Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc

Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013

Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Témata a struktura kurzu 1. Úvod do problematiky • • •

Zemědělství v současné etapě vývoje Formování agrárních trhů Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu

2. Společná zemědělská politika Evropské unie • • •

Východiska původní SZP Základní etapy vývoje SZP Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství

3. Formování Společné zemědělské politiky po roce 2013 • • • •

Základní problémy v dnešním zemědělství Celkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013 Koncepce nástrojů SZP Aktuální řešené problémy v ČR Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

1.. ÚVOD DO PROBLEMATIKY  Zemědělství v současné etapě vývoje

 Formování agrárních trhů  Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu


Zemědělství v současné etapě vývoje Obecně: • Míra i formy využití přírodních zdrojů v soustavách zemědělství jsou podmíněny stupněm ekonomického rozvoje společnosti, který současně dává impuls pro volbu priorit strategie zemědělské politiky, odpovídající potřebám řešení problémů dané etapy vývoje.


Zemědělství v současné etapě vývoje Přebytek Výroba Spotřeba g

b

g

Přírodní zdroje (prostor, půda, voda, Přebytek Vzduch, podnebí)

Zaměstnanost Nedostatek vnímání přírody b

g

b Nedostatek Zemědělské produkty (potraviny, suroviny) Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA JAKO FAKTOR NABÍDKY   



= rozhodující primární výrobní faktor = nerozmnožitelná, její výměra je v zásadě dána plochou zemského povrchu, který lze zapojit do zemědělského obdělávání nezaměnitelná jiným výrobním faktorem (na dané úrovni poznání, technologie a techniky) je živým organismem a aktivním činitelem zemědělského výrobního procesu na rozdíl od ostatních výrobních faktorů a vstupů se neopotřebovává, naopak její úrodnost se může zvyšovat při vhodném způsobu obdělávání

Je zemědělství jako výrobní odvětví v dnešní době důležité i pro Evropu ?? Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


Globální problém - degradace půd Půdy s nedostačující zásobou vody a využívané pro zemědělství celkem Kontinent

Celkem (mil. ha)

Afrika

1 432,59

Degradovaná oblast (mil. ha) 1 045,84

Asie

1 881,43

1 311,70

69,7

Austrálie

701,21

375,92

53,6

Evropa

145,58

94,28

64,8

Severní Amerika

578,18

428,62

74,1

Jižní Amerika

420,67

305,81

72,7

5 159,66

3 562,17

69,0

Celkem


Degradovaná oblast (%) 73,0

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY

Faktory ovlivňující nabídku v zemědělství - Cena produktu (rozhodnutí mnoha výrobců o využití půdy diferencované kvality !!)

- Cena dalších produktů, které podnik může vyrábět (vztahy produkt-produkt při využití půdy)

- Cena výrobků produkovaných společně (mléko-maso, mák-

makovina, len semeno-stonky) Náklady na produkci (ceny a využití faktorů – intenzita) Úroveň technologie (technologie + vliv šlechtění, výzkum, vývoj – růst výnosů při dané úrovni vstupů) Cíle výrobců (ne vždy zisk - viz sociální struktura)

- Očekávání změny cen produktu - Nepředvídatelná rizika (počasí, choroby, škůdci + spojení s časovými a reprodukčními problémy v přizpůsobení Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


K dalším specifikům nabídky v zemědělství Počet podniků (farem) a využití půdy různé kvality: při poklesu cen - marginální výrobci z trhu – půda ladem (přebytečná), nebo rozdělena mezi úspěšnější producenty nabídka nemusí nutně klesat, podstatně silnější je zde vliv poptávky Velikost podniků (farem): promítá se obecně - vliv úspor z rozsahu na velkých a malých farmách - rozdíl v intenzitě výroby, intenzivní a extenzivní typ hospodaření, - rozdílná možnost reakce na vývoj tržních cen, vliv jednotkových nákladů, konkurenceschopnost výrobců nabídka je podmíněna strukturální volbou Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


VÝVOJ POPULACE JAKO FAKTOR POPTÁVKY Diferencovaný vývoj (rozvinuté x rozvojové země), promítá se do rozdílů 1. v úrovni nabídky a poptávky, prostorový nesoulad 2. v úrovni a struktuře poptávky, vyvolané změnami ve  věkové struktuře  struktuře a příjmu sociálních skupin obyvatelstva  chuťových zvyklostech daných oblastí a jejich změně  rozvoji liberalizace agrárního trhu a ve vývoji agrobyznysu ve světě (globalizace)

Ve střednědobém výhledu se očekává zdvojnásobení poptávky po potravinách Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


Vývoj světové populace (FAO) Svět Rok

Celkem (mil.)

Rozvinuté země

R.růst (mil.)

Roční růst (%)

Celkem (mil.)

R.růst (mil.)

Roční růst%)

Rozvojové země Celkem (mil.)

R.růst (mil.)

Roční růst (%)

1950

2 524

1970

3 702

72

2,06

1 008

8

0,82

2 694

64

2,55

1990

5 282

87

1,73

1 148

7

0,60

4 134

80

2,06

2010

6 891

80

1,20

1 206

2

0,15

5 684

78

1,44

2030

8 372

66

0,81

1 212

-2

-0,13

7 159

68

0,95

2050

9 367

41

0,45

1 162

-3

-0,02

8 205

44

0,55

813

1 711



Specifika poptávky na agrárním trhu  Odvozena od poptávky po finálních produktech vývoj poptávky po potravinách a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa,  Má nízkou cenovou a důchodovou pružnost = spotřeba potravin má dané hranice minimální i maximální spotřeby (fyziologické limity)  Změna tržní ceny za jinak nezměněných podmínek, nevyvolává zásadní změny v objemu spotřeby potravin,  Při růstu příjmů (a vysokém stupni nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva = podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá. Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


Příjem obyvatel v reakci na růst ceny potravin Podíl výdajů za potraviny

Medián mezd dle krajů

30,0

MSK

25,0

40 000

PHA STČ

30 000

ZLK

JHČ

20 000 20,0

10 000

OLK

PLK

0

15,0 JHM

KVK

10,0 VYS

ULK

5,0 PAK

LBK HKK

0,0 nízký příjem

v roce 2009

střední příjem

DPH 14 %

vysoký příjem

DPH 17,5 %



Specifika v nabídce i poptávce se projevují na agrárním trhu nerovnováhou v čase - poptávka rovnoměrná, nabídka (vlivem sezónního charakteru výroby, zejména rostlinné), nerovnoměrná. Proto se v čase mění i tržní ceny, vznikají podněty ke skladování, konzervování apod. většiny zemědělských a potravinářských výrobků,

- v místě (prostoru) - poptávka koncentrována do velkých spotřebitelských center, nabídka je rozložena plošně. Rozdílné ceny komodit z hlediska místa (oblastí, vzdálenosti od zpracovatele). Vznikají podněty pro přepravu zemědělské produkce.

