RESTRUKTURALIZACE TĚŽEBNÍHO REGIONU S PODPOROU STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU NA PŘÍKLADU LIMBURSKA PŘÍPADOVÁ STUDIE
Podle získaných podkladů zpracoval: doc. RNDr. René Wokoun, CSc.
1. Abstrakt V souvislosti s dlouhodobými a postupně narůstajícími problémy s oblastmi v ČR, v nichž se dlouhá léta těžilo a pořád těží uhlí, byla pro účastníky vzdělávání o strukturálních fondech EU připravena práce o restrukturalizaci těžebního regionu v jižním Nizozemsku a Belgii. Jde o oblast Limburska, které je rozděleno mezi Belgii a Nizozemsko. Rekonverze tohoto uhelného regionu započala v druhé polovině šedesátých let nejdříve v jeho nizozemské části a v druhé polovině osmdesátých let také v jeho belgické části.
2. Klíčové pojmy
Restrukturalizace regionu, rekonverze, plán pro zaměstnanost, revitalizace těžebních regionů.
3. Úvod Výsledkem regionální spolupráce a pomoci v Evropské unii jsou pozitivní celostátní efekty, např. ve čtyřech nejchudších členských zemích došlo ke zvýšení průměrného HDP na obyvatele v období 1994-1996 ze 66% na 74% průměru Společenství, zmírnila se inflace,
1
snížily se státní deficity, byla vytvořena nová pracovní místa, vybudována technická infrastruktura (zejména ve Španělsku a Řecku), podnítil se technologický rozvoj regionů. Tyto efekty mají i svoji regionální dimenzi, v některých případech zvláště silnou, a to i ve státech relativně bohatých, avšak s významnými regionálními disparitami. Dopady využití strukturálních fondů v konkrétních regionech představíme na následujících stránkách. Nejdříve si ukážeme úspěšnou restrukturalizaci těžebního regionu v Nizozemsku, v jeho jižním Limbursku. Tato rekonverze probíhala od poloviny šedesátých let asi dvacet let. Pak si sdělíme některé skutečnosti k belgickému Limbursku, kde restrukturalizace nastoupila po roce 1987. A na závěr vypracujete některé úkoly vztahující se k rekonverzi belgického Limburska. Je všeobecně známo, že se v ČR v poslední době hovoří zejména o těžebních, strukturálně postižených regionech severozápadních Čech (zejména Mostecka) a Ostravska, kde se pomalu stává ekologická i sociální situace neúnosnou. Podobná situace byla před více než dvaceti lety v jižním Limbursku. Jak se přesvědčíme, lze problematiku rekonverze těžebních regionů řešit úspěšně.
4. Využití Strukturálních fondů EU při ukončení těžby uhlí a restrukturalizaci regionu (na příkladu nizozemského a belgického Limburska)
4.1. Restrukturalizace nizozemského jižního Limburska
Ukončení těžby uhlí v jižním Limbursku Tři čtvrtě století dolování uhlí změnilo jižní Limbursko (nejjižnější výběžek Nizozemska) na jednu z nejhustěji zalidněných oblastí Nizozemska, s dodavatelským průmyslem a infrastrukturou - silnicemi, železnicemi i vodními cestami, jež umožňovaly dopravu uhlí v Nizozemsku i do zahraničí. Ke konci padesátých let bylo v jižním Limbursku zaměstnáno v dolech více než 55 tisíc lidí. Ve vrcholném období těžby kolem roku 1960 bylo 70% populace limburského těžebního regionu přímo závislé na dolech, neboť se v tomto regionu nacházelo všech 11 nizozemských dolů.
2
Nizozemská vláda zveřejnila koncem roku 1965 úmysl ukončit těžbu uhlí v jižním Limbursku. Hlavním důvodem bylo objevení velmi rozsáhlých zásob zemního plynu na severu Nizozemska. Těžba této “čisté” energie se ukazovala jako výrazně levnější než těžba uhlí, které se v té době dobývalo z hloubky více než 800 metrů. Ovšem dopady tohoto rozhodnutí na zaměstnanost, sociální a ekonomickou strukturu, kulturní a společenský vývoj v jižním Limbursku byly obrovské.
