Analýza důchodové reformy v roce 2013

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza důchodové reformy v roce 2013 Diplomová práce

Autor:

Bc. Josef Zelenka Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alois Rous, CSc.

Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Plzni dne 28. 4. 2013

Bc. Josef Zelenka

Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Aloisovi Rousovi, CSc. za odborné vedení práce a za cenné připomínky a rady při jejím zpracovávání. Zároveň chci poděkovat vedení společnosti Allianz pojišťovna, a.s. a příslušným pracovníkům za poskytnutí podkladů vyuţitých v diplomové práci.

Anotace Cílem diplomové práce je analyzovat důchodovou reformu v ČR v roce 2013 a popsat zapojení Allianz pojišťovny v této reformě. Téma diplomové práce jsem si zvolil z důvodu mého dvacetiletého působení na pojistném trhu a mého osobního zapojení do distribuce produktů, které s důchodovou reformou souvisí. V diplomové práci popisuji stav důchodového zabezpečení před 1. 1. 2013, důvody důchodové reformy a změny v důchodovém zabezpečení, které s ní souvisejí. Po srovnání podmínek penzijních společností popisuji a analyzuji zapojení Allianz do důchodové reformy. V předposlední kapitole a samotném závěru uvádím výsledky kvantitativní analýzy důchodové reformy v roce 2013 a moţnosti dalšího vývoje v této oblasti. Klíčová slova: důchodová reforma, důchodové spoření, důchodové penzijní spoření, analýza, Allianz, fondy, Annotation: The goal of this diploma work is to analyze the pension reform in the Czech Republic in the year 2013 and describe the involvement of Allianz insurance company in that reform. I have choosen the topic of this diploma work based on may 20 yers long working experience in the insurance market and my personal involvement in the distribution of products related to the pension reform. In my diploma work I describe the state of retirement welfare prior to 1. 1. 2013, the reasons of the pension reform and changes in the retirement welfare that are related to the reform. After the comparison of the conditions of the companies offering the retirement saving I describe and analyze the involvement of Allianz in the pension reform. In the nextto-last and last chapters I state the results of the quantitative analysis in the year 2013 and possibilities of further development in this area. Key words: pension reform, retirement saving, retirement pension saving, analysis, Allianz, funds,

Obsah Úvod........................................................................................................................................................ 7 Metodologie práce ................................................................................................................................. 9 1

Důvody důchodové reformy a důchodové zabezpečení do 31. 12. 2012 ..................................10 1.1

1.1.1

Státní průběžně financovaný systém (1. pilíř) ............................................................... 10

1.1.2

Penzijní připojištění se státním příspěvkem .................................................................. 15

1.1.3

Daňové výhody ............................................................................................................. 21

1.2

2

3

4

Důchodové zabezpečení v ČR do 31. 12. 2012 ..................................................................... 10

Důvody důchodové reformy.................................................................................................. 22

1.2.1

Nepříznivý demografický vývoj .................................................................................... 23

1.2.2

Deficit státního důchodového pilíře (1. pilíř) ................................................................ 24

1.2.3

Sniţování náhradového poměru .................................................................................... 25

1.2.4

Nízké zabezpečení na stáří z vlastních úspor ................................................................ 26

Změny v důchodovém zabezpečení po 1. 1. 2013.......................................................................28 2.1

Státní průběţně financovaný důchodový systém .................................................................. 30

2.2

Vznik penzijních společností ................................................................................................ 30

2.3

Důchodové spoření ................................................................................................................ 37

2.4

Doplňkové penzijní spoření .................................................................................................. 40

2.5

Daňové výhody ..................................................................................................................... 41

2.6

Předdůchody z DPS ............................................................................................................... 42

Porovnání penzijních společností ................................................................................................44 3.1

Porovnání z pohledu poplatků a akcí pro klienty .................................................................. 44

3.2

Porovnání z pohledu investičních strategií správců investičního portfolia ........................... 45

3.3

Porovnání z pohledu distribučních cest při prodeji důchodového spoření ............................ 46

Zapojení pojišťovny Allianz do důchodové reformy ................................................................48 4.1

Výchozí situace Allianz ........................................................................................................ 48

4.2

Rozhodnutí Allianz o vstupu do důchodové reformy............................................................ 49 5

4.2.1

Rozhodnutí o zaloţení PS a vstupu do důchodové reformy .......................................... 50

4.2.2

Transformace ................................................................................................................. 52

4.2.3

Povolení a zaloţení důchodových a účastnických fondů .............................................. 53

4.2.4

Distribuce ...................................................................................................................... 56

4.2.4.1 4.2.5

Výsledky prodeje důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření ................ 66

4.2.6

Komunikace .................................................................................................................. 71

4.2.7

Provozní nastavení ........................................................................................................ 75

4.3 5

Koncept distribučního modelu .................................................................................. 57

Shrnutí ................................................................................................................................... 75

Kvantitativní analýza důchodové reformy 2013 ........................................................................78 5.1

Transformované fondy .......................................................................................................... 79

5.2

Účastnické fondy ................................................................................................................... 81

5.3

Důchodové fondy .................................................................................................................. 82

5.4

Účastníci s příspěvkem zaměstnavatele v TF a ÚF ............................................................... 84

5.5

Předdůchody .......................................................................................................................... 84

5.6

Daňové výhody ..................................................................................................................... 87

Závěr......................................................................................................................................................89 Seznam pouţité literatury ....................................................................................................................93 Seznam pouţitých tabulek ...................................................................................................................96 Seznam pouţitých grafů.......................................................................................................................97 Seznam pouţitých obrázků ..................................................................................................................98 Seznam příloh .......................................................................................................................................99 Příloha č. 1 ..........................................................................................................................................100 Orientační výpočet starobního důchodu dle kalkulačky MPSV ....................................................100 Příloha č.2 ...........................................................................................................................................101 Seznam pouţitých zkratek .................................................................................................................101

6

Úvod V roce 2013 byla zahájena v České republice dlouho očekávaná fáze důchodové reformy, jejíţ legislativní počátky se datují k roku 2011, kdy byly přijaty parlamentem České republiky zákony č. 426/2011 Sb., 427/2011 Sb., 428/2011 Sb. a 220/2011 Sb. Hlavním dopadem těchto zákonů bylo zavedení nového druhu spoření na důchod s názvem důchodové spoření a změna současného penzijního připojištění v nový produkt s názvem doplňkové penzijní připojištění. Pojem důchodová reforma je v této diplomové práci chápán jako pojem, který se týká reformy starobních důchodů, tedy reformy systému zabezpečení na stáří. Důvodem pro přijetí těchto zákonů byla a je nutnost upravit současný penzijní systém tak, aby byl dlouhodobě udrţitelný a sociálně únosný. Jiţ dnes je jasné, ţe pouze systém průběţného financování penzí (PAYG - pay as you go), doplněný o penzijní připojištění, není optimální, a stárnutí populace, které nám prezentují různé demografické ukazatele, bude tento systém nadále zhoršovat. Hlavním problémem penzijního systému je nárůst velikosti skupiny lidí v důchodovém věku a proti tomu pokles počtu osob ve věku produktivním, kteří přispívají do důchodového systému. Tento stav je způsoben čím dál menší porodností a zároveň díky ţivotním podmínkám i posunem průměrného věku doţití. Podobný problém řeší v různé míře i okolní státy a je jedním z nejpalčivějších problémů současné společnosti. Výše uvedené zákony byly přijaty na základě zpracovaných analýz a prognóz od odborníků a zároveň přijetím politických kompromisů na české politické scéně. Jak ovlivnily stávající českou populaci, která stále na okamţik odchodu do důchodu a výši příjmu v důchodovém věku nemyslí, tedy jak lidé vyuţili nabídky v souvislosti s důchodovou reformou, je uvedeno v jedné z analýz v této práci. Přijetí zákonů neovlivnilo pouze občany, ale také výrazně zasáhlo i komerční společnosti na trhu penzijního připojištění, které na přijetí těchto zákonů musely reagovat a přizpůsobit se novým podmínkám. Zároveň se otevřel nový trh s produktem důchodového spoření, na který vstoupilo k 1. 1. 2013 šest penzijních společností s cílem získat co nejvyšší trţní podíl a posílit své postavení na trhu. Jedna ze společností, které do důchodové reformy vstoupily s cílem poskytnout svému klientovi komplexní zajištění na důchod byla i Allianz penzijní společnost, a.s.

7

Cílem této diplomové práce je analyzovat východiska a výsledky důchodové reformy za rok 2013, popsat změny, které důchodová reforma přinesla, a zanalyzovat činnost Allianz penzijní společnosti k 31. 12. 2013. Ve své práci se budu opírat o zjištění na základě mé dosavadní praxe v Allianz pojišťovně, a.s., poznatky ekonomů a pracovníků působících na trhu, odborníků publikujících své články v časopisech a na portálech souvisejících s financemi.

8

Metodologie práce Tato diplomová práce se zabývá důchodovou reformou v České republice, jejími příčinami, charakteristikami, průběhem a výsledky. Podstatná část práce je věnována Allianz penzijní společnosti. Základními metodami zpracování, pouţitými v diplomové práci, jsou Deskripce, Analýza, Komparace, Prognóza a Syntéza. Tyto metody zpracování jsem si vybral s ohledem na téma diplomové práce. Zvolené metody dle mého názoru odpovídají velkému záběru zpracovávané tématiky. V kapitolách, které se zabývají důvody důchodové reformy a změnami v důchodovém zabezpečení po 1. 1. 2013 jsou pouţity metody DESKRIPCE a ANALÝZA. Ve třetí kapitole, zaměřené na porovnání penzijních společností převaţuje metoda KOMPARACE. Čtvrtá kapitola, pojednávající o zapojení Allianz do důchodové reformy byla zpracována metodami DESKRIPCE, ANALÝZY a KOMPARACE. V páté kapitole, obsahující kvantitativní analýzu důchodové reformy, byly pouţity metody ANALÝZA a KOMPARACE. V závěru práce se prolínají metody SYNTÉZA a PROGNÓZA.

9

1 Důvody důchodové reformy a důchodové zabezpečení do 31. 12. 2012 1.1 Důchodové zabezpečení v ČR do 31. 12. 2012 Důchodové zabezpečení občanů při odchodu do starobního důchodu je součástí tzv. důchodového systému, který má za úkol zabezpečit příjem občanů v případě, ţe nastanou sociální situace spojené se stářím, invaliditou, ovdověním a osiřením. Na základě vzniku těchto situaci vyplácí stát tyto typy důchodů: a) starobní, b) invalidní, c) vdovský, vdovecký a d) sirotčí. V dalším textu se budu zabývat systémem zabezpečení na stáří, v tomto případě tedy výplatou starobního důchodu. V tomto pojetí se spíše setkáváme s názvem penzijní systém. Do konce roku 2012 byl systém důchodového zabezpečení v ČR postaven na státním systému, tedy na tzv. 1. pilíři (státní pilíř), který je povinný a na dobrovolném individuálním penzijním připojištění. Základním smyslem kombinace obou těchto nástrojů je zabezpečení příjmů při odchodu do důchodu. Motivaci soukromého spoření na důchod doplňuje nástroj daňových výhod pro ţivotní pojištění a penzijní připojištění. Daňové výhody se týkají jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Jejich čerpání je striktně dáno zákonem a pro jeho vyuţití je potřebné, aby uzavřené smlouvy obsahovaly předepsané parametry.

1.1.1 Státní průběžně financovaný systém (1. pilíř) Státní průběţně financovaný systém je solidární systém, kde příspěvky, které do systému přicházejí od ekonomicky aktivních obyvatel, jsou průběţně pouţívány na výplatu důchodů obyvatelům v důchodovém věku. Průběţné financování a solidarita jsou jedny ze základních charakteristik tohoto systému. Solidarita je zahrnuta ve formě přesunu odvodů sociálního pojištění ekonomicky aktivních občanů současným důchodcům. Předpokladem je, ţe důchod současným zaměstnancům budou platit jejich děti v době ekonomicky aktivního ţivota. Objem vybraných prostředků na starobní důchody v tomto roce je pouţit na výplatu starobních důchodů stávajícího počtu penzistů. Nedochází zde k ţádnému vytváření rezerv na důchody pracujících občanů v budoucnosti. Výše vyplácených důchodů z tohoto pilíře není tedy příliš závislá na objemu vybraných příspěvků, které ekonomicky aktivní občan během svého ţivota odvede.

10

Hlavním právním předpisem, který se týká důchodového pojištění a tím i systému starobních důchodů, je zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996 a bylo k němu vydáno jiţ několik novel. S tímto zákonem úzce souvisí zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti. Tento zákon nabyl svoji účinnost 1. ledna 1993. Zákonem č. 589/1992 Sb. se řídí realizační procesy prvního pilíře jako je rozhodné období, sazby pojistného, výpočet vyměřovacího základu a další. Do systému fungování prvního pilíře patří všichni zaměstnanci, kteří vystupují jako plátci pojistného neboli poplatníci, a důchodci, kteří přijímají důchodové dávky, tedy příjemci. Je důleţité rozlišit pojmy jako je plátce a poplatník. Plátce je fyzická nebo právnická osoba, která pojistné placené dle zákona poplatníkem odvádí subjektu určenému k výběru tohoto pojistného. V oblasti pojistného na sociální zabezpečení platí, ţe většina subjektů, kteří jsou poplatníky, jsou zároveň i plátci pojistného. Pojistné, které je povinen platit zaměstnanec, za něj odvádí jeho zaměstnavatel, a pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel, odvádí tento zaměstnavatel sám za sebe. Pojistné, které je povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, odvádí za sebe ona sama a sama za sebe platí i osoba, která je dobrovolně účastná důchodového pojištění. Na důchodové pojištění odvádí zaměstnavatel 21,5 a zaměstnanec 6,5% z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného na důchodové pojištění je u zaměstnance úhrn jeho příjmů od zaměstnavatele, které podléhají dani z příjmu fyzických osob v ČR. U zaměstnavatele je vyměřovacím základem suma, která odpovídá součtu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. U osoby samostatně výdělečně činné to je částka, kterou si určí, která ale nesmí být niţší neţ 50% daňového základu, tedy rozdílu mezi příjmem z podnikání a výdaji vynaloţenými na jejich dosaţení, udrţení a zajištění.

11

Výpočet starobního důchodu probíhá následovně: Důchod se skládá ze dvou sloţek: -

základní výměry, která je stanovena pevnou částkou a nyní činí 2 340 Kč1

-

procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění

Procentní sazba je stanovena v závislosti na počtu let pojištění (1,5% za kaţdý rok). Výpočtový základ je vypočten redukcí osobního vyměřovacího základu. Osobní vyměřovací základ je měsíčním průměrem úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Pro přepočet osobního vyměřovacího základu na výpočtový základ jsou stanoveny redukční hranice. Ty jsou odvozeny z průměrné mzdy. Pro výpočet důchodu v roce 2014 jsou redukční hranice stanoveny takto: Tabulka č. 1

Redukční hranice pro výpočet důchodu

Pásmo osobního vyměřovacího základu

Zápočet osobního vyměřovacího základu

Do 11 415 Kč

Zápočet plně

Nad 11 415 Kč do 30 093 Kč

Zápočet 26%

Nad 30 093 Kč do 103 768 Kč

Zápočet 22%

Nad 103 768 Kč

Zápočet 3%

Zdroj: data - MPSV, vytvořil autor V příloze č. 1 uvádím pro názornost modelový příklad orientačního výpočtu starobního důchodu dle kalkulačky MPSV.

1

PLÁTCI POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. Sagit.cz [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=sz_264.htm

12

Z níţe uvedeného je patrné, ţe stanovením redukčních hranic je dosaţeno principu solidarity. Sníţení příjmů po odchodu do důchodu je výrazné především u vyšších příjmových skupin Tabulka č. 2

Porovnání mzdy a důchodu

Průměrná hrubá mzda

Čistá mzda

Měsíční důchod

Pokles příjmu

8 500 Kč

7 564 Kč

7 625 Kč

-0,8 %

12 000 Kč

10 338 Kč

9 405 Kč

9,0 %

15 000 Kč

12 405 Kč

9 934 Kč

19,9 %

18 000 Kč

14 472 Kč

10 463 Kč

27,7 %

23 000 Kč

17 917 Kč

11 345 Kč

36,7 %

28 000 Kč

21 362 Kč

12 227 Kč

42,8 %

36 000 Kč

26 874 Kč

13 122 Kč

51,2 %

48 000 Kč

35 142 Kč

14 331 Kč

59,2 %

60 000 Kč

43 410 Kč

15 541 Kč

64,2 %

100 000 Kč

70 970 Kč

19 573 Kč

72,4 %

Zdroj : www.duchodovareforma.cz/nezarazene/jak-se-snizuji-prijmy-s-odchodem-doduchodu/

Míru přerozdělování v oblasti důchodů lze kvantifikovat Ginino koeficientem. Nabývá hodnot od 0% do 100%. 0% znamená dokonalou rovnost příjmů (všichni mají stejně). 100% znamená absolutní nerovnost (jeden bere vše). Z grafu vyplývá, ţe Česká republika patří k nejsolidárnějším státům OECD. Hodnota koeficientu je 9,1%, průměr OECD 18%.

13

Graf č. 1 Giniho koeficient v zemích OECD

Zdroj: Český důchodový systém. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2014-0418]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf Hlavním cílem prvního pilíře je zajistit důchod pro všechny, kteří pracovali a současně platili daně a pojištění a zamezit tak situacím, kdy se člověk při odchodu do důchodu můţe ocitnout v tíţivé sociální situaci, způsobené nedostatkem finančních prostředků. Jak jsem jiţ zmiňoval, tento systém je velmi solidární, protoţe tolik nezohledňuje rozdíly v příjmech občanů za dobu jejich ekonomicky aktivního ţivota. Celý systém je nastaven tak, ţe mezi výší vyplácených důchodů nejsou velké rozdíly i přesto, ţe rozdíly v příjmech byly veliké. První pilíř nám říká, ţe ve stáří budeme mít zajištěný určitý příjem od státu, ale jiţ dnes je zřejmé, ţe výše důchodového příjmu bude stačit maximálně na pokrytí základních ţivotních potřeb. Hlavní výhodou tohoto systému je zabezpečení všech lidí ve stáří v podobě důchodové dávky od státu. Hlavní nevýhodou je závislost na demografickém vývoji obyvatelstva, který se neustále zhoršuje. Z výše uvedeného vyplývá, ţe 1. pilíř je naprosto dominantním zdrojem příjmů důchodců v České republice. Vlivem demografických změn vyţaduje tento systém průběţné korektury na příjmové i výdajové straně. Systém průběţného financování je silně solidární, i ve srovnání se státy OECD. Zejména u středních a vyšších příjmových skupin je pro zachování rozumné ţivotní úrovně doplnit 1. pilíř jinými zdroji. 14

1.1.2 Penzijní připojištění se státním příspěvkem Penzijní připojištění se státním příspěvkem tvořilo do konce roku 2012 tzv. 3. pilíř důchodového systému. Zavedením penzijního připojištění se státním příspěvkem (dále jen penzijní připojištění) stimuloval stát občany ke spoření na důchod, aby si i občan sám vytvářel finanční rezervu na období ţivota, kdy nebude ekonomicky aktivní a nespoléhal se pouze na starobní důchod zajištěný státem. Jedná se o individuální spoření fyzické osoby na stáří s vyuţitím státních příspěvků ke svým platbám. Státní příspěvky jsou připisovány čtvrtletně a jejich výše byla do konce roku 2012 aţ 1 800 Kč ročně. Penzijní připojištění je dobrovolné a kaţdý občan, který splňuje podmínky pro vstup, můţe či nemusí tento doplňkový důchodový produkt vyuţít. Pokud klient spořil nad 500 Kč měsíčně, mohl získat i tzv. daňovou výhodu (od 1. 1. 2013 pak došlo k úpravě limitů – viz dále kapitola 2.5). Daňovou výhodu můţe vyuţít i zaměstnavatel, který přispívá svému zaměstnanci na penzijní připojištění. Podle výsledků z hlediska počtu osob, které vstoupily do systému penzijního připojištění, lze usuzovat, ţe občanům není lhostejné, jakými finančními částkami budou v důchodu disponovat. Ale pozor, toto zdání klame, neboť z hlediska průměrné ukládané poloţky to uţ tak dobré není. Systém vznikl jiţ v roce 1994 na základě přijetí zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. I penzijní připojištění prošlo řadou změn od svého vzniku aţ do konce roku 2012. Od 1.1.2013 bylo penzijní připojištění doplněno novým produktem doplňkového penzijního spoření s novými pravidly (penzijní připojištění se po 1.1.2013 jiţ nemůţe uzavírat, existující smlouvy penzijního připojištění ale zůstávají v platnosti v rámci tzv. transformovaných fondů – dále viz kapitola 2.2.). Popis produktu penzijního připojištění Smyslem tohoto produktu je zájem státu na zapojení co nejvíce občanů, aby si spořili na stáří a měli peněţní rezervy při odchodu do důchodu, kdy jediným příjmem bude nízký starobní důchod. Produkt penzijního připojištění si mohl do 30. 11. 2012 uzavřít člověk, který dosáhl věku 18 let, měl pobyt na území ČR nebo bydliště na území jiného členského státu EU, pokud si přispíval do systému důchodového či zdravotního pojištění, nebo pobíral důchod z českého 15

důchodového pojištění. To, co činilo a činí penzijní připojištění (resp. dnes i doplňkové penzijní spoření) atraktivní pro jeho účastníky, jsou státní příspěvky. Jedná se o finanční částky, které stát připisuje k příspěvkům klienta. Výše těchto příspěvků je závislá na příspěvku účastníka. Jejich hodnota byla v minulosti z důvodu zatraktivnění penzijního připojištění a také z důvodu reakce na makroekonomické prostředí jednou měněna. Jak vypadala jejich výše od roku 1994 do roku 1999 a od roku 2000 do roku 2012 ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 3

Státní příspěvek u penzijního připojištění Státní příspěvek

Státní příspěvek

1994 - 1999

2000 - 2012

100,- Kč

40,- Kč

50,- Kč

200,- Kč

72,- Kč

90,- Kč

300,- Kč

96,- Kč

120,- Kč

400,- Kč

112,- Kč

140,- Kč

500,- Kč

120,- Kč

150,- Kč

600,- Kč

120,- Kč

150,- Kč

700,- Kč

120,- Kč

150,- Kč

800,- Kč

120,- Kč

150,- Kč

900,- Kč

120,- Kč

150,- Kč

120,- Kč 1000,- Kč Zdroj:http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/80

150,- Kč

Měsíční příspěvek klienta

Jak je vidět z tabulky, do konce roku 2012 byl minimální příspěvek účastníka pro získání státního příspěvku 100 Kč a maximální příspěvek pro získání státního příspěvku byl ve výši 500 Kč. Účastník penzijního připojištění samozřejmě mohl do penzijního fondu ukládat vyšší úloţku neţ 500 Kč, ale nad tuto částku jiţ nezískával státní příspěvek. Mohl však získat tzv. daňovou výhodu. Daňovou výhodou se rozumí sníţení základu pro výpočet daně dle zákona o daních z příjmu. Klient penzijních fondů tak mohl získat daňovou výhodu maximálně ve výši 12 000 Kč ročně z částky nad 6 000 Kč za rok, maximálně však 12 000 Kč. Finanční prostředky ukládané nad částku 18 000 Kč za rok jsou jiţ pouze zhodnocovány (stejně jako ostatní prostředky) podle připisovaného procenta zhodnocení penzijního fondu klientům. Jaká byla výše zhodnocení u jednotlivých penzijních fondů za uplynulých 6 let ukazuje následující tabulka 16

Tabulka č. 4

Zhodnocení penzijních fondů

Název penzijního fondu

2007

2008

2009

2010

2011

2012

AEGON Penzijní fond, a.s.

