Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie
SYMPATIČNOST MUŽSKÉ TVÁŘE V SOUVISLOSTI S POUŽITÍM PARFÉMU práce SVOČ (ATTRACTIVITY OF MAN´S FACE DEPENDING ON MAN´S PARFUME)
Autoři: Soňa Šafaříková, Tomáš Rezek Obor: jednooborová psychologie, 1. ročník Konzultanti: PhDr. Ilona Gillernová, PhDr. Václav Mertin Praha 2008
Poděkování
Velký dík za vstřícnost při realizaci tohoto projektu a poskytnutí potřebného zázemí patří Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, zejména proděkanovi pro studijní záležitosti panu doc. PhDr. Janu Šiškovi, Ph.D. a zástupci vedoucí Studijního oddělení panu Mgr. Petru Svobodovi. Za bezplatné poskytnutí vzorků a odborné poradenství také děkujeme pracovnicím parfumerie Sephora v obchodním centru Palladium v Praze.
Za cenné odborné konzultace při přípravě, realizaci a zpracovávání projektu velmi děkujeme paní PhDr. Iloně Gillernové a panu PhDr. Václavu Mertinovi z katedry psychologie FF UK v Praze.
-2-
Prohlášení Prohlašujeme, že jsme tuto práci vypracovali samostatně a výhradně za použití literatury a zdrojů uvedených v závěru. V Praze dne 18.3. 2008.
-3-
Abstrakt ŠAFAŘÍKOVÁ, S. – REZEK, T. Sympatičnost mužské tváře v souvislosti s použitím parfému. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra psychologie. 2007. 31s. Konzultanti: PhDr. Ilona Gillernová, PhDr. Václav Mertin. Výzkumná práce Soni Šafaříkové a Tomáše Rezka byla realizována v rovině experimentu. Zabývá se hodnocením sympatičnosti mužské tváře a změnou této kvality po spojení s pánským parfémem. Realizátoři výzkumu vycházeli z předpokladu, že pánské parfémy působí na hodnocení muže, který ho používá a rozhodli se zjistit, v jaké míře k tomuto ovlivnění dochází. Hodnotícími probandkami byly studentky Pedagogické fakulty UK v Praze, které nejprve rozřazovaly vzorky deseti fotografií s mužskou tváří a dále vzorky deseti pánských parfémů. Druhá skupina studentek sloužila k potvrzení předpokladu, že po přidání nejhůře hodnoceného parfému k nejlépe hodnocené fotografii se pozice tohoto portrétu zhorší a naopak nejlépe hodnocený parfém nejhůře hodnocené fotografii pomůže. Stejně byly sledovány další dvě sousední pozice na obou okrajích původního umístění fotografií. Dále si realizátoři všímali kvality subjektivních komentářů probandek k jednotlivým vzorkům. Výsledky ukázali, že u druhé skupiny, kdy byly hodnoceny vzorky fotografií s přidanými parfémy nastal oproti první skupině posun v průměrném hodnocení vzorků, na okrajových pozicích až o cca 15%. Na základě možností provedení výzkumu a s ohledem na citlivost problematiky experimentování s lidským čichem však tento vliv nelze plně přisoudit přítomnosti parfému, protože nezanedbatelnou roli hrají i různé vlivy prostředí. Zajímavý je ovšem moment, kdy za přítomnosti parfémů (u druhé skupiny) nastal rapidní nárůst hodnocení charakterových vlastností zobrazovaných mužů, oproti vizuálním komentářům (2:1), zatímco při původním hodnocení u první skupiny (pouze fotografií) byl poměr charakter vs. vzhled cca 1:1.
Klíčová slova: čich, vizuální vnímání, atraktivita
-4-
Abstract ŠAFAŘÍKOVÁ, S. – REZEK, T. Attractivity of man´s face depending on man´s parfume. Praha: Charles University in Prague. Department of Psychology. 2007. 31p. Supervisors: PhDr. Ilona Gillernová, PhDr. Václav Mertin The research work of Soňa Šafaříková and Tomáš Rezek has been realized as an experiment. It deals with attractivity of a man´s face and it´s change after a mens parfume has been added. The authors believe, that a perfume improves a man´s evaluation and decided to find out in what extend. The evaluators were female students at Pedagogical faculty of Charles University in Prague, who first organized ten photographs of men´s faces and then ten samples of men´s perfumes. Another group of students then confirmed, that after the worst evaluated perfume has been added to the most evaluated men´s face, its position got much worse. This rule also worked just the opposite way round – the best evaluated perfume helped to the worst evaluated face to get a much higher position. The same way the edge positions were watched and compared. The authors also registered subjective opinions of the students working on the comparisons. The results showed, that at the second group, where the photographs have been evaluated together with the perfumes, the average evaluation rose to about 15 %. But taking into consideration all the environment of experimenting with human olfaction and its functions, not all the success was only because of the perfumes, but we have to count also other influences. But what is interesting, together with the perfumes, the evaluation of characters of the men on photographs grew rapidly (in the second group), compared to visual comments (2:1). In the first group evaluation based only on photographs, was the rate character vs. look 1:1.
Key words: olfaction, visual perception, attractivity
-5-
Obsah
Teoretická část práce: 1. Atraktivita v běžném životě ............................................................................. 7 2. Kategorizace vůní podle vlastností................................................................... 9 3. Východiska ...................................................................................................... 10 4. Záměr – stručný popis ...................................................................................... 10 5. Cíle ................................................................................................................... 11
Praktická část práce: 6. Výběr probandů................................................................................................ 12 7. Čichové vzorky ................................................................................................ 13 8. Vizuální vzorky ................................................................................................ 14 9. Časový rozvrh experimentu ............................................................................. 15 10. Vybavenost pracoviště ..................................................................................... 15 11. Průběh experimentu.......................................................................................... 16 12. Hodnocení vzorků ............................................................................................ 18 12. 1. Hodnocení vzorků fotek skupinou F + P ............................................ 18 12. 2. Hodnocení vzorků parfémů skupinou F + P........................................ 19 12. 3. hodnocení vzorků FP skupinou FP...................................................... 20 13. komentáře ........................................................................................................ 24 13.1. celkové komentáře................................................................................ 24 13.2. komentáře vzorků fotek ....................................................................... 25 14. Vymezení pojmu „sympatičnost mužské tváře“ .............................................. 26 15. Závěry projektu ................................................................................................ 29 16. Literatura .......................................................................................................... 31 17. Přílohy
-6-
1. Atraktivita v běžném životě Otázka atraktivity osobně zajímá pravděpodobně většinu lidí na této planetě. Také velká část lidského konání směřuje k tomu, aby nakonec pozitivně zapůsobilo na oblíbenost nebo sympatičnost s cílem posunout se na sociálním žebříčku, získat výhodnější pozici. V partnerském životě i na kariérní cestě se vyplatí být v otázce atraktivity maximálně připravený. Obecně v jakékoliv době platí měřítko krásy, do kterého se pokouší každý „vejít“. Ideály ženské a mužské krásy mohou dokonce i splývat nebo se v některých vlastnostech překrývat. Představme si obraz muže s žensky něžnou tváří, jemného v chování; ženu neohroženou a sebevědomou, široce rozkročenou ochranitelku. Takovéto stereotypy při tom pevně drží obecnou představu o kráse a zároveň jsou ve své zvrácené podobě dobrými návody jak novou představu vytvořit. Řada módních (oděvních) trendů nejen současnosti se zrodila právě z negace silných trendů (zasahujících téměř celou naši1 kulturní zónu), které je předcházely. Jako příklad můžeme uvést oblibu džínových kalhot, a to mezi ženami i muži, které se téměř celosvětově1 drží včele mainstreamu již několik desítek let, zatímco ve stylech protimainstreamových jsou často jako součást odívání zcela zakázány, apod. Prostředky, které k sebezviditelnění používáme, jsou jednoduše produkty módního průmyslu. Celosvětově působí nespočet oděvních společností, uměleckých výtvarníků šperků nebo výrobců parfémů. Správnou kombinaci všech těchto dostupných prostředků je ovšem dobré vážit. O vhodnosti použití takového či jiného kusu oblečení je nutné uvažovat často s ohledem na tvar obličeje, barvu vlasů, očí, výšku postavy a další tělesné dimenze. Zajímavé a možná málo podtržené je, že například i tón hlasu mění pohled okolí na určitou osobu (Zuckerman et al, 1991). Je tedy možné, že existuje také nějaká logika v kombinování doplňků módních s vlastností hlasu. Tuto otázku zde zodpovídat nechceme, ale u jiných otázek je odpověď mnohem jasnější. Bylo zjištěno, že atraktivitu lidské tváře lze odvozovat od symetričnosti a jejích rozměrů, či rozložení a míry, s jakou se blíží k průměrnému prototypovému tvaru obličeje (Langlois, Roggman 1990; Grammer, Thornhill 1994; Rikowski, Grammer 1999). S touto zprávou pracuje mnoho více či méně odborných „příruček“, které ji dále rozvíjí. Na knižním trhu lze najít publikace zabývající se volbou například vhodného účesu, typu líčení, barevného kombinování oblečení, v návaznosti na typ a tvar obličeje a postavy, a to ve velmi propracované formě.
