Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín
Zajištění kurzového rizika pomocí derivátů devizového trhu Bakalářská práce
Autor:
Ondřej Švec Bankovnictví, Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Jiří Anděl, CSc.
duben, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude
zpřístupněna
třetím
osobám
prostřednictvím
interní
databáze
elektronikých
vysokoškolských prací. podpis autora V Mostě dne:
Poděkování: Zde bych rád poděkoval Ing. Jiřímu Andělovi, CSc. za odborné vedení, připomínky a cenné rady, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval své rodině a blízkým za podporu a důvěru, kterou mi projevili.
Anotace Předmětem bakalářské práce „Zajištění kurzového rizika pomocí derivátů devizového trhu“ je komparace jednotlivých derivátů jako zajišťovacích instrumentů, při obchodních vztazích mezi partnery, kteří mají rozdílné domácí měny. V úvodu se zaměřuje na vysvětlení pojmu derivát, následuje charakteristika a rozbor jednotlivých derivátů, nakonec je na názorném příkladě ukázáno použití derivátů jako zajišťovacích instrumentů. Klíčová slova: zajištění, měnové riziko, derivát, měnový forward, měnové futures, měnové opce, měnový swap Annotation The subject of the „Hedging of exchange rate by means of derivatives of forex market“ Bachelor thesis is to compare individual derivatives as mean of hedging the currency risk among partners dealing with various currencies. First part of the thesis initially focus on defining the term derivative, which is followed by characteristics and analysis of individual derivatives. In conlusion there is my practical example that demonstrates how derivatives can be used as a hedging instruments. Key words: hedging, currency risk, derivative, currency forward, currency futures, currency option, currency swap
Obsah Obsah
5
Úvod
7
1
8
2
3
4
Přehled finančních derivátů 1.1
Definice derivátů
1.2
Druhy derivátů
10
1.2.1
Forwardy
12
1.2.2
Futures
13
1.2.3
Opce
15
1.2.4
Swapy
16
Využití měnových forwardů k zajištění
17
2.1
Charakteristika měnových forwardů
17
2.2
Spotový měnový kurz
17
2.3
Forwardový měnový kurz
18
2.4
Reálná hodnota měnového forwardu
19
Využití měnových futures k zajištění
21
3.1
Charakteristika měnových futures
21
3.2
Reálná hodnota a cena měnových futures
22
Využítí měnových opcí k zajištění
23
4.1
Charakteristika měnových opcí
23
4.2
Kupní opce
23
4.2.1
Koupená kupní měnová opce
23
4.2.2
Prodaná kupní měnová opce
24
4.3
Prodejní opce
25
4.3.1
Koupená prodejní opce
25
4.3.2
Prodaná prodejní opce
26
4.4
Cena opce
27
4.4.1
Vnitřní hodnota
27
4.4.2
Časová hodnota opce
28
4.5
Oceňování opcí
4.5.1 5
8
29
Black-Scholesův model pro oceňování opcí
Využití měnových swapů k zajištění
29 32
5.1
Charakteristika měnových swapů
32
5.2
Druhy měnových swapů
32
5.3
Reálná hodnota měnových swapů
33 5
6
Srovnávací příklad, výhodnosti zajištění pomocí derivátů
36
6.1
Zadání příkladu
36
6.2
Zajištění pomocí forwardu
36
6.3
Zajištění pomocí futures
39
6.4
Zajištění pomocí opcí
41
6.5
Zajištění pomocí swapu
43
Závěr
47
Seznam použité literatury
48
Internetové zdroje
48
Seznam obrázků, tabulek a grafů
49
6
Úvod Při obchodování se zahraničím je každý subjekt vystaven několika rizikům. Jedním z nich je riziko měnové, vyplývající ze změny poměrů jednotlivých měn. Firmy se snaží toto riziko pomocí různých instrumentů ošetřit. Velmi rozšířeným způsobem zajištění měnového rizika je za pomoci finančních derivátů. Finanční deriváty vznikly v polovině 20. století na komoditních burzách, postupem času se rozšířily i na další burzy po celém světě. U nás v České republice se deriváty dočkaly rozvoje až v devadesátých letech minulého století, v plánovaném hospodářství neměly tyto instumenty uplatnění. S obrovským rozvojem informačních technologií na přelemu 21. století, zažily i derivátové obchody masivní nárůst objemů, především díky internetu. V mé bakalářské práci se tedy zabývám zajištěním měnového rizika právě pomocí finančních derivátů. Práce je rozdělena na šest kapitol. První kapitola řeší pojem derivát, jeho vymezení, dělení podle několika kritérií a na závěr stručnou charakteristiku jednotlivých derivátů. Ve druhé až páté kapitole je teoreticky vysvětlen princip využití forwardů, futures, swapů a opcí. V poslední kapitole je na mém názorném příkladě převedena předcházející teorie do praxe. Cílem této práce bylo seznámení se základními finančními deriváty, jejich následné využívání k zajišťování měnového rizika v praxi a jejich výhodnosti.
7
1 Přehled finančních derivátů Hlavními důvody pro vstup na trh s deriváty jsou dva, spekulace a zajištění. U OTC (over the counter) derivátů je možných důvodů víc např. maximalizace zisku finančních institucí (zejména bank) na úkor klientů, krácení daní finančních i nefinančních institucí, tunelování jedněch subjektů jinými subjekty. Dá se říci, že u OTC derivátů jsou spekulace a zajistění až druhořadé. Právě proto, že lze OTC deriváty zneužít k podvodným účelům, trh s nimi ve světě mnohonásobně převyšuje trh s burzovními deriváty. Pro minimalizování nelegálních obchodů na derivátovém trhu je nutné aktivní zapojení regulátorů trhu. V České republice jde zejména bankovní dohled: Česká národní banka, Komise pro cenné papíry, Státní dohled v pojišťovnictví a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami.1
1.1 Definice derivátů Definicí pojmu „derivát“ existuje celá řada. Nejvíce propracované definice jsou uvedeny v mezinárodně uznávaných účetních standardech, kde je přesné vymezení těchto finančních nástrojů (financial instruments) velmi důležité. Mezinárodně uznávanými účetními standardy jsou: a) Obecně přijímané účetní zásady USA (US GAAP) b) Mezinárodní účetní standardy (IAS) Derivát je podle obecně přijímaných účetních zásad USA, tj. podle standardu FAS 133 (verze platná od 1. září 2001), finanční nástroj či jiný kontrakt splňující zároveň tyto tři vlastnosti: a) „má jednu či více podkladových proměnných a jednu či více jmenovitých hodnot či platebních ustanovení či obou. Tyto podmínky určují vypořádací částku či vypořádací částky a v některých případech tyto podmínky určují, zda se požaduje či nepožaduje vypořádání. b) nevyžaduje počáteční čistou investici či vyžaduje počáteční čistou investici, která je nižší, než by se požadovalo u jiných kontraktů s podobnými reakcemi na změnu tržních faktorů.
