Obsah: Úvod ...........................................................................................................................................3 1 Právní úprava podnikání.....................................................................................................5 1.1 Právní úprava podnikání v Polsku ..............................................................................5 1.2 Právní úprava podnikání v České republice ...............................................................5 2 Právní formy podnikání ......................................................................................................5 2.1 Právní formy podnikání v Polsku ...............................................................................6 2.1.1 Samostatné podnikání (Osoba samostatně výdělečně činná - Indywidualna działalność gospodarcza )...................................................................................................6 2.1.2 Civilní společnost (Spółka cywilna )..................................................................7 2.1.3 Veřejná obchodní společnost (Spółka jawna ) .................................................8 2.1.4 Partnerská společnost (Spółka partnerska ) .......................................................9 2.1.5 Komanditní společnost (Spółka komandytowa )..............................................10 2.1.6 Komanditní akciová společnost (Spółka komandytowo-akcyjna ) ..................11 2.1.7 Společnost s ručením omezeným (Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością ) 12 2.1.8 Akciová společnost (Spółka akcyjna )..............................................................13 2.2 Právní formy podnikání v České republice ..............................................................14 2.2.1 Fyzická osoba ( Živnostenské podnikání ) .......................................................14 2.2.2 Sdružení podnikatelů bez právní subjektivity ..................................................15 2.2.3 Veřejná obchodní společnost............................................................................15 2.2.4 Komanditní společnost .....................................................................................16 2.2.5 Společnost s ručením omezeným .....................................................................16 2.2.6 Akciová společnost...........................................................................................17 2.2.7 Družstvo ...........................................................................................................18 3 Registrace podnikání ........................................................................................................19 3.1 Registrace v Polsku ..................................................................................................19 3.1.1 Evidence činnosti..............................................................................................20 3.1.2 Registrace u statistického úřadu .......................................................................21 3.1.3 Založení bankovního účtu ................................................................................21 3.1.4 Registrace ne finančním úřadě .........................................................................21 3.1.5 Registrace u správy sociálního zabezpečení ( ZUS ) .......................................24 3.1.6 Úřad bezpečnosti práce.....................................................................................24 3.1.7 SANEPID ( hygienická kontrola )....................................................................25 3.2 Registrace podnikání v České republice...................................................................26 4 Daňový systém .................................................................................................................27 4.1 Daňový systém v Polsku ..........................................................................................27 4.1.1 Daň z příjmů fyzických osob............................................................................27 4.1.2 Daň z příjmů právnických osob........................................................................29 4.1.3 Daň z přidané hodnoty ( VAT )........................................................................30 4.1.4 Daň z nemovitostí.............................................................................................31 4.1.5 Sociální pojištění ..............................................................................................31 4.2 Daňový systém v České republice............................................................................31 4.2.1 Daň z příjmů fyzických osob............................................................................31 4.2.2 Daň z příjmů právnických osob........................................................................34 4.2.3 Daň z přidané hodnoty ( DPH ) ........................................................................35 4.2.4 Daň z nemovitostí.............................................................................................35 4.2.5 Sociální pojištění ..............................................................................................35 5 Začátek podnikání fyzické osoby .....................................................................................36 -1-
5.1 Začátek podnikání fyzické osoby v Polsku ..............................................................36 5.2 Začátek podnikání fyzické osoby v České republice................................................37 5.3 Porovnání začátku podnikání v ČR a Polsku............................................................38 6 Daň z příjmů fyzických osob............................................................................................39 6.1 Daň z příjmů fyzických osob v Polsku.....................................................................39 6.2 Daň z příjmů fyzických osob v ČR ..........................................................................41 6.3 Porovnání daní z příjmů fyzických osob v Polsku a v ČR .......................................43 7 Založení, vznik, a prosperita společnosti s ručením omezeným ......................................44 7.1 Založení a vznik společnosti.....................................................................................44 7.1.1 Založení s.r.o. v Polsku ....................................................................................44 7.1.2 Založení s.r.o. v České republice......................................................................46 7.1.3 Porovnání nákladů a rychlosti vzniku s.r.o...................................................48 7.2 Zaměstnávání pracovníků a odvody na sociální zabezpečení ..................................50 7.2.1 Zaměstnávání pracovníků a odvody sociálního pojistného v Polsku ...............50 7.2.2 Zaměstnávání Pracovníků a odvody sociálního pojištění v České republice...53 7.2.3 Porovnání nákladů podnikatele na mzdy..........................................................55 7.3 Korporátní daň..........................................................................................................58 7.3.1 Korporátní daň v Polsku ...................................................................................58 7.3.2 Korporátní daně v České republice ..................................................................60 7.3.3 Porovnání korporátní a srážkové daně v Polsku a ČR......................................62 8 PEST analýza....................................................................................................................63 8.1 Analýza ekonomických faktorů................................................................................63 8.1.1 Hrubý domácí produkt......................................................................................63 8.1.2 Inflace ...............................................................................................................64 8.1.3 Nezaměstnanost ................................................................................................65 8.2 Sociálně kulturní faktory ..........................................................................................66 8.2.1 Demografický vývoj .........................................................................................66 8.2.2 Míra vzdělanosti obyvatelstva ..........................................................................67 8.2.3 Vývoj životní úrovně ........................................................................................68 8.3 Politicko - právní faktory..........................................................................................69 8.3.1 Daňová politika ................................................................................................69 8.3.2 Korupční prostředí nebo právní prostředí........................................................71 8.4 Technologické faktory..............................................................................................72 8.4.1 Výdaje na vývoj a výzkum ...............................................................................72 8.5 Vyhodnocení PEST analýzy.....................................................................................73 8.5.1 Příležitosti a hrozby ČR....................................................................................73 8.5.2 Příležitosti a hrozby Polska ..............................................................................74 9 Závěr.................................................................................................................................75 Seznam použité literatury .........................................................................................................77 Seznam tabulek.........................................................................................................................79 Seznam obrázků........................................................................................................................80
-2-
Úvod Malé a střední podniky ( SMEs ) jsou páteřním systémem ekonomiky každého státu v Evropě. V Evropské Unii je registrováno cca 23 miliónů malých a středních podniků, které představují 99 % všech společností v EU a jsou zaměstnavateli přibližně 75 miliónů lidí1. Když budeme pokračovat ve statistice podnikatelské struktury EU zjistíme, že asi 93 % všech evropských podnikatelských subjektů v Evropě zaměstnává méně než 10 zaměstnanců ( tedy podle pojetí Evropské komise ( EC) se jedná o mikropodnik nebo také velmi malý podnik – ( VSE ), 6 % evropských podnikatelských subjektů zaměstnává méně než 50 zaměstnanců ( tzn. Jde o malé podniky ) a 1 % tvoří střední podniky ( tj. podniky s 50-249 zaměstnanci ), jen 0,1 % jsou podniky, které mají více než 250 zaměstnanců2. Zaměstnanost je pak ze 2/3 tvořena v malých a středních podnicích a z 1/3 v podnicích velkých.Podíl zaměstnanosti ve velkých evropských podnicích má klesající tendenci ( důvody jsou různé od kulturně a sociálně roztříštěného trhu Evropy až po existenci legislativních překážek pro fúze a akvizice jednotlivých států - hlavně v oblastech národních legislativních překážek v ochraně před nepřátelským převzetím ). Z toho logicky vyplývá přesun zaměstnanců do SMEs.Drtivá většina nových pracovních míst je vytvářena právě v mikropodnicích. Proto se všechny státy evropské unie snaží o větší stimulaci SMEs, a to i v souvislosti s přijatou Lisabonskou strategií3. Výjimku netvoří ani státy, které přistoupily k EU v roce 2004, mezi nimi také Česká republika a Polsko ( viz. Příloha č.1 ) – i taky je zřejmá dominance mikropodniků jako hlavního zaměstnavatele. Polsko je země, s kterou máme mnoho společného – Polsko je naším tradičním obchodním partnerem. Oba státy jsou členy OECD ( Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ) a V4 ( Višegrádská čtyřka ). Po 2.světové válce postihl Polsko podobný osud jako Českou republiku – komunistický režim a tudíž i plánovaná ekonomika a velmi malá možnost podnikání. Obě republiky se také dočkaly změny. Po roce 1990 prošly oba státy obrovskou změnou, a to jak politickou, tak ekonomickou. Polsko trpělo v roce 1990 ohromnou hyperinflací ( prakticky úplně zmizely staré dluhy ), mělo zastaralý průmysl a velmi zastaralé zemědělství. V Polsku mimo jiné proběhla 1
[ 30 ] www.naseevropa.cz/portal/port_data_new.nsf/927b725e08d36a78c1256ea50030ae62/016d95d5d4257210c12570c0005ca682 ?OpenDocument 2
Podle doporučení Evropské komise 2003/361/EC se rozdělují SMEs na :
Kategorie Středně velký podnik Malý podnik Mikropodnik
Počet zaměstnanců ( v přepočtu na plný prac.úvazek ) Max. 249 Max. 49 Max. 9
Roční obrat 50 milionů € 10 milionů € 2 miliony €
Bilanční suma roční rozvahy 43 milionů € 10 milionů € 2 miliony €
Někdy se také uvádí hledisko nezávislosti tzn. Podnikatelský subjekt nesmí být vlastněn z více jak 25 % jiným podnikatelským subjektem, který nesplňuje podmínky SME. 3 Lisabonská strategie byla přijatá v březnu roku 2000 a určila strategický cíl EU do roku 2010, a to:„stát se nejvíce konkurenceschopnou a nejvíce dynamickou znalostní ekonomikou světa, která bude schopná dosáhnout udržitelného ekonomického rozvoje s vyšším počtem a lepší kvalitou pracovních míst a zároveň vyšší sociální soudržností“.
-3-
komercializace státních podniků ( tj. jejich převod na a.s. a následný prodej ), v roce 1991 byla založena Varšavská burza ( podle Lyonského vzoru )4. Roky transformace přežily oba státy a dokonce začaly bojovat o příliv přímých zahraničních investic ( FDI ) – jednak investičními pobídkami, jednak daňovou konkurencí (tj. odlišnými daňovými sazbami a konstrukcí daňových systémů ). Cílem této práce je porovnání podnikatelského prostředí ( podnikatelských podmínek ) v obou zemích z hlediska SMEs ( jednak z hlediska podnikatele,který podniká jako fyzická osoba a pak z pohledu podnikatele, který „má“ s.r.o. – na příkladu fiktivních společností )..Mohla by se stát inspirací pro podnikatele, kteří se rozhodují, že si založí společnost v Polsku. Nejprve porovnání existujících právních forem podnikání v obou zemích, porovnání časové a finanční náročnosti procesu založení firmy – pro začínající podnikatele je totiž seznámení se s legislativou a podmínkami hospodářské činnosti základem úspěchu. Dalším faktorem, který ovlivňuje podnikání jsou náklady – cílem je jejich minimalizace, a to včetně minimalizace daňového zatížení.Daně potažmo daňové zatížení je stimulem podnikatelských subjektů k určitému druhu chování na trhu ( např. v oblasti zaměstnanosti, úspor investic,…).Proto je součástí této diplomové práce komparace daňových systémů ( respektive jejich částí ) v těchto dvou státech včetně systémů sociálního zabezpečení. Součástí je i PEST analýza obou zemí, protože SMEs jsou velmi citliví na kvalitu podnikatelského prostředí, a při rozhodování podnikatelů hraje velmi důležitou roli.
4
[ 33 ] Open Economy Analysis dostupné online na: www.people.cornell.edu/pages/khs7/docs/Poland_Final.doc
-4-
1 Právní úprava podnikání 1.1 Právní úprava podnikání v Polsku V Polsku je hlavním právním aktem Zákon o svobodné hospodářské činnosti ( ustawa o swobodzie Dzialalności Gospodarczej ) z 2.července 2004. Hospodářskou činností se podle polského zákona rozumí: • Stavební výdělečná činnost • Výrobní výdělečná činnost • Obchodní činnost • Činnost v oblasti služeb • Vyhledávání a dobývání nerostného bohatství Zákon o svobodné hospodářské činnosti upravuje činnost fyzických, právnických osob a organizačních jednotek, které nejsou právnickými osobami. Dalšími důležitými dokumenty jsou prováděcí pokyny k tomuto zákonu a Kodex obchodních společností ( Kodeks Spólek Handlowych, Dz.U. 94/2000 ), Občanský zákoník (Kodeks Cywilny, Dz.U. 16/1964 ) – všechny předpisy v platném znění. K provozování některých podnikatelských činností je nutné získat souhlas státu, a to ve formě koncese ( používá se u podnikání, které má strategický význam pro celou zemi a v případě bezpečnosti občanů ), licence, povolení.
1.2 Právní úprava podnikání v České republice V České republice upravuje podnikání: Zákon o živnostenském podnikání ( č. 455/1991 Sb. v platném znění ), Obchodní zákoník ( č.513/1991 Sb. v platném znění ) a Občanský zákoník ( č. 40/1964 Sb. v platném znění ).
2 Právní formy podnikání Před založením firmy si musí budoucí podnikatel rozmyslet, zda : • chce podnikat sám nebo s někým • jakému druhu podnikání se chce věnovat • v jakém rozsahu se bude podnikání věnovat • potřebuje počáteční kapitál a v jaké výši • je ochoten riskovat celý svůj majetek nebo chce raději oddělit majetek soukromý od majetku podnikatelského • jak finančně, legislativně a časově náročné je založení firmy • jaká bude míra zdanění vygenerovaného zisku • existuje nějaká zveřejňovací povinnost • a jak lehce lze získat další kapitál • povinnost vedení účetnictví, povinnost auditu -5-
•
jak obtížné je ukončení vybraného typu podnikání
2.1 Právní formy podnikání v Polsku V Polsku existují následující právní formy podnikání:
2.1.1 Samostatné podnikání (Osoba samostatně výdělečně činná Indywidualna działalność gospodarcza )5 Forma podnikání, která znamená pro podnikatele největší možnost samostatnosti, jak v řízení, tak v samotných podnikatelských aktivitách. OSVČ provozuje podnikatelské aktivity na vlastní účet a vlastní riziko. Tuto formu podnikání využijí osoby, které nechtějí vytvářet velké podniky.Osoby, které začínají s podnikáním. Nebo lidé, kteří volí sebezaměstnávání jako přechodné období.
