Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Role daně z nemovitostí v Evropské unii Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Břetislav Andrlík, Ph.D.
Michaela Solničková
Brno 2014
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Břetislavu Andrlíkovi, Ph.D, vedoucímu bakalářské práce, za poskytnutí cenných rad a připomínek při zpracování této bakalářské práce.
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto práci: Role daně z nemovitostí v Evropské unii vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 3. ledna 2014
_______________________________
Abstract Solničková, M. The role of the real estate tax in the European Union. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014. The bachelor thesis deals with the analysis of the real estate tax in the member countries of the European Union. The theoretical part provides characteristics of the real estate tax in the EU, including the definition of the object of taxation, the taxpayer, the tax base and tax rates. The practical part focuses on the development of the real estate tax revenue in the member states of the European Union from 1995 to 2011. It also analyses the share of real estate taxes in GDP and total tax revenue of the states. The conclusion of the practical part identifies the specifics of the application of the real estate tax in the European Union. Based on the results, the conclusion of the thesis proposes recommendations for modification of the real estate tax in the Czech Republic. Keywords Tax, real estate tax, object of taxation, tax payer, tax base, tax rate, tax revenue
Abstrakt Solničková, M. Role daně z nemovitostí v Evropské unii. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Bakalářská práce se zabývá analýzou daně z nemovitostí v členských zemích Evropské unie. V teoretické části je uvedena charakteristika daně z nemovitostí v EU, včetně vymezení předmětu daně, poplatníka daně, základu daně a daňových sazeb. Praktická část je zaměřena na vývoj inkasa daně z nemovitostí v členských státech Evropské unie v letech 1995 až 2011. Sledován je také podíl daně z nemovitostí na HDP a na celkových daňových příjmech států. V závěru praktické části jsou identifikovány specifika uplatňování této daně v rámci Evropské unie. Na základě dosažených výsledků jsou navržena doporučení na úpravu daně z nemovitostí v České republice. Klíčová slova Daň, daň z nemovitostí, předmět daně, poplatník daně, základ daně, sazba daně, inkaso daně
Obsah
9
Obsah 1
Úvod
19
2
Cíl práce a metodika
21
3
Literární rešerše
22
3.1
Teorie majetkových daní.....................................................................................................22
3.1.1
Daňová spravedlnost majetkových daní ...........................................................22
3.1.2
Typy majetkových daní .............................................................................................23
3.1.3
Význam daně z nemovitostí ....................................................................................24
3.1.4
Konstrukční prvky daně z nemovitostí .............................................................25
3.2
Daň z nemovitostí v jednotlivých zemích EU ............................................................26
3.2.1
Belgie..................................................................................................................................26
3.2.2
Bulharsko .........................................................................................................................27
3.2.3
Česká republika.............................................................................................................27
3.2.4
Chorvatsko ......................................................................................................................29
3.2.5
Dánsko ...............................................................................................................................29
3.2.6
Estonsko ...........................................................................................................................30
3.2.7
Finsko ................................................................................................................................31
3.2.8
Francie ...............................................................................................................................31
3.2.9
Irsko....................................................................................................................................32
3.2.10
Itálie ....................................................................................................................................33
3.2.11
Kypr ....................................................................................................................................33
3.2.12
Litva ....................................................................................................................................34
3.2.13
Lotyšsko............................................................................................................................34
3.2.14
Lucembursko..................................................................................................................35
3.2.15
Maďarsko .........................................................................................................................35
3.2.16
Malta ...................................................................................................................................35
3.2.17
Německo ...........................................................................................................................35
3.2.18
Nizozemsko.....................................................................................................................36
3.2.19
Polsko ................................................................................................................................36
10
4
Obsah
3.2.20
Portugalsko .....................................................................................................................37
3.2.21
Rakousko..........................................................................................................................38
3.2.22
Řecko.................................................................................................................................. 38
3.2.23
Rumunsko........................................................................................................................39
3.2.24
Slovensko .........................................................................................................................40
3.2.25
Slovinsko ..........................................................................................................................41
3.2.26
Španělsko .........................................................................................................................41
3.2.27
Švédsko .............................................................................................................................42
3.2.28
Velká Británie ................................................................................................................42
Praktická část 4.1
44
Vývoj daně z nemovitostí v členských zemích EU...................................................44
4.1.1
Belgie.................................................................................................................................. 44
4.1.2
Bulharsko .........................................................................................................................46
4.1.3
Česká republika ............................................................................................................48
4.1.4
Chorvatsko ......................................................................................................................50
4.1.5
Dánsko ...............................................................................................................................51
4.1.6
Estonsko ...........................................................................................................................53
4.1.7
Finsko ................................................................................................................................55
4.1.8
Francie...............................................................................................................................57
4.1.9
Irsko.................................................................................................................................... 59
4.1.10
Itálie .................................................................................................................................... 61
4.1.11
Kypr .................................................................................................................................... 63
4.1.12
Litva .................................................................................................................................... 65
4.1.13
Lotyšsko............................................................................................................................67
4.1.14
Lucembursko .................................................................................................................69
4.1.15
Maďarsko .........................................................................................................................71
4.1.16
Malta................................................................................................................................... 72
4.1.17
Německo ...........................................................................................................................73
4.1.18
Nizozemsko.....................................................................................................................75
4.1.19
Polsko ................................................................................................................................77
4.1.20
Portugalsko .....................................................................................................................79
Obsah
11
4.1.21
Rakousko ..........................................................................................................................81
4.1.22
Řecko ..................................................................................................................................83
4.1.23
Rumunsko........................................................................................................................85
4.1.24
Slovensko .........................................................................................................................87
4.1.25
Slovinsko ..........................................................................................................................89
4.1.26
Španělsko .........................................................................................................................91
4.1.27
Švédsko .............................................................................................................................93
4.1.28
Velká Británie.................................................................................................................95
4.2
Inkaso daně z nemovitostí v zemích Evropské unie v roce 2011....................96
4.3
Podíl daně z nemovitostí na HDP v zemích Evropské unie v roce 2011 ......97
4.4
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v zemích Evropské unie v roce 2011 ......................................................................................................................98
4.5
Specifika uplatňování daně z nemovitostí v zemích EU.......................................99
5
Závěr a diskuse
103
6
Literatura
105
6.1
Knižní publikace ................................................................................................................... 105
6.2
Elektronické zdroje............................................................................................................. 105
12
Obsah
Seznam obrázků
13
Seznam obrázků Obr. 1: Podíl daně z nemovitostí na HDP Belgie v letech 1995–2011 (v %)
45
Obr. 2: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Belgie v letech 1995–2011 (v %)
45
Obr. 3: Podíl daně z nemovitostí na HDP Bulharska v letech 1995–2011 (v %)
47
Obr. 4: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Bulharska v letech 1995–2011 (v %)
47
Obr. 5: Podíl daně z nemovitostí na HDP ČR v letech 1995–2011 (v %)
49
Obr. 6: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu ČR v letech 1995–2011 (v %)
50
Obr. 7: Podíl daně z nemovitostí na HDP Dánska v letech 1995–2011 (v %)
52
Obr. 8: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Dánska v letech 1995–2011 (v %)
52
Obr. 9: Podíl daně z nemovitostí na HDP Estonska v letech 1995–2011 (v %)
54
Obr. 10: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Estonska v letech 1995–2011 (v %)
54
Obr. 11: Podíl daně z nemovitostí na HDP Finska v letech 1995–2011 (v %)
56
Obr. 12: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Finska v letech 1995–2011 (v %)
56
Obr. 13: Podíl daně z nemovitostí na HDP Francie v letech 1995–2011 (v %)
58
Obr. 14: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Francie v letech 1995–2011 (v %)
58
14
Seznam obrázků
Obr. 15: Podíl daně z nemovitostí na HDP Irska v letech 1995–2011 (v %)
60
Obr. 16: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Irska v letech 1995–2011 (v %)
60
Obr. 17: Podíl daně z nemovitostí na HDP Itálie v letech 1995–2011 (v %)
62
Obr. 18: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Itálie v letech 1995–2011 (v %)
62
Obr. 19: Podíl daně z nemovitostí na HDP Kypru v letech 1995–2011 (v %)
64
Obr. 20: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Kypru v letech 1995–2011 (v %)
64
Obr. 21: Podíl daně z nemovitostí na HDP Litvy v letech 1995–2011 (v %)
66
Obr. 22: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Litvy v letech 1995–2011 (v %)
66
Obr. 23: Podíl daně z nemovitostí na HDP Lotyšska v letech 1995–2011 (v %)
68
Obr. 24: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Lotyšska v letech 1995–2011 (v %) 68 Obr. 25: Podíl daně z nemovitostí na HDP Lucemburska v letech 1995–2011 (v %)
70
Obr. 26: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Lucemburska v letech 95–11 (v %) 70 Obr. 27: Podíl daně z nemovitostí na HDP Maďarska v letech 1995–2011 (v %)
72
Obr. 28: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Maďarska v letech 1995–2011 (v %)
72
Obr. 29: Podíl daně z nemovitostí na HDP Německa v letech 1995–2011 (v %)
74
Obr. 30: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Německa v letech 1995–2011 (v %)
74
Seznam obrázků
15
Obr. 31: Podíl daně z nemovitostí na HDP Nizozemska v letech 1995–2011 (v %)
76
Obr. 32: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Nizozemska v letech 1995–2011 (v %)
76
Obr. 33: Podíl daně z nemovitostí na HDP Polska v letech 1995–2011 (v %)
78
Obr. 34: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Polska v letech 1995–2011 (v %)
78
Obr. 35: Podíl daně z nemovitostí na HDP Portugalska v letech 1995–2011 (v %)
80
Obr. 36: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Portugalska v letech 1995–2011 (v %)
80
Obr. 37: Podíl daně z nemovitostí na HDP Rakouska v letech 1995–2011 (v %)
82
Obr. 38: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Rakouska v letech 1995–2011 (v %)
82
Obr. 39: Podíl daně z nemovitostí na HDP Řecka v letech 1995–2011 (v %)
84
Obr. 40: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Řecka v letech 1995–2011 (v %)
84
Obr. 41: Podíl daně z nemovitostí na HDP Rumunska v letech 1995–2011 (v %) 86 Obr. 42: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Rumunska v letech 1995–2011 (v %)
86
Obr. 43: Podíl daně z nemovitostí na HDP Slovenska v letech 1995–2011 (v %)
88
Obr. 44: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Slovenska v letech 1995–2011 (v %)
88
Obr. 45: Podíl daně z nemovitostí na HDP Slovinska v letech 1995–2011 (v %)
90
Obr. 46: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Slovinska v letech 1995–2011 (v %)
90
16
Seznam obrázků
Obr. 47: Podíl daně z nemovitostí na HDP Španělska v letech 1995–2011 (v %)
92
Obr. 48: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Španělska v letech 1995–2011 (v %)
92
Obr. 49: Podíl daně z nemovitostí na HDP Švédska v letech 1995–2011 (v %)
94
Obr. 50: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Švédska v letech 1995–2011 (v %)
94
Obr. 51: Podíl daně z nemovitostí na HDP Velké Británie v letech 1995–2011 (v %)
96
Obr. 52: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu VB v letech 1995–2011 (v %)
96
Obr. 53: Inkaso daně z nemovitostí v zemích EU v roce 2011 v mil. EUR
97
Obr. 54: Podíl daně z nemovitostí na HDP v zemích EU v roce 2011 (v %) 98 Obr. 55: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v zemích EU v roce 2011 (v %) 99
Seznam tabulek
17
Seznam tabulek Tab. 1:
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Belgii v letech 1995–2011
44
Tab. 2:
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Bulharsku v letech 1995–2011 v mil. BGN
46
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v České republice v letech 1995–2012 v mil. CZK
48
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Chorvatsku v letech 2002–2011 v mil. HRK
50
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Dánsku v letech 1995–2011 v mil. DKK
51
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Estonsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
53
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Finsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
55
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Francii v letech 1995–2011 v mil. EUR
57
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Irsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
59
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Itálii v letech 1995–2011 v mil. EUR
61
Vývoj inkasa daně z nemovitostí na Kypru v letech 1995–2011 v mil. EUR
63
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Litvě v letech 1995–2011 v mil. LTL
65
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Lotyšsku v letech 1995–2011 v mil. LVL
67
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Lucembursku v letech 1995–2011 v mil. EUR
69
Tab. 3: Tab. 4: Tab. 5: Tab. 6: Tab. 7: Tab. 8: Tab. 9: Tab. 10: Tab. 11: Tab. 12: Tab. 13: Tab. 14:
18
Tab. 15: Tab. 16: Tab. 17: Tab. 18: Tab. 19: Tab. 20: Tab. 21: Tab. 22: Tab. 23: Tab. 24: Tab. 25: Tab. 26: Tab. 27:
Seznam tabulek
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Maďarsku v letech 1995–2011 v mil. HUF
71
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Německu v letech 1995–2012 v mil. EUR
73
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Nizozemsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
75
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Polsku v letech 2000– 2011 v mil. PLN
77
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Portugalsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
79
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Rakousku v letech 1995–2011 v mil. EUR
81
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Řecku v letech 1995–2011 v mil. EUR
83
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Rumunsku v letech 1995–2011 v mil. RON
85
Vývoj inkasa daně z nemovitostí na Slovensku v letech 1995–2011 v mil. EUR
87
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Slovinsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
89
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Španělsku v letech 1995 – 2011 v mil. EUR
91
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Švédsku v letech 1995–2011 v mil. SEK
93
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Velké Británii v letech 1995–2011 v mil. GBP
95
Úvod
19
1 Úvod Majetkové daně patří mezi nejstarší typy daní vůbec. Byly prvními přímými daněmi, které byly v historii uplatněny. V současném daňovém systému České republiky však mají jen omezený význam. Postupem času byly výnosy majetkových daní zastíněny rostoucími výnosy ostatních přímých daní, tedy daní důchodových. Přesto mají nezastupitelné místo. Vzhledem k tomu, že je majetek, zejména nemovitý, jen velmi málo závislý na vývoji a stavu ekonomiky ve střednědobém horizontu, je výnos majetkových daní značně stabilní. Daň z nemovitostí, která je hlavním tématem této práce, má i přes svůj velmi nízký daňový výnos několik nesporných výhod. Nemovitost se nemůže přesunovat, je viditelná a díky evidenci v katastru nemovitostí ji lze jen obtížně zatajit. V podmínkách rostoucí mezinárodní daňové konkurence a využívání daňových rájů nabývá také na významu základní charakteristika nemovitostí jako nemobilního předmětu daně. Navíc nemovitosti vždy představovaly velmi významnou a relativně stálou součást majetku jednotlivých subjektů. Význam daní z nemovitostí spočívá také v tom, že ve všech státech Evropské unie je výnos daně z nemovitostí příjmem rozpočtu obcí, v jejichž katastru se nemovitost nachází. To je dáno jednak vlivem historie a tradice a jednak to vyjadřuje i uplatnění principu prospěchu. Vlastník nemovitosti totiž spotřebovává některé veřejné statky poskytované na místní úrovni, například zabezpečení požární ochrany, služby policie, provozování rozvodných sítí, veřejného osvětlení atd. Majetkové daně jsou v členských státech EU velmi rozmanité a většinou vycházejí z národních tradic. Místní municipality mají možnost ovlivňovat konečnou výši daně uvalováním různých přirážek a stanovením různých koeficientů. Jelikož nemovitosti nelze přemisťovat, nehrozí zde nebezpečí daňové konkurence v rámci území Evropské unie. Proto legislativa Evropské unie nepředpokládá jakoukoliv harmonizaci v oblasti zdanění nemovitostí. Z výše uvedených důvodů a také z důvodu rychlého vývoje a častých změn v této oblasti, není tato problematika oblíbeným tématem knižních publikací. Proto bych se chtěla touto problematikou zabývat ve své bakalářské práci a vytvořit aktuální přehled o dani z nemovitostí v jednotlivých zemích Evropské unie, tak aby odrážel zákony platné v roce 2013. Úvodní kapitoly práce budou věnovány teorii majetkových daní se zaměřením na daň z nemovitostí. Bude zde pojednáno o daňové spravedlnosti majetkových daní a také o tom, jaké jsou typy majetkových daní. Dále zde budou popsány vlastnosti daně z nemovitostí a její základní konstrukční prvky, kterými jsou předmět daně, základ daně a daňové sazby. Následující kapitoly, patřící ještě do části literární rešerše, budou pojednávat o dani z nemovitostí v jednotlivých státech Evropské unie. U každého státu bude vymezeno, kdo je v aktuální právní úpravě poplatníkem daně, co je předmětem daně, co tvoří daňový základ a jaké jsou v dané zemi aktuálně uplatňované sazby daně z nemovitostí.
20
Úvod
Praktická část práce bude zaměřena na analýzu vývoje inkasa daně z nemovitostí v jednotlivých zemích Evropské unie od roku 1995. U každého státu bude zpracována a interpretována tabulka, která zachycuje příjmy daně z nemovitostí v národní měně dané země. Na základě těchto údajů budou v tabulce uvedeny také jednoduché statistické charakteristiky, které vyjadřují každoroční procentní a absolutní změnu inkasa daně z nemovitostí oproti předcházejícímu období, procentní přírůstek oproti roku 1995 a tempo růstu v procentech. Další statistické ukazatele budou zpracovány graficky. Jedná se o podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995–2011 a o podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země v letech 1995–2011. V poslední kapitole bude provedeno srovnání výše inkasa daně z nemovitostí všech států Evropské unie vedle sebe za rok 2011. Inkaso daně bude porovnáváno jednak v jednotkovém vyjádření (v Eurech) a jednak v procentuálním vyjádření jako podíl na HDP a podíl na celkovém daňovém inkasu země. V závěru práce se budu zamýšlet nad specifiky uplatňování daně z nemovitostí v zemích Evropské unie a pokusím se navrhnout vhodná doporučení pro úpravu daně z nemovitostí v České republice.
Cíl práce a metodika
21
2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je s využitím analýzy daně z nemovitostí v členských zemích Evropské unie identifikovat specifika uplatňování této daně a na základě dosažených výsledků navrhnout úpravu daně z nemovitosti v České republice. Před samotným zpracováním bakalářské práce bylo nejprve nutné prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a část praktickou. Při zpracování bakalářské práce byly použity metody deskripce, analýzy a komparace a syntézy. V části, která je věnována teorii majetkových daní s důrazem na daň s nemovitostí, je uplatněna metoda deskripce. S využitím této metody jsou popsány následující oblasti daňové teorie: daňová spravedlnost majetkových daní, typy majetkových daní, význam daně z nemovitostí a konstrukční prvky daně z nemovitostí. Informace pro zpracování této části byly získány z odborné literatury zabývající se problematikou majetkových daní. Metoda deskripce byla použita také v části, která je zaměřena na popis daně z nemovitostí v jednotlivých členských zemích Evropské unie, včetně vymezení předmětu daně, poplatníka daně, základu daně a daňových sazeb. Podklady pro Českou republiku byly čerpány ze zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. Údaje pro zbývající členské státy Evropské unie byly získány z odborné literatury a dostupných internetových zdrojů. Praktická část, kde jsou použity metody analýzy, komparace a syntézy, je zaměřena na vývoj inkasa daně z nemovitostí v členských zemích Evropské unie, včetně podílu této daně na HDP a na celkových daňových příjmech. Statistická data pro zpracování praktické části práce byly čerpány ze statistického úřadu Evropské komise a z ministerstev financí, daňových správ nebo statistických úřadů jednotlivých států Evropské unie. V praktické části práce jsou s využitím metody analýzy identifikována specifika uplatňování daně z nemovitostí. Pro účely vzájemného porovnání jednotlivých daňových systémů je využita také metoda komparace. Metoda syntézy umožňuje zhodnotit dosažené výsledky a formulovat návrhy a doporučení pro úpravu daně z nemovitostí v České republice.
22
Literární rešerše
3 Literární rešerše V následující části je pojednáno o majetkových daních z hlediska daňové teorie se zaměřením na daň z nemovitostí. Jsou zde také popsány základní charakteristiky daně z nemovitosti ve státech Evropské unie, včetně vymezení předmětu daně, poplatníků daně, základu daně a daňových sazeb.