Důsledky ukončení dolování Když byl v roce 1976 uzavřen poslední důl, ztratilo v jižním Limbursku práci 45 tisíc lidí. Navíc zaniklo dalších 30 tisíc pracovních míst s těžbou nepřímo spojených (částečně ve stavebnictví a v hutním sektoru). Noví nezaměstnaní obtížně hledali jinou práci, protože většinou jejich vzdělání bylo nedostatečné nebo zcela souviselo s těžebním průmyslem. V roce 1978 bylo v jižním Limbursku 12,7% nezaměstnaných (v Nizozemsku 6,5% nezaměstnaných), jednak z důvodu zavření dolů a také v důsledku zhoršení mezinárodní i národní ekonomické situace. To připomíná současný problém s nezaměstnaností v ČR, kde míra nezaměstnanosti v postižených regionech je taktéž dvojnásobná oproti republikovému průměru (tedy okolo 20%). Horší je skutečnost, že se mnohdy jedná o dlouhodobě nezaměstnané ze stejného důvodu jako v Nizozemí - tedy nedostatečné kvalifikace bývalých zaměstnanců těžebních společností. V návaznosti na pokles zaměstnanosti se v těžební oblasti rovněž snížily příjmy. To bylo vážným důsledkem pro prosperitu regionu a pro maloobchod. Hrozilo, že se limburská těžební oblast stane jedním z nejchudších regionů Evropy. Skutečnost, že se tak nestalo, je výsledkem restrukturalizace, která nikdy předtím v Evropě neproběhla - díky spojení pomoci vlády regionální i národní a s využitím strukturálních fondů. V současnosti existuje pouze několik objektů zachovaných jako památky připomínající historii těžby v Limbursku. Jižní Limbursko je nyní hustě osídlenou oblastí s perfektní infrastrukturou a všemi předpoklady nezbytnými pro zachování kvalitního prostředí vhodného jak k životu, tak k práci.
Revitalizace těžebních oblastí Skutečnost, že transformace těžební oblasti proběhla tak rychle je zčásti zásluhou iniciativy obcí ve východní části těžební oblasti, které intenzivně spolupracovaly na revitalizaci a reorganizaci uhelných pánví. Po 10 letech pečlivého výzkumu a příprav 3
začala v roce 1975 akce “Z černoty do zeleně”, což byl gigantický úkol. Během 15 let bylo přeměněno asi 760 hektarů uhelných pánví včetně hromad strusky, prázdných budov dolů, nakládacích a vykládacích oblastí a vodních ploch naplněných pozůstatky těžby na rezidenční a úřední oblasti, nové průmyslové zóny a rekreační území. Tato “čistící” operace v oblasti s 11 doly stála 300 miliónů guldenů a vytvořila 15 000 pracovních míst. Prodej, organizace a rekultivace realizovaná tímto způsobem stála přibližně 1,2 miliardy guldenů. Téměř 5 000 nových domů bylo postaveno na území bývalých uhelných pánví. Přibližně 220 hektarů bylo zahrnuto do rekreačních zón a 200 hektarů bylo určeno pro průmysl. Další problém restrukturalizace krajiny vyplynul z existence obrovských hald strusky s objemem 15 miliónů m3. Bylo rozhodnuto využít tohoto odpadního materiálu částečně pro “remodelaci” regionu. Díky použití speciálních prosívacích technik bylo v některých případech až 30% strusky použito k výrobě paliva pro elektrárny. Několik hald strusky zůstalo v krajině jižního Limburska: dohromady 75 hektarů pahorků bylo osázeno 350 tisíci stromy a oseto různými druhy trav. To pomohlo vzniku zelených oáz v tomto regionu. České republice bude při útlumu těžby v dotčených regionech také zanechána velmi zdevastovaná krajina, která si vyžádá rovněž rozsáhlou rekultivaci. Na Mostecku se bude jednat především o obrovská jámy vzniklé povrchovou těžbou uhlí, na Ostravsku pak půjde o pozůstatek hlubinné těžby, tzn. pozůstatky této činnosti budou podobné jako v jižním Limbursku.