- proces vzájemného přizpůsobování na dílčích trzích probíhá v čase s různými zpožděními mezi změnami tržní ceny a změnami množství poptávky a nabídky Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU

Formování agrárního trhu obecně Agrární trh – dlouhodobý vývoj

Poptávka

Vývoj cen pšenice

Nabídka



Utváření rovnováhy na agrárním trhu – konkurence napříč trhem S

P1 P3 P P2 P0

A

B E D

F C

D

Q 0 Q2

Q Q3 Q1


GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTOU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY

Co dnes ovlivňuje zemědělský podnik ? TECHNOLOGIE PRÁVNÍ SYSTÉM

EKONOM. SÍLY

KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ

TRŽNÍ SÍLA

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ

KONKURENTI

ZEMĚDĚLSKÝ PODNIK Půda, práce, kapitál

PŘÍSTUP NA TRH POLITICKÉ SÍLY

SPOLEČENSKÉ A KULTURNÍ NORMY

LIDÉ

GLOBALIZACE


Typické znaky změn v agrárním sektoru • Posílení úlohy a změna priorit ve struktuře poptávky po zemědělských produktech v globálním i lokálním rozměru • Rostoucí vliv tržní struktury celého agrobyznysu na formování agrárních trhů v nadnárodních komoditních vertikálách a sítích • Rozšiřování systémů kontroly nejsilnějšími, zpravidla finalizujícími články + rozvoj forem mimotržní koordinace činností v rámci komoditních vertikál/sítí, hybridní formy organizace • Zaměření na efektivní fungování celého řetězce, tvorba systémů výroby potravin od užití přírodních zdrojů pro výrobu zemědělských produktů/surovin a jejich zhodnocení až do podoby finálních výrobků žádaných konečným spotřebitelem Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY

AGROBYZNYS – RÁMCOVÉ VYMEZENÍ 1. 2. 3. 4.

zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, potravinářský a další zpracovatelský průmysl krmivářský průmysl služby pro zemědělství a potravinářský průmysl (nákup, zásobování, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářství, služby, výzkum, poradenství atd.)

Agrárně potravinářský komplex 5.

dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.)

Agrárně průmyslový komplex 6.

potravinářský obchod a veřejné stravování.

Agrobyznys Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


Základní subjekty a vazby v agrobyznysu Věda, výzkum

Velkoobchod pro vlastní distribuci

Biologické vstupy Zemědělské podniky

Zpracovatelé

Potravinové služby

Nákupci zem. produktů II. fáze Zpracovatelé I. fáze PP

Obchodní místa

Velkoobchod distribuce ost.odběratelé


Spotře bitelé

Zákaz níci


Typy trhů v agrobyznysu Trh zemědělských výrobků

Naturální vztah Výrobce

Výrobce

Spotřebitel

Trh

Trh

Zpracovatelé

Nákupní organizace

Trh

Surovino-potravinářský trh Výrobce

Zprostředkovatelé

Spotřebitel Trh

Trh potravinářských výrobků Potravinářské podniky Velkoobchod. podniky

Trh Trh

Spotřebitelé Obchodní podniky


Trh

Trh


ALE !!! ZÁSADNÍ ZMĚNA V POSTAVENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ Nabídkový řetězec – produkce formovala nabídku  rozhodující kvalita půdy a výroba, lineární systém Vstupy

Zeměděl. produkty

1.zprac.

2.zprac.

Potrav. zboží

Poptávkový řetězec – poptávka motivuje výrobu  informace o poptávce, analýzy, koordinace a dohody týkající se využití celkových zdrojů Vstupy

Zeměděl. produkty

1.zprac.

2.zprac.


Potrav. zboží


Příklad: Potravinový řetězec „ConAgra“ Vstupy Biotechnologický vývoj, produkce a prodej osiv a agrochemikálií

Zeměděl. produkty

1.zprac.

Mletí obilí

2.zprac.

Potrav. zboží

Manipulace a doprava obilí

Výroba krmných směsí Produkce drůbežích brojlerů Porážky skotu a prasat – hovězí a vepřové maso

Distribuce potravin v obchodních značkách Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ A TRŽNÍ STRUKTURA AGROBYZNYSU

Příklad: Smithfield Foods - tvorba světové sítě – kapitálové propojení v Evropě


PŘÍKLAD KONKRÉTNÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY

Příklad: Rozhodující světová produkční centra Globální toky prodeje vepřového masa, Výše zmíněné problémy již nejsou záležitostí jednoho státu, ani jednoho světadílu Rozhodující světová produkční centra (GIRA):


•

Červené šipky: pokles do roku 2015

•

Modré šipky: nárůst do roku 2015

•

Přerušované modré šipky: nové trhy do roku 2015

strana 25


CHARAKTERISTIKA MODELŮ Z HLEDISKA PRVOVÝROBY Tradiční koncepce

Nová koncepce

nabídkově orientovaný model

poptávkově orientovaný model

zemědělství je zemědělská výroba

zemědělství je součást výroby potravin

komodita jako konečný výrobek

komodita jako surovina

výrobní podmínky, půda, kapitál

požadavky zákazníka lidé, znalosti, informace, strategie

kvalita půdy, technologie, stavby trh: neosobní vztahy / otevřené trhy převážně adversní obchodní vztahy vstupy od mnoha různých dodavatelů tlak na zvyšování ceny produktu rozhodující riziko: selhání trhu (ceny) postavení v systému: nezávislost charakteristika podnikání - stabilita rozhodující znalosti: technické využívání a čerpání přírodních zdrojů

osobní kontakty na bázi kontraktů korektní, přátelské obchodní vztahy nákup zpravidla od jednoho zdroje

preference snižování nákladů rozhodující riziko: selhání vztahů interakce s partnery změna, flexibilita ekonomické a komunikační užívání a ochrana přírodních zdrojů


Změna podnikatelského prostředí Spotřebitelé - domácnosti Veřejné stravování Rozhodující:

ceny surovinyOstatní a především odbytová transakční náklady místa Pro výsledek podniku Supermarkety zapojeného v rámci sítě Nákupní oddělení roste důležitost vlastností sítě, její2.rozsah a fáze zpracování výkonnost 1. fáze zpracování Nákup a odbyt

