republice a Spolkové republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Fungování penzijních fondů v České republice a Spolkové republice Německo Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.

Eliška Janoušková

Brno 2011

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně 24. 5. 2011

....................................................

Chtěla bych poděkovat svojí rodině za stálou podporu při studiu a vedoucímu mé práce Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za pomoc s touto prací.

Abstract Eliška Janoušková. Operation of Pension Funds in the Czech Republic and Federal Republic of Germany Bachelor thesis. Brno, 2011. These theses are focusing on the comparison of pension funds in the Czech Republic and Germany. Characterizing pension systems of both countries and incorporates pension funds into concrete pillars. Comparing both systems of pension funds according to specific parameteres, and proposes recommendations for the planned Czech pension reform. These recommendations are compared with the prediction od the recommendations of experts in the field. Key words: Penion funds, pension reform, pension insurance, Federal Republic of Germany.

Abstrakt Eliška Janoušková. Fungování penzijních fondů v České republice a Spolkové republice Německo. Bakalářská práce. Brno, 2011. Tato práce se zabývá srovnáním fungování penzijních fondů v České republice a Spolkové republice Německo. Charakterizuje důchodové systémy obou zemí a začleňuje penzijní fondy do konkrétních pilířů. Srovnává oba systémy penzijních fondů podle konkrétních parametrů a navrhuje doporučení pro plánovanou českou důchodovou reformu. Tato doporučení srovnává s predikcí odborníků daného oboru. Klíčová slova: penzijní fondy, důchodová reforma, důchodové pojištění, penzijní připojištění, Spolková republika Německo.

4

OBSAH

Obsah 1 Úvod

8

2 Cíl práce

9

3 Metodika

10

4 Český důchodový systém 4.1 První pilíř . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Třetí pilíř . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Penzijní připojištění . . . . . . . . . . 4.2.2 Penzijní fondy . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 Další možnosti soukromého zaopatření

. . . . .

12 12 13 13 15 15

. . . . . . . .

16 16 17 17 17 18 18 18 18

. . . . . . . .

18 19 19 19 20 21 21 21

. . . . . . . . .

23 23 24 25 26 26 26 27 27 28

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

5 Charakteristika penzijních fondů 5.1 Legislativa a právní úprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Zakládání penzijního fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Orgány penzijního fondu tvoří . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.3 Statut a penzijní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.4 Uzavírání smlouvy o penzijním připojištění . . . . . . . . . . 5.1.5 Zánik penzijního připojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.6 Převod penzijního připojištění k jinému penzijnímu fondu . 5.1.7 Informování účastníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.8 Ukončení činnosti penzijních fondů a vypořádání nároků z penzijního připojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.9 Dohled nad penzijními fondy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Trh penzijních fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Asociace penzijních fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Hospodaření penzijních fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 Rozdělování zisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 Státní příspěvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.3 Majetek penzijního fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Německý důchodový systém 6.1 První pilíř . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Druhý pilíř . . . . . . . . . . . . . 6.2.1 Interní podnikové pojištění . 6.2.2 Přímý závazek . . . . . . . . 6.2.3 Podpůrný fond . . . . . . . 6.2.4 Externí podnikové pojištění 6.2.5 Přímé pojištění . . . . . . . 6.2.6 Penzijní fond . . . . . . . . 6.2.7 Penzijní pokladna . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

5

OBSAH

6.2.8 6.2.9 6.2.10 6.2.11

Třetí pilíř . . . . . . . . . . . . . . . . Riesterova renta . . . . . . . . . . . . . Rürupova renta . . . . . . . . . . . . . Další možnosti soukromého zaopatření

7 Charakteristika penzijních fondů 7.1 Trh penzijních fondů . . . . . . . . . 7.1.1 Generální sdružení německých 7.2 Hospodaření penzijních fondů . . . . 7.2.1 Majetek penzijního fondu . .

. . . .

. . . . . . pojišťoven . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

29 29 31 32

. . . . . (GDV) . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

33 34 35 35 37

. . . . . . . . .

39 39 39 40 42 42 43 44 44 44

. . . . . .

46 50 51 54 54 57

8 Srovnání českých a německých penzijních fondů 8.1 Odlišnosti obou penzijních systémů . . . . . . . . . . . 8.1.1 Státní dohled, bezpečnost . . . . . . . . . . . . 8.1.2 Státní příspěvky . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.3 Dobrovolnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.4 Likvidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.5 Daňové aspekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Srovnání tržních rozdílů mezi subjekty . . . . . . . . . 8.2.1 Současný stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.2 Počty účastníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.3 Počty účastníků a příjemců důchodových dávek penzijních fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.4 Tržní podíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Možnosti investování penzijních fondů . . . . . . . . . 8.4 Odlišnosti v hospodaření penzijních fondů . . . . . . . 8.4.1 Zhodnocení příspěvků účastníků . . . . . . . . . 8.4.2 Hospodářský výsledek . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . jednotlivých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 Výsledky a Diskuse

59

10 Závěr

63

11 Seznam zkratek

65

12 Literatura

66

Přílohy

70

A První pilíř

71

B Druhý pilíř

72

C Třetí pilíř

73

6

OBSAH

D Počty účastníků mezi roky 2000 - 2009

74

E Meziroční změny počtu účastníků

75

7

1

1

ÚVOD

Úvod

Naše republika se revolucí v Evropě roku 1989 posunula do otevřené tržní ekonomiky, čímž se v ČR změnil i postoj lidí k práci. Dostali možnost soukromě podnikat. Podnikáním se lidé snaží získat finanční nezávislost, pasivní příjem nebo dřívější odchod do důchodu. To je podmíněno tím, že se jejich firmy musí neustále vyvíjet a snažit se co nejlépe přizpůsobit trhu. Jinak jim hrozí úpadek a finanční problémy vedoucí k bankrotu. Podobnými změnami prochází nejen soukromé podnikání, ale i důchodový systém. Stát již nehraje roli všeschopného opatrovníka sociálně slabších a všech, kteří se dožili důchodového věku. Dokonce se snaží vychovávat podvědomí (velice blízké realitě), že bude potřeba se o sebe postarat vlastními prostředky. V současné době již není dne, aby médii neproběhla zpráva o zvyšování věku odchodu do důchodu, problémech, kde se vezmou peníze na budoucí důchody v průběžném systému nebo problém celkového stárnutí populace. Mezi lidmi koluje mnoho otázek, které si kladou mezi sebou, nechávají vysvětlovat odborníky nebo odečítají z výpočtů všech souvisejících kalkulací, ale předpovědět co se bude s výplatou důchodů dít v horizontu dvaceti nebo třiceti let je nemožné. Jedno se ovšem jisté, kdo se postará sám o sebe bez ohledu na to, co dostane od státu, bude na tom lépe než ti, kteří tak z nějakého důvodu neučinili. Otázkou je, jak je na tom zbytek Evropy, jestli se na podobné problémy taky připravuje nebo se v mnoha vyspělých i nevyspělých státech myslelo na podobnou situaci již dříve a potenciální problémy s rozpočtem byly zažehnány nebo se tyto země topí v neustále rostoucím zadlužování jako ČR. Srovnání toho, jak se k věcem staví země, které mají mnohonásobně větší území, počet obyvatel, hrubý domací produkt, také zadlužení se ukáže jako dobrý příklad pro ČR nebo naopak příklad odstrašující. Je však jisté, že ČR je ve fázi, kdy musí problematiku penzijního systému řešit.

