Nová sociální rizika na trhu práce a potřeby reformy české veřejné politiky. Jiří Winkler, Lenka Klimplová (eds.)

Nová sociální rizika na trhu práce a potřeby reformy české veřejné politiky Jiří Winkler, Lenka Klimplová (eds.)

Masarykova univerzita Brno 2010

Tato publikace vznikla s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR – NPV II. Projekt 2D06009: „Nová sociální rizika trhu práce a potřeby reformy jeho politické regulace po vstupu ČR do EU. Monitoring a evaluace potřeb“.

Recenzenti: • Doc. PhDr. Rastislav Bednárik, CSc., Inštitút pre výskum práce a  rodiny, Bratislava • PhDr. Eneke Hanzelová, (Ph.D.), Inštitút pre výskum práce a  rodiny, Bratislava • MUDr. Petr Háva, CSc., Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze • Mgr. Milada Horáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha • Mgr. Jaromíra Kotíková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha • Doc. Ing. Magdaléna Kotýnková, CSc., Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze • Doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc., Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze • PhDr. Věra Kuchařová, CSc., Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha • Ing. Miroslava Rákoczyová, Ph.D., Výzkumný ústav práce a  sociálních věcí, Brno • Doc. RNDr. Milan Šimek, CSc., Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská, Ostrava • Prof. JUDr. Igor Tomeš, CSc., Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze © 2010 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-5352-6

Obsah Úvodem Nová sociální rizika na trhu práce: problémy a (nebo) politická agenda?................... 5 Jiří Winkler, Lenka Klimplová

Část 1: Nová sociální rizika na českém trhu práce Kvalita pracovního života v sektoru strojírenství a v sektoru informačních technologií: případová studie.................................................................... 9 Ondřej Hora

Zaměstnavatelé jako aktéři řešení rizika nerovnováhy mezi pracovním a rodinným životem............................................................................ 29 Blanka Plasová

Jesle a vývoj dítěte v kontextu budoucích rizik na českém trhu práce........................................................................................................ 52 Miroslav Suchanec

Význam zaměstnání pro zdravotně postižené a jejich užívání programů aktivní politiky zaměstnanosti......................................................................................... 68 Klára Vrbková

Marginalizace migrantů ze třetích zemí na trhu práce jako nové sociální riziko................................................................................................... 84 Hana Pořízková

Současná prostorová a sociální segmentace trhu práce v České republice............................................................................................................. 104 Jiří Vyhlídal

Část 2: Institucionální a organizační uspořádání politiky zaměstnanosti a možnosti mezisektorové spolupráce Služby zaměstnanosti a formy spolupráce s občanským sektorem na regionálním trhu práce.............................................................................................. 122 Jiří Winkler, Iveta Zelenková

Příležitosti a bariéry spolupráce zaměstnavatelů a úřadů práce z pohledu zaměstnavatelů.............................................................................................. 140 Lenka Klimplová

Neochota ke změně – rigidita nebo rezistence?.......................................................... 159 Libor Musil, Vlasta Janská

Možnosti a aktuální způsoby realizace aktivační politiky na trhu práce ve dvou regionech ČR: výpovědi expertů z úřadů práce a z nestátních organizací ............. 183 Pavel Horák

Východiska, priority a možnosti veřejných služeb zaměstnanosti na regionální úrovni . ..................................................................................................... 196 Libor Černý

Závěrem   vztahu mezi novými sociálními riziky O a institucemi politiky zaměstnanosti............................................................................ 204 Jiří Winkler

Anotace............................................................................................................................. 208 O autorech........................................................................................................................ 213 Abstracts........................................................................................................................... 217 Author profiles................................................................................................................. 222

