rezervačních systémů v cestovním ruchu v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Využití GDS/rezervačních systémů v cestovním ruchu v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. Ing. Kateřina Ryglová, Ph.D.

Brno 2012

Petr Pavlík

Zde bych rád poděkoval doc. Ing. Kateřině Ryglové, Ph.D. za vedení této práce a Ireně Fojtové z Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava za poskytnutí kontaktů na jednotlivé firmy.

Prohlašuji, že předkládaná bakalářská práce je mým původním autorským dílem. Veškerou v práci použitou literaturu a zdroje jsem řádně citoval a také jsem je uvedl v příslušném literárním přehledu. V Brně dne 3. ledna 2012

__________________

Abstract Pavlík, P. The utilization of GDS/booking systems in tourism in the Czech republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2012. This bachelor thesis deals with the utilization global distribution systems in tourism in the Czech republic. For a better illustration is focused on the South Moravia region. Its aim is to analyze current situation of GDS and the possibility of their further application of entities operating on the South Moravia region. Keywords Tourism, global distribution systems, analysis, marketing.

Abstrakt Pavlík, P. Využití GDS/rezervačních systémů v cestovním ruchu v ČR. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Tato bakalářská práce se zabývá využitím globálních distribučních systémů v cestovním ruchu v ČR. Pro lepší interpretaci je zaměřena na oblast jižní Moravy. Jejím cílem je analýza současného stavu GDS a možnost jejich dalšího uplatnění u subjektů působících na jižní Moravě. Klíčová slova Cestovní ruch, globální distribuční systémy, analýza, marketing.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod práce 1.1

Úvod .........................................................................................................13

1.2

Cíl práce ...................................................................................................14

1.3

Metodika ..................................................................................................14

Literární rešerše 2.1

15

Vysvětlení pojmů .....................................................................................15

2.1.1

Cestovní ruch ...................................................................................15

2.1.2

Druhy cestovního ruchu ..................................................................15

2.1.3

Destinace.......................................................................................... 17

2.1.4

Marketing služeb cestovního ruchu.................................................18

2.1.5

Marketing v cestovním ruchu ..........................................................19

2.1.6

Marketingový mix v cestovním ruchu ............................................ 20

2.1.7

Rozdělení (klasifikace) hromadných ubytovacích zařízení.............21

2.2

Historický vývoj a použití GDS............................................................... 22

2.2.1

IATA ................................................................................................ 23

2.2.2

Fungování GDS ............................................................................... 24

2.2.3

Zkratky používané v GDS ............................................................... 26

2.3

3

13

Nejrozšířenější GDS................................................................................ 26

2.3.1

Amadeus.......................................................................................... 26

2.3.2

Galileo ............................................................................................. 27

2.3.3

SABRE ............................................................................................. 27

2.3.4

Worldspan....................................................................................... 28

2.3.5

Abacus ............................................................................................. 28

Vlastní práce

29

3.1

Základní údaje o cestovním ruchu v ČR................................................. 29

3.2

Stručná charakteristika jižní Moravy ..................................................... 30

3.3

Vybrané údaje o návštěvnosti jižní Moravy ............................................31

3.4

Analýza využití GDS na jižní Moravě ..................................................... 32

10

Obsah

3.4.1 3.5

Dotazník...........................................................................................32

Výsledky dotazníkového šetření..............................................................33

3.5.1

Povědomí o pojmu GDS ..................................................................33

3.5.2

Prostředky zjišťování informací o GDS ...........................................33

3.5.3

Co si respondenti pod zkratkou GDS vybaví...................................34

3.5.4

Znalost některých GDS....................................................................34

3.5.5

Využívání GDS .................................................................................35

3.5.6

Konkrétní systémy v praxi ...............................................................35

3.5.7

Délka využívání GDS .......................................................................35

3.5.8

Motivy k využívání GDS ..................................................................35

3.5.9

Možné ekonomické výhody GDS.....................................................36

3.5.10 Možné ekonomické výhody 2 ..........................................................36 3.5.11

Velikost dotazovaných subjektů ......................................................37

3.5.12

Typ dotazovaných subjektů .............................................................39

3.5.13

Členství v nadnárodních řetězcích ................................................. 40

3.5.14

Velikost sídla subjektu..................................................................... 41

3.6

Diskuze ....................................................................................................42

4

Závěr

45

5

Literatura

46

6

5.1

Knižní zdroje........................................................................................... 46

5.2

Internetové zdroje ...................................................................................47

Přílohy 6.1

50

Dotazník.................................................................................................. 50

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1: Nabídka letů v systému Galileo

25

Obr. 2: Registrovaný let v systému Galileo

26

Obr. 3: Jihomoravský kraj a jeho okresy

31

Obr. 4: Graf znalosti pojmu GDS

33

Obr. 5: Zdroje, odkud se respondenti o GDS dozvěděli

34

Obr. 6: Přináší GDS subjektům ekonomické výhody?

37

Obr. 7: Způsobuje používání GDS nárůst klientů?

37

Obr. 8: Kolik zaměstnanců zaměstnává podnik využívající GDS

38

Obr. 9: Počty zaměstnanců ve všech subjektech zúčastněných v anketě

39

Obr. 10: Druhy HUZ využívající GDS

39

Obr. 11: Poměrné zastoupení jednotlivých druhů HUZ

40

Obr. 12: Počet respondentů podle velikosti sídla, kde působí

41

Obr. 13: Poměrné zastoupení, kolik HUZ sídlí v jakých sídlech

42

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1: Přehled IATA kódů vybraných leteckých společností

24

Tab. 2: Kódy vybraných letišť

24

Úvod práce

13

1 Úvod práce 1.1

Úvod

Cestovní ruch není jen otázkou posledních dekád. Stejně tak se za jeho počátek nedá označit vydání prvního turistického průvodce Karlem Bedeckerem v roce 1827. Cestovní ruch totiž provází člověka již od pravěku. Dříve se však nejednalo o podobu cestovního ruchu, jak jej známe dnes, ale souvisel s nutností migrace člověka za příznivějšími podmínkami pro život, ať se jedná o podmínky klimatické nebo zaručující dostatečné množství potravin. Z toho také vyplývá, že nejprve se lidé přepravovali z místa na místo pouze chůzí. Až s postupnou domestikací divokých zvířat mohli využívat jako první dopravní prostředky koně nebo dobytek. V posledních několika stoletích, ruku v ruce s rozvojem vědy a techniky, se vyskytují v přepravě také stroje, jako jsou automobily a letadla, kterými lze překonat stále větší vzdálenosti. Jak již bylo řečeno, primárním motivem přemísťování lidí byly lepší životní podmínky. Postupným dělením lidské společnosti se k tomuto faktoru přidávaly také důvody hospodářské, náboženské, politické nebo vojenské. Lidská touha po neustálém objevování nových věcí, skutečností nebo kultur pak vedla k podobě cestovního ruchu, jak jej známe dnes. V současnosti totiž lidé cestují často jen pro vlastní relaxaci a získání nových zkušeností. Z ekonomického pohledu je cestovní ruch řazen mezi průmysl volného času. Zejména na konci 20. století a na počátku nového tisíciletí zaznamenal cestovní ruch svůj rapidní rozvoj. Tento vzestup byl spojen s řadou faktorů. K těm nejvýznamnějším zcela jistě patří rostoucí životní úroveň obyvatelstva ve vyspělých zemích (a s tím související větší množství volného času) a také technologický rozvoj. Díky vyspělejší technice můžeme v dnešní době cestovat nejen rychleji a pohodlněji, ale stále více se prosazující výpočetní a komunikační technologie nám usnadňují nejen samotné cestování z místa na místo, ale také činnosti s tímto úzce spojené. Těmi jsou hlavně rezervování letenek, ubytování nebo stravovacích služeb. Ve své bakalářské práci se budu zabývat jedním z moderních a významných trendů, který do cestovního ruchu v České republice pomalu proniká z turisticky vyspělých zemí. K těmto státům patří především země ze západní Evropy (Německo, Francie, Velká Británie, Nizozemí), Spojené státy americké, Kanada a v neposlední řadě také Japonsko. Tímto trendem jsou globální distribuční systémy (světově rozšířené pod zkratkou GDS nebo označením Global Distribution System).

14

Úvod práce

1.2 Cíl práce Jak již bylo naznačeno v úvodní kapitole, práce bude věnována využití GDS v cestovním ruchu v České republice. Bude v ní zmapována míra používání GDS v cestovním ruchu České republiky. Ze získaných údajů a znalostí se poté budu snažit odhadnout nejbližší budoucí vývoj ve zkoumané oblasti. Za hlavní cíl bakalářské práce lze považovat analýzu subjektů působících v cestovním ruchu. Konkrétně se práce bude zaměřovat na to, zda tyto subjekty při své činnosti využívají GDS, případně v jaké míře. Z těchto základních údajů se poté budu snažit zjistit odpovědi na otázky typu, jak dlouho je využívají, jaké jsou podmínky jejich užití, co vedlo vedoucí představitele těchto subjektů ke vstupu do GDS apod. Důležité bude také zjistit ekonomické dopady tohoto využívání (například růst tržeb, lepší propagaci nebo změnu klientely) nebo naopak zda jejich případné nevyužívání považují za svoji slabou stránku.

1.3 Metodika Aby práce měla logickou strukturu, ještě před samotným výzkumem bude obsahovat část s názvem Literární rešerše. Tato kapitola nejprve uvede a vysvětlí samotné pojmy, které budou pro práci stěžejní. Především se bude zaměřovat na oblast cestovního ruchu a pojmy s ním úzce související. Také budou vysvětlena různá specifika a jiné podmínky, které se vyskytují v marketingu cestovního ruchu. Po vysvětlení pojmů bude následovat úvod a krátká historie GDS. Dále budou zmíněny a popsány ty nejrozšířenější z nich. Posléze bude následovat praktická analýza (v části s názvem Vlastní práce). Na její úvod bude ve stručnosti nastíněn cestovní ruch v České republice a vzhledem k lokálnímu zaměření práce dojde k bližšímu představení regionu jižní Morava. Poté již bude následovat samotná analýza využití GDS v dané oblasti. Jelikož sběr dat, který předcházel tomuto výzkumu, byl uskutečněn formou dotazníku, budou také položené dotazy jednotlivě rozebrány. Výstupem tohoto výzkumu pak budou získaná data a grafy, případně tabulky. V následující části, diskuzi, budou dále interpretovány získané výsledky a bude nastíněn možný budoucí vývoj nebo alespoň jeho odhad. Poslední kapitolou pak bude závěr, který bude obsahovat souhrn celé práce. Závěr také bude zkoumat, zda byly splněny cíle, které jsou zvoleny v úvodu. Pro lepší interpretaci zjištěných závěrů a výsledků se práce zaměří na subjekty působící v Brně a na jižní Moravě. Při tvorbě dotazníku bude použit server ReLa (Research Laboratory), který je k dispozici na Mendelově univerzitě v Brně. Tento systém velice usnadňuje tvorbu dotazníků a také vygeneruje odkaz s tímto dotazníkem, který bude poté e-mailem rozeslán jednotlivým podnikatelským subjektům. Získané údaje a informace poté budou zanalyzovány a vyvozeny z nich patřičné závěry, týkající se tématu této práce – jak (a zda vůbec) jsou využívány GDS v cestovním ruchu v České republice.