8

2

2

CíL PRÁCE

Cíl práce

Cílem práce je porovnat a vyhodnotit rozdíl ve fungování penzijních fondů v České republice a Spolkové republice Německo a navrhnout doporučení či vhodné změny pro systém českých penzijních fondů. Mezi zkoumané vztahy práce patří: srovnání legislativ penzijních fondů, státní dohled, státní příspěvky, dobrovolnost, tržní rozdíly, počty přispívajících účastníků, podíly na trhu, možnosti investování penzijních fondů, výše zhodnocení příspěvků účastníků, způsoby hospodaření, hospodářský výsledek a produktů poskytovaných účastníkům.

9

3

3

METODIKA

Metodika

První část práce bude věnována charakteristice důchodových systémů České republiky a Spolkové republiky Německo. Práce popíše všechny pilíře těchto systémů a začlení do konkrétních pilířů penzijní fondy včetně jimi poskytovaných produktů. Druhá část práce se zaměří na srovnání českého penzijního připojištění s jeho obdobou v Německu a především na porovnání českých a německých penzijních fondů. Srovnání bude prováděno pomocí jednotlivých parametrů systémů penzijních fondů, mezi které patří: státní dohled, státní příspěvky, dobrovolnost, tržní rozdíly, počty přispívajících účastníků, podíly na trhu, možnosti investování, výše zhodnocení příspěvků účastníků, způsoby hospodaření, hospodářský výsledek a produkty poskytované účastníkům. Zhodnocení fungování penzijních fondů bude podloženo názornými tabulkami i výpočty. Práce bude vycházet z dostupných údajů zveřejňovaných Asociací penzijních fondů a Úřadu státního dozoru nad finančním trhem (tzv. BaFin“), z výročních zpráv těchto institucí i jednotlivých penzijních fondů, odborných článků a publikací zavávajících se penzijním připojištěním, soukromým zabezpečením na stáří, českými nebo německými penzijními fondy. Sesbíraná data budou hodnocena pomocí analýzy a metodou komparace. Pro přepočty eur na koruny bude použit kurz České národní banky ze dne 27.4.2011 ve výši 24,14 CZK/EUR. V práci bude použit průměrný koeficient růstu k určení průměrného růstu počtu účastníků penzijních fondů, průměrného růstu aktiv odvětví atd. Definice základních vztahů: Průměrný koeficient růstu:

Obrázek 1: Průměrný koeficient růstu

Kde: y1 , y2 , ...yn kt n

hodnoty v řadě koeficient růstu počet hodnot

Průměrné zhodnocení příspěvků účastníků připsané penzijními fondy bude určeno pomocí chronologického průměru: Chronologický průměr pro stejně dlouhé intervaly: Kde: 10

3

METODIKA

Obrázek 2: Chronologický průměr pro stejně dlouhé intervaly

y1 , y2 , ...yn n

hodnoty v řadě počet hodnot

11

4

4

ČESKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM

Český důchodový systém

Český důchodový systém v současné době tvoří dva pilíře. První (základní), povinný dávkově definovaný, průběžně financovaný pilíř je součástí systému sociálního zabezpečení. Třetí (doplňkový), dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř představuje penzijní připojištění se státním příspěvkem. Druhý pilíř odpovídající většinou dobrovolným systémům kolektivního pojištění, organizovanému v podnicích pro vlastní zaměstnance nebo ve skupinkách sdružující různé profese v České republice chybí.

4.1

První pilíř

Důchodový systém ČR je především založen na tomto pilíři a opírá se o státní důchodové pojištění. Funguje na principu solidarity, kdy generace v produktivním věku přispívá na důchody generaci důchodců. Tyto příspěvky se okamžitě rozdělí a vyplatí oprávněným uživatelům podle jejich nároků. Jedná se tedy o pouhé přerozdělování, nevytváří se žádný fond. Celou důchodovou problematiku má na starosti Ministerstvo práce a sociálních věcí a základní právní předpis, který tuto oblast upravuje je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996 (Peterková, 2007). V rámci tohoto pilíře jsou poskytovány tyto druhy penzí: starobní, invalidní (plný a částečný) a pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí). Do státního systému přispívají organizace, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění. Výše pojistného je stanovena jako procentní sazba z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Organizace odvádí na důchodové pojištění 21,5% z vyměřovacího základu, zaměstnanci 6,5%, celkem tedy jde do státní důchodové kasy 28% z vyměřovacího základu. Odvod ve výši 28% platí i pro OSVČ a dobrovolně pojištěné osoby. Na výplatu řádného starobního důchodu mají nárok osoby, které přispívaly do systému minimálně 35 let a dosáhly důchodového věku nebo přispívaly 15 let a dosáhly věku 65 let (Peterková, 2007). Konstrukce výpočtu důchodů je dvousložková. První složka se skládá ze základní výměry, která je stejná pro všechny druhy důchodů a od 1. 1. 2011 činí 2 230 Kč měsíčně. Druhá složka je tvořena procentní výměrou, jejíž výše je rozdílná a odvíjí se podle délky doby pojištění a výše příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu. Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu. Od 1.1.2011 se k takto vypočítané procentní výměře přičte ještě 3,9 % z této částky (MPSV.CZ, 2011) (ČSSZ, 2011). Ke konci prosince 2010 vyplácela ČSSZ starobní důchody celkem 2, 260 mil. důchodcům, což je 80% z celkového počtu důchodců. Celkový počet důchodců (včetně invalidních aj.) byl celkem 2,819 milionu. Kromě toho zasílala ČSSZ celkem 59 548 12

4.2

Třetí pilíř

výplat důchodů do zahraničí (do 72 zemí světa). Na konci roku 2010 ČSSZ evidovala 5,011 milionů poplatníků pojistného na důchodové pojištění. Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,22 poplatníků pojistného (Gejdoš, 2011). Celkem 308,5 miliard korun činily příjmy z pojistného na důchodové pojištění vybrané v roce 2010. Na dávkách důchodového pojištění však ČSSZ vyplatila 337,8 miliard korun, což je o 29,3 miliard Kč více, než se vybralo na pojistném (Gejdoš, 2011). V současné době se tento systém dostává do krize v důsledku nepříznivého demografického vývoje, kdy postupně dochází ke stále většímu odvodového zatěžování ekonomicky aktivních lidí. Proto je na místě řešit jiné způsoby financování, které by zajišťovaly určitou životní úroveň po odchodu do důchodu.

4.2

Třetí pilíř

Třetí pilíř zatím nemá velký vliv na vyplácené penze, ačkoliv se stát snaží tuto formu podporovat státními příspěvky. Tento pilíř je pro občany nepovinný a mohou z něj očekávat doplňkový kapitálový příjem v podobně doživotní dávky z penzijního připojištění. Samozřejmě tyto dávky obdrží jen ti, co jsou ochotni si sami odkládat část svých finančních prostředků. Právě takovéhoto zajištění na stáří mohou občasné dosáhnout tím, že uzavřou písemnou smlouvu o penzijním připojištění s některým z penzijních fondů. Celá problematika penzijního připojištění a penzijních fondů je upravena zákonem č. 42/1994 Sb., který stanovuje Českou národní banku a Ministerstvo práce a sociálních věcí orgány dohledu. 4.2.1

