SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR S ČLENSKOU ZÁKLADNOU TÉMĚŘ 300 FAREM CHOVAJÍCÍCH 100 TISÍC KUSŮ SKOTU.
prosinec 2007 / č.9
Rizika reformy Společné zemědělské politiky Evropská komise otevřela diskuzi nejen o modernizaci Společné zemědělské politiky (SZP), ale též i o její budoucí podobě po roce 2013. S tím, že je reforma nutná právě z důvodu, aby se SZP stala více tržně orientovanou a méně regulovanou, nelze než souhlasit, přesto je potřeba zdůraznit, že z EU zaznívají i nesmysly, které není tak složité vyvrátit a je potřeba proti nim řádně argumentovat. Svaz marginálních oblastí proto bude velmi pečlivě příslušné návrhy sledovat a za své členy z méně příznivých oblastí připomínkovat.
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) Vážení přátelé, hlavním tématem tohoto bulletinu je reforma Společné zemědělské politiky EU. Uvnitř najdete jak Předkládací zprávu, tak i Shrnutí základních faktů a výchozích pozic ČR. Samotný dokument ohledně Pozice ČR je na našich internetových stránkách www. lfa.cz. Už dnes můžeme konstatovat, že i když se současné vedení MZe evidentně snaží hájit zájmy českých zemědělců, tak je nutno upozorňovat na specifické problémy farem v méně příznivých oblastech. Za veškeré Vaše připomínky na e-mail budeme vděčni. Závěrem Vám přeji pěkné svátky a úspěšný nový rok. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225
by přišli o podstatnou část příjmů, tak farmy se stejným obratem v nížinných oblastech by degresi tolik nepocítily. To jistě není a nemůže být cílem změn SZP. K nesmyslným tezím lze zařadit např. větu o tom, že reforma je nutná kvůli tomu, že příjmy ze SZP směřují k relativně malé skupině obyvatel. To je obdobné, jakoby někdo s vážnou tváří tvrdil, že výdaje na stavbu a údržbu silnic jsou špatné, neboť jsou směřovány pouze k úzké skupině podnikatelů. Nesmyslnost takovýchto tvrzení vyniká, když si uvědomíme, že se vlastně snaží popřít dělbu práce, kdy část obyvatel staví a udržuje silnice, část obyvatel pečuje o krajinu, atd. První sada návrhů Evropské komise však obsahuje věci pozitivní, negativní, ale i vyloženě nesmyslné. Mezi pozitivní lze asi zahrnout modulaci, která znamená přesun prostředků z přímých plateb do rozvoje venkova a sleduje tak nejen měnící se společenskou objednávku, ale i vývoj na trhu komodit. Rostoucí ceny komodit vyřeší ekonomickou stránku produkce, zatímco modulace pomůže alespoň částečně krýt financování rostoucí objednávky ohledně veřejných statků. Základní podmínkou však je to, aby přesouvané peníze nezmizely ze zemědělství a nesuplovaly zdroje v oblastech, které mají být financovány ze zcela jiných rozpočtů. Mezi negativní návrhy je určitě možno zařadit degresivitu, kde se zvažovalo vyšší krácení příjmů s rostoucí výměrou podniků. Bohužel i modulace je v některých verzích navrhována tak, že o více peněz by měly přijít podniky s větší výměrou.