1
myšleno euroamerickou západní civilizaci
-7-
Nelze však zůstat u vlastností hodnotitelných pouze vizuálně. Zmíněný tón hlasu nebo také pach jedince zastupují další oblasti, o kterých je nutno uvažovat. Podle Hold a Schleidt (1977) hraje důležitou roli při neverbální komunikaci pach a to i přes to, že čichové rozlišování nepatří pro lidi při orientaci mezi klíčové smysly. Pokud se vrátíme více do historie, uvidíme, že se odnepaměti s vůněmi, například ovoce, bylin nebo květin, pracovalo. Přírodniny byly zpracovávány jednak jako osobní „parfémy“ působící na pozornost okolí, jednak jako směsy, které pomáhaly při léčení nemocí a uzdravovaly. Psychologický efekt vůní na člověka je tedy více než zřejmý.
Mezi tvarem mužského obličeje a mužským tělesným pachem byla zjištěna určitá souvislost ovlivňující hodnocení atraktivity muže pro ženy (Rikowski and Grammer 1999). Dále se ve výzkumu na University of Chicago (Jacob, McClintock, Zelano, Ober, 2002) zjistilo, že po otci zděděné HLA (human leukocyt antigen) alely2
(specifická součást
genetického kódu) u žen mají souvislost s preferencí mužského pachu. Tento výzkum ukázal, že ženy hodnotily pach muže jako příjemný pokud pocházel od jedince, který měl ve svém genetickém kódu co možná nejméně shodných HLA alel. Podle míry libosti nebo příjemnosti vůní se mění emoční stav člověka, který takový pach registruje. Ukázalo se, že lidé hodnotí ostatní lidi pozitivněji za přítomnosti příjemné vůně (Kirk-Smith, Booth, 1990). Při výzkumu dopadu vůní na hodnocení atraktivity lidí uvažoval Baron (1981) možnost používat různé druhy parfémů, pro efekty, které vyvolávají díky svým vlastnostem, k různým příležitostem, s určitým záměrem. Například vůně citronu a peprmintu, jak ukazuje v japonský výzkum (Nakano, Kikuchi, Matsui, Hatayama, Maruyama, 1992), mají na lidské emoce excitační účinky. Na druhé straně růže a levandule tradičně uklidňují. Tohoto výzkumu vlivu vůní na lidské emoce se zúčastnilo 31 žen a 30 mužů, studentů Tohoku University ve věku 19 až 27 let. Dostali za úkol ohodnotit, jak se cítí v momentě, kdy čichají k předložené vůni. Experiment trval dva dny a testováno bylo deset vůní. Kikuchi (et al.) zjistili, že při aplikaci citrónového aroma do ovzduší dojde k usnadnění přípravných procesů a následných odpovědí organismu na podněty, tedy k jeho rychlejší mobilizaci.
Ze studií zkoumajících vliv prostředí na vnímání vůní výrobků je vidět, že okamžitý celkový dojem z prostředí (v supermarketech často důmyslně propracovaného prodejními
2
dědičný základ určitého znaku jedince, jedna z více alternativních forem genu
-8-
manažery) má schopnost změnit zákazníkovu volbu dokonce dříve než se projeví smyslové hodnocení vlastností produktu, včetně jeho vůně. V prodejnách, ve kterých byly vzorky aromatických výrobků prezentovány, se mezi jejich hodnocením a interiérem projevila určitá vztažnost. Podobně designéři výrobků se stále pokouší najít spojitost mezi vůní výrobku a dalšími jeho vlastnostmi (jako například tvarem, proporcemi, materiálem, barvami, odrazivostí světla, výzdobou, texturou). Zajímá pak je, jak tyto elementy navzájem smíchat a najít tak optimální míru shody mezi nimi, ideální kombinace (Milotic, 2004).
2. Kategorizace vůní podle vlastností Vůně zatím není možno nijak přesně zařadit do klasifikací, kategorií, protože neexistuje žádná jednotná stupnice (jako např., pro kategorizaci barev, tvarů atp.). neexistuje pro ně žádný univerzální jazyk. Dá se říci, že výrobci parfémů navíc svým přístupem zabraňují takovou kategorizaci zavést (složení jednotlivých vůní je většinou obchodním tajemstvím). Během 70. a 80 let však pokusy o sjednocení klasifikace ukázaly, že mezi různými přístupy existuje několik shodně užívaných pojmů pro řazení vůní. Složením různých takových stupnic se zdá být možné vytvořit jednu univerzální. Na rozdíl od parfumerářských klasifikací, zákazník často hodnotí vůni podle škál „líbí“ a „nelíbí“, „letní“ a „zimní“, „neformální denní“ a „noční společenská“ vůně. Tato zákazníkova hodnocení jsou často ovlivněna jejich vlastním osobním životem. Hodnocením podle výrobců parfémů většinou zákazník nedokáže porozumět. Navrhuje se proto vytvoření nového modelu klasifikace, který by byl zákazníkovi srozumitelný. Další dělení, které usnadňuje porovnávání je v kategoriích těžká/lehká, chladivá/hřejivá vůně, které podtrhují, kdy je vhodné vůni nosit, v jakém ročním období a v jakou denní dobu. Další osy mohou být „květinový a nekvětinový“. Schopnost rozeznat vůně je například oproti barvám naprosto chabá. Neschopnost vůně rozeznat spočívá především v tom, že lidé nejsou dobře schopni vybavit si vůně ze své paměti. Pokud mají jmenovat vůni, potřebují k tomu nějakou pomůcku v podobě vizuální nebo slovní. . Barvy v sobě nesou symbolickou a asociativní informaci o kategorii, do které ta která vůně patří. Tato informace vzniká pravděpodobně ze vztahů které obecně existují v přírodě/prostředí, ve kterém společnost žije. Barva, která je přirozeně shodná s příslušnou vůní může pomoci s její identifikací tím, že poskytne podnět takový, jaký vyvolá i vůně. Výzkumy na naší společnosti například ukazují na zelenou a modrou barvou jako „čistou/svěží“ a medovou a hnědou barvou jako „teplou“ barvou (Milotic, 2004).