Penzijní připojištění

Penzijní připojištění je v současnosti jedna z výhodných státem podporovaných forem spoření, jež spočívá v pravidelném měsíčním, čtvrtletním nebo ročním ukládání určitých částek na svůj účet u penzijního fondu. Ke vloženým příspěvkům se připočítávají státní příspěvky, výnosy z hospodaření penzijního fondu (fond ze zákona nesmí přičíst záporné zhodnocení) a případné příspěvky od zaměstnavatele. Dále je možné využít různých daňových zvýhodnění. Penzijní připojištění tak umožňuje každému účastníku dostatečně se zabezpečit na stáří a nespoléhat se pouze na stát. Není však možné si přispívat na penzijní připojištění do více než jednoho penzijního fondu (Šulc, 2004) (Syrový, Novotný, 2003) (Penzijní připojištění, 2011). Účastníkem penzijního připojištění může být fyzická osoba starší 18 let s trvalý pobytem na území ČR nebo s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie. Dokonce i poživatel důchodu z důchodového pojištění může být účastníkem penzijního připojištění. Podmínkou účasti není účast na důchodovém pojištění (Ministerstvo vnitra, 1994). Výše příspěvku účastníka závisí na jeho rozhodnutí, avšak nesmí být nižší než částka zakládající nárok na státní příspěvek, stanovuje se za měsíc a nesmí být 13

4.2

Třetí pilíř

tedy nižší než 100Kč měsíčně, což představuje minimální státní příspěvek 50 Kč. Maximálního státního příspěvku (150 Kč) lze dosáhnout při vkladu odpovídajícímu 500Kč měsíčně (Ministerstvo vnitra, 1994). V případě, že má účastník penzijního připojištění zájem o daňová zvýhodnění, musí za rok vložit více než 6 000 Kč. Teprve o částku převyšující 6 000Kč je možné si snížit základ daně. Maximálního daňového odpočtu lze dosáhnout při vkladu 18 000 Kč ročně, kdy si na dani může účastník odečíst 12 000 Kč. Příspěvky od zaměstnavatele se sice do výše uvedených výhod nepočítají, ale jsou pro zaměstnance osvobozené od daně z příjmů až do výše 5% z vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet srážek na sociální zabezpečení (Penzijní připojištění, 2011). Jestliže chce účastník penzijního připojištění využít všech výhod poskytovaných státem (státní příspěvky a daňová zvýhodnění), musí jeho minimální měsíční vklad být 1500Kč. Zaměstnavatel se může dobrovolně rozhodnout, zda bude svým zaměstnancům přispívat na penzijní připojištění (příp. životní pojištění) či ne. Pokud se rozhodne přispívat, např. v rámci zvýšení příjmů zaměstnancům, může to pro něj znamenat nižší náklady než kdyby zaměstnancům zvýšil hrubou mzdu. Od daně z příjmů je osvobozen souhrn příspěvků zaměstnavatele na účet zaměstnance u penzijního fondu až do výše 24 000 Kč ročně, tyto příspěvky však musí být podloženy smlouvou se zaměstnancem, jinak je nelze daňově uznat (Finance.cz, 2010). Nárok na výplatu z penzijního připojištění se odvíjí podle druhu penze. v rámci penzijního připojištění lze čerpat starobní, invalidní, pozůstalostní a výsluhovou penzi. Dávky ze starobní penze se začínají vyplácet doživotně až po dosažení věku 60 let, v případě že účastník platil příspěvky minimálně 5 let. Přesná potřebná doba pojištění je stanovena v penzijním plánu u daného penzijního fondu. Vyplácení invalidní penze je zahájeno po přiznání plného invalidního důchodu ze zákonného důchodového zabezpečení, je však nutné být pojištěný v rámci penzijního připojištění více než 3 roky. Minimální věk není stanoven. Na pozůstalostní penzi má nárok osoba, kterou stanovil účastník ve smlouvě. v případě, že určil více osob, musí být také stanoveno, jaký podíl každé osobě připadne. Aby tento nárok vůbec vznikl, musel by účastník přispívat do penzijního fondu minimálně po dobu 3 let. Výsluhová penze je druh penze, kterou nemusí mít penzijní fond ve svém plánu.Podmínkou jejího přiznání je splnění pojistné doby 15 let. Výsluhová penze umožňuje účastníku vybrat si část peněz ještě před vznikem nároku na starobní penzi (Peterková, 2007) (Finance.cz, 2011). Jakmile účastník splní veškeré podmínky pro získání nároku na penzi, může si zažádat o výplatu penze, kterou lze čerpat buď postupně, nebo jednorázově, kdy si vybere celou částku najednou. V případě, že účastník nesplnil všechny podmínky pro nárok na penzi, jeho penzijní připojištění trvá již 12 měsíců a chce ukončit penzijní připojištění (aniž by převáděl prostředky do jiného penzijního fondu), náleží mu tzv. odkupné (nebo 14

4.2

Třetí pilíř

též odbytné). Vyplacené odkupné je však sníženo o všechny státní příspěvky, které se vrací do státního rozpočtu, a o výnosy z nich. Pokud účastník ukončí penzijní připojištění dříve než po 12 měsících placení příspěvků, nedostane z penzijního připojištění nic (Peterková, 2007). 4.2.2

Penzijní fondy

Penzijní fond je finanční instituce se sídlem na území ČR, která jako jediný subjekt na trhu smí poskytovat penzijní připojištění, zároveň však nesmí nabízet jiné služby. Zákon povoluje činnost penzijního fondu pouze ve formě akciové společnosti (Ministerstvo vnitra, 1994). 4.2.3

Další možnosti soukromého zaopatření

Kromě penzijního připojištění podporuje stát i životní pojištění. To slouží obecně jako pojištění pro případ dožití či pro případ smrti. Státní podpora spočívá v daňových odpočtech, kdy si jedinec může odečíst až 12 000 Kč od základu daně. Pro životní pojištění platí, že pojistná doba musí trvat minimálně 60 měsíců a výplata může následovat nejdříve v 60 letech. Na výběr je hned z několika typů životních pojištění: kapitálové životní pojištění, důchodové pojištění, univerzální životní pojištění a investiční životní pojištění. Všechny možnosti mají garantované minimální zhodnocení kromě investičního životního pojištění, které je založeno na výběru investiční strategie pojistníkem, který tak nese investiční riziko. Pro konzervativní pojistníky je pak spíše určeno kapitálové životní pojištění a důchodové pojištění (Doložílková, Stuchlík, Vávrová, 2011). Tato skupina pojistných produktů přináší výhody i pro zaměstnavatele, který přispívá svým zaměstnancům, protože je též daňově zvýhodněn a může si odečíst za 1 zaměstnance až 24 000Kč ročně (Doložílková, Stuchlík, Vávrová, 2011). Občané také mohou využít programů pravidelného investování (po 6 měsících).

15

5

5

CHARAKTERISTIKA PENZIJNíCH FONDŮ

Charakteristika penzijních fondů

Penzijní fond je akciovou společností provozující penzijní připojištění podle zákona 42/1994 Sb., v platném znění, který definuje nad rámec obchodního zákoníku specifické podmínky, které musí penzijní fondy splnit. Zřizovatelem bývá nejčastěji banka nebo stát. Založení fondu spočívá ve dvoufázovém procesu. v soukromoprávní fázi je potřeba vytvořit orgány fondu, návrh penzijního plánu a pojistných podmínek a splatit základní kapitál ve výši minimálně 50 milionů Kč. Předmětem druhé části procesu (veřejnoprávní) je podání písemné žádosti o povolení činnosti zakladateli fondu. Aby tedy penzijní fond mohl vůbec vzniknout a následně provozovat svoji činnost, je potřeba povolení (je nepřenosné na jinou osobu a uděluje se na dobu neurčitou), o kterém rozhoduje Česká národní banka, jež před svým rozhodnutím požádá o vyjádření Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministerstvo vnitra, 1994). Předmětem činnosti penzijního fondu je poskytování penzijního připojištění. Zároveň žádný jiný subjekt nesmí penzijní připojištění nabízet a nesmí v názvu používat označení penzijní fond“. o rozdělení zisku rozhoduje valná hromada (Ministerstvo vnitra, 1994). Pokud budeme penzijní připojištění posuzovat jako investici podle tří základních parametrů (podle tzv. investičního trojúhelníku), kterými jsou: • Výnosnost – udává míru zhodnocení peněžních prostředků (v procentech), vložených do určitého druhu investičního instrumentu za stanovené období (např. za rok) včetně veškerých poplatků spojených s investicí. • Finanční rizika - nejistota investora, že se mu nepodaří dosáhnout očekávané výnosnosti, mezi rizika patří např. riziko úvěrové, úrokové, akciové, komoditní a měnové. • Likvidita - rychlost, s jakou je možné investici bezeztrátově přeměnit zpět na hotové peníze. Můžeme tvrdit, že penzijní připojištění je produkt, jež má vysokou výnosnost, střední finanční rizika a nízkou likviditu, protože jej nelze prodat ani ukončit bez určitých nákladů (Jílek, 2009) (Rejnuš, 2005).