3.1
Teorie majetkových daní
Majetkové daně jsou vedle daní důchodových klasickými přímými daněmi. Mezi základní charakteristiky přímých daní patří fakt, že jsou vyměřovány poplatníkovi na základě jeho příjmu nebo majetku a jsou adresné. Na rozdíl od daní nepřímých (daň z přidané hodnoty, daně spotřební) poplatník zná jejich hodnotu, sám tyto daně odvádí a většinou je i povinen si daň sám spočítat, což je pro poplatníka časově i finančně nákladné. (Musil, 2011, s. 17) Majetkové daně se mohou vztahovat jak na movitý majetek (daň silniční, darovací a dědická), tak na majetek nemovitý (daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí). Majetkovým daním podléhá nejen samotná držba majetku, ale i jeho pouhé nabytí. Majetkové daně nejsou závislé na příjmu poplatníka, jsou odváděny pouze na základě vlastnictví nebo nabytí majetku. (Radvan, 2005, s. 16) Majetkové daně, zejména daně pozemkové, tvořily ve starověku a středověku podstatu přímého zdanění. Postupně však stále více rostl význam ostatních přímých daní. Dnes se majetkové daně svým rozsahem zdaleka nemohou rovnat přímým daním z důchodů a ze zisků. Představují tak již pouze doplňkový zdroj příjmů veřejných rozpočtů. Daň z nemovitostí, která se řadí mezi majetkové daně, je však velmi důležitým zdrojem financování veřejných potřeb na místní úrovni. (Kubátová, 2010, s. 241) 3.1.1
Daňová spravedlnost majetkových daní
Zdaňování majetku je v současných daňových systémech považováno za podmínku spravedlivého zdanění podle zásady platební schopnosti i podle zásady prospěchu. (Kubátová, 2010, s. 241) Princip prospěchu představuje požadavek, aby poplatníci dostali za své daně od státu odpovídající protihodnotu (Kubátová, 2009, s. 18). Při uplatňování majetkových daní tento princip spočívá v tom, že veřejné služby, vybudování infrastruktury, osvětlení či propagace lokality a podobné služby poskytované územními jednotkami, které jsou hrazené z daňových příjmů, zvyšují hodnotu nemovitostí. Stát také zaručuje ochranu vlastnictví a nedotknutelnost obydlí. (Široký, 2008, s. 162) Princip platební schopnosti lze velmi zjednodušeně popsat tak, že každý má platit daní právě tolik, kolik odpovídá jeho platebním možnostem. Jinými slovy to znamená, že dva subjekty, které mají stejně, by měly také platit stejně, a ten, kdo má více, by měl také platit více. (Vančurová, 2012, 46–47)
Literární rešerše
23
Velmi obtížné je však samotné měření platební schopnosti daňových poplatníků. Jelikož daňová základna musí splňovat podmínku kvantitativní vyjádřitelnosti, používají se tři různé daňové základny – důchod, majetek a spotřeba. Žádná z nich však reálně nevypovídá o tom, „kdo je na tom lépe a kdo hůře“. (Strecková, 1998, s. 138–139) Princip platební schopnosti se při zdaňování majetku projevuje tím, že majetkové daně plní funkci zmenšování nespravedlnosti mezi poplatníky, kteří řádně platí důchodové daně a těmi, kteří se dopouštějí různých daňových úniků. Je to dáno tím, že majetek, zejména ten nemovitý, jen stěží uniká zdanění. (Kubátová, 2010, s. 242). Pokud tedy mají dva poplatníci stejný důchod, ale jeden z nich má větší majetek, tak by měl platit i vyšší daň. (Široký, 2008, s. 162) Radvan (2007, s. 38) uvádí ještě třetí tzv. ekologický princip zdanění. Původ tohoto principu můžeme hledat v Německu, kde se základ daně z nemovitostí stanovuje na základě katastrální hodnoty, evidované ve speciálních mapách, které však nebyly od roku 1964 aktualizovány. Proto Němci hledali nové řešení. Návrhy „ekologické daně“ odmítají princip prospěchu a směřují ke zdanění spotřeby přírodních zdrojů (půdy a pozemků) jakožto vzácného a obtížně obnovitelného zdroje. Takové řešení by vedlo k hospodárnějšímu využívání půdy, ke stavění menších budov na menších pozemcích či k obnově existujících staveb. Předmětem těchto daní jsou vedle rekreačních objektů výhradně pozemky či stavby, které jsou nevyužívané. 3.1.2
Typy majetkových daní
Podle Širokého (2008, s. 162–164) můžeme majetkové daně rozlišovat podle různých kritérií. Jednou z možností je třídění majetkových daní na daně placené pravidelně a nepravidelně. Mezi daně placené pravidelně, obvykle každoročně, patří: daně z čistého bohatství daně z nemovitostí. Do skupiny daní placených nepravidelně – při převodu majetku během života či po smrti zůstavitele – řadíme: daně z kapitálových výnosů – vztahují se na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou majetku daně z kapitálových transakcí – vztahují se na hodnotu majetku v okamžiku prodeje daně z kapitálových transferů – vztahují se na bezplatný převod majetku formou daru či dědictví V rámci majetkových daní se budu dále zabývat pouze daní z nemovitostí, která je hlavním tématem této práce.
24
3.1.3
Literární rešerše
Význam daně z nemovitostí
Jak uvádí Láchová (2007, s. 126) daň z nemovitostí má na národní úrovni jednotlivých členských zemí marginální úlohu. Její význam se přesouvá na nižší úrovně. Jedná se totiž o jedinou obecní daň, která je uplatňována na úrovni místních rozpočtů. Přes malý daňový výnos a malou efektivitu její daňové správy má daň z nemovitostí velký význam z hlediska fiskální decentralizace. Daň z nemovitostí je preferovaným zdrojem příjmů do místních rozpočtů z několika důvodů. V prvé řadě je daňový základ viditelný pro všechny a je těžké se dani z nemovitostí vyhnout. Z pohledu daňové správy je vymáhání daně z nemovitostí poměrně jednoduché, protože na majetek může být uvaleno zástavní právo. Pro místní správu představuje daň z nemovitostí stabilní výnos a v dlouhodobém horizontu přispívá k místnímu ekonomickému rozvoji. Navíc zvyšuje odpovědnost vedení obce, protože vytváří přímou vazbu mezi zaplacenými daněmi a veřejnými službami, které obec z těchto daňových příjmů poskytuje. (Nalas, 2009, s. 10) Nicméně, místní daně z nemovitostí nejsou obvykle v zemích Evropské unie příliš významným veřejným příjmem. Daň z nemovitostí tvoří průměrně 1 % celkových daňových příjmů. Hlavní důvod proti širšímu využívání místních daní z nemovitostí souvisí s otázkou spravedlivého rozdělení příjmů. Daň z nemovitostí je považována za regresivní daň. To znamená, že majitelé nemovitostí s vyššími příjmy platí méně v poměru k jejich celkovým příjmům. Toto tvrzení je však často diskutováno, neboť obecně větší důraz na kapitálově založené daně zvyšuje progresivitu daňového systému v zemi. Místní vlády se v zemích zdráhají vybírat daně z nemovitostí, protože majitelé nemovitostí s nízkými příjmy, mohou vlastnit nemovitosti vysoké hodnoty a zdanění jim může způsobit sociální problémy. (Nalas, 2009, s. 10) Majetkové daně nejsou hodnoceny pouze z hlediska sociální spravedlnosti, ale také i z hlediska ekonomického. Majetkové daně nemají distorzní účinky na práci, tj. nedochází při nich k substituci pracovního úsilí volným časem. Mohou rovněž nabádat vlastníky k racionálnějšímu a efektivnějšímu nakládání s majetkem. Vlastník nemovitosti se například může rozhodnout, že nemovitost bude raději pronajímat, než aby ji nechal ležet ladem. (Kubátová, 2010, s. 246) Někteří ekonomové tvrdí, že teoretické odůvodnění zdanění majetku v podstatě neexistuje. Přijmeme-li předpoklad, že každý majetek byl pořízen z nějakých příjmů a tyto příjmy byly řádně zdaněny, bude se jednat v případě placení majetkových daní minimálně o dvojí zdanění. (Široký, 2008, s. 160) I přesto, že je daň z nemovitostí poměrně nízká a směřuje do místních rozpočtů, kde poplatníci lépe vidí její použití, je velmi neoblíbenou daní. Je to způsobeno tím, že držba nemovitosti sama o sobě nepřináší příjem, ze kterého by bylo možné daň jednoduše odečíst. Vlastníci nemovitostí jsou navíc povinni podat daňové přiznání, zatímco daň z příjmů se většinou strhává přímo u zdroje a nepřímé daně mají skrytý charakter. Dalším argumentem může být skutečnost, že daň z nemovitostí se platí většinou ročně, a to celá najednou, zatímco u ostatních daní mají poplatníci platbu rozloženou na více částí. (Kubátová, 2010, s. 252)
Literární rešerše
3.1.4
25
Konstrukční prvky daně z nemovitostí
Daň z nemovitostí je daní placenou pravidelně a opakovaně, tzn. je placena ve stejných intervalech (půlroky, roky). Základními prvky konstrukce daně z nemovitostí jsou poplatník daně, předmět daně, základ daně a daňové sazby. (Musil, 2011, s. 33) Poplatník daně Osobou odpovědnou za placení daně z nemovitostí může být fyzická i právnická osoba, která je: vlastník nemovitosti nájemce nemovitosti uživatel nemovitosti V případě, že má nemovitost více spoluvlastníků, jsou dvě možnosti. Buď musí hradit daň z nemovitostí všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně, nebo lze každou osobu posuzovat zvlášť podle velikosti vlastnického podílu. (Almy, 2013, s. 23) Předmět daně Předmětem daně z nemovitostí jsou ve většině států pozemky a stavby. V některých zemích jsou poplatníci povinni odvádět daň i z bytů a nebytových prostor. (Radvan, 2007, s. 38). Některé nemovitosti jsou od daně osvobozeny, např. pozemky a budovy ve vlastnictví státu, pozemky a budovy používané diplomatickými misemi, pozemky tvořící veřejná prostranství, veřejné stavby a jiné. (Musil, 2011, s. 33) Základ daně V Evropě jsou uplatňovány zejména dva systémy stanovení základu daně. Rozlišujeme daň z nemovitostí ukládanou jako jednotkovou nebo jako ad valorem. V případě jednotkové daně je základem daně rozloha pozemků, velikost zastavěné plochy, počet podlaží apod. Je zde sice přihlíženo na způsob využití nemovitosti (bydlení, komerce, veřejná služba), ale parametry jako je kvalita, stáří, technický stav, lokalita v rámci daného území, které mají vliv na tržní cenu nemovitosti, zde nejsou zohledněny. Výnosy z těchto daní bývají poměrně nižší, než je tomu u daní ad valorem. Pokud sazby daně nejsou valorizovány v závislosti na inflaci, podíl takových daní na HDP a na příjmech obcí neustále klesá. (Kubátová, 2010, s. 252; Musil, 2011, s. 34) Systém založený na stanovení základu daně ve fyzických jednotkách (m2) má výhodu v tom, že není tak administrativně náročný, jako hodnotově vyjádřený základ daně. Nemusí být shromažďovány a analyzovány údaje o tržních hodnotách nemovitostí a není třeba provádět přecenění. Je také více objektivní, jelikož výměra nemovitosti se dá s přesností určit, na rozdíl od ceny nemovitosti, kterou lze pouze odhadovat. Na druhou stranu je tento systém často považován za méně spravedlivý. Vlastník nemovitosti s vysokou tržní hodnotou může platit stejnou daň jako vlastník nemovitosti s nízkou tržní hodnotou, pokud mají nemovitosti shodnou výměru. Základ daně se proto upravuje různými koeficienty. (Almy, 2013, s. 25)
26
Literární rešerše
V případě daně uplatňované ad valorem je základem daně hodnota pozemků a staveb. Výnosy zde bývají vyšší a rostou automaticky s inflací. Hodnota nemovitosti se stanovuje různými způsoby. Jednou z možností je výpočet pomocí výnosu z pronájmu nemovitostí (roční renta snížená o náklady na údržbu a opravy). Ne všechny nemovitosti jsou však pronajaté nebo dokonce pronajímatelné. Další možností je určit základ daně ze speciálních cenových či katastrálních map. Oceňovací předpisy však někdy zůstávají delší dobu nezměněny, z důvodu vysokých finančních nákladů spojených s aktualizací map, což může mít za následek skokový nárůst daně v roce, kdy dojde k přecenění nemovitosti. Pro ohodnocení majetku se také používá kapitálová hodnota, která se odvozuje od tržních cen. Problémem tohoto systém je, že mnohé nemovitosti jsou na trhu zcela neprodejné. (Kubátová, 2010, s. 252; Musil, 2011, s. 34) Daňová sazba Daňová sazba může mít mnoho podob. Podle Musila (2011, s. 38) lze obecně vymezit tři základní typy sazeb: sazba pevně stanovená v právním předpise o poměrná (degresivní, progresivní, lineární) o pevná sazba každoročně se zvyšující v poměru k míře inflace o inflace spotřebitelských cen o inflace cen nemovitostí sazba každoročně stanovována s ohledem na potřeby příslušných rozpočtů o stanoveno centrálně o stanoveno na místní úrovni
3.2 Daň z nemovitostí v jednotlivých zemích EU Evropská unie neukládá členským státům harmonizaci ve zdanění nemovitostí, tj. neexistuje příslušná směrnice. Hlavním důvodem je imobilita předmětu daně a z toho vyplývající minimální možnost daňové konkurence v rámci společného prostoru EU. Uplatňování daně z nemovitostí tak nadále zůstává v pravomoci jednotlivých států. Na většinu daňových pravidel aplikovaných v Evropě má silný vliv tradice a historický kontext. (Musil, 2011, s. 48) 3.2.1
Belgie
V Belgii neexistuje klasická daň z nemovitostí. Uplatňuje se zde pouze srážková daň z příjmu získaného z držby nemovitého majetku. (Široký, 2012, s. 223) Předmětem daně jsou podle Musila (2011, s. 128) pozemky a stavby situované v Belgii a poplatníky daně jsou vlastníci nemovitostí. Základem daně je katastrální příjem, za který se považuje roční hodnota nájemného z nemovitého majetku. Tento katastrální příjem však vychází z hodnot
Literární rešerše
27
nájemného z roku 1975. Proto se základ daně upravuje o inflaci. Pro rok 2013 byl stanoven vyrovnávací koeficient 1,6813. (European Commission, 2013) Roční sazba daně se liší podle toho, ve kterém regionu se nemovitost nachází. V Bruselu nebo ve Valonsku se uplatňuje sazba 1,25 % (v některých případech 0,8 %) z odhadní ceny. Ve Vlámském regionu se uplatňuje sazba 2,5 % (ve vymezených případech 1,6 %) z odhadní ceny (Minfin.fgov.be, 2013). Tyto základní sazby uplatňované v rámci regionů jsou dále zvýšeny o provinční a obecní přirážky. V roce 2012 byla průměrná sazba srážkové daně z nemovitostí včetně provinčních a obecních přirážek v regionu Brusel 43,6 %, ve Vlámském regionu 44,4 % a ve Valonsku 53,7 %. (European Commission, 2013) 3.2.2
Bulharsko
Předmětem daně z nemovitostí jsou pozemky a stavby a daňovými poplatníky jsou vlastníci těchto nemovitostí. Zemědělská půda a lesy jsou od daně osvobozeny. Základem daně je hodnota majetku stanovená podle tabulek, které jsou ročně upravovány. (Široký, 2012, s. 228) Sazba daně je stanovena obcí, ve které se nemovitost nachází a může se pohybovat v rozmezí od 0,01 % do 0,45 % hodnoty nemovitosti (Bulgaria Angloinfo , 2013, European Commission, 2013). Daň může být placena jednorázově nebo dvakrát ročně. Pokud je zaplacena celá výše daně do 30. dubna příslušného roku, poplatník dostane slevu na dani ve výši 5 %. (Široký, 2012, s. 228) Nárok na slevu na dani ve výši 50 % mají fyzické osoby v případě, že je nemovitost zároveň bydlištěm poplatníka. Pokud je nemovitost bydlištěm osoby se sníženou pracovní schopností, činí sleva 75 %. (Bulgaria Angloinfo , 2013) 3.2.3
Česká republika
Daň z nemovitostí v České republice upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Daň z nemovitostí se skládá ze dvou daní: daně z pozemků a daně ze staveb. Daň z pozemků §1– §6 Předmětem daně z pozemků jsou podle zákona pozemky, které se nacházejí na území České republiky a jsou vedené v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. V případech, které jsou specifikovány zákonem, se poplatníkem může stát i nájemce, případně uživatel pozemku. Základem daně u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná vynásobením skutečné výměry pozemku v m2 s průměrnou cenou půdy na 1m2, která je stanovena ve vyhlášce vydané na základě §17 tohoto zákona. Základem daně u hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základ daně u ostatních pozemků je tvořen skutečnou výměrou pozemku v m2 zjištěnou k 1. lednu zdaňovacího období.
28
Literární rešerše
Sazba daně z pozemků ze zákona činí: 0,75 % u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,25 % u trvalých travních s intenzivním chovem ryb
porostů,
hospodářských
lesů
a rybníků
2,00 Kč/m2 u stavebních pozemků 0,20 Kč/m2 u ostatních ploch 0,20 Kč/m2 u zastavěných ploch a nádvoří. Základní sazba daně se násobí koeficientem: 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských lázních a Poděbradech 4,5 v Praze. (Marková, 2013, s. 95–96) Daň ze staveb §7 – §11 Předmětem daně jsou podle zákona o dani z nemovitostí stavby na území České republiky. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového prostoru je tzv. upravená podlahová plocha. Tuto plochu tvoří výměra podlahové plochy bytu v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Zákon upravuje také základní sazbu daně, která činí: u obytných domů 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, u staveb pro rodinnou rekreaci a rodinných domů využívaných pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, u garáží vystavěných odděleně od obytných domů a u samostatných nebytových prostorů užívaných jako garáže 8 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
Literární rešerše
29
u staveb používaných pro podnikatelskou činnost a u samostatných nebytových prostor 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy (zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství), 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy (průmysl, stavebnictví, doprava, energetika a ostatní zemědělská výroba), 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy (ostatní podnikatelská činnost), u ostatních staveb 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy. u bytů a ostatních samostatných nebytových prostorů 2 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy. Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy u výše uvedených staveb, vyjma posledního bodu, se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Základní sazba daně, případně zvýšená v závislosti na počtu nadzemních podlaží se násobí koeficientem pro obec, který je shodný jako u daně z pozemků. (Marková, 2013, s. 96–98) 3.2.4
Chorvatsko
V Chorvatsku se vybírá tzv. daň z rekreačních objektů (chat). Předmětem daně jsou domy či budovy nebo jejich části, které se používají příležitostně nebo sezónně. Poplatníky daně jsou fyzické či právnické osoby, které takovéto nemovitosti vlastní. Za rekreační objekty nejsou považovány hospodářské budovy, které slouží pro úschovu zemědělských strojů, nářadí a dalšího příslušenství. Sazba této daně činí od 5 HRK/m2 do 15 HRK/m2 užitné plochy, v závislosti na místě, kde se budova nachází, na stáří a stavu budovy a dalších okolnostech. (KESNER–ŠKREB, 2010) Dále je zde uplatňována daň z užívání veřejných pozemků, která je vybírána od uživatelů těchto pozemků. Sazby daně stanovují jednotlivé obce či města. ((Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 176) Od 1. 4. 2013 by měla být v Chorvatsku zavedena nová daň z nemovitostí. Poplatníky budou majitelé nemovitostí. Základem daně by mělo být 70 % odhadní hodnoty nemovitosti. Předpokládá se zavedení rovné daňové sazby ve výši 1,5 % na všechny nemovitosti. Vlastníci, kteří bydlí v nemovitosti, pronajímají ji, nebo ji používají k jinému účelu, jako je podnikání, mohou dosáhnout daňové úlevy až do výše 95 %. Pro rekreační objekty bude daňová úleva nižší a to maximálně 85 %. (Croatika Week, 2013) 3.2.5
Dánsko
Daň z nemovitostí je v Dánsku aplikována na národní a municipální úrovni. Poplatníkem daně je vlastník nemovitosti. Daň z nemovitostí na národní úrovni se vztahuje pouze na stavby, sloužící pro soukromé účely a vypočítává se na základě hodnoty majetku, která se posuzuje
30
Literární rešerše
každý druhý rok. Od roku 2002, kdy došlo v Dánsku ke zmrazení daní, je základem daně hodnota majetku, která je posouzena jako nejnižší z následujících možností: hodnota nemovitosti oceněná k 1. 1. 2001 zvýšená o 5 % hodnota nemovitosti oceněná k 1. 1. 2002 hodnota nemovitosti oceněná k 1. 1. běžného zdaňovacího období Sazba daně činí 1 %, pokud je hodnota nemovitosti do 3 040 000 DKK. Pokud hodnota nemovitosti převyšuje tento limit, sazba daně činí 3 %. Majitelům, kteří si zakoupili nemovitý majetek nejpozději do 1. 7. 1998, jsou základní sazby sníženy o 0,2 %. Osoby nad 65 let mají sazbu daně nižší o 0,4 %, přičemž je zde stanovena horní hranice výše slevy 6 000 DKK pro bydliště a 2 000 DKK pro letní sídla. (Global property guide, 2012, European Commission, 2013) Daň z nemovitostí na municipální úrovni se vztahuje na pozemky na území Dánska. Obecní daň z pozemků se nevztahuje na veřejná prostranství, jako jsou hřbitovy, veřejné ulice a silnice, náměstí, železnice atd. Osvobozen je i majetek ve vlastnictví státu nebo obce, pokud není používán ke komerčním účelům. Částečné či úplné osvobození od daně může být uděleno soukromým elektrárnám, plynárnám či vodárnám. (European Commission, 2013) Základem daně je hodnota pozemku. Základ daně je upravován o procento, které je tvořeno odhadovaným nárůstem celkového místního základu daně za zdaňovací období plus 3 procenta. Procento, o které je základ daně upravován, nesmí překročit hranici 7 %. Pro rok 2014 bylo stanoveno ve výši 6,3 %. (Skatteministeriet, 2013) Sazba municipální daně z nemovitosti se pohybuje v rozmezí 1,6–3,4 % a liší se v závislosti na umístění nemovitosti. Sazba daně u půdy využívané k zemědělským účelům může činit maximálně 1,23 %. (Global property guide, 2012, European Commission, 2013) 3.2.6
Estonsko
V Estonsku je uplatňována v rámci daně z nemovitostí pouze daň z pozemků (Musil, 2011, s. 56). Poplatníky daně jsou vlastníci, uživatelé nebo nájemci pozemků (Musil, 2011, s. 130). Předmětem daně jsou všechny pozemky na území Estonska, s výjimkami uvedenými v zákoně o dani z pozemků (European Commission, 2013). Základem daně je odhadní cena pozemku. Při odhadu ceny se vychází z informací, které poskytuje příslušná územní samospráva s ohledem na polohu zdaňované nemovitosti. (Maksu- ja Tolliamet, 2013) Daňová sazba je podle Širokého (2012, s. 243) stanovena příslušnou municipalitou a pohybuje se mezi 0,1 % a 2,5 % zdanitelné hodnoty pozemku. U orné půdy a travnatých porostů využívaných k zemědělské produkci činí sazba daně 0,1 až 2 % hodnoty pozemku. U pozemků, pro které zákon o ochraně přírody stanovil určitá omezení hospodářských činností, je sazba daně snížena na 50 % obecně stanovené sazby. (European Commission, 2013).