-9-
3. Východiska Z mnohých experimentů, které proběhly před tímto výzkumem vychází základní teoretické předpoklady k přístupu k problematice sympatičnosti mužské tváře a jejího pachu. Zde tato východiska stručně popisujeme: •
Vůně má psychologickou funkci. Její vjem u člověka mění emocionalitu způsobem, který odpovídá vlastnostem přísad, ze kterých je složený.
•
Ženy jsou obecně k pachovým vjemům citlivější (Cain, 1988).
•
Pachový vjem je ovlivněn prostředím, ve kterém k čití dochází a to za předpokladu možnosti vnímat okolní vlivy dalšími smysli než jen čichem. Se změnou vjemu souvisí tvary, barvy, materiály, zvuky, přítomnost jiných osob (Milotic, 2004).
•
Podobně působí vzhled a další vlastnosti osoby, módní doplňky, oblečení.
•
Sympatičnost a atraktivita tváře osoby se vyvozuje z jejích proporcí a míry podobnosti prototypu průměrné tváře. Další vlivy jsou formovány osobními preferencemi každého jedince, které mohou vycházet z osobních zkušeností, například vztažnosti k podobně vypadající osobě.
4. Záměr – stručný popis Cílem výzkumu je zjistit, zda existuje spojitost mezi mírou sympatičnosti mužů, respektive mužské tváře, a použitím různých druhů parfémů. Dotazovanou skupinou jsou dívky ve věku 19 až 26 let z vybrané vysoké školy. U první skupiny (skupina F+P) předložíme 15ti dívkám sérii 10ti fotografií mužských tváří ve věku 22 až 30 let s úkolem seřadit je podle sympatičnosti od nejsympatičtějšího ( s označením „1“) po nejméně sympatického ( s označením „10“). Dále studentkám předložíme 10 různých vzorků parfémů se stejným zadáním, tedy seřadit je podle míry sympatie. Tyto dva výsledky budou sloužit jako podklad k samotnému jádru výzkumu. Druhá skupina (skupina FP, 45 studentek) dostane sérii 10ti stejných fotografií jako u první skupiny spojené 10ti použitými parfémy, avšak v opačném směru výsledků (kdy portrét s označením „1“ bude spojen s parfémem na desátém místě, atp.). Cílem tohoto experimentu je zjistit, zda se pozice vzorku fotografie s parfémem shoduje v umístění oproti pořadí fotografií od první skupiny i přes použití parfému na protichůdném umístění (ve třech krajových případech; středové pozice se předpokládají shodné).
- 10 -
5. Cíle •
testovat souvislost mezi sympatičností mužské tváře a parfémy
•
definovat pojem „sympatičnost mužské tváře“
•
zjistit, jak jsou vzorky fotografií komentovány
•
zjistit subjektivní hodnocení parfémů
•
zjistit hodnocení a umístění dámského parfému prezentovaného jako pánský
- 11 -
6. Výběr probandů Experimentu se zúčastnilo 60 studentek Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve věku 19 – 26 let. Studentky jsme oslovili přes inzeráty, které jsme na Ped. fakultě zveřejnili. Upřesňující informace k definitivnímu výběru probandek jsme zaslali mailem3. Upřednostnění žen oproti mužům souvisí s faktem, že ženy jsou mnohem citlivější vůči čichovým podnětům a jsou schopny přesnější diferenciace vůní (viz. Cain 1988). Věkovou hranici jsme preferovali z důvodu dostupnosti velkého počtu probandek. Dále jsme si byli vědomi, že u pubescentní věkové skupiny může docházet ke zkreslení posuzování vizuálních vzorků, protože je zde větší pravděpodobnost ovlivnění módními trendy a médii. Tato věková kategorie by mohla za hlavní měřítko považovat jiné faktory (např. značkové oblečení), než které jsou pro nás předmětem zkoumání. Homogenitu skupiny jsme dále zajistili stanovením podmínky, že probandky studují na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Tato podmínka v sobě zahrnovala tyto očekávané charakteristiky probandek: •
život v Praze – probandky většinu času žijí ve stejném městě (min. půl roku žijí přes pracovní týden v Praze)
•
studium na Univerzitě Karlově – probandky se velkou část svého dne pohybují ve stejném prostředí (areál školy)
•
studium pedagogických oborů – výběrem podobných oborů předpokládáme i podobné hodnoty, zájmy a trávení volného času
Z experimentu byly vyřazeny: •
probandky trpící rýmou nebo jinou infekční chorobou, která by mohla snížit kvalitu jejich čichového vnímání
•
probandky užívající v den experimentu vlastní parfém, deodorant (tato podmínka byla probandkám sdělena předem v základních informacích4)
Probandky byly rozděleny na dvě skupiny. První skupina byla „skupinou F+P“. V této skupině bylo 15 probandek. Dalších 44 probandek byly zařazeny do skupiny druhé – „skupina FP“. 1 probandka byla z výše uvedených důvodů z experimentu vyřazena.
3 4
plné znění mailu viz. příloha č. 1: Úvodní dopis v úvodním mailu (příloha č.1)
- 12 -
7. Čichové vzorky Vzorky parfémů (které v našem experimentu označujeme „P“) jsme získali v parfumérii Sephora v obchodním centru Palladium v Praze 1. Po odborné konzultaci s pracovníky prodejny jsme se rozhodli vybrat dále jmenovaných devět pánských parfémů a jeden dámský. Dámský parfém byl do experimentu zařazen pro ověření platnosti experimentu s předpokladem, že bude hodnocen spíše negativně a jeho umístění bude až v druhé polovině žebříčku. Tento předpoklad jsme založili na domněnce, že ženy přitahují především pánské parfémy, a naopak muže přitahují především dámské parfémy. Parfémy jsme vybírali z celého spektra charakteristik vůní v kategoriích těžká / lehká, chladivá / hřejivá vůně, dále květinová a nekvětinová (Milotic, 2004), avšak i s dalšími podmínkami pro určitou míru homogenity.
Důležitými kritérii pro výběr vzorků bylo: •
komentář od výrobce obsahující označení5: „moderní“, „sexy“ a „smyslnost“ a „charisma“, které by dle našeho názoru bylo příhodné i pro definici pojmu „sympatičnost mužské tváře“.
•
stejná finanční třída – cena výrobků v kategorii 500 – 1500 Kč, která by mohla být studentkami volena jako cenová hranice při nákupu tohoto druhu zboží
•
výrobci parfémů byli tradiční, stejně jako názvy parfémů. Vyhýbali jsme se ale zároveň vůním velmi známým a populárním, neboť jsme si vědomi ovlivnění hodnocení, má – li probandka danou vůni spojenou s konkrétní osobou
•
polovina vzorků byla s vysokou mírou prodejnosti a druhá polovina s nízkou mírou prodejnosti
•
parfémy, které kupovali především muži ve věkové kategorii 25 – 30 let, která byla vybrána jako kategorie hodnocených mužů.
Vzorky parfémů byly náhodně označeny od P1 po P10 a v tomto pořadí byly předkládány probandkám. Pro uložení jsme použili 2 igelitové uzavíratelné sáčky 15 x 20 cm (vložené do sebe), do kterých byla vložena vata s parfémem. Dávka parfému byla 3 stisky rozprašovače u každého parfému, čímž jsme zajistili co možná nejmenší ovlivnění rozdílnosti intenzity.