Obdobně špatný je i capping (horní strop příjmů), který je v podstatě totéž. Všechno toto jsou příklady vyloženě neliberálního přístupu s podtextem snahy poškodit na základě parciálních zájmů Českou republiku snížením její konkurenceschopnosti vůči ostatním členům EU. Zde ministr Gandalovič hájí zájmy ČR a tyto návrhy odmítá. Navíc je zřejmé, že diskriminování větších podniků nemusí být jen přesunem peněz od velkých k malým. Bylo by to bohužel i o diskriminaci extenzivních forem hospodaření, protože u těch je minimální nutná velikost podniku rozhodně větší než u intenzivní produkce. Tzn. když by se krátily platby od určitého počtu hektarů, tak by to zasáhlo více extenzivní farmy. Ještě horší je fakt, že zatímco u farem s chovem skotu na horách plnících veřejné zakázky, činí podpory 50 a více procent tržeb, u vysokoobratových farem činí podpory mnohem menší díl z tržeb. Takže zatímco dobytkáři
Dalším zavádějícím až nesmyslným tvrzením ze strany Evropské komise je tvrzení o tom, že SZP je nutno revidovat, protože je bezkonkurenčně největším „konzumentem“ financí z rozpočtu EU. Že má SZP největší podíl na rozpočtu EU je totiž nanejvýš logické a je to tím, že zemědělská politika je společná a je „vytažena“ z národních rozpočtů do rozpočtu EU, zatímco ostatní politiky a výdaje zůstaly v národních rozpočtech. Kdyby z EU-rozpočtu bylo financováno i zdravotnictví, sociální systém včetně důchodů, armáda, bezpečnost, soudnictví apod., pak by zemědělská politika měla naopak jeden z nejmenších podílů na celkovém rozpočtu EU. Jedním řešením je nacionalizace zemědělské politiky, tzn. přesun výdajů zpět do národních rozpočtů, což vcelku správně ČR odmítá. Pak je ale nutné přiznat logičnost současného podílu zemědělských výdajů v rozpočtu EU a snažit se kultivovat z pozice ČR někdy velmi nesmyslné názory Evropské komise.
Předkládací zpráva Koncem listopadu 2007 bude zahájena diskuse o prověrce funkčnosti SZP (Health Check), která má za úkol zlepšit fungování současné podoby SZP a může mít i implikace pro reformní vývoj SZP po roce 2013. Dále, v souladu se závěry Evropské Rady z prosince 2005, by v rozmezí let 2008 až 2009 měla být zahájena diskuse o revizi rozpočtu EU. Tato diskuse zhodnotí aktuální stav a nabídne první návrhy týkající se všech aspektů výdajů EU, včetně SZP, a příjmů, včetně korekce Velké Británie. Dohoda nad budoucností SZP po věcné stránce spolu s dosažením shody o finančních aspektech rozpočtu EU bude velmi náročná, neboť obě otázky jsou vzájemně silně obsahově a politicky propojené.
Záměrem EK (DG AGRI) je v první fázi jednání o revizi SZP a o revizi rozpočtu alespoň částečně časově oddělit a dosáhnout ideové (politické) shody na nových cílech a hodnotách, které přináší zemědělství občanům EU (tedy vytvořit zadání pro budoucí model SZP) ještě před diskusí o struktuře a objemech budoucích rozpočtů. Půjde tak o významný determinant budoucí debaty o rozpočtu, která stanoví východiska pro jednání o budoucí finanční perspektivě EU pro období let 2014 - 2020. Je třeba počítat i s možností, že diskuse obou aspektů reformy bude nakonec probíhat paralelně. Ministerstvo zemědělství předkládá tento poziční dokument k reformě SZP jako otevřený materiál, který má iniciovat meziresortní diskusi ve snaze formulovat konsensuální pozici ČR k jednotlivým reformním návrhům v rámci SZP, zejména pak pokud jde o způsob a rozměr jejího financování v dalším programovacím období EU. První verze materiálu byla předložena na jednání Výboru pro EU dne 6.11.2007, v jehož rámci byla vznesena celá řada připomínek a návrhů s tím, že některé byly v této verzi materiálu zohledněny, většina z nich však bude předmětem nadcházející diskuse na vládní úrovni. Základní premisou celého dokumentu je pak skutečnost, že by tento měl v prvé řadě posloužit jako platforma pro hledání názorové shody pokud jde o pozici ČR ke Společné zemědělské politice. V tomto ohledu je třeba vzít do úvahy, že se bude jednat o proces, jenž musí reflektovat jak vnitřní, tak vnější podmínky ČR v rámci EU. Materiál samotný má ambici naplnit dva základní cíle: I) zaujmout iniciační pozice ČR pokud jde o připravovanou technickou prověrku funkčnosti současné SZP tzv. Health Check, respektive navrhnout pozici k jejím jednotlivým obsahovým tématům (agendám);