1
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 17 – 23)
8
c) podmínky požadující či umožnující čisté vypořádání. Může být snadno čistě vypořádán prostředky mimo kontrakt či dojde k dodávce aktiva, při které není příjemce v pozici podstatně odlišné od čistého vypořádání.“2 Podkladová proměnná je určitá úroková míra, cena cenného papíru, cena komodity, měnový kurz, index cen či kurzů či jiná proměnná. Deriváty nepožadují čistou počáteční investici, která je rovna jmenovité hodnotě či je stanovena aplikací jmenovité hodnoty na podkladovou proměnnou. Jako čisté vypořádání se rozumí: a) „na žádné straně se nepožaduje dodání podkladového aktiva. b) na jedné straně se požaduje dodávka aktiva ale existuje tržní mechanismus, který usnadňuje čisté vypořádání např. výměna, která nabízí možnost prodat kontrakt či sjednat kompenzující kontrakt.“3 Mezinárodní účetní standardy (IAS) definují derivát odlišně. Podle nich je derivát finanční nástroj: a) „jehož hodnota se mění v závislosti na změně úrokové míry, cen cenných papírů, cen komodit, měnovém kurzu, cenovém indexu, úvěrovém hodnocení, úvěrovému indexu nebo podobné proměnné. b) když nevyžaduje žádnou nebo nízkou počáteční investici vzhledem k jiným kontraktům. c) který se vypořádá k datu v budoucnosti.“4 V českých účetních postupech nalezneme dokonce několik definic pro derivát. První je definice derivátů pro banky a některé finanční instituce, která je shodná s definicí podle IAS. Druhou definici nalezneme v zákoně o cenných papírech a třetí v devizovém zákoně.5
2
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 25) 3 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 26 – 28) 4 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 31 – 34) 5 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 35 – 37)
9
1.2 Druhy derivátů Deriváty rozdělujeme podle pěti hledisek. Těmito hledisky jsou: doba splatnosti kontraktu, forma obchodování, využití derivátu, práva a povinnosti plynoucí z kontraktu a druh rizika, ke kterému se derivát vztahuje. Dělení dle doby splatnosti:6 a) krátkodobé (splatné do 1 roku) b) dlouhodobé (splatné za více než 1 rok) Takto lze dělit pouze OTC deriváty, jelikož deriváty obchodované na burzách mají vždy splatnost do 1 roku. Dělení dle formy obchodování:7 a) burzovní deriváty (deriváty obchodované na derivátových burzách => jsou standardizované) b) mimoburzovní deriváty (deriváty obchodované mimo burzu => bez omezující regulace burzy) Dělení dle využítí derivátů:8 a) deriváty tvorby trhu (tj. některé deriváty tvůrců trhu) b) deriváty zajišťovací (tj. deriváty tvůrců trhu a konečných uživatelů = zajišťovatelů) c) deriváty spekulační (tj. deriváty tvůrců trhu a konečných uživatelů = spekulantů) d) deriváty jako forma odměny (tj. deriváty zaměstnanců a členů statutárního orgánu) e) deriváty podvodné (tj. deriváty podvodníků)
6
DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. (str. 39) 7 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. (str. 38) 8 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 68 – 69)
10
Dělení dle práv a povinností vyplývajících z kontraktu:9 a) pevné termínové operace: termínový obchod, který jsou oba jeho účastníci povini k datu splatnosti splnit bez ohledu na to, jaká je v tento den skutečná cena podkladového aktiva. Mezi termínové deriváty řadíme forward, futures a swapy. b) opční operace: kontrakt, při kterém získá kupující právo (nikoli povinnost) splnit podmínky kontraktu. Rozhoduje se na základě ceny podkladového aktiva k datu splatnosti kontraktu. Prodávající má povinnost splnit podmínky vyplývající z rozhodnutí kupujícího. Mezi opční kontrakty řadíme opce. Dělení dle druhu rizika, ke kterému se derivát vztahuje:10 Podle druhu rizika (tržní a úvěrové riziko) a kategorie tržního rizika (úrokové, měnové, akciové a komoditní riziko) se deriváty rozdělují na: a) úrokové b) měnové c) akciové d) komoditní e) úvěrové V tabulce č. 1 jsou příklady derivátu a jejich podkladových proměnných. Tabulka 1: Příklad derivátů a podkladových proměnných podle IAS 39 Druh kontraktu
Podkladová proměnná
úrokový swap
úroková míra
měnový swap
měnový kurz
komoditní swap
cena komodity
akciový swap
cena akcií
úvěrový swap
úvěrové hodnocení, úvěrový index či cena úvěru
swap veškerých výnosů
reálná hodnota referenčního aktiva
opce na státní dluhopisy
úroková míra
9
DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. (str. 37) 10 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 54 – 55)
11
měnová opce
měnový kurz
komoditní opce
cena komodity
akciová opce
cena akcií
futures na státní dluhopisy
úroková míra
měnové futures
měnový kurz
komoditní futures
cena komodity
úrokový forward
úroková míra
měnový forward
měnový kurz
komoditní forward
cena komodity
akciový forward
cena akcií
Pramen: Jílek J.: Finanční a komoditní deriváty, 2002, str. 33
1.2.1 Forwardy Forward je druhem derivátového kontraktu, který je sjednán jako na míru šitý, nestandardizovaný kontrakt na mimoburzovním (OTC = over the counter) trhu. To znamená, že veškeré podmínky obchodu si mohou partneři dohodnout zcela individuálně. V praxi však i u převážné části nestandardizovaných OTC obchodů – a nejinak je tomu i u forwardu – jsou určité charakteristiky (jako např. objem, splatnost atd.) obvyklé a pro ty existuje i likvidní trh. Nevylučuje to samozřejmě sjednání kontraktu se zcela individiálními podmínkami, vlivem nižší likvidity je však cena vyšší a případné uzavření otevřené pozice obtížnější.11 Vypořádání může být čisté (po započtení úrokových plateb a jistin), poločisté (bez započtení úrokových plateb, ale se započtením jistin) či hrubé (bez započtení úrokových plateb i jistin). Může se jednat o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti či případně za dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčku, a to v téže měně (úrokový či úvěrový forward), o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně (měnový forward), za akciový nástroj (akciový forward) či za komoditní nástroj (komoditní forward).
11
DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. (str. 45)
12
Cena, za kterou je určitý podkladový nástroj koupen či prodán k určitému datu v budoucnosti se nazývá forwardová cena. Forwardovou cenu dohodnou mezi sebou kupující a prodávající podkladového nástroje a tato cena udává, za kolik se kupuje nebo prodává daný podkladový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Forwardová cena může být vyšší (forward s prémií) nebo nižší (forward s discontem) než momentální spotová cena podkladového nástroje, a to v závislosti na nákladech přenosu a na očekávání trhu, jaký bude vývoj ceny podkladového nástroje.12 Kupující zaujímá v kupovaném nástroji dlouhou pozici (long position) a partner jako prodávající zaujímá v prodávaném nástroji krátkou pozici (short position).13
1.2.2 Futures Futures je standardizovaný forward obchodovaný na derivátové burze. Prakticky se jedná o kontrakt na vypořádání (výměnu, dodání) podkladových nástrojů k určitému datu v budoucnosti, přičemž vypořádání je delší než je zvyklost na spotovém trhu. Může se jednat o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti či za dluhový cenný papír, a to v téže měně (úrokový futures), o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně (měnový futures), za akciový nástroj (akciový futures) či za komoditní nástroj (komoditní futures).14 Cena futures (futures price) podkladového nástroje může být vyšší či nižší než je spotová cena podkladového nástroje, a to v závislosti na nákladech přenosu a na očekávání trhu, jaký bude vývoj ceny podkladového nástroje. Rozdíl mezi spotovou cenou podkladového nástroje a cenou futures se označuje jako báze. Futures podléhají každodennímu tržnímu přeceňování (mark-to-market, MTM). Rozdíl od minulého tržního ocenění představuje variační marži (variation margin). Kupující futures je v dlouhé pozici (long) a prodávající futures zaujímá krátkou pozici (short).15
12
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 45) 13 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 45 – 48) 14 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 49) 15 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 49)
13
Hlavní rozdíl mezi futures a forwardem je tedy v tom, že k vypořádání futures dochází postupně (obvykle každý den) a nikoli jednorázově. Další odlišností futures od forwardu je, že podmínky kontraktu jsou standardní, a že se s ním obchoduje pouze na specializovaných burzách (tzv. derivátové, termínové a opční burzy), nikoli na OTC trzích. Podmínky kontraktu, včetně standardizace podkladového nástroje, podrobně stanoví burza, na které se s daným kontraktem obchoduje.16 V tabulce č. 2 jsou uvedeny rozdíly mezi kontrakty forward a futures. Tabulka 2: Rozdíly mezi forwardy a futures Forward
Futures
Velikost kontraktu
podle dohody obou stran
standardizováno
Kolaterál
obvykle žádný
ve formě dodatečných marží
Likvidace kontraktu před splatností
dohoda s partnerem forwardu či postoupení na třetí osobu
kompenzující kontrakt před splatností
Podmínky kontraktu
šité na míru
standardizovány
Datum dodávky
podle dohody obou stran
standardizováno
Trh
soukromý
veřejný
Vztah obchodníků
obě strany kontraktu se dobře znají
strany kontraktu jsou neznámé – neosobní kontrakt
Účastníci
velké společnosti, jako banky, makléři a jiné společnosti; nikoli široká veřejnost
velké i malé společnosti, jako banky, makléři, společnosti; široká „znalá“ veřejnost
Metody transakce
dohodnuto tvůrcem trhu prostřednictvím telefonu s omezeným okruhem účastníků
stanoveno veřejnou dražbou mezi mnoha kupujícími a prodávajícími na burzovním parketu nebo elektronicky
Poplatky
poplatky vystupují ve formě rozpětí mezi poptávkou a nabídkou, tj. obvykle mezi cenami, za které tvůrce trhu vystupuje na obou stranách operací
standardní makléřské poplatky
Variační marže
žádné
vyžaduje se variační marže
Denní přeceňování a
neexistuje
existuje
16
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 50)
14
vypořádání futures Ekonomické opodstatnění
spekulace a zajišťování
spekulace, zajišťování a veřejné stanovení ceny
Regulace
samoregulující
existují regulační orgány
Dodávka
obvykle fyzická dodávka
obvykle sjednání kompenzujícího futures před splatností
Cenové omezení
žádný denní limit
burza může stanovit denní cenový limit
Pramen: Jílek J.: Finanční a komoditní deriváty, 2002, str. 191
1.2.3 Opce Opce je OTC nebo burzovní derivát s právem jednoho partnera – kupujícího opce (vlastníka, držitele opce) – na vypořádání (výměnu, dodání) obou podkladových nástrojů v jednom okamžiku v budoucnosti (evropská opce) nebo během určitého období v budoucnosti (americká opce). Druhý partner je prodávající opce (vystavitel opce) a obdrží od kupujícího opce opční prémii. Ta je obvykle splatná v okamžiku sjednání opce nebo je splatná později, nejčastěji v okamžik splatnosti opce. Vypořádání opce může být čisté, poločisté nebo hrubé. Může se jednat o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti či případně za dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčku, a to v téže měně (úroková opce či úvěrová opce), o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně (měnová opce), za akciový nástroj (akciová opce) či za komoditní nástroj (komoditní opce).17 Obvykle se tento kontrakt označuje za opční koupi či prodej podkladového nástroje, neboť opce na rozdíl od forwardů, futures a swapů poskytuje vlastníkovi opce nikoli povinnost, ale právo ke koupi (kupní opce) nebo prodeji (prodejní opce) podkladového nástroje v budoucnosti.18
17
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 51) 18 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 51)
15
1.2.4 Swapy Swap je OTC derivát s vypořádáním (výměnou, dodáním) podkladových nástrojů ve více okamžicích v budoucnosti. Obvykle se jedná o vypořádání v hotovosti. Prakticky se jedná o kontrakt na výměnu podkladových nástrojů k určitým okamžikům v budoucnosti, tj. představuje několik forwardů s postupnou výměnou podkladových nástrojů. Vypořádání může být čisté, poločisté či hrubé. Může se jednat o výměny pevných částek hotovosti (či případně neznámých částek v hotovosti) v jedné měně za dosud neznámé částky hotovosti, a to v téže měně (úrokový swap či úvěrový swap), o výměnu pevných či dosud neznámých částek hotovosti v jedné měně za pevné či dosud neznámé částky hotovosti v jiné měně (měnový swap), za akciové nástroje (akciový swap) či komoditní nástroje (komoditní swap).19
19
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 50)
16
2 Využití měnových forwardů k zajištění Měnové forwardy uzavírají jak velké společnosti, které si pomocí těchto kontraktů zajišťují měnové riziko plynoucí z obchodování mezi partnery jejichž měna je odlišná, tak spekulanti, kteří chtějí díky očekávanému pohybu měnových kurzů dosáhnout zisku.