Zem. podniky Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

2. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

EVROPSKÉ UNIE • Východiska původní SZP • Základní etapy vývoje SZP • Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství


SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU

PROČ PRÁVĚ ZEMĚDĚLSTVÍ ? Poválečná situace v Evropě    

Nedostatek potravin Komplikace v mezinárodním agrárním obchodě Přídělové systémy na potraviny Narůstající monopolní pozice navazujících odvětví

Hlavní cíle agrárních politik   

Zajistit soběstačnost ve výrobě hlavních zemědělských produktů a potravin Řešit příjmovou disparitu zemědělců Oslabit narůstající vliv monopolní a oligopolní struktury dodavatelských a odběratelských odvětví na snižování cen zemědělských produktů Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 1. východiska integračních procesů na základě výsledků 2. světové války (1945-1950) 2. první sektorová a horizontální integrace (1951-1958), 1952 ESUO, 1957 Římské smlouvy - Euratom, EHS zakládající členové: Benelux, Francie, Německo, Itálie (EU 6)

3. etapa ekonomického a sociálního rozvoje a integrační dynamiky (1958 – 1970) 4. prohlubování integračního procesu (1970-1985) 1973 – + Velká Británie, Irsko, Dánsko (EU 9) 1981 – druhé rozšíření: + Řecko (EU 10) Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 5. oživení integrační dynamiky a rozšíření teritoriálního rozměru (1986-1992) 1986 – třetí rozšíření: + Portugalsko, Španělsko (EU 12)

6. formování Evropské hospodářské, měnové a politické unie (1993 – 2004) 1995 - čtvrté rozšíření: + Rakousko, Finsko, Švédsko (EU 15)

7. další významné rozšíření teritoriálního rozměru 1. 5. 2004 – páté rozšíření: + ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Kypr, Malta (EU 25)

2007 – šesté rozšíření: + Rumunsko, Bulharsko (EU27) Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA  Strategický význam odvětví – jedno z prvních témat

 Komunitární charakter = členské státy delegovaly pravomoc k výkonu zemědělské politiky na úroveň Společenství a nemohou provádět vlastní národní zemědělskou politiku, kromě těch jejích částí, které jsou ponechány v národní působnosti.

 Role vlád a národních parlamentů je tak přenesena v zemědělské oblasti na mezivládní úroveň EU Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

AGRÁRNÍ POLITIKA – TEORETICKÁ VÝCHODISKA

TVORBA KONKRÉTNÍ AGRÁRNÍ POLITIKY VIZE A STRATEGIE

 znalost a objektivní hodnocení prostředí – vnější, vnitřní faktory a procesy, dynamika, tendence  vymezení cílů, možné varianty přístupů a cest k jejich naplnění v konkrétním časovém období LIMITUJÍCÍ 2 SKUPINY FAKTORŮ  podmínky pro provozování zemědělské výroby v dané oblasti  ekonomická úroveň dané země a charakter celkové (globální) hospodářské politiky,



VÝCHODISKA FORMOVÁNÍ SZP Ekonomické souvislosti a argumenty volby nástrojů  Nízká úroveň samozásobení zemědělskými výrobky  Sociálně ekonomická struktura s převahou malých rodinných farem  Nerozvinutá dopravní infrastruktura – imobilita pracovníků  Záchranná sociální síť zabezpečovala částečnou ochranu dělníkům, nikoliv zemědělcům Zabezpečení přímé podpory důchodů velkému počtu malých rolníků by přineslo mimořádné náklady transferu Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


ŘÍMSKÉ DOHODY (čl.38 – 47)  Zvýšit produktivitu zemědělství cestou technického rozvoje zabezpečením racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálním využitím výrobních faktorů, zvláště PS  Zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství  Stabilizovat agrární trhy  Zaručit dostatečnou nabídku potravin – soběstačnost  Zajistit obyvatelstvu (spotřebitelům) plně dostačující potřebu potravin za přiměřené ceny

 Vytvořit jednotnou zemědělskou politiku Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


KONFERENCE VE STRESE – červenec 1958 Závěry a doporučení 

 



Upravit společný cenový systém tak, aby zemědělci získávali stejný výtěžek za svou zemědělskou produkci Ceny udržovat nad úrovní světových cen Přetvořit strukturu zemědělství v Unii tak, aby vzrostla její konkurenceschopnost, přičemž nesmí dojít k podkopání tradičního charakteru evropské rodinné farmy Vytvořit společný finanční režim pro SZP (všechny státy přispívají do společného centrálního fondu pro podporu trhu)

Pevné stanovování institucionálních cen - stabilita Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


ZÁKLADNÍ KRITERIA PRO VÝBĚR NÁSTROJŮ Je třeba rozhodovat minimálně o   

Úrovni (výši) podpory Typu a kombinaci nástrojů Důsledcích působení vybraných nástrojů = o účinnosti jednotlivých nástrojů

! Zvažovat nejen výdaje (přímé a nepřímé transakční náklady), ale celé ekonomické náklady, deformační účinky dotací a snažit se o minimalizaci falešných tržních signálů



NÁSTROJE REDISTRIBUCE = DOTACE= Vlastnosti  



vytvářejí transfery, které odrážejí změny v rozdělování důchodu vyvolávají ekonomické náklady, spojené s jejich uplatněním a tím ovlivňují rozdíl mezi výdaji společnosti na danou dotační politiku a jeho projevem v důchodu příjemce v různé míře ovlivňují (deformují) signály trhu



Dopady zavedení dotace obecně d

P

s

pns A

B

po

C

po

Původní cena

Qo

Původní množství

pns - pnd

Dotace

pn

Nová cena

Qn

Nové množství

D pnd

E

Přebytek výrobce: Spotřebitelský přebytek: Státní rozpočet: Celkový efekt:

F

Qo

Qn

Q


(A+B) (D+E+F)

- (A+B+C+D+E+F) -C


NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY základních typů dotací Přímé náklady deformace transakce

Nástroj

Přímé dotace do důchodu

0

velmi vysoké

Nepřímé náklady transakce velmi vysoké

Proporcionální dotace primárních faktorů

nízké

vysoké

vysoké

Dotace výstupu/vstupu

vysoké

nízké

vysoké

Podpora tržních cen vývozce

velmi vysoké

nízké

nízké

velmi vysoké

velmi nízké

záporné

dovozce



Strategie a použité nástroje v původní SZP 1.

Výrazná orientace na přímou podporu cen v zemědělství  

Garantované ceny a rozdílové příplatky při poklesu tržní ceny Uplatnění intervenčních nákupů a prodejů, financování tvorby zásob v zájmu stabilizace cen placených zemědělcům

2.