Literární rešerše

15

2 Literární rešerše 2.1 Vysvětlení pojmů 2.1.1

Cestovní ruch

Pro pojem cestovní ruch je typické, že o něm lze nalézt spoustu informací a definic, ale velice těžko se vybírá právě ta nejvhodnější. Z mého pohledu je nejvýstižnější jako první uvést popis Světové organizace cestovního ruchu (WTO). [17] Tato definice říká, že cestovní ruch je „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“. Další definici cestovního ruchu zformulovali Hornerová a Swarbrooke [4]: „Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností.“ Oproti tomu definice F. W. Ogilvie, kterou používá Ryglová [12] chápe cestovní ruch jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. D. Jakubíková [5] cestovní ruch definuje jako „pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce“. Zajímavou definicí cestovního ruchu je také ta podle Zelenky a Jonáše [15]: „Cestovní ruch je bezprostřední získávání nových informací v různé podobě (obrazová, textová, zvuková, čichová, hmatová, chuťová atd.) v prostředí, které obsahuje velké množství nových informací, tj. mimo místo trvalého bydliště.“ A poslední definicí cestovního ruchu, kterou uvedu, je ta z Výkladového slovníku cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj České republiky od autorů Páskové a Zelenky: [16] „cestovní ruch je komplexní, mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající společenský jev bez jakýchkoliv pevně stanovitelných hranic, který je synergickým souhrnem všech jevů, vztahů a dopadů v časoprostorovém kontextu, souvisících s narůstající mobilitou lidí, motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti využití volného času, rekreace, cestování a poznání, dále v oblasti sociální, kulturní a v dalších oblastech“. Podobných definic existuje celá řada, každý z autorů jen volí jiné prostředky pro vyjádření vlastních myšlenek. Jak je patrné, společným znakem zmíněných definic je změna místa, pohyb lidí z místa trvalého bydliště. 2.1.2

Druhy cestovního ruchu

K výčtu druhů cestovního ruchu lze využít Heskovou [2]. Ta ve své publikaci k těmto druhům řadí cestovní ruch: • rekreační – jedná se o pobyt v příznivém přírodním prostředí, doplněný rekreačními aktivitami (například procházky, nenáročné pohybové aktivity

16


•

•

•

•

•

•

nebo chalupaření). Jeho součástí je také tematický cestovní ruch. Sem spadají specifické zájmy návštěvníků (přírodní památky, hrady a zámky, architektonické památky) sportovní – také jde o pobyt ve vhodném prostředí. Oproti rekreačnímu je zde navíc vykonávána nějaká sportovní činnost. Také zde záleží na roční době (v létě pěší turistika, v zimě lyžování). Poddruhem sportovního cestovního ruchu je dobrodružný cestovní ruch. Zde se většinou jedná o náročnější expedice a poznávání nových možností. myslivecký a rybářský – tyto druhy tvoří jistou kombinaci mezi prvními dvěma. Z části jsou totiž provozovány za rekreačním účelem (pobyt v lese) a z části za účelem sportovním (ulovení trofejové zvěře). Zde je na místě zmínit legislativní rámec, který provozovatel těchto činností musí dodržovat. kulturní – zde jsou využívána zařízení typu muzeí, galerií, divadel nebo festivalů. Důležitý je zájem o vzdělávání nebo kulturní dědictví, který je zprostředkován formou účelného trávení volného času. Součástí kulturního cestovního ruchu je také náboženský (poutní) cestovní ruch. Ten je spojen především s návštěvou významných poutních míst, jako například tuzemský Velehrad a Hostýn nebo francouzské Lurdy. lázeňský a zdravotní – tento druh cestovního ruchu zahrnuje odbornou léčbu ve specializovaných zdravotnických centrech a zařízeních. Léčba je buď preventivní, nebo již léčí konkrétní zdravotní problém. Tato forma má v České republice dlouho tradici. Mezi nejvýznamnější lokality patří západní Čechy nebo Jeseníky. V posledních letech se navíc prosazuje trend budovat i lázně v dosud „nelázeňských“ městech. Typickým představitelem je jihomoravská Lednice. kongresový – tento druh v sobě zahrnuje pořádání různých konferencí, sympozií, seminářů nebo veletrhů. Organizace spočívá nejen v přichystání všeho potřebného k samotné konferenci (nábytek, audiovizuální technika, občerstvení), ale i záležitosti spojené s příjezdem účastníků (ubytování, doprava z hotelu na kongres, využití volného času). Kongresový cestovní ruch je také jeden z nejvýhodnějších druhů, jelikož „výdaje zahraničních účastníků kongresových akcí jsou 2 až 3krát vyšší než výdaje ostatních turistů“. [2] stimulační – tento cestovní ruch slouží jako nástroj zaměstnavatelů pro motivaci svých zaměstnanců. Pozitivně motivovaný zaměstnanec poté může zvýšit svoji efektivitu, což firmě přinese ekonomické výhody. Důležité je také posílení jak vztahů mezi zaměstnanci, tak také větší sounáležitost se zaměstnavatelem. Odměna pro zaměstnance pak může mít podobu třeba teambuildingového pobytu. Trendem v této oblasti je dnes rozšiřování těchto výhod i vně firmy, např. pro její dodavatele, odběratele nebo jiné partnery.

Jiné rozdělení, zohledňující především hranice jednotlivých států, člení cestovní ruch především na:


17

• aktivní (incoming) – jedná se o příjezd zahraničních turistů do dané země. Také se aktivní cestovní ruch může chápat jako obdoba exportu • pasivní (outgoing) – zde se naopak jedná o výjezd turistů za hranice Kromě tohoto základního rozdělení pak existuje ještě několik podkategorií cestovního ruchu [10]: • vnitřní – odehrávající se na území jednoho státu, čili se sem počítá aktivní cestovní ruch spolu s cestováním tuzemských občanů • národní – což je naopak kombinace cestování tuzemských občanů s pasivním cestovním ruchem • volný – kde cestovní ruch není vázán na splnění dané podmínky • vázaný – opak volného cestovního ruchu, musí být splněna konkrétní podmínka či podmínky, náklady jsou nejčastěji hrazeny z určitých fondů. Typickým příkladem je rekreace v lázních • tranzitní – kdy turisté pouze danou zemí projíždějí 2.1.3

Destinace

Hesková [3] pojem destinace chápe jako „geografický prostor, který host volí jako cíl účasti na cestovním ruchu. Destinace potom zahrnuje komplex služeb pro potřeby cestovního ruchu.“ Oproti této definici, Palatková [9] říká, že destinace je „představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu místa nebo oblasti. Atraktivity destinace tak představují podstatu destinace a hlavní motivační stimul návštěvnosti destinace.“ Buhalis [1] zavádí pro destinaci šest charakteristických vlastností označovaných jako „6A“: • attractions (atraktivity) – jedná se o prvky, které vytvářejí primární nabídku cestovního ruchu. Zjednodušeně se dá říct, že atraktivity jsou to, co destinace nabízí, za čím sem turisté přijedou. Nejčastěji jsou to přírodní nebo kulturní památky • accessibility (dostupnost) – možnost přístupu (příjezdu) do destinace, dopravní infrastruktura • ancillary services (doplňkové služby) – tyto služby jsou v destinaci využívány jak turisty, tak i místními obyvateli. Jde především o telekomunikace nebo bankovní a zdravotnické služby • amenities (vybavenost) – tzv. sekundární nabídka cestovního ruchu, patří sem vybavenost destinace například ubytovacími a stravovacími zařízeními nebo možnostmi sportovního nebo rekreačního vyžití • activities (aktivity) – zahrnující veškeré dostupné aktivity v dané destinaci, kterými jsou hlavně sportovní, společenské nebo kulturní aktivity. Tato vlastnost tak souvisí i s předchozí zmiňovanou vybaveností

18


• available packages (dostupné balíčky) – tvorba balíčků, ve kterých je již obsaženo vše, co turisté v destinaci potřebují (od ubytování přes stravování až po sportovně-kulturní vyžití) 2.1.4

Marketing služeb cestovního ruchu

Definice A. Morrisona [8] hovoří o marketingu jako o „plynulém procesu probíhajícím v dílčích krocích, prostřednictvím něhož management v odvětví cestovního ruchu plánuje, zkoumá, naplňuje, kontroluje a vyhodnocuje činnosti navržené k zajištění zákazníkových potřeb a k zajištění cílů své vlastní organizace. K dosažení největší účinnosti vyžaduje marketing úsilí každého jednotlivce.“ Služby, jak je definoval Kotler [6], jsou jakékoliv činnosti, které jedna strana (jeden subjekt) nabízí druhé. Zároveň se svými vlastnostmi služby liší od výrobků. Tyto vlastnosti pak zřejmě nejlépe popisuje Vaštíková [14]. Jsou jimi: • nehmotnost – nejcharakterističtější vlastnost služeb, zákazník nemá možnost službu zhodnotit fyzickými smysly. Tato skutečnost může také ztížit jeho rozhodování v případě několika podobných služeb. • nedělitelnost – služba je vytvořena a spotřebována současně. Zákazník je zároveň spoluproducentem služby, což se odráží na její finální podobě a kvalitě. • proměnlivost (heterogenita) – kvalita služby není pokaždé stejná, závisí totiž na mnoha faktorech jak na straně poskytovatele služby (např. rozdíly mezi personálem), tak na straně odběratele (např. vliv očekávání nebo emocí). • pomíjivost – službu, díky její nehmotnosti, nelze ani nijak skladovat, uchovávat nebo ji vracet. Ve chvíli, kdy není služba využita, je ztracena. • nemožnost vlastnictví – zákazníkovi je při nákupu služby pouze umožněno její využití, nezískává však žádné právo službu vlastnit. Morrison [8] také přichází s osmi zvláštnostmi služeb cestovního ruchu: • kratší expozitura služeb – díky kratší době spotřeby služby oproti spotřebě zboží má poskytovatel služby také kratší čas na udělání dobrého dojmu na zákazníka. • výraznější vliv psychiky a emocí při nákupu služeb – při poskytování služby dochází k interakci mezi lidmi (prodejce a spotřebitel). Díky této skutečnosti mají velký vliv na nákupní chování emoce nebo osobní pocity. • větší význam vnější stránky – zákazníkovi při nákupu služby velice pomáhají různé záchytné body a pomůcky. Nejčastějšími takovými ukazateli jsou různá doporučení nebo image poskytovatele služby. • větší důraz na image – tato zvláštnost souvisí s předcházející, díky velkému vlivu emocí by se poskytovatelé služeb měli snažit vhodnými prostředky přesvědčit a přilákat zákazníky.