4,5

3,50

2,1

2,11

1,6

2,21

Allianz penzijní fond, a.s.

3,0

3,00

3,10

3,0

2,69

1,85

AXA penzijní fond, a.s.

2,2

0,00

2

1,47

1,47

1,23

ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s.

2,4

0,05

1,37

1,49

1,71

1,84

Generali penzijní fond, a.s.

4,1

2,00

2,4

2,1

0,3

1,2

ING Penzijní fond, a.s.

2,5

0,04

0,1

2,1

2,1

1,75

Penzijní fond České pojišťovny, a.s.

2,4

0,20

1,2

2,0

1,5

2,2

Penzijní fond České spořitelny, a.s.

3,1

0,40

1,28

2,34

2,07

1,63

Penzijní fond Komerční banky, a.s.

2,3

0,58

0,24

2,23

2,0

1,58

Zdroj: data - Asociace penzijních fondů, vytvořil autor Následující graf pak ukazuje průměrné zhodnocení za toto šestileté období. Graf č. 2 Průměrné zhodnocení penzijních fondů 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0

0,5 0,0 AEGON Allianz AXA Penzijní penzijní penzijní fond, a.s. fond, a.s. fond, a.s.

ČSOB Generali ING Penzijní Penzijní Penzijní Penzijní penzijní Penzijní fond České fond České fond fond fond, a.s. fond, a.s. pojišťovny, spořitelny, Komerční Stabilita, a.s. a.s. banky, a.s. a.s.

Zdroj: data - Asociace penzijních fondů, vytvořil autor Klient si penzijní připojištění sjednává z důvodu nároku na výplatu dávek, které jsou

17

Obrázek č. 1

Dávky penzijního připojištění

DÁVKY Jednorázové vyrovnání

Penze

Odbytné

starobní invalidní výsluhová pozůstalostní Zdroj: Zákon o penzijním připojištění, vytvořil autor Nejdůleţitější je nárok na výplatu starobní penze, který můţe být nahrazen tzv. jednorázovým vyrovnáním. Starobní penze se sjednává povinně a je podmíněna splněním pojištěné doby v délce min. 5 let a současně dosaţením věku 60 let. Dalšími nárokovými penzemi jsou penze pozůstalostní, invalidní a výsluhová, které si klient sjednává dobrovolně. Pro čerpání invalidní penze musí být klientovi přiznán invalidní důchod z důchodového pojištění pro invaliditu 3. stupně a současně musí být splněna pojištěná doba min. 3 roky. Výsluhová penze můţe být vyplacena jiţ po 180 měsících spoření (15 let). Výplatu tvoří 50% prostředků na penzijním účtu. Pro mladší ročníky tedy nenaplňuje podstatu spoření na penzi (dvacetiletý člověk si ji můţe vybrat jiţ v 35 letech) Pozůstalostní penzi sjednává účastník penzijního připojištění pro případ jeho úmrtí a vyuţití naspořených finančních prostředků včetně státních příspěvků jím určenou osobou (tzv. oprávněná osoba). Pro výplatu této dávky je nutné, aby pojištěná doba byla minimálně 3 roky. Pro výplatu jednorázového vyrovnání je základní podmínkou splnění nároku na penzi z penzijního připojištění a dosavadní nezahájení výplaty této penze. Při výplatě odbytného dochází k čerpání naspořených finančních prostředků bez připsaných státních příspěvků. K nároku na odbytné dochází zejména při výpovědi smlouvy o penzijním

18

připojištění účastníkem a při situacích, kdy klient zemře a ještě nebyly splněny podmínky pro výplatu pozůstalostní penze. Česká republika měla k 31. 12. 2012 celkem 10 516 125 obyvatel2 a z tohoto počtu mělo sjednáno penzijní připojištění celkem 5 150 415 osob. Prostředky evidované ve prospěch účastníků dosáhly 246,594 miliardy Kč. Průměrný měsíční příspěvek měl hodnotu 465 Kč. Počet účastníků s příspěvkem zaměstnavatele se zastavil na čísle 992 953 zaměstnanců a průměrná výše příspěvku od zaměstnavatele činila 700 Kč. 3 Ke konci roku 2012 působilo na českém trhu celkem 9 penzijních fondů. Připravované a silně mediálně prezentované změny se projevily výrazným zvýšením počtu účastníků ve srovnání s minulými roky. Důvodem byla absence garance „černé nuly“ z pohledu výnosů připisovaných účastníkům a zrušení výsluhové penze v nových účastnických fondech DPS. Právě tak skutečnost, ţe nový systém měl umoţnit případný bezplatný převod do účastnických fondů, napomohla „předzásobení“ celého systému – klienti vstupující do systému v průběhu roku 2012 si zajistili „staré“ podmínky, přičemţ ale nijak nebyly omezeny jejich budoucí moţnosti v rámci systému nového. Počet účastníků penzijního připojištění se zvýšil o 569 121, coţ je o 12.5% více ve srovnání s koncem roku 2011 a překročil hranici 5 mil. osob. Rok 2012 se vymyká klesajícímu trendu nárůstu počtu účastníků z minulých let. Tabulka č. 5

Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění 2008

Počet účastníků Přírůstek

2009

2010

2011

2012

4 207 236

4 394 522

4 527 774

4 565 741

5 134 862

270 879

187 286

133 252

37 967

569 121

4,5

3,0

0,8

12,5

6,9 Přírůstek (%) Zdroj: data - MF ČR, vytvořil autor

2

Demografická ročenka České republiky. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4019-13 3

Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2012. Asociace penzijních společností ČR [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatelepenzijnich-fondu-apf-cr-za-rok-2012.html

19

V roce 2012 bylo sjednáno 1 128 020 nových smluv penzijního připojištění. Z toho vyplývá, ţe velký počet účastníků změnil svůj penzijní fond V následující tabulce uvádím změny v počtu účastníků jednotlivých penzijních fondů. Tabulka č. 6

Změny v počtu účastníků v penzijních fondech v roce 2012

Počet účastníků

k 31.12.2011

AEGON PF

114 521

k 31.12.2012 101 387

Allianz PF

212 156

486 445

274 289

229%

AXA PF

472 169

438 430

-33 739

93%

ČSOB PF Stabilita

721 634

732 428

10 794

101%

Generali PF

62 087

76 399

14 312

123%

ING PF

408 312

405 393

-2 919

99%

PF České pojišťovny

1 162 495

1 280 079

117 584

110%

PF České spořitelny

938 209

1 058 852

120 643

113%

PF Komerční banky

507 626

571 002

63 376

112%

551 206

112%

CELKEM 4 599 209 5 150 415 Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor

2012 - 2011 -13 134

2012/2011 89%

U šesti penzijních fondů došlo ke zvýšení počtu účastníků, u třech k poklesu. Výrazně se vymyká Allianz penzijní fond, který více neţ zdvojnásobil počet účastníků. Allianz penzijní fond se posunul za jeden rok o dvě místa v ţebříčku penzijních fondů podle tohoto kriteria. Příčinou tohoto výsledku je vedle vhodně zvolené strategie Allianz penzijního fondu i zvýšená pozornost médií, věnovaná penzijnímu připojištění v roce 2012. Opakovaně byly publikovány výsledky penzijních fondů, dosaţená zhodnocení a získaná ocenění. Svou roli pak bezesporu sehrál i fenomén typický pro českou společnost – končící moţnost nějaké výhody vyvolá někdy aţ překvapivou a velmi silnou aktivitu zákazníků (viz např. historické změny v podpoře stavebního spoření atd.).

Jakým způsobem byl rozdělený trh mezi jednotlivé penzijní fondy z pohledu počtu klientů prezentuje následující graf.

20

Graf č. 3 Počet účastníků v penzijních fondech k 31. 12. 2012

Zdroj: data - Asociace penzijních fondů, vytvořil autor Penzijní fondy byly dle zákona č.42/1994 Sb. akciové společnosti, jejichţ obchodní jméno muselo obsahovat označení „ penzijní fond“ a mít sídlo v ČR. Jejich minimální jmění muselo činit 50 mil. Kč a musely mít povolení Ministerstva financí ČR, které zároveň schvalovalo jejich depozitář. Činnost penzijního fondu spočívala: -

ve shromaţďování peněţních prostředků od účastníků státu zaměstnavatele třetích osob

-

nakládání s nimi

-

vyplácení dávek

1.1.3 Daňové výhody Daňové výhody patří mezi motivační faktory, kterými chce stát motivovat občany, aby si spořili na stáří. Daňové výhody se však týkají také zaměstnavatelů, kteří při příspěvku svým zaměstnancům na ţivotní pojištění nebo penzijní spoření nemusí z této částky odvádět 21

sociální a zdravotní pojištění a zároveň si tento příspěvek mohou odečíst od tzv. základu daně, tedy je pro ně nákladem. U zaměstnavatele se do konce roku 2012 jednalo o celkovou částku 24 000 Kč za rok na jednoho zaměstnance, 24 000 Kč pak byla celková částka za příspěvek na penzijní připojištění a ţivotní pojištění. Smlouvy zaměstnance musí samozřejmě splňovat parametry, které popisuji níţe. Stejně jako zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí za příspěvky zaměstnavatele sociální ani zdravotní pojištění. Daňové výhody je moţné vyuţívat na základě zákona 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů. U fyzických osob můţe být sníţení základu daně z příjmu fyzických osob o příspěvky na penzijní připojištění (bez příspěvků třetích osob), které si účastník sjednal a které zaplatil maximálně 12 000 Kč za rok. Do konce roku 2012 se jednalo o příspěvky, které účastník zaplatil nad 6 000 Kč ročně. Z toho vyplývá, ţe pro vyuţití maximálních daňových výhod musel účastník zaplatit za rok na penzijní připojištění 18 000 Kč (1 500 Kč měsíčně). Na 6 000 Kč obdrţel maximální státní příspěvky a o 12 000 Kč si sníţil daňový základ. Aby mohl účastník tuto výhodu uplatnit, musí jeho penzijní připojištění trvat minimálně 5 let a do jeho věku minimálně 60 let. Stát kromě penzijního připojištění daňově zvýhodňuje i spořící produkty ţivotního pojištění. U ţivotního pojištění musí jít o kapitálové ţivotní pojištění nebo o investiční pojištění s dobou trvání min. 5 let a do doby minimálně 60 let věku pojištěného. Zde si pojištěný odečítá roční pojistné od základu daně z příjmu fyzických osob, maximálně však 12 000 Kč ročně.

1.2 Důvody důchodové reformy Hlavními důvody důchodové reformy jsou: -

nepříznivý demografický vývoj naší populace

-

prohlubující se deficit státního důchodového pilíře

-

sniţování náhradového poměru

-

nízké zabezpečení na stáří z vlastních úspor

22

1.2.1

Nepříznivý demografický vývoj

Dlouhodobě nepříznivý demografický vývoj naší populace a dominance vyuţívání pouze státního důchodového systému k zabezpečení na stáří jsou jedněmi z hlavních důvodů důchodové reformy. Zvyšuje se věk doţití a proti tomu se neustále rodí méně dětí. Demografickými změnami se sniţuje i počet obyvatel v produktivním věku a narůstá počet důchodců. To znamená, ţe ubývá lidí, kteří platí sociální pojištění, tedy přispívají do průběţného státního důchodového pilíře a zvyšuje se počet těch, kterým jsou z tohoto pilíře vypláceny starobní důchody. Následující grafy prezentují srovnání populace v ČR v roce 2010 a 2060. Graf č .4 Struktura populace ČR v roce 2010.

Zdroj: Český důchodový systém. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf

Graf č. 5 Struktura populace ČR v roce 2060

Zdroj: Český důchodový systém. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf

23

V roce 2012 připadalo na 1důchodce 1,8 ekonomicky aktivních obyvatel. Díky nepříznivému demografickému vývoji bude v roce 2050 připadat na 1 důchodce pouze 1,2 ekonomicky 4

aktivních obyvatel.

To má za následek, ţe na státní důchodový systém v podobě tzv.

prvního pilíře bude čím dál tím větší tlak z hlediska jeho udrţitelnosti.

1.2.2 Deficit státního důchodového pilíře (1. pilíř) Vzhledem ke změnám, popsaným v předchozí části dochází a bude docházet k prohlubování deficitu na účtu státního důchodového pilíře. Deficit důchodového účtu v roce 2012 dosáhl výše 49,4 mld. Kč, Česká správa sociálního zabezpečení vybrala na důchody 323,3 mld. Kč, vyplatila 372,8 mld. Kč.5 Jakým způsobem by se schodek státního rozpočtu prohluboval, pokud by nebyly realizovány významnější změny systému, uvádím v následujícím grafu, který ve své závěrečné zprávě roku 2010 uvedl Poradní expertní sbor (PES). Tento expertní sbor byl zaloţen v lednu 2010 ministry financí a práce a sociálních věcí s cílem aktualizovat projekci státního důchodového systému a doporučit změny v důchodovém systému, které by jej učinily středně a dlouhodobě odolnějším vůči různým rizikům.

4

Závěrečná zpráva PES. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Červen 2010 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://socialniporadce.mpsv.cz/files/clanky/182/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf 5

Příjmy a výdaje na dávky důchodového pojištění k 31. 12. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/F5C8612A-BFC9-45BDBB22-C01AC90D2D51/0/Prijmy_a_vydaje_na_socialni_zabezpeceni_12_2013.pdf

24

Graf č. 6

Vývoj salda HDP při základních variantách změn doporučených Bezděkovou

komisí

Zdroj: Závěrečná zpráva PES. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Červen 2010 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://socialniporadce.mpsv.cz/files/clanky/182/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopi s.pdf

Z grafu je patrné, ţe roční záporné saldo by se pohybovalo od roku 2015 kolem 4% HDP. Základní varianta z roku 2005 vychází z předpokladů : -

legislativní podoba PAYG zůstane ve stavu platném k 1. 1. 2010

-

důchodový věk se bude zvyšovat podle novely zákona z roku 2008

-

valorizace důchodů pouze na úrovni zákonného minima (inflace + 1/3 průměrné reálné mzdy)

Varianta 2010 je zpřesněnou variantou varianty z roku 2005.

1.2.3 Sniţování náhradového poměru Na nepříznivý demografický vývoj a prohlubující se deficit státního důchodového pilíře navazuje také sniţování tzv. náhradového poměru. Náhradovým poměrem rozumíme poměr mezi průměrnou hrubou mzdou a průměrným vypláceným důchodem. V roce 2012 byla 25

průměrná hrubá mzda 25 101 Kč6 a průměrný vyplácený důchod 10 770 Kč.7 Jinak řečeno mezi příjmem při odchodu do důchodu a výši příjmu z průběţného prvního pilíře v důchodu je poměrně značný rozdíl. Jak je zřejmé z pravidel pro výplatu důchodu ze státního důchodového pilíře, tak náhradový poměr je silně nepříznivý pro skupiny obyvatel s vyššími příjmy, jak ukazuje tabulka č. 2.

1.2.4 Nízké zabezpečení na stáří z vlastních úspor Čtvrtým důvodem pro důchodovou reformu je nízké zabezpečení občanů na stáří z vlastních prostředků, z vlastních úspor. Lidé se příliš spoléhají na stát a na státní důchod, na to, ţe se o ně stát postará a ţe jim zabezpečí jejich potřeby v důchodovém věku. V ostatních vyspělých zemím soukromé úspory na stáří hrají podstatně vyšší roli. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, soukromé úspory na stáří jsou v České republice jedny z nejniţších v porovnání se státy OECD.

6

Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí. Český statistický úřad [online]. 11.3. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031113.doc 7

Průměrný důchod je 10 740 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/12848

26

Graf č.7

Podíl soukromých úspor na příjmech ve stáří

Zdroj: Pensions at a Glance 2009. OECD iIibrary [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/finance-and-investment/pensions-at-a-glance2009_pension_glance-2009-en Nízké uvědomění si potřeby zajištění sebe sama na stáří dokládá také velmi nízký příspěvek na penzijní připojištění, který byl v roce 2012 pouze 464,95 Kč (průměrný státní příspěvek 108,03 Kč).8

8

Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v transformovaných fondech k 30.09.2013. Ministerstvo financí [online]. 26. 11. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-penzijniho-pripojisteni/2013/zakladniukazatele-vyvoje-penzijniho-pri-15259

27

2

Změny v důchodovém zabezpečení po 1. 1. 2013

Od 1. 1. 2013 byl upraven systém důchodového zabezpečení v České republice na základě zákonů č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním připojištění, zákona č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření , změnového zákona č. 428/2011 Sb., novely zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů a zákona č. 220/2011Sb., kterým se mění zákon č.155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Od tohoto data se vnímání důchodové reformy změnilo na vysvětlování pojmů 1. pilíř, 2. pilíř, 3. pilíř a s tím i souvisejících změn v tzv. daňových výhodách pro zaměstnance a pro zaměstnavatele. Nejvýznamnější změnou bylo zavedení dobrovolného tzv. 2. pilíře, tedy důchodového spoření, kterým bylo umoţněno vytvořit si vlastní důchodový účet u nově vzniklých penzijních společností a vyvést do něj 3% z hrubé mzdy z platby sociálního pojištění a 2% z hrubé mzdy jako svůj příspěvek. Důleţitou změnou byla i transformace penzijních fondů na tzv. penzijní společnosti. S důchodovou reformou také souvisí pojem předdůchod, který se vyplácí z doplňkového penzijního spoření. Argumenty pro zavedení DS Hlavním argumentem pro zavedení DS a nových podmínek DPS bylo sniţování tzv. náhradového poměru, tedy poměru vypláceného důchodu vůči příjmům při odchodu do důchodu. Se sniţováním náhradového poměru úzce souvisí další argument, a to negativní demografický vývoj naší populace z pohledu zvyšujícího se procenta důchodců vůči pracující populaci. Tyto trendy mají za následek prohlubující se deficit státního důchodového pilíře. Mezi výhody tohoto systému patří oddělení majetku účastníků od majetku fondů, tedy i v případě krachu penzijní společnosti zůstávají naspořené finanční prostředky v majetku účastníka. Mezi další výhody patří dědění naspořených prostředků v případě úmrtí účastníka, volba investiční strategie účastníkem podle doporučení získaných na základě investičního profilu a transparentnost celého systému ve srovnání se systémem průběţným. Argumenty proti zavedení DS Zavedení důchodového spoření do penzijního systému v České republice bylo pod silnou kritikou ze strany opozičních stran, především ČSSD, odborů a části odborné veřejnosti. Kritické názory byly hojně publikovány ve sdělovacích prostředcích a do značné míry ovlivnily postoj veřejnosti k tomuto produktu.