5.1

Legislativa a právní úprava

Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, a je také akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku.

16

5.1

5.1.1

Legislativa a právní úprava

Zakládání penzijního fondu

Fond není možné založit na základě veřejné nabídky akcií a ani nové akcie nelze nabídnout k upsání touto formou. Mohou být vydávány pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno a nesmí být vydávány akcie za zvýhodněných podmínek pro zaměstnance a prioritní akcie. Tyto akcie nesmí nabývat zdravotní pojišťovna, depozitář (banka vedoucí účty penzijního fondu), ani právnická osoba, na jejímž základním kapitálu má depozitář větší podíl než 10% (Ministerstvo vnitra, 1994). 5.1.2

Orgány penzijního fondu tvoří

Představenstvo penzijního fondu, které musí mít nejméně pět členů, a Dozorčí rada penzijního fondu, jež musí mít nejméně tři členy, přičemž počet jejích členů musí být dělitelný třemi. 5.1.3

Statut a penzijní plán

Penzijní fond musí mít statut a musí si vytvořit penzijní plán, jehož vznik a změny musí schválit Česká národní banka. Penzijní plán i statut musí být každému přístupny. Penzijní plán se sestavuje jako příspěvkově definovaný (Ministerstvo vnitra, 1994). Statut musí obsahovat: • rozsah činnosti penzijního fondu, • zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, • zásady hospodaření penzijního fondu, • způsob použití zisku, • obchodní firmu a sídlo depozitáře, • způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu (Ministerstvo vnitra, 1994). Penzijní plán musí stanovit: • druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění, • podmínky nároku na dávky penzijního připojištění, • způsob výpočtu dávek, • důvody vypovězení penzijního připojištění, • výši příspěvků, • podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků, • pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků, • podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí, • zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.

17

5.1

5.1.4

Legislativa a právní úprava

Uzavírání smlouvy o penzijním připojištění

Uzavírání smlouvy o penzijním připojištění je zprostředkovatelskou činností, které může být prováděna fyzickou i právnickou osobou. Penzijní fond nebo zprostředkovatel nesmí žádným způsobem ovlivňovat zájemce při jeho výběru. Zároveň nesmí zájemci zatajit důležité informace nebo uvádět informace nepravdivé. Toto platí i pro zájemce ve vztahu k penzijnímu fondu nebo zprostředkovateli (Ministerstvo vnitra, 1994). Uzavřením smlouvy má penzijní fond povinnost poskytovat účastníkům dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem. 5.1.5

Zánik penzijního připojištění

Účastník jej může kdykoliv písemně vypovědět. Penzijní plán může přitom stanovit výpovědní dobu. Penzijní fond může penzijní připojištění písemně vypovědět účastníku pouze v určitých případech, které stanovuje zákon, např. z důvodu neplacení příspěvků po 6 měsíců nebo uvedení nepravdivých údajů ve smlouvě (Ministerstvo vnitra, 1994). 5.1.6

Převod penzijního připojištění k jinému penzijnímu fondu

Na tento převod má nárok účastník, pokud mu penzijní připojištění u původních fondu zaniklo, nevznikl mu nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné. Převod příspěvků (včetně státních příspěvků a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu) proběhne ale pouze tehdy, pokud s tím jiný penzijní fond souhlasí (Ministerstvo vnitra, 1994). 5.1.7

Informování účastníků

Penzijní fond musí účastníky penzijního připojištění každoročně písemně informovat o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění. (Součástí této informace je i Zpráva o hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o uložení a umístění prostředků penzijního fondu a jejich výši a počtu jeho účastníků (Ministerstvo vnitra, 1994).) 5.1.8

Ukončení činnosti penzijních fondů a vypořádání nároků z penzijního připojištění

Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem. k rozdělení nebo fúzi penzijních fondů je třeba povolení České národní banky. Pro penzijní fond v likvidaci platí, že nesmí uzavírat nové smlouvy. Pokud penzijní fond nemá nástupce, nároky účastníků se vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, případně se dá dohodnout přesunutí penzijního připojištění do jiného penzijního fondu (Ministerstvo vnitra, 1994). 18

5.2

5.1.9

Trh penzijních fondů

Dohled nad penzijními fondy

Dohled nad činností penzijního fondu vykonává Česká národní banka. v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku, vykonává státní dozor Ministerstvo práce a sociálních věcí(Ministerstvo vnitra, 1994).

5.2

Trh penzijních fondů

Historie penzijních fondů v České republice začíná v únoru r. 1994, kdy vznikl Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. v této době dostalo povolení ke své činnosti 47 penzijních fondů různé kvality. v současné době sdružuje všechny penzijní fondy asociace penzijních fondů ČR, která má 10 řádných členů a 2 členy přidružené. Současných 10 penzijních fondů vzniklo nejčastěji v důsledku fúzí předchozích 45 fondů (2 nikdy svoji činnost nezahájili) (Asociace penzijních fondů ČR, 2009). 5.2.1

Asociace penzijních fondů

Asociace penzijních fondů je dobrovolné zájmové sdružení právnických osob, především penzijních fondů, s právní subjektivitou založené dne 25. června 1996 na ustavující členské schůzi. Členství v asociaci je dobrovolné a má dvě formy. První forma představuje řádné členství určené penzijním fondům. Druhou formou je přidružené členství, o které mohou požádat právnické osoby působící v oblastech navazujících na penzijní připojištění nebo s ním úzce souvisí. K 1. lednu 2008 je po realizovaných fúzích sdruženo v APF ČR 10 členů, což jsou v současné době všechny penzijní fondy aktivní na finančním trhu České republiky. v APF ČR navíc působí tři přidružení členové (Asociace penzijních fondů ČR, 2009). Řádní členové: • AEGON Penzijní fond, a.s. • Allianz penzijní fond, a.s. • AXA penzijní fond a.s. • ČSOB PF Progres, a.s. • ČSOB PF Stabilita, a.s. • Generali penzijní fond a.s. • ING Penzijní fond, a.s. • PF České pojišťovny, a.s. • PF České spořitelny, a.s. • PF Komerční banky, a.s. Přidružení členové: • Deloitte Advisory s.r.o. 19

5.3

Hospodaření penzijních fondů

• KPMG Česká republika,s.r.o. • Ernst Young, s.r.o.

