžeme být spokojeni. Kromě objektivních důvodů, jako je např. nedostatečná znalost cizích jazyků nebo chybějící zadání v podobě karierního řádu či přizpůsobení osnov, mají značný vliv i důvody subjektivní. Sem patří hlavně stále nepřekonané zvyklosti většiny učitelů, z nichž většina si své výukové postupy osvojovala v dobách totality a velmi často mají k technologiím dosti záporný vztah. To znamená, že aktuálně existuje značná potřeba pomoci učitelům s implementací technologií do jejich běžné denní práce. Tento úkol, který se týká jak vlastních studentů Pedagogické fakulty tak i učitelů z praxe, je pro pracoviště disertanta neméně důležitý než 6

vlastní výzkum a mezinárodní spolupráce. Právě proto se stal i hlavním cílem předkládané disertační práce. Jejím výstupem je přehledné zpracování nejdůležitějších současných poznatků v oboru vzdělávacích technologií získaných na základě vlastních i cizích dostupných výzkumů či odborných publikací do podoby monografie použitelné jako výukový materiál pro pregraduální univerzitní studium i pro postgraduální studium učitelů z praxe. Během práce na publikaci se navíc ukázalo, že svým obsahem, aktuálností a úrovní splňuje požadavky kladené na studijní materiály mezinárodních kurzů projektů Comenius. Proto bylo rozhodnuto vypracovat i anglickou verzi tohoto materiálu. Za účelem snazší dostupnosti pro cílovou skupinu učitelů je k dispozici též online prostřednictvím internetu na adrese http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/role/.

Užité metody zpracování Příprava Zájem o získání nejnižší vědecké hodnosti projevil disertant poprvé v roce 1988 jako člen týmu vyvíjejícího autorský systém pro tvorbu výukových programů ve Výzkumném ústavu inženýrského studia ČVUT. Přihláška mu tenkrát byla zamítnuta z politických důvodů. Tato událost ovlivnila na řadu let jeho vztah k oficiálním titulům i k představitelům tehdejší totalitní moci. Rozhodl se věnovat samostudiu a navazování osobních zahraničních kontaktů. V roce 1990 podnikl studijní cestu po Spojených státech, při níž navštívil několik špičkových pracovišť zabývajících se problematikou vzdělávacích technologií. Od té doby spolupráci se zahraničím stále prohlubuje. Pravidelně se účastní různých odborných konferencí a je zapojen do významných mezinárodních projektů. Za klíčový z pohledu vývoje zahraniční spolupráce lze považovat rok 1994. V tomto roce se disertantovi podařilo zužitkovat svou účast na zavádění internetu do českého školství (spolupráce se sdružením CESNET) a díky kontaktům navázaným prostřednictvím sítě získal pozvání na konferenci European Schools Project (ESP) do Amsterodamu. Během krátké doby se stal národním koordinátorem ESP pro ČR a od té doby prostřednictvím internetu zprostředkovává našim školám kontakty se zájemci o spolupráci na výukových projektech ze zahraničí. Tato skutečnost značným způsobem ovlivnila další odborný vývoj disertanta směrem ke konstruktivnímu způsobu uplatnění technologií a napomohla významně k rozšíření jeho přehledu o praktických způsobech spolupráce učitelů prostřednictvím sítě. V roce 1995 založil disertant jako první v ČR Web věnovaný výukovému využití vzdělávacích technologií a přenesl na něj podstatnou část výsledků své předchozí práce v oboru (http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/). Za zmínku zvláště stojí výběr volně šiřitelných výukových programů vytvořený převážně ze zdrojů internetu, jehož význam byl v té době, kdy připojení našich škol do sítě bylo ještě velmi omezené, mnohem vyšší než dnes. Pod názvem „BoBrův Pomocník pro smysluplné využívání ICT ve výuce“ provozuje disertant tento Web v současné době jen jako své osobní WWW stránky, kde archivuje všechny své odborné publikace i popularizační články. V roce 1997 stál disertant u zrodu oficiálního WWW serveru Pedagogické fakulty UK Učitelský spomocník a dodnes vede jeho redakci. Úkolem tohoto Webu je poskytovat učitelům i studentům učitelských oborů metodickou pomoc pro práci s technologiemi. Ve své kategorii nemá tento informační zdroj u nás konkurenci. Jeho struktura je založena na těchto hlavních tématických okruzích: Metodická pomoc, Projekty, Odkazník, Zajímavosti, Novinky EU, Kalendář akcí a Diskuzní fóra. Detailní popis služeb, které Učitelský spomocník učitelům poskytuje, by jistě mohl být předmětem samostatné práce. Předkládaná disertační práce, byť má se Spomocníkem mnoho společného, se touto internetovou službou zabývá 7