28

ČSSD označila důchodové spoření za privátní kasino, ve kterém se bude chladnokrevně hrát s penězi občanů. Můţe znamenat stejnou deziluzi, jako kupónová privatizace z počátku devadesátých let. Podle ČSSD na reformě vydělají jen ti nejbohatší, jak je u Nečasových reforem zvykem. S druhým pilířem do budoucna nepočítají, po volbách jej zruší. Cílem ČSSD je stabilizovat průběţný systém, který dává lidem jistotu, ţe o své peníze nepřijdou, a současně rozvíjet dobrovolné spoření na důchod ve třetím pilíři.9 Ekonomka Markéta Šichtařová jiţ 17. 2. 2011 na serveru Česká pozice upozorňovala, ţe není záruka, ţe penzijní společnosti nezkrachují, ţe nebudou vykradeny. Čím více peněz bude ve fondech, tím méně peněz v průběţném systému. Chudší budou nynější důchodci.10 Dále v České televizi upozorňovala, ţe reforma je vhodná hlavně pro mladé a bohaté. Pro ně ale reforma není zapotřebí. Čím je člověk bohatší, tím méně se potřebuje starat o důchod. Takţe reforma podle jejího názoru nic neřeší.11 Podle tehdejšího prezidenta Václava Klause neexistuje konsensus odborníků, politiků ani společnosti. Prezidentovi vadí spuštění reformy za nejisté ekonomické situace a obává se dopadů na průběţný důchodový systém.12 Důvody, proč nedoporučit druhý pilíř důchodové reformy, uvedl 30. 8. 2012 na České pozici ekonom Patrik Nacher. Podle jeho názoru je neefektivní nemoţnost opustit systém důchodového spoření. Kritizuje nemoţnost vybrat si po dosaţení důchodového věku peníze najednou. Neexistují ţádné garance, ţe systém nebude jednostranně měněn politickým rozhodnutím. Postrádá garance proti vytunelování. Díky vyvedení 3% budou chybět

9

Druhý pilíř je kasino, ve kterém vyhrají jen majitelé penzijních společností. ČSSD [online]. 18.04.2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.cssd.cz/media/tiskove-zpravy/druhy-pilir-je-kasino-ve-kterem-vyhraji-jenmajitele-penzijnich-spolecnosti/ 10

Povinné penzijní fondy jsou past. Není úniku. Česká pozice [online]. 17.02.2011 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/povinne-penzijni-fondy-jsou-past-neni-uniku 11

Šichtařová: Nefunkční penzijní reforma donutila lidi přemýšlet o stáří. Česká televize [online]. 21. 5. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/228357-sichtarova-nefunkcni-penzijnireforma-donutila-lidi-premyslet-o-stari/ 12

Penzijní reforma: Nevstupujte do pilíře bláznů!. Česká pozice [online]. 24.09.2012 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/penzijni-reforma-nevstupujte-do-pilire-blaznu

29

v průběţném systému peníze pro nynější důchodce. Je nejasné zhodnocování naspořených peněz v době výplaty, tedy v důchodovém věku.13

2.1 Státní průběţně financovaný důchodový systém Největší změnou v základním důchodovém pojištění je moţnost neodvádět do sociálního systému sociální pojištění ve výši 28% z hrubé mzdy, ale sníţené o 3% na výši 25%. Plátce pojistného tak má moţnost 3% ze své hrubé mzdy alokovat na účet svého důchodového spoření u penzijní společnosti, kde můţe zvolením investiční strategie ovlivňovat nakládání s jeho prostředky na důchod. „Další důležité změny jsou obsaženy v Zákoně č. 220/2011 Sb., který řeší dopady nálezu Ústavního soudu. Podle nálezu Ústavního soudu z roku 2010 současná právní úprava negarantuje ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců.“14 Jedním z opatření zákona je pokračování ve zvyšování důchodového věku i po dosaţení důchodového věku 65 let a urychlené sjednocení důchodového věku pro muţe a ţeny. Od 1. 1. 2013 se prodluţuje věk pro odchod do důchodu, dochází ke změnám ve výpočtu důchodů a sníţení předčasných důchodů.

2.2 Vznik penzijních společností Pro realizaci důchodové reformy byl nutný vznik penzijních společností podle § 29 zákona o doplňkovém penzijním spoření. Aby penzijní společnost vznikla, musela obdrţet povolení k činnosti od ČNB, která má zároveň funkci dohledu. V dalším kroku musela penzijní společnost získat povolení pro provozování doplňkového penzijního spoření a s tím spojené 13

Sedm důvodů, proč nedoporučit druhý pilíř důchodové reformy. Česká pozice [online]. 30.08.2012 [cit. 201404-18]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/sedm-duvodu-proc-nedoporucit-druhy-pilirduchodove-reformy 14

Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2011. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 26.4.2012 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11111

30

obhospodařování majetku v účastnických fondech a povolení k vytvoření důchodových fondů, které jsou nutné pro provozování důchodového spoření. Penzijní společnost musela mít také schválený depozitář účastnického fondu u provozování doplňkového penzijního spoření (dále DPS) a důchodových fondů u provozování důchodového spoření (dále DS). Hlavní činností depozitáře je evidence majetku jednotlivých účastnických a důchodových fondů, kontrola, ţe penzijní společnost nakládá s majetkem v účastnických fondech podle platné legislativy. Důchodové ani účastnické fondy nemají právní subjektivitu a povinnosti, které ukládají zákony těmto fondům jsou povinnosti penzijních společností, které je obhospodařují. Fondy jsou tvořeny souborem majetku, který náleţí všem účastníkům a jiným osobám, které získaly právo na vyplacení prostředků účastníka. Prostředky účastníka jsou vypláceny v poměru podle počtu penzijních jednotek u účastnických fondů a důchodových jednotek u důchodových fondů. Penzijní jednotka i důchodová jednotka představují podíl na majetku v jednotlivých fondech. Při provozování DS i DPS vedou penzijní společnosti účty účastníkům těchto spoření. Osobní penzijní účet u DPS a osobní důchodový účet u DS jsou zřízeny pro evidenci prostředků účastníka a příslušných jednotek v jednotlivých účastnických a důchodových fondech. Oba dva účty se skládají z peněţního a majetkového podúčtu. Na peněţním podúčtu eviduje penzijní společnost prostředky účastníka a na majetkovém podúčtu vše ohledně penzijních a důchodových jednotek. Většina penzijních společností vznikla transformací stávajících penzijních fondů, které vznikly dle zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Penzijní společnosti, vzniklé transformací z penzijních fondů, začaly od 1. 1. 2013 nabízet doplňkové penzijní připojištění a obhospodařovat majetek v transformovaném penzijním fondu. Počet účastníků penzijního připojištění v transformovaných fondech se jiţ nemůţe dále zvyšovat, nelze od 1. 1. 2013 nabízet „staré penzijní připojištění“ Pro účastníky v transformovaném PF platí podmínky penzijního připojištění stanovené na jiţ uzavřených smlouvách o penzijním připojištění, zákoně o penzijním připojištění a sjednaných penzijních plánech. Tito účastníci měli moţnost uzavřít smlouvu o penzijním připojištění nejdéle do 30. 11. 2012 s počátkem od 1. 12. 2012. 31

Moţnost přejít na nové podmínky doplňkového penzijního spoření mají všichni účastníci v transformovaném fondu. Nelze však převést uzavřené doplňkové penzijní spoření zpětně na penzijní připojištění. Nově od 1. 1. 2013 musí být oddělen majetek účastníků od majetku penzijní společnosti. Tímto opatřením byl vytvořen vysoký tlak na správce majetku účastníků, aby jejich rozhodování v otázkách investičních operací bylo co nejprofesionálnější, protoţe bez úspěšných investičních rozhodnutí by PS nemusela dosahovat zisku. Přehledně lze vyjádřit činnosti penzijní společnosti následujícím obrázkem Obrázek č. 2

Činnosti penzijních společností

Penzijní společnost 2. pilíř

3. pilíř

3. pilíř

Důchodové spoření

Doplňkové penzijní spoření

Transformovaný penzijní fond

Správa důchodových fondů

Správa účastnických fondů

Správa transformovanéh o penzijního fondu

Zdroj: Zákon o důchodovém spoření, zákon o doplňkovém penzijním spoření, vytvořil autor Pokud penzijní společnost provozuje pouze doplňkové penzijní spoření a tedy účastnické fondy spolu s transformovaným penzijním připojištěním, musí její počáteční kapitál činit nejméně 50 000 000 Kč. Pro moţnost provozování důchodového spoření a tím důchodových fondů je nutno splnit podmínku výše počátečního kapitálu, která je 300 000 000 Kč. Důleţitou změnou od 1. 1. 2013 bylo omezení odměny za nabízení a zprostředkování DPS a DS. Tato odměna nesmí být vyšší neţ 3,5% průměrné mzdy v národním hospodářství, kterou vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí za první aţ třetí čtvrtletí předcházejícího 32

kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti, za uzavření jedné smlouvy o DPS nebo DS. Průměrná mzda za první tři čtvrtletí 2012 dosáhla výše 24 408 Kč, maximální odměna za zprostředkování DS a DPS je 3,5 %, tedy 854 Kč.15 Obdobnou změnou proti stávajícím zvyklostem bylo i zavedení maximálního limitu na propagaci, reklamu a podporu prodeje u DS. Zákon č. 426/2011 Sb. tento limit stanovil na tisícinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, kterou vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí za první aţ třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti. Velkou změnou je nové pojetí distribuce produktů DPS a DS. Produkty můţe nabízet a zprostředkovávat obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce investičního zprostředkovatele, vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry a vázaný zástupce penzijní společnosti. Obchodník s cennými papíry i investiční zprostředkovatel mohou nabízet a zprostředkovávat DS a DPS jednak osobně a jednak přes své zaměstnance nebo vázané zástupce. U právnických osob „osobně“ znamená prostřednictvím statutárního orgánu a prokuristy. Pro moţnost nabídky a distribuce je nutná registrace těchto činností u ČNB. ČNB provede registraci, která platí do konce následujícího roku, po uhrazení poplatku a prokázání odborné způsobilosti. Odborná způsobilost se skládá ze získání všeobecných a odborných znalostí a dovedností. Pro účely registrace musí subjekt předloţit buď maturitní vysvědčení nebo doklad o dosaţeném vyšším vzdělání pro splnění podmínky všeobecných znalostí a osvědčení o absolvování odborné zkoušky ke splnění podmínky získání odborných znalostí a zkušeností. Odbornou zkoušku provádí pouze Akreditovaná osoba, která má povolení od ČNB k provádění odborných zkoušek zaměřených na prokázání odborné způsobilosti podle zákona č. 427/2011 Sb. Osvědčení o absolvování odborné zkoušky má platnost 5 let od data vykonání.

15

Průměrné mzdy - 3. čtvrtletí 2012. Český statistický úřad [online]. 4.12. 2012 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz120412.doc

33

Provozování doplňkového penzijního spoření Pro provozování doplňkového penzijního spoření (dále jen DPS) je nutné vytvořit povinný konzervativní fond s tím, ţe penzijní společnost musí mít do 24 měsíců od povolení potřebného k jeho vytvoření minimálně 10 000 účastníků celkově. Vyjma konzervativního fondu musí být hodnota majetku v kaţdém jiném účastnickém fondu po uplynutí doby 24 měsíců od udělení povolení k jeho vytvoření nejméně 50 000 000 Kč. Povinný konzervativní účastnický fond investuje do bezpečných finančních instrumentů, zejména dluhopisů a nástrojů peněţního trhu. Penzijní společnost můţe kaţdému účastníkovi nabídnout i jiné účastnické fondy, jejichţ statut schválila ČNB. Důleţitou změnou je omezení nároku na úplatu penzijní společnosti. Tato úplata je hrazena z majetku v účastnickém fondu a její výše je stanovena ve statutu příslušného účastnického fondu. Úplata je tvořena jednak úplatou za obhospodařování majetku v účastnických fondech a jednak za jeho zhodnocení. Úplata za obhospodařování majetku se počítá z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu.

Tabulka č. 7

Úplaty účastnických fondů

Účastnický fond

Úplata za obhospodařování

Úplata za zhodnocení

konzervativní

0,40%

10%

ostatní

0,80%

10%

Zdroj: data - Zákon o doplňkovém penzijním spoření, vytvořil autor Úplata za zhodnocení majetku v účastnických fondech se počítá z rozdílu průměrné hodnoty, kterou má penzijní jednotka v příslušném období a její nejvyšší průměrné hodnoty v letech, které předcházely příslušnému období od vzniku účastnického fondu, vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období. PS má však nárok na úplatu za zhodnocení pouze pokud hodnota penzijní jednotky byla vyšší neţ její hodnota v předcházejících letech od vzniku účastnického fondu. Stejně jako u úplaty za obhospodařování zhodnocování

34

majetku ve fondech je striktně dána i výše poplatků, které můţe penzijní společnost klientovi naúčtovat. Jedná se o poplatek za změnu strategie, kdy maximální výše je 500 Kč a poplatek za převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Zde je výše poplatku omezena maximální hranicí 800 Kč.

Provozování důchodového spoření Pro provozování důchodového spoření je nutné získání povolení k vytvoření důchodových fondů od ČNB.

Jak jsem jiţ uváděl, počáteční kapitál penzijní společnosti, která chce

provozovat důchodové fondy, musí být minimálně 300 000 000 Kč a počet účastníků v těchto fondech musí být do 24 měsíců po udělení povolení k jejich vytvoření minimálně 50 000. Počet důchodových fondů je dán zákonem v počtu čtyř s názvy důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyváţený důchodový fond a dynamický důchodový fond. Fondy se liší podle zákonem předepsané strategie investování. Z pohledu rizika jsou nejbezpečnější dluhopisový a konzervativní fond, které mají investiční strategii předepsanou na investicích do bezpečných investičních nástrojů v podobě dluhopisů, státních pokladničních poukázek a dalších nástrojů peněţního trhu. Rizikovější je vyváţený důchodový fond, který můţe 40% svého majetku investovat do rizikovějších instrumentů jako jsou akcie nebo obdobné cenné papíry či investice do nástrojů kolektivního investování spojených zejména s akciemi apod. Nejrizikovější z těchto fondů je fond dynamický, kterému zákon umoţňuje investovat aţ 80% hodnoty svého majetku do akcií, obdobných cenných papírů nebo nástrojů kolektivního investování spojených s investicí do akcií. Stejně jako u provozování DPS i u DS je omezení nároku na úplatu penzijní společnosti. I u provozování DS je úplata rozdělena na úplatu za obhospodařování majetku a na úplatu za zhodnocení majetku v jednotlivých fondech. Výši úplaty nám ukazuje následující tabulka, ve které jsou prezentovány maximální hodnoty jednotlivých úplat.

35

Tabulka č. 8

Úplaty důchodových fondů

Důchodový fond

Úplata za obhospodařování

Úplata za zhodnocení

státních dluhopisů

0,30%

10%

konzervativní

0,40%

10%

vyváţený

0,50%

10%

dynamický

0,60%

10%

Zdroj: data - Zákon o důchodovém spoření, vytvořil autor Úplata za obhospodařování majetku se počítá z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu ve fondu, od které se odečtou náklady na nákup, prodej a drţení cenných papírů které vydává fond kolektivního investování nebo srovnatelný zahraniční investiční fond. Úplata za zhodnocení majetku ve fondech se počítá z částky, která vznikne jako rozdíl průměrné hodnoty důchodové jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech, které předcházely příslušnému období od vzniku důchodového fondu vynásobené průměrným počtem důchodových jednotek v příslušném období. V průběhu roku 2013 působilo na trhu v České republice působilo 11 penzijních společností a ve většině případů vznikly transformací ze stávajících penzijních fondů. Pouze Raiffeisen PS a Conseq PS dříve penzijní připojištění nenabízely. S těmito společnostmi působily na trhu ještě tyto společnosti: Allianz PS, Česká spořitelna PS, ČSOB PS, Komerční banka PS, PS České pojišťovny, ING PS, AXA PS, Generali PS, AEGON PS. Jak ukazuje následující tabulka, pouze 6 (55%) z nich vyuţilo moţnost prodeje 2. pilíře, tedy důchodového spoření.

36

Tabulka č. 9

Zapojení penzijních společností do prodeje DS a DPS

Penzijní společnost

2. pilíř

3.pilíř

AEGON PS

ne

ano

Alllianz PS

ano

ano

AXA PS

ne

ano

Conseq PS

ne

ano

Česká spořitelna PS

ano

ano

ČSOB PS

ano

ano

Generali PS

ne

ano

ING PS

ne

ano

KB PS

ano

ano

PS České pojišťovny

ano

ano

Raiffeisen PS ano Zdroj: Asociace penzijních společností, vytvořil autor

ano

Důvody, proč se prodeje 2. pilíře nezúčastnily všechny penzijní společnosti, byly jednak obavy z moţného neúspěchu vzhledem k prohlášením na téma důchodové reformy na české politické scéně, ale také velmi přísně regulované podmínky pro investování prostředků účastníků důchodového spoření, které penzijní společnosti budou spravovat. Tato regulace měla za následek, ţe investice do důchodového spoření je z hlediska úplaty za obhospodařování důchodových fondů a poplatků pro klienta z jedna vůbec nejvýhodnějších na českém finančním trhu – z pohledu návratnosti kapitálu pro firmu se pak jedná o velmi náročnou investici s poměrně dlouhou návratností. Jednou z velkých změn ve prospěch klientů bylo také oddělení majetku penzijní společnosti od majetku klientů. Z pohledu penzijní společnosti se jedná o tlak na co nejefektivnější spravování finančních prostředků klientů.

2.3 Důchodové spoření Největší novinkou důchodové reformy je na základě zákona č. 426/2011 Sb. zavedení dobrovolného důchodového spoření s investováním finančních prostředků v důchodových fondech penzijních společností.

37

Účastníkem DS se můţe stát kaţdý občan, který dosáhl věku 18 let, uzavřel smlouvu o důchodovém spoření s penzijní společností a nebyl mu dosud přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění. Účastník můţe uzavřít pouze jednu smlouvu o důchodovém spoření. Pokud se účastník DS rozhodne v průběhu doby převést své prostředky k jiné penzijní společnosti, má na to právo a nehradí z tohoto převodu ţádné poplatky ani se mu nedostane ţádných sankcí s výjimkou prvních 5 let, kdy je aplikován poplatek v maximální výši 800 Kč. Smlouva musí být uzavřena nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let nebo do 6 měsíců od 1. 1. 2013 nebo ode dne, od kterého se stal poprvé poplatníkem pojistného na důchodové pojištění. Pro lidi starší 35 let toto ustanovení znamenalo moţnost uzavřít důchodové spoření pouze v termínu do 30. 6. 2013. Na rozmyšlenou, zda vstoupí do 2. pilíře tak měli 6 měsíců! Je důleţité poznamenat, ţe po uzavření smlouvy důchodového spoření a jejího přijetí nově vzniklým Centrálním registrem smluv nelze jiţ smlouvu zrušit a tím vystoupit ze systému důchodového spoření. Uzavřením smlouvy o důchodovém spoření se účastník zavazuje k platbě pevně nastavených příspěvků do důchodového fondu. Pevně nastavený příspěvek činí 3% z hrubé mzdy plus další 2 % z hrubé mzdy. 3% z hrubé mzdy jsou vyvedeny z odvodu do 1. pilíře a je o ně poníţena platba na sociální pojištění. Další 2% z hrubé mzdy tvoří účastníkův příspěvek, navýšený odvod ze mzdy. Účastníkova platba na sociální

pojištění po odvodu 3% na

důchodové spoření činí 25 % a adekvátně je poníţený i důchod vyplácený z 1. pilíře. Poníţení důchodu z 1. pilíře upravuje Zákon o důchodovém pojištění v paragrafu 34, odstavci 1. Dochází ke sníţení procentní výměry starobního důchodu z 1,5% na 1,2% ročně za kaţdý rok, kdy je účastník pojištěncem v důchodovém spoření. Nárok na dávky z důchodového spoření získává účastník při odchodu do starobního důchodu dle platných zákonných ustanovení v aktuální době. Účastník si můţe zvolit z těchto dávek

38

Obrázek č. 3

Základní dávky z důchodového spoření

Důchodové spoření ( 2. pilíř) Výplata doţivotního důchodu

Výplata důchodu na dobu 20 let

Výplata doţivotního důchodu se sjednanou výplatou pozůstalostní penze na dobu 3 let

Zdroj: Zákon o důchodovém spoření, vytvořil autor

Důchody vyplácí ţivotní pojišťovna dle volby účastníka důchodového spoření. Důchody vyplácené ţivotní pojišťovnou jsou upraveny v par. 14 a 17 zákona 426/2011. Účastníkovi vzniká dnem, od kterého mu je přiznán starobní důchod, nárok na převedení jeho prostředků jako úhrady jednorázového pojistného na pojištění důchodu. Pojistnou smlouvu můţe uzavřít pouze pojišťovna, která je podle zákona o pojišťovnictví oprávněna provozovat na území ČR ţivotní pojištění podle pojistného odvětví, zahrnujícího pojištění týkající se délky lidského ţivota. Pojišťovna provozující ţivotní pojištění nesmí odmítnout uzavřít smlouvu o pojištění důchodu s účastníkem důchodového spoření. V případě úmrtí účastníka během spoření se prostředky nashromáţděné v důchodovém fondu stávají předmětem dědictví. Pokud je dědicem osoba mladší 18 let, tak se za dědický podíl nakoupí sirotčí důchod na 5 let u ţivotní pojišťovny. Pokud je dědicem osoba starší 18 let, která má uzavřeno své důchodové spoření, tak se převede dědický podíl na její osobní důchodový účet. Pokud je dědicem osoba starší 18 let, která nemá uzavřeno své důchodové spoření, tak vyplatí penzijní společnost dědický podíl přímo dědici. V případě, ţe účastník poţádá o výplatu starobního důchodu ze základního důchodového pojištění, který má výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, dojde k přesunutí 60% prostředků klienta penzijní společností do státního rozpočtu. 40%, která zbývají je pouţita na výpočet důchodu u penzijní společnosti. Účastník důchodového spoření platí na sociální pojištění pouze 25% místo 28% a rozdíl, tedy 3% odvádí Finanční úřad na účet penzijní společnosti. 2% z jeho hrubé mzdy posílá zaměstnavatel na účet penzijní společnosti. 39

Osoby samostatně výdělečně činné, které si sjednají dobrovolné důchodové spoření, odvádějí 5% z vyměřovacího základu na sociální pojištění. O 3% se jim sniţuje odvod pojistného na sociální pojištění.

