- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

/

 přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní – vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu – hormony, enzymy, krevní barvivo …. 3. uvolňování energie, při štěpení látek 4. ukládání látek do zásoby (při potřebě dochází k jejich uvolnění) PŘEMĚNA LÁTEK = METABOLISMUS 2 složky: KATABOLISMUS  štěpení složitých organických látek na jednoduché, E se uvolňuje ANABOLISMUS  tvorba složitějších látek z jednoduchých, E se spotřebovává - nejdůležitější zdroj E – biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) Enzymy  bílkovinné povahy  účinné katalyzátory (biokatalyzátory)  nutné pro dílčí metabolické reakce Pro metabolismus živin platí:  živiny se mohou navzájem přeměňovat (bílkoviny jsou nezastupitelné – obsahují dusík, který žádná jiná živina neobsahuje)  všechny živiny jsou zdrojem E  přeměny neprobíhají izolovaně (meziprodukty přeměny jedné živiny důležité pro metabolismus jiných živin) ŘÍZENÍ METABOLISMU Celková přeměna  je základní přeměna zvětšená o příslušný podíl, který připadá na vykonávanou práci  denní dávka se musí rovnat výši celkové přeměny Energetická hodnota  vypočte se množství živin v potravě obsažených a jejich energ.hodnoty  při oxidaci 1g cukrů nebo bílkovin získá organismus 17 kJ  při oxidaci 1g tuků 38,7 kJ  některé potraviny organismus zcela nevyužije (živiny z rostlinných potravin)  dodržování v poměru: 50 – 65% sacharidů 20 – 30 % tuků 10 – 15 % bílkovin Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640

Stránka 52

      

v dospělosti = katabolismus a anabolismus v rovnováze v období růstu = metabolismus se zvyšuje ve stáří = snižuje v klidu = metabolismus se snižuje v činnosti = metabolismus se zvyšuje v růstu = metabolismus se zvyšuje ve stáří = metabolismus se snižuje

Oxidace živin  uvolňovaná energie je dočasně zachycována v tzv.makroergních fosfátových vazbách (řecky makro = veliký, to ergon = práce)  fosfátovou vazbu označujeme specifickou vazbou kyseliny fosforečné v některých sloučeninách (ATP= adenosintrifosfát, ADP = adenosindifosfát, kreatinfosfát), při jejím rozštěpení se uvolní velké množství energie (asi 33,5 kJ / mol) Hormony  zajišťují souhru přeměny látek a činnosti různých tkání  uplatňuje se při udržení stálého vnitřního prostředí Nervstvo  prostřednictvím hormonů, jejichž sekreci řídí (hypotalamo – hypofyzární systém)  prostřednictvím mediátorů = látky, které se uvolňují na nervových zakončeních PŘEMĚNA JEDNOTLIVÝCH ŽIVIN

Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640

Stránka 53

CUKR (glycid)  nejpohotovější a nejdůležitější zdroj E, E se z ní uvolňuje nejrychleji  štěpení probíhá v horní polovině tenkého střeva (1g na 1kg těl. hmotnosti za hodinu)  štěpí se: a/ Anaerobní glykolýza  bez přítomnosti kyslíku – přes několik meziproduktů až na kyselinu mléčnou b/ Aerobní glykolýza  v přítomnosti kyslíku – produkty CO2 a H2O  některými meziprodukty mohou být i tuky  glukóza v zásobě – ve formě glykogenu – ukládá se v játrech, malá zásoba v kosterním svalstvu  v případě potřeby se glykogen přeměňuje zpět na glukózu – zajišťuje homeostázu  podíl v potravě – 40 - 50 %  přijímány ve formě polysacharidů – brambory, rýže, pečivo  nestravitelné sacharidy – vláknina – podporuje pohyb střev, brání zácpě, snižuje výskyt střevních nádorů, ischemické choroby srdeční (snižuje hladinu cholesterolu v krvi)  jsou složeny z kruhu uhlíkových atomů a jednoho atomu kyslíku  nejjednodušší mají 1 -2 kruhy = cukry  podle kruhu dělíme a) monosacharidy (glukóza G, fruktóza F, galaktóza Gal) b) disacharidy (sacharóza – řepný cukr = F + G laktóza – mléčný cukr = G + GAL) c) polysacharidy (obsahují mnoho monosacharidových jednotek, ve vodě nerozpustných, pouze jednoduché cukry jdou do krve a pak do buněk př.glykogen)  nejdůležitější sacharid je glukóza = mozek, svaly TUKY (lipidy)  stavební součást všech buněk (cytoplazma, membrány)  zásobní látka – vydatný zdroj E  umožňuje vstřebávání vit. A, D, E, K  v krevní plazmě – určité stálé množství tuku – z potravy, ze zásobní tukové tkáně  neutrální tuky se štěpí: - glycerol – zužitkován jako glukóza  nadbytečný tuk – zásoby v buňkách tukové tkáně – 10 – 20 % tělesné hmotnosti (kostní dřeň, břišní dutina)  podíl v potravě – 20 – 30 % - nadměrný příjem zvláště živočišných tuků – vznik aterosklerózy  obsahují mastné kyseliny: a) nasycené = kyselina palmitová (C 15 H 31 COOH) = kyselina stearová (C 17 H 35 COOH) = kyselina laurová (C 11 H 23 COOH) = kyselina myristová (C 13 H 27 COOH) b) nenasycené - s 1 dvojnou vazbou = kyselina olejová (C 17 H 33 COOH) = kyselina palmitoolejová (C 15 H 29 COOH) - se 2 dvojnými vazbami = kyselina linolová (C 17 H 31 COOH) - se 3 dvojnými vazbami = kyselina linolenová (C 17 H 29 COOH)