pouze okrajově. Samotná online verze práce je pochopitelně zařazena na významné místo mezi materiály Metodické pomoci. Zajímavosti i Novinky EU jsou často inspirovány dokumenty během realizace práce zpracovávanými. Zvláštní souvislost s předkládanou prací ale mají Projekty. Proto se této do značné míry samostatné části Učitelského spomocníka budeme věnovat poněkud podrobněji. Celý název této internetové služby je „Přehled aktuálních mezinárodních výukových projektů pro základní a střední školy“. Obsahuje pravidelně aktualizovaný seznam vybraných návrhů na výukové aktivity organizované učiteli na mezinárodní úrovni s krátkým komentářem ke každému z nich. Jak již bylo řečeno, disertant se propagací mezinárodních výukových projektů zabývá již od roku 1994 z pozice národního koordinátora ESP. Do roku 1997 byly hlavním nástrojem pro šíření těchto nabídek na školství zaměřené elektronické konference (ZS-SKOLY, STR-SKOL). Od vzniku Spomocníka byla tato aktivita přenesena na Web a konference jsou využívány pouze pro šíření vysoce aktuálních naléhavých zpráv a k příležitostné reklamě připomínající učitelské veřejnosti existenci této služby. Propagace mezinárodních výukových projektů využívajících internet se v České republice od počátku potýká s mnohými problémy. I když vynecháme dřívější potíže s nedostupností technologií na školách a velmi neuspokojivou úroveň informační gramotnosti u většiny učitelů, pořád zbude dost zábran. Náš vzdělávací systém je tradičně nastaven tak, že projektové metody příliš nepodporuje. To však neznamená, že by se učitel, který by chtěl, nemohl do nějakého projektu zapojit. Ten, kdo to zkusí však často narazí též na nepochopení kolegů nebo vedení školy, těžko hledá čas na projektovou práci, musí vysvětlovat rodičům, proč děti nepřipravuje k přijímacím zkouškám, apod. K tomu ke všemu je ke zdárnému aplikování projektových metod práce ve výuce třeba i určitých teoretických znalostí a zkušeností, které našim učitelům též bohužel často chybí. Přitom je právě učitel, jak již bylo řečeno, klíčovým činitelem v uplatnění moderních inovativních výukových metod, k nimž internetové výukové projekty rozhodně patří. Proto se disertant na počátku svého doktorandského studia v roce 1997 rozhodl přizpůsobit téma své práce aktuálním potřebám praxe a v teoretické oblasti pomoci učitelům s přípravou na projektové metody práce s využitím internetu. Téma od počátku neslo název Role internetu ve vzdělávání. Stanovenému cíli se snažil přizpůsobit všechny své aktivity a dílčí úkoly. První fáze První fáze práce byla věnována sběru, třídění a vyhodnocení vhodných materiálů. Pochopitelně byly v převážné míře využívány zdroje internetu. I když ne zcela stoprocentně. Za účelem ověření validity několika desítek odkazů na relevantní odborné publikace disertant navštívil knihovnu UK PedF. V katalogu se však z požadovaných nepodařilo najít ani jednu jedinou. Mnohem úspěšnější bylo stejné hledání v katalogu Pedagogické knihovny The Royal Danish School of Educational Studies v Kodani, která je partnerskou organizací v několika projektech Comenius, jichž se disertant účastní jako řešitel. Zde se podařilo najít cca 70% potřebných titulů. Ve výjimečných případech byly nezbytné publikace pro potřeby práce zakoupeny. Výsledkem sběru materiálů je archiv obsahující více než 100 MB seriózních převážně textových informací v angličtině - výzkumných zpráv, případových studií, odborných článků, recenzí apod. Kvalitativní zpracování těchto materiálů zabralo hodně času, bylo dlouhodobé a komplexní. Disertant vypracovával rešerše spojené s hodnocením validity internetových zdrojů a prováděl konzultace na místní i mezinárodní úrovni. Vedlejším produktem této práce je celá řada výstupů. Namátkou můžeme vybrat např. tyto:

8

• BRDIČKA, B. : Kudy se ubírá vývoj vzdělávacích technologií, reprezentativní přehled citátů významných osobností dokumentující historii a naznačující budoucí vývoj oboru, Dostupný z:

• BRDIČKA, B. : Je škola překonaná?, rozhovor se Seymourem Papertem, Dostupný z:

• BRDIČKA, B. : Portrét Sherry Turkle - americké psycholožky a profesorky sociologie na Massachusetts Institute of Technology, která se zabývá psychoanalýzou vztahu člověka a technologií, Dostupný z:

• BRDIČKA, B. : Jaká je budoucnost technologií ve vzdělávání?, Dostupný z:

• BRDIČKA, B. : Jaké vzdělání se vyplatí?,

Dostupný z:

• MONKE, L. : Web a pluh, překlad původní eseje se svolením autora, Dostupný z:

• BRDIČKA, B.: Cukrátka mysli: náhrada pravdy placebem, stručný výtah z článku pana Jamie McKenzie z elektronického časopisu FromNowOn se svolením autora, Dostupný z:

• BRDIČKA, B. : Vliv technologií na rozvoj lidského myšlení, přehledový materiál shrnující poznatky různých oborů související s využitím technologií, Dostupný z:

• BRDIČKA, B. : Co je to MOO?, o kulturních a sociálních aspektech informační společnosti, Dostupný z:

• BRDIČKA, B. : Jak se mění vzdělávání: Informační a komunikační technologie v Evropě, zpráva Evropské sítě expertů na vzdělávací technologie z prosince 1998, Dostupný z:

• BRDIČKA, B. : Informační výchova na ZŠ pohledem rodičů – výsledky průzkumu mínění, Dostupný z:

• BRDIČKA, B. : Internet na amerických veřejných školách, zpráva amerického Národního centra pro informace ve vzdělávání, Dostupný z

• BRDIČKA, B. : Informační a komunikační technologie ve vzdělávání – Akční plán implementace státní informační politiky ve školství pro období 2000 – 2001 (pracovní studie pro PV MŠMT), Dostupný z

Jak je možno se přesvědčit ve výběru z publikovaných prací disertanta (samostatná kapitola dále), byla naprostá většina těchto prací publikována též prostřednictvím odborných časopisů nebo ve sbornících specializovaných konferencí. Druhá fáze V další fázi přípravy na realizaci disertační práce se disertant věnoval prohlubování znalostí a dalšímu výzkumu. Kromě samostudia a doporučených kurzů doktorandského studia UK PedF absolvoval disertant v roce 1999 jednosemestrální distanční kurz Multi User Virtual Environment: From Research to Classroom Practice amerického ústavu Leadership and the New Technologies. Za úspěšné zakončení obhájením klausurní práce „Víceuživatelské virtuální