Hlavními výhodami OSVČ: • • • • • • •
Jednoduché provádění změn v rámci podnikání Jasné rozdělení práv a povinností Velmi nízké náklady související se založením resp. Registrací firmy Možnost výběru mezi různými formami zdanění příjmů ( např. využití paušalizované formy zdanění - viz. 4.1.4.3) Krátký čas potřebný k založení ( ukončení ) podnikání Není potřeba počáteční kapitál Relativně velká pružnost a možnost rychlé reakce na případné změny
Jako všechno má svůj rub a líc, tak i podnikání jako OSVČ má své negativní aspekty. Tím prvním je, že za chod firmy je zodpovědný sám podnikatel a v případě neúspěchu musí veškeré své závazky zaplatit z vlastní kapsy ( ručí celým svým majetkem ). Dalšími negativy jsou: • Nepříliš výhodné zdanění fyzických osob ( u vyšších příjmů – viz. níže) • Časově velmi náročné ( v případě, že podnikatel nemá žádné zaměstnance, to pro podnikatele znamená být stále v „pohotovosti “ ) • Rozvoj společnosti a její budoucnost je určována a plně závisí na jedné osobě • Povinnost odvádět příspěvky na sociální pojištění ( ZUS ) bez ohledu na příjmy • Vysoké riziko • Nelze vytvořit velikou firmu
5
[ 26 ] ustawa o swobodzie Dzialalności Gospodarczej ( čl. 23- čl.45 ) dostupné online na: http://firma.onet.pl/bap/teksty/020704a.htm [ 26 ] Prawo działalności gospodarczej ( zákon z 19.listopadu 1999 ) dostupné online na: http://firma.onet.pl/bap/teksty/191199a.htm#r2 [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf
-6-
2.1.2 Civilní společnost (Spółka cywilna )6 Jedná se o sdružení osob podle občanského zákoníku ( kodeks cywilny ze 23.05.1964 ). Toto sdružení nemá právní subjektivitu. Společnost zakládají společníci ( dva nebo více ) podpisem dohody o založení společnosti,v níž se zavazují dosáhnout společného hospodářského cíle. Společenskou smlouvu musí sepsat podle vzoru uvedeného v článcích 860-875 Kodeksu cywilnego. Hlavně musí obsahovat: Jména společníků místo a obsah činnosti rozsah činnosti rozsah odpovědnosti společníků ( kdo, za co zodpovídá a kdo společnost zastupuje ) výši vloženého kapitálu jednotlivých společníků ( vkladem nemusí být jen peníze, ale například i poskytnutí služeb, předání vlastnictví…) podíl na zisku a případných ztrátách ( ve většině případů je tento podíl závislí na procentuálních podílech společníků – pokud není uvedeno jinak, dělí se společníci o zisk rovným dílem a obdobně je to v případě, Když má firma závazky, společníci ručí svým osobním majetkem a samozřejmě také majetkem společnosti . Věřitel má potom právo výběru, zda bude jeho pohledávka uhrazena z majetku sdružení nebo z osobního majetku společníků, případně kombinací obou alternativ. Podílu a vyplacení zisku se je možné domáhat až po zrušení sdružení. V případě, že byla společnost založena na delší období, mohou společníci požádat o vyplacení zisku na konci každého účetního roku) dobu, na kterou je společnost založena způsob jejího rozpuštění. Při zakládání občanské společnosti není stanovena maximální hranice vkladu. Pokud chce podnikatel ze sdružení vystoupit má tříměsíční výpovědní lhůtu, s účinností na konci účetního roku.Nebo z vážných důvodů, pak s okamžitou účinností. Jestliže je sdružení tvořeno pouze dvěma osobami, znamená vystoupení jedné z nich i ukončení činnosti sdružení. Sdružení lze v podstatě kdykoliv transformovat v jinou obchodní společnost. A to buď na základě dohody společníků,anebo z objektivních důvodů tzn., že ve dvou bezprostředně po sobě následujících letech dosáhne čistý příjem společnosti 800 000 €. V tomto případě jsou společníci povinni nejpozději do tří měsíců po skončení druhého roku zažádat rejstříkový soud o přeměnu společnosti na veřejnou obchodní společnost.Žádost musí podepsat všichni společníci. Tato právní forma podnikání dovoluje podnikatelům možnost vedení zjednodušeného účetnictví ( za podmínky, že čisté příjmy nepřekročí částku 250 000 € za rok - v případě paušálu nebo 800 000 € za rok v případě vedení knihy příjmů a výdajů ). Samozřejmě si podnikatelé mohou dobrovolně zvolit podvojné účetnictví. Mezi další výhody vyplývající z této právní formy podnikání patří: • využití několika osob a jejich myšlenek • přímé řízení 6
[ 38 ] Spółka cywilna dostupné online na: www.vat.pl/pages/i/1723.php [ 29 ] Spółka cywilna dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_cywilna/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf
-7-
• • • • •
nízké náklady potřebné k registraci relativní volnost ve formulování obsahu společenské smlouvy konkrétní společnosti zapojení všech společníků možnost výběru z různých forem zdaňování daň z občansko - právní činnosti ( v případě této formy podnikání je 1% z hodnoty vkladu )
Mezi nevýhody patří: • každý účastník sdružení se musí zaregistrovat samostatně • sdružení nemá právní nárok na vlastní název – v případě, že by společníci chtěli vystupovat pod společným jménem ( názvem ) musí každý z účastníků sdružení nahlásit toto vybrané jméno ( název ) jako svůj vlastní • při vyšších ziscích nevýhodné zdanění fyzických osob • vysoká rizikovost ( osobní zodpovědnost účastníků sdružení za závazky společnosti )
2.1.3 Veřejná obchodní společnost (Spółka jawna )7 Je jedna z nejčastěji používaných forem osobní obchodní společnosti – tj. společnost, která funguje na bezprostřední účasti a fungování společníků, kteří vkládají do společnosti majetek, zastupují společnost v obchodních jednáních a pracují pro její úspěšný rozvoj. Jedná se o smluvní sdružení dvou nebo více lidí. Stejně jako v případě civilní společnosti ani veřejná obchodní společnost nemá právní subjektivitu – společníci ručí za závazky společnosti celým majetkem., proto se vyskytuje velmi zřídka. Společenská smlouva musí obsahovat: 'ázev a sídlo společnosti Vymezení vkladů jednotlivých společníků Dobu, na kterou je společnost založena Podnikatelský plán Smlouva musí být písemná, jinak je neplatná. Po uzavření smlouvy je nutná registrace u rejstříkového soudu. Veřejná obchodní společnost musí mít v názvu jména všech společníků s dovětkem s.j.. Společníci se podílejí na zisku a ztrátách stejným dílem, bez ohledu na hodnotu nebo druh svých vkladů – tuto skutečnost lze zohlednit v zakladatelské smlouvě, a odvodit podíl na zisku od velikosti vkladu. Společníci mohou žádat o vyplacení podílu ze zisku na konci roku – pokud společnost vykazovala ztráty je nutné, a tím se zmenšil i podíl kapitálu, je nutné nejprve doplnit tento podíl. Každý ze společníků veřejné obchodní společnosti (s.j. ) má každý rok právo požádat o vyplacení úroků ve výši 5 % své kapitálové účasti. Na vyplacení úroků má nárok i v případě, že je společnost ztrátová. Další výhody: 7
[ 29 ] Spółka jawna dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_jawna/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf
-8-
• •
Jednoduchý proces založení ( na sepsání smlouvy není potřeba notář ) Každý ze společníků má právo kontrolovat a zastupovat společnost
Nevýhody: • Neomezené ručení • Vede povinně podvojné účetnictví • Daň z příjmů fyzických osob ( u vyšších příjmů vysoké odvody )
2.1.4 Partnerská společnost (Spółka partnerska )8 Jedná se o specifický typ veřejné obchodní společnosti – oproti veřejné obchodní společnosti, která je pro všechny, je partnerská společnost jen pro vybraná povolání, a to: • Advokáti • Architekti • Lékárníci • Stavební inženýři • Auditoři • Pojišťovací makléři • Daňový poradci • Účetní • Lékaři • Zubaři • Veterináři • Notáři • Pečovatelky • Porodní asistentky • Právní poradci • Patentový znalci • Odhadci majetku • Soudní překladatelé a tlumočníci Sepsání společenské smlouvy musí být notářsky ověřeno a smlouva musí obsahovat: • Vymezení povolání, které vykonávají partneři v rámci společnosti • Předmět činnosti společnosti • Jména a příjmení partnerů, kteří nesou neomezenou odpovědnost za závazky společnosti ( v případě, že takoví partneři existují ) • Firmu a sídlo společnosti • Dobu trvání společnosti • Vymezení vkladů a jejich hodnoty u jednotlivých partnerů • V případě,že firmu zastupují jen někteří partneři, jejich jména a příjmení Při registraci společnosti u rejstříkového soudu je nutné předložit dokumenty, které potvrzují oprávnění každého partnera k vykonávání svobodného povolání. 8
[ 29 ] Spółka partnerska dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_partnerska/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf
-9-
Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Název této společnosti musí obsahovat jméno alespoň jednoho z partnerů , dovětek „partnerská společnost“ nebo „ a partner(ři)“ ( zkratka sp.p.) a volné povolání, které společnost vykonává. Partnerská společnost může být založena pro vykonávání více než jednoho povolání ( např. spojení architektů a stavebních inženýrů ). Výhody partnerské společnosti: Každý partner zodpovídá pouze za své činy a své případné omyly Partner také nepřebírá zodpovědnost za závazky společnosti, které vznikly v důsledku omylů jiných partnerů, případně zaměstnanců ( § 1 článek č.95 polského Zákona o obchodních společností ) Nevýhody partnerské společnosti: Daň z příjmů fyzických osob Nutnost vést podvojné účetnictví Pro sepsání společenské smlouvy je potřeba notář Partnerskou společnost mohou založit pouze fyzické osoby Zákaz konkurence mezi partnery
2.1.5 Komanditní společnost (Spółka komandytowa )9 Komanditní společnost se na polském trhu vyskytuje jen sporadicky. I tato společnost stejně jako sdružení ( civilní společnost) není právnickou osobou. Společníky jsou : komplementáři ( ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem ) a komandisté ( je omezené ručení a to do výše komanditní sumy.Snížení této sumy nemá právní účinek k věřitelům, jejichž pohledávky vznikly ještě před zápisem snížení vkladu do rejstříku ). Komplementáři také komanditní společnost zastupují navenek. Komanditní společnost může být utvořena i s právnickou osobou jako komplementářem. Název firmy pak musí obsahovat plné znění jména oné právnické osoby s doplňujícím označením „komanditní společnost“. V případě, že je komplementářem společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost a komandistou společník této společnosti, nemůže komandista vložit do této komanditní společnosti své podíly z akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Společenská smlouva musí být provedena formou notářského zápisu a musí obsahovat: • 'ázev a sídlo společnosti • Předmět činnosti společnosti • Dobu, na kterou je společnost zakládána • Vymezení vkladů a jejich hodnot u jednotlivých komplementářů ( peněžní i nepeněžní vklady – u nepeněžního vkladu musí být upřesněn předmět plnění ( tzv.aport )). • Částku, kterou je určena odpovědnost komandistů vůči případným věřitelům 9
[ 29 ] Spółka komandytowa dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_komandytowa/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf
- 10 -
Společnost samotná vzniká okamžikem zápisu do obchodního rejstříku. Za náklady, které vzniknou před zápisem do rejstříku ručí všechny osoby, které byly přítomny a jednaly jménem společnosti. Když chce do společnosti vstoupit další společník bude ručit za závazky společnosti, které existovali i před jeho vstupem do společnosti. V případě, že bude komplementářem společnost s ručením omezeným ( tedy právnická osoba ), může být konstrukce komanditní společnosti utvořena podle německého vzoru. Tzn. Jeden podnikatel jako komplementář ( formou společnosti s ručením omezeným, ve které je jediným podílníkem ) a současně komandista. V tomto případě se bude jednat o osobní společnost( z toho vyplývají hlavně daňové výhody ), kterou bude řídit jediný člověk. Další výhody komanditní společnosti: Možnost podnikání ve větším rozsahu Možnost volby formy zdaňení ( např. paušál ) Silná právní ochrana Mezi komandisty neplatí zákaz konkurence Nevýhody komanditní společnosti: Společnost musí vést podvojné účetnictví Založení společnosti je časově a finančně nákladnější ( notářský zápis ) Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem i majetkem společnosti
2.1.6 Komanditní akciová společnost (Spółka komandytowoakcyjna )10 Opět se jedná o osobní společnost, ve které je alespoň jeden ze společníků ( komplementář ) zodpovědný za závazky společnosti celým svým majetkem a alespoň jeden společník je akcionářem ( obdobné společnosti existují např. v Německu a Francii ). Oproti komanditní společnosti získává komanditní akciová společnost majetek emisí akcií. Vznik takovéto společnosti se datuje zápisem do obchodního rejstříku. I v případě komanditně akciové společnosti může být komplementářem právnická osoba. Zakladatelé společnosti podepisují status společnosti, který musí mít notářky ověřen. Status musí obsahovat: • Sídlo a název společnosti • Dobu, na kterou je společnost založena ( pokud je stanovena ) • Předmět činnosti společnosti • Hodnotu základního kapitálu a způsob jeho shromáždění • Bližší určení vkladů komplementářů
10
[ 29 ] Spółka komandytowo-akcyjna dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_komandytowo_akcyjna/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf
- 11 -
• • •
Počet a nominální hodnota akcií ( a určení zda se jedná o akcie na jméno nebo na majitele ) Jména a příjmení komplementářů a jejich kontaktní adresy Organizace valné hromady
Pokud je počet akcionářů větší než dvacet pět, pak je nutné ustanovení dozorčí rady ( tu určuje a odvolává valná hromada a jejími členy nemohou být komplementáři ani pro ně pracující zaměstnanci ). Výhody této právní formy: Je vhodná pro libovolně veliký podnik Velmi snadný zisk kapitálu ( emise akcií ) Akcionáři nejsou zodpovědní za závazky společnosti Nevýhody: Povinný minimální kapitál ve výši 50 000 PLN Povinnost vést podvojné účetnictví Časově a finančně náročnější založení ( nutné notářské ověření ) Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem Akcionáři a komplementáři se účastní na zisku společnosti podle vkladů do společnosti.
2.1.7 Společnost s ručením omezeným (Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością )11 Nejpopulárnější a nejrozšířenější právní forma podnikání v Polsku. Společnost může založit jedna nebo více osob. Důvodem pro vznik společnosti s ručením omezeným nemusí být pouze hospodářská činnost. Ve většině případů se jedná o spojování kapitálových prostředků pro realizaci nějakého záměru. Aby mohla společnost s ručením omezeným vzniknout je potřeba sepsat společenskou smlouvu, vložit základní kapitál , ustanovit dozorčí radu, vybudovat organizační strukturu, zápis do obchodního rejstříku Krajského soudu. Společenská smlouva musí obsahovat: • Firmu a sídlo společnosti • Předmět podnikání • Výše základního kapitálu ( minimálně 50 000 PL' – nominální hodnota podílu je minimálně 500PL' ) • Dobu, na kterou je společnost založena ( pokud existuje ) • Počet a nominální hodnotu podílů jednotlivých společníků • Jestli může mít jeden podílník víc než jeden podíl ( pokud mají podílníci více než jeden podíl, pak musí být všechny podíly stejně velké a nedělitelné ) 11
[ 29 ] Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_zoo/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf
- 12 -
Sepsáním zakladatelské listiny vzniká přechodná forma společnosti. Tato společnost může zahájit podnikatelskou činnost. Nutný je zápis do rejstříku obchodního soudu. K návrhu na zápis do rejstříku obchodního soudu je potřeba doložit: • Společenskou smlouvu ( zakladatelskou listinu ) • Potvrzení, že byly vloženy vklady v plné výši všemi společníky • Jména společníků a jejich hodnoty podílů • Notářsky ověřené podpisové vzory jednotlivých společníků Společnost s ručením omezeným má právní subjektivitu – tzn., že ručí svým majetkem za své závazky. Hlavní orgány společnosti s ručením omezeným: • Vedení ( voleno se souhlasem společníků, členy vedení mohou být společníci, ale i libovolné osoby, vedení také zastupuje společnost na veřejnosti, a proto mají členové vedení větší zodpovědnost než společníci – např. pokud by byla neúčinná exekuce vůči společnosti, ručí za závazky vedení společnosti – zákon taxativně vyjmenovává výjimky, kdy se může člen vedení vyvázat ze zodpovědnosti ) • Dozorčí rada nebo revizní komise ( povinná, jestliže je základní kapitál vyšší než 50 000 PLN a počet společníků je vyšší než 25 ) • Valná hromada Výhody společnosti s ručením omezeným:
Omezená zodpovědnost společníků ( do výše vkladů, pokud není členem vedení ) Jednoduché získávání kapitálu ( např. přijetí nového společníka ) Velmi nízké daně ( daň z příjmů právnických osob 19% )
Nevýhody společnosti:
Složitý a finančně nákladný proces vzniku Vysoký základní kapitál Vedení účetnictví v plném rozsahu a povinnost auditu Vyplácené dividendy jsou ještě jednou zdaněny srážkovou 19% daní z příjmů fyzických osob
2.1.8 Akciová společnost (Spółka akcyjna )12 Jedná se opět o kapitálovou obchodní společnost. Kapitál akciové společnosti je rozdělen do akcií ( minimální nominální hodnota akcie je 1 zloty ). Akciová společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Pro založení společnosti je důležité sepsání statutu (- společenské smlouvy, která musí být notářsky ověřena ). 12
[ 29 ] Spółka akcyjna dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_akcyjna/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf
- 13 -
Akciovou společnost může založit jedna nebo více osob, a to i ke kulturním a charitativním účelům. Výhody akciové společnosti: Akcionáři neručí za závazky společnosti Velmi snadný přístup ke kapitálu Nízká sazba daně z příjmů právnických osob Nevýhody akciové společnosti: Časově náročné založení společnosti Vysoký základní kapitál – 500 000 PLN Povinné vedení účetnictví v plném rozsahu Povinnost zveřejňování výroční zprávy Vyplacené dividendy podléhají 19% srážkové dani z příjmů Povinný finanční audit
2.2 Právní formy podnikání v České republice Právní řád České republiky rozlišuje tyto právní formy podnikání:
2.2.1 Fyzická osoba ( Živnostenské podnikání )13 Podle Zákona o živnostenském podnikání ( č. 455/1991 Sb. ) je živnostenské podnikání: „Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem." Podle této právní úpravy se v České republice rozlišují živnosti: a) Ohlašovací : ty se dále děli na živnosti – volné ( vydání živnostenského oprávnění je realizováno na základě splnění všeobecných podmínek, které stanovuje zákon č. 455/1991 Sb., v platném znění ) - řemeslné ( živnostenský list je vydán po doložení odbornosti – buď vzděláním nebo praxí ) - vázané ( živnostenský list je opět vydán na základě doložení odbornosti- praxí a vzděláním . tyto živnosti jsou vyjmenovány v příloze č. 2 zákona č.455/1991Sb. ) b) Koncesované – koncesovanou živnost lze provozovat na základě nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese Pro podnikatele, který podniká jako fyzická osoba v České republice, pak vyplývají totožné výhody a nevýhody jako pro polskou fyzickou osobu. 13
[ 13 ] Zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění [ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 – str. 68
- 14 -
2.2.2 Sdružení podnikatelů bez právní subjektivity14 Právně je toto sdružení upraveno Občanským zákoníkem ( č.40/1964 Sb., v platném znění ). Okamžikem sepsáním smlouvy nevznikne samostatný právní subjekt. Výhody sdružení: Sdružení může vzniknout velmi jednoduše Lepší přístup ke kapitálu ( sdružování kapitálu ) Více informací a podnikatelských zkušeností Nevýhody sdružení: Složité majetkové a vlastnické vztahy mezi jednotlivými členy Snadnější možnost stát se plátcem DPH ( pro povinnost plátcovství se sčítá obrat všech členů sdružení ) V případě ukončení sdružení – komplikace při vypořádání mezi jednotlivými účastníky sdružení
2.2.3 Veřejná obchodní společnost15 Jedná se o společnost, kterou zakládají minimálně dvě osoby ( společníci ).Společníkem může být jak právnická, tak fyzická osoba. Společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Veřejnou obchodní společnost upravují § 76 a následující Obchodního zákoníku. Výhody : Není potřeba základní kapitál Jednoduché založení Společník může relativně jednoduše ze společnosti vystoupit Vygenerovaný zisk je rozdělen mezi společníky a zdaněn daní z příjmů fyzických osob16 Nevýhody: Společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem Pro společníky platí zákaz konkurence ( podle § 84 Obchodního zákoníku lze zákaz konkurence upravit ) Veřejnou obchodní společnost lze založit pouze za účelem podnikání Komplikovanější při zániku společníka
14
[ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 – str.69
15
[ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 – str.70 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník , v platném znění ( § 76 - § 92e ) 16 Jestliže jsou zisky vysoké, je vysoká i sazba důchodové daně a s tím se pojí i vysoké odvody pojistného na sociální zabezpečení – výhoda se pak stává nevýhodou
- 15 -
2.2.4 Komanditní společnost17 I komanditní společnost musí založit minimálně dva společníci: komplementář ( který ručí za závazky společnosti celým svým majetkem ) a komandista ( ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu – minimální výše vkladu je 5000,-Kč ). Z omezeného vkladu komandistů vyplývá pouze jejich kontrolní pravomoc. Výhody komanditní společnosti: Není nutný základní kapitál Pro komandisty neplatí zákaz konkurence Společnost lze změnit na veřejnou obchodní společnost Zisk se dělí podle společenské smlouvy, a v případě komplementářů ( fyzických osob ) – podléhá dani z příjmů fyzických osob Nevýhody komanditní společnosti: Neomezené ručení komplementářů Podíl na zisku komandistů je zdaněn korporátní daní – na úrovni společnosti a 15% srážkovou daní – dochází tak k dvojímu zdanění těchto podílů Je nutné sepsat společenskou smlouvu
2.2.5 Společnost s ručením omezeným18 Jedná se o nejjednodušší kapitálovou společnost. Založit ji může 1 až 50 osob. Právně upravuje společnost s ručením omezeným § 105 a následující Obchodního zákoníku. Společnost samotná je založena sepsáním a podepsáním společenské smlouvy ( musí mít podobu notářského zápisu ) a musí obsahovat: • Firmu a sídlo společnosti • Předmět podnikání • Výši základního kapitálu a výši vkladů jednotlivých společníků ( a samozřejmě i způsob a lhůtu splacení vkladů ) • Určení společníků ( tj. u právnických osob uvedení názvu a sídla firmy, u fyzických osob jméno a bydliště ) • Určení správce vkladů • Jména a bydliště jednatelů a způsob, jakým jednají jménem společnosti • Jména a bydliště členů 1. dozorčí rady ( v případě, že se zřizuje ) Výhody s.r.o.: Omezené ručení společníků Společník může vložit do společnosti i nepeněžní vklad Mezi společníky neplatí zákaz konkurence ( pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak ) 17
[ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 – str.70 - 71 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění ( §93 - § 104e )
18
[ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 – str.71 - 72 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění ( § 105 - § 153e )
- 16 -
Podíly na zisku, které jsou vyplacené společníkům, nepodléhají sociálnímu pojistnému Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a minimálně 30 % každého peněžního vkladu – v úhrnné výši 100 000 ,- Kč. ( pokud je společnost založena jednou osobou musí být před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, splacen základní kapitál v plné výši )
Nevýhody s.r.o.: Nutný počáteční kapitál ( min. 200 000,-Kč ) Časově náročnější založení společnosti ( 1. uzavření společenské smlouvynotářský zápis, dále složení základního kapitálu u správce vkladů, zisk živnostenského oprávnění, zápis do obchodního rejstříku, registrace u příslušného finančního úřadu ) Finančně náročnější založení ( notářský zápis, živnostenské listy ) Dvojí zdanění podílů společníků ( 1. Daní z příjmů právnických osob a poté 15% srážkovou daní u zdroje ) Povinné účetnictví v plném rozsahu
2.2.6 Akciová společnost19 Opět se jedná o kapitálovou společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo do určitého počtu akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost může být založena i jednou osobou, pokud se jedná o právnickou osobu. V případě fyzických osob musí být zakladatelé minimálně dva a musí být sepsána zakladatelská smlouva. Zakladatelská smlouva musí obsahovat: • Firmu a sídlo podnikání • Předmět podnikání • Výši základního kapitálu • Počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu ( případně druhy akcií ) • Upisované vklady jednotlivých zakladatelů • U nepeněžních vkladů způsob a výše ocenění. Jestliže se zakládá akciová společnost na základě výzvy k upisování akcií – musí zakladatelská smlouva obsahovat • Dobu a místo upisování akcií • Postup při upisování akcií, které převyšují navrhované základní jmění • Způsob svolávání ustanovující valné hromady upisovatelů • Místo a dobu pro splácení části upsaných akcií a její výše Výhody akciové společnosti: Snadný přístup ke kapitálu Akcionáři neručí za závazky společnosti Dividendy nepodléhají pojistnému sociálního pojištění 19
[ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 – str. 72 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění ( § 154 - § 220 zc )
- 17 -
Nevýhody a.s.: Velmi vysoký základní kapitál ( minimálně 2 000 000,-Kč, pokud se společnost zakládá na základě veřejné nabídky, pak základní jmění činí minimálně 20 000 000,-Kč ) Časově a finančně velmi náročné založení společnosti Zákaz konkurence pro členy představenstva Povinné vedení účetnictví v plném rozsahu a ověřování roční uzávěrky auditorem Povinně je sestavována výroční zpráva V případě vyplácení dividend dochází k dvojímu zdanění (24% daň z příjmů právnických osob a 15% srážková daň u zdroje )
2.2.7 Družstvo20 Družstvo je právnická osoba, založená za účelem podnikání nebo k zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb jednotlivých členů družstva. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, musí mít nejméně 5 členů ( v případě,že se jedná o fyzické osoby. U právnických osob stačí dva členové ). Družstvo má stanovy, které obsahují: • Sídlo a název družstva • Předmět podnikatelské aktivity • Tvorbu a použití nedělitelného fondu • Vznik a zánik členství • Práva a povinnosti členů k družstvu a družstva ke členům • Výše základního členského vkladu • Orgány družstva, počet jejich členů, délku působnosti členů v daném orgánu družstva • Způsob použití zisku a úhrada případné ztráty Základní jmění družstva je minimálně 50 000,-Kč. Hlavní výhody družstva: Relativně nízký základní kapitál Členové neručí za závazky družstva Přijetí nebo vystoupení člena je jednoduché Rovné postavení členů družstva Nevýhody: Vytváření nedělitelného fondu Dvojí zdanění v případě vyplacení podílů na zisku Zákaz konkurence pro členy kontrolní komise a členy představenstva
20
[ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 – str. 73 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění ( § 221 - § 260 )
- 18 -
3 Registrace podnikání 3.1 Registrace v Polsku21 obrázek 1. Schéma registrace podnikání v Polsku
1. Evidence hospodářské činnosti ( u příslušného místního úřadu )
2.Registrace u statistického úřadu ( přidělení čísla REGON )
3.Zřízení bankovního účtu
4.Registrace u příslušného fin.úřadu
5.Správa sociálního zabezpečení
21
[ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf
- 19 -
Registrace u úřadů: Obchodní inspekce Inspektoráty bezpečnosti práce SANEPID ( hygienická kontrola ) V závislosti na vykonávané hosp.činnosti
3.1.1 Evidence činnosti22 3.1.1.1 Evidence hospodářské činnosti Podnikatelé, kteří podnikají jako fyzické osoby, případně podnikají formou civilní společnosti se registrují ( zapisují ) do evidence hospodářské činnosti. Do této evidence se podnikatel zapíše u příslušného místního úřadu ( podle místa bydliště ) a přihláška obsahuje: • Označení data zahájení činnosti • Označení předmětu podnikání dle polské klasifikace činností ( PKD ) • Označení podnikatele a pokud má evidenční číslo PESEL • Trvalé bydliště podnikatele, místo a adresa hlavní provozovny Za první žádost se platí 100 PLN, každá další případná změna 50 PLN. Nejprve musí podnikatel podat žádost o zaregistrování své činnosti. Na základě této žádosti je proveden zápis do evidence hospodářské činnosti. Zápis samotný je vyřízen do 14 dnů. Zapsání do hospodářské evidence je nutné pro získání čísla REGON a čísla NIP a pro zřízení podnikatelského bankovního účtu. Případné změny je nutné nahlásit evidenčnímu orgánu do 14 dnů od jejich vzniku.