2.4 Doplňkové penzijní spoření Prostředky klientů, které se převedly z penzijních fondů do transformovaných fondů penzijních společností, s sebou nesou také zachování některých podmínek, pro které účastníci penzijního připojištění tento druh spoření uzavírali. Nezměnila se garance nulového zhodnocení, nezměnily se nároky na dávky, tedy penze, jednorázové vyrovnání a odbytné, nezměnily se nároky na výplatu výsluhové a invalidní penze a na výplatu oprávněným osobám a dědicům. Nezměnil se nárok, ale byly nově upraveny podmínky daňových výhod a nároku na státní příspěvek. Změnu z pohledu výše účastnického příspěvku a změnu výše státních příspěvků zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 10

Státní příspěvky u DPS

Měsíční příspěvek účastníka 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 1000 a více

Státní příspěvek do 31. 12. 2012 50 Kč 90 Kč 120 Kč 140 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč

Státní příspěvek od 1. 1. 2013 0 Kč 0 Kč 90 Kč 110 Kč 130 Kč 150 Kč 170 Kč 190 Kč 210 Kč 230 Kč 230 Kč

Zdroj: data – Zákon o penzijním připojištění, zákon o doplňkovém penzijním spoření, vytvořil autor

40

V případě, ţe klient transformovaného fondu přešel do fondu účastnického, získal nárok na výplaty dávek, na které má nárok účastník DPS : a) Klient se doţil věku 60 let a doba trvání smlouvy byla minimálně 60 měsíců, náleţí mu tyto dávky: -

starobní penze na dobu určitou, jednorázové vyrovnání, doţivotní penze u ţivotní pojišťovny, penze na stanovenou dobu se stanovenou výší u ţivotní pojišťovny

b) Klientovi byla přiznána invalidita 3. stupně = invalidní důchod z důchodového pojištění, s podmínkou, ţe smlouva trvala minimálně 36 měsíců: -

invalidní penze na dobu určitou

c) Pokud došlo k předčasnému ukončení smlouvy, která trvala minimálně 24 měsíců: -

odbytné

d) Pokud došlo k úmrtí účastníka, jsou prostředky vyplaceny určené osobě ve smlouvě o DPS nebo jsou předmětem dědictví: -

je vyplaceno jednorázové vyrovnání v případě, ţe účastník za doby svého ţivota jiţ splnil podmínku pro výplatu dávky starobní penze

-

je vyplaceno odbytné, pokud účastníkovi ještě nevznikl nárok na výplatu starobní penze

2.5 Daňové výhody Daňové výhody lze vyuţít pouze u doplňkového penzijního spoření a ţivotního pojištění.. Daňových výhod můţe vyuţívat jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Zaměstnanec má moţnost osvobození od daně z příjmů na příspěvek maximálně do výše 24 000 Kč. Tato částka je rozdělená pro příspěvek na DPS (max.12 000 Kč) a příspěvek na soukromé ţivotní pojištění (max. 12 000 Kč), které musí splňovat tzv. pravidlo 2 x 60 (60 měsíců a 60 let). Zaměstnavatel můţe přispívat svým zaměstnancům na jejich DPS i ţivotní pojištění. Podmínkou příspěvku na DPS je, ţe zaměstnavatel nesmí zvýhodňovat konkrétní PS. Pro zaměstnavatele je příspěvek na DPS a ţivotní pojištění daňově uznatelný náklad v plné výši, v jaké je specifikován ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo kolektivní smlouvě nebo dalších vnitřních materiálech. Zaměstnavatel nemusí odvádět z těchto příspěvků, které nejsou 41

zdaňovány, zdravotní ani sociální pojištění, a to aţ do výše 30 000 Kč tohoto příspěvku. Do 31. 12. 2012 bylo pouze 24 000 Kč.

2.6 Předdůchody z DPS Novinkou, která se objevila v roce 2013, byla moţnost tzv. předdůchodu z doplňkového penzijního spoření. Předdůchody jsou právně podloţené v zákoně č. 403/2012 Sb ze dne 25. října 2012, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony. Předůchody umoţňují odchod do důchodu před dosaţením zákonem stanoveného věku. Stát však nebude vyplácet státní důchod do doby odejití do důchodu dle zákona, ale bude za toho, kdo se rozhodne vyuţít předdůchodu platit sociální a zdravotní pojištění. Důleţité je, ţe tento člověk musí mít naspořenou určitou částku peněz v doplňkovém penzijním spoření, ze kterého bude v době (neţ začne pobírat státní důchod) čerpat dávky. Tyto dávky by měly dočasně nahradit důchod z průběţného důchodového systému. Zároveň musí splnit určité podmínky z hlediska doby, ve které si spoří v DPS a PP. Tyto doby se sčítají. Maximální doba, od které můţe účastník DPS pobírat dávky v předdůchodu je 5 let před vznikem nároku na starobní důchod, která je stanovená podle zákona o důchodovém pojištění Zde se věk pro odchod do důchodu stanovuje pro ţeny stejně jako pro muţe. Minimální doba pro čerpání předdůchodu jsou 2 roky. Minimální výše naspořených prostředků musí být taková, aby měsíční dávka předůchodu byla minimálně 30% z aktuální průměrné mzdy, kterou stanovuje MPSV. Podmínkou u předdůchodu je informování ČSSZ a zdravotní pojišťovny o zahájení a ukončení předdůchodu. Výhodou předdůchodů pro klienta je, ţe doba pobírání předdůchodu nemá vliv na výši dávky státního důchodu, za občana platí sociální a zdravotní pojištění stát a občan můţe mít výdělečnou činnost. Nedochází k výraznému zkrácení státního starobního důchodu na rozdíl od situace, kdy klient odejde do předčasného starobního důchodu. Podmínkou pro výplatu dávek je dostatečná výše finančních prostředků na penzijním účtu účastníka DPS. V případě, ţe účastník nemá dostatečnou výši prostředků, můţe je jednorázově na svůj penzijní účet u penzijní společnosti vloţit. 42

Dávky předdůchodu vyplácí buď pojišťovna ve formě penze na přesně stanovenou dobu a na přesně stanovenou výši a nebo penzijní společnost ve formě penze na přesně určenou dobu. Kolik musí mít účastník DPS minimálně naspořeno, aby mohl zaţádat o výplatu dávek předčasného důchodu uvádí následující tabulka. Tabulka č. 11

Potřebné finanční prostředky pro výplatu předdůchodu

průměrná mzda % z průměrné mzdy potřebná výše za měsíc počet let počet měsíců potřebná výše celkem Zdroj: autor

24 500 Kč

24 500 Kč

24 500 Kč

24 500 Kč

30

30

30

30

7 350 Kč

7 350 Kč

7 350 Kč

7 350 Kč

2

3

4

5

24

36

48

60

176 400 Kč

264 600 Kč

352 800 Kč

441 000 Kč

43

3

Porovnání penzijních společností

3.1 Porovnání z pohledu poplatků a akcí pro klienty Podoba produktu důchodového spoření je daná zákonem, je dán počet fondů i jejich investiční zaměření, z pohledu produktového pak zbývá jen malý prostor na odlišení se vůči konkurenci. Pokud se podíváme na srovnání penzijních společností z hlediska důchodového spoření, vidíme, ţe společnosti, aby zaujaly klienta, připravily akce, které se týkaly hlavně odpuštění nebo sníţení poplatků v prvním roce spoření nebo v roce 2013. Allianz penzijní společnost sníţila úplatu za správu fondů o 0,1% u vyváţeného, dynamického a konzervativního fondu vůči maximu, které je předepsané zákonem. Další motivací pro klienta bylo nevybírání poplatku za zhodnocení fondů. Obě dvě akce pak platily pro první rok spoření.16 Česká spořitelna PS vyšla s akcí, ţe nebude do 30. 6. 2013 účtovat ţádné poplatky za správu a zhodnocení fondů a zároveň do stejného data bude klientům zdarma posílat mimořádné výpisy z účtů.17 ČSOB PS připravila pro své klienty odpuštění poplatku za zhodnocení.18 Komerční banka PS nebude v roce 2013 svým klientům účtovat poplatky za správu a zhodnocení fondu a zároveň nebude účtovat v roce 2013 poplatek za vícenásobnou změnu strategie ve 2. pilíři.19 PS České pojišťovny odpustí svým klientům poplatek za zhodnocení fondu u fondu státních dluhopisů. Zároveň u konzervativního fondu přidává akci pro klienty, kteří vstoupí do 2. pilíře

16

Lidové noviny: Penzijní reforma. Praha: MAFRA, a. s., 2013, XXVI, č. 33. ISSN 1213-1385.

17

Tamtéž.

18

Tamtéž.

19

Tamtéž.

44

do 30 .6. 2013. V této akci PS proplatí případný záporný rozdíl mezi uloţenými vklady a jejich aktuální hodnotou.20 Raiffesen PS bude svým klientům účtovat nulové poplatky za správu fondu a za zhodnocení fondu. Akce platí do konce roku 2013.21

3.2 Porovnání z pohledu investičních strategií správců investičního portfolia Dalším porovnáním penzijních společností můţe být srovnání z hlediska nabízených investičních strategií a správců investičního portfolia. Investičními strategiemi se rozumí přednastavené „mixy“ důchodových fondů pro různé skupiny zákazníků – zatímco nabídka důchodových fondů je standardizována resp. legislativně daná, nabídka investičních strategií odráţí know-how dané penzijní společnosti. Allianz PS má za správce investičního portfolia PIMCO Europe Ltd. a nabízí investiční strategie: konzervativní, rozváţnou, vyváţenou, výběrovou a dynamickou.22 Česká spořitelna PS má správce investičního portfolia Investiční společnost České spořitelny a nabízí strategie, které obsahují většinou mix fondů podle věku klienta, jeho ochoty k riskování a jeho zkušeností. Strategie jsou bez sektorových i geografických omezení.23 ČSOB PS má za správce svého investičního portfolia ČSOB Asset Management, investiční společnost a nabízí investiční strategie zaměřené na globální portfolio prostřednictvím fondů nebo jejich mixu.24 Komerční banka PS má za správce svého investičního portfolia IKS Komerční banky, Konzervativní důchodový fond a Důchodový fond státních dluhopisů spravuje i AXA

20

Tamtéž.

21

Tamtéž.

22

Hospodářské noviny: Penzijní reforma. Praha: Economia, 22.1.2013. ISSN 1213-7693.

23

Tamtéž.

24

Tamtéž.

45

investiční společnost. Nabízené strategie jsou růstová strategie ţivotního cyklu, vyváţená a konzervativní.25 PS České pojišťovny má za správce investičního portfolia Generali PPF Asset Management a z pohledu investiční strategie sází na spořící programy, které jsou: dynamický, konzervativní a vyváţený.26 Raiffeisen PS má za správce svého investičního portfolia Raiffeisen investiční společnost a strategie investování: konzervativní, vyváţenou a dynamickou.27

3.3 Porovnání z pohledu distribučních cest při prodeji důchodového spoření Níţe uvádím hlavní distribuční cesty jednotlivých penzijních společností při prodeji důchodového spoření. Allianz PS: prodejci interní sítě Allianz osobně a na přepáţkách, prodejci Partners Financial Services a prodejci dalších poradenských firem.28 Česká spořitelna PS: přepáţky České spořitelny, síť externích prodejců s nejsilnějším zastoupením Kooperativy a Partner ČS.29 ČSOB PS: na přepáţkách ČSOB banky, Poštovní spořitelny a dále prodejci Českomoravské stavební spořitelny a přepáţky a prodejci ČSOB pojišťovny.30 Komerční banka PS: přepáţky Komerční banky, přepáţky a prodejci Modré pyramidy stavební spořitelny a největších poradenských firem.31

25

Tamtéž.

26

Tamtéž.

27

Tamtéž.

28

Hospodářské noviny: Penzijní reforma. Praha: Economia, 22.1.2013. ISSN 1213-7693.

29

Tamtéž.

30

Tamtéž.

31

Tamtéž.

46

PS České pojišťovny: interní síť České pojišťovny osobně a na přepáţkách a další poradenské firmy a externí poradci.32 Raiffeisen PS: na přepáţkách Raiffeisen banky, interní síť Raiffeisen poradců a velké nezávislé poradenské firmy.33 Jak vyplývá z výše uvedeného, penzijní společnosti se svojí nabídkou poplatků, akcí a investičních strategií liší minimálně. Důvodem jsou velké legislativní nároky na prodej důchodového spoření, zejména zákonem určené horní hranice poplatků a způsoby investování v jednotlivých důchodových fondech. Při distribuci produktu důchodového spoření vsadily penzijní společnosti hlavně na interní sítě svých společností a na spolupráci s jejich velkými externími partnery se sítí nezávislých poradců. V případě penzijních společností, které v rámci skupiny mají i banku, byly produkty 2. pilíře nabízeny klientům i na přepáţkách těchto bank.

32

Tamtéž.

33

Tamtéž.

47

4 Zapojení pojišťovny Allianz do důchodové reformy 4.1 Výchozí situace Allianz Allianz pojišťovna, a.s., byla jednou z institucí, která se zaloţením Allianz penzijní společnosti zapojila do důchodové reformy. Pro Allianz pojišťovnu byl vznik důchodového spoření moţností doplnit stávající nabídku pojistných produktů v kombinaci s doplňkovým penzijním spořením (dříve penzijním připojištěním) z pohledu komplexního zabezpečení klienta na stáří. Jedním z důleţitých bodů rozhodnutí pro vstup do důchodové reformy a zaloţení penzijní společnosti bylo dlouhodobě úspěšné provozování Allianz penzijního fondu. Allianz penzijní fond byl zaloţen 31. 8. 1997 splynutím Allianz-HYPO penzijního fondu, a.s. a Ţivnobanka penzijního fondu, a.s. V roce 2000 se stal 100% dceřinou společností Allianz pojišťovny, a.s. Allianz penzijní fond získal za poslední roky mnoho ocenění a dosahoval nejvyšších zhodnocení pro klienty. V letech 2009, 2010 a 2011 připisoval svým klientům nejvyšší zhodnocení jejich prostředků na trhu. 34 Allianz penzijní fond měl na konci roku 2012 celkem 486 445 klientů s průměrnou výší měsíčního příspěvku na klienta 596 Kč. Obrovský nárůst počtu účastníků zaznamenal Allianz penzijní fond právě v roce 2012, kdy získal celkem 274 289 klientů, kteří představovali nárůst o 129,3%. Allianz penzijní fond měl na konci roku 2011 celkem 212 156 klientů. Celkem spravoval Allianz penzijní fond 20 421 310 tis. Kč prostředků účastníků včetně státních příspěvků a výnosů.35 Od roku 2010 do roku 2012 byl Allianz penzijní fond pravidelně vyhlašován jako nejlepší penzijní fond v rámci různých ţebříčků a soutěţí. Z devíti vyhlašování skončil osmkrát na 1.

34

Zhodnocení prostředků účastníků. Asociace penzijních společností ČR [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceni-prostredkuucastniku.html 35

Výroční zpráva 2012. Praha: Allianz penzijní společnost, a. s., 2013. Dostupné z: http://www.allianz.cz/file/17106/Vyrocni_zprava_za_rok_2012.pdf

48

místě a pouze jednou, v roce 2010, v soutěţi Zlaté euro obsadil 2. příčku. Jednalo se o vyhlašování soutěţí a ţebříčků: Zlatá koruna, Zlatý měšec, Zlaté euro, Banka roku.36 Zlatá koruna -

Jedná se nejstarší finanční soutěţ, kde jsou výsledky vyhlašovány na základě názorů nezávislých odborníků z Finanční akademie.

Zlatý měšec -

Anketa, která je určena klientům pro vyjádření jejich názoru na finanční instituce.

Zlaté euro -

O vítězi v této soutěţi rozhodují dosaţené transparentní výsledky.

Banka roku -

V této soutěţi soutěţí banky, pojišťovny a penzijní fondy a odborníci vybírají nejlepší z nich

Nejvíce se penzijní připojištění za starých podmínek, které znamenaly garanci černé nuly a garanci výsluhové penze sjednávalo v posledních měsících roku 2012. Takto sjednané penzijní připojištění mohlo být sjednáno nejdéle do 30. 11. 2012 s počátkem od 1. 12. 2012. Důleţitým datem v roce 2012 bylo také 28. 2. 2012, protoţe tento den byl posledním dnem, kdy penzijní fondy mohly přijímat výpovědi smluv o penzijním připojištění a zároveň to byl poslední den pro moţnost převést své penzijní připojištění do jiného penzijního fondu.

4.2 Rozhodnutí Allianz o vstupu do důchodové reformy S rozhodnutím Allianz pojišťovny vstoupit do důchodové reformy a následnou realizací činností, nutných pro zabezpečení a fungování penzijní společnosti a zejména distribuce, souviselo mnoho kroků. Hlavní body realizace účasti Allianz v důchodové reformě popíši v následujících částech. Zaměřím se zejména na distribuci produktů a komunikaci na trhu.