9

prostředí a možnosti jeho využití ve vzdělávání“, jež je v anglické i české verzi dostupná na interentu (http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/MUVE/), získal certifikát. Výzkumná činnost disertanta v oboru vzdělávacích technologií je bohatá. Začíná již v první polovině 90. let 20. st. účastí v projektech TEMPUS (Trans-European Cooperation Scheme for Higher Education), jejichž cílem bylo podpořit mezinárodní evropskou spolupráci vysokých škol. Konkrétně to byl např. projekt TEMPUS JEP 2063 Development of University Level Training for Secondary School Teachers in the Use of Information Technology nebo TEMPUS JEP 3460 Czech Republic: Information Technology in Teacher Education. Po roce 1995 se stal hlavním nástrojem na ovlivňování decentralizovaného evropského vzdělávání projekt Socrates. Přímo školstvím se zabývá jeho složka známá pod názvem Comenius. Za to, že je disertant v tomto programu velice aktivně zapojen, vděčí své dlouholeté spolupráci se sdružením ESP, Jedná se hlavně o projekty zabývající se přípravou učitelů na práci s technologiemi - TRANSPRO (56063-CP-1-98-1-NO-COMENIUS-C31) a PROMISE (95041-CP-1-2001-1-DK-COMENIUS-C21), v nichž je disertant odpovědným řešitelem za ČR. Oba se zabývají projektovými metodami ve výuce. V rámci nich byly vyvinuty a ověřeny kurzy určené učitelům. Pro tyto kurzy byly nakonec vyškoleni i lektoři z různých evropských zemí, kteří je implementují ve svých lokálních podmínkách. Disertant se podílel na přípravě kurzů, je spoluautorem výukových materiálů pro ně určených (viz Antilla, K.M. & Brdicka, B. & Eriksen, M. & Holm-Larsen, S. (ed.) & Rullestad J. : The Project Method and Transnational Projects) a sám v nich též učí. Nejvýznamnějším Comenius projektem, v němž je disertant zapojen jako koordinátor za ČR, je projekt Comenius network ECOLE (89693-CP-1-2001-1-NL-COMENIUS-C3). Cílem tohoto projektu je vytvořit síť spolupracujících evropských institucí, které mohou pomáhat zvýšit kvalitu běžných školních projektů kategorie Comenius 1. K hlavním jeho aktivitám patří hledání kvalitativních znaků společných pro nejlepší výukové projekty, realizace technické podpory projektů Comenius, vzdělávání učitelů a předávání výsledků široké učitelské veřejnosti. Kapitola 7. Internetové projekty předkládané práce, která obsahuje jejich komentovanou taxonomii, je jedním z hlavních výstupů projektu ECOLE (http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/role/projekty/). Při popisu projektu ECOLE nesmíme zapomenout na významnou akci propagující nejen naše pracoviště ale celou Pedagogickou fakultu. Je jí připravovaná výroční konference Bridging Visions for Learning spojující aktivity ECOLE a ESP, která proběhne v březnu 2004 v Praze. Jednoznačně nejprestižnější vědeckou aktivitou disertanta je účast ve funkci národního koordinátora v mezinárodním výzkumu SITES M2 (Second Information Technology in Education Study Module 2), který pod byl vedením IEA (International Association for the Evaluation of Educational Achievement, USA) realizován v letech 1999 až 2003. Jednalo se o kvalitativní výzkum založený na standardizovaném zpracování několika stovek případů inovativních způsobů uplatnění výukových technologií v několika desítkách států celého světa. Kvalitativní výzkum se zásadním způsobem odlišuje od častěji prováděných výzkumů kvantitativních (např. SITES M1), jejichž výstupem ale také vstupem jsou číselné údaje, které se zpracovávají statistickými metodami. Úkolem výzkumu kvalitativního je mezi mnoha možnými postupy nalézt ty, které nejspíše vedou ke splnění určitých daných cílů. V našem případě se jednalo hlavně o to, které způsoby využití moderních technologií ve výuce lze považovat za přínosné – slovy výzkumu za „inovativní“. Ty případy, které byly národní výzkumnou radou ve všech zúčastněných zemích vybrány s tím, že by mohly požadavky inovativnosti splňovat, byly podle detailně rozpracované metodiky zkoumány. Hlavním výzkumným nástrojem byly rozhovory s různými aktéry případu - studenty, učiteli

10

zapojenými i nezapojenými, ředitelem školy, koordinátorem IT, pracovníky nadřízených orgánů i rodiči do aktivity zapojených studentů. Takto získaná data byla národními výzkumnými týmy podle daných pravidel zpracována formou případových studií. Realizováno bylo celkem 174 případů ve 28 zemích. Ty pak bylo třeba v rámci závěrečného vyhodnocení analyzovat. Výzkumná data v podobě případových studií nelze zpracovávat jako čísla. Zpracovávají se tak, že se hledají určité společné rysy opakující se u více úspěšných případů. To znamená, že je třeba podle vhodně volených kritérií studie roztřídit do různých skupin neboli shluků (tzv. shluková analýza). Prvotní zatřídění případů a následné vyhledávání vytypovaných společných znaků se v našem případě provádělo ručně. Každá studie byla nezávisle analyzována dvěma členy výzkumného týmu. V případě nesrovnalostí ve výsledcích byl postup opakován. Data vzniklá touto analýzou pak byla na půdě amerického ústavu SRI International dále zpracovávána již počítačově pomocí specializovaného software ATLAS.ti. Výsledkem jsou číselné údaje říkající, jak často se ten který znak nebo ukazatel ve zkoumaných případech nachází. Dá se tedy říci, které inovativní postupy zavádění technologií do vzdělávání se v současné době uplatňují nejčastěji. K absolutní jistotě, že jsou takto zjištěné způsoby využití technologií ve školách skutečně nejvhodnější, kvalitativní výzkum tohoto typu vlastně dospět ani nemůže. K tomu by bylo třeba kvantifikovat, zda se nalezené doporučené postupy skutečně projevují na studentech požadovaným způsobem. Touto problematikou se bude zabývat další modul výzkumu – SITES M3. V přehledné podobě jsou výsledky výzkumu SITES M2 publikovány v předkládané práci, kde je jim věnována samostatná kapitola. Kompletní informace o výzkumu včetně anglických i českých verzí našich případových studií, závěrečné zprávy i odkazů na zahraniční studie a publikace v rámci výzkumu vydané jsou k dispozici online na adrese http://it.pedf.cuni.cz/sitesm2/. Poslední a nejdůležitější výzkumnou aktivitou, která má přímý vztah k předkládané disertační práci, je Výzkumný záměr č. 3 UK PedF Vzdělávání pro život v informační společnosti. Zde disertant působí v roli garanta dílčího úkolu „Výchova a vzdělávání žáků základních a středních škol pro život v informační společnosti“. Práce na úkolech tohoto výzkumného záměru svým způsobem zastřešuje všechny aktivity členů oddělení informačních technologií a technické a informační výchovy KITTV a nejen jich. Jeho výstupem je i předkládaná disertační práce. Za zvláštní zmínku stojí právě ve Fortuně vydaná učebnice pro 6.–9.ročník základní školy (Rambousek,V. a kol.: Práce s počítačem), jejímž je disertant spoluautorem. Vlastní realizace Všechny zde zmíněné studijní a výzkumné aktivity disertanta měly přímý vliv na vývoj jeho odborné způsobilosti v oboru vzdělávacích technologií. Čím více prohluboval své znalosti, tím silněji cítil potřebu nějakým způsobem napomoci přenosu nejnovějších poznatků do praxe. Při své časté přednáškové a lektorské činnosti (viz samostatná kapitola Výběr aktivit disertanta) se střetával se zjevnou absencí specializovaných výukových materiálů zaměřených na využití internetu pro učitele. Rozhodl se proto výsledky své dlouhodobé přípravy zúročit vypracováním takového materiálu, který by byl schopen tuto mezeru zaplnit. Jak již bylo naznačeno, předkládaná práce mohla vzniknout jen díky podpoře pracoviště a pomoci, kterou disertantovi poskytli jeho kolegové. Mnoho podnětů vyšlo z diskuzí na pracovišti, celá řada připomínek byla akceptována. 11