3.1.1.2 Evidence ( rejstřík ) podnikatelů Tento rejstřík je součástí Krajského soudního rejstříku. Do tohoto rejstříku se zapisují společnosti veřejné, partnerské, komanditní, akciově komanditní, s ručením omezeným a akciové. Žádost o zápis je nutné podat do 7 dnů od zjištění důvodu k zápisu. Rejstřík je veřejný. Za podání první žádosti na zápis do rejstříku podnikatelů se platí 1 000 PLN ( za každou další změnu 400PLN ). Všechny zápisy do rejstříku podléhají ohlašovací povinnosti, a to v Hospodářském a soudním věstníku. Za první ohlášení je poplatek 500 PLN, za další 250 PLN. Žádost o zápis posoudí soud do 14 dnů ode dne podání návrhu. Pokud soud žádost zamítne z formálních důvodů lze se proti tomuto rozhodnutí do 7 dnů odvolat. 22
[ 38 ] ABC Przedsiębiorcy dostupné online na: www.vat.pl/pages/i/1384.php
- 20 -
3.1.2 Registrace u statistického úřadu23 Podnikatelé, kteří podléhají evidenci hospodářské činnosti mohou zažádat o přidělení čísla REGON24 na příslušném obecním úřadě, v momentě, kdy podávají návrh na zápis do evidence. V takovém případě zastupuje obecní úřad podnikatele a musí nejpozději do 3 dnů poslat žádost o zápis do REGON na statistický úřad ( příslušného vojvodství). Nebo může podnikatel podat žádost na statistickém úřadě sám osobně, případně poslat žádost poštou. Podnikatelé musí podat žádost do 14 dnů od zápisu do evidence (respektive rejstříku). Statistický úřad musí podnikateli nejpozději do 7 dnů poslat potvrzení o zápisu a přidělit číslo REGON. Číslo REGON je přiděleno podnikateli jen jednou – jestliže podnikatel ukončí činnost a bude ji chtít někdy obnovit, provede se pouze aktualizace údajů. Přidělení čísla REGON je bezplatné.
3.1.3 Založení bankovního účtu Bankovní účet není nutný pro každého podnikatele.Nutností se stává v okamžiku, kdy podnikatel žádá o vrácení DPH ( to lze jedině přes bankovní účet ) a v případě zdaňování příjmů podle všeobecných zásad. Pro zřízení účtu je třeba: o Razítko o Identifikační průkaz o Potvrzení o zápisu do příslušné evidence respektive rejstříku o Potvrzení REGON
3.1.4 Registrace ne finančním úřadě
3.1.4.1 Daňové identifikační číslo ( KIP ) Od roku 1996 podléhají všechny právnické, fyzické osoby a společnosti bez právní subjektivity daňové evidenci a získávají daňové identifikační číslo ( NIP25 ). Na příslušném finančním úřadě musí podnikatel ještě před zahájením podnikání podat žádost o přidělení NIP. V tomto okamžiku se podnikatel také musí rozhodnout o způsobu zdanění daní z příjmů ( paušál, daňová karta, lineární daň, zdaňování podle všeobecných zásad – viz. Kapitola 3.1.4.3 ). K zisku NIPu potřebuje podnikatel: • Identifikační průkaz 23
[ 38 ] ABC Przedsiębiorcy dostupné online na: www.vat.pl/pages/i/1385.php Číslo REGON je obdoba našeho IČO 25 NIP je obdoba našeho čísla DIČ 24
- 21 -
• • • •
Potvrzení o zápisu do evidence ( rejstříku ) Číslo REGON Smlouvu o bankovním účtu Dokument, který potvrzuje vlastnictví nebo nájem prostor, kde bude společnost sídlit
Každý podnikatelský subjekt může získat pouze jeden NIP. Číslo NIP musí být finančním úřadem přiděleno nejpozději do 1 měsíce od data podání žádosti.
3.1.4.2 Registrace plátcovství VAT ( DPH ) K plátcovství DPH se musí podnikatelský subjekt registrovat do 20.dne následujícího měsíce od začátku podnikání. K registraci musí předložit: • Číslo REGON • Právní formu podnikání • Obchodní název společnosti • Datum zahájení podnikatelské činnosti Za registraci k DPH se finančnímu úřadu platí 170 PLN.
3.1.4.3 Výběr formy zdaňování příjmů O výběru formy zdaňování rozhoduje charakter podnikatelské činnosti.
3.1.4.3.1 Zdaňování podle všeobecných zásad26 Je určeno pro fyzické osoby a civilní společnosti, pokud si sami nevyberou jinou formu zdanění ( např. paušál ). Daň z příjmů je placena podle progresivní sazby. Základem daně je zisk ( tj. rozdíl mezi příjmy a náklady ). Poplatník, který zdaňuje své příjmy podle všeobecných zásad, je povinen vést účetní knihu nebo knihu příjmů a výdajů. Nejjednodušší forma evidence je kniha příjmů a výdajů. Zakládá se dnem zahájení činnosti a finanční úřad je nutné informovat do 20 dnů od jejího založení. Kniha musí být v místě podnikání, v případě, že bude kniha mimo prostory podnikání je nutné uvědomit finanční úřad. Pokud příjmy podnikatele v daném účetním období překročí 800 000 €, je podnikatel povinen vést účetní knihu. V účetní knize se evidují všechny finanční operace.
26
[ 29 ] Podatkowa księga przychodów i rozchodów dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/podatek_ksiegowosc/kpr/
- 22 -
3.1.4.3.2 Paušální daň27 Této formy zdaňování příjmů mohou využívat, ti podnikatelé, jejichž příjmy za dané účetní období nepřekročily 250 000 €. Zákon taxativně vyjmenovává druhy hospodářských činností, které nemohou využít zdaňování formou paušálu ( např. vedení směnáren, lékáren,…) Základem daně paušální platby je příjem.
Sazby paušálů: 20 % z příjmů ze svobodných podnikání a z příjmů z titulů podnájemního a nájemního vztahu 17 % z příjmů, které jsou uvedeny v čl. 12 odst. 1 bod 2 zákona o paušální dani z příjmů ( např. příjmy za poskytování služeb nemateriální povahy ) 8,5 % z příjmů z většiny druhů služeb ( v oblasti gastronomie – prodej nápojů s obsahem alkoholu nad 1,5 % ) 5,5 % z příjmů ze stavební činnosti a tvůrčích činností 3 % z příjmů ze služeb v oblasti obchodu a gastronomie ( s výjimkou prodeje nápojů s obsahem alkoholu nad 1,5 % ) Vypočítaný paušál je možné snížit o zaplacené odvody na zdravotní pojištění ( maximálně do výše 7,75 % základu vyměřeného odvodu ). Při používání paušálního zdanění příjmů není možné využít splitting ( společné zdanění manželů ). Podnikatelé platí daň měsíčně, ke každému 20.dni v následujícím měsíci, mimo prosince ( tj. v době ročního daňového přiznání ). Roční přiznání se podává do 31.ledna následujícího roku. Pokud příjmy podnikatele nejsou vyšší než 25 000€, má tento podnikatel možnost platit paušál čtvrtletně.
3.1.4.3.3 Daňová karta28 Největší uplatnění nabízí tato forma zdanění podnikatelům, jejichž podnikatelská činnost je činností vedlejší. I u této formy zdanění je nutné informovat finanční úřad o využívání daňové karty.Příslušný finanční úřad vydá rozhodnutí o výši daně z příjmů ( tj. o sazbě daňové karty ). Tyto sazby závisí: Na počtu zaměstnanců, které podnikatel zaměstnává Na druhu podnikatelské činnosti Na počtu obyvatel v místě, kde je podnikatelská činnost vykonávaná Podnikatelé, kteří využívají daňové karty musí pravidelně platit zálohy příslušnému finančnímu úřadu. Od záloh si odečítají platby na zdravotní pojištění. Kromě odpočtů zaplacených částek zdravotního pojištění není možné využít žádné jiné slevy na dani nebo odpočty. Není také možné využít společné zdanění manželů. Od 1.ledna 2002 jsou podnikatelé, využívající této formy zdanění, povinně plátci DPH. 27 [ 29 ] Ryczałt od przychodów ewidencjonowanych dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/podatek_ksiegowosc/ryczalt/ 28 [ 29 ] Karta podatkowa dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/podatek_ksiegowosc/karta_podatkowa/
- 23 -
3.1.4.3.4 Lineární daň29 Od roku 2004 mohou polští podnikatelé, kteří neprovozují zemědělskou činnost využít 19% lineární sazby daně z příjmů fyzických osob. Tuto formu zdanění nemohou také využít: o Lidé , kteří poskytují služby na základě manažerských smluv o Lidé, kteří vykonávají služby bývalému zaměstnavateli outsorcingovým způsobem U lineární daně nemohou využít podnikatelé slevy na dani, jedinou odpočitatelnou položkou jsou platby na sociální a zdravotní pojištění. Ani u lineární sazby daně nelze uplatnit společné zdanění manželů.
3.1.5 Registrace u správy sociálního zabezpečení ( ZUS )30 Registraci u správy sociálního zabezpečení musí podnikatel provést nejpozději do 7 dnů od zahájení podnikatelské činnosti. K registraci potřebuje: • Identifikační průkaz • Rozhodnutí příslušného finančního úřadu o evidenci NIP • Číslo bankovního účtu • Potvrzení o přidělení čísla REGON Podnikatel, který nepobírá rentu a zabývá se jednou činností, povinně platí penzijní pojištění, důchodové zabezpečení a úrazové pojištění. Platby na nemocenské pojistné nejsou povinné. Další povinnou platbou jsou odvody na zdravotní pojištění. Pokud podnikatel pobírá důchod nebo rentu je pro něj povinné pouze úrazové pojištění a zdravotní pojištění. V případě, že podnikatel je souběžně zaměstnán ne základě pracovní smlouvy a podniká a jeho příjmy musí si platit zdravotní pojištění. Podnikatelský subjekt, který provozuje několik hospodářských činností souběžně, je povinen platit zdravotní pojištění za každou tuto činnost zvlášť. Všichni podnikatelé musí odvádět také povinné platby sociálního pojištění za své zaměstnance ( jen v případě,že příjmy zaměstnance jsou minimálně na úrovni minimální mzdy ). Platby sociálního a zdravotního pojištění jsou splatné do 15. dne v bezprostředně následujícím měsíci.
3.1.6 Úřad bezpečnosti práce Touto registrací musí projít každý podnikatel, který má zaměstnance. Pro podnikatele z této registrace vyplynou požadavky v oblastech protipožární ochrany, hygieny práce a bezpečnosti práce. 29 30
[ 29 ]Pełna księgowość dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/podatek_ksiegowosc/pelna_ksiegowosc/ [ 38 ] ABC Przedsiębiorcy dostupné online na: www.vat.pl/pages/i/1388.php
- 24 -
3.1.7 SAKEPID ( hygienická kontrola ) Registrace je povinná pro podnikatele, kteří podnikají v oblasti gastronomie,prodeji potravin nebo v provozování potravinových stánků.
- 25 -
3.2 Registrace podnikání v České republice Od 1.srpna 2006 se zjednodušila registrace budoucích podnikatelů a vznikly „Centrální registrační místa ( CRM )“ na příslušných živnostenských úřadech. To znamená, že podnikatel přijde na živnostenský úřad a vyplní jednotný registrační formulář a na CRM zařídí další potřebná ohlášení a registrace ( např. vůči finančnímu úřadu – registrace k příslušným daním, vůči ČSSZ, vůči Zdravotní pojišťovně, Živnostenskému úřadu, úřadu práce ). Situaci před 1.srpnem 2006 zachycuje tabulka 6 v kapitole 5.2.
obrázek 2. Jak funguje centrální registrační místo
Zdroj: www.blansko.cz/urad/odbory/zivnostensky/crm.php
- 26 -
4 Daňový systém Drtivá většina daňových soustav vyspělých zemí prošla v 80. a v 90. letech transformací. Většinou se jednalo o zjednodušení daňových zákonů, převod obratové daně na DPH a snížení sazeb daní z příjmů právnických a fyzických osob – výjimkou nebyly ani tyto dvě porovnávané země. V rámci Evropské unie jsou vyvíjeny značné snahy o sblížení daňových systémů jednotlivých států ( tzv. harmonizace ). Harmonizace má své příznivce stejně tak jako odpůrce. Hlavními argumenty proti harmonizaci jsou především vyšší sazby daní ( analogie s nedokonalou konkurencí respektive s monopolem ), vyšší daňové sazby způsobí pokles motivace k práci a investicím ( Laferova křivka ) – pokles růstu ekonomiky. Členské státy mohou mít nižší příjmy státních rozpočtů ( jednak v důsledku odlivu zahraničního kapitálu do daňově příznivějších destinací a také kvůli nižší motivaci k práci ). Dalšími negativními aspekty je ztráta fiskální autonomie členských zemí a harmonizace nezabraňuje nadměrné expanzi ve veřejném sektoru31.
4.1 Daňový systém v Polsku Daň definuje v Polsku „Daňový řád“ ze dne 29.srpna 1997 jako obecně závazné, povinné a nenávratné peněžní plnění ve prospěch státního rozpočtu, vojvodství, okresu nebo obce. Konstrukce daňového systému: Přímé daně: Daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, dědická daň, darovací daň, daň z občanskoprávních činností, zemědělská daň, lesní daň, daň z nemovitostí, daň z vlastnictví psů a silniční daň Nepřímé daně: DPH, akcízová ( spotřební ) daň a daň z her
4.1.1 Daň z příjmů fyzických osob32 4.1.1.1 Právní předpisy Tato oblast je regulována dvěma zákony: zákonem o dani z příjmů fyzických osob a zákonem o paušální dani z příjmů fyzických osob. Důležitá jsou ještě prováděcí nařízení ministra financí a vyhlášky, ve kterých jsou ukazatele důležité pro výpočet daní.