II) formulovat pozici ČR pokud jde o očekávanou diskusi nad revizí výdajů na SZP po roce 2013, jež bude vedena v souvislosti s revizí celého rozpočtu EU plánovanou v rozmezí let 2008 až 2009 – v tomto ohledu lze velmi zjednodušeně nadefinovat tři hlavní varianty možného vývoje: Varianta 1 = nesnižovat výdaje na SZP Varianta 1 spočívá v zachování takového rozměru výdajů na SZP po roce 2013, který by odpovídal finální úrovni již v současnosti probíhajícího krácení podílů těchto výdajů na společném rozpočtu EU. Jinými slovy by nedošlo k dalšímu snižování již jednou krácených prostředků určených k financování SZP. Snížený objem těchto výdajů vyjádřený podílem na rozpočtu EU se má v roce 2013 zastavit na úrovni 32 % (dáno Interinstitucionální dohodou o finanční perspektivě na období let 2007-2013). Tato varianta odpovídá závěrům probíhající reformy SZP z roku 2003 spočívající v postupném krácení výdajů na SZP spolu se zavedením nástroje na převod prostředků z I. do II. pilíře SZP (tzv. modulace), avšak bez jakýchkoli dalších změn jdoucích za rámec poslední reformy SZP. Varianta 2 = snižovat objem přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova Varianta 2 stejně jako Varianta 1 uvažuje zachování rozměru již v současnosti krácených výdajů na SZP na konečné úrovni 32 % z rozpočtu EU po roce 2013, ale jedině za předpokladu, že to pro Českou republiku bude výhodné. Rozdíl však spočívá, ve větším krácení výdajů na přímé platby, přičemž by takto krácené prostředky byly převedeny do II. pilíře SZP, konkrétně Programu rozvoje venkova. Materiál v tomto ohledu pracuje se dvěma základními algoritmy pro krácení přímých plateb, a sice s navýšením procenta modulace, či s aplikací tzv. degresivity, tj. progresivním krácením přímých plateb ve vazbě na jejich celkový objem (viz část III., bod 4.2., resp. 4.4.).
Varianta 3 = snižovat výdaje na přímé platby i rozvoj venkova Varianta 3 spočívá v ještě větším krácení výdajů na SZP než odpovídá cíli danému současným finančním rámcem EU tj. pod úroveň 32 % na celkovém rozpočtu EU. Rovněž v rámci této varianty by bylo možno kombinovat nástroje pro krácení prostředků pro přímé platby tak, jak byly zmíněny v rámci předchozích variant. Vzhledem k tomu, že dokumentem navrhovaná pozice ČR by obecně měla být pragmatická s liberálními rysy a rovněž na základě dosavadních analýz dopadů jednotlivých variant by se ČR jevila jako ekonomicky nejvýhodnější Varianta 2, a to z následujících důvodů: ČR souhlasí s postupným snižováním podílu SZP na výdajové straně rozpočtu. ČR z obecného pohledu vítá možnost snížení objemu přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova (Program rozvoje venkova). Současně bude ČR v souvislosti s revizí rozpočtu EU usilovat o nastavení rovných podmínek financování SZP pro všechny ČS, neboť jen nediskriminační přístup chápeme jako skutečně liberální. ČR nebude dogmaticky hájit stávající strukturu evropského rozpočtu, přičemž podporuje snižování výdajů na SZP, bude-li však rozloženo rovnoměrně a spravedlivě mezi všechny ČS (EU-27). Pokud by však návrhy na snížení objemu výdajů na SZP odpovídaly pouze opatřením navrhovaným v rámci Health Check, jakými jsou degresivita plateb či capping, mohli bychom toto akceptovat jen stěží. Opatření typu degresivity redukující přímé platby na bázi velikostní struktury podniků by totiž mělo selektivní dopad pouze na některé ČS, a tím by negativně ovlivnilo udržení konkurenceschopnosti agrárního sektoru v zemích jako je ČR (předpokládaný dopad degresivity pro ČR by odpovídal téměř 40 % dotčených přímých plateb, ve srovnání např. s Francií, u které činí odhad cca 6,5 %, či Rakouskem – cca 2,5 %).
Shrnutí základních faktů a výchozích pozic ČR mých plateb ve prospěch rozvoje venkova pokrývajícího i potřeby subjektů nezemědělské povahy – (vzdělávání, výzkum, diverzifikaci ekonomických činností, ochranu životního prostředí) při vědomí faktu, že přesun snižuje přímé platby zejména větším podnikům, jichž je v ČR velký počet. • ČR bude usilovat o to, aby prověrka funkčnosti SZP tzv. Health Check nepředjímala rozhodnutí o reformě SZP po roce 2013 a revizi rozpočtu EU. ČR se nebrání tomu, aby diskuse o reformě SZP probíhala paralelně s revizí rozpočtu EU.