Výsledná podoba předkládané práce má charakter meta-analýzy současného stavu vývoje oboru vzdělávacích technologií se zvláštním zaměřením na výukové projekty využívající internet. Je psána se záměrem předložit učitelům takový text, který by je co nejvíce motivoval k dalšímu studiu a vysvětlil jim, jak nejlépe mohou internet ve své práci použít. Přestože reflektuje kromě jiného též výsledky autorových i jiných výzkumů, snaží se záměrně celou problematiku podat pro nezasvěceného pokud možno co nejpochopitelnější formou. Vzhledem k tomu, že na počátku přijatý pracovní název „Role internetu ve vzdělávání“ plně vystihuje podstatu, byl v nezměněné podobě použit i u finálně publikované práce.

Využití výsledků práce v praxi Jak již bylo řečeno, disertantovy kontakty s praxí jsou bohaté. Již před realizací vlastní závěrečné práce ověřoval jednotlivé dílčí materiály prostřednictvím různých prezentací, přednášek a během kurzů, které vedl (viz Výběr aktivit disertanta). Za zvláštní zmínku stojí opakované pětidenní prezenční kurzy projektu Comenius 2 TRANSPRO a PROMISE vedené v angličtině, v nichž působil jako spoluorganizátor i jako lektor: • březen 2000 Praha http://it.pedf.cuni.cz/transpro/ • říjen 2000 Haugesund http://it.pedf.cuni.cz/norway/ • září 2001 Inverness http://it.pedf.cuni.cz/inverness/ • září 2002 Praha http://www.promise-comenius.org/ Projekt PROMISE se liší od TRANSPRO nejen tím, že se místo přímého školení evropských učitelů soustřeďuje na přípravu lektorů dalších návazných lokálních kurzů, ale též tím, že část svých výukových aktivit provádí distanční formou. A právě distanční výuka, při níž lektor jen obtížně a s nasazením značného času vysvětluje podstatu probírané látky, vyžaduje co nejkvalitnější výukové materiály, nejlépe v elektronické podobě. Aby mohla být alespoň část práce použita již pro projekt PROMISE, byla jedna její část (kapitola 7.) Taxonomie internetových výukových projektů zpracovaná v podobě myšlenkové mapy s aktivními hypertextovými odkazy a publikována v anglické verzi na internetu již koncem roku 2002 (viz http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/role/projects/). Tato část práce byla díky tomu již s úspěchem ověřena nejen projektem PROMISE ale též jinými zájemci o kvalitní výukové materiály pro přípravu učitelů. Stala se oficiální součásti projektu ECOLE (viz http://www.ecolenet.nl/projects.htm) a používají ji také lektoři dalšího na technologie zaměřeného projektu Comenius Network COMP@CT i jiní. V ČR byla celá práce v tištěné podobě publikována v červnu 2003 občanským sdružením AISIS Kladno. Od té doby je v prodeji ve specializovaných obchodech a v zásilkovém knihkupectví agentury Strom. Českou i anglickou verzi lze objednat též prostřednictvím internetu. Přestože dosud není dostatečný časový odstup, je možno konstatovat, že se publikace setkala se zájmem odborné veřejnosti. Odezvu bylo možno zaznamenat především ze strany pedagogických center, a to nejen těch, s nimiž disertant přímo spolupracuje a svou publikaci doporučuje jako doplňkovou literaturu k dalšímu studiu. Jen v posledním roce na bázi předkládané práce disertant realizoval přednášky a semináře pro PC Karlovy Vary, Český Těšín a Ostrava. Dvojjazyčná online verze publikace je, jak již bylo řečeno, využívána mezinárodními projekty jako výukové materiály v distančním studiu i k prezentaci způsobů uplatnění technologií ve výuce. Podobným způsobem je plánováno využití těchto materiálů i v rámci našeho domácího pole působnosti. V nedávné době byla v rámci UK PedF vypracována žádost o akreditaci kurzu SIPVZ kategorie S „Projektová výuka s využitím počítačů“, který 12

počítá s touto publikací jako s hlavním studijním materiálem ve své prezenční i distanční části. Online verze publikace patří k hlavním materiálům Metodické pomoci Učitelského spomocníka. Díky poměrně vysoké návštěvnosti těchto stránek (průměr překračuje 100 návštěvníků denně) se s ní takto může seznámit vlastně celá učitelská veřejnost. V neposlední řadě se předkládaná práce samozřejmě uplatní i ve výuce studentů prezenčního studia UK PedF. Svým tématickým obsahem bude tento materiál z velké části využit v předmětu Konstruktivní prostředí a výuka oborového studia IT. Jako doplňkový studijní materiál může sloužit hned v několika dalších oborových i neoborových předmětech realizovaných oddělením informačních technologií a technické a informační výchovy KTIIV UK PedF Praha.

