Rigorózní práce: OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ V DŮCHODOVÉM A NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení

Rigorózní práce: OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ V DŮCHODOVÉM A NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Mgr. Martina Ševčíková 2008

Čestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem rigorózní práci na téma: OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ

ČINNÉ

V DŮCHODOVÉM

A

NEMOCENSKÉM

zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny“.

1

POJIŠTĚNÍ

Poděkování: „Chtěla bych velice poděkovat všem, kteří mi zpracování této práce umožnili a kteří mi při tom byli nápomocni. Zejména pak paní doc. JUDr. Zdeňce Gregorové, Csc. za podněty a doporučení, které mě velmi inspirovaly při zpracovávání mé rigorózní práce a za ochotu, se kterou vůči mně přistupovala a dále paní JUDr. Aleně Krafkové, vedoucí regionálního referátu rozhodovací činnosti ČSSZ Brno za podporu, povzbuzení a pomoc.“

2

OBS AH

I. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V DŮCHODOVÉM A NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ .......................5 1.1. ÚVOD ......................................................................................................................5 1.2. ZÁKLADNÍ ZÁS ADY SYSTÉMŮ DŮCHODOVÉHO A NEMOCENS KÉ HO POJIŠTĚNÍ .................................................................................7 1.2.1. ZÁS ADA VŠEOBECNOSTI ........................................................................7 1.2.2. ZÁS ADA SOCI ÁLNÍ SOLIDARITY ........................................................7 1.2.3. ZÁS ADA P ARTICIP ACE ............................................................................9 1.2.4. ZÁS ADA ROVNOSTI ................................................................................10 1.2.5. ZÁS ADA ZÁS LUHOVOSTI .....................................................................12 1.2.6. ZÁS ADA SOCI ÁLNÍ POTŘE BNOS TI ...................................................14 1.2.7. ZÁS ADA ZABEZPE ČENÍ, GARANCE A INICI ACE .........................14 1.2.8. ZÁS ADA KOMPENZACE A SPOLEČENSKÉ INTEGRACE ...........14 1.2.9. ZÁS ADA ZACHOVÁNÍ NABYTÝCH PRÁV .......................................16 1.2.10. ZÁS ADA VALORIZACE ........................................................................17 1.2.11. ZÁS ADA ODSTRAŇOVÁNÍ TVRDOSTÍ ...........................................17 1.3. POČÁT KY SYSTÉMU DŮCHODOVÉHO A NE MOCENS KÉHO POJIŠTĚNÍ A JE JICH VÝVOJ OD ROKU 1918 .............................................17 1.3.1. POČÁT KY MODERNÍHO POJIŠTĚNÍ ..................................................17 1.3.2. VÝVOJ DŮCHODOVÉHO A NEMOCENS KÉHO POJIŠTĚNÍ OD ROKU 1918 DO ROKU 1938 ................................................................................19 1.3.3. VÝVOJ DŮCHODOVÉHO A NEMOCENS KÉHO POJIŠTĚNÍ OD ROKU 1939 DO ROKU 1948 ................................................................................20 1.3.4. VÝVOJ DŮCHODOVÉHO A NEMOCENS KÉHO POJIŠTĚNÍ OD ROKU 1948 DO ROKU 1989 ................................................................................21 1.3.5. VÝVOJ DŮCHODOVÉHO A NEMOCENS KÉHO POJIŠTĚNÍ OD ROKU 1989 ...............................................................................................................24 II. ÚČAST OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH NA DŮCHODOVÉM A NEMOCENS KÉM POJIŠTĚNÍ ..............................................30 2.1. DEFINICE OSOBY S AMOST ATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ ....................30 2.2. DEFINICE SAMOST ATNÉ VÝDĚ LEČNÉ ČINNOSTI .............................31 2.2.1. HLAVNÍ A VEDLE JŠÍ SAMOST ATNÁ VÝDĚLEČNÁ ČINNOST 36 2.3. OBECNÝ VZNI K ÚČASTI OSOBY S AMOST ATNĚ VÝDĚ LEČNĚ ČINNÉ NA DŮCHODOVÉM A NEMOCE NS KÉM POJIŠTĚNÍ ......................43 2.3.1. ÚČAST OSOBY S AMOST ATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ NA DŮCHODOVÉ M POJIŠTĚNÍ ...............................................................................43 2.3.2. ÚČAST OSOBY S AMOST ATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ NA NEMOCENS KÉ M POJIŠTĚNÍ .............................................................................44 3. POJISTNÉ NA DŮCHODOVÉM A NEMOCENS KÉM POJIŠTĚNÍ ............46 3.1. ROZHODNÉ OBDOBÍ .......................................................................................46 3.2. VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD OSOB S AMOST ATNĚ VÝDĚLE ČNĚ ČINNÝCH A ZAMĚSTNANCŮ ..............................................................................47 3.2.1. VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD OSOB S AMOST ATNĚ VÝDĚ LEČNĚ ČINNÝCH .................................................................................................................48

3

3.2.1.1. Příjmy a výd aje osob samo st at ně výdělečně čin ných..........................52 3.3. VÝŠE PROCENTNÍCH S AZEB U OS OB SAMOST ATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH A ZAMĚSTNANCŮ ..................................................60 4. POVINNOST I OSOB S AMOST ATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝ CH V DŮCH ODOVÉM A NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ V JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH VÝVOJE PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘÍKLADY ............................................62 4.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA .............................................................................................62 4.2. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI OSOB S AMOST ATNĚ VÝDĚLE ČNĚ ČINNÝCH .....................................................................................................................63 4.2.1. ÚČAST NA DŮCHODOVÉM A NE MOCENS KÉ M POJIŠTĚNÍ ..........64 4.2.2. PŘEHLED O PŘÍJME CH A VÝDAJÍCH ...................................................66 4.2.3. ZPŮSOB PLAT BY POJISTNÉHO ...............................................................67 4.2.4. VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD .............................................................................68 4.3. DALŠÍ POVINNOSTI OSOB S AMOS TATNĚ VÝDĚ LEČNĚ ČINNÝCH .........................................................................................................................................82 4.3.1. POVINNOSTI OSVČ SE SANKCÍ POKUT ..............................................82 4.3.2. PRAVDĚPODOBNÁ VÝŠE POJIST NÉHO ...............................................83 4.3.3. POVOLENÍ SPLÁTE K POJISTNÉHO A PENÁLE .................................84 5. SYSTÉMY SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V EVROPSKÉ UNII A ZAČLENĚNÍ ČES KÉ REPUBL IKY ...........................................................................88 5.1. SOCIÁLNÍ ZABEZPE ČENÍ V NĚKT ERÝCH ČLENS KÝCH ST ÁTECH EVROPS KÉ UNIE .......................................................................................................96 5.1.1. SKANDINÁVS KÉ ZEMĚ ..............................................................................97 5.1.2. VELKÁ BRIT ÁNIE A IRS KO ......................................................................99 5.1.3. ZÁP ADNÍ EVROP A .....................................................................................101 5.1.4. JIŽNÍ EVROP A ..............................................................................................102 III. ZÁVĚR – SHRNUT Í SOUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S POUKÁZÁNÍM NA NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PROBLÉMY S NÁSTINEM MOŽNÝCH ŘEŠENÍ ....................................................................................................105 IV. RES UMÉ ..................................................................................................................115 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: .......................................................................119

4

I. UVEDENÍ DO PROBLEMAT IKY OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V DŮCHODOVÉM A NEMOCENSKÉM POJ IŠTĚNÍ 1.1. ÚVOD Česká republika prošla o d roku 1989 závažno u celo spo lečensko u t ransfor mací. Došlo k v yt voření fu ngujícího t ržního ho spodářst ví, vznik u desít ek no vých inst it ucí a př ijet í st o vek zákonů. Česk á repub lika se st ala demo krat icko u zemí a během krát kého období se zapo jila do činno st i řad y mezinárod ních organizací. V rámci t ěcht o inst it ucí probíhá spo lupráce a ko nzult ace o

možné m vývo ji so ciálního syst ému v České republice.

Přest o že se ekono mická t ransfor mace do t kla po čet ných skup in obyvat el, nebyla provázena výraznějš ími sociá lními ko nflikt y. Oblast sociáln ího zabezpečení

je

post upně

zdoko nalo vána

a

př izpůso bo vána

pot řebá m

vzájemně vyváženého a udržit elného eko nomického a so ciáln ího ro zvo je. Je nut né zdůr aznit , že každ ý spo lečenský jev má své eko no mické, sociáln í a jiné aspekt y, kt eré se vzáje mně pro lína jí. Eko no mická a so ciáln í t ransfor mace a demogr afický vývo j popu lace se vzá jemně pod miňu jí, st imulují a in iciují. Pro cesy probíhajíc í v jedno m z t ěcht o odvět ví se projevují a dopadají i na dalš í. Post upně do chází k odk ládání zalo žení rodiny, počet narozených dět í k lesá, pro dlu žuje se doba do žit í, zač íná se projevo vat

proces

st árnut í,

co ž

jso u

o všem

char akt er ist ick é

znak y

projevující se ve vět šině st át ů Evropské unie. Po stup ně do chází

i

k neúměr nému

a

přet ěžován í

so ciálního

syst ému,

jeho

zneužívání

neefekt ivnímu fungování. Vzhledem ke vzrůst ajíc ím problémů je nanejv ýš dů ležit é zahájit př ijímání různých opat ření směřujíc ích k d lou ho době udržit elné mu sociálnímu syst ému. Z výše uvedených dů vo dů je celý sociáln í syst é m i jeho jedno t liv é po dsyst émy jako důcho do vé a nemo censké po jišt ění, v so učasné době velice

diskut ovaným

t émat em.

V sou vis lo st i

s probíhajíc í

refo r mo u

veřejn ých financí se objevují rů zné návrhy na ř ešení proble mat ick é sit uace, což bylo jedním z po dnět ů pro zpraco vání tét o rigo rózní práce.

Tradice sociálního zabezpečení na území České republik y má hist orii přesahující st o let . První záko ny zako t vujíc í so ciá lní po jišt ění vznikly již

5

na ko nci 19. st olet í a od t é doby pro šly velice slo žit ým vývo je m. Pracuj i jako právník na České správě sociáln ího zabezpečení a př i st udiu záko nů upravujících oblast sociálního zabezpečení jsem zpočát ku musela vyna ložit značné úsilí na pochopení jejich vzáje mné pro vázanost i i na po jmut í znalo st í jejich mno ha jedno t liv ých změn. S lo žit o st a nepřehled no st právn í úpravy t ýkajíc í se so ciálního zabezp ečení, zejména o sob samo st at ně výdělečně činných, byla dalš ím dů ležit ým imp u lsem pro v ypraco vání t ét o r igo rózní práce. V t ét o

práci

nejdř íve

nast íním

v ývo j

právní

úprav y

upravujíc í

důchodo vé a nemocenské po jišt ění o d jejich po čát ků do současnost i, bud u se zab ývat

osobami samo st at ně výdělečně činn ými v důcho dovém a

nemo censk ém po jišt ění, a t o jak obecně, t eo ret ick y, t ak i v praxi, s důraze m zejména na důcho do vé po jišt ění. Uvedu př íklady so ciálníc h syst émů v Evropské unii a naznačím i změn y sociáln ího syst ému v rámci mo ment álně diskut ované refo r my veřejn ých financí. Ve své r igorózní práci budu vycházet jak z odbo rn ých publik ací a o dbo rných

článků

t ýkajíc í

se

t éto

problemat ik y,

t ak

z publiko vané

judik at ur y v t éto oblast i, př ičemž je jí rozsah je bo hužel značně limit o van ý. Cílem t éto práce není obsáhno ut veškero u právní úpr avu t ýkajíc í se o so b samo st at ně výdělečně činných, ale sp íše poukázat na časo vý vývo j t ěc h nejdů ležit ějš ích ust anovení, jejich ap likaci v praxi a

celko vý směr

sociálního zabezpečení v České repub lice i v evropském ko nt ext u.

6

1.2.

ZÁK LADNÍ

ZÁSADY

SYSTÉMŮ

DŮCHO DOVÉHO

A

NEMOCENSK ÉHO POJIŠ TĚNÍ

Pojem zásady pr áva je nejčast ěji defino ván jako určit é zobecnění právn í myš lenk y, kt eré vyjadřují char akt er určit ého právn ího o dvět ví nebo určit ého syst ému, jakési vůd čí pr inc ip y pr ávní úpravy. Jso u obvykle obsaženy v t ext ech právních no rem, jso u výs led kem určit ých právníc h t radic, zvyklo st í či zobecněním věd eckého po znání trendů právn í úpravy. 1

1.2.1. ZÁSADA VŠEOBECNOSTI Výcho diske m t ét o zásad y je pr ávo každého na zajišt ění určit é hr anice živo t ní úro vně. Všeo becnost ve vzt ahu k subjekt ů m, na něž se vzt ahuje, znamená, že se t ent o syst ém t ýk á všech fyzických o so b, kt eré sp lňuj í určit é

kr it ér ium

ve

vzt ahu

k výcho d isku

zko u mané

zásady.

Zásad a

všeobecno st i ovšem neznamená, že sys t ém po sk yt uje plnění všem ve st ejném rozsahu. S yst ém vět šinou ko ncipuje p lnění jako „p yr amidu”, př ičemž základna t éto p yramid y zajišťujíc í zák lad ní život ní úroveň je nejšir ší a pů sobí prot i všem. 2 Zásada všeobecno st i syst ému ve vzt ahu k o kruhu sociálních udá lost í, na jejichž základě je posk yt o váno p lněn í, je pojímána t radičně v rozsahu, kt er ý se ut vořil př i dlou ho dobých sociálníc h událo st ech. Za t ako vét o t radiční sociáln í událost i jso u po važo vány např. st ář í, invalid it a, nemoc, mat eřst ví.

1.2.2. ZÁSADA SOCIÁLNÍ SOLIDARITY Tato zásada se vzt ahuje k e způsobu t vo rby pro st ředků po třebných pro realizaci dávek poskyt ovan ých ze syst ému i ke způ sobu je jich vydávání. Dle

t éto

zásad y

jso u

zdro je

syst ému

t vo řeny

z p lat eb

vázanýc h

k eko no mick y akt ivnímu obyvat elst vu, avšak využívány jso u i pro sociá ln í zajišt ění t ěch občanů,

kt eř í je

v daném o kamžik u

eko no mick y akt ivní obyvat elst vo

1 2

nevyt voř ili,

t zn.

vyt vář í zdro je pro zajišt ění svýc h

Gregorová, Z., Důchodové systémy, Masarykova universita, Brno, 1998, s. 71 Gregorová, Z., Důchodové systémy, Masarykova univerzita, Brno, 1998, s. 73

7

sociálních událo st í i pro zajišt ění so ciáln ích udá lost í všech obyvat el. Subjekt y s vyššími př íjmy se po dílejí na t vo rbě zdro jů více než subjekt y s nižš ími př íjmy, ale p lnění poskyt o vaná z to ho to syst ému jso u st ejná vůč i všem oprávněným, anebo je p lněn í o dvo zováno o d výše př íjmů, ale vzt a h mezi v ýší př íjmů a výš í p lnění není v př ímé so uvis lo st i. Nebezpečí

předst avuje

racio nálním

st up něm

nemo t ivujíc ím

nesnadné

celo spo lečenské

vynaklád áním

zřet elná snaha o

nalezení opt imá ln í so lidar it y

vyt vořených

a

pro st ředků.

hr anice

mez i

neúčeln ým

a

Pro jevuje

se

to, aby př emír a t ét o so lidar it y nevedla k út lumu

odpo vědnost i jedinců za v last ní

živo t ní po d mínk y. Pro někt eré jedince

mů že být t ot iž výhodnější spo léhat se na so ciáln í transfer y, než na vlast n í in ic iat ivu, naopak pro jiné např. po dnikat elské subjekt y může př inášet vyso ká míra zat ížení út lu m akt ivit a r iziko po t lačení jejich eko no mick é sit uace. Dle mého názoru je samo zřejmé, že za určit ých živo t ních sit uac í (st ář í, nemoc, osiř ení) je nut né, aby nast oup ila silnějš í o chrana sub jekt u a upřed nost nil se vyšší st upeň so ciální so lid ar it y, na st raně dru hé je nut n é důklad ně zko umat a ko nt ro lo vat sp lněn í vešk er ých podmínek pro vznik a t rvání nároku na sociáln í dávku, ale hlavně upřed nost ňo vat a t udíž i napo máhat ,

pokud

je

to

možné,

opětovnému

zařazení

subjekt u

do

produkt ivních akt ivit .

Snahy o zamezen í

spo léhání o sob na zajišt ěn í určit é živo t ní úrovně

st át em a podpora akt ivního cho vání se pro jevují t aké v záměrech a pr incipech současné r efor my celého sociálního syst ému. Propojení t rhu práce se sociálním s yst émem je nut né z to ho důvodu, že dnes fu ngu j í v nerovno váze. Náš syst ém nemo t ivuje k akt ivnímu cho vání. St ále se velkému množst ví lidí vyp lat í zůst at na so ciálních dávkách, aniž b y byl i nuceni akt ivnějš ím př íst up em svo ji sit uaci ř ešit . Např. po dle o dhadů d ne s dává život u na dávkách před prací předn ost až 80 t isíc lid í. 3 Do mácno st , kde ani jeden nepracuje, má život ní min imu m, t at o ro dina má dále náro k na př íspěvek na byd len í a dalš í so ciální dávk y, pokud má dět i. Navíc nen í výjimkou, že si nezaměst naní př ivydělávají načer no a ve výs ledku t ak maj í

3

Zdroj dostupný: www.mpsv.cz, citováno dne 15.5.2007 ( Propojení trhu práce se sociálním systémem)

8

vyšš í úro veň než pracujíc í člo věk. Současný so ciální syst ém t rp í t ím, že nedo káže odliš it , zda je někdo nezaměst naný, proto že t o t ak chce, nebo proto, že opravdu nemůže sehnat práci, čemuž by měly př ipr avo vané refor mní kroky zabránit . Tako vými kr oky jso u např. vázání výp lat sociálních dávek na akt ivní chování člo věka, zpř ísňo vání po d mínek pro nárok na sociální dávky. 4

1.2.3. ZÁSADA PARTICIPACE Tato

zásada

vyjadřuje

účast

oprávněných

sub jekt ů

na

t vorbě

a

fungo vání syst ému. S yst ém má být budován t ak, aby umo žňo val vše m subjekt ům, kt eré do něho vst upují, aby se mo hly podílet na jeho ř ízení a spravování. Zák lad ní myš lenko u účast i je, že subjekt , jeho ž život je ovlivňo ván určit ými opat řeními a ro zho dnut ími, mu sí mít t éž mo žno st účast nit se na procesu jejich př ijímán í a realizace. To uto zásado u se t aké rozumí ekono mické podílení se na ut váření zdro jů, z nichž je syst é m financován. Mír a účast i oprávněných subjekt ů na t vorbě zdro jů není st ejná, nejv yšš í je př i dop lňko vých d ůchodo vých s yst émech, minimáln í v základní všeo becné rovině. 5 Z hled iska nast art ované důcho dové refo r my, se t ato zásad a pro jevu je zejména ve snaze zvýšení účast i na dop lň kových dů cho dových syst émech. V so učasné době se dů chod y ze so ukro mých důcho dových syst émů po d ílej í na př íjmech důchodců zanedbat elno u měrou. Průměr ná výše př ísp ěvk u účast níka na penzijní př ipo jišt ění se st át ním př íspěvkem nedosahuje do st at ečné výše k tomu, aby u mo žnila nashro máždit prost ředk y po st ačujíc í na výp lat u doživot ní penze v „ro zu mné“ výš i. Jedn ím z návr hů k řešen í neudržit e lného financování s yst ému je zavést min imá lně ko mbino van ý syst ém, kdy část důcho du bude hrazena z průběžného syst ému a nema lá část ka bude čerpána z t oho doplňkového - spo ř ícího . Jso u navr ho ván y např. po dpora penzijního spo ření ve fo r mě př ímých dot ací nebo daňo vých ú lev, př íp ad ně obo jí, popř ípadě t zv. opt -out znamenajíc í možno st převést část pravidelných měsíčních p lat eb z po vinného st át ního p ilíře důchodo vého 4

Viz kapitola Závěr-shrnutí současné právní úpravy s poukázáním na nejzávažnější problémy s nástinem možných řešení 5 Šulc, J., Illetško, P., Penzijní připojištění, Grada Publishing, 2000, s. 11

9

pojišt ění na soukro mé p enzijn í

spo ření,

kt eré

je př it o m zák lade m

skut ečné penzijní refor my. Na t o m, ab y se člo věk př ipo jist il, nemá záje m jen on sám, ale zájem má t aké st át . Ten se má zajímat , nako lik se jeho občané st arají o svou finančn í bu doucnost a jaká zát ěž na něj čeká v budo ucnu v podobě sociáln ích v ýdajů . St át ní podpora má mot ivo vat občany, ab y v penzijních fo ndech set rvali pokud možno po celo u akt ivn í dobu život a. Cílem t ěcht o změn je zvýš it at rakt ivitu sekt oru penzijn ího př ipo jišt ěn í pro občany, kt eř í se o všem moho u rozhodo vat o t yp u pro dukt u pod le vlast ní úvahy a part icipo vat t ak v nejvyšší míře na jeho fu ngování. V t ét o souvislost i dop lňu ji, že řada pr ůzku mů 6 poukazuje na vývo j postoje obyvat elst va k jedno t liv ým slo žkám sociáln ího zabezpečení. Např. se ukazuje, že pracující začínají v průběhu živo t a p láno vat důcho d u ž v nižším věku. V roce 2004 průměr ný věk , kdy se lidé začína li př ipravo vat na důcho d byl 38 let . V roce 2005 byl uveden akt ivnějš í př íst up, kd y se lid é začína jí zajímat o důchod již př ed 3 2 ro kem a t at o t endence neust ále ro st e. S akt ivním př íst upem so u vis í př esvědčení, že jed not livc i mus í převzít zodpo vědnost za svůj důcho d. Vzrůst ajíc í důr az na ind iv id uáln í zo dpovědnost lze po važovat za jeden z největ ších kont rast ů mezi důcho dc i a mladšími generacemi.

1.2.4. ZÁSADA ROVNOS TI Tato zásada vyjadřuje snahu zajist it všechny oprávněné sub jekt y pod le st ejných jedno t ných pravid el. Použit í zásady ro vnost i znamená, že jso u použit a st ejná pravid la a je

vylo učeno

sub jekt ivist ické posu zo ván í.

V souvis lo st i s t outo zásado u pro zajímav ost uvád ím i nedávné ro zho dnut í Úst avn ího soudu ze dne 31.10.2007 7, kt eré souvis í se

zvyšo váním věku

odcho du do důchodu a hlavně mo žným zavedením jednotného věku pro muže a ženy. Úst avní soud zamít l návr h Nejv yššího správního soudu na zrušení část i zákona o důchodo vém po jišt ění. Muži, kt eř í vycho vávali dět i, nejsou pod le Úst avního so udu diskr imin ováni t ím, že nemo ho u o dejít do penze dř íve, st ejně jako ženy. Zat ímco u mu žů je o dcho d do důcho du 6 7

např. průzkum prováděný společností AXA penzijní fond a.s., dostupný na www.retirement-scope.axa.com, Nález Ústavního soudu č. 341 publikovaný ve Sbírce rozhodnutí pod č. 341/2007

10

pevně st anoven, a t o i kd yž se st arali o své dět i, u žen se d le nynějš í úpravy vypočít ává na základě po čt u vych ovaných dět í. A t ak t omu bud e i nadále. Zvýho d ňující př íst up b yl zalo žen na objekt ivn ích a ro zumo výc h důvodech. Soud př ihlédl i k d ů vodů m hist or ick ým i k t o mu, že Česk á republika nen í zdaleka jed ino u zemí v Evropě, kde by byl rozd íln ý věk odcho du do důcho du uzáko něn. Mezi ro zumo vé dů vod y pat ří např. i fakt , že v př ípad ě žen je dř ívějš í o dcho d do penze sat isfakcí za t ěho t enst ví, porod a bezprost řední poporo dní p éči, kt eré mno hd y na ženském t ěle zanechají celož ivo t ní zdravo t ní následky. Odebrání v ýho d y ženám- mat ká m by po dle úst avních soudců a soudk yň sit uaci nepo mo hlo , př ípadné sro vnání pod mínek

by t ot iž mělo

být

so učást í komp lexní refo r my so ciáln ího

syst ému a odst raňován í nerovného post avení mužů a žen mu sí odrážet vývo j sociálních po měrů v Česku. 8 S t ím souhlasí i Minist erst vo práce a so ciálních věcí. Nicméně senát Úst avníh o soudu nebyl jedno t ný, jeliko ž dva úst avní soudci nesdíle li t ent o vět šinový názo r s po ukázán ím na t o, že výcho vu dět í může zabezp ečit i jejich o tec, př ičemž t ato skut ečno st nen í v zákonech nijak zohledněna. Dle mého názoru jsou mu ži schopni pečo vat o dít ě st ejně jako žen y a do mnívám se, že není důvod pro ro zdílno u věko vou hranic i pro odcho d do důcho du jen z t o hoto důvo du. Nicméně zaved ení st ejné věkové hranice by mělo o dpovídat celo spo lečensk é klima i ost at ní pr ávní inst it ut y. Souhlasím s názo rem ú st avního soudu, d le kt erého odst ranění

t ét o

nerovnost i

mu sí

b ýt

so učást í

celko vého

vývo je

ve

spo lečnost i, jelikož t ato změna nespočívá jen ve změně právní úprav y, ale v celkovém př íst upu spo lečnost i k diskr iminaci pohlav í. Na dru ho u st ranu změnu právních předp isů nelze doneko nečna o dklád at s ohled em na sit uac i ve spo lečnost i, o čemž svěd čí i post up jiných st át ů, kde se od o dečít ání ro ků za výchovu post upně upo ušt í. I v naší právní úpravě u ž t ato ot ázka byla něko likrát d iskut ována, např. vlád ní návr h z roku 2003 směřo val k post upnému zavedení důcho dového věk u jed no t ného pro muže a ženy, př ičemž řešení mělo spočívat v to m, že p očet vycho vaných dět í se u mužů ani u žen nebude zohledňo vat , k čemu ž mělo do jít post up ně do r. 2025. Tent o návr h časo vě korespo ndo val se slo vensk ým řešen ím d aným zákone m

8

Zdroj dostupný: www.centrum.cz, tisková zpráva soudce zpravodaje Stanislava Balíka, citováno dne 5.12.2007

11

č.

461/2003

Z.z.,

o

so ciálno m

po ist ení,

vedo ucím

ke

sjedno cen í

důchodo vého věku mužů a žen do roku 2015.

Naopak jasným důkazem zachován í t ét o zásad y je ro zhodnut í Úst avního so udu

č. j.

obsaho vala

405/2006, rozdíly

kt er ý

zrušil

v po dmínkách

d osavad ní účast i

na

právní

úpravu,

d ůcho dovém

kt erá

po jišt ění

pečujíc ích mužů a žen. Pečuje- li muž o dít ě do čt yř let věku, nemu sí se už do dvou let o d skončení péče hlásit na př íslu šno u okresní správu so ciálního zabezpečení k účast i na po jišt ění. A nemusí ani žádat o vyd ání ro zho dnut í o době a rozsahu péče pro účely důcho do vého po jišt ění. Od polo viny roku 200 7 pro něj p lat í st ejná pravidla jako pro ženu. Pod le původ ních právních předp isů ženy pro kazo valy do bu péče o dít ě do 4 let věku až spo lu se žádost í o důchod. Muži však mu seli – v sou vis lo st i s budoucím dů chodem - ve dvo ulet é lhůt ě od skončení péče o dít ě do čt yř let

věku podávat

u př íslušné okresní správy so ciálního

zabezp ečen í

př ihlášku k účast i na dů cho do vém po jišt ění a pot é i návr h na zahájen í ř ízení o době a rozsahu t ét o péče. Po kud př ihlášk u po dali později, do bu péče o d ít ě jim nebylo mo žné do důcho du zapo čít at . Tuto úpravu považo val Úst avní so ud za d iskr iminační a jako pro tiúst avní ji ke d ni 3 0. čer vna 2 007 svým nálezem č. 40 5/2006 S b., zru šil. 9 Doba péče o dít ě do 4 let věku ukončená po 30. čer vnu 2007 se t ak po dle záko na č. 152/ 2007 S b., prokazuje u žen i mužů sho dně. A t o čest ným pro hlášením učiněn ým na předep saném t iskop isu až př i podávání žádo st i o důcho d.

Muži, kt eř í

ukončili p éči o dít ě do 4 let věku kdyko liv o d 1. led na 1996 do 30. čer vna 2007 a buď vůbec nepodali př ih lášku k účast i na dů chodo vém po jišt ění, nebo ji podali opo žděně, mo ho u zahájit (zno vu zahájit ) ř ízení o době a ro zsahu t akové péče. Tat o mo žnost t rvá do 30. června 2009.

1.2.5. ZÁSADA ZÁS LUHOVOS TI Po skyt ování

dávek

v s yst ému

je

vázáno

na

sp lnění

st anoven ýc h

podmínek v minu lost i, kt eré oprávněný subjekt zná před em a je jichž p lněn í 9

Rozsudek Ústavního soudu ze dne 6.6. 2006, č.j. Pl. ÚS 42/04, dostupný ze systému ASPI, č. 33192

12

je v jeho dispo zici. V ko nst rukci d ávkových schémat může b ýt zásad a zásluho vost i vyjádř ena různým způ sobem, nejčast ěji t ak, že oprávněn ý subjekt se musí nejdř íve po st ano venou dobu po dílet na t vo rbě zdro jů syst ému. Např. délka doby po jišt ění po t řebná pro náro k na st arobní důcho d byla zavedena již př ed více než 40 let y. V současné do bě je navr ho váno prodloužení doby účast i na syst ému na 35 let . Minulá záslu ha oprávněného subjekt u může spočívat i v jin ých skut ečnost ech, např. na t o, že se subjekt v minulé m období nacházel v ur čit é so ciáln í ud álo st i nebo vyko nával nějakou st anovenou činno st . Př ík ladem mo hou být

o so by,

kt eré se

soust avně př ipravují na budoucí povo lání st udiem na st řed ní nebo vyšš í odbo rné ško le nebo vysoké ško le v České republice, a t o po dobu pr vníc h šest i let tohoto st udia po do sažení věku 18 let nebo osoby se zdravo t ním po st ižením zař azené v t eo ret ické a prakt ické př ípravě pro zaměst nání nebo jino u výdělečnou činno st či osoby p ečující osobně o dít ě ve věku do čt yř let . 10 V t ét o souvislo st i uvád ím, že jed no u z navr ho vaných změn v rámci refor my veřejn ých financí a důchodo véh o syst ému je zrušen í doby st ud ia jako náhr adní do by po jišt ěn í. S mysle m návr hu je zreduko vat do savadn í širok ý ro zsah dob, kt eré jsou v českém základ ním s yst ému dů cho do vého pojišt ění hodno ceny pro nárok na důchod a jeho výš i, a t o přesto , že za ně není p laceno po jist né. U t ét o náhradní doby po jišt ění je dle dů vo do vé zprávy ( ve srovnání s ost at ními náhradními dobami po jišt ění) ne jméně odůvodněné její financo vání v r ámci so lid ar it y zák lad ního důcho do vého pojišt ění. Objevují se však i jiné názo r y, d le kt er ých zrušení dob y st ud ia jako náhradní doby po jišt ění d iskr iminuje občany pod le př íjmů. Ne každ ý bude mít na t o, aby si náhradní dobu doplat il ze svých úspo r. Dále je t aké t řeba si u vědo mit , že mají- li po jišt ěnci s vysoko ško lským vzdělán ím vyšš í př íjmy, co ž ovšem není pravid lem, o d vádějí t aké více do syst ému na pojist ném, a t o nejen na svůj důchod, ale i na so lidar it u. Navíc po dpo ra vzdělanost i, a t o nejrůznějš ími způ soby, má po zit ivní dopad na celo u spo lečnost .

10

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, § 5 odst. 1 písm. m) až u)

13

1.2.6. ZÁSADA SOCIÁLNÍ PO TŘEBNOSTI Po skyt ování dávk y je vázáno na po dmín ku, kt erá nastala objekt ivně, mimo vůli občana žádajíc ího p lnění, a v jejímž dů sledk u se občan do st ává do hmo t né nouze, kt erou nemů že řešit vla st ními pro st ředk y. V t ét o souvislo st i je v so učasné době prosazována co největ ší adresno st služeb, kt eré mají být posk yt o vány o sobám vyskyt ujíc ím se v nepř ízniv é živo t ní s it uaci,

zavedení efekt ivn ích

ko nt ro lních

mechanismů

( např.

zavedení I nsp ekce so ciáln ích služeb).

1.2.7. ZÁSADA ZABEZPEČENÍ, GARANCE A INICIACE T yt o zásady určují post avení st át u v syst ému, zejména ve vzt ahu k jeho financování a provádění. Zásad a

zabezp ečen í

znamená,

že

st át

sám

vyt vář í,

financuje

i

organizuje celý syst ém. Zásad a garance vyjadřuje, že syst ém je o rganizo ván a financován odděleně od st át u, kt er ý však garant uje jeho fungo vání. Př i up lat nění

zá sady

ini ciace st át

pouze vyt vář í pod mínk y pro

vyt voření s yst ému a dále se o jeho fu ngo vání nest ará. Obvykle jsou jednot livé so ciá ln í s yst émy vyt vářeny na všech t ěcht o zásadách v jejich různých ko mbinacích.

1.2.8. ZÁSADA K OMPENZACE A SPO LEČENSK É INTEGRACE Zásad a

komp en za ce

o vlivňuje

mno žst ví,

zaměř ení

a

celko vo u

ko nst rukci jed not livých p lnění ze syst ému. Po kud je syst ém budo ván na zásadě ko mpenzace, je jeho hlavn ím cíle m nahr ad it oprávněnému sub jekt u újmu, kt erá mu vznik la v důsledku určit é sociáln í ud álo st i. Vychází- li s e z ko ncep ce

náhrady

výdělku,

je

t řeba

věno vat

pozo rno st

určit ým

nedo st at kům a aspekt ů m. Např. pobír ání dávek v nemoci se čast o st ává prost ředkem

řešení

nezaměst nanost i

či

po t řeb

zaměstnavat elů

a

zaměst nanců na úseku praco vních sil. Dáv ky mo ho u být zneu žíván y, po kud

14

chyb í náležit é kont ro ln í mechan ismy, a jsou- li př íliš vysoké, mo ho u působit nemot ivačně na návr at výdělečně činných o sob do práce. Dále t ak é míra nemocno st i je u nás v ýr azně vyšší, než je v člensk ých zemíc h Evropské

u nie,

především

než

např.

v Po lsku,

Maďarsku

nebo

na

S lovensku. Není žádn ý leg it imn í dů vo d, aby u nás byla v yšší mír a nemo cnost i

než

v t ěcht o

zemích,

k d yž

po dle

všech

mezináro d níc h

objekt ivních sro vnávacích st udií je zdravo t ní st av našeho obyvat elst v a lepší.

Do konce minu lého roku byla za první t ř i dny snížena pro cent n í

sazba nemo cenského. Po jeho zavedení došlo k e snížení průměr né pracov n í neschop no st i ze 6,8 % na 5,9 %. Proto se i nadále uvažo valo , zd a nepro vést ješt ě dalš í snížení, pro t o že se uk azuje, že t o má vliv n a speku lat ivní či fikt ivní nemocnost . 11 Tent o záměr se t aké uskut ečnil a o d 1.1.2008 se no vě nemocenské po sk yt uje o d čt vrt ého kalendář ního dne praco vní neschopno st i do skončení pracovní neschop nost i nebo do uznán í inva lidit y nebo část ečné inva lidit y. Tzn., že za první t ř i d ny praco vn í neschop no st i nebude oprávněnému subjekt u vyp lácena žádná peněžit á část ka. Již v současno st i se ob jevují názo r y, že vět šina pr áce neschop nýc h bud e na pr vní t ř i dny praco vn í neschop nost i spo t řebo vávat

řádnou

do vo lenou a řešit t ímt o způso bem zt rát u výdělku. Dalším ř ešením je mo žnost so ukromého př ipo jišt ění, kt eré by v př íp adě ne moci nahrazo valo zt rát u na výdělku za pr vní t ř i dn y. Tent o syst ém však zat ím nen í v Česk é republice p lně rozvinut . Ot ázkou zůst ává, zda byla př i t ét o no vé pr ávní úpravě zacho vána zásad a ko mpenzace, jeliko ž vlast ně nedo chází k náhradě př íjmu, kt er ý u cház í z dů vodu sociální ud álost i a zda bu de mít t ent o razant ní kro k o čekávan ý př ínos. Jiným řešením t éto problemat iky by mo hlo být např. zpř ísnění ko nt ro l do držování

léčebného

režimu

a

následných

sankcí

za

jeho

po rušení. Zásad a společen ské integ race na druhé st raně, ved le po skyt nut ýc h p lnění, v yt vář í možnost i pro int egro vání občana do spo lečenského život a. Opět ovné zač leňování

o sob do spo lečenského živo t a je zák lad ní

myš lenkou moder ní so ciáln í po lit iky, kt erá klad e důraz na přesměro ván í 11

Zdroj dostupný: www.mpsv.cz, citováno dne 18.5.2007 (Reforma veřejných financí 2007-2010)

15

akt ivní po lit ik y zaměst nanost i o d neprodukt ivního syst ému invest ičníc h pobídek k handicapo vaným o so bám, se sníženou up lat nit elno st í na t rhu práce, k pro st ředků m do oblast i r ek valifikací, da lšího vzdělávání apod. 12 Velký důr az by mě l být t aké k laden na t o, aby

ro d inám b ylo umo žněno

vhod né sko mbino vání práce a rod inných povinno st í, např. čast ější m využíván ím práce na krat ší úvazek, zkrácení praco vní doby, o t co vské do vo lené,

podporou

soukromých

zař ízení

t ypu

mat eřských

ško lek,

profesio náln ích chů v, vzáje mné rod ičo vské v ýpo moci, fir emn ích ško lek apo d.