Literární rešerše
3.2.7
31
Finsko
Daň z nemovitostí se vztahuje na pozemky a budovy situované na území Finska. Předmětem daně nejsou zemědělské pozemky a vodní plochy. Poplatníkem daně je vlastník nemovitého majetku. Základem daně je tržní hodnota majetku. (Valtiovarainministeriö, 2013) Sazby daně jsou každoročně stanoveny místně příslušnými municipalitami, které jsou také příjemci výnosu této daně. Každá municipalita musí stanovit alespoň dvě sazby daně: obecnou sazbu daně a sazbu daně pro budovy, které používané jako trvalé bydliště poplatníka. Kromě toho může obec stanovit sazbu daně pro budovy používané příležitostně (chalupy, letní byty), elektrárny či volné stavební pozemky. Limity, mezi kterými mohou být sazby daně stanoveny, jsou následující: Obecná daňová sazba 0,60 až 1,35 % Daňová sazba pro trvalé bydliště 0,32 až 0,75 % Daňová sazba pro příležitostné obydlí - max. o 0,60 % vyšší než u sazby pro trvalé bydliště Daňová sazba pro elektrárny – max. 2,85 % Daňová sazba pro volné stavební pozemky – min. o 1 % vyšší, než obecná daňová sazba, max. však 3 % Obec se může od těchto procentních limitů odchýlit, pokud jde o budovy a pozemky ve vlastnictví neziskové organizace, za předpokladu, že je objekt využíván pro veřejné služby nebo jiné veřejně prospěšné účely. (Global property guide, 2012, European Commission, 2013) 3.2.8
Francie
Ve Francii se daň z nemovitostí člení na daň z pozemků (daň z pozemků nezastavěných) a daň z budov (daň z pozemků zastavěných). Daň z budov zahrnuje daň z objektů určených k bydlení a také daň z objektů sloužících k podnikání. (European Commission, 2013) Předmětem daně z nemovitostí jsou zastavěné a nezastavěné parcely situované na území Francie. Poplatníkem daně je vlastník, nebo uživatel nemovitosti. (Musil, 2011, s. 128–129) Základ daně u budov je založen na katastrální hodnotě nájemného z 1. 1. 1978. Katastrální hodnota nájemného odpovídá teoretické výši ročního pronájmu, v případě, že by byl majetek pronajat. Každý rok vláda stanoví vyrovnávací koeficient, který upraví katastrální hodnotu tak, aby odrážela změny v nájemném. V roce 2012 činil vyrovnávací koeficient 1,018. Základ daně u pozemků vychází z katastrální hodnoty pozemků oceněné k 1. 1. 1980, taktéž upravené o vyrovnávací koeficient.
32
Literární rešerše
Základem daně je: 50 % z katastrální hodnoty nájemného (u budov) 80 % z katastrální hodnoty nájemného (u pozemků) (Impôts locaux, 2013, European Commission, 2013) Výše daňové sazby je plně v kompetenci obcí a pohybuje se v rozpětí 1,69–44,6 % (Musil, 2011, s. 129). Je zde uplatňována řada výjimek, např. je přihlíženo k sociálním aspektům, k tomu zda nemovitosti slouží pro podnikatelské účely, nebo zda je využívána v oblasti zemědělství. (Musil, 2011, s. 50) 3.2.9
Irsko
Předmětem místní daně jsou nemovitosti používané k nebytovým účelům, jako jsou budovy, továrny, obchody, železnice, kanály, doly, lesy, a jakékoliv pozemky sloužící pro jiné účely než pro zemědělství, zahradnictví, lesnictví nebo sport. Poplatníkem daně je nájemce či uživatel nemovitosti sloužící k nebytovým účelům. (European Commission, 2013) Daňový základ se v případě daní z nemovitostí stanovuje na základě ocenění nemovitosti. Ocenění provádí oceňovací komisař pro celý stát. Poplatník má právo odvolat se proti rozhodnutí komisaře u oceňovacího tribunálu, případně u vrchního soudu. (Radvan, 2005, s. 72, European Commission, 2013) Sazby daně se každý rok mění a stanovují je místní samosprávy. (Široký, 2012, s. 257) Kromě daně z nemovitostí sloužících k nebytovým účelům existuje v Irsku ještě poplatek z rezidenčních nemovitostí, které nejsou hlavním bydlištěm poplatníka. Jedná se o každoroční poplatek ve výši €200, který byl zaveden v roce 2009 a je vybírán municipalitou, na jejímž území se nemovitost nachází. Odpovědnost za poplatek nese osoba, která je vlastníkem nemovitosti ke dni 31. března příslušného roku. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 451) Tento poplatek však bude ke dni 31. 12. 2013 zrušen a nahradí jej nově zavedená místní daň z nemovitostí (local property tax – LPT), která vstoupila v platnost 1. 7. 2013 (European Commission, 2013). Předchůdcem LPT byl poplatek za domácnost, který byl zaveden s účinností od 1. ledna 2012. Poplatek byl stanoven na 100 EUR a byl uložen majitelům rezidenčních nemovitostí v Irsku, které slouží jako hlavní bydliště poplatníka. Tento poplatek se stal od 1. července 2013 součástí LPT a byl zvýšen na 200 EUR. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 451, Revenue, 2013) Povinnost platit místní daň z nemovitostí (LPT) mají majitelé irských rezidenčních nemovitostí, bez ohledu na to, zda žijí v Irsku, nebo ne. Rezidenční nemovitostí se rozumí budova sloužící jako obydlí zahrnující jakýkoli přístřešek, kůlnu, garáž a jiné budovy. Základem daně je tržní hodnota nemovitosti ke dni 1. května 2013, kterou je povinen určit daňový poplatník. Ocenění se liší v závislosti na typu, stáří a umístění nemovitosti.
Literární rešerše
33
Daň se vypočte použitím daňové sazby na střed oceňovacího pásma (19 oceňovacích pásem do 1. mil. EUR). Sazby daně jsou následující: u nemovitostí s tržní hodnotou do 1 000 000 EUR: 0,18 % u nemovitostí s tržní hodnotou nad 1 000 000 EUR: 0,18 % z 1 000 000 EUR a 0,25 % z částky přesahující 1 000 000 EUR (Revenue, 2013) 3.2.10 Itálie Předmětem daně jsou pozemky a stavby na území Itálie. Poplatníkem daně je vlastník nemovitosti, mající trvalé bydliště v Itálii i v zahraničí. Daň je vybírána dále od italských daňových rezidentů z nemovitostí, které vlastní v zahraničí. (Musil, 2011, s. 128–129) Základ daně z nemovitostí vychází z katastrální hodnoty pozemků i staveb. Katastrální hodnota je dále upravena multiplikátorem, který zohledňuje tržní hodnotu nemovitosti. (Musil, 2011, s. 51) S účinností od zdaňovacího období 2012, jednotná obecní daň (Imposta municipale propria – IMU) nahrazuje dřívější obecní daň z nemovitostí (Imposta Comunale sugli immobili – ICI). Zákon stanovuje základní daňové sazby IMU, které mohou obce změnit v předem stanoveném rozmezí: 0,4 % základní sazba pro hlavní bydliště (min. 0,2 %, max. 0,6 %) 0,76 % základní sazba pro ostatní nemovitosti (min. 0,46 %, max. 1,06 %) Před rokem 2012 se sazba ICI pohybovala v rozmezí 0,4–0,7 % v závislosti na konkrétní municipalitě. Sazba daně u staveb, sloužících jako hlavní bydliště poplatníka byla nulová. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 475, Imposta municipale, 2013) 3.2.11
Kypr
Předmětem daně z nemovitostí je nemovitý majetek situovaný na Kypru. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nemovitosti. Základem daně je odhadovaná tržní cena nemovitosti ke dni 1. 1. 1980. (European Commission, 2013) Do 1. ledna 2012 byla sazba daně pro majetek v hodnotě nižší než 170 860 EUR nulová. Na majetek ve vyšší hodnotě, než je tento limit, byla uvalena progresivní daňová sazba ve výši až 0,4 % z majetku, který přesahuje hodnotu 854 300 EUR. (Široký, 2012, s. 266) Od 1. ledna 2012 jsou sazby daně následující: 0 % u hodnoty majetku do 120 000 EUR 0,4 % u hodnoty majetku 120 001–170 000 EUR 0,5 % u hodnoty majetku 170 001–300 000 EUR 0,6 % u hodnoty majetku 300 001–500 000 EUR
34
Literární rešerše
0,7 % u hodnoty majetku 500 001–800 000 EUR 0,8 % u hodnoty majetku nad 800 000 EUR (European Commission, 2013) 3.2.12
Litva
Daň z nemovitostí Předmětem daně z nemovitostí jsou budovy a stavby na území Litvy. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba (litevské i zahraniční subjekty), která je vlastníkem zdanitelné nemovitosti v Litvě. Daň z nemovitého majetku, který je ve vlastnictví fyzické osoby, ale užívá jej právnická osoba, hradí tato právnická osoba. Základem daně je průměrná tržní cena nemovitosti určená na základě hromadného přecenění. Ocenění se liší v závislosti na tom, k jakému účelu nemovitost slouží a v jaké lokalitě se nachází. U některých skupin nemovitého majetku je za základ daně považována reprodukční hodnota. Daňoví poplatníci mohou požádat o použití hodnoty získané vlastním oceněním, pokud se tato hodnota liší o více než 20 % od průměrné tržní hodnoty nebo reprodukční hodnoty. Roční sazba daně se může pohybovat v rozmezí od 0,3 % do 1 % zdanitelné hodnoty nemovitého majetku. Konkrétní daňové sazby si stanovují jednotlivé obce. Pokud jde o obytné nemovitosti, sazba daně 1 % se vztahuje pouze na zdanitelnou hodnotu přesahující 1 milion LTL. Obytné nemovitosti, jejichž zdanitelná hodnota nepřesahuje 1 milion LTL, jsou od daně osvobozeny. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 542) Daň z pozemků Předmětem daně jsou pozemky na území Litvy, s výjimkou lesních pozemků. Poplatníkem daně je vlastník pozemku. Základem daně je průměrná tržní hodnota pozemku, která se vypočítá podle postupu stanoveného vládou Litevské republiky. Jednou za pět let dochází k hromadnému přecenění. S účinností od 1. ledna 2013 je sazba daně stanovena obcí a pohybuje se v rozmezí od 0,01 % do 4 %. Sazba daně před rokem 2013 byla fixní a činila 1,5 % (European Commission, 2013) 3.2.13
Lotyšsko
Předmětem daně z nemovitostí jsou pozemky, budovy a stavby na území Lotyšska (Široký, 2012, s. 276). Poplatníkem je vlastník, nebo uživatel nemovitosti (Musil, 2011, s. 129). V Lotyšsku se jako základ daně využívá katastrální hodnota nemovitosti (Musil, 2011, s. 56). Obecná daňová sazba činí 1,5 % z katastrální hodnoty nemovitosti. Rezidenční nemovitosti jsou zdaněny sazbami v závislosti na hodnotě majetku: 0,2 % z katastrální hodnoty pod 40 000 LVL 0,4 % z katastrální hodnoty od 40 000 LVL do 75 000 LVL
Literární rešerše
35
0,6 % z katastrální hodnoty nad 75 000 LVL V případě neobdělávané zemědělské půdy činí sazba daně 1,5 %. Místní úřady jsou oprávněny u některých kategorií daňových poplatníků poskytovat daňové úlevy ve výši 25 %, 50 %, 70 % nebo 90 % z částky daně. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 513) 3.2.14 Lucembursko Předmětem daně je majetek, který slouží ke komerčním účelům či je pronajímán. Daň z nemovitostí je vybírána od vlastníků nemovitého majetku. (Široký, 2012, s. 281) Základem daně je hodnota nemovitosti stanovená v souladu s oceňovacím právem. Výše základní sazby daně závisí na konkrétní municipalitě a druhu majetku. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 564) U podnikových budov a nezastavěných pozemků se základní sazba pohybuje v rozmezí od 0,7 % do 1 % v závislosti na konkrétní municipalitě (Široký, 2012, s. 281). Základní sazba se poté násobí multiplikačním koeficientem, který je stanovován orgány územních samospráv v závislosti na typu nemovitosti. (Radvan, 2005, s. 50, Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 564) 3.2.15
Maďarsko
Předmětem daně z nemovitosti je nemovitý majetek situovaný v Maďarsku. Daň z nemovitostí se dále dělí na daň z budov a daň z pozemků. (Musil, 2011, s. 55) Poplatníkem daně je vlastník nemovitosti k prvnímu dni kalendářního roku. Pokud existuje více než jeden vlastník, podílí se majitelé na placení daně v procentech jejich příslušného podílu na vlastnictví majetku. Základem daně je buď tržní hodnota budovy nebo pozemku, nebo zastavěná či užitná plocha, vyjádřená v m2. (European Commission, 2013) Sazba daně se liší v závislosti na místní municipalitě. Existují však určitá omezení. V případě daně ze staveb může být sazba daně buď maximálně ve výši 1 100 HUF na 1 m2, nebo maximálně 3,6 % z tržní hodnoty budovy. V případě daně z pozemků může být maximální sazba daně buď ve výši 200 HUF na 1 m2, nebo 3 % z tržní ceny pozemku. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 411) 3.2.16 Malta Majetkové daně nejsou na Maltě zavedeny. (Global property guide, 2013) 3.2.17
Německo
Předmětem daně z nemovitostí v Německu je nemovitý majetek, bez ohledu na to, zda se jedná o majetek využívaný k podnikání či nikoliv (Široký, 2012, s. 296). Poplatníkem daně je vlastník nemovitosti nebo nájemce (Musil, 2011, s. 131).
36
Literární rešerše
Základem daně je standardní hodnota nemovitostí. Jelikož však nebyl německý registr standardních hodnot v posledních dekádách aktualizován (od roku 1964 v oblasti západního Německa a od roku 1935 ve východním Německu), výchozí hodnoty mají mizivou vypovídací schopnost. Proto se násobí základní federální sazbou ve výši 0,35 % a dále ještě multiplikátorem stanoveným příslušnými municipalitami, který se pohybuje v rozmezí 280–810 %. (Musil, 2011, s. 57) Výsledná složená sazba se pak pohybuje v rozmezí 0,98–2,84 % daňové hodnoty. Průměrná sazba se pohybuje okolo 1,9 %. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 328) 3.2.18 Nizozemsko Předmětem daně z nemovitostí jsou pozemky a stavby nacházející se v Nizozemsku. Daň platí z části vlastníci nemovitostí a z části uživatelé (nájemníci). Pokud se jedná o jednu shodnou osobu, nese tato osoba tíži obou daní. Zemědělská půda je od daně osvobozena. (Musil, 2011, s. 52) Základem daně z nemovitostí je tržní hodnota nemovitosti. Hodnotu nemovitostí určují příslušné municipality pomocí tzv. veřejného ocenění. Rozhodnutí o ocenění nemovitého majetku platí po dobu jednoho roku. (Rijksoverheid.nl, 2013) Daňové sazby jsou každý rok sestavovány příslušnými municipalitami a výrazně se liší v jednotlivých částech Nizozemska. (Široký, 2012 s. 302) 3.2.19 Polsko Předmětem daně z nemovitostí jsou pozemky, budovy a jejich části a stavby nebo jejich části používané pro podnikatelskou činnost. Zemědělské a lesní pozemky podléhají speciálnímu zdanění a na ostatní pozemky je uplatňována obecná daň z nemovitostí. Poplatníkem daně je vlastník, nájemce či uživatel nemovitosti. (Musil, 2011, s. 54, 129) Základem polské daně z nemovitosti je: výměra – u pozemků užitná plocha – u budov a jejich částí pořizovací cena nemovitosti snížená o amortizaci – u staveb a jejich částí spojených s podnikáním Základem daně u lesních pozemků je výměra lesního pozemku uvedená v evidenci nemovitostí od 0,1 hektaru. (European Commission, 2013) U obecné daně z nemovitostí jsou sazby daně stanovovány místní samosprávou. Zákon stanovuje maximální přípustné sazby, které se liší v závislosti na druhu budovy či pozemku a pro rok 2013 činí: 0,88 PLN/1 m 2 plochy pro pozemky používané k podnikatelské činnosti
Literární rešerše
37
4,51 PLN/1 ha plochy pro pozemky pod retenčními nádržemi a vodními elektrárnami 0,45 PLN/1 m 2 plochy pro ostatní pozemky 0,73 PLN/1 m 2 podlahové plochy pro obytné budovy 22,82 PLN/1 m 2 podlahové plochy pro budovy využívané k podnikání 10,65 PLN/1 m 2 pro budovy sloužící k hospodářské činnosti v oblasti osivového materiálu 4,63 PLN/1 m 2 pro budovy v oblasti poskytování zdravotní péče
sloužící
k hospodářské
činnosti
7,66 PLN/1 m 2 plochy pro ostatní budovy 2 % z hodnoty nemovitosti pro stavby nebo jejich části spojené s podnikáním (WieszJak.pl, 2013; European Commission, 2013) Daňová sazba u zemědělské daně je odvozována od ceny žita za hektar pozemku a u lesní daně je odvozována od ceny dřeva na hektar pozemku. (Musil, 2011, s. 54) 3.2.20 Portugalsko Podle Radvana (2005, s. 34) se v rámci daně z nemovitostí v Portugalsku rozlišuje majetek na majetek městský a venkovský. Předmětem daně je nemovitý majetek umístěný v dané municipalitě (Široký, s. 312). Poplatníkem daně je vlastník nebo uživatel nemovitosti (Musil, 2011, s. 129). Municipální daň z nemovitostí je v Portugalsku vybírána z katastrální hodnoty budov, bytů, pozemků a venkovské půdy. Katastrální hodnoty nemovitostí jsou upravovány jednou za tři roky a to na základě 75 % ročních inflačních indexů stanovených vládou. Katastrální hodnota u budov používaných pro komerční a průmyslové účely, nebo pro poskytování služeb, je upravována každoročně na základě ročních inflačních indexů stanovených vládou. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 717) Zdanitelná hodnota u venkovských nemovitostí je stanovena jako 20 násobek ročního nominálního nájemného. Zdanitelná hodnota městského majetku je stanovena pomocí opravných koeficientů (např. způsob využití, umístění, vybavení a stáří budovy), jejichž cílem je stanovit zdanitelnou hodnotu ve výši 80 % až 90 % tržní hodnoty nemovitosti. Hodnota městské pronajaté nemovitosti nesmí překročit roční nájemné vynásobené opravným koeficientem 12,5. Pro městské nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí do 30. listopadu 2003 platí přechodný režim oceňování, kde je katastrální hodnota zvýšena o valorizační koeficient platný pro rok, kdy byla nemovitost zapsána do katastru nemovitostí. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 717) Platnou sazbu daně stanovuje každoročně příslušná municipalita a může se pohybovat v rozmezí:
38
Literární rešerše
0,5 % až 0,8 % u městských nemovitostí 0,3 % až 0,5 % u městských nemovitostí posuzovaných podle nových předpisů z roku 2003 0,8 % u venkovských nemovitostí 7,5 % u městských nebo venkovských nemovitostí držených rezidentem daňového ráje (European Commission, 2013) Domy využívané jako trvalé bydliště, nebo určené k pronájmu, mohou být od daně osvobozeny po dobu od tří let. (Global property guide, 2012) 3.2.21
Rakousko
Předmětem daně jsou zemědělské a lesní pozemky, obdělávaná i neobdělávaná půda a některé budovy (European Commission, 2013). Poplatníky daně jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí (Musil, 2011, s. 129). Základem daně z nemovitostí je v Rakousku standardní hodnota nemovitosti stanovená na základě oceňovacích předpisů. Obecně platí, že je tato hodnota podstatně nižší, než tržní hodnota. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 67) Podle Širokého (2012, s. 318) se v Rakousku základní sazba daně z nemovitostí obvykle pohybuje ve výši 0,2 %. Tato sazba daně se násobí koeficientem, který vydávají místní municipality a který může nabýt hodnoty až 500 % základní sazby. Jak uvádí Musil (2011, s. 53) výsledná složená daňová sazba se pak pohybuje okolo 0,8 %. 3.2.22 Řecko Daň z nemovitostí se v Řecku rozlišuje na státní a místní, kterou vybírají příslušné municipality (Široký, 2012, s. 327). Poplatníkem daně jsou fyzické i právnické osoby, které vlastní v Řecku nemovitý majetek. Základ daně vychází z odhadní ceny nemovitosti. Odhad majetku je zhotovován každoročně k 1. lednu příslušného daňového období. (Radvan, 2005, s. 47, European Commission, 2013) Státní daň z nemovitostí byla zavedena s účinností od 1. ledna 2010. Tato daň je každoročně vybírána z hodnoty nemovitého majetku, zahrnujícího pozemky a budovy. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 364) Sazba daně u nemovitého majetku ve vlastnictví právnických osob činí: 0,6 % v případě nemovitostí sloužících k podnikání 0,3 % u veřejných nebo soukromých neziskových organizací 0,1 % u budov sloužících k provádění obchodní činnosti Daň z celkové hodnoty nemovitosti nemůže být nižší, než 1 EUR za m2. Osvobozeny jsou budovy ve výstavbě a zemědělské budovy. (European Commission, 2013)
Literární rešerše
39