19

• složitější a proměnlivé distribuční cesty – nákupní chování zákazníků je ovlivňováno zprostředkovateli, jelikož v cestovním ruchu neexistuje distribuční systém. • větší závislost na komplementárních firmách – nabízené služby (nebo balíčky služeb) jsou tvořeny firmami z odlišných odvětví (např. ubytování, doprava a průvodcovské služby). Je tak důležité mít s těmito subjekty dobré vztahy, aby případná spolupráce mohla pokračovat. • snazší kopírování služeb – v cestovním ruchu je poměrně snadná napodobitelnost služby, která je úspěšná. Tuto službu nelze chránit žádnými ochrannými známkami ani patenty. • větší důraz na propagaci mimo sezonu – hlavní důvod mimosezonní propagace je ten, že zákazník se na výběr služby připravuje mnohem déle, než na výběr zboží. Proto se například zimní dovolená na horách propaguje již na podzim. 2.1.5

Marketing v cestovním ruchu

Aby se jednotlivé subjekty působící v cestovním ruchu mohly co nejlépe prezentovat, nebo lépe řečeno, aby se služby nabízené v cestovním ruchu dostaly k zákazníkům, je potřeba zvolit vhodné distribuční cesty a kanály. Samotné marketingové prostředí je potom složeno ze dvou částí. První částí jsou faktory nekontrolované (přicházející z vnějšího prostředí). K těmto faktorům nejčastěji řadíme legislativní omezení, konkurenci v odvětví, ekonomické a společenské prostředí. Druhou složkou jsou pak faktory kontrolovatelné. Ty jsou zahrnuty v tzv. marketingovém mixu. Kotler a Keller [7] pak vidí marketingový mix jako „soubor marketingových nástrojů, které podnik (podnikatel) využívá k tomu, aby dosáhl marketingových cílů na cílovém trhu.“ Jak tvrdí Morrison [8], v marketingu cestovního ruchu se dá mluvit o pěti přístupech: • rozšíření marketingového mixu – tento přístup bude rozveden v následující kapitole • větší význam ústní reklamy – jak již bylo řečeno, díky nehmotnosti služeb nemá zákazník možnost vyzkoušení služby (nebo je tato možnost velice omezena). Z toho důvodu jsou zde důležité reference, které se k zákazníkovi dostanou (od rodiny, přátel nebo těch, co již službu vyzkoušeli). Také by poskytovatelé služby neměli zapomenout, že negativní reklama se vždy šíří rychleji než pozitivní a proto se vždy snažit, aby byl zákazník co nejvíce spokojen, aby byla jeho očekávání naplněna v co největší míře • využití emotivní přitažlivosti propagace – zákazníci se často při pořízení služby nechovají racionálně, ale naopak vzrůstá vliv psychiky a emocí. Cílem poskytovatele služeb by proto mělo být „polidštění“ své činnosti, aby se zákazníci mohli s touto společností ztotožnit • složitější ověřování inovací – z důvodu absence legislativní ochrany nabízených služeb (neexistence patentů), by se firmy měly snažit přicházet

20


s novými myšlenkami a službami pro své klienty, aby si je udržely nebo aby získaly určitý náskok před svou konkurencí • význam dobrých vztahů s komplementárními firmami – díky nutnosti kooperace firem z jiných oblastí cestovního ruchu je pro obě strany lepší a výhodnější spolupráce mezi subjekty, než snaha postarat se o vše sám 2.1.6

Marketingový mix v cestovním ruchu

U zrodu marketingového mixu stál Richard Clewett, který do něj řadil tyto čtyři pojmy: produkt (angl. product), cenu (price), distribuci (distribution) a propagaci (promotion). Jeho následovník Jerry McCarthy pak slovo distribuce nahradil slovem místo (place). Tak mohl vzniknout dodnes používaný model marketingového mixu 4P [27]. V předchozí části bylo uvedeno, že v cestovním ruchu se místo marketingového mixu zavádí tzv. rozšířený marketingový mix. K uvedeným čtyřem složkám se ještě přiřazují lidé, spolupráce, tvorba balíčků a programování: • produkt (product) – je to služba, která je nabízena zákazníkovi, aby uspokojil své potřeby. Spolu se samotnou službou je produkt tvořen také jeho kvalitou, designem, zárukou nebo image výrobce. K přiřazení správného produktu ke vhodnému klientovi je třeba využívat segmentace daného trhu. Také se rozlišují turistické produkty, ze kterých má užitek jeden podnikatelský subjekt, a regionální turistické produkty. Z těchto naopak mají profit alespoň dva subjekty (např. prohlídka kulturní památky a následný oběd v restauraci). • cena (price) – pro zákazníka často rozhodující faktor o nákupu dané služby. Obsahuje i případné platební podmínky, jako jsou slevy nebo splátky. Obecně se od služby za vyšší cenu očekává vyšší kvalita a naopak. Podle Ryglové [13] existují tyto 4 cenové strategie: o diferenciace cen podle segmentace – různé ceny v závislosti na sezonní době, věkové struktuře nebo místa. o fáze životního cyklu produktu – např. průnikové ceny nebo strategie „sběr smetany“ (dojem exkluzivity) o psychologické ceny – různé slevy, last minute nabídky, „baťovské ceny“ (produkt nestojí 500 Kč, ale 499 Kč) o jednotné ceny typu all inclusive • místo (place) – zahrnuje, jak a kde se služba bude prodávat. Na rozdíl od výrobků ve službách platí, že zákazník jde za službou k jejímu poskytovateli. S rozvojem informačních technologií hraje stále větší roli internet. • propagace (promotion) - velice důležitá část marketingového mixu, protože říká, jak (a zda vůbec) se zákazník o službě (produktu) dozví. • Za přímé komunikační nástroje jsou považovány osobní prodej a přímý (direkt) marketing. Ten spočívá v oslovování zákazníků přímými prostředky, jako jsou dopisy, e-maily nebo telefonáty.


21

• Naproti tomu nepřímé komunikační nástroje jsou reklama (vhodná k oslovení širšího množství potenciálních zákazníků), publicita (články v tisku a na internetu, reportáže v televizi či rozhlase), public relations (udržování dobrých vztahů s veřejností; je těžké takové vztahy vybudovat, ale snazší o ně díky negativním zprávám přijít) a podpora prodeje (např. poskytnuté slevy) • Vhodné ke správné propagaci je také využití modelu AIDA, o kterém se zmiňuje Jakubíková [5]: o attention – upoutání klientovy pozornosti o interest – vyvolání v něm zájmu o produkt o desire – vzbuzení touhy po produktu o action – donucení klienta koupit si produkt K těmto 4P faktorům se pak přiřazují ještě: • lidé (people) – velice důležitá součást marketingového mixu, protože se jedná jak o lidi z pohledu zákazníků, tak i z pohledu poskytovatelů (nebo jejich zaměstnanců). Jak vyplynulo z předchozích kapitol, u služeb kromě kvality samotné služby je důležitá i úroveň prostředí, ve kterém je služba nabízena. A právě tohoto prostředí jsou poskytovatelé součástí. Proto by měl být na jejich chování kladen velký důraz. Na druhou stranu je také nutno zaměstnance vhodně motivovat. Tato motivace poté vede ke spokojenosti jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele. • spolupráce (partnership) – zde se právě může projevit spolupráce s komplementárními firmami. Ovšem tento vztah může nastat i v jednom odvětví mezi konkurenčními subjekty. Za příklad by se dal uvést hotel, který při svém plném vytížení případným dalším návštěvníkům poradí jinou alternativu (sousední hotel). Příště může nastat situace opačná a konkurenční zařízení turistům poradí právě tento hotel. • tvorba balíčků, balíčkování (packaging) – smysl balíčků spočívá v tom, že pro klienta je cenově výhodnější, když si zakoupí balíček na sebe navazujících a doplňujících se služeb (od příjezdu do destinace, přes ubytování a stravování až po průvodce) „v jednom“, než kdyby si nakupoval jednotlivé služby zvlášť. • programování (programming) – programováním by se dal označit jakýsi časový rozvrh nebo harmonogram každého balíčku. Tento rozpis obsahuje veškeré potřebné informace jako postupy, potřebné úkoly a časové údaje, které se musí provést, aby bylo zajištěno správné fungování balíčku.

2.1.7

Rozdělení (klasifikace) hromadných ubytovacích zařízení

V cestovním ruchu jsou hromadná ubytovací zařízení (HUZ) rozdělena na několik typů. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., stanovuje minimální požadavky pro každou z kategorií: [34]

22


• hotel – ubytovací zařízení, musí mít minimálně 10 pokojů pro hosty, musí být vybavené pro poskytnutí přechodného ubytování a s tím spojené služby (především stravování). Hotely se pak dělí do 5 tříd • hotel garni – ubytovací zařízení o minimálním počtu 10 pokojů, stravovací prostory mohou být omezené, hosté však musí dostat minimálně snídani. Hotely garni se dělí do 4 tříd • motel – ubytovací zařízení rovněž o minimální kapacitě 10 pokojů pro hosty, poskytuje přechodné ubytování a jiné služby pro motoristy (často se u motelu nachází parkoviště s dostatečnou kapacitou). Motely se dělí do 4 tříd • penzion – ubytovací zařízení, minimální počet je 5 pokojů, může mít omezenější doplňkové služby, ale co se týká ubytovacích služeb, musí být srovnatelné s hotely. Penziony se dělí do 4 tříd • ostatní ubytovací zařízení pro přechodné ubytování jako jsou turistické ubytovny, kempy nebo chaty

2.2 Historický vývoj a použití GDS Globální distribuční systémy (GDS) se původně využívaly pouze v letecké dopravě. Jejich vývoj a provoz měly na starosti aerolinie. Postupně se k těmto leteckým společnostem přidávaly také cestovní kanceláře a agentury. Současné generace jednotlivých GDS jsou pak komplexním řešením v cestovním ruchu zákazník si při jejich využití může rezervovat jak konkrétní let, kterým se dopraví do požadované destinace, tak také hotel, ve kterém bude ubytován. Zároveň si může také vybrat například automobil některé z autopůjčoven. Samotná historie GDS se začala psát po konci druhé světové války. Do té doby se letecké spoje objevovaly v tištěných letových řádech (v USA nazývaném Official Airline Guide), ze kterého si buď cestovní kanceláře, nebo samotní koncoví uživatelé vybrali konkrétní linku. S rostoucí poptávkou po letecké dopravě, a také s jejím rozvojem, se však tento systém stával stále více a více nepraktickým. Z toho důvodu v roce 1946 společnost American Airlines uvedla do užívání první rezervační systém zvaný Reservisor. Z něho se postupem času vyvinul dodnes používaný globální distribuční systém SABRE, o kterém bude dále zmíněno spolu s ostatními GDS. Jelikož se systém Reservisor v praxi osvědčil, přidaly se k němu kromě několika dalších aerolinií také 2 sítě hotelů - Sheraton a Goodyear. V roce 1971 United Airlines spustily svůj systém s názvem Apollo Reservation System. Další významný krok vpřed nastal zhruba v polovině sedmdesátých let, kdy terminály systémů SABRE i Apollo začaly být umísťovány do cestovních kanceláří [29]. V roce 1976 se první rezervační systémy objevují také u evropských společností. U tohoto zrodu stály společnosti British Airways, British Caledonian a CCL. Projekt byl nazván Travicom. Postupně se do tohoto projektu zapojilo celkem 49 leteckých společností, mezi kterými byli giganti typu Air