Jiří Winkler, Lenka Klimplová

5

Úvodem Nová sociální rizika na trhu práce: problémy a (nebo) politická agenda? Jiří Winkler, Lenka Klimplová Otázky ‚nových‘ sociálních rizik na trhu práce se v posledních deseti letech stávají předmětem intenzivního výzkumu české sociální politiky. Předkládaná publikace sumarizuje a reflektuje výsledky empirických šetření v rámci projektu „Nová sociální rizika na trhu práce a potřeby reformy jeho politické regulace po vstupu ČR do EU“. Metodologicky přitom navazuje na předchozí publikace vydané v  rámci tohoto projektu a snaží se reagovat na konceptuální mnohoznačnost pojetí nových sociálních rizik i mnohoznačnost reality problémů na současném českém trhu práce. Stěžejní pro pochopení jednotlivých kapitol této knihy je porozumění termínu ‚riziko‘. Riziko se obecně vztahuje k  neurčitým situacím jednání a rozhodování. Je spojeno s  možností, šancí nebo pravděpodobností výskytu nějakých událostí, které jsou často důsledkem činnosti lidí nebo jejich politiky. Riziko je po značnou část historie spojeno se ztrátou kontroly člověka nad výsledky svého jednání. Slovo riziko nabývá na významu vždy v situacích, kdy lidé ignorují hranice svého poznání, prohlubují dělbu práce, spoléhají se na štěstí nebo osud a ztrácí vliv nad sociálním prostředím, v němž žili. Jako takové je riziko vždy společenským fenoménem, který se nutně stává předmětem společenských věd. Z čeho pramení v posledních letech nebývale intenzivní zájem společenských vědců o výzkum rizika? Děje se tak pravděpodobně ze dvou důvodů. Za prvé, riziko se stalo součástí každodenního života v moderní společnosti. V posledních desetiletích významně vzrostla komplexnost produkčních technologií a společenských institucí, které ovládají naši práci i život. V důsledku této provázanosti podmínek a postupů lidského jednání dochází častěji než dříve k nečekaným technologickým nebo institucionálním selháním v  různých společenských oblastech. Také nezaměstnanost, chudoba a sociální vyloučení mohou v  nejistých podmínkách vznikat vcelku nečekaně. Jsou jakoby vedlejším efektem normálního fungování současné společnosti. V  tomto kontextu se mnohým odborníkům může jevit narušení rovnováhy mezi pracovními povinnostmi a rodinnými závazky žen jako vedlejší efekt normálních modernizačních procesů, jako jsou růst vzdělání a kvalifikace a zapojení žen na trh práce. Podobně riziko selhání systému důchodového zabezpečení je možné chápat jako vedlejší efekt růstu střední délky života, růstu kvality života středních vrstev společnosti i pokroku ve vývoji zdravotnických technologií. Také riziko sociálního vyloučení imigrantů a jejich vystavení xenofobnímu chování lze chápat jako vedlejší efekt migrace pracovních sil v rámci většího provazování a sbližování národních ekonomik, které je v Evropě stále považováno za klíčový a žádoucí ekonomický proces.

6

Nová sociální rizika na trhu práce: problémy a (nebo) politická agenda?

Druhým důvodem nebývalého zájmu o výzkum rizika je přesvědčení, že ztráty, které riziko a neurčitost lidem způsobuje, jsou do značné míry endemického původu. Tedy, že nežádoucí důsledky současných forem rizika jsou způsobeny konstrukcí technologií a fungováním společenských institucí, které mají společenská a životní rizika pomoci zvládat. Jestliže společenské instituce nejsou schopné eliminovat negativní důsledky rizika, pak je zásadním způsobem zpochybněna legitimita takových neúčinných institucí a politických projektů. Tato kritická reflexe je relativně nová. V oblasti výzkumu sociálních problémů a jejich řešení sociálním státem vedla k vymezení pojmu ‚nová sociální rizika‘. Nová v  tom smyslu, že na rozdíl od starých problémů chudoby a třídních nerovností, které sociální státy dokázaly ve svém ‚zlatém věku‘ většinou zvládat, je řešení nových rizik pomocí existujících sociálních institucí – především tradičně budovaným sociálním státem, solidárními vztahy v  rodině a systémem pomáhajících profesí – spíše neúčinné. Podstatnou vlastností těchto ‚nových rizik‘ je skutečnost, že se stávají podnětem pro rozsáhlé transformace a reformy sociálně politických institucí v  moderní společnosti. Současné způsoby vysvětlování změn a stability sociálního státu ve vazbě na vývoj nových sociálních rizik můžeme shrnout do dvou velmi širokých typů, které se nutně nemusí vzájemně vylučovat. Jde o následující pojetí příčin inovací. Za prvé, vysvětlení založené především na ekonomických a technologických determinantách vývoje sociálních podmínek. Soustředí se zejména na prozkoumání ekonomických výzev a krizí na formování inovací sociálního státu v posledních desetiletích. Tento přístup bývá často také označován jako funkcionalistický, neboť předpokládá možnost účinné adaptace sociálně politického systému v  nových podmínkách. Základním zdrojem změn sociálně politických institucí jsou tedy vnější příčiny, které působí jako výzvy pro víceméně racionální politické a společenské adaptace. Ty mají podle některých autorů podobu racionálních, koncepčních rozhodnutí, které se opírají o expertízy a odborná vyhodnocení, nebo podle jiných autorů probíhají inkrementální cestou nedokonale připravených a nespojitých rozhodnutí politických aktérů. Za druhé lze příčiny inovací vysvětlit pomocí změn společenských a politických zájmů, hodnot a idejí. Toto vysvětlení klade zvláštní důraz na společenskou mobilizaci určitých tříd nebo společenských vrstev při řešení sociálních problémů a na vliv různých aliancí zájmů v těchto procesech. Předpokládá se, že změny sociálně ekonomických rolí významných společenských (ekonomických, politických) aktérů (společenských skupin, tříd a kategorií) mohou zaměřit pozornost politiků na dosud neřešené nebo málo zvýznamněné problémy a rizika nebo vyvolat změny v obsahu sociální politiky (hodnotách, sociálních vizích a cílech). Uvedený typ transformací sociálního státu je více autonomní od vnějších ekonomických, sociálních a demografických procesů. Základním zdrojem změn sociálně politických institucí jsou tedy vnitřní příčiny, které působí v  rámci sociálně politických institucí a reformulují a reinterpretují sociálně politickou agendu. Tím však nepřímo mají vliv na reálnou podobu řešených problémů a nežádoucích rizik.