5
komentáře výrobců jsou umístěny v příloze spolu s komentáři probandek– viz. příloha č.2
- 13 -
Jelikož postupem času podléhají pachové vzorky kvalitativním změnám, je nezbytné, aby hodnocení proběhlo v průběhu několika hodin. Sběr parfémů probíhal vždy den před konáním experimentu (tj. 17. a 18.12.). K neutralizaci čichových podmětů byla použita zrnková káva (dle rad odborných pracovníků parfumerie). Probandky ji měli v sáčku po celou dobu experimentu k dispozici. Součástí instrukcí bylo její pravidelné používání mezi každým testováním parfémů. Značky parfémů a jejich označení: P1 – YSL „Live Jazz“ P2 – Givenchy „Ange ou démon“ (dámský) P3 – Calvin Klein „Crave“ P4 – Chanel „Platinum Egoist“ P5 – FA – spicy black (masculine – fresh) P6 – DKNY „Red delicious“ P7 – J.P. Gaultier „Fleur du male“ P8 – Intimate Beckham Night P9 – YSL „Opium“ P10 – STR8 „The maskuline state titanium“
8. Vizuální vzorky Fotografie (které v našem experimentu označujeme „F“) byly staženy z veřejného internetového portálu www.libimseti.cz zabývajícího se hodnocením sympatie osob podle fotografií a převedeny do černobílé podoby.
Vzorky fotografií mužů jsme vybírali podle několika kritérií: •
muži byli evropského původu
•
muži byli ve věkové kategorii 22 – 30 let
•
muže hodnotilo minimálně 100 návštěvníků tohoto portálu
•
muži dostávali rovnoměrné hodnocení – většinou návštěvníků byli hodnoceni stejnou známkou. Měli hodnocení s malou směrodatnou odchylkou.
•
muži dosahovali na známkovací škále ve výsledném průměru různé hodnoty. Muži tedy byli již návštěvníky portálu rozděleni na škálu sympatičnosti. Tím měli probandky široké spektrum vzorku, které měly hodnotit.
- 14 -
Vzorky fotografií6 byly náhodně označeny F1 až F10 a v tomto pořadí byly předkládány probandkám. Bohužel naše finanční prostředky nedovolovaly vytištění všech vzorků ve stejné kvalitě (stejná ostrost, jas). Jsme si vědomi, že tento fakt náš experiment a i výsledky mohl negativně ovlivnit.
9. Časový rozvrh experimentu Kvůli časové náročnosti celého experimentu jsme se rozhodli pro rozvržení experimentu na dva po sobě následující dny (18. a 19. 12. 2007). První den jsme věnovali první části experimentu (označení: F+P), která byla pro probandky i pro nás časově náročnější. Druhý den byl vyhrazen pro druhou část experiment (označení: FP). První část F+P se skládala ze dvou bloků, přičemž první z nich byl průměrně řešen během 10 minut, druhý zabíral průměrně probandkám 15 minut. Celá část experimentu F + P byla časově náročná na 25 – 30 minut. Druhá část FP již neměla žádnou další diferenciaci a průměrně probandkám zabírala 15 minut. Celý experiment jsme upravili individuálním časovým možnostem probandek. Svou účast na experimentu mohli zahájit kdykoliv během domluveného dne od 9:00 do 17:00 hod. ve smluvených prostorech. Dalším důležitým bodem byla námi stanovená minimální doba práce na úkolu, kterou musela každá probandka dodržet. Tento krok jsme učinili z důvodu vyloučení neúplných a nedodělaných hodnocení a protože jsme chtěli, aby probandky zadání věnovaly určitou míru pozornosti. Tento časový limit byl v obou skupinách stanoven na 5 minut. V žádném případě studentka úkol nedokončila před časovým limitem.
10. Vybavenost pracoviště Experiment se konal v hlavní budově Pedagogické fakulty UK v Praze, M. D. Rettigové v Praze 1. Bohužel nebylo v našich možnostech zajistit po celý průběh výzkumu pouze jednu místnost, čímž bychom omezili vliv rozdílného prostředí, který je, velmi významný (Milotic, 2004).
6
Ukázky vzorků naleznete v příloze č.3
- 15 -
První den konání (18.12.) jsme mohli využít prostor „Malého sálu“. Prostor byl o velikosti cca 100 m2 se třemi okny pro ventilaci. Místnost umožňovala rozdělit místa pro práci 5 probandek, mezi kterými byla minimálně 1 metrová vzdálenost. K dispozici bylo umělé osvětlení, které jsme používali po celou dobu experimentu v této místnosti. Přímé sluneční světlo zde bylo minimální. Okna k ventilaci byla používána často, neboť manipulace se vzorky způsobovala míšení vůní. Dveře do místnosti byly vždy otevřené. Místnost se nacházela v klidnější části budovy, studentky nebyly rušeny hlukem z chodeb. Druhý den experimentu jsme měli k dispozici dvě místnosti. První místnost – „R 103“ – jsme užívali hodinu a půl (9:00 – 10:45), druhou – „doktorandskou učebnu“ – pak po zbytek dne (11:00 – 17:00). R103 byla podélná místnost v suterénu budovy, o velikosti cca 300 m2, k dispozici 5 oken zajišťujících ventilaci. Místnost této rozlohy byla méně náročná na ventilaci, neboť míšení vzorků nebylo tak znatelné, jako v Malém sále. Osvětlení bylo umělé po celou dobu experimentu. Probandky měly separovaná pracoviště, mezi kterými bylo minimálně 3 m volného místa. Stejně jako v Malém sále zde probandky nebyly rušeny hlukem z chodeb. Doktorandská učebna se nacházela v prvním patře budovy, byly zde tři okna a na rozdíl od předešlých místností, v této učebně probíhal experiment v denním osvětlení. Velikost místnosti bylo cca 100 m2 a ventilace byla po celou dobu zajištěna pomocí oken. Místnost byla situována v klidnější části, takže i zde byl zachována absence hluku
11. Průběh experimentu Jak již bylo zmíněno výše, náš experiment se odehrával v budově Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde též probandky studují. Ty byly již před zahájením experimentu obeznámeny se základními informacemi prostřednictvím emailu. Probandky mohly kdykoliv během dne individuálně zahájit experiment. Byly usazeny ke stolu a byly jim předloženy základní instrukce na záznamových arších7. Další postup záležel na zařazení probandky do skupiny. V první fázi našeho výzkumu (práce skupiny F+P) byla každé probandce předložena hromádka vzorků fotografií (seřazeny F1 – F10) a jejím úkolem bylo rozřadit je do hodnotící škály. Každý vzorek mohl obsadit pouze jednu pozici a každá pozice musela být obsazena. Po dokončení této části byly studentce předloženy vzorky parfémů (opět na hromádce v daném pořadí). Jejím úkolem bylo vzorky seřadit stejným způsobem.
7
archy s instrukcemi a s hodnotící škálou jsou umístěny v příloze č.4
- 16 -
Po sesbírání dat od 15 probandek došlo k uzavření první fáze experimentu a data byla vyhodnocena. Bylo sestaveno celkové pořadí vzorků parfémů i fotek (umístění na 1. – 10. místě). V této mezifázi došlo ke spojení dvou vzorkových skupin (fotografie F a parfémy P) v jednu skupinu vzorků (skupina FP). K naplnění cíle výzkumu jsme k jednomu vzorku parfému přiřadili jednu fotografii a to podle pravidla: •
fotografie umístěná na 1. místě byla spojena s parfémem umístěným na posledním místě
•
parfém umístěný na 1. místě byl spojen s fotografií umístěnou na 10. místě, atp.
Díky tomuto pravidlu jsme získaly 10 dvojic parfémů a fotografií, které se v hodnotícím žebříčku umístily na protichůdných pozicích. Jsme si vědomi sníženého efektu u středu žebříčku, kde rozdíl mezi „sympatičností“ a „nesympatičností“ je minimální, proto jsme do celkového hodnocení tohoto jevu zahrnuly jen okrajové dvojice (1 + 10, 2 + 9, 3 + 8), středové vzorky nebudeme vyhodnocovat. Tyto dvojice byly nově označeny FP1 – FP10 a v tomto pořadí byly předkládány probandkám ze skupiny FP.
původně F1 F2 F3 F4 F5 F6 F7 F8 F9 F10
poř.ve fázi F + P 10. 2. 1. 8. 9. 4. 6. 5. 7. 3.