Plán pro zaměstnanost Ekonomická restrukturalizační politika jižního Limburska byla zaměřena na: a) vznik alternativní zaměstnanosti v již existujících chemických továrnách dolů; b) podněty pro nová odvětví; c) relokace části z rozsáhlých státních služeb v sídle vlády v Haagu do jižního Limburska (v podstatě regionálně politicky podmíněná decentralizace). Od 30. let vyvíjely státem vlastněné doly aktivity v oblasti chemických výrobků včetně umělých hnojiv a plastů. Jako základní surovina pro tuto výrobu bylo využíváno především uhlí. Po zavření dolů tyto aktivity nejen pokračovaly, ale dále narůstaly.
4
Firma DSM je nyní jedním z největších chemických koncernů v západní Evropě a jedním z nejdůležitějších investorů v jižním Limbursku. Koncern zaměstnává přibližně 22 tis. lidí po celém světě, z toho více než 8 500 pracuje právě v Limbursku. Mezi lety 1965 a 1975 byly jeden po druhém zavírány doly v Limbursku. Přes všechna opatření vlády vzrostla nezaměstnanost v jižním Limbursku na dvojnásobek celostátního průměru. Proto bylo v roce 1971 rozhodnuto o vytvoření globálního plánu pro rozvoj restrukturalizované oblasti jižního Limbursku. Tento tzv. “Politický dokument o budoucnosti Limburska” (PNL) se zabýval mapováním způsobu korekce útlumu, který nastal v jižním Limbursku uzavřením dolů. V plánu jsou uvedena podpůrná opatření, která národní vláda zamýšlela uskutečnit, aby kompenzovala důsledky uzavření dolů. Nejvyšším cílem byla redukce nezaměstnanosti v jižním Limbursku na úroveň celostátního průměru. Celkové příspěvky od národní vlády na tuto operaci činily přibližně 800 miliónů guldenů. Navíc byly vypláceny sociální příspěvky lidem, kteří se nevrátili do práce (které znovu
nezaměstnali).
Evropská
komise
přispěla
více
než
80 milióny
guldenů
na restrukturalizaci bývalé důlní oblasti. Evropský program zájmu komunit pro jižní Limbursko (The European Programme of Community Interest for South Limburg) 1988-91 a Evropský program rozvoje 1988-94 vytvořily a zajistily podmínky pro to, aby finanční pomoc Společenství byla řádně použita.
Nová odvětví, nové pracovní příležitosti V roce 1975 pověřila provinční vláda nezávislou společnost Industriebank LIOF, aby podporovala existující zaměstnanost a atraktivní alternativní zaměstnanost. Od tohoto roku přivedla tato organizace do Limburska asi 100 společností .
Vládní služby Jedním z prvotních opatření, které nizozemská vláda uskutečnila, bylo zavedení příspěvku na vytvoření alternativních pracovních míst v jižním Limbursku, a to relokací počtu vládních služeb jako jsou Centrální statistický úřad a Všeobecný penzijní fond (ABP) do centra východní důlní oblasti, do města Heerlen. Také některé kanceláře Open University byly přeneseny do Heerlenu.
Lékařská technologie V roce 1976 byla otevřena národní univerzita v Maastrichtu. Ta se nyní skládá ze 7 fakult a úzce spolupracuje se společnostmi a organizacemi v oblasti lékařské technologie, 5
jedné z průkopnických aktivit v restrukturalizační politice. V jižním Limbursku je nyní Akademická nemocnice a rehabilitační centrum evropského významu. Dále je v tomto regionu lokalizováno množství společností, které zaujímají vedoucí místo v lékařské technologii, jako je např. Medronic v Kerkrade, což je největší továrna na výrobu kardiostimulátorů v Evropě.