Jiří Winkler, Lenka Klimplová

7

Tématem předkládané publikace je poznání souvislostí mezi nezaměstnaností a  novými sociálními riziky na trhu práce na jedné straně a institucemi českého sociálního státu na straně druhé. Autoři se snaží souběžně popsat dvě podoby nových sociálních rizik: riziko na trhu práce jako reálný sociální problém a riziko na trhu práce jako politickou agendu a základ sociálních programů pro jejich řešení. Cílem uvedeného přístupu není prohloubit dvojznačnost studia nových sociálních rizik v evropské sociální politice, ale naopak reflektovat tuto rozporuplnost sociálně výzkumných přístupů, jakož i mnohoznačnost reálných sociálně politických změn, které aktuálně probíhají v české společnosti. Nová sociální rizika, která studujeme, mají tedy jednak podobu změn sociálních a ekonomických podmínek a dále podobu změn diskursivních a institucionálních. Statě jsou proto rozděleny do dvou relativně uzavřených částí. V  první části se setkáme s  tématy kvality pracovního života, nerovnováhy mezi prací a  rodinou a vlivu institucionální rané předškolní péče na vývoj dítěte, dále se autoři zabývají situací občanů se zdravotním postižením na pracovním trhu vzhledem k  současným možnostem systému aktivní politiky zaměstnanosti, marginalizací migrantů či prostorovou a sociální segmentací českého trhu práce. Za ústřední motiv druhé části této knihy můžeme označit mezisektorovou spolupráci a partnerství na regionálních a lokálních trzích práce. Jednotliví autoři reflektují různé dimenze vztahů pracovníků úřadů práce s dalšími aktéry na trzích práce – ať již s nezaměstnanými, zaměstnavateli, nebo neziskovými organizacemi – s cílem ukázat bariéry a navrhnout možnosti zefektivnění aktivní politiky zaměstnanosti při řešení nových sociálních problémů a rizik popsaných v první části.

8

Nová sociální rizika na trhu práce: problémy a (nebo) politická agenda?

Část 1:

Nová sociální rizika na českém trhu práce

220

Abstracts

of forms of cooperation between public administration and civic organizations and the paper concludes with a discussion of impacts of possible failures of new forms of cooperation on the activation effect of employment policy. Key words: labor market activation, cross-sectoral partnership, cooperation, risk of implementation deficit, coevolution

Opportunities for and Barriers to Cooperation between Employers and Employment Offices from the Employers’ Perspective Lenka Klimplová

The aim of this article is to analyze the opportunities for and the barriers to cooperation between private employers and employment offices in the Czech Republic, from the employers’ perspective. The point of view of another key actor – employment offices staff – isn’t dealt with in this analysis. Opportunities for cooperation can be seen in specific project factors, such as the attitude of employment offices staff to employers, individualization and differentiation of approaches, better mutual awareness etc., but also in gradual changes of legislative and institutional factors (changes in rules for mediation services, changes in employment policy and social benefits that would encourage the unemployed to work, etc.).  The barriers to cooperation, on the other hand, can be seen in certain structural factors, that are hard to eliminate, such as the structure and characteristics of jobseekers, divergence of goals and lack of mutual interdependence between certain employers and employment offices. Key words: cooperation, public-private partnership, opportunities, barriers, employment office, employers.