36

Allianz penzijní společnost, a. s. Allianz.cz [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/vse-o-allianz/penzijni-spolecnost/o-spolecnosti/o-spolecnosti.html

49

Hlavními kroky nutnými k realizaci důchodové reformy v Allianz řešenými Steering comittee a projektovým týmem byly tyto projektové bloky: -

transformace penzijního fondu

-

povolení a zaloţení důchodových a účastnických fondů

-

zabezpečení distribuce

-

komunikace

-

zabezpečení z pohledu IT

-

provozní nastavení

4.2.1 Rozhodnutí o zaloţení PS a vstupu do důchodové reformy Jiţ 31. 5. 2011 informoval předseda představenstva Allianz penzijního fondu dozorčí radu o připravované důchodové reformě a o jejím rozsahu a koncepci. Informace byly interpretovány na základě zákonů, které měly být přijaty na konci roku 2011. Jedná se o zákon č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb. o změně dalších zákonů návazných na důchodovou reformu. Od června 2011 do listopadu 2011 probíhala jednání uvnitř společnosti Allianz a zároveň s jejími akcionáři o vstupu do důchodové reformy. V tomto období také padlo rozhodnutí, ţe se Allianz pojišťovna prostřednictvím zaloţení Allianz penzijní společností důchodové reformy zúčastní a bude provozovat transformovaný fond, účastnické fondy v rámci doplňkového penzijního připojištění a důchodové fondy v rámci důchodového spoření. V prosinci 2011 byl pro spuštění důchodové reformy v Allianz ustanoven řídící výbor projektu Penzijní reforma a byla vytvořena projektová organizace. Projektová organizace byla tvořena třemi sloţkami: 1) Steering Comittee 2) Projektový manaţer 3) Projektový tým

50

Steering Comittee -

stanovovala zaměření a rozsah celého projektu

-

schvalovala postup do dalších fází projektu

-

setkání probíhala 1x za týden do podání Ţádosti o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu a Ţádost o povolení k činnosti penzijní společnosti a současně k provozování penzijního připojištění, a poté cca jedenkrát za 2 týdny

-

termín prvního setkání byl 10. 1 .2012

Projektový manaţer -

reportoval Steering Comittee (dále jen SC)

-

předkládal zprávy o průběhu projektu

Projektový tým -

participoval na vypracování jednotlivých úkolů

-

mohl být proměnný s ohledem na jednotlivé fáze projektu a jejich zaměření

-

projektový kick-off meeting proběhl dne 4. 1 .2012

-

společná setkání probíhala 1x za týden počínaje od 9. 1. 2012

-

probíhala ad hoc setkání projektového manaţera s příslušnými vlastníky úkolů k řešení otevřených bodů

-

k personálnímu obsazení schůzek docházelo podle aktuálních témat a časování jednotlivých kroků

Projektový tým se skládal ze zástupců těchto oblastí: -

Právní a compliance

-

Asset management

-

Allianz penzijní fond

-

IT

-

Obchod

-

Controlling

-

Marketing a komunikace

-

Školení

-

Účetnictví 51

Na jednání řídícího výboru v lednu 2012 byly řešeny základní otázky pro působení Allianz v důchodové reformě: -

projektová organizace

-

zvýšení základního kapitálu

-

rozsah podávaných ţádostí

-

strategie přechodu z TF do 3. Pilíře

-

koncept distribuce

-

produktová strategie

-

marketingový plán

4.2.2 Transformace Oblast transformace, tedy vytvoření transformovaného fondu obsahovala čtyři základní body k řešení. Prvním z bodů byla ţádost o povolení k činnosti penzijní společnosti (dále jen PS). Druhým bodem byla ţádost o povolení k provozování penzijního připojištění (dále jen PP) a třetím bodem tohoto bloku byla ţádost o registraci další podnikatelské činnosti. Čtvrtým a posledním bodem byl základní kapitál, jeho navýšení pro splnění legislativních povinností. Allianz v tomto případě řešila otázku, zda podat ţádosti o provozování účastnických a důchodových fondů společně nebo samostatně. Pro společnou variantu hovořily niţší administrativní nároky na změny stanov, vnitřních předpisů a podobně, společně s nerozdělováním ţádostí v rámci řízení u ČNB. Naopak proti hovořil proces u ČNB, kdy ČNB nemůţe vyřídit společnou ţádost, dokud není dodán doklad o zvýšení základního kapitálu. Tedy bylo zde riziko odmítnutí ţádosti. Kladem rozdělené ţádosti byl fakt, ţe ţádost o provozování důchodových fondů je podána aţ v okamţiku fyzického navýšení základního kapitálu a správní řízení není „kráceno“ vyţádaným doplněním dokladů o splacení základního kapitálu. Proti hovořilo zvýšení administrativních nároků, které se týkaly zejména úpravy stanov s ohledem na pozdější ţádost o provozování důchodových fondů. Dalším negativem zde bylo prodlouţení procesu a riziko toho, ţe provozování důchodových fondů bude pro Allianz PS schváleno aţ mezi posledními fondy 52

Allianz se rozhodla pro řešení podání ţádostí odděleně, tedy ţádost o činnost penzijní společnosti pro provozování důchodových fondů byla podána aţ s navýšením základního kapitálu z důvodu obezřetného postupu ČNB. 24. 2. 2012 byla podána Ţádost o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu a Ţádost o povolení k činnosti penzijní společnosti a současně k provozování penzijního připojištění. V měsíci březnu 2012 AZPF informoval účastníky PP formou dopisu o budoucí transformaci. Dne 26. 10. 2012 byla schválena ţádost o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu a ţádost o povolení k činnosti penzijní společnosti ze dne 24. 2. 2012. Allianz PS získala licenci a mohla provozovat transformovaný fond. Provozování transformovaného fondu bylo základem pro provozování Allianz penzijní společnosti. 2. 11. 2012 došlo dle zápisu v obchodním rejstříku k navýšení základního jmění Allianz PS na 300 mil. Kč

4.2.3 Povolení a zaloţení důchodových a účastnických fondů V bloku číslo 2, který se zabýval zavedením důchodových a účastnických fondů se řešily hlavně otázky získání povolení k moţnosti vytvoření důchodových a účastnických fondů, zejména povinného konzervativního fondu v rámci DPS. 5. 6. 2012 byla podána Ţádost o provozování důchodových fondů v nové Penzijní společnosti, dále Ţádost k povolení vytvoření důchodového fondu (za kaţdý fond zvlášť, proto celkem 4x), Ţádost k povolení vytvoření účastnického fondu (za kaţdý fond zvlášť , proto celkem 4x) a Ţádost o registraci další podnikatelské činnosti (zprostředkování uzavírání pojistných smluv související se zdravím dle § 35 odst. 1 písm. a) zákona o doplňkovém penzijním spoření. Dne 19. 12. 2012 získala Allianz PS licence na provozování důchodového spoření schválení statutů jednotlivých důchodových fondů od ČNB.

53

a

Dne 21. 12 .2012 získala Allianz PS licenci na provozování doplňkového penzijního spoření a schválení statutů účastnických fondů od ČNB. V důchodovém spoření je pro penzijní společnosti zákonem č. 426/2011 Sb. jasně dán počet moţných důchodových fondů. Důchodové fondy mohou být 4 a liší se dle investiční strategie. Jedná se o fond státních dluhopisů, fond konzervativní, fond vyváţený a fond dynamický. V doplňkovém penzijním spoření musí být dle zákona č. 427/2011 Sb. vytvořen povinný konzervativní fond s přesně danou investiční strategií, ale zároveň mohou být vytvořeny i další účastnické fondy, které musí splňovat podmínky zákona č. 427/2011 Sb. Zároveň penzijní společnost spravuje transformovaný fond. Pro určení počtu účastnických fondů byla vytvořena produktová komise, kterou tvořili zástupci AZPF, pojistné matematiky, produktového controlingu, asset managementu, market managementu a obchodu. Produktová komise diskutovala 5 variant počtu účastnických fondů v DPS. 1. Varianta Tato varianta měla název „Nic se nemění“ a obsahovala pouze povinné fondy, tedy obdobu dosavadního systému.

Jedná se o fond Transformovaný a Konzervativní. Výhody této

varianty se spatřovaly v podobném systému jako je doposud a v zacílení na konzervativní účastníky. Jednou z nevýhod této varianty bylo, ţe není úplně vhodný pro lidi do 55 let, nezahrnuje nové moţnosti s dynamickým profilem investování a tím hrozila i ztráta budoucích mladých klientů. 2. Varianta Varianta s pracovním názvem „Zrcadlo“, která obsahovala fondy se stejným zaměřením i názvem jako u důchodového spoření. Transformovaný fond by byl doplněn o fond Konzervativní, Vyváţený a Dynamický. Výhodami byla jednoduchá komunikace a popis, protoţe se jednalo o fondy shodné s důchodovým spořením a moţnost pro klienta vybrat investiční strategii pouze jednou, protoţe ji vybírá zároveň pro důchodové spoření i doplňkové penzijní spoření. Jako nevýhoda byl diskutovaný předpoklad, ţe tuto strategii pravděpodobně zvolí i ostatní penzijní společnosti na trhu a nevynikne efekt odlišení.

54

3. Varianta Její název byl „Namixuj si“, jejímţ obsahem bylo doplnění Transformovaného fondu o fondy Dluhopisový (konzervativní) a Akciový (dynamický). Klienti by si mohli zvolit alokační poměr mezi těmito fondy. Jako výhody byly interpretovány dvě věci, a to skutečnost, ţe si klient můţe vybrat ze dvou fondů, tedy jednoduchost pro klienta,

a zároveň realizace

investiční strategie by byla shodná jako v investičním pojištění, s kterým má Allianz pojišťovna zkušenost. Tato výhoda byla zároveň zařazena mezi nevýhody, protoţe příliš připomíná investiční pojištění. Další nevýhoda byla spatřována v přílišné odlišnosti tohoto systému od důchodového spoření a v moţnosti menšího management fee, neboli odměny za obhospodařování. 4. Varianta Předposlední varianta nesla název „Moje generace“ a obsahovala pro klienta nabídku cílových fondů (fondů ţivotního cyklu) K Transformovanému fondu by přibylo ještě 5 dalších fondů, které by se lišily v tzv. maturitě, tedy době splatnosti cenného papíru. Jednotlivé fondy by měly maturitu v období 2015 aţ 2019, 2020 aţ 2024, 2025 aţ 2029, 2030 aţ 2034 a 2035 aţ 2099. Výhodami by bylo odlišení se od konkurence a „ušití“ fondů na míru pro klienta. Nevýhody se spatřovaly ve velkém počtu fondů ve správě a v přílišné odlišnosti v nabídce fondů vůči důchodovému spoření. 5. Varianta Poslední varianta měla pracovní název „O fond lepší“ vycházela z názvu a počtu fondů v důchodovém spoření a doplnila je o fond s názvem Selection, který investuje zejména do akcií, podílových fondů, státních a korporátních dluhopisů a podíl akciové sloţky můţe být aţ 100%. Tento fond je určen pro klienty, kteří se nebojí riskovat a mají jiţ pokročilé zkušenosti s investováním. Výhodou u této varianty bylo odlišení se od konkurence a zároveň zajímavá komunikace pro klienta ve spojení s fondem Selection. Na zajímavou komunikaci navazovala také jednoduchost této komunikace, protoţe vyjma fondu Selection jsou všechny fondy shodné s fondy v důchodovém spoření. Výhody uzavírala moţnost, kdy klient můţe volbu strategie provést pouze jednou, díky vzájemné podobě účastnických a důchodových fondů. Nevýhody byly spatřovány v aktivní správě jednoho fondu navíc, fondu Selection a v legislativním nařízení, které stanovuje, aby prostředky v tomto fondu byly po dvacetičtyřech měsících ve výši 50 mil. Kč. 55

Jak je patrné, varianty se lišily zejména v počtu fondů a v různých investičních strategiích. Z navrţených variant byla vybrána varianta č. 5 varianta s názvem „O fond lepší“ . Parametry důchodových fondů společně s jejich maximálními poplatky jsou jasně předepsány zákonem o důchodovém spoření. Moţností odlišnosti je zde tedy dána v určení velikosti poplatku neboli úplaty za obhospodařování a úplaty za zhodnocení prostředků ve fondech. Zde se produktová komise rozhodla pro strategii, kdy v prvním roce Allianz penzijní společnost sníţila poplatek za správu fondů o 0,1% u vyváţeného, dynamického a konzervativního fondu vůči maximu, které je předepsané zákonem a odpuštění poplatku za zhodnocení fondu.

4.2.4 Distribuce V oblasti distribuce řešila projektová komise zejména tyto otázky: 1. Jakým způsobem bude zahrnuta interní Kmenová obchodní sluţba do distribuce PS? -

Legislativa ukládá omezení, kdy prodej penzijních produktů budou moci provádět investiční zprostředkovatelé, vázání zástupci inv. zprostředkovatelů a vázání zástupci penzijních společností.

2. Kdo bude investičním zprostředkovatelem? -

Jedná se o otázku, zda se bude registrovat společnost nebo přímo obchodní zástupci.

3. Zapojení spolupracujících bank na distribuci důchodových produktů -

Banky tvoří významný distribuční kanál v prodeji finančních produktů

4. Jak bude organizováno školení? Téma distribučního modelu obsahovalo následující oblasti: 1) koncept distribučního modelu 2) ţádost o povolení činnosti investičního zprostředkovatele 3) ţádost o udělení akreditace 4) školení a akreditace zprostředkovatelů 5) registrace zprostředkovatelů na ČNB 6) distribuce od 1. 1. 2013 56

4.2.4.1

Koncept distribučního modelu

Vzhledem k multikanálové distribuci produktů v Allianz pojišťovně, bylo od počátku jasné, ţe Allianz bude mít snahu zapojit do prodeje DPS, ale hlavně DS co nejvíce svých distribučních kanálů. Musela však vycházet z legislativních nařízení, kdy DPS a DS zprostředkování prodeje tohoto produktu můţe nabízet a zprostředkovávat obchodník s cennými

papíry,

investiční

zprostředkovatel,

vázaný

zástupce

investičního

zprostředkovatele, vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry a vázaný zástupce penzijní společnosti s tím, ţe obchodník s cennými papíry i investiční zprostředkovatel mohou nabízet a zprostředkovávat DS a DPS jednak osobně a jednak přes své zaměstnance nebo vázané zástupce. U právnických osob „osobně“ znamená prostřednictvím statutárního orgánu a prokuristy. Pro moţnost nabídky a distribuce je nutná registrace těchto činností u ČNB. Allianz se rozhodla prodávat DS a DPS přes interní kmenovou obchodní sluţbu, spolupracující regionální makléřské společnosti, spolupracující centrální makléřské společnosti, společnosti MLM a společnost Allianz direkt (call centrum). Nejvyšší očekávání bylo od interní kmenové sluţby a od MLM. Aby mohla interní kmenová sluţba DS a DPS zprostředkovávat, bylo nutné nalézt vhodné řešení pro manaţery (oblastní manaţeři a vedoucí týmu) a obchodní zástupce z pohledu jejich právní subjektivity. Allianz se rozhodla pro model, kdy výhradní obchodní zástupci Allianz budou pro prodej DS a DPS působit jako vázaní investiční zprostředkovatelé (dále jen VZIZ) pod společností Allianz kontakt, která je dceřinou společností Allianz pojišťovny. VZIZ jsou zapsání v seznamu ČNB. Allianz kontakt jako právnická osoba musel být pro tuto potřebu zaregistrován na ČNB jako investiční zprostředkovatel (dále jen IZ) a tedy splnit všechny legislativní náleţitosti spojené s tímto zapsáním. VZIZ z interní kmenové obchodní sluţby prodávali penzijní produkty také prostřednictvím svých zaměstnanců. Tito zaměstnanci nemuseli být registrováni u ČNB, ale museli splnit podmínky všeobecné a odborné způsobilosti. VZIZ odpovídá za své zaměstnance. Jakým způsobem byli začlenění oblastní manaţeři (OM), vedoucí týmu (VT), obchodní zástupci (OZ) a jejich zaměstnanci do prodeje produktů důchodové reformy vypovídá následující organigram.

57

Obrázek č. 4

Způsob zapojení kmenové obchodní sítě Allianz do důchodové reformy

IZ=Allianz kontakt VZIZ=OM zaměstnanec VZIZ=VT zaměstnanec VZIZ=OZ zaměstnanec Zdroj: Allianz, vytvořil autor Makléřské společnosti a společnosti MLM spolupracovaly na základě modelu, kdy společnosti buď jiţ byly zaregistrovány jako investiční zprostředkovatelé nebo se zaregistrovaly a uzavřely buď jednu nebo dvě smlouvy o spolupráci s Allianz penzijní společností a to v závislosti na tom, které produkty ( DS a DPS nebo pouze jeden z nich) se v rámci spolupráce rozhodly prodávat. Tyto společnosti dále distribuovaly penzijní produkty prostřednictvím svých finančních zprostředkovatelů, kteří působili jako VZIZ. Pro spolupracující makléřské společnosti připravila Allianz následující nabídku, kde je vyznačeno, co by řešil jaký subjekt při případné spolupráci v prodeji penzijních produktů.

58

Obrázek č. 5

Zapojení externích partnerů Allianz do důchodové reformy

Zdroj: Allianz Ţádost o povolení činnosti investičního zprostředkovatele Jak jsem uvedl výše, Allianz se rozhodla řešit distribuci penzijních produktů modelem, kdy dceřiná společnost Allianz kontakt bude zaregistrována jako investiční zprostředkovatel a na něj budou navázáni obchodní zástupci Allianz a v případě zájmu o toto schéma i makléřské společnosti jako vázaní zástupci investičního zprostředkovatele. Proto, aby společnost Allianz kontakt mohla být zaregistrována na ČNB jako investiční zprostředkovatel, musela splnit všechny potřebné náleţitosti dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu č.256/2004 Sb. Model, kdy by Allianz kontakt působila jako investiční zprostředkovatel a makléřská společnost jako podřízený investiční zprostředkovatel, byl pro makléřské společnosti nepřijatelný, protoţe vázaný investiční zprostředkovatel můţe na finančním trhu vykonávat činnosti pouze pro jednu penzijní společnost. Z tohoto pohledu by zástupci makléřských společností ztratili moţnost klientovi porovnat nabídku penzijních společností. Proto v případě zájmu makléřských společností o spolupráci se uplatňoval model, kdy makléřská společnost působí jako investiční zprostředkovatel a má smluvní vztah přímo s penzijní společností. Tento model také vyuţívali pojišťovací agenti nevýhradní, kteří buď jiţ měli

59

registraci na ČNB jako investiční zprostředkovatelé, nebo si ji v rámci moţnosti prodeje penzijních produktů zrealizovali. Ţádost o udělení akreditace Aby společnost Allianz kontakt mohla pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti, poslala dne 14. 11. 2012 ţádost o udělení akreditace pro Allianz kontakt na ČNB. Přílohy této ţádosti tvořily výpis z obchodního rejstříku, seznam vedoucích osob, dotazníky k posouzení důvěryhodnosti vedoucích osob, ţivotopisy vedoucích osob, seznam osob s kvalifikovanou účastí na ţadateli, seznam a popis prostor, popis technických a programových prostředků, návrh organizačního řádu, seznam členů zkušebních komisí, ţivotopisy členů zkušebních komisí, návrh zkouškového řádu a vzory zkušebních otázek a témata určená k přezkoušení dovedností. V červnu 2013 byla tato ţádost přes některé výzvy k doplnění ţádosti dle poţadavků ČNB kladně vyřízena a Allianz kontakt mohl zahájit také činnost směřující k pořádání odborných zkoušek. Školení a akreditace zprostředkovatelů Nutností pro registraci obchodních zástupců, budoucích podřízených investičních zprostředkovatelů, k činnosti prodeji penzijních produktů Allianz penzijní společnosti bylo jejich školení a akreditace. Podle zákonů č 426 a 427/2011 Mohou penzijní produkty od 1. 1. 2013 prodávat pouze obchodní zástupci, kteří mají -

maturitu,

-

trestní bezúhonnost

-

odbornou způsobilost

Maturitní vysvědčení bylo velkou novinkou pro získání moţnosti prodávat penzijní produkty. Odbornou způsobilostí se rozumí vykonání zkoušky odborné způsobilosti. Tato zkouška byla pro přechodné období prodeje do 31. 5. 2013 byla nahrazena zkouškou prostřednictvím e-learningu. Od 1. 6. 2013 se musí odborná způsobilost prokazovat vykonáním zkoušky před akreditovanou osobou. Budoucí VZIZ skládali v přechodném období zkoušku prostřednictvím e-learningového systému společnosti Unicorn Universe. Společnost Unicorn Universe Allianz vybrala ve výběrovém řízení. V e-learningovém prostředí byly uloţeny studijní materiály. Školení VZIZ probíhalo na regionálních ředitelstvích a zajišťovali ho příslušní regionální trenéři. Účastník e-learningu přes tento systém skládal zkoušku odborné způsobilosti.

60

Pro moţnost prodeje penzijních produktů od 1. 6. 2013 musel VZIZ vykonat odbornou zkoušku před akreditační komisí, kterou zajištoval Allianz kontakt. Do doby neţ Allianz kontakt získal akreditaci k pořádání odborných zkoušek zaměřených na prokázání odborné způsobilosti, realizoval Allianz kontakt tuto zkoušku přes společnost Unicorn Universe, která zabezpečovala vše potřebné. Zkoušky probíhaly v měsíci květnu tak, aby mohl VZIZ prodávat od 1. 6. 2013, ve městech, kde má sídlo regionální ředitelství Allianz pojišťovny. Registrace na ČNB Po sloţení zkoušky, která slouţí k prokázání odborné způsobilosti, zajišťovala Allianz za VZIZ působící pod Allianz kontaktem zápis do seznamu vázaných zástupců Allianz kontaktu, s.r.o. na ČNB. Hlavní části celého materiálu, který slouţil jako podklad k zápisu jednotlivých VZIZ byly: -

maturitní vysvědčení (úředně ověřená kopie)

-

originál (nebo úředně ověřená kopie) výpisu z rejstříku trestů (ne starší neţ 3 měsíce)

-

podepsané čestné prohlášení ţadatele o důvěryhodnosti, a ţe ţadatel splňuje podmínky neslučitelnosti včetně potvrzení, ţe u ţadatele nedošlo k překáţce v provozování ţivnosti

-

podepsané čestné prohlášení ţadatele o tom, ţe v posledních 3 letech nepobýval mimo ČR déle neţ 6 měsíců (v opačném případě nutno doloţit originál výpisu z RT z domovské země včetně jeho úředního překladu)

-

potvrzení o zaplacení poplatku 2000 Kč na účet Allianz kontaktu (výpis z banky, pokladní doklad)

Allianz generovala seznam všech zástupců, kteří dodali materiály pro hromadný zápis do seznamu VZIZ Allianz kontaktu, a odesílala s příslušnými materiály na ČNB. Od ČNB dostávala potvrzení o zapsání do seznamu VZ a neprodleně informovala příslušné VZIZ, kteří po podpisu smlouvy pro prodej DS a DPS mohli začít s prodejem penzijních produktů.