Sazby daně z nemovitého majetku ve vlastnictví fyzických osob jsou progresivní v závislosti na hodnotě nemovitosti: 0 % u nemovitostí s hodnotou do 200 000 EUR 0,2 % za dalších 300 000 EUR 0,3 % za dalších 100 000 EUR 0,6 % za dalších 100 000 EUR 0,9 % za dalších 100 000 EUR 1 % u nemovitostí nad 800 000 EUR Zejména v letech 2010, 2011 a 2012 v případě nemovitostí se zdanitelnou hodnotou přesahující 5.000.000 EUR činí sazba daně 2 %. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 376) Místní daň z nemovitostí je splatná ročně a vypočítá se z hodnoty nemovitého majetku. Sazba daně je stanovená místní radou a se pohybuje v rozmezí 0,025 % až 0,035 %. (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 376) 3.2.23 Rumunsko Daň z nemovitostí v Rumunsku představují místní daně z budov a pozemků. Poplatníky daně jsou vlastníci těchto staveb a pozemků. (Široký, s. 322) Základem daně z budov u fyzických osob je zdanitelná hodnota budovy, která je stanovena zákonem, za metr čtvereční. Základ daně se liší v závislosti na tom, zda se jedná o budovu s instalací vody, kanalizace, elektřiny a tepla a také v závislosti na typu budovy. Zdanitelná hodnota nemovitosti se dále násobí příslušným koeficientem v závislosti na lokalitě, kde se nemovitost nachází. Základem daně z budov ve vlastnictví právnických osob je účetní hodnota budovy, tak jak je zapsána v účetních knihách. (Musil, 2011, s. 75–76) Sazby daně jsou následující: 0,1 % u budov ve vlastnictví fyzických osob 0,25 % až 1,5 % u budov ve vlastnictví právnických osob 10 % až 20 % u budov, které nebyly během posledních tří let přeceněny 30 % až 40 % u budov, které nebyly během posledních pěti let přeceněny 5 % u turistických budov, které nejsou v průběhu roku používány Daň z budov placenou jednotlivci je třeba zvýšit: o 65 % za první budovu, která má jinou adresu, než trvalé bydliště poplatníka o 150 % za druhou budovu, která má jinou adresu, než trvalé bydliště poplatníka o 300 % za třetí budovu, která má jinou adresu, než trvalé bydliště poplatníka (European Commission, 2013)
40
Literární rešerše
Základem daně z pozemků je výměra pozemku v m2. Ta se násobí multiplikátorem v závislosti na způsobu využití pozemku. Nejnižší hodnotu multiplikátoru mají pastviny a louky a nejvyšší ovocné sady. Výsledná hodnota se dále upravuje o koeficient v závislosti na lokalitě. (Radvan, 2005, s. 53, European Commission, 2013) Sazba daně u pozemků je stanovena na m2 a její výše závisí na lokalitě, typu pozemku a způsobu, jakým je pozemek využíván. Výši sazeb stanovuje příslušná municipalita. (Široký, 2012, s. 322) 3.2.24 Slovensko Daň z nemovitostí je na Slovensku obsažena v zákoně o místních poplatcích, který člení nemovitosti na tři samostatné kategorie: pozemky, stavby, byty a nebytové prostory. Poplatníkem daně je obecně vlastník, nájemce nebo skutečný uživatel nemovitosti. Pokud je nemovitost ve společném vlastnictví několika daňových poplatníků, pak každý spolumajitel nemovitosti platí daň na základě svého spoluvlastnického podílu. (European Commission, 2013) Předmětem daně jsou pozemky, stavby, byty a nebytové prostory na území Slovenské republiky: Daň z pozemků orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady trvalé travnaté porosty zahrady lesní pozemky, na kterých jsou hospodářské lesy rybníky s chovem ryb a ostatní hospodářsky využívané vodní plochy zastavěné plochy a nádvoří stavební pozemky ostatní plochy, kromě stavebních pozemků Daň ze staveb stavby určené k bydlení a drobné stavby, které mají doplňkovou funkci pro hlavní stavbu stavby určené na hospodářskou produkci, skleníky, stavby pro vodní hospodářství, stavby využívané na skladování vlastní hospodářské produkce včetně staveb na vlastní administrativu stavby rekreačních a zahrádkářských chat a domy na individuální rekreaci samostatně stojící garáže a samostatné stavby hromadných garáží a stavby určené anebo používané na tyto účely, postavené mimo bytové domy průmyslové stavby, stavby sloužící energetice, stavby sloužící stavebnictví, stavby využívané na skladování vlastní výroby včetně staveb na vlastní administrativu
Literární rešerše
41
stavby na ostatní podnikání a na výrobní činnost, skladování a administrativu související s ostatním podnikáním a s výrobní činností ostatní stavby Daň z bytů a nebytových prostor byty a nebytové prostory v bytovém domě, ve kterém je alespoň jeden byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby Základem daně z pozemků je hodnota pozemku bez porostů, která se určí vynásobením výměry pozemku v m2 a hodnoty půdy za 1m2. Hodnota půdy za 1m2 je uvedena v příloze zákona. Základem daně ze staveb je výměra zastavěné plochy m2. Zastavěná plocha se určuje jako půdorys stavby na úrovni nejrozsáhlejší nadzemní části stavby, přičemž se do zastavěné plochy nezapočítává přečnívající část střešní konstrukce. Základem daně z bytů je výměra podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru v m2. Roční sazba u daně z pozemků je ve výši 0,25 % ze základu daně, v případě daně ze staveb činí 0,033 EUR/m2 ze základu daně a u daně z bytů a nebytových prostor činí 0,033 EUR/m2 základu daně. (Finance.sk, 2013) 3.2.25 Slovinsko Předmětem daně z nemovitostí ve Slovinsku jsou podle Musila (2011, s. 130) stavby pro bydlení, garáže a objekty k rekreaci včetně lodí. Od daně jsou osvobozeny budovy s rozlohou menší než 160 m2, pokud v nich poplatník či člen jeho rodiny bydlí (Široký, 2012, s. 336). Poplatníkem daně je vlastník nemovitosti. Základem daně je hodnota nemovitosti, která je stanovena zákonem. Sazby daně jsou progresivní a jsou stanovovány místními municipalitami. Sazba daně u bytů a rezidenčních nemovitostí se pohybuje od 0,10 % do 1 %. Objekty používané pro odpočinek a rekreaci jsou zdaněny sazbou, která se pohybuje v rozmezí od 0,20 % do 1,50 %. Sazba daně u komerčních prostor činí 0,15–1,25 % a je zvýšena v závislosti na počtu volných obchodních prostor. (Global property guide, 2013; Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 812) 3.2.26 Španělsko Předmětem místní daně z nemovitostí jsou pozemky a stavby situované ve Španělsku. Poplatníkem daně může být vlastník, nájemce nebo uživatel nemovitosti. (Musil, 2011, s. 128–129) Základem daně je katastrální hodnota majetku, která je aktualizována každých osm let s ohledem na tržní hodnotu dané nemovitosti. Daňová sazba činí obvykle: 0,4 % u městských nemovitostí (0,5 % pro rok 2012 a 0,6 % pro rok 2013) 0,3 % a u venkovských nemovitostí (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 821)
42
Literární rešerše
Obce mohou sazbu daně zvýšit v rámci zákonem daných limitů. (Global property guide, 2012) 3.2.27 Švédsko Předmětem daně jsou stavby pro bydlení, podnikatelské stavby a stavby ve vlastnictví právnických osob. Poplatníkem daně jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí (Musil, 2011, s. 128–129). Základem daně je odhadnutá hodnota nemovitosti, která odpovídá přibližně 75 % tržní hodnoty, dva roky před zdaněním. Nově postavené domy jsou na 5 let od daně osvobozeny a dalších 5 let jsou zdaněny poloviční sazbou daně. (Skatteverket, 2013) Sazby daně jsou následující: 7 047 SEK nebo nanejvýš 0,75 % zdaňovací hodnoty u rodinných domů 1 210 SEK nebo nanejvýš 0,3 % zdaňovací hodnoty u bytových domů 1,0 % u komerčních prostor 0,5 % u průmyslového majetku 2,8 % u hydro-elektráren 0,2 % u větrných elektráren (European Commission, 2013; Global property guide, 2012) 3.2.28 Velká Británie Předmětem tzv. obchodní daně z nemovitostí ve Velké Británii jsou nemovitosti, které se nepoužívají pro soukromé účely (např. obchody, továrny, kanceláře). Poplatníkem daně je každý vlastník nebo uživatel této nemovitosti. Výnosy z daně plynou do národního fondu. Tyto peníze se následně rozdělí mezi jednotlivé municipality v závislosti na počtu obyvatel. Základ daně je založen na roční tržní hodnotě nájemného, která je každých 5 let přeceňována. Základ daně se poté násobí základní obchodní sazbou. Výše sazby je stanovena každý rok vládou v souladu s vývojem indexu maloobchodních cen. K výpočtu daně může být použit místo základní obchodní sazby multiplikátor, který činí pro rok 2013/14 v Anglii 47,1 pence. Pro malé a střední podniky (zdanitelná hodnota nemovitosti nižší než 18.000 liber) platí nižší multiplikátor a to ve výši 46,2 pence. Podobné sazby platí i pro Skotsko a Wales. Municipální daň z nemovitostí je vybírána místními úřady od vlastníků či nájemců rezidenčních nemovitostí. Místní úřady stanovují také sazbu daně a to na základě svých rozpočtových požadavků. Místní voliči mají právo vetovat nadměrné zvýšení daně v referendu. Splatná daň je stanovena na základě oceňovacího pásma, do kterého nemovitost spadá. Oceňovacích pásem je celkem osm (devět ve Walesu). (Boeijen–Ostaszewska, 2012, s. 968)
Literární rešerše
43
Od 1. dubna 2013 vstoupila v platnost daň, kterou budou platit společnosti, které vlastní rezidenční nemovitost v hodnotě vyšší než 2 000 000 GBP. Předmětem daně jsou rezidenční nemovitosti (obydlí), které jsou fyzicky umístěny ve Velké Británii. Hotely, penziony, internátní školy, nemocnice, koleje, vojenská ubytování, pečovatelské domy a věznice nejsou považovány za obydlí, a proto se na ně tato daň nevztahuje. Za určitých podmínek může být daň snížena až na nulovou hodnotu. Například pokud společnost vlastní historický dům, který je nejméně 28 dní v roce zpřístupněn pro veřejnost za účelem zisku (místo konání svatby). Poplatníkem daně je společnost nebo jiná právnická osoba vlastnící nemovitost. Základem je roční nájemní hodnota majetku, která se přeceňuje každých pět let. Sazba daně je progresivní a odvíjí se od hodnoty majetku. Roční daň z nemovitostí pro rok 2013–2014 se pohybuje od 15 000 GBP (hodnota majetku nad 2 000 000 GBP) maximálně do výše 140 000 GBP (hodnota majetku nad 20 000 000 GBP). (HM Revenue & Customs, 2013)
44
Praktická část
4 Praktická část 4.1 Vývoj daně z nemovitostí v členských zemích EU V následující části práce se budu zabývat vývojem inkasa daně z nemovitostí v jednotlivých zemích Evropské unie od roku 1995. U každého státu bude zpracována tabulka, která zachycuje příjmy daně z nemovitostí v národní měně dané země. Na základě těchto údajů budou v tabulce uvedeny také jednoduché statistické charakteristiky, které vyjadřují každoroční procentní a absolutní změnu inkasa daně z nemovitostí oproti předcházejícímu období, procentní přírůstek oproti roku 1995 a tempo růstu v procentech. Další statistické ukazatele budou zpracovány graficky. Jedná se o podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995–2011 a o podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země v letech 1995–2011. 4.1.1
Belgie
V Belgii je uplatňována srážková daň z příjmů plynoucích z držby nemovitého majetku. Sazba daně zahrnuje základní sazbu a další krajské nebo obecní přirážky. Tab. 1:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Belgii v letech 1995–2011
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 2458 2714 256 2844 130 2941 97 2937 –4 2981 44 3098 117 3476 378 3692 216 3747 55 3791 44 3969 178 4114 145 4293 179 4409 116 4607 198 4879 272
Tempo přírůstku (v %) 10,41 4,79 3,41 –0,14 1,50 3,92 12,20 6,21 1,49 1,17 4,70 3,65 4,35 2,70 4,49 5,90
Přírůstek od r. 1995 (v %)
Tempo růstu (v %)
10,41 15,70 19,65 19,49 21,28 26,04 41,42 50,20 52,44 54,23 61,47 67,37 74,65 79,37 87,43 98,49
Zdroj:Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
110,41 104,79 103,41 99,86 101,50 103,92 112,20 106,21 101,49 101,17 104,70 103,65 104,35 102,70 104,49 105,90
Praktická část
45
Inkaso daně z nemovitostí v Belgii v průběhu uvedených let mírným tempem stoupá. Pouze v roce 1999 došlo k nepatrnému poklesu o 0,14 % oproti roku 1998. Nejvýraznější růst byl zaznamenán v roce 2002, kdy inkaso daně z nemovitostí vzrostlo o 378 mil. EUR, tedy o 12,20 % oproti předchozímu roku. Příjmy z této daně dosahují v roce 2011 necelých 5 mld. EUR.
Obr. 1: Podíl daně z nemovitostí na HDP Belgie v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Z obrázků č. 1 a 2 je patrné, že podíl daně z nemovitostí na HDP i na celkových daňových příjmech Belgie má ve sledovaném období velmi kolísavý vývoj. Daňový podíl na HDP se pohybuje v rozmezí od 1,18 % do 1,34 % a podíl na celkových daňových příjmech kolísá mezi 2,62 % a 2,99 %.
Obr. 2: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Belgie v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
46
4.1.2
Praktická část
Bulharsko
V Bulharsku je uplatňována klasická daň z nemovitostí, jenž se vztahuje na budovy a pozemky. Sazbu daně stanovuje obec, ve které se nemovitost nachází a může se pohybovat v rozmezí od 0,01 % do 0,45 % z hodnoty nemovitosti. Tab. 2:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Bulharsku v letech 1995–2011 v mil. BGN
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. BGN) (v mil. BGN) 1 1 0 2 1 26 24 29 3 31 2 33 2 46 13 52 6 58 6 63 5 82 19 107 25 137 30 172 35 192 20 227 35
Tempo přírůstku (v %) 0,00 100,00 1200,00 11,54 6,90 6,45 39,39 13,04 11,54 8,62 30,16 30,49 28,04 25,55 11,63 18,23
Přírůstek od r. 1995 (v %) 0,00 100,00 2500,00 2800,00 3000,00 3200,00 4500,00 5100,00 5700,00 6200,00 8100,00 10600,00 13600,00 17100,00 19100,00 22600,00
Tempo růstu (v %) 100,00 200,00 1300,00 111,54 106,90 106,45 139,39 113,04 111,54 108,62 130,16 130,49 128,04 125,55 111,63 118,23
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Bulharsku je velmi zajímavý, jelikož zde došlo během sledovaného období k výraznému nárůstu. Nejvýraznější změna inkasa je vidět v roce 1998, kdy se daňové výnosy zvýšily o 1200 % oproti předchozímu roku. Nejnižší procentuální změny oproti předcházejícímu roku můžeme zaznamenat v letech 2000 a 2001. Tempo přírůstku se v těchto letech pohybuje okolo 6 %. Celkově bulharská daň z nemovitostí ve sledovaném období mnohonásobně vzrostla a to z 1 BGN na 227 BGN. Průměrné tempo růstu činní 196 %. Podíl daně z nemovitostí na HDP v Bulharsku ve sledovaném období téměř vždy rostl. K mírnému poklesu došlo pouze v letech 2000, 2001 a 2005, což bylo způsobeno sníženým inkasem daně z nemovitostí. V roce 1997 byl podíl daně z nemovitostí na HDP velice nízký, činil pouze 0,01 %. Bylo to způsobeno velmi vysokým HDP, který v Bulharsku vznikl díky obrovskému veřejnému dluhu a hyperinflaci. Podíl daně z nemovitostí na HDP se celkově od roku 1995 do roku 2011 zvýšil z 0,06 % na 0,30 %.
Praktická část
47
Obr. 3: Podíl daně z nemovitostí na HDP Bulharska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Z obrázku č. 4 je patrné, že i podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu měl rostoucí tendenci. Od roku 1995 do roku 2011 se zvýšil z 0,18 % na 1,11 %. V roce 1997 byl podíl daně výrazně nižší a to díky velmi vysokému inkasu ostatních daní, na který měla vliv hyperinflace. Obecně totiž při hyperinflaci dochází ke znehodnocení peněz v oběhu, peníze přestávají plnit svou funkci. Naopak vhodným uchovatelem hodnoty jsou právě například nemovitosti. V roce 1998 byl nárůst nejvýraznější, jelikož ve stejném roce došlo k výraznému růstu inkasa daně z nemovitostí.
Obr. 4: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Bulharska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
48
4.1.3
Praktická část
Česká republika
Česká republika v rámci daně z nemovitostí uplatňuje daň z pozemků a daň ze staveb. Daň je vypočítána na základě výměry nemovitosti v m2. Sazba daně je pevně stanovena v zákoně. Základní sazba daně se násobí koeficientem pro obec. Tab. 3:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v České republice v letech 1995–2012 v mil. CZK
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. CZK) (v mil. CZK) 3778 3991 213 3938 –53 4138 200 4271 133 4469 198 4535 66 4576 41 4840 264 4948 108 4987 39 5017 30 5123 106 5195 72 6361 1166 8747 2386 8568 –179 9541 973
Tempo přírůstku (v %) 5,64 –1,33 5,08 3,21 4,64 1,48 0,90 5,77 2,23 0,79 0,60 2,11 1,41 22,44 37,51 –2,05 11,36
Přírůstek od r. 1995 (v %) 5,64 4,24 9,53 13,05 18,29 20,04 21,12 28,11 30,97 32,00 32,80 35,60 37,51 68,37 131,52 126,79 152,54
Tempo růstu (v %) 105,64 98,67 105,08 103,21 104,64 101,48 100,90 105,77 102,23 100,79 100,60 102,11 101,41 122,44 137,51 97,95 111,36
Zdroj: Vlastní zpracování dle Finanční správa ČR, 2013
Z tabulky č. 3 je jasně patrné, že od roku 1995 do roku 2012 má inkaso daně z nemovitostí v České republice mírně rostoucí charakter. K mírnému poklesu došlo v roce 1997, kdy se daňové inkaso snížilo o 1,33 % oproti roku 1996 a v roce 2011, kdy se daňové inkaso snížilo o 2,05 % oproti roku 2010. K výraznému zvýšení daňového inkasa došlo v letech 2009 a 2010. Velký vliv na to měla reforma daně z nemovitostí, platná od 1. 1. 2008, která zavedla tzv. místní koeficient, který mohou obce vyhlásit v obecně závazné vyhlášce pro všechny nemovitosti na území celé své obce ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Dále došlo ke změně koeficientů, které byly přiřazeny obcím podle počtu obyvatel. Nejvíce se tato změna dotkla malých obcí, kde dříve byl koeficient pro obce do 300 obyvatel ve výši 0,3 a pro obce do 600 obyvatel ve výši 0,6. Nově byla zavedena výše koeficientu minimálně ve výši 1,0 pro všechny obce do 1000 obyvatel. (MĚŠEC.CZ, 2008)
Praktická část
49
Pozitivní vliv na zvýšení daňového inkasa měla také novela č. 1/2009 Sb., která přinesla s účinností od 1. 1. 2009 zrušení nároku na osvobození u novostaveb a novela č. 362/2009 Sb., která od 1. 1. 2010 zavedla dvojnásobné sazby daně z nemovitostí. (Portál veřejné správy České republiky, 2013) Inkaso daně z nemovitostí v roce 2010 činilo 8747 mil. CZK, což je o 37,51 % více než v roce 2009. Přírůstek oproti roku 1995 v roce 2012 činil 152,54 %.
Obr. 5: Podíl daně z nemovitostí na HDP ČR v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Přestože v letech 1995 až 2008 výše inkasa daně z nemovitostí mírným tempem rostla, podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu země v těchto letech mírně klesal, místy i stagnoval. Lze to vysvětlit tím, že HDP země rostlo v těchto letech rychleji, než inkaso daně z nemovitostí. V roce 1995 činily příjmy daně z nemovitostí 0,25 % HDP, do roku 2008 podíl klesl na 0,13 % a v roce 2009 došlo k prvnímu růstu na hodnotu 0,17 %. V roce 2010 se daňový podíl přiblížil až k hodnotě z roku 1995 a výše podílu činila 0,23 %. Tento rostoucí podíl daně z nemovitostí na HDP země byl způsoben poklesem výkonu ekonomiky v těchto letech v důsledku světové finanční krize a zároveň legislativními změnami zákona o dani z nemovitostí. Z obrázku 6 je patrné, že podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu od roku 1995 až do roku 2008 neustále klesal. Z původní hodnoty téměř 0,7 % každoročně mírně klesal až k hodnotě necelých 0,4 %. Tento trend lze vysvětlit tím, že rostl podíl ostatních daní na celkovém daňovém inkasu, protože samotné inkaso daně z nemovitostí bylo stabilní a mírně rostlo. V letech 2009 a 2010 došlo ke skokovému nárůstu. V roce 2009 se daňový podíl zvýšil na 0,51 % a v roce 2010 se zvýšil dokonce na úroveň výchozího roku 1995 a činil 0,69 % z celkových daňových příjmů. Bylo to způsobeno zvýšeným inkasem daně z nemovitostí v těchto letech. V roce 2011 daňový podíl opět mírně klesá na hodnotu 0,64 %.
50
Praktická část
Obr. 6: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu ČR v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
4.1.4
Chorvatsko
V Chorvatsku je uplatňována daň z rekreačních objektů. Sazba daně činí od 5 HRK/m2 do 15 HRK/m2. Dále je zde uplatňována daň z užívání veřejných pozemků. Sazbu této daně stanovují jednotlivé obce či města. Tab. 4:
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Chorvatsku v letech 2002–2011 v mil. HRK
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. HRK) (v mil. HRK) 295 290 –5 356 66 376 20 482 106 579 97 636 57 532 –104 444 –88 448 4 398 –50
Tempo přírůstku (v %) –1,69 22,76 5,62 28,19 20,12 9,84 –16,35 –16,54 0,90 –11,16
Přírůstek od r. 2002 (v %) –1,69 20,68 27,46 63,39 96,27 115,59 80,34 50,51 51,86 34,92
Tempo růstu (v %) 98,31 122,76 105,62 128,19 120,12 109,84 83,65 83,46 100,90 88,84
Zdroj: Vlastní zpracování dle Republic of Croatia Ministry of Finance, 2013
Jelikož Chorvatsko přistoupilo do Evropské unie až 1. července 2013, nebylo zatím zahrnuto do statistik na internetových stránkách Evropské komise. Proto jsem čerpala data z internetových stránek chorvatského ministerstva financí, kde byl uveden vývoj inkasa daně z nemovitostí v Chorvatsku až od roku 2002 v národní měně Chorvatska, tj. v mil. HRK.