Reluctance to Change – Rigidity or Resistance? Libor Musil, Vlasta Janská

The article is devoted to the question: “Do frontline employment consultants refuse any change in a ‘rigid’ manner or are they ‘resistant’ to changes that could jeopardize them?” Using case studies of consultation groups from two selected organizations, the authors argue that frontline consultants express their attitude to change indirectly, by assessing feasibility of a specific change in their own terms, and that they have been “resistant” towards changes disturbing their own concept of consultant’s role. To understand the strategies used by frontline consultants in response to change, the authors propose to refer to the notion as “conception of problems” and they define the following five dimensions the “conception of problems” consists in: list of problems, change feasibility assessment, classification of problems in terms of their solution feasibility, reasons for modification of the classification, and attitude to change. Key words: change in approach to clients, frontline strategies, employment consultants, action research.

Abstracts

221

Possibilities and Ways of Activation Labor Market Policy Implementation in Two Czech Regions: Employment Offices and Private Organizations Experts´ Reflections Pavel Horák

Flexibility of organizations to react to new social risks and the uncertainty produced by present-day post-modern societies is one of the key topics in the contemporary public and social policy. The paper focuses on how actual activation labor market programs and measures are implemented in two Czech regions (one socially problematic, the other socially unproblematic). Particularly, it deals with the ability of local organizations to cooperate and with the way local organizations use available financial, personal and technological resources (exploitation). Furthermore, it raises the question of whether the organizations try to innovate the existing activation programs and services for the unemployed (exploration) or not. Case findings of in-depth interviews with experts from the public and private sectors show that in all the surveyed organizations the tendency to exploit dominates over the tendency to explore. Key words: labor market policy, social service delivery programs implementation, governance, exploitation vs. exploration concept, local actors’ cooperation.

Starting Points, Priorities and Possibilities of Public Employment Services at the Regional Level Libor Černý

The article deals with the set of influences which affect employment policy-making in the regions, points out the essential facts, which have influenced formation of employment conditions and which have been gradually applied to solving complex employment problems by relevant regional institutions, i.e. employment offices. These facts are of legislative, organizational and systematic nature and they affect, together with changing conditions within which these institutions operate, the performance of regional employment institutions. Subsequently, the article outlines the procedure and framework for the implementation of active employment policy, its perceived limitations, and proposals for measures that could help to improve services provided to clients of PES, based on experience and practice. The article reflects the author’s  experience with work in a  regional employment institution (employment office) in Frýdek-Místek, located in the structurally affected Moravian-Silesian Region. Key words:employment office, public employment services, regional differentiation, employment policy, employment act, competencies.

222

Author profiles

Author profiles Černý Libor Libor Černý is the director of Employment Office in Frýdek-Místek. In addition to dealing with issues relating to employment in his region, he attends to the development of cross-border cooperation in the labor market. He has contributed to the research project called “New Social Risks and the Need to Reform the Labor Market Political Regulation in the Czech Republic after EU Accession” by his insights based on his long-term work experience. Contact: Ing. Libor Černý, Employment Office in Frýdek-Místek, Na Poříčí 3510, 738 01 Frýdek-Místek, e-mail: [email protected]

Hora Ondřej Ondřej Hora is an assistant professor at the Department of Social Policy and Social Work, Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic. In his research he focuses on the topic of labor market (unemployment, quality of working life, active labor market policy and social protection). He participates in the research project entitled “New Social Risks and the Need to Reform the Labor Market Political Regulation in the Czech Republic after EU Accession”. Contact: Mgr. Ondřej Hora, Ph.D., Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected]

Horák Pavel Pavel Horák is an assistant professor of social policy and social work at the Faculty of Social Studies and a researcher at the Institute for Research on Social Reproduction and Integration, Masaryk University, Brno, Czech Republic. In his work he focuses on issues of social deviance, sociology of bureaucracy and organizations, public policy implementation and organizational culture. Contact: PhDr. Pavel Horák, Ph.D., Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected].

Author profiles

223

Janská Vlasta Vlasta Janská is a Ph.D. student at the Department of Social Policy and Social Work at the Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic. She focuses on welfare professionals’ representations of issues concerning their work, particularly their clients with mental illness experience. She participates in the research project entitled “New Social Risks and the Need to Reform the Labor Market Political Regulation in the Czech Republic after EU Accession”. Contact:  Mgr. Vlasta Janská, Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected]

Klimplová Lenka Lenka Klimplová is a Ph.D. student at the Department of Social Policy and Social Work at the Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic. Her research focuses on issues of new social risks in labor markets and employers’ roles in dealing with problems related to those risks. She participates in the research project called “New Social Risks and the Need to Reform the Labor Market Political Regulation in the Czech Republic after EU Accession. Monitoring and Evaluation of Needs”. As an external lecturer she teaches social policy courses at Dalarna University, Sweden. Contact: Mgr. Lenka Klimplová, M.A., Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602  00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected]