• Nastává konkurence poptávky po zemědělských komoditách jako potravinách a obnovitelných zdrojích energie a vzniká tlak na udržitelnost zemědělství, mj. s ohledem na životní prostředí. • Evropské zemědělství musí být dlouhodobě konkurenceschopné, efektivní, rentabilní a přitom respektovat vysokou úroveň evropských standardů, které značně převyšují standardy většiny třetích zemí. • Budoucí SZP by neměla zásadním způsobem omezit dlouhodobý produkční potenciál ČR. Proto musí budoucí model SZP odpovídajícím způsobem zaručit rovnoměrné využití produkčních kapacit ČS v ekonomicky obhajitelných podmínkách. ČR bude proto usilovat zejména o rušení zbývajících administrativních omezení (zejm. kvótových režimů), které k této disproporci často přispívají. • Budoucí SZP musí zajistit odlišný přístup k zemědělské produkci určené pro potravinové využití a zemědělské produkci určené pro využití průmyslové. A to takovým způsobem, aby SZP na jedné straně zajišťovala rozumnou úroveň produkce potravin, a současně nebrzdila rozvoj v produkci obnovitelných zdrojů. Dotační politika v této oblasti nesmí zavdávat příčinu ke vzájemnému vytěsňování produkce ani zneužívání dotačních schémat. • ČR bude usilovat o možnost zachování preference k některým citlivým sektorům a rozsah zvýhodnění v méně příznivých oblastech (LFA). • Princip podmíněnosti zemědělských plateb je důležitý komponent i pro budoucí podobu SZP a ČR se nebrání ani jeho případnému posilování. Systém však musí být zásadním způso-
bem administrativně zjednodušen. • ČR bude v diskusi o budoucím modelu SZP usilovat zejména o další posilování nástrojů rozvoje venkova zaměřených na rozvoj vzdělávání, výzkumu a diverzifikaci do nezemědělských činností, obecně zkvalitnění života na venkově. • ČR podporuje, aby budoucí SZP obsahovala co nejméně zbývajících protekcionistických opatření z pohledu agrárního zahraničního obchodu. Nebude však bránit u několika vybraných citlivých sektorů (v případě ČR pravděpodobně drůbeží a vepřové maso - mj. bude záležet na výsledku WTO DDA) opodstatněnému zachování zvláštních ochranných opatření, které mohou být spouštěny v případech zásadního ohrožení stability vnitřního trhu Společenství. • ČR bude podporovat posilování vazeb budoucí SZP s politikou životního prostředí /např. podmíněnost plateb/ avšak s přísnými požadavky na administrativní nenáročnost takového systému. • ČR bude přísně posuzovat potenciální přínosy případného posilování aktivit SZP v oblasti bezpečnosti /ochrana spotřebitele, nákazy, welfare zvířat/ na komunitární úrovni. Podporovat je bude pouze v případech, kde prokazatelně přinášejí dodatečnou přidanou hodnotu oproti úrovni národní a nepřinášejí neúměrné zhoršování konkurenčních podmínek evropských subjektů na světovém trhu. • ČR by měla v rámci reforem SZP usilovat o nastolení rovných podmínek pro všechny členské státy i všechny farmáře odstraněním současného principu alokací práv na platby na základě historických podílů. • ČR vítá možnost snížení objemu pří-
• Pokud jde o reformu SZP v rámci revize rozpočtu, bude hlavním zájmem ČR nastavení rovných podmínek pro všechny členské státy, bez ohledu na termín jejich vstupu do EU. Současně by mělo dojít k dalšímu zjednodušení pravidel, a tím i snížení administrativních nároků jak na konečné příjemce, tak na státní správu. • ČR bude podporovat pouze takové reformní kroky, které nebudou mít negativní dopady především na NČS. V této souvislosti bude např. podporovat zachování významných nástrojů SZP na podporu produkce citlivých sektorů. ČR bude v oblasti přímých plateb hájit dosavadní stav, kdy neplatí žádný strop přímých plateb na farmu, přičemž nebude podporovat zavedení národního spolufinancování přímých plateb. Vedlo by to k přesunu finančního břemene na členské státy.