2.1 Charakteristika měnových forwardů Měnový forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. Účastníci měnového forwardu očekávají, že se budou kurzy obou měn, které jsou podkladovými nástroji, pohybovat dle informací, které byli schopni zjistit např. prognózy ekonomického a politického vývoje v oblasti využívající tyto měny.20 Zvláštním druhem měnového forwardu je rolovací měnový forward s historickým kurzem (historic rate rollover), u něhož dohodnutým měnovým kurzem je historický (tj. netržní) měnový kurz, tj. nikoli forwardový měnový kurz. Tento měnový forward je mnoho regulátory bank zakázán vzhledem k tomu, že bývá v praxi zneužit k rolování ztrát do budoucnosti. Měnový forward lze vypořádat v den splatnosti kontraktu fyzickou dodávkou podkladových nástrojů, nebo dohodou obou účastníků před splatností kontraktu o vypořádání reálné hodnoty forwardu. U měnových forwardů je třeba se blíže seznámit: •
spotový měnový kurz,
•
forwardový měnový kurz,
•
úrokové míry na nákup a prodej obou měn,
•
reálná hodnota forwardu.
2.2 Spotový měnový kurz Měnový kurz (foreign exchange rate) je cena jednotky jedné měny vyjádřená v jednotkách druhé měny. S měnami se obchoduje na devizovém trhu. Devizový trh lze rozdělit podle
20
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 184)
17
techniky provádění obchodu na promptní (spotový) a termínový (derivátový) měnový trh. Na promptním trhu dochází obvykle k vypořádání kontraktů do dvou pracovních dnů od sjednání (T+2), na termínovém měnovém trhu je obvykle vypořádání delší než je zvyklost na promptním trhu.21 Vyhlašování měnového kurzu se nazývá kotace. Kotace má dvě podoby, přímou a nepřímou. •
Kotace přímá – kurz je vyjádřen jako počet domácích peněžních jednotek za jednu jednotku zahraniční, např. 25,630 CZK/EUR.
•
Kotace nepřímá – kurz je vyjadřován jako počet zahraničních jednotek za jednu jednotku domácí měny.
Většina kotací je přímých.
2.3 Forwardový měnový kurz Forwardový měnový kurz (forward foreign exchange rate) je měnový kurz s vypořádáním převyšujícím obvyklou dobu vypořádání na spotovém trhu. Forwardový měnový kurz se stanoví podle vztahu pro úrokovou paritu. Úroková parita (interest rate parity) je způsob stanovení forwardového měnového kurzu z úrokových měr obou měn. Například pro forwardový měnový kurz CZK vůči EUR, pokud úrokové míry odpovídají jednoduchému úročení, platí vzorec:22 1 : 360
1 : 360
kde:
............................................. forwardový měnový kurz ............................................. spotový měnový kurz
: ............................................... spotová úroková míra v CZK na období t 21
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 186) 22 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 189)
18
: ................................................ spotová úroková míra v EUR na období t
Pokud úrokové míry odpovídají složenému úročení s ročním připisováním úroků, platí vzorec: 1 :
1 :
kde:
............................................. forwardový měnový kurz ............................................. spotový měnový kurz
: ............................................... spotová úroková míra v CZK na období t odpovídající
složenému úročení s ročním připisováním úroků
: ................................................ spotová úroková míra v EUR na období t odpovídající
složenému úročení s ročním připisováním úroků.
2.4 Reálná hodnota měnového forwardu Reálnou hodnotou forwardu je rozdíl reálných hodnot podkladových pohledávek a reálných hodnot podkladových závazků. V případě měnového forwardu na koupi, např. EUR za CZK je reálná hodnota toho forwardu určena vztahem:23
!" 1 : 360
kde: P ...................................................... reálná hodnota forwardové koupě EUR za CZK
............................................. aktuální forwardový měnový kurz CZK vůči EUR
23
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 190)
19
............................................. pevný
(sjednaný) forwardový měnový kurz CZK za EUR
t ....................................................... doba od splatnosti do vypořádání měnového forwardu
: ............................................... aktuální spotová úroková míra v CZK na období t
PAR1 ............................................... eurová jmenovitá hodnota (množství kupovaných EUR) Ze vztahu vyplývá, že reálná hodnota měnového forwardu za běžných podmínek odpovídá kurzovým rozdílům v období mezi okamžikem sjednání měnového forwardu a okamžikem stanovení jeho reálné hodnoty.24
24
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 191)
20
3 Využití měnových futures k zajištění Měnové futures jsou téměř totožné jako měnové forwardy, hlavní rozdíly jsou dány tím, že s měnovými futures se narozdíl od měnových forwardů obchoduje na derivátových burzách a ne na OTC trzích. Burzy kontrakty futures standardizují. Standardizace velikosti kontraktu a data splatnosti nemusí každému vyhovovat, i proto je trh s měnovými futures mnohonásobně nižší než trh s měnovými forwardy. Narozdíl od trhu s forwardy je trh s futures určen pro každého, kdo si chce zajistit měnové riziko nebo má odvahu spekulovat na měnovém trhu.
3.1 Charakteristika měnových futures Měnový futures (currency futures, foreign exchange futures) je futures na výměnu pevné částky v hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně v předem stanovený okamžik v budoucnosti. V tomto se od měnových forwardů nijak neliší. Rozdíly mezi měnovými futures a měnovými forwardy jsou především se standardizaci kontraktů futures a každodenní vypořádání, které u forwardů není. Předmětem standardizace je především velikost jednoho kontraktu, standardizované dny dodávky, minimální a maximální rozpětí pro denní vypořádání a konečné vypořádání. Hlavním trhem s měnovými futures je CME (Chicago mercantile exchange), zde se obchduje s nejdůležitějšími světovými měnami, jako americký dolar, japonský jen, kanadský dolar, britská libra, švýcarský frank, australský dolar, euro a mexické peso. Na trhu futures se obchoduje pouze s kontrakty na měsíce dodávky březen, červen, září a prosinec s tím, že dnem splatnosti je druhý pracovní den před třetí středou v měsíci splatnosti kontraktu.25 Na počátku obchodování si musí obchodník otevřít u burzy maržový účet, kam je třeba složit, a i později udržovat dodatečnou marži. Při koupi nebo prodeji kontraktu futures se kontrakt každý den tržně přeceňuje. Rozdíl od minulého ocenění představuje variační marži. Pokud dojde k příznivému vývoji ceny podkladového nástroje, uvolní se na maržový účet obchodníka peněžní částka ve výšši variační marže (obchodníkův zisk). V opačném případě je částka ve výši variační marže z účtu obchodníka stržena a obchodník je následně vyzván k doplnění dodatečné marže (obchodníkova ztráta) – tzv. maržová výzva.