23

France, KLM, Lufthansa nebo Alitalia. Nejprůkaznějším dokladem o raketovém vzestupu tohoto systému je fakt, že v roce 1987 bylo plných 97 % rezervací letenek ve Velké Británii objednáno právě přes tento systém [20]. Z dnešního pohledu je významným milníkem rok 1987, kdy se některé aerolinie v čele s Air France a Lufthansou odtrhly od projektu a vyvinuly vlastní systém, který dostal jméno Amadeus. Dnešní podoba GDS přináší leteckým společnostem, které stály u zrodu jednotlivých systémů, zisk hlavně ze dvou důvodů. Tím prvním je samotné zvýšení prodeje pomocí GDS, který je umožněn především dnešní vyspělou úrovní informačních služeb, jenž stále více pronikají i do oblasti cestovního ruchu. Druhým důležitým zdrojem financí pro letecké společnosti jsou pak poplatky, které musí zaplatit každý subjekt hodlající využívat služeb některého z GDS. Nezanedbatelným pomocníkem je v tomto ohledu také internet, který umožňuje rychlý přenos i velkých objemů dat. Díky internetu se ke GDS mohou připojit i středně velké a malé cestovní kanceláře, pro které tato možnost byla dříve, díky finanční a technologické náročnosti, prakticky vyloučená. Tato skutečnost vedla také k vytvoření nového pojmu v cestovním ruchu - elektronická dálnice. [7] V současnosti využívané GDS Jakubíková [5] rozděluje na dva typy. Prvním jsou informačně-rezervační systémy. Jak již z názvu vyplývá, tyto systémy své zákazníky jednak informují o turistických atraktivitách regionu nebo o současném stavu ubytovacích a stravovacích zařízení. Druhou funkcí těchto systémů je pak samotná rezervace vybrané služby. Druhou skupinu pak tvoří pouze rezervační systémy, které slouží jen k zamluvení si požadované služby nebo služeb. Tyto systémy však mají oproti prvně zmíněné skupině nevýhodu právě v neposkytování informací. Tato skutečnost má také za následek, že postupně jsou rezervační systémy nahrazovány právě systémy informačně-rezervačními.[5] Alternativním označením GDS je také, podle anglického označení Computer Reservations Systems, CRS [26]. Pro snazší orientaci bude v práci používána pouze zkratka GDS. 2.2.1

IATA

V souvislosti s globálními distribučními systémy je potřeba také zmínit organizaci IATA. Je to Mezinárodní asociace leteckých dopravců (angl. International Air Transport Association). Tato nevládní organizace sdružuje asi 240 leteckých společností po celém světě, což odpovídá asi 84 % veškeré letecké dopravy. Prostřednictvím této asociace mezi sebou letecké společnosti také konzultují ceny letenek. [30] Vzhledem ke GDS se IATA zmiňuje především z toho důvodu, že zavedla akreditaci agentur k prodeji letenek. Jednou z podmínek pro udělení této licence je pak zapojení se do nějakého z GDS. Ty agentury, které na akreditaci nedosáhnou (označovány jako non-IATA agentury), pak sice mohou být členy některého z GDS a prodávat letenky, ale musí zároveň spolupracovat s určitou IATA agenturou.

24


Tab. 1

Přehled IATA kódů vybraných leteckých společností

Název letecké společnosti Aeroflot Air Canada Air France Alitalia Austrian Airlines British Airways ČSA Delta Air Lines Finnair KLM Lufthansa SAS Scandinavian Airlines

IATA kód SU AC AF AZ OS BA OK DL AY KL LH SK

Zdroj: Zelenka, Jonáš [15]

2.2.2

Fungování GDS

A jak vlastně samotné GDS fungují? Pro zjednodušení, zrychlení a především pro snížení přenášených dat systémy využívají různých zkratek, přesněji řečeno kódů. Jednotlivé kódy jsou přiřazeny všem letištím, leteckým společnostem, konkrétním letům, dnům v týdnu nebo třídám v letadlech. Zkratky se však používají také pro určení typu jízdného nebo dne, kdy se požadovaný let uskuteční. Zavedená označení se pak objevují nejen „uvnitř“ GDS, ale i na publikovaných spojích. Tab. 2

Kódy vybraných letišť

Zkratka Název letiště Zkratka AMS Amsterdam MAD BRQ Brno MAN ATH Athény MUC BCN Barcelona JFK BER Berlín ORD BRU Brusel OSR BTS Bratislava PRG CAI Káhira ROM CDG Paříž (Charles de Gaulle) STR

Název letiště Madrid Manchester Mnichov New York (J. F. K.) Chicago Ostrava Praha Řím Stuttgart


DXB FRA GVA LHR

25

Dubaj Frankfurt n. Moh. Ženeva Londýn (Heathrow)

SVO LCA TYO VIE

Moskva (Šeremetěvo) Larnaka Tokio Vídeň

Zdroj: Zelenka, Jonáš [15]

Na konkrétním příkladu (Obr. 1) je zřejmé, že cestující hledá vhodný spoj z Prahy do Hamburku na den 20. září 2002. Po zadání všech podmínek si nyní může vybrat mezi přímým spojem s Českými aeroliniemi a let s přestupem v Mnichově se společností Lufthansa.

Obr. 1: Nabídka letů v systému Galileo Zdroj: Studijní materiály na PEF [11]

Na dalším obrázku (Obr. 2) je znázorněno, jak vypadá již rezervovaný let. V prvním řádku je jméno cestujícího. Další řádek slouží k identifikaci letu. V tomto případě se jedná o let společnosti KLM ve čtvrtek 12. září z Prahy do Amsterdamu. Odletový čas je dle letového řádu v 11:10 hod. Na dalším řádku jsou pak údaje o zpátečním letu. Registrace také musí obsahovat údaje o tom, kdy bude rezervace vystavena, kdo ji vytvořil a v neposlední řadě také telefonní číslo agentury.

26


Obr. 2: Registrovaný let v systému Galileo Zdroj: Studijní materiály na PEF [11]

2.2.3

Zkratky používané v GDS

V GDS se stejně jako v normální praxi odlišují jednotlivé třídy v letadlech. Současné značení vypadá takto: [11] • první třída (first class) – značena písmeny P a F • business class – značena písmeny J, C a D • ekonomická třída (economy class) – označována W, S a Y • zlevněná ekonomická třída – písmena B, Q, H, T, K, V, L, M a N • supersonic – dříve používána v letounech Concorde – R Stejně tak existuje několik sjednaných označení pro různě zlevněné tarify. Těmi nejpoužívanějšími jsou pak tyto: [11] • mládežník (ZZ) a senior (CD) – je potřeba splnit věkové limity • student (SD) – potřeba prokázat se dokladem o studiu • slevy pro děti (CH) a infanty (IN = dítě do 2 let)

2.3 Nejrozšířenější GDS 2.3.1

Amadeus

Jedná se o ryze evropský systém. Jeho jednotlivá střediska a centra nalezneme v několika státech Evropy - vedení společnosti se nachází ve Španělsku, centrální registr v Německu a vývojové středisko je situováno ve Francii. Jak již bylo výše zmíněno, projekt vznikl v roce 1987. Zakládajícími společnostmi byly Air France, Lufthansa, Iberia a Scandinavian Airlines System (SAS) [21]. V současnosti zaujímá Amadeus pozici č. 1 mezi všemi GDS. Pokrývá 65 % evropského trhu. Řečí čísel to znamená například přes 80 000 hotelů zapojených do programu, více než 99 000 spolupracujících cestovních kanceláří a agentur, 580 milionů zpráv odeslaných každý den nebo 58,7 mld. Kč roční příjem. [22]


27

Samotný systém je tvořen několika specializovanými částmi. Například Amadeus Air má na starosti komunikaci s leteckými společnostmi, rezervaci letenek a aktualizaci letových řádů, Amadeus Cars spolupracuje s autopůjčovnami nebo Amadeus Hotels starající se o rezervaci ubytování. Kromě letecké a automobilové dopravy však pokrývá i železniční a lodní dopravu (především trajekty). 2.3.2

Galileo

Globální distribuční systém Galileo byl založen 11 leteckými společnostmi (British Airways, Swissair, KLM, Alitalia, Air Canada a další) v roce 1993. Především na americkém kontinentu působí jeho divize s názvem Apollo. Ta byla založena společností United Airlines v roce 1971 [23]. United Airlines ho stále používá v USA, Mexiku, Kanadě a Japonsku. Systém Galileo je tedy určen „zbytku“ světa. Jelikož se jedná o příbuzné systémy, oba mají společnou databázi hotelů a autopůjčoven. Podle Zelenky a Jonáše [15] je struktura systému Galileo velice podobná programu Amadeus. Uživatelé mají k dispozici programy GlobalFares zabývající se prodejem letenek, RoomMaster, kde lze nalézt ubytování vhodné k rezervaci a CarMaster, prostřednictvím kterého si lze objednat automobil k pronájmu. Poslední částí je TravelScreen, kde si zákazník může navolit svoje požadavky tak, aby dostal přesně tu službu (služby), které vyžaduje. Současným vlastníkem systému je společnost Travelport. 2.3.3

SABRE

Tento systém byl vyvinut leteckou společností American Airlines. Do provozu ho uvedla v roce 1960, tudíž se jedná o vůbec nejstarší dodnes fungující distribuční systém. Samozřejmě však ještě nedosahoval takové úrovně a velikosti jako dnes. Název SABRE vznikl jako zkratka anglického Semi-Automatic Business Research Environment. Jak již bylo zmíněno, jeho předchůdcem byl systém Reservisor. Později začaly American Airlines spolupracovat s firmou IBM a tato spolupráce vedla k první verzi programu SABRE. Zajímavostí je, že roku 1964 byl systém SABRE největším soukromým systémem pracujícím v reálném čase. Společnosti American Airlines to ušetřilo 30 % nákladů na zaměstnance. Od roku 1976 je pak systém přístupný nejen pro American Airlines, ale také pro ostatní komerční subjekty. V roce 2000 dochází k oddělení American Airlines a SABRE. Systém je poté obchodován na burze až do roku 2007, kdy je název společnosti SABRE změněn na Sabre Holdings. V současnosti služeb SABRE využívá asi 55 000 cestovních kanceláří a agentur, 400 aerolinií a 90 000 hotelů po celém světě [25].

28

2.3.4


Worldspan

V případě Worldspanu se jedná o relativně mladý systém. Byl spuštěn teprve v roce 1990. Za jeho vývojem a startem stály 3 americké letecké společnosti Delta Airlines, Northwest Airlines a Trans World Airlines. Využívání systému se rychle rozšířilo i do jižní Ameriky, Evropy a Asie. V roce 2007 pak byl Worldspan prodán společnosti Travelport. Díky tomuto obchodu mohl být o rok později, v roce 2008, přestěhován systém Galileo do Atlanty ve státě Georgia, kde má sídlo právě Worldspan. Proto mají oba systémy společné databáze, řídící a vývojová centra, ale i nadále fungují jako 2 rozdílné subjekty. Další zajímavostí je také skutečnost, že Worldspan vlastní asi 4,5 % sytému Abacus. Oproti tomu Abacus vlastní stejné množství akcií systému Worldspan. Toto vlastnictví má počátek v roce 1992, kdy oba systémy spolu se systémem Amadeus podepsaly dohodu o vzájemné technické spolupráci. [15] Tato skutečnost umožnila společný technologický vývoj, ovšem partnerství bylo ukončeno, když byl Abacus soudem uznán vinným z nekalých praktik a podvodného jednání. [23] V roce 2007 se Worldspan dostal na 76. místo mezi americkými firmami, které se zabývají inovacemi v oblasti informačních technologií. [24] 2.3.5

Abacus

Mezi světově nejrozšířenějšími GDS má Abacus trochu zvláštní postavení. Ačkoliv je považován za globální (celosvětový), zaměřuje se převážně na oblast východní Asie. Svědčí o tom také výčet leteckých společností, které využívají jeho služeb. Z těch nejvýznamnějších a nejznámějších lze uvést například China Airlines, Malaysia Airlines, Singapure Airlines nebo All Nippon Airlines [26]. Za zmínku jistě stojí také to, že v roce 1998 systémy Abacus a Sabre podepsaly dohodu o vzájemné spolupráci. Systém Abacus je obecně odborníky považován za nejlepší ze všech globálních distribučních systémů. O této skutečnosti svědčí kromě spousty dalších ocenění také to, že v letech 1999 až 2008 byl právě systém Abacus pokaždé zvolen jako nejlepší GDS. [26]

Vlastní práce

29

3 Vlastní práce Nyní bude následovat praktická část. Jak bylo stanoveno v úvodu této práce, hlavním úkolem bude analyzovat současný stav využívání globálních distribučních systémů v České republice. Než bude přikročeno k samotné analýze, bylo by vhodné zmínit turistickou charakteristiku České republiky a poté vymezit region jižní Moravy. O tomto regionu pak bude uvedena jeho stručná charakteristika a několik údajů týkajících se cestovního ruchu v této oblasti.