1.2.9. ZÁSADA ZACH OVÁNÍ NABYTÝCH PRÁV Tato zásada je výrazem t oho , že jed no u získané nárok y na p lnění ze syst ému nemůže oprávněn ý subjekt násled ně pozbýt . Působením t ét o zásady je jed inec chr áněn sociá lně, ekono mick y i pr ávně. Např. do 31. 12. 2006 byla náhr adní do bo u doba p éče o d ít ě ve věku do 18

let ,

bylo- li

dlo uhodobě

t ěžce

zdravot ně

po st ižené

vyžadujíc í

mimořád nou péč i (pro hodnocení t ét o doby jako do by náhradní se ro vněž nevyžadoval výko n t ét o péče na území České rep ubliky) a doba o sobn í péče o převážně nebo úp lně bezmocno u osobu nebo část ečně bezmo cno u osobu st arší 8 0 let . Účast osoby pečující o d ít ě ve věku do 18 let , kt eré je dlou hodobě t ěžce zdravot ně post ižené vyžadujíc í mimo řád no u p éči, a osoby p ečujíc í osobně o převážně nebo úplně bezmocno u o sobu nebo část ečně bezmo cnou osobu st arší 80 let , pokud spo lu žijí v do mácno st i, na důchodo vém po jišt ění před 1. lednem 20 07 se po su zuje po d le právn íc h předp isů p lat ných př ed t ímt o dnem. Dalším př íkladem t éto zásady je i již zmiňovaný návr h na zru šení dob y st udia jako náhradní doby po jišt ění. Doba st ud ia získaná před dat e m účinno st i navr ho vané změny se bude p osuzovat a započít ávat i nadále pod le právní úpravy p lat né před t ímt o dat em, t akže zru šení se bude t ýkat až doby st udia získané po nab yt í účinnost i navr ho vané změny jako náhrad ní dob y po jišt ění pro účely dů chodo vého pojišt ění.

12

Zdroj dostupný: www.mpsv.cz, citováno dne 18.5.2007 (Reforma veřejných financí 2007-2010)

16

V souvis lo st i s koo rdinací sociáln ích syst émů v rámc i E vropské u nie se t at o zásada pro jevuje např. v t o m, že migrujíc ím osobám je zajišt ěna výp lat a dávek nejeno m ve st át ě, ve kt erém

na ně získaly nárok, ale i v

kt erémko liv jiné m členské m st át ě. 1. 2.

do kteréhokoli jiného členského státu

1.2.10. ZÁSADA VALORIZACE Promít nut í t ét o zásady do syst ému je snahou o o mezení sn ižo vání ho dnot y

poskyt ovaných

dávek

vlivem

o bjekt ivních

eko no mick ýc h

po dmínek, zejména nárůst u cen a mezd. Záměrem so učast né refo r my financí je zrušení aut o mat ick ých valor izačních schémat u všech so ciáln íc h t ransferů s výjimkou důchodů. Ale i pro důcho dy je k efekt ivnímu fu ngo vání t ét o zásady t řeba vypraco vat mo dely no vých valo r izačníc h sché mat , kt eré budou více o drážet např ík lad vývo j spo t řebního koše u domácnost í důchodců, ale i vývo j reálných mezd. 13

1.2.11. ZÁSADA ODSTRAŇOVÁNÍ TVRDOSTÍ Zásada odst raňo vání t vrdo st í př i ap lik aci záko na znamená, že o rgán spravujíc í

syst ém může v př ípadě, kd y po d mínk y sp lněny nejso u, dávku

výjimečně př iznat , jest liže b y její nepo skyt nut í b ylo vůči jed inci př íliš t vrdé. 14

1.3.

POČÁTK Y

SYSTÉMU

POJ IŠTĚNÍ A J EJICH

DŮCHO DOVÉHO

A

NEMOCENSK ÉHO

VÝVOJ OD ROK U 1918

1.3.1. POČÁTK Y MODERNÍHO POJ IŠ TĚNÍ Pojišt ění prodělalo výrazné pro měny v průběhu ce lkového rozvo je spo lečnost i

i

eko no miky.

T yt o

pro měny

13

b yly

o vlivňo vány

ze jména

Viz kapitola Závěr-shrnutí současné právní úpravy s poukázáním na nejzávažnější problémy s nástinem možných řešení 14 Výše uvedené členění zásad systému vychází z publikace Gregorová, Z., Důchodové systémy, Masarykova univerzita, Brno, 1998. Jiný systém členění můžeme nalézt např. v publikaci Tröster, P., Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání 2002, C.H.BECK, 2002, s. 166-169.

17

eko no mickou nut nost í a možno st í řešení různých nepř ízniv ých sociálních událo st í, ale i fakt ory dalš ími, jako např. demo graficko u st rukt uro u obyvat elst va, et ickými a mor álními názo r y převlád ajícími ve spo lečno st i, t radicí řešení sociálních problémů apo d. Po čát ky mo der ního po jišt ění jso u kladeny na konec 18. st o let í a počát ek 19. st o let í. Dnešní po jišt ění mělo d va t yp y svých předchůdců: -

vzájemné

přeb ír ání

r izik a

v rámci

korpo rací

nebo

dočasnýc h

spo lečenst ví -

smluvní přebír ání r izika na ko merčních princ ipech Nejcharakt er ist ičt ější for mo u vzáje mno st ního po jištění v jeho původ n í

podobě

bylo

po jišt ění

v pro fesio ná ln ích

o rganizacích,

jed nalo

se

o

pojišt ění v rámci jedné pro fese a ko rporace. Takt o organizo vané o sob y byly v korporacích spo jen y sho dnými eko no mickými zájmy. Vzájemnost n í pojišt ění se v menší míře vysk yt ovalo i v rámci náboženských spo lků. Vzájemno st ní po jišt ění se post upně vyvíje lo od všeo becně fo r mu lo vané vzájemné po mo ci, bez jakéko liv d ifer enciace a upřesnění jednot livýc h druhů

naho dilých

událo st í,

k jist é

konkret izaci

vzájemné

po mo c i

s upřesněním okru hu po jist ných udá lo st í, forem a výše po jist ných p lnění, od nás ledného rozvrhu výdajů na po jist ná p lnění, po vzniku po jist nýc h událo st í, k pravid elným pevně st ano veným př íspěvků m členů. 15 Druhým kořenem moder ního po jišt ění je ko merční po jišt ěn í. S et káme se s n ím především

v podobě t zv.

námo ř ní pů jčky,

kd y

se

jednalo

o

ko mb inac i úvěru a po jišt ění. Obcho dník zakoup il zboží s určením pro jino u zemi a vzal si půjčku ve výši ceny zbo ží. Doplula- li loď s náklad e m v pořádku k cíli své cest y, vrát il o bcho dník vypů jčen ý obno s s vysok ým i úroky. V opačném př ípadě, př i zt rát ě nebo zničení zbo ží, obchod ník n ic nevracel. Úroky b yly značně vysok é, pro tože předst avo va ly i r iziko zt rát y nebo zničení. Up lat ňo val se zde mo ment speku lace a sázek.

Na druhé

st raně b ylo t yp ické, že si o bchod níci br ali na své zboží více námo ř níc h půjček najednou a finančníci rozdělo vali svůj kap itál na ú věro vání vět šího počt u obchod níků, se záměrem ro zdělit celkové r iziko . Š lo t edy o úvěro vé obchody, zahr nující i ko merčn í po jišt ění.

15

Vostatek J., Sociální a soukromé pojištění, Codex Bohemia, 1996, s. 13

18

1.3.2. VÝVOJ DŮCHODO VÉHO A NEMOCENSK ÉHO POJIŠTĚNÍ O D ROK U 1918 DO ROK U 1938 Základy

sociálního

po jišt ění

v České

r epublice

nalezneme

v po jišťo vacím zákonodárst ví sk lo nk u 19. stolet í v Ně meck u a Rako uskuUhersku, na jehož pr inc ip y naváza lo sociálně po jišťo vací záko no dárst v í Česko slo venské rep ubliky př ijímané v průběhu 20. let minu lého st olet í. V Německu bylo uzákoněno po vinné nemo censké po jišt ěn í v roce 1883, úrazové po jišt ění v roce 1884 a st arobní a invalidní po jišt ění v ro ce 1889. T yt o zákony bývají označo vány jako Bismar cko va refor ma a po lo žil y základ t zv. Bis mar ckovu modelu so ciáln ího po jišt ění, kt er ý velmi o vlivn i l pojišťo vací s yst émy v řadě zemí E vrop y, zejména v Rako usku-Uhersku. Po vinné sociální po jišt ění bylo krát ce pot é zavedeno i pro rako usko u část Rako uska- Uher ska, t j. i pro české země. 16 V roce 1888 byl př ijat zákon o úrazovém po jišt ění dělník ů a záko n o nemo censk ém po jišt ění d ělníků. Zák ladem ne mocenského pojišt ění b yl princ ip vzáje mno st i. Př íspěvk y na nemo censk é po jišt ění byly o blig at orní. Náro k na dávky měli pouze pojišt ěnci, niko liv jejich ro dinn í př ís lu šníci.V roce 188 9 byl př ijat zákon o brat rsk ých pokladnách. T yt o t ři záko ny zavedly po vinné veřejnoprávn í pojišt ění. Po jist né p lat ili po jišt ěnci i zaměst navat elé. Do konce mo narch ie se

podař ilo

zakot vit

v ro ce

1907

penzijn í

po jišt ění

soukro mýc h

zaměst nanců. Veřejným zaměst nanců m byla po sk yt o vána vět šino u penze jako součást jejich pr acovního po měru jako t zv. defin it ivn í st át ní p enzijn í pojišt ění. 17 Zavedení po vinného sociáln ího po jišt ění navázalo na svépo mo cné spo lk y, fo ndy a dělnick é po k lad n y, kt eré pracovaly na pr inc ipu do bro vo lné vzájemnost i

a

zabezpečo valy

své

členy

způ sobem

po jišt ění

pro t i

mimo řádným událost em, kt eré měly za násled ek zho ršení eko no mické sit uace. S po st upujícím rozvo jem spo lečnost i b ylo zřejmé, že je nut né zabezpečo vat osoby i př i u dálo st ech, kt eré sice zhoršují ekono micko u

16 17

sit uaci, ale jsou v živo t ě obv yklé jako např. nemo c, úr az.

Pro to byla do

zabezpečení

do cházelo

oso b

po st upně

zaváděna

určit á

pravid la,

Tröster, P., Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, C.H. BECK, 2002, s. 27 Malý, K., Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Lidne Praha a.s., 1997, s. 246

19

ke

spo jo vání

různých

druhů

po jišt ění

a

k po st upnému

př echo du

od

dobrovo lného k povinnému po jišt ění. 18 V roce

1920

bylo

novelizo váno

penzijní

po jišt ění

soukro mýc h

zaměst nanců, v roce 1921 bylo upraveno penzijní po jišt ění železn ičníc h zaměst nanců.

Nejvýznamnějš ím

zákonem

t ohoto

období

byl

záko n

č. 221/1924 S b., z. a n., o pojišt ění zaměst nanců pro příp ad nemo ci, inva lidit y a st ář í. Š lo o první záko n, kter ý po jal so ciální po jišt ění jako celek a upravil zdravo t ní služby, nemo censké, inva lid ní a st arobn í pojišt ění do jednoho syst ému. Zvýr aznil t ak jejich neopo menut elno u souvis lo st . Celý syst ém sociáln ího po jišt ění byl zalo žen na rovno váze mez i př íjmy a výdaji. Osobní rozsah no vého záko na se o mezo val jen na děln ík y. Ho rníci byli zabezpečeni brat rskými po k lad nami (úpr avy z let 1854 a 1889) a úředníci požívali st át ní p enzijní p ojišt ěn í. 19 Sociální po jišt ění b ylo sjednoceno i organizačně, vznik la Úst řed ní sociá lní po jišťo vna, kt er á spravo vala invalidní a st arobní po jišt ění a nemo censké po klad ny- no vě pojišťo vny. V ro ce

1925

byl

schválen

záko n

č.

221/1925

S b.,

z.

a

n.,

o

nemo cenském po jišt ění veře jn ých zaměst nanců. Vzt ahoval se především na zaměst nance ve službě st át u, st át ních podniků, př íslu šník y čet nict va, učit ele at d. V ro ce

1929

zaměst nance,

byly

bylo

zavedeny

nově

st át ní

upraveno

st arobní

penzijn í

po dpo r y

př ipo jišt ění

pro

st arš í

so ukro mýc h

zaměst nanců a v roce 1936 pro vizní po jišt ění ho r nické. V období pr vn í republik y byli občané d iferenco váni po dle st avo vsk é př íslušno st i a preferováni zejména st át ní zaměst nanc i.

1.3.3. VÝVOJ

DŮCHODO VÉHO A

NEMOCENSK ÉHO POJ IŠTĚNÍ O D

ROK U 1939 DO ROK U 1948 V období okupace došlo v oblast i sociáln ího po jišt ění k někt er ý m změnám, jejichž cíle m bylo př izpůsobit naše sociální po jišt ění t ehdejš í m polit ickým, ho spodářským, sociáln ím a měno vým pod mínkám. V důsledk u 18 19

Tröster, P., Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, C.H. BECK, 2002, s. 28 Tomeš, I., Ohlédnutí za významným dílem našich předků, Národní pojištění, 2004, č. 6 , s. 3

20

zneho dnocení měn y, inflačních t endencí a zvyšo vání cen spot řebního zbož í do cházelo ke snižo vání reálné ho dno t y vyp lácen ých důchodů. Proto se zvyšo valy např. drahot ní př ísp ěvky a d ůchod y, ab y se život ní úro ve ň obyvat el zcela nezhrout ila. Ze st ejného důvodu do šlo k e změná m v pojišt ění so ukro mých zaměst nanců, kd y prvo republiko vé předp isy b yly no velizo vány směr em ke zjed nodu šení po dmínek pro v ýpočet a v yp lácení důchodů. U horníků do šlo např. ke zvýhodnění sazeb pro výpo čet proviz í ho rník ů či jejich rodin. Těmit o předp isy měla b ýt ko mpenzo vána st ále vzrůst ající inflace. Po II. svět ové válce b ylo navázáno na zákonodárst ví pr vní repub liky, př ičemž bylo nut né řešit o bt ížnou ek ono micko u s it uac i, způ sobeno u válečn ým ho spodář st vím. Výr azným mezníkem bylo př ijet í záko na č. 99/1948 Sb., o náro dní m pojišt ění. Tent o pokrokový záko n u mo žnil ut vo ření nové jed no t né so ust av y národního po jišt ění, zvýš il dávk y, do značné mír y zro vnoprávnil náro k y dělníků a ost at ních zaměst nanců a popr vé rozšíř il důcho do vé zabezp ečen í i na samo st at ně hospo dař ící občany. Dle t oho t o zákona neměla být dávko vá soust ava uzavřeným syst émem, ale měla se ro zvíjet , zdo konalo vat a rozšiřo vat na dalš í sociáln í událo st i. Náro dní po jišt ěn í se mě lo st át obecným pro všechny o bčany př i co nejš irš ím ro zsahu so ciáln í událo st i a co nejvhod nějš ím způsobu zabezpečení.

1.3.4. VÝVOJ

DŮCHO DOVÉHO A NEMOCENSK ÉHO POJIŠ TĚNÍ OD

ROK U 1948 DO ROK U 1989 Po roce 1948 je post upně opoušt ěn pojišťo vac í pr incip a do cház í k př ijímán í no vých předp isů vycházejíc ích ze zabezpečo vací funkce st át u. Záko nem č. 102/1951 Sb., bylo nemocenské po jišt ění svěřeno do přímé správy Revo lučního odbo ro vého hnut í a jeho provádění převedeno do závodů, čímž t aké došlo k oddělení nemocenského a důchodo vého po jišt ěn í (důchodové po jišt ění pro váděl St át ní úřad důcho do vého zabezpečení, po zději St át ní úřad sociáln ího zabezpečení). St alo se t ak po d vlive m předst av, že spo lečenské organizace mají začít přebír at někt eré st át ní funk ce. Rovněž se předpokládalo , že pr o nemo censké po jišt ění nebud e

21

t řeba o dborný ani věcný aparát , nebo ť pojišt ění budou obst arávat sam i pracující a je jich funkcio nář ské o rgán y- ko mise národ ního po jišt ění. V následujících

let ech

b yly

př ijat y

zákony

s cíle m

v yt vářen í

socialist ické spo lečno st i na zák ladě neust álého ro zvo je výrobních sil a zdo ko nalo vání zlep šování

výrobních

ž ivot ních

a

vzt ahů,

st ále

praco vních

př íznivě jších

po dmínek

a

předpok ladů k

k

všest ranné mu

uspo kojo vání hmot ných a kult ur ních potřeb pracujíc ích. Vývo j v t o mt o směru měl být d ále ur ychlo ván po st upným o dst raňo váním t ěžkých a zdrav í ško dlivých

pr ací,

zavád ěním

nové

t echnik y,

zejména

ko mp lexn í

mechanizací a aut omat izací v ýro by, po st upným zkraco váním pracovní doby a d alším pro hlubo váním a zlepšo váním léčebně prevent ivní p éče. Tomut o vývo ji měl napo máhat i syst ém sociáln ího zabezpečení, kt er ý mě l po dporo vat uvědo mělé prod lužo vání pracovní akt ivit y a př isp ívat k t o mu, aby t aké pracující, kt eř í získají právo na odcho d do důchodu, po d le sv ýc h schop no st í po máhali k dalšímu rozvo ji socialist ické spo lečnost i. S yst ém sociálního zabezpečení měl zajišťo vat , aby všech mat er iá ln ích a finančníc h prost ředků věno vaných spo lečno st í na so ciální po t řeby bylo co ne júčelněj i využíváno v souladu se zájmy a po t řebami dalšího rozvo je náro dního ho spodářst ví, a ab y př i ro zdělo vání t ěchto pro st ředků byly zabezp ečen y především oprávněné pot řeby t ěch pracujících, kt eř í pro st ář í nebo inva lidit u nemo hou uspo kojo vat své po třeby vlast ní prací. Tat o zásad a vyžaduje, aby v soust avě důcho dového zabezpečení byla více up lat něna hlediska sociální, zejména zmenšením ro zpět í mezi vyššími a n ižším i důchod y, čehož bude dosaženo zd aněním vyšš ích důchodů a zvyšo vání m nízkých dů chodů vyšš ími část kami př i další práci. 20 V roce 1956 byl př ijat záko n č. 55/195 6 o sociální zabezpečení a záko n č. 54/1956 S b., o nemo cenském po jišt ění zaměst nanců, kt er ý je s mno ho změnami a dop lňk y p lat ný do sud. T ímt o zákonem byla př ebudo vána dávková so ust ava nemo cenského pojišt ění, b yly do ní vneseny pr vk y k podpoře

cílů,

kt eré

s po dst ato u

dávek

nesouvisely- zejména

prot iflukt uačn í a prot iabsenční, po dle níž se ř íd ily sazby peněžit ých dávek. V zájmu po lit iky pot lačo vání soukro méh o sekto ru, byla t aké opo ušt ěna

20

§ 1 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění

22

zásada univerzalit y pro všechny pracovníky, kd y se např. přest alo po čít at se zaved ením nemo cenského po jišt ění pro samo st at ně hospo dař íc í o bčan y. Členové

výrobních družst ev,

družst evní ro lníci a osoby

samo st at ně

ho spodař ící byli po jišt ění pro př ípad st ář í, inva lid it y a zt rát y živ it ele fo r mou vládních nař ízení. V roce

1964

byly

př ijat y

záko n

č.

101/1964

S b.,

o

so ciální m

zabezpečení a záko n č. 103/1964 S b., o sociálním zabezpečení ro lníků. V důsledku

slabé

efekt ivno st i

hospo dářst ví

a

nepř íliš

př íznivého

eko no mického vývo je do šlo ke zhoršení úrovně důcho dového zabezpečení. V roce 1968 vzn ik lo Minist er st vo práce a sociáln ích věcí, kt eré mě lo vyko návat působnost v oblast i so ciáln íh o zabezpečení namíst o St át ního úřadu

sociálních

věcí.

O

d ávkách

důchodo vého

zabezpečení

začala

rozho dovat Správa důchodů v Praze, ze kt eré v ro ce 1969 vznik l Úřad důchodo vého zabezpečení v Praze. 21 V 70. let ech byly př ijat y post up y slo užíc í k ro zvo ji zabezpečení ro d in s dět mi, byla př ijímána propopulační opat ření, kt erá mě la zvýš it po čet narozených dět í a o vlivn it t ak populační vývo j, zv yšo vala se po dpora př i narození

dít ět e

a

př ídavk y

na

dět i,

pro dlužo valo

se

po sk yt ován í

mat eřského př íspěvku apo d. Dle záko na č. 121/1975 S b., o sociáln í m zabezpečení, se např. důchody d iferenco vaně zvyšo valy pod le ro ku jejic h př iznání, pro pracovn ík y i družst evní ro lník y p lat il jednot ný syst é m důchodo vého zabezpečení a so ciální péče. Záko n se nevzt aho val na o sob y samo st at ně ho spodař ící. V sociáln í péč i se rozvíje la zejména pečovat elská služba, objekt em sociální péče byly rod iny s dět mi, st ař í a t ěžce zdr avot ně po st ižení. Neúspěšný

hospo dářsk ý

v ývo j

v 80.

let ech

neumo žňoval

dalš í

po kračování měkké sociáln í po lit ik y. Až po zději v ro ce 1985 se začal y opět

objevo vat

snah y

o

získán í

obyvat elst va

velko r ysejš í

so ciáln í

po lit ikou. Byl př ijat zákona č. 100/ 1988 Sb., o so ciálním zabezpečení, jeho ž část p lat í doposud. 22 Důsledkem

výše u vedených pr inc ipů

a učiněn ých kroků k jejic h

realizaci, do šlo ke zvýšení počt u důchodo vě zabezpečených osob a t udíž i 21 22

Zdroj dostupný: www.cssz.cz, citováno dne 5.6.2007 (80 let sociálního pojištění) Tröster, P., Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, C.H. BECK, 2002, s. 32

23

výš i a počt u po skyt ovaných dávek, co ž vedlo k výraznému rů st u nák lad ů na všechna o dvět ví sociáln ího zabezpečení. K čet ným problé mů m pat ř ilo zaost ávání výše dů chodů za růst em živo t ních nák ladů, neodůvo d něná exist ence osobních důcho dů, vyso ké so ciáln í náklady syst ému, absence individuáln ího nebo skup ino vého dop lňko vého zabezpečení nebo po jišt ění a dobrovo lných so ukro mých inic iat iv v so ciální péči, rozpt ýlení právn í úpravy so ciálního zabezp ečení do mno ha zákonů a prováděcích předp isů , z něho ž pramenila nepřehled no st právní úpravy, apod. 23

1.3.5. VÝVOJ

DŮCHO DOVÉHO A NEMOCENSK ÉHO POJIŠ TĚNÍ OD

ROK U 1989 S yst ém sociálního zabezpečení nast avený před rokem 1989 se st a l mimořádně finančně náročným, nebyl schopen se př izpůsobit no vý m po dmínkám. Posledn í právní úprava důchodo vého zabezp ečení obsažená v záko ně č. 100/1988 S b., o so ciáln ím zabezpečení, přest ala o dpo vídat no vým ekono mickým po dmínk ám, sociálním i d emografick ým pro gnó zám vývo je v Česk é republice, a proto byla nut ná změna nemo cenského i důcho dového syst ému založeného v jiné hospo dářsk é, sociáln í a po lit ické soust avě. Klíčo vým úko lem t ét o refo rmy b yl př echod o d so ciáln ího zabezpečení k sociálnímu po jišt ění. Mezi pr vní opat ření pat ř ilo převedení nemocenského po jišt ění ze správ y o dbo rů a jeho o rganizační sjed nocení s d ůchodo vým po jišt ěním. Záko nem ČNR č. 210/ 1990 S b., o změnách v působno st i orgánů České republik y v sociálním zabezpečení a o změnách záko na č. 20/1966 S b., o péči a zdrav í lidu, byla vyt vořena nová so ust ava o rgánů st át ní správy působíc ích na úseku so ciáln ího zabezpečení. S loučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemo cenského pojišt ění a mo ravských výrobníc h družst ev vznikla no vá soust ava o rgánů. Záko nem č. 210/199 0 S b., b yla s účinno st í od 1. září 199 0 zř ízena Česká správa so ciáln ího zabezpečení a o kresní správy sociá lního zabezp ečení. K u skut ečnění celkové refor my b yly učině ny následující kro ky:

23

Spirit, M., Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, Prospektrum, spol. s r.o., 1999, s. 245

24

-

V první et apě zavr šené př ijet ím zákona o důchodo vém po jišt ění v roce 1995, byly vyt vořeny zák ladní předpo k lady pro další v ývo j syst ému. Cílem

bylo d louhodobě zajist it

v obdo bí eko no mické akt ivit y a to jak z pohledu

racio nální vazbu mezi

př íjmy v post pro dukt ivn ím věku, a

mez igenerační

vývo je indiv id uáln ích

př íjmů

př íjm y

a

so lidar it y, vyt voř it

t ak

z

syst ém,

hlediska kt er ý

by

finančně nadměr ně nezat ěžoval budo ucí generace. V t éto fázi do šlo k o dst ranění pr eferencí ( byly zrušeny o sobní důchody, t j. důcho d y, jejichž výše b yla nad záko nem st ano veno u výměr u zvýšena na zák ladě polit ického ro zho dnut í. T yt o důcho d y b yly praco vníků m v yměřeny bez o hledu na oprávněno st t ako vého výměru vzhledem k jejich skut ečné

práci

d iskr iminace

a osob

př íno su

práce

samo st at ně

pr o

společnost ),

výdělečně

o dst ranění

činn ých,

ro zvo j

dobrovo lného p enzijního př ipo jišt ění aj. Dále b yly od ro ku 1993 zrušen y praco vní kat egor ie, kt eré pr ivilegova ly někt eré skup in y zaměst nanců. Odpracování určit ého , pevně st ano veného počt u let ve zvýhodněné kat egorii ( horníci, členo vé let eck ých, námo ř ních po sád ek at d.) tot iž před st avo valo mj.: dř ívějš í odcho d do důcho du, v yšší pro cent o základ ní výměr y důcho du za kr at ší do bu zaměst nání, vyšší pro cent o za ro k přičt ený nad zák lad ní výměru. Zrušení praco vních kat egorií bylo o důvodňo váno zejména žádo st í, aby v s yst ému nebyl y žád né skup iny osob d iskr imino vány

či zvýhod ňo vány na úko r

o st at ních, což by b ylo v rozpo ru s článkem 1 zákona č. 2/1993 S b., List ina

základních

důchodového

práv

věku pro

a

svobo d.

různé

I

kd yž

b ylo

př i

st ano vení

skup in y pojišt ěnců př ihlédnut o

k

náročno st i jejich povo lání a např. u ho rníků především ke ško dám na zdraví

a

míř e

podmínkách, porušovat

opot řebení výho d y

pr incip

organis mu

po sk yt ované

rovnost i

v

př i

práci

někt er ým

pr ávech

dle

v

ext rémních

skup iná m,

článku

1

měly

List in y. 24

Zaměst nání v ykonávaná po 31. 1 2. 1992 jsou t edy hodno cena pro důchodové účely st ejně bez o hledu na druh vykonávané práce či funkce. I když bylo velice obt ížné po so udit , zda člo věk a více v yčerp á

24

Rozsudek Ústavního soudu ze dne 21.1.2003, č.j. Pl. ÚS 15/02, dostupný ze systému ASPI, č. 27343

25

t ěžká fyzická práce, nebo po volání duševního charakt eru, se kt er ým je daleko víc spo jen st res. Občané jsou si před pr ávem ro vni a nebyl důvod, proč by t uto oblast jejich život a měl st át nadále nějak rozlišo vat . Nicméně z vlád ní debat y ohledně návr hu záko na na zru šení pracovních kat egor ií vyp lývá, že hlavním dů vo dem zrušení byla náročno st

jejich

kat egorií

financo vání.

př edst avo val

S yst ém

určit ou

preferovan ých

ko mpenzaci

za

praco vních

ško d y na

zdrav í

způso bené dlou ho let ým v yko náváním r iziko vé práce. Předpo kládalo se, že do prefero vaných k at ego rií by nemělo b ýt zařazeno více než 10% pracovníků. Během ro ku 1990 byly před lo žen y d alš í po žad avk y na zařazení do t ěcht o prefero vaných kat ego rií, což by znamenalo navýšení asi na 56% praco vn íků, t j. 5 miliar d Kč. V no vé ko ncepci so ciáln ího po jišt ění se po čít alo s převedením s yst ému praco vních kat egorií na for my př ipo jišt ění a nák lady na t oto př ipo jišt ění by nesly o rganizace, v nichž se vyko návají zdr avot ně r izikové práce. Takové o rganizace spo lečnost i.

by 25

t edy

nezískávaly

K t omut o

dalšímu

pracovníky kroku

na

náklady

navazujícímu

na

celé

zrušen í

pracovních kat egor ií ovšem nedo šlo. Bylo o všem samozř ejmé, že refo r ma mu sela p lně respekt o vat

již nabyt á práva jednot liv ými

občany. Zaměst nání vyko návaná po 31. 12. 1992 jso u t ed y ho dno cena pro důcho do vé účely st ejně bez ohled u na druh vyko návané práce či fu nkce. Zákon č. 155/1995 S b., o důchodo vém po jišt ěn í, kt er ý upravuje d ůchodovo u problemat ik u v so učasné době, však zako t vuje zacho vání náro ků na snížení věko vé hr anice pro vznik náro ku na st arobní

důcho d

pod le

předp isů

p lat ných

před

1.

1.

1996

po

odpracování st ano vené doby zaměst nání v I. praco vní kat ego rii nebo I. (II.) kat ego rii funkcí, a t o až do 31. 12. 2016. Ani současná důchodová refo r ma nezo hledňuje složit é praco vní po dmínk y v t zv. t ěžkých pro fesích, u kt er ých

je nap ro sto vylo učeno, aby lidé

pracovali do svých 65 let . Napro t i t omu v určit ý syst ém, kt er ý odcho dy do

celé E vropě je zaveden

důcho du

u t ěcht o

kat ego rií

zaměst nání řeší. Např. v Německu v t ěcht o namáhavých pro fesích

25

Zdroj dostupný: www.parlament.cz, schůze poslanecké sněmovny, citováno 23.10.2007

26

o dcházejí pr acovníc i do důchodu v 50 a 5 5 let ech. V Po lsku odcházejí horníc i po 25 let ech práce. V Maďarsku jde o řadu pro fesí, nejen horníc i, a le dokonce i elekt romo nt éř i o dcházejí do důchodu dř íve. 26 -

V následujících let ech b yl s yst ém důcho dového po jišt ění bu dován s cílem

rest rukt uralizace

dávko vého

syst ému

t ak,

aby

i

př es

nepř ízniv ý d emografický vývo j b ylo mo žno v budo ucnu nezvyšo vat o dvodové zat ížení eko no mick y akt ivních osob, nezv yšo vat po d íl so ciáln ích výda jů, a aby u vyp lácen ých důchodů byla umo žněna t ěsnější vazba na mzdový a ceno vý vývoj. Cíle m bylo v ybudování nového syst ému, kt er ým b y b yla za lo žena dlou ho dobá ko ncepce pojišt ění.

Př i

je jím

vyt vář ení

t rend y vlast ní rozvo ji t ržní

je

nut né

respekt ovat vývo jo vé

eko no mik y, zejména rozvo j soukro mého

sekt o ru, rostoucí diferenc iaci př íjmů a vět ší o dpo věd nost občanů i so ciáln ích skup in za svou so ciá ln í sit uaci. Je však so učasně nut né uvážit

i

důsledky

demo gr afických

změn

pro jevujících

se

pro dlužováním věku obyvat elst va a t edy i prodlužo váním do by pobír ání důchodu a t ím i ro st o ucím p očt em d ůcho dců. Zák ladem nového syst ému měla b ýt po vinná so ust ava, garant ovaná st át em. Nad rámec t éto zák ladní po vinné so ust avy měly být rozvíjeny for my

dobrovolného

důchodo vého

různé

připo jišt ění. 27 V návazno st i na

výše uved ené došlo např. ke schválení novely záko na o penzijn ím př ipo jišt ěn í se st át ním př íspěvkem, kt erá ro zšiřuje možno st i syst ému, novely zákona o důchodovém po jišt ění spočívajíc í zejména ve vět š í redukci procent ní výměr y důchodů př i př edčasném o dcho du do st arobního důchodu, zpř ísnění valo r izačních po dmínek at d. Výsledkem shora uvedených významn ýc h změn je důcho do vý syst ém sklád ající se ze dvou

slo žek.

Prvn ím

p ilířem

je po vinné

zák lad ní

důchodo vé po jišt ění, dávkově defino vané a průběžně financo vané. Je univerzální a zabezpečuje všechn y ekono micky akt ivní o soby. Vedle t oho exist uje

dobro vo lné

dop lňko vé,

př ísp ěvko vě

defino vané,

kap it álo vě

financované penzijní př ipo jišt ění. Do su d však nebyly u činěny zásad ní 26

Zdroj dostupný: www.halonoviny.cz, citováno dne 4.1.2008 Vláda České republiky, Důvodová zpráva k zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dostupná ze systému ASPI, č. 20

27

27

refor mní kroky v ob last i financování. K po dst at nému rozvíjen í d alšíc h soust av

dobrovo lného

př ipo jišt ění

již

nedo šlo ,

důchod y

př iznávané

z t ěcht o zdrojů se zat ím pod ílejí na př íjmech důchodců zanedbat elno u měrou. I když veškeré shora uvedené kroky byly zcela zásad ní, do savad n í syst ém nev yho vuje akt uálním pod mínkám ve spo lečnost i a v so učasné do bě je nut né př ijmo ut další nezbyt ná opat ření, aby systém pru žně reago val na očekávané vývo jo vé změn y, aby b yl funkční, max imálně efekt ivní a minimá lně r izikov ý. Pro ces úpr avy d ůcho dového s yst ému je nezbyt no u reakcí na měnící se po dmínky ve všech oblast ech spo lečno st i a vzhlede m k jeho vlivu na celou spo lečnost musí b ýt cit livý a pro myš lený. Současn ý důchodo vý syst ém nabízí důcho d y, na kt eré však dlo uho době nemá do st at ek zdrojů. Celkově je d nešní syst ém ned iverzifiko vaný, zran it elný a r iskant ní

jak

pro

občany t ak

i pro

st át .

Zák lad ním předpo klade m

důchodo vé refor my je však d lo u hodobé st rat egick é rozho d nut í. St anoven í st rat egie vyžaduje dost at ečně dlou hý p láno vací hor izo nt . Důcho dov ý syst ém t ot iž musí b ýt dlou hodobě udr žit eln ý. J inak o bčané nezísk ají do st at ečné k valit ní a dů věr yhod né infor mace pro svá vlast ní eko no mick á rozho dování.

Základním zákonem upravujíc ím o kruh p ojišt ěn ých a nárok y po jišt ěnců je zákon o nemo cenském po jišt ění č. 5 4/1956, kt er ý b yl za dobu své p lat nost i mno ho krát

novelizo ván. S yst ém nemo cenského po jišt ění je

v zásadě jed not ný pro všechny výdělečně činné osoby s t ím, že pro o sob y samo st at ně

výdělečně

činné

je

účast

dobrovo lná.

Ale

i

syst é m

nemo censk ého pojišt ění je nut né př izpůsobit no vým pod mínká m, jeliko ž do chází

ke

zneužíván í

ze

st ran y

p ojišt ěnců,

nárůst u

nemo cnost i,

neudržit e lnému nárůst u nák ladů syst ému apo d. Také z t ěcht o důvo dů bylo př ikro čeno k vyt voření nového záko na č. 187/2006 Sb., o nemo censké m pojišt ění, kt er ý měl b ýt účinn ý o d 1.1.2008, nic méně jeho účinno st byla opět posunut a až na 1.1.2009. 28 Nový zák on o nemo cenském po jišt ění je pojat

jako

ko mp lexní,

což

znamená,

že

obsahuje

celou

úpravu

nemo censk ého po jišt ění s výjimko u p lacení po jist ného , právní úpr ava 28

Viz kapitola Závěr-shrnutí současné právní úpravy s poukázáním na nejzávažnější problémy s nástinem možných řešení

28

p lacení po jist ného na nemocenské po jišt ění zů st ává spo lu s právn í úpravo u p lacení po jist ného na důcho dové po jišt ění a př íspěvku na st át ní po lit iku zaměst nano st i nadále obsažena v zákoně č. 589/1992 S b., o pojist ném na so ciální zabezp ečení a př íspěvk u na st át ní po lit iku zaměst nanost i. No v ý záko n o nemocenském po jišt ění upravuje nejen vlast ní hmo t něprávn í st ránku syst ému nemocensk ého pojišt ění, ale i proble mat iku organizace a pro vádění ne mocenského pojišt ění, správního t rest ání, ř ízení ve věcec h nemocenského po jišt ění, apo d. Záko n je za lo žen na so lidar it ě mez i zdravými a nemo cnými a mezi osobami s vyššími a nižšími př íjmy, t ato so lidar it a je však ve srovnání se so učasným st avem mír ně o mezena. Nov ý záko n posiluje po jist né pr vky t ím, že na st raně jedné se o dst raňují někt erá z exist ujících znevýho dnění ( např. ro zšiř uje se o kruh po vinně po jišt ěnýc h osob o t zv. "smlu vní zaměst nance", což jso u zaměst nanci zahr aničn íc h zaměst navat elů ze st át ů, s nimiž nejso u uzavř eny mezinárodní smlo uvy, kt eří vyko náva jí činno st v České republice u česk ých firem na základě smlou vy mezi českou fir mo u a zahraničním zaměst navat elem a za jejich ž práci zahraniční za měst navat elé českým fir mám fakt urují), na st raně druhé se pod le st ejné zásady o dst raňují někt eré neodůvo d něné ro zsáhlé o chranné prvky,

kt eré

neodpovíd ají

po jet í

p ojišt ěn í

( např.

změna

sazb y

nemocenského, míst o dosud jedno t né sazby b y mě la být zavedena sazba odst upňovaná,

a

to

v závislo st i

na

době

t rvání

do časné

praco vní

neschop nost i).

Přes řadu změn provedených v základním důchodo vém a nemo censké m pojišt ění je zřejmé, že vzhledem k o čekávanému demogr afickému vývo ji, bude důcho dový a nemocensk ý syst ém d louho době finančně neudržit eln ý a bude je t řeba dále refor mo vat . Je t aké nut né nalézt t ěsnějš í vazbu výš e poskyt ovaných dávek na zap laceném po jist ném a po sílit snahu o o chranu syst émů před možno st í jejich zneužit í. Možnými var iant ami a návr hy na řešení problémů současného syst ému se dále zabývám v jed no t livýc h kap it o lách a závěru t éto práce.

29

II.