Distribuce od 1. 1. 2013 Jak je jiţ patrno z výše uvedeného, Allianz sázela na prodej zejména přes interní kmenovou obchodní sluţbu a přes MLM. V průběhu prvního pololetí 2013 se u vnitřní sítě, tedy VZIZ 61

pod Allianz kontaktem, musel nejprve určit poměr rozdělení provize, která je dle legislativy dána svým maximem. Maximální provize se dělila mezi oblastní manaţery, vedoucí týmu a obchodníky. Aby nabídka Allianz penzijních produktů byla pro klienty zajímavá, vytvořila Allianz vedle jiţ zmiňovaných sníţených poplatků pro první rok trvání smlouvy, sluţby pro klienty s názvy AUTObalance, AUTOpilot a AUTOpilot plus. Tyto sluţby doplnila moţností posílat na ţádost klienta dopisy e-mailem a vytvořila nový produkt Stráţce penze, který měl doplnit sjednání penzijních produktů a byl prodáván jako tzv. 4. pilíř důchodové reformy u Allianz. Autobalance, Autopilot plus jsou sluţby pro klienta spojené s jeho zvolenou investiční strategií a ochranou investice klienta v posledních letech spoření. Autobalance je sluţba, která hlídá, zda účastníkovy prostředky jsou stále investované podle jeho zvolené investiční strategie a v případě, ţe rozloţení majetku (z důvodu různého vývoje ceny jednotlivých podkladových aktiv) neodpovídá této strategii, AUTObalance provede úpravu. Kontrolu rozloţení účastníkova majetku ve fondech provádí AUTObalance jednou v kalendářním čtvrtletí. AUTOpilot je sluţba, která je daná zákonem č. 426/2011 Sb. důchodovém spoření. AUTOpilot plus je sluţba, která chrání účastníkovu investici z pohledu moţného náhlého propadu ceny v posledních letech před ukončením spoření. Jedná se o přesun investice z dynamických fondů do fondů konzervativních. AUTOpilot plus začíná s převodem prostředků účastníka a následnou změnou investiční strategie nejpozději 14 let před tím, neţ podle zákona o důchodovém pojištění dosáhne účastník důchodového věku u důchodového spoření a analogicky 14 let před nárokem na dávky u doplňkového penzijního spoření. Účelem přesunu investic mezi fondy je dosaţení maximálního moţného 80% podílu prostředků účastníka v dynamickém důchodovém fondu u důchodového spoření. U doplňkového penzijního spoření se jedná o dosaţení maximálního moţného podílu 80% v Allianz dynamickém účastnickém fondu a dále aby byl podíl 0% v Allianz účastnickém fondu Selection. AUTOpilot plus zabezpečuje sluţbu od 14 roku před nárokem na dávku u doplňkového penzijního spoření a 14 let před dosaţením důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění do 11 let před vznikem na nárok dávky u doplňkového penzijního spoření a do 11 let před dosaţením důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění. Nejpozději v tomto roce má být u důchodového spoření v dynamickém důchodovém fondu 62

umístěno maximálně 20% prostředků účastníka. V doplňkovém penzijním spoření se jedná o podíl v Allianz dynamickém účastnickém fondu maximálně ve výši 20% a u Allianz účastnického fondu Selection o podíl v hodnotě 0%. AUTOpilot Sluţba AUTOpilot navazuje na AUTOpilot plus. U důchodového spoření se jedná o povinnost penzijní společnosti, která je daná zákonem č. 426/2011 Sb. U doplňkového penzijního spoření se jedná o sluţbu, kterou nabízí Allianz penzijní společnost. Jako v AUTOpilotu plus i zde se jedná o ochranu prostředků klienta proti náhlému propadu cen v posledních letech spoření. AUTOpilot zabezpečuje ochranu investice od 10. do 5. roku před dosaţením důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění u důchodového spoření a od 10. do 6. roku před nárokem na dávku u doplňkového penzijního spoření. V 5. roce před dosaţením důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění má být investice rozloţena tak, aby všechny finanční prostředky účastníka byly v konzervativním důchodovém fondu. Nejpozději 6 let předtím, neţ vznikne účastníkovi nárok na dávku z penzijního doplňkového spoření, mají být prostředky účastníka umístěny v Allianz povinném konzervativním fondu a v Allianz vyváţeném účastnickém fondu. V Allianz povinném konzervativním fondu má být uloţeno nejméně 80% hodnoty prostředků účastníka. Stráţce penze Jedná se o investiční pojištění pro případ smrti nebo doţití, doplněné o rizikové připojištění, které umoţňuje klientovi ukládat peníze na důchod i v situacích, které to klientovi neumoţňují. Jedná se o situace, kdy se klient můţe dostat do finančních problémů z důvodu invalidity, pracovní neschopnosti nebo nezaměstnanosti. Smlouvu si mohli sjednat klienti ve věku 18 aţ 60 let a to na pojistnou dobu do 65 let. V případě, ţe by došlo k pojistné události, tzn. klient by začal čerpat pojistné plnění, tak toto pojistné plnění by klient dostával do mimořádného pojistného DF fondu Jistota v rámci smlouvy Stráţce penze. Toto mimořádné pojistné by mohl klient odkupovat, vybírat dle podmínek stanovených ve smlouvě. Hlavním pojištěním ve Stráţci penze je pojištění, které kryje riziko v případě smrti následkem úrazu při dopravní nehodě a riziko pro případ smrti z důvodu srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. V tomto hlavním pojištění je určena pojistná částka pro případ smrti následkem úrazu při dopravní nehodě ve výši 500 000 Kč a pojistná částka pro případ smrti 63

následkem srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody ve výši padesátinásobku sjednaného měsíčního důchodu, maximálně však 150 000 Kč. K hlavnímu pojištění lze sjednat připojištění v jedné ze tří variant, které se liší v rozsahu pojistného krytí. Varianty se nazývají Normal, Optimal, Exkluziv. Minimální lhůtní pojistné bylo stanoveno na 200 Kč a výše minimální měsíční pojištěné splátky byla stanovena na 700 Kč. Maximální pojištěná splátka byla stanovena ve výši 15% hrubého příjmu pojištěného nebo v případě, ţe pojištěný nemá hrubý příjem, ve výši 1 000 Kč. Výhodou této smlouvy je, ţe v jedné smlouvě můţe mít klient pojištěné spoření jak v důchodovém spoření, tak v doplňkovém penzijním spoření, ale i pokud vyuţívá jiné spořící nástroje. Toto pojištění, i kdyţ bylo nabízeno jako doplněk a komunikováno jako trţní výhoda k produktům DS a DPS, si můţe uzavřít kaţdý, protoţe nepředepisuje, kde si klient musí spořit. Pro klienty důchodového spoření u Allianz penzijní společnosti byla připravena výhoda v podobě nevyţadování vyplnění zdravotního dotazníku do výše 3 000 Kč pojištěné splátky. I kdyţ klient důchodového spoření u Allianz penzijní společnosti nevyplnil zdravotní dotazník, jeho pojistná ochrana byla zachována v plné výši. Pro klienty, kteří uzavřeli pojištění Stráţce penze do 30. 6. 2014 byla připravena další výhoda a to připsání bonusu ve výši 33,33 % ze zaplaceného pojistného za bezeškodní průběh, tedy ţe na tomto pojištění nevznikne ţádná pojistná událost. Tento bonus bude klientům připsán na konci pojistné doby. Normal Varianta Normal nabízela zabezpečení v případě pojistných událostí, které vzniknou pouze následkem úrazu. Jednalo se o: -

invaliditu 3. stupně se 100% plněním

-

bezmocnost s 200% plněním

-

pracovní neschopnost

-

zproštění od placení při invaliditě 3. stupně

64

Optimal Varianta Optimal nabízela zabezpečení v případě pojistných událostí, které vzniknou jak následkem úrazu, tak i následkem nemoci: -

invalidita 3. stupně se 100% plněním

-

bezmocnost s 200% plněním

-

pracovní neschopnost

-

zproštění placení při invaliditě

Exkluziv Varianta Exkluziv nabízela nejen zabezpečení v případě pojistných událostí, které vzniknou následkem úrazu i nemoci, ale nabízela i rozšířená rizika: -

invalidita 2. stupně s 50% plněním

-

invalidita 3. stupně se 100% plněním

-

bezmocnost s 200% plněním

-

pracovní neschopnost

-

ztráta zaměstnání

-

zproštění placení při invaliditě 2. stupně

-

zproštění placení při invaliditě 3. stupně

Další výhodou, která byla obsaţena ve všech variantách byla 3% roční

valorizace

vyplácených důchodů. Výše platby klienta byla stanovena podle jeho vstupního věku a podle zvolené varianty. Podle těchto parametrů byla zvolena určitá procentní sazba z měsíční pojištěné splátky klienta. Z pohledu vstupního věku byla stanovena 2 pásma a to do 40 let a od 41 let výše. Výše pojistného pro jednotlivé varianty a vstupní věky klientů zobrazuje následující tabulka Tabulka č. 12

Výše pojistného pro produkt Stráţce penze

vstupní věk

NORMAL

OPTIMAL

EXKLUZIV

do 40 let

8%

12%

18%

41+

8%

20%

28%

Zdroj: Allianz 65

I přes zajímavou nabídku pojištění, obsaţenou ve Stráţci penze, se tohoto produktu sjednalo poměrně málo kusů a jako doplněk k důchodovému spoření si ho zvolilo pouze 10% klientů. Celkem přes všechny distribuční kanály se sjednalo v roce 2013 jen několik set kusů pojištění Stráţce penze. Jaké bylo rozloţení mezi jednotlivé distribuční kanály ukazuje následující graf. Graf č. 8 Podíl distribučních kanálů na prodeji Stráţce penze

Zdroj: data - Allianz, vytvořil autor Jak vyplývá z grafu, nejvíce se na prodeji Stráţce penze podílela interní kmenová obchodní sluţba, a to 89%. Následovali obchodní partneři se strukturou MLM, kteří se podíleli 8%, makléřské společnosti se podílely 3%.

4.2.5 Výsledky prodeje důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření Důchodové spoření Allianz penzijní společnost v roce 2013 uzavřela celkem 10 092 ks důchodového spoření. Jakých výsledků v počtu kusů dosáhly jednotlivé distribuční kanály ukazuje následující tabulka:

66

Tabulka č. 13

Podíl distribučních kanálů na prodeji DS

MLM

4 787

47,4%

KOS

3 903

38,7%

AZD

965

9,6%

Ostatní

437

4,3%

10 092

100%

Celkem Zdroj: data - Allianz, vytvořil autor Rozepsání zkratek viz příloha č.2

Jak je vidět, nejvyšší počet kusů Allianz důchodového spoření sjednali pro Allianz penzijní společnost obchodní partneři s multi level marketingovou strukturou. Jejich podíl činil na celkovém počtu 47,4%. Druhým nejúspěšnějším distribučním kanálem byla interní kmenová obchodní sluţba s podílem 38,7%. Ostatní distribuční kanály sjednaly důchodové spoření v počtu jednotek či desítek kusů a jejich přínos na celkovém výsledku byl zanedbatelný. Na následujícím grafu je vidět počet kusů smluv registrovaných v systému penzijní společnosti v jednotlivých měsících roku 2013. Graf č. 9 Časový průběh prodeje DS

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 počet kusů DS

1 500 1 000 500 0

Zdroj: data - Allianz, vytvořil autor Jak je vidět, nejvíce kusů důchodového spoření bylo uzavřeno v prvních šesti měsících roku 2013. Graf je zkreslen skutečností, ţe smlouvy sjednané v měsíci červnu se do systému 67

dostaly aţ v měsíci červenci. Počet smluv s datem sjednání do konce června 2013 bylo 8 712. Do konce června bylo tedy sjednáno 86% všech smluv důchodového spoření, sjednaných v roce 2013. Důvodem pro tento výsledek bylo zaměření distribuce na klienty ve věku nad 35 let, kteří museli důchodové spoření sjednat do 30. 6. 2013. a komunikace, kterou prováděly všechny penzijní společnosti na trhu a v posledním čtvrtletí. Z dostupných dat, které se týkají interní kmenové obchodní sluţby, můţeme interpretovat i rozdělení výsledku ve sjednaných kusech důchodového spoření v jednotlivých regionech v ČR. Jedná se o regiony, kde má Allianz pojišťovna svá regionální ředitelství. Tabulka č. 14

Podíl regionů kmenové obchodní sítě na prodeji DS

region

počet kusů

Praha Střední Čechy České Budějovice Plzeň Ústí nad Labem Pardubice Brno Ostrava Olomouc Liberec Celkem

podíl

673

17%

327

8%

280

7%

552

14%

217

6%

333

9%

358

9%

677

17%

410

11%

76

2%

3 903 Zdroj: data - Allianz, vytvořil autor

100%

Tabulka dokládá, ţe nejvíce důchodového spoření se sjednalo v regionech Ostrava, Praha, Plzeň a Olomouc. Podíl těchto čtyř regionů na celkové produkci byl 59,2%.

Doplňkové penzijní spoření V roce 2013 bylo sjednáno pro Allianz penzijní společnost celkem 4 313 ks smluv doplňkového penzijního spoření. Rozdělení distribuce podle distribučních cest ukazuje následující tabulka:

68

Tabulka č. 15

Podíl distribučních kanálů na prodeji DPS

KOS

1 809

44,0%

MLM

1 766

43,0%

AZD

166

4,0%

Ostatní

372

9,0%

4 113

100%

Celkem Zdroj: data - Allianz, vytvořil autor

Tabulka nám ukazuje, ţe nejvyšší počet smluv doplňkového penzijního spoření pro Allianz penzijní společnost v roce 2013 sjednala interní kmenová obchodní sluţba Allianz. Druhý nejvyšší počet kusů sjednali obchodní partneři se strukturou multi level marketingu. Zaostali pouze o 43 kusů. Dohromady tvořily tyto dvě distribuční cesty podíl na distribuci ve výši 87%. Následující graf nás seznamuje s počty smluv DPS registrovaných v systému penzijní společnosti v jednotlivých měsících roku 2013 Graf č. 10 Časový průběh prodeje DPS

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

počet kusů DPS

Zdroj: data - Allianz, vytvořil autor Pokud tento graf porovnáme s grafem u důchodového spoření, opět můţeme shledat červenec jako měsíc, kdy vešlo do systému Allianz penzijní společnosti nejvíce kusů doplňkového penzijního spoření. Na rozdíl od grafu důchodového spoření je z grafu patrné, ţe distribuce doplňkového penzijního spoření probíhala i v měsících, které následovaly po červenci. Tento 69

fakt byl způsoben hlavně zvyklostí sjednávání doplňkového penzijního spoření jako produktu na stáří u obchodních zástupců, kteří jej mají v nabídce prodávaných produktů jiţ dlouhou dobu. Na rozdíl od DS zde chyběl i jasný předěl pro sjednání klientů do 35 let věku. Pokles prodeje na začátku roku byl způsoben mimo jiné novými legislativními poţadavky na distributory, resp. „předzásobením“ spotřebitelů produkty 3. pilíře na konci roku 2012. Stejně jako u důchodového spoření, i zde můţeme z dostupných dat vytvořit tabulku, která nám ukazuje, jak se jednotlivé regiony interní kmenové obchodní sluţby podílely na distribuci doplňkového důchodového spoření. Tabulka č. 16

Podíl regionů kmenové obchodní sítě na prodeji DPS

region

počet kusů

Praha Střední Čechy České Budějovice Plzeň Ústí nad Labem Pardubice Brno Ostrava Olomouc Liberec Celkem

podíl

263

15%

116

6%

134

7%

174

10%

249

14%

216

12%

151

8%

251

14%

207

11%

48

3%

1 809 Zdroj: data - Allianz, vytvořil autor

100%

Je vidět, ţe oproti distribuci důchodového spoření jsou zde rozdíly mezi regiony menší a liší se lídři v této skupině. Nejvíce doplňkového důchodového spoření sjednaly regiony Praha, Ústí nad Labem, Ostrava, Pardubice. Tyto regiony se na distribuci podílely 55%. Z hodnocení důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření pro Allianz penzijní společnost dojdeme k těmto závěrům: -

v prodeji obou dvou produktů tvořily hlavni distribuční cesty interní kmenová obchodní síť a obchodní partneři s multi level marketingovou strukturou s tím, ţe u důchodového spoření byly jedničkou multilevel marketingové struktury a u doplňkového penzijního spoření byla o malý kousek lepší interní kmenová obchodní síť Allianz 70

-

do poloviny roku 2013 se prodalo 87% všech smluv důchodového spoření a do konce roku byl prodej minimální

-

do poloviny roku 2013 se prodalo 50% všech smluv doplňkového penzijního spoření a do konce roku prodej kontinuálně pokračoval bez větších výkyvů

-

u důchodového spoření i doplňkového penzijního spoření tvořily interní kmenová obchodní síť společně s multi level marketingovými strukturami 86,1% a 85% podílu všech sjednaných smluv

4.2.6 Komunikace Nejdůleţitější oblasti komunikace v souvislosti s důchodovou reformou byly: -

kampaň k přechodu do Allianz penzijního fondu

-

komunikace o transformaci prostřednictvím dopisů klientům

-

komunikace důchodové reformy jako takové

Kampaň k přechodu do Allianz penzijního fondu probíhala aţ do ukončení moţnosti přecházet mezi jednotlivými penzijními fondy na trhu. Tato moţnost končila dne 28. 2. 2012. Kampaň probíhala hlavně přes obchodní zástupce Allianz, pojišťovací kanceláře a obchodní místa. Dalšími komunikačními kanály byly tzv. příloţe k dopisům klientů, kteří dostávají od Allianz písemná sdělení, a samozřejmě PR články v tisku a na internetu. Allianz penzijní fond měl vzhledem ke svým získaným oceněním v předešlých letech velmi dobrou pozici. V prvních dvou měsících roku 2012 přešlo do Allianz penzijního fondu celkem 36 034 klientů z jiných penzijních fondů na trhu v ČR. Pro porovnání uvádím, ţe za měsíce listopad a prosinec roku 2011 to bylo 8 860 klientů. V roce 2012 tedy přešlo čtyřikrát více klientů neţ za poslední dva měsíce roku 2012. V tomto případě klienti přecházeli do Allianz penzijního fondu hlavně z důvodu jeho reputace, z důvodu výše připisovaného zisku klientům v posledních letech. Další částí kampaně bylo informování stávajících klientů Allianz penzijního fondu o budoucí transformaci penzijního fondu, který byl odeslán 22. 3. 2012. V roce 2012 získal Allianz penzijní fond celkem 274 289 nových klientů. Z těchto klientů přišlo 36 034 z jiného penzijního fondu a zbylých 238 255 klientů si zaloţilo u Allianz penzijního fondu penzijní připojištění. 71

Z 238 255 klientů si sjednalo penzijní připojištění 96 846 klientů s počátkem v posledním čtvrtletí roku 2012, tedy 41%. Smluv s počátkem 1. 12. 2012 si sjednalo 49 078 klientů, a tento počet tvořil podíl 21% na nově uzavřených smlouvách. Komunikace nabídky Allianz penzijních produktů zejména důchodového spoření probíhala v roce 2013 přes: -

distribuční kanály

-

www.modrapenze.cz

-

billboardy

-

TV kampaň

-

soutěţ Miliónová penze

Distribuční kanály komunikovaly nabídku DS a DPS přes své VZIZ u jednotlivých klientů přes centrálně vytvořenou kampaň a při prodejních rozhovorech u klientů nebo na obchodních místech. Allianz připravila pro oslovení klientů Allianz 2 kampaně s cílem sjednat u klienta důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření 1.

Kampaň byla realizována přes alternativní komunikační cesty: a) Direct mail + Call centrum - Korespondenční kampaň s následným telefonátem přes call centrum - Osloveno bylo10 000 klientů - 5 dnů po odeslání dopisu bylo zahájeno telefonické kontaktování klientů b) Direct mail - Korespondenční kampaň - Osloveno bylo 11 000 klientů c) Email - Emailová kampaň - Bylo osloveno 5 500 klientů

Oslovení vybraných klientů pro tuto kampaň probíhalo dopisem nebo emailem. Klientovi byly poskytnuty informace o výhodách důchodového spoření. Sjednání smlouvy důchodového spoření probíhalo on-line na stránkách Allianz Directu, kam byl klient naveden 72

ze zaslaného emailu nebo v průběhu telefonického hovoru. Dopis a email obsahoval kontakt na linku 841 170 000 a email [email protected] , kam se klient v případě dotazů mohl obracet.