+ parfém + P3 + P7 + P9 + P8 + P1 + P4 + P6 + P5 + P10 + P2
skupina FP FP3 FP7 FP9 FP8 FP1 FP4 FP6 FP5 FP10 FP2
původně P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10
Tabulka č. 1: Změna vzorků fotografií
poř.ve fázi F + P 2. 8. 1. 7. 6. 5. 9. 3. 10. 4.
+ fotografie + F5 + F10 + F1 + F6 + F8 + F7 + F2 + F4 + F3 + F9
skupina FP FP1 FP2 FP3 FP4 FP5 FP6 FP7 FP8 FP9 FP10
Tabulka č. 2: Změna vzorků parfémů
Tabulky zaznamenávající spojení jednotlivých vzorků parfémů a fotografií a jejich následné nové označení.
V druhé fázi experimentu (fáze FP, probandky ze skupiny FP) měli probandky úkol obdobný jako skupina F+P. Jejich úkolem bylo hodnotit vzorky FP, které se skládaly ze dvou sáčků, ve kterých byly umístěny vaty napuštěné parfémem a vložena příslušná fotografie.
- 17 -
Probandky od nás obdržely arch s hodnotící tabulkou spolu s instrukcemi, kde bylo přesné zadání úkolu8. Na jakékoliv případné dotazy jsme byli vždy k dispozici, ale úkol jsme více neupřesňovali, zodpovídali jsme pouze technické dotazy. Jakékoliv upřesňující informace ohledně našeho experimentu jsme nesdělovali. Probandky museli pracovat samostatně.
12. Hodnocení vzorků Pro zpracování dat bylo vzorku (u všech tří kategorií – F,P,FP – byl tento systém stejný) za pozici na místě prvním započten jeden bod, na desátém místě pak deset bodů. Celkový součet všech bodů určilo výsledné umístění vzorku. Velmi důležité bylo průměrné umístění, které bylo vypočítáno aritmetickým průměrem. S těmito průměry jsme dále podrobněji pracovali.
12. 1. Hodnocení vzorků fotografií skupinou F+P Skupina F+P se v hodnocení fotografií projevovala homogenitou výsledných dat. Hodnocení se pohybovalo v určitých rozmezích (např. vzorek F2 byl hodnocen vždy v rozmezí 1 – 6, vzorek F1 v rozmezí 4 – 10)9. Tato skutečnost mohla nastat malým počtem probandek v této skupině (15) a tedy i menším zastoupením různých osobních hodnotících kritérií a preferencí. označení vzorků F3 F2 F10 F6 F8 F7 F9 F4 F5 F1
poř. bodů 1. 30 2. 46 3. 57 4. 66 5. 81 6. 90 7. 104 8. 111 9. 115 10. 125
prům. 2,00 3,06 3,80 4,40 5,40 6,00 6,93 7,40 7,66 8,33
Tabulka č. 3: pořadí, body a průměry celkového hodnocení vzorků fotografií skupinou F + P: Bodový rozdíl mezi 1. a 10. umístěním byl 95 bodů. Průměrný rozdíl mezi jednotlivými pozicemi činí 9,5 bodů. Mezi 8. a 9. pozicí byl rozdíl nejtěsnější. Probandky samy uvádějí, že měly problém s umístěním pouze jedné fotografie na jedno místo a že u nich vznikaly skupinky vzorků pohybujících se na stejných místech. 8 9
arch s instrukcemi a s hodnotící škálou je umístěn v příloze č.4 celková tabulka výsledků hodnocení fotografií jednotlivými probandkami je v příloze č.5
- 18 -
1. F3
6. F7
2. F2
3. F10
4. F6
5. F8
7. F9
8. F4
9. F5
10. F1
obrázek č. 1: Přehled fotografií podle umístění: Vedle pořadí fotografie v hodnocení je zde i její označení.
12. 2. Hodnocení vzorků parfémů skupinou F + P Na rozdíl od předešlé části (hodnocení fotografií) probandkám toto hodnocení zabralo průměrně více času a i práci hodnotily jako obtížnější. Tento jev byl způsoben náročností diferenciace jednotlivých vůní (Milotic, 2004) a jejich přesné umístění na jednotlivé pozice. Tato teorie se potvrdila i na výsledcích10, neboť na rozdíl od hodnocení vzorků fotografií zde nebyl tak znatelný bodový rozdíl mezi jednotlivými pozicemi. Zároveň bodový rozdíl mezi 1. a 10. místem byl nižší než v hodnocení vzorků fotografií.
10
celková tabulka výsledků hodnocení parfémů jednotlivými probandkami je v příloze č.5
- 19 -
označení vzorků P3 P1 P8 P10 P6 P5 P4 P2 P7 P9
poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
bodů 50 58 67 74 76 81 82 89 117 131
prům. 3,33 3,86 4,46 4,93 5,06 5,40 5,46 5,93 7,80 8,73
Tabulka č.3: pořadí, body a průměry celkového hodnocení vzorků parfémů skupinou F + P: Bodový rozdíl mezi 1. a 10. umístěním byl 81 bodů. Průměrný rozdíl mezi jednotlivými pozicemi činí 8,1 bodů. Průměrný rozdíl průměrů činí 0,54 pozice. Na rozdíl od hodnocení vzorků fotografií (jen ve 4 případech) se v tomto hodnocení vyskytlo 8 případů, kdy bodová odchylka mezi pozicemi byla menší než 10). Naopak mezi pozicí 8. a 9. byl bodový rozdíl 21 bodů.
12. 3. Hodnocení vzorků FP skupinou FP Sledované okrajové pozice (1, 2, 3 a 8, 9, 10) přinesly v porovnání s hodnocením fotografií u F+P tyto výsledky: fotografie umístěná na 1. pozici (ve skupině F+P): •
Fotografie muže na prvním místě ve skupině F+P svou pozici neztratila ani po použití parfému, který byl hodnocen jako nejhorší. Jeho pozice (ve skupině FP) se navíc držela s výrazným bodovým předstihem před vzorkem na druhé pozici (FP2) – rozdíl 60 bodů - zatímco průměrný rozdíl mezi jednotlivými pozicemi u skupiny FP činil 17,1 bodů.
FP9
fotografie umístěná na 2. pozici (ve skupině F+P): •
Fotografie se v části F+P umístila na druhé pozici (F2), ale po spojení s parfémem z deváté pozice klesla v hodnocení skupinou FP na čtvrté místo (FP7) – negativní efekt
FP7
fotografie umístěná na 3. pozici (ve skupině F+P): •
Fotografie se v části F+P umístila na třetí pozici, ale po spojení s parfémem z osmé pozice se naopak její hodnocení v skupinou FP polepšilo na druhé místo (FP2) – pozitivní efekt.
FP2
- 20 -
fotografie umístěná na 8. pozici (ve skupině F+P): •
Fotografie v první části na osmé pozici (F4) si za použití parfému původně na třetí pozici, tedy velmi dobře hodnoceného, si ještě více pohoršila a jako vzorek FP8 skončila na předposledním místě – negativní efekt.
FP8
fotografie umístěná na 9. pozici (ve skupině F+P): •
Fotografie v první části na deváté pozici (F5) se s parfémem na druhé pozici posunula na šestou příčku – pozitivní efekt.