3.1 Základní údaje o cestovním ruchu v ČR Česká republika se nachází ve střední Evropě. Ve své poloze má velkou výhodu, protože je pro většinu evropských zemí snadno dostupná. Návštěvníci, ať už zahraniční nebo tuzemští, zde mohou najít široké spektrum aktivit a možností k příjemnému trávení svého volného času. Česká republika nabízí například 12 památek zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, 4 národní parky spolu s 25 chráněnými krajinnými oblastmi, 8 pohoří nebo zhruba 37 tisíc kilometrů cyklostezek. V České republice podíl cestovního ruchu na celkovém HDP dosáhl v letech 2008 a 2009 shodně 2,8 % [18]. Kromě toho má cestovní ruch kladný vliv také na zaměstnanost (vytváří pracovní místa a zároveň podporuje malé a střední podnikání), umožňuje záchranu nebo obnovu kulturních a historických památek a v neposlední řadě je také zdrojem příjmů pro státní rozpočet. Podle údajů Českého statistického úřadu [19] v roce 2009 Češi v České republice utratili 104 mld. Kč a zahraniční turisté dokonce 125 mld. Kč. Ve stejném roce počet zahraničních turistů v českých hromadných ubytovacích zařízeních překonal 6 milionů. Délka pobytu těchto turistů dosáhla téměř tří nocí, konkrétně pak 2,9 noci. [28] Z hlediska národností s přehledem vedou Němci (23,1 %). Na dalších místech jsou potom Britové (6,2 %) a Italové (5,9 %). Co se týká destinací, nejvíce zahraničních návštěvníků bylo v Praze (63,1 %). V tomto ohledu Jihomoravský kraj (5,8 %) dosáhl na třetí pozici za Karlovarským krajem. Do návštěvnosti se pochopitelně také promítá sezonnost. Podle očekávání jsou nejvíce navštěvovanými měsíci červenec a srpen. V roce 2009 se nejnavštěvovanějším měsícem stal srpen s počtem více než 727 tisíc návštěvníků. [28] S příchodem světové hospodářské krize (v roce 2008) statistiky cestovního ruchu v České republice v roce 2009 poklesly. Dokazuje to např. pokles příjmů z cestovního ruchu v meziročním srovnání let 2008 a 2009 o 9,8 %. [28] Ovšem i přes tato snížení zůstává cestovní ruch významným odvětvím národního hospodářství.

30

Vlastní práce

3.2 Stručná charakteristika jižní Moravy Za jižní Moravu bude v práci označována oblast Jihomoravského kraje. Tento kraj zahrnuje 7 bývalých okresů, a to: Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Správním centrem celého kraje je statutární město Brno. Podle údajů ze sčítání obyvatel z roku 2011 v Brně žije 384 277 obyvatel. Celý Jihomoravský kraj potom má 1 169 788 obyvatel. [31] Nejvyšší bod kraje se nachází v nadmořské výšce 819 m n. m. (Čupec). Naopak nejníže položené místo nalezneme u Lanžhota v místě soutoku 2 řek – Dyje a Moravy (150 m n. m.) [32] Jižní Morava má společnou hranici se dvěma zeměmi – Rakouskem a Slovenskem. Celý kraj je také výborně dopravně dostupný. S hlavním městem České republiky jej spojuje jak dálniční spojení (dálnice D1 pokračující na východ směrem na Vyškov a Olomouc), tak i železniční spojení. Se zmíněnými sousedními zeměmi existuje rovněž kvalitní spojení. Směrem k Bratislavě vede dálnice D2 a na hranice s Rakouskem vede rychlostní silnice R52 (zatím končící u Pohořelic). Oběma směry také z Brna vedou železniční koridory. V dopravní obslužnosti je důležité také zmínit mezinárodní letiště v městské části Brno-Tuřany. Toto letiště je v letní sezoně využíváno převážně k charterovým letům, ale celoročně sem létají pravidelné linky z Moskvy, Londýna nebo nizozemského Eindhovenu. Město Brno bylo již v minulosti proslulé svým průmyslem (strojírenský a textilní). V dnešní době se však do Brna stěhují především firmy zaměřující se na elektrotechnologie nebo výpočetní techniku. V Brně a jeho okolí totiž nachází vhodné podmínky a prostředí. Tato skutečnost je potvrzena faktem, že Brno je často označováno jako „studentské město“. Nachází se zde celá řada vysokých škol nejrůznějšího zaměření. Kromě toho je Brno také významným středoevropským hráčem v oblasti veletrhů a výstav. Místní veletržní areál se začal budovat již ve 20. letech 20. století.

Vlastní práce

31

Obr. 3: Jihomoravský kraj a jeho okresy Zdroj: Wikipedia.org [37]

Co se týká přírodních zajímavostí, na severu leží významná chráněná krajinná oblast Moravský kras proslulá svými krasovými jevy. Na jihovýchodě, u hranic s Rakouskem, se pak nachází národní park Podyjí. Významnou oblastí jsou také Pavlovské vrchy, známé spíše pod označením Pálava. Z jižní Moravy jsou také poměrně snadno dostupné hory, ať už Jeseníky, Moravskoslezské Beskydy nebo podhůří rakouských Alp. Kulturně-historické památky nalezneme po celém kraji. Za zmínku jistě stojí dvě památky zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO. První je brněnská funkcionalistická Vila Tugendhat architekta Ludwiga Mies van der Rohe. Druhou památkou je Lednicko-valtický areál, nacházející se na samém jihu celého kraje. Také je důležité zmínit brněnský automotodrom Masarykův okruh. Zde se kromě menších závodů každoročně koncem srpna koná Grand Prix České republiky, kterou v posledních letech za celý víkend navštívilo více než 200 tisíc fanoušků motorismu. Z těchto příznivců pak plynou příjmy jak jednotlivým podnikatelským subjektům, tak i veřejným rozpočtům prostřednictvím vybraných daní.

3.3 Vybrané údaje o návštěvnosti jižní Moravy O návštěvnosti kraje hovoří také statistiky. V roce 2008 bylo v jihomoravských hromadných ubytovacích zařízeních celkem 778 565 přenocování. [33] Z analýzy návštěvnosti jižní Moravy v letech 2001 – 2009 také vyplývá, že sice klesá počet dlouhodobějších pobytů (více než 7 přenocování), ale na druhou stranu vzrůstá počet pobytů o délce 2 – 3 dny. Také na jižní Moravu přijíždí vel-

32

Vlastní práce

ký počet turistů, co jsou zde vůbec poprvé. Oproti tomu klesá počet návštěvníků, kteří zde již byli více než třikrát. Zajímavé je také procentuální složení zařízení, kde turisté přespávají. Nejvíce přenocování v roce 2009 bylo v kempech a tábořištích (31 %) a v penzionech (23,1 %). Hotely pak mají v této statistice 13,4 %. Ostatní možnosti ubytování pak tvoří zbylých 32,5 %.

3.4 Analýza využití GDS na jižní Moravě Aby vůbec samotná praktická část práce mohla začít, bylo třeba provést výzkum, sběr dat. Jako nejvhodnější forma tohoto získávání dat byla zvolena metoda rozesílání připravených dotazníků. Díky Centrále cestovního ruchu - Jižní Morava byl autorovi práce poskytnut z tamější databáze seznam hromadných ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení na jižní Moravě. Tento souhrn obsahoval 825 telefonních nebo emailových kontaktů. Na základě tohoto seznamu pak v době od 26. dubna do 11. května 2011 byl jednotlivým subjektům rozeslán dotazník, který lze nalézt v přílohách této práce. Po uplynutí uvedeného období bylo autorovi vráceno zpět 117 vyplněných formulářů. Tento údaj představuje úspěšnost 14,2 % navrácených dotazníků. Kompletní dotazník, jeho tvorba a také nasbíraná data byla zpracována v systému ReLa (rela.mendelu.cz). 3.4.1

Dotazník

Při vytváření dotazníku byly vytvořeny 3 cíle, kterých by s jeho pomocí mělo být dosaženo. Prvním z nich bylo zjistit, jestli subjekty působící v cestovním ruchu využívají GDS. Druhým pak bylo odpovědět na otázky, jak dlouho jsou GDS těmito subjekty využívány, které z nich používají a zda jim tato skutečnost přináší nějaké ekonomické výhody či nevýhody. A konečně za třetí mělo být prokázáno, zda jsou GDS využívány především ekonomicky silnějšími subjekty, často patřící do mezinárodních řetězců a skupin. Za klíčová slova pak zcela logicky byly označeny pojmy globální distribuční systémy (GDS) a cestovní ruch. Také byly stanoveny 3 hypotézy, které měly být dotazníkovým šetřením potvrzeny nebo vyvráceny. Tou první byla myšlenka, že GDS teprve pronikají na český trh cestovního ruchu, že si zatím jen pozvolna budují svoji pozici. Další hypotéza předpokládala, že GDS využívají velké subjekty, tzv. „velcí hráči“. A jako poslední byla uvedena hypotéza, že představitelé subjektů (ať již majitelé, management nebo řadoví zaměstnanci) nemají příliš detailních informací o existenci či využívání GDS.

Vlastní práce

33

3.5 Výsledky dotazníkového šetření 3.5.1

Povědomí o pojmu GDS

Na první otázku, ohledně povědomí o GDS či znalosti tohoto pojmu, z došlých 117 odpovědí bylo 11 odpovědí typu ANO a 101 typu NE. Je zajímavé, že ačkoliv u této otázky byly uvedeny pouze dvě možnosti odpovědí (ANO nebo NE), 5 respondentů neodpovědělo vůbec.