2. Kampaň byla realizována korespondenčně přes Direct mail a následně přes VZIZ Allianz. V této kampani byly vybraní klienti osloveni nejprve dopisem s odkazem na budoucí kontaktování obchodním zástupcem Allianz neboli VZIZ. Cílem této kampaně bylo sjednání DS, DPS a dalších produktů nabízených Allianz pojišťovnou. Kampaň byla realizována ve dvou vlnách. Kampaň č. 1 byla spuštěna dne 18. 2. 2013. Bylo v ní osloveno 26 500 klientů s výsledkem 269 sjednaných smluv doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření, coţ představuje úspěšnost pouhé 1,02%. V kampani č. 2 bylo osloveno 61 188 klientů s výsledkem 366 kusů smluv důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření, coţ představuje poměrně tristní úspěšnost 0,63%. Z výsledků úspěšnosti obou kampaní je patrné, ţe zdaleka nesplnily očekávání společnosti. Důvody neúspěšnosti těchto kampaní se shodují s důvody neúspěchu celé důchodové reformy. Tyto důvody popisuji v závěru této diplomové práce. Všechny pojišťovací kanceláře a obchodní místa Allianz byly vybaveny materiály s nabídkou penzijních produktů a zástupci na přepáţkách prováděli nabídku při návštěvách klientů. Materiály byly rozděleny na nabídku DPS, DS a obecné informace k důchodové reformě. Komunikace také probíhala přes prezentace pro management nebo zaměstnance ve firmách, kde měl jiţ VZIZ uzavřeno ať uţ ţivotní pojištění s vyuţitím daňových výhod nebo majetkové či odpovědnostní pojištění. Prezentací důchodové reformy a tím i nabídky Allianz penzijních produktů bylo vyuţíváno i při spolupráci s místními Hospodářskými komorami. V prezentacích byli posluchači seznámeni s fakty o důchodové reformě a bylo jim představeno řešení ze strany Allianz. Na webu Modrá penze nabízela Allianz obecné informace k důchodové reformě, řešení v podobě vlastních produktů, kalkulačku pro výpočet penze v případě vyuţití produktu DS a soutěţ Miliónová penze.

73

Billboardová a televizní kampaň obsahovala sdělení, ţe lidem k jejich 2% z hrubé mzdy převede stát na důchodové spoření další 3%. Zároveň upozorňovala na webové stránky www.modrapenze.cz. Soutěţ Miliónová penze byla připravena pro klienty i neklienty Allianz starší 18 let. Účastník soutěţe mohl získat jednu z cen: za 1. místo 1 milion korun, za 2. – 11. místo iPad mini a za 12. – 101. místo knihu Pavla Kohouta o investování „Investiční strategie pro třetí tisíciletí“; součástí byl podpis autora. Soutěţe Miliónová penze bylo moţné se účastnit jednak přes www stránky nebo přímo přes obchodní zástupce Allianz nebo obchodní místa vyplněním formuláře, který byl součástí broţury s názvem „10 věcí, které byste měli vědět o své budoucí penzi“. Broţura popisovala změny v důchodovém systému od 1. 1. 2013, vysvětlení odlišnosti 2. a 3. pilíře, odkazy na www.modrápenze.cz s odkazem na kalkulačku, která orientačně posuzovala výhodnost vstupu do 2. pilíře a přinášela odpovědi na další otázky, důleţité pro klienta k pochopení důchodové reformy. Klient ve formuláři zaškrtával odpovědi na 3 otázky: 1. Který penzijní fond získal nejlepší hodnocení odborníků i veřejnosti v soutěţích Zlatá koruna a Zlatý měšec v posledních třech letech? 2. Jaký objem majetku bude ve všech fondech (důchodové, účastnické a transformovaný) spravovat Allianz penzijní společnost k 30. 6. 2013 v tisících Kč? 3. Jaký objem majetku bude spravovat největší dluhopisový fond PIMCO Total Return k 30. 6. 2013, jehoţ správcem je prestiţní investiční společnost Pimco, součást skupiny Allianz v miliónech dolarů? K druhé a třetí otázce existovala orientační nápověda. Potom co klient formulář vyplnil a podepsal, dopsal do něj obchodní zástupce své interní identifikační číslo Allianz a odeslal do Allianz penzijního fondu. Výherci soutěţe byli kontaktováni do 15. 8. 2013 a do 30. 8. 2013 byla oznámena jména výherců. Pro obchodní zástupce Allianz byla soutěţ miliónová penze jednou z příleţitostí jak získat osloveného účastníka soutěţe do svého tzv. kmene klientů, pokud si tento účastník sjednal v roce 2013 důchodového spoření přes webové stránky nebo call centrum Allianz. 74

Samozřejmě, ţe soutěţe Miliónová penze vyuţívali obchodní zástupci k navázání kontaktu s potenciálním klientem nejen pro důchodové spoření, ale pro ostatní produkty, které nabízí Allianz pojišťovna. Soutěţe Miliónová penze se zúčastnilo celkem 23 395 soutěţících. Z toho přes www stránky Modrá penze se zúčastnilo 18 407 soutěţících a 4 985 vyplnilo soutěţní formuláře u obchodních zástupů nebo na obchodních místech.

4.2.7 Provozní nastavení Provozní nastavení souviselo hlavně s oblastí IT, tedy naprogramování nových procesů a vytvoření nebo upravení nových softwarů. Z této oblasti by se daly vyzdvihnout dva důleţité body, a to: 1. úpravy spojené s transformací penzijního fondu 2. úpravy spojené se zavedením nových produktů důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření. V těchto dvou oblastech se jednalo zejména o úpravy spojené s účetnictvím, s oceňováním podkladových aktiv v účastnických a důchodových fondech a s tím spojená komunikace s datovým skladem, komunikace s Centrálním registrem smluv, úpravy spojené se softwarem pro obchod se zaměřením na přímý prodej a on-line systémy, vytvoření nového provizního modelu, nastavení nových procesů souvisejících se správou nových smluv (taxace, nové formuláře, práce s novými investičními strategiemi a s tím i související činnosti z pohledu investičního dotazníku), práce s platbami klientů, jejich převod na jednotky a evidence na účtech klientů, činnosti spojené se systémem pro vyţadování státních příspěvků, které byly nové jak pro transformovaný fond, tak i pro doplňkové penzijní spoření, nastavení komunikace a výměny dat s depozitářem, komunikace s optickým archivem a řada dalších činností.

4.3 Shrnutí Allianz se v roce 2011 rozhodla pro účast v důchodové reformě, která byla zahájena 1. 1. 2013. Důchodová reforma byla vnímána jako jedna z velkých obchodních příleţitostí srovnatelná s historickými milníky ala demonopolizace trhu povinného ručení. Rozhodnutí 75

zúčastnit se pak znamenalo rok intenzivních příprav, do kterých se zapojili odborníci z většiny úseků společnosti, coţ vyplývá z výše uvedeného - s ohledem na důleţitost celého projektu byli k projektu alokováni nejlepší lidé společnosti. Příprava stála významný čas těchto lidí a samozřejmě mnoho přímo vynaloţených peněţních prostředků. V roce 2012 zvýšil Allianz penzijní fond počet účastníků o 274 289, coţ je polovina zvýšení za celý trh penzijního připojištění. Počet účastníků se zvýšil na 486 445, coţ je trţní podíl 9,44%. Tím se se vytvořil další předpoklad pro úspěšný prodej především důchodového spoření. Allianz penzijní společnost získala v roce 2013 v důchodovém spoření 9 894 klientů, coţ znamená trţní podíl 12,07%. Toto přibliţně odpovídá podílu na trhu penzijního připojištění. Do systému doplňkového penzijního spoření vstoupilo v Allianz penzijní společnosti 4 025 účastníků, coţ je trţní podíl 4,62%, tj. přibliţně poloviční ve srovnání s důchodovým spořením. Příčinou je výrazné zaměření obchodní činnosti na prodej důchodového spoření, především v prvním pololetí 2013. Na rozdíl od jiných penzijních společností rovněţ neprobíhala ţádná cílená „kampaň“ či jiná podpora cílící na převod z transformovaného fondu do fondů DPS. Jsou k dispozici údaje o struktuře účastníků získaných do důchodového spoření interní kmenovou obchodní sluţbou Allianz. 67% tvoří muţi, ţeny 33%. Ve věkové struktuře je nejsilněji zastoupena věková skupina 36 – 50 let, a to 77%. Klientů do 35 let je 14% a starších 50 let 9%. Z výše uvedeného lze konstatovat, ţe výsledky Allianz penzijní společnosti, dosaţené v roce 2013, odpovídají postavení Allianz na trhu penzijních produktů. Ve srovnání s vynaloţenými zdroji a úsilím nejsou pochopitelně hodnoceny pozitivně. Separátní otázkou pak zůstává budoucnost celého druhého pilíře. Současná vládní garnitura mnohokrát deklarovala zájem druhý pilíř zrušit a více podporovat pilíř třetí. Pokud by 2. pilíř byl skutečně zrušen, resp. jak je naznačováno sloučen s pilířem třetím, v úvahu připadá mnoho teoretických moţností „vypořádání se s druhým pilířem“ s různou mírou sloţitosti i vyplývajících rizik, např.: -

Převedení všech prostředků účastníků do 3. pilíře, bez budoucího postihu ve výpočtu starobního důchodu.

76

V tomto případě by byla zachována účelovost spoření na důchod, do určité míry by tato varianta (bez vrácení opt-outových prostředků do průběţného systému) byla určitou kompenzací účastníkům za zrušení soukromoprávních smluv a za ušlou příleţitost ve druhém pilíři. Státu by v tomto případě nevznikly další transakční náklady ani zvýšená administrativa, minimalizováno by bylo ohroţení reputace státu a důvěry v reformy jako takové, jakoţ i bylo pravděpodobně účinnou prevencí moţných ţalob. -

Převedení všech prostředků účastníků do 3. pilíře, s budoucím postihem ve výpočtu starobního důchodu. I v tomto případě by byla zachována účelovost spoření na důchod, tato varianta vychází z původních představ výpočtu starobních důchodů pro účastníky druhého pilíře (za dobu účasti bylo plánováno zkrácení procentní výměry z 1,5% na 1,2%). Státu by v tomto případě nevznikly další transakční náklady, do budoucna by ovšem musel promítnout dobu účasti ve druhém pilíři do výpočtu starobních důchodů.

-

Převedení 60% prostředků účastníků zpět do průběţného systému a 40% do 3. pilíře účastníka (neboli v poměru 3%/2%), bez budoucího postihu na výpočtu starobního důchodu. Jednalo by se o scénář narovnání, který by se dal nazvat jako „vrácení do starých kolejí tak, jako by účastník do druhého pilíře nikdy nevstoupil“; prostředky naspořené z vlastních zdrojů by pak byly převedeny do třetího pilíře účastníka. Tento způsob je z pohledu ohroţení reputace státu moţno vidět asi jako nejrizikovější, právě tak nejméně eliminuje riziko ţalob ze strany účastníků.

V úvahu jistě připadají i další teoretické koncepty „vypořádání“. Všechny z nich skýtají jak právní, tak technická rizika. Důleţité tak bude vytvoření komise nejen z řad politiků, ale i odborníků tak, aby tato rizika byla minimalizována a aby byl změnami co nejméně negativně zasaţen samotný účastník druhého pilíře.

77

5

Kvantitativní analýza důchodové reformy 2013

V roce 2013 působilo na trhu v ČR celkem 10 penzijních společností. Z toho 8 provozovalo transformované fondy (Penzijní společnost Generali a penzijní společnost České pojišťovny zfúzovaly v Penzijní společnost České pojišťovny)..37 10 provozovalo účastnické fondy a 6 i důchodové fondy. Společnostmi, které nevznikly transformací, byly Conseq PS a Raiffeisen PS. Obě dvě společnosti prodávaly účastnické fondy, ale důchodové spoření jen Raiffeisen PS. V současné době dochází k odkupu Raiffesen PS penzijní společností České pojišťovny. Ve druhé polovině roku koupila společnost Conseq Investment Management penzijní společnost AEGON, která do té doby spravovala pouze transformovaný fond a dosud nevytvořila účastnické fondy. 38 Z pohledu kvantitativní analýzy se nejprve podíváme na celkový počet klientů v transformovaných fondech, důchodových fondech a účastnických fondech. V těchto fondech bylo na konci roku 2013 celkem 5 043 163 smluv. Samozřejmě, ţe někteří klienti mohli být účastníky buď ve fondu transformovaném nebo účastnickém a zároveň být i účastníky v důchodových fondech. Počet klientů v jednotlivých fondech ukazuje následující tabulka Tabulka č. 17

Počet účastníků ve fondech penzijních společností k 31. 12. 2013

Fondy počet účastníků Transformované fondy 4 870 174 Účastnické fondy 91 027 Důchodové fondy 81 962 Zdroj : data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor

37

Penzijní fondy ČP a Generali se sloučí. E15.cz [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z:

http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/penzijni-fondy-cp-a-generali-se-slouci-996945 38

Conseq kupuje Aegon penzijní společnosti. Co čeká klienty?. Investujeme.cz [online]. 26.09.2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/conseq-kupuje-aegon-penzijni-spolecnostico-ceka-klienty/

78

Jak se podílely fondy na celkovém majetku účastníků v důchodových, účastnických a transformovaných fondech, ukazuje následující graf. Graf č. 11 Podíl fondů na celkovém majetku účastníků v penzijních společnostech

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor Z grafu je jasně patrné, ţe transformované fondy tvořily dominantní úlohu v obhospodařování majetku účastníků a nárůsty v účastnických a důchodových fondech byly z tohoto pohledu pouze kosmetické.

5.1 Transformované fondy Počet účastníků v transformovaných fondech v roce 2013 klesl vůči počtu klientů na konci roku 2012 o 282 0241 účastníků. Sestupnou tendenci ukazuje následující graf.

79

Graf č. 12 Vývoj počtu účastníků v transformovaných fondech 5 200 000 5 150 415

5 150 000 5 100 000

5 071 336

5 050 000

5 005 004

5 000 000 4 950 000

4 928 792

4 900 000 4 850 000

4 870 174

4 800 000 4 750 000 4 700 000

4. čtvrtletí 2012 1. čtvrtletí 2013 2. čtvrtletí 2013 3. čtvrtletí 2013 4. čtvrtletí 2013

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor Důvodem tohoto poklesu je, ţe v roce 2013 jiţ nebylo moţné do transformovaných fondů vstupovat. Z tohoto systému mohli klienti pouze odcházet, tzn. ukončovat svá penzijní připojištění, případně přecházeli do systému doplňkového penzijního spoření. Počet nových klientů penzijního připojištění v roce 2012. Graf č. 13 Přírůstky účastníků penzijního připojištění v roce 2012

474 424 500 000 400 000 300 000 200 000

76 069

30 388

100 000

-41 675

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

-100 000

Zdroj: data - Asociace penzijních fondů, vytvořil autor V roce 2012 došlo k rekordnímu zvýšení počtu účastníků penzijního připojištění a to především v posledním čtvrtletí tohoto roku. Důvodem byla snaha o vyuţití starých podmínek 80

penzijního připojištění. Jednalo se o vyuţítí sjednání výsluhové penze a garanci nezáporného zhodnocení.

5.2 Účastnické fondy Počet účastníků v transformovaných fondech se v roce 2013 sníţil o 282 241. Oproti tomu bylo sjednáno pouze 91 027 nových doplňkových penzijních spoření. Svědčí to o tom, ţe zájem obyvatel o tento typ spoření byl do značné míry saturován v roce 2012. Z celkového počtu 91 027 nových klientů získala největší trţní podíl ČS PS s 23 918 klienty a v těsném závěsu byl PS ČP s 23 552 klienty. Spíše neţli o skutečně zcela nové klienty se ale pravděpodobně jedná o klienty, kteří se rozhodli přestoupit z transformovaného fondu téţe společnosti. Graf č. 14 Podíl penzijních společností na účastnických fondech

1,1%

Raiffeisen PS

25,9%

PS ČP 21,9%

KB PS

3,8%

ING PS

11,0%

ČSOB PS

26,3%

ČS PS 0,6%

Conseq PS

4,9%

AXA PS

4,6%

ALLIANZ PS 0%

AEGON PS 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor Tempo přírůstku účástníků do účastnických fondů, se aţ na první čtvrtletí neměnilo a dosahovalo v průměru 22 757 přírůstků na čtvrtletí.

81

Graf č. 15 Počet nových účastníků v účastnických fondech

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor

5.3 Důchodové fondy Do důchodového spoření vstoupilo v roce 2013 pouze 81 962 účastníků. Jedná se o počet, který je několikanásobně niţší neţ byly odhady publikované před zahájením důchodové reformy. Zájem o sjednání důchodového spoření byl především v průběhu druhého čtvrtletí 2013, protoţe pouze do 30. 6. 2013 mohly vstoupit osoby starší 35 let. Po této době a dosaţeném výsledku se sníţil zájem na minimum a penzijní společnosti i s ohledem na politické proklamace čelních představitelů státu přestaly vyvíjet tak velké úsilí, jako vyvíjely v prvním pololetí 2013.

82

Graf č. 16 Počet nových účastníků v důchodových fondech

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor

Zhruba třetinový podíl na trhu získal penzijní společnost České pojišťovny. Čtyři společnosti dosáhly přibliţně shodných výsledků mezi 12% a 17%. Zanedbatelný podíl získala penzijní společnost ČSOB. Graf č. 17 Podíl penzijních společností na důchodových fondech

14,8%

Raiffeisen PS

35,7%

PS ČP 16,9%

KB PS ČSOB PS

3,7%

16,9%

ČS PS 12,1%

ALLIANZ PS

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

35,0%

40,0%

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor Struktura investování prostředků účastníků do zákonem předepsaných důchodových fondů je odvozena z investičního profilu účastníků. Profil byl povinně zjišťován formou investičního dotazníku. Z rozloţení prostředků mezi důchodové fondy lze usuzovat, ţe o důchodové 83

spoření byl zájem především mezi lidmi s vyššími příjmy, kteří nemají averzi k riziku a mají i jiné volné finanční prostředky. Graf č. 18 Podíl prostředků v důchodových fondech

41%

DDF 32%

VDF 24%

KDF 2%

DF SD 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor

5.4 Účastníci s příspěvkem zaměstnavatele v TF a ÚF V Transformovaném fondu tvořily smlouvy s příspěvkem zaměstnavatele v roce 2013 celkem 20%. V Účastnických fondech přispíval zaměstnavatel na 17% sjednaných smluv. V této oblasti

nedošlo

k podstatné

změně.

Průměrná

výše

příspěvku

zaměstnavatele

v transformovaných fondech je 705 Kč měsíčně, v účastnických fondech 905 Kč měsíčně. Rozdíl ve výši průměrného příspěvku můţe být dán tím, ţe se od 1. 1. 2013 zvýšil roční limit pro příspěvek zaměstnavatele z 24 000 Kč na 30 000 Kč. Moţným důvodem můţe také být i to, ţe v transformovaných fondech se nachází velké mnoţství smluv s příspěvky zaměstnavatele, které byly sjednány v průběhu uplynulých 19 let.

5.5 Předdůchody Celkem bylo v roce 2013 vyplacen předdůchod 274 klientům účastnických fondů. Průměrná výše předdůchodu byla 9 185 Kč a celkový objem vyplacených peněz byl 9 511 756 Kč. Nejvíce začali čerpat předdůchody klienti PS ČP a ING PS, která vyplatila největší objem finančních prostředků.

84

Graf č. 19 Podíl penzijních společností na kusech sjednaných předdůchodů

Raiffeisen PS

0% 23%

PS ČP 20%

KB PS 13%

ING PS 10%

ČSOB PS 7%

ČS PS Conseq PS

0%

16%

AXA PS 10%

ALLIANZ PS AEGON PS

0%

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor Počet klientů, kteří poţádali o výplatu předdůchodů je zatím velmi nízký. Předdůchod je moţné čerpat pouze z doplňkového penzijního spoření a jedná se o novinku platnou od roku 2013, která je dostupná jen klientům s naspořenou částkou ve výši, která významně převyšuje hodnotu na účtu u průměrného klienta. Navíc se jedná o moţnost, která zatím není v populaci příliš známá.