ČR souhlasí s postupným snižováním podílu SZP na výdajové straně rozpočtu. ČR z obecného pohledu vítá možnost snížení objemu přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova (Program rozvoje venkova). Současně bude ČR v souvislosti s revizí rozpočtu EU usilovat o nastavení rovných podmínek financování SZP pro všechny ČS, neboť jen nediskriminační přístup chápeme jako skutečně liberální. ČR nebude dogmaticky hájit stávající strukturu evropského rozpočtu, přičemž podporuje snižování výdajů na SZP, bude-li však rozloženo rovnoměrně a spravedlivě mezi všechny ČS (EU-27). Pokud by však návrhy na snížení objemu výdajů na SZP odpovídaly pouze opatřením navrhovaným v rámci Health Check, jakými jsou degresivita plateb či capping, mohli bychom toto akceptovat jen stěží. Opatření typu degresivity redukující přímé platby na bázi velikostní struktury podniků by totiž mělo selektivní dopad pouze na některé ČS, a tím by negativně ovlivnilo udržení konkurenceschopnosti agrárního sektoru v zemích jako je ČR (předpokládaný dopad degresivity pro ČR by odpovídal téměř 40 % dotčených přímých plateb, ve srovnání např. s Francií,
Představujeme farmy našich členů
Farma Milná u městyse Frymburk člen výboru Ing. Václav Valenta Farma Milná u městyse Frymburk je rodinnou firmou hospodařící v jižní části Šumavy, v bývalém okrese Český Krumlov. Pozemky se nacházejí v nadmořské výšce od 670 do 820 m nad mořem. Farma hospodaří na 1620 ha zemědělské půdy, veškeré pozemky tvoří trvalé travní porosty. vyprodukovaných objemových krmiv.
Farma je zaměřena především na chov masného skotu a údržbu krajiny, mezi doplňkové aktivity patří myslivost a lesní a rybniční hospodářství. Vzhledem k půdním a klimatickým podmínkám bylo před 12 lety vybráno jako optimální plemeno masného skotu Aberdeen Angus, zpočátku chované v černé variantě, později byla doplněna část stáda červenou variantou. V posledních čtyřech letech se na farmě kříží Red Angus s dalším plemenem, kterým je Masný Siementál. V současné době se na farmě chová celkem 900 kusů skotu a jeho stavy stále rostou. Limitem dalšího rozvoje je ale množství
Zvířata jsou po řadu let chována ve stádech po 35 kusech jak v letním výpasovém období, tak v zimovištích. Stáda se tedy nemění, pouze doplňují o vybrakované kusy. Nízký počet kusů ve stádech má řadu výhod – méně zatěžují krajinu, o jednotlivých kusech je přehled, stáda jsou vyrovnaná, dosahuje se vyšší natality i dlouhověkosti krav. Příznivý vliv je nejlépe vidět i na denních přírůstcích telat – ty dosahují například u býčků v průměru 1300 gramů na kus a den od narození do prodeje ve váze okolo 260 kilogramů živé hmotnosti. Určitou nevýhodou je vyšší pracnost, ale celkový efekt je vysoký. U skotu pracují pouze dva pracovníci, kteří jsou vybaveni terénními automobily. V zimním období jsou zvířata krmena senáží s obsahem sušiny 38 – 40 procent. Většina krmné hmoty je ke konzervaci uskladňována v platech (asi 85 % veške-
ré hmoty), doplněk tvoří seno. Senážní hmota je rozvážena do dřevěných krmných žlabů, jeden žlab má přitom kapacitu pěti míst, přičemž v každém stádu jsou čtyři kusy žlabů. K rozvozu jsou používány krmné vozy od STS Olbramovice - typ KAMZÍK STANDARD, které se velmi osvědčily. Uvedený způsob krmení významně snížil oproti předešlému období ztráty u senáží, kdy se krmilo z různých plat, upravených vleků a podobně. Na farmě pracuje celkem 17 pracovníků včetně čtyřčlenné stavební skupiny, která zajišťuje výstavbu a údržbu 860 hektarů pastevních areálů, údržbu a opravy objektů a další práce.