Stránka 54

BÍLKOVINY (proteiny)  hlavní stavební součást všech buněk i ve virech (nejjednodušší mikroorganismy)  štěpení – na aminokyseliny – vstřebávají se  skládají se z aminokyselin (řetězce jsou složeny z atomů = C, H, O, N, P, S….)  mohou být zdrojem E, při přeměně se první uvolní aminové skupiny -NH2, zbytek se štěpí na CO2 a H2O  z -NH2 skupin se v játrech vytváří močovina CO (NH2)2 – vylučuje se močí  z aminokyselin mohou vznikat cukry, tuky  bílkoviny se neukládají do zásoby  denně 1g na 1 kg tělesné hmotnosti (1/3 by měla být živočišné bílkoviny= maso, mléčné produkty)  živočišné bílkoviny jsou výživnější než rostlinné – obsahují esenciální aminokyseliny (tělo si je samo neumí vytvořit)  ostatní aminokyseliny – organismus si je sám vytvoří neesenciální (především ze sacharidů v játrech)  denní příjem bílkovin – 1 g na 1 kg tělesné hmotnosti (u dospívajících 4 g na 1 kg hmotnosti)  podíl v potravě – 15 % Bazální metabolismus  látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném i duševním klidu SLOŽENÍ POTRAVY  ovlivňuje růst, vývoj, činnost a zdraví organismus  musí obsahovat – bílkoviny, sacharidy, tuky, vodu, minerální soli a vitamíny Minerální látky  nejsou zdrojem E  nezbytná součást buněk, tělních tekutin, při nedostatku škodlivější než nedostatek živin  udržují homeostázu (stálost vnitřního prostředí)  součást kostí a zubů (sodík, draslík, vápník- kosti + svaly, hořčík a železo- krevní barvivo, fluor - zuby) Voda  rozpouštědlo, ve kterém probíhají všechny biochemické reakce organismu (tělo tvoří 2/3 voda)  podílí se na udržení stálého pH vnitřního prostředí  denní příjem – 1,5 l v tekutinách, potrava obsahuje až 1 l vody (je zdrojem vodíku a kyslíku) Vitamíny  skupinou látek, které potřebuje organizmus pro své funkce v malém množství  podílejí se při získávání energie ze sacharidů, tuků a bílkovin  účastní tvorby hormonů, enzymů a krvinek  nejsou zdrojem E, tělo si je ve většině případů nedokáže vyrobit  účinné složky některých enzymů


Stránka 55

Avitaminosa  naprostý nedostatek vitaminů, u nás se téměř nevyskytuje Hypovitaminosa  skrytý nedostatek vitaminů, častý dnešní problém. Hypervitaminosa  předávkování vitaminy, může se vyskytovat u všech vitaminů rozpustných v tucích. Vitaminy rozpustné ve vodě  osm vitaminů skupiny B a vitamin C, s výjimkou vitaminu B12 se neukládají v těle do zásoby. Vitaminy rozpustné v tucích  vitaminy A, D, E a K, nevylučují se močí, takže jejich nadměrný příjem je určitým rizikem. Vitamíny rozpustné v tucích - Vitamín A (retinol) - Vitamín D (kalciferol) - Vitamín E (tokoferol) - Vitamín K (fylochinon)

Vitamíny rozpustné ve vodě - Vitamín B1 (thiamin) - Vitamín B2 (riboflavin) - Vitamín B3 (niacin) - Vitamín B5 (kyselina pantotenová) - Vitamín B6 (pyridoxin) - Vitamín B9 (kyselina listová) - Vitamín B12 (kobalamin)

- Vitamín C (kyselina L-askorbová)


Stránka 56

- Vitamín H (biotin) - Vitamín PP (nikotinamid, niacin) - + vit. P (citrin) označován také jako vitamín C2  udržuje normální propustnost cévní stěny, vždy hojně přítomen v potravě  je ve skutečnosti celou skupinou látek souhrnně označovaných jako - flavonoidy. (hesperin, hesperidin, eriodictyol, quercetin, quercertrin, rutin, aj.) Řízení příjmu potravy  je řízena hypotalamem z center hladu (postranní jádra) a sytosti (střední jádra)  vyšší centra (chuť k jídlu, vůně …)  vnitřní prostředí (hladina glukózy v krvi, teplota krve…)


Stránka 57


Stránka 58

 Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640

Stránka 59

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

Recommend Documents