Musil Libor Libor Musil is a professor at the Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic. He has been the head of the Department of Social Policy and Social Work since 1999. His research and teaching concerns the culture of social work service organizations. Moreover, he gives lectures on basic concepts of social work. Recently, he published a monograph on managing dilemmas in social work. Contact: Prof. PhDr. Libor Musil, CSc., Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602  00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected]

Plasová Blanka Blanka Plasová is a Ph.D. student at the Department of Social Policy and Social Work at the Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic. She works at the Institute for Research on Social Reproduction and Integration at the same

224

Author profiles

faculty and participates in the research project entitled “New Social Risks and the Need to Reform the Labor Market Political Regulation in the Czech Republic after EU Accession”. In her research she deals with issues of family policy, particularly with family-work reconciliation measures from the perspectives of different actors, as well as with the system of care for children between the ages of 0 and 6. Contact: Mgr. Blanka Plasová, Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected]

Pořízková Hana Hana Pořízková is a  Ph.D. student at the Department of Social Policy and Social Work at the Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic. In her research she deals with issues concerning integration of foreigners and with the role of public employment offices in integration of migrants into the labor market. Contact: Mgr. Hana Pořízková, Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected]

Suchanec Miroslav Miroslav Suchanec is a graduate of Silesian University in Opava, Catholic University in Leuven and Masaryk University in Brno. As a  Ph.D. student of social policy, he participates in the research project called “New Social Risks and the Need to Reform the Labor Market Political Regulation in the Czech Republic after EU Accession”. Furthermore, he takes part in the evaluation of active aging policy by the Research Institute for Labor and Social Affairs. His general professional interests are methodology and statistics. Contact: Mgr. Miroslav Suchanec, M.Sc., Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected], tel. +549 49 3887

Vrbková Klára Klára Vrbková is a Ph.D. student at the Department of Social Policy and Social Work at the Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic. Her research work is a part of the project called “New Social Risks and the Need to Reform the Labor Market Political Regulation in the Czech Republic after EU Accession”. Her main research interests are issues of disabled people and their inclusion into the labor market.

Author profiles

225

Contact: Mgr. Klára Vrbková, Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected]

Vyhlídal Jiří Jiří Vyhlídal studied sociology, social policy and social work at the Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic, and quantitative methods of social policy analysis at Catholic University in Leuven, Belgium. He currently works as a researcher at the Research Institute for Labor and Social Affairs (RILSA) in Brno. Main areas of his research are labor market and labor migration. Contact: Mgr. Jiří Vyhlídal, M.Sc., VÚPSV, v.v.i., Joštova 10, 602 00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected]

Winkler Jiří Jiří Winkler works at the Department of Social Policy and Social Work at the Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic. His research concerns issues of transformation, management and organization of social and employment policy. He is the project manager of the research project entitled “New Social Risks and the Need to Reform the Labor Market Political Regulation in the Czech Republic after EU Accession”. He is the author of two monographs Implementation: Institutional Aspect of Analysis (2002) and Decision-Making Theory and Dynamics of Social Policy (2007). Contact:doc. PhDr. Jiří Winkler, Ph.D., Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602  00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected]

Zelenková Iveta Iveta Zelenková is a Ph.D. student at the Department of Social Policy and Social Work, Faculty of Social Sciences, Masaryk University, Brno. In her research she focuses on new forms of cooperation between state social policy and non-governmental organizations providing social and public services. She participates in the research project called “New Social Risks and the Need to Reform the Labor Market Political Regulation in the Czech Republic after EU Accession”. Contact: Mgr. Iveta Zelenková, Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of Social Policy and Social Work, Joštova 10, 602 00 Brno, e-mail: [email protected]

Vědecká redakce MU: prof. RNDr. Jana Musilová, CSc. Mgr. Iva Zlatušková prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc. Mgr. Michaela Hanousková prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. Mgr. Josef Menšík, Ph.D. Mgr. Petra Polčáková doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. PhDr. Alena Mizerová

Nová sociální rizika na trhu práce a potřeby reformy české veřejné politiky Jiří Winkler, Lenka Klimplová (eds.) Jazykové korektury: Bc. Alexandr Průša Technické korektury: Bc. Leona Winklerová Sazba: Roman Zajíček Vydala Masarykova univerzita v Brně v roce 2010 1. vydání, 2010 Náklad 200 výtisků Tisk PrintActive s.r.o., Hviezdoslavova 16, 400 03 Ústí nad Labem ISBN 978-80-210-5352-6