5

bez odpovědi

NE

101

11

ANO

0

20

40

60

80

100

počet respondentů

Obr. 4

Graf znalosti pojmu GDS

Jak z grafu vyplývá, v současné době více než 86 % zástupců jednotlivých subjektů na jižní Moravě se dosud ještě nikdy nesetkalo s pojmem globální distribuční systémy. Již získané údaje z první položené otázky mohou nasvědčovat tomu, že první položená hypotéza bude potvrzena. 3.5.2

Prostředky zjišťování informací o GDS

V této otázce měli ti z respondentů, kteří na předchozí otázku odpověděli možností ANO, uvést, kde se s pojmem GDS setkali. Měli na výběr z 5 nadefinovaných odpovědí, v případě potřeby mohli také napsat vlastní variantu, kdyby si z uvedené nabídky nemohli vybrat tu vhodnou. Měli na výběr z možností: „odborný seminář nebo školení“, „odborná publikace“, „televize“, „internet“ a jako poslední byla možnost, že se o pojmu dozvěděli od svých kolegů nebo jiných zainteresovaných osob. Z došlých odpovědí pak největšího počtu hlasů dosáhla možnost „internet“ s celkovým množstvím 10 hlasů. Jen o jeden hlas méně, a sice 9, bylo shodně dosaženo u možností „odborný seminář nebo školení“ a „od kolegů“. Možnost „odborná publikace“ pak obdržela 7 hlasů a „televize“ hlasů 6.

34

Vlastní práce

Velice zajímavá byla také jediná odpověď v sekci „jinde“, kde jeden z respondentů uvedl, že se o pojmu GDS dozvěděl ve škole.

6

televize

7

publikace od kolegů

9

seminář

9 10

internet 0

2

4

6

8

10

12

počet respondentů

Obr. 5

Zdroje, odkud se respondenti o GDS dozvěděli

3.5.3

Co si respondenti pod zkratkou GDS vybaví

Na dotaz, zda lidé, kteří v předchozích otázkách odpovídali kladně, vědí, co tato zkratka znamená, zvolilo 10 respondentů možnost ANO. Naopak možnost NE byla zvolena u 27 dotazníků. S tímto dotazem také souvisí otázka následující (otázka č. 4), která zjišťuje, co si lidé pod pojmem GDS představují. Nejvíce odpovědí na tuto otevřenou otázku (respondenti mohli napsat, co si myslí, co je napadá; neměli na výběr žádné připravené možnosti) byl pojem „booking“ neboli registrování letenek a jiných služeb v cestovním ruchu. Tuto vlastnost do svých odpovědních archů zapsalo 5 respondentů. Oproti tomu třikrát se u této otázky objevila odpověď „nevím“. Jako další nejčastější odpověď, se dvěma hlasy, pak byly společně pojmy jako „služby“ a „internet“. Zbylé možnosti, které se ještě ve výsledcích objevily, pak obdržely shodně po jednom hlasu. Těmito pojmy byly „cestování“ a „geografie“. Potěšujícím faktem je také ten, že v jednom archu se dokonce vyskytlo skutečné pojmenování GDS – globální distribuční systémy. 3.5.4

Znalost některých GDS

U otázky měli respondenti odpovídat na to, které z existujících GDS znají. V této kategorii zcela převládal počet zvolených možností u systému Galileo. Tento systém byl zmíněn jedenáctkrát. Takže pokud se vrátíme k otázce č. 1, kde alespoň letmé povědomí o GDS vybralo 11 dotázaných, lze snadno odvodit, že všichni tito respondenti se setkali v tomto odvětví s globálním distribučním systémem Galileo. Na druhém místě, nutno však dodat, že s výrazným odstupem, pak podle dotazníkového šetření skončil GDS Amadeus. Ten obdržel 5 hlasů. Systému Abacus pak patří pomyslné

Vlastní práce

35

třetí místo, jelikož tento systém obdržel hlasy 2. Zbylé dva programy, které se do výsledků promítly, získaly každý po jednom hlasu. Těmito systémy jsou Worldspan a SABRE. Také je důležité zmínit, že některý z respondentů mohl uvést znalost více než jednoho GDS. Tudíž součet všech hlasů nedává číslo 11 (tolik bylo respondentů s povědomím o GDS), nýbrž číslo větší. 3.5.5

Využívání GDS

Touto otázkou se již dostáváme ke konkrétnějšímu využití GDS. Respondentům byl položen dotaz, zda v organizaci, ve které pracují, se využívá některý z globálních distribučních systémů. Na takto položenou otázku odpovědělo možností ANO 10 respondentů. Zbylé odpovědi, které byly zaznamenány, zněly NE. Tato odpověď se v došlých dotaznících objevila celkem ve 24 případech. Ve zbývajících nebyla zvolena odpověď žádná. Opět zde můžeme nalézt zjištění, které potvrzuje jednu z hypotéz. A to konkrétně tu, která předpokládala, že GDS jsou v cestovním ruchu České republiky zatím považovány za novinku a pouze pozvolna pronikají na český trh. 3.5.6

Konkrétní systémy v praxi

Otázka opět navazuje na tu předcházející, u 10 subjektů bylo uvedeno, že ke své podnikatelské činnosti využívají některý z dostupných GDS. Otázka č. 7 proto zjišťovala, který ze systémů to je. V této oblasti dopadlo srovnání nerozhodně. A sice oba vybrané GDS, Amadeus a Galileo, obdržely po 5 hlasech. 3.5.7

Délka využívání GDS

V této otázce měli respondenti odpovědět, jakou dobu už subjekt, ve kterém působí, vybraný GDS využívá. Možné odpovědi byly: „méně než 1 měsíc“, „1 až 6 měsíců“, „7 až 12 měsíců“, „13 až 24 měsíců“ a „déle než 2 roky“. Z 10 organizací, které dříve v dotazníku potvrdili využívání GDS, pak 3 z nich zvolilo možnost „7 až 12 měsíců“. Zbývajících 7 subjektů vybralo kratší časový úsek, a to „1 až 6 měsíců“. Jelikož sběr dat probíhal v dubnu a květnu 2011, podle získaných výsledků můžeme odvodit, že první globální distribuční systém se začal v cestovním ruchu na jižní Moravě využívat v roce 2010. Také je velmi zajímavé, že za rok od uvedení do provozu prvního GDS na jižní Moravě se počet subjektů, které je využívají, více než ztrojnásobil. 3.5.8

Motivy k využívání GDS

Kromě samotného faktu, jestli se vůbec na jižní Moravě v oblasti cestovního ruchu využívají GDS, je také podstatné zjistit, za jakých podmínek je tento systém používán a jaké byly podněty k tomu, aby jeho služeb daná organizace vůbec začala využívat. Tohoto tématu se týkala otázka č. 9.

36

Vlastní práce

Jednotliví respondenti si mohli vybrat buď z připravených možností „vlastní rozhodnutí“ nebo „následování konkurence“. Pokud by se k zodpovězení otázky nehodila žádná z možností, mohli napsat odpověď vlastními slovy. Z 10 subjektů, které již využívají GDS, pak zvolily 3 z nich možnost vlastního rozhodnutí a zbylých 7 možnost následování konkurence. Na tomto místě můžeme vidět potvrzení jednoho z poznatků uvedených v literární rešerši. Tento poznatek zmiňuje, že jeden z přístupů k marketingu cestovního ruchu předpokládá, že se organizace snaží přicházet s novými službami, aby si udržely výhodu oproti konkurenci. V tomto konkrétním případě vidíme, že 30 % subjektů, které používají GDS, k tomuto kroku přistoupilo z vlastních motivů, aby byly před konkurencí. 3.5.9

Možné ekonomické výhody GDS

Otázka zkoumala, jaké ekonomické výhody využívání GDS organizacím přineslo. U této otázky měli respondenti na výběr určité varianty, a to: „růst tržeb“, „změna klientely“ a „zlepšení propagace“. Stejně jako v minulé otázce, i zde byl prostor pro uvedení respondentovy vlastní odpovědi, pokud by jeho subjektu GDS přinášel nějakou jinou výhodu. Této možnosti však žádný z nich nevyužil. Co se týká samotných výsledků, u všech 10 organizací využívajících GDS došlo po jeho zavedení do provozu k růstu tržeb. Také se zlepšila propagace těchto subjektů. Tuto možnost totiž zvolilo 8 respondentů. 3.5.10 Možné ekonomické výhody 2 Otázka opět navazuje na předchozí dotaz a mírně ho rozvíjí. Obsahuje 2 podotázky. První z nich se respondentů ptala, zda jim (respektive jejich organizacím) zapojení do GDS přináší ekonomické výhody. Na rozdíl od otázky č. 10 zde byla uvedena stupnice, na které měli respondenti zvolit, nakolik je uvedené tvrzení pravdivé. Tato škála se skládala z 5 možných odpovědí, těmi byly: „rozhodně ano”, „spíše ano”, „nevím”, „spíše ne“ a „rozhodně ne“. Z 10 odpovědí se vyskytlo 7 variant „rozhodně ano“ a zbylé 3 varianty pak „spíše ano“.

Vlastní práce

37

3

spíše ano

7

rozhodně ano

0

2

4

6

8

počet respondentů

Obr. 6

Přináší GDS subjektům ekonomické výhody?

Ve druhé podotázce, která zjišťovala, jak by respondenti zhodnotili zvýšený počet klientů, byly na výběr stejné možnosti (stejná stupnice) jako v podotázce první. V tomto případě bylo 5 odpovědí varianty „rozhodně ano“, 3 z respondentů označili možnost „spíše ano“. Ve zbývajících 2 dotaznících byla zatrhnuta odpověď „nevím“.

2

nevím

spíše ano

3

5

rozhodně ano

0

2,5

5

7,5

počet respondentů

Obr. 7

Způsobuje používání GDS nárůst klientů?

3.5.11

Velikost dotazovaných subjektů

V následující otázce bylo cílem zjistit, jak velký subjekt je respondentem reprezentován. Za nejvhodnější ukazatel byl zvolen počet zaměstnanců, které daný podnik zaměstnává. Možnostmi na výběr bylo 6 kategorií: „1 – 10 zaměstnanců“, „11 – 30 zaměstnanců“, „31 – 50 zaměstnanců“, „51 – 100 zaměstnanců“, „101 – 300 zaměstnanců“ a „více než 300 zaměstnanců“.

38

Vlastní práce

počet zaměstnanců

Tento způsob zjišťování velikosti firmy byl zvolen také z toho důvodu, že při formulování jednotlivých hypotéz jedna tvrdila, že GDS jsou využívány velkými subjekty na trhu. Proto se dalo očekávat, že ve vyplněných dotaznících budou v této otázce nejčastěji figurovat podniky s vyšším počtem zaměstnanců. Z nasbíraných dat poté vyplynuly tyto výsledky: Největší počet respondentů odpovědělo, že jejich podnik zaměstnává „31 – 50 zaměstnanců“. Takovýchto organizací na dotazník odpovědělo celkem 6. Druhá největší četnost byla v kategorii „51 – 100 zaměstnanců“. Tato možnost se objevila třikrát. Poslední varianta odpovědi, která získala alespoň jeden hlas, byla možnost „11 – 30 zaměstnanců“.

51 - 100

3

31 - 50

6

11 - 30

1

0

2,5

5

7,5

počet respondentů

Obr. 8

Kolik zaměstnanců zaměstnává podnik využívající GDS

Z výsledků lze vyvodit, že hypotéza, která uvádí, že GDS používají především větší organizace, je hypotézou platnou. Ale na druhou stranu existují i menší subjekty, které se nebojí zavádění nových služeb a postupů do své podnikatelské činnosti. Pokud bychom se zaměřili na všechny vyplněné dotazníky, nikoliv pouze na ty, které využívají GDS, pak by počty v jednotlivých kategoriích vypadaly takto: • podniky do 10 zaměstnanců – 90 zařízení (77 %) • podniky s 11 – 30 zaměstnanci – 21 zařízení (17,8 %) • podniky s 31 – 50 zaměstnanci – 4 zařízení (3,5 %) • podniky s 51 – 100 zaměstnanců – 2 zařízení (1,7 %) Tyto údaje dokazují skutečnost, že v cestovním ruchu na jižní Moravě působí nejvíce malých, často rodinných podniků do 10 zaměstnanců. Není proto žádným překvapením, že ani jeden z podniků spadajících do této kategorie se nezapojil do nějakého GDS. Toto případné využívání některého z dostupných systémů by pravděpodobně nepřineslo požadovaný ekonomický efekt.