25
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 285 – 287)
21
3.2 Reálná hodnota a cena měnových futures Vzhledem ke každodennímu hotovostnímu vypořádání variační marže je reálná hodnota kontraktu futures na konci každého dne nulová. Kolem nuly existuje bezarbitrážní pásmo. Pokud by reálná hodnota futures byla značně odlišná od nuly, exitovala by možnost arbitráže hotovosti a přenosu či možnost reverzní arbitráže hotovosti a přenosu. Díky tomu je také součet reálných hodnot pozic u futures kontraktu blízký nule. Proto pozice měnových futures, které jsou vlastnostmi podobné měnovým forwardům, jsou velice blízké pozicím měnových forwardů. Rozdíl je v tom, že součet reálných hodnot pozic forwardů je obecně nenulový, zatímco součet reálných hodnot pozic futures je blízký nule.26 Ceny futures se od cen forwardů liší opět pouze v denním vypořádání. Představme si forward a futures na stejnou měnu a se stejnou splatností. Z obou těchto kontraktů bude na konci stejný zisk s jedinou výjmkou, kterou jsou úroky (placené nebo obdržené) z denního vypořádání futures. Cena futures se tedy stanoví podle vzorce pro forwardový měnový kurz + zisk (popřípadě ztráta), která obchodníkovi vznikla na maržovém účtě:27 1 " 360 # $ ∗ '( )Ú 1 % 360 kde: FP ................................................... cena futures r1 ..................................................... spotová úroková míra měny 1 r2 ..................................................... spotová úroková míra měny 2 t ....................................................... doba od splatnosti do vypořádání kontraktu SR ................................................... spotový měnový kurz MÚ ................................................. zisk/ztráta z maržového účtu
26
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 241) 27 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 189)
22
4 Využítí měnových opcí k zajištění 4.1 Charakteristika měnových opcí Opce (option) je burzovní nebo mimoburzovní (OTC) derivátový kontrakt. První opční burza Chicago Board Options Exchange (CBOE) byla otevřena v roce 1973. Opční obchodování začalo standardizovaným způsobem, z počátku se obchodovalo s opcemi na 16 podkladových akcií. V průběhu let, jak se opce stávali více a více populárnějším investičním nástrojem, tak se rozvíjeli opce na různé podkladové nástroje (např. úrokové, měnové, komoditní, úvěrové opce). Dnes se s opčními kontrakty obchoduje na mnoha světových burzách.28 Opční kontrakt přináší kupujícímu (vlastníkovi, držiteli) opce právo na vypořádání pevné částky hotovosti v jedné měně, v jednom okamžiku v budoucnosti (evropská opce) nebo během určitého období v budoucnosti (americká opce), za předem dohodnutou cenu (strike price). Prodávající (vystavitel) opce má povinnost uskutečnit/neuskutečnit obchod dle požadavků kupujícího, za to obdrží od kupujícího opční prémii. Opční kontrakty můžeme v zásadě dělit na kupní (call) a prodejní (put) opce.29
4.2 Kupní opce Podkladovými nástroji kupní měnové opce na koupi jedné měny (např. EUR) za druhou měnu (např. CZK), jsou poskytnutý vklad v jedné měně (dlouhá úroková pozice v EUR) a přijatý vklad v druhé měně (krátká úroková pozice v CZK).30
4.2.1 Koupená kupní měnová opce Kupující kupní měnové opce (call currency option) předpokládá, že kurz podkladových měn poroste. Koupená kupní opce znamená právo koupit podkladové měny za předem stanovenou cenu a v předem stanoveném čase od vypisovatele opce, který za to obdrží od kupujícího nevratnou opční prémii. Pokud kurz podkladových měn vzroste a kupující opci uplatní, má právo koupit podkladové měny za nižší realizační cenu a následně měny prodat na spotovém
28
Peníze.cz: Obliba opcí roste – opce od historie po současnost. KOŠŤÁL, Josef. [online]. 16.5.2008 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.penize.cz/akcie/42688-obliba-opci-roste-opce-od-historie-po-soucasnost 29 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání . Praha : GRADA Publishing, a.s., 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. (str. 341 – 342) 30 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 465)
23
trhu za vyšší cenu. Ztráta držitele opce je omezena opční prémií, zatímco profit je potencionálně neomezený, jak znázorňuje graf č. 1.31 Graf č. 1: Zvýšení měnového kurzu zvyšuje hodnotu obce. V bodě X se hodnota opce rovná zaplacené opční prémii a s dalším růstem měnového kurzu roste zisk z opce.
Pramen:Finance-management: Kupní (call) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=64
4.2.2 Prodaná kupní měnová opce Vypisovatel kupní měnové opce dosáhne zisku, jestliže kurz podkladových měn zůstane stejný jako dohodnutý realizační kurz nebo se kurz sníží. Jeho čistým ziskem je opční prémie. Pokud ovšem kurz vzroste nad realizační kurz a kupující se rozhodne opci uplatnit, musí vypisovatel dostát svému závazku a prodat určené množství měny za realizační cenu, která je nižší než současná cena na spotovém trhu, a prodělává. Ztráta vypisovatele je potencionálně neomezená, jak uvádí graf č. 2.32
31
Finance-management.cz: Kupní (call) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=64 32 Finance-management.cz: Kupní (call) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=64
24
Graf č. 2: Zisk z vypsané kupní opce je maximální pokud opce není uplatněna, a to ve výši opční prémie.
Pramen:Finance-management: Kupní (call) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=64
4.3 Prodejní opce Podkladovými nástroji prodejní měnové opce na prodej jedné měny (např. EUR) za druhou měnu (např. CZK), je přijatý vklad v jedné měně (krátká úroková pozice v EUR) a poskytnutý vklad v druhé měně (dlouhá úroková pozice v CZK).33
4.3.1 Koupená prodejní opce Kupující prodejní měnové opce (putt currency option) předpokládá pokles kurzu podkladových měn. Koupená prodejní měnová opce znamená právo prodat podkladové měny za předem určenou realizační cenu v předem dohodnutém čase vypisovateli opce, který za to od kupujícího obdrží nevratnou opční prémii. Kupující na opci vydělá pokud kurz podkladových měn klesne pod realizační cenu, kupující opci uplatní a nakoupí podkladové měny na spotovém trhu za nižší cenu a následně tyto měny prodá vypisovateli opce za vyšší realizační cenu. Ztráta kupujícího z prodejní měnové opce je omezena na opční prémii, zatímco profit z ní je potencionálně neomezený, jak uvádí graf č. 3.34
33
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 472) 34 Finance-management: Prodejní (put) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=63
25
Graf č. 3: Nižší cena podkladového aktiva zvyšuje hodnotu opce. V bodě X se hodnota opce rovná zaplacené opční prémii a s dalším snižováním kurzu měn roste zisk z držby opce.
Pramen: Finance-management: Prodejní (put) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=63
4.3.2 Prodaná prodejní opce Vypisovatel prodejní opce dosáhne zisku, jestliže kurz podkladových měn zůstane stejný jako dohodnutý realizační kurz nebo se kurz zvýší. Jeho čistým ziskem je opční prémie. Pokud ovšem kurz podkladových měn klesne pod realizační kurz a kupující se rozhodne opci uplatnit, musí vypisovatel dostát svému závazku a koupit určené množství měny za vyšší realizační cenu, než je cena měny na spotovém trhu a na opci prodělává. Ztráta vypisovatele je potencionálně neomezená, jak uvádí graf č. 4.35
35
Finance-management.cz: Prodejní (put) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=63
26
Graf č. 4: Zisk z prodané prodejní měnové opce je maximální pokud opce není uplatněna, a to ve výši opční prémie.
Pramen: Finance-management: Prodejní (put) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=63
4.4 Cena opce Cenou sjednané opce je opční prémie, která je současně hodnotou opce. Cena opce se skládá ze dvou samostatných položek: •
vnitřní hodnota,
•
časová hodnota.