5.3

Hospodaření penzijních fondů

Penzijní fond musí hospodařit s příspěvky s odbornou péčí tak, aby byla zajištěna bezpečnost, likvidita, rentabilita a kvalita. Proto jsou peníze vložené účastníky výhodně investovány. Způsoby investování penzijních fondů podléhají státní kontrole, kterou provádí Česká národní banka. Penzijní fond může vykonávat jinou činnost než penzijní připojištění pouze v případě, že tato jiná činnost bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním. Fond také může pověřit třetí osobu, aby hospodařila s jeho majetkem (Ministerstvo vnitra, 1994). Podle § 33 odst. 2 Zákona č. 42/1994 Sb.: Nejčastější umístění peněžních prostředků shromážděných penzijním fondem: • dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, • dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem, • podílové listy otevřených podílových fondů, • cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který je povolen příslušným úřadem členského státu, • movité věci představující záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů, • nemovitosti poskytující záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení. Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být dále uloženy i na vkladové účty, vkladní knížky, vklady potvrzené certifikátem nebo vkladním listem u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky nebo u banky se sídlem na území členských států OECD – výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit více než 10% majetku penzijního fondu nebo 20mil. Kč, popřípadě ekvivalent této částky v cizí měně (dle § 33 odst. 3) Zajišťovací obchody, zejména derivátové a opční lze uzavírat pouze pokud slouží ke snižování rizik plynoucích z kurzů cenných papírů, úrokových měr a devizových kurzů aktiv nacházejících se v portfoliu penzijního fondu. Penzijní fond je povinen uzavírat tyto obchody pouze na veřejném trhu (pokud to lze) a dále na regulovaných trzích členských států OECD (podrobnosti v § 33 odst. 7), pokud má možnost je kdykoli zpeněžit. Vypořádání těchto obchodů smí provádět jen depozitář fondu (Ministerstvo vnitra, 1994). 20

5.3

5.3.1

Hospodaření penzijních fondů

Rozdělování zisku

• Nejméně 5% se odvede do rezervního fondu • Nejvíce 10% se použije podle rozhodnutí valné hromady • Zbylá část se rozdělí mezi účastníky a osoby, kterým v roce, kdy se rozděluje zisk, zaniká penzijní připojištění. • Případná ztráta z hospodaření fondu se pokryje z nerozděleného zisku minulých let, z rezervního fondu a dalších fondů tvořených ze zisku. Pokud to nestačí, musí se ztráta krýt snížením základního kapitálu (jeho hodnota však nesmí klesnout pod 50 milionů Kč). Penzijní fond je povinen zveřejnit do tří měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zprávy o hospodaření a přehled o umístění prostředků penzijního fondu, jejich uložení a výši. v roční zprávě o hospodaření se uvádí (u fondů fungujících déle než 3 roky) přehled výsledků hospodaření za poslední 3 roky. Tyto zprávy se předkládají i České národní bance, ministerstvu a depozitáři (Ministerstvo vnitra, 1994). 5.3.2

Státní příspěvky

Státní příspěvky se poskytují účastníkům ze státního rozpočtu a penzijní fond o ně podává žádost ministerstvu vždy čtvrtletně souhrnně za všechny své účastníky, kteří na tento příspěvek mají nárok. Státní příspěvek náleží účastníku každý kalendářní měsíc pouze v případě, že za daný kalendářní měsíc zaplatil svůj příspěvek včas. Pokud účastník platí příspěvky za období delší než 1 kalendářní měsíc, určí se výše příspěvku podle průměrné měsíční výše připadající na toto období.

Obrázek 3: Zákon č. 42/1994 Sb. (Ministerstvo vnitra, 1994)

5.3.3

Majetek penzijního fondu

• Více než 10% majetku nesmí tvořit cenné papíry vydané jedním emitentem a nesmí být více než 20% z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných jedním emitentem. • Více než 10% nesmí tvořit celková hodnota movitých a nemovitých věcí. • Nejméně 50% musí být uloženo do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky penzijního fondu vůči účastníkům.

21

5.3

Hospodaření penzijních fondů

• Nejvíce 70% majetku penzijního fondu může být umístěno podle § 33 odst. 2 písm. c) až f). • Nejvíce 5% majetku penzijního fondu může být umístěno jinak, než je uvedeno v § 33 odst. 2 písm. a) až f) a § 33 odst. 3. • Výše uvedené podíly mohou být překročeny nejdéle po dobu 6 měsíců a penzijní fond tato překročení limitů musí oznámit České národní bance. • Penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy (Ministerstvo vnitra, 1994).

22

6

6

NĚMECKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM

Německý důchodový systém

Německo je charakteristické tím, že je to silný sociální stát a má zakotveno v ústavě, že stát se má postarat o základní existenční potřeby a snažit se vyrovnat rozdíly mezi sociálně slabšími a sociálně silnějšími občany. Hlavním prvkem sociálního státu jsou zákonná sociální pojištění, kam patří i zákonné důchodové pojištění, což představuje první pilíř německého důchodového systému. Celkem má tento systém důchodů tři pilíře. Jako druhý pilíř vystupuje podnikové důchodové zabezpečení a do třetího pilíře pak spadá soukromé (privátní) zaopatření.

6.1

První pilíř

První pilíř tvoří zákonné důchodové pojištění, které je jako základní povinné pojištění s odstupem před ostatními jednoznačně nejvýznamnější. Stejně jako v České republice je i tento systém průběžně financovaný, založený na generační solidaritě, což tedy znamená, že peníze, které do systému odvedou ekonomicky aktivní lidé jsou následně vyplaceny lidem, kteří dosáhli důchodového věku a splňují podmínky pro čerpání důchodu. Jeho právní úprava vychází ze Zákoníku o sociálním zabezpečení, Zákon č. VI. (Sechstes Buch, Socialgesetzbuch) z 18. prosince 1989 s platností od 1. ledna 1992 (s platnými novelizacemi z roku 2002 a 2006). Orgánem dohledu je pak ustanoveno Spolkové ministerstvo práce, sociálních věcí, zdravotnictví, rodiny a žen (Das Bundesministerium für Arbeit, Soziales, Gesundheit, Familie und Frauen) (Holeček, 2009). Na základě tohoto pilíře je následně vyplácen základní starobní důchod, pozůstalostní důchod (vdovský a vdovecký důchod) a základní zákonný invalidní důchod. Povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění se vztahuje na všechny zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné, na osoby vykonávající povinnou vojenskou nebo civilní službu, za které platí příspěvky stát, na ženy v domácnosti, jež si hradí příspěvky samy ve výši podle svého rozhodnutí, a na nezaměstnané, za které platí paušální příspěvek pracovní úřad. Aktuální sazba odvodů na důchodové pojištění pro rok 2011 je 19,9%, přičemž na této sazbě se podílí rovným dílem zaměstnanec i zaměstnavatel, což znamená, že zaměstnanec odvede ze své hrubé mzdy 9,95% a zaměstnavatel odvede též 9,95% z hrubé mzdy tohoto zaměstnance. Výjimkou jsou zaměstnanci, jejichž měsíční výdělek nepřekročí částku 400 EUR. v tomto případě je zaměstnanec osvobozen od placení daně a zaměstnavatel odvede příspěvek na důchodové pojištění ve výší 15% z hrubé mzdy zaměstnance. Vybrané pojistné se odvádí příslušné státní zdravotní pojišťovně, která má zřízený zvláštní odbor pro vybírání příspěvků sociálního pojištění právě pro tento účel, a ta přesměruje vybrané peníze nositeli důchodového pojištění. Nárok na starobní penzi mají občané, kteří dosáhli důchodového věku (65 let) a získali potřebný počet let pojištění. Pro uznání nároku na jakýkoliv druh důchodu je rozhodující minimální doba