Podpora restrukturalizace – modernizační plány u vybraných komodit a na jejich základě poskytování dotací k cenám vstupů

3.

Podpora zemědělských příjmů a restrukturalizace pomocí dotace na příliv kapitálu (státní garance a dotace úvěrů ) s využitím prostředků Marshallova plánu na obnovu Evropy

4.

Přijetí komplexních zemědělských zákonů Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Podmíněnost nástrojů podpory cen (EU) Cílová cena Minimální dovozní cena Intervenční cena Dovozní clo

Exportní dotace

Světová cena

Dovozy

Vývozy



SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA – ETAPY 1. Položení základů SZP (1957 – 1967),  Římské smlouvy 57/58,  konference ve Stresse (1958) – principy SZP

2. Plné fungování původního modelu SZP (1968-1979) 

Mansholtův plán, strukturální otázky (1968)

3. První dílčí úpravy v systému SZP, role individuálních strategií členských zemí při restrukturalizaci (1980 – 1989)



SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA – ETAPY 4. Zásadní reformy původního modelu  

Mac Sharryho reforma – CAP I. (1992) Agenda 2000 – CAP II (od 1999)

5. Mid Term Review (od 2003) + další reformní kroky  

Vliv změn vnějšího prostředí (WTO, globalizace) Vliv významného rozšíření o země SVE

6. Health Check (2009) 7. SZP – Agenda 2020 (po 2013) Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


STRUKTURÁLNÍ POLITIKA SZP EU Mansholtův plán – (60.léta) – analýza a první vize strukturální politiky zemědělství pro 80 léta Cíle a formy:   

Modernizace zemědělských podniků a investiční příspěvky Urychlení generační výměny a restrukturalizace zemědělských podniků Podpora hospodářského a technického pokroku

Nástroje:

investiční podpory podnikům podpora regionálního rozvoje, poradenství, vzdělávání Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ A ORIENTAČNÍ FOND EAGGF = European Agricultural Guarantee and Guidance Fund – nebo FEOGA - založen 1962

K původnímu financování opatření v rámci SZP  Sekce garance (záruční) – financování podpory cen  Sekce orientace - spolufinancování !!!!! strukturální a sociální politiky v zemědělství

90 : 10 Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


ZMĚNY PROSTŘEDÍ - důvody reforem původní SZP  Akcelerace růstu produkce, soběstačnost v klíčových komoditách  Intenzifikace s negativním vlivem na ŽP  Růst přebytků, skladování v intervenčních skladech, nezbytnost dotace při sniž. přebytků  Pokles světových cen – zvýšení potřeby objemu exportních dotací při vývozu přebytků  EU se stává čistým vývozcem zemědělských produktů mírného pásma  Vysoká podpora konzervuje neefektivní strukturu Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


PODSTATA PRVNÍCH ÚPRAV SZP Zásahy do nabídkové strany agrárního trhu:  Maximální garantované limity pro podporu produkce  Množstevní kvóty na domácím trhu u některých komodit (kvotace i pro jednotlivé státy) cukr, mléko a mlékárenské výrobky  Spoluodpovědnostní daně/poplatky (cukr, mléko, obiloviny)

Postupné snižování podpory cen – kompenzační mechanismy a nástroje 1988 „zemědělská směrnice“ limit růstu rozpočtových výdajů garanční sekce EAGGF Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


SZP REFORMA CAP I.       

1992 R. Mac Sharry

Snížení intervenčních cen obilovin, hovězího masa a mléka Omezení intervenčních nákupů Zavedení kompenzačních plateb (skot, obiloviny) Zavedení kontrolních mechanismů dodávek (set aside, kvóty, extenzifikace) Podpora předčasného odchodu do důchodu Zaměření na otázky životního prostředí Podpora rozvoje alternativních příjmů na venkově (diversifikace činností)

Snížení nároků na podporu tržních cen Pokles rozpočtových výdajů na zemědělství Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Princip a formování Pilířů SZP Podpora cen/ Strukturální opatření + podpora Tržní opatřeni rozvoje venkova

Pilíř 1

Pilíř 2



SZP REFORMA CAP II II..   





v rámci Agendy 2000

Berlínská dohoda – 1998 Příprava SZP na rozšíření EU a další kolo jednání WTO Aktualizace modelu evropského zemědělství, důraz na multifunkční úlohu zemědělství Dodržení finančního rámce a priorit rozpočtu (celkové snížení podílu výdajů na zemědělství, přesun prostředků z pilíře 1 do pilíře 2) Růst konkurenceschopnosti evropského zemědělství, pokračovat ve snižování intervenčních cen a vývozních dotací v zájmu Snižování hlubokých rozdílů mezi regiony z hlediska jejich bohatství a hospodářského rozvoje Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


REFORMA PODPORY CEN – zapojení dalšího nástroje (stabilizace důchodů, model EU) Cílová cena Kompenzační platba Dovozní cena Intervenční cena Celní tarif

Exportní dotace Světová cena Dovozy

Vývozy


SZP EU – charakteristika reforem 1996

1990

CAP I

Podpora trhu

Mac Sharry 1992

CAP II

Podpora trhu

2005

2002

Agenda 2000

Podpora trhu

MTR 2004 Fischlerova reforma

Podpora trhu

Oddělení od produkce

Kompenzační platby

Kompenzační platby Změna užití

Cross compliance

decoupled

modulace

Přímé platby SAPS, SPS

EAGGF

Strukturální opatření

Rozvoj venkova Národní obálky


Rozvoj venkova

PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU

SPOLEČNÝ AGRÁRNÍ TRH EU EU, staré a nové členské země, ČR

? MÁME PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNÉHO ZAPOJENÍ V EVROPSKÉM A SVĚTOVÉM AGROBYZNYSU ? Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


AGRÁRNÍ POLITIKA ČR PŘI VSTUPU DO EU • Kodaňský summit EU 13.12.2002 – základní podmínky pro zemědělství vstupujících zemí  Produkční limity  Přímé podpory ze zdrojů EU + možnost navýšení z národních zdrojů  Celková výše zdrojů na strukturální podpory (programové dokumenty: horizontální plán rozvoje venkova, sektorový operační plán) = zvýšení přímých podpor do zemědělství ČR (2,5 – 5x více než dosavadní platby) • Přístupová smlouva mezi ČR a EU podepsaná (duben 2003). Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

v Aténách


V devadesátých letech zásadní změna podnikatelské struktury v ČR podnikatelská forma

počet subjektů

průměrná výměra z. p. v ha

%

soukromá hospodářství

3 205

4

0,4

zemědělská družstva

1 024

2 561

61,4

státní statky

174

6 261

25,3

ostatní podniky

599

452

12,9

5 002

799

100,0

CELKEM

podnikatelská forma

1999

obchodní společnosti transformovaná družstva ostatní podniky CELKEM

průměrná výměra z.p. v ha

%

32 968

25

23,5

2 458

618

43,3

1 394

32,2

86

1,0

počet subjektů

soukromá hospodářství

1)