4.1.1.2 Adresáti daní Neomezené daňové povinnosti podléhají fyzické osoby, které mají v Polsku bydliště nebo se zde zdržovaly v příslušném daňovém roce více než 183 dní – zdaňován je celosvětový příjem. Non-rezidenti potom podléhají omezené daňové povinnosti ( tj. zdaňovány jsou příjmy, které vygenerovala fyzická osoba na území Polska ). Případné dvojí zdanění příjmů upravují smlouvy o zamezení dvojího zdanění. 31 32
[ 3 ]NERUDOVÁ, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie.Praha:Aspi,a.s.:2005,s.19 [ 9 ] ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych ze dne 26.července 1991, v platném znění
- 27 -
4.1.1.3 Věcná daňová povinnost Příjmy jsou podle polského zákona rozděleny do těchto kategorií: • Příjmy ze závislé činnosti • Příjmy z nezávislé činnosti • Příjmy z podnikání • Příjmy z pronájmu a propachtování • Příjmy ze specifických sektorů zemědělství • Příjmy z prodeje nemovitého majetku, vlastnických práv a movitého majetku • Investiční příjmy • Ostatní příjmy Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny: • Příjmy z lesnického hospodářství • Příjmy ze zemědělské činnosti
4.1.1.4 Sazba daně 4.1.1.4.1 Zdaňování podle všeobecných zásad Sazby daně jsou klouzavě progresivní: tabulka 1. Sazba daně z příjmů F.O. rok 2006 Polsko
Zdanitelný příjem ( PLK ) Daň Do 37 024 19 % mínus 530,08 37 025- 74 048 6 504,48 + 30 % z částky přesahující 37 024 Nad 74 048 17 611,68 + 40 % z částky přesahující 74 048 Zdroj:[ 9 ] ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych ze dne 26.července 1991, v platném znění, čl. 27
Tato tabulka byla platná pro zdanitelné příjmy za rok 2006. Roční příjem, při kterém nevzniká povinnost platit daně je 2 790 PLN. S účinností od 1.1.2007 byla valorizována jednotlivá pásma. tabulka 2. Sazba daně z příjmů F.O. rok 2007 Polsko
Zdanitelný příjem ( PLK ) Daň Do 43 405 19 % mínus 572,54 43 406- 85 528 7674,41 + 30 % z částky přesahující 43 406 Nad 85 528 20 311,31 + 40 % z částky přesahující 85 528
Roční příjem, při kterém nevzniká povinnost platit daně je 3 013 PLN.
- 28 -
Vyrovnání rozdílného daňového zatížení manželů je možné uplatněním splittingu.
4.1.1.4.2 Paušál z evidovaných příjmů Tyto sazby jsou: 20 %, 17 %, 8,5 %, 5,5 % a 3 % v závislosti na druhu vykonávané hospodářské činnosti ( viz. Kapitola 4.1.4.3.2 ). Podnikatelé, kteří využívají tuto formu zdaňování příjmů, mohou využít snížení paušálu o částku provedené platby veřejně prospěšné organizaci, maximálně o částku představující 1 % paušálu.
4.1.1.4.3 Daňová karta Výše sazby daně je každoročně určována příslušným finančním úřadem a závisí na rozsahu a druhu podnikání, počtu zaměstnávaných pracovníků a počtu obyvatel obce, ve které je tato podnikatelská aktivita prováděna.
4.1.1.4.4 Lineární daň Je uplatňována podle pravidel zdaňování podle všeobecných, jen sazba je 19 %.( příklad viz. Níže ).
4.1.2 Daň z příjmů právnických osob 4.1.2.1 Právní předpisy Zásadní právní úpravou je Zákon o dani z příjmů právnických osob. Dále nařízení Rady ministrů, které upravuje zvýhodnění investic mající vliv na zdanění příjmů. A jako u daní z příjmů fyzických osob prováděcí nařízení ministra financí.
4.1.2.2 Adresáti daní Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou: • Organizační jednotky bez právní subjektivity, s výjimkou společností bez právní subjektivity, kde jsou daňovými poplatníky kapitálové společnosti • Právnické osoby ( od 1.1.2005 i evropská společnost a evropská družstevní společnost) • Daňové kapitálové skupiny ( tj. skupiny, které mají minimálně dvě obchodní společnosti, které mají právní subjektivitu, minimální kapitál každé z nich je 1 000 000€ a fungují v kapitálových společnostech ) • Společnosti bez právní subjektivity, které mají sídlo společnosti v jiné zemi, pokud, jsou v souladu s daňovými předpisy této země, považovány za právnické osoby a podléhají v této zemi zdanění celosvětových příjmů.
- 29 -
Daňoví poplatníci, kteří jsou v Polsku rezidenty, podléhají neomezené daňové povinnosti. Zdanění příjmů docílených jen z polských zdrojů, podléhají právnické osoby, které nemají v Polsku ani své sídlo, ani vedení společnosti non-rezidenti. I u právnických osob by mohlo dojít k dvojímu zdanění, i zde má Polsko sepsané smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
4.1.2.3 Věcná daňová povinnost Polská daň z příjmů právnických osob je syntetickou daní a má podchytit veškerý příjem daňových poplatníků. Předmětem zdanění daní z příjmů právnických osob je „příjem“( důchod ) bez ohledu na druhy zdrojů příjmů, z nichž je dosahován. Daňovými příjmy nejsou jen peníze, ale i např.: kursové rozdíly. V případě příjmů, které jsou spojeny se speciálními aktivitami v zemědělské produkci, se za příjmy pokládají také budoucí příjmy . Polský zákon výslovně uvádí 11 příjmů, které nezahrnuje do podnikových příjmů ( např. zálohy na dodávky a výkony, půjčky a úvěry,které poplatník obdržel, vklady do základního jmění společnosti,…). Zákon také uvádí 21 příjmů, které jsou osvobozeny.Výdaje, které byly vynaloženy v souvislosti s těmito příjmy nejsou uznanými daňovými výdaji. V Polsku je také značně omezený rozsah daňově uznávaných výdajů. Polské daňové právo totiž taxativně vyjmenovává 55 různých druhů příjmů, které se nepovažují vůbec nebo ne v plném rozsahu za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná se například o investiční náklady ( odpisy vyšší než předpokládá nařízení ministra financí, v rozsahu překračujícím předepsanou výši , náklady na reprezentaci a reklamu, převyšují-li 0,25 % příjmů, u osobních aut – odpisy a pojistky v hodnotě, která překračuje 10 000 €,….).
4.1.2.4 Sazba daně U právnických osob se uplatňuje jednotná daňová sazba ve výši 19 %.
4.1.3 Daň z přidané hodnoty ( VAT ) Povinnost k registraci DPH v Polsku vzniká v okamžiku, kdy obrat podnikatele přesáhne za předcházející daňové období 10 000 €. Základní sazba DPH v Polsku činí 22 %, dále rozlišuje polské daňové právo sníženou sazbu DPH, jejíž výše je 7 % a uplatňuje se na stavební materiál, přepravu osob, knihy, noviny, časopisy, přepravu osob a určité služby v oblasti zdravotní péči. A poslední je super snížená sazba ve výši 3 %, která se vztahuje na zemědělské produkty ( např. maso, mléko ) a na ruční výrobky. V Polsku je také uplatňována 0% sazba daně na internet. Super snížená 3% sazba DPH není v souladu se Směrnicí Rady 2006/112/EC, nicméně Polsko má dočasnou výjimku do 30.4.2008 na 0% sazbu pak do 31.12.2007.
- 30 -
4.1.4 Daň z nemovitostí 4.1.4.1 Daň ze zemědělské půdy Tato daň se odvíjí od polohy půdy ( 4 daňová území ) a typu půdy ( pole nebo louka ) a od bonity ( kvality ) půdy.
4.1.4.2 Daň z nemovitostí Obytné budovy……… 0,33PLN/m2 Komerční budovy……11,95PLN/m2 Ostatní budovy………..0,40 PLN/m2
4.1.5 Sociální pojištění Podnikatelé platí odvody na sociální pojištění za sebe i za své zaměstnance. Výše odvodů je následující: U penzijního pojištění 19,52 % z vyměřovacího základu U důchodového pojištění 13 % z vyměřovacího základu33 U nemocenského a mateřského pojištění 2,45 % z vyměřovacího základu U úrazového pojištění 0,97 %-3,86 % z vyměřovacího základu v závislosti na vykonávané profesi U zdravotního pojištění 9 % ( v roce 2007 ) z vyměřovacího základu ( za rok 2006 to bylo 8,5 % ) – Pro OSVČ je placení zdravotního pojištění dobrovolné. Vyměřovacím základem je hrubá mzda. Maximální částka ročního vyměřovacího základu u penzijního a důchodového pojištění odpovídá 30-ti násobku průměrné měsíční mzdy v daném roce ( za rok 2006 byla tato částka 73 560 PLN ). U zdravotního a mateřského pojištění není stanoven žádný limit. Sám zaměstnanec platí ze své hrubé mzdy 50 % odvodů – výpočet např. penzijního pojištění je: hrubá mzda zaměstnance x 19,52 % / 2. Zbytek pokrývá zaměstnavatel.
4.2 Daňový systém v České republice 4.2.1 Daň z příjmů fyzických osob 4.2.1.1 Právní předpisy Hlavní právní úpravou pro zdaňování příjmů je v České republice Zákon o daních z příjmů ( č.586/1992 Sb. v platném znění ). Ministerstvo financí navíc vydává Pokyny řady D a DS.
33
Od 1.7.2007 byla tato sazba snížena na 10%, snižování má pokračovat až má být v roce 2009 docílena sazba 6%
- 31 -
4.2.1.2 Adresáti daní 34 Podle § 2,odst.2 českého zákona o dani z příjmů se příjmy fyzických osob, které mají bydliště nebo se obvykle zdržují v České republice zdaňují podle principů celosvětových příjmů. Omezená daňová povinnost se týká všech ostatních ( § 2, odst. 3 ZDP ). Ostatní země postupují obdobně,proto může potenciálně docházet ke dvojímu zdanění některých příjmů.Proto má i Česká republika uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění35 a nebo české daňové zákony umožňují příjmy ze zahraničí ze zdanění v ČR vyloučit nebo odečíst podobně jako náklad.
4.2.1.3 Věcná daňová povinnost36 České daňové právo rozlišuje pět druhů příjmů: • Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ( § 6 ZDP ) • Příjmy z podnikatelské činnosti a z jiné samostatně výdělečné činnosti ( § 7ZDP ) • Příjmy z kapitálového majetku ( § 8 ZDP ) • Příjmy z pronájmu ( § 9 ZDP ) • Ostatní příjmy ( § 10 ZDP ) Předmětem daně nejsou: • Příjmy z dědictví • Přijaté půjčky a úvěry Dále jsou v §4 zákona č. 586/1992 o daních z příjmů, v platném znění vyjmenovány příjmy, které jsou od daně osvobozeny.
4.2.1.4 Sazba daně37 4.2.1.4.1 Příjmy s aplikací progresivní sazbou daně I v České republice je uplatňována na většinu příjmů progresivní sazba , čímž je dosaženo přerozdělení na úkor bohatších ve prospěch chudších. tabulka 3. Sazba daně z příjmů F.O. rok 2007 ČR
Základ daně ( CZK ) Daň Do 121 200 12 % 121 201- 218 400 14 544 + 19 %ze základu převyšující 121 200 218 401 – 331 200 33 012 + 25 % ze základu převyšující 218 400 Nad 331 201 61 212 + 32 % ze základu převyšující 331 200 Zdroj:[ 10 ] Zákon č.586/1992 Sb. v platném znění ( § 16 ) 34
[ 11 ] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění - § 2 česká republika má podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění i s Polskem a s Polskem se uplatňuje metoda prostého zápočtu ( tzn. Že daňová povinnost se sníží o daň z příjmů, která byla zaplacena v zahraničí, ale jen do výše částky daně z příjmů vypočtené podle českého ZDP ). 36 [ 11 ] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění - § 3 37 [ 11 ] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění - §16 35
- 32 -
4.2.1.4.2 Lineární daň Na některé příjmy je aplikována zvláštní sazba daně srážkou u zdroje příjmů ( tj. když plátce odvede daň za poplatníka ). Tyto sazby se například týkají: o Příjmů od dalšího zaměstnavatele do 5 000 Kč za měsíc – sazba 15 % o Honoráře do 3 000 Kč za měsíc u jednoho plátce – sazba 10 % o Výnosy z obligací, podílů na zisku, výnosy z osobních běžných účtů a výnosy z vkladů na vkladních knížkách – sazba 15 % o Ceny z veřejných soutěží a sportovních soutěží – sazba 20 % Další taxativně uvádí Zákon o daních z příjmů.
4.2.1.4.3 Uplatnění výdajů paušálem38 U vybraných druhů podnikání lze aplikovat výdaje v paušální výši. 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství 60 % z příjmů z řemeslných živností 50 % z příjmů z ostatních živností podle odstavce 1 písmena b) s výjimkou příjmů z řemeslných živností 40 % z příjmů podle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou příjmů podle odstavce 8, a nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d).
4.2.1.4.4 Daň stanovená paušální částkou39 O stanovení paušální daně může požádat příslušného správce daně, fyzická osoba, která: • Nemá žádné zaměstnance • Jejíž roční příjmy za poslední tři roky nepřesáhly 5 000 000 Kč • Nemá spolupracující osobu s výjimkou (spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka). V tom případě se předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle § 13. Nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevu na dani podle § 35ba nebo slevu na dani podle § 35c uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně) • Není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou O stanovení této daně musí podnikatel zažádat do 31.ledna. Do 15.května je povinen správce daně sdělit rozhodnutí a poplatník je povinen zaplatit daň do 15.prosince.
38 39
Podmínkou pro využití výdajů paušálem je mít zdaněné všechny pohledávky [ 11 ] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění - §7a
- 33 -
4.2.2 Daň z příjmů právnických osob 4.2.2.1 Právní předpisy Zákon o daních z příjmů ( č. 586/1992 Sb. v platném znění ) upravuje i zdaňování právnických osob. Mimo to má pro právnické osoby veliký význam Zákon o rezervách ( č. 593/1992 Sb. v platném znění ).
4.2.2.2 Adresáti daní40 Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby které nejsou fyzickými osobami a organizační složky státu. Rezidenti podléhají neomezené daňové povinnosti. Non-rezidenti pak omezené daňové povinnosti. Opět může docházet ke dvojímu zdanění, které odstraňují smlouvy o zamezení dvojího zdanění případně české daňové zákony.
4.2.2.3 Věcná daňová povinnost41 U právnických osob nedochází k rozlišování různých druhů příjmů. Při určování daňového základu se vychází z dosaženého hospodářského výsledku před zdaněním, který se dále upravuje. U poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání,nejsou předmětem daně příjmy z činností vyplývající z jejich poslání. Odlišnosti ve způsobu zdaňování existují např. u veřejných vysokých škol, investičních a penzijních fondů, bank, bytových družstev, zdravotních pojišťoven, státních fondů a odborových organizací. Příjmy vyňaté z předmětu daně jsou mimo jiné: příjmy z nabytí majetku dědictvím nebo darováním. Osvobozené příjmy: příjmy z provozování ekologických zařízení, úroky z přeplatku na dani,regulované nájemné za byty,….
4.2.2.4 Sazba daně42 Sazba daně z příjmů právnických osob je lineární 24%. Výjimku tvoří investiční, penzijní a podílové fondy ( sazba 5 % ). A příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku tvoří samostatný základ daně a je zdaňován 15% sazbou.
40
[ 11 ] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění - §17 [ 11 ] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění - §18 42 [ 11 ] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění - §24 41
- 34 -
4.2.3 Daň z přidané hodnoty ( DPH ) Daň z přidané hodnoty je upravena samostatným zákonem ( č.235/2004 – v platném znění). Povinnost registrace k placení DPH nastává v okamžiku, když obrat podnikatele překročí za 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců 1 000 000 Kč. Česká republika aplikuje sazby DPH v souladu se Směrnicí Rady 2006/112/EC. Základní sazba je ve výši 19 % a snížená sazba 5 % ( je uplatňována u základních potravin, knih, časopisů,stavebních prací,…).
4.2.4 Daň z nemovitostí Představuje daň z pozemků a ze staveb. Základem daně z pozemků může být skutečná výměra pozemků v m2, případně cena pozemku.Sazba je stanovena buď procentem nebo v korunách na m2. Základem daně ze staveb je zastavěná plocha.
4.2.5 Sociální pojištění43 To je v České republice složeno z veřejného zdravotního pojištění, důchodového pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nemocenského pojištění.Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Vyměřovací základ pro zaměstnance a zaměstnavatele je hrubá měsíční mzda. U OSVČ částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (§ 7 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění)
tabulka 4. Sazby sociálního a zdravotního pojištění ČR
Veřejné zdravotní. pojištění Zaměstnanec Zaměstnavatel OSVČ ( včetně nem.poj. ) OSVC ( bez nem. Poj. )
43
Důchodové pojištění
Státní politika Kemocenské zaměstnanosti pojištění
Celkem
1/3 z 13,5 %
6,5 %
0,4 %
1,1 %
12,5 %
2/3 z 13,5 %
21,5 %
1,2 %
3,3 %
35 %
13,5 %
28 %
1,6 %
4,4 %
47,5 %
13,5 %
28 %
1,6 %
-
43,1 %
[ 18 ] www.cssz.cz/dalsi_pojisteni.asp#sazby
- 35 -
5 Začátek podnikání fyzické osoby V této části se budu zabývat fiktivní fyzickou osobou,která se zaměřuje na obchod, má 2 zaměstnance a je plátcem DPH. Nejprve porovnám obtížnost začátku podnikání v ČR a v Polsku – časovou a finanční náročnost, potom daňové zatížení, včetně potřebných mzdových nákladů.
5.1 Začátek podnikání fyzické osoby v Polsku Podnikatel, který se rozhodne, že zahájí určitou podnikatelskou aktivitu, bude postupovat přesně podle obrázku č.1 v kapitole 4.1. Budu uvažovat podnikatele, který si chce založit totožnou firmu ( tzn. Firma s 2 zaměstnanci a plátce DPH ). tabulka 5. Postup začátku podnikání F.O. v Polsku
Časová náročnost
náklady
Do 14 dnů
100 PLN
Do 7 dnů
zdarma
3. Založení bankovního účtu
1 den*
Zdarma
4. Registrace u finančního úřadu
1 den*
Přidělení NIP je bezplatné, registrace k DPH je zpoplatněna a poplatek činí 170 PLN
5.Registrace na správě sociálního zabezpečení ( ZUS )
1 den*
zdarma
6. Úřad bezpečnosti práce**
1 den*
Zdarma
krok 1. Evidence hospodářské činnosti 2. Registrace u statistického úřadu o číslo REGOK
* Tyto fáze mohou probíhat souběžně ( tzn. Na tyto všechny kroky stačí 1-2 dny ). ** Pokud nebude mít podnikatel zaměstnance nemusí krok 6 absolvovat Náklady potřené k samotnému počátku podnikání ( tzn. Administrativní náklady ) v Polsku jsou: Poplatek na zápis do evidence hosp. činnosti…………………..100 PLN Poplatek registrace DPH………………………………………..170 PLN Celkem…………………………………………………………270 PLK
- 36 -
5.2 Začátek podnikání fyzické osoby v České republice44 Protože se jedná o obchodní činnost potřebuje podnikatel živnostenský list na : „koupě zboží za účelem dalšího prodeje“ To znamená, že pro získání živnostenského listu mu stačí splnění všeobecných podmínek( tj. věk min. 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost – na základě výpisu z rejstříků trestů a doklad o tom, že fyzická osoba nemá daňové nedoplatku vůči finančním orgánům ). tabulka 6. Postup začátku podnikání F.O. v ČR
Krok
Časová náročnost
náklady
1. Výpis z rejstříku trestů
1 den
50Kč/kolek
2. Živnostenský úřad
Do 15 dnů
1000Kč/ŽL
3. Založení bankovního účtu
1 den*
Zdarma
4. registrace na finančním úřadě
1 den*
Zdarma
5. registrace u zdravotní pojišťovny
1 den*
Zdarma
6. Registrace u ČSSZ
1 den*
Zdarma
* Tyto fáze mohou probíhat souběžně Administrativní náklady spojené ze získáním živnostenského listu v ČR jsou: Poplatek za výpis z rejstříků trestů……………………..50 Kč Poplatek za živnostenský list………………………..1 000 Kč Celkem……………………………………………….1 050 Kč
44
Uvažuji situaci před 1.8.2006
- 37 -
5.3 Porovnání začátku podnikání v ČR a Polsku Náklady a čas potřebný k začátku totožného podnikání v obouch zemích jsou v následující tabulce:
tabulka 7. Porovnání založení podnikání F.O. v ČR a V Polsku
Polsko
Káklady 270 PLN ( 2 061 Kč )
Počet dní
Do 22 dní
Česká Republika
1 050 Kč
Do 15 dní
Je evidentní, že začátek stejného typu podnikání je levnější v České republice – skoro o polovinu, a je také rychlejší – navíc od 1.8.2006 byla zavedena Centrální registrační místa a celý proces se tak ještě zjednodušil45 a zrychlil.