FP1
fotografie umístěná na 10. pozici (ve skupině F+P): •
Fotografie původně nejhůře hodnocena, které byl přisouzen nejlepší parfém svou pozici také nezměnila a skončila opět poslední (FP3). Zde je ovšem rozdíl mezi poslední a předposlední (FP8)
FP3
pozicí pouze 5 bodů. Fotografie – F+P původně poř. bodů F3 1. 30 F2 2. 46 F10 3. 57 F6 4. 66 F8 5. 81 F7 6. 90 F9 7. 104 F4 8. 111 F5 9. 115 F1 10. 125
prům. 2,00 3,06 3,80 4,40 5,40 6,00 6,93 7,40 7,66 8,33
Po sloučení – FP nyní + P poř. FP9 + P9 1. FP7 + P7 4. FP2 + P2 2. FP4 + P4 3. FP5 + P5 5. FP6 + P6 8. FP10 + P10 7. FP8 + P8 9. FP1 + P1 6. FP3 + P3 10.
změna = -2 +1 +1 = -2 = -1 +3 =
Tabulka č.6: původní pořadí fotografií a jejich změna po sloučení s parfémy: V prvním sloupečku „Fotografie – F+P“ nalezneme pořadí vzorků fotografií hodnocené skupinou F+P. Vyčteme zde označení vzorku v části F+P, jeho pořadí v hodnocení, počet získaných bodů od všech probandek skupiny F+P a dále průměrné umístění. V druhém sloupečku „Po sloučení – FP“ nalezneme nynější označení vzorků (sloupeček „nyní“), dále označení parfému, který byl k danému vzorku fotografie přiřazen (sloupeček „+ P“) a pořadí vzorku v hodnocení probandkami skupiny FP. V posledním sloupečku „změna“ vyčtete, zda se daný vzorek fotografie po sloučení s parfémem umístil na stejné pozici (=) nebo na lepší pozici (+) či dopadl hůře (-) v hodnocení skupinou FP. Číslo určuje o kolik pozic se pořadí změnilo.
- 21 -
K překlopení pořadí dochází logicky u vzorků parfémů, které se po spojení s fotografií (vytvoření FP) při hodnocení skupinou FP ocitá ve většině případech v druhé polovině hodnotící škály, než jak tomu bylo u F + P. Jistě zde došlo k tomuto posunu i díky instrukcím, které probandky při hodnocení vzorků FP získaly – „Vaším úkolem je rozřadit předložené fotografie mužských tváří (vzorek) podle míry sympatičnosti a tím určit jejich pořadí“11. Probandky už v zadání měly zmíněné fotografie, vůně byla zamlčena. Dalším důvodem je zaměřenost probandek na vizuální vjemy, které preferovaly. Samy pak v komentářích uvádějí, že vůně si vědomy byly, ale snažily se jí neovlivňovat12.
Parfémy – F+P původně poř. bodů P3 1. 50 P1 2. 58 P8 3. 67 P10 4. 74 P6 5. 76 P5 6. 81 P4 7. 82 P2 8. 89 P7 9. 117 P9 10. 131
Po sloučení – FP nyní + F poř. FP3 + F1 10. FP1 + F5 6. FP8 + F4 9. P10 + F9 7. FP6 + F7 8. FP5 + F8 5. FP4 + F6 3. FP2 + F10 2. FP7 + F2 4. FP9 + F3 1.
prům. 3,33 3,86 4,46 4,93 5,06 5,40 5,46 5,93 7,80 8,73
změna -9 -4 -6 -3 -3 +1 +4 +6 +5 +9
Tabulka č.7: původní pořadí parfémů a jejich změna po sloučení s fotografiemi: Stejným principem se pracuje i v této tabulce (viz popis tabulky č.6). Změna pořadí je u parfémů velmi významná. Parfémy umístěné na krajních pozicích se po spojení s protichůdnou fotografií přesunuly na opačnou pozici v hodnotící škále FP (P3 se z 1. místa F+P posunula na 10. místo FP; P9 se z 10. msta F+P posunula na 1. místo FP). Z těchto výsledků usuzujeme vysokou míru korelace mezi parfémy a fotografiemi, ale v opačném případě, než jaký byl náš předpoklad (tzn. fotografie ovlivňují hodnocení parfémů). Tento úsudek ale není dosti věrohodný, neboť jak již bylo zmíněno výše, samotné zadání probandky ovlivnilo v preferencích hodnocení. Proto bychom navrhovali vytvořit nový experiment zabývající se touto souvislostí.
Pozornost jsme věnovali především průměrným hodnotám, které podle našeho názoru vypovídají o určité souvislosti parfémů a hodnocení fotografií. Průměry vzorků fotografií (F) umístěné v první polovině (1. – 4. místo) hodnotícího žebříčku v části F+P (tzn. hodnocení skupinou F+P), po spojení s parfémy (FP) se ve 4 případech zhoršily (zvýšil se průměr). Opačný jev byl možný sledovat i u druhé poloviny (7. – 10. místo) vzorků, kde se naopak průměry zlepšily. Střední hodnoty (tzn. pozice umístěné na 5. a 6. místě vůbec nehodnotíme). 11 12
viz. archy s instrukcemi, které naleznete v příloze č.4 viz. kapitola 13. Komentáře
- 22 -
V případě průměrných hodnot jsme sestrojili regresní přímky. Regresní přímka hodnot skupiny F+P má rovnici: y = 0,6992x + 1,6527. Regresní přímka hodnot supiny FP má rovnici: y = 0,3718x + 3,4553.13 V případě regresní přímky skupiny F+P je vidět vysoká míra korelace mezi průměrnými hodnotami (umístěním; osa y) a celkovým umístěním (osa x). Naopak v případě skupiny FP je vidět menší míra korelace. Toto snížení korelace je, dle našeho názoru, efektem spojení fotek s parfémy. Spojením s protichůdně umístěným parfémem dochází k snížení korelace mezi průměrným hodnocením a výsledným hodnocením v části F+P (které by mělo být stejné, nebudou – li vzorky fotografií spojeny s parfémy).
Průměrné hodnocení fotografií 10,00 9,00 8,00 7,00
prům.
6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 označení: F3 1 pořadí: 1.
F22 2.
F10 3 3.
F6 4 4.
F8 5 5.
6F7 6.
F9 7 7.
8F4 8.
F5 9 9.
F1 10 10.
fotografie
skupina F + P Lineární (skupina F + P) y = 0,6992x + 1,6527
skupina FP Lineární (skupina FP) y = 0,3718x + 3,4553
graf 1: průměrné hodnocení fotografií skupinami (regresní přímky): Na ose x nalezneme označení vzorků fotografií a jejich hodnocení v části F+P. V grafu pak danému vzorku náleží průměrné hodnocení oběma skupinami. U vzorků F3, F2, F10 a F6 (umístěné na 1.- 4.místě v části F+P) došlo při hodnocení skupinou FP (po sloučení s parfémem) ke zvýšení průměru a tedy ke zhoršení hodnocení. U vzorků F9, F4, F5 a F1došlo ke snížení průměru hodnocení skupinou FP a tedy k zlepšení umístění. 13
výpočet regresních přímek byl proveden v programu MS Excel
- 23 -
Při výpočtu Pearsonova korelačního koeficientu14 jsme získaly korelační koeficient ve skupině F+P….rF+P = 0,993057, který vypovídá o téměř naprosté závislosti mezi průměrnými hodnotami a pořadím. Naopak ve skupině FP klesl korelační koeficient rFP = 0,843574. I touto metodou je zjevný pokles korelace v přítomnosti parfémů. Při tak malém množství probandek, které jsme měli k dispozici, je možné přikládat význam i jiných hodnotících kritérií probandek skupiny FP oproti skupině F+P, které mohly způsobit tento jev.