Tyto dvě položky ovlivňují velikost opční prémie.36
4.4.1 Vnitřní hodnota 4.4.1.1 Vnitřní hodnota kupní opce Kupní opce má vnitřní hodnotu tehdy, pokud je její realizační kurz nižší než spotový kurz podkladové měny. Vnitřní hodnota kupní opce se vypočítá jako:37 +, ' kde: VH .................................................. vnitřní hodnota opce 36
Derivát.cz. ŠTURC, CSC., Ing. Boris. Cena opce [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.derivat.cz/DEFT/Prednaska5.doc 37 Derivát.cz. ŠTURC, CSC., Ing. Boris. Cena opce [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.derivat.cz/DEFT/Prednaska5.doc
27
S ...................................................... spotový kurz podkladové měny X ..................................................... dohodnutý realizační kurz podkladové měny Je-li tato hodnota vyšší než 0, potom má pro držitele opce smysl opci uplatnit. V případě, že je hodnota nižší než 0, pro držitele nemá její uplatnění význam a opce má nulovou hodnotu (opce nemůže mít zápornou hodnotu). 4.4.1.2 Vnitřní hodnota prodejní opce Prodejní opce má vnitřní hodnotu tehdy, pokud je spotový kurz podkladové měny nižší, než je dohodnutý realizační kurz podkladové měny. Vnitřní hodnota se vypočítá jako:38 +, - ' kde: VH .................................................. vnitřní hodnota prodejní opce S ...................................................... spotový kurz podkladové měny X ..................................................... dohodnutý realizační kurz podkladové měny Je-li tato hodnota vyšší než 0, potom má pro držitele opce smysl opci uplatnit. V případě, že je hodnota nižší než 0, pro držitele nemá její uplatnění význam a opce má nulovou hodnotu (opce nemůže mít zápornou hodnotu).
4.4.2 Časová hodnota opce Časová hodnota opce představuje rozdíl mezi opční prémií a vnitřní hodnotou opce. Časová hodnota vyjadřuje riziko změny kurzu podkladové měny v průběhu splatnosti (expirace) opce. Toto riziko se s blížícím datem splatnosti opce snižuje a v den splatnosti opce je rovna 0. Průběh časové hodnoty s dobou do splatnosti není lineární, nejdříve relativně pozvolně klesá a s blížící se expirací začne prudce klesat až dosáhne nuly.39 Časovou hodnotu ovlivňuje několik faktorů, mezi ně patří spotový kurz podkladové měny, dohodnutá realizační cena opce, čas do expirace, tržní úroková sazba a volatilita měnového kurzu. 38
Derivát.cz. ŠTURC, CSC., Ing. Boris. Cena opce [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.derivat.cz/DEFT/Prednaska5.doc 39 Derivát.cz. ŠTURC, CSC., Ing. Boris. Cena opce [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.derivat.cz/DEFT/Prednaska5.doc
28
Růst spotového měnového kurzu podkladové měny způsobí růst ceny kupní opce a pokud spotový měnový kurz klesá, klesá i cena kupní opce. V případě prodejní opce je vliv spotového kurzu opačný. Cena prodejní opce stoupá při poklesu spotového měnového kurzu podkladové měny, při růstu měnového kurzu cena prodejní opce klesá. Cena kupní opce je vyšší, čím je dohodnutá realizační cena nižší, u prodejní opce cena opce roste při zvyšování dohodnuté realizační ceny. Čím je doba do expirace opce delší, tím vyšší je cena opce. Pravděpodobnost, že nastane událost, která by ovlivnila cenu opce, je s blížící se expirací nižší. Zvýšení tržní úrokové sazby vede ke zvýšení ceny kupní opce. V případě prodejní opce její cena, s růstem tržní úrokové sazby, klesá. Čím je volatilita měnového kurzu podkladové měny vyšší, tím je cena kupní i prodejní opce vyšší, protože existuje vyšší pravděpodobnost kolísání měnového kurzu měny, na které se opce vztahuje a o toto riziko je cena opce navýšena.40
4.5 Oceňování opcí K oceňování opcí se používá několik matematických modelů, tím nejznámějším je BlackScholesův model. Výhody tohoto modelu jsou jeho výpočtová nenáročnost a celosvětová rozšířenost. Model byl sestrojen v roce 1973 ekonomy Blackem Fisherem a Myronem Scholesem. V roce 1997, za tento model a práci s ním související, získal Scholes Nobelovu cenu za ekonomii (Black Fisher se ceny nedožil).41
4.5.1 Black-Scholesův model pro oceňování opcí Tento model oceňování opcí je založen na principu, že cena podkladového aktiva odpovídá hodnotě budoucího cash flow daného aktiva. Je-li spotová cena podkladového aktiva nižší, než realizační cena, kupující kupní opce nebude opci uplatňovat. V případě, že bude cena podkladového aktiva vyšší, než dohodnutá realizační cena, kupující kupní opce opci uplatní a
40
Derivát.cz. ŠTURC, CSC., Ing. Boris. Cena opce [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.derivat.cz/DEFT/Prednaska5.doc 41 Finance-management.cz. Black-Scholes model [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=61
29
realizuje zisk, který se rovná rozdílu mezi spotovou cenou a realizační cenou podkladového aktiva.42 Black-Scholesův model pro výpočet ceny kupní měnové opce:43 ' ∗ ./" - ∗ 0 12 ∗ ./% kde: ' 6% ln - 5 8 2 /"
6√
/% /" 6√
σ představuje volatilitu měnového kurzu, a ten lze vypočítat jako: -; -< % ∗ = . 1
6 : kde: -;
∑?<@" -< .
a -< ln
1"
C ..................................................... cena kupní měnové opce S ...................................................... aktuální spotový měnový kurz N(d1) ............................................... normovaná normální distribuční funkce X ..................................................... dohodnutý realizační měnový kurz
42
DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2. Přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. (str. 216) 43 Derivát.cz. ŠTURC, CSC., Ing. Boris. Cena opce [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.derivat.cz/DEFT/Prednaska5.doc
30
e ...................................................... Eulerovo číslo (přibližně 2,781282) r....................................................... úroková míra bezrizikových aktiv t ....................................................... čas do expirace opce (jako desetinná část roku) N(d2) ............................................... normovaná normální distribuční funkce Ct .................................................... cena podkladového aktiva v čase t Ct-1 .................................................. cena podkladového aktiva v čase t-1 ts ...................................................... období sledování ceny (týdenní sledování cen ts = 52, roční sledování cen ts = 12, atd.) Vzorec pro výpočet reálné hodnoty prodejní měnové opce podle Black-Scholesova modelu:44 - ∗ 0 12 ∗ . /% ' ∗ . /" kde: P ...................................................... cena prodejní měnové opce Všechny ostatní symboly mají stejný význam jako u vzorce pro kupní měnovou opci.
44
Derivát.cz. ŠTURC, CSC., Ing. Boris. Cena opce [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.derivat.cz/DEFT/Prednaska5.doc
31
5 Využití měnových swapů k zajištění Swapový trh funguje od počátku 80. let. Obchoduje se s nimi na OTC trzích. Swapy je možné dohodnout se zprostředkovateli. Podmínky swapů se sjednávají pomocí telefonu a jsou v rukou tvůrců trhu. Předchůdcem swapů byly paralelní úvěry (parallel loans), které vznikly ve Velké Británii jako prostředek obcházení opatření k zabránění odlivu britského kapitálu. U paralelních půjček existují dva problémy. Za prvé, strana, která chce sjednat paralelní úvěr, musí hledat partnera se stejnými požadavky, tím se mohou transakční náklady značně navýšit. Za druhé, paralelní úvěr je vlastně dvěma dohodami o půjčkách, které existují odděleně. Jestliže firma X vypoví svůj závazek vůči zahraniční firmě Y, potom zahraniční firma Y není zbavena svých závazků vůči firmě X. Z paralelních úvěrů se vyvinul zpětný úvěr (back-to-back loan), tento úvěr eliminuje druhý problém u paralelních úvěrů. Existuje pouze jedna dohoda, která řeší případy nesplnění závazků jedné z firem. Zpětný úvěr však není možné využít k možné potřebě obejít opatření k omezení odlivu domácího kapitálu. Zpětný úvěr je po ekonomické stránce již měnovým swapem. Stejně jako u zpětného úvěru existuje i u měnového swapu pouze jedna dohoda. Problém s hledáním vhodných partnerů řeší swapoví makléři a swapoví dealeři (tvůrci trhu).