ÚČAST

OSOB

S AMOST ATNĚ

VÝDĚL EČNĚ

ČINNÝCH

NA

DŮCHODOVÉM A NEMOCENS KÉM POJIŠTĚNÍ Vlast ním smys lem syst émů důcho dového a nemocenského po jišt ění je po sk yt ování dávek osobám, př i ur čit ých, spo lečnost í uznaných živo t níc h sit uacích. V rámci zák ladní důcho do vé so ust av y jsou po skyt o vány dlo u ho době peněžit é dávky pro př ípad y dlo u hodobého o hrožení nás ledkem sociálníc h událo st í, př i kt er ých do chází ke zt rát ě zdroje obživy a schop no st i si t ako v ý zdro j opat řit . Účelem

nemocenského

pojišt ění

je zajist it

o soby účast né t o hoto

pojišt ění dávkami, př i předem záko nem určených sociálních událo st ec h t ak, aby dopad t ěcht o událo st í byl o dst raněn nebo zmír něn. 29

2.1. DEFINICE OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ Dle § 145a o dst . 2 záko na č. 100/1988 Sb., o so ciálním zabezp ečení, kdo se považuje za osobu sa most at ně výdělečně čin nou, co se ro zu mí výko nem

samo st at né

výd ělečné

čin no st i

a

spo luprací

př i

výko nu

samo st at né výdělečné činno st i, st ano ví zákon o důcho do vém po jišt ění. Osobou samo st at ně výdělečně činnou d le § 9 zákona č. 155/1995 S b., o důchodo vém po jišt ění, je osoba, kt erá uk ončila po vinno u ško ln í do cházku a dosáhla věku aspo ň 15 let a vyko nává samo st at no u výd ělečno u činno st , nebo spo lupr acuje př i výko nu samo st at né výdělečné činno st i, po kud po d le zákona o daních z př íjmů lze na ni ro zdělo vat př íjmy do sažené výko ne m t ét o činno st i a výda je vynalo žené na jejic h do sažení, zajišt ění a udr žení.

30

Jso u t o t edy fyz ické o soby, kt eré realizují své výdělk y výko ne m soukromopodnik at elské činnost i vyko návané vlast ním jménem a na vlast ní odpo vědno st .

29

Černá, J., Právo sociálního zabezpečení, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2002, s. 48, 73 V § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je stanoven postup pro výpočet příjmů spolupracujících osob 30

30

2.2. DEFINICE SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI Výkonem samo st at né výdělečné činno st i se d le § 9 o dst . 3 záko na č. 155/1995 S b., rozumí: -

podnikání

v

zemědělství,

je- li

fy zi cká

osoba

p ro vo zující

zemědělskou výrobu evidována pod le zv láštního zákona, 31 - provozování živnosti na základě op rávnění p ro vozov at živno st podle zvláštního zákona, 32 -

činnost

společní ka

komp lementáře

veřejn é

komanditní

obchodní

spo lečn osti

společnosti

vy konávaná

neb o

p ro

tuto

spo lečnost, -

výkon

u mělecké

nebo

jiné

tvů rčí

činnosti

na

základ ě

autorskop rávních v ztahů, po kud se p odle proh lášení osob y konají cí tuto činnost jedná o soustavný vý kon. 33 Právn í úpr ava po jišt ění u mělců měla

výr azně

ko mp liko vanějš í

vývo j

než

úprava

po jišt ěn í

jin ých

samo st at ně výdělečných čin no st í. Účast na po jišt ění umělců byla v době o d 1.1.1965 do 31.12.1975 upravena vyhláško u č. 102/1964 Sb., kt ero u se pro váděl zákon o so ciálním zabezpečení č. 101/1964 S b. Od 1.1.1976 do 30.9.1988 vyhláškou č. 128/1975 Sb., kt ero u byl prováděn zákon o sociálním zabezpečení č. 121/1975 S b., doba od 1.10.1988 do 30.4.1990 vyhláško u č. 149/1988, kt erou se prováděl záko n o so ciá ln ím zabezp ečen í č. 100/1988 S b. Podle zmíněn ých ust ano vení byli u mělci př i výkonu u mělecké činnost i povinně ú čast ni dů chodo vého po jišt ění, pokud po d le vyjádření organizace spo lupůso bící př i pro vád ění zabezpečení umělců vyko návali svou činnost jako po vo lání t vořící t rvalý a hlavní zdro j př íjmu , niko liv

však

důcho dového

v pracovním pojišt ěn í

po měru,

z jiného

p o kud

důvo du,

so učasně po kud

nebyli

nebyli

ú čast ni

po živat el i

st arobního, invalidního či jiného druhu důchodu. Umělc i b yli zařazo ván i do příjmo vých st up ňů (ro zhodujíc í b yl do sažený př íjem za up lynu l ý kalendář ní

rok).

Zařazo vání

prováděl

orgán

pro vádějíc í

sociáln í

zabezpečení na zák ladě vyjádření spo lupůsobící o rganizace. Právní úprava u možňovala i do brovo lnou účast na po jiš t ění. Vznikalo dnem od něho ž se 31

§ 2f zákona č. 252/1992 Sb., o zemědělství, v platném znění § 10 a 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění 33 Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, v platném znění

32

31

umělec př ihlásil k zabezpečení, nejdř íve však o d 1. ledna kalendář ního roku, v němž byla př ih láška podána. 34 - výkon jiné činnosti konané výd ělečn ě na zá kladě op rávnění pod le zvláštní ch p ředpisů, 35 kt erá není u vedena vý še a vý kon činnosti mandatá ře kon ané na základě mand átní smlouvy uzavřen é podle obchodního zá koní ku. Podmínko u zde je, že t yt o činnost i jso u ko nán y mimo vzt ah zak ládajíc í ú čast na nemo cenském po jišt ění ( nemo censk é péči), a jde- li o činnost mandat áře, t éž to , že mand át ní smlo u va nebyla uzavřena v rámci jiné samo st at né v ýdělečné činno st i, - výkon činností neuvedených výše a vykon ávaných v lastní m jménem a na vlastní odpovědno st za účelem dosažení p říj mu, 36 za výkon těchto činn ostí se v ša k n epovažu je p ronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí. Pod mínkou zd e je, že pod le pro h lášení o so b y ko nající t yt o činno st i se jed ná o so ust avný v ýko n. T ím, že se u t ěcht o osob vyžaduje prohlášení o so ust avném výko nu , jed ná se vlast ně o dobro vo lno u účast na dů chodovém po jišt ění, nebo ť t oto prohlášení závis í jen na vů l i osoby kona jící t ut o činno st . Výše př íjmu do saho vaného výko nem t ét o činno st i je zde

nerozhodná.

Orgán p rovádějíc í důchodo vé

po jišt ění

nezjišťuje, zda se jedná o výko n t ét o činno st i a t ud íž o o sobu samo st at ně výdělečně činno u.

Pro úp lno st dodávám, že je zamýš lena no velizace

ust ano vení určujíc ích, co je po važo váno za výko n samo st at né výdělečné činno st i pod le zákona o důcho do vém po jiš t ění. U žádné z činnost í b y se již nemělo vyžado vat prohlášení o soust avném výko nu a činno st i, u kt er ýc h toto prohlášení nyní leg is lat iva p lat ná vyžaduje, budou za sa most at no u výdělečnou činnost považo vány vžd y. Dále se za samo st at no u výdě lečnou činno st

t aké

vždy

bude

považovat

činno st

znalců,

t lumo čníků,

zprost ředko vat elů ko lekt ivních spo rů, zprost ředkovat elů ko lekt ivních a hro madných smluv podle aut o rského zákona, ro zhodce po d le zvlášt níc h právn ích předp isů a správce ko nkurzní po dst at y, včet ně př edběžného správce, zvlášt ního správce a vyro vnacího správce. Do jde t ak t ed y víceméně

k

har mo nizaci

úprav y

34

samo st at né

výdě lečné

činno st i

pro

Jančíková, A., Důchodové pojištění umělců, Národní pojištění 12/2005, 2005, s. 19 Např. zákon č. 128/1990 Sb., o advokacii nebo zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění 36 §7 odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

35

32

účely důchodového pojišt ění se samo st atno u výdělečno u činno st í, jak je defino vána pro účely daní z př íjmů.

Kd e se dále hovoř í o samo st at né výd ělečné činno st i, rozu mí se t ím t éž spo lupráce př i výko nu t éto činno st i. Postavení spolup racující o soby, resp. zp ůsob výpo čt u př íjmů a výd ajů na ni rozdělo vaných, je upraven v § 1 3 zákona č. 586 /1992, o daních z př íjmů, d le kt erého může b ýt za záko nem st anovených po dmínek osobo u spo lupracujíc í -

manžel

( manželk a)

osoby

vyko návající

samo st at nou

výdělečno u

činno st , -

jiné osoby, kt eré s osobo u samo st at ně výdělečně činno u žijí ve spo lečné do mácnost i ( např. dět i, t y však až po ukončení po vin né ško lní do cházky).

K vymezení po jmu osoba samo st at ně výdělečně činná je t řeba u vést ješt ě zásadu, že v př ípadě so učasného výko nu více shora u vedenýc h činno st í považo vaných za samo st at no u výdělečnou činno st se vžd y jed ná o jed nu osobu sa most at ně výd ělečně činno u.

V souvis lo st i s definicí samo st at né v ýdělečné činnost i do chází v prax i k řadě výk ladov ých rozporů a problémů. Tyt o se t ýkají zejména výko nu samo st at né výdělečné činno st i ve fo r mě výko nu umělecké nebo jiné t vůrč í činno st i na základě aut orskoprávních vzt ahů, pokud se po dle pro hlášen í osoby konajíc í t ut o činno st jed ná o so ust avný výko n. Např. výk lade m znalecké činno st i se zabýval Kr ajsk ý sou d v Česk ých Budějo vic ích, kt er ý v rozsudku č. j. SJS 10 Ca 348/94 dosp ěl k názoru, že znalecká činno st po dle zák. č. 36/1967 S b., o znalcích a t lu močnících, není pod nikán ím an i nezávis lým po vo láním. Znalci nejso u pro účely právních předp isů o sociálním zabezp ečení oso bami samo st atně v ýdělečně č inn ými a nejsou po vinni p lat it zálo hy na po jist né na sociální zabezp ečen í. Před mět em projed návané věci bylo posouzení, zda znalec vyko návající znalecko u činno st je povinen p lat it zálo hy na pojist né na sociáln í zabezpečení. Správní orgán př i rozhodo vání o po jist ném vyšel z názoru, že č inno st 33

znalců a t lumočníků, kt eří svo ji činno st nevykonávají v praco vněprávní m vzt ahu, je po dnikáním podle zv lášt ních p ředp isů a po važuje t ako vé o sob y za o soby samo st at ně výdělečně činné. Dle Krajského so udu v Česk ýc h Budějo vicích však t ent o právní názor není správn ý. Znalci a t lu mo čníc i vyko návají činno st podle zák. č. 36/1967 S b. v no velizovaném zněn í, jejímž účele m je posouzení odbo rn ých o t ázek, př íp adně t lumo čnick ý výko n. Nejedná se o činno st , jejímž smys lem a účelem b y b ylo př edevším do saho vání zisku. Znalci podáva jí posud ky na zák ladě ust ano vení st át ním orgánem v př íp adě žádost i soukro mé osoby, ať již o soby fyzické č i právn ické. Výsledkem činno st i znalce je po so uzení odborné o t ázk y, kt erá je v ýznamná pro objasnění skut ečného st avu věci, o níž st át ní o rgán jed ná, či je ro zhodná pro žadat ele po sudku. K výko nu znalecké činno st i je po vo lána

t oliko

osoba,

kt erá

byla

znalcem

u st ano vena

zp ůso bem

předep saným právní nor mo u. Znaleck á činno st není podnikáním ve smys lu § 2 obchodního záko níku ani živno st enského záko na, kt er ý výs lo vně u vád í v § 3 o dst . 1 písm. c) bod 4, že činno st znalců a t lu mo čníků živno st í není. Nejed ná

se

rovněž

o

podnikání

po dle

zvlášt ních

př edp isů.

Záko n

č. 36/1967 S b., na základě kt erého vyvíje jí znalci své akt ivit y, nen í předp isem upravujíc ím po d nikání znalců. To je zř ejmé ze smyslu t oho to právn ího

předp isu,

kt er ý

sleduje

zajist it

řádný

výko n

znalecké

a

t lumo čnické č inno st i v ř ízení př ed st át ními o rgány, jakož i v so uvis lo st i s právn ími úko ny občanů a právn ick ých osob. Proto činnost znalce nen í po dnikáním podle zvlášt n ích předp isů. Tent o závěr má vliv na ho dnocen í po st avení z hled iska po souzení p lacení zálo h na po jist né sociáln ího zabezpečení. Jest liže § 1 4 záko na č. 589 / 1992 S b. uklád á po vinno st p lat it zálo hy na po jišt ěn í osobě samost at ně výdělečně činné, pak t ut o po vinno st nelze rozšiřovat na znalce. Výko n zna lecké činnost i neho d not í so ud an i jako nezávis lé po vo lání, a to právě s o hle dem na účel po dávání znaleck ýc h po sudků. Proto znalec nemůže mít po st avení osoby samo st at ně výdělečně činné ve smyslu § 2 odst . 3 písm. f) záko na. 37

37

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.10.1994, č. j. SJS 10 Ca 348/94, dostupný ze systému ASPI, č. 15368

34

K rozdílnému názoru dospěl ve své m ro zho dnut í č. j. Cmz 38/92 Vrchn í soud v Praze, kt er ý vyložil, že zna lecká činno st slo u ží, mimo jiné, k t o mu, aby zabezp ečovala pro st át ní orgány odbo rné podk lady pro rozho do vací činno st . Z toho však nut ně nevyp lývá, že cílem o sob, kt eré znalecko u činno st pro vádějí, není do sahován í zisku . Znalc i jsou za svo ji znalecko u činno st honorováni a dosahují t ed y zisk, kt er ý je zcela nepochyb ně jední m z mot ivů výko nu znalecké činno st i. Znalecká činno st t ed y je, př i sp lněn í dalších dvou podmínek st ano vených v § 2 o dst . 1 obchod ního záko ník u (činnost

provád ěná

v last ním

jménem

a

na

vlast ní

o dpo vědno st ),

po dnikat elskou činno st í. 38

Tato nežádo ucí sit uace měla b ýt vyřešena no vo u úpravo u pro mít nut o u do § 5a odst . 1 vět a čt vrt á záko na č. 589/ 1992 S b., o pojist ném na so ciáln í zabezpečení a př íspěvku na st át ní po lit iku zaměst nanost i, p lat ném o d 1.1.1996, d le kt erého se př íjmy ze samo st at né výdělečné činno st i a výdaje vyna lo žené na je jich do sažen í, zajišt ěn í a udržení pro účely t o ho to záko na po suzují podle zvlášt ního záko na ( zákona č.586/1992 S b., o daníc h z př íjmů). Za př íjem ze samo st at né výd ělečné činno st i se pro účely t oho to zákona považuje t éž př íjem o sob y samo st at ně výdělečně činné dosažený výko nem samo st at né výd ělečné činno st i, i kd yž se t ent o příjem pro účel y daně z př íjmů fyzických osob po važuje za př íjem ze závis lé čin nost i 39 nebo ost at ní př íjem. 40 T ímt o mělo do jít k zahr nut í všech fo rem v ýkonu činno st i po d výkon samost at ně výd ělečné činnost i. Tato značně nepř ehledná úprava však v praxi i nadále vyvo lává rozd ílné postoje a měla by b ýt definit ivně vyjasněna výše u vedeno u no velizac í ust ano vení určujíc ích, co je považováno za výko n samo st at né výdělečné činno st i pod le zákona o důcho do vém po jišt ění, kde je jasně zahr nut a mimo jiné i činno st znalců.

38

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15.10.1993, č. j. Cmz 38/92, dostupný ze systému ASPI, č. 14659 § 6 zákona č. 589/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění 40 §10 zákona č. 589/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

39

35

2.2.1. HLAVNÍ A VEDLEJŠ Í SAMOSTATNÁ VÝDĚLEČNÁ ČINNOS T Po dle pr ávní úpravy účin né od 1. led na 2004 se pod le § 9 záko na o důchodo vém po jišt ění samo st at ná v ýděle čná činno st ro zděluje na hlavn í samo st at nou výdělečnou činnost a na ved lejš í samo stat no u výdělečnou činno st a účast osob samo st at ně výdělečně činných na důcho do vé m pojišt ění závisí na t om, zda vykonávají hlavn í nebo ved le jš í sa mo st at no u výdělečnou činno st . Důvo dem t o ho to dělen í, kt eré má př ímý dopad na účast osob samo st at ně výd ělečně činných na dů chodo vém po jišt ěn í, byl y změny ve vyměřovacím zák ladu pro pojist né na důcho do vé po jišt ění, kt er ý se obecně zvyšuje. Bez ro zdělení samo st at né výdě lečné činnost i na uvedené dvě kat egorie b y osoby samo st at ně výd ělečně činné, u nichž má jejich výdělečná činno st zpravidla jen do p lňko vý charakt er, p lat ily v ysoké pojist né. 41 Ved lejší samostatná výdělečná činno st je vymezena d věma způ soby, a to jed nak prost řed nict vím př ípadného př íjmu ze zaměst nání,

jednak

pro st řednict vím t rvání určit ých skut ečno stí. Dle ust . § 9 odst . 6 záko na č. 155/19 95 Sb., o důcho dovém po jišt ěn í, v p lat ném znění, se sa mo st at ná výdělečná činno st považuje za vedle jš í samo st at nou výdělečnou čin nost , po kud osoba samost at ně výdělečně činn á v kalendář ním ro ce -

vykonávala

zaměst nání

a

př íjem

ze

zaměst nání,

kt erého

v

kalendář ním roce dosáhla, činí alespoň dvanáct inásobek minimá ln í mzdy zaměst nance

v praco vním po měru

odměňovaného

měsíčn í

mzdo u, kt erá plat í k 1. led nu kalendář níh o ro ku, za kt er ý se posuzuje účast osoby samo st at ně výdě lečně činné na pojišt ění, -

měla

nárok

na

výp lat u

část ečného

invalid ního

nebo

p lného

inva lidního důchodu nebo jí b yl př iznán st arobní důcho d, -

d le právní úpravy p lat né do 31.12.2007 měla náro k na rod ičovsk ý př íspěvek nebo o sobně p ečovala o o sobu, kt erá je závis lá na p éči jiné o soby ve st up ni II (st řed ně t ěžká závis lost ) nebo st upni III (t ěžká závis lo st ) anebo st up ni IV (úp lná závislo st ), dle právn í úpravy p lat né o d 1.1.2008 měla nárok na ro dičo vský př íspěvek nebo o sobně

41

Přib, J., Změny v důchodovém pojištění od roku 2004, dostupný ze systému ASPI, č. 23264, 2004

36

pečovala o osobu mladší 10 let , kt erá je závislá na péči jiné o soby ve st upni I ( lehká závis lo st ), nebo o o sobu, kt erá je závis lá na p éči jiné o soby ve st up ni II (st ředně t ěžk á závis lost ) nebo st upni III (t ěžká závis lost ) anebo st up ni IV (úp lná závislost ), po kud osoba, kt erá je závis lá na péči jiné o soby, je o sobo u blízko u, nebo žije s o sobo u samo st at ně výdělečně činno u v do mácno st i, není- li osobou blízko u. Nově se t ed y vkládá péče o o sobu mlad ší 10 let , kt erá je záv islá na péči jiné osoby v určit ém st upni. K t éto změně došlo v důsledku t oho, že pokud do jde na základě ko nt ro ly po so uzení zdravot ního st avu př i kont rolní lék ařské prohlídce ke snížení st upně záv islo st i až na st upeň I, znamená t o nejen po kles př ísp ěvku na p éči, ale i t o , že se k prvnímu st upni již neváží výhod y pro pečujíc í osoby (ko nkrét ně v důchodo vém pojišt ění již není pečující o soba účast na důchodo vého pojišt ění). S o hledem na t o, že uvedené změn y jso u pečujíc ími osobami vnímán y jako př íliš rad ikální nezo hled ňujíc í fakt icko u náročnost péče, navr hlo se řešení pro osoby p ečujíc í o dět i do 10 let věku ( jso u- li t ako vé dět i poso uzeny jako osoby závis lé na p éči jiné fyzické osoby ve st up ni I), -

vykonávala vo jenskou službu v o zbro jených s ilách Česk é repub lik y, pokud nejd e o vojáky z po vo lání, nebo civiln í službu,

-

byla nezaopat řeným d ít ět em pod le § 20 odst . 3 písm. a) cit . zákona, nebo

-

byla ve vazbě nebo v ýkonu t rest u o dnět í svobo d y déle než t ř i kalendář ní měsíce po sobě jdoucí. Samost at ná výdělečná činno st může být uznána jako ved le jší po uze

v t ěch měsících, v nichž po celo u do bu činnost i t rval dů vo d, pro kt erý se výko n činno st i t akt o zařazuje ( nebo po t u část kalendář ního měsíce, po kt ero u byla vykonávána samo st at ná výdělečná činno st, kt erá net rvala po celý kalendář ní měsíc). Osoba samo st atně v ýdělečně činná t ed y nemů že vyko návat po část měsíce čin no st hlavn í a po zbývajíc í část měsíce činno st ved lejš í. Za h lavní samostatnou výdělečnou čin nost se d le záko na považuje samo st at ná výdělečná činno st vyko návaná v obdob í, ve kt erém se t ato činno st nepovažuje za vedle jší. Jed ná se t edy o negat ivní definici.

37

Osoba samo st at ně výdělečně činná, kt erá aspoň po část kalend ář ního roku vyko náva la samost at nou výdělečno u činnost , je d le § 15 o dst . 1 zákona č. 589/1992 S b., o pojist ném na sociáln í zabezp ečení a př íspěvk u na st át ní po lit iku zaměst nanost i, v p lat ném znění, po vinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezp ečení nejpo zději do jedno ho měsíce o de dne, ve kt erém měla pod le zvlášt ního zákona podat daňo vé př iznání za t ent o kalendář ní ro k, na před ep saném t iskop ise přehled o př íjmech a výdajích za t ent o kalendář ní ro k. V t omt o přehledu se kro mě úd ajů o př íjmech ze samo st at né výdě lečné čin no st i a výd ajích vyna ložených na jejich dosažení, zajišt ění a udr žení uvád ějí úd aje o vyměřo vacím zák ladu pro pojist né na důchodo vé po jišt ění a př íspěvek na st át ní po lit ik u zaměst nanost i, nejnižším měsíčn ím vyměřo vacím zák ladu pro zálo h y na po jist né, úhr nu zálo h na po jist né, po jist ném na dů cho do vé po jišt ění a př íspěvku na st át ní po lit ik u zaměst nano st i a po jist ném na nemocensk é pojišt ění, a vykonávala- li osoba sa mo statně výdělečně činn á ved lej ší sa mostatnou výdělečnou činno st, též ú daje o skutečn ostech uveden ých v § 9 odst. 6 pí sm. a) až f) zá kona o dů chodovém poji štění, pokud chce být pova žována za osobu samostatn ě výdělečně činnou s ved lejší sa mostatnou výd ělečn ou činno stí. Uved la-li o soba samostatně výd ělečn ě činná v přeh ledu údaje o vedlejší samo statné výdělečné činno sti, je povinna tyto údaje též doložit, a to nejpozději spo lu s tí mto p řeh led em. Jak z cit ované právní úpravy vyp lývá, chce- li b ýt osoba samo st at ně výd ělečně činná pro účely dů cho do vého pojišt ěn í považo vána za o sobu vyko návající ved lejš í samo st at no u výd ělečno u činno st , musí úd aje o vedlejš í samo st at né výdělečné činno st i t éž do lo žit , a t o nejpozději spo lu s přeh ledem. V daném př íp adě se jedná o lhůt u propadno u, žádné u st ano ven í uvedeného

zákona

neupr avuje

mo žnost

zmeškání

lhůt y

do dat ečný m

podáním zho jit . Pro účely důcho dového po jišt ění nelze př ih léd nout k pot vrzení

dokládajícímu

skut ečno st

výko nu

vedle jš í

samo st at né

výd ělečné činnost i, kt eré bylo do loženo opožděně po dat u po dání přehledu za př íslušný kalendář ní ro k. Podle ust anoven í § 13a odst . 9

zákona o pojist ném na so ciáln í

zabezpečení a př ísp ěvku na st át ní po lit iku zaměst nanost i, se k oznámení o soby samo st at ně výdělečně činné o výko nu vedle jší samo st at né výdělečné 38

činno st i pro účely p lacení zálo h na p ojist né př ih líž í o d kalendář ního měsíce,

v němž

bylo

t o to

oznámení

učiněno

a

do loženo.

Cit o vané

ust ano vení § 13a odst . 8 a 9, st ano ví po dmínk y pro poso uzení, zda o soba samo st at ně výdě lečně činná vyko nává vedlejš í sa mostat no u výdělečno u činno st , po uze pro účely p lacení zálo h na pojist né na důchodo vé po jišt ěn í. Záko nné

pod mínky

pro

po so uzení

charakt eru

samo st at né

výdělečné

činno st i pro účely ročního zúčt o vání pojist ného na důchodo vé po jišt ěn í jsou upraveny ve výše u vedeném § 15 odst . 1 cit . zákona. Splněn í zákonných pod mínek p ro posou zení sa mostatné výd ělečn é činnosti jako ved lejší se tedy posu zuj e samostatně p ro účely p la cení zá loh n a pojistné a samostatně p ro účely roční ho zú čtování. Z cit o vané právní úpravy ro vněž vyp lývá, že pod mínku do lo žení výše př íjmu z čin no st i zaklád ající účast na nemocenském po jišt ění zaměst nanců je povinen sp ln it každý, kdo chce být pro účely p lacení zálo h na po jist né považován za osobu samost at ně výdělečně činno u vykonávajíc í ved lejš í samo st at nou výdělečnou výjimku

činno st .

Cit o vané

v prokazo vání

zákonné

dosažené

v ýše

ust ano vení

nest ano ví

př íjmů

vzt ahu

ve

žádno u

k určit ý m

po vo láním. V praxi se velice čast o vyskyt ují př ípad y, kd y osoby samo st at ně výd ělečně činné cht ějí b ýt považován y za o soby v ykonávajíc í vedlejš í samo st at no u výdělečnou činno st , př ičemž o bvyk le nesp lňují zákonem st ano vené požadavky, aby jejich činno st mo hla být ho dno cena jako činno st vedlejš í.

Ne jčast ějším

po chybením

OS VČ

je

nedo lo žení

po t řebnýc h

dok ladů v záko nem st ano vené době. T yt o osoby jsou t udíž považo vány za o soby vyko návající hlavní samost at no u výdělečno u činno st . Např. osoba sa most at ně výd ělečně činná podala přehled o úd ajích d le § 15 odst .1 zákona č. 589/1992 S b., za ro k 2006 na př íslu šno u o kresní správu sociálního zabezp ečení d ne 26.3.2007. Spolu s t ímt o přehlede m bylo do loženo oznámení o př iznání dávk y st át ní sociální po dpor y ze d ne 24.1.2006 a rozhod nut í o o dejmut í d ávky st át ní so ciáln í podpo ry ze dne 5.9.2006. Dle t ěcht o rozhodnut í pobírala OSVČ o d 1.1.2006 do 31.8.2006 dávku st át ní so ciáln í podpo r y, rodičo vsk ý př ísp ěvek. Ve smys lu shora cit ovaného ust ano vení § 15 odst . 1 zákona č. 589/1992 Sb., vzhledem ke skut ečnost i, že OSVČ sp lnila záko nem st ano veno u 39

pod mínku a do ložila v d en podání přehledu za rok 2006 výko n ved le jš í samo st at né výd ělečné činno st i v uvedeném roce, je p ro účely ro čního zú čtování po važo vána v období o d 1. 1.2006 do 31.8.2006 za o sobu vyko návající ved le jší sa most at no u výd ělečnou činno st a v období o d 1.9.2006

do 31.12.2006

za

osobu

vykonávajíc í

hlavní

samo st at no u

výd ělečnou činno st . Dle § 5a odst . 2 p ísm. c) záko na č. 589/1 992 S b., v p lat ném znění, čin í vyměřovací základ osoby samo st at ně výd ělečně činné pro pojist né na důcho dové po jišt ění a př íspěvek na st át ní polit ik u za měst nanost i nejméně, vyko návala- li

hlavní

samo st at nou

výd ělečnou

činno st

i

ved lejš í

samo st at nou výdělečnou činno st a za dobu výko nu vedlejš í samo st at né výd ělečné činno st i je účast na důchodového po jišt ění, součet d ílčího vyměřovacího zák ladu z h lavní samo st atné výdělečné činno st i a dílčího vyměřovacího základu z ved le jší samo st at né výd ělečné činnost i nebo so učet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samo stat né výd ělečné činno st i a po měr né část i v yměřo vacího zák ladu z př íjmu z vedle jš í samo st at né výdělečné činnost i, př it o m za nejn ižší vyměřo vací zák lad se považuje vyšší z t ěcht o

so učt ů. Dílč í vyměřo vací zák lad z hlavn í

samo st at né výdělečné činno st i se zjist í jako so učin nejn ižšího měsíčního vyměřovacího základu st ano veného po dle § 14 odst . 6 vět y pr vní a počt u kalend ář ních měsíců, v nichž aspo ň po část měsíce byla vyko návána h lavn í samo st at ná výdělečná činno st , do to hoto po čt u kalendář ních měsíců se nezahr nují kalendář ní měsíce u vedené v p ís menu a) vět ě dru hé. Dílč í vyměřovací základ z ved le jš í samo st at né výd ělečné čin no st i se zjist í jako so učin nejnižšího měsíčního vyměřo vacího základu stanoveného po d le § 14 odst. 6 vět y druhé a po čt u kalendář ních měsíců, v nichž aspo ň po část měsíce byla v ykonávána ved le jš í samo st at ná výdělečná činno st , do to hoto počt u kalendář n ích měsíců se nezahr nují k alend ář ní měsíce u ved ené v p ísmenu b) vět ě druhé a t řet í. Po měr ná část vyměřovacího zák ladu z př íjmu z ved le jší samo st at né výdělečné činno st i se urč í pro cent ní sazbou uvedeno u v odst avci 1 vět ě pr vní t ak, že se př íjem ze sa mo st at né výd ělečné činno st i po odpo čt u výdajů vyna lo žených na jeho do sažení, zajišt ění

a

udržení

dosažený

v

kalendář ním

roce

vydělí

počt e m

kalend ář ních měsíců, v nichž byla asp oň po část měsíce v ykonávána 40

samo st at ná výdělečná činno st , a výs ledná část ka se vynáso bí po čt e m kalendář ních měsíců, v nichž byla asp oň po část měsíce vyko návána ved lejš í samo st at ná výdělečná činno st , ust ano vení § 5a odst . 1 vět y t řet í p lat í zde obdo bně. Dle § 14 o dst avce 6 cit . záko na, ve znění do 31.12.2007, čin í měsíčn í vyměřovací základ o soby samo st at ně výd ělečně činné vyko návajíc í hlavn í samo st at no u výd ělečnou činno st v ro ce 2006 nejméně 50 % část ky, kt erá se st ano ví jako součin po lo vin y všeobecného vyměřo vacího základu za kalend ář ní rok, kt er ý o dva rok y před chází ka lendář nímu roku, pro kt erý se měsíční vyměřovací základ st ano ví, a přepočít acího koeficient u pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího zák la du. Měs íční vyměřo vací zák lad o soby samost at ně výdělečně činné vykonávajíc í vedlejš í sa mo st at no u výd ělečno u činno st v roce 2006 čin í nejméně 10 % část ky, kt erá se st anov í jako součin všeobecného vyměřo vacího zák ladu za kalendář ní ro k, kt erý o dva roky předchází kalendář nímu ro ku, pro kt er ý se měsíční vyměřovací zák lad st anoví a př epočít acího ko efic ient u pro úpravu t ohoto všeo becného vyměřovacího zák ladu. Dle nař ízení vyměřovacího

vlád y

č.

414/2 005

zák ladu

za

ro k

2004

S b.,

činí

část ku

výše

17.882,-

všeobecného Kč

a

výše

přepočít acího koeficient u pro úpravu všeobecného vyměřo vac ího základ u za rok 2004 činí 1,05 32. Měsíční vyměř ovací základ se zao krouhluje na celé koruny směrem naho ru a pro rok 2006 čin í 4.70 9,- Kč. Dílč í vyměřovací základ o soby samost at ně výd ělečně činné vykonávajíc í hlavn í činno st 4 měsíce pro rok 2006 čin í 18.83 6,- Kč. Dílčí v yměřo vací zák lad o soby samo st at ně výdělečně činné vyko návající vedlejš í činno st 8 měsíců pro rok 2006 činí 15.072,- Kč. Po měrná část vyměřo vac ího základ u z př íjmu z vedle jší činno st i činí 30.92 6,- Kč. Součet po měr né část i vyměřovacího základu z př íjmu z ved lejší činno st i a dílčího zák ladu z př íjmů z hlavní čin nost i je vyšší než so učet dílč ích základů z př íjmů z hlavní a vedle jší činno st i, t ud íž za minimá ln í vyměřo vac í základ o sob y samo st at ně výdělečně činné vykonávajíc í hlavn í i ved le jší samo st at no u výd ělečno u činno st je po važována část ka 49.762,- Kč (18.836,- Kč + 30.926,- Kč).

41

Vzhledem k to mu, že o soba samo st at ně výd ělečně činná nesp ln ila zákonem st anovenou po dmínku a nedo ložila výko n ved lejš í samo st at né výdělečné činno st i, je p ro účely p lacení záloh ve smys lu shora cit o vaného §

13a

od 1.1.2006

do

31.12.2006

po važo vána

za osobu

samo st at ně

výdělečně činnou vyko návající hlavní samo st at no u výd ělečnou činnost . Do lo žení výkonu vedlejš í samo st at né výd ělečné činnost i s přehlede m o údajích za rok 2006 již nemůže b ýt , ve smys lu cito vané pr ávní úpr avy pro poso uzení char akt eru činno st i pro účely p lacení zá lo h na po jist né v roce 2006, zpět ně zo hled něno. Výše zálo h na po jist né na dů chodo vé pojišt ěn í st anovená v so ulad u s cit o vanou

pr ávní

( min imá lní

měsíční

úpravou

čin ila

vyměřo vací

v ro ce

zákla d

2006 osoby

část ku

1.394,-

vyko návající

Kč

hlavn í

samo st at nou výd ělečnou činno st 4.709,- Kč * 2 9,6%) a z t ét o výše bud e po čít áno př íp adné p enále. Pokud by osoba samost at ně v ýdělečně činná do lo žila úd aje pro kazujíc í výko n vedle jší samo st at né výdělečné čin no st i např. v měs íci dubnu 2006, byla by považována pro účely p lacení záloh za o so bu vyko návající vedle jš í samo st at no u

výd ělečnou

činno st

od

to hoto

měsíce

a

s největ š í

pravděpodobnost í by jí nevznikla po vinno st zálo hy plat it .

Dle v rozpo ru

mého se

požado vaných

názo ru

jsou

skut ečným dokladů

ro zhodnut í ap likujíc í t uto

st avem

(t j.

věci

po važo vání

a za

sankce o sobu

za

právní úpravu

po zdní

vyko návající

do ložen í hlavn í

samo st at nou výdělečno u činno st ) nepř iměř eně vyso ké. Po rušení včasného do ložení zákonem požadovaných dok ladů by mo h lo být řešeno př iměřeně vyso kou pokutou.

42

2.3. OBECNÝ VZNIK ÚČASTI OSO BY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ NA DŮCHODOVÉM A NEMOCENSK ÉM POJIŠTĚNÍ 2.3.1.

ÚČAST

OSOBY

SAMOSTATNĚ

VÝDĚLEČNĚ

ČINNÉ

NA

DŮCHODOVÉM POJ IŠTĚNÍ Jed ním ze základ ních pr incip ů důcho do vého pojišt ěn í je ú čast prakt ick y všech

eko no mick y

akt ivn ích

o sob

na

důcho do vém

po jišt ění.

Charakt er ist ick ým r ysem našeho dů cho dového po jišt ění je po vinná účast na důchodovém po jišt ění př i sp lnění záko nem st ano vených pod mínek. Důchodové po jišt ění o soby samo st at ně výdě lečně činné vzniká na základ ě právní událost i anebo právního úk onu. Právní ud álost í bylo dle právní úpravy p lat né do 31.12.200 3 do sažen í určit é záko nem st anovené v ýše př íjmů, kdy se o soba samo st at ně výdělečně činná st ala účast nou důchodo vého pojišt ění v kalendář ním ro ce, po kud jej í př íjem ze samost at né výdělečné čin no st i po odpo čt u výd ajů vyna lo žen ýc h na jeho dosažení zajišt ění a udržení dosáhl v t omt o kalendář ním roce určit é záko nem st anovené výše. Od 1.1.2 004 je právní ud álo st í

zahájen í

výko nu samost at né výd ělečné činno st i, jelikož každá o soba vyko návajíc í hlavní samo st at nou výdělečnou činno st je po vinně ú čast na dů chodo vého pojišt ění. K t ét o změně dle důvo do vé zprávy k záko nu, kt erým se měn í zákon o

důchodovém po jišt ění došlo ,

proto že u

hlavní

samo st at né

výdělečné činno st i se př edpo kládá, že bude jed iným nebo převažu jící m zdro jem př íjmu, a pro to t ato činno st vžd y bude zakládat účast na důchodo vém po jišt ění a so učasně po vinn ost plat it po jist né na dů cho dové pojišt ění alespoň z minimáln ího vyměřovacího zák ladu. Do sažení určit é výše př íjmů,

jakožt o právní událo st

zaklád ající povinnou

důchodo vém po jišt ění, zůst alo zacho váno

účast

na

pro vedlejš í samo st at no u

výdělečnou činno st , což znamená, že po kud př íjem o so by samo st at ně výdělečně činné vyko návající ved lejš í samo st at nou výdělečno u činno st do sáhne v ka lendář ním roce aspo ň ro zho dné část ky, 42 je t ato osoba po vinně důchodo vě po jišt ěna. Právním úkonem je po dán í př ih lášk y k účast i na po jišt ění. Osoba samo st at ně výdělečně činná vyko návajíc í vedlejš í samo st at no u výdělečno u 42

Viz kapitola 4.2.1. Účast na důchodovém a nemocenském pojištění

43

činno st , při kt eré nedosahuje záko nem st ano veno u v ýši př íjmů, kt erá by j í zaklád ala povinno u účast na důcho do vém pojišt ění, je v k alendář ním ro ce účast na důchodového pojišt ění, jest liže se př ihlásila k ú čast i na po jišt ěn í za t ent o ro k.

2.3.2.