Vliv aplikace statkových hnojiv na botanické složení a produkci sušiny TTP Štýbnarová M., Krhovjáková J., Ržonca J., Svozilová M. V roce 2004 bylo v areálu Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o. v Rapotíně zahájeno sledování vlivu intenzity využívání a výživy na fytocenologickou dynamiku, kvalitu píce a mimoprodukční funkce TTP na pokusných parcelách hnojených statkovými hnojivy s odstupňovanou intenzitou sečí. Na porostech jsou uplatněny následující varianty hnojení a využití, jež simulují pastvu skotu: Hnojení směsí močůvky a hnoje (aplikace: hnůj na podzim, močůvka po 1. seči): - varianta 4 (modelové zatížení 0,9 VDJ; odpovídá 54 kg N.ha-1) – 2 seče za rok (15.6., 30.9.) - varianta 5 (modelové zatížení 1,4 VDJ; odpovídá 84 kg N.ha-1) – 3 seče za rok (30.5., 30.7., 30.9.) - varianta 6 (modelové zatížení 2,0 VDJ; odpovídá 120 kg N.ha-1) – 4 seče za rok (15.5., 30.6., 15.8., 30.9.) Hnojení kejdou - ředění v poměru 1 : 3 (aplikace: polovina na jaře, polovina po 1. seči): - varianta 7 (modelové zatížení 0,9 VDJ; odpovídá 54 kg N.ha-1) – 2 seče za rok (15.6., 30.9.) - varianta 8 (modelové zatížení 1,4 VDJ; odpovídá 84 kg N.ha-1) – 3 seče za rok (30.5., 30.7., 30.9.) - varianta 9 (modelové zatížení 2,0 VDJ;
odpovídá 120 kg N.ha-1) – 4 seče za rok (15.5., 30.6., 15.8., 30.9.)
VÝSLEDKY A DISKUSE A) Hodnocení početnosti druhů: Je patrná tendence ke snižování počtu druhů v porostu s narůstající intenzitou využití a narůstající dávkou hnojiv, přičemž hnojení kejdou při dělené aplikaci se projevilo na snížení počtu druhů výrazněji než hnojení směsí močůvky a hnoje. B) Hodnocení pokryvnosti druhů: Ze sledování pokryvnosti druhů v průběhu dvou let vyplývá, že: • hnojení kejdou (při nejnižší dávce) v kombinaci s extenzivním využitím vedlo k vymizení jetelovin z porostu • nejnižší zastoupení ostatních dvouděložných druhů v porostu bylo zjištěno u extenzivně využívaných variant s nízkými dávkami organických hnojiv; během dvou let sledování je však u těchto variant patrná tendence ke zvyšování procenta pokryvnosti • nejnižší zastoupení trav v porostu měly intenzivně využívané varianty s vysokými dávkami organických hnojiv, během dvou let sledování je však u těchto variant patrná tendence ke zvyšování procenta pokryvnosti trav především v souvislosti s aplikací kejdy • hnojení kejdou mělo na zastoupení jednotlivých floristických skupin větší vliv
než aplikace směsi močůvky a hnoje C) Hodnocení produkce sušiny: Podstatná je skutečnost, kterou uvádí Gruber et al. (2002), že se stupňovanou četností sečí klesá výnos sušiny píce. Z výsledků sledování celkové produkce během dvou let vyplývá, že nejvyšší produkce (0,864 kg.m-2 a 0,869 kg.m-2) bylo dosaženo v obou sklizňových letech u varianty 8, tedy u třísečného využití při hnojení kejdou v modelovém zatížení 1,4 VDJ. Naopak nejméně produktivní (0,514 kg.m-2) byla v prvním sklizňovém roce varianta 7 využívaná extenzivně (2 seče za rok), hnojená kejdou při modelovém zatížení 0,9 VDJ a ve druhém sklizňovém roce varianta 4 (0,591 kg.m-2), rovněž využívaná extenzivně a při stejném modelovém zatížení, ale hnojená směsí močůvky a hnoje. V prvních dvou letech sledování měla tedy vyšší dávka obou typů použitých hnojiv větší vliv na produkci než měl faktor intenzity využití.
Je patrná tendence ke snižování počtu druhů v porostu s narůstající intenzitou využití a narůstající dávkou hnojiv, přičemž hnojení kejdou při dělené aplikaci se projevilo na snížení počtu druhů výrazněji než hnojení směsí močůvky a hnoje. Podstatná je i skutečnost, že se stupňovanou četností sečí klesá výnos sušiny píce.
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected]