Praktická část
51
Inkaso daně z nemovitostí v Chorvatsku má do roku 2009 rostoucí tendenci. Pouze v roce 2003 došlo k mírnému poklesu o 1,69 % oproti roku 2002. V roce 2009 došlo k výraznému poklesu daňového inkasa o 104 mil. HRK oproti roku 2008. V roce 2010 pokles pokračoval podobným tempem. Mírný přírůstek byl zaznamenán v roce 2011 a činil necelé 1 % oproti roku 2010. V roce 2012 výše inkasa daně z nemovitostí v Chorvatsku opět klesla o 11,16 % oproti roku 2011 a ve srovnání s výchozím rokem 2002 činila výše inkasa o 34,92 % více. 4.1.5
Dánsko
V Dánsku jsou stavby sloužící pro soukromé účely zdaňovány na národní úrovni a pozemky na úrovni municipální. Tab. 5:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Dánsku v letech 1995–2011 v mil. DKK
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. DKK) (v mil. DKK) 11165 10862 –303 11270 408 11590 320 12796 1206 21969 9173 24158 2189 25753 1595 26660 907 27613 953 28401 788 29597 1196 30707 1110 33612 2905 34923 1311 36790 1867 37840 1050
Tempo přírůstku (v %) –2,71 3,76 2,84 10,41 71,69 9,96 6,60 3,52 3,57 2,85 4,21 3,75 9,46 3,90 5,35 2,85
Přírůstek od r. 1995 (v %) –2,71 0,94 3,81 14,61 96,77 116,37 130,66 138,78 147,32 154,38 165,09 175,03 201,05 212,79 229,51 238,92
Tempo růstu (v %) 97,29 103,76 102,84 110,41 171,69 109,96 106,60 103,52 103,57 102,85 104,21 103,75 109,46 103,90 105,35 102,85
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Inkaso daně z nemovitostí v Dánsku v letech 1995–2011 mírným tempem rostlo. Pouze v roce 1996 došlo k mírnému poklesu o 2,71 % oproti roku 1995. V letech 1999 a 2000 došlo naopak k výraznému nárůstu daňového inkasa. Daň z nemovitostí v roce 2000 činila 21 969 DKK, což je téměř o 72 % více, než v roce 1999. Tento výrazný nárůst byl způsoben zavedením nové daně z nemovitostí v roce 2000. Tato nová daň se vztahuje na vlastníky bytů, kteří si nemovitost zakoupili po datu 1. 7. 1998 a také na daňové poplatníky ve věku 67 let a více, kteří mají vysoký příjem. (PROPERTY TAXATION, 2005)
52
Praktická část
Přírůstek v roce 2000 oproti roku 1999 činil 9 173 mil. DKK, z toho tvořilo 8 404 mil. DKK inkaso nové daně. V roce 2011 byly daňové příjmy o 238,92 % vyšší, než v roce 1995.
Obr. 7: Podíl daně z nemovitostí na HDP Dánska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Z obrázku č. 7 je patrné, že v roce 2000 došlo k výraznému růstu podílu daně z nemovitostí na HDP vlivem zavedení nové daně z nemovitostí. Podíl daně z nemovitostí na HDP činil na začátku sledovaného období 1,1 % a do roku 2011 se zvýšil na 2,11 %.
Obr. 8: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Dánska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu byl v roce 1995 ve výši 2,24 %. V roce 2000 podíl skokově vzrostl, jelikož výrazně vzrostlo inkaso daně z nemovitostí. V roce 2011 činil podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech Dánska 4,43 %.
Praktická část
4.1.6
53
Estonsko
V Estonsku je uplatňována v rámci daně z nemovitostí pouze daň z pozemků. Daňová sazba je stanovena příslušnou municipalitou a pohybuje se mezi 0,1 % a 2,5 % zdanitelné hodnoty pozemku. Tab. 6:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Estonsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 10 14 4 17 3 19 2 20 1 24 4 25 1 27 2 29 2 30 1 32 2 33 1 35 2 48 13 48 0 51 3 52 1
Tempo přírůstku (v %) 40,00 21,43 11,76 5,26 20,00 4,17 8,00 7,41 3,45 6,67 3,13 6,06 37,14 0,00 6,25 1,96
Přírůstek od r. 1995 (v %) 40,00 70,00 90,00 100,00 140,00 150,00 170,00 190,00 200,00 220,00 230,00 250,00 380,00 380,00 410,00 420,00
Tempo růstu (v %) 140,00 121,43 111,76 105,26 120,00 104,17 108,00 107,41 103,45 106,67 103,13 106,06 137,14 100,00 106,25 101,96
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Inkaso daně z nemovitostí v Estonsku v letech 1995 až 2011 mělo neustále rostoucí tendenci. Nejvýraznější růst nastal v roce 1996. V tomto roce se příjmy oproti roku 1995 zvýšily z 10 mil. EUR na 14 mil. EUR (tj. o 40 %). Další výrazný růst byl v roce 2008, inkaso daně z nemovitostí se tehdy zvýšilo o 37,14 % oproti roku 2007. Následující rok, tj. v roce 2009 však došlo ke stagnaci a inkaso daně z nemovitostí zůstalo na hodnotě 48 mil. EUR stejně, jako tomu bylo v roce 2008. V posledním sledovaném roce činil přírůstek inkasa 420 % oproti roku 1995. Podíl daně z nemovitostí na HDP Estonska v roce 1995 činil 0,36 %. Podíl měl nejvyšší hodnotu v roce 2000, kdy činil 0,39 %. I když výše daňového inkasa ve sledovaném období neustále rostla, podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 2001 až 2007 klesal. To lze vysvětlit tím, že tempo růstu HDP bylo v uvedených letech vyšší, než tempo růstu inkasa daně z nemovitostí. Od roku 2007, ve kterém podíl dosáhl nejnižší hodnoty, tj. 0,22 %, začal v souvislosti s poklesem výkonu ekonomiky výraznějším tempem růst. V roce 2011 došlo opět k poklesu.
54
Praktická část
Obr. 9: Podíl daně z nemovitostí na HDP Estonska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu se v Estonsku pohyboval v letech 1995 až 2011 v rozmezí 0,70 % až 1,25 %. Nejvyšší podíl byl v roce 2000, protože v tomto roce došlo k výraznému zvýšení výběru daně z nemovitostí. Podíl daně od roku 2000 do roku 2007 klesal, což bylo způsobeno tím, že se zvyšoval podíl ostatních daní na celkovém daňovém výběru. Od roku 2008 podíl opět roste, jelikož roste i velikost daňového inkasa daně z nemovitostí.
Obr. 10: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Estonska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.7
55
Finsko
Daň z nemovitostí ve Finsku se vztahuje na pozemky a budovy. Sazby daně jsou každoročně stanoveny příslušnými municipalitami, které jsou také příjemci výnosu této daně. Tab. 7:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Finsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 441 434 –7 437 3 460 23 522 62 569 47 605 36 634 29 661 27 684 23 725 41 785 60 855 70 914 59 974 60 1169 195 1199 30
Tempo přírůstku (v %) –1,59 0,69 5,26 13,48 9,00 6,33 4,79 4,26 3,48 5,99 8,28 8,92 6,90 6,56 20,02 2,57
Přírůstek od r. 1995 (v %) –1,59 –0,91 4,31 18,37 29,02 37,19 43,76 49,89 55,10 64,40 78,00 93,88 107,26 120,86 165,08 171,88
Tempo růstu (v %) 98,41 100,69 105,26 113,48 109,00 106,33 104,79 104,26 103,48 105,99 108,28 108,92 106,90 106,56 120,02 102,57
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Také inkaso daně z nemovitostí ve Finsku se v letech 1995 až 2011 vyznačuje rostoucím trendem. Pouze v roce 1996 došlo k mírnému úbytku o 1,59 % oproti roku 1995. K výraznějšímu růstu inkasa došlo v roce 1999 a potom až v roce 2010, ve kterém daň z nemovitostí činila 1 169 mil. EUR, tedy o 20 % více, než v roce 2009. Od roku 1995 do roku 2011 se daňové příjmy zvýšily o 172 %. Z obrázku 11 je patrné, že podíl daně z nemovitostí na HDP Finska má mírně rostoucí, místy i stagnující tendenci. Pouze na začátku sledovaného období v letech 1995 – 1998 podíl klesá, a to z 0,46 % na 0,39 %. Tento pokles souvisí s nízkým tempem růstu daňového inkasa. Výrazné zvýšení podílu daně na HDP v roce 2009 můžeme vysvětlit skokovým propadem výkonu finské ekonomiky, ke kterému došlo v důsledku celosvětové finanční krize. V následujícím roce podíl taktéž významně roste, tento nárůst je však ovlivněn rostoucím inkasem daně z nemovitostí.
56
Praktická část
Obr. 11: Podíl daně z nemovitostí na HDP Finska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Na následujícím obrázku je znázorněn podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Finska, který má ve sledovaném období mírně rostoucí, místy až stagnující trend. V roce 1995 podíl činil 1,01 % z celkových daňových příjmů. Do roku 1998 klesal až na 0,85 % a od tohoto roku podíl mírně rostl, jelikož mírně rostlo i inkaso daně z nemovitostí. V roce 2010 činí podíl daně z nemovitostí 1,54 % a v následujícím roce mírně klesá na 1,46 %.
Obr. 12: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Finska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.8
57
Francie
Francie v rámci daně z nemovitostí uplatňuje daň z pozemků (daň z pozemků nezastavěných) a daň z budov (daň z pozemků zastavěných). Vzhledem k tomu, že příjmy z těchto daní plynou do místních rozpočtů, stanovení výše daňové sazby je plně v kompetenci obcí. Tab. 8:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Francii v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 13723 14763 1040 15331 568 17066 1735 17793 727 18340 547 18875 535 20230 1355 21158 928 22629 1471 24007 1378 25293 1286 26491 1198 27730 1239 29981 2251 34294 4313 37586 3292
Tempo přírůstku (v %) 7,58 3,85 11,32 4,26 3,07 2,92 7,18 4,59 6,95 6,09 5,36 4,74 4,68 8,12 14,39 9,60
Přírůstek od r. 1995 (v %) 7,58 11,72 24,36 29,66 33,64 37,54 47,42 54,18 64,90 74,94 84,31 93,04 102,07 118,47 149,90 173,89
Tempo růstu (v %) 107,58 103,85 111,32 104,26 103,07 102,92 107,18 104,59 106,95 106,09 105,36 104,74 104,68 108,12 114,39 109,60
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Z tabulky 8 je patrné, že inkaso daně z nemovitostí ve Francii v letech 1995–2011 neustále mírným stabilním tempem rostlo. Pouze v letech 1998 a 2010 překročilo tempo růstu daňového inkasa 110 %. V roce 2011 činily příjmy francouzské daně z nemovitostí téměř 40 mld. EUR a byly o 174 % vyšší než v roce 1995. Na obrázku 13 můžeme vidět, jak se vyvíjel podíl daně z nemovitostí na HDP Francie v letech 1995–2011. Podíl daně se vyvíjel stabilním, mírně rostoucím tempem, stejně jako tomu bylo v případě vývoje inkasa daně z nemovitostí. Podíl daně z nemovitostí na HDP Francie v roce 1995 činil 1,15 % a v roce 2011 to bylo 1,88 %.
58
Praktická část
Obr. 13: Podíl daně z nemovitostí na HDP Francie v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracován dle Taxation trends in the European Union, 2013
Obrázek 14 znázorňuje podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Francie v letech 1995 až 2011. Podíl daně v těchto letech mírným tempem neustále rostl. V roce 1995 činil podíl 2,69 % a v posledním sledovaném roce 4,29 %.
Obr. 14: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Francie v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.9
59
Irsko
Irská daň z nemovitostí se zaměřuje na nemovitosti sloužící k obchodním účelům. Sazby daně se každý rok mění a stanovují je místní samosprávy. Tab. 9:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Irsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 422 450 28 462 12 495 33 541 46 589 48 660 71 748 88 837 89 945 108 1052 107 1192 140 1268 76 1353 85 1470 117 1504 34 1499 –5
Tempo přírůstku (v %) 6,64 2,67 7,14 9,29 8,87 12,05 13,33 11,90 12,90 11,32 13,31 6,38 6,70 8,65 2,31 –0,33
Přírůstek od r. 1995 (v %) 6,64 9,48 17,30 28,20 39,57 56,40 77,25 98,34 123,93 149,29 182,46 200,47 220,62 248,34 256,40 255,21
Tempo růstu (v %) 106,64 102,67 107,14 109,29 108,87 112,05 113,33 111,90 112,90 111,32 113,31 106,38 106,70 108,65 102,31 99,67
Zdroj: Vlastní zprácovaní dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Příjmy irské daně z nemovitostí můžeme označit za stabilní bez větších výkyvů. Pouze v roce 2011 došlo k mírnému poklesu o 0,33 % oproti roku 2010. Největší tempa růstu daňového inkasa lze zaznamenat od roku 2001 do roku 2006. Inkaso daně z nemovitostí dosahuje ve zdaňovacím období roku 2011 částky téměř 1,5 mld. EUR. Přírůstek inkasa od roku 1995 činí 255 %. Podíl daně z nemovitostí na HDP má od roku 1995 do roku 2000 klesající charakter. Je to způsobeno vyšším tempem růstu HDP, než je u inkasa daně z nemovitostí. Rostoucí trend podílu daně z nemovitostí na HDP od roku 2000 do roku 2006 odpovídá vyššímu tempu inkasa daně z nemovitostí. Výraznější růst od roku 2007 do roku 2010 lze vysvětlit nižším tempem růstu HDP Irska v těchto letech, než je u příjmů daně z nemovitostí. Daňový podíl na HDP Irska se pohybuje v letech 1995–2011 v rozmezí od 0,56 % do 0,96 %.
60
Praktická část
Obr. 15: Podíl daně z nemovitostí na HDP Irska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Od roku 1995 do roku 2000 podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Irska klesl z 2,40 % na 1,78 %, jak je znázorněno na obrázku 16. To bylo způsobeno zvýšeným inkasem ostatních daní. Od roku 2000 do roku 2007 dochází k mírnému růstu daňového podílu z 1,78 % na 2,13 %. Od roku 2007 do roku 2010 roste podíl daně z nemovitostí výrazným tempem. Tento vývoj souvisí s tím, že Irská ekonomika se v těchto letech nacházela ve fázi recese, což s sebou přineslo také pokles daňových příjmů do veřejných rozpočtů. Výnos majetkových daní však zůstal v tomto období stabilní, jelikož nemovitý majetek je jen velmi málo závislý na vývoji a stavu ekonomiky.
Obr. 16: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Irska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.10
61
Itálie
V Itálii je uplatňována obecní daň z nemovitostí, jejímž předmětem jsou pozemky a stavby na území Itálie. Sazbu daně stanovují každoročně místní samosprávy a pohybuje se v rozmezí 0,4–0,7 %. Tab. 10:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Itálii v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 7450 7945 495 8618 673 8800 182 9159 359 9354 195 9697 343 10625 928 11035 410 11552 517 11704 152 12090 386 12743 653 9685 –3058 9462 –223 9657 195 10323 666
Tempo přírůstku (v %) 6,64 8,47 2,11 4,08 2,13 3,67 9,57 3,86 4,69 1,32 3,30 5,40 –24,00 –2,30 2,06 6,90
Přírůstek od r. 1995 (v %) 6,64 15,68 18,12 22,94 25,56 30,16 42,62 48,12 55,06 57,10 62,28 71,05 30,00 27,01 29,62 38,56
Tempo růstu (v %) 106,64 108,47 102,11 104,08 102,13 103,67 109,57 103,86 104,69 101,32 103,30 105,40 76,00 97,70 102,06 106,90
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Příjmy daně z nemovitostí v Itálii mají v letech 1995 až 2007 mírně rostoucí tendenci. Dochází zde k přírůstku o 71 % oproti výchozímu roku 1995. V roce 2008 kleslo inkaso daně z nemovitostí o 3058 mil. EUR, tj. o 24 % oproti roku 2007. Tento pokles souvisí s globální finanční krizí roku 2008. Ve snaze podpořit růst ekonomiky bylo zavedeno opatření v podobě zmrazení tzv. daně z prvních domů (Global property guide, 2013). V roce 2009 pokles inkasa pokračuje, ale už není tolik výrazný. Od roku 2010 dochází opět k mírnému růstu. V roce 2011 přesahují daňové příjmy 10 mld. EUR. Itálie se tímto řadí mezi země s nejvyšším inkasem daně z nemovitostí v rámci Evropské unie. Podíl daně z nemovitostí na HDP Itálie byl v letech 1995–2007 konstantní a pohyboval se okolo 0,8 %. V roce 2008 dochází k výraznému poklesu na 0,61 %. Tento pokles odpovídá poklesu inkasa daně z nemovitostí taktéž v roce 2008.
62
Praktická část
Obr. 17: Podíl daně z nemovitostí na HDP Itálie v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Itálie byl v letech 1995–2007 konstantní a pohybuje se okolo 2 %. V roce 2008 dochází k poklesu na 1,44 %. Tento pokles lze vysvětlit poklesem inkasa daně z nemovitostí v tom samém roce.
Obr. 18: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Itálie v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.11
63
Kypr
Poplatníkem daně z nemovitostí je vlastník nemovitého majetku na Kypru. Základem daně je tržní hodnota nemovitosti stanovená k 1. lednu 1980. Sazba daně je progresivní, 0–0,8 %, v závislosti na hodnotě nemovitosti. Tab. 11:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí na Kypru v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 23 19 –4 20 1 32 12 28 –4 41 13 42 1 52 10 63 11 78 15 84 6 129 45 230 101 168 –62 93 –75 111 18 96 –15
Tempo přírůstku (v %) –17,39 5,26 60,00 –12,50 46,43 2,44 23,81 21,15 23,81 7,69 53,57 78,29 –26,96 –44,64 19,35 –13,51
Přírůstek od r. 1995 (v %) –17,39 –13,04 39,13 21,74 78,26 82,61 126,09 173,91 239,13 265,22 460,87 900,00 630,43 304,35 382,61 317,39
Tempo růstu (v %) 82,61 105,26 160,00 87,50 146,43 102,44 123,81 121,15 123,81 107,69 153,57 178,29 73,04 55,36 119,35 86,49
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Vývoj inkasa daně z nemovitostí na Kypru v letech 1995–2011 zaznamenal poměrně velké výkyvy. V roce 1998 vzrostly daňové příjmy o 60 % oproti roku 1997 a hned v následujícím roce 1999 došlo k jejich meziročnímu poklesu o 12,50 %. Podobná situace se opakovala i v roce 2007, kdy daňové inkaso vzrostlo o 78,29 % oproti roku 2006 a v následujícím roce 2008 došlo k meziročnímu poklesu o 26,96 %. V roce 2007 vzrostlo inkaso daně dokonce o 900 % oproti roku 1995. Výší daňového inkasa (93 mil. EUR v roce 2011) se Kypr řadí mezi země s nejnižšími příjmy z daně z nemovitostí.
64
Praktická část
Obr. 19: Podíl daně z nemovitostí na HDP Kypru v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995–2011 odpovídá vývoji inkasa daně z nemovitostí. V roce 2007dosáhl tento podíl hodnoty 1,45 %, což lze vysvětlit i vysokým výběrem daně z nemovitostí v tomto roce.
Obr. 20: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Kypru v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Z obrázku 20 je patrné, že podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v letech 1995–2011 roste a klesá v závislosti na tom, jak v jednotlivých letech roste či klesá inkaso daně z nemovitostí. V roce 2007 dosahuje daň z nemovitostí podílu 3,63 % na celkovém daňovém inkasu. V ostatních letech činí tento podíl od 1 % do 2,5 %.
Praktická část
4.1.12
65
Litva
Litva v rámci daně z nemovitostí uplatňuje daň z pozemků a daň z nemovitostí (mimo pozemky), které jsou upraveny samostatnými zákony. Sazbu daně z nemovitostí si stanovují jednotlivé obce a může pohybovat v rozmezí od 0,3 % do 1 %. Sazba daně z pozemků je fixní a činí 1,5 %. Tab. 12:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Litvě v letech 1995–2011 v mil. LTL
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. LTL) (v mil. LTL) 86 122 36 164 42 184 20 197 13 211 14 235 24 252 17 246 –6 246 0 247 1 269 22 282 13 302 20 320 18 351 31 331 –20
Tempo přírůstku (v %) 41,86 34,43 12,20 7,07 7,11 11,37 7,23 –2,38 0,00 0,41 8,91 4,83 7,09 5,96 9,69 –5,70
Přírůstek od r. 1995 (v %)
Tempo růstu (v %)
41,86 90,70 113,95 129,07 145,35 173,26 193,02 186,05 186,05 187,21 212,79 227,91 251,16 272,09 308,14 284,88
141,86 134,43 112,20 107,07 107,11 111,37 107,23 97,62 100,00 100,41 108,91 104,83 107,09 105,96 109,69 94,30
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Z tabulky 12 je patrné, že inkaso daně z nemovitostí v Litvě rostlo největším tempem v letech 1995–1998. V roce 2003 došlo k mírnému poklesu o 6 mil. LTL (tj. o 2,38 %) oproti roku 2002. Od roku 2004 do roku 2010 daňové inkaso mírným tempem rostlo. K dalšímu poklesu došlo v roce 2011. Daňové příjmy se propadly z 351 mil. LTL na 331 mil. LTL (pokles o 5,70 %) oproti roku 2010. Od roku 1995 činil přírůstek inkasa daně z nemovitostí 285 %. Vývoj podílu daně z nemovitostí na HDP Litvy je ve sledovaném období střídavě rostoucí a klesající. Od roku 1995 do roku 2002 roste z hodnoty 0,32 % na hodnotu 0,48 %, jelikož výrazným tempem roste i samotné inkaso daně z nemovitostí. Během let 2003–2008 podíl klesá na hodnotu 0,27 %. Klesající tendence v těchto letech se dá vysvětlit výraznějším tempem růstu HDP. V roce 2009 dosahuje míra růstu reálného HDP Litvy záporných hodnot, což je na obrázku 21 znázorněno rostoucím podílem daně z nemovitostí na HDP. V posledním sledovaném roce činil podíl 0,31 %.
66
Praktická část
Obr. 21: Podíl daně z nemovitostí na HDP Litvy v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu měl v letech 2003 až 2008 klesající tendenci, přestože v těchto letech výše inkasa u daně z nemovitostí mírným tempem rostla. Tento pokles lze vysvětlit tím, že v těchto letech rostl podíl ostatních daní na celkovém daňovém inkasu. Výše podílu daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech Litvy se ve sledovaném období pohybovala v rozmezí 0,90 % až 1,70 %.