ÚČAST

OSOBY

SAMOSTATNĚ

VÝDĚLEČNĚ

ČINNÉ

NA

NEMOCENSK ÉM POJIŠ TĚNÍ Účast osoby samo st at ně v ýdělečně činné na nemo cenském po jišt ěn í zakot vuje záko n č. 100/1988 S b., o sociálním zabezpečení. Do 31.12.1993 b yly osoby samo st at ně výdělečně čin né po vinně ú čast n y nemo censk ého pojišt ěn í, a t o v kalend ář ním ro ce, v ně mž o soba samo st at ně výdělečně činná zahájila nebo zno vu zahájila samo stat nou výdě lečno u činno st . Nemocenské po jišt ění vzn iklo

dnem zahájení t éto činnost i,

nejdř íve však d nem, od kt erého je oprávněna t ut o činno st vykonávat . K významné změně v právn í úpravě do šlo v ro ce 1994, kd y od 1.1.1994 je nemo censké po jišt ění osob samost at ně výdělečně činných do brovo lné. No vá

právní

úprava

reago vala

na

pot řebu

st imulo vání

rozvo je

soukromopodnik at elské sfér y a na požadavk y, kt eré byly ze st ran y po dnikat elů dlo uhodobě vznášeny a podst at ně o slabuje jejich p art icip ac i na so ciální so lidar it ě. 43 Dle § 145b o dst . 1 cit . záko na, osoba samo st at ně výdělečně činná může b ýt účast na nemo cenského po jišt ění jen v t ěch kalendář ních měsíc ích, za kt eré je povinna p lat it zálo hy na po jist né na důchodo vé po jišt ění a př íspěvek na st át ní po lit iku za měst nano st i ( popř. je ze záko nných důvo dů od placen í t ěcht o zálo h o svobozena). Nemo cenského pojišt ění osob samo st at ně výdělečně činn ých může být účast na t ed y o soba samo st at ně výd ělečně činná, kt erá je účast na důcho dového po jišt ěn í. Účast na nemo censké m po jišt ění je t ed y po dmíněna účast í na důcho do vém pojišt ění.

Osoba

nemo censk ého

samo st at ně

po jišt ění

po uze

výdělečně jedno u,

činná i

kd yž

může

b ýt

účast na

vyko nává

něko lik

samo st at ných výdělečných čin nost í, př ípad ně spo lupracuje př i výko nu něko lika t ěcht o činnost í. Osoba samo st atně výdělečně činná, kt erá je na 43

Brejcha, A., Antošík, L., Sociální zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, Právní úprava platná od 1.1.1994, ÚRS Praha, a.s., Vydavatelství, 1994, s. 10.

44

základ ě své př ih lášky účast na nemo cenského pojišt ění, je po vinna p lat it pojist né na nemocenské po jišt ění, a t o na jed no t livé celé kalendář ní měsíce. Účast na nemo cenském po jišt ění vznik á dnem, kt er ý na př ihlášce osoba samo st at ně výdělečně činná u vede. Účast na nemo cenském po jišt ění nemůže vznik nout přede dnem po dání př ihlášk y až na jednu výjimku. Před po dáním př ihlášky může vznik no ut nemo censké po jišt ění jen u o sob y samo st at ně výdělečně činné, kt erá zahajuje (znovu zahajuje) činnost , po kud př ihlášku podá do o smi d nů o d zahájení činno st i. 44 Z nemocensk ého pojišt ění osobě samo st at ně výdělečně čin né náleží nemo censké a peněžit á po moc v mat eřst ví. Podpo ra př i o šet řo vání člena ro diny a v yro vnávac í př íspěvek v t ěho t enst ví a mat eřst ví nená ležejí. Osoba samost at ně výdělečně činná se může z nemo cenského po jišt ění kdyko liv o dhlásit . Účast na nemocenském po jišt ění o sob samo st at ně výdělečně činn ýc h zaniká: - dnem, od kt erého se odhlásila z nemocenského pojišt ění, ne však dř íve než dnem, ve kt erém podá odhlášku z toho to pojišt ění, - posledním dnem kalend ářn ího měsíce, na kt er ý bezpro st ředně navazuj í t ři kalendář ní měsíce po sobě jdo ucí, za kt eré neb ylo zap laceno sp lat né pojist né na nemo censké po jišt ěn í, - dnem, ve kt erém osoba samo st at ně v ýdělečně činná ukončila výko n samo st at né výdělečné čin no st i, popř. kt erým t ét o osobě zanik lo oprávnění samo st at no u v ýdělečnou činno st vyko návat , popř. jí b yl výko n samost at né výd ělečné činno st i po zast aven, nebo dnem, o d kt erého po dle svého pro hlášení přest ala samost at no u výd ělečnou činnost vyko návat soust avně, pokud se jed ná o činno st pod le aut o rskoprávních vzt ahů nebo nezávis lé povo lání, anebo dnem, od kt erého se odhlásila z účast i na důchodové m pojišt ění z důvodu, že přerušu je výkon samo st at né výdělečné činno st i na dobu alespoň dvou měsíců po sobě jdo ucích.

44

Ryba, J., Nad sociálním zabezpečením, Nakladatelství Orac, s.r.o., 1998, s. 68

45

3. POJISTNÉ NA DŮCHODOVÉM A NEMOCENS KÉM POJIŠTĚNÍ Pojist né

na

sociáln í

zabezpečení

předst avuje

o d vod

do

st át ního

rozpo čt u, kt erý jsou povinni p lat it poplat níci, jsou- li sp lněny pod mínk y st ano vené zákonem č. 589 /1992 S b., o pojist ném na sociáln í zabezp ečen í a př íspěvku

na

st át ní

po lit iku

zaměst nanost i.

V př íp adě

nedost at ku

prost ředků bude defic it vyro vnán z o st atních př íjmů st át ního ro zpočt u (z daní), naopak v př ípadě vyšš ího výběru pojist ného, než čin í v ýdaje, je pojist né použit o na úhradu jin ých výdajů. Pojist né na důcho dové po jišt ěn í se vede na samo st at ném účt u st át ního ro zpočt u a v zákonu o st át ním rozpo čt u na př ís lu šný kalend ář ní rok se uvádí jako samo st at ná po lo žk a př íjmů st át ního rozpočt u. Bude- li na dů chodo vé po jišt ění v ybráno více, než činí v ýdaje na důchod y včet ně režijních náklad ů, může být přeb yt ek po užit jen na důchodo vé po jišt ění. Zák on o po jist ném upravuje kro mě pojist ného na důchodové po jišt ěn í t éž pojist né na nemo censké po jišt ění a př íspěvek na st át ní po lit iku zaměst nano st i. Pro pojist né na dů chodo vé a nemo censk é po jišt ění je zaveden spo lečný název po jist né na so ciáln í zabezpečení. Všichni pop lat níci však nep lat í všechny o dvod y, zaměst nanci a zaměst navat elé p lat í po jist né na so ciáln í zabezpečení a př ísp ěvek na st át ní po lit iku zaměst nano st i, osoby samo st at ně výdělečně čin né p lat í pojist né

na

důchodové

po jišt ění

a

př íspěvek

na

st átní

po lit iku

zaměst nanost i, a pokud se př ih lásili k účast i na nemo cenském po jišt ění, t éž pojist né na nemocenské po jišt ění. 45 Dle § 4 záko na č. 589/1 992 S b., se výše pojist ného st ano ví procent n í sazbou z vyměřovacího základu zjišt ěného za rozho dné období.

3.1. ROZHO DNÉ OBDOBÍ Pro zjišt ění vyměřo vac ího zák ladu u osoby samo st at ně výd ělečně činné a u spo lupracujíc í o soby p lat í od 1.1.1995 dvě ro zho d ná obdo bí. Jed nak je to kalendář ní ro k, kt erý je rozho dným obdobím pro zjišt ění v yměřo vacího základ u pro p lacení po jist ného na důcho dové po jišt ění. Jed nak je t o 45

Přib, J, Voříšek, V., Důchodové pojištění, ANAG, 1996, s. 74

46

kalendář ní měsíc, kt er ý je rozho dným o bdobím pro zjišt ění vyměřo vacího základ u pro p lacení po jist ného na nemo censké po jištění, neboť po jist né na nemo censk é po jišt ění p lat í osoby samo st at ně výd ělečně činné vžd y za jednot livý k alendář ní měsíc. Před 1.1.1995 p lat ilo pro někt eré o sob y samo st at ně výdělečně činné ješt ě t řet í ro zhodné období. Těm o so bá m samo st at ně výdělečně činn ým, kt eré pr ovo zo valy zemědělsko u výro bu, ho spodaření v lesích nebo na vod ních p lo chách nebo kt eré vyko nával y umělecko u či jinou t vůrčí činno st na zák ladě aut o rského zákona, popř. rest aurát orskou činnost , bylo tot iž u mo žněno st ano vit si rozho dné obdob í až na obdo bí t ř í kalendář ních let . Možno st pro d loužení období, z

něhož se zjišťuje v yměřo vací

zák lad

roky u někt er ých oso b samo st at ně výdělečně pojist ného odůvodněna, nebo ť procent ní rozdíl

o d sazb y

daně z

až

na

ro zhod ného

t ři

ka lendář ní

činných neb yla v

oblast i

sazba po jist ného nebyla,

př íjmů, prog resivn í.

na

Proto se př ist oupilo k

úpravě, kt erá t uto možnost st anovila jako nadbyt ečnou a byla vyp ušt ěna.

3.2.

VYMĚŘOVACÍ

ZÁK LAD

OSO B

SAMOSTATNĚ

VÝDĚLEČNĚ

ČINNÝCH A ZAMĚSTNANCŮ Výše po jist ného se st ano ví pro cent ní sazbo u z vyměřovacího základ u zjišt ěného za ro zhodné období. Osoba samo st at ně výdělečně činná, kt er á je na zák ladě své př ih lášk y účast na nemo cenského po jišt ění, je povin na p lat it po jist né na nemocensk é pojišt ění, a t o na jednot livé celé kalendářní měs íce. Vzhledem k to mu, že vyměřo vacím zák ladem pro pojist né na nemocenském po jišt ění je měsíčn í vyměřo vací základ pro st anoven í zálo hy na po jist né na důchodo vé pojišt ění a př íspěvek na st át ní po lit iku zaměst nanost i, je níže po užívan ý pojem v yměřovací zák lad chápán pro účely důchodo vého i nemo cenského pojišt ění. Obecně a zjednodušeně lze ř íci, že po d po jmem vyměřovací základ můžeme rozu mět mzdu/ zisk, respekt ive celko vý o bje m pro st ředků, kt eré jso u v syst ému podrobeny po vinně jed no t ným srážkám na defino vané oblast i so ciáln ího

zabezpečení po d le st ejných pravid el pro

účast níky.

47

všechn y

Jed not livé slo žky př íjmu, kt eré určují vyměřo vací základ, jso u u zaměst nanců vymezeny především negat ivním výčt em, u o sob samost at ně výdělečně

činn ých

a

spo lupracujícíc h

oso b

po drobně

popsaným

mechanis me m zjišťování.

3.2.1. VYMĚŘOVACÍ ZÁK LAD OSO B SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH Vyměřovacím základem oso by samo st at ně výdělečně činné je část ka, kt ero u si sama urč í. Osoba samo st at ně výd ělečně činná má t ed y př i rozho dování o výš i svého vyměřovacího základu relat ivně

značno u

vo lnost . Sama si ur čí, jaká část ka bude p ro t yt o účely je jím vyměřo vací m základ em. Její vo lnost však nen í zcela neo mezená, nebo ť t ato část ka nemůže být dle p lat né právní úpravy menší než 35 % př íjmu ze samo st at né výdělečné činnost i před rokem 2004, 40 % příjmu ze samo st at né výd ělečné činno st i v roce 2004, 45 % př íjmu ze samost at né výdělečné činnost i v roce 2005 a od roku 2006 50 % ro zd ílu mezi př íjmy ze samo st at né výdělečné činno st i a výdaji vynalo žených na jejich dosažení, zajišt ěn í a udržení. Zároveň je pro osobu samost at ně výd ělečně činno u stano ven abso lut ní minimá lní vyměřovací zák lad, a t o v závis lo st i na tom, zda vyko návala samo st at nou výdělečnou č inno st hlavn í, či výd ělečnou činnost ved le jší.

Pro osoby vykonávajíc í hlavn í samo st at nou výdělečnou činno st je t ent o minimá lní abso lut ní vyměřovací základ st ano ven jako po čet měsíců, po kt eré byla vyko návána hlavn í samo st at ná výdělečná čin nost , v ynásoben ý 50 % od roku 2006 část ky, st ano vené jako po lo vina prů měr né mzdy. Za průměr no u mzdu se považuje část ka, kt erá se vypočt e jako so učin všeobecného vyměřovacího zák ladu za kalend ář ní ro k, kt erý o 2 rok y předchází kalendář nímu roku, pro kt er ý se průměr ná mzd a zjišťuje, a přepo čít acího ko eficient u pro úpravu t oho t o všeobecného vyměřo vacího základ u, jeho ž hodnot y jso u každoro čně vyhlašo vány nař ízením vlád y. Tot éž p lat í pro přepočít ací ko eficient .

48

U osoby vyko návající vedlejš í samo st at no u výdělečnou činno st , kt erá zaklád á povinnou účast na důchodo vém pojišt ěn í, se abso lut ní minimá ln í vyměřovací základ vypo čt e jako po čet měsíců, po něž byla vyko návána ved lejš í samost at ná výdě lečná činno st , násobený 10 % průměr né mzd y. V relat ivním

limit u

je

vyjádřen

vzt ah

ke

skut ečným

ho spo dář ským

výs ledkům, abso lut ní limit je v yjádřen vzt ahem k jed no mu z dynamick ýc h prvků

vyskyt ujíc ích

se

v oblast i

důcho do vého

po jišt ění.

Pro

o soby

samo st at ně výdělečně činné je t edy st anoven určit ý po vinn ý min imá ln í základ, jelikož po vinná ú čast chudoby

v živo t ních

je jed nou z forem, jak zabr ánit vznik u

sit uacích,

zabezpečo vaných

v rámc i

syst ému

základ ním pr vkem pr inc ipu občanské solidar it y. Je nezbyt ný i z důvod u zajišt ění pot řebných prost ředků na ú hradu vyp lácen ých důcho dů. Dále je t aké st ano ven abso lut ní max imální vyměřovací zák lad. Dle právn í úpravy p lat né do 31.12.2007 nemo hl vyměřovací zák lad osoby samo st at ně výdělečně činné překro čit část ku 48 6.000 Kč. Dle právn í úpravy p lat né od 1.1.2008 je nejv yšš ím vyměřo vacím zák ladem oso b samo st at ně výdělečně činn ých i zaměst nanců 48 náso bek průměr né mzd y, t ed y v roce 2008 část ka 1,034.880 Kč.

V rámci refor my sociálního syst ému proběhla živá d isk uze o zaved en í max imálního vyměřovacího zák ladu pro p lacení po jist ného na so ciáln í zabezpečení a po jist ného na všeobecné zd ravo t ní po jišt ění, čili t zv. st ropu, jednot ného

pro

všechny

pop lat ník y

po jist ného

(zaměst nance,

zaměst navat ele a o soby samo st at ně výdělečně čin né). Před mět em kr it ik y byla především skut ečnost , že exist o va l max imální vyměřo vací zák lad jen pro OSVČ.

Zavedení maximáln ího v yměřo vacího základu pro o dvod

pojist ného na sociální zabezpečení u osob sp adajíc ích do kat ego r ie zaměst nanců

odpovídá

převážné

praxi

v zemích

E vropské

un ie.

Př i

neexist enci maximá lního v yměřo vacího základu vznik á u zaměst nanců p lat ících vysoké př íspěvky do syst ému so ciálního po jišt ění velk ý nepo měr mezi v ýší zap laceného po jist ného a výší dávek, kt eré z t ohoto syst ému čerpají. Tent o nepo měr již překračuje hr anic i so lidar it y so ciáln ího s yst ému a je i jednou z př íčin snah o obcházení praco vněpr ávních a sociáln íc h

49

předp isů př i zaměst návání uveden ých osob. Bylo navr hnut o , že st ávajíc í maximáln í vyměřo vací zák lad u o sob samo st at ně v ýdělečně činn ých b y pro šel par amet r ickou změno u, byl by upr aven na no vou výši, a t o po čínaje ro kem 2007 ve výš i 60násobk u prů měr né mzd y, za ro k 2008 48násobku a od ro ku 2009 36násobk u prů měr né mz dy. Takt o nast avené st ropy by znamenaly snížení vedlejš ích nák lad ů práce, zvýšení ko nkur enceschop nost i zaměst navat elů a v yt voření vhod nějš ích předpok ladů pro zaměst náván í vzdělané a kvalifiko vané praco vn í síly, expert ů ze zahr aničí. 46

Odhad finančního dopadu zav edení maxi má lního vy měřova cího zá kladu

rok

2007 2008 60ti nás. 48ti nás. 36ti nás. PM PM PM

Maximální vyměřovací základ dopad na pojistné z toho na důchody z toho na nemocenské z toho na stát. pol. zaměstnanosti

28,% 2,5% 1,6%

dopad na státní rozpočet z toho pojistné na soc.zab. a st. polit. zam. z toho daň z příjmů fyzických osob 32,% z toho daň z příjmů právnických osob 24,% Částky jsou uváděny v mil. Kč PM=průměrná mzda47

2009

-2501 -2213 -210 -78

-4255 -3708 -335 -212

-7748 -6758 -603 -386

-2184 -2501 27 290

-3716 -4255 46 493

-6766 -7748 84 898

St anovení ho r ních (či do lních, popř. obo u) hr anic vyměřovacího základ u pro odvod so ciálního po jišt ění je v zahr aničí po měr ně čast o využívan ým nást rojem. Jeho po doba je v každém st át ě různá, každý st át s i t uto

hranici

určuje

s ohledem

na

své

t radice

a

d alší

so uv ise jíc í

problemat iku (daně, ro zložení mezd, výjimk y at d.). St anovením ho r ního limit u

se

v yt vář í

jasnějš í

hr anice,

do

jak é

výše

sociální

s yst é m

zabezpečuje po jišt ěnce a může po zit ivně mot ivo vat př íjmo vé skup in y nad t ímt o limit em k vlast ní dobrovo lné in iciat ivě. 46 47

Běhounek, P., Daňová reforma od 1.1.2008, dostupný ze systému ASPI, č. 27893, 2007 Zdroj dostupný: www.mpsv.cz, sociální reformy, citováno dne 15.11.2007

50

Limity p ro pojistné ve vyb raných zemí ch výše min. výše průměrné horní limit mzdy rok 2002 mzdy rok 2002 pro pojistné Francie Irsko Lotyšsko Lucembursko

1126 1009 120 1290

2227 2018 343 2632

Maďarsko Německo Nizozemí Rakousko Řecko Slovensko Španělsko

202

481 2362 2463 2724 1056 462 1395

1207 552 148

Švédsko Velká Británie částky jsou uváděny €48

dolní limit pro pojistné

ano - nikoliv nem. a zdrav. ano ano ano ano- pouze u zaměstnance

ano ano ano ne- do r. 1993 ano ano - od r. 2004 ano

2173 2904

ano- pouze důchod. poj.

ano

ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano

V rámci diskuze o zaved ení max imáln ího vyměřovacího zák ladu se samo zřejmě objevily i názo r y, kt eré rozho dně od mít ali a o dmít ají zaváděn í st ropů pro odvody do zdravot ního a so ciáln ího po jišt ění, d le kt er ých by toto

bylo

pouze

ve pro spěch

lid í

s vysok ými

př íjmy.

Arg u ment e m

vysk yt u jícím se v t éto souvislost i je i t o , že do lní hran ice, kt erá by ro vněž nemusela podléhat odvodům, však st ano vena neb yla. Dle t ěcht o názo rů s i zast ánci

maximá lního

vyměřovacího

zák ladu

nedělají

problém

s

opušt ěním současné úrovně so lid ar it y a vychází vst ř íc přáním dobř e sit uovaných o bčanů. Odpůrci maximáln í ho v yměřo vacího základu však po važují za důležit ějš í udržet současn ý st upeň so lid ar it y.

I přes ro zd ílné názor y jednot liv ých po lit ický skup in, b ylo zaveden í max imální vyměřo vacího zák ladu pro sazeno a o d 1.1.2008 je t edy jed nak dle sho ra popsaných důvodů a jed nak z důvo du ro vného po st avení oso b samo st at ně výdělečně činn ých a zaměst nanců no vě st anoven maximáln í 48

Zdroj dostupný: www.mpsv.cz, sociální reformy, citováno dne 8.1.2008

51

vyměřovací základ za kalendář ní ro k ve st ejné výš i pro obě skup in y pojišt ěnců. Maximální v yměřovací zák lad je st ejn ý nejen pro jed no t liv é skup iny po jišt ěnců, ale i pro pojišt ěnce, kt eří byli v průběhu kalendář ního roku účast ni po jišt ění ze syst ému zaměst naneckého i ze syst ému určeného pro osoby samost at ně výdělečně činné. Posuzuje se úhr n vyměřo vacíc h základ ů ze zaměst nání a vyměřo vacího základu ze samo st at né výdělečné činno st i. přesáhnou

V př íp adě, maximální

že

př íjmy

o soby

vyměřovací

samo st at ně

základ,

odvádí

v ýdělečně o soba

činn é

samo st at ně

výdělečně čin ná po jist né z t o hoto maximáln ího vyměřo vacího zák ladu a k o st at ním př íjmů m se nepř ih líž í. Po dosažení maximálního vyměřo vac ího základ u v k alendář ním roce u zaměst nance přest ává zaměst navat el odvádět pojist né z část ky, kt erá přesahuje hranic i maximá lního vyměřo vacího základ u. Bude- li zaměst nanec zaměst nán v kalendář ním ro ce u

více

zaměst navat elů a úhr n vyměřo vacích zák ladů o d všech zaměst navat elů bude vyšší než maximáln í vyměřo vací zák lad, bude mu po jist né, kt eré zap lat il z část ky přesahujíc í maximá ln í vyměřo vací zák lad, na jeho žádo st vráceno.

Pro

OSVČ se roce

2008

zavád í t zv.

st ropo vání

po jist ného .

Např íklad: OSVČ, kt erá se v ro ce 2008 účast ní důchodo vého po jišt ění t aké jako zaměst nanec (OS VČ vykonávající ved lejš í samo stat no u výd ělečno u činno st ) a v zaměst nání dosáhne max imáln ího vyměřovacího zák ladu, nebude povinna p lat it zálo hy o d kalend ářního měsíce ro ku 2008, v němž t o oznámí a do loží př íslušné OSS Z. Výhledově

se

počít á

s

dalším

snižováním

maximá ln í

hran ice

vyměřovacího zák ladu pro pojist né.

3.2.1.1. Příj my a výdaje osob samo statně výdělečn ě činných Protože př íjmy a výdaje se pro účely sociáln ího po jišt ění posuzu j í po dle zákona č. 5 86/1992 S b., o daních z př íjmu (dále jen ZDP), mu se l zákonodárce vyjasnit , co se za př íjem ze samo st at né výdělečné činno st i po važuje i v někt er ých př ípad ech, kt eré byly v minulo st i př ed mět e m čast ých sporů nebo vzbuzovaly určit é po chybno st i. S o hled em na t yt o skut ečnost i bylo určeno, že se do př íjmu o soby samo st at ně výdělečně činn é

52

zahr nují

i

někt eré

př íjmy,

kt eré

samo st at né výdělečné čin nost i,

t ato

osoba

do sáhla

výko nem

své

i když se pro účely daně z př íjmů

fyzick ých o sob t akové př íjmy po važu jí za př íjem ze závis lé činno st i (§ 6 ZDP) nebo za ost at ní př íje m (§ 10 ZDP) .

Dále upřesn il, že o soby, kt eré

vedou účet nict ví, spo lečníc i veřejné obcho dní spo lečnost i a ko mp lement ář i ko mandit ní spo lečnost i zde up lat ňují zák lad daně z př íjmů z t éto činno st i a osoby, kt eré jso u pop lat ník em d aně z příjmů st anovené p aušální část ko u po važují za př íjmy své předpo k ládané př íjmy a za výdaje vynalo žené na jeho dosažení, zajišt ění a udržení se jim považují jejich předpok lád ané výdaje. Osoby účt ující v hospo dářském roce své př íjmy ze samo st at né výdělečné činno st i a výdaje vyna lo žené na je jich dosažení, za jišt ění a udržení,

je

zahr nují

do

toho

kalend ářního

ro ku,

do

kt erého

jso u

vykazo vány pro účely daně z př íjmů. Up lat nění vícelet ého ro zhodného období není možné. Pro OSVČ to znamená, že do ročního vyměřovacího základ u pro výpočet pojist ného se zahr nují po uze př íjmy do sažené v př ís lušném kalendář ním ro ce a o d t ěcht o příjmů se o deč ít ají v ýdaje v t omt o roce. Zt rát y z jed no ho kalendář ního ro ku nelze up lat nit v jiné m roce. Z ust ano vení § 5a záko na č. 589 /1992 S b., záro veň vyp lývá, že obecně

ne lze

př íjem

ze

samost at né

výdělečné

činno st i

zt oto žňo vat

s daňo vým základem osoby samo st at ně výd ělečně činné. Pouze t aková osoba samo st at ně výdělečně činná, kt erá ved e účet nict ví nebo spo lečník veřejné obchodní spo lečno st i a ko mp le ment ář ko mandit ní spo lečno st i, vykazuje jako svůj př íje m ze samo st at né výdě lečné činno st i po o dpo čt u výdajů vynaložených na jeho do sažení, zajišt ěn í a udržení část ku, kt ero u vykázala jako základ daně z př íjmu z t ako vé činno st i. 49 Dle sho ra uved eného p říjem ze sa mo statné výdělečné činno sti zah rnuje: - Příjmy ze závi slé činnosti, kterými jso u a) př íjmy ze současného nebo dř ívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž pop lat ník př i výko nu práce pro p lát ce př íjmu je po vinen dbát př ík azů p lát ce. Těmit o př íjmy se rozumějí i př íjmy za práci žáků a st udent ů z prakt ického výcv iku, 49

Hejkal T., Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s komentářem, Poradce číslo 6, Poradce s.r.o., 2004, s. 75

53

b) př íjmy za práci členů družst ev, spo lečník ů a jednat elů spo lečno st í s ručením o mezeným a ko mandit ist ů ko mandit ních spo lečno st í, a to i kd yž nejso u po vin ni př i výko nu pr áce pro družst vo nebo spo lečno st dbát př íkazů p lát ce a př íjmy za práci likvid át o rů, c) o dměny členů st at ut árních o rgánů a dalších orgánů právnick ýc h o sob, d) př íjmy p lynoucí v so uvis lo st i se so učasn ým,

budoucím nebo

dř ívějším výko nem závis lé činno st i pod le p ísmen a) až c) nebo fu nk ce bez o hledu na t o, zda p lynou od p lát ce, u kt erého poplat ník vyko nává závis lo u činno st nebo funkci, nebo o d plát ce, u kterého poplat ník závis lo u činno st nebo funkci nev ykonává. Za př íjmy ze závislé čin no st i se nepo važují a předmět em daně, kro mě př íjmů, kt eré nejsou předmět em d aně po d le § 3 odst. 4, dále nejsou a) náhrady cest ovních výdajů po skyt o vané v so uvis lo st i s výko ne m závis lé činnost i do výše st ano vené nebo umožněné zvlášt ním pr ávní m předp isem

pro zaměst nance zaměst navat ele, kt er ý je st át em, územní m

samo správn ým celkem, st át ním fo nde m, př íspěvko vou organizací, jejíž náklad y

na

zabezpečo vány

p lat y z

a

o d měny

př íspěvku

na

za

pracovní

pro voz

po ho t o vo st

poskyt o vaného

jsou z

p ln ě

ro zpo čt u

zř izo vat ele nebo z úhrad po dle zvlášt ních právních předp isů nebo ško lsko u právnickou o sobo u zř ízeno u po d le ško lského záko na (d ále jen "do výše st ano vené zvlášt ním předp ise m"), jako ž i hod no t a bezp lat ného st ravo ván í poskyt ovaná zaměst navat elem na praco vních cest ách, jiné a vyšší náhrad y, než st anoví t ent o zvlášt ní pr ávní předp is, jso u zdanit eln ým př íjme m po d le o dst avce 1, b) hodnot a osobních o chrann ých pracovních prost ředků, praco vn íc h oděvů a obuvi, mycích, čist ic ích a d ezin fekčních pro st ředků a o chrannýc h nápo jů poskyt o vaných v ro zsahu st ano veném zvlášt ním předp isem, včet ně nák ladů na udržo vání o sobních o chranných a pracovních pro st ředků, praco vních oděvů a o buvi, jako ž i ho dno t a po skyt o vaných st ejnokro jů, včet ně př íspěvků na jejich udr žo vání, dále hodno t a praco vního o blečení, určeného zaměst navat elem pro výko n zaměst nání, včetně př ísp ěvku na jeho udržo vání,

54

c) část ky př ijat é zaměst nancem zálo ho vě od zaměst navat ele, ab y je jeho jménem vydal, nebo část ky, kt er ými zaměst navat el hradí zaměst nanc i prokázané výdaje, kt eré za zaměst navat ele vyna ložil ze svého t ak, jako b y je vynalož il př ímo zaměst navat el, d)

náhrad y za opot řebení vlast ního

nářad í, zař ízení a před mět ů

pot řebných pro výkon práce po sk yt o vané zaměst nanci po dle záko níku práce. - Příjmy z podni kání, který mi jsou a) př íjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospo dářst ví, b) př íjmy ze živnost i, c) př íjmy z jiného podnikání po dle zv lášt ních př edpisů, d) podíly spo lečníků veřejné obcho dní spo lečno st i a ko mp lement ář ů komandit ní spo lečnost i na zisku. - Příj my z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepat ří d o příj mů shora uveden ých, jsou a) př íjmy z užit í nebo po sk yt nut í práv z prů myslo vého nebo jiného duševn ího vlast nict ví, aut o rských práv včet ně pr áv př íbuzn ých právu aut orskému, a t o včet ně př íjmů z vydávání, ro zmno žo vání a ro zšiřo vání lit erár ních a jiných děl vlast ním nák ladem, b) př íjmy z výko nu nezáv islého po vo lání, kt eré není živno st í an i podnikáním pod le zvlášt ních předp isů, c) př íjmy znalce, t lu močníka, zprost ředko vat ele ko lekt ivn ích spo rů, zpro st ředkovat ele ko lekt ivn ích a hro madných smluv po dle aut orského záko na, rozhodce za činno st po dle zvlášt ních pr ávních předp isů, d) př íjmy z činno st i inso lvenčního správce, včet ně př íjmů z činno st i předběžného

inso lvenčního

správce,

zást upce

inso lvenčn ího

správce,

o dděleného inso lvenčního správce a zvlášt ního inso lvenčního správce, kt eré nejsou živno st í ani po dnikán ím pod le zvlášt ního právn ího předp isu. - Ostatními p říjmy jsou a) př íjmy z př íležit ost ných činno st í neb o z příležit o st ného pro nájmu mo vit ých

věcí,

včet ně

př íjmů

ze

zemědělské

výrob y,

kt erá

nen í

pro vozována podnikat elem ( samo st at ně ho spodař ícím ro lníkem), b) př íjmy z převodu vlast ní nemo vit ost i, byt u nebo nebyt ového pro sto ru nebo spo lu vlast nického pod ílu na nich, mo vit é věci, cenného pap íru a 55

př íjmy p lyno ucí jako pro t iho dno t a menš inov ým akcio nářů m př i up lat nění práva hlavního akc io náře na v ýkup účast nick ých cenných p ap írů pod le zvlášt ního právního předp isu s výjimko u uvedenou v § 4, c) př íjmy z převodu účast i na spo lečno st i s ručením o mezeným, komandit ist y na ko mandit n í spo lečno st i nebo z převodu člensk ých práv a povinno st í k družst vu a majet kových podílů na t ransfor mo vaném družst vu s v ýjimkou uvedenou v § 4, d) př íjmy ze zděděných práv z prů myslo vého a jiného duševního vlast nict ví, včet ně práv aut orsk ých a práv př íbuzn ých právu aut o rskému, e) př ijat é výživné, důcho dy a obdobné opakující se požit k y s výjimko u uvedeno u v § 4, f) po díl spo lečníka obcho d ní spo lečno st i s výjimko u spo lečníka veřejné obcho dní spo lečnost i, ko mp le ment áře ko mand it ní spo lečno st i nebo po d íl člena družst va na likvidačním zůst at ku př i lik v idac i spo lečno st i nebo družst va a nebo podíl majit e le po dílo vého list u z po dílu př ip adajíc ího na pod ílo vý list př i zrušení po dílo vého fondu, s výjimko u sp lynut í nebo slo učení pod ílo vého fo ndu, g) vypořádací podíl př i zániku účast i společníka obcho dní spo lečno st i, s výjimko u spo lečn íka veřejné obcho dní spo lečno st i a ko mp le ment áře komandit ní spo lečnost i, nebo př i zániku členst ví v družst vu a dalš í pod íl na majet ku družst va, h) výhr y v lo t er iích, sázkách a jiných podobn ých hrách a výhr y z reklamních sout ěží a sloso vání s výjimko u u vedeno u v odst avci 3 p ísm. b) a v § 4, ch) ceny z veř ejn ých so ut ěží, ze spo rto vních so ut ěží a ceny ze so ut ěží, v nichž je okruh so ut ěžících o mezen p odmínkami soutěže, anebo jde o so ut ěžící vybrané po řadat elem so ut ěže, s výjimko u uvedeno u v § 4, i)

př íjmy,

kt eré

spo lečník

veřejné

obcho dní

spo lečnost i

nebo

komp lement ář ko mandit ní spo lečno st i obdrž í v souvis lo st i s uko nčení m účast i na veře jné obchodní spo lečno st i nebo komand it ní spo lečno st i o d jiné

osoby

než

od

veřejné

obcho dní

spo lečno st i

nebo

ko mand it n í

spo lečnost i, v níž uko nčil účast , j) př íjmy z převodu jmění na spo lečníka a př íjmy z vypo řádání pod le zvlášt ního právního předp isu, 56

k) př íjmy z jednorázového o dškodnění budoucích nároků na náhradu za zt rát u příjmu na základě p ísemné do hody o jejich úplné m a ko nečné m vypo řádání mezi oprávněným a po jišťo vnou s výjimko u uvedenou v § 4.

Jak již b ylo shora uvedeno do vyměřo vacího základu o sob samo st at ně výdělečně činn ých vst upují vešker é popsané př íjmy, d le záko na o daních z př íjmů. Přes velice úzké spo jení zákona č. 589/1992 S b. a ZDP a jejic h vzájemné

používání,

exist ovali

značné

ro zdíly

v obje mu

prost ředků

po dléhajíc ích o dvo dů m v oblast i sociáln íh o zabezpečení a v oblast i daňo vé soust avy. Navíc byly st ano veny i jin é pr incip y o d vodů pro o sob y samo st at ně výdělečně činné a pro zaměst nance. Jed ním z markant níc h rozdílů mezi vyměřo vacím základem osoby samost at ně v ýdělečně činné a zaměst nancem b ylo do 31.12.2007 t o , že u zaměst nance snižo valo so ciáln í a zdravot ní po jišt ění základ pro výpo čet daně, ale nesnižo valo vyměřo vac í základ pro výpočet sociáln ího a zdr avotního po jišt ění. Naopak u o sob y samo st at ně výd ělečně činné sn ižovalo so ciáln í a zdravot ní po jišt ěn í základ pro výpočet daně a t udíž i základ pro výp očet pojist ného. A t o i v př ípad ě, že jsou výdaje up lat ňo vány pro cent em z př íjmů. To znamená, že u zaměst nance byla v ýpo čt o vým zák ladem pro výpo čet pojist ného hrubá mzda, ale pro o dvod daně to byla hrubá mzda ponížená o pojist né na sociální a zdravo t ní po jišt ění. U o soby samo st at ně v ýdělečně činné byl vyměřovacím základem pro výpo čet po jis t ného i pro výpočet daně př íje m po nížený o výdaje, kt eré zahr no valy i so ciální a zdravot ní po jišt ění. Od 1.1.2008 do šlo obecně ke sblížení v yměřo vacího zák ladu pro pojist né s okruhem př íjmů, kt eré jso u př edmět em daně z př íjmů fyz ick ých osob. Dle p lat né právní úpravy,

st ejně jak o dle minu lé právní úpr avy,

pojist né na sociální a zdravo t ní po jišt ění nesn ižuje u zaměst nance vyměřovací zák lad pro výpo čet so ciálníh o a zdravot ního po jišt ění, avšak no vě nesnižuje ani základ pro výpočet daně. Naopak zák lad pro výpočet daně zaměst nance se zv yšuje i o so ciální a zdravo t ní po jist né hrazené zaměst navat elem.

57

U OSVČ, na rozd íl od minu lé právní úpravy, so ciální a zdravo t n í pojist né nesnižuje zák lad pro výpo čet d aně a t udíž ani neo vlivňuje výš i vyměřovacího zák ladu pro výpočet pojist ného .

Naopak exist uje celá řada dalš ích slo žek př íjmu, které mají vliv na daňo vý základ osoby samo st at ně výd ělečně činné či zaměst nance, ale nepro mít ají se do jejich vyměřo vacího základu, či

upravují v ýši daňo vé

povinno st i, ale neo vlivňují zák lad daně ani v yměřo vací základ. Pro lepš í pochopení t ét o problemat ik y uvád ím pr akt ické př íklad y pravděpo dobně nejv yužívanějších po ložek ve mzd ě: Nat urální mzda Zaměst nanec má či stou měsíčn í mzdu 14.000,- Kč. Z to ho má dost at 2.000,- Kč for mou nat urální mzd y ( výrobk y, práce nebo služby) a zbývajíc ích

1 2.000,-

Kč

v ho to vo st i.