Závěry a doporučení Cíl, který si předkládaná práce vytkla, a sice zaplnit mezeru v nabídce kvalitních výukových materiálů pro učitele v oblasti inovativních způsobů uplatnění současných vzdělávacích technologií, se snad podařilo splnit. Je třeba si však uvědomit, že samotná existence sebedokonalejšího výukového materiálu vlastní praxi na školách přímo neovlivňuje. Je jen jednou z mnoha nutných podmínek pro úspěšnou implementaci vzdělávacích technologií. Hlavní podmínkou je vytvoření vhodného inovacím příznivého prostředí na školách. Tento problém je značně komplexní. Přestože nemůžeme být s jeho řešením stále ještě zcela spokojeni, je třeba přiznat, že se u nás v poslední době udělalo mnoho pro to, aby se implementace vzdělávacích technologií mohla co nejvíce přiblížit optimu. Opět záměrně vynecháme základní nutnou podmínku, a to vybavenost škol technologiemi – učitelů v první řadě. Tato záležitost je natolik zřejmá, že není v této práci diskutována. Práce je určena hlavně těm učitelům, kteří již bezproblémový přístup k počítači i k internetu mají. Teoretickým předpokladem přitom je, že se množina těch učitelů, kteří po technické stránce ovládání technologií zvládnou a budou se ptát, jak tyto své nové schopnosti využít v praxi, bude stále zvětšovat. Asi hlavní myšlenkou vyplývající ze závěrů současných výzkumů, která stojí v pozadí celé předkládané práce, je tvrzení, že technologie v současnosti určitým způsobem ovlivňují výukové postupy. Známou skutečností je to, že technologie jsou schopny umocňovat i postupy velmi rozdílné (podle přijaté terminologie instruktivní versus konstruktivní). Přitom se ukazuje, že díky snadnému přístupu k technologiím zvláště k internetu klesá potřeba encyklopedických znalostí a stoupá význam schopnosti informace vyhodnocovat, třídit a na jejich základě konstruovat znalosti vlastní. Zároveň se výrazně rozšiřuje možnost komunikace studentů s širokým okolím. Takto lze ve stručnosti zdůvodnit tu skutečnost, že využití moderních technologií podporuje spíše výukové postupy konstruktivní. Internetové výukové projekty k nim nesporně patří. Aby se u nás mohlo zvýšit poměrné zastoupení konstruktivních výukových aktivit, je třeba, kromě přístupu k technologiím a ke vhodným výukovým materiálům, dát učitelům též metodickou pomoc a další podněty, které jim pomohou modifikovat výukové metody vhodným směrem. Jedním z nich může být např. připravovaný karierní řád, který, když už nic jiného, jasně říká, že stát má zájem o takové učitele, kteří dovedou technologie využívat. Dalším jednoznačně správným krokem je dokončovaný rámcový vzdělávací program. Ten přesně v duchu moderního pohledu na zpracování informací klade důraz na komplexní neboli tématický pohled na učební látku. Navíc dává učitelům ještě větší prostor k samostatnému rozhodování o obsahu výuky. Školy přímo nutí vypracovat si vlastní vzdělávací plán, který by 13

logicky měl obsahovat i využití technologií. Výukové projekty využívající internet si jistě v takto nově pojatém vzdělávacím systému najdou větší prostor než dříve. Ústup od konkrétní specifikace obsahu výuky jednotlivých předmětů by neměl vést k nejasnostem v otázkách výukových cílů. Školy by měly mít jasné zadání, jakých kompetencí by měli studenti v určitém věku dosáhnout. V oblasti počítačové gramotnosti tuto problematiku řeší tzv. standardy, které popisují požadované znalosti a schopnosti žáků a studentů v různých věkových kategoriích. Podobné standardy bude jistě třeba vypracovat i u nás. Měly by být pochopitelně kompatibilní s podobnými zahraničními normami, což by v mnoha případech usnadňovalo plánování a realizaci mezinárodních výukových projektů. Snadno se však může stát, že ani všechna tato opatření nebudou dostatečná. Tradiční konzervatizmus a odpor učitelů ke změnám je značně silný. Proto je rozumné podpořit snahu o zavádění technologií do výuky ještě dalšími doplňkovými aktivitami. Mezi ně jistě na jedno z čelných míst patří zde již vícekrát vzpomínaný projekt Socrates Comenius. Ten nejenže řeší problém materiálního vybavení mezinárodních výukových školních projektů, ale zabývá se i ověřováním jejich kvality. Vzhledem k tomu, že právě kvalita projektů Comenius je stále více sledovaným kritériem, měla by se současná spolupráce agentury Comenius s pedagogickými fakultami v budoucnosti ještě více prohlubovat (disertant je již několik let členem odborné komise Comenius). Jiným důležitým faktorem ovlivňujícím způsob budoucího využití vzdělávacích technologií na školách je samotná příprava budoucích učitelů. I v tomto směru máme ještě značné rezervy. Studenti UK PedF jsou s problematikou zpracovanou touto prací seznamováni pouze okrajově prostřednictvím vyšších kurzů z navazujícího systému povinně volitelných předmětů vypsaných oddělením informačních technologií a technické a informační výchovy. Zdaleka ne všichni studenti se však do systému těchto kurzů zapisují, a ještě mnohem méně se jich dostane tak daleko, aby se seznámili s metodickou stránkou využívání technologií. Pokud bychom si vytkli za cíl nedovolit, aby studium na pedagogické fakultě mohl úspěšně zakončit absolvent, který neví nic o možnostech výukového využití technologií, bude třeba současný systém změnit. Výsledky předkládané disertační práce jasně naznačují, že je takový vývoj do budoucna nevyhnutelný. Oborů lidské činnosti, v nichž se nelze obejít bez technologií, je velmi málo a ani školství se jim, jak se zdá, neubrání. Jenže počítač v rukou učitele bude využíván jiným způsobem, než jak ho využívá třeba sekretářka. Proto se nakonec budou muset stát specifické znalosti výukového využití technologií i nedílnou součástí profilu absolventa pedagogických fakult. Další vývoj oboru bude asi zaměřen hlavně na upřesnění nejvhodnějších způsobů uplatnění vzdělávacích technologií v praxi. Z předkládané práce jasně vyplývá, že pro různé výukové cíle je třeba použít různých postupů. Každý žák je navíc trochu jiný a vyhovuje mu jiný způsob učení. To znamená, že čím více možností je k dispozici, tím lépe. V budoucnosti ale bude nezbytné provést ještě detailnější ověření různých výukových metod využívajících technologie včetně distančních. Konstruktivní způsob jejich implementace v podmínkách současných škol, tj. ve třídách se 30 žáky s jedním učitelem bez asistenta může být značně obtížný. U tradičních instruktivních postupů to bylo mnohem snadnější. Všichni žáci poslouchali výklad nebo řešili stejné zadání. Při ověřování výsledků stačilo změřit kvantitu nově nabytých znalostí, případně provést porovnání s kontrolní skupinou. Měření efektivnosti inovativních výukových metod nebude zdaleka tak jednoduché. Takové měření musí zachytit změnu ve schopnosti samostatného řešení problémů, porozumění věci, v umění obhájit výsledky apod. Pouze ty konstruktivní způsoby uplatnění vzdělávacích technologií v praxi, které takové výsledky prokáží, mohou mít právo na existenci.