5.1 Charakteristika měnových swapů Měnový swap (currency swap) je swap na výměnu pevných částek hotovosti (či případně neznámých částek hotovosti odvozených od určité referenční úrokové míry např. LIBOR, PRIBOR) v jedné měně, za pevné částky hotovosti (či případně neznámé částky hotovosti odvozené od určité referenční úrokové míry např. LIBOR, PRIBOR) v jiné měně, k určitému datu v budoucnosti. Měnový swap je primárně sázkou na budoucí spotové měnové kurzy a sekundárně na budoucí spotové bezrizikové úrokové míry obou měn.45
5.2 Druhy měnových swapů Při výměně pevných částek hotovosti za pevné částky hotovosti se jedná o klasický měnový swap (classic currency swap). Často se používá nejjednodušší varianta tohoto swapu, 45
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 363)
32
spočívající v tom, že k výměně plateb dochází pouze na začátku a na konci (na konci jsou navýšené o úroky). Jde tedy o kombinaci spotového měnového obchodu a měnového forwardu (v České republice se označuje jako devizový (FX) swap).46 V případě výměny pevných částek hotovosti za neznámé částky hotovosti se jedná o křížový měnový swap (cross-currency swap).47 V případě výměny neznámých částek hotovosti odvozených od určité referenční úrokové míry (např. LIBOR, PRIBOR), za dosud neznámé částky hotovosti odvozené od určité referenční úrokové míry odlišné od předchozí referenční úrokové míry (např. LIBOR, PRIBOR), se jedná o bazický měnový swap.48 V nejsložitější podobě měnového swapu dochází k výměně plateb v rozdílných měnách na začátku obchodu (ve spotovém kurzu), poté následují výměny úrokových plateb (pevných či dosud neznámých) v rozdílných měnách a nakonec o zpětnou výměnu plateb (ve forwardovém měnovém kurzu). V praxi často chybí počáteční výměna plateb nebo průběžná výměna úrokových plateb nebo zpětná výměna plateb. Ovšem všechny měnové swapy se dají nekonečně mnoha způsoby modifikovat.49
5.3 Reálná hodnota měnových swapů U měnových swapů (stejně jako u všech derivátů) je reálná hodnota swapu jako celku nulová či rovna rozumné částce za sjednání swapu. Reálné hodnoty jednotlivých částí swapu nehrají roli. Tak například, dohodnutý měnový kurz u počáteční výměny plateb není důležitý. Může být sjednán mimo aktuální spotový kurz, pak se jedná o počáteční čistou platbu jednoho partnera druhému partnerovi s tím, že tato částka bude včetně úroků splacena v budoucnosti. Takový swap v sobě obsahuje (zastřený) poskytnutý či přijatý úvěr či půjčku.50
46
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 363) 47 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 363) 48 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 363) 49 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 365) 50 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 373)
33
Reálná hodnota křížového měnového swapu, v tomto případě na koupi EUR za CZK bez počáteční výměny jmenovitých hodnot s úrokovými platbami ve třech okamžicích v budoucnosti při jednoduchém úročení, činí:51 % " C %
B "360 !" ":% !" 1 %:C 360 360 !" D 5 8 A " % C 1 :" 1 :% 1 :C 360 360 360
" !% %360 " !% E1 C360 % F !% 360 " % C 1 :" 1 :% 1
:C 360 360 360 kde: C ..................................................... reálná hodnota koupeného křížového měnového swapu
................................................ pevná úroková míra
B ................................................ poslední zafixovaná proměnlivá úroková míra t0 ..................................................... splatnost 0-té úrokové platby (poslední vyplacené) t1 ..................................................... splatnost i-té platby
:< ................................................ korunová spotová úroková míra odpovídající splatnosti ti
:< ................................................ eurová spotová úroková míra odpovídající splatnosti ti
<:G ................................................ eurová forwardová úroková míra odpovídající úrokovému
období ti až tj
PAR1 ............................................... eurová jmenovitá hodnota (množství koupených EUR) PAR2 ............................................... korunová jmenovitá hodnota (množství prodaných CZK) E
F ............................................. aktuální spotový měnový kurz
51
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 373)
34
V případě, že úroková míra výnosové křivky odpovídá složenému úročení s ročním připisováním úroků, potom se vztah pro jednoduché úročení změní na:52 % " C %
B "360 !" ":% !" %:C 360 360 !" D 5 8 A H I J 1 :" 1 :% 1 :C
"360 !% %360 " !% C360 % !% H I J 1 :" 1 :% 1 :C
kde: C ..................................................... reálná hodnota koupeného křížového měnového swapu
................................................ pevná úroková míra
B ................................................ poslední zafixovaná proměnlivá úroková míra t0 ..................................................... splatnost 0-té úrokové platby (poslední vyplacené) t1 ..................................................... splatnost i-té platby
:< ................................................ korunová spotová úroková míra odpovídající splatnosti ti
:< ................................................ eurová spotová úroková míra odpovídající splatnosti ti
<:G ................................................ eurová forwardová úroková míra odpovídající úrokovému
období ti až tj
PAR1 ............................................... eurová jmenovitá hodnota (množství koupených EUR) PAR2 ............................................... korunová jmenovitá hodnota (množství prodaných CZK) E
F ............................................. aktuální spotový měnový kurz
52
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1099-4. (str. 374)
35
6 Srovnávací příklad, výhodnosti zajištění pomocí derivátů V dnešní době je mezinárodní obchod nedílnou součástí podnikání. Díky tomu podstupují firmy zapojené do obchodování se zahraničím jistá rizika, jedním z hlavních rizik je změna měnového kurzu. V rámci Evropské unie se toto riziko významně snížilo zavedením měnové unie a jednotné měny EUR, při obchodování mimo Evropskou unii je měnové riziko stále významné. Firmy se proto snaží si toto riziko nějakým způsobem ošetřit. V této kapitole bude měnové riziko ošetřeno pomocí uzavření derivátů, jmenovitě forwardu, futures, opce a swapu. Vše bude ukázáno na mých vlastních příkladech.
6.1 Zadání příkladu Česká firma XX uzavřela 7. 3. 2013 kontrakt na prodej 5-ti tahačů s firmou YY z Velké Británie. Samotná dodávka tahačů a platba 500.000,- GBP od firmy YY proběhne za tři měsíce, tedy 7. 6. 2013. Spotový kurz CZK/GBP dne 7. 3. 2013 činí 29,577. Kvůli časovému rozdílu mezi uzavřením a samotným uskutečněním obchodu vzniká riziko, že se kurz koruny vůči libře změní, není ovšem známo o kolik. Úroková míra na nákup CZK = 2,13%, na prodej GBP = 4,68%.
6.2 Zajištění pomocí forwardu Firma XX, ve stejný den kdy sjednala obchod s firmou YY, uzavře s bankou měnový forward na částku 500.000,- GBP se splatností za tři měsíce. Banka nabídne firmě XX forwardový kurz, který si vypočítá podle následujícího vzorce:
E
1 ∗ 360 5 8 ∗ 5KL 8Q KL M 1 NOP ∗ 360
F ............................................ forwardový kurz
NOP M
E
F ............................................. aktuální spotový kurz ke dni 7. 3. 2013
NOP Q
rCZK ................................................. aktuální spotová úroková míra CZK nákup v %
36
rGBP ................................................. aktuální spotová úroková míra GBP prodej v % t ....................................................... počet dní od sjednání do vypořádání forwardu Podle příkladu banka nabídne tento forwardový kurz: 92 1 0,0213 ∗ 360 ∗ 29,577 5 8