Hrub á

mzda

pod léhá

o dvodu

pojist ného i o bvyk lé mu zdaněn í, nat uráln í mzda ji nijak neo v livn í. – je t o po uze způsob úhrady část i mzdy. Osoba samo st at ně v ýdělečně čin ná si mů že ( z pozice zaměstnavat ele ) celo u čist o u mzdu zahr no ut do daňově uznat elných výdajů, a t ím o vlivn it i zák la d pro výpo čet pojist ného. Odst up né Zaměst nanec má hrubou měsíční mzdu 18.000,- Kč. Se mzdou do st ane t aké odst upné ve výš i 36.000,- Kč. Tat o po ložka nepo d léhá u zaměst nance pojist nému, ale podléhá dani z př íjmů. Osoba samo stat ně výdělečně činn á si opět může

( z pozi ce zaměstnav atele )o dst upné zahr no ut do daňo vě

uznat elných výdajů a snížit t ak základ pro o dvo d daně i po jist ného . Ošat né Př íspěvek na pracovní o blečení není před mět em d aně. Před mět em d aně nejso u ani náhrad y za opotřebení vlast ního nářadí, různá nepeněžní p lněn í (nealkoho lické

nápo je

apod.),

o sobní

o chranné pracovní

pro st ředk y,

př íspěvk y na penzijní nebo živo t ní po jišt ění. T yt o po ložk y nepo dléhají u zaměst nance zdanění ani po jist nému. Oso ba samost at ně výd ělečně činná si opět může t yt o položk y ( v p řípadě, že b yly poskytnuty za městnanců m ) zahr no ut do daňově uznat elných výd ajů a snížit t ak zák lad pro o dvod daně i po jist ného . V případě, že t yt o polo žky b yly spot řebovány samo t no u osobou samo st at ně výdělečně činno u, nelze je v sou ladu se záko nem o dan i 58

z př íjmů po važo vat za daňo vě uznat elné výdaje a neovlivn í t ud íž an i základ pro výpočet po jist ného. Výjimku t vo ř í důcho dové a život n í př ipo jišt ění, kt eré může osoba samo st atně výdělečně činná up lat nit ze základ u daně for mo u nezdanit elné/o dčit at elné po ložk y, nemá však v liv na základ pro výpočet pojist ného . Po kud ovšem přesáhne někt erá z t ěcht o položek zákonem st ano veno u hranici, pat ř í tot o překročení do zdaňo vané skup iny po lo žek, co ž plat í pro zaměst nance i osobu sa most at ně výd ělečně činnou. U osoby samo st at ně výdělečně činné i zaměst nance exist uje ješt ě celá řada

dalš ích

po ložek

snižujících

základ

pro

výpočet

daně,

ale

nepro mít ajíc ích se do vyměřo vacího základu pro o dvod po jist ného . Pat ř í k nim vedle penzijního př ipo jišt ění a živo t ního po jišt ění dalš í o dečit at eln é po ložk y ( ho dnot a darů, o dečet úro ků z hypot ečních ú věrů, odbo rové př íspěvk y, náklad y na výuku, výzku m a vývo j), výš i daně pak dále ovlivňují

slev y

na

dani

( na

pop lat ník a,

manželku/ manžela,

manželku/ manžela, kt er ý je držit ele m ZTP, na poživat ele část ečného a p lného invalidního důchodu, na držit ele průkazu ZTP, na st udent a) a daňové zvýhod nění ( např. na dět i ). Pro zajímavost uvád ím, že u o sob samo st at ně výd ělečně činn ých se do daně z př íjmů započít ávají př íjmy z kap it álo vého majet ku, např. kred it ní úro ky

z bankovního

účt u

po užívaného

k provo zování

živno st i,

nezapo čít ávají se však do vyměřo vacího zák ladu pro pojist né. Probíhající refor ma veřejn ých financí by se mě la dot kno ut i shora uvedených po ložek, př ičemž jsou navr hovány dalš í změn y, jako např. za určit ých pod mínek b y mo hla b ýt p lat ba za hlídání dět í daňo vě u znat eln ý m výdajem, mělo by do jít k dalš ímu navýšen í někt er ých část ek u slev na d ani apo d. Pro úplnost do dávám, že o dpočt y zaměst nanců nejso u n ic neo bvyk lého ani v jin ých zemích, př ičemž v ř adě z nich jso u daňo vě u znat elné náklad y po dst at ně

obsáhle jší

než

v př ípad ě

České

republik y.

Např íklad

ve

Spojených st át ech, kt eré mají jeden z nejslo žit ějš ích daňo vých syst émů vůbec, lze t akřka neo mezeně o dpočít ávat ze zák ladu d aně všechny mo žné t yp y př ipo jišt ění. Zaměst nanec si t ak spo ří na st ář í, čímž st át u ušet ř í problém s důchodovým syst émem. V Est o nsku (kde je nejnižš í po čet 59

odpo čit at elných po ložek na svět ě) si zase zaměst nanec může o dečíst ze základ u daně náklady na vzdělán í, jejic h roční výše je o všem o mezena. Ro vněž Německo zná celou řad u odpočit at eln ých po lo žek, kt er ými s i mo ho u zaměst nanci př ilepšit . Jde např íklad o mo žno st o dpo čt u nák ladů na dopravu do za měst nání, mezi o dečit at elné po ložk y p at ří navíc i p lat by za zdravo t ní př ipo jišt ěn í. Vedle t oho zná t amn í s yst ém př ímé st át ní dot ace na výst avbu b yt ových do mů, slevy na eko logické pro jekt y ( např. do t ace na so lár ní

pane ly apo d.).

Obdobná zvýh odnění

nabízí

zaměst nanců m

i

Rako usko, kde je navíc 13. a 14. p lat zd aněn jen 6 % ( v Česku se př ičt e k celko vému př íjmu a zdaní celou sazbo u, takže výs ledk em b ývá st ěží pů lk a p lat u nav íc). Rozsáhlou škálu ú lev pro zaměst nance nab ízí i S lo vinsko a Chorvat sko. Jde převážně o odpo čet nákladů na zdravot ní a živo t ní pojišt ění, na penzijní př ipo jišt ění.

3.3.

VÝŠE

PROCENTNÍCH

SAZEB

U

OSOB

SAMOSTATNĚ

VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH A ZAMĚSTNANCŮ Sazbou po jist ného se ro zumí st anoven í jeho výše vyjádřené procent e m z vyměřovacího

základu.

V so učasné

době

činí

sazby

po jist ného

z

vyměřo vacího zák ladu: - u zaměst nanců 8 %, z t oho 1,1 % na nemo censké po jišt ění, 6,5 % n a důchodo vé po jišt ění a 0,4 % na st át ní po lit iku zaměst nanost i, - u osob samo st at ně výdělečně čin ných 29 ,6 % na důchodo vé po jišt ění a na st át ní po lit iku zaměst nano st i, z t o ho 28 % na důcho dové po jišt ění a 1,6 % na st át ní po lit iku zaměst nano st i, a 4,4 % na nemo censké po jišt ění.

60

VÝVOJ SAZEB POJISTNÉHO U OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH A ZAMĚSTNANCŮ rok

OSVČ

zaměstnanci

4,8% 27,2%

1,2% 6,8%

4%

1%

4,8% 27,2%

1,2% 6,8%

3%

0,75%

nemocenské pojištění důchodové pojištění

4,4% 26%

1,1% 6,5%

příspěvek na stát. polit. zaměstnanosti

3,6%

0,4%

4,4% 28%

1,1% 6,5%

1,6%

0,4%

do 31.12.1993 nemocenské pojištění důchodové pojištění příspěvek na stát. polit. zaměstnanosti

nemocenské pojištění důchodové pojištění

do 31.12.1995 od 1.1.1994 dobrovolná účast pro OSVČ

příspěvek na stát. polit. zaměstnanosti do 31.12.2003

do 31.12.2007 nemocenské pojištění důchodové pojištění příspěvek na stát. polit. zaměstnanosti

61

4.

POVINNOSTI

OSOB

S AMOSTATNĚ

VÝDĚL EČNĚ

V DŮCH ODOVÉM A NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

ČINNÝCH

V JEDNOTLIVÝCH

FÁZÍCH VÝVOJE PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘÍKLADY 4.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA Sociá lní

zab ezpečení

osob

samostat ně

výdělečně

činn ých

up ra vují

předev ší m tyto předpisy: 1) Zásadním nedost at kem syst ému so ciáln ího zabezpečení před ro ke m 1993 b yla jeho neadresnost a neprů hled nost , poplat níci po jist ného nepociťova li, že svými p lat bami vyt vářejí zdro je pro sociáln í zajišt ěn í své a svých spo luobčanů, naopak se po silo val do jem, že o dpovědno st nese st át . Při t vorbě daňo vé so ust avy p lat né o d 1.1.1993 byl př ijat záměr, že převážná část finančních prost ředků na sociáln í zabezpečení a st át ní po lit iku so ust avu

za měst nano st i bud e zabezpečo vána

v sou ladu

s odst át něním

t ét o

oblast i

mimo a

daňo vo u

up lat nění m

pojišťo vacího syst ému. Jako prv ý kro k t éto t ransfor mace se měn í syst ém získávání finančních pro st ředků na důchodo vé a nemo censk é zabezpečení zavedením p lacení po jist ného na so ciální zabezp ečen í, a t o zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zab ezpečení a pří spěvku na státní po liti ku za městna nosti. Od jeho účinno st i d ne 1.1.1993, bylo př ikročeno k řadě no vel, např. záko ny č. 10/1993 S b., č. 160/1993 S b., č. 42/1994 S b., č. 59/1 995 S b., č. 160/1995 S b. Z t oho je pat rné, že právní úprava pro cházela a st ále prochází o d po čát ku své účinno st i celo u řado u změn v závis lost i na změny poh ledu na někt eré aspekt y celkové filozo fie a po jet í úlo hy p ojist ného. Př ijet ím cit o vaného zákona do šlo k jed né z nejvýznamnějš ích

změn syst ému sociáln ího

zabezpečení, je jímž cílem b ylo zprů hled nění mechan ismu financo ván í so ciálního zabezpečení a snížení ce lko vého zat ížen í p lát ců, kt eří do t é doby byli povinni odvádět př íspěvky na so ciální zabezpečení v rá mci odvodů

z objemu

zemědělské daně.

50

mezd,

daně

z objemu

mezd,

50

Ryba, J., Nad sociálním zabezpečením, Nakladatelství Orac, s.r.o., 1998, s. 92

62

důcho do vé

daně,

2) Řada organizačn ích a procesních ust anovení je pro tuto oblast obsažena v zákoně č. 582/1991 Sb., o organi zaci a provádění so ciá lníh o zabezp ečení. 3) Právní úprava nároků na dávk y nemo censk ého po jišt ění je rovněž obsažena ve všezahr nujícím záko ně č. 100/1988 Sb., o soci á lní m zabezp ečení a především v záko ně č. 54/1956 Sb., o nemocen ské m pojištění za městnanců. Zcela no vá úprava oblast i nemo cenského pojišt ění je zakot vena v záko ně č. 187/2006 Sb., o nemo cen ském pojištění, jeho ž účinno st má nast at 1.1.2009. 4) Základní úprava okruhu po jišt ěných subjekt ů a účast i na zabezpečení, t ed y hmot něprávní vzt ahy dů chodo vého zabezpečení byly v no vo dobé hist or ii upr aveny záko nem č. 10 0/1988 S b., o so ciálním zabezp ečení a od

1.1.1996

jsou

t yt o

vzt ahy

upraveny

samo st at ným

záko ne m

č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojišt ění . Jak z výše uvedeného i kap it o ly č. 1 t ét o práce vyplývá, prošly právn í předp isy regulu jící práva a po vinno st i osob samo st at ně výdělečně činn ýc h rozmanit ou úpravo u, kt erá se zejména v 9 0t ých let ech velice čast o měn ila. Jed no t livé záko ny, včet ně nejrů znějš ích novel, byly navzájem propojo ván y mno ha přecho dn ými ust ano veními, což vyú st ilo ve značně chao t icko u, nepřehled nou právní úpravu. Pro lepší a přehled nějš í znázo rnění vývo je zák ladních ust ano vení upravujíc ích práva a po vinnost i o sob samo st at ně výdělečně

činn ých

použiji

ko nkr ét ní

př íklady

t yp ických

sit uac í

vznikajíc ích v praxi.

4.2.

ZÁK LADNÍ

PO VINNOSTI

OSO B

SAMOSTATNĚ

VÝDĚLEČNĚ

ČINNÝCH

Obecně je zák ladní povinno st í osoby samost at ně výd ělečně činn é v důchodovém a nemo cenském po jišt ění ú hrada po jist ného na zák lad ě zákonem st anovených pod mínek, pokud je o soba samost at ně výdělečně činná nemo cenského a důchodo vého po jišt ění účast na.

63

4.2.1. ÚČAST NA DŮCHODOVÉM A NEMOCENSK ÉM POJIŠ TĚNÍ Účast

na

nemo cenském

a

dů chodo vém

po jišt ění

byla

post upně

upravována následujíc ími předp is y a u st anoveními: Dle § 3 odst. 1 písm. d) zá kona č. 589/1 992 Sb., ve znění p latném do 31.12.1993, jsou po jist né po vinn y p lat it o so by samo st at ně výdělečně činné, pokud jsou podle předp isů o sociáln ím zabezpečení účast n y nemo cenského a důchodo vého zabezpečení (po zději b yla t ato úprava zahr nut a do samost at ného druhého o dst avce, nic méně obsah zůst al st ejný). Dle § 145a od st. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociá lní m zabezpečení, ve znění p latném do 31.12.1993, osoba samo st at ně výdělečně č inná, kt erá vyko nává samo st at nou výdělečnou činno st na ú zemí České r epubliky a sp lňuje dále st anovené pod mínky, je nemocensky poji štěna. Dle § 1 45b odst. 1 zákona č. 1 00/1988 Sb., ve znění p latném do 31.12.1993, v kalendář ním roce, v němž o soba samost at ně výdělečně činná zahájila nebo zno vu zahájila samo st at no u výdělečno u činno st , vzniká její nemo censk é pojišt ění dnem zahájení t ét o činno st i, nejdř íve však dnem, o d kt erého je oprávněna t uto činnost vyko návat , a trvá až do 31. pro since kalendář ního roku, v němž t uto činnost zahájila, po kud pojišt ěn í nezanikne po dle § 145 d (po zast avení výkonu činno st i, zánik oprávnění k v ýko nu činnost i at d.). Dle § 145 f zá kona č. 100/1998, ve zn ění platném od 1.1.1994, nemocenské pojišt ění osob samo st at ně výdělečně činn ých j e dobrovo lné. Nemo cenského pojišt ění může být účast na jen o soba samo st at ně výd ělečně činná, kt erá je účast na důcho dového zabezpečení. Na nemocenské po jišt ěn í se p lat í za každý kalendář ní měsíc po jist né. Toto pojist né není zálo ho u. Ke změně z povinného nemo censk ého pojišt ění na dobro vo lné došlo , nebo ť u osob samo st at ně výd ělečně činn ých nelze jednoznačně o dvod it , že za dobu, po

kt erou nepracují např ík lad z důvodu nemoci, zt rácejí př íjem z

po dnikání.

T yt o

o soby

spo lupracujíc ími osobami,

mo ho u

po dnikat

se

mo ho u vyk onávat

zaměst nanci

nebo

se

samo st at nou výdělečno u

činno st jen sezó nně a jsou u znány práce neschop nými právě v době mimo sezó nu a proto žádný př íje m nezt rácejí. 51

51

Ženíšková, M., Nemocenské pojištění, dostupný ze systému ASPI, č. 22869, 2003

64

Dle § 6 odst. 1 písm. f) zá kona č. 100/1988 Sb., ve znění platn ém do 31.12.1995, jsou důchodového zabezpečení účast ny osoby samo st at ně výdělečně činné. Dle § 145c odst. 1 zákona č. 100/198 8 Sb., ve znění platném do 31.12.1995, je osoba samo st at ně výdělečně čin ná v kalendář ním roce pojišt ěna, dosáhl-li její příj em ze samo st at né výdělečné činno st i po odpo čt u výdajů vynalo žených na jeho do sažení, zajišt ění a udr žení v předchozím kalendář ním ro ce část ky dvanáct inásobk u min imáln í mzd y. Úprava důcho dového po jišt ění se o d 1.1.1996 přesunula do záko na č. 155/1995 Sb., dle jehož ust anovení § 10 odst. 1 ve znění p latn ém d o 31.12.2003, je o soba samo st at ně výd ělečně činná v k alend ář ním ro ce účast na po jišt ění, pokud její příjem ze samost at né výd ělečné činno st i po odpo čt u výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajišt ění a udržení dosáh l v kalendář ním roce aspoň šest ináso bku část k y, do níž se započít ává p ln ě část osobního vyměřovacího základ u, př it om je ro zho dná výše část k y, do níž se započít ává p lně část osobního vyměřo vacího zák ladu, kt erá p lat í k 1. lednu ka lendář ního ro ku, za kt er ý se p osuzuje ú čast na po jišt ění. Zněn í to ho to ust anovení od 1.1.2004 zní: osoba samo st at ně výdělečně činná je v kalendář ním roce účast na po jišt ění p o do bu, po kt ero u vykoná vala hl avn í sam ostatnou výdělečnou činnost, tzn. při činnosti hla vní již není poji štění vázáno na dosažení určitého p říjmu. Dle důvodo vé zprávy k záko nu č. 245/2003 Sb., kt er ým se mění záko n č. 155/1995 Sb., b ylo př ikro čeno k povinné účast i osob samo st at ně výd ělečně čin n ých, je liko ž t ato je jed no u z

fo rem,

jak

zabr ánit

zabezpečo vaných v rámci občanské

so lidar it y.

Je

vzniku

živo t ních

sit uacích ,

syst ému a zák lad ním pr vk em

pr incip u

nezbyt ný

chudo by

i

prost ředků na úhradu vyp lácen ých dů cho dů.

v

z důvo du zajišt ění pot řebnýc h U

hlavn í

samo st at ně

výdělečné činno st i se předpo kládá, že bude jed iným nebo převažující m zdro jem př íjmu, a pro to t ato činno st vžd y bude zakládat účast na důchodovém po jišt ění a so učasně po vinn ost plat it po jist né na důcho dové pojišt ěn í alespoň z minimá lního vyměřo vacího zák ladu. V př ípadě osoby samo st at ně v ýdělečně činné vykonávajíc í vedl ejší sam ostatnou výděl ečnou činnost zů st ala účast na po jišt ění v záv islo st i n a 65

výši jejího p říjmu, t udíž t a je v kalend ářním roce účast na po jišt ění po dobu, po kt erou vykonávala ved lejš í samost at no u výdělečno u činno st , po kud její př íje m z vedlejš í samo st at né výdělečné činno st i po o dpočt u výdajů vyna lo žených na jeho dosažení, zajišt ěn í a udržen í do sáhl v kalendář ním roce aspoň rozho d né část ky; ro zho dná část ka čin í 2,4 násobek část ky, kt erá se st anoví jako součin všeobecného vyměřo vacího zák ladu za kalendář ní rok, kt er ý o dva rok y předchází kalendář nímu roku, za kt er ý se po suzuje účast na po jišt ění, a přepočít ac ího ko eficient u pro úpravu t o hot o všeobecného vyměřo vac ího zák ladu. Všeobecný vyměřovací zák lad i přepočít ací koefic ient se každoro čně st anoví nař ízením vlády. 4.2.2. PŘEHLED O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH Výpo čet

pojist ného

se

st anoví

pro cent ní

sazbo u

z vyměřovacího

zák ladu určeného z ro zd ílu mezi v ýdaji a př íjmy za ro zho dné obdo bí. Osoba samo st at ně výdělečně činná, kt erá aspoň po část kalendář ního ro ku vyko návala samo st at nou výdělečnou činno st je povinna po dat př íslu šné okresní správě sociálního zabezp ečení p řehled o př íjmech a výd ajích za t ent o kalendář ní ro k. Časo vý úsek, ve kt erém byla po vinna po dat přehled se post upně vyvíjel, a t o: -

dle § 15 od st. 1 zá kona 589/1992 S b., ve znění p latném d o 30.6.1993, b yla osoba samo st at ně výd ělečně činná po vinna předlo žit vždy do 30. června výp is z daňo vého př iznání za předcho zí ka lendář n í rok, zvlášť za sebe a zvlášť za spo lupr acující o soby, v něm uvést př íjmy ze samost at ně výd ělečné činnost i a výdaje vynalo žené na jejic h dosažení, zajišt ění a udržení,

-

dle § 15 od st. 1 zá kona 589/1992 S b., ve znění p latném d o 31.12.1995, byla osoba samo st at ně výdělečně činná po vinna předlož it nejpozději do osmi d nů po podání d aňo vého př iznání za t ent o kalendář ní rok přehled o úhr nu zálo h na po jist né zap lacen ých za rozhodné období, př íjmech ze samo st at né výd ělečné činno st i a výd ajích vynalo žených na jejich do sažen í, zajišt ění a udržení,

-

dle § 15 odst. 1 zákon a 589/19 92 Sb., v platném zn ění, je osoba samo st at ně výdělečně činná po vinna př edložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kt erém mě la pod le zvlášt ního záko na podat daňo vé

66

př iznání za t ent o kalendář ní ro k, na před epsaném t iskop ise přehled o př íjmech a výdajích za t ent o kalend ářní rok. K t éto poslední právní úpravě

ješt ě

dodávám,

že

v praxi

p o st upo valy

o kresní

správy

sociáln ího zabezp ečení t ak, že do roku 2002 byl pro po čát ek lhůt y 30t i dní považo ván den podání daňového př iznání, post upně převlád l názor, že t ímt o dnem je den, ve kt erém nejpo zději mě lo být po dáno daňo vé př iznání,

a niko liv d en,

ve kt erém b ylo skut ečně po dáno .

T yt o časové údaje měly vliv př evážně př i st ano vení sank cí za po rušení povinno st í př i podávání př ehledu a na t o navazujíc í ú hradu nedop lat ku pojist ného za př íslušný rok, a to for mo u penále, popř. po kut . 4.2.3. ZPŮSOB PLATBY POJ ISTNÉHO Dle § 14 od st. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve zn ění p latném do 30.6.1993, osoba samost at ně v ýdělečně činná p lat í poji stné za cel ý kalendář ní měsíc, a to do 20. dne p ředch ázejí cího kal endá řního měsí ce. V měsíci, v ně mž vznik lo nemo censké po jišt ění o so by samost at ně výdělečně činné, je po jist né na t ent o měsíc sp lat né do o smi dnů o d zahájen í samo st at né výd ělečné činno st i. Dle cito vaného ust anovení ve zněn í platném d o 31.12.1995, osoba samo st at ně výdě lečně činná p lat í po jist né na důchodové zabezpečení a př íspěvek na st át ní po lit iku zaměst nano st i f ormou zál oh na po jist né na d ůcho dové zabezp ečen í a doplat ku poji stn ého na dů cho do vé zabezpečení. Dle cit ovaného ust anovení v p lat ném zněn í se zálo hy na po jist né p lat í na jed no t livé celé kalendář ní měsíce. P lacení m pojist ného for mou zálo h došlo k přecho du na st ejný syst é m jako

je u

p lacení po jist ného na všeobecné zdr avotní po jišt ěn í. Do 31.12.1993 byla zálo ha na po jist né na kalendář ní měsíc, na kt er ý se zálo ha na po jist né p lat í, sp lat ná nejpozději do 20. dne předcházejícíh o kalendá řního měsí ce. V souča sné době je zálo ha sp lat ná o d p rvníh o dne kal endářního měsíce, na který se platí, do osmého dne násl edují cího kal endářního měsí ce. K t éto změně došlo s cílem sjednot it osob samo st at ně

sp lat nost po jist ného

výdělečně činn ých

(zálo h na po jist né)

s ost at ními

p lát ci po jist ného

(zaměst nanci a zaměst navat elé) a o dst ranit do savad ní d vou měsíční rozd í l v p lat bě p laceného

po jist ného , dosud o sobami samo st at ně do

výd ělečně

čin nými

20. dne měsíce předcházejícího měsíci, na kt er ý se p lat í,

67

oprot i o st at ním p lát cům po jist ného ,

kt eří p lat í

po up lynut í

měsíce, na

kt er ý je p lat ba určena. 52 Osoba samost at ně výdělečně činná byla povinna hrad it zálo h y za měsíce, ve kt er ých se př ih lásila k po jišt ění nebo ve kt er ých ji ze zákona po vinně vznikla účast na po jišt ění. So učasná právní úpr ava (§ 13a cit . zákona) rozlišuje t uto po vinnost d le dru hu vyko návané činno st i. Zálo ha mu sí být uhr azena za kalendář ní měsíc, ve kt erém se př ihlásila k účast i na důchodo vém po jišt ění v kalend ář ním roce po d le § 10 odst . 4 záko na o důchodo vém po jišt ění, a za kalendář ní mě síce následujíc í po to mt o měsíci, po kud

vyko nává

vedlejš í

samo st at nou

výd ělečno u

činno st

nebo

za

kalendář ní měsíc, ve kt erém vyko nává hlavní samo st at no u výd ělečno u činno st . Dop lat ek na po jist ném se st anoví ve v ýši rozdílu mezi výší po jist ného na důchodové po jišt ění a př ísp ěvku na st át ní po lit iku zaměst nano st i a výš í zálo h na po jist né zap lacených za ro zho dné období. V návazno st i na změn y právn í úpr avy t ýkajíc í se doby po dání p řehledu d le § 15 odst . 1 zákona č. 589/199 2 S b., se měn ila i úprava sp lat no st i dop lat ku na po jist ném. Do 31.12.1995 byl dop lat ek po jist ného sp lat ný nejpozději do osmi dnů p o podání daňového p řiznání za kalendá řní rok, za který se p ojistn é plat í. Nebylo- li daňo vé př iznání po dáno ve lhů t ě st ano vené zvlášt ním záko nem, byl t ent o doplat ek sp lat ný ne jpo zději do osmi dnů po up lynut í t ét o lhůt y. Dle platné p rávní úp ravy je dop lat ek na pojist ném sp lat ný nejp ozd ěji do osmi dnů po dni, ve kterém byl, pop ří padě měl být podá n přehl ed o příjmech a výdajích podle § 15 o dst . 1 za k alendář ní ro k, za kt er ý se pojist né

na

důchodové

po jišt ění

a

př íspěvek

na

st átní

po lit iku

zaměst nanost i p lat í. 4.2.4. VYMĚŘOVACÍ ZÁK LAD Také úprava vyměřo vac ího zák ladu pro šla do st i slo žit ým vývo je m. Dle § 5a od st. 1 zákona č. 589 /1992 Sb., (dříve upr aveno v § 5) vyměřovacím základem osoby samo st at ně výd ělečně činné p ro poji stné na důchodové po jišt ění a př ísp ěvek na st át ní po lit iku zaměst nano st i je část ka, 52

Vláda České republiky, Důvodová zpráva k zákonu č. 307/1993, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., dostupný ze systému ASPI, č. 393, 1993

68

kt ero u si určí, ne však méně než určit á pro cent ní část př íjmu ze samo st at né výdělečné činno st i po odpo čt u výdajů vyna ložených na jeho dosažení, zajišt ění a udržení. V t omt o ust ano ven í se vyvíje la hlavně výše pro centní části, jak bude ukázáno níže. Po st upné zvyšo vání procent ní část i b ylo odůvodněno t ím, že nízká procent ní sazba pro st ano vení minimáln ího vyměřovacího základu, kt er ý si vo lí vět šina o sob samost at ně výdělečně činn ých, spo lu s nárůst em po dílu počt u osob sa most at ně v ýdělečně činn ýc h na po čt u pojišt ěnců se t ak st ávala st ále významně jším fakt orem defic it n í bilance

syst ému

důchodo vého

pojišt ění.

Po dpo ra

podnikán í

prost řednict vím n ižšího po jist ného byla p roto již nepř iměřená, a bylo t ed y navrženo post upné zvyšo vání procent ní sazby pro st ano vení min imá lního vyměřovacího základu o so b samo st at ně výdělečně činných z 35% na 50 % rozdílu mezi dosaženými př íjmy a vyna loženými v ýdaji. 53 Vo lba o soby samost at ně výdělečně čin né

b yla vžd y o mezena ur čit ým

mini mem - nejdř íve násobek mzd y ( např. d le § 5 od st. 3 zá kon a č. 589/1992 Sb., ve znění p latném do 31.12.1995, vyměřo vací zákla d nemo hl být nižš í než šest ináso bek minimá lní mzdy), po to m pro vázano st se zákonem o důchodovém po jišt ění - d le § 5a odst. 2 zá kona č. 589/199 2 Sb., ve znění p latném do 31.12.2003, vyměřo vací zák lad činí nejméně t rojnáso bek část ky, do níž se zapo čít ává p lně část o sobního vyměřo vacíh o základ u pro st anovení výpo čt o vého zák ladu pro v yměření důchodu z důchodo vého pojišt ění (§ 15 záko na č. 155/1995 S b.), kt erá p lat í k 1. lednu k alendář ního roku, za kt er ý se po jist né na důcho do vé po jišt ěn í p lat í, d le sou časn é úp ravy č in í vyměř ovací zák lad o soby samo st at ně výd ělečně činné pro pojist né na důchodo vé po jišt ění a př ísp ěvek na st át n í polit iku zaměst nanost i nejméně, vyko návala- li o so ba samo st at ně v ýdělečně činná v kalendář ním roce a)

jen hlavní samost at no u výd ělečno u činnost , so učin nejn ižšího měsíčního v yměřovacího zák ladu st anoveného po dle § 14 o dst . 6 vět y pr vní a p lat ného pro kalendář ní rok, za kt er ý se st anov í vyměřovací

základ,

a

po čt u

53

kalend ářních

měsíců

t ohot o

Vláda České republiky, Důvodová zpráva k zákonu č. 425/2003 Sb., kterým se měnil zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dostupný ze systému ASPI, č. 26247, 2003

69

kalendář ního roku, v nichž byla hlavn í samost at ná výd ělečná činno st vykonávána aspo ň po část kalendářního měsíce, b)

jen vedlejš í samost at no u výd ělečnou činno st a za dobu výko nu t ét o činno st i je účast na dů cho dového po jišt ění, so učin nejn ižšího měsíčn ího vyměřovacího zák ladu st anoveného po dle § 14 o dst . 6 vět y dru hé a p lat ného pro kalendář ní ro k, za kt er ý se st ano v í vyměřovací

základ,

a

po čt u

kalend ářních

měsíců

t o hot o

kalendář ního ro ku, v nichž byla vedle jší samo st at ná výd ělečná činno st vykonávána aspo ň po část kalendářního měsíce, dále je vo lba oso by samo st at ně výdě lečně činné o mezena ma xi mem, kt eré dle právní úpr avy p lat né do 21.12.2007 čin ilo 486.000,- Kč, d le so učasné právn í úpravy činí 48násobek prů měr né mzd y.

Jak se měnila procent ní výše u vyměř ovacího zák ladu pro p lacen í pojist ného ,

měnila

se

i

pro cent ní

výše

u

st ano vení

měsíčn ího

vyměřo vacího základu p ro p lacení zá loh na pojist né. Mimo t uto pro cent n í část se v ust ano vení § 14

zá kona č. 589/1992 Sb., měn ila i část ka,

ze kt eré se procent ní výše počít ala. Do 31.12.2003 neb yla vyměřovací m zák ladem osoby samo st at ně výdě lečně činné pro p lacení zálo h na po jist né část ka menš í, než určit á procent ní část rovnajíc í se p rů měru, kt er ý z př íjmů ze samo st at né výdělečné činno st i za t ent o rok po odpo čt u výdajů vyna lo žených na je jich do sažení, zajišt ění a udr žení př ip adá na jede n kalendář ní měsíc, v němž aspo ň po část tohoto měsíce byla vyko návána samo st at ná výdělečná čin no st , s t ím, že pokud by výše t akt o st anoveného nejn ižšího měsíčního vyměřovacího zák ladu přesáhla část ku 40.500,- Kč, čin í nejnižší měsíční vyměřo vací zák lad t uto část ku. Měsíční vyměřo vac í zák lad nesmí čin it méně než čtvrtin u (v p rávní úp ravě p latné d o 31.12.1995 po lovinu) neomezené část ky p ro výpo čet důcho du, kt erá p lat í k prvnímu d ni k alendář ního měsíce, ve kt erém se zálo ha na po jist né p lat í. Dle § 14 odst. 6 ve zněn í platn ém do 31.12.2007, měsíčn í v yměřo vac í zák lad osob y samo st at ně výdělečně činné vyko návající hlavní samo st at no u výdělečnou činno st činí nejméně 40 % v r oce 2004, 45 % v ro ce 2 005 a 5 0 % od roku 2006 část ky, kt erá se st ano ví jako součin polo viny všeobecnéh o vyměřovacího základu (§ 17 o dst . 2 záko na č. 155/1 995 S b.) za kalendář n í 70

rok, kt er ý o dva roky př edchází kalend ář nímu roku, pro kt er ý se měsíčn í vyměřovací základ st anoví, a přepo číta cího koef icientu (§ 17 o dst . 4 zákona č. 155/ 1995 S b.) pro úpravu t oho t o všeobecného vyměřo vacího zák ladu. Měsíční vyměřo vací zák lad osoby samo st at ně výdělečně činné, kt erá se pro účely p lacení zálo h na po jist né po važuje za o sobu samo st at ně výdělečně činnou vykonávajíc í ved lejš í samo st at ně výd ělečno u činno st (§ 13a odst . 8 a 9), činí ne jméně 10 % část ky st anovené jako so učin všeobecného vyměřovacího základu za k alendář ní ro k, kt er ý o d va ro k y předchází kalendář nímu ro ku, pro kt erý se měsíční vyměřo vací základ st ano ví, a přepo čít acího ko eficient u p ro úpravu t o ho to všeobecného vyměřovacího zák ladu. Měsíční v yměřo vací zák lad se zao krouhluje na celé ko runy směre m nahoru. V ust. § 14 od st. 6 v p latném znění, se oprot i minu lé úpravě změn ila část ka, ze kt eré se počít á procent ní sazba. V so učasné době čin í měsíční vyměřovací základ osoby samo st at ně výdělečně činné vyko náva jící h lavn í samo st at nou výdě lečnou činnost pro cent ní sazba (úprava st ejná jako do ko nce roku 2007) z po lo vin y prů měr né mzd y. U o soby samo st at ně výdělečně činné vyko náva jící vedlejš í samo st at no u výd ělečno u činno st je to 10% z průměr né mzdy.

Jak již bylo uved eno výše, již t akt o do st i slo žit á právní úprava b yla dop lňována řadou přecho dných ust ano vení, což způso bovalo

a st ále

způso buje značné ko mp likace a obt ížno u orient aci, jak pro o rgány činné v oblast i so ciáln ího zabezpečení, t ak zejména pro osoby samost at ně výdělečně činné. Následně u vádím d va př ík lad y upravených rozho d nut í zachycujících po vinno st i osoby samo st at ně v ýdělečně činné v různých časo vých obdobích a ukazujících slo žit ost a nepř ehled no st př íslušné právn í úpravy. Jak je vidět z násled ně u vedených př ík ladů, zachyt it po vinnost i v neust ále se měnících záko nech alespo ň trochu srozu mit eln ým způ sobe m je dost i obt ížné. Pro lep ší přehledno st jso u obvyk le upravovány po st up ně jednot livé rok y, v nichž vznik ly osobě samo st at ně výdělečně č inné ur čit é po vinno st i.

71

Pří klad č. 1: Osoba samo st at ně výdělečně činná v ykonávala samo st at no u výdělečno u činno st od 1.1.1993 do 30.6.1999. Dle shora cit o vané právní úpravy (d le § 3 o dst . 1 písm. d) záko na č. 589/1992 S b., ve znění p lat ném do 3 1.12.1993, jso u po jist né po v inn y p lat it osoby samo st at ně výdě lečně činn é, pokud jso u po dle předp isů o sociáln ím zabezpečení účast ny nemo cenského a důcho dového zabezpečení, dle § 6 odst . 1 písm. f) záko na č. 1 00/1988 S b., ve znění p lat ném do 31.12.1995, jsou důcho do vého zabezp ečení účast ny osoby samo st at ně výdělečně činné, dle § 145a o dst . 1 záko na č. 100/1988 S b., ve zněn í p lat ném do 31.12.1993, osoba samo st at ně výdě lečně činná, kt erá vyko nává samo st at nou výdělečno u činno st na ú zemí České republik y a sp lňuje dále st ano vené po dmínk y, je nemo censk y po jišt ěna, dle § 145b odst . 1 záko na č.

100/1988

S b.,

ve

znění p lat ném

do

30.6.1993,

po jišt ění o sob y

samo st at ně výdělečně činné vzniká dnem, v němž zahájila nebo zno vu zahájila samo st at nou výdě lečnou činno st , nejdř íve však dnem, od kt erého je oprávněna t uto činnost vyko návat ) byla o soba samost at ně výd ělečně činná v ro ce 1993 (od zahájen í samo st at né čin nost i dne 1.1.1993) účast na důchodo vého a nemo cenského pojišt ění.

Dle § 4 záko na č. 589/1992 S b., v p lan ém zněn í, se výše po jist ného st ano ví procent ní sazbou z vyměřo vacího základu zjišt ěného za rozho dné období. Dle § 5 odst . 1 p ís m. c) záko na č. 589/1992 S b., ve znění p lat ném do 30.6.1993, je vyměřo vac ím základ em o soby samo st at ně výdě lečně činné část ka, kt erou si sama určí, ne však méně, než 45 % př íjmu ze samo st at né výdělečné činnost i po o dpočt u výdajů vyna ložených na jeho do sažení, zajišt ění

a

udržení,

př ipadajícího

v

průměru

na

kalend ář ní

měsíc.

Vyměřovací základ za kalendář ní měs íc nemů že b ýt nižš í než po lo vin a část ky minimá lní mzdy pracovníků v pr aco vním po měru o d měňo vanýc h měsíčn í mzdou, kt erá p lat í k pr vn ímu dni kalend ář ního měsíce, ve kt eré m se po jist né p lat í. Dle nař ízení vlády č. 53/1 992 S b., o min imá ln í mzdě, čin ila v roce 1993 minimální mzda část ku 2.200,-Kč. 72

Dle § 7 odst . 1 p ís m. c) záko na č. 589/1992 S b., ve znění p lat ném do 31.12.1993 činily sazby po jist ného z vyměřovacího základu u oso b samo st at ně výdělečně činných a spo lupracujících o sob 36 %, z to ho 4,8 % na nemo censké po jišt ěn í, 27,2 % na důcho do vé zabezpečení a 4 % na st át n í po lit iku zaměst nanost i. Dle § 14 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve zněn í plat ném do 30.6.1993, p lat í osoba samo st at ně výd ělečně činná po jist né za celý kalend ář ní měsíc, a t o do 20. dne předcházejíc ího kalendář ního měsíce. V měsíci, v ně mž vznik lo nemo censké po jišt ění oso by samo st at ně výd ělečně činné, je po jist né na t ent o měsíc sp lat né do o smi dnů od zahájen í samo st at né výdělečné čin no st i. Dle § 14 záko na č. 589/199 2 S b., ve zněn í p lat ném od 1.7.1993 do 31.12.1993, p lat í o soba samo st at ně výdělečně činná po jist né for mou zálo h na po jist né a dop lat ku po jist ného , pokud se dále nest ano ví jinak. Výše zálo hy na po jist né se stano ví pro cent ní sazbou uvedenou v § 7 odst . 1 p ísm. c) z měsíčn ího v yměřo vacího zák ladu. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než po lo vinu minimá ln í mzdy, min imá lní mzdo u se zde ro zumí část ka min imální mzd y pro pracovník y v praco vním po měru o dměňo vané měsíční mzdo u, kt erá p lat í k prvé mu dni kalendář ního měsíce, ve kt erém se zálo ha na po jist né p lat í. Dle č l. IV o dst . 3 a 6 Přechod ných u st anovení záko na č. 160/ 1993 S b., kt er ým se mění a dop lňu je zákon Česk é náro dní rad y č. 589/ 1992 S b., pojist né, kt eré osoba samo st at ně výd ělečně čin ná zap lat ila pod le právn í úpravy účinné v době od 1.1.1993 do 30.6.1993 na jed no t livé kalendář ní měsíce roku 1993, se považuje za zálo hy na po jist né. Ve smyslu výše uveden ého byl a oso ba samostatn ě výd ělečně činná povinna od 1.1.1993 do 30.6.1993 (p ojist né za červenec 199 3 bylo spl atn é do 21.6.1993) hradit měsíční poji stné v minimální výši 396,- Kč (1.100,-Kč x 36%) a od 1.7.1993 do 31.12.1993 h radit měsí ční zálohy v minimáln í výši 396,- Kč.