14

Výběr z prací disertanta • BoBrův Pomocník pro smysluplné využívání ICT ve výuce, osobní autorovy WWW stránky založené v roce 1995 obsahující mnoho aktualit a odkazů, e-učebnice a kompletní archiv všech článků,. Dostupný z • BRDIČKA, B. : K technickému provedení examinačních programů pro IQ151, UP, duben 1987 • BRDIČKA, B. : Lokální sítě se školními mikropočítači IQ 151, UP, říjen 1987 • BRDIČKA, B. : GEMO - generátor výukových demonstračních programů, UP, duben 1989 • BRDIČKA, B. : Current Czechoslovak point at issue in ITS, sborník ITS seminar, Aarhus Denmark, 1990 • BRDIČKA, B. : Muzeum v USA a Kanadě jako odborná učebna, UP, prosinec 1990 • BRDIČKA, B. : Výukový SW na českých SŠ, Bulletin informatiky a výp.tech., č.1, červen 1991, str.11 • BRDIČKA, B. : Porovnání některých hypertextových systémů, Bulletin informatiky a výp.tech., č.2, červen 1992 • BRDIČKA, B. : Praktická ukázka využití sítě INTERNET, Bulletin informatiky a výp.tech., č.3, září 1992 • BRDIČKA, B. : Zkoušení na počítači, Bulletin inform. technologií ve škole, č.1, březen 1993 • BRDIČKA, B. : Zpráva o kursu Britské rady "Tvorba počítačových výukových programů", Bulletin inform. technologií ve škole, č.2, červen 1993 • BRDIČKA, B. : Nabídka na mezinárodní spolupráci škol napojených na INTERNET, Bulletin inform. technologií ve škole, č.4, prosinec 1993 • BRDIČKA, B. : Services of InfoCentrum of the Institute for Informatics in Education, sborník VIRTCON (virtuální konference), New Orleans, 1994 • BRDIČKA, B. : European Schools Project - zpráva ze služební cesty, sborník semináře POŠKOLE '94, duben 1994, str.16 • BRDIČKA, B. : První zkušenosti s multimediálním autorským systémem Authorware Professional, ComputerWorld č.50, 9.12.1994, str.21-22 • BRDIČKA, B. : Volně šiřitelný multimediální výukový program EVROPA, ComputerWorld č.4, 20.1.1995, str.47 • BRDIČKA, B. : Interaktivní výukové systémy ve školství, ComputerWorld č.27, 30.6.1995, str.10 • BRDIČKA, B. : Internet na slovenských školách, ComputerWorld č.3, 19.1.1996, str.40 • BRDIČKA, B. : Vzdálená síť ve škole sborník semináře POŠKOLE '96, duben 1996, str.19 • BRDIČKA, B. : Učení s počítačem, Reprodukční a knihařské pracoviště PřF UK, 1996, skripta • BRDIČKA, B. : Počítač a škola - pro a proti, Internet 4U červen 1996, str.18 • BRDIČKA, B. : NetDay96 - prezident Clinton podporuje připojení škol k síti, ComputerWorld č.44, 1.11.1996, str.40 • BRDIČKA, B. : Cizí jazyky je možné vyučovat také pomocí počítače MF DNES 9. dubna 1997, strana III • BRDIČKA, B. : BoBrův Pomocník, sborník semináře POŠKOLE '97, duben 1997, str.116 • BRDIČKA, B. : Jaká je budoucnost technologií ve vzdělávání?, ComputerWorld č.17, 25.4.1997, str.39 • BRDIČKA, B. : Jaká je budoucnost technologií ve vzdělávání?, Učitelské noviny č.18, roč. 100, 29.4.1997, str.19 • BRDIČKA, B. : BoBr's Helper, sborník konference Telecomunications for Education and Training, Praha, květen 1997, str. 183

15

• BRDIČKA, B. : Jaké vzdělání se vyplatí?, sborník konference RUFIS'97, ČVUT Praha, září 1997, str. 69-76 • BRDIČKA, B. : The Main Reasons to Pay Attention to Educational Technology, contribution and presentation on 12.ESP conference, Copenhagen, March 1998 • BRDIČKA, B. : Kudy se ubírá vývoj vzdělávacích technologií, sborník semináře POŠKOLE '98, duben 1998, str.186 • BRDIČKA, B. : Dvanáctá konference ESP, Učitelské noviny č.18, roč.101, 24.4.1998, str.27 • BRDIČKA, B. : Vliv technologií na rozvoj lidského myšlení, sborník konference RUFIS'98, TU Liberec, září 1998, str. 71-83, ISBN 80-7083-303-3 • BRDIČKA, B.: Cukrátka mysli: náhrada pravdy placebem, Učitelské listy č. 4, roč.6, prosinec 1998, ISSN 1210-6313, str.19 • BRDIČKA, B. : Globalizace – pohroma nebo naděje?, sborník semináře Počítač ve škole, KIP PF OU, Ostrava, prosinec 1998, str. 61-63, ISBN 1211-5134 • BRDIČKA, B. : Učitelský spomocník, Učitelské noviny č.9, roč. 102, 23.2.1999, str.14 • BRDIČKA, B. : Jak se mění vzdělávání: Informační a komunikační technologie v Evropě, Učitelské listy č. 7, roč.6, březen 1999, ISSN 1210-6313, str.7-9 • BRDIČKA, B. : The influence of technology on the human mind. Virtual School of European Schoolnet. [cit. 1999-6-16]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Internet na amerických veřejných školách, zpráva amerického Národního centra pro informace ve vzdělávání. [cit. 1999-3-22]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Informační a komunikační technologie ve vzdělávání – Akční plán implementace státní informační politiky ve školství pro období 2000 – 2001 (pracovní studie pro PV MŠMT). [cit. 2000-1-14]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Informační výchova na ZŠ pohledem rodičů – výsledky průzkumu mínění, Učitelské listy č. 7, roč.7, březen 2000, ISSN 1210-6313, str.15-17 • BRDIČKA, B. : Mezinárodní spolupráce škol využívajících ICT (14. ESP konference, Haugesund, Norsko), Učitelské listy č. 9, roč.7, květen 2000, ISSN 1210-6313, str.13 • BRDIČKA, B. : Pilotní případová studie ZŠ Lupáčova – výstup mezinárodního výzkumu SITES M2, [cit. 2000-6-20]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Globalizace – pohroma nebo naděje?, Učitelské listy č. 3, roč.8, listopad 2000, ISSN 1210-6313, str.14 • BRDIČKA, B., Vištein F. : Školní intranet na ZŠ Červený Vrch - případová studie mezinárodního výzkumu SITES M2, [cit. 2001-1-16]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Užitečné konference European Schools Project, Česká škola.cz [cit. 2001-3-30]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Mezinárodní výzkum využití moderních technologií ve vzdělávání SITES, Česká škola.cz [cit. 2001-4-06]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Umíme ve školách využívat informačních technologií?, Učitelské listy č. 8, roč.8, duben 2001, ISSN 1210-6313, str.18-19 • BRDIČKA, B., Suchánková V. : Učitelský spomocník, sborník semináře POŠKOLE 2001, duben 2001, ISBN 80-01-02364-8, str.143-146 • BRDIČKA, B. : Rozšiřte řady Spomocníkových pomocníčků!, Česká škola.cz [cit. 2001-5-07]. Dostupný z • BRDIČKA, B., Vištein F. : Projekt REGION - případová studie mezinárodního výzkumu SITES M2, [cit. 2001-5-10]. Dostupný z • BRDIČKA, B., Vištein F. : Školní knihovna jako multimediální centrum - případová studie mezinárodního výzkumu SITES M2, [cit. 2001-6-23]. Dostupný z • Daňková, A., BRDIČKA, B. aj. : Dobrých výukových programů pro malé děti je nedostatek, MF DNES, příloha TEST DNES, středa 21.11.2001, [cit. 2001-11-21]. Dostupný z