Obr. 22: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Litvy v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.13
67
Lotyšsko
Lotyšsko uplatňuje daň z nemovitostí, jejímž předmětem jsou pozemky, stavby a budovy. Obecná daňová sazba činí 1,5 %. Rezidenční nemovitosti jsou zdaněny sazbami v závislosti na hodnotě majetku. Tab. 13:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Lotyšsku v letech 1995–2011 v mil. LVL
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. LVL) (v mil. LVL) 26 31 5 39 8 48 9 39 –9 44 5 46 2 47 1 52 5 57 5 62 5 66 4 115 49 92 –23 82 –10 98 16 123 25
Tempo přírůstku (v %) 19,23 25,81 23,08 –18,75 12,82 4,55 2,17 10,64 9,62 8,77 6,45 74,24 –20,00 –10,87 19,51 25,51
Přírůstek od r. 1995 (v %) 19,23 50,00 84,62 50,00 69,23 76,92 80,77 100,00 119,23 138,46 153,85 342,31 253,85 215,38 276,92 373,08
Tempo růstu (v %) 119,23 125,81 123,08 81,25 112,82 104,55 102,17 110,64 109,62 108,77 106,45 174,24 80,00 89,13 119,51 125,51
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Příjmy daně z nemovitostí v Lotyšsku vykazují rostoucí trend až na výjimky v letech 1999, 2008 a 2009. Od roku 1995 rostlo inkaso daně poměrně rychlým tempem. V roce 1999 došlo k prvnímu poklesu o 9 mil. LVL (tj. o 18,75 %) oproti roku 1998. K dalšímu poklesu došlo potom až v roce 2008, kdy kleslo inkaso daně o 23 mil. LVL (tj. o 20 %) oproti roku 2007 a následně v roce 2009, kdy pokles inkasa daně činil 10 mil. LVL (o 10 %) oproti roku 2008. V letech 2010 a 2011 daňové inkaso opět rostlo a meziroční přírůstky činily 19 a 25 %. V posledním sledovaném roce činili výnosy daně z nemovitostí 123 mil. LVL a byly tak vyšší o 373 % oproti roku 1995. Podíl daně z nemovitostí na HDP Lotyšska v roce 1995 činil 0,98 % a rostl do roku 1998, kdy dosáhl hodnoty 1,17 %. To bylo způsobeno výrazným růstem inkasa daně z nemovitostí. V roce 1999 došlo k poklesu podílu na 0,90 %, což bylo způsobeno naopak výrazným poklesem inkasa daně z nemovitostí. V letech 1999 až 2006 podíl klesá, jelikož tempo růstu HDP je v těchto letech větší, než tempo růstu inkasa daně z nemovitostí.
68
Praktická část
V roce 2007 došlo k růstu podílu daně na hodnotu 0,78 %, což se dá vysvětlit výrazným zvýšením inkasa daně z nemovitostí. V roce 2008 podíl daně klesá na 0,57 %, jelikož klesá také inkaso daně z nemovitostí. Od roku 2008 do roku 2011 má podíl daně z nemovitostí na HDP rostoucí tendenci.
Obr. 23: Podíl daně z nemovitostí na HDP Lotyšska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Taxation trends in the European Union, 2013
Obr. 24: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Lotyšska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu se vyvíjel podobně jako výše daňových příjmů. Pouze v letech 2000 až 2006 je podíl daně klesající i když výše daňového inkasa mírně roste. Klesající podíl daně z nemovitostí se dá vysvětlit tím, že v těchto letech výrazněji roste podíl ostatních daní na celkovém daňovém inkasu. Podíl daně z nemovitostí byl nejvyšší v roce 1998 a činil 3,56 % z celkových daní. V roce 2006, kdy byl tento podíl nejnižší, činil 1,95 %.
Praktická část
4.1.14
69
Lucembursko
V Lucembursku je zdaňován nemovitý majetek, který slouží ke komerčním účelům či je pronajímán. Daňová sazba se pohybuje v rozmezí od 0,7 % do 1 % v závislosti na konkrétní municipalitě a násobí se multiplikačním koeficientem. Tab. 14:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Lucembursku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 18 19 1 19 0 21 2 21 0 21 0 22 1 22 0 23 1 25 2 26 1 26 0 27 1 28 1 29 1 30 1 31 1
Tempo přírůstku (v %) 5,56 0,00 10,53 0,00 0,00 4,76 0,00 4,55 8,70 4,00 0,00 3,85 3,70 3,57 3,45 3,33
Přírůstek od r. 1995 (v %) 5,56 5,56 16,67 16,67 16,67 22,22 22,22 27,78 38,89 44,44 44,44 50,00 55,56 61,11 66,67 72,22
Tempo růstu (v %) 105,56 100,00 110,53 100,00 100,00 104,76 100,00 104,55 108,70 104,00 100,00 103,85 103,70 103,57 103,45 103,33
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Z tabulky 14 je jasně patrné, že inkaso daně z nemovitostí v Lucembursku v letech 1995–2011 mírným tempem rostlo a místy i stagnovalo. Nulový přírůstek oproti předcházejícímu roku byl v letech 1977, 2002 a 2006. Naopak k nejvýraznějšímu přírůstku došlo v letech 1998 a 2004. Inkaso daně z nemovitostí se od roku 1995 do posledního sledovaného roku zvýšilo o pouhých 72,22 %. Příjmy daně z nemovitostí se v Lucembursku pohybují okolo pouhých 30 mil. EUR a patří tak k nejnižším v EU. Podíl daně z nemovitostí na HDP Lucemburska má v letech 1995–2011 převážně klesající a místy stagnující charakter. Klesající podíl daně se dá vysvětlit tím, že inkaso daně z nemovitostí nemělo tak velké tempo růstu jako HDP. Podíl daně z nemovitostí na HDP v letech 1995 až 1998 činil 0,12 %. V roce 1998 došlo k poklesu na 0,10 % a v posledním roce sledování na 0,07 %.
70
Praktická část
Obr. 25: Podíl daně z nemovitostí na HDP Lucemburska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v letech 1995–2011 má mírně klesající tendenci, i když samotné inkaso daně z nemovitostí v uvedených letech mírně roste. To se dá vysvětlit rostoucími příjmy u ostatních daní. Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v roce 1995 činil 0,32 %, poté každoročně mírně klesal a v posledním sledovaném roce 2011 činil 0,20 %.
Obr. 26: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Lucemburska v letech 95–11 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.15
71
Maďarsko
Daň z nemovitostí v Maďarsku zahrnuje daň z budov a daň z pozemků. Sazba daně je stanovena místní municipalitou v zákonem stanoveném rozmezí. Tab. 15:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Maďarsku v letech 1995–2011 v mil. HUF
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. HUF) (v mil. HUF) 5320 10070 4750 12993 2923 15504 2511 19715 4211 26253 6538 30671 4418 34212 3541 39821 5609 44774 4953 50881 6107 54878 3997 62868 7990 71735 8867 77247 5512 82401 5154 91355 8954
Tempo přírůstku (v %) 89,29 29,03 19,33 27,16 33,16 16,83 11,55 16,39 12,44 13,64 7,86 14,56 14,10 7,68 6,67 10,87
Přírůstek od r. 1995 (v %) 89,29 144,23 191,43 270,58 393,48 476,52 543,08 648,52 741,62 856,41 931,54 1081,73 1248,40 1352,01 1448,89 1617,20
Tempo růstu (v %) 189,29 129,03 119,33 127,16 133,16 116,83 111,55 116,39 112,44 113,64 107,86 114,56 114,10 107,68 106,67 110,87
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Inkaso daně z nemovitostí v Maďarsku v letech 1995–2011 rostlo každoročně vysokým tempem. Z výchozí hodnoty 5 320 HUF v roce 1995 došlo k výraznému růstu až na částku 91 355 HUF v roce 2011, což je o 1617 % více, než v roce 1995. Daňové příjmy se meziročně zvyšovaly průměrným tempem 120 %. Podíl daně z nemovitostí na HDP Maďarska v letech 1995–2011 neustále roste. Je to způsobeno tím, že příjmy daně z nemovitostí rostly rychlejším tempem, než hrubý domácí produkt Maďarska. Nejvýraznější meziroční přírůstek podílu daně byl v roce 1996, což se dá vysvětlit přírůstkem inkasa daně z nemovitostí v roce 1996 o 89 % oproti roku 1995. Podíl daně z nemovitostí na HDP ve sledovaném období vzrost z 0,09 % na 0,33 %.
72
Praktická část
Obr. 27: Podíl daně z nemovitostí na HDP Maďarska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Také podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Maďarska se v letech 1995–2011 vyznačoval rostoucím trendem. Podíl však neroste tak výrazným tempem, jako tomu bylo u inkasa daně z nemovitostí, které se od roku 1995 do roku 2011 zvýšilo cca 17 krát. To lze vysvětlit tím, že v letech 1995–2011 výrazně rostl také podíl ostatních daní na celkovém daňovém inkasu. Ve sledovaném období vzrostl podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu z 0,23 % na 0,89 %.
Obr. 28: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Maďarska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
4.1.16
Malta
Daň z nemovitostí není na Maltě zavedena.
Praktická část
4.1.17
73
Německo
Daň z nemovitostí v Německu se určuje na základě standardní hodnoty nemovitosti, která se násobí základní federální sazbou ve výši 0,35 % a multiplikátorem stanoveným příslušnou municipalitou (280 – 810 %). Tab. 16:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Německu v letech 1995–2012 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 11043 12134 1091 8825 –3309 8841 16 9173 332 9282 109 9367 85 9500 133 9888 388 10019 131 10345 326 10425 80 10718 293 10800 82 10943 143 11316 373 11670 354 12016 346
Tempo přírůstku (v %)
Přírůstek od r. 1995 (v %)
9,88 –27,27 0,18 3,76 1,19 0,92 1,42 4,08 1,32 3,25 0,77 2,81 0,77 1,32 3,41 3,13 2,96
9,88 –20,09 –19,94 –16,93 –15,95 –15,18 –13,97 –10,46 –9,27 –6,32 –5,60 –2,94 –2,20 –0,91 2,47 5,68 8,81
Tempo růstu (v %) 109,88 72,73 100,18 103,76 101,19 100,92 101,42 104,08 101,32 103,25 100,77 102,81 100,77 101,32 103,41 103,13 102,96
Zdroj: Vlastní zpracování dle Bundesministerium der Finanzen, 2013
Inkaso daně z nemovitostí v Německu v letech 1995–2012 každoročně mírným tempem rostlo. Pouze v roce 1997 došlo k výraznému poklesu o 3 309 mil. EUR (tj. o 27,27 %) oproti roku 1996. Jelikož po roce 1997 rostlo inkaso daně velmi pomalým tempem, bylo až do roku 2010 nižší, než výchozí hodnota v roce 1995. Proto se v roce 2012 inkaso daně oproti roku 1995 příliš nezměnilo a zvýšilo pouze o 8,81 %. Z obrázku 29 je patrný výrazný pokles inkasa daně z nemovitostí, který nastal v roce 1997. Podíl daně z nemovitostí na HDP Německa v tomto roce klesl z 0,64 % na 0,46 %. Okolo hodnoty 0,45 % podíl stagnoval až do konce sledovaného období, tj. do roku 2011.
74
Praktická část
Obr. 29: Podíl daně z nemovitostí na HDP Německa v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podobný vývoj má i podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu. V roce 1997 podíl výrazně poklesl z hodnoty 1,60 % na 1,15 % a v dalších letech stagnuje okolo hodnoty 1,15 %.
Obr. 30: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Německa v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.18
75
Nizozemsko
V Nizozemsku je uplatňována daň z nemovitostí, jejímž předmětem jsou pozemky a stavby. Daňové sazby jsou každoročně sestavovány příslušnými municipalitami a výrazně se liší v jednotlivých částech Nizozemska. Tab. 17:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Nizozemsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 1854 1952 98 2076 124 2246 170 2334 88 2540 206 2720 180 2904 184 3159 255 3386 227 3594 208 2558 –1036 2684 126 2792 108 2936 144 3046 110 3128 82
Tempo přírůstku (v %) 5,29 6,35 8,19 3,92 8,83 7,09 6,76 8,78 7,19 6,14 –28,83 4,93 4,02 5,16 3,75 2,69
Přírůstek od r. 1995 (v %) 5,29 11,97 21,14 25,89 37,00 46,71 56,63 70,39 82,63 93,85 37,97 44,77 50,59 58,36 64,29 68,72
Tempo růstu (v %) 105,29 106,35 108,19 103,92 108,83 107,09 106,76 108,78 107,19 106,14 71,17 104,93 104,02 105,16 103,75 102,69
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
V Nizozemsku příjmy daně z nemovitostí v letech 1995–2011 mírným tempem rostly. Pouze v roce 2006 došlo k výraznému poklesu daňového inkasa o 29 % oproti roku 2005. Největší přírůstek od roku 1995 byl v roce 2005 a činil 94 %. Kvůli propadu daňových příjmů v roce 2006 činil přírůstek od roku 1995 v roce 2011 pouze necelých 69 %. Podíl daně z nemovitostí na HDP Nizozemska ve sledovaném období mírně roste místy i stagnuje. Pouze v roce 2006 došlo k výraznému poklesu podílu daně z nemovitostí z hodnoty 0,70 % na 0,47 %, což souvisí s výrazným poklesem inkasa daně z nemovitostí v tomto roce. Na konci sledovaného období, tj. v roce 2011 podíl daně z nemovitostí na HDP Nizozemska dosahuje výše 0,52 %.
76
Praktická část
Obr. 31: Podíl daně z nemovitostí na HDP Nizozemska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech Nizozemska měl také rostoucí trend. Pouze v roce 2006 došlo k výraznému propadu podílu daně z hodnoty 1,86 % na 1,21 %. Na konci sledovaného období, tj. v roce 2011 podíl daně z nemovitostí na celkovém zdanění Nizozemska činil 1,35 %.
Obr. 32: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Nizozemska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.19
77
Polsko
V Polsku je uplatňována obecná daň z nemovitostí. Speciálnímu zdanění podléhají zemědělské a lesní pozemky. U obecné daně z nemovitostí jsou sazby daně stanovovány místní samosprávou. Zákonem jsou stanoveny pouze maximální přípustné sazby. Tab. 18:
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Polsku v letech 2000–2011 v mil. PLN
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. PLN) (v mil. PLN) 7588 8869 1281 10654 1785 10322 –332 11058 736 11614 556 12139 525 12622 483 13899 1277 14700 801 15476 776 16482 1006
Tempo přírůstku (v %) 16,88 20,13 –3,12 7,13 5,03 4,52 3,98 10,12 5,76 5,28 6,50
Přírůstek od r. 2000 (v %)
Tempo růstu (v %)
16,88 40,41 36,03 45,73 53,06 59,98 66,34 83,17 93,73 103,95 117,21
116,88 120,13 96,88 107,13 105,03 104,52 103,98 110,12 105,76 105,28 106,50
Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxes in Europe Database. European Commission, 2013
V Polsku rostlo inkaso daně z nemovitostí od roku 2000 do roku 2011 mírným tempem. Pouze v roce 2003 došlo k mírnému poklesu o 332 PLN (tj. o 3,2 %) oproti roku 2002. V roce 2011 činilo inkaso daně z nemovitostí 16 482 PLN, což je o 117,21 % více než v roce 2000. Z obrázku 33 je patrný výraznější růst podílu daně z nemovitostí na HDP Polska z hodnoty 1,13 %, které dosahoval v roce 2000, na hodnotu 1,44 %, které dosahoval v roce 2002. Tento vývoj souvisí s výrazným růstem inkasa daně z nemovitostí a zároveň mírným tempem růstu HDP v těchto letech. V letech 2003 až 2011 podíl daně z nemovitostí na HDP vykazuje klesající trend. Pouze v roce 2008 podíl mírně vzrostl na hodnotu 1,20 %, což bylo způsobeno 110 % tempem růstu inkasa daně z nemovitostí oproti roku 2007. V posledním sledovaném roce, tj. v roce 2011 činil podíl daně z nemovitostí na HDP Polska 1,17 %.
78
Praktická část
Obr. 33: Podíl daně z nemovitostí na HDP Polska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v letech 1995–2002 mírným tempem rostl. V roce 2002 činil podíl 4,39 %. Pokles na hodnotu 4,17 % v roce 2003 lze vysvětlit klesajícími příjmy daně z nemovitostí. Pokles v letech 2004 až 2007 a 2010 až 2011 je způsoben výraznějším růstem daňového inkasa u ostatních daní. V roce 2011 činil podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu 3,59 %.
Obr. 34: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Polska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Eurostat: Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
79
4.1.20 Portugalsko V Portugalsku je uplatňována daň z nemovitostí, v rámci které se rozlišuje nemovitý majetek na městský a venkovský. Sazbu daně stanovuje každoročně příslušná municipalita. Tab. 19:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Portugalsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 310 315 5 337 22 408 71 457 49 508 51 536 28 605 69 694 89 781 87 827 46 903 76 1008 105 1102 94 1055 –47 1045 –10 1138 93
Tempo přírůstku (v %) 1,61 6,98 21,07 12,01 11,16 5,51 12,87 14,71 12,54 5,89 9,19 11,63 9,33 –4,26 –0,95 8,90
Přírůstek od r. 1995 (v %) 1,61 8,71 31,61 47,42 63,87 72,90 95,16 123,87 151,94 166,77 191,29 225,16 255,48 240,32 237,10 267,10
Tempo růstu (v %) 101,61 106,98 121,07 112,01 111,16 105,51 112,87 114,71 112,54 105,89 109,19 111,63 109,33 95,74 99,05 108,90
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Inkaso daně z nemovitostí v Portugalsku v letech 1995–2011 mělo rostoucí tendenci. Pouze v letech 2009 a 2010 došlo k mírnému poklesu. V roce 1998 došlo k výraznému přírůstku o 21,07 % oproti roku 1997. V roce 2011 činilo inkaso daně z nemovitostí o 267 % více, než v roce 1995. Podíl daně z nemovitostí na HDP v letech 1995–2011 má rostoucí tendenci. V roce 1995 činil podíl 0,35 % a v roce 2011 činil 0,67 %. Z obrázku č. 35 je patrné, že tempo růstu inkasa daně z nemovitostí bylo výraznější v letech 1998 až 2000, než v prvních třech pozorovaných letech. V letech 1995 až 1997 podíl daně z nemovitostí na HDP mírně klesal, právě kvůli pomalejšímu růstu daňového inkasa a většímu růstu tempa HDP. V letech 2009 a 2010 je pokles způsoben poklesem inkasa daně z nemovitostí.
80
Praktická část
Obr. 35: Podíl daně z nemovitostí na HDP Portugalska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v letech 1995 až 1997 mírně klesal. Lze to vysvětlit mírnějším tempem růstu inkasa daně z nemovitostí oproti výraznějšímu tempu inkasa ostatních daní. V roce 2009 inkaso daně z nemovitostí oproti roku 2008 mírně kleslo, ale podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu mírně vzrostl na hodnotu 2,02 %. Z toho vyplývá, že v tomto roce muselo dojít k výraznějšímu poklesu inkasa ostatních daní.
Obr. 36: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Portugalska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.21
81
Rakousko
V Rakousku je uplatňována daň z nemovitostí, jejímž předmětem jsou zemědělské a lesní pozemky, obdělávaná i neobdělávaná půda a některé budovy. Výsledná daň je násobena koeficientem, který si určují samy municipality. Tab. 20:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Rakousku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 400 414 14 426 12 438 12 456 18 468 12 485 17 495 10 515 20 528 13 544 16 549 5 561 12 584 23 600 16 615 15 626 11
Tempo přírůstku (v %) 3,50 2,90 2,82 4,11 2,63 3,63 2,06 4,04 2,52 3,03 0,92 2,19 4,10 2,74 2,50 1,79
Přírůstek od r. 1995 (v %) 3,50 6,50 9,50 14,00 17,00 21,25 23,75 28,75 32,00 36,00 37,25 40,25 46,00 50,00 53,75 56,50
Tempo růstu (v %) 103,50 102,90 102,82 104,11 102,63 103,63 102,06 104,04 102,52 103,03 100,92 102,19 104,10 102,74 102,50 101,79
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
V Rakousku inkaso daně z nemovitostí v letech 1995–2011 mírným tempem každoročně rostlo. Ve sledovaném období se daňové příjmy zvýšily ze 400 mil. EUR na 626 mil. EUR (tj. o 56 %). Vývoj inkasa můžeme označit za stabilní, bez větších výkyvů. Jelikož inkaso daně z nemovitostí v letech 1995–2011 v Rakousku každoročně roste pouze nepatrným tempem, výše podílu daně z nemovitostí na HDP země je ovlivněna spíše tempem růstu hrubého domácího produktu, než vývojem inkasa daně z nemovitostí.
82
Praktická část
Obr. 37: Podíl daně z nemovitostí na HDP Rakouska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Jelikož inkaso daně z nemovitostí v letech 1995–2011 v Rakousku každoročně roste pouze nepatrným tempem, výše podílu daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země je ovlivněna spíše výší inkasa ostatních daní v jednotlivých letech, než vývojem samotného inkasa daně z nemovitostí.
Obr. 38: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Rakouska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
83
4.1.22 Řecko V Řecku je daň z nemovitostí rozlišována na státní a místní, kterou vybírají příslušné municipality. Sazby daně jsou v případě státní daně pevně stanovené zákonem a u místní daně je sazba stanovena příslušnou municipalitou. Tab. 21:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Řecku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 45 73 28 91 18 98 7 107 9 142 35 138 –4 139 1 155 16 182 27 156 –26 450 294 505 55 538 33 541 3 560 19 2229 1669
Tempo přírůstku (v %) 62,22 24,66 7,69 9,18 32,71 –2,82 0,72 11,51 17,42 –14,29 188,46 12,22 6,53 0,56 3,51 298,04
Přírůstek od r. 1995 (v %) 62,22 102,22 117,78 137,78 215,56 206,67 208,89 244,44 304,44 246,67 900,00 1022,22 1095,56 1102,22 1144,44 4853,33
Tempo růstu (v %) 162,22 124,66 107,69 109,18 132,71 97,18 100,72 111,51 117,42 85,71 288,46 112,22 106,53 100,56 103,51 398,04
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Inkaso daně z nemovitostí rostlo v Řecku v letech 1995–2011 výrazným tempem. K poklesu daňového inkasa došlo pouze v letech 2001 a 2005. V roce 2011 bylo inkaso daně vyšší o 4 853 % oproti výchozímu roku 1995. Oproti roku 2010 se inkaso daně v roce 2011 zvýšilo téměř o 300 %. Taková náhlá změna byla způsobena zavedením nové daně z nemovitostí (státní daně), jejíž inkaso činilo v roce 2011 částku 1 683 mil. EUR. Zbývajících 546 mil. EUR tvořila daň původní. Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995 až 2005 mírně rostl, místy i stagnoval. V roce 2006 podíl daně výrazněji vzrostl na 0,22 %, což bylo způsobeno přírůstkem inkasa daně z nemovitostí o 188 % oproti roku 2005 %. V roce 2011 podíl skokově vzrostl až na hodnotu 1,07 %. Toto bylo způsobeno zavedením nové daně z nemovitostí, jak již bylo uvedeno výše.