Vlastní práce

39

počet zaměstnanců

51 - 100

31 - 50

11 - 30

1 - 10 0

20

40

60

80

100

počet respondentů

Obr. 9

Počty zaměstnanců ve všech subjektech zúčastněných v anketě

3.5.12

Typ dotazovaných subjektů

Jak bylo uvedeno v literární rešerši, cestovní ruch dělí hromadná ubytovací zařízení na několik druhů. Zjištění, do kterého z těchto druhů patří konkrétní organizace využívající GDS, může také pomoci potvrdit nebo vyvrátit hypotézu o tom, že GDS jsou využívány především většími subjekty na trhu, což bývají nejčastěji hotely. Z 10 organizací využívajících GDS, bylo podle dotazníkového šetření 5 hotelů. A všech 5 hotelů zaměstnávalo mezi 31 a 50 zaměstnanci, jak bylo potvrzeno v předchozí otázce. Třikrát se v odpovědích objevil pojem penzion a konečně ve 2 případech se jednalo o ubytovací zařízení typu hotel garni.

2

hotel garni

penzion

3

5

hotel

0

1

2

3

4

5

6

počet respondentů

Obr. 10

Druhy HUZ využívající GDS

Pokud bychom se, stejně jako v předchozí otázce, podívali na celkovou statistiku všech odevzdaných dotazníků, pak by její výsledky dopadly takto:

40

Vlastní práce

• • • • •

nejčastěji se jednalo o penziony – 62 zařízení druhé největší zastoupení měly hotely – 35 zařízení hotely garni, restaurace a ubytování v soukromí – shodně po 3 zařízeních motely, campy a ubytovny – shodně po 2 zařízeních ostatní, nezařazené subjekty – 5 zařízení V procentuálním vyjádření by pak penzionům připadlo 52 %, hotely by zaujímaly 30 %, hotely garni, restaurace a soukromá ubytování po 3 %, motely a campy 3 % a ubytovny 2 %. Na zbylé podniky by pak zůstalo zbývajících 4 %. Také tyto údaje ukazují, že na jižní Moravě působí převážně malé subjekty, kterým se využívání GDS ekonomicky nevyplatí. Tento fakt například dokazuje, že téměř všechny penziony v daném regionu zaměstnávají do 10 zaměstnanců (přesně tento údaj odpovídá 98,4 % všech penzionů).

3% 2% 4%

3% 3%

30%

3%

hotel penzion hotel garni restaurace soukromé ubyt. motely, kempy ubytovny jiné

52%

Obr. 11

Poměrné zastoupení jednotlivých druhů HUZ

U hotelů už toto rozdělení vypadá jinak. 45,7 % všech hotelů zaměstnává 11 – 30 zaměstnanců, u 11,4 % je zaměstnáno 31 – 50 pracovníků. Zbylých 42,9 % pak tvoří ty nejmenší z hotelů. Tyto podniky zaměstnávají pouze méně než 10 lidí. 3.5.13

Členství v nadnárodních řetězcích

Tato otázka zjišťovala, zda je zkoumaný subjekt členem nějaké nadnárodní sítě. Jako příklad lze uvést zřejmě nejznámější hotelovou síť světa Hilton Hotels. Ovšem z došlých odpovědí k těmto sítím nepatřila žádná z dotazovaných organizací. Tento fakt se může zdát v lehkém rozporu s hypotézou, že GDS využívají hlavně velké organizace, které často k těmto řetězcům patří. Pravděpodobné vysvětlení této skutečnosti pak spočívá v tom, že velká část největších organizací, kterým byl dotazník rozeslán, na něj prostřednictvím

Vlastní práce

41

svých zástupců neodpověděla. Ale o této problematice více napovídá další otázka dotazníku. 3.5.14

Velikost sídla subjektu

Závěrečná otázka celé ankety zjišťovala, v jakém sídle konkrétní podnik působí. Respektive jak velké je toto sídlo co do počtu obyvatel. Možnosti odpovědí byly: „1 – 5 000 obyvatel“, „5 001 – 15 000 obyvatel“, „15 001 – 30 000 obyvatel“, „30 001 – 50 000 obyvatel“ a „50 001 – 100 000 obyvatel“. Poslední případnou volbou bylo „více než 100 000 obyvatel“, což v regionu jižní Moravy odpovídá pouze jedinému sídlu Brnu. Z deseti subjektů používajících GDS jich 6 sídlí v Brně. V ostatních bývalých okresních městech, spadajících do Jihomoravského kraje, pak překvapivě nenajdeme žádný z deseti zkoumaných podniků. Zbylé čtyři totiž mají své provozovny v sídlech o velikosti do 5 000 obyvatel. Když využijeme model jako u otázek č. 12 a 13, lze uvést i statistiku všech subjektů, které na dotazník odpověděly. U těchto organizací pak mají výsledky takovouto podobu: • sídla do 5 000 obyvatel – 76 subjektů (64 % všech navrácených dotazníků) • sídla o velikosti 5 001 – 15 000 obyvatel – 18 subjektů (15 %) • sídla o velikosti 15 001 – 30 000 obyvatel – 5 subjektů (4 %) • sídla o velikosti 30 001 – 50 000 obyvatel – 4 subjekty (4 %) • sídla o velikosti 50 001 – 100 000 obyvatel – 2 subjekty (2 %) • sídla nad 100 000 obyvatel – 12 subjektů (11 %)

velikost sídla (v obyv.)

nad 100 000

12

50 001 - 100 000

2

30 001 - 50 000

4

15 001 - 30 000

5

5001 - 15 000

18 76

do 5000 0

10

20

30

40

50

počet respondenů

Obr. 12

Počet respondentů podle velikosti sídla, kde působí

60

70

80

42

Vlastní práce

11% 2% 4%

do 5000 obyv.

4%

5001 - 15 000 obyv. 15 001 - 30 000 obyv. 30 001 - 50 000 obyv.

15% 64%

Obr. 13

50 001 - 100 000 obyv. nad 100 000 obyv.

Poměrné zastoupení, kolik HUZ sídlí v jakých sídlech

3.6 Diskuze Co se týká možností budoucího vývoje, pravděpodobně i neodbornou veřejnost během krátkého uvažování napadne několik variant. Je však nutno dívat se na problematiku dvěma pohledy. První názor by se mohl zabývat celkovým vývojem globálních distribučních systémů. Tento rozvoj je navíc potřeba sledovat velice pozorně, protože v dnešní době se oblast informačních technologií, kam GDS bezesporu patří, vyvíjí prakticky každým dnem. Z důvodu, že jsou GDS vlastněny leteckými společnostmi, může dojít například k situaci, kdy subjekty z jiného odvětví cestovního ruchu (hotely, autopůjčovny) začnou vyvíjet vlastní obdobu rezervačních systémů. Tato skutečnost by pak mohla být jakýmsi krokem zpět, protože už nebude zahrnovat tolik rozdílných služeb cestovního ruchu, jako GDS ve své současné podobě. O něco podobného se kupříkladu pokusila aliance amerických hotelových řetězců v čele s Marriott International a Hilton Hotels. Tento projekt dostal jméno Hotel Distribution System (HDS). [40] Ale jak již z názvu vyplývá, nejedná se o GDS, ale pouze o službu umožňující rezervaci hotelového pokoje. Druhý pohled by se naopak měl zaměřit na stav a situaci GDS v České republice. Jak vyplynulo z jednotlivých odpovědí respondentů, v oblasti využívání nejmodernějších technologií a v turisticky vyspělejších zemích již dlouho užívaných praktik má cestovní ruch v České republice stále co napravovat a dohánět. Jak je ze zjištěných výsledků zřejmé, plných 86 % představitelů organizací a podnikatelských subjektů působících v cestovním ruchu na jižní Moravě se zatím ještě nikdy s pojmem GDS nesetkalo. Je proto otázkou, zda se v dohledné době bude tento poměr zlepšovat ve prospěch větší osvěty a odbornosti těch,

Vlastní práce

43

kteří by se už z vlastního zájmu měli zabývat novinkami ve svém oboru. Zajímavé výsledky by pak přineslo šetření podobné této práci po uplynutí 3 - 5 let. Ke vzdělávání v oblasti především marketingu a managementu by také mělo napomáhat ve své působnosti Ministerstvo pro místní rozvoj nebo jiné vládní a regionální instituce. Konkrétně pro oblast jižní Moravy by se touto organizací měla stát Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava (CCRJM). Tato organizace byla založena třemi subjekty – Jihomoravským krajem, Statutárním městem Brnem a Svazem obchodu a cestovního ruchu za účelem zlepšení propagace jihomoravského regionu [41]. I přes snahu této organizace v jiných oblastech cestovního ruchu však v současné době neprobíhá žádná aktivita směřující k uvedení GDS do širšího povědomí těch, komu by tyto systémy mohly přinést výhodu – tj. samotným subjektům. Nutno také podotknout, že někteří z představitelů jednotlivých firem působících v cestovním ruchu se sami snaží vzdělávat, aby získané poznatky mohli dále použít ve svém zaměstnání nebo podnikatelské činnosti. Jasný důkaz potvrzující tuto myšlenku nalezneme v analýze dotazu č. 2. V této otázce se 9 respondentů zmínilo, že se o pojmu GDS dozvědělo na odborném semináři a 7 respondentů uvedlo, že se o GDS dozvěděli z odborných publikací. Tato skutečnost je důkazem, že alespoň část z lidí, působících v cestovním ruchu na jižní Moravě, se chce o oboru své činnosti dozvědět nové informace, případně načerpat nové „západní“ trendy, které by posléze mohla vhodným způsobem aplikovat v regionu jižní Moravy. Také stojí za zmínku, že autor této práce byl několik dní po rozeslání jednotlivých dotazníků prostřednictvím emailové pošty kontaktován 9 respondenty, kteří se na něj obrátili s žádostí o zprostředkování a interpretaci výsledků, které tato práce přinese. Uvedená skutečnost je dalším jasným důkazem toho, že aspoň někteří se zajímají o svoji pracovní činnost a snaží se držet krok s konkurencí. Velice zajímavé jsou také pojmy, jež se osobám, které již něco o GDS vědí, asociují právě v souvislosti s GDS. Jako nejčastější odpověď byl uváděn pojem booking. V tomto případě se jedná pravděpodobně o klíčové slovo v oblasti GDS. Dotazníkovým šetřením bylo také zjištěno, že nejvíce v povědomí dotázaných figuruje systém Galileo. Jeden z nejdůležitějších poznatků pak bylo zjištění, kolik subjektů vlastně ve své činnosti v současné době využívá některý z GDS. Zatímco o existenci systému Galileo vědělo suverénně nejvíce dotazovaných, nakonec se ukázalo, že v praxi je počet využívání systémů Galileo a Amadeus prozatím stejný. O tom, že GDS jsou pořád ještě v České republice novinkou, svědčí skutečnost, že ve většině podniků, využívajících služeb některého z GDS, došlo k zapojení se do něj teprve v posledních šesti měsících. Respondenti také potvrdili, že používání GDS jim přináší ekonomické výhody. Nejčastějšími uživateli globálních distribučních systémů jsou pak podle výsledků průzkumu hotely. Většina těchto podniků sídlí v Brně, což je vzhledem k velikosti tohoto města oproti jiným sídlům v regionu zcela pochopitelné.