Doprava a distribuce V rámci hospodářské restrukturalizace se rozvíjí malé regionální letiště jižního Limburska v důležitý článek evropské přepravy nákladů a prázdninové dopravy. Po Amsterodam/Schiphol, je Maastricht - Aachen v současnosti druhým největším letištěm pro přepravu nákladů v Nizozemsku a nejrychleji rostoucím regionálním letištěm v Evropě. Stranou od letiště (nehledě na rozvoj letiště) se rozvíjí průmyslová zástavba (TechnoPort Europe) pro mezinárodní high-tech společnosti a distribuční společnosti.
Informační technologie/telematika Z pohledu informačních technologií je Heerlen druhým největším centrem v Nizozemsku. Umístění vládních služeb a velkého počítačového centra v jižním Limbursku přitáhlo a přitahuje softwarové společnosti. V regionu se rozvíjejí nové služby v oblasti informační a komunikační technologie, telematiky. Jako příklad slouží užívání TV, kabelových zpráv, videotextu, elektronického telefonního seznamu, teleshopingu a dalších aplikací telematiky.
Cestovní ruch V roce 1982 byl formulován plán na podporu cestovního ruchu v jižním Limbursku. Plán měl 4 specifické cíle: kongresový cestovní ruch, prázdninový cestovní ruch, vodní sporty a rekreační možnosti pro volné dny. Kongresový cestovní ruch je značně podpořen budováním
Maastrichtského
výstavního
a kongresového
centra
(MEEC),
jednoho
z nejmodernějších středisek tohoto druhu v Evropě. Důsledkem těžby štěrku ve střední části Limburska je vytvoření nových rozsáhlých jezer, která jsou velmi vhodná pro vodní sporty. Tyto velké vodní plochy a pláže jsou vhodné pro plavání a surfing. Možnost rekreace přitahuje rostoucí počet lidí nejen z jihu Nizozemska a Belgie, ale i z německého Porúří.
6
Jižní Limbursko a Evropa Limbursko se specificky přizpůsobuje hospodářskou restrukturalizací jižní části provincie tržní situaci vzniklé po r. 1992, kdy byly otevřeny hranice. V minulosti bylo Limbursko vždy považováno za přívěsek Nizozemska. Nyní byly naplněny všechny podmínky pro to, aby provincie hrála důležitou roli v EU. Jižní Limbursko se nachází mezi velkými průmyslovými oblastmi Evropy. Je zde výborná silniční síť. Jeden z nejvýznamnějších průmyslových trhů v Evropě je v dosahu asi 150 km od jižního Limburska. V zázemí této oblasti žije přibližně 40 miliónů konzumentů a funguje zde několik tisíc prosperujících společností. V jižním Limbursku a jeho okolí je množství univerzit. Jedna z nich Technische, Hochschule v německém městě Aachen, je největší technickou vysokou školou v Evropě a má více než 35 tisíc studentů. Některé ze specializovaných pracovišť univerzit v tomto Euroregionu se zabývají telematikou, lékařskou a chemickou technologií. Limbursko objevily rovněž ostatní státy. V této provincii má sídlo celkem 225 zahraničních společností. V minulých letech byla téměř polovina všech pracovních míst v Nizozemsku vytvořených zahraničními společnostmi, umístěna právě v Limbursku. Vzrostly japonské zájmy o investování v této oblasti. Detašované pracoviště Japonské univerzity bylo umístěno v Limbursku stejně jako japonské lékařské centrum. Můžeme shrnout, že více než 30 let po oznámení o uzavření dolů není jižní Limbursko chudým regionem, jak se mnozí obávali, ale regionem, který se dobře rozvíjí. V jižním Limbursku jsou výborné vyhlídky z hlediska procesu evropské integrace. Cílem Evropského programu rozvoje jižního Limburska je pomáhat a podporovat limburské příležitosti na tomto novém evropském trhu.
Závěrečné poznámky Je zřejmé, že podobná situace jako v jižním Limbursku, kde nastala zhruba před 35 lety, je v některých regionech ČR, a to i se všemi negativními jevy (např. dvojnásobná nezaměstnanost, zdevastovaná krajina). Z řešení Limburské krize je patrné, že i ČR čeká nevyhnutelný úkol restrukturalizace těžebních oblastí, což bude proces dlouhodobý a poměrně drahý. Nelze předpokládat, že se rekonverze těžebních regionů provede rychle a levně. Je třeba velmi úzké spolupráce na úrovni celostátní a regionální správy, podobně jako tomu bylo v Nizozemsku. Právě při rekonverzi těžebních regionů bylo využito pomoci EU, jejích strukturálních fondů.