84
Praktická část
Obr. 39: Podíl daně z nemovitostí na HDP Řecka v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
V letech 1995 až 2005 činil podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v Řecku od 0,17 % do 0,31 %. V roce 2006 došlo k výraznému růstu na 0,68 % a v roce 2011 zavedením nové daně podíl skokově vzrostl na 3,30 % celkového daňového inkasa.
Obr. 40: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Řecka v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
85
4.1.23 Rumunsko Daň z nemovitostí v Rumunsku představují místní daně z budov a pozemků. Výši sazeb stanovuje příslušná municipalita. Tab. 22:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Rumunsku v letech 1995–2011 v mil. RON
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. RON) (v mil. RON) 22 28 6 49 21 64 15 219 155 390 171 663 273 799 136 1071 272 1272 201 1479 207 1995 516 2730 735 3031 301 3150 119 3555 405 3714 159
Tempo přírůstku (v %) 27,27 75,00 30,61 242,19 78,08 70,00 20,51 34,04 18,77 16,27 34,89 36,84 11,03 3,93 12,86 4,47
Přírůstek od r. 1995 (v %) 27,27 122,73 190,91 895,45 1672,73 2913,64 3531,82 4768,18 5681,82 6622,73 8968,18 12309,09 13677,27 14218,18 16059,09 16781,82
Tempo růstu (v %) 127,27 175,00 130,61 342,19 178,08 170,00 120,51 134,04 118,77 116,27 134,89 136,84 111,03 103,93 112,86 104,47
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Inkaso daně z nemovitostí v Rumunsku v letech 1995–2011 rostlo výrazným tempem. Největší nárůst byl v roce 1999, kdy přírůstek inkasa činil 242 % oproti roku 1998. Na začátku roku 1999 totiž rumunský parlament schválil úsporný rozpočet, kde za účelem zvýšení výnosů byla zavedena mnohem vyšší spotřební daň z pohonných hmot a také vyšší majetkové daně (1999 REGULAR REPORT, 1999). V roce 2011 bylo inkaso daně z nemovitostí o 16782 % vyšší než v roce 1995. Inkaso daně z nemovitostí bylo v letech 1995 až 1998 natolik nízké, že podíl této daně na HDP byl téměř nulový. V roce 1999 podíl daně skokově vzrostl na hodnotu 0,40 %, což bylo způsobeno výrazným zvýšením inkasa daně z nemovitostí a také poklesem HDP v důsledku velkého zadlužení země. V letech 2002 až 2005 a také v roce 2008 podíl daně z nemovitostí na HDP klesá, což je způsobeno rostoucím tempem hrubého domácího produktu země. Naopak v letech 2008 až 2010 podíl daně z nemovitostí na HDP výrazněji roste, i když inkaso daně z nemovitostí roste poměrně nízkým tempem. Je to způsobeno poklesem HDP v Rumunsku v těchto letech, na což měla vliv také světová finanční krize. V roce 2011 činí podíl daně z nemovitostí na HDP 0,67 %.
86
Praktická část
Obr. 41: Podíl daně z nemovitostí na HDP Rumunska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
V letech 1995 až 1998 byl podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Rumunska téměř bezvýznamný. V roce 1999 došlo ke skokovému nárůstu na 1,28 %. V posledním sledovaném roce dosáhl podíl daně z nemovitostí 2,36 % z celkových daní.
Obr. 42: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Rumunska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
87
4.1.24 Slovensko Na Slovensku je v rámci daně z nemovitostí uplatňována samostatná daň z pozemků, daň ze staveb a daň z bytů a nebytových prostor. Sazba daně je pevně stanovená zákonem. Tab. 23:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí na Slovensku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 81 108 27 120 12 125 5 134 9 143 9 147 4 154 7 163 9 180 17 229 49 240 11 243 3 250 7 267 17 277 10 286 9
Tempo přírůstku (v %) 33,33 11,11 4,17 7,20 6,72 2,80 4,76 5,84 10,43 27,22 4,80 1,25 2,88 6,80 3,75 3,25
Přírůstek od r. 1995 (v %) 33,33 48,15 54,32 65,43 76,54 81,48 90,12 101,23 122,22 182,72 196,30 200,00 208,64 229,63 241,98 253,09
Tempo růstu (v %) 133,33 111,11 104,17 107,20 106,72 102,80 104,76 105,84 110,43 127,22 104,80 101,25 102,88 106,80 103,75 103,25
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Inkaso daně z nemovitostí na Slovensku v letech 1995–2011 každoročně roste. V roce 1996 bylo inkaso daně o 33,33 % větší, než v roce 1995. K dalšímu výraznému přírůstku došlo v roce 2005. V roce 2011 vzrostlo inkaso daně z nemovitostí o 253 % oproti roku 1995. Z obrázku č. 43 je jasně patrné, že v roce 1996 a 2005 došlo k výraznějšímu růstu inkasa daně z nemovitostí, díky kterému se zvýšil i podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu Slovenska. V letech 1995 až 2011 však podíl daně z nemovitostí na HDP převážně klesal. To se dá vysvětlit tím, že inkaso daně z nemovitostí nerostlo takovým tempem jako HDP Slovenska. V roce 2011 činil podíl daně z nemovitostí na HDP 0,41 %.
88
Praktická část
Obr. 43: Podíl daně z nemovitostí na HDP Slovenska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu se od roku 1995 do roku 2011 nepatrně zvýšil z 1,04 % na 1,45 %. V letech, kdy podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu klesá, roste význam ostatních daní oproti dani z nemovitostí.
Obr. 44: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Slovenska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.25
89
Slovinsko
Ve Slovinsku je uplatňována daň z nemovitostí, jenž se vztahuje na stavby pro bydlení, garáže a objekty k rekreaci včetně lodí. Sazby daně jsou progresivní a jsou stanovovány místními municipalitami. Tab. 24:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Slovinsku v letech 1995–2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 37 44 7 62 18 73 11 74 1 81 7 95 14 102 7 108 6 115 7 122 7 138 16 140 2 154 14 167 13 173 6 176 3
Tempo přírůstku (v %) 18,92 40,91 17,74 1,37 9,46 17,28 7,37 5,88 6,48 6,09 13,11 1,45 10,00 8,44 3,59 1,73
Přírůstek od r. 1995 (v %) 18,92 67,57 97,30 100,00 118,92 156,76 175,68 191,89 210,81 229,73 272,97 278,38 316,22 351,35 367,57 375,68
Tempo růstu (v %) 118,92 140,91 117,74 101,37 109,46 117,28 107,37 105,88 106,48 106,09 113,11 101,45 110,00 108,44 103,59 101,73
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Z tabulky č. 24 je patrné, že inkaso daně z nemovitostí ve Slovinsku v letech 1995–2011 každoročně roste a v roce 2011 činilo o 375,68 % více než v roce 1995. Výběr daně z nemovitostí dosahoval výraznějšího meziročního růstu v letech 1996–1998, dále v letech 2001, 2006 a 2008. Rostoucí podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1996–1998, 2001 a 2006 souvisí s výraznějším růstem inkasa daně z nemovitostí v těchto letech. V letech 2008–2011 podíl daně z nemovitostí na HDP roste z důvodu klesajícího HDP. Podíl daně z nemovitostí na HDP v roce 2011 činil 0,49 %.
90
Praktická část
Obr. 45: Podíl daně z nemovitostí na HDP Slovinska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Slovinska činil v roce 1995 0,92 % a do roku 2011 se zvýšil na 1,31 %. Klesající podíl daně z nemovitostí v některých letech byl způsoben rostoucím inkasem ostatních daní. Naopak v letech 2009–2011 podíl ostatních daní na celkovém daňovém inkasu klesal.
Obr. 46: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Slovinska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
91
4.1.26 Španělsko Ve Španělsku je uplatňována klasická daň z nemovitostí, jenž se vztahuje na budovy a pozemky. Sazba daně se rozlišuje podle toho, zda se nemovitost nachází na venkově nebo na městě. Tab. 25:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Španělsku v letech 1995 – 2011 v mil. EUR
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. EUR) (v mil. EUR) 2895 2989 94 3321 332 3686 365 3960 274 4204 244 4546 342 4811 265 5182 371 5743 561 6395 652 7087 692 7727 640 8446 719 9442 996 10270 828 10830 560
Tempo přírůstku (v %) 3,25 11,11 10,99 7,43 6,16 8,14 5,83 7,71 10,83 11,35 10,82 9,03 9,31 11,79 8,77 5,45
Přírůstek od r. 1995 (v %) 3,25 14,72 27,32 36,79 45,22 57,03 66,18 79,00 98,38 120,90 144,80 166,91 191,74 226,15 254,75 274,09
Tempo růstu (v %) 103,25 111,11 110,99 107,43 106,16 108,14 105,83 107,71 110,83 111,35 110,82 109,03 109,31 111,79 108,77 105,45
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Ve Španělsku daň z nemovitostí ve sledovaném období každoročně roste. V roce 2011 činila 10 830 mil. EUR, což je oproti hodnotě 2 895 mil. EUR z roku 1995 o 274,09 % více. Podíl daně z nemovitostí na HDP ve Španělsku v letech 1995–2011 mírně rostl z 0,65 % na 1,02 %. Tento vývoj odpovídá mírnému růstu inkasa daně z nemovitostí ve sledovaném období.
92
Praktická část
Obr. 47: Podíl daně z nemovitostí na HDP Španělska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Obrázek 48 znázorňuje podíl daně z nemovitostí ve Španělsku v letech 1995–2011. Podíl daně v letech 1995–2007 stagnoval okolo 2 % celkového daňového inkasa. K výraznějšímu růstu podílu došlo v letech 2008–2011. Tento rostoucí podíl lze vysvětlit klesajícím podílem ostatních daní na celkovém daňovém inkasu.
Obr. 48: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Španělska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
4.1.27
93
Švédsko
Ve Švédsku je uplatňována daň z nemovitostí, jejímž předmětem jsou stavby pro bydlení, podnikatelské stavby a stavby ve vlastnictví právnických osob. Tab. 26:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Švédsku v letech 1995–2011 v mil. SEK
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. SEK) (v mil. SEK) 15264 24028 8764 27110 3082 24813 –2297 23330 –1483 23264 –66 21196 –2068 23522 2326 23964 442 24343 379 25108 765 24948 –160 25935 987 23563 –2372 24932 1369 25988 1056 27420 1432
Tempo přírůstku (v %) 57,42 12,83 –8,47 –5,98 –0,28 –8,89 10,97 1,88 1,58 3,14 –0,64 3,96 –9,15 5,81 4,24 5,51
Přírůstek od r. 1995 (v %) 57,42 77,61 62,56 52,84 52,41 38,86 54,10 57,00 59,48 64,49 63,44 69,91 54,37 63,34 70,26 79,64
Tempo růstu (v %) 157,42 112,83 91,53 94,02 99,72 91,11 110,97 101,88 101,58 103,14 99,36 103,96 90,85 105,81 104,24 105,51
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Inkaso daně z nemovitostí ve Švédsku v letech 1995–2011 mělo mírně rostoucí tendenci. V letech 1998–2001 inkaso daně z nemovitostí kleslo z 24 813 na 21 196 SEK. K dalšímu poklesu došlo v letech 2006 a 2008. V roce 2011 vzrostlo daňové inkaso o 79,64 % oproti roku 1995. Podíl daně z nemovitostí na HDP Švédska v roce 1995 činil 0,84 %. V letech 1996 a 1977 podíl výrazně rostl až na hodnotu 1,40 %. Tento růst souvisí s výrazným tempem růstu inkasa daně z nemovitostí v těchto letech. Od roku 1998 do roku 2011 podíl daně z nemovitostí na HDP pozvolně klesá a v roce 2011 činí 0,78 %. Tento pokles je způsoben nízkým tempem inkasa daně z nemovitostí.
94
Praktická část
Obr. 49: Podíl daně z nemovitostí na HDP Švédska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v roce 1995 činil 1,76 %. Do roku 1997 podíl rostl výrazným tempem stejně jako inkaso daně z nemovitostí. Od roku 1997 do roku 2011 podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu klesl na hodnotu 1,77 %. K mírnému přírůstku došlo v letech 2002, 2009 a 2011. V těchto letech totiž výraznějším tempem rostlo inkaso daně z nemovitostí.
Obr. 50: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Švédska v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Praktická část
95
4.1.28 Velká Británie V rámci daně z nemovitostí je ve Velké Británii uplatňována národní daň z nemovitostí (daň z podnikání) a municipální daň z nemovitostí (daň z obydlí). Sazbu daně stanovuje každoročně vláda i místní municipality. Tab. 27:
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Velké Británii v letech 1995–2011 v mil. GBP
Daň Absolutní z nemovitostí přírůstek (v mil. GBP) (v mil. GBP) 21672 23335 1663 24964 1629 26484 1520 28151 1667 30677 2526 32897 2220 34933 2036 36994 2061 38737 1743 40902 2165 43121 2219 44995 1874 47419 2424 49069 1650 49884 815 51301 1417
Tempo přírůstku (v %) 7,67 6,98 6,09 6,29 8,97 7,24 6,19 5,90 4,71 5,59 5,43 4,35 5,39 3,48 1,66 2,84
Přírůstek od r. 1995 (v %) 7,67 15,19 22,20 29,90 41,55 51,79 61,19 70,70 78,74 88,73 98,97 107,62 118,80 126,42 130,18 136,72
Tempo růstu (v %) 107,67 106,98 106,09 106,29 108,97 107,24 106,19 105,90 104,71 105,59 105,43 104,35 105,39 103,48 101,66 102,84
Zdroj: Vlastní zpracování dle European Commission: Revenue data by individual tax, 2013
Inkaso daně z nemovitostí ve Velké Británii v letech 1995–2011 každoročně mírně rostlo. Od roku 1995 do roku 2002 činilo tempo růstu více než 106 %. V roce 2011 činilo inkaso daně z nemovitostí o 136,72 % více, než v roce 1995. Podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu Velké Británie je roku 1995 do roku 2002 rostoucí, jelikož inkaso daně z nemovitostí v těchto letech roste výraznějším tempem. Výraznější růst podílu daně z nemovitostí na HDP od roku 2007 do roku 2009 lze vysvětlit nižším tempem růstu HDP v těchto letech. V roce 2011 činil podíl daně z nemovitostí na HDP 3,38 %.
96
Praktická část
Obr. 51: Podíl daně z nemovitostí na HDP Velké Británie v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
Přestože inkaso daně z nemovitostí v letech 1995–2011 mírně roste a činí v roce 2011 o 137 % více, než v roce 1995, podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu stagnuje ve sledovaném období okolo hodnoty 9 %. Toto lze vysvětlit rostoucím podílem ostatních daní na celkovém daňovém inkasu.
Obr. 52: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu VB v letech 1995–2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
4.2 Inkaso daně z nemovitostí v zemích Evropské unie v roce 2011 Následující obrázek ilustruje, jakých hodnot dosahují výnosy daně z nemovitostí v zemích Evropské unie v roce 2011 vyjádřené v jednotné měně Euro. Z uvedených zemí dosahuje nejvyšších výnosů Velká Británie, Francie, Německo, Španělsko a Itálie. Jedná se o inkasa vyšší než 10 mld. EUR. Ve Velké Británii inkaso daně z nemovitostí činní dokonce 59,11 mld. EUR. Mezi země s nejnižším inkasem daně z nemovitostí se naopak řadí Litva, Kypr, Estonsko a Lucembursko. Jedná se
Praktická část
97
o inkasa pod 100 mil. EUR. Nulové inkaso je na Maltě, jelikož tam nebyly majetkové daně zavedeny. Česká republika dosahuje inkasa ve výši 345 mil. EUR a řadí se tak spolu s Maďarskem a Slovenskem do kategorie výnosů 200–400 mil. EUR.
Obr. 53: Inkaso daně z nemovitostí v zemích EU v roce 2011 v mil. EUR Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
4.3 Podíl daně z nemovitostí na HDP v zemích Evropské unie v roce 2011 Následující obrázek ukazuje inkaso daně z nemovitostí ve státech Evropské unie v roce 2011 jako podíl na hrubých domácích produktech zemí. Nejvyššího podílu inkasa daně z nemovitostí dosahují ve Velké Británii, Dánsku a Francii. Jedná se o hodnoty vyšší než 1,5 %. Ve Velké Británii je to dokonce 3,4 %. Naopak nejnižší hodnoty podílu daně z nemovitostí na HDP jsou v České republice, Rakousku a Lucembursku. Jedná se o hodnoty nižší než 0,3 %. Výjimku tvoří Malta, kde je podíl nulový, protože na Maltě nejsou majetkové daně zavedeny.
98
Praktická část
Obr. 54: Podíl daně z nemovitostí na HDP v zemích EU v roce 2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
4.4 Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v zemích Evropské unie v roce 2011 Následující obrázek ukazuje inkaso daně z nemovitostí ve státech Evropské unie v roce 2011 jako podíl na celkových daňových příjmech zemí. Nejvyššího podílu inkasa daně z nemovitostí dosahují ve Velké Británii, Dánsku a Francii. Jedná se o hodnoty vyšší než 4 %. Dominantní postavení má mezi ostatními zeměmi Velká Británie, kde podíl inkasa daně z nemovitostí činí 9,4 %. Naopak nejnižší hodnoty podílu daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země jsou v České republice, Rakousku a Lucembursku. Jedná se o hodnoty nižší než 0,7 %. Výjimku tvoří Malta, kde je podíl nulový, protože na Maltě nejsou majetkové daně zavedeny.
Praktická část
99
Obr. 55: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v zemích EU v roce 2011 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Taxation trends in the European Union, 2013
4.5 Specifika uplatňování daně z nemovitostí v zemích EU Majetkové daně v členských zemích EU jsou velmi rozmanité a většinou vycházejí z národních tradic, jelikož neexistuje předpis, který by upravoval harmonizaci majetkových daní v rámci Evropské unie. Poplatníkem daně z nemovitostí jsou ve většině států Evropské unie fyzické a právnické osoby, které jsou vlastníky nemovitosti. V případech, které jsou specifikovány zákonem, se poplatníkem může stát i nájemce, případně uživatel nemovitosti. Odlišnosti v uplatňování daně z nemovitostí můžeme nalézt například v Litvě. Na území Litvy platí daň z nemovitostí jen firmy a zahraniční subjekty vlastnící nemovitost na území Litvy. Nově od roku 2012 jsou v Litvě zdaněny i nemovitosti ve vlastnictví fyzických osob, pouze však ty, které přesahují částku 1 000 000 LTL. Ve Velké Británii je uplatňována tzv. obchodní daň z nemovitostí, která je vybírána také pouze od právnických osob. Nizozemská daň z nemovitostí je specifická v tom, že se dělí na dvě části – jednu část platí vlastník domu a druhou osoby žijící v domě. Pokud si tedy někdo v Nizozemsku pronajímá dům, platí pouze část daně (část za bydlení). Předmětem daně z nemovitostí v České republice jsou pozemky a budovy evidované v katastru nemovitostí. Ve většině ostatních členských zemí Evropské unie je tomu podobně. Odlišná metodika stanovení předmětu daně je aplikována napří-
100
Praktická část
klad ve Francii nebo v Estonsku, kde se zdaňují pouze pozemky. Pozemky se pak rozlišují na zastavěné a nezastavěné a podle toho se i oceňují. Naopak ve Švédsku se zdaňují výhradně budovy. V některých zemích mají poplatníci povinnost odvádět daň i z bytů a nebytových prostorů. Například na Slovensku existuje samostatný zákon o dani z bytů a nebytových prostor. V některých státech podléhají dani z nemovitostí nemovitosti určené k bydlení, v jiných pouze nemovitosti určené k nebytovým účelům (např. Irsko, Lucembursko). Kromě České republiky nalezneme v Evropě už jen malé procento zemí, které používají při stanovení daňového základu výměru budovy či rozlohu pozemku. Tento systém je stále hojně využíván v bývalých socialistických zemích (Slovensko, Polsko, Chorvatsko). V Polsku je v případě staveb způsob stanovení základu daně specifický. Jedná se o pořizovací cenu nemovitosti sníženou o amortizaci. Maďarsko je nyní ve fázi přechodu na systém tržních cen, tudíž zatím uplatňuje kombinaci systému jednotkového a ad valorem. V ostatních zemích je daň z nemovitostí vyměřována z hodnoty nemovitosti. Hodnota nemovitosti je však v různých zemích posuzována také různě. Například ve Velké Británii, v Belgii a ve Francii je hodnota nemovitosti dána nájemní hodnotou nemovitosti. Tržní hodnota majetku slouží jako základ daně z nemovitostí například v Dánsku. Určení základu daně z nemovitostí podle cenových map (tzv. katastrální hodnota) je používáno například v Itálii, v Lucembursku a ve Španělsku. Některé země metody určení hodnoty nemovitosti různým způsobem kombinují. Patří mezi ně například Nizozemsko a Německo. Jednotlivé země se liší také v přístupu ke stanovení sazby daně. Například v České republice a na Slovensku se používá sazba pevně stanovená v právním předpise. V Itálii jsou zákonem stanoveny základní sazby, které mohou obce měnit v předem stanoveném rozmezí. V Polsku stanovují sazby místní samosprávy a zákon stanovuje pouze maximálně přípustné sazby. Polsko se také vyznačuje specifickým způsobem stanovení daňové sazby u zemědělské a lesní daně. Daňová sazba u zemědělské daně je odvozována od ceny žita za hektar pozemku a u lesní daně je odvozována od ceny dřeva na hektar pozemku. Progresivní sazba daně je uplatňována například na Kypru, v Lotyšsku a ve Velké Británii. V Portugalsku a ve Španělsku je stanovena odlišná sazba daně pro venkovské nemovitosti a pro nemovitosti ve městě. V Belgii jsou stanoveny sazby podle toho, zda se nemovitost nachází v Bruselu, ve Valonsku nebo ve Vlámsku. Ve Velké Británii ovlivňuje výši daňových sazeb u obchodní daně z nemovitostí vývoj indexu maloobchodních cen. Se složenou sazbou se můžeme setkat například v Německu či Rakousku. Základní sazba se zde násobí opravným koeficientem či multiplikátorem, který dosahuje až do výše několika set procent. V některých zemích je sazba daně z nemovitostí v kompetenci obcí a pohybuje se ve stanoveném rozpětí (například Estonsko, Finsko, Bulharsko). Jsou i země, ve kterých se daň z nemovitostí neplatí vůbec. Například na Maltě nejsou majetkové daně vůbec zavedeny. V Belgii zase neexistuje klasická daň z nemovitostí, ale pouze srážková daň z příjmu získaného z držby nemovitého majetku.