45
V Polsku také uvažují o zavedení obdoby našich CRM, ale zatím vláda ani Sejm nic neschválili
- 38 -
6 Daň z příjmů fyzických osob Obecně jsou osobní důchodové daně považovány za jeden z nejdůležitějších pilířů daňových systémů. Důvodem je to, že je daň z příjmů fyzických osob většinou z nás velmi citelně vnímána – je totiž „nejviditelnější“. Jakákoli případná změna v konstrukci této daně může mít dalekosáhlý dopad na ekonomický život země. Ve většině zemí jsou také uplatňovány progresivní sazby daně, i přestože hitem se stává rovná daň.
6.1 Daň z příjmů fyzických osob v Polsku Blíže je popsána v kapitole 5.1.1. Podnikatel, který podniká v Polsku jako fyzická osoba si má možnost vybrat ze čtyřech typů zdanění, které lze navíc kombinovat s uplatněním splittingu. Na první pohled, bez bližšího určení se zdá, že nejlepší variantou je forma zdanění paušálu z evidovaných příjmů. Pro ilustraci uvažujme podnikatele, který podniká v oblasti služeb, působí ve městě s cca 30 000 obyvateli a zaměstnává jednoho zaměstnance. Jeho roční příjem činí 45 000PL' a roční výdaje 25 000PL'46. Zdanitelný příjem je tedy: 45 000 – 25 000 = 20 000PLN
Forma zdanění
Daňová karta47
Výpočet
602PLN * 12 měsíců 7 224PLN
Daňová povinnost
Paušál z evidence příjmů 45 000PLN* 8,5 % 3 825 PLN
Podle všeobecných zásad – progresivní sazby (20 000PLN*19 %) – 530,08PLN 3270 PLN
Podle všeobecných zásad – lineární sazba 20 000PLN*19 % 3 800 PLN
Výpočty nám ukázali, že platí ono staré rčení „ 'ení všechno zlato, co se třpytí“. Je evidentní, že nejlépe vychází zdanění podle všeobecných zásad s progresivní sazbou. Naopak jako nejhorší se jeví varianta daňové karty. Varianta využití paušálů z evidence a lineární sazby skončily v tomto porovnání na třetím a druhém místě. Jedná se pouze o porovnání daňové zátěže, sluší se proto podotknout, že se zdaňováním podle všeobecných zásad je spojena největší zátěž v oblasti vedení účetnictví ( respektive evidence dokladů ) – tudíž i vyšší časové zatížení a v případě využívání externí účetní ( popřípadě daň. Poradce ) také vyšší náklady. A navíc jsem uvažovala relativně nízké příjmy, které spadají do nejnižšího pásma u progrese.
46
Jako OSVČ nemusí platit zdravotní pojištění a také této výhody využívá – zároveň tak nemá možnost využít této odčitatelné položky 47 Výpočet daňové povinnosti u daňové kartě je závislé na oboru podnikání, počtu obyvatel v daném místě a na počtu lidí, které podnikatel zaměstnává – tento údaj se týká Klodska
- 39 -
Další příklad budu uvažovat,že zdanitelný příjem podnikatele je 104 822PL' ( 800 000Kč ) z toho příjmy 1 200 000Kč a daňově uznatelné 400 000Kč výdaje a daňový základ manželky je 13 758PL' ( 105 000Kč ) a mají jedno dítě( sleva ve výši 120PL').Podnikatel si neplatí zdravotní pojištění ( nemůže ho tedy uplatnit jako odčitatelnou položku ).Podnikatel podniká v oblasti služeb. Paušál z evidence příjmů Zdanitelný příjem: 157 233PLN * sazba * 8,5 % Daňová povinnost 13 364,8PLK ( 102 002Kč) Manželka je jako zaměstnanec zdaňována podle všeobecných zásad a její roční daňová povinnost činí 2 084PLK ( 15 905Kč). Daňová povinnost podnikatele je 8 910PLN a manželky 2 084PLN. Celková roční povinnost obou je 15 449PLK ( 117 907Kč ). Zdanění podle všeobecných zásad – progrese Zdanitelný příjem manžela……104 822PLN Výpočet daň. Povinnosti …..17 611,68+30 174*30 % - 120PLN Daňová povinnost …………..29 561,28 PLK ( 226 525Kč ) Daňová povinnost manželky je totožná jako v předchozím případě tj. 2 084PLK ( 15 905Kč). Celková roční daňová zátěž této rodiny je 31 645PLK ( 242 430Kč). Zdanění podle všeobecných zásad – lineární sazba Zdanitelný příjem podnikatele…………..104 822PLN *sazba………………………………………….19 % Daňová povinnost……………………….19 916,18PLK ( 151 999Kč) Daňová povinnost manželky je i tady 2 084PLK. Celková daňová roční povinnost rodiny v tomto případě činí 22 000PLK ( 167 904Kč). Navíc má tato rodina možnost uplatnit společné zdanění manželů. Společné zdanění manželů Příjem manžela………………………….104 822PLN Příjem manželky………………………….13 580PLN Příjem rodiny celkem…………………….118 580PLN Z toho zdanitelný příjem manžela…………59 290PLN Výpočet daň.povinnosti…………6 504,48+22 266*30 % Daňová povinnost manžela……………..13 184,28PLK ( 100 620Kč)
- 40 -
U manželky platí to samé její daňová povinnost je také 13 184PLN a celková daňová povinnost rodiny je tedy 26 368PLK ( 201 240Kč). Největší daňová povinnost je v případě zdanění podle všeobecných zásad s progresivními sazbami daně. Pokud by manželé využili společné zdanění je tato povinnost snížena o 41 190Kč ( tzn. o 17 % ). Je to dáno rozdílnými příjmy manželů a platí, že čím větší je disproporce v příjmech manželů, tím větší je úspora. Jako nejlepší varianta vyšla varianta zdanění paušálem z evidence příjmů, v praxi je tato varianta omezena příjmem maximálně do 250 000€ za rok, což náš podnikatel splňuje. Druhá nejlepší je možnost využití lineární sazby, potom společné zdanění manželů a nakonec progresivní daňové sazby.
6.2 Daň z příjmů fyzických osob v ČR Podnikatel má v České republice možnost výběru zdanění ( viz kapitola 5.2.1 a další ). Pro porovnání uvedu ilustrační příklad – platí totéž, co v předchozím příkladě. Manžel je podnikatel a jeho roční příjmy po odečtení výdajů jsou 800 000Kč. Manželka je v pracovním poměru a její hrubá roční mzda činí 120 000Kč. Tento pár má jedno dítě a jediné slevy, které může uplatnit je sleva na poplatníka ( tj. 7 200Kč ) a sleva na vyživované dítě. Tento pár má dvě možnosti zdanění – buď individuální formu zdanění nebo může nově využít společné zdanění manželů48. 1. Individuální zdanění manželů Zdanitelný základ manžela……………..800 000 Kč Daň před slevou………………………...211 228 Kč Sleva na dani na poplatníka.………………7 200 Kč Sleva na dani na dítě……………………….6 000 Kč Daňová povinnost………………………198 028Kč Čistý příjem manžela…………………… 601 972 Kč
Hrubý roční příjem manželky……………..120 000 Kč Odvody soc. zdrav. Pojišťení……………….15 000 Kč Základ daně………………………………..105 000 Kč Daň před slevou……………………………..12 600 Kč Sleva na dani………………………………….7 200 Kč Daňová povinnost………………………….…5 400 Kč Čistý příjem manželky………………………..99 600 Kč 48
Společné zdanění manželů mohou podle § 13a ZDP v platném znění využít manželé, s nimž žije ve společné domácnosti alespoň jedno vyživované dítě a zároveň nesmí ani jeden z manželů: • Mít stanovenou daň paušální částkou ( § 7a ZDP ) • Mít povinnost k minimální dani ( § 7 c ZDP ) • Rozdělit příjmy na spolupracující osoby • Uplatňovat slevu na dani z titulu investiční pobídky • Uplatňovat zdanění ve více zdaňovacích období • Být v konkurzu.
- 41 -
Celková daňová povinnost této rodiny je 203 428 Kč a čistý roční příjem 701 572 Kč. 2. Společné zdanění manželů základ daně manžela………………….800 000 Kč základ daně manželky………………...105 000 Kč Celkem………………………………...905 000 Kč Z toho základ daně manžela…………..452 500 Kč Daň manžela před slevou……………...100 028 Kč Sleva na dani manžela……………………7 200 Kč Daňová povinnost manžela……………..92 828 Kč Čistý příjem manžela…………………...359 672 Kč Základ daně manželky………………….452 500 Kč Daň manželky před slevou……………...100 028 Kč Sleva na dani na poplatníka………………..7 200 Kč Sleva na vyživované dítě…………………...6 000 Kč Daňová povinnost manželky…………….86 828 Kč Ćistý příjem manželky…………………….365 672 Kč
Celková daňová povinnost činí 179 656 Kč a čistý příjem domácnosti 725 344 Kč. V porovnání využití individuálního nebo společného zdanění manželů vychází lépe možnost využití splittingu, který zmírňuje progresi – manželé v ilustračním příkladě by tak ušetříli na daních 23 772 Kč. Podnikatel může také využít uplatnění výdajů paušálem ( v tomto případě 50 % ) Příjmy…………………..1 200 000Kč Paušál ( 50 % )……………..600 000Kč Zdanitelný příjem………….600 000Kč Daň před slevou……………147 228Kč Sleva na poplatníka………. - 7 200Kč Daňová povinnost………….140 028Kč
- 42 -
6.3 Porovnání daní z příjmů fyzických osob v Polsku a v ČR Při porovnání polského a českého podnikatele – fyzické osoby při stejných ročních příjmech vychází nejlépe společné zdanění manželů49 v Čechách tj. 92 828Kč50 oproti polským 100 620Kč. Pokud nebudu uvažovat společné zdanění vychází nejlépe polský paušál z evidence příjmů, kdy podnikatel zaplatí v přepočtu 102 000Kč ( v České republice je to 140 028Kč ) na daních za rok. Druhou nejlepší možností je využití lineární 19% sazby daně z příjmů fyzických osob v Polsku, to je alternativa, která nemá adekvátní protipól v České republice. A v porovnání progresivní sazby vychází lépe Česká republika. Důvodem jsou jednak nižší sazby daně z příjmů fyzických osob u jednotlivých pásem a pak také možnost uplatnění slev na daních ( a to na poplatníka,….). V Polsku byl systém odčitatelných položek, slev a úlev na daních značně zregulován a omezen ( poplatníci si mohou odečíst odvody na zdravotní pojištění do 7,75 % vyměřovacího základu, mohou uplatnit slevu na dani na vyživované dítě ve výši 120PLN ). Možnost využití slev na daních a odpočitatelných položek je také závislá na formě zdanění – pokud si poplatník vybere lineární sazbu – nemá možnost slev, v případě paušálů z evidovaných příjmů si může poplatník odečíst odvody na zdravotní pojištění, do výše 7,75 % vyměřovacího základu – pokud si toto pojištění podnikatel vůbec platí, pro OSVČ je totiž dobrovolné. Obecně lze říci, že u podnikatelů – fyzických osob, stoupají v oblibě možnosti zdanění formou paušálů.S paušálem jsou totiž spojeny menší povinnosti podnikatele v oblasti účetnictví a zdokumentování hospodářských operací.
49 50
Konstrukce výpočtu společného zdanění manželů je v ČR a Polsku stejná – příjmy obou manželů se sečtou a rozdělí na půl Po uplatnění slevy na dani na poplatníka ve výši 7 200Kč
- 43 -
7 Založení, vznik, a prosperita společnosti s ručením omezeným V této části se budu zabývat procesem vzniku, životem společnosti a nejpopulárnější formy kapitálové obchodní společnosti v obou státech – fiktivní s.r.o.
7.1 Založení a vznik společnosti V okamžiku, kdy se budoucí podnikatel rozhodne, že založí společnost s ručením omezeným, musí podstoupit celou řadu nutných - hlavně administrativních úkonů ( např. sepsání společenské smlouvy, evidence k sociálnímu, zdravotnímu pojištění, zápis do obchodního rejstříku,….). V některých zemích světa je tento proces jednoduchý a časově nenáročný ( např. v Austrálii nebo v Kanadě ). Pokud jsou fáze založení a vzniku nové společnosti pomalé a administrativně náročné, může to řadu „uchazečů“ o podnikání odradit. Navíc se utváří netransparentní a nezdravé ekonomické prostředí, které nahrává korupci.
7.1.1 Založení s.r.o. v Polsku Celý postup založení a vzniku nové společnosti je popsán v následující tabulce. tabulka 8. Postup založení s.r.o. v Polsku
Krok
Časová náročnost
náklady
poznámky
Maximální výše notářského poplatku může být rovna šesti násobku průměrné měsíční mzdy.
1.Kotářsky sepsaná společenská smlouva
1 den
V závislosti na základním jmění: Základní jmění do 60 000PLN- notářský poplatek 710PLN+1 % z částky převyšující 30 000PLN, základní jmění OD 60 000 – 1 000 000PLN-notářský poplatek 1010PLN+0,5 %z částky přesahující 60 000PLN, základní jmění nad 1 000 000PLN-notářský poplatek 5710PLN+0,25 % z částky převyšující 1 000 000PLN. Minimální náklady jsou tedy 910PL6( základní kapitál 50 000PL6).
2. Žádost o statistické číslo
1 den
zdarma
- 44 -
REGOK 3. Založení bankovního účtu a vložení základního kapitálu na tento účet
1 den
zdarma
4. Žádost o přidělení daňového identifikačního čísla (KIP)
24 dnů
zdarma
5. Registrace k DPH ( VAT )
1 den ( může probíhat souběžně s krokem č.4 )
170 PLN**
6.Zápis společnosti do obchodního rejstříku*
14 dní ( může probíhat v souběhu s č.4 )
1 500 PLN ( 1 000PLN registrační poplatek a poplatek 500PLN za uveřejnění ve věstníku)
7.Změna údajů o společnosti – statistický úřad
1 den
zdarma
1 den
zdarma
1 den
zdarma
8. Přihlášení společnosti na státní hygienické inspekci 9. Přihlášení na příslušném úřadě
- 45 -
Zakladatelé bankovního účtu musí předložit společenskou smlouvu a číslo REGON Společnost musí příslušnému finančnímu úřadu předložit: společenskou smlouvu, potvrzení o obdržení čísla REGON, potvrzení o založení bankovního účtu, potvrzení o pronájmu kanceláře popřípadě potvrzení o vlastnictví podnikatelských prostorů Registrace musí být provedena do 20.dne po zahájení podnikání. K registraci musí podnikatelé předložit: údaje o obchodním názvu, číslo REGON, datum zahájení podnikatelské činnosti a údaje o právní formě podnikání. Pokud chce společnost obchodovat se zeměmi EU je registrace povinná. Dokumenty nutné k registraci: stanovy obchodní společnosti, podpisové vzory všech členů správní rady, počet a vklady jednotlivých společníků, dokument, který potvrzuje jmenování členů vedení společnosti Po zapsání společnosti do obchodního rejstříku je nutné změnit dovětek „v organizaci“ na obchodní jméno společnosti.
Registrace musí být provedena do 7 dnů od
zahájení podnikatelské aktivity.A je nutné předložit potvrzení o čísle REGON, číslo bankovního účtu, rozhodnutí o přidělení čísla NIP Nutno provést do 30 dnů od zahájení podnikatelské činnosti.Podnikatel musí informovat úřad o místě podnikání, druhu a rozsahu.
správy sociálního zabezpečení ( ZUS )
10. Registrace společnosti na úřadě pro bezpečnost práce
1 den
zdarma
* V Polsku mohou vyvíjet určité obchodní aktivity i společností, které byly založeny, ale nebyly zapsány do obchodního rejstříku. Tyto společnosti mají omezenou právní subjektivitu ( mají REGON, NIP a mohou uzavírat smlouvy ). Tyto společnosti musí mít dovětek „ v organizaci“. ** Od 1.1.2007 ( předtím 152 PLN ).
Zdroj: [ 20 ] www.doingbusiness.org - vlastní zpracování Podnikatel může ponechat celé založení společnosti na vybrané právní kanceláři. Právní kancelář zařídí všechny kroky spojené se vznikem společnosti s ručením omezeným a za své úkony může chtít od 5 000 PLN do 25 000PLN. 6áklady na založení a vznik společnosti s ručením omezeným v Polsku, která má základní kapitál 50 000PL6 jsou: Notářský poplatek ………………………………………910 PLN Registrační poplatek VAT………………………………170 PLN Registrační poplatek při zápisu do Obchod.rejstříku…...1000 PLN Poplatek na zveřejnění v obchodním věstníku……………500PLN Celkem…………………………………………………..2 580 PLK
7.1.2 Založení s.r.o. v České republice I následující tabulka popisuje jednotlivé fáze založení a vzniku společnosti, tentokrát v České republice.
tabulka 9. Postup založení s.r.o. v České republice
Krok 1. Kontrola jedinečnosti obchodního jména* 2. Výpisy z rejstříků trestů pro společníky 3.Výpis z katastru nemovitostí
časová náročnost
náklady
1 den
zdarma
1 den
50 Kč za kolek
1 den
100 Kč
- 46 -
Poznámky
Je potřeba předložit původ prostor, kde má společnost své sídlo (
resp. Místo podnikání ). 4. sepsání společenské smlouvy ( zakladatelské listiny ) podle § 57 Obchodního zákoníku
5.složení základního kapitálu ( respektive jeho části ) u správce vkladu podle § 60 Obchodního zákoníku
6. získaní živnostenského oprávnění nebo koncesní listiny
1 den
V závislosti na výši základního kapitálu a Minimální částka je 4 počtu kopií ( 000 Kč. respektive na počtu stejnopisů a opisů ).
1 den
V závislosti na příslušné bance.
Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceno alespoň 30% každého vkladu, v úhrnné výši min. 100 000 Kč. Pokud je pouze jeden společník musí být základní kapitál splacen v plné výši.