13. Komentáře V tomto experimentu jsme získali množství materiálu právě prostřednictvím komentářů, které probandky zapisovaly na zadní stranu známkovacího archu. Tyto komentáře nám poskytlo celkem 27 probandek. Probandky mohly zapsat libovolný komentář u libovolného počtu vzorků, žádné upřesňující instrukce v této oblasti nebyly. Některé probandky nám též poskytly celkové komentáře k jejich kritériím při hodnocení a k celému experimentu.
13. 1. Celkové komentáře V našem experimentu jsme od probandek získali 13 celkových komentářů. Ze skupiny F+P komentovaly celkové hodnocení vzorků fotografií 2 probandky, u vůní jsme získaly pouze 1 komentář. Oba komentáře v kategorii vzorků fotografií byly zahrnuty do definice pojmu „sympatičnost mužské tváře“, neboť probandky uvedly ve svých komentářích tuto definici. Proto do této kapitoly uvádíme pouze 1 komentář vzorků parfémů. Komentář vzorků vůní15: Sympatičnost parfémy: vůně silně kořeněné mi způsobují bolehlavy a doporučila bych je jako bojové zbraně. Hodně frash, ovocné vůně mi připomínají vůně na záchod, osvěžovače vzduchu. Mám ráda svěží, lehké parfémy, ale ne sladké.
13. 2. Komentáře vzorků fotek Od skupiny probandek F+P jsme získaly 93 komentářů. Probandky skupiny FP nám poskytly 150 komentářů ke vzorkům FP. Probandky poskytly i více komentářů. Komentáře obsahovaly více charakteristik, které jsme rozdělili do dvou kategorií: Vizuální kritérium (v 14 15
výpočet Pearsonova korelačního koeficientu byl proveden v programu MS Excel komentáře vzorků parfému naleznete v příloze č.6
- 24 -
grafu označení vzhled), kam jsme zařadili body, popisující vzhled jedince (úsměv, oči, vlasy atd.) a charakterové vlastnosti. U charakterových vlastností (v grafu označení charakter) jsme byli nuceni provést korekci výrazů a vytvořit obsahově příbuzné skupiny slov, které dle našeho úsudku, popisují stejnou nebo podobnou vlastnost. Slovní zásoba českého jazyka je natolik bohatá, že by naprosto objektivní zpracování dat znamenalo výskyt každého pojmu maximálně dvakrát a to by, podle našeho mínění, ztrácelo výpovědní hodnotu16.
140
130
120 100
86 74
72
80 60 40 20 0
F+P
FP charakter
vzhled
graf 2: Výskyt vizuálních jevů vs. charakterových vlastností v komentářích: Velmi zajímavý jev se naskytl při porovnání výskytu vizuálních kritérií (vzhled) a charakterových vlastností (charakter). V případě hodnocení fotografií skupinou F+P, byla četnost obou kategorií poměrně vyrovnaná. (charakter:vzhled 72:86). Při spojení fotografie s parfémem (vzorek FP), hodnotily probandky cca 2x častěji charakterové vlastnosti jedince na fotografii. Na rozdíl od F+P se vyskytovaly „situační komentáře“, kde probandky komentovaly jedince na fotografii usazením do situace (tyto jevy jsme zařadili do kategorie charakter).
Komentáře vzorků FP17 často neobsahovaly žádné vzhledové kritérium, které je jako jediné možné popisovat (vzhledem k instrukcím). Naproti tomu probandky v přítomnosti parfému (vzorek FP) jedincům na fotografiích přisuzovaly vlastnosti, které ale nelze objektivně
zjistit
(jen
z fotografie).
Tento
jev
se
vyskytoval
v poměru
(charakter:vzhled). 16 17
stejné dělení jsme provedli i při definování pojmu „sympatičnost mužské tváře“, viz.dále kompletní komentáře fotografií (vzorek F, vzorek FP)skupinami F+P a FP naleznete v příloze č.7
- 25 -
130:74
Ukázka situačních a charakterových komentářů: –
energičnost, mužnost, stálost, důvěra, síla (komentář FP9)
–
líbí se mi nejméně, protože mi připadá jako typický hospodský týpek (FP4)
–
Vypadá jako pohodář, se kterým se člověk pobaví a který nezpůsobuje problémy (FP5)
–
upřímnost, dobrotivost (FP6)
–
nejdřív vypadal sympaticky, ale když jsem ho vytáhla, zprotivil se mi. Vypadá jako cikánský grázl (FP10)
–
kluk, v jehož přítomnosti bych se cítila dobře, přijala bych pozvání na schůzku, líbí se mi (FP10)
–
to je asi velmi chytrý kluk. Určitě je přátelský a společenský. Nelíbí se mi ale, že je takový morous. Ani tu vůni si neuměl vybrat.(FP8)
–
vypadá jako arogantní frajírek se stupidními názory (FP1)
–
pohotovost, ráznost (FP1)
14. Vymezení pojmu „sympatičnost mužské tváře“ Možná netypicky jsme se rozhodli definování stěžejního pojmu řešit až po ukončení praktické části experimentu. Definování pojmu studentkami bylo součástí výzkumu. Probandky v zadání definici pojmu neměly, záleželo tedy zcela na nich, jak si zadání vyloží. Nebyly stanoveny žádné hranice, které by ve výkladu omezovaly. Měsíc po ukončení praktické části experimentu (tj. leden 2008) byly probandky elektronickou formou požádány o definici pojmu „sympatičnost mužské tváře“. Ze sesbíraných dat jsme teprve pojem definovali. Data nám poskytlo 22 probandek18. Analýzu definic, které studentky vytvořily zařazujeme právě na toto místo, neboť nám může pomoci v pochopení níže popsaných výsledků praktické části. V definicích studentek jsou jmenovány vlastnosti zobrazeného muže, které jsme rozdělili do dvou kategorií: Vizuální kritérium (které se zejména vztahuje k požadovanému vymezení pojmu) a charakterové vlastnosti, kterých bylo poměrně méně (viz. graf 1).
18
Kompletní seznam jednotlivých definic pojmu „sympatičnost mužské tváře“ od probandek přikládáme do přílohy č.8
- 26 -
Výskyt: charakter / vzhled? 33%
67% vizuální kritéria
charakterové vlastnosti
graf 3: Výskyt vizuálních jevů vs. charakterových vlastností v definicích z ledna 2008: V definici se u probandek vyskytují v 33 % případů pojmy spojené s charakterovými vlastnostmi jedince. Probandky se ale více soustředily na popis „vizuálních kritérií“, které však, dle našeho názoru, silně korelují s určitými charakterovými vlastnostmi, které probandky již dále neuváděly. Pravděpodobně z důvodu jednoduššího popisu „vizuálních kritérií“ užívaly tento způsob častěji. Probandky většinou spojovaly jak vzhled , tak i popis charakterových vlastností jedince v jedné definici.
U vizuálních kritériích byl upřednostňován úsměv, oči (a pohled), vlasy a vystupování jedince. Tato vizuální kritéria byla ve většině případů spojována s přátelskostí a inteligencí, které se umístily na předních místech i u charakterových vlastností (viz. graf 2 a graf 3).
- 27 -
Vizuální kritéria 10%
5%
2%
24%
2% 5% 5% 7% 10% 7%
23%
úsměv
zuby
oči
tvar obličeje, hezká tvář
vlasy
oholený/ strniště
pleť
brýle
příjemný vzhled, vystupování
hrubé rysy v obličeji
upravený
graf 4: Vizuální kritéria vyskytující se při definování pojmu: Probandky nejčastěji uváděly úsměv a oči (nad 20%), též význam přikládají vlasům(10%). Probandky reflektují hezký tvar obličeje a příjemný vzhled (7%), vousy (preference oholení nebo „strniště“), stav pleti (5 %). Probandky upřednostňují upravený vzhled (5%), který do definice pojmu „sympatičnost mužské tváře“ též zahrnovaly.