Praktická část
101
Také vývoj inkasa daně z nemovitostí se ve sledovaném období, tj. 1995–2011 v jednotlivých zemích lišil. Nejvyšších daňových příjmů dlouhodobě dosahuje Velká Británie. Od roku 2006 se zde každoročně vybere více než 50 mld. EUR. Inkaso daně z nemovitostí ve Francii dosahuje od roku 2010 částky 30 mld. EUR. Německá daň z nemovitostí vykazuje od roku 2004 ročně příjmy nad 10 mld. Daňového inkasa nad 10 mld. EUR dosahuje v posledních letech také Španělsko a Itálie. Naopak nejnižší výnos nalezneme v Lucembursku. V roce 2011 zde inkaso daně z nemovitostí dosáhlo částky pouhých 31 mil. EUR. Inkaso české daně z nemovitostí dosahuje od roku 2009 částky 200 mil. EUR. Inkaso daně z nemovitostí se v zemích Evropské unie liší nejen svou absolutní výší, ale také roste či klesá různým tempem. Jedním ze sledovaných ukazatelů byl přírůstek daňového inkasa od roku 1995 v %. Nejvýraznější přírůstek byl zaznamenán v Bulharsku, kde došlo ke zvýšení příjmů daně z nemovitostí z 1 mil. BGN na 227 mil. BGN, tj. o 22600 % oproti roku 1995. Na druhém místě bylo Rumunsko, kde se daňové inkaso zvýšilo z 22 mil. RON na 3714 mil. RON, tj. o 16782 % oproti roku 1995. Největší nárůst daně z nemovitostí byl v Rumunsku v roce 1999, jelikož v tomto roce byl schválen úsporný rozpočet a s ním byly také zavedeny vyšší majetkové daně. Pomyslnou třetí příčku v tomto žebříčku zaujímá Řecko. Příjmy daně z nemovitostí se zde zvýšily ze 45 mil. EUR na 2229 mil. EUR, tj. o 4853 % oproti roku 1995. Velký vliv na to mělo zavedení nové daně z nemovitostí v roce 2011, které způsobilo nárůst daňového inkasa o 1669 mil. EUR oproti předchozímu roku. Další zemí, ve které došlo k markantnímu nárůstu daňového výnosu je Maďarsko. Přírůstek oproti r. 1995 zde v roce 2011 činil 1617 %. Naopak nejnižší přírůstky inkasa daně z nemovitostí v roce 2011 oproti roku 1995 nalezneme například v Německu (5,68 %), v Itálii (38 %), v Rakousku (56,5 %) a v Nizozemsku (68 %). V dalších zemích se změny daňových příjmů oproti roku 1995 pohybovaly v rozmezí 70–430 %. Například v České republice přírůstek inkasa v roce 2011 činil 152 % oproti roku 1995. Dalším sledovaným ukazatelem byl podíl inkasa daně z nemovitostí na HDP v letech 1995–2011. Obecně lze říci, že podíl inkasa daně z nemovitostí na HDP je ve všech členských státech Evropské unie velice nízký. Jednoznačně nejvyššího podílu daně z nemovitostí na HDP dlouhodobě dosahuje inkaso britské daně z nemovitostí, které během sledovaného období vzrostlo z 2,9 % na 3,38 % HDP. Na dalším místě je dánská daň z nemovitostí, jejíž podíl se ve sledovaném období pohyboval mezi 1,10 % a 2,11 % HDP. Dále také francouzská nemovitostní daň, jejíž inkaso vzrostlo během let 1995–2011 z 1,15 % na 1,88 % HDP. Ve zbývajících členských zemích EU podíl daně z nemovitostí na HDP nedosahuje ani výše 1,5 %. V některých státech se můžeme setkat s tím, že tento podíl ve sledovaném období nemá rostoucí trend, ale klesající, a to i přes to, že inkaso daně z nemovitostí v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste. Například v České republice inkaso daně z nemovitostí v letech 1995–2011 mělo rostoucí trend, ale podíl daně z nemovitostí na HDP od roku 1995 do roku 2008 mírně klesal (z 0,25 % na 0,13 %). Bylo to způsobeno tím, že tempo růstu daňového inkasa bylo v těchto letech velmi nízké, průměrně rostlo tempem 102,5 % a zároveň výkon české ekono-
102
Praktická část
miky výrazně rostl. Od roku 2009 podíl inkasa daně z nemovitostí na HDP v České republice roste. Velký vliv na to měla jednak světová finanční krize a také daňová reforma z roku 2008, která zavedla tzv. místní koeficienty. Tím se zvýšila absolutní výše inkasa daně z nemovitostí i podíl inkasa na klesajícím hrubém domácím produktu země. V zemích Evropské unie je nízký nejen podíl inkasa daně z nemovitostí vztažený k hrubému domácímu produktu země, ale také samotný podíl inkasa daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země. Vedoucí pozici opět zaujímá Velká Británie, kde podíl inkasa daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech činí v roce 2011 téměř 10 %. Podíl dánské daně z nemovitostí je o více než polovinu nižší. V roce 2011 dosahuje hodnoty 4,4 % na celkovém daňovém inkasu země. Po Dánsku následují země jako je Francie (4,3 %), Polsko (3,6 %), Řecko (3,3 %), Irsko (3,3 %), Španělsko (3,2 %), Lotyšsko (3,1 %) a Belgie (3,0 %). Ve zbývajících členských zemích EU nepřesahuje tento podíl 2,4 % celkového daňového inkasa. Například v České republice činí za rok 2011 podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země pouze 0,6 %. Nižší podíl nalezneme už jen v Rakousku (0,5 %) a v Lucembursku (0,2 %). Podíl inkasa daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v České republice v letech 1995–2008 mírně klesal (z 0,69 % na 0,39 %) a od roku 2009 rostl takovým tempem, že již v roce 2010 dosahoval opět výchozí hodnoty z roku 1995. Vývoj inkasa daně z nemovitostí se v členských zemích Evropské unie liší jednak absolutní výší inkasa, podílem daně na HDP a podílem daně na celkových daňových příjmech země, ale i meziročními přírůstky či úbytky a tempem růstu daňového inkasa. Ve všech zemích Evropské unie však vykazuje inkaso daně z nemovitostí v dlouhodobém horizontu rostoucí trend.
Závěr a diskuse
103
5 Závěr a diskuse Úprava daně z nemovitostí se v jednotlivých členských zemích Evropské unie značně liší. Jelikož neexistuje předpis, který by upravoval harmonizaci majetkových daní v rámci zemí Evropské unie, většinou tyto daně vycházejí z národních tradic daného státu. Nejvýznamnější odlišnost v české a zahraniční právní úpravě spočívá ve způsobu stanovení základu daně. Systém stanovení základu daně z nemovitostí v České republice vychází z výměry nemovitosti v m2. Ve většině ostatních zemí je daň z nemovitostí vyměřována z hodnoty nemovitosti, což je z hlediska daňové spravedlnosti považováno za lepší způsob. Výpočet daňové hodnoty si každý stát určuje podle vlastních kritérií. Například ve Velké Británii, v Belgii a ve Francii je hodnota nemovitosti dána nájemní hodnotou nemovitosti. Tržní hodnota majetku slouží jako základ daně z nemovitostí například v Dánsku. Určení základu daně z nemovitostí podle cenových map (tzv. katastrální hodnota) je používáno například v Itálii, v Lucembursku a ve Španělsku. Některé země metody určení hodnoty nemovitosti různým způsobem kombinují. Patří mezi ně například Nizozemsko a Německo. Maďarsko je nyní ve fázi přechodu na systém tržních cen, tudíž zatím uplatňuje kombinaci systému jednotkového a ad valorem. Jednotlivé země se liší také v přístupu ke stanovení sazby daně. V České republice se používá sazba pevně stanovená v právním předpise. Možnou alternativou, hojně využívanou v ostatních státech Evropské unie, je stanovovat sazbu daně každý rok znovu s ohledem na potřeby příslušných rozpočtů nebo ji zvyšovat v poměru k míře inflace. Často je určení konkrétní sazby daně v kompetenci místních samospráv a legislativně je upraveno pouze rozpětí, ve kterém se sazba může pohybovat. Specifický způsob stanovení daňové sazby je uplatňován v Polsku u zemědělské a lesní daně. Daňová sazba u zemědělské daně je odvozována od ceny žita za hektar pozemku a u lesní daně je odvozována od ceny dřeva na hektar pozemku. V Portugalsku a ve Španělsku je stanovena odlišná sazba daně pro venkovské nemovitosti a pro nemovitosti ve městě. Progresivní sazba daně je uplatňována například na Kypru, v Lotyšsku a ve Velké Británii. V Německu a v Rakousku se základní sazba daně násobí ještě opravným koeficientem či multiplikátorem. Jsou i země, ve kterých se daň z nemovitostí neplatí. Například na Maltě nejsou majetkové daně vůbec zavedeny. V Belgii zase neexistuje klasická daň z nemovitostí, ale pouze srážková daň z příjmu získaného z držby nemovitého majetku. Obecně lze říci, že podíl inkasa daně z nemovitostí na HDP i na celkovém daňovém inkasu země je ve všech členských státech Evropské unie velice nízký. Daň z nemovitostí v České republice je však jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Podíl daně z nemovitostí na celkovém zdanění činí v EU průměrně 2 %, v České republice pouze 0,5 %. Současný způsob výpočtu české daně z nemovitostí nereaguje na rostoucí míru inflace, proto podíl této daně na HDP i na rozpočtových příjmech ve sledovaném období postupně klesal.
104
Závěr a diskuse
Současná úprava daně z nemovitostí v České republice je podle mého názoru v porovnání s ostatními evropskými státy nevyhovující a potřebovala by změnu, která by se týkala základu daně, sazby i daňové správy. Na základě dosažených výsledků v rámci bakalářské práce je zřejmé, že možných směrů, kterými by se vývoj daně z nemovitostí v České republice do budoucna mohl ubírat, je mnoho. Odpůrci majetkových daní zastávají názor, že daň z nemovitostí by měla být zcela zrušena, protože se jedná v podstatě jen o další zdanění důchodů, které již byly příslušně zdaněny podle daně z příjmů fyzických osob nebo podle daně z příjmů právnických osob. Toto řešení by nebylo optimální hned z několika důvodů. Pro místní správu představuje daň z nemovitostí stabilní výnos a v dlouhodobém horizontu přispívá k místnímu ekonomickému rozvoji. Navíc ze všech ostatních daní vytváří nejsilnější vazbu mezi zaplacenými daněmi a veřejnými službami, které obec z těchto daňových příjmů poskytuje. V neposlední řadě je daňový základ viditelný pro všechny a je proto těžké se dani z nemovitostí vyhnout. Pokud jde o stanovení daňového základu, osobně se přikláním k systému ad valorem, který vychází z hodnoty nemovitosti. Jednotkový systém, který vychází z výměry nemovitosti, totiž nezohledňuje parametry jako je kvalita, stáří, technický stav nebo lokalita v rámci daného území, které mají vliv na tržní cenu nemovitosti. Daň z nemovitostí stanovená ad valorem je považována za spravedlivější, jelikož se předpokládá, že ten, kdo měl prostředky na to, aby si pořídil nemovitost s vyšší tržní hodnotou, bude mít i dostatek prostředků na to, aby platil vyšší daň a naopak. Jelikož výnosy daně z nemovitostí plynou do obecních rozpočtů, navrhovala bych zvýšit daňovou autonomii obcí. Vlastní regulace výše místních daní by dala obcím větší motivaci k tomu, aby si samy určily jaké služby, a za jaké daně chtějí svým občanům nabízet. Posílilo by to také zájem veřejnosti o činnost v místních zastupitelstvech. Stát by měl přitom určovat mantinely, tedy dolní i horní limit sazby daně a daňoví poplatníci by měli mít právo na odvolání proti stanovené výši daně. Daň z nemovitostí má i přes malý daňový výnos a malou efektivitu její daňové správy velký význam z hlediska fiskální decentralizace. Jedná se o pravidelný a stabilní zdroj příjmů do místních rozpočtů. Daň z nemovitostí zároveň patří mezi zdroje příjmů s nízkou distorzí a vývoj inkasa této daně nepodléhá cyklickým výkyvům ekonomiky, jako je tomu například u daní důchodových nebo spotřebních.
Literatura
105
6 Literatura 6.1 Knižní publikace ALMY, RICHARD R. Property Tax Regimes in Europe. Nairobi: UN-HABITAT, 2013, 74 s. ISBN 978-92-1-132565-2 BOEIJEN-OSTASZEWSKA, OLA VAN A MARNIX SCHELLEKENS. European tax handbook 2012. Amsterdam: IBFD, c2012, 974 s. ISBN 978-90-8722-134-8. KUBÁTOVÁ, KVĚTA. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 276 s. ISBN 978-80-7357-574-8 LÁCHOVÁ, LENKA. Daňové systémy v globálním světě. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 271 s. ISBN 978-80-7357-320-1 MARKOVÁ, HANA. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 270 s. ISBN 978-80-247-4643-2. MUSIL, DAVID. Daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí v ČR a v zahraničí: (Real estate tax and real estate transfer tax in the Czech Republic and abroad). 1. autorské vyd. Praha: David Musil, 2011, 146 s. ISBN 978-80-260-0709-8. NALAS. Improvement of local property tax administration in South Eastern Europe. Belgrade: NALAS, 2009, 62 s. ISBN 978-9989-2928-2-8. RADVAN, MICHAL. Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xi, 385 s. ISBN 978-80-7179-563-6 RADVAN, MICHAL. Zdanění nemovitostí v Evropě. Vyd. 1. Praha: LexisNexis CZ, 2005, 102 s. Knihovnička Orac. ISBN 80-869-2000-3. STRECKOVÁ, YVONNE. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1998, xii, 214 s. ISBN 80-722-6112-6. STRECKOVÁ, YVONNE. Veřejná ekonomie: učební text pro studenty I. stupně studia. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997, 209 s. ISBN 80-210-1588-8 ŠIROKÝ, JAN. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska: legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD : odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, 400 s. ISBN 978-80-7201-881-9 ŠIROKÝ, JAN. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978 – 80 – 7400 – 005 – 8
6.2 Elektronické zdroje 1999 REGULAR REPORT: FROM THE COMMISSION ON ROMANIA’S PROGRESS TOWARDS ACCESSION. European Commission [online]. 1999 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z:
106
Literatura
http://ec.europa.eu/enlargement/archives/pdf/key_documents/1999/roma nia_en.pdf Bulgaria Angloinfo: Local Taxes [online]. © 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://bulgaria.angloinfo.com/money/income-tax/local-taxes/ Croatia Week: Government Shelves New Property Tax Bill. [online]. 24. 3. 2013 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.croatiaweek.com/governmentshelves-new-property-tax-bill/ European Commission: Capital tax - Property value tax (Dánsko) [online]. 2013, 5. 2. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=142/1357119 722&taxType=Other+direct+tax European Commission: Revenue data by individual tax - data file. [online]. Last update: 26/09/2013 23:03:13 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/ tax_structures/article_5985_en.htm European Commission: Tax on real estate - Building tax (Maďarsko) [online]. 2013, 25. 4. 2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=319/1357119 803&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Immovable property municipal tax (Portugalsko) [online]. 2013, 20. 3. 2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=693/1357119 918&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Immovable property tax (Kypr) [online]. 2013, 19. 3. 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=84/13571196 80&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Land (Litva) [online]. 2013, 30. 5. 2013 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=387/1357119 849&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Land tax (Estonsko) [online]. 2013, 28. 2. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=208/1357119 741&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Land tax (Francie) [online]. 2013, 29. 5. 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=294/1357119 787&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Municipal land tax (Dánsko) [online]. 2013, 19. 2. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:
Literatura
107
http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=196/1357119 723&taxType=Other+indirect+tax European Commission: Tax on real estate - Non principal private residences (Irsko) [online]. 2013, 1. 3. 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=862/1357119 820&taxType=Other+indirect+tax European Commission: Tax on real estate - Property tax on buildings (Francie) [online]. 2013, 29. 5. 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=295/1357119 787&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Rates (Irsko) [online]. 2013, 1. 3. 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=646/1357119 819&taxType=Other+indirect+tax European Commission: Tax on real estate - Real estate tax (Švédsko) [online]. 2013, 14. 8. 2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=890/1357119 949&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Real property tax (Finsko) [online]. 2013, 25. 3. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=262/1357119 773&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Tax on buildings (Rumunsko) [online]. 2013, 27. 3. 2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=497/1357119 933&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate - Tax on land and fee on land (Rumunsko) [online]. 2013, 27. 3. 2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=806/1357119 933&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate (Belgie) [online]. 2013, 16. 4. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=599/1357119 657&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate (Bulharsko) [online]. 2013, 18. 1. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=599/1357119 657&taxType=Other+direct+tax European Commission: Tax on real estate (Polsko) [online]. 2013, 7. 5. 2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=461/1357119 906&taxType=Other+direct+tax
108
Literatura
European Commission: Tax on real estate (Portugalsko) [online]. 2013, 21. 5. 2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=23/13571196 35&taxType=Other+indirect+tax European Commission: Tax on real estate (Řecko) [online]. 2013, 2. 5. 2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxDetail.html?id=1221/135711 9750&taxType=Other+direct+tax EUROSTAT, Taxation and Customs Union. Taxation trends in the European Union: data for the EU member states, Iceland and Norway. [online]. 2013 ed. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2013, 311 s. [cit. 2013-1016]. ISBN 978-927-9288-524. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_i nfo/economic_analysis/tax_structures/2013/report.pdf Finance.sk: Daň z nehnuteľností 2013. [online]. 2013 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.finance.sk/dane/informacie/dan-z-nehnutelnosti/ Global property guide - Dánsko. [online]. 6. 11. 2012 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Denmark/Taxes-and-Costs Global property guide - Finsko. [online]. 5. 6. 2012 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Finland/Taxes-and-Costs Global property guide - Maďarsko. [online]. 23. 11. 2012 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Hungary/Taxes-andCosts Global property guide - Malta. [online]. 11. 2. 2013 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Malta/Taxes-and-Costs Global property guide - Portugalsko. [online]. 22. 8. 2012 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Portugal/Taxes-andCosts Global property guide - Řecko. [online]. 8. 11. 2012 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Greece/Taxes-and-Costs Global property guide - Slovinsko. [online]. 25. 2. 2013 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/slovenia/Taxes-and-Costs Global property guide - Španělsko. [online]. 12. 9. 2012 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Spain/Taxes-and-Costs Global property guide - Švédsko. [online]. 5. 4. 2013 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Sweden/Taxes-and-Costs Global propety guide: Italian house price falls continue, amidst prolonged recession [online]. 2013, 15. 5. 2013 [cit. 2013-12-31]. Dostupné z: http://www.globalpropertyguide.com/Europe/italy HM Revenue & Customs: Annual Tax on Enveloped Dwellings - the basics. [online]. 2013 [cit. 2013-09-10]. Dostupné z:http://www.hmrc.gov.uk/ated/basics.htm
Literatura
109
Imposta municipale: IMU [online]. © 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.impostamunicipale.it/ Impôts locaux: Calcul taxe foncière [online]. 2013, leden 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://impotslocaux.comprendrechoisir.com/comprendre/calcul-taxe-fonciere Kassenmäßige Steuereinnahmen nach Steuerarten 1950 bis 2012. Bundesministerium der Finanzen. [online]. 05. 06. 2013 [cit. 2013-1015]. Dostupné z: http://www.bundesfinanzministerium.de/Content/DE/Standardartikel/The men/Steuern/Steuerschaetzungen_und_Steuereinnahmen/2-kassenmaessigesteuereinnahmen-nach-steuerarten-1950-bis-2012.html KESNER-ŠKREB, MARINA A DANIJELA KULIŠ. Porezni vodič za građane [online]. 2. promijenjeno izd. Zagreb: Institut za javne financije, 2010, p. 83 [cit. 2013-1030]. ISBN 978-953-7613-280. Dostupné z: http://www.ijf.hr/porezni_vodic/2010.pdf Maksu- ja Tolliamet: Maamaksust [online]. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.emta.ee/index.php?id=1115 Měšec.cz: Majitelé nemovitostí v malých obcích letos zaplatí za ně vyšší daň [online]. 18. 4. 2008 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/aktuality/majitele-nemovitosti-v-malych-obcich-letos/ Minfin.fgov.be Belgie [online]. [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://minfin.fgov.be/portail2/fr/themes/dwelling/property-tax/index.htm Ministry of finance of the republic of Latvia: Tax system in Latvia. [online]. 2012 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.fm.gov.lv/en/s/taxes/ Portál veřejné správy České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-12-30]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/ Property Taxation, Ankara, 10-14 October 2005: PROPERTY TAXES AND VALUATION IN DENMARK. Andywightman.com.[online]. 2005 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.andywightman.com/docs/muller.pdf Revenue: Local Property Tax (LPT) [online]. 2013, 23. 10. 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/lpt/index.html Rijksoverheid.nl: Waardering onroerende zaken (WOZ) [online]. 2013 [cit. 2013-1116]. Dostupné z: http://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/waarderingonroerende-zaken-woz Skatteministeriet: Grundværdiregulering - reguleringsprocenten for 2014 [online]. 2013, 28. 6. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.skm.dk/skatteomraadet/talogstatistik/kommuneskatter/9668.h tml Skatteverket: Fastighetstaxering [online]. 2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/privat/skatter/fastigheterbostad/fastighetstaxe ring.4.18e1b10334ebe8bc80003523.html
110
Literatura
Time series data: Local and Regional Self Government - January - June 2013. Republic of Croatia Ministry of Finance. [online]. 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://www.mfin.hr/en/time-series-data Údaje z výběru daní: Vývoj inkasa vybraných daní v ČR v letech 1993-2012. Finanční správa ČR. [online]. Copyright © 2013 [cit. 2013-10-16]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzy-astatistiky/udaje-z-vyberu-dani Valtiovarainministeriö: Kiinteistöverotus [online]. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.vm.fi/vm/fi/10_verotus/02_kiinteistoverotus/index.jsp WieszJak.pl: Podatki i opłaty lokalne 2013 - stawki maksymalne. [online]. 2013 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://podatki.wieszjak.pl/podatki-i-oplatylokalne/309697,Podatki-i-oplaty-lokalne-2013-stawki-maksymalne.html