Dne 8.11.1999 b yl na OSSZ podán přehled o údajích dle § 15 o dst .1 zákona č. 589/1992 S b., ve znění po zdějších předp isů, za ro k 1993 ( mě l být po dán do 8 dnů po podání daňo vého př iznání, t o je do 7.4.1994). Dle údajů

uvedených

v podaném

přehled u 73

za

ro k

1993

činily

př íjmy

ze samost at né

výdělečné činno st i po

odpočt u

výd ajů 26.006,30

Kč.

Minimální vyměřovací zák lad st ano vený d le § 5 odst . 2 záko na č. 589/1992 S b., ve znění p lat ném

do 31.12.1994, ve výš i šest inásobk u

minimá lní mzd y p lat né k 1. led nu kalendářního roku, ve kt erém je dop lat ek sp lat n ý, činil 13.200,- Kč, po jist né v sazbě 36 % (§ 7 o dst .1 p ísm.c) zákona č. 5 89/1992 S b., ve znění p lat ném do 31.12.1993) bylo vyčís leno ve výš i 4.752,- Kč. V roce 1993 nebyly u hrazeny žádné zálo hy na po jist né. Doplatek na poji stn ém stanovený dl e § 14 odst.10 zákona č. 5 89/1992 Sb., ve znění platném do 31.12.20 00, činil 4.752,- Kč. Dl e § 1 4a odst.5 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pl atném do 31. 12.1995, byl doplat ek splatný do osmi dnů po podání daňového p řiznání za rok 1993, to je do 7.4.1994.

Dle čl. IX odst . 9 Přecho d ných u st ano vení zákona č. 307/1993 S b., kt er ým se mění a dop lňu je záko n Česk é náro dní rad y č. 589/ 1992 S b., osoby samost at ně výdělečně činné p lat í z př íjmů do sažených v roce 199 3 pojist né

na

sociální

zabezp ečení

a

př ísp ěvek

na

st át ní

po lit iku

zaměst nanost i podle předp isů p lat ných po 31. pro sinci 1993 s t ím, že v ýše procent ní sazby se st ano ví pod le předp is ů p lat ných před 1. lednem 1 994, zálo hami na důchodové zabezpečení a př íspěvek

na stát ní po lit ik u

zaměst nanost i se př it o m ro zu mějí zálohy na so ciáln í zabezpečení a př íspěvek na st át ní po lit iku zaměst nan ost i a po jist né zap lacené pod le předp isů p lat ných př ed 1. lednem 1993 na leden 1993.

Dle § 3 o dst . 2 zákona č. 58 9/1992 Sb., ve znění p lat ném do 31.12.1995, jsou osoby samo st at ně výdělečně činné po vinn y p lat it po jist né na důchodové zabezpečení a př íspěvek na st át ní po lit iku zaměst nanost i, po kud jso u účast ny důcho do vého zabezp ečení po d le předp isů o so ciáln í m zabezpečení, a po jist né na ne mo censk é po jišt ění, pokud jso u účast n y nemo censk ého pojišt ění po d le předp isů o sociáln ím zabezp ečen í. Dle § 145c o dst . 1 záko na č. 100/1988 Sb., ve znění p lat ném do 31.12.1995, je osoba samo st at ně výděle čně činná

v kalendář ním roce

účast na důchodového zabezp ečení, po ku d se v § 145b nest ano ví jinak, do sáh l- li její př íjem v předcho zím kalend ářním roce aspo ň část k y uvedené

74

v § 145b odst . 2 písm. b) vět ě první (d vanáct ináso bek min imá ln í mzdy). Po kud však o soba samost at ně výdělečně činná, kt erá nesp lňuje pod mínku st ano vené výše př íjmu, se neodhlásila z účast i na důcho do vém zabezpečen í po dle t éto část i, t rvá t ato účast i nadále. Dle § 145f odst . 1 a 3 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., ve zněn í p lat ném do 31.12.1995, je o d 1.1.1994 účast na nemo cenském po jišt ěn í o sob samo st at ně výdělečně činných dobr ovo lná. Účast

o sob samo st at ně

výd ělečně činn ých na nemocensk ém pojišt ění zaniká po sled ním d ne m kalend ář ního měsíce, na kt er ý bezpro st ředně navazují t ři k alend ář ní měsíce po sobě jdoucí, za kt eré nebylo zap laceno sp lat né po jist né na nemo censk é pojišt ění. Dle čl. IX odst . 1, 2 a 8 Přechod ných u st ano vení zákona č. 307/199 3 Sb., o soby samost at ně výdělečně č inné, k t eré byly účast ny nemo cenského pojišt ění ke d ni 31. prosince 1993 po dle předp isů plat ných před 1. ledne m 1994 a samost at nou výd ělečnou činno st vyko návají i po to mt o dat u, jso u do 31.

ledna

1994

účast ny

nemo cenského

pojišt ění,

po kud

jejic h

nemo censké po jišt ění nezanikne dř íve pod le § 14 5 f odst . 3 p ísm. b) záko na č. 100/1988 S b., o sociálním zabezp ečen í, ve znění čl. II to hoto záko na, a po 31. lednu 1994 t rvá jejich nemocenské po jišt ění dá le, po kud nezanik ne po dle § 145f o dst . 3 zákona o so ciáln ím zabezpečení. Osoby u vedené v předchozí vět ě se mo ho u o dhlásit z nemo cenského pojišt ění nejdř íve o d 1. února 199 4, př it o m do 28. úno ra 1994 se mo ho u o dhlásit z nemo censk ého pojišt ění zpět ně, nejdř íve však od 1. února 1994. Doba t ří kalendář níc h měsíců uvedená v § 145f o dst . 3 p ís m. c) záko na č. 100/1 988 S b., o so ciálním zabezp ečení, ve zněn í čl. I I to ho to záko na, počíná p lyno ut nejdř íve od 1. února 1994. Dle § 5 odst . 1 p ísm. c) a o dst . 2 záko na č. 589/1992 S b., ve znění p lat ném do 31.12.1994, je vyměřo vací zák lad osoby samo st at né v ýdělečně činné pro pojist né na důcho do vé zabezp ečení a př íspěvek na st át ní po lit ik u zaměst nanost i část ka, kt ero u si sama určí, ne však méně než 35 % př íjmu ze samost at né výdělečné činno st i po o dpočt u výdajů vynalo žen ých na jeho do sažení,

zajišt ění

a

udržení.

Vyměř ovací

základ

pro

pojist né

na

důchodové zabezpečení a př ísp ěvek na st át ní po lit iku zaměst nano st i nemůže být nižší než šest ináso bek minimá ln í mzd y. 75

Dle nař ízení vlády č. 53/1 992 S b., o min imá ln í mzdě, čin ila v roce 1994 minimální mzda část ku 2.200,-Kč. Dle § 7 odst . 1 p ís m. c) záko na č. 589/1992 S b., ve znění p lat ném do 31.12.1995 činily sazby po jist ného z vyměřovacího základu u oso b samo st at ně

výdělečně

činn ých

a

spo lupracujíc ích

o sob

30,2

%

na

důchodo vé zabezp ečen í a na st át ní po lit iku zaměst nano st i, z t oho 27,2 % na důchodové zabezpečení a 3 % na st át ní po lit ik u zaměst nano st i a 4,8 % na nemo censké po jišt ění. Dle § 14 o dst . 1, 2, 3 a 5 záko na č. 589/ 1992 Sb., ve znění p lat ném do 31.12.1995, p lat í osoba samost at ně výdělečně činná po jist né na dů cho do vé zabezpečení a př ísp ěvek "po jist né

na

na důcho do vé

na st át ní po lit iku zaměst nano st i (dá le je n

důchodové

zabezpečení" )

zabezp ečení

a

dop lat ku

fo r mou

zálo h

po jist ného

na

na

po jist né

důcho dové

zabezpečení, pokud se dá le nest ano ví jinak. Po dni, kd y byl nebo měl b ýt po dán přehled podle § 15 odst . 1, se zálo ha na po jist né ve výš i odpo vídajíc í

měsíčnímu

vyměřovacímu

zák ladu

st ano venému

po d le

odst avců 2, 4 až 6 p lat í do dne, kd y b yl nebo měl být t ako vý přehled po dán v dalš ím kalendář ním roce. Dle § 14a o dst . 1 zákona č. 589/1 992 S b., v p lat ném znění, je zálo ha na pojist né na důcho do vé zabezpečení sp lat ná o d pr vního dne kalendář ního měsíce, na kt er ý se p lat í, do osmého dne následujíc ího kalend ář ního měsíce. Vzhledem k výše uvedenému byla osoba samost atně výdělečně činn á povinna uhradit zál ohu za leden 1994 ve výši 396,- Kč (záloha za leden 1994 byla splatná d o 20. prosince 1993), z čehož částka 5 3,- Kč představuje

poji stné

na

nemo censké

pojištění.

K 31.1.1994

zanikl a

z důvodu nepl acení poji stného v soulad u s §145f odst. 3 pí sm. c) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění platném do 31 .12.1995, účast na nemocenském pojištění. Od měsíce února 1994 nebyla osoba samostatn ě výd ělečn ě činn á povinna platit poj istné na nemo censké poj ištění. Výše záloh na poji stné na důch odové zabezpečení za měsíce úno r 1994 až p rosi nec 1994 byla v návazn osti n a shora uvedený postup stanovena dl e § 14 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění p la tném do 3 1.12.1995, v minimální výši 333,- Kč (1.100,- Kč x 30.2%). 76

Jelikož na zálohách na pojistné bylo uh razeno 0,-Kč, byl v so uladu s § 14 odst. 10 zákona č. 589/ 1992 Sb., ve zněn í plat ném do 31.12.1995, stano ven doplat ek na poji stném na dů ch odovém zabezpečení za rok 1994 ve výši 3.987,- Kč. (Pro ro k 1995 se použil st ejný po st up jako v ro ce 1994, zde nedo šlo k žádným zásadním změnám.)

Po dle čl. XVII. odst . 6 Přechodn ých u st ano vení zákona č. 160/ 1995 S b., kt er ým se mění a dop lňují někt eré záko ny v so uvislo st i s př ijet ím záko na o důchodo vém po jišt ění, osoby samo st at ně výdělečně činné, kt eré v ro ce 1995 vyko návaly samo st at nou výdělečnou činnost , jsou povinn y p lat it zálo hy na po jist né na důchodové po jišt ění a př íspěvek na st át ní po lit ik u zaměst nanost i

po

31.

prosinci

1 995

po dle

předp isů

plat ných

před

1. led nem 199 6, a t o až do po dání přehledu o př íjmech a výdajích po d le § 15 odst . 1 zákona České náro dní rad y č. 589/19 92 S b., o po jist ném n a sociáln í zabezp ečení a př íspěvk u na st át ní polit iku zaměst nano st i, ve znění zákona č. 160/1993 S b., záko na č. 307/ 1993 Sb. a zákona č. 241/1994 S b., t yt o zálo hy se po važují za zálo hy zap lacené po d le předp isů p lat ných po 31. prosinci 1995. Po podání přehledu u vedeného v předcho zí vět ě jso u t yt o osoby samo st at ně výdělečně činné po vinny p lat it zá lo hy na po jist né na důchodo vé po jišt ění a př íspěvek na st átní po lit iku zaměst nano st i po dle předp isů p lat ných po 31. prosinci 199 5, po kud jejich př íjem ze samo st at né výdělečné činnost i po odpočt u výd ajů vyna lo žených na jejich dosažení, zajišt ění a udr žení za rok 199 5 do sáhl v ýše, kt erá po d le př edp isů p lat nýc h po 31. pro sinci 1995 zaklád á účast na důchodo vém po jišt ěn í. Dle § 10 odst . 1 záko na č. 155/199 5 Sb. , o důchodo vém po jišt ěn í, ve znění p lat ném do 31.12.2003, je osoba samo st at ně výdělečně činná v kalendář ním roce účast na po jišt ění, po kud její př íje m ze samost at né výdělečné činnost i po o dpočt u výdajů vyna ložených na jeho do sažení, zajišt ění a udr žení dosáhl v kalendář ním roce aspo ň šest inásobk u část k y, do níž se započít ává p lně část o sobního vyměřovacího zák ladu (§ 15 vět a první a § 107 o dst .), přit o m je rozho d ná výše část ky, do níž se započít ává

77

p lně

část

o sobního

vyměřo vacího

zák ladu,

kt erá

p lat í

k

1.

led nu

kalend ář ního roku, za kt erý se po suzuje ú čast na po jišt ění. Dle § 15 záko na č. 155/199 5 Sb., ve znění p lat ném do 31.12.1996, výpočt ovým základem

je

o sobní

v yměřovací

zák lad

(§

16),

pokud

nepřevyšuje část ku 5.000,- Kč. Dle přehledu o příjmech a výdajích za ro k 1995, kt erý o soba samost at ně výd ělečně činná

po dala d ne 8.11.1999 ( měla podat do 4.4.1996), činil y

př íjmy část ku 29.901,- Kč, př ičemž ve smys lu cit o vané právní úprav y nedo sáhla výše př íjmu, kt erá zak ládá povinno u účast na dů cho do vém pojišt ění v roce 1996. Od měsíce dubna 1996 neb yla o soba samo st at ně výd ělečně činná po vinna p lat it zálo hy na pojist né na důchodo vé po jišt ění a př íspěvek na st át ní po lit ik u zaměst nano st i. Dle § 14 odst. 5 záko na č. 589/1992 Sb., ve zněn í plat ném do 31.12.2000, měsíční vyměřovací základ st ano vený po dle o dst avců 2 a 4 nesmí činit méně než čt vrt inu neo mezené část k y pro výpo čet důcho du, kt erá p lat í k pr vnímu dn i kalendář ního měsíce, ve kt erém se zálo ha na pojist né p lat í. Měs íční vyměřovací zák lad se zaokrouhluje na celé ko run y směrem nahoru. Dle § 7 o dst . 1 p ís m. c) čin í

sazby

po jist ného

záko na č. 589 /1992 S b., v akt uáln ím znění,

z vyměřo vacího

zák ladu

u

o sob

samo st at ně

výdělečně činn ých 29,6 % na důcho do vé po jišt ění a na st át ní po lit ik u zaměst nanost i, z t oho 28 % na důcho dové po jišt ění a 1,6 % na st át n í po lit iku zaměst nanost i, a 4,4 % na nemo censké po jišt ění. Osoba sa mostatně výdělečně činná byla dle shora uvedeného povin na uhradit zál ohy za měsíc l eden a úno r 1 996 ve výši stanovené dle předpi sů platných p řed 1. lednem 1996 a za měsíc březen 1996, která je splatná d o 9. dubna 1996, tj. po dni, ve kterém měl být dl e § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve zn ění pl atném do 3 1.12.1995, podán p řehled p říjmů, ve výši stanovené dl e předpi sů plat ných po 31.12.1995, tj. ve výši 370,- Kč (1.250,- Kč x 29.6%). Dle přehledu o příjmech a výdajích za rok 1996, kt erý osoba samost at ně výdělečně činná po dala dne 8.11.1999 (měla podat do 2.5.1997), čin il y př íjmy část ku 33.973,- Kč a v sou lad u s § 10 odst . 1 záko na č. 155/199 5

78

Sb., o důchodovém po jišt ění, ve znění p lat ném do 31.12.2003, zalo žil y účast na důchodovém po jišt ěn í za rok 1996. Minimální vyměřovací zák lad st anovený dle § 5a o dst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění p lat ném do 31.12.2003, činil 15.000,- Kč, pojist né v sazbě 2 9,6 % bylo vyčís leno ve výši 4.530,- Kč. V ro ce 1996 nebyly hrazeny zálo hy na po jist né (nevznik la povinno st

je hrad it ),

dop lat ek na po jist ném st ano vený d le § 14 o dst .10 zákona č. 589/199 2 S b., ve znění p lat ném do 31.12.2000, činil 4.4 40,- Kč.

Dle § 13a odst . 1 p ísm. b) záko na č. 589/ 1992 S b., ve znění p lat ném do 31.12.2003, je o soba samo st at ně výdělečně činná po vinna p lat it zálo hy na pojist né za kalend ář ní měsíc, ve kt erém byl nebo měl b ýt po dán přehled o př íjmech a výdajích pod le § 15 odst . 1 za kalendář ní ro k, ve kt erém byla po vinně účast na dů chodového po jišt ění pod le § 10 o dst . 1 a 2 záko na o důchodo vém po jišt ění, a za kalendář ní měsíce následu jící po t o mt o měs íci, po vinno st p lat it zá lo hy na po jist né na základ ě t ét o povinné účast i t rvá naposledy za kalendář ní měsíc, kt er ý př edchází kalendář nímu měsíc i, ve kt erém byl nebo měl být podán přehled o př íjmech a výdajích po d le § 15 odst . 1 za kalendář ní rok následujíc í po kalend ář ním ro ce, ve kt erém byla osoba samo st at ně výdělečně činná po vinn ě účast na d ůcho do vého po jišt ěn í po dle § 10 odst . 1 a 2 záko na o důcho dovém po jišt ění. Dle přehledu o příjmech a výdajích za rok 1997, kt erý osoba samost at ně výdělečně činná podala dne 8.11.1999 ( měla po dat do 30.4.1998), činil y př íjmy část ku 32.614,55 Kč. T yt o př íjmy nezalo žily v so u ladu s § 10 odst . 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodo vém po jišt ění, ve znění p lat ném do 31.12.2003 účast na důcho dovém po jišt ění za rok 1997. Dle nař ízení vlád y č. 255/1996 S b., čin ila výše neo mezené část ky v roce 1997 pro výpo čet osobního vyměřovacího základu d le § 15 záko na č. 155/1995 S b., část ku 5.600,-Kč. Dle nař ízení vlády č. 254/19 97 S b., činila výše neo mezené část k y v roce 1998 pro výpočet o sobního vyměř o vacího zák ladu dle § 15 záko na č. 155/1995 S b., část ku 5.900,-Kč. V soul adu s výše uvedeným byla osoba sa most atně výdělečně činn á povinna uhradi t zálohy na pojistn ém za měsí ce květen až li stopad 2007 ve 79

výši 415,- Kč ( 1.400,-Kč x 29,6%) a za měsíce prosinec (splatný do 8. ledna 1998) ve výši 437,- Kč. Ve smyslu výše citovaného ust anovení § 14 odst. 3 zákon a č. 589/19 92 Sb., ve znění p ozd ější ch p ředpi sů, a § 13a odst. 1 pí sm. b) záko na č. 589/1992 Sb., ve znění platn ém do 31.12.2003, byla osoba samost atn ě výděl ečně činná povinna na zákla dě příjmů dosažených v roce 199 6 uhradit zálohy za měsíce leden, únor a březen 19 98 ve výši 415,- Kč.

Dle přehledu o příjmech a výdajích za rok 1998, kt erý osoba samost at ně výdělečně činná podala dne 8.11.1999 ( měla po dat do 30.4.1999), činil y př íjmy část ku 36.531,- Kč a v sou lad u s § 10 odst . 1 záko na č. 155/199 5 Sb., o důchodovém po jišt ění, ve znění p lat ném do 31.12.2003, zalo žily účast na důchodové m po jišt ění za ro k 1998. Dle nař ízení vlád y č. 254/1997 Sb., činila výše neo mezené část k y v ro ce 1998 pro výpo čet o sobního vyměřo vacího zák ladu d le § 15 záko na č. 155/1995 S b., část ku 5.900,-Kč. Minimální vyměřovací zá klad sta novený dle § 5a odst.2 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění platném do 31.12.2003, činil 17.700,- Kč, pojistné v sazbě 29,6 % bylo vyčísl eno ve výši 5.240,- Kč.

Osoba samost at ně výdělečně činná pro vo zovala v ro ce 1999 samo st at ně výdělečnou činnost o d 1.1.1999 do 30.6.1999. Dle nař ízení vlády č. 234/19 98 S b., činila výše neo mezené část k y v roce 1999 pro výpočet o sobního vyměř o vacího zák ladu dle § 15 záko na č. 155/1995 S b., část ku 6.100,-Kč. V návaznosti na výši pří jmů dosažených v roce 19 98, které osobě samostatně výdělečně čin né založil y p ovinnou ú čast na důchodovém pojištění v roce 1998, byla oso ba samostatně výděl ečn ě čin ná od měsíce dubna 1999 povinna platit zálohy. Výše záloh za měsí ce dub en, květen a červen 1999 činila 452,- Kč ( 1.525,- Kč x 29.6%).

80

Pří klad č. 2 Dle přehledu za rok 2003, kt er ý měl b ýt po dán do 30.4.2004, a kt er ý osoba samost at ně výdělečně činná po dala až 29.11.2006, čin ily př íjmy za rok 2003 část ku 146.826,80 Kč a zalo žily dle u st . § 10 o dst . 1 záko na 155/1995 S b., o důchodovém po jišt ěn í, ve znění p lat ném k 31.12.20 03, účast osoby samo st at ně výdělečně činné na důcho dovém po jišt ění za ro k 2003 a povinnost hradit po jist né na dů cho dové po jišt ění. V sou ladu s § 5 a odst . 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění p lat ném k 31.12.2003 čin i l vyměřovací zák lad část ku 51.390,- Kč, z to ho pojist né v sazbě 29,6% d le § 7 o dst . 1 p ísm. c) zákona č. 589/1 9 92 S b., v p lat ném znění, čin ilo 15.212,- Kč. Na zálo hách na po jist né na důcho dové po jišt ěn í bylo v ro ce 2003 zap laceno 0,- Kč. Dop lat ek na důchodo vé po jišt ění za rok 200 3 by l dle ust . § 14a odst . 3 zákona č. 589/1992 Sb., v p lat né m znění, sp lat ný do 10.5.2004, t j. do osmi d nů po d ni, k dy mě l b ýt po dán přehled o př íjmech a výdajích dle § 15 odst . 1. Dle přehledu za rok 2004, kt er ý měl b ýt po dán do 2.5.2005 a kt er ý osoba sa most at ně výdělečně činná po dala dne 29.11.2006, činily př íjmy po odpo čt u výdajů 158.479,- Kč. Dle § 1 0 odst. 1 zákona 155/1995 Sb., v platném znění, osoba samostatně výdělečně či nná je v kalendářní m ro ce účast na pojišt ění p o do bu, po kterou vykon ávala hlavní samostatn ou výděl ečnou činnost, tj. nezávi sle na výši příjmů. V sou ladu s § 5a odst . 1 záko na č. 589/1992 S b., v p lat ném znění, čin il vyměřovací zák lad část ku 63.392,- Kč, z t o ho pojist né v sazbě 29,6 % d le § 7 o dst . 1 p ísm. c) zákona č. 589/1992 S b., v p lat ném znění, čin ilo 18.765,- Kč. Na zálo hách na pojist né na důchodové po jišt ění bylo v ro ce 2004 zap laceno 0,-Kč. Dop lat ek na důcho dové po jišt ění

za ro k 2004 byl d le u st . § 14a odst . 3

záko na č. 589/1992 S b., v p lat ném znění, sp lat n ý do 10.5.2005, t j. do o smi dnů po dni, kdy měl být podán přeh led o př íjmech a výdajích d le § 15 o dst . 1.

Shora sit uace,

uvedené kt eré

př íklad y

mo hou

nejproblemat ičt ější

samozř ejmě

v prax i

z hledisk a

nast at ,

nezachycují nýbr ž

pro líná ní

81

jen

r ůzných

všechny

ty

mo žné

nejt yp ičt ější

právních

a

úprav.

Do mn ívám se, že i t at o ukázka je do st ačující pro vyt voření před st avy o základ ních povinno st ech osob samo st at ně výd ělečně činných v ko nkrét níc h sit uacích i o slo žit ost i právní úpravy t ěcht o se t ýkajíc í.

4.3.

DALŠ Í

POVINNOS TI

OSOB

SAMOSTATNĚ

VÝDĚLEČNĚ

ČINNÝCH

4.3.1. POVINNOS TI OSVČ SE SANK CÍ POK UT V souladu s § 48 zákona č. 581/19 92 S b., v p lat ném znění je OSVČ dále povinna o známit př íslu šné o kresní sp rávě sociáln ího zabezpečení den: - zahájení

(znovuzahájení)

samost at né

výdělečné

činno st i

nebo

spo lupráce př i výko nu samo st at né výd ělečné činno st i s u vedením dne, o d kt erého je oprávněna t uto činnost vyk onávat , spo lupracující o soba je současně povinna oznámit t éž jméno , p ř íjmen í, t rvalý pobyt a rod né číslo OSVČ, s níž spo lupracuje, - ukončení samo st at né výdělečné činno st i, - zániku oprávnění vyko návat samo st at no u výd ělečno u činno st , - o d kt erého jí b yl pozast aven výko n samo st at né výdělečné činno st i, - o d kt erého nemá náro k na výp lat u p lného inva lid ního nebo část ečného inva lidního

důcho du a ro dičo vsk ého

př íspěvk u,

přest ala o sobně

pečovat o osobu mladší 10 let , kt erá je závislá na péč i jiné osoby ve st upni I ( lehká závis lo st ), nebo o o sobu, kt erá je závis lá na p éči jiné o soby ve st upni II (st ředně t ěžká závislo st ) nebo ve st up ni III (t ěžká závis lost ) anebo ve st up ni IV (úp lná závislo st ), přest ala vyko návat vo jenskou (civ ilní) slu žbu, přest ala být nezaopat řeným d ít ět em nebo byla propušt ěna z vazb y nebo v ýko nu t rest u o dnět í svo bod y t rvající déle než t ř i kalendář ní měsíce, po kud o hlásila a do lo žila vznik t ěcht o skut ečnost í pro účely výko nu vedle jší samost at né výdělečné činno st i, Dále je OSVČ v sociálním zabezpečení po vinna zejména:

82

-

OSVČ, kt erá osobně p ečuje o o sobu, která je závis lá na p éči jiné o soby ve st up ni II-IV a o hlásila t uto skut ečno st pro účely výkonu vedlejš í samo st at né výdělečné činno st i, je povinna př i t omt o ohlášení před ložit p ísemné pro hlášení o t o m, že o t uto o sobu nep ečuje jin á o soba, nebo p ísemnou do hodu všech o sob, kt eré so učasně pečují o t uto osobu, že b yla určena za o sobu, kt erá peču je o osobu závis lou na péči jiné osoby v největ ším rozsahu, anebo ro zhodnut í OSS Z o t o m, že OSVČ pečuje o uvedenou o sobu v největ ším ro zsahu,

-

dost avit se v určeném t er mínu na př íslušno u o kresní správu so ciálního zabezpečení, popř ípadě na míst o určené t out o správou, a to za účele m pro vedení ko nt ro ly p lnění jejích povinno st í v sociálním zabezpečení, včet ně p lacení po jist ného na so ciální zabezp ečen í a př íspěvku na st át ní po lit iku zaměst nano st i,

-

poskyt ovat pot řebno u so učinno st orgánům so ciáln ího zabezp ečení,

-

používat předep saných t iskop isů. Za nesp lnění nebo po rušení uvedenýc h po vinno st í může př ís lušná

o kresní správa sociálního zabezpečení u ložit o sobě samo st at ně výd ělečně činné pokut u v návazno st i na závažno st , míru či četnost porušení.

4.3.2. PRAVDĚPODOBNÁ VÝŠE POJIS TNÉHO Určit o u sankcí za nesp lnění po vinno st i podat přehled pod le § 15 o dst . 1 a 2 zákona č. 589/1992 S b., je st ano vení p ravděpo dobné výše po jist ného . Dle ust . § 22b záko na č. 589/1992 S b., v p lat ném znění, jest liže osoba samo st at ně výdělečně činná nesp ln ila po vin no st podat přehled po dle § 15 o dst . 1 a t ato po vinnost neb yla sp lněna ani ve lhůtě určené př íslu šno u správo u sociálního zabezpečení v p ísemn é výzvě, může př ís lušná okresní správa sociá ln ího zabezp ečen í st anov it r ozhodnut ím pravděpodobnou výš i pojist ného

na

sociální

zabezpečení

a

př íspěvk u

na

st át ní

po lit ik u

zaměst nano st i nebo po jist ného na důchodo vé po jišt ění a př íspěvku na st át ní po lit iku zaměst nanost i (d ále jen "p ravd ěpo dobná výše po jist ného"),

83

pokud byl p lát ce po jist ného v t ét o výzvě na t ent o násled ek upozo rněn. Př i st ano vení pravděpodobné výše po jist ného vychází př ís lušná okresní správa so ciálního zabezp ečení z úd ajů a po mů cek , kt eré má k dispozici nebo kt eré si sama opat ř í. Ke st ano vení pr avděpo dobné výše po jist ného vyu žije např. údaje po sk yt nut é F inančním úřadem, výs ledk y z ko nt ro l pro váděnýc h orgány sociálního zabezp ečen í, dř ívějš í přeh ledy apod. V př ípadě, že b y nebyly zjišt ěny žád né po dk lad y pro st anovení pravděpodobné výše př íjmů , má se za t o, že jejím měsíčním př íjmem je část ka 1,5 násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendář n í ro k,

kt erý o dva ro ky před cház í

kalend ář nímu roku, ve kt erém o kresní správa so ciálního zabezpečení st ano ví pravděpodobno u výš i po jist ného . To t edy znamená, že př íslu šná OSSZ vyměř í OS VČ po jist né na zák lad ě sho ra uvedených úd ajů, kt eré může být daleko vyšší než skut ečné př íjmy OSVČ za dan ý ro k. Po před ložení přehledu je sice ro zhod nut í o pravděpo dobné výš i zrušeno a vypočít áno po jist né na základ ě předložených údajů, nicméně př íp adné penále, kt eré by b ylo vyšší než p enále st ano vené d le ú dajů před lo žených v přehledu, se p lat í z d lu žné část ky pravd ěpo dobné výše po jist ného .

4.3.3. POVOLENÍ SPLÁTEK POJ ISTNÉHO A PENÁLE Na p ísemno u žádo st osoby samo st at ně výd ělečně činné může po vo lit př íslušná o kresní správa so ciálního zabezpečení p lacení dop lat ku na pojist ném a penále, kt eré t ent o p lát ce d luží ke d ni vydání ro zhod nut í o po vo lení sp lát ek, ve sp lát kách. Na ro zdíl o d malé či velké o rganizace, osoba samost at ně výdělečně činná může sp lácet

ve sp lát kách pouze cel ý

dluh, ne jen jeho část . Výši jedno t liv ých sp lát ek dluhu st anoví př íslušná okresní

správa

so ciáln ího

zabezp ečení

rovno měr ně

na

jed no t liv é

kalendář ní měsíce, a t o t ak, aby a) nepř esahuje- li dluh čt yř náso bek ro zho dné část ky dluhu, byl d lu h zap lacen do jedno ho ro ku o de dne sp lat no st i pr vní sp lát k y d luhu, b) čin í- li d lu h více než čt yř násobek ro zho dné část ky d lu hu, ale nepřesahuje o sminásobek t ét o část ky, byl d luh zap lacen do dvo u let ode dne sp lat nost i prvn í sp lát ky d lu hu,

84

c) přesahuje- li d luh o sminásobek ro zhodné část ky dlu hu, byl d lu h zap lacen do t ří let ode dne sp lat nost i první sp lát ky d luhu. Rozhodno u část kou dluhu se ro zu mí u o sob samo st at ně výd ělečně činných úhr n zálo h na po jist né, kt eré byl t ent o plát ce povinen p lat it , popřípadě kt eré zap lat il ve vyšší část ce, než byl po vinen p lat it , za t ř i kalendář ní měsíce bezprost ředně předcházejíc í kalendář nímu měsíci, v němž př ís lušná o kresní správa so ciálníh o zabezpečení obdržela žádost o po vo lení sp lát ek. Jak ze sho ra uvedeného vyp lývá, výše jed no t liv ýc h sp lát ek je přesně určena zákonem a o kresní správa so ciálního zabezpečení nemůže t ut o výši modifiko vat . Na po vo lení p lacení dop lat ku na po jist ném a penále ve sp lát kách nen í právní nárok. Je zcela na po so uzení př íslušné okresní správy so ciáln ího zabezpečení, ab y d le svého uvážení rozho dla, zda p lát ci po jist ného povo l í p lacení d lu hu ve sp lát kách či niko liv. V

ust ano vení § 20 a zákona č.

589/1992 S b., o pojist ném na so ciá ln í zabezp ečen í a př íspěvk u na st át n í polit iku zaměst nanost i, nejsou st ano vena žádná kr it ér ia a po dmínky, d le nichž by se měla př íslušná okresní správa so ciáln ího zabezpečení př i své m správním uvážení v t ét o věci ř íd it . Ro zhodnut í ve věci žádost i p lát ce pojist ného o po volení p lacení dop lat ku pojist ného a pená le ve sp lát kách je zcela v int encích správního u vážení, samo zřejmě v záko nných mezích. Jest liže

př íslušná

okresní

správa

sociálního

zabezpečení povo lila

p lacení d lužného pojist ného ve sp lát kách, penále z t ako vého d lu hu čin í 0,025 % dlužné část ky za každý kalend ářní d en, kd y d luh na po jist né m t rvá, a t o ode dne sp lat no st i pr vní sp lát ky d luhu. Ode dne vst upu p lát ce pojist ného do likvidace nebo ode dne vyd ání rozho d nut í o pro hlášen í ko nkursu na majet ek p lát ce po jist ného nebo ro zho dnut í o úpadku p lát ce pojist ného, je p lát ce po jist ného opět povinen p lat it p enále pod le odst avce 1, což je p lát ce po jist ného po vinen ohlásit do osmi dnů o de dne, kd y se t yt o skut ečnost i dověděl, spr ávě so ciáln ího zabezp ečení, kt erá povo lila p lacení d lu hu ve sp lát kách. Pokud p lát ce po jist ného, kt erému b ylo po vo leno p lacení d lužného pojist ného a penále ve sp lát kách, nezap lat í včas nebo ve správné výš i někt erou sp lát ku dlu hu nebo po jist né sp lat né v o bdobí po sp lat no st i pr vn í sp lát ky d lu hu, může zru šit př íslu šná o kresní správa so ciálního zabezpečení 85

povo lení sp lácení dlu žné část k y, a t o ke dni, kd y taková sit uace nast ala. Jest liže okresní spr áva so ciáln ího zabezpečení zru šila z t ěcht o důvo dů povo lení sp lácení dlužné část k y ve sp lát kách,

je osoba samo st at ně

výd ělečně činná povinna p lat it z d lužného pojist ného ješt ě penále ve výš i 0,025 % dlu žné část ky za každ ý kalend ářní den, kd y jeho d luh t rvá, a t o ode dne sp lat nost i pr vní sp lát k y dlu hu. Osobě samost at ně výdělečně čin né, kt eré bylo po vo leno sp lácen í d lu hu na pojist ném ve sp lát kách, t ed y záko n ukládá p lnění ješt ě dalšíc h povinno st í, zejména p lacení určených sp lát ek,

a záro veň řád né p lacen í

pojist ného . V příp adě je jich po rušení př ichází sankce ve fo r mě zrušení povo lení sp lát ek a dopočít ání p enále v p lné výš i jako u běžného pro d lení t j. 0,05% (§ 20 odst . 1 zákona č. 589/1992 Sb.,). Dalším důvo dem pro zrušení sp lát kového režimu je vst up o soby samo st at ně výd ělečně činné do konkursu, popř. vyrovnacího či jiného ř ízení, kt eré řeší inso lvenci d ané osoby.

Veškeré

p lat by

mu sí

o soba

samo st atně

výdělečně

činná

provést

v zákonem st anovených lhůt ách. Pokud t uto po vinnost i nedodrží, je jí za pozdní sp lnění vypo čt eno penále. Dle § 20 zákon a č. 589/1992 Sb., ve zn ění p latném do 31.12.1994, neb ylo - li pojist né zap laceno ve st ano vené lhůt ě anebo bylo - li zap laceno v nižší část ce, než ve kt eré mělo být zap laceno, je p lát ce po jist ného po vinen p lat it penále. P enále činí 0,3 % dlu žné část ky za každ ý kalendářn í d en, ve kt erém někt erá z t ěcht o skut ečnost í t rvala. Dle § 20 zá kona č. 58 9/1992 Sb., ve znění p latném d o 31.12.2006, nebylo- li po jist né zap laceno ve st ano vené lhůt ě anebo bylo- l i zap laceno v nižší část ce, než ve kt eré mělo být zaplaceno , je p lát ce pojist ného povinen p lat it p enále. Penále čin í 0,1 % dlužné část k y za každ ý kalend ář ní den, ve kt erém někt erá z t ěchto skut ečnost í t rvala.

Vzhlede m

k to mu, že procent ní výše 0,3 % b yla neúměr ně vysoká, došlo k jejímu snížení na 0,1%. Š lo o st ejné sn ížení p ro cent ní sazby p enále, kt eré se př ijalo i v o blast i daní. Dle sou časn é p rávní úp ravy je pro cent ní výše 0,05% z dlužné část ky.

86

Dle odst avce 2 cit ovaného ust ano vení, se penále naposledy p lat í za den, ve kt erém bylo dlužné po jist né zap laceno. Posled ním d nem, za kt er ý o soba samo st at ně výdělečně činná p lat í penále z d lužných zálo h na po jist né, je a) den, ve kt erém byl podán přehled po dle § 15 za kalendář ní ro k, za kt er ý vznik l dluh na zálo hách na po jist ném, po kud byl t ent o přehled po dán ve st ano vené lhůt ě, nebo b) posled ní den lhůt y st ano vené pro po dání přehledu podle § 15 za kalend ář ní ro k, za kt er ý vznik l dlu h na zálo hách na po jist ném, po kud nebyl t ent o přehled podán ve st ano vené lhůt ě. Dle odst avce 5 cit ovaného ust ano vení se penále nep lat í za dobu, kdy o soba samo st at ně výd ělečně činná nev ykonává samost at nou výd ělečno u činnost .

87

5.

SYSTÉMY

SOCIÁLNÍHO

POJ IŠTĚNÍ

V EVROPSKÉ

UNII

A

ZAČLENĚNÍ ČES KÉ REPUBL IKY Česká republika se 1. k vět na 2004 st ala členským stát em Evropsk é unie. Toto členst ví s sebou př ináší i řadu změn v zajišt ění česk ých o bčanů v oblast i sociálního zabezpečení. Jed ním ze zák lad ních pr incip ů E vropsk é unie je právo občanů na vo lný po hyb. Se zavedením vo lného pohybu oso b bylo t řeba zároveň překo nat t erit o r iáln í o mezeno st so ciáln ího zabezp ečení. S mys lem svo body po hybu je právě usnad n it změnu míst a praco vní činno st i a pobyt u,

a proto

nedocházelo

bylo

k t ř íšt ění,

t řeba zajist it , aby v d ůsledku

o mezo vání

nebo

do konce

ke

t éto

změny

zt rát ě

náro ků

oprávněných osob. Na t yt o problémy pamat uje S mlo u va ES v článku 4 2 (51), kde se uk ládá Radě, ab y u čin ila pot řebná opatření. Ta mají vést k to mu, aby se lhůt y rozho dné pro vznik a v ýši nároků v jed no t livýc h st át ech sčít aly dohro mady, a aby př íslu šné dávky byly vyp láceny i osobá m pobývajíc ím

v kt erémko liv

jiném

s mluvním

st át ě.