1989

809 406 36 641


96

100,0


SZP A JEJÍ APLIKACE V ČR PO VSTUPU DO EU  nárůst dotační podpory po vstupu ČR do EU významně přispěl ke zlepšení důchodové situace zemědělských podniků obecně  podpora rozšiřování trvalých travních porostů a jejich využití pastvou skotu významně ovlivnila vývoj strukturyy zemědělství v méně příznivých přírodních podmínkách, zejména LFA  systém dotací v němž dominují přímé platby na hektar stimuluje tendenci ke snižování intenzity chovu zvířat na jednotku plochy a tím i snižovaní intenzity zemědělství  poznatky o vývoji dotací na 1 Kč přidané hodnoty a na pracovníka ukazují na významné riziko nekomplexního „zjednodušeného“ systému plateb na jednotku plochy


Vývoj zemědělství ČR - využití přírodních zdrojůů Vývoj rozsahu zemědělské produkce v České republice

Vývoj intenzity zemědělské produkce na ha v České republice



Vývoj intenzity základních odvětví zemědělství ČR Indexy zemědělské produkce na ha z.p. ve stálých cenách 1989, (1980 =100)


Produkční souvislosti vývoje společného trhu EU  Tempo růstu zemědělské produkce EU je v porovnání s ostatními regiony světa pomalejší, důsledkem je pokles podílu EU na světové produkci.  Vývoj má odlišné projevy v rámci samotné EU, jak v rozměru tak především v intenzitě využití základních faktorů v původních a nových členských zemích Indexy vývoje rostlinné produkce na 1 ha z.p.

Indexy vývoje živočišné produkce na 1 ha z.p.


Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU


Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU

Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100)

Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100) 170

170 Česko Francie Německo Nizozemí

150 130

130

110

110

90

90

70

70 50 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

50

Česko Maďarsko Polsko Slovensko

150


Vývoj intenzity živočišné výroby v EU


Závěry z komparace  K významnému poklesu intenzity zemědělské výroby v České republice dochází již po roce 1989  Intenzita zemědělské výroby ČR je podstatně nižší ve srovnání s rozhodujícími producenty EU = důsledkem nižší nákladová konkurenceschopnost na společném trhu  Intenzita zemědělské výroby ČR stagnuje, a to na úrovni cca o 28 % nižší oproti období 1989-90 Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Rozdíly v intenzitě zemědělství • Intenzita zemědělské výroby a produktivita práce ve vybraných zemích EU a jejich důsledky

Údaje r. 2009, zem. produkce v hodnotě ukazatele Net Production Value, v konstantních cenách let 2004-6 v mezinárodních dolarech (International dollars, I$). Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Vliv intenzity v rozdílných přírodních podmínkách V období 2001 - 2006 Přírodní podmínky

příznivé – 1

dobré – 2

LFA ostatní – 3

LFA horské – 4

celý soubor

V období 2007 - 2009

TZP/ha TRP/ha TŽP/ha v Kč/ha v Kč/ha v Kč/ha

Podíl Přírodní % Intenzita ŽV na podmínky zornění TZP v %

Počet podniků

Podíl ŽV % na TZP v zornění %

Intenzita

Počet podniků

vysoká

9

46 411

25 478

20 932

45

95

vysoká

9

36 442

19 068

17 374

48

91

střední

6

27 491

11 784

15 706

57 94 příznivé - 1 32 91

střední

9

25 140

17 022

8 118

32

95

nízká

2

18 167

18 167

0

0

97

TZP/ha

TPR/ha

TRŽ/ha

nízká

9

18 855

12 796

6 059

celkem

24

31 347

17 299

14 048

45

93

celkem

20

30 227

18 199

12 018

40

93

vysoká

5

36 883

10 121

26 762

73

90

vysoká

7

34 070

14 466

19 604

58

90

střední

6

27 697

11 121

16 577

střední

7

27 533

11 921

15 611

57

85

nízká

5

17 850

7 727

10 123

60 91 dobré - 2 57 86

nízká

3

20 723

13 275

7 448

36

87

celkem

16

27 490

9 748

17 743

65

89

celkem

17

30 345

13 292

17 052

56

88

vysoká

7

35 423

14 284

21 139

60

85

vysoká

9

33 841

12 614

21 227

63

86

střední

9

27 270

9 688

17 583

střední

7

26 214

12 090

14 124

54

84

nízká

12

17 705

7 422

10 283

64 81 LFA ostatní - 3 58 79

nízká

14

16 676

6 850

9 526

57

69

celkem

28

25 209

9 866

15 343

61

81

celkem

30

24 781

10 251

14 530

59

78

vysoká

2

31 465

7 896

23 570

75

71

vysoká

2

33 615

7 122

26 493

79

65

střední

1

28 375

7 370

21 005

střední

3

24 395

8 885

15 509

64

59

nízká

7

11 552

3 571

7 980

74 73 LFA horské - 4 69 50

nízká

8

10 015

2 360

7 655

76

26

celkem

10

17 217

4 816

12 401

72

56

celkem

13

19 349

5 564

13 785

71

45

vysoká

23

39 696

17 204

22 492

57

89

vysoká

27

34 669

14 694

19 975

58

87

střední

22

27 497

10 545

16 952

střední

26

26 039

12 629

13 410

51

83

nízká

33

16 735

8 117

8 618

62 87 Celý soubor 51 77

nízká

27

15 268

6 974

8 293

54

61

celkem

78

26 541

11 481

15 060

57

celkem

80

26 304

11 870

14 435

55

78

83


Důsledky rozdílů v intenzitě zemědělství Nižší intenzita se negativně projevuje i v pracovní a materiální náročnosti produkce

• významná část nákladů v rostlinné výrobě má charakter quasi-fixních nákladů na 1 ha = náklady spojené s přípravou půdy, založením porostů, ošetřováním, podstatná část nákladů na sklizeň • zvyšování hektarového výnosu je spojeno s poklesem těchto nákladů na jednotku produktu • obdobně je tomu s quasi-fixními náklady na 1 ks početního stavu zvířat ve výrobě živočišné Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.