23

6.2

Druhý pilíř

pojištění 5 let, aby možný nárok vůbec vznikl. Minimální doba pojištění potřebná k dosažení nároku na starobní důchod je však 35 let, v případě, že občan získá 45 let pojištění, pak má výhodnější výpočet řádné penze (Holeček, 2009) (Social Pension Fund, 2005) (Gola, 2010). Stejně jako v České republice, tak i v Německu závisí výše důchodu na výši výdělků v produktivním věku a na získaném počtu let pojištění. V roce 2010 byla průměrná penze u mužů 1 049 EUR měsíčně a u žen 528 EUR měsíčně. Výše jednotlivých penzí se tak liší v různých spolkových zemích Německa (Gola, 2010). K 31.12.2009 byly vypláceny důchody celkem 20,412 mil. důchodcům. Celkem ale bylo vyplaceno 24,932 mil. důchodů (včetně invalidních aj.). Na konci roku 2008 bylo evidováno 52,224 mil. poplatníků pojistného na důchodové pojištění. Na jednoho důchodce tak přispívalo 2,56 poplatníků pojistného (Deutsche Rentenversicherung Bund, 2009). Celkové příjmy získané na důchodové pojištění na rok 2009 činily 246 miliard EUR, avšak pouze 182 miliard EUR se vybralo od poplatníků. Zbývající část představují státní příspěvky - příjmy z daní, které byly do důchodového systému transformovány. Jsou to příspěvky za osoby, za které je podle zákona povinen platit sociální pojištění stát. Celkové výdaje důchodového pojištění dosáhly výše 246 miliard EUR, z čehož 221 miliard EUR bylo vyplaceno čistě jen na starobní důchody (Deutsche Rentenversicherung Bund, 2009).

6.2

Druhý pilíř

Podnikové důchodové zabezpečení vzniklo již v polovině 19. století, kdy zaměstnavatel nabídl svým zaměstnancům zajištění na stáří. Postupně došlo k rozšíření tohoto druhu zajištění a v současné době již platí to, že každý zaměstnanec v Německu má zákonný nárok na tento druh pojištění, což znamená, že firmy jsou ze zákona (Zákon o podnikovém důchodovém pojištění (BetrAVG)) povinny platit svým zaměstnancům minimálně jedno soukromé důchodové připojištění na stáří, proti invaliditě a pro případ smrti. v současnosti se více než 17 milionů občanů účastní plánů podnikového důchodového zabezpečení. Nárok však vzniká pouze za předpokladu, že se zaměstnanec řádně účastní i zákonného důchodového pojištění. v poslední době začíná v Německu docházet spíše k odklonu od nefondových schémat a příklonu k těm fondovým (Holeček, 2009). Tento systém je založen na principu příspěvkově definovaného financování, kdy si každý spoří sám na sebe a od výše naspořené částky se mu pak po splnění daných podmínek vypočte výše důchodu. Zaměstnavatelé tak svému zaměstnanci odvádějí pravidelně nebo jednorázově příspěvky, čím mu vytváří kapitálový fond. Po odchodu do důchodu pak tento pojištěnec dostává buď určitou částku kapitálového plnění, nebo pravidelné výplaty k normálním důchodovým dávkám. Zákon zde upravuje jen obecný rámec a obecné podmínky zakládání a fungování. Neříká už tedy, kam a jakou výši svých volných peněžních prostředků má uložit. Jediné kritérium pro výběr 24

6.2

Druhý pilíř

konkrétní podoby nebo formy pojištění je to, že se toto pojištění musí vztahovat jak na zajištění ve stáří, tak i na pojištění pro případ invalidity a smrti (Holeček, 2009). Příspěvky na podnikové důchodové zabezpečení může odvádět buď jen zaměstnavatel, nebo jen zaměstnanec, nebo oba najednou. Ze zákona vyplývá, že si zaměstnanci mohou ze své hrubé měsíční mzdy odvádět příspěvky, které nepodléhají zdanění a mohou si je odečíst od základu daně z příjmů (Zákon o důchodových příjmech s platností od 1. ledna 2005, který upravuje zdanění zákonného, podnikového a soukromého důchodového pojištění). Tyto daňové úlevy platí ale jen v případě, že následná výplata probíhá doživotně, resp. u interního způsobu financování lze vyplatit až 30% z celkové částky ještě před započetím vyplácení po splnění potřebných podmínek. v případě, že toto není splněno (např. dojde k předčasnému ukončení), musí být celá částka dodaněna. u zaměstnavatele je celá výše jeho příspěvků daňově uznatelný náklad (Holeček, 2009). V rámci podnikové důchodového zabezpečení existuje 5 forem, do kterých lze investovat a ze kterých si může zaměstnavatel libovolně vybrat. Patří sem Přímý závazek (Direktzusage), Podpůrný fond (Unterstützungskasse), Přímé pojištění (Direktversicherung), Penzijní fond (Pensions fond) a Penzijní pokladna (Pensionkasse). Dále se ještě tyto formy dělí do dvou skupin. Přímý závazek a podpůrný fond patří do interního podnikového pojištění a přímé pojištění, penzijní fond a penzijní pokladna náleží do externího podnikového pojištění. Rozdíl v těchto dvou typech pojištění je především v druhu pojišťovací společnosti. Je to buď klasická pojišťovna, která má licenci na poskytování těchto služeb, nebo fond (Holeček, 2009) (Peterková, 2007) (Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010). 6.2.1

Interní podnikové pojištění

Zaměstnavatel je u této formy zavázán svému zaměstnanci vyplácet penzijní dávky po jeho odchodu do důchodu. Proto uzavře u pojišťovací společnosti, která toto pojištění nabízí, pojistnou smlouvu. Tato smlouva může být uzavřena hromadně pro všechny zaměstnance daného zaměstnavatele nebo samostatně pro každého zaměstnance zvlášť. Po uzavření smlouvy má zaměstnanec zákonný nárok vůči svému zaměstnavateli na následné plnění. Dávky jsou vypláceny přímo zaměstnavatelem z jeho cash flow. Zaměstnavatel sám je jediným a výhradním dlužníkem těchto důchodových dávek. Jedinou formou státní podpory jsou v tomto případě jen daňové výhody (daňová uznatelnost, odpočet od základů daně). Tímto způsobem není možno uzavřít pojištění ve formě Riesterovy renty. Další nevýhodou je pak to, že v případě přestupu zaměstnance k jinému zaměstnavateli, se stanou takhle naspořené peníze zmraženy a zaměstnanec již dál nemůže pokračovat v jejich spoření (Holeček, 2009) (RÖßLER, 2009).

25

6.2

6.2.2

Druhý pilíř

Přímý závazek

Zaměstnavatel se zde sám zavazuje k tomu, že bude zaměstnancům vytvářet prostředky k zajištění jejich budoucích příjmů. Jde tedy o dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Přímý závazek nepodléhá dozoru nad pojišťovnami a proto jediný subjekt, který chrání zaměstnance v případě insolvence zaměstnavatele, je důchodově pojistný spolek (Peterková, 2007). 6.2.3

Podpůrný fond

Podpůrné fondy jsou samostatné právní subjekty, které nejsou předmětem dozoru nad pojišťovnami (zajišťuje úřad státního dozoru nad finančním trhem, tzv. BaFin“). Jsou obvykle vytvořeny jako dceřiné společnosti přispívajícího zaměstnavatele v právní formě zapsaného sdružení (registered association“). Podporné fondy mohou být také skupina nebo průmyslově podpůrné fondy. Zaměstnavatel v podstatě zůstává hlavním dlužníkem závazků a používá podpůrný fond pouze jako platebního zprostředkovatele. Pracovní právo však říká, že příjemci mohou přímo požadovat penzijní dávky z podpůrného fondu. Příspěvky jdoucí do podpůrných fondů jsou sice pro zaměstnavatele daňově odečitatelné ale pouze do určitého limitu. Podpůrné fondy jsou proto obvykle nedostatečně využívány. Výnosy z investování příspěvků od zaměstnavatele patří zaměstnavateli, zaměstnanec na ně nemá nárok. V roce 2006 podpůrné fondy držely celkem 37,4 mld. EUR penzijních aktiv (RÖßLER, 2009).