Již

v samo t ných

začát cích vydala Rada nař ízení č. 3/58 , kt eré bylo po zději nahrazeno nař ízením č. 1408/71. Toto no vé nař ízení bylo dále pro vedeno a dop lněno nař ízením č. 574/72. Působnost obou předp isů byla původně omezena na pracovník y a členy je jich rod in, co ž bylo po zději rozšířeno nař ízením i č. 1390/81 a č. 3795/81 na všechn y o st at ní k at egorie o sob. Cílem t ěcht o předp isů v oblast i sociálního zabezpečení není sjednocení vn it ro st át níc h úprav členských st át ů, ale jen př eko nání t erit or ialit y syst émů so ciálního zabezpečení jedno t livých členských zemí. Tent o úko l je však velm i slo žit ý. S yst émy sociáln ího zabezp ečení jed no t livých členských st át ů jso u nat olik rozdílné, že snahy o jejich sou ladno st někdy vedou k neřešit elný m sit uacím

a

různým

ano máliím,

kt eré

je

t řeba

napravo vat

dalším i

novelizacemi t ěcht o nař ízení. V oblast i sociáln ího zabezpečení nedochází k har mo nizaci národníc h syst émů členských st át ů, ale pouze k jejich ko ordinaci. Dů vo dem je různo rodost sociálních syst émů t ěcht o zemí, kt eré jsou zalo ženy na o dlišných pr inc ipech a ma jí i různá inst it ucio nální u spo řádání. Ko ord inace ponechává národní předp isy beze změn, to znamená, že ro zdíly mez i náro dními syst émy zůst ávají. Ko ord inace nahr azuje pouze t a náro dn í pravidla, kt erá jsou pro migrující o bčany nevýhod ná a pro t yt o příp ad y 88

vyt vář í E vropská unie pravid la vlast ní-k oordinační. Koo rdinace je navíc nezbyt ná i t echn icky, kvůli velk ým ro zdílů m mezi syst émy sociáln ího zabezpečení člensk ých st át ů a jejich šir o ké škále po d mínek pro vznik nároku, t arifů dávek, dob kr yt í a p lat ebních post upů. K to mu je t řeba př id at skut ečnost , že syst émy se neust ále měn í. Koord inace zůst ává dynamick ým procese m s ot evřeným ko ncem. Sociá lní zabezp ečení je v mno ha o hledech st ále čist ě náro dní záležit ost í. Téměř u všech st át ů se v právn ích předp isech o so ciáln ím zabezpečení, vyskyt ují o mezení, kt erá např. vážou poskyt o vání jednot liv ých d ávek po uze na území t ěcht o st át ů, nebo

jsou

dávk y po skyt o ván y po uze

vlast ním st át ním př íslu šníků m

př íslušného st át u. I když je česk ý syst ém, zejména pokud jde o důcho dové pojišt ění velmi ot evřený, i u nás se t ako vý př íst up objevuje, např. někt eré druhy dávek jsou poskyt ovány po uze na ú zemí České rep ublik y. Je nut né zdůraznit , že jde o příst up v E vropě i ve svět ě zcela běžný. Nicméně svět se st ále více glo balizu je a život y lidí se st ávají více "mezinárodními". Milio n y lidí d nes na celém svět ě pracují v jin ýc h st át ech, než kt er ých jso u občany, př íp ad ně je navštěvují jako t ur ist é. Výsledkem t ohot o t rendu je snaha jed no t livých st át ů svět a o řešení sit uace prost řednict vím ko ordinace jejich so ciálních syst émů t ak, ab y v dů sled ku po hybu osob přes hranice st át ů, ať u ž z důvo du t ur ist ik y nebo zaměst nání, nedocházelo k ohro žení je jich náro ků ze so ciálního zabezpečení. An i Česká republika není v t o mt o ohledu výjimko u. Níže

uvedená

t abulka

je

úp ln ým

př ehledem

smlu v

o sociáln í m

zabezpečení sjed naných Česko u republik ou. Obsahuje t aké o značení t ěch odvět ví sociálního zabezp ečení, kt er ých se jedno t livé smlou v y t ýkají.

89

Přehled dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení sjednaných Českou republikou a jejich věcného a osobního rozsahu

Datum podpisu

Stát

Vstup v platnost

Sbírka zákonů

Důchody (Sbírka m. smluv)

Bosna a Hercegovina4

Dávky v nemoci a mateřství

Zdravotní Peněžité péče dávky

UR

Dávky při pracovních úrazech a nemocích z povolání

Dávky v nezaměst-

Zdravotní Peněžité péče dávky

nanosti

UR

Rodinné Pohřebné dávky

22.5.1957

1.12.1957 III.58

UR

UR

UR

UR

UR

Bulharsko

25.11.1998

1.1.2000 II.00

O

O

O

O

O

Francie

12.10.1948

1.7.1949 215/1949 O1

O

O

O

Chille

7.12.2000

1.3.2004 23/2004

UR1

Chorvatsko

22.1.1999

1.7.2000 82/2000

UR

UR

UR

UR

UR

O5

O

O

O6

O

O

UR UR

UR

UR

Itálie

11.10.2001

Izrael

16.7.2000

1.7.2002 73/2002

Kanada

24.5.2001

1.1.2003 I.03

Kypr

19.1.1999

1.3.2000 106/2000

UR

UR

UR

UR

UR

UR

Litva

27.5.1999

1.8.2000 136/2000

UR

UR

UR

UR

UR

UR

UR

UR

UR

Lucemburk

17.11.2000

1.3.2002 18/2002

Maďarsko

30.1.1959

1.12.1959 21/1960

Makedonie

7.10.2005

Německo Nizozemí2

O

UR

UR

UR

UR

UR

UR

O

O

O

O

O

1.1.2007

UR

UR

UR

UR

UR

27.7.2001

1.9.2002 94/2002

UR

UR

UR

UR

UR

30.5.2001

1.9.2002 93/2002

UR

UR

O

O

O

O

O

UR

UR

UR

UR

UR

1.10.1948 261/1948 O

O UR

UR UR (Niz.)

Polsko

5.4.1948

Québec

19.2.2002

1.11.2003 124/2003

Rakousko

20.7.1999

1.7.2001 55/2001

UR

Rumunsko

24.9.2002

1.3.2004 25/2004

UR

UR

UR

UR

UR

UR

Rusko3

2.12.1959

1.7.1960 116/1960 O

O

O

O

O

O

1.1.1993 228/1993

UR

UR

29.10.1992

Slovinsko4

22.5.1957

1.12.1957 III.58

UR

UR

UR

UR

UR

Srbsko a Černá Hora

17.1.2002

1.12.2002 130/2002 UR

UR

UR

UR

UR

UR

UR

Španělsko

13.5.2002

1.5.2004 52/2004

UR

UR

UR

UR

UR

UR

Švýcarsko

10.7.1996

1.7.1997 267/1997

UR

O

Turecko

2.10.2003

1.1.2005 135/2004 UR

UR

UR

UR

UR

UR

UR

1.4.2003 29/2003

O

O

O

O

O

O

Ukrajina USA2 1)

2) 3)

54

4.7.2001 12.7.1968

12.7.1968 nepubl.

O

O

Slovensko

UR

UR

O

UR

UR

UR

UR

O UR

O

zahrnuje pouze zdravotní péči poskytovanou důchodcům 2) pouze smlouva o výplatě dávek 3) jde o smlouvu uzavřenou mezi ČSR a SSSR 4) jde o smlouvu uzavřenou mezi ČSR a Federativní lidovou republikou Jugoslávií 5) zahrnuje zdravotní péči pouze v případě nenadálých porodů 6) zahrnuje pouze neodkladnou zdravotní péči O-smlouva se vztahuje pouze na občany ČR a druhého smluvního státu UR-univerzální rozsah-smlouva se vztahuje na všechny osoby, které podléhaly právním předpisům ČR a druhého smluvního státu 54

Zdroj dostupný:www.cssz.cz, citováno dne 11.10.2007

90

U zaměst nané nebo samo st at ně výdě lečně činné o soby přecházejíc í hranice je důležit é, ab y nenast ala sit uace, kd y není v žádném člensk é m st át ě pojišt ěna, anebo kd y je po jišt ěna v něko lika člensk ých st át ech záro veň. V někt er ých členských st át ech je pojišt ěna každá o soba, kt erá má v t omt o st át ě t rvalé b ydlišt ě (např. v Dánsku), zat ímco v jin ých členskýc h st át ech používají jiné kr it ér iu m, d le kt erého je kr yt po jišt ěním každ ý, kdo v t akovém koordinace,

st át ě

pracuje

( např.

by

up lat ňován í

mo hlo

v Německu). r ůzných

Kdyb y kr it ér ií

neexist o va la pro

po jišt ěn í

vyp lývajíc í ze syst émů so ciá ln ího zabezpečení vést ke ko liz i záko nů. Např ík lad negat ivní ko lize záko nů ( nebýt po jišt ěn v žádném č lenské m st át ě) by nast ala v sit uaci, kd y praco vník síd lí v Německ u, avšak pracuje v Dánsku. Dle dánsk ých úřadů by t akový pracovník nebyl po jišt ěn, jeliko ž v Dánsku nemá t rvalé byd lišt ě, zat ímco d le německého záko na by t ak é nebyl po jišt ěn, jelikož v Německu nepracuje. Za jin ých oko lnost í může do jít k po zit ivní ko lizi záko nů, kd y je př íslušná osoba zároveň po jišt ěna ve d vo u člensk ých st át ech. Jest liž e např íklad praco vník sídlí v Dánsku, ale pracuje v Německu, byl b y pojišt ěn v Dánsku (kde má t rvalé byd lišt ě) a t aké v Německu (kd e pracuje). Koordinace so ciáln ího zabezpečení je zalo žena na čt yř ech zák lad níc h pr incipech, kt er ými jsou: -

Zákaz di skrim inace z důvodu státní p řísl ušnosti. Migrující pr aco vník se může set kat s t ím, že záko ny o sociáln ím po jišt ění ho st it elské země zahr nují do ložky, z kt er ých vyp lývá d iskr iminace z dů vo dů st át n í př íslušnost i.

Taková

v kvalifikačních

d iskr iminace

podmínkách

nebo

mů že

např ík lad

v po dmínkách

pro

spo čívat vyp lácení

peněžit é dávky. Zákaz diskr iminace z dů vo dů st át ní př íslu šnost i vžd y byl základním pr incip em v ko o rd inac i syst émů so ciáln ího po jišt ěn í. Jedním

z p ilířů

S mlo uvy

zak ládajíc í

E vropské

hospo dářské

spo lečenst ví je základní pr incip, že se zakazuje veškerá d iskr iminace z důvodů st át ní př íslu šnost i (článek 7). Ve vzt ahu k sociáln ímu zabezpečení je t ent o princip výs lo vně zno vu opako ván v článku 3

91

Nař ízení

č. 1408/71,

kt er ý st anoví,

že o soby

síd líc í

na

územ í

členských st át ů, na kt eré se vzt ahují ust ano vení Nař ízení, po d léhají st ejným

po vinno st em

a užívají

st ejných

výhod

dle

leg is lat ivy

členského st át u jako st át ní př íslu šníc i dot yčného st át u. Princip rovného zacházení b yl širo ce preced enčně int erpr et ován So udním dvo rem

jakožt o

zakazující

nejen

fo r my

o t evřené

diskr iminace

z důvodů st át ní př ís lušno st i, ale i skr yt é fo r my d iskr iminace, kt eré sice mo hou vycházet z různých kr it ér ií, mají však ve skut ečno st i st ejný výs ledek. V oblast i sociá lního zabezpečení může mít př it o m nepř ímá diskr iminace řadu forem, t ak jak již bylo i mno ho krát judiko váno. Např. ro zsud ek soud ního dvo ra č. C – 33 2/05 ze dne 18. ledna

2007

(žádost

Bundesso zialger icht

o -

ro zhod nut í Německo)

o -

předběžné Aldo

o t ázce

Celozzi

v.

Innungskr ankenkasse Baden – Würt t emberg, dle kt erého Článek 3 o dst . 1 nař ízení Rady (EHS) č. 1 408/71 ze dne 14. čer vna 1971 o up lat ňo vání syst émů sociáln ího zabezpečení na zaměst nané o soby, o soby sa most at ně výdělečně čin né a

jejich ro dinné př íslu šník y

pohybující se v rámc i Spo lečenst ví, br ání použit í takového syst ému denních nemo censk ých dávek zavedeného členským st átem, na jeho ž zák ladě jso u migru jící praco vníci, jejic hž manželé mají bydlišt ě v jiné m členském st át ě, zařazeni z úřed ní povinno st i do méně výho dné daňo vé

t ř íd y,

než

jak á

se

vzt ahuje

na

vdané/ženat é

t uzemské

pracovník y, je jichž manželé mají b ydlišt ě v do t yčném členském st át ě a nevyko návají žád no u výdělečno u činno st . Nebo např. ro zsudek soudního d vora č. C-346/05, ze d ne 9. list opadu 2006 ( „Žádo st o rozho dnut í o předběžné o t ázce – článk y 3 a 67 nař ízení (EHS) č. 1408/71” – S výhrado u zvlášt ních u st ano vení t ohoto nař ízení ma jí o soby s bydlišt ěm na ú zemí jed no ho z člensk ých st átů, na něž se vzt ahuje t oto nař ízení, st ejná práva a po vinno st i po dle právních předp isů kt eréhoko li členského st át u jako st át ní př íslu šníci uved eného st át u“), dle kt erého mus í b ýt t ato ust ano vení v ykládána v t o m smys lu, že brání vnit rost át ním právním př edp is ům, pod le nichž př íslu šná inst it u ce

členského

př íslušn íkovi

jiného

st át u

bydlišt ě

členského 92

odmít ne st át u

př iznat

nárok

na

st át nímu d ávk y

v nezaměst nanost i z t oho důvo du, že žad at el nezískal ke d ni po dán í žádost i o dávky na území t ohot o členského st át u byd lišt ě st anoveno u dobu zaměst nání, zat ímco se sp lněn í t akové po dmínk y u st át ních př íslušn íků t ohoto posled ně u vedeného členského st át u nevyžaduje. 55 -

Vyplácení dávek bez ohledu na bydli št ě. Pod le zákonů někt er ých členských st át ů je mo žné vyp lácet dávky ( např ík lad důcho d) je n t ehd y, jest liže osoba up lat ňujíc í nárok má st álé b yd lišt ě v dot yčném st át ě. Podřizování výp lat y d ávek po d mínce t rva lého bydlišt ě t vo ř í překážku pro vývoz dávek. Náro dní u st ano vení t o hoto t ypu jso u předpo jat á, zvlášt ě vůči migrujícím pracovn íkům, kteř í nabyli práva na dávku, a kt eř í z jakého ko liv dů vo du si přejí navrát it se do země svého půvo du. Bez ko ordinace by o svá nabyt á práva př išli, což b y bylo

přek ážkou

vo lnému

poh ybu

pr aco vníků.

Po d le

Nař ízen í

č. 1408/71 se st át y vzdávají všech do lo žek vyžadujících t rvalý pobyt . Inva lidní, st arobní a vdovské a siro t čí dů chod y a důchod y vyp lývajíc í z praco vních úr azů a nemo cí z po vo lání, kt er ých bylo nabyt o d le zákonů členského st át u, musí být př ís lušné osobě vyp láceny, a to i t ehd y, jest liže t ato sídlí v jiném členském st át ě. Z t ext u článku 10(1) Nař ízení č. 1408/71 vyp lývá, že záměrem tohoto ust ano vení je zaručit vývoz již nabyt ých p enzí. Soud ní dvůr však ro zho d l, že záměrem tohoto ust anovení je podpo ř it vo lný poh yb pracovn íků o chrano u t ěch, kt er ých se t o t ýká, před jakýmiko liv nevýho dami, které b y mo hly b ýt důsledkem př esíd lení z jed noho členského st át u do jiného . Dle názoru So udního dvo ra t ent o pr incip znamená nejen t o , že již není př ijat elné, aby vyp lácení penze již nabyt é po d léhalo po dmínce trvalého byd lišt ě, ale i t o, že jed not livc i není mo žné upř ít nárok na penzi jen pro to, že sídlí

v jiné m člensk ém st át ě.

So udní

dvůr

t ak

zvrát il do lo žk y

vyžadujíc í t rva lý pob yt nejen pro př iznání p enze, ale i do lo žk y vyžadujíc í t rvalý pobyt pro vyp lácení penze již nabyt é. -

Nem ožnost vyplácení více než jedné dávky z téhož titulu. Sčít ání dob ro zho dných pro vznik a t rvání nároků a výš i dávek do sažených v jednot livých členských st át ech. Ve všech člensk ých st át ech po d léhá

55

Zdroj dostupný: www.europa.eu.int , citováno dne 3.9.2007

93

nárok na někt eré dávk y do vršen í jist ého předep saného období. Po d le t ét o po dmínk y je t řeba, aby dř íve než získá náro k, p lat ila nárokujíc í o soba př íspěvky či po ko nkrét ně st anovenou dobu praco vala nebo sídlila v př ís lušné zemi. Kd yb y t at o záležit o st nebyla regu lo vána na úrovni

Spo lečenst ví,

mo hly

by

t yt o

kvalifikační

doby

st avět

zaměst nané a samo st at ně v ýdělečně čin né migrujíc í praco vník y do nevýhod ného post avení. Je mno ho př ípadů, kd y člo věk st ráví část svého pracovního život a v jed no m a část v jiné m členském st át ě, a př it o m nesp lní předep sanou do bu pro nárok na d ávku v žád né m z nich.

Pro

nápravu

t ét o

sit uace

zahrnuje

Nař ízení

č. 1408/71

ust ano vení, že pro nabyt í pr áva na dávky je t řeba tam, kde t o připadá v úvahu,

započít at

pojist ná období do sažená

v jin ých

člensk ýc h

st át ech. Tomu se ř íká sdru žo vání po jist ných období nebo obdob í t rvalého pobyt u. V Nař ízení se t oto sdružo vání vzt ahuje na různé druhy dávek,

jak

jsou ko nkr ét ně u vedeny v článku

18 ( nemo c

a mat eřst ví), 38 ( invalid it a), 45 (st arobní, vdovské a siro t čí důcho dy), 64 (pohřebné), 67 (př íspěvek v nezaměst nano st i) a 72 (ro d inné dávk y a př ídavky). -

Zásada jediného státu, tj. každý je v daném okam žiku podrob en právu soci álního zabezpečení pou ze jednoho státu. S yst ém fu nguje t ak, že každý st át ap likuje vlast ní př edp is y pokud jd e o dru hy posk yt o vaných dávek a po dmínk y pro získání náro ku na t yt o dávk y. Nároky na dávky sociálního zabezpečení jsou u ko nkrét ní o soby určeny vždy právem jednoho určit ého st átu. Je t o právo st át u, v němž t at o osoba vyko nává pracovní činno st . Toto právo je ro zhodné ode dne, kdy pracovní činnost započala, a t o bez o hledu na t o , kde má t at o o soba

b ydlišt ě,

kde

praco vala

předt ím,

kde

má

síd lo

její

zaměst navat el a dalš í př ípad y, u nichž není uved ené kr it ér ium míst a výko nu práce použit elné. 56 Přes uved eno u zásadu ap lik ace jed iného zákonodárst ví

byla

v yhrazena

řada

derogací

k t o mut o

pravid lu,

z nichž nejzná mějš í se vzt ahuje na praco vník y př idělené do zahranič í. Zaměst naná o soba, kt erá nor málně pracuje pro spo lečno st sídlíc í 56

Týč, V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Třetí aktualizované a doplněné vydání, Linde Praha a.s., 2001, s. 195

94

v členském st át ě A, kt erá je však dočasně přeložena do členského st át u B, aby t am pracovala pro t ut éž spo lečnost , nadále po d léhá legislat ivě ( na do bu do jed no ho ro ku s mo žno st í prodloužení o další rok) člensk ého st át u A. Další výjimk y p lat í pro st át ní úřed ník y, posádku námoř ních lo dí, dip lo mat y. Kr o mě jed né velmi specifick é sit uace

mo ho u

být

t ud íž

pracovníc i

podřízeni

po uze

jed no mu

členskému st át u. Pravid la st ano vená nař ízením t ýk ající se ko lize zákonů

jso u

svým

charakt erem

výlučná,

co ž

znamená,

že

ap likovat elnou legis lat ivu ur čuje předp is s t ím, že záro veň vylu čuje všechny ost at ní legislat iv y. Např ík lad pr o o sobu sídlíc í v Nizo zemí, ale pracujíc í v Německu, p lat í německá leg islat iva, niko liv ho landská, a to i t ehdy, jest liže b y př ís lušná o soba byla v Nizozemí po jišt ěna, jako osoba t am t rvale sídlící. Je t řeba dodat , že takt o určená legislat iva je p lně p lat ná jak pro

odvádění př íspěvků (p lacení

pojist ného), t ak pro po sk yt o vání dávek. Tot o plat í pro všechna o dvět ví

sociálního

zabezpečení

st anovená

př íslušno u

národ n í

legislat ivou. Ko ord inace národních záko nů o so ciálním zabezp ečení nevyžaduje po uze správný, důsledný výk lad zák lad ních pravidel, jak jso u st ano vena preced enčním právem Soudního dvo ru. Aby byla účinná, musí se t éž op írat o spolupráci úřadů a inst it ucí člensk ých st át ů. Klíčem k h ladk ému běhu celého

mechanis mu

koordinace

je

pr incip

vzájemné

administ rat ivní

po moci. Pot řeba t ako vé spo lupráce se st ává st ále zjevnějš í v so uvis lo st i s uvědo měním, že cíle m není vybudovat auto no mní, specifický syst ém sociálního zabezpečení nezávislý na náro dních s yst émech, kt er ý by se vzt ahoval na pr aco vník y po hybujíc í se v rámci Spo lečenst v í, ani v yt voř it no vý spo lečný syst ém pro všechny členské st át y. Účele m je prost ě do sáhnout koordinace záko nů o so ciálním zabezp ečen í ust avených na národní úro vni. Taková koo rd inace po kr ývající existující i budo ucí záko n y usiluje o vyt voření nezbyt ných článků pro celko vou, důslednou ap likaci. V kont ext u,

kdy

nař ízení

Spo lečenst ví

t voř í

nást roj

ko o rdinace

(zák ladní Nař ízení č.1408/71 a pro váděcí Nař ízen í č.574/72, no velizo vané

95

pozdějšími nař ízeními), je t o právě t ento důvo d, pro č příslu šné úřad y členských st át ů se musí vzájemně p lně info r mo vat o změnách, ke kt er ým dochází v jejich syst émech a o opat řeních, kt eré by mo h ly ovlivnit ap lik ac i předp isů. Úřady a inst it uce členských st át ů musí pro t ento účel posk yt o vat pomo c, zpravidla bezp lat ně, jako kd yb y p ro váděly své vlast ní zákony. V praxi řešené s it uace se značně mezi sebou liš í. Prop lét á se celá řad a slo žit ých čin it elů a osoby s náro kem na dávk y mo ho u být po jišt ěny po d více než jed ním národním p lánem. V jin ých př ípadech zase př ís lušn ý st át není st át em, kde t rvale b ydlí př ís lušníci rodin y osoby, kt eré jso u d ávk y vyp láceny. A ješt ě v dalš ích př ípad ech může být část ka dávek sp lat nýc h př íslušnou inst it ucí členského st át u dop lněna o ro zdíl mezi část kami st ano venými dle záko nů t o hoto st át u a druhého st átu, kt erý se zavazuje vyp lat it ro zdíl. Je t udíž zřejmé, že spo lup ráce mezi př ís lušn ými náro dními orgány je ne jen užit ečná, ale jedno značně zásad ní pro hlad ký běh koo rdinačního mechanis mu Spo lečenst ví. Mezináro dní srovnání so ciálních syst émů jednot liv ých st át ů je do jist é mír y proble mat ické. Je t o dáno t ím, že p odoba jed not liv ých s yst émů nen í zalo žena

po uze

hist o r ick ými

na

exakt ních

konsekvence mi,

d at ech

a

číslech,

t radicemi

a

cho váním

ale

je

o vlivněna

lidí,

u míst ění m

v reg io nu, vývo je m, ekono mickým po st avením a da lšími ro zmanit ým i celo spo lečenskými fakt ory. Důsledkem je velk á ro zmanit ost po dob a př íst upů k problemat ice sociáln ího zabezp ečení.

5.1.

SOCIÁLNÍ

ZABEZPEČENÍ

V NĚK TERÝCH

ČLENSK ÝCH

STÁTECH EVROPSK É UNIE Jed not livé země E vropské Unie lze zařad it do skup in s podobnými r ys y. K t omut o zařazení se používají d vě zák ladní kr it ér ia. Pr vním je obecn ý př íst up ko nkrét ní země k syst ému vycházejíc ímu z její hist or ické t radice. Především je t o univer zálno st so ciální o chrany, míra ro le st át u a způso b financování. Druhým kr it ér iem je zp ů sob administ rat ivního zajišt ění

96

syst ému. 57 Členské země lze ro zdělit na: skand inávské země, Velko u Br it ánii a Irsko, západní E vropu a jižní E vropu. 58 5.1.1. SK ANDINÁVSK É ZEMĚ Dánsko ,

Finsko ,

Norsko ,

Švéd sko

lze

po važo vat

za

t yp ick é

předst avit ele skandinávského modelu sociáln ího zabezp ečení. V t ěcht o zemích je sociáln í zabezp ečen í občansk ým právem. Každý občan st át u má nárok na určit ý rozsah zabezpečení. Skand ináv ii lze označit jako hist o rick y zemědělskou spo lečno st , jejíž indust r ializace

př ichází

d ynamičt ěji

po

druhé

svět ové

válce.

Ve

skand inávských eko no mikách, kt eré jsou velmi závis lé na vlast níc h export ních sekt o rech, je dů ležit á po zice velk ých podniků. P lně za měst naní obdrží pro st řednict vím po vinn ých zaměst naneckých syst émů dodat ečné dávky. S yst ém je financo ván převážně ze všeobecných daní. 59 I když mezi jednot livými země mi exist ují značné ro zd íly, může být víc e ko nkrét ně skandinávský so ciální syst ém ukázán na př íkladu No rska. So ciáln í po jišt ění v Norsku t voř í t ř i hlavn í pro gramy - pro gram národního po jišt ění, program rod inných p ř íspěvků a pro gram pro peněžit é dávky pro rodiny s dět mi. V pro gramu národního po jišt ění jso u po vinn ě pojišt ěny všechny osob y, kt eré buď t rvale byd lí na území No rska nebo jso u zaměst nány

v No rsku,

na

st álém

či

po hyb livém

zař ízení

v norské m

ko nt inent álním šelfu. Povinně po jišt ěny jso u t aké určit é kat egor ie o so b no rsk ých obyvat el, kt eř í pracují v zahr aničí. Oso by po jišt ěné v pro gramu národního po jišt ění mají náro k na st arobní, pozůst alo st ní a invalid n í důchod y, základní a účast nickou dávku v př ípad ě inva lid it y, rehab ilit ačn í dávky, dávk y v př ípadě praco vního úr azu, dávky o samělým ro d ičů m, peněžit é dávk y v př ípadě nemoci, mat eřst ví, adopce, nezaměst nano st i, nemo censk é dávky v př ípadě nemoci a mat eřst ví a př íspěvek na po hřeb. 60 Pro gram národního po jišt ění je financován př íspěvk y od zaměst nanců, 57

Brdek, M., Jírová, H., Sociální politika v zemích EU a ČR, CODEX BOHEMIA, 1998, s. 213

58

Jiné dělení např. Kotous, J., Sociální politika v evropských zemích, Sborník učebních textů, UNITISK, Praha 1999 59 Kotous, J., Sociální politika v evropských zemích, Sborník učebních textů, UNITISK, Praha 1999, s.93 60

Zdroj dostupný: http://www.nav.no, citováno 5.9.2007

97

osob

samost at ně

výdělečně

činn ých

a

o st at ních

členů,

př ísp ěvk y

zaměst navat elů a př íspěvky o d st át u. Zaměst nanec o dvádí 7,8% z hrubého př íjmu, po kud př íjem nepřesáhne část ku 39.600 NOK. Sazba pro OSVČ je 10,7%.

Příspěvky zaměst navat elů

jso u určen y jako

pro cent ní sazb y

z vyp lacených mezd a po hybují se mezi 0% a 14,1%. Důcho do vý věk je 67 let . St arobní důchod se sk ládá ze zák ladního důchodu, dop lňko vého důcho du a sp ecifického př íp latku. Zák lad ní dů cho d se

vypočít á

na

základě po jišt ěných

dob a závis lost i na př íjmu

a

zap lacených př íspěvcích. Cíle m dop lňko vého důchodu je zabrán it sn ížen í živo t ní úrovně po odchodu do důcho du. Jeho výše závis í na počt u ro ků pojišt ění a na dů chodových bo dech získ aných za každý kalendář ní ro k. Osoby, kt eré nema jí dop lňkový dů chod nebo je pouze malý, ma jí pr ávo na spec ifický př íp lat ek. Všichni po jišt ěnc i ma jí náro k na bezp lat ný po byt a bezp lat nou léčbu včet ně léků př i hosp it alizaci v nemo cnici. Pacient se však musí pod ílet na úhradě léčb y u prakt ických lékařů či spec ialist ů mimo nemo cnici, na nák ladech s přepravou v souvislo st i s vyšet řením či léčbo u. Hlavní část výdajů finančně kr yjí mag ist rát y, krajsk é zdravot nické úřady a Náro d ní úřad sociálního po jišt ění. Práci neschopnému po jištěnci je vyp lácen a dávka v nemoci. Tat o dávka je vyp lácena o d prvního d ne nemo ci, pr vníc h 16 dnů hradí zaměst navat el, dalš í jsou hrazeny z pro gramu národního pojišt ění. 61 Nicméně i ve skand inávských zemích je na po řadu dne ot ázka ro le st át u v s yst ému

sociálního

zabezpečení.

Např ík lad

švédská

po lit ická

reprezent ace se klo ní k názo ru méně st át u, více t rhu, co ž b y mě lo znamenat po st upné o mezování ro le st át u, kt erý b y měl zajišťovat po uze zák ladní so ciální zabezpečení a jinak ponechat více či méně odpo vědno st na každém jedinci po jist it se pro t i zt rát ě př íjmu.

61

Achylesová, L., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Norsko, Národní pojištění, 2007, č. 6, s. 15

98

5.1.2. VELK Á BRITÁNIE A IRSK O Univerzální sociáln í ochrana v t ěcht o zemích se vztahuje na pracující, ost at ní občané mají nárok za defino vaných pod mínek. Vyznaču jí se vět š í rest r ikcí sociáln ích dávek, je zd e prováděna so ciální selekce. S yst émy jso u financovány z po jist ného i z daní. So ciální po lit ika prefero vaná ve Velké Br it ánii zdůrazňuje odpo věd no st jedince za u spoko jován í sv ých so ciáln ích pot řeb. V př ípadě vážné živo t ní sit uace má nejdř íve po moci t rh a rodina. St át ní so ciální po lit ika nast upuje po uze, selžou- li ost at ní mechanis my. Vyznačuje se test o váním př íjmů jedince

a

poskyt u je

po uze

min imální

d ávky.

S yst ém

so ciálního

zabezpečení ve Velké Br it ánii se sk ládá z př ísp ěvkov ých, nepř ísp ěvkov ýc h a na př íjmu závis lých dávek. Př ísp ěvko vé dávk y a jejich správu zajišťuje Fo nd náro dního po jišt ění, kt er ý je fin anco ván z povinných př íspěvků . Jejich v ýše se odvozuje o d př íjmů zaměst nanců a p lat í je vět šin a praco vníků a zaměst nanců. Dávky pokr ýva jí st ář í, mat eřst ví, nemo c, nezaměst nano st a zt rát u part nera. Jsou p řevážně paušáln í. Nepř íspěvko vé dávky jsou hrazeny z daní a závisí např ík lad na invalid it ě nebo počt u dět í v rod ině. Dávk y závis lé na př íjmu jsou náhrado u př íjmu, jsou hrazeny z veřejn ých d aní a př edst avují záchranno u síť. Národní zdravo t ní služba provádí u niverzální zdravo t ní péči, kt erá je p lacena z dan í a Fondu národního po jišt ění. Minist erst vo práce a důchodů je zo dpověd né za do ručo vání

dávek

po jišt ěncům,

podp oru

a

konzu lt ace

pracujícím,

důchodcům, ro dinám apo d. V rámci nemo cenského po jišt ění jso u p o skyt o vány nás ledujíc í dávk y. Nevznikne- li nárok na dávku od jed no ho úřadu, je nárok na o bdobnou dávku,

ale

od

jiné

inst it uce.

Záko nná

dávka

v nemo ci:

hrad í

ji

zaměst navat el zaměst nanci v pracovní neschopno st i max imálně po dobu 28 t ýdnů. Za pr vní t ř i dny nemo ci nedost ává zaměst nanec žád no u d ávku. Po vyčerpání celé do by lze po žád at o dávk y v praco vní neschopno st i u Jobcent re P lus ( inst it uce Min ist erst va práce a důcho dů) na dalš í čt yř i t ýdn y. T ěžká praco vn í neschop nost : předst avuje st av, kd y je člo věk neschopen práce po dobu 28 t ýd nů a vyčerp al již záko nnou d ávk u

99

v nemoci, ale nemá nárok na dávku v pr acovní neschopnost i. P lát cem je Jobcent re P lus.

Výše dávek

je odst upňo vána po dle

věk u.

Zákonn ý

př íspěvek v mat eřst ví: hrad í zaměst navat el po dobu 26 t ýd nů, po kud byla osoba u t ohot o zaměst navat ele zaměst nána po dobu min imálně 26 t ýdnů a během 15 t ýd ne před t ýdnem o čekávaného poro du. Pokud nejsou sp lněn y po dmínky nároku na záko nný př íspěvek v mat eřst ví, má o soba právo na př íd avek v mat eřst ví od Jobcent re P lu s. Nárok mají zaměst nané o sob y nebo osoby samo st at ně výdělečně činné, kt eré plat í př íspěvk y do Fo ndu národního po jišt ění. Kro mě mat eřských dávek ex ist ují i zákonné dávk y v o t co vst ví, kt eré jsou vyp láceny ot ců m, ale ne dř íve, než se dít ě naro d í. Z nemocenského po jišt ění jsou posk yt ovány dávk y pro po st ižené, dávk y v př ípadě praco vních úrazů. Z důchodového pojišt ění jsou posk yt ovány: st át ní důcho d - nezávis í na výš i

př íjmů

předep saného

během po čt u

živo t a,

ale

pojišt ěných

náro k

na

let ,

kt eré

něj

vzn iká

obvyk le

po

dosažen í

zahr nují

90 %

praco vního život a jedince. Věko vá hranice pro o dchod do důcho du je u že n 60 let a u můžu 65 let . St át ní důchod dru hého st up ně – důcho d z dop lňkového syst ému důchodo vého po jišt ění je výhod nější pro o sob y s vyšším

v ýdělkem.

S yst ém

dů cho do vého

zabezp ečen í

umo žňuje

pojišt ěnců m za určit ých po dmínek vo lit p ilíř, do kterého cht ějí př isp ívat . Např. přesáhnou- li výdělky osob y určit ou část ku, o dved e se po vin ná část na základní st át ní důchod, zbýva jící část může být na žádost pojišt ěnce invest ována do soukromého penzijního fo nd u. Dále jsou posk yt ován y: penze pro st aré občany - nepř ísp ěvko vá výs lu ho vá penze (o soby st arší 80t i let ), důcho do vý př íspěvek pro občany, jejichž př íjem je po d předep san ý m minime m, dávk y v invalid it ě. 62

62

Zdroj dostupný: www.dwp.gov.uk, www.hse.gov.uk, www.issa.int/ssw, citováno dne 18.7.2007

100

5.1.3. ZÁPADNÍ EVRO PA Za t yp ické předst avit ele t o hot o modelu lze po važo vat Německo, Francii, Rako usko. Předst avit elé t o hoto modelu se zpo čát ku insp iro vali p láne m sociálního zabezpečení Willia ma Bever id ge, kt er ý vznesl po žad avek, aby st át zajist il sociáln í ochranu sv ých občanů. S ro sto ucí ho spo dář sko u prosper it o u začali o bčané očekávat o d stát ního so ciáln ího po jišt ění st ále vyšš í dávky, kt eré se začaly př ib ližo vat ušlému výdělku, co ž vedlo k neúměr nému v celkovém

růst u

nák ladů

so ciáln ím

a

po st upnému

po jišt ění

občanů

snižo vání a

pod ílu

po dporo vání

st át u

ro zvo je

alt er nat ivn ích opat ření. Post upně začaly hrát nejdůležit ějš í ro li dop lňko vé syst émy po dporuje

podniko vého daňo vými

zaměst naneck ý st at us

př ipo jišt ění výhodami.

a

Pro

so ukromé tuto

so ciální o chrany.

po jišt ění,

skup inu

S yst ém

zemí

je do

kt eré je

st át

t yp ick ý

značné

mír y

financován z po jist ného. Pro t ent o syst ém je charakt er ist ick é, že so ciáln í zabezpečení je zalo ženo na funkc i celé řady ú st avů so ciáln ího po jišt ění, rozdělených po dle r izika a pod le kat egorie pracujících. 63 Francouzský sociální syst ém se sk ládá z něko lika pods yst émů. Základn í syst ém sociálního zabezpečení kr yje vět šinu zaměst nanců a dalš í kat ego r ie osob (st udent i, poživat elé dávek). Speciáln í syst émy pro určit é k at ego rie praco vníků mimo sekt or zemědělst ví kr yjí specifická r izik a. Jedná se např. o námoř níky, vo jáky, hor níky, st át ní zaměst nance. Dále zde exist ují aut onomní s yst émy důchodového , nemo censk ého a zdravo t ního po jišt ění osob samo st at ně v ýdělečně činných. Zvlášt ní syst ém pro praco vník y v zemědě lst ví ( zaměst nance i osoby samo st at ně výd ělečně činné), syst ém pojišt ění v nezaměst nanost i a dop lňko vé důchodo vé s yst émy. Nemo censké, zdravo t ní,

inva lid ní

zaměst nanecké

a

úrazo vé

nemocenské

po jišt ění

po k lad y

( mají

zaměst nanců charakt er

prováděj í

veřejnoprávní

samo st at né korporace a jso u řízen y orgány se zast o upením zaměst nanců i zaměst navat elů), důchodové po jišt ění v r ámci zák ladního syst ému pro vád í Národní fo nd důchodového po jišt ění. P ř ípěvk y na po jist né na sociáln í zabezpečení vyb írají Po jišťo vny pro výb ěr př íspěvk ů. Kro mě zák ladního syst ému důchodového po jišt ěn í exist ují po vinné dop lňko vé syst émy pro 63

Kotous, J., Sociální politika v evropských zemích, Sborník učebních textů, UNITISK, Praha 1999, s.43

101

zaměst nance.