16

• Daňková, A., BRDIČKA, B. aj. : CD-ROM bývá zábavnější než angličtinář, MF DNES, příloha TEST DNES, středa 23.1.2002, [cit. 2002-1-28]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Výzva k účasti v projektu ECOLE, Česká škola.cz [cit. 2002-2-26]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Jiný pohled na evropskou spolupráci v oblasti ICT, Česká škola.cz [cit. 2002-4-15]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Výzva k účasti v projektu ECOLE - European COllaborative LEarning Comenius network, Učitelské listy č. 9, roč.9, květen 2002, ISSN 1210-6313, str.20-21 • BRDIČKA, B. : EUN eSchola 2002 a česká účast v ní, Moderní vyučování č. 5, roč.8, květen 2002, ISSN 1211-6858, str.23 • BRDIČKA, B. : ICT a kvalita výuky, Česká škola.cz [cit. 2002-6-18]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Svět v den mého zrození, Moderní vyučování č. 6, roč.8, červen 2002, ISSN 1211-6858, str.22 • Daňková, A., BRDIČKA, B. aj. : Nejkvalitnější programy jsou i nejdražší, MF DNES, příloha TEST DNES, středa 18.9.2002, [cit. 2002-09-21]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Eratosthenův experiment, Moderní vyučování č. 7, roč.8, září 2002, ISSN 1211-6858, str.27 • ANTILLA, K.M. & BRDICKA, B. & ERIKSEN, M. & HOLM-LARSEN, S. (ed.) & RULLESTAD J. : The Project Method and Transnational Projects. Karmoy, Pedagogisk Senter, 2002, ISBN 82-996435-0-3 • BRDIČKA, B. : Vtělení, aneb virtuální návštěva, Moderní vyučování č. 8, roč.8, říjen 2002, ISSN 1211-6858, str.25 • BRDIČKA, B. : Konference EMINENT 2002: trendy ve využívání ICT, Česká škola.cz [cit. 2002-11-25]. Dostupný z • BRDIČKA, B. : Obraz toho druhého, Moderní vyučování č. 9, roč.8, listopad 2002, ISSN 1211-6858, str.26-27 • BRDIČKA, B. : Výměna informací, Moderní vyučování č. 10, roč.8, prosinec 2002, ISSN 1211-6858, str.27 • BRDIČKA, B. : Tvorba databáze, Moderní vyučování č. 1, roč.9, leden 2003, ISSN 1211-6858, str.26-27 • BRDIČKA, B. : Monster projekt, Moderní vyučování č. 2, roč.9, únor 2003, ISSN 1211-6858, str.27 • BRDIČKA, B. : Simulace jako výukový projekt, Moderní vyučování č. 3, roč.9, březen 2003, ISSN 1211-6858, str.27 • BRDIČKA, B. : Elektronické publikování, Moderní vyučování č. 4, roč.9, duben 2003, ISSN 1211-6858, str.26-27 • BRDIČKA, B. : Otevřeme školu světu, Moderní vyučování č. 5, roč.9, květen 2003, ISSN 1211-6858, str.26-27 • BRDIČKA, B. : Taxonomie internetových výukových projektů, Moderní vyučování č. 6, roč.9, červen 2003, ISSN 1211-6858, str.26-27 • BRDIČKA, B. : Role internetu ve vzdělávání, Kladno : AISIS, 2003, ISBN 80-239-0106-0 • BRDIČKA, B. : The Role of Internet in Education, Kladno : AISIS, 2003, ISBN 80-239-0107-9 • BRDIČKA, B. : SITES M2: Jaké využití moderních technologií ve výuce je přínosné?, Česká škola.cz, [cit. 2003-09-25]. Dostupný z • BRDIČKA, B. In: Rambousek,V. a kol. : Práce s počítačem (2), Učebnice pro 6.–9.ročník ZŠ. Praha : Fortuna 2003, ISBN 80-7168-874-6

17

Výběr aktivit disertanta 1992-99 1997-98 1997-98 23.3.1998 26.3.1998 31.3.1998 17.4.1998 1.7.1998 11.9.1998 24.9.1998 1999 21.5.1999 16.6.1999 17.6.1999 8.11.1999 26.1.2000 9.3.2000 8.4.2000 28.4.2000 18.10.2000 27.10.2000 31.10.2000 8.3.2001 20.9.2000 12.10.2001 28.3.2002 27.8.2002 12.9.2002 24.10.2002 14.11.2002 12.2.2003 7.3.2003 9.6.2003 28.11.2003 12.12.2003