7
Jak se ukazuje, jedním z největších problémů je nezaměstnanost a s ní spojený celkový hospodářský úpadek regionu. Návod na řešení se přímo nabízí. Nejdříve je nutné revitalizovat (zrekultivovat) krajinu a pak vytvořit podmínky pro nové tuzemské i zahraniční firmy tak, aby se oblast pro ně stala atraktivní. K tomu je nezbytná perfektní infrastruktura (např. dálniční spojení Ostravy je z tohoto pohledu nezbytné) a dále kvalifikovaná (resp. rekvalifikovaná) pracovní síla, která bude schopna pracovat v nových odvětvích průmyslu a ve službách.
4.2. Restrukturalizace belgického Limburska Informace o Limburské provincii k roku 1987 Obyvatelstvo: 737 000 Míra nezaměstnanosti: Muži 8,6 % Ženy 39,7 % Celkem 18,8 % Nezaměstnaní: 42 800 Zaměstnaní v dolech: 18 000 Růst ekonomicky aktivní populace: + 2750 osob ročně Migrace: - 1500 osob ročně
Původní politika rekonverze s pomocí EU v letech 1987 až 1999 Současná fáze sociálního a ekonomického rozvoje belgického Limburska začala v roce 1987, kdy bylo učiněno závazné rozhodnutí o uzavření uhelných dolů, které v té době zaměstnávaly asi 18 tisíc dělníků (12 % celkového počtu zaměstnaných mužů, 23 % dělníků v sektoru). S ohledem na významné sociální a ekonomické důsledky tohoto rozhodnutí přijaly jak belgická tak i vlámská vláda dlouhodobý závazek nazvaný „Kontrakt (smlouva) o budoucnosti Limburska“. Tato „Smlouva o budoucnosti“ byla jedinečná a stala se „vzorovou“ pro mnoho regionů v EU. Podle klasifikace EU jde o region s restrukturalizující se ekonomikou, který může čerpat prostředky z rozpočtu EU prostřednictvím strukturálních fondů.
8
Národní a evropské partnerství Národní (rozhodnutí na úrovni belgické vlády) • Uzavírání dolů • Rozpočet pro rekonverzi Evropské (rozhodnutí na úrovni Evropské komise) • Cíl II + RECHAR (restrukturalizace těžebního regionu) • ERDF • ESF • ECCS Kontrakt pro budoucnost Evropská komise – Národní vláda - Vlámská vláda - Provinční úřad •
Kontrakt o budoucnosti Limburska
•
Politické soustředění
•
Trvalá Task Force (poradní jednotka)
•
Limburská rozvojová agentura
Náročný plán (Ambitious plan) Cíl: Snížit nezaměstnanost tak rychle jak to bude možné v období 10 let (19871997), aby se dosáhlo stejné nezaměstnanosti jako ve Flandrech Priority o Podpora nových investic (zejména velké investice a zahraniční) o Zlepšení infrastruktury o Rozšíření sektoru služeb o Vzdělání a další vzdělávání, výzkum (mj. evropský cíl – rekvalifikace pro dělníky z dolů i další skupiny) Pobídky pro soukromé investice •
Fiskální
•
Subvence
•
ECCS – půjčky
Rizikový kapitál •
Limburská participační společnost, pro nové a existující firmy
Pomoc malému a střednímu podnikání (SME) •
Podpora služeb pro SME - Kvalitní management (ISO standardy):
9