85

Graf č. 20

Podíl penzijních společností na objemu finančních prostředků vyplacených

předdůchodů

Raiffeisen PS

0%

16%

PS ČP

22%

KB PS

23%

ING PS 11%

ČSOB PS 5%

ČS PS Conseq PS

0% 12%

AXA PS

11%

ALLIANZ PS

AEGON PS

0%

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor Nejvyšší průměrně vyplacenou částku na důchod měla ČS PS a hned za ní se umístila ING PS Graf č. 21 Průměrná výše vyplacených předdůchodů

Raiffeisen PS

0 Kč 9 090 Kč

PS ČP

8 941 Kč

KB PS

10 054 Kč

ING PS 8 077 Kč

ČSOB PS

10 808 Kč

ČS PS Conseq PS

0 Kč 9 419 Kč

AXA PS

8 339 Kč

ALLIANZ PS

AEGON PS

0 Kč

Zdroj: data - Asociace penzijních společností, vytvořil autor

86

5.6 Daňové výhody Zhodnocení vývoje daňových výhod jsem se rozhodl interpretovat na skutečnosti v Allianz pojišťovně – oblast ţivotního pojištění a Allianz penzijního fondu společně s účastnickými fondy Allianz penzijní společnosti. Z níţe uvedených grafů vyplývá, ţe v ţivotním pojištění k ţádným velkým rozdílům nedošlo, ale v oblasti penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření byla situace jiná. V roce 2012 došlo téměř trojnásobnému nárůstu počtu klientů s nárokem na uplatnění daňových výhod. Tento velký nárůst byl zapříčiněn zejména navýšením počtu účastníků v penzijních fondech v důsledku ukončování podmínek s výsluhovou penzí a hlavně s garancí nezáporného zhodnocení. Základ rozdílu v počtu klientů s nárokem na vyuţití daňových výhod za rok 2013 pak spočívá ve změně podmínek pro uplatňování daňových výhod. Podstatou této změny je jiţ dříve popisované navýšení příspěvku účastníka, od kterého můţe čerpat daňové výhody. Klient si musí spořit minimálně 1 000 Kč měsíčně a na prostředky, které spoří nad tuto částku, můţe vyuţívat daňové výhody. Maximum čerpání daňových výhod je 12 000 Kč za rok. Klient, který vyuţívá daňové výhody v maximální míře, tak spoří 24 000 Kč ročně do účastnických nebo transformovaných fondů. Graf č. 22 Počet dopisů s daňovými výhodami za ţivotní pojištění v Allianz

152 316 2013

132 696 2012

98 840 2011

Zdroj: data – Allianz, vytvořil autor

87

Graf č. 23 Počet dopisů s daňovými výhodami za penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření v Allianz

55 176

2013

162 372

2012

60 944 2011

Zdroj: data – Allianz, vytvořil autor Shrnutí kvantitativní analýzy je jednou z částí závěru diplomové práce.

88

Závěr Téma důchodové reformy je v České republice diskutováno téměř dvě desetiletí. Důvodem těchto diskusí je zejména nepříznivý demografický vývoj v České republice. Dominantní průběţně financovaný státní systém k zabezpečování důchodů je dlouhodobě neudrţitelný, je nutné v něm provádět změny a doplňovat systém zabezpečení na stáří o další zdroje. Prvním dílčím krokem bylo přijetí zákona o penzijním připojištění a následně vznik penzijních fondů a prodej penzijního připojištění se státním příspěvkem od roku 1994. Tento produkt přilákal poměrně velký počet účastníků, coţ lze hodnotit pozitivně. Naopak slabinou tohoto systému je nízká průměrná úloţka účastníka, která vede k tomu, ţe váha tohoto zdroje na důchodech není podstatná – průměrná velikost účtu účastníka se pohybuje v řádu několika desítek tisíc korun. Navíc většina účastníků si naspořené prostředky vybírá formou jednorázového vyrovnání a vlastní penzijní připojištění tak neplní úlohu pravidelného „přispěvatele“ ke státní penzi. Od počátku tohoto tisíciletí stát motivuje občany ke sjednávání ţivotního pojištění i penzijního připojištění formou daňových úlev. Daňové úlevy jsou umoţněny u ţivotních pojištění, která jsou určena pro naspoření prostředků při odchodu do důchodu, u penzijního připojištění se týkají těch prostředků, které převyšují hranici pro získání státního příspěvku. Stát formou daňových úlev motivuje nejen občany, ale i jejich zaměstnavatele. Příspěvek zaměstnavatele na tyto produkty se stal významným benefitem pro zaměstnance v České republice. I přes výše uvedená opatření se státu nedaří přimět občany k vyšší míře odpovědnosti na zajištění příjmu ve stáří. Občané stále spoléhají na státní starobní důchod a nevytvářejí si dostatečné rezervy. Politické reprezentaci našeho státu je tento problém zřejmý, nebyla však schopna se dohodnout na společně přijatelném řešení napříč politickým spektrem. Z tohoto důvodu nebyly prosazeny závěry z tzv. první Bezděkovy komise. Teprve závěry z druhé Bezděkovy komise, která je zveřejnila v červnu 2010, se promítly do legislativních změn přijatých v roce 2011. Od 1. 1. 2013 vznikají nové právní subjekty

- penzijní společnosti, dochází k úpravě

stávajícího penzijního připojištění, k úpravě státního průběţně financovaného systému důchodového zabezpečení, ke zvýšení limitu pro příspěvek zaměstnavatele v rámci daňových výhod a především ke vzniku nové formy spoření na stáří – důchodového spoření. 89

K mnoha změnám došlo jiţ v roce 2012, kdy se penzijní fondy a jejich vlastníci rozhodovaly, zda budou nabízet svým klientům důchodové spoření a zároveň se snaţily získat maximální počet účastníků penzijního připojištění pro budoucí moţnost nabídky důchodového spoření těmto klientům. Paradoxně argumenty pro získávání klientů v roce 2012 byly parametry produktů, které příliš nepodporují to, k čemu je produkt primárně určen, tedy k naspoření co nejvyšší finanční částky při odchodu do důchodu. Jedním z těchto parametrů byla výsluhová penze, kdy si účastník penzijního připojištění, který má uzavřenou výsluhovou penzi, můţe po patnácti letech spoření vybrat aţ 50% svých naspořených prostředků včetně státních příspěvků. Druhým z těchto parametrů byla garance nezáporného zhodnocení, která v dlouhodobém horizontu omezuje moţnosti investování prostředků klientů do výnosově perspektivnějších, byť rizikovějších investic. V tomto roce došlo k velmi výraznému zvýšení počtu účastníků penzijního připojištění a to o 569 121 účastníků (pro srovnání: v roce 2011 se počet účastníků penzijního připojištění zvýšil o necelých 40 tisíc). Zároveň dalších téměř 560 tisíc účastníků změnilo svůj penzijní fond. Důvodem těchto nárůstů počtu účastníků byly avizované změny penzijního připojištění od 1. 1. 2013, které jiţ neumoţňovaly sjednávání za starých podmínek po tomto datu. Skutečnost, ţe nový systém měl umoţnit případný bezplatný převod do účastnických fondů napomohla „předzásobení“ celého systému – klienti vstupující do systému v průběhu roku 2012 si zajistili „staré“ podmínky, přičemţ ale nijak nebyly omezeny jejich budoucí moţnosti v rámci systému novém. Dalším faktorem bylo legislativní zastropování provize pro zprostředkovatele doplňkového penzijního spoření, které je nástupcem penzijního připojištění. V neposlední řadě většina penzijních fondů prováděla masivní reklamní a marketingové kampaně s cílem získání maximálního počtu účastníků. Důvodem této snahy byla i uvaţovaná budoucí nabídka důchodového spoření. Od 1. 1. 2013 působilo v ČR deset penzijních společností a pouze šest z nich se rozhodlo pro prodej důchodového spoření. Osm z těchto společností se transformovalo z bývalých penzijních fondů. Práce se soustředila na analýzu Allianz penzijní společnost, a.s., při přípravě na novou daňovou reformu a výsledky, kterých dosáhla v roce 2013. Společnost analyzovala situaci a po zralé úvaze se rozhodla vstoupit do důchodové reformy, brala v úvahu i chování v této oblasti konkurujících pojišťoven. Hlavním důvodem bylo doplnění nabídky o nový produkt – důchodové spoření, z důvodu snahy o poskytnutí komplexního portfolia produktů. Tomuto rozhodnutí předcházela analýzy situace, při 90

rozhodování bylo zohledněno i chování konkurenčních subjektů. Pozitivním faktorem byly i velmi dobré výsledky v prodeji penzijního připojištění, především v roce 2012. Rok 2012 byl ve společnosti ve znamení intenzivních příprav na očekávané spuštění důchodové reformy, především na prodej nového důchodového spoření. Byla zaloţena Allianz penzijní společnost, která provozuje transformovaný fond, účastnické fondy v rámci doplňkového penzijního spoření a důchodové fondy v rámci důchodového spoření. Velká pozornost byla věnována distribuci, přípravě jednotlivých prodejních kanálů, jejich zasmluvnění, proškolení, registraci. Pro zvýšení atraktivity a komplexnosti nabídky byl připraven nový produkt Stráţce penze.

Očekávání Allianz i ostatních penzijních společností se zdaleka nenaplnila. Výsledky jsou hluboce pod všemi odhady, které před spuštěním prodeje byly publikovány. Jedná se především o velmi nízký počet prodaných důchodových spoření, zatím pomalý rozvoj účastnických fondů pak jde ruku v ruce s obecně negativní prezentací celé penzijní reformy. Tyto výsledky byly velmi silně ovlivněny politickou situací v ČR. Sdělovací prostředky pravidelně informovaly o záměru očekávaného a později reálného vítěze voleb do poslanecké sněmovny zrušit důchodové spoření. Populace byla pod vlivem kritických a často sporných argumentů proti důchodovému spoření jako např. „Je to pouze pro bohaté“, „Přijdete o peníze“, „Penzijní společnosti zkrachují nebo budou vytunelovány“, „Prodejci důchodového spoření mají obrovské provize“. Komunikaci pro vysvětlení hlavně důchodového spoření realizovaly zejména penzijní společnosti prostřednictvím reklamních a marketingových kampaní, prezentacemi u svých klientů a při nabídce ostatních produktů. Stát v této rovině nevyvinul efektivní a dostatečnou komunikaci tohoto velkého tématu, celý druhý pilíř neměl ţádné veřejně aktivní a obecně známé podporovatele.

K těmto důvodům lze i přiřadit

legislativou stanovené zastropování provizí pro zprostředkovatele, pro které byla tato provize nesrovnatelně menší neţ za například ţivotní pojištění, coţ ovlivňovalo jejich ochotu k prodeji těchto produktů, zejména pokud uváţíme úsilí, které museli vykonat pro překonání obecně odmítavého stanoviska řady klientů a často demagogických veřejně hlásaných odmítavých argumentů. Podle mého názoru právě tyto výše uvedené skutečnosti rozhodly o neúspěchu dlouho připravované důchodové reformy. Problém, který měla vyřešit důchodová reforma se se spuštěním 1. 1. 2013 se nevyřešil a čeká na další řešení. 91

Současná vláda ve svém programovém prohlášení z února letošního roku uvádí, ţe vzniknou odborné komise k ukončení druhého pilíře a ke změně důchodového systému. Vláda připraví návrh na ukončení důchodového spoření s tím, ţe prostředky účastníků nebudou ohroţeny a podle veřejných proklamací budou respektována vlastnická práva účastníků. Myslím si, ţe dokud nebude shoda napříč politickým spektrem, ţádná nová aktivita směřující k řešení daného problému nebude úspěšná. Podle mého názoru je vyhovujícím řešením pro zachování myšlenky důchodového spoření upravit podmínky tohoto spoření tak, aby vyhovovaly většině politických stran, doprovázené rovněţ další separátní podporou rozvoje soukromého spoření ve třetím pilíři. Pokud by bylo důchodové spoření úplně zrušeno, tak by toto rozhodnutí oslabilo důvěru občanů i firem působících ve finanční sféře, důvěru v to, ţe vlastní odpovědnost je podporována, zasáhlo by významně do vlastnických práv kaţdého jednotlivého účastníka důchodového spoření. Způsob případného vypořádání těchto práv bude podstatný i z pohledu rizika budoucích ţalob či z pohledu důvěry občana ve stát jako takový, v udrţení reputace státu či důvěry v různé další reformy. Případné zrušení 2. pilíře nevyřeší zásadní problémy důchodového systému, k jeho současným problémům s financováním ţádným významným způsobem nepřispívá. Aktuálně je na smlouvách alokováno několik set miliónů prostředků, částečně vyvedených ze státního systému – roční deficit důchodového účtu nicméně činí kolem 50 miliard korun! Ještě výrazně důleţitější neţ „vypořádání se“ s druhým pilířem tak bude nastavení systémových změn tak, aby

důchodový

systém

byl

dlouhodobě

udrţitelný.

V opačném

případě

hrozí

nekontrolovatelné zadluţování státu, neúnosné zvyšování věku odchodu do důchodu nebo situace, kdy přiznávané důchody nebudou postačovat ani na pokrytí těch zcela nejzákladnějších potřeb starobních důchodců.

92

Seznam pouţité literatury Odborná literatura DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006, 338 s. ISBN 80-869-4600-2. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. FILIP, Miloš a Roman POSPÍŠIL. Finanční poradenství: co s tou penzí. 1. vyd. Praha: Institut pro finanční poradenství, 2013, 135 s. ISBN 978-809-0545-700.

Tisk Lidové noviny: Penzijní reforma. Praha: MAFRA, a. s., 2013, XXVI, č. 33. ISSN 1213-1385 Hospodářské noviny: Penzijní reforma. Praha: Economia, 22.1.2013. ISSN 1213-7693

Internetové stránky Allianz penzijní společnost, a. s. Allianz.cz [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/vse-o-allianz/penzijni-spolecnost/o-spolecnosti/o-spolecnosti.html Conseq kupuje Aegon penzijní společnosti. Co čeká klienty?. Investujeme.cz [online]. 26.09.2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/conseq-kupuje-aegonpenzijni-spolecnosti-co-ceka-klienty/ Český důchodový systém. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf Demografická ročenka České republiky. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4019-13 Druhý pilíř je kasino, ve kterém vyhrají jen majitelé penzijních společností. ČSSD [online]. 18.04.2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.cssd.cz/media/tiskove-zpravy/druhypilir-je-kasino-ve-kterem-vyhraji-jen-majitele-penzijnich-spolecnosti/ 93

Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2012. Asociace penzijních společností ČR [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybraneekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnich-fondu-apf-cr-za-rok-2012.html Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2011. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 26.4.2012 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11111 Penzijní fondy ČP a Generali se sloučí. E15.cz [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/penzijni-fondy-cp-a-generali-se-slouci996945 Penzijní reforma: Nevstupujte do pilíře bláznů!. Česká pozice [online]. 24.09.2012 [cit. 201404-18]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/penzijni-reforma-nevstupujtedo-pilire-blaznu Pensions at a Glance 2009. OECD iIibrary [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/finance-and-investment/pensions-at-a-glance2009_pension_glance-2009-en Povinné penzijní fondy jsou past. Není úniku. Česká pozice [online]. 17.02.2011 [cit. 201404-18]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/povinne-penzijni-fondy-jsoupast-neni-uniku Průměrné mzdy - 3. čtvrtletí 2012. Český statistický úřad [online]. 4.12. 2012 [cit. 2014-0418]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz120412.doc Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí. Český statistický úřad [online]. 11.3. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031113.doc Průměrný důchod je 10 740 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 201404-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/12848 Příjmy a výdaje na dávky důchodového pojištění k 31. 12. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/F5C8612A-BFC9-45BD-BB22C01AC90D2D51/0/Prijmy_a_vydaje_na_socialni_zabezpeceni_12_2013.pdf Plátci pojistného na sociální zabezpečení. Sagit.cz [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=sz_264.htm Sedm důvodů, proč nedoporučit druhý pilíř důchodové reformy. Česká pozice [online]. 30.08.2012 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/sedmduvodu-proc-nedoporucit-druhy-pilir-duchodove-reformy Šichtařová: Nefunkční penzijní reforma donutila lidi přemýšlet o stáří. Česká televize [online]. 21. 5. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/228357-sichtarova-nefunkcni-penzijni-reformadonutila-lidi-premyslet-o-stari/ 94

Výroční zpráva 2012. Praha: Allianz penzijní společnost, a. s., 2013. Dostupné z: http://www.allianz.cz/file/17106/Vyrocni_zprava_za_rok_2012.pdf Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v transformovaných fondech k 30.09.2013. Ministerstvo financí [online]. 26. 11. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-penzijnihopripojisteni/2013/zakladni-ukazatele-vyvoje-penzijniho-pri-15259 Závěrečná zpráva PES. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Červen 2010 [cit. 201404-18]. Dostupné z: http://socialniporadce.mpsv.cz/files/clanky/182/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopi s.pdf Zhodnocení prostředků účastníků. Asociace penzijních společností ČR [online]. [cit. 2014-0418]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceniprostredku-ucastniku.html

95

Seznam pouţitých tabulek Tabulka č.1 Redukční hranice pro výpočet důchodu……….………………………….... 12 Tabulka č.2 Porovnání mzdy a důchodu…………………………..………………..…. … 13 Tabulka č.3 Státní příspěvek u penzijního připojištění…………………………………... 16 Tabulka č.4 Zhodnocení penzijních fondů…………………………..…………………… 17 Tabulka č.5 Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění……………….……………... 19 Tabulka č.6 Změny v počtu účastníků v penzijních fondech v roce 2012………..……… 20 Tabulka č.7 Úplaty účastnických fondů ………………………………………………… 34 Tabulka č.8 Úplaty důchodových fondů…………………………………………………. 36 Tabulka č.9 Zapojení penzijních společností do prodeje DS a DPS……………………... 37 Tabulka č.10 Státní příspěvky u DPS…………………………………………………….. 40 Tabulka č.11 Potřebné finanční prostředky pro výplatu předdůchodu…………………… 43 Tabulka č.12 Výše pojistného pro produkt Stráţce penze………………………………... 65 Tabulka č.13 Podíl distribučních kanálů na prodeji DS………………………………...... 67 Tabulka č.14 Podíl regionů kmenové obchodní sítě na prodeji DS……………………… 68 Tabulka č.15 Podíl distribučních kanálů na prodeji DPS………………………………… 69 Tabulka č.16 Podíl regionů kmenové obchodní sítě na prodeji DPS…………………….. 70 Tabulka č.17 Počet účastníků ve fondech penzijních společností k 31.12.2013…………. 78

96

Seznam pouţitých grafů Graf č.1 Giniho koeficient v zemích OECD……………………………………………… 14 Graf č.2 Průměrné zhodnocení penzijních fondů………………………..……………….. 17 Graf č.3 Počet účastníků v penzijních fondech k 31.12.2013……………………………. 21 Graf č.4 Struktura populace ČR v roce 2010…………………………………………….. 23 Graf č.5 Struktura populace ČR v roce 2060…………………………………………….. 23 Graf č.6 Vývoj salda HDP při základních variantách změn doporučených Bezděkovou komisí………………………………………………………….…………… 25 Graf č.7 Podíl soukromých úspor na příjmech ve stáří…………………………………... 27 Graf č.8 Podíl distribučních kanálů na prodeji Stráţce penze……………………………. 66 Graf č.9 Časový průběh prodeje DS……………………………………………………… 67 Graf č.10 Časový průběh prodeje DPS……………………………………………………69 Graf č.11 Podíl fondů na celkovém majetku účastníků v penzijních společnostech…….. 79 Graf č.12 Vývoj počtu účastníků v transformovaných fondech…………………………. 80 Graf č.13 Přírůstky účastníků penzijního připojištění v roce 2012………………………. 80 Graf č.14 Podíl penzijních společností na účastnických fondech…………………….….. 81 Graf č.15 Počet nových účastníků v účastnických fondech……………………………… 82 Graf č.16 Počet nových účastníků v důchodových fondech…………………………….. 83 Graf č.17 Podíl penzijních společností na důchodových fondech……………………….. 83 Graf č.18 Podíl prostředků v důchodových fondech…………………………………....... 84 Graf č.19 Podíl penzijních společností na kusech sjednaných předdůchodů…………….. 85 Graf č.20 Podíl penzijních společností na objemu finančních prostředků vyplacených předdůchodů……………………………………………………………………………… 86 Graf č.21 Průměrná výše vyplacených předdůchodů…………………………………….. 86 Graf č.22 Počet dopisů s daňovými výhodami na ţivotní pojištění v Allianz…………… 87 Graf č.23 Počet dopisů s daňovými výhodami za penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření v Allianz…………………………………………………………………………..88

97

Seznam pouţitých obrázků Obrázek č.1 Dávky penzijního připojištění………………………………………………. 18 Obrázek č.2 Činnosti penzijních společností……………………………………………...32 Obrázek č.3 Základní dávky z důchodového spoření…………………………………….. 39 Obrázek č. 4m Způsob zapojení kmenové obchodní sítě Allianz do důchodové reformy.. 58 Obrázek č. 5 Zapojení externích partnerů Allianz do důchodové reformy………………. 59

98

Seznam příloh Příloha č.1 Orientační výpočet starobního důchodu dle kalkulačky MPSV Příloha č.2 Seznam pouţitých zkratek

99

Příloha č. 1 Orientační výpočet starobního důchodu dle kalkulačky MPSV

100

Příloha č.2 Seznam pouţitých zkratek KOS……………….............. kmenová obchodní sluţba MLM ……........................... společnosti s multi level marketingovou strukturou AZD……………………….. Allianz direct PF………………………….. penzijní fond PS …………………………. penzijní společnost DS…………………………. důchodové spoření DPS…………………………doplňkové penzijní spoření MF…………………………. ministerstvo financí VZIZ………………………. vázaný investiční zprostředkovatel IZ………………………….. investiční zprostředkovatel

101