externí výuka předmětu Informatika na ZŠ Nedvědovo n., Praha lektor specializovaného dlouhodobého kurzu Využití počítačů pro učitele na ZŠ Nedvědovo n., Praha, lektor distančního kurzu VIK MFFUK v prostředí Lotus LearningSpace Mozek, počítače, informace: přednáška na semináři konaném jako přípravná akce ke konferenci RUFIS’98 na Technické univerzitě Liberec. Využití technologií na základních školách: přednáška na doprovodné akci výstavy Schola Nova ve Veletržním paláci v Praze. Pořádal Profit a Internet Centrum OSF. The Main Reasons to Pay Attention to Educational Technology: příspěvek (http://it.pedf.cuni.cz/ESP/esp98/) a prezentace na 12.ESP konferenci, Kodaň, Dánsko. Hlavní důvody proč věnovat pozornost vzdělávacím technologiím: přednáška na semináři POŠKOLE, Sedmihorky. Internet ve výuce zeměpisu: workshop na semináři České geografické společnosti, PřF UK Praha. Vliv technologií na rozvoj lidského myšlení: přednáška na konferenci RUFIS’98, TU Liberec. Vliv technologií na rozvoj lidského myšlení: přednáška na konferenci 650 anni, PedF UK Praha. absolvování distančního kurzu Emerging Technologies for Active Learning amerického ústavu Leadership and the New Technologies Internet ve výuce zeměpisu: workshop na semináři České geografické společnosti, PřF UK Praha. Nové pojetí vzdělávání v informační společnosti: přednáška pro posluchače manažerského studia ÚRŠ UK PedF. Nové pojetí vzdělávání v informační společnosti: přednáška na semináři pro ředitele škol a učitele výpočetní techniky, SZeŠ a SOŠ Poděbrady. Globalizace – pohroma nebo naděje?: vystoupení a účast na panelové diskusi na téma „Moderní média a informační technologie ve vzdělávání“ v rámci festivalu Techfilm 99. Globalizace – pohroma nebo naděje?: přednáška na 13. zasedání matematiků okresu Chrudim na SPŠS Chrudim. Globalisation – disaster or chance?: přednáška v rámci kurzu Comenius TRANSPRO na PedF. MultiUser Virtual Environment: prezentace na 14. konferenci ESP, Haugesund, Norsko. SITES M2: referát na semináři POŠKOLE ‘2000. Internetové projekty: přednáška na školení pracovníků pedagogických center organizovaném MŠMT, PC Olomouc. ICT Developments: přednáška v rámci kurzu Comenius TRANSPRO, Haugesund, Norsko. Mezinárodní spolupráce Oddělení informační výchovy KTchV UK PedF v rámci programu Socrates: prezentace v pracovní skupině Comenius na Konferenci Socrates II v Kaisersteinském paláci na Malostranském náměstí v Praze. Internet ve škole: přednáška na konferenci Škola a internet organizovaná Okresním úřadem Děčín. The role of Internet in Education: přednáška v rámci kurzu Comenius TRANSPRO, Inverness, Skotsko. Jak nejlépe využívat ICT ve vzdělávání: přednáška na semináři pro studenty oboru Školský management Ústavu výzkumu a rozvoje školství v aule UK PedF. Role internetu ve vzdělávání: přednáška na konferenci „Internet do škol, a co s ním“ na výstavě Schola Nova v rámci Měsíce Internetu. Vzhůru do EVROPY: ICT a potřeba inovace vzdělávání: přednáška na konferenci „Sítě ve školství“, Kroměříž 2002 Taxonomy of Internet Educational Projects: přednáška na konferenci Bridges for Learning projektu Comenius 3 ECOLE, Praha Projektová výuka s využitím technologií: Seminář a dílna pro Pedagogické centrum Český Těšín Role internetu ve vzdělávání: přednáška v sekci Informační a komunikační technologie v modernizaci vzdělávání v rámci Pedagogického dne pořádaného Ped. centrem Karlovy Vary Projektová výuka s využitím technologií: Seminář a dílna pro Pedagogické centrum Karlovy Vary How to Describe Innovation: přednáška na konferenci ESP&ECOLE Bridging Best Practices, Řím Role internetu ve vzdělávání: seminář v rámci Pedagogického dne pořádaného Ped. centrem Ostrava Project ECOLE: prezentace na konferenci COMPACT Connecting Comenius Schools, Linz Projektová výuka s využitím technologií: Seminář pro učitele z okolí Chebu organizovaný Ped. centrem Karlovy Vary ve spolupráci s projektem PROMISE

18

English Summary This PhD thesis is submitted to the Science and Technology Education board at Charles University Prague Faculty of Education. It is based on the publication of the monograph in form of meta-analysis study material for technology integrating teachers– The Role of Internet in Education. This book in Czech or English could be ordered in printed form from the publisher (AISIS Kladno – [email protected]). The full updated online version is on disposal also on the Internet at http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/role/. The main aim of this work is to provide European teachers with the material, which could help them better understand the way how modern technology involves the teaching methods. It encompasses the history of technology usage in education, the theoretical context of the influence from other branches, the overview of contemporary knowledge in this field, discussion of connected troubles, and mainly the classification of concrete appropriate examples of the practical innovative application of educational technology. The publication The Role of Internet in Education was already recognized as an official study material of several international projects, which are involved in teacher technology training. The online version is linked by several European lists of recommended teaching materials. It is based on the own qualitative meta-analysis survey of candidate. This survey was made during more than five years across a big amount of specialized materials as research reports, books, Internet resources, discussions with experts, etc. Finally the practical experiences of the author with the work in the field of educational technology were included. These are the main roots, on which are this experiences build: • teaching of the subject Informatics on all types of schools (from elementary to university level) • the pre-service and in-service teacher training (an ordinary Faculty of Education teacher, invited lector of the courses for Czech Pedagogical Centers, lector of in-service courses in frame of projects Comenius 2, etc.) • the head of official Web server called Teacher's Helper providing information services and methodology help to Czech teachers in area of educational technology • Czech coordinator of European Schools Project since 1994 • organizer of several international educational projects (Comenius 2 - TRANSPRO and PROMISE, Comenius 3 – ECOLE) • a member of the EUN eSchola Jury and of the board of Czech Comenius agency for evaluating and approving educational projects • national coordinator of the prestigious international research SITES M2 leaded by the IEA in cooperation with SRI International, OCTO, and CSCE. In short it is possible to say that the main idea, which lays behind the whole this work, is the strong belief that technology is able to support and amplify many different teaching methods. It is up to teacher to decide and involve it in the right way. The present trend in educational sciences shows the significant shift from prevailing instructive methodology to constructive. Technology matches and maybe even impacts and support this shift. One of the more and more popular way how to follow this innovative educational trends are the Internet projects. The theory of project methods included the taxonomy and examples represents the core theme of presented dissertation.

19