= 350 konzultací (1992-1999) = stavební sektor (pro malé společnosti) = ISO 14.000 environmentální péče - Export & marketing - Subkontrakty - Začínající, rostoucí společnosti: investiční analýzy, organizační aspekty - Prevence neúspěchu: konzultace ohledně financování •
Vytváření sítí a výměna (předávání) zkušeností -
Projekt Plato: velké společnosti pomáhají malým
-
„Cisterny myšlenek“ pro sektorové strategie: stravování, subkontrakty ve výrobě kovů a plastů, logistika, cestovní ruch, stavebnictví, životní prostředí, grafika, nová média
•
„Andělé obchodování“: neformální (neoficiální) investoři
Vzdělávání managementu
Technologie a inovace •
3 úseky: infrastruktura / základní výzkum / výzkum na smlouvu
• nové technologické instituty - Institut pro výzkum materiálu (IMO) - Odborné centrum pro digitální média (EDM) - Centrum pro obaly - Flanders Drive (Flanderská kampaň?): samostatnost - subkontraktoři - Ostatní (plasty – vstřikovací formy, povrchové úpravy) V této souvislosti je třeba uvést, že do belgického Limburska přibylo mnoho pracovníků, právě do sféry vědy, výzkumu, vývoje atd. • Technologické zásoby: - Limburský vědecký park (500 zaměstnanců) označovaný jako „Flanders Multimedia Valley“) - Výzkumný kampus v Hasseltu (výzkumná a vývojová oddělení high-tech společností a subkontraktorů) • Poradenský projekt „Technologická pomoc“ pro SME • Různé vzdělávací iniciativy pro zavedení nových technologií ve společnostech Speciální iniciativy pro cílové sektory Doprava a logistika
10
•
Logistická zóna ve Winterslagu: 150 ha, v Tongerenu: 100 ha
•
Evropský terminál pro kombinovanou nákladní dopravu (železnice / silnice)
•
Vzdělávací centra pro skladištní funkce a pro řidiče velkých nákladních vozidel - trucků
•
Důležitý sektor v Limbursku (zvláště pro výrobu kovů a plastů a pro automobilovou výrobu)
•
Just–in-time-area:
intenzivní
získávaní
nových
samostatných
společností kolem Fordu •
Zdroj Limburg: intenzivní nabídka podpory firem – subkontraktorů
•
Flanders Drive: výzkumné a testovací centrum pro samostatné subkontraktory
Cestovní ruch •
Zelená provincie: výhody pro aktivní krátkodobé pobyty
•
Zlepšení nabídkové strany : nové turistické atrakce, ubytovací možnosti
•
Organizace sektoru, marketing a propagace: „Limago“ kampaň posílená rozpočtem pro propagaci od r. 1989
Nová média (interaktivní věda o počítačích, počítačová grafika, internet) •
Výzkumný institut: Odborné centrum pro digitální média (EDM)
•
Infrastruktura – skleněné vlákno
•
Vývoj produktů a demonstrační projekty: nové aplikace pro podnikání
•
Mediapark: „Flanders Multimedia Valley“
•
Velké požadavky na ESF – vzdělávání
Služby pro podnikání •
Města (urbanizovaný region): města-dvojčata
(konurbace) Hasselt a
Genk propojená infrastrukturou •
Kongresová kancelář: podpora kongresového cestovního ruchu
Infrastruktura pro podnikání
Infrastruktura v průmyslových zónách: o
100 projektů: vnitřní a vnější přístupové cesty apod.