1 den
1 000 Kč za získání živnostenského listu, 2 000 Kč za koncesi**
7. Zápis společnosti do obchodního rejstříku
14 dnů
5 000 Kč
8. Registrace u příslušného finančního úřadu
1 den
zdarma
9. Registrace na správě sociálního zabezpečení
1 den
zdarma
- 47 -
Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení spol.. Je nutné předložit společenskou smlouvu, oprávnění k činnosti, potvrzení správce vkladu, u nepeněžních vkladů posudek znalce o ocenění, výpis z katastru nemovitostí popřípadě nájemní smlouvu Registrace musí být provedena do 30 dnů od zahájení podnikání. Každá další změna vzniklá v průběhu podnikání do 15 dnů od vzniku této změny.
10. Registrace na zdravotní pojišťovně
1-2 dny
zdarma
*Obchodní jméno společnosti musí být v souladu s obchodním zákoníkem ( např. nesmí být zaměnitelné s obchodním jménem jiné společnosti,…). Jestliže by tyto požadavky nebyly splněny, není společnost zapsaná do obchodního rejstříku. ** Pokud je živnost provozována průmyslovým způsobem je poplatek 10 000Kč, u koncese provozované průmyslovým způsobem pak 20 000Kč.Další případné změny jsou zpoplatněny v souladu se zákonem č.634/2004 Sb. o správních poplatcích, v platném znění.
Zdroj: [ 20 ] www.doingbusiness.org - vlastní zpracování I v České republice mohou podnikatelé využít služeb právních kanceláří a nechat si tak založit společnost „na klíč“. Taková společnost pak stojí od 25 000 Kč do 120 000 Kč.
6áklady na založení společnosti s ručením omezeným v České republice, která má minimální základní jmění jsou: Výpis z rejstříků trestů………………………………………50 Kč Výpis z katastru nemovitostí………………………………..100Kč Sepsání společenské smlouvy……………………………..4 000Kč Zisk živnostenského oprávnění ( koncese )……………..…1 000Kč ( 2000Kč ) Zápis do obchodního rejstříku……………………….…….5 000Kč Celkem…………………………………………………… 10 150Kč ( 11 150Kč)
7.1.3 Porovnání nákladů a rychlosti vzniku s.r.o. Pro porovnání jsem uvažovala o společnosti, která je zakládána jedním společníkem a výše základního jmění odpovídá minimální požadované částce. tabulka 10. Porovnání nákladů, času a min.zákl.kapitálu
Polsko
Česká republika
Káklady na vznik s.r.o.
2 580 PLN ( 19 690 Kč)
10 150 Kč – 14 500Kč*
Počet dní potřebných k vzniku s.r.o.
31**
24**
Minimální základní kapitál
50 000PLN ( 381 600Kč )
200 000Kč
* V závislosti na počtu stejnopisů a opisů a na konkrétním notáři ** zdroj:[ 28 ] V Austrálii je společnost založena za dva dny – dostupné na www.mesec.cz
- 48 -
Z porovnání je zřejmé, že založení nové společnosti s ručením omezeným je jednodušší, rychlejší a levnější v České republice. Tabulka jasně ukazuje,že počáteční náklady spojené se založením s.r.o. jsou v Polsku o 36 % vyšší ( uvažuji variantu 14 500 Kč ), v průměru o 29 % delší. Výše minimálního základního kapitálu je také nižší než v Polsku ( zhruba o 90 % ). Podle ekonomického serveru Měšec se založení s.r.o. za poslední dva roky výrazně zrychlilo ( např. v České republice ze 40 dní potřebných v roce 2004 na současných 24 dní ). Nejdelší fází pak zůstává samotný zápis do obchodního rejstříku.
- 49 -
7.2 Zaměstnávání pracovníků a odvody na sociální zabezpečení K životu téměř každé firmy patří především zaměstnanci, protože podnikatelé sami o sobě mají jen omezené možnosti, tudíž i omezené možnosti rozvoje svých firem. Zaměstnanci jsou alfou a omegou úspěšného nebo také neúspěšného chodu firem. Mnoho malých a středních podnikatelů totiž řeší základní otázku – jak získat a udržet si kvalitní zaměstnance. Z toho vyplývá, že zaměstnávání pracovníků není jen radost, ale především ohromná starost a velká řada povinností51.Mezi základní povinnosti podnikatele patří povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. Evropský trend v odvodech na sociální zabezpečení je velmi kolísavý, v oblasti Eurozóny má rostoucí tendenci.Stejně tak v zemích OECD tvoří sociální pojištění rozhodující podíl daňových výnosů52.Příčinou může být paradoxně daňová konkurence mezi jednotlivými státy. Proč? „ Jednotlivé země mezi sebou soutěží o mobilní faktory ( tzn. kapitál ), v rámci konkurence jsou nuceni snižovat jejich daňové zatížení, které následně kompenzují růstem zdanění práce.“53 Dalšími příčinami je stárnoucí populace, která potřebuje stále vyšší vládní výdaje do oblasti zdravotnictví a rostoucí nezaměstnanost, která opět vyčerpává státní pokladny jednotlivých států. Proto se budu dál zabývat fiktivní společností s ručením omezeným, která má 9 zaměstnanců a porovnám odvody na sociální a zdravotní pojištění, jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatele v obou státech.
7.2.1 Zaměstnávání pracovníků a odvody sociálního pojistného v Polsku V Polsku upravuje pracovně právní vztahy Zákoník práce ( kodeks pracy ).Velký význam má Zákon o zaměstnanosti a zabraňování nezaměstnanosti ( z 14.prosince 1994 ), který upravuje zaměstnávání absolventů.Dále zákony z oblasti bezpečnosti práce a příslušná Nařízení ministra práce a sociální politiky. Společnost s ručením omezeným zaměstnává 9 zaměstnanců54. Tři zaměstnanci mají měsíční hrubou mzdu 1 800PL', čtyři zaměstnanci 2 700 PL' a poslední dva 6 500 PL'.( Platí to samé, co u s.r.o., ale podnikatel je fyzická osoba55 ) Odvody zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 1 800 PL6: Odvody placené zaměstnancem: 1 800PLN *( 19,52 %/2 ) = 175,68 PLN na penzijní pojištění 51
zaměstnavatelé se musí řídit příslušnými právními předpisy, které upravují pracovně právní vztahy U zemí OECD vzrostl podíl vybraných příspěvků na sociálním pojištění z 18 % ( 1965 ) na 26 % ( 2003 ) 53 [ 3 ] Nerudová D.,Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie.Praha:Aspi,a.s.,2005, s. 21 54 Všichni zaměstnanci nemají děti 55 Pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba, která zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, je maximální výše sazby úrazového pojištění 1,93 % 52
- 50 -
1 800PLN*( 13 %/2 ) = 117 PLN na důchodové pojištění 1800 PLN*2,45 % = 44,1 PLN na nemocenské pojištění Celkem…………….336,78 PLK Odvody placené zaměstnavatelem: 1 800PLN*( 19,52 %/2 ) = 175,68 PLN na penzijní pojištění 1 800PLN*( 13 %/2 ) = 117 PLN na důchodové pojištění 1 800PLN*3,86%56 = 69,48 PLN na úraz. pojištění ( U F.O. 1 800PLN*1,93 %=34,74PLN) Celkem……………362,16 PLK Celkem……………327,42PLK Odvody zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 2 700PL6: Odvody placené zaměstnancem: 2 700PLN*9,76 % = 263,52 PLN na penzijní pojištění 2 700PLN*6,5 % = 175,5 PLN na důchodové pojištění 2 700PLN*2,45 % = 66,15 PLN na nemocenské pojištění Celkem…………….505,17 PLK Odvody placené zaměstnavatelem: 2 700 PLN* 9,76 % = 263,52 PLN na penzijní pojištění 2 700 PLN*6,5 % = 175,5 PLN na důchodové pojištění 2 700 PLN*3,86 % = 104,22 PLN na úraz. pojištění ( u F.O.2 700*1,93 %=52,11PLN) Celkem…………….543,24 PLK Celkem……………491,13PLK
Odvody zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 6 500PL6: Odvody placené zaměstnancem: 6 500 PLN*9,76 % = 634,4 PLN na penzijní pojištění 6 500 PLN*6,5 % = 422,5 PLN na důchodové pojištění 6 500 PLN*2,45 % = 159,25 PLN na úrazové pojištění Celkem…………….1 216,15 PLK
56
sazby úrazového pojištění se pohybují od 0,97 % do 3,86 % podle vykonávané profese
- 51 -
Odvody placené zaměstnavatelem: 6 500 PLN*9,76 % = 634,4 PLN na penzijní pojištění 6 500 PLN*6,5 % = 422,5 PLN na důchodové pojištění 6 500 PLN*3,86 % = 250,9 PLN na úraz. pojištění ( u F.O.6 500*1,93 %=125,45PLN) Celkem…………….1 307,8 PLK Celkem…………….1 182,35PLK
Celkové roční odvody soc.pojištění placené zaměstnanci: ( 3* 336,78 PLK )*12 = 12 124,08 PLK ( 4* 505,17 PLK )*12 = 24 248,16 PLK ( 2* 1 216,15 PLK )* 12 =29 187,6 PLK Celkem…………………...65 559,84 PLK Celkové roční odvody soc. pojištění placené zaměstnavatelem ( s.r.o.): ( 3* 362,16 PLK )* 12 = 13 037,76 PLK ( 4* 543,24 PLK )* 12 = 26 075,52 PLK ( 2* 1 307,8 PLK )* 12 = 31 387,2 PLK Celkem…………………..70 500,48 PLK Celkové roční odvody soc.pojištění placené zaměstnavatelem ( F.O.): ( 3*327,42PLK)*12= 11 787,12PLK ( 4*491,13PLK)*12= 23 574,24PLK ( 2*1 182,35PLK)*12=28 376,4 PLK Celkem……………….63 737,76PLK
tabulka 11. Odvody sociálního zabezpečení v Polsku u s.r.o.
Hrubá měsíční mzda
Odvody placené zaměstnancem
Odvody placené zaměstnavatelem
Cena práce (měsíčně )
1 800 PLN
336,78 PLN
362,16 PLN
2 162,16 PLN
2 700 PLN
505,17 PLN
543,24 PLN
3 243,24 PLN
6 500 PLN
1 216,15 PLN
1 307,8 PLN
7 807,8 PLN
- 52 -
Celkové roční mzdové náklady polského s.r.o. jsou 420 900,48 PLN ( 3 212 312,4Kč). Pokud by mikropodnikatel provozoval svou činnost jako fyzická osoba může ušetřit na úrazovém pojištění ( v našem případě 6 762,72PLN – 51 613Kč za rok).
7.2.2 Zaměstnávání Pracovníků a odvody sociálního pojištění v České republice V České republice má v oblasti pracovního práva největší význam Zákoník práce ( č.65/1965 Sb. v platném znění ), dále jsou to: Zákon o zaměstnanosti ( č. 1/1991 Sb. v platném znění ), Zákon o kolektivním vyjednávání ( č.2/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů ).
Budu uvažovat tu samou společnost, se zaměstnanci. Také opět tři zaměstnanci s hrubou mzdou 13 737,6 Kč57, čtyři zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 20 606,4 Kč a dva zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou 49 608 Kč.
Odvody zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 13 737,6 Kč: Odvody placené zaměstnancem: 13 737,6 * 4,5 % = 619 Kč na veřejné zdravotní pojištění 13 737,6 * 8 % = 1 100 Kč na sociální pojištění Celkem…………1 719 Kč
Odvody placené zaměstnavatelem: 13 737,6 * 9 % = 1 237 Kč na veřejné zdravotní pojištění 13 737,6 * 26 % = 3 572 Kč na sociální pojištění Celkem…………..4 809 Kč
Odvody zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 20 606,4 Kč: Odvody placené zaměstnancem: 20 606,4 * 4,5 % = 928 Kč na veřejné zdravotní pojištění 20 606,4 * 8 % = 1 649 Kč na sociální pojištění Celkem…………2 577 Kč
Odvody placené zaměstnavatelem: 20 606,4 * 9 % = 1 855 Kč na veřejné zdravotní pojištění 57
Přepočteno podle kursu 1PLN =7,632 Kč dle ČNB ze dne 4.7.2007
- 53 -
20 606,4 * 26 % = 5 358 Kč na sociální pojištění Celkem…………...7 213 Kč
Odvody zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 49 608 Kč: Odvody placené zaměstnancem: 49 608 * 4,5 % = 2 233 Kč na veřejné zdravotní pojištění 49 608 * 8 % = 3 969 Kč na sociální pojištění Celkem……….6 202 Kč
Odvody placené zaměstnavatelem: 49 608 * 9 % = 4 465 Kč na veřejné zdravotní pojištění 49 608 * 26 % = 12 899 Kč na sociální pojištění Celkem………..17 364 Kč
Celkové roční odvody placené zaměstnanci: ( 3* 1 719 Kč )* 12 = 61 884 Kč ( 4* 2 577 Kč )* 12 = 123 696 Kč ( 2* 6 202 Kč )* 12 = 148 848 Kč Celkem……………..334 428 Kč
Celkové roční odvody placené zaměstnancem: ( 3* 4 809 Kč )* 12 = 173 124 Kč ( 4* 7 213 Kč )* 12 = 346 224 Kč ( 2* 17 364 Kč )*12 = 416 736 Kč Celkem………………936 084 Kč
- 54 -
tabulka 12. Odvody na soc. zabezpečení v ČR
Hrubá měsíční mzda
Odvody placené zaměstnancem
Odvody placené zaměstnavatelem
Cena práceměsíčně
Čistá mzda zaměstnance58
13 737,6 Kč
1 719 Kč
4 809 Kč
18 546,6 Kč
11 026,6 Kč
20 606,4 Kč
2 577 Kč
7 213 Kč
27 819,4 Kč
15 897,4 Kč
49 608 Kč
6 202 Kč
17 364 Kč
66 972 Kč
33 817 Kč
Celkové roční mzdové náklady českého podnikatele činí 3 610 336,8 Kč.
7.2.3 Porovnání nákladů podnikatele na mzdy tabulka 13. Porovnání nákladů na mzdy v ČR a Polsku
Česká republika
Polsko
936 084 Kč
538 059,7 Kč
3 610 336,8 Kč
3 212 312,4 Kč
Odvody na soc. zabezpečení ( roční ) Celkové mzdové náklad podnikatele ( roční )
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že podnikatel, který bude zaměstnávat stejný počet stejně placených ( kvalifikovaných ) zaměstnanců, zaplatí za tyto zaměstnance v České republice o 398 024,3 Kč za rok více59.
58 Předpokládám, že zaměstnanec uplatňuje pouze slevu na poplatníka podle § 35ba) Zákona o daních z příjmů, v platném znění 59 mzdové náklady zaměstnanců jsou daňově uznatelnými, český podnikatel bude mít nižší základ daně
- 55 -
graf 1. Příspěvky na soc. zabezpečení jako % podíl HDP – zaměstnavatel
Příspěvky na sociální zabezpečení v % HDP placené zaměstnavatelem 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1995
1996
1997
česká republika
1998 Polsko
1999
2000
2001
vážený průměr EU 27
2002
2003
2004
2005
aritmetický průměr EU 27
Zdroj: Taxation trends in the European Union, edition 2007.dostupné na: http://ec.europa.eu/eurostat - vlastní zpracování
Tento graf popisuje procentní podíl příspěvků na sociální zabezpečení,které platí zaměstnavatel, na HDP v České republice, Polsku a pro porovnávání je zde ještě uvádím průměr ( vážený a aritmetický ) zemí EU ( všech 27 ). Z grafu také jasně vyplývá skutečnost, že čeští podnikatelé jsou povinni odvádět za své zaměstnance více peněz než jak je tomu v Polsku.Například v roce 2005 byl procentní podíl odvodů na sociální zabezpečení na daňové kvótě v ČR 2,12 krát vyšší než v Polsku. Dokonce jsou jejich odvody vyšší než je průměr EU.
- 56 -
graf 2. Příspěvky na soc.zabezpečení jako % HDP – zaměstnanec
Příspěvky na sociální zabezpečení v % HDP placené zaměstnanci 8 7
procenta
6 5 4 3 2 1 0 1995
1996
1997
Česká republika
1998 Polsko
1999
2000
2001
vážený průměr EU 27
2002
2003
2004
2005
aritmetický průměr EU 27
Zdroj: Taxation trends in the European Union, edition 2007.dostupné na: http://ec.europa.eu/eurostat - vlastní zpracování
Výše uvedený graf vykresluje příspěvky na sociální zabezpečení vyjádřené jako podíl na HDP a placených zaměstnanci. Situace je diametrálně odlišná, největší procento odvádí polští zaměstnanci, naopak čeští zaměstnanci odvádí státu dokonce méně než je evropský vážený průměr. Z výpočtů a grafů je zřejmé, že čeští podnikatelé jsou v odvodech na sociální zabezpečení ve srovnání se svými polskými kolegy značně handicapováni. Příspěvky na sociální zabezpečení ve své podstatě představují daň z práce ( pracovní síly ). Jak je vidět z uvedeného srovnání je v České republice přeneseno daňové břemeno z větší části na zaměstnavatele.Takto zkonstruované příspěvky na sociální zabezpečení mohou vést k odrazování od práce a tím ke zvyšování nezaměstnanosti respektive k daňovým únikům – práce „ na černo“.
- 57 -
7.3 Korporátní daň Dalším velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje chod podnikání jsou daně ze zisku. U právnických osob tedy daň z příjmů právnických osob. Ve většině zemí světa je aplikována jednotná sazba korporátní daně ( snižuje možnost daňových úniků ). Celosvětovým trendem je také snižování korporátních daní – důvod je zřejmý daňová konkurence ( tedy snaha jednotlivých států přilákat cizí kapitál ).
obrázek 3. Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v EU od r.1995 do 2007 v % ( aritmetický průměr )
Zdroj:http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info_docs/tax_inventory/index_en.h tm
7.3.1 Korporátní daň v Polsku I v Polsku došlo ke značnému poklesu sazby daně. ( ze 40% sazby daně v roce 1995 na současných 19 % ).
- 58 -
Základ daně je definován jako přebytek hrubého příjmu nad daňově odpočitatelnými výdaji.
Schéma stanovení daně z příjmů právnických osob v Polsku:
Podnikové výnosy - Podnikové náklady Hrubý zisk + Daňově neúčinné náklady Zisk ( podle článku 7 polského zákona o daních z příjmů právnických osob) - Převod ztráty - Odpočitatelné částky ( např. dary60, nákup nových technologií z vědeckých entit61) * Daňová sazba ( 19 %) Daňový dluh - zálohy Doplatek daně/dobropis
Příklad :podnikatel podniká sám a nemá žádné zaměstnance ( případně pro něj pracují subdodavatelským způsobem )a vyplácí si celý zisk – dochází k problému dvojího zdanění.Údaje v tabulce jsou v Kč.
tabulka 14. Korporátní a srážková daň v Polsku ( v Kč )
Základ daně Daň z příjmů P.O. ( 19 %) Srážková daň ( 19 %) Celkové odvody státu ( Kč )
60 61
50 000
9 500
7 695
17 195
100 000
19 000
15 390
34 390
150 000
28 500
23 085
51 585
pro náboženské účely nebo pro účely veřejných služeb maximálně do výše 10% příjmů od 30 do 50% výdajů v závislosti na velikosti podnikatele a podmínkou je používání minimálně 5 let
- 59 -
200 000
38 000
30 780
68 780
250 000
47 500
38 475
85 975
300 000
57 000
46 170
103 170
350 000
66 500
53 865
120 365
400 000
76 000
61 560
137 560
450 000
85 500
69 255
154 755
500 000
95 000
76 950
171 950
Polská 19% sazba daně z příjmů právnických osob patří k těm nižším v rámci zemí EU. Polsko navíc od 1.1.2003 velmi zjednodušilo legislativu daně z příjmů právnických osob – např. podnikatelé nemusí odvádět zálohy na základě měsíčních daňových přiznání, ale platí měsíční zálohy ve výši 1/12 předpokládaného zisku ( výpočet na základě loňského roku ) bez nutnosti předkládat měsíční daňová přiznání.