Obrázek 4: Struktura fungování podpůrných fondů, Zdroj: (RÖßLER, 2009)

6.2.4

Externí podnikové pojištění

Zaměstnavatel se u externího podnikového pojištění stává nepřímým poskytovatelem pojištění a odvádí tak pouze měsíční příspěvky na samostatný účet svého zaměstnance. Po dosažení důchodového věku nebo věku uvedeném ve smlouvě lze čerpat naspořené peníze jednorázově nebo si nechat vyplatit určitou část předem 26

6.2

Druhý pilíř

nebo čerpat časově neomezenou rentu. Pokud pojišťovna není schopna plnit své závazky, stává se zaměstnavatel odpovědný za přislíbenou penzi. Všechny dávky vyplacené pojišťovnou, které jsou výsledkem nezdanitelných příspěvků, jsou předmětem daně z příjmů v případě, že dojde k jejich výplatě. Zaměstnavatel si může zahrnout všechny příspěvky zaplacené v rámci tohoto systému pojištění do svých nákladů. v rámci tohoto pojištění je možné si založit spoření i ve formě Riesterovy renty (RÖßLER, 2009). 6.2.5

Přímé pojištění

Přímé pojištění představuje běžnou smlouvu o životním pojištění uzavřenou zaměstnavatelem za zaměstnance. v rámci tohoto systému je pojišťovna hlavní penzijní poskytovatel. Zaměstnanec a příp. obmyšlené osoby mají neodvolatelné právo na pojistné plnění. Přispívající zaměstnavatel se stává pojistníkem, zatímco zaměstnanec je pojištěný. V roce 2006 činila aktiva pojišťoven v rámci smluv o přímém pojištění 47 mld. EUR (RÖßLER, 2009).

Obrázek 5: Struktura fungování přímého pojištění, Zdroj: (RÖßLER, 2009)

6.2.6

Penzijní fond

Je samostatným právním subjektem, jež shromažďuje příspěvky od zaměstnavatelů a pak je investuje na peněžním trhu. Penzijní fond je zřizován v právní formě „vzájemné asociace pojišťovenÿ („VvaGÿ) nebo jako akciová společnost („Aktiengesellschaftÿ). Může být nastaven podle potřeb jednoho zaměstnavatele či podle potřeb sdružení zaměstnavatelů. Podléhá dozoru nad pojišťovnami, to znamená, že nároky jedince zůstávají zajištěny i v případě insolvence zaměstnavatele. Penzijní fond přináší vyšší výnosovou šanci a zároveň minimální míru zhodnocení. Ke konci roku 2008 bylo v Německu registrováno 27 penzijních fondů. Majetek v držení penzijních fondů činil v roce 2008 téměř 14,5 mld. EUR. Fungování penzijních fondů i penzijních pokladen upravuje zákon o dohledu nad pojišťovnami (Versicherungsaufsichtsgesetz = VAG) (Peterková, 2007) (RÖßLER, 2009) (Deutsche Bank, 2010). 27

6.2

Druhý pilíř

Obrázek 6: Struktura fungování penzijních fondů, Zdroj: (RÖßLER, 2009)

6.2.7

Penzijní pokladna

Je nezávislým zaopatřovacím subjektem, který se svou činností podobá pojišťovně poskytující životní pojištění. Stejně jako penzijní fond je také penzijní pokladna buď ve formě vzájemné asociace pojišťoven nebo jako akciová společnost. Pensionskasse je obvykle nastavený pouze pro jednoho konkrétního zaměstnavatele nebo pro určité odvětví. Podléhá dozoru nad pojišťovnami. Tento subjekt má však malou svobodu v investování, může investovat pouze 30 procent z účetní hodnoty svých aktiv. Ke konci roku 2008 bylo registrováno 153 penzijních pokladen. Celková hodnota majetku, který v roce 2006 vlastnily, činila 95,6 mld. EUR (Peterková, 2007) (RÖßLER, 2009).

Obrázek 7: Struktura fungování penzijní pokladny, Zdroj: (RÖßLER, 2009)

28

6.2

6.2.8

Druhý pilíř

Třetí pilíř

Jelikož je v Německu potřeba řešit problém udržitelnosti stávajícího nastavení důchodového systému, začíná soukromé zaopatření hrát stále důležitější roli vedle podnikového důchodového zabezpečení. Tento druh zabezpečení na stáří je otázkou svobodného rozhodnutí jednotlivce. Zákon upravuje jen obecný rámec. Pokud se člověk rozhodne využít i tuto formu financování, otevírá se mu hned několik možností, kam ukládat své volné finanční prostředky a více si tak spořit na stáří. Po odchodu do důchodu pak mohou tyto uspořené peníze sloužit jako nadstandardní příjem a navíc jejich čerpání není nijak časově omezeno. Výhodou určitě je i to, že stát se snaží motivovat k využití soukromého zaopatření tím, že umožňuje získání daňových úlev na daň z příjmů a poskytuje přímé státní příspěvky (Holeček, 2009). 6.2.9

Riesterova renta

Riesterova renta je jednou z nejrozšířenějších státem podporovaných forem soukromého zabezpečení na stáří. Byla pojmenována po Walteru Riesterovi, spolkovém ministru práce a sociálních věcí, který navrhl v rámci důchodové reformy tento způsob financování v doplňkovém zabezpečení na stáří. Tento způsob připojištění je dobrovolný, spočívá na odvodu měsíčních příspěvků a představuje doplněk k zákonnému důchodového pojištění. Prostředky ukládané prostřednictvím Riesterovy renty nejsou ze zákona pojištěny jako je tomu u podnikového zabezpečení. Přijata byla v roce 2002 (zákon Altersvermögensgesetz (AVmG)). Je určená pro osoby v klasickém zaměstnaneckém poměru, pro ostatní osoby je spíše určena Rürupova renta. Stát podporuje využívání Riesterovy renty státními příspěvky a daňovými výhodami (osvobození od zdanění příspěvků). Získání těchto státních subvencí je však vázáno na řádnou účast na zákonném důchodovém pojištění (Holeček, 2009). Účastníci soukromého zaopatření Výhod tohoto pilíře však nemohou využívat všechny skupiny obyvatelstva, stát podporuje tyto skupiny: • Zaměstnanci, stážisté a učni, • Zemědělci a jejich rodinní příslušníci, • Příjemci dávek v nezaměstnanosti, • Osoby samostatně výdělečně činné, které se účastní zákonného důchodového pojištění, např. řemeslníci, učitelé, porodní asistentky, umělci,. . . , • Vojáci a vojačky, • Úředníci a soudci, • Ženy a muži na mateřské dovolené, • Ošetřovatelé, • Pracovníci, jejichž výdělek je nižší než 400 EUR měsíčně (jsou osvobozeni od plateb sociálního pojištění), • Příjemci plného invalidního důchodu.