Charakterové vlastnosti: 7%
3%
7%
7%
10%
10%
7% 3%
16%
13% 17% charisma přátelský nesmělý důvěrhodný
zajímavý inteligentní sex. přitažlivý sebevědomý
výrazný zábavný milý
graf 5: charakterové vlastnosti vyskytující se při definování pojmu: Probandky v definici pojmu „sympatičnost mužské tváře“ nejčastěji uvádějí přátelské chování (16%) a inteligenci (17%). Muž by podle nich měl být optimista, veselý (13%) a výrazný (zde bylo zahrnuto i slovní
- 28 -
spojení „mít jiskru“; 10%). Probandky též uváděly, že by měl být milý, zajímavý, charismatický a je sexuálně přitažlivý (7%).
15. Závěry projektu Náš výzkum byl zaměřen na zjišťování souvislosti mezi parfémy a hodnocením mužské tváře. Pro metodu experimentu jsme se rozhodli s ohledem na naše možnosti. Jsme si vědomi mnoha chyb, kterých jsme se dopustili. Asi nejzásadnějším problémem, který při výzkumu vznikl, byla homogenita prostředí, ve kterém celý experiment probíhal. Nebylo v našich možnostech poskytnout homogenní prostředí po celý čas experimentu a navíc z časové náročnosti jsme museli přistoupit k přítomnosti více probandek najednou. Dalším problémem bylo množství probandek, které jsme měli k dispozici. Připouštíme, že při větším počtu probandek by byly výsledky objektivnější a přesnější.
Po vyhodnocení dat z experimentu jsme došli k několika zajímavým poznatkům. V první řadě bychom chtěli zmínit jev, který nastal při samotném subjektivním hodnocení. Probandky umisťovaly vzorky fotografií (vzorky F) na víceméně všechny pozice, což nám potvrdilo rozličnost hodnotících kritérií každé probandky a subjektivitu při hodnocení. Při průměrném hodnocení vzorků fotografií byly mezi jednotlivými pozicemi malé odchylky. První pozice však měla velký odstup od pozice druhé, což je, dle našeho názoru, způsobeno obecně platným faktem, že při porovnávání většího množství vzorků je prvním krokem určení extrémů (1. a 10. pozice). Při hodnocení vzorků parfémů (vzorky P) docházelo k ještě menším odchylkám v průměrném hodnocení a i čas věnovaný hodnocení byl oproti hodnocení vzorků fotografií poměrně delší. Tento jev přikládáme faktu, že diferenciace čichových podnětů je pro člověka daleko obtížnější než diferenciace podnětů zrakových. Dámský parfém (P2) se podle našeho očekávání umístil na 8. pozici (v hodnocení F+P) a i v komentářích probandek k tomuto parfému se vyskytovaly náznaky, že se jedná o dámský parfém. Probandky ho označovaly za příliš sladký a ženský. Ale ve spojení se vzorkem fotografie ho probandky považovaly za příjemný.
Námi očekávaný posun na protilehlou stranu hodnotící škály při spojení vzorků fotografií se vzorky parfémů nenastal. Fotografie na okrajových pozicích, které jsme považovaly za nejprůkaznější, si zachovaly svou pozici a i bodový odstup se znatelně
- 29 -
nezměnil. Jen průměrné hodnoty klesly / vzrostly o více než 1,00. Změnou pozice se náš předpoklad, že vůně ovlivňují hodnocení sympatičnosti mužské tváře nepotvrdil. Po analýze průměrného umístění u obou skupin (F+P, FP) se ukázalo, že po spojení vzorku fotografií s parfémem dochází ke snížení korelace mezi tímto průměrem a hodnocením skupinou F+P (pokud by po spojení portrétu se vzorkem parfému tento parfém neměl žádný vliv, srovnávaná korelace by se neměla změnit). Tento jev si vysvětlujeme právě vlivem parfému, který ale, podle našeho mínění, není dosti prokazatelný. Jsme si vědomi toho, že jsme nemohli zajistit vymizení vlivu i jiných faktorů, které se mohly projevit právě tímto poklesem korelace.
Velkou část své práce jsme věnovali analýze komentářů, které nám některé probandky poskytly. Myslíme si, že nesou velkou výpovědní hodnotu a že by bylo velmi přínosné se v budoucnosti právě komentáři více zabývat a zaměřit se na ně. Samostatné vzorky fotografií (vzorky F) byly hodnoceny podle vizuálních i charakterových vlastností, které byly v komentářích zastoupeny ve stejném rozsahu. Při spojení s parfémem došlo k velkému nárůstu výskytu charakterových kritérií a objevily se i situační komentáře, ve kterých probandky vzorky hodnotily umístěním jedince z fotografie do situace. Tento nárůst výskytu byl asi dvojnásobný oproti výskytu vizuálních charakteristik, což je, dle našeho názoru, způsobeno přítomností parfému. Po ukončení samotného experimentu jsme se zabývali otázkou, jak naše probandky definují „sympatičnost mužské tváře“. Záměrně jsme tuto definice našim probandkám při experimentu nesdělovali, neboť jsme chtěli co nejméně zasahovat do subjektivity výzkumu. Tuto definici jsme požadovali od našich probandek měsíc po experimentu. V definici se vyskytovaly jak vizuální, tak charakterová kritéria, přičemž vizuální byla dvojnásobně tak četná. Zajímavé je, že při komentářích probandek při experimentu (kde zmiňovaly také kritéria, kterými hodnotí sympatičnost mužské tváře) byla vizuální kritéria stejně četná jako charakterová a v přítomnosti parfému dokonce poloviční. Probandky při definici upřednostňovaly úsměv a oči, které, dle našeho názoru, silně korelují s úsměvem, přátelstvím a smyslem pro humor (časté charakterová kritéria).
- 30 -
16. Literatura •
Zuckerman M, Miyake K, Hodgins HS. 1991. Cross-channel effects of vocal and physical attractiveness and their implications for interpersonal perception. J Pers Soc Psychol. 60:545–554.
•
Langlois JH, Roggman LA. 1990. Attractive faces are only average. Psychol Sci. 1:115– 121.
•
Grammer K, Thornhill R. 1994. Human (homo sapiens) facial attractiveness and sexual selection: the role of symmetry and averageness. J Comp Psychol. 108:233–242.
•
Rikowski A, Grammer K. 1999. Human body odour, symmetry and attractiveness. Proc R Soc Lond B Biol Sci. 266:869–874.
•
Hold B, Schleidt M. 1977. The importance of human odour in non-verbal communication. Z Tierpsychol. 43:225–238.
•
Kirk-Smith MD, Booth DA. 1990. The effect of five odorants on mood and the judgments of others. In: Macdonald DW, Mu¨ ller-Schwarze D, Natynczuk S, editors. Chemical signals in vertebrates 5. Oxford: Oxford University Press. p. 48–54.
•
Kikuchi A, Nakano Y, Matsui H, Hatayama T, Maryuama K. 1992. A study of fragrance impressions, evaluation and categorization. Tohoku Psychologica Folia. 52:83-90
•
Milotic D. 2004. The impact of fragrance on consumer choice Journal of Consumer Behaviour Vol. 3, 2, 179–191
•
Cain W. S. Olfaction. 1988. In: R. C. Atkinson Steven´s handbook of experimentaal psychology (vol. 1), New York: Wiley, 409-459.
- 31 -