o
Města: města-dvojčata Hasselt a Genk
o
7 podnikatelských a inovačních center
o
logistická zóna
11
o
Samostatní v okruhu kolem velkých firem
o
Péče o děti → využití rodičů na pracovním trhu
o
Předpoklady pro „sociální ekonomiku“ – projekty
Speciální iniciativy pro cílové sektory
Rekvalifikace a monitorování bývalých horníků
Nová vzdělávací centra:
o
Sebe zaměstnávající
o
Logistika: skladování
o
Automatizace
o
Nová média
o
Řidiči trucků
Od r. 1996: důraz na o
přizpůsobení se potřebám firem
o
flexibilní programy pro různé firmy
1997-1999: o
5000 proškolených ročně (70 % dělníků)
Observatoř pro pracovní trh (výzkumné centrum sledující potřeby pracovních sil a reagující na potřeby trhu práce): o podrobný monitoring potřeb pracovního trhu v 5 nejdůležitějších sektorech Životní prostředí Obnova a renovace důlních oblastí: o
Velmi důležitá pro image regionu
o
1000 ha důlních oblastí: - haldy apod.: stabilizace, ozelenění - znečištěná místa - demolice budov a obnova oblasti
Výzkumné a demonstrační projekty v oblasti udržitelného rozvoje: o projekty prevence a recyklace o demonstrační centrum Obnova obytných hornických území Nástroj sociální a integrační politiky Obnova veřejné infrastruktury, komunikací, kanalizace Obnova domů – intenzívní motivace jejich vlastníků Modernizace tradičních obchodních zón (management obchodních zón) 12
Sociální infrastruktura (informační centra pro bydlení) Celkové výsledky politiky rekonverze (využití prostředků evropského a vlámského rozpočtu) 1987 - 1999 Operativní výsledky: o Cca 4 000 horníků, kteří prošli rekvalifikací a byli uvedeni zpět na pracovní trh - 47 % našlo nové pracovní místa - 45 % bylo (předčasně) penzionováno - 8 % je nezaměstnaných o 50 000 lidí navštěvovalo kurzy pro novou kvalifikace a pro zlepšení pracovních dovedností současný program: 5000 proškolených ročně (70 % zaměstnaných dělníků a 30 % nezaměstnaných), jsou nové požadavky, školí se i současný personál o Všechny (1500 ha) důlní oblasti byly hygienicky očištěny; 200 až 300 ha bylo znovu obnoveno, i s tím, aby se vytvořila pracovní místa o Obnova hornických rezidenčních území (10 000 domů), modernizace obchodních zón o Rozvoj vědeckého parku jako zásobárny technologií (dnes 500 zaměstnanců), Media park označovaný jako „Flanders Multimedia Valley“ o 11 technologických center, nově vzniklých a rozšířených, nejdůležitější: EDM 50 výzkumných pracovníků, IMO 80 výzkumných pracovníků o Cca 1 000 poradenských služeb pro SME v různých oblastech managementu podnikání; limburské SME jsou v oblasti kvality managementu na špičce ve Flandrech o 1700 ha průmyslových zón bylo vybaveno infrastrukturou Ekonomické výsledky o Růst regionální ekonomiky - investice společností: 7,5 mld. EURO v období 1987-1999 - prodej pozemků pro výrobu: 1800 ha v období 1987-1999 - hrubý regionální produkt 1987-1999: Limbursko + 4,6 % ročně Flandry
+ 3,0 %
Belgie
+ 2,4 %
13
- vzniklo 180 nových výrobních společností (1987-1999), 90 nových zahraničních společností o Pracovní trh - nárůst zaměstnanosti: 1987-1999 + 40 000 pracovních míst (+ 20%), navzdory uzavírání dolů (pro porovnání Flandry +15 %, Belgie + 10 %) - Zaměstnanost v průmyslu (1987-1999) : + 3 200 - Snížení nezaměstnanosti (1987-1999): -12 000 Poznámka: nezaměstnanost tedy klesla; zůstal problém spíše s obtížně zaměstnatelnými skupinami obyvatel, např. mládež po škole (s nižším vzděláním) a ženy s nízkou kvalifikací.
Limbursko dnes Dnes se limburský rekonverzní proces (restrukturalizace) ukazuje jako úspěšný: •
Hrubý domácí produkt na obyvatele a míra nezaměstnanosti se přibližují k průměru vlámského regionu.
•
Limburská ekonomika je diverzifikována.
•
Průmysl se stává silným, dominuje automobilový průmysl a průmysl zpracování kovů s mnoha firmami-subkontraktory.
•
Logistika a informace a komunikace jsou vysoce dynamickými aktivitami v regionu.
5. Otázky a úkoly pro účastníky vzdělávání
1.
Pokuste se navrhnout obsah programu rekonverze (včetně priorit, způsobu financování a rozhodovacích struktur) pro belgické Limbursko na období 20002006.
2.
Navrhněte zaměření vědeckého (vědecko-technického) parku jakožto akcelerátora regionálního rozvoje v belgickém Limbursku.
14