7.3.2 Korporátní daně v České republice Celoevropský trend se projevil i v České republice, kde došlo ke snížení sazby daně z příjmů právnických osob ze 41 % v roce 1995 na současných 24 %. Schéma výpočtu daně z příjmů právnických osob62: Výnosy - náklady = účetní výsledek hospodaření před zdaněním + Daňově neúčinné náklady ( např. náklady na reprezentaci, náhrady cestovného nad limit určený v zákoníku práce, kladný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy,…) = základ daně 62
[ 4 ] Strouhal J., Židlická R.,: Účetnictví – velká kniha příkladů, Brno, Computer press 2007 ( ISBN 978-80-251-1515-2 ) – str. 231
- 60 -
- ztráta z minulých let - odpočet darů ( min. výše 2 000Kč max. výše 5 % základu daně po odpočtu ztráty ) - další odpočty v souladu s § 35 ZDP = základ daně ( zaokrouhlený na tisíce dolů ) * sazba daně ( 24 % ) Daň z příjmů právnických osob - sleva na dani Konečná daňová povinnost Příklad :podnikatel podniká sám a nemá žádné zaměstnance ( případně pro něj pracují subdodavatelským způsobem )a vyplácí si celý zisk – dochází k problému dvojího zdanění.Údaje v tabulce jsou v Kč. tabulka 15. Korporátní a srážková daň v ČR ( v Kč )
Základ daně Daň z příjmů P.O. ( 24%) Srážková daň ( 15%) Celkové odvody státu ( Kč ) 50 000
12 000
5 700
17 700
100 000
24 000
11 400
35 400
150 000
36 000
17 100
53 100
200 000
48 000
22 800
70 800
250 000
60 000
28 500
88 500
300 000
72 000
34 200
106 200
350 000
84 000
39 900
123 900
400 000
96 000
45 600
141 600
450 000
108 000
51 300
159 300
500 000
120 000
57 000
177 000
- 61 -
7.3.3 Porovnání korporátní a srážkové daně v Polsku a ČR Polská právnická osoba ( s.r.o. ) podléhá nižší sazbě daně a její zdanění je tak o 5 procentních bodů nižší než v České republice. Pokud jsou společníkům vypláceny podíly na zisku, je sazba srážkové daně výhodnější ( nižší v ČR ). V celkové bilanci ( tj. daň z příjmů právnických osob a daně srážkové ) vychází lépe Polsko – rozdíl ale není veliký. Zatímco polský společník a s.r.o. odvedou státu z 50 000Kč 17 195Kč ( tj. 34,39 % ), český společník a jeho s.r.o. odvede 35,4 % ( tedy 17 700Kč z 50 000Kč ).
- 62 -
8 PEST analýza63 Aby porovnání bylo ucelenější je ještě nutné provést analýzu vnějšího okolí firmy.Podnikatel jistě rád zaplatí o něco vyšší daně, pokud bude vědět, že mu stát poskytne „pohodlné“ zázemí v podobě ( např. lepší infrastruktury, kvalifikovanějšími zaměstnanci, solidní důchodový systém,nekorupční prostředí…) a naopak pokud mu země nabídne nízkou úroveň zdanění a už nic jiného,zřejmě v této zemi podnikat nebude. Tento rozbor provedu pomocí PEST analýzy ( tzn. Rozbor ekonomických, politickoprávních, sociálně kulturních a technologických faktorů ).
8.1 Analýza ekonomických faktorů Jak bylo řečeno na začátku obě země prošly od roku 1990 velkými transformačními procesy v oblasti ekonomiky. V České republice došlo od roku 1990 k velkému poklesu, který se zastavil v roce 1993. Od tohoto roku do roku 1997 česká ekonomika rostla. V roce 1997 však došlo ke změně a česká ekonomika byla postižena recesí. Příčina byla dána jednak vnitřními faktory64 a dalším impulsem bylo zvednutí cen ropy a pokles výkonnosti světové ekonomiky jako celku. Od roku 2000 opět nastává změna a ekonomika začíná růst. Hlavním tahounem je spotřeba domácností, ale dochází i k oživení investiční aktivity65. V Polsku byl v lednu roku 1990 přijat stabilizační balík opatření, kterému se někdy říká „ šoková terapie“, a jehož cílem bylo obnovení makroekonomické rovnováhy. Došlo k liberalizaci cen, k velkým škrtům ve státním rozpočtu, byl zastaven přídělový systém zboží,…. Po těchto opatřeních se země v letech 1990-1992 ocitla v recesi – tempo růstu HDP bylo záporné –11,6 % v roce 1990 a – 7 % v roce 1991. Od konce roku 92 do roku 94 dochází k mírnému ekonomickému růstu a v letech 1994-1997 k velmi rychlému růstu ekonomiky. V následujících letech tempo růstu ochablo – příčinou je růst cen na světových trzích a v případě Polska také ruská krize ( 1998-99 )66.
8.1.1 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt je veličina, pomocí které se měří ekonomická aktivita států – vyjadřuje celkové příjmy obyvatel vytvořené v dané zemi. Následující tabulka zachycuje vývoj HDP vyjádřeného v Purchasing Power Standards ( PPS ) – tedy ve standardu kupní síly. Polsko má nejmenší HDP v rámci 25 zemí EU. Obě země pak mají podprůměrné HDP v rámci 25 zemí EU.
63
[ 7 ] Veber, J. a kol.: Management – základy, prosperita,globalizace.Praha :Management press, 2000 ( ISBN 80-7261-0295 ) - str. 432 64 V roce 1997 byl přijat známý balíček opatření 65 [ 1 ] Dvořáček J., a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v Evropské unii.Praha: Oeconomica 2005 ( ISBN 80-245-0818-4 ) Svou úlohu zřejmě sehrály i investiční pobídky 66 [ 33 ] Open Economy Analisys dostupné online na: www.people.cornell.edu/pages/khs7/docs/Poland_Final.doc
- 63 -
tabulka 16. HDP v PPS
EU (25)
ČR
1997
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
69,2** 66,8** 65,9 64,7 65,8 67,7 70,7 72,1 73,6 76,1 77,6* 79,3*
Polsko 44,6** 45,6** 46,3 46,7 46,1 46,4 46,9 48,7 49,8 51,1 53,5* 55* * Předpověď ** Odhad Zdroj:[ 22 ]Eurostat Další tabulka popisuje tempo růstu HDP za posledních 10 let. Predikce pro Polskou republiku vyznívá lépe než pro ČR. tabulka 17.Tempo růstu HDP ( v % )
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
EU (25) 2,7
2,9
3
3,9
2
1,2
1,3
2,4
1,8
2,9
2,8
2,6*
ČR
-0,7
-0,8
1,3
3,6
2,5
1,9
3,6
4,2
6,1
6,1
4,9* 4,9*
Polsko
7,1
5
4,5
4,3
1,2
1,4
3,9
5,3
3,6
6,1
6,1* 5,5*
* Předpověď Zdroj:[ 22 ] Eurostat Z tabulky je zřejmé, že oběma ekonomikám se daří a vykazují vyšší tempo růstu než je v Evropské unii. Tempo růstu Polska je ještě vyšší než v České republice a i prognózy jsou pozitivní.
8.1.2 Inflace Inflace je jev, který může značně poškodit ( zdeformovat ) snahu podnikatelů.
- 64 -
Polsko si v této oblasti doslova prošlo peklem na počátku 90.let minulého století, kdy prožilo hyperinflaci. Míra inflace byla v Polsku v roce 1989 251 %, v roce 1990 dokonce 586 %. Díky vhodné monetární politice se podařilo míru inflace snížit na 70 % v roce 1991 a o dalších 27 % na 43 % v roce následujícím.
tabulka 18. Vývoj míry inflace
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
EU (25) 1,7
1,3
1,2
1,9
2,2
2,1
2
2
2,2
2,2
ČR
8
9,7
1,8
3,9
4,5
1,4
-0,1
2,6
1,6
2,1
Polsko
15
11,8
7,2
10,1
5,3
1,9
0,7
3,6
2,2
1,3
Zdroj:[ 22 ] Eurostat Pomocí vhodné kombinace fiskální a monetární politiky, dospěla míra inflace až na hodnotu 1,3 % v roce 2006. Ohromného snížení míry inflace bylo dosaženo na úkor růstu nezaměstnanosti.
8.1.3 Kezaměstnanost Následující tabulka ukazuje průběh nezaměstnanosti obou zemí v porovnání s průměrem zemí EU.
tabulka 19. Vývoj míry nezaměstnanosti ( v % )
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
EU (25) 9,4
9,1
8,6
8,4
8,8
9
9,1
8,8
6,4
8,6
8,7
8
7,3
7,8
8,3
7,9
Polsko 10,2 13,4 16,1 18,2 19,9 19,6
19
17,7
ČR
Zdroj:[ 22 ] Eurostat
- 65 -
Nezaměstnanost se v České republice drží pod průměrem Evropské unie. Naopak Polsko patří v unii k zemím s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti vyletěla v Polsku z nuly na téměř 20% ( v roce 2002 ). Polsko má problém se skrytou nezaměstnaností a také s únikem pracovních sil do šedé ekonomiky. tabulka 20. Kezaměstnanost podle pohlaví a věku v roce 2005 ( v % )
Muži ženy Kezaměstnaní do 25 let Kezaměstnaní nad 25 let
EU (25)
7,9
9,8
18,5
7,4
ČR
6,5
9,8
19,2
6,8
16,6 19,1
36,9
15,1
Polsko
Zdroj:[ 22 ] Europe in Figure- Eurostat yearbook 2006-07
Tabulka nezaměstnanosti ukazuje, že podíl nezaměstnaných mužů v České republice je opět nižší než v EU a podíl žen odpovídá evropskému průměru. Polsko zcela logicky vykazuje vyšší podíly v obou kategoriích. Zarážející je vysoký podíl nezaměstnaných lidí do 25 let. Česká republika kopíruje trend Evropské unie. Otázkou zůstává zda je to vysokými požadavky zaměstnavatelů nebo neochotou mladých lidí pracovat respektive jejich přehnanými požadavky na výši mezd.
8.2 Sociálně kulturní faktory 8.2.1 Demografický vývoj tabulka 21. Vývoj populace ( v mil. )
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
EU ( 25 )
446,814 447,707 450,111 450,899 452,089 453,153 454,815 456,902 459,119 463,635
ČR
10,309
Polsko
38,639
10,299
10,289
10,278
10,266
10,206
10,203
10,211
10,220
10,251
38,660
38,670
38,634
38,254
38,242
38,218
38,190
38,173
38,157
- 66 -
Zdroj:[ 22 ] Eurostat Přestože evropská populace roste, obě země, Polsko i Česká republika mají klesající tendenci. V České republice začal tento trend obracet v roce 2003 a populace začala mírně růst – důvodem jsou zřejmě silné populační ročníky počátku 70.let minulého století, které začaly zakládat rodiny. Věk žen, které porodí své první dítě totiž v obou státech vzrůstá. V Polsku z průměrného věku 26,8 let ( v roce 1994 ) na současných 28,3. V naší republice je tento nárůst ještě vyšší ( z 25,38 v roce 1994 na 28,65 v roce 2005 ). Klesající je i počet uzavíraných manželství, naopak roste počet rozvedených manželství.
tabulka 22. Populace podle věku ( v % celkové populace )
0-14 15-24 25-49 50-64 65-79 80 a více
EU ( 25 ) 16,4 12,7
36,6
17,9
12,5
3,9
ČR
14,9 13,4
36,9
20,8
11
3
Polsko
16,7 16,5
36,1
17,6
10,6
2,5
Zdroj:[ 22 ] Europe in Figure- Eurostat yearbook 2006-07
Z tabulky, která popisuje věkové složení obyvatelstva, je jasný trend stárnutí evropského obyvatelstva. To sebou přináší negativní důsledky na současný český důchodový systém ( tzv. průběžný ). Takže je nutná jeho reforma, aby nenastala „mezigenerační válka“. V Polsku už reforma důchodového systému proběhla, a systém funguje od 1.1.1999.
8.2.2 Míra vzdělanosti obyvatelstva Vývoj počtu žáků a studentů ( včetně studentů postgraduálního studia ) je rostoucí. V rámci zemí EU ( 25 ) vzrostl počet všech žáků a studentů ze 88 861 600 ( v roce 1998 ) na 92742 300 ( v roce 2004 ). V České republice byl trend stejný a počet všech studujících tak stoupl o 19 800 ( z 1 913 900,kteří studovali v roce 1998 na 1 933 700 v roce 2004 ). I Polsko kopíruje Evropskou unii, i tady mají nárůst, a to: z 8 866 800 ( 1998 ) na 9 004 300 ( 2004 ). K nárůstu došlo především na úrovni vysokoškolského studia – vše ukazuje následující tabulka. - 67 -
tabulka 23. Počet vysokoškolských studentů ( v tisících )
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
EU ( 25)
14 392,1
14 891,7
15 206,8
15 737,2
16 328,7
16 887,3
17 318,7
ČR
215
231,2
253,7
260
284,5
287
318,9
Polsko
1 191,1
1 399,1
1 579,6
1 775
1 906,3
1 983,4
2 044,3
Zdroj:[ 22 ] Eurostat Nárůst vysokoškolských studentů činil v České republice zhruba 48 %, v Polsku dokonce o 71 %, přičemž nárůst všech 25 států Evropské unie činil za toto období jen 20 %.
8.2.3 Vývoj životní úrovně Vývoj životní úrovně ukazuje mimo jiné i vývoj minimální mzdy.Minimální mzda obou států zaostává za průměrem zemí EU. Minimální mzda je od roku 2004 v České republice vyšší než v Polsku. tabulka 24. Vývoj minimální mzdy ( v € )
2003 2004 2005 2006
Česká republika 199€ 207€ 235€ 261,3€
Polsko
201€ 177€ 205€ 233,5€
Zdroj: [ 22 ]Eurostat Dalším ukazatelem je vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy.Pokud budu porovnávat rok 2005 pak byla v České republice tato mzda 654€ ( 19 030Kč ) a v Polsku byla tato mzda o 50€ nižší. Naše průměrná mzda je vyšší i při zohlednění cen zboží a služeb ( viz. Tabulka 17 ) .
- 68 -
8.3 Politicko - právní faktory 8.3.1 Daňová politika Protože této otázce je věnována velká část této práce. Porovnám v této kapitole pouze celkové daňové zatížení obou států.
obrázek 4. Vývoj efektivních daňových sazeb ( ITR ) v ČR
ITR labour…implicitní ( efektivní ) daňová sazba67 práce ( Tj. daň z příjmů fyzických osob včetně odvodů na soc. pojištění ) ITR capital…implicitní daňová sazba kapitálu ( tj. daní z příjmů právnických osob ) ITR consumtion…efektivní daňová sazba spotřeby Zdroj:Taxation trends in the European Union ( edition 2007 ) dostupné na: http://eu.Europa.eu/eurostat[ 22 ]
V obou grafech dominuje zdanění práce, což je důsledek globalizace, která sebou přináší boj o zahraniční kapitál mimo jiné i v podobě daňové konkurence68. V České republice je zdanění práce vyšší než v Polsku.Implicitní daňová sazba na práci byla v ČR v roce 2005 41,3 %, což je o 6,1 % více než činí průměr EU.V Polsku byla ITR práce 35,5 %.
67 Implicitní sazba daně je taková sazba daně, které poplatník skutečně čelí, nebere v úvahu pouze statutární sazbu daně, ale i odlišnosti jednotlivých daňových soustav 68 Více jsou zdaňovány nemobilní faktory tzn. Práce a naopak klesá zdanění mobilních faktorů
- 69 -
Implicitní daňová sazba z kapitálu byla v roce 2005 v Polsku 22,2 %, tedy o 5,1 % méně než byl v tom samém roce průměr EU, V ČR byla tato sazba o 1 % vyšší než v Polsku. Implicitní sazba daně ze spotřeby byla v České republice 22,1 % a odpovídala tak průměru EU, v Polsku byla ITR spotřeby 19,8 % ( všechny data pro rok 2005 ).
obrázek 5. Vývoj efektivních daňových sazeb ( ITR ) v Polsku
ITR labour…implicitní ( efektivní ) daňová sazba práce ( tj, daň z příjmů fyzických osob včetně odvodů na soc. pojištění ) ITR capital…implicitní daňová sazba kapitálu ( tj. daní z příjmů právnických osob ) ITR consumtion…efektivní daňová sazba spotřeby Zdroj:Taxation trends in the European Union ( edition 2007 ) dostupné na: http://eu.Europa.eu/eurostat [ 22 ] Vývoj daňové kvóty pak zachycuje následující tabulka. Z ní je patrné, že daňové zatížení v České republice je od roku 2001 vyšší než v Polsku. Obě země zůstávají pod průměrem 27 zemí EU. Ten, je vyšší protože severské státy mají tradiční vysoké zdanění.
- 70 -
tabulka 25. Vývoj daňových výnosů ( v % HDP )
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU (27) vážený průměr EU (27) aritmetický průměr
Česká republika
Polsko
39,7 40,4 40,7 40,5
37,7 37,7 37,9
36,2 34,7
35
38
33,3
41
40,7
40
39,3 39,3 39,2 39,6
38,2 37,7 36,8 36,7 36,7 36,8 37,4
34
37,1 37,2 36,5 35,4 35,3
33,8
34
34
34,8 35,7 36,8 36,3
33,6 34,3 33,4 32,6 34,2
Zdroj:Taxation trends in the European Union ( edition 2007 ) dostupné na: http://eu.Europa.eu/eurostat [ 22 ]
Obě země jsou členy Evropské unie, a proto musí harmonizovat svoje daňové systémy s EU. Harmonizace probíhá především v rámci nepřímých daní (tzn. u DPH a akcíz ). Náklady na výběr daní jsou v České republice v porovnání se světem vysoké a činí cca 2,5 % z celkové částky vybraných daní. V Polsku je to jen 1,5 % vybraných daní. Důvody jsou: vysoké náklady, vyplývající ze zaměstnávání vysokého počtu zaměstnanců ( české správy daní zaměstnávají 2,5 krát více pracovníků než je obvyklé ) a dalším je existence daní, jejichž výběr a administrativní náklady jsou vyšší než samotná vybraná daň ( v ČR je typickým příkladem daň z nemovitostí ).