Pozice a výkonnost zemědělství v EU 27 Podíl HPH zemědělství na HDP členských zemí EU 27 (%) Rumunsko Bulharsko Řecko Litva Polsko Španělsko Maďarsko Kypr Itálie Holandsko Estonsko Portugalsko Lotyšsko Francie EU 25 EU 27 Slovinsko Malta EU 15 Rakousko Finsko Dánsko Irsko Belgie UK Slovensko Německo ČR Švédsko Luxemb.

0

2

4

Podíl zemědělců na celkovém počtu pracovních sil v zemích EU 27 (%)

2004 2009

6

KZP a přidaná hodnota v zem. EU v € na 1 ha z.p.

Holandsko Řecko Kypr Itálie Belgie Slovinsko Dánsko Španělsko Francie Rakousko Německo Portugalsko Lucembursko Velká Británie Polsko Maďarsko Švédsko Irsko Finsko Estonsko Slovensko ČR Litva Lotyšsko

UK Malta Luxemb. Belgie Německo Švédsko Dánsko Slovensko Holandsko Francie EU 15 ČR Itálie Kypr EU 25 Estonsko Španělsko Finsko Maďarsko Irsko EU 27 Rakousko Bulharsko Lotyšsko Slovinsko Litva Portugalsko Řecko Polsko Rumunsko 0

10

20

30


HPH/ha z.p.

output zem./ha

0

2000

4000

6000

8000

10000 12000

Horizontální opatření 1.

2. 3. 4.

Oddělení přímé podpory od produkce (decoupling) - 2004  Přímé dotace založit na nárocích vyplývajících z historického referenčního období, odstranit tak vazbu na budoucí produkci  Platby založit na hektarovém základě  Splnění podmínek v ochraně ŽP, bezpečnosti potravin, welfare zvířat Ponechání půdy v klidu – set aside (10 let jako podmínka pro podporu) Dynamická modulace povinná, progresivně snižovat přímé dotace 3 % ročně až na úroveň 20 % Zvýšení podpory v druhém pilíři – rozvoj venkova Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Přímé platby oddělené od produkce  mění (zvyšují) ceny půdy

Ovlivňují současnost

 ovlivňují výrobní strukturu  modifikují výrobní rizika

Mění vztah k riziku

 snižují averzi výrobců k riziku  ovlivňují investiční rozhodnutí

Ovlivňují budoucnost

 působí na očekávání reforem

Decoupling je problémem stupně samostatnosti Musí být podložen jasnou koncepcí v politice Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Úroveň přímých plateb v členských zemích Přímé platby na ha v členských zemích EU (2013, Rumunsko a Bulharsko 2016) 600

500

euro/ha

400

300

200

100

0


Principy rozvoje venkova  Multifunkcionalita zemědělství: kromě produkce soukromých statků jde o uznání mimoprodukčních fcí  Integrita – zemědělská výroba je pouze jednou z řady aktivit posilujících ekonomiku venkova – proto podpora alternativních zdrojů příjmu zemědělců i ostatních lidí žijících na venkově  Flexibilita a subsidiarita - decentralizovaný přístup, regiony si samy stanovují a obhajují rozvojové priority  Transparentnost podpor - zjednodušení pravidel a zprůhlednění finančních toků včetně kontroly Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2007-2013 EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 4 osy I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

II.

Zlepšování životního prostředí a krajiny

III.

Kvalita života ve venkovských oblastech a diversifikace hospodářství venkova

IV.

Leader (průřezová osa)


Strukturální koncepce podpory zemědělství + venkova Strategie EU v rozvoji venkova LEADER - Osa 4 Osa 1: Konkurenceschopnost . zemědělství , agrárního a lesnického sektoru

Osa 2: LFA, ochrana přírodních zdrojů + Zlepšování životního prostředí

Osa 3: Diverzifikace aktivit na venkově + Kvalita života ve venkovských oblastech

Jednotný systém programování, řízení a kontroly

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova - EAFRD



PŘÍNOS ZEMĚDĚLSTVÍ (nejen) k rozvoji venkova 



tradiční přístup: výrobní odvětví, postavení v rámci ekonomiky, struktura zemědělských podniků a jejich právní formy, výsledky, úroveň a formy podpory, spektrum činností a jejich vzájemných vztahů… současný přístup: změny v rámci prvovýroby dotýkající se celé škály zemědělských podniků, právní formy, výsledků, úrovně a formy podpory, technologií, spektra činností a jejich vzájemných vztahů  Ekonomická produkční dimenze (komoditní výstupy) a změn v jejich-postavení v interakci s • •  •

Ekonomická mimoprodukční dimenze (nekomoditní) (měnícími –se) podmínkami formování světového agrobyznysu Společensko politická dimenze (měnící se)- ekonomickou situací ve venkovských regionech a růstu aktivit společností Sociologická dimenze na venkově (měnící se) politikou i institucemi … což teprve v komplexu vytváří podmínky pro realizaci

konkrétních přínosů zemědělství v rozvoji daného území Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY ekonomie

užitek

komoditní řetězec

technologie

ekologie

obyvatelstvo krajina

přírodní zdroje

integrální chápání standardů a hodnot


3. FORMOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PO ROCE 2013 • Základní problémy v dnešním zemědělství • Celkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013 • Koncepce nástrojů SZP

• Aktuální řešené problémy v ČR Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Základní problémy v dnešním zemědělství Sdělení Komise – „Budoucnost SZP do roku 2020“

Problémy Hospodářské

• Hospodářské problémy – Dostatek potravin – Stabilita cen – Hospodářská krize

• Problémy v oblasti životního prostředí V oblasti životního prostředí

Regionální

– – – –

Emise skleníkových plynů Degradace půdy Kvalita vody/ovzduší Přírodní stanoviště a biodiverzita

• Územní problematika – Vitalita venkovských oblastí – Rozmanitost v zemědělství EU Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Cenový vývoj v posledních 20 letech Světová banka, nominální ceny 2000 = 100 600 525 450

Hnojiva + 163 %

Energie + 223 %

375 300

Zemědělství + 50 % 225 150 75


2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

0

Podíl primárního sektoru na zaměstnanosti v EU


Riziko změn změnyy klimatu - dopad na zemědělství EU ▲ riziko záplav ▲ teplejší a sušší léta ▲ hladina moří ▲ riziko napadení plodin škůdci a chorobami ▲ výnosy kulturních plodin a pícnin ▼ zdraví a dobré životní podmínky zvířat

▼ dostupnost vody ▲ riziko sucha, období veder ▲ riziko eroze půdy ▼ vegetační období, výnosy sklizní ▼ vhodné plochy pro pěstování plodin