Po jišt ění

OS VČ

provád ějí

pro

zdravo t ního, úrazo vého a in validního p ojišt ění

oblast

nemo cenského,

nemocenské po k lad n y,

kt eré se dále dělí d le zaměřen í OSVČ nap ř. pokud jde o řemesln íky, oblast průmys lu a obchodu. Důchodové po jišt ění spravuje po jišťovna. S yst é m sociálního

zabezp ečení

je

financo ván

př ísp ěvk y,

kt eré

o dváděj í

zaměst nanci, zaměst navat elé a o soby samo st at ně výdělečně činné na základ ě všech svých př íjmů ze závis lé nebo nezávis lé činno st i. Část př íjmů syst ému t vo ř í t aké daně - ve fo r mě obecného so ciálního př íspěvk u a př íspěvku na úhradu sociáln ího dlu hu, kt eré o dvádějí po jišt ěnci. Ze syst ému nemo cenského po jišt ění jsou po skyt o vány p eněžit é a věcné dávk y v

nemoc i

a

mat eř st ví,

dávk y př i

pr acovních

úrazech

a

nemo cec h

z po vo lání, invalidní důchod y a po hřebné. Oso by samo st at ně v ýdělečně činné nemají náro k na peněžit é dávk y, po uze na věcné dávk y. Po jišt ění pro př íp ad inva lidit y je odloučeno od důcho dového po jišt ění a sp adá do syst ému nemo cenského po jišt ění. Nemo censk é se vyp lácí o d čt vrt ého dne t rvání pr aco vní neschopnost i a posk yt ují je nemocenské po klad n y. Důchodový věk ve Francii čin í 60 let . Výše důcho du vyp láceného ze základ ního s yst ému závis í na výd ělku, p ro cent ní sazbě a době po jišt ění. Zaměst nanci so ukro mého sekt oru mají mo žno st využít i dop lňko výc h důchodo vých po jišt ění, kde v ýše dop lňko vého důcho du závis í na př íjmech, kt eré zaměst nanec v průběhu své kar iér y získa l. Doplňko vé důcho do vé syst émy

spr avují

sp ecia lizované

inst it uce,

kt eré

současně

vyb ír aj í

pojist né. 64

5.1.4. JIŽNÍ EVRO PA It álie, Šp anělsko, Port ugalsko, Řecko jso u t yp ick ými před st avit eli jiho evropského mo delu. V t ěcht o st át ech je fu nkční směs před chozích syst émů, není zabezp ečen minimáln í p ř íjem aj. Narů st á pod íl v ýdajů financovaných ze všeobecných d aní.

64

Foltýnová, D., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Francie, Národní pojištění, 2006, č. 10, s. 8

102

Např. Řecký syst ém so ciálního po jišt ění je po měr ně slo žit ý. Hlavn í prvk y t voř í syst ém sociáln ího po jišt ění, syst ém zdr avo t ního po jišt ění a syst ém sociální p éče.

Úst řed ním orgánem pro

sociální po jišt ění je

Minist erst vo práce a so ciální o chrany, popř. jiné minist er st vo v závis lo st i na druhu činnost i. Ost at ní syst émy spadají do působnost i Min ist er st va zdravo t nict ví a sociální po mo ci.

Řeck ý so ciální syst ém

se sest ává

z t radičních t ř í p ilířů – pr vn í předst avuje základ ní záko nný veř ejn ě provozovaný syst ém povin ného a doplňk ového pojišt ění, druhý zahr nu je jak po vinná dop lňková penzijn í schémat a pro skup iny různého so ciálněprofesního post avení, t ak i dobrovo lná schémat a zalo žená na vzt ahu zaměst navat ele a zaměst nance, t řet í př edst avuje so ukro mé do bro vo lné penzijní po jišt ění po jišt ěnce. Dru hý a t řet í p ilíř nejso u rozvinut y t ak, ab y mo hly b ýt

srovnávány s pr vním p ilířem.

Exist uje

asi 170

inst it uc í

sociáln ího po jišt ění, a t o v závislost i n a dru hu vyko návané činno st i a po st avení o soby, z nichž asi 25 je hlavních. V Řecku se up lat ňuje syst ém průběžného financo vání. V ýši př ísp ěvk u na sociáln í zabezpečení se liš í v závis lo st i na schémat u a t ř ídě, do níž je pojišt ěnec

zař azen.

V Řecku

neex ist uje

jed no t ný

syst ém

so ciálního

pojišt ěn í, kt er ý by zahr no val všechny výdělečně činné o soby. Zák lad ní m předpo kladem pro podřazení k někt erému schémat u je výko n výdělečné činno st i. Podle charakt eru t éto činnost i je dána př íslušno st někt er é inst it u ce sociálního po jišt ění. Jed no u ze základ ních inst it ucí sociá lního pojišt ěn í, do jejího ž osobního rozsahu p ař í vět šina zaměst nanců je I nst it ut so ciálního po jišt ění (I KA). Do t ohoto zák lad ního schémat u po jišt ěn í spad ají

všichni

zaměst nanci,

pokud

nejsou

zahr nut i do

sp eciáln ího

sché mat u (např. praco vníci bank a st át ních podniků). Věcn ý rozsa h zahr nuje

po jišt ění

všech

t radičních

sociáln ích

r izik,

t edy

st arobní,

inva lid ní a pozůst alo st ní dů cho d y, p eněžit é a věcné d ávk y pro př ípad nemoci, t ěhot enst ví či mat eřst ví. Právn í úprava podmínek vznik u náro ku na důchod a na dávk y posk yt o vané v rámci zák ladního schémat u závis í na době vzniku po jišt ění. U st arobních důcho dů je nut né rozlišo vat , zda o soba byla po jišt ěna u I KA před 1 led nem 1993 nebo až po t o mt o dat u. Důcho dový věk mužů př i vzn iku po jišt ění před 1.1.1993 je 65 let , žen 60

103

let . Důcho do vý věk mužů i žen př i vznik u po jišt ění po 1.1.1993 je 65 let , popř. 60 při práci ve zt íženém a zdraví škodlivém pro st řed í. Nemocenské dávk y př edst avují jed nak věcné d ávk y (odvět vová část zdravo t ní p éče zařazená do syst ému sociáln ího po jišt ění), jed nak p eněž it é dávky ( nemo censké, dávk y v mat eřst ví). 65

Z porovnání hlavních evropských syst émů můžeme u činit závěr, že každá evropská země si vyv íje la a vyv íjí vlast ní ř ešení, kt eré p lně o dpovíd á po vaze

jejího

základ ního

syst ému

so ciálního

po jišt ění.

Nicméně

se

domn ívám, že i přes rozdílno st právních úprav so ciáln ího zabezp ečen í ve člensk ých

st át ech,

bude

po st up ně

na

har mo nizaci

práva

so ciálního

zabezpečení v zemích E vropské u nie k laden st ále větší důraz. Jednot liv é členské st át y budou muset st ále více sjed no covat právní o blast i, kt eré př ímo sou visí s vo lným pohybem o so b, ale t aké řešit podobné problé m y jako např. st ár nut í o byvat elst va, zneužívá ní dávek, r ychle st o upající nárůst mandat orních výdajů apod., kt eré budou řešit obdo bným způsobem.

65

Hubková, L.: Systémy sociálního zabezpečení v EU-Řecko, Národní pojištění, 2007, č. 12, s. 23

104

III.

ZÁVĚR – SHRNUTÍ S OUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S POUKÁZÁNÍM

NA NEJZ ÁVAŽNĚJŠ Í PROBLÉMY S NÁSTINEM MOŽNÝCH ŘEŠ ENÍ

Během vypr aco vávání t ét o r igoró zní práce do cházelo k mno ha změnám a

návr hů m

v r ámci

t zv.

refo r my

veřejn ých

financí.

V jed no t livýc h

kap it o lách odkazuji na určit é záměr y p ředst avit elů různých po lit ick ýc h st ran p lat ných v době v ypraco vání d ané kap it o ly, př ičemž v závěru u vedu so učasné výs ledky jed nání po slanecké sněmo vn y, t akže i v t éto souvislo st i je mo žné s ledovat neu st álý vývo j právní úpr avy v oblast i so ciáln ího zabezpečení. V závěru se t aké pokusím shr nout současnou právn í úpravu a je j í nedo st at ky a především nast ínit současné zamýš lené z měny právn í úpravy.

Sociáln í zabezp ečení má dalekosáhlé dů sledk y do ekono miky každého st át u. Hlavním problé mem zůst ává pro financování so ciáln ích syst émů a nast avení výchozích paramet rů. Právo sociáln ího zabezpečení má pak vyt vářet přesné mant inely pro p lnění po vinnost í v tét o oblast i a čerpán í jed no t liv ých dávek t ak, jak k t o mu do spěl spo lečensk ý ko nsenzu s. Dále je nut no si t aké uvědo mit , že žád n ý syst ém v žádném stát ě nemů že exist ovat samo st at ně, nezávis le na vnějš ích i vnit řních vazbách. V t éto so uvislo st i jso u t ed y velmi důležit ým imp u lsem p ro ro zvíjení sociálního syst ému mezinárodní a evropsk é nor my, kt eré se t ýkají zajišt ění o bčanů ve st ano vených sociálních sit uacích. Do chází k post upnému sbližo vání naší právní úpravy s ko munit árním právem, p lat ným v r ámci E vropsk é u nie. Jak je v práci uved eno, v oblast i so ciálníh o zabezpečení není ko mu nit ár n í právo post aveno na zásadě har mo nizace právních úprav, a le na zásadě jejich ko ordinace navzáje m. Na jed né st raně je t ím v ývo j naší právn í úpravy ulehčen, proto že ap likací zásad y ko ordinace je u mo žněn dalš í ro zvo j vlast ního vn it ř ního so ciálního syst ému, t radiční syst ém nemusí b ýt násilně měněn. So učasně je však dalš í vývo j so ciálního zabezp ečen í (včet ně důchodového a nemocenského po jišt ění) náročný na inst it ucio náln í a finanční zajišt ění ( např. z důvodu u mo žnění vo lného poh ybu praco vníků v rámci ut vářejíc ího se spo lečného t rhu).

105

Závažně jší

a

obt ížnějš í

se

ukazují

vnit ř ní

problémy

syst ému.

V obecné m pohledu je pat rno, že ro zho dujícím aspektem ú spěšno st i fungo vání syst ému je jeho financování. Transfo r mace česk ého sociáln ího syst ému

probíhá

současně

s eko no mic kou

refo r mou

s cíle m

vyt vo ř it

sociální syst ém, kt er ý by o dpovíd al po t řebám t ržn í eko no mik y, podněcova l každého k odpo vědnost i za svo ji so ciální sit uaci a respekt oval mezinárod ní úmlu vy. V současné

době

je

náš

so ciální

syst ém

št ědřejší

než

v

řad ě

vyspě lejš ích evropsk ých st át ů. A to i v relaci k průměr ným p lat ům v t ěcht o zemích. Především je nut né si uvědo mit , co je zd rojem r ůst u české eko no mik y. Zapr vé: neb ývale silná mo net ární expanze v eurozó ně. I nvest ice z Unie a export y do Unie t áhnou česko u eko no miku. Nízké úro kové sazby mají za následek levné a dost upné ú věr y. V d ubnu 2007 vzro st l objem ú věrů nefinančnímu soukro mému sekt o ru o 10,3 procent a v meziro čním srovnán í. Glo balizace přeje mezinárodnímu o bchodu a invest icím. Dalš ím t aho u ne m je demografie. S ilné ročník y ze sed mdesát ých let nyn í vst upují do nejprodukt ivnějš í fáze svého živo t a. Mír a ekono mické akt ivit y mužů ve věku 30-35 let do sahuje 95 pro cent , co ž je skut ečně vysoké čís lo . T it o lid é si nyn í zař izují do mácnost i, st avějí či p řest avují do my a byt y, berou s i hypo t éky a vůbec všemo žně př isp ívají hospo dářskému rů st u. Objem hypo t ečních úvěrů již něko lik let rost e více než t ř icet ipro cent ním ro ční m t empem. 66 Nicméně i př i t akt o ideální ko nst elaci po dmínek se české veřejn é finance neo bejdo u bez dlu hu.

Mandat o rní v ýd aje ( mand at o rní znamen á

„př ikázané“ výd aje, kt eré jso u ext er ně st ano veny ( např. záko nem), jso u povinné, jsou jimi např ík lad výp lat y sociáln ího zabezpečení, dů chodů, nemocenské apo d.)

jsou obro vsko u zát ěží vlád ních výdajů.

Klíčo vé

polo žky po vinných výdajů, t o znamená so ciální t ransfer y a z nich zejména dávk y důchodového po jišt ění kladou v pr ůběhu do by dík y demo grafickému vývo ji st ále vyšš í nárok y na výd aje st át u. Navíc př icházejí i dalš í skut ečnost i, kt eré více zat íží naš i eko no miku. E vropská cent ráln í banka již

66

Zdroj dostupný: www.mfcr.cz, citováno dne 14.12.2007

106

něko likrát zvýšila základ ní sazb y, což se bude pro mít at do úvěro vé expanze. Ani ideální pro st řed í glo báln í ek ono miky bez o t řesů t u nezůst ane t rvalé. St árnut í popu lace se pro jevuje už t aké v rozvo jo vých zemích, jako jsou I ndie, Čína, Korea či Mexiko . Je t o glo bální problé m. Ve vět šin ě vyspě lých zemí se rap idně zvyšuje po měr o sob záv islých na eko no mick y akt ivní část i ob yvat el. Zat ímco v US A je sit uace lepší, st át y E vropské unie st árnou

nadprůměr ně.

St árnut í

české

popu lace

má

být

na

zák ladě

akt uálních demo grafick ých pro gnó z je dno z nejr ych lejš ích v E vropské unii. Důchodový s yst ém ve své so učasné podobě nedokáže zabránit dopadů m nepř íznivého demografického vývo je. Zejména je t o pro dlužujíc í se st řední délka život a (za po sled ních 15 let se pro d loužila o 4 rok y a předpokládá se, že za každých dalš ích šest let se bud e pro d lužo vat o 1 rok), růst podílu o sob st arších na celko vé populaci (po díl osob st aršíc h 60 let by se měl v následujíc ích 5 0 let ech zvýš it ze so učasn ých 20 % na více než 35 %, u osob st arších 8 0 let by měl být t ent o růst ješt ě daleko razant nější, a t o ze současn ých méně než 5 % na skoro 15 % v ro ce 2065), rosto ucí počet důchodců a so učasně se snižující po čet ekono mick y akt ivních. Podíl osob ve vyšších věkových skupinách na celkové populaci67

67

Zdroj dostupný: www.mpsv.cz, citováno dne 29.8.2007

107

Základní důchodové po jišt ění je před evším v dů sledku očekávaného nepř íznivého demografického vývo je d lo u ho době finančně neudržit elné. V diskuzi o penzijn í r efor mě b ylo t aké po ukazováno na mo žné r iziko vznik u generačního ko nflikt u. V současném p enzijním syst ému

do chází k t éměř

st oprocent nímu př erozdělení peněz mezi generacemi. Lid é v produkt ivn í m věku o dvádějí po jist né a důchodci čerpají peníze. Proto je navr ho vána celá řada změn jako např.: -

pokračovat v procesu po st upného zvyšo vání d ůchodo vého věku až na 65 let pro muže i ženy. Česká i evropská populace st ár ne, ro dí se méně dět í, délka život a se prod lu žuje. Lid í v produkt ivním věku ubývá,

model

mezigeneračn í

so lidar it y

se

zpo maluje

a

syst ém

důchodové péče je prot o o slabo ván. Tuto hranici je t řeba po suzo vat ne podle současné sit uace, ale po d le budoucí sit uace na pracovním t rhu, podle vývo je věko vé st rukt ury a s výhledem na st ále se prod lužujíc í věk. -

prodloužit pot řebnou dobu po jišt ění pro náro k na st arobní d ůcho d na 35 let .

-

zrušit dobu st udia jako náhradní dobu po jišt ění.

-

zavést

možnost

souběhu

část i

st arobního

důcho du

z výdělečné činnost i a mo žnost i přepočt u to ho to důcho du.

s př íjmem

68

Nicméně i t ěmt o návr hům je ze st ran někt er ých o dbo rníků vyčít ána malá r azant nost , přičemž velk ý d ůraz by měl být k laden na so ukromé důchodové př ipo jišt ění. Jedná se t ot iž p ouze o změny v p aramet rech a do savadní refo r mní kro ky neo bsahují

jin ý způ sob financování celého

syst ému, a nové způso by, jak by se lid é mo hli sami zapo jit a zajist it s i prost ředky na st ář í svou vo lbo u a ro zho dnut ím. Pro do sažení vět š í diverzifikace

zdro jů

složk y důchodového

př íjmů

ve

st ář í

je

nut né

syst ému p lat bou př íspěvků

posílení

fo ndové

do penzijn ích fo ndů .

Možný př íst up by spočíva l v t o m, že bude všem po jišt ěnců m d ána mo žno st vo lb y, zda jejich důcho d bu de p lynout po uze ze současného základního

68

Zdroj dostupný: www.mpsv.cz, citováno dne 15.12.2007

108

průběžně

financovaného důcho do vého

pojišt ění,

nebo

část ečně

i

z

dobro vo lného spoř ícího p ilíře důchodo vého syst ému. Mimo důchodové po jišt ění se změny t ýk ají i nemo cenského po jišt ění. V České republice narůst á délka prů měr né praco vn í neschopno st i. Ved le měsíce do vo lené bývá práce neschopn ými v průměru čerpáno dalš ích 21 dní nemo censké. To znamená, že i v t ěchto př ípadech se jed ná o po měr ně významný zásah do eko no mik y. Do 31.12.2007 byla za pr vní t ř i dn y snížena pro cent ní sazba nemocenského. Po jeho zaveden í došlo ke snížení prů měr né praco vní neschop nost i ze 6,8 % na 5,9 %. Proto se začalo uvažovat o rozhodnut í, zda nepro vést ješt ě další snížení, proto že se ukazuje, že t o má vliv na spekulat ivn í či fikt ivní nemocno st . Počet příp adů pracovní neschop nost i př it o m klesá se vzrůst ajícími př íjmy o byvat el. Nejvyšší

nemo cnost

t ak

mají

lid é

s nižšími

př íjmy.

69

Veškeré změny mají zlep šit bilanci př íjmů a výdajů v t éto oblast i. Po rozsáh lé diskuzi b ylo t edy př ikročeno k redukci vyplácení nemo censk ého a

69

Zdroj dostupný: www.mpsv.cz , citováno dne 15.12.2007

109

od 1.1.2008 za první 3 k alend ář ní dny praco vní neschop nost i nenálež í nemo censké, mění se výše hran ice vymě řovacích zák ladů, pro cent ní výš e nemo cenského pojišt ění, v ýše podpo ry př i o šet řo vání člena rod iny i peněžit é po moci v mat eřst ví. Mění se vešk eré paramet r y pro výpočet dávek.

70

Mezi da lší akt uáln í změn y so ciálního syst ému schvá lené po slanecko u sněmo vnou pat ř í ze jména: -

t zv. super hrubá mzda - základem daně z př íjmů ze závis lé č inno st i hrubá

mzda

zvýšená

o

př ísp ěvek

zaměst navat ele

na

zdravot n í

a so ciáln í po jišt ění a nesnížená o pojist né zap lacené zaměst nancem, -

o d 1. ledna 20 08 docház í k zavedení jedno t ného ročního st ropu pro vyměřo vací

základ

pro

placení

o bo u

pojišt ění,

a

to

jak

pro

zaměst nance, t ak pro o soby samo st at ně v ýdělečně činné ve výši 48náso bku měsíční prů měr né mzd y v náro dním ho spodářst ví, co ž o dpovídá měsíční mzdě ve výš i př ib ližně 80 t isíc Kč. -

post upně do jde ke sn ížení po jist ného ze sociáln ího zabezp ečení na 25 % v roce 2009 a 24,1 % v ro ce 2010.

70

Zdroj dostupný: www.mpsv.cz, citováno dne 1.9.2007

110

-

posunuje se účinno st no vého záko na o nemo cenském po jišt ěn í o další rok, t edy od 1.1.2009.

-

na bo j pro t i simulant ů m je zaměřena i dalš í navr ho vaná změna zákoníku práce, kt erá by mě la p lat it zhruba od po lovin y ro ku 2009. V př ípadě, že se pro káže, že zaměst nanec zneužívá nemocensk é dávk y, mů že s ním být okamžit ě ro zvázán praco vní po měr. Dů vode m požado vané změny záko níku práce je t o, že nemo censká dávk a je pro st át jednou z ne jvíce nák lad ných a zároveň nejv íc zneužívaných dávek. Od začát ku ro ku 2009 budo u navíc pr vních 14 dní nemo ci vyp lácet nemocenské dávk y zaměst navat elé míst o st átu. Kvůli t omu by

jim

mě ly

být

k dispozici

silnějš í

prostředky,

jak

se

prot i

podvo dníků m br ánit . -

zpř ísnění výp lat y sociáln ích dávek. Nezaměst naní, kt eř í se nebudo u snaž it najít práci, skončí na exist enčním minimu ve výš i 2020 ko run. Pokud člo věk odmít ne rek valifik aci či veřejně pro spěšné práce, i t o může být důvodem, pro č nebud e dost ávat vůbec žád né finance, ale je n poukázk y na nejzáklad nějš í živo t ní po třeby. Na podpo ru by dále neměl mít nárok t en, kdo dost al výpo věď pro zvlášť hrubé po rušení pracovní kázně. Řeší se t ím sit u ace, k d y člo věk opako vaně schválně př ispěje k ukončení pr acovn ího po měru, aby nemu sel cho d it do práce a mo hl zů st at doma na po dpoře. Za p ráci načer no bude uchazeč vyřazen z evidence uchazečů o zaměst nání a zp ět zapsán až za šest měsíců. Doposud mo hl uchazeč o prác i vyřazený z evidence k vů li nelegální práci požádat o no vé zařazení p rakt ick y hned. To se ukázalo jako málo účinné vzhledem k závažno st i to hoto negat ivního jevu, a proto bylo př ikro čeno ke sho ra popsané změně. Př it vr zení výp lat y sociáln ích d ávek a je jich pod mínění akt ivním hledáním pr áce je asi t ím nejvíce pozit ivn ím, co refo r my př inášejí.

-

návšt ěva lékaře a recept 30 Kč, 1 den v nemocnic i 60 Kč, po ho to vo st 90 Kč.

-

rodičo vská do vo lená – do 31.12.2007: 7582 Kč měsíčně po celé 4 roky, v roce 2008 po 2 rok y 11400 Kč, po 3 ro k y 7600 Kč, po 4 rok y už jen 3800 Kč. V t éto so uvislo st i sice do chází k určit ému po su nu a zvýhodnění krat ší mat eřské do vo lené, na druhé st raně však nedo chází 111

k vyt voření výho dných po d mínek např. pro zaměst náván í ro d ičů na zkrácené ú vazky. Dosavad ní st av nab ízel jen o mezené možnost i pro vo lbu rodičů, kt eř í b yli limit o vání př i rozho dování o svém rod ičovst ví i praco vním zapo jení a výběru t akové p odpor y, kt erá by jim nejlépe vyho vova la. Je t řeba nabíd no ut rod ičů m mo žno st vo lby, aby s i mo hli zvo lit t ako vý model rod inného život a, kter ý nejlép e vyho vuje je jich pot řebám a rodinné sit uaci. Cíle m by mělo být vyt voření lep ších podmínek jak pro ro diče, kt eří cht ějí zůst at

doma s dět mi na

rodičo vské, t ak i pro t y ro d iče, kt eř í cht ějí sk lo ubit praco vní dr áhu s výchovo u malých dět í, a t o i např. rozšíř ením spekt ra služeb péče o dět i, daňo vými slevami na dět i, slevami na sociáln ím zabezpečení pro zaměst navat ele po sk yt ujíc í práci n a část ečný ú vazek,

apo d.

Nicméně i v t éto koncepci se pro jevuje snaha o zamezení zneužívání t ét o

dávky,

a

to

t ím,

že

posk yt o vání

rodičo vského př íspěvku je vázáno

nejr ychle jšího

čerpán í

na výš i předcho zího př íjmu.

Dů vodem pro vazbu výběru t éto var iant y na náro k a výš i peněžit é pomoci v mat eřst ví nebo peněžit é po mo ci je to , že by měl být zacho ván základ ní pr incip dávek v jed not livých systémech a je jich hier archie, že praco vat se vyp lat í na rozdíl od spo léhání se na st át ní dávk y. Mělo by t o být opat ření prot i sp ekulat ivn ímu vyu žívání t ét o dávk y, kdy b y určit á část rodičů mo hla kalku lo vat , že si vyzved ne vyšš í část ku po dva roka a t řet í popř. čt vrt ý ro k bude čerpat z ost at ních sociálních syst é mů. -

porodné činilo do 31.12.2007: 17 600 ko run, v ro ce 2008 je 13 000 korun.

-

ruší se delš í podpůrčí doba pro pobírání peněžit é po moci v mat eřst ví osamělým zaměst nankyním v max imální délce 37 t ýd nů. Od 1.1.2008 jim je poskyt o vána dávka v maximá lní délce 28 t ýd nů.

-

povinno st vlády valo r izo vat část k y život ního min ima, exist enční minimu m a související dávk y počát kem roku je změněna na možnost . Jsou t edy zrušeny aut omat ick é valor izace dávek st átní so ciální podpo ry a po moci v hmot né no uzi. Tat o změna je o důvo dňo vána t ím, že so učast né velmi širo ké využívání život ního min ima nad rámec jeho základních fu nkcí ve finančně náro čných so ciálních syst émech není 112

vho dné. Vzh ledem k náro kovému char akt eru zejména dávek st át ní so ciáln í podpo r y zvyšuje výd aje st át ního ro zpo čt u a t ím i zad lužo vání st át u. Vláda bude mít mo žnost ro zhodno ut o valo r izaci živo t ního min ima po poso uzení všech eko no mick ých a so ciáln ích so uvis lo st í. Je t ak zabraňo váno neko nt rolo vat elnému r ůst u sociáln ích výdajů bez o hledu na st av veře jn ých financí. Vět šina veřejnost i je nad so učasno u vládní refor mo u v ro zpacích. I kd yž jde o značn ý legis lat ivní převrat za dobu exist ence České republik y, t éměř nikdo neví, jak změn í spo lečno st a eko no miku. Refo r ma b yla odhlasována, ale občanům a možná i n ěkt er ým po lit iků m neb ylo řád ně vysvět leno , co se ve skut ečno st i změ nilo a hlavně jaká je celko vá ko ncep ce ekono mického v ývo je do bud oucna.

Je samo zřejmé, že bez

refor my veř ejných financí se neo bejd eme a že vžd ycky bude skup in a občanů, kt erá na ní vydělá více, někt erá méně, některá vůbec. Do mnívá m se ale, že po kud chceme zlep šit náš so ciáln í syst ém, měla by k t o mu sloužit po drobně vypr acovaná ko ncepce a t o mu o dpo víd ající k valit n ě zpraco vané, přeh ledné záko ny a ne po změňovací návr hy jednot liv ýc h po lit ický st ran prezent ovaných na posled ní chvíli nav íc pub liko vané fo r mou př ílepků k záko nům, kt eré vzájemně obsahově bezprost ředně nesou visejí.

Je nut né, aby záko n byl před vídat eln ý a ko nzist ent ní.

V opačné m př ípadě se vyt rácí sdě lno st záko na, kt er ý pak již ne n í způso bilý p ln it funkci pramene práva a st ává se pro své adresát y zcela nepředvídat elný.

I když so učasná právn í úprava je v poro vnání s úpravo u z 90t ých let (nová úprava každ ý rok a velké množst ví přechodných u st ano vení) určit ě přehlednější, jed nodušší a u st áleně jší, r ůzné no vely a dalš í přechod ná ust ano vení jí na jednoduchost i nijak nepř id ávají. Jasná a přeh ledná právn í úprava, kt erá by sloužila

správním o rgánů m, zaměst nanců m i o sobá m

samo st at ně výdělečně činn ým, by měla být cílem a strážcem vešker ýc h změn. Základním zá měrem nové právn í úprav y b y t ak mělo být předevší m do sažení

vět ší

spravedlno st i

syst ému,

a

to

t ěsnějš í

vazbo u

výše

po sk yt o vaných dávek na zap laceném pojist ném a snahou o po sílen í ochrany s yst ému před možno st í jeho zneužit í. 113

Tato

právní

úprava

mu sí

být

t aké

zalo žena

na

široké

sho d ě

demo krat ických po lit ických sil. Není t o tiž mys lit elné, aby se př i každ é změně vlád y zce la předělávaly ko nst ant y již zvo lené a up lat ňo vané po doby celé refor my.

114

115

IV. RES UMÉ So cial secur it y syst em has lo ng t erm effect o n eco no my o f ever y st at e. General quest ion t hat has t o be answer ed is financing o f t he syst em. Law o f social secur it y has t o p lay essent ial r o le on for mu lat io n o f r ig ht s and obligat ions in t his social ar ea. So cial secur it y syst em in ever y st at e is in fluenced not only b y it s hist or y, pr act ice, habit s et c., but also b y int er nat ional cont ext ure. Fo r new creat in g of so cial secur it y syst em in t he Czech Rep ublic is ver y import ant it s cohesio n t o t he European Unio n. Fo r att ainment o f one o f basic european p illar, t he fr ee mo vement o f p erso ns, is co operat ion o f all me mber cou nt r ies t he most impo rt ant . The met ho d o f coord inat io n was choo sen fo r co nverqency o f individual social secur it y syst ems. T his met hod enables czech social secur it y syst em t o has it s next develop ment wit hout leaving own t radit ions, but also urges t o confor m al l inst it ut es t o european pr inc ip les. So cial secur it y syst em in t he Czech Rep ublic co mes t hroug h financial problems t hat has t o be prompt ly so lved. One o f t he biggest st ress o n syst em is pensio n insurance. T hanks t o demograp hic develop ment ar e mandaror y expences o n p ensio ns st ill r is ing. Ag ing o f popu lat io n is problem in all count r ies o f t he wo r ld. It means t hat group o f peop le depend ing on eco no mic act ive part o f popu lat io n is rap id ly gro wing an d t he st at e has t o expend co nsiderable exert ion on t heir ind emn it y. S it uat ion in p ublic finance is not impro ving desp ite o f work ing previo us

fact ors,

such

as

go od

econo mic

growt h,

expo it at io n

of

ext rao rdinar y ear nings fro m pr ivat iozat io n, savings and t ransfer s t o general

reser ves.

Thanks

to

unmaint ainable

expenditure

t endencies

t hreat es anot her growt h o f d efic it s aft er go ing ad vat eges ment io nd abo ve o ff. Refor mat io n of so cial secur it y s yst em and t he who le s yst em o f public finance is necessar y b y reaso n o f st opping r ising o f t he Czech Republic ś dept h. Wit hout refor mat io n wou ld be in t ake of st at e budget lo wer t he n mandat ory cost s and wou ld not be able t o fund it , all st at e budget exp enses wo uld aim t o cover mandat o ry co st , no anot her invest ment s (such as bu ild ing up, science, resear ch et c.) wo ul be possible. It wo uld also lead to

116

ano t her deepening o f deficit o f pensio ns. The Czech Rep ublic wo u ld not be also able t o keep it s enganement to t he European Unien. Purposes o f t he refo r mat ion o f so cial secur it y s yst em are t he fo llo wing : - reinforcement o f effect iveness o f go verment expences - support to families w it h children - reinforcement o f d ir ect ness o f so cial secur it y syst em - sensib le access t o econo mic no n act ive popu lat io n - obser vat io n of obligat ion t o t he European Unien. To achieve t hese purposes t he P ar lament o f t he Czech Republic accept ed new measures, su ch as gr adual escalat io n o f pensio nalbe age t o 65 years for men and wo men, ext ensio n o f t ime needed fo r r ig ht to o ld ag e pensio n, abandon t ime o f st ud iing as subst it ut e to t ime o f insurance, no sick benefit for first t hree days o f illn ess ( so called gu ard per io d is st and ard european so lut ion, it exist s in majo r it y o f members o f t he European Unien, most oft en t hee days), ent ire chance o f syst em o f parent al leave which is d iv ided int o t hree per iod s, payment for vis it ing do ct o rs, payment of social benefit s make mo re rest r ict ive e.g. - peop le who will no t t ry t o find a jo b will st ay just wit h liv ing wage and so on. The refo r mat io n is supposed t o impro ve aud it o f ear ning s and expendit ures, lead t o decrease o f bureaucracy and abu se o f so cial syst em. It is obvious t hat refor mat ion in t he Czech Republic is inevit able, but fro m mine po int of view it s necesser y t o creat e detailly elabo rat e concept ion o f next progress o f so cial secu r it y syst em and is no t po ssible t o carr y o ut such a demand ing t ask by var iance o f p art icu lar po lit ica l proposals. Co nt emporar y leg al regu lat io n o f so cial secur it y is sp lit ed amo ng severals act s, is not provid ing an easy sur vay and is co mp licat ed. Clear, sophist icat ed and t abular leg al wo uld ser ve to t he public and administ rat ive bod y. It is also import ant to know problems and current legis lat ure. All t hese problems and co mp licat io ns were an imp ulse fo r t his essa y in wh ich I t r ied to clear up so me inst it ut ion used in social secur it y s yst em, o ut line progress o f t he ma in law regu lat io ns and demo nst rate it o n pract ical examp les.

117

First ly I refered t o basic pr inc ip les o f pensio nar y and healt h insur ance. Then I descr ibed hist o r ical and co nt emporar y develo p ment o f lega l regulat ions. I also exp la ined po sit io n and oblig at ion o f self- emp lo yed perso ns. The Czech Repub lic is member o f t he European Un ien and is in fluenced by european po lit ics and so cial syst e ms in anot her member st at e. Therefore I illust rat ed pr incip les of fu nct io n o f European legal syst em in so cial area and u sed a few examp les o f social s yst em in severa l member st at es. In t he end o f t his essey I summar ized co nt empo rar y leg islat io n and showed t he lat est reso lut io ns of proble ms in so cial syst em.

118

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:

Odborné publikace: Brdek, M., Jírová, H., Sociální politika v zemích EU a ČR, Codex Bohemia, 1998

Brejcha, A., Antošík, L., Sociální zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, Právní úprava platná od 1.1.1994, ÚRS Praha, a.s., Vydavatelství, 1994

Durgisová, J., Krebs, V., Poláková, O., Žižková, J., Sociální politika, Codex Bohemia, 1997

Černá, J., Právo sociálního zabezpečení, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2002

Gregorová, Z., Důchodové systémy, Masarykova univerzita, Brno, 1998

Hejkal, T., Pelikánová, H., Nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění s komentářem a příklady, Polygon, 2004

Chvátalová, E.,. Soušková, M., Spirit M., Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, Prospektrum spol. s r.o., 1999 Kotous, J., Sociální politika v evropských zemích, Sborník učebních textů, UNITISK, Praha 1999 Malý, K. Dějiny státu a práva v Československu do r. 1918. I. Díl. Praha: Panorama, 1988

Malý, K., Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Lidne Praha a.s., 1997

Potůček, M. Radičová, R., Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce 1989, Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998

Přib, J, Voříšek, V., Důchodové pojištění, ANAG, 1996

Ryba, J., Nad sociálním zabezpečením, Nakladatelství Orac, s.r.o., 1998

119

Šmíd, J., Ženíšková, M., Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, ANAG, 1997

Šmíd, J., Ženíšková, M., Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, ANAG, 1999

Šulc, J, Illetško, P., Penzijní připojištění, Grada Publishing, 2000

Tröster, P., Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání 2002, C.H.BECK, 2002

Týč, V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Třetí aktualizované a doplněné vydání, Linde Praha a.s., 2001

Týč, V. Dokumenty ke studiu práva Evropské unie. Brno: Masarykova univerzita, 2003

Vostatek J., Sociální a soukromé pojištění, Codex Bohemia, 1996

Odborné články: Achylesová, L., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Norsko, Národní pojištění, 2007, č. 6

Foltýnová, D., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Rakousko, Národní pojištění, 2006, č. 2

Foltýnová, D., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Francie, Národní pojištění, 2006, č. 10

Jančíková, A., Důchodové pojištění umělců, Národní pojištění, 2005, č. 12, 2005

Jandová, L., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Německo, Národní pojištění, 2006, č. 3

120

Jandová, L., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Velká Británie, Národní pojištění, 2006, č. 11

Hejkal, T., Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s komentářem, Poradce číslo 6, Poradce s.r.o., 2004

Herman, J., Volfová, E., Ženíšková, M., Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s komentářem - 1993, Praktik 1994

Hubková, L.: Systémy sociálního zabezpečení v EU-Řecko, Národní pojištění, 2007, č. 12

Kodrová, J., Volfová, E., Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s komentářem - 1994, Praktik 1994

Přib, J., Změny v důchodovém pojištění od roku 2004, dostupný ze systému ASPI, č. 23264, 2004

Rychtářová, J., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Dánsko, Národní pojištění, 2007, č. 4

Soukupová, L., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Belgie, Národní pojištění, 2007, č. 7

Tomeš, I., Ohlédnutí za významným dílem našich předků, Národní pojištění, 2004, č. 6

Trnková, L., Ženíšková, M., Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, Nakladatelství ANAG, 2007

Vopatová, G., Sociální pojištění po vstupu do EU, Národní pojištění, 2003, č. 1

Žemličková, E., Systémy sociálního zabezpečení v EU-Polsko, Národní pojištění, 2006, č. 4

Ženíšková, M., Nemocenské pojištění, dostupný ze systému ASPI, č. 22869, 2003

121

Zdroje informací z internetu: (přesné znění citace z internetu je vždy uvedeno u jednotlivého odkazu v textu) www.mpsv.cz www.cssz.cz www.portal.gov.cz www.parlament.cz www.halonoviny.cz www.mfcr.cz http://europa.eu.int http://eur-lex.europa.eu www.dwp.gov.uk www.hse.gov.uk www.issa.int/ssw http://www.nav.no www.zmenyprobudoucnost.cz www.retirement-scope.axa.com http://pre20031103.stm.fi/english/tao/publicat www.bm.dk http://eng.social.dk www.im.dk www.minff.dk www.centrum.cz

Příloha č. 1 - tiskopis přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2007 Příloha č. 2 – tiskopis potvrzení o době trvání zaměstnání

122

123

124

125