44

Vlastní práce

Závěr

45

4 Závěr V závěru každé práce by mělo být shrnuto, jestli se autorovi povedlo dosáhnout cílů, které si zvolil na jejím začátku. Nejinak tomu bude i u této práce. Primárním cílem celé práce bylo zanalyzování současného stavu využívání GDS v podnikatelských subjektech působících na jižní Moravě. V konkrétní podobě tento cíl předpokládal získání údajů především o tom, zda již do lokálního trhu pronikly některé z GDS. Dotazníkové šetření přineslo 117 navrácených odpovědních archů (14,2 %) od oslovených podnikatelských subjektů. Z těchto spolupracujících organizací pak 11 respondentů uvedlo, že se již někdy s pojmem GDS setkali. Oproti tomu plných 101 subjektů (86 %) zvolilo opačnou možnost. Již zde si můžeme povšimnout, kde má cestovní ruch v jihomoravském regionu jedno ze svých citlivých míst. Touto slabinou je zcela jistě nízká informovanost o odvětví, ve kterém respondenti pracují. Z odpovědí na následující otázky je zřejmé, že nejznámějším systémem GDS je Galileo. Co se týká samotného využití některého ze systémů v konkrétní organizaci, těchto subjektů bylo zaznamenáno celkem 10. Je také zcela na místě zmínit fakt, že zatímco nejvíce v povědomí respondentů byl GDS Galileo, tak samotná praxe prokázala, že systémy Galileo a Amadeus mají na jižní Moravě do dnešních dnů stejný počet výskytů: 5. Také bylo prokázáno, že GDS jsou v regionu stále ještě novinkou, která je většinou organizací odsunuta na okraj zájmu nebo je dokonce zcela přehlížena. Tato situace je ještě zajímavější v kontextu, že všechny subjekty s globálními distribučními systémy potvrdily nárůst tržeb. Tento fakt může přilákat další podniky k případné spolupráci s GDS. Všechny 3 zformulované cíle práce pak byly splněny - bylo zjištěno, že se na jižní Moravě již některé systémy objevily, také bylo zanalyzováno období, jak dlouho už tomu je a konečně bylo potvrzeno, že využití GDS preferují hlavně větší a ekonomicky silnější zástupci. Celý projekt byl směrován k dosažení cílů uvedených na jeho počátku. Téma GDS v cestovním ruchu v ČR bych velmi rád v budoucnu dále rozvinul v diplomové práci.

46

Literatura

5 Literatura 5.1

Knižní zdroje

[1] BUHALIS, D. Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management: Research Policies Practice, 1/2000 [2] HESKOVÁ, M. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy, 2006 Fortuna, 224 s., ISBN 80-7168-948-3 [3] HESKOVÁ, M. Cestovní ruch, 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 192 s. ISBN 807168-948-3 [4] HORNER, S. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. [5] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu, Grada 2009, 288 str., ISBN 978-80-247-3247-3 [6] KOTLER, P. Marketing management. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 719 s. ISBN 80-247-0016-6. [7] KOTLER, P.; KELLER, K. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. [8] MORISSON, A. Marketing pohostinství a cestovního ruchu, 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995, 523 s. ISBN 80-85605-90-2 [9] PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu, 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-2471-014-5 [10] PAVLÍK, P. Přednášky a cvičení z předmětu Cestovní ruch. Brno, 2010. Studijní materiály na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Ústav managementu a obchodu. Vyučující předmětu doc. Ing. Kateřina Ryglová, Ph.D.

Literatura

47

[11] PAVLÍK, P. Přednášky a cvičení z předmětu Podnikání v cestovním ruchu. Brno, 2010. Studijní materiály na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Ústav managementu a obchodu. Vyučující předmětu Ing. Ida Vajčnerová, Ph.D. [12] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: učební texty pro studenty BA (Hons) in Business Management a studenty PEF MZLU v Brně. 1. vyd. Brno: B.I.B.S., 2003. 67 s. ISBN 80-86575-92-6. [13] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch – soubor studijních material. 3. rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. [14] VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9 [15] ZELENKA, J. - JONÁŠ, R. Využití počítačů v cestovním ruchu. 1. vyd.. 1998 Grada, 216 str. ISBN 80-7169-414-2 [16] ZELENKA, J. - PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2002 Ministerstvo pro místní rozvoj, 448 s. ISBN 80-2390-152-4

5.2 Internetové zdroje [17] CzechTourism [online] 2011 [cit. 2011-05-10] Charakteristika a význam CR v ČR. Dostupné z WWW: [18] CzechTourism [online] 2011 [cit. 2011-05-10] Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR. Dostupné z WWW: [19] ČSÚ [online] 2011 [cit. 2011-05-11] Satelitní účet cestovního ruchu. Dostupné z WWW: [20] Wikipedia.org [online] 2011 [cit.2011-05-11] Computer reservations system. Dostupné z WWW:

48

Literatura

[21] Amadeus [online] 2011 [cit. 2011-05-10] Our history. Dostupné z WWW: [22] Amadeus [online] 2011 [cit. 2011-05-10] About Amadeus . Dostupné z WWW: [23] TravelTecnik [online] 2007 [cit. 2011-5-13] History of GDS. Dostupné z WWW: [24] Travel Daily News [online] 2007 [cit. 2011-5-13] Worldspan GDS receives high ranking. Dostupné z WWW: [25] Sabre [online] 2011 [cit. 2011-5-13] Sabre history. Dostupné z WWW: [26] Abacus [online] 2011 [cit. 2011-5-13] About Abacus. Dostupné z WWW: [27] RobertNemec.com [online] 2005 [cit. 2011-09-25] Marketingový mix. Dostupné z WWW: [28] CzechTourism [online] 2011 [cit. 2011-09-25] Statistika CR 2009. Dostupné z WWW: [29] TravelTecnik [online] 2007 [cit. 2011-10-10] History of GDS. Dostupné z WWW: [30] IATA[online] 2011 [cit. 2011-11-18] About Us. Dostupné z WWW: [31] ČSÚ [online] 2011 [cit. 2011-11-18] Počet obyvatel v jednotlivých obcích. Dostupné z WWW:

Literatura

49

[32] JmK [online] 2011 [cit. 2011-11-18] Základní údaje o JmK. Dostupné z WWW: . [33] JmK [online] 2011 [cit. 2011-11-18] Analýza návštěvnosti JmK 2001-2009. Dostupné z WWW: . [34] Hotel Stars [online] 2011 [cit. 2011-11-18] Metoda klasifikace 2006-2009. Dostupné z WWW: . [35] Cestovni-ruch.cz [online] 2002 [cit. 2011-11-18] Jaká je budoucnost GDS. Dostupné z WWW: . [36] Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online] 2011 [cit. 2011-11-18] O nás. Dostupné z WWW: < http://www.ccrjm.cz/o-nas/>. [37] Wikipedia.org [online] 2011 [cit. 2011-11-18] Mapka Jihomoravského kraje. Dostupné z WWW: .

50

Přílohy

6 Přílohy 6.1 Dotazník Vážený respondente, žádám Vás o vyplnění dotazníku zabývající se cestovním ruchem na jižní Moravě. Získaná data poslouží k mé bakalářské práci. Vyplnění je zcela anonymní a nepovinné, ale z důvodů statistické věrohodnosti mi pomůže co nejvyšší počet vyplněných dotazníků. Samotné vyplnění Vám zabere přibližně 5 minut, maximálně pak 10 minut. U většiny otázek je řečeno, kolik lze zvolit možností a jiné pokyny. Pokud by Vás zajímaly celkové výsledky průzkumu, můžete se obrátit na níže uvedený e-mail. Předem děkuji za spolupráci. Petr Pavlík, student Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně e-mail: [email protected]

1. Setkal/a jste se s pojmem GDS? Pokud odpovíte NE, přejděte na otázku č. 12. •

ANO

•

NE

2. Kde to bylo? Vyberte libovolný počet možností. •

odborná publikace

•

televize

•

internet

•

od kolegů

•

odborný seminář, školení

•

jinde. Kde?:

Přílohy

51

3. Víte, co tato zkratka znamená? Pokud odpovíte NE, přejděte na otázku č. 12. •

ANO

•

NE

4. Co si pod touto zkratkou vybavíte? Napište několik hesel oddělených čárkou.

5. Znáte některý z těchto GDS? Vyberte libovolný počet možností. •

Abacus

•

Galileo

•

Worldspan

•

Sabre

•

jiný. Který?:

6. Využívá subjekt, kde pracujete, některý z GDS? Pokud odpovíte NE, přejděte na otázku č. 12. •

ANO

•

NE

7. Jak se tento GDS jmenuje? Vyberte libovolný počet možností (lze využívat i více GDS současně) •

Abacus

•

Galileo

•

Worldspan

•

Sabre

52

Přílohy

•

jiný. Který?:

8. Jak dlouho jej využíváte? Vyberte 1 možnost. •

méně než 1 měsíc

•

1 - 6 měsíců

•

7 - 12 měsíců

•

13 - 24 měsíců

•

déle než 2 roky

9. Co bylo motivem zapojení se k tomuto GDS? Vyberte libovolný počet možností. •

vlastní rozhodnutí

•

následování konkurence

•

jiný motiv. Jaký?:

10. Přineslo Vám užívání GDS nějaké ekonomické výhody? Vyberte libovolný počet možností. •

růst tržeb

•

změna klientely

•

lepší propagace

•

jiná výhoda. Jaká?:

Přílohy

53

11. Zvýšil se výrazně počet Vašich klientů po zapojení se do GDS? Přináší GDS danému subjektu výhody? Vyberte 1 možnost. Rozhodně ano Spíše ano Nevím Spíše ne Rozhodně ne Ano, počet klientů se zvýšil GDS přináší subjektu výhody

12. Kolik zaměstnanců má subjekt, kde pracujete? Vyberte 1 možnost. •

1 - 10 zaměstnanců

•


•


•


•


•

více než 300 zaměstnanců

13. O jaký typ subjektu se jedná (pokud je jich víc, vyberte převažující typ)? Vyberte 1 možnost. •

hotel

•

hotel garni

•

motel

•

botel

•

penzion

•

camp

•

turistická ubytovna

•

ubytování v soukromí

•

restaurace

•

jiný typ. Jaký?:

54

Přílohy

14. Je subjekt členem nadnárodní sítě (př. Hilton Hotels)? Vyberte 1 odpověď. •

ANO

•

NE

15. Kolik lidí žije v obci, kde se tento subjekt nachází? Vyberte 1 možnost. •

1 - 5000 obyvatel

•

5 001 - 15 000 obyvatel

•

15 001 - 30 000 obyvatel

•

30 001- 50 000 obyvatel

•

50 001 - 100 000 obyvatel

•

více než 100 000 obyvatel

Děkuji za vyplnění dotazníku.

rezervačních systémů v cestovním ruchu v ČR

Recommend Documents