▼ letní dešťové srážky ▲ sněhové bouře, záplavy ▲ délka vegetačního období, výnosnost ▲ vhodná zemědělská půda ▲ riziko napadení škůdci a chorobami

Zdroj: GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, na základě zpráv EEA, JRC a akademických studií členských států


▲ zimní dešťové srážky, záplavy ▼ letní dešťové srážky ▲ riziko sucha, nedostatek vody ▲ ohrožení půdy erozí ▲ výnosy sklizní, rozmanitost plodin

Strategie reformy SZP Problémy

Politické cíle

Cíle reformy

Evropa 2020 Životaschopná produkce potravin

Posílení konkurenceschopnosti

V oblasti životního prostředí

Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a potlačení změn klimatu

Vyšší udržitelnost

Územní

Vyvážený územní rozvoj

Vyšší efektivnost

Hospodářské

Zjednodušení


Hlavní formy a nástroje SZP pro splnění cílů Posílení konkurenceschopnosti

Vyšší udržitelnost


• Nástroje umožňující lépe reagovat na vývoj trhu

• Nová „zelená“ platba v pilíři I (greening)

• Nová koncepce přímých plateb

• Krizová rezerva/Soubor nástrojů pro řízení rizik

• Posílení podmíněnosti v oblasti změny klimatu

• Zlepšení pozice zemědělců v rámci potravinového řetězce

• Priority v oblasti životního prostředí pro rozvoj venkova

• Výzkum, inovace a jejich implementace v praxi, zlepšení zemědělského poradenského systému

• Výzkum, inovace a jejich implementace v praxi, zlepšení zemědělského poradenského systému

Pilíř I

Flexibilita

Pilíř II


• Společný strategický rámec pro fondy EU

• Přerozdělení přímých plateb mezi i v rámci členských zemí • Alokace obálek na rozvoj venkova • Zjednodušení politiky

Nová koncepce přímých plateb Vázaná podpora

Podpora pro přírodní omezení

Podmíněnost

• Zefektivněná – Změna klimatu

• Široké spektrum sektorů • Až 5% nebo 10% obálky přímých plateb dle volby členského státu

• Pro oblasti s přírodními omezeními • Až 5 % obálky pro přímé platby

Podpora pro mladé zemědělce • Do 2% obálky přímých plateb • < 40 let

• Na 5 let • Začínající aktivita

„Zelená“ platba • Diverzifikace plodin • Trvalé travní porosty • Oblast ekologického zájmu

• 30 % obálky pro přímé platby

Základní platba • Národní nebo regionální paušální částka na oprávněný hektar • Regiony a kriteria dle volby členského státu

Podpora pro malé zemědělce • Zjednodušení žádostí a kontrol • Paušální platby, které za určitých podmínek stanoví členský stát

• Zahájení v roce 2014 • Až 10 % obálky pro přímé platby

• Nové nároky v roce 2014 • Definice zemědělské aktivity • Definice aktivního zemědělce


84

Nástroje citlivěji reagující na vývoj trhu Udržitelná spotřeba: projekty „ Ovoce do škol “ a „ Mléko do škol“

Zlepšení funkce dodavatelských řetězců

Posílené financování výzkumu a inovací

• Zvýšení financování • Nová opatření pro spolufinancování z EU

Podpora společných akcí – lepší pozice v potravinářském řetězci • Posílení úlohy: Organizací výrobců, asociací organizací výrobců, meziodvětvových organizací • Jasnější pravidla konkurence • Návaznost na prostředky pro rozvoj venkova (opatření pro zahájení činnosti a spolupráci)

Vztah ke spotřebiteli

Ekonomické a environmentální výzvy

Posílení tržní orientace • Konec některých cílených trvalých podpor • Konec výrobních limitů (cukr)

Posílení záchranné sítě • Výjimečná opatření – vyšší flexibilita a koherence • Veřejné intervenční/soukromé skladování – zjednodušení, větší odezva na krize • Krizová rezerva


Konkurenceschopnost individuálních výrobců

Rozhodující okruhy dotací I. Pilíř • Základní platba – (?? Zastropování) • Ozelenění – 30 % - 7 % agroenvi • Couplované platby na citlivé komodity II. Pilíř • Investiční dotace v rámci PRV • Nárokové dotace v rámci PRV – LFA,AEO • Národní dotace Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Předpokládané krácení výše PP Suma přímých plateb na podnik

% krácení

150 000 – 200 000 €

20

200 000 – 250 000 €

40

250 000 – 300 000 €

70

300 000 € a více

100

Podle propočtů na základě FADN by se v ČR jednalo o krácení přímých plateb maximálně do jednoho procenta z celkové národní obálky přímých plateb. Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Návrhy Evropského Parlamentu • Dobrovolné ozelenění • Postupný nárůst z 3 na 7 % • Budou se zahrnovat víceleté pícniny a luskoviny • Nevyčerpané ozelenění zůstane v členské zemi • Platby spojené s produkcí = 15 % • Seznam citlivých komodit si určí členská země


Závěry Rady EU • Rámcová pravidla potvrzena – zahájen trialog • Couplované platby 12 % (rozšíření neřešeno) • Plochy mimo produkci = 5 %, započtení víceletých pícnin a luskovin • Prodloužení kvót na cukr do 2017 – EP do 2020 • Prodloužení možnosti SAPS až do roku 2020 • Přípěvek/platba do centrálního fondu na řešení krizí Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Závěry Rady EU • • • •

Schválený Víceletý finanční rámec Dobrovolné zastropování Potvrzení pozitivních změn v ozelenění Možnost převodu 15 % prostředků mezi Pilíři


Vývoj ve strategii SZP v období 1980-2020 na bázi struktury výdajů (současné ceny)

70

EU-10

EU-15

EU-12

EU-25

EU-27

60

40

30

20

10

0

1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

v mld. € - současné ceny

50

Exportní subvence

Ostatní tržní opatření

Platby spojené s produkcí

Výdaje spojené s trhem

Přímé platby

Rozvoj venkova


Platby oddělené od produkce

Aktuální stav – trialog Pozice EK:

Pozice Rady:

• Vícevrstevná struktura PP • 1 varianta pro poskytnutí PP PN v celé EU od počátku období (2015) • 2019 hodnota PN v regionu je shodná • Čl. 22 (nepřístupný pro NČS) • Čl. 38 – NČS max. 10 %

• Vícevrstevná

Pozice EP:

• Vícevrstevná struktura PP struktura PP • 3 varianty pro • 2 varianty pro poskytnutí PP poskytnutí PP (PN od 2015; SAPS/PN (PN od 2015; SAPS (až (od 2018; SAPS (až do do 2020, případně 2020 – případně kdykoliv přejít na PN) kdykoliv přejít na PN) • Čl. 22 (přístupný pro • Čl.22(nepřístupný pro NČS + rozšíření NČS ve všech možností pro SČS) variantách) • Čl. 38 – všechny ČS • Čl. 38 – NČS max. 15 % max. 12 % Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Platby spojené s produkcí • Pokračování stávajícího článku č 68 nařízení rady č. 73/2009. V letech 2010 a 2011 využila ČR článek č. 68 pro podporu dojnic, v letech 2012 a 2013 na podporu dojnic, masných krav, chovu ovcí a koz, pěstování škrobárenských brambor a pěstování chmele. • Nepůjde o paušální platbu, ale o podporu pro specifická odvětví „citlivé komodity“, které jsou významné z hlediska ekonomického nebo sociálního. Platba má sloužit k zachování/rozvoji stávající úrovně produkce.