KL M 1 0,0468 ∗ 92 360 5
1,005443333 ∗ 29,577 8
KL M 1,01196 5
8 29,24 KL M
Za tři měsíce tedy 7. 6. 2013 dojde k dodávce tahačů firmou XX a zároveň platbě 500.000,GBP firmou YY na účet firmy XX. V ten samí den dojde k vypořádání forwardu uzavřeného s bankou. Banka odkoupí od firmy XX 500.000,- GBP za sjednaný forwardový kurz 29,24, přestože spotový měnový kurz činí 28,93. Firma XX tedy od banky obdrží částku: 500 000 ∗ 5
8 500 000 ∗ 29,24 14 620 000 KL M
Pokud by se firma XX nezajistila proti měnovému riziku sjednáním měnového forwardu obdržela by částku: 500 000 ∗ 5
8 500 000 ∗ 28,93 14 465 000 KL Q
Firmě XX tedy zajištění pomocí měnového forwardu přineslo zisk v hodnotě 155.000,- CZK. Rozhodnutí firmy zajistit se, bylo správné. 14 620 000 14 465 000 155 000
37
Graf č 5: Zisk firmy XX ze zajištění pomocí forwardu Zisk
155 000
Spotový měnový kurz
0 28,93
29,24
30,0
Ztráta
Vlastní tvorba
38
6.3 Zajištění pomocí futures U kontraktů futures je situace o něco složitější, narozdíl od forwardů jsou futures standardizované kontrakty a obchodují se pouze na derivátových burzách. Předmětem standardizace je nominální hodnota kontraktu, maximální a minimální změna ceny (maximální a minimální tick), cena denního vypořádání, cena závěrečného vypořádání a doba expirace kontraktu. Dle mého příkladu firma XX dne 7. 3. 2013 vstoupí na burzu a uzavře futures kontrakt na nákup CZK za GBP odpovídající částce 500.000,- GBP. Jelikož jsou dny expirace kontraktu futures předmětem standardizace a připadají na druhý pracovní den před třetí středou v měsíci splatnosti, což jsou měsíce březen, červen, září a prosinec, sjedná firma XX futures se splatností v červnu. Datum, na které připadá den splatnosti v tomto měsíci, je 17. 6. 2013. Pro stanovení ceny futures použijeme stejný vzorec jako v případě stanovení ceny forwardu: 1 ∗ 360 #
∗ 5KL 8Q 1 NOP ∗ 360 #
102 1 0,0213 ∗ 360 102 1 0,0468 ∗ 360
#
∗ 29,577
1,006035 ∗ 29,577 1,01326
# 29,366
FP ................................................... cena kontraktu futures na nákup CZK za GBP Ostatní symboly ze vzorce odpovídají symbolům u výpočtu forwardového kurzu. Firma XX tedy dne 17. 6. 2013 (den vypořádání futures) obdrží částku: 500 000 ∗ 29,366 14 683 000 7. 6. 2013 proběhne smluvený obchod, firma XX dodá tahače a firma YY uhradí částku 500.000,- GBP na účet firmy XX. Pro zajištění měnového rizika sjedná firma XX další,
39
tentokrát opačný kontrakt futures, tj. futures na prodej CZK za GBP. Spotový kurz CZK/GBP dne 7. 6. 2013 je 29,423. Úroková míra na prodej CZK je 2,21% a na nákup GBP je 4,54%: #
10 1 0,0221 ∗ 360
1 0,0454 ∗
#
10 360
∗ 29,423
1,000613889 ∗ 29,423 1,001261111 # 29,404
Dne 17. 6. 2013 (expirace červnových futures kontraktů) musí firma XX dodat 500.000,GBP, za což obdrží 14.683.000,- CZK (futures nákup CZK za GBP) a zároveň obdrží 500.000,- GBP, za které musí zaplatit 14.702.000,- CZK (futures na prodej CZK za GBP). Výsledek zajištění pomocí dvou kontraktů futures je roven rozdílu částek v korunách u obou kontraktů futures, v tomto případě ztráta: 14 683 000 14 702 000 19 000 U futures kontraktů je však nutné vzít v úvahu ještě transakční náklady spojené se vstupem na burzu a také zisk, popřípadě ztrátu z denního vypořádání futures. Kdyby byl 17. 6. 2013 spotový kurz CZK/GBP 29,627 tak: 1. futures kontrakt: 2. futures kontakt: Rozdíl:
14 683 000 14 813 500 130 500 14 813 500 14 702 000 111 500 130 500 111 500 19 000
Kdyby byl 17. 6. 2013 spotový kurz CZK/GBP 29,742 tak: 1. futures kontrakt: 2. futures kontakt: Rozdíl:
14 683 000 14 871 000 188 000 14 871 000 14 702 000 169 000 188 000 169 000 19 000
40
Z čehož lze vysledovat, že měnící se spotový kurz má vliv na výši zisku popřípadě ztráty z jednotlivých futures kontraktů, ale v případě zajištění pomocí dvou opačných futures nemá měnící se spotový kurz vliv na celkový výsledek zajištění. Výsledek je vždy roven rozdílu zisku popřípadě ztráty z jednotlivých futures kontraktů.
6.4 Zajištění pomocí opcí Zajistit měnové riziko lze také pomocí měnového opčního kontraktu. Firma XX sjedná 7. 3. 2013 měnovou prodejní opci, protože firma XX očekává pokles měnového kurzu CZK/GBP. Aby se zajistila, sjedná prodejní měnovou opci na 500.000,- GBP za CZK s dohodnutým realizačním kurzem 29,525 (pro firmu XX je drobný pokles akceptovatelný), dnem splatnosti 7. 6. 2013 (den uskutečnění obchodu s firmou YY) tedy tři měsíce (t = 0,25). Spotový měnový kurz CZK/GBP k 7. 6. 2013 = 29,621, úroková míra bezrizikových aktiv = 3,6% a volatilita měnového kurzu σ = 0,14. Prodávající této opce obdrží od firmy XX opční prémii, jejíž výše se stanoví pomocí Black-Scholesova modelu pro prodejní opci: - ∗ 0 12 ∗ . /% ' ∗ . /" Nejprve je nutné stanovit hodnoty d1 a d2:
/" 0,00028783
/" 0,00028783
/% 0,069712168
/"
ln
' 6% ln - 5 8 2 /"
6√
14 788 500 0,14% ∗ 50,036 2 8 ∗ 0,25 14 762 500 0,14=0,25
/% /" 6√
/% 0,00028783 0,14 ∗ =0,25
/% 0,069712168
Teď je nutné najít normovanou normální distribuční funkci pro –d1 a –d2. Použijeme tabulkový editor MS Excel a funkci NORMSDIST (lze použít i statistické tabulky).
41
N(0,00028783) = 0,500115 N(0,069712168) = 0,527789 Nyní vypočítáme velikost opční prémie prostým dosazením do vzorce: - ∗ 0 12 ∗ . /% ' ∗ . /"
14 762 500 ∗ 0 1,CX∗,%Y ∗ .0,069712168 14 788 500 ∗ .0,00028783 14 762 500 ∗ 0 1,CX∗,%Y ∗ 0,527789 14 788 500 ∗ 0,500115 7 720 084 7 395 951 324 133
Firma XX zaplatí za měnovou prodejní opci na 500.000,- GBP za CZK s dobou expirace tři měsíce opční prémii 324.133,- CZK, čímž si zajistí riziko plynoucí z možného poklesu měnového kurzu CZK/GBP. Pokud by předpoklad poklesu měnového kurzu nenastal, ale naopak by GBP vůči CZK posílila, firma XX dne 7. 6. 2013 opci neuplatní a nechá ji propadnout se ztrátou, která se rovná zaplacené opční prémii v den sjednání kontraktu. Firma XX by se mohla zajistit také proti růstu spotového měnového kurzu CZK/GBP, pomocí tzv. opční strategie např.: Zero cost strategie. Firma XX by dne 7. 3. 2013 kromě koupě prodejní měnové opce, prodala bance kupní měnovou opci, za vypočítanou realizační cenu, tak aby se vzájemně placené opční prémie rovnaly nule. Firma XX tedy bance prodá kupní měnovou opci na 500.000,- GBP se stejnou dobou expirace jako u prodejní opce, s realizační cenou 29,645 (realizační cena vypočtená bankou). To znamená, že v den expirace obou opcí má firma XX právo prodat 500.000,- GBP za 29,525 a zároveň banka, která koupila kupní měnovou opci, má právo koupit od firmy XX 500.000,- GBP za 29,645. Firma XX má tedy jistotu, že v den splatnosti neobdrží za své GBP méně než 29,525 ale ani více než 29,645. Jelikož se placená i obdržená opční prémie rovnají nule, neplyne ze samotného sjednání opční strategie žádná ztráta (zero cost = nulové náklady). Zisk nebo ztrátu ovlivňuje pohyb spotového měnového kurzu CZK/GBP, který ovlivní zda jedna nebo druhá strana kontraktu svou opci uplatní či nikoliv. Pokud by byl 7. 6. 2013 spotový měnový kurz 29,463 CZK/GBP uplatní firma XX svou prodejní opci a prodá 500.000,- GBP za 29,525 (realizační cena opce):
42
500 000 ∗ 29,525 14 762 500 Zároveň nechá banka svojí kupní opci propadnout a raději nakoupí GBP na spotovém trhu. Firma XX dosáhla pomocí opční strategie Zero cost zisku, protože: 'Z[[\á ^0_` a 0`bcd`č_í ^0_` Dosazením získáme:
14 731 500 a 14 762 500 324 133 324 133 14 731 500 a 14 762 500
Zisk pro firmu XX = 14 762 500 – 14 731 500 = 29.000,- CZK Pokud by byl 7. 6. 2013 spotový měnový kurz 29,600 CZK/GBP, potom firma XX nechá svou prodejní opci propadnout a prodá 500.000,- GBP na spotovém trhu. Ovšem banka svou kupní opci uplatní a koupí od firmy XX 500.000,- GBP za 29,645, což je pro ni velmi výhodné. Pro firmu XX to znamená ztrátu protože: 0`bcd`č_í ^0_` g 'Z[[\á ^0_` Dosazením získáme:
14 822 500 g 14 800 000 324 133 324 133 14 822 500 g 14 800 000
Ztráta pro firmu XX = 14 822 500 – 14 800 000 = 22.500,- CZK
6.5 Zajištění pomocí swapu Zadání příkladu pro ukázku zajištění pomocí měnového swapu trochu upravím. Firma XX vyrábí tahače z dílů, které dováží z Německa. Díly kupuje na fakturu se splatností tři měsíce. Výroba tahačů z těchto dílů trvá také tři měsíce. Firma XX tahače prodává rovněž na fakturu se splatností tři měsíce. V tomto případě prodá firma XX tahače do Francie. Dne 7. 3. 2013 obdrží firma XX dodávku dílů od svého německého dodavatele, který na díly vystavil fakturu se splatností 7. 6. 2013. Firma XX začne z dílů ihned vyrábět tahače. Firma XX ví, že za tři měsíce musí zaplatit za dodané díly 1 milion EUR, a za další tři měsíce obdrží 1 milion EUR za prodané tahače. Aby se zajistila proti měnovému riziku sjedná 7. 3. 2013
43
s bankou měnový swap typu forward/forward, Úrokové míry na prodej CZK = 2,13% a nákup EUR = 3,81%. První forwardový kontrakt bude na nákup 1 milionu EUR se splatností 7. 6. 2013 za cenu, kterou vypočítáme pomocí vzorce pro forwardový měnový kurz:
E
1 ∗ 360 5 8 ∗ 58Q M 1 ∗ 360
F ............................................ forwardový kurz
E
M
F ............................................ aktuální spotový kurz ke dni 7. 3. 2013
Q
rCZK ................................................. aktuální spotová úroková míra CZK prodej v % rEUR ................................................. aktuální spotová úroková míra EUR nákup v % t ....................................................... počet dní od sjednání do vypořádání forwardu Dosazení do vzorce získáme tří měsíční forwardový kurz: 92 1 0,0213 ∗ 360 ∗ 25,830 8
5 M 1 0,0381 ∗ 92 360 5
1,005443333 ∗ 25,830 8
M 1,0097366 5
8 25,720 M
Tří měsíční forwardový kurz je 25,720. Firma XX tedy za tři měsíce nakoupí od banky 1 milion EUR za cenu 25,720. Druhý forwardový kontrakt bude prodej 1 milionu EUR se splatností 7. 9. 2013 (6 měsíců) za cenu, kterou opět vypočítáme podle vzorce: 1 ∗ 360 5 8 ∗ 58Q M 1 ∗ 360
44
184 1 0,0213 ∗ 360 ∗ 25,830 5 8
M 1 0,0381 ∗ 184 360 5
1,0108866 ∗ 25,830 8
M 1,0194733 5
8 25,610 M
Šesti měsíční forwardový kurz je 25,610. Firma XX tedy 7. 9. 2013 prodá bance zpět 1 milion EUR, které od ní v rámci swapu 7. 6. 2013 koupila, za cenu 25,610. Dne 7. 6. 2013 proběhne vypořádání prvního forwardového kontraktu, firma XX nakoupí od banky 1 milion EUR za předem sjednaný forwardový kurz 25,720, přestože spotový měnový kurz je 25,768. Firma XX tedy bance za EUR zaplatí: 1 000 000 ∗ 5
8 1 000 000 ∗ 25,720 25 720 000 M
Nakoupenými EUR zaplatí firma XX svému dodavateli fakturu za díly. Tentýž den prodá vyrobené tahače do Francie, na fakturu se splatností 7. 9. 2013 (tři měsíce), za 1 milion EUR. Dne 7. 9. 2013 obdrží firma XX od francouzského odběratele zaplacen 1 milion EUR za tahače. Firma XX tento 1 milion EUR použije na vypořádání druhého forwardového kontraktu a prodá bance tento 1 milion EUR za předem stanovenou cenu 25,610, přestože spotový měnový kurz činí 25,791. Firma XX obdrží od banky za EUR: 1 000 000 ∗ 5
8 1 000 000 ∗ 25,610 25 610 000 M
Výsledek zajištění pomocí měnového swapu je roven rozdílu vypořádání u obou forwardových kontraktů, které jsou součástí swapu. Pro firmu XX to znamená, v tomto případě, ztrátu 110 000 CZK: 25 610 000 25 720 000 110 000 45
Pokud by se firma XX pomocí měnového swapu nezajistila, zaplatila by na spotovém trhu dne 7. 6. 2013 za EUR 25.768.000,- CZK a dne 7. 9. 2013 by za EUR obdržela 25.791.000,- CZK. To by pro firmu XX znamenalo zisk ve výši: 25 791 000 25 768 000 23 000 Pro firmu XX by bylo lepší se v tomto případě nezajišťovat. Pokud by spotový měnový kurz dne 7. 6. 2013 byl 25,872 a dne 7. 9. 2013 by byl 25,630. Firma XX by 7. 6. 2013 zaplatila za EUR na spotovém trhu 25.872.000,- CZK a dne 7. 9. 2013 by obdržela za EUR 25.630.000,- CZK. Znamenalo by to ztrátu 242.000,- CZK. 25 630 000 25 872 000 242 000 Za takovéhoto vývoje spotového měnového kurzu by se zajištění pomocí měnového swapu firmě XX vyplatilo. Pořád by dosáhla ztráty, ale tu by díky swapu snížila o více než polovinu na 110.000,- CZK. Obrázek č. 1: Schéma měnového swapu Firma XX
Sjednání měnového swapu
CZK
EUR
EUR
CZK
Banka
7. 3. 2013
7. 6. 2013
Vlastní tvorba
46
7. 9. 2013
Závěr Tato bakalářská práce měla za cíl seznámit se základními finančními deriváty a na názorném příkladu ukázat jejich praktické využití jako instrumentů zajištění měnového rizika. Na následných příkladech jsem se pokusil porovnat výhodnost zajištění pomocí jednotlivých finančních derivátů. Podle výpočtů z šesté kapitoly dosáhne firma XX nejvyššího zisku při zajištění pomocí měnového forwardu. Menšího zisku dosáhne při zajištění pomocí opční strategie Zero cost, naopak ztrátu dosáhne firma XX při zajištění pomocí měnových futures a také pomocí měnového swapu. Nutno dodat, že za výrazné změny spotového měnového kurzu, k čemuž může za tři měsíce od sjednání do vypořádání kontraktů snadno dojít, by byly výsledky naprosto odlišné. Z toho vyplývá, že zajištění měnového rizika pomocí finančních derivátů je značně riskantní. Obchodování s finančními deriváty vyžaduje kvalitní informace a důkladné sledování finančních trhů. Zjišťování těchto informací a monitorování finančních trhů je nákladné a vyžaduje
kvalifikované pracovníky
a
techniku,
firmy
proto častěji
volí služby
specializovaných obchodníků s deriváty, kteří slouží jako zprostředkovatelé. Služby těchto obchodníků nejsou nikterak levné, čímž se snižuje efektivita případných zajišťovacích kontraktů. Firmám, se proto u obchodů v malých objemech, vůbec nevyplatí se proti měnového riziku zajišťovat.
47
Seznam použité literatury DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Druhé přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. První vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s. 2005. 630 s. ISBN 80-247-1099-4. ŠTURC, Boris. Deriváty finančního trhu. První vydání. Brno: Masarykova univerzita. 2004. 66 s.
Internetové zdroje Derivát.cz: ŠTURC, CSC., Ing. Boris. Cena opce [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.derivat.cz/DEFT/Prednaska5.doc Finance-management.cz: Black-Scholes model [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=61 Finance-management.cz: Kupní (call) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=64 Finance-management.cz: Prodejní (put) opce. [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=63 Peníze.cz: Obliba opcí roste – opce od historie po současnost. KOŠŤÁL, Josef. [online]. 16.5.2008 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.penize.cz/akcie/42688-obliba-opciroste-opce-od-historie-po-soucasnost
48
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek č. 1: Schéma měnového swapu
46
Graf č. 1: Zvýšení měnového kurzu zvyšuje hodnotu obce. V bodě X se hodnota opce rovná zaplacené opční prémii a s dalším růstem měnového kurzu roste zisk z opce. 24 Graf č. 2: Zisk z vypsané kupní opce je maximální pokud opce není uplatněna, a to ve výši opční prémie. 25 Graf č. 3: Nižší cena podkladového aktiva zvyšuje hodnotu opce. V bodě X se hodnota opce rovná zaplacené opční prémii a s dalším snižováním kurzu měn roste zisk z držby opce. 26 Graf č. 4: Zisk z prodané prodejní měnové opce je maximální pokud opce není uplatněna, a to ve výši opční prémie. 27 Graf č. 5: Zisk firmy XX ze zajištění pomocí forwardu
38
Tabulka č. 1: Příklad derivátů a podkladových proměnných podle IAS 39
11
Tabulka č. 2: Rozdíly mezi forwardy a futures
14
49