8.3.2 Korupční prostředí nebo právní prostředí Všeobecně, země střední a východní Evropy mají pověst zemí se špatnou vymahatelností práva, tisíckrát změněnými zákony – tedy jsou legislativní džunglí,ve které se vyznají stěží právníci. To vše nahrává korupci. Bohužel tuto pověst potvrzují i výzkumy organizace Transparency International, která vydává „Index vnímané korupce ( CPI )“. Index CPI může nabývat hodnot od 1 do 10. 1 představuje velmi vysokou korupci a 10 naopak nulovou korupci. Je vypočítán jako vážený průměr hodnocení ( známek ) jednotlivých průzkumů za 2 roky , přičemž v každém státě se musí tyto průzkumy konat minimálně třikrát za rok. Průzkumů se účastní především manažeři a odborníci na veřejnou správu. Česká republika se umístila na 46. místě s hodnocením 4,8 ze 163 zemí a Polsko na 61.místě s hodnocením 3,7. V rámci 28 zemí Evropy se umístila ČR na 23.-24.místě a Polsko na posledním 28.místě69. 69
[ 37 ] Index vnímání korupce dostupné online na:www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=2898
- 71 -
8.4 Technologické faktory 8.4.1 Výdaje na vývoj a výzkum Podíl vládních výdajů na R&D ukazuje následující tabulka
tabulka 26. GBAORD ( v % HDP )
EU (25) ČR Polsko
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-
-
-
0,72
0,73
0,74
0,76
0,76
0,73
0,74
-
-
-
-
-
0,5
0,52
0,51
0,55
0,4
0,39
0,4
0,38
0,39
-
-
0,31
-
-
0,41
Zdroj: [ 22 ]Eurostat Výdaje na výzkum v České republice mají vzrůstající tendenci nicméně zaostávají za evropským průměrem, který neodpovídá přijaté Lisabonské strategii, jejímž cílem je přeměnit EU na znalostně založenou ekonomiku.
Lepším ukazatelem by mohl být GERD – tedy hrubé domácí výdaje na R&D. tabulka 27. GERD ( v % HDP)
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
EU (25) 1,82 1,77
ČR
1,8
1,8
1,86 1,87 1,88 1,89 1,88 1,85 1,85
0,95 0,97 1,08 1,15 1,14 1,21
1,2
1,2
1,25 1,26 1,42
Polsko 0,63 0,65 0,65 0,67 0,69 0,64 0,62 0,56 0,54 0,56 0,57 Zdroj:[ 22 ]Eurostat Výdaje na výzkum a vývoj se v EU od roku 1998 vyvíjely pozitivně a rostly. Pokud tyto údaje porovnáme s výdaji, které vynakládají Spojené státy ( za rok 2004 2,67 % HDP, přičemž podíl podnikových výdajů na R&D činil 61,4 ) nebo Japonsko, pak je EU hluboko vzadu.
- 72 -
I v České republice jsou tyto výdaje rostoucí,což je velmi pozitivní. Polsko v posledních letech nedosahuje ani polovinu našich výdajů, příčinou může být nízký podíl podnikového sektoru, který je považován za klíčový. Nejvíce se na financování výzkumu a vývoje v EU podílí podnikatelé ( v rámci zemí EU 54,5 % ) a poté vlády. I v České republice je tomu také tak podíl podnikových výdajů představuje 54,1 % z 1,42 % HDP ). V Polsku je výzkum nejvíce podporován vládou a podíl podniků je 30,3 %.
8.5 Vyhodnocení PEST analýzy Z PEST analýzy je možné odhalit příležitosti popřípadě hrozby, které dané trhy ( v mém případě polský a český ) skrývají, a které zkomplikují nebo usnadní podnikateli ( společnosti ) jeho další podnikatelské aktivity.
8.5.1 Příležitosti a hrozby ČR Česká republika a její podnikatelské prostředí poskytuje následující hrozby a příležitosti.
Příležitosti
hrozby
Nízká míra nezaměstnanosti Nízká míra inflace Zjednodušení začátku podnikání – vznik CRM Vysoká míra otevřenosti ekonomiky Konsolidovaný bankovní sektor Rozvinutý leasingový trh Možnost využití financování ze SF v 2007-2013
Stárnoucí obyvatelstvo Vysoké odvody příspěvků na soc. zabezpečení Nevyhovující Důchodový systém ( PAYG systém) Obtížná vymahatelnost práva a složitá legislativa Relativně vysoká míra ochrana zaměstnanců při ukončení prac.procesu – pomalejší trh práce Stabilita vlády Růst zadlužení Korupční a klientské jednání Negativní vývoj veřejného dluhu
- 73 -
8.5.2
Příležitosti a hrozby Polska
A v této tabulce jsou hrozby a příležitosti Polska.
Příležitosti
Hrozby
Nízká míra inflace Vysoké tempo hospodářského růstu Vysoký příliv FDI Reformovaný důchodový systém Vysoký počet studentů v technologických oborech
Vysoká míra nezaměstnanosti Korupční prostředí Nízké výdaje na vědu a výzkum Nízké mzdy
- 74 -
9 Závěr Cílem této práce bylo porovnání podnikatelských podmínek v České republice a Polsku, a to hlavně v oblasti daňové zátěže včetně odvodů sociálního zabezpečení. Pokud by chtěl nějaký podnikatel založit firmu v Polsku může tak učinit prostřednictvím založení: • Společnosti s ručením omezeným • Akciové společnosti • Komanditní společnosti • Komanditní akciové společnosti Popřípadě může na území Polské republiky podnikat jako OSVČ70. Nejoblíbenější je ale stále společnost s ručením omezeným. Hlavním důvodem je omezené ručení a relativně jednoduché založení společnosti a nižší oznamovací povinnost oproti akciové společnosti. Navíc vklad může být v devizách nebo také v nepeněžní formě ( stroje, vybavení,….). Akt samotného vzniku společnosti s ručením omezeným je v Polsku ve srovnání s Českou republikou delší, v průměru o 7 dní. Navíc je tento proces také nákladnější a začínající podnikatelé potřebují v Polsku vyšší základní kapitál, jeho výše je skoro dvojnásobná oproti ČR, navíc musí být splacen v plné výši před zápisem do obchodního rejstříku a to i v případě, že společnost zakládá více společníků – což může být pro budoucí podnikatele zásadní. Tento závěr potvrzuje i výzkum Světové banky, která mimo jiné porovnávala i lehkost začátku podnikání ve 175 zemích světa. Česká republika se v tomto výzkumu umístila na 74.místě a Polsko na 11471. Levnější a rychlejší je i začátek podnikání fyzických osob, a to v administrativních nákladech, spojených se samotným začátkem skoro o polovinu. Další oblastí komparace této diplomové práce byla oblast zaměstnávání pracovníků a s tím související povinnost odvodů na sociální zabezpečení, jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. I když celková povinnost odvodů na soc. zabezpečení je respektive byla v Polsku srovnatelná s celkovou povinností v České republice ( za rok 2006 činil celkový úhrn sazeb odvodů soc. pojištění v Polsku 47,33 %72( včetně zdravotního pojištění ) v České republice pak 47,5 %). Zásadní rozdíl spočívá v poměru, ve kterém odvádí tyto platby zaměstnanec a zaměstnavatel. Polský zaměstnavatel odvede polovinu z penzijního pojištění ( 19,52 % ), polovinu z důchodového pojištění ( 13 % ) a celé úrazové pojištění ( 0,97 % - 3,86 %73 ). Celkem tak podnikatel odvádí 20,12 %. Polský zaměstnanec odvádí zbytek tedy 18,71 %74. V České republice je to ze 2/3 na zaměstnavateli – jeho celkové odvody jsou ve výši 35 % a zbytek hradí zaměstnanec tj.12,5 %. Problém tkví v tom, že příspěvky placené zaměstnavateli představují de facto daň z pracovní síly a prvotně tak zdražují práci. Cena práce roste díky vysokým příspěvkům 70
Dalšími možnostmi jsou založení pobočky nebo zastoupení [ 20 ] Podle Starting business dostupné na www.doingbusiness.org 72 Za předpokladu nejvyšší sazby úrazového pojištění 3,86 % - výše sazby závisí na rizikovosti vykonávané profese ( sazby od 0,97 % do 3,86 %) 73 Podnikatelé, kteří podnikají jako fyzické osoby s počtem zaměstnanců do 9 ( tzn. Mikropodniky ) mají stanovenou maximální sazbu zdravotního pojištění na 1,93 % 74 abstrahuji od 9% zdravotního pojištění, které si mohou zaměstnanci odečíst jako daňově uznatelný náklad do výše 7,75 %. Vyměřovacího základu 71
- 75 -
na soc. zabezpečení a zaměstnavatelé hledají jiné alternativy, protože současný systém je „dusí“ – dochází tak ke zvyšování nezaměstnanosti a únikům do šedé ekonomiky. V České republice také neexistuje maximální limit ročního pojištění pro zaměstnance. V Polsku tento limit mají a činí třiceti násobek průměrné měsíční mzdy v ekonomice. Navíc Polsko má zreformovaný důchodový systém, a to od roku 1999. S porovnání daní vychází opět lépe Polsko – sazba daně z příjmů právnických osob je o 5 % nižší než v České republice.Pokud si podnikatel bude vyplácet podíl na zisku je tento podíl zdaněn srážkovou daní v Polsku je tato daň 19 % a v České republice 15 %. V konečném důsledku je pak zvýhodněn polský podnikatel zhruba o 3 procentní body oproti českému podnikateli. U daně z příjmů fyzických osob je situace o něco složitější, protože v obou státech existují různé formy zdanění, které mohou podnikatelé využít. Při porovnání progresivních sazeb daní z příjmů fyzických osob a jednotlivých daňových pásem je na tom lépe Česká republika – nejvyšší sazba daně z příjmů fyzických osob je o 8 % nižší než v Polsku, ovšem je nutné podotknout, že je uplatňována na zdanitelný základ už od 331 201 Kč ( nejvyšší polská 40% daňová sazba je uplatňována od 74 049PLN (tzn. Od cca 565 135 Kč ). U paušální formy záleží na oboru, ve kterém podnikatel podniká. Při porovnání zemědělců ( rolníků ) je na tom lépe polský rolník, je totiž od daně osvobozen. Ze souboje v porovnání složené daňové kvóty vychází Česká republika opět jako poražený účastník – tzn. že v celkovém úhrnu zaplatí český podnikatel více než polský podnikatel. Přestože daně jsou sice z hlediska podnikatelů důležité a výrazně ovlivňují jejich další vývoj, nejsou jediným vnějším faktorem, který působí na podnikatelskou činnost. Další externí faktory jsou inflace, nezaměstnanost, hrubý domácí produkt, ,….. K tomu jsem použila analýzu politických, ekonomických, sociálně-kulturních a technologických faktorů ( PEST analýzu ). V některých oblastech jako je celkový vývoj populace a trend stárnutí populace, vysoce korupční prostředí,….se oba státy příliš neliší. Ale existují oblasti, ve kterých se oba státy diametrálně liší – typickým příkladem je nezaměstnanost, která je v Polsku velmi vysoká.
- 76 -
Seznam použité literatury Publikace [ 1 ] Dvořáček J., a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v Evropské unii.Praha, Oeconomica 2005 ( ISBN 80-245-0818-4 ) [ 2 ] Kubátová,K.: Daňová teorie a politika.Praha: Eurolex Bohemia, 2000 ( ISBN 80902752-2-2 ) [ 3 ] Nerudová, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie.Praha.Aspi,2005 ( ISBN 80-7357-142-0 ) [ 4 ] Strouhal J., Židlická R.,: Účetnictví – velká kniha příkladů, Brno, Computer press 2007 ( ISBN 978-80-251-1515-2 ) [ 5 ] Široký,J.: Daně v Evropské unii.Praha, Linde,2007 ( ISBN 978-80-7201-649-5 ) [ 6 ] Vančurová,A. a kol.: Daňový systém ČR 2004 aneb učebnice daňového práva.Praha: Vox,2004 ( ISBN 80-86324-42-7 ) [ 7 ] Veber, J. a kol.: Management – základy, prosperita,globalizace.Praha :Management press, 2000 ( ISBN 80-7261-029-5 ) [ 8 ] Veber,J., Srpová,J. a kol.:Podnikání malé a střední firmy-Průvodce pro podnikatele a manažery.Praha,Grada,2004 ( ISBN 80-247-1069-2 )
Legislativa [ 9 ] ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych, ze dne 26.července 1991, v platném znění [ 10 ] ustawa o podatku dochodowym od osób prawnych, ze dne 15.července 1992, v platném znění [ 11 ] Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění [ 12 ] Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění [ 13 ] Zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění
- 77 -
Elektronické zdroje [ 14 ] http:// baltic.mg.gov.pl [ 15 ] www.businessinfo.cz [ 16 ] www.businessman.com.pl [ 17 ] www.ceemarket.com [ 18 ] www.cssz.cz [ 19 ] www.csu.statnisprava.cz [ 20 ] www.doingbusiness.org [ 21 ] www.ec.europa.eu [ 22 ] www.epp.eurostat.ec.europa.eu [ 23 ] www.euroframe.org [ 24 ] www.euroactiv.cz [ 25 ] www.ey.com/tax [ 26 ] http://firma.onet.pl [ 27 ] www.globalproperityquide.com [ 28 ] www.mesec.cz [ 29 ] www.money.pl [ 30 ] www.naseevropa.cz [ 31 ] www.oecdwash.org/data/Stats/taxsystems.pdf [ 32 ] www.paiz.gov.pl [ 33 ] www.people.cornell.edu/ [ 34 ] www.pit.pl [ 35 ] www.poland.gov.pl [ 36 ] www.polishlaw.com.pl [ 37 ] www.transparency.cz [ 38 ] www.vat.pl [ 39 ] www.weh.cz ( stránky velvyslanectví Polské republiky v ČR) [ 40 ] www.worldwide-tax.com
- 78 -
Seznam tabulek tabulka 1. Sazba daně z příjmů F.O. rok 2006 Polsko..............................................................28 tabulka 2. Sazba daně z příjmů F.O. rok 2007 Polsko..............................................................28 tabulka 3. Sazba daně z příjmů F.O. rok 2007 ČR ...................................................................32 tabulka 4. Sazby sociálního a zdravotního pojištění ČR ..........................................................35 tabulka 5. Postup začátku podnikání F.O. v Polsku .................................................................36 tabulka 6. Postup začátku podnikání F.O. v ČR.......................................................................37 tabulka 7. Porovnání založení podnikání F.O. v ČR a V Polsku..............................................38 tabulka 8. Postup založení s.r.o. v Polsku ................................................................................44 tabulka 9. Postup založení s.r.o. v České republice..................................................................46 tabulka 10. Porovnání nákladů, času a min.zákl.kapitálu.........................................................48 tabulka 11. Odvody sociálního zabezpečení v Polsku u s.r.o...................................................52 tabulka 12. Odvody na soc. zabezpečení v ČR.........................................................................55 tabulka 13. Porovnání nákladů na mzdy v ČR a Polsku...........................................................55 tabulka 14. Korporátní a srážková daň v Polsku v Kč .............................................................59 tabulka 15. Korporátní a srážková daň v ČR............................................................................61 tabulka 16. HDP v PPS.............................................................................................................64 tabulka 17.Tempo růstu HDP ( v % ) .......................................................................................64 tabulka 18. Vývoj míry inflace .................................................................................................65 tabulka 19. Vývoj míry nezaměstnanosti ( v % ) .....................................................................65 tabulka 20. Nezaměstnanost podle pohlaví a věku v roce 2005 ( v % )...................................66 tabulka 21. Vývoj populace ( v mil. ) .......................................................................................66 tabulka 22. Populace podle věku ( v % celkové populace ) .....................................................67 tabulka 23. Počet vysokoškolských studentů ( v tisících ) .......................................................68 tabulka 24. Vývoj minimální mzdy ( v € ) ...............................................................................68 tabulka 25. Vývoj daňových výnosů ( v % HDP ) ...................................................................71 tabulka 26. GBAORD ( v % HDP ) .........................................................................................72 tabulka 27. GERD ( v % HDP)................................................................................................72
- 79 -
Seznam obrázků obrázek 1. Schéma registrace podnikání v Polsku ...................................................................19 obrázek 2. Jak funguje centrální registrační místo ...................................................................26 obrázek 3. Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v EU od r.1995 do 2007 v % .........58 obrázek 4. Vývoj efektivních daňových sazeb ( ITR ) v ČR....................................................69 obrázek 5. Vývoj efektivních daňových sazeb ( ITR ) v Polsku ..............................................70
- 80 -
Příloha č.1 Počet ekonomických subjektů v Polsku podle velikosti k 31.12.2004 NUMBER OF ECONOMIC UNITS (as of December 31, 2004) by groups of number of emploees Size of economic unit
Number
Struct. in %
Micro (0 - 9 employees)
2989147
96.3
Small (10 - 49 employees)
90839
3.0
Middle (50-249 emploees)
16768
0.5
Total SME
3096754
99.8
Large (over 249 emploees)
4544
0.2
Active economic units (eu) constitute ca 65 % of total amount of registered ec.units Number of economic units by principal kind of activity number of emploees in ec.unit
NACE Sections
Total
0-9
10 - 49
50 - 249
>249
A-agriculture&forestry
5078
2176
682
63
7999
B-fishing&fishery
43
46
8
2
99
C-mining&quarrying
1457
241
99
55
1852
D-industry
321346
29243
7319
1663
359571
E-electricity,gas&water
1534
408
439
133
2514
F-construction
331579
11986
1976
267
345808
G-trade&repair
1122418
26635
3324
301
1152678
H-hotels&restaurants
105277
3799
237
24
109337
I-transport&communication
256617
3471
647
190
260925
J-financial agences
122839
1283
260
49
124431
K-real estate activities
428181
8344
1685
259
438469
L-public administration
9932
142
65
9
10148
M-education
40094
972
90
69
41225
N-health protection
135248
2569
303
752
138872
O-other services
122557
1888
389
169
125003
Number of economic units by voivodships quantity of emploees
Voivodships
Total
0-9
10 - 49
50 - 249
>249
02. DOLKOSLASKIE
249419
6437
1245
391
257492
04. KUJAWSKO-POMORSKIE
159293
4151
879
227
164550
06. LUBELSKIE
125878
2930
606
195
129609
08. LUBUSKIE
76897
2337
472
108
79814
10. LÓDZKIE
207878
7148
1247
265
216538
12. MALOPOLSKIE
245802
7550
1400
339
255091
- 81 -
14. MAZOWIECKIE
491156
15217
2592
853
509918
16. OPOLSKIE
68850
1959
399
124
71332
18. PODKARPACKIE
117441
3185
651
222
121499
20. PODLASKIE
79588
1734
363
110
81795
22. POMORSKIE
183590
5896
1002
238
190726
24. SLASKIE
361764
13366
2270
653
378053
26. SWIETOKRZYSKIE
87912
2200
458
127
90697
28.WARMIKSKO-MAZURSKIE
84965
2876
580
120
88541
30. WIELKOPOLSKIE
280878
9667
1878
404
292827
32. ZACHODKIOPOMORSKIE
167836
4086
726
168
172816
Zdroj: [ 14 ]http://baltic.mg.gov.pl
- 82 -