Varianty cílení podpor na citlivé sektory PN od 2015 12 % vázaná podpora Čl. 22 PN od 2018 12 % vázaná podpora přechodná národní podpora (2015-2017) 20% oddělená národní podpora do roku 2017 (využitelné pro: cukrovku, rajčata, dojnice, ovce, kozy)

Od roku 2018 – odlišení a la čl. 22 SAPS do 2020 12 % vázaná podpora přechodná národní podpora (2015-2020) Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Zaměření podpory - LFA • Kompenzovat nižší konkurenceschopnost podniků v LFA oblastech • Podpořit trvale udržitelné hospodaření v LFA oblastech a bránit opouštění půdy • Podpořit využívání půdy v LFA pro chov skotu

• Přispět k udržení pracovních příležitostí na venkově Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Zaměření podpory AEO Půda - snížení rizika eroze půdy, cíleno do erozně ohrožených oblastí (500 tis. ha)

Voda - zlepšení kvality vod, retence vody v krajině cíleno do OPVZ, oblasti zranitelné dusíkem a zrychleným odtokem (600 tis. ha)

Biodiverzita –

zastavení poklesu počtu druhů a ochrana cenných stanovišť

cíleno do chráněných oblastí - Zvláště chráněná území (NP a CHKO) a oblasti s vysokou přírodní hodnotou (HNV), celkem 450 tis. ha část opatření celoplošné (základní titul OTP, Biopásy) Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Očekávané přínosy budoucí SZP Ekonomické

Sociální

Environmentální

Tržní orientace

Stabilita příjmů farmy

Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP

Konkurenceschopnost

Životaschopnost venkova

Biodiversita

Rozpočtové náklady

Zaměstnanost

Očekávání z hlediska ŽP

Efektivnost transferu financí

Distribuce plateb

Voda

Administrativní zátěž

Zjednodušení

Ostatní

Náklady zemědělců

Implementační pravidla

Kompatibilita s požadavky WTO

Náklady veřejné správy

Lepší cílení podpor

Koherence s cíli ostatních politik


Současné návrhy obálek pro ČR Schválený rozpočet Radou EU • Přímé platby = 875 mil euro / rok • To je cca 250 euro / ha • Při kurzu 24,7 = 6.100 Kč / ha • SAPS 2006 = cca 2.000 Kč / ha • SAPS 2011 = cca 4.700 Kč / ha • SAPS 2012 = cca 5.400 Kč / ha Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Program rozvoje venkova - obálka pro ČR • Z EU /EAFRD na 7 let v současném období = 2,8 mld. euro • Návrh Rady = 2,45 mld. euro • EP navrhl = 3,0 mld. euro = + 8 % • ČR v Radě - převod dalších 300 mil. na kohezi = 2,13 mld. euro = -24 % • Celkově v PRV(2007-13) = 13 mld. Kč • Návrh obálka v PRV (2014 – 2020) = 10 mld. Kč


Rozvoj venkova v novém rámci Společný strategický rámec (SSR) – zahrnuje EAFRD, ERDF, ESF, Kohezní fond a EMFF, odráží EU2020 pomocí společných tématických cílů, které jsou dosaženy klíčovými akcemi pro každý fond

Smlouvy o partnerství – národní dokument popisující zamýšlené využití fondů se zaměřením na cíle EU 2020

Priority

Politika rozvoje venkova: EAFRD Podpora výzkumu inovací výměny znalostí

Ostatní SSR fondy (ERDF, ESF, Kohezní fond, EMFF) Podpora

konkurenceschopnosti všech typů zemědělství a životaschopnosti farem

Podpora organizacím potrav. řetězce a řízení rizik v zemědělství

Obnovení, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví

Podpora využití zdrojů nízkouhlíkové ekonomiky odolné změnám klimatu v zemědělství, potravinářství a lesnictví

Programy rozvoje venkova Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Podpora sociálního zařazení, snížení chudoby a ekonomický rozvoj venkova

Aktuální řešené problémy v ČR • Přesun až 15 % z prvního do druhého pilíře (vliv nejen na základní sazbu ) • Základní sazba bez přesunu = cca 3,6 tis. Kč / ha, základní sazba s přesunem 15 % = cca 2,7 tis. Kč / ha • Platba na ozelenění = 75 euro = 1,9 tis. Kč / ha • Couplované platby 12 % = 2,7 mld. Kč • Couplované platby 15 % = 3,3 mld. Kč Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Aktuální problémy řešené v ČR • Rozdělení podpory citlivých komodit (dojnice, masné krávy, ovce a kozy, škrobárenské brambor, chmel, ovoce a zelenina

• Platba na cukrovku (čl 22 ?) • Kdy přechod ze SAPS na platební nárok • Rozdělení finančních prostředků v rámci PRV (10 mld. Kč / rok ) do dva okruhy priorit: investiční dotace x nárokové podpory (LFA, AEO, EZ ) Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Kriteria a možnosti volby ve strategii podniku prosazení

Získání podílu na přidané hodnotě v komoditním řetězci

značky

Konkurenceschopnost podniku inovace, výhody z rozsahu

nezemědělské činnosti

Čistý příjem ze zemědělské činnosti Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Strategie SZP 2020 v komplexu Posílení konkurenceschopnosti

Inovace, zvýšení znalostí, efektivnost vkladů, řízení rizik, spolupráce v řetězcích a sítích agrobyznysu

Vyšší trvalá udržitelnost

„Zelená“ platba (greening), posílení podmíněnosti (cross compliance), efektivnost zdrojů, výzkum a inovace


Zlepšené zacílení, efektivnost zdrojů, redistribuce, společný strategický rámec, zjednodušení


Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc

Recommend Documents