29

6.2

Druhý pilíř

Skupiny obyvatelstva, které nemají nárok na výhody plynoucí ze soukromého zaopatření: • Osoby samostatně výdělečně činné, které se neúčastní zákonného důchodového pojištění, • Osoby čerpající sociální dávky, • Studenti, • Příjemci starobního důchodu, • Státní rozpočtové složky, které jsou pojištěny ze zákona (Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010). Výše státního příspěvku závisí na výši příspěvku, který účastník měsíčně odvede. Byl vytvořen základní účastnický příspěvek, který je stanoven procentuální sazbou z měsíční mzdy. v případě, že střadatel odvede příspěvek v jeho minimální výši, je mu připsána plná výše státního příspěvku. v případě neodvedení minimální výše příspěvku, bude střadateli připsána jen jeho poměrná část. Tento základní účastnický příspěvek je stanoven ve výši 4% z hrubého ročního výdělku, s maximální horní hranicí 2 100 EUR. Plný státní příspěvek má pak hodnotu 154 EUR a je připisován jednou za rok (fondsvermittlung24.de, 2008). Riestrova renta skýtá výhody zejména pro rodiny s dětmi, kdy kromě státního příspěvku, na který má nárok každý sám za sebe, má každý rodič možnost získat státní příspěvek na dítě. Podmínkou pro získání tohoto příspěvku je pobírání přídavků na děti. Jeden z obou rodičů pak může získat na každé nezaopatřené dítě narozené před rokem 2008 roční státní příspěvek 185 EUR a za každé narozené dítě po roce 2008 ve výši 300 EUR. v případě, že je jeden z rodičů na rodičovské dovolené, pak mu stačí pro získání plného státního příspěvku odvést ročně jen 60 EUR. Současně mu také zůstává nárok na příspěvek na každé nezaopatřené dítě. Dalším bonusem je 200 EUR pro nové pojištěnce, kteří si založí první smlouvu před dovršením jejich 25 let (fondsvermittlung24.de, 2008). Daňové výhody spočívají především v tom, že zdanění je odloženo až do doby výplaty důchodu, tzv. princip odložené daně. Každý rok je možno osvobodit příspěvky na soukromé zaopatření v rámci daně z příjmů až do výše 2 100 EUR a od daně jsou také ve fázi spoření osvobozeny výnosy a úroky. Zdanění, které přichází v době vyplácení dávek, je menší, než zdanění příjmů v produktivním věku (Finanzratgeber.de, 2011). Stejně jako u podnikového důchodového zabezpečení, tak i u Riesterovy renty platí, že je možné zahájit čerpání již v 60 letech nebo standardně při dosažení důchodového věku (65 let). Výplata probíhá doživotně. Případně je možné si nechat vyplatit jednorázově až 30% z celé uspořené částky a pak teprve zahájit čerpání, které již s sebou nese nevýhodu v tom, že vyplacené dávky plně podléhají zdanění podle zákona o dani z příjmů. V roce 2008 využívalo připojištění prostřednictvím Riesterovy renty více než 12,2 milionu občanů Německa (fondsvermittlung24.de, 2008).

30

6.2

Druhý pilíř

Poskytovateli soukromého zajištění mohou být pojišťovny, banky, investiční společnosti (např. fondy), nad jimiž vykonává dohled BaFin. v případě, že se tedy člověk rozhodne spořit si na stáří také ve formě dobrovolného soukromého zabezpečení, otevírají se mu hned 3 možnosti investování. První z nich je Soukromé důchodové pojištění (Private Rentenversicherung), jež je nejobecnější formou, jak z hlediska délky spoření, tak minimální rizikovosti a výnosnosti (přibližně okolo 1%). Měsíční úspory jsou zde podporovány státními příspěvky a minimálním výnosem garantovaným pojišťovací společností. v podstatě se jedná o formu životního pojištění (Holeček, 2009) (Peterková, 2007) (Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010). Druhou možností je forma tzv. Bankovního spořícího plánu (Banksparplan), která je určena spíše pro staršího investora s kratší délkou spoření, zajišťuje nízkou míru rizika, ale také nižší výnos (cca 4%). Měsíčně placené příspěvky jsou vždy ve stejné výši, ale míra výnosu se liší v závislosti na výši úrokové míry, kterou určí banka podle předpokládané délky spoření (Holeček, 2009) (Peterková, 2007) (Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010). Třetí možností je pak Fondový spořící plán (Fondsparplan), jež je z těchto variant nejvýnosnější, ale také nejrizikovější. Měsíční příspěvky jsou stanoveny přesně a odváděny do investičních fondů, jejichž obor si může sám vkladatel vybrat. Výběrem fondu ovlivňuje výnosnost a s tím úzce spojenou rizikovost jím vloženého kapitálu. Jediné, co je zde garantované, je, že v době splatnosti získá zpět minimálně všechny vložené prostředky a státní příspěvky (Holeček, 2009) (Peterková, 2007)(Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010). 6.2.10

Rürupova renta

Rürupova renta je jedna z forem důchodových státem podporovaných dávek určených především pro OSVČ a podnikatele, byla zavedena v r. 2005. Významnou vlastností této renty je to, že se OSVČ po 18 letech placení příspěvků do státního důchodového systému může úplně vyvázat z tohoto systému. Vzniká na základě smlouvy o důchodovém pojištění a jde sjednat u jakékoliv pojišťovny, která nabízí životní pojištění. Spočívá ve spoření dobrovolných soukromých příspěvků, přičemž si každý může vybrat, do jaké oblasti (např. kapitálové fondy, nemovitosti,. . .) chce tyto prostředky investovat. Příspěvky jsou zvýhodňovány podle jejich výše a jejich doby spoření ve formě rostoucích daňových odpočtů až do výše 100%, zdanění přichází až ve chvíli, kdy je zahájeno vyplácení renty. Čerpání je možné od šedesáti let spořitele, výplata je doživotní a není možné její vypovězení (stejně jako státem vyplácené důchodové dávky). Velkou nevýhodou v případě smrti spořitele je to, že tato renta nepodléhá dědickému řízení, takže nastřádané peníze včetně všech kapitálových výnosů propadají. V roce 2008 bylo prostřednictvím Rürupovy renty pojištěno přes 600 000 občanů (Eppman, 2005).

31

6.2

6.2.11

Druhý pilíř

Další možnosti soukromého zaopatření

Dalšími možnostmi, jak se zaopatřit na stáří, jsou různé formy životních pojištění, jako jsou soukromé důchodové pojištění a kapitálové životní pojištění. u soukromého důchodového pojištění je garantovaná doživotně vyplácená předem stanovená výše renty. Je však možné vyplatit i jednorázově celou částku při splnění všech podmínek. Kapitálové životní pojištění představuje kombinaci zajištění na stáří s pojištěním pro případ smrti (Holeček, 2009).

32

7

7

CHARAKTERISTIKA PENZIJNíCH FONDŮ

Charakteristika penzijních fondů

Penzijní fond je právně nezávislý subjekt, jež patří mezi poskytovatele pojistných služeb, který shromažďuje příspěvky od zaměstnavatelů a pak je investuje na peněžním trhu a který vyplácí zákonné nároky z pojištění zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům. Může být zřízen v právní formě akciové společnosti (AG), nebo vzájemné asociace pojišťoven (VvaG). Jeho činnost upravuje Zákon o důchodovém spoření (Altersvermögensgesetz) a Zákon o dohledu nad pojišťovnami (Versicherungsaufsichtsgesetz, zkráceně VAG) (Flemm, 2011). Penzijní fondy byly v Německu představeny 1.ledna 2002 jako pátý typ zaměstnaneckého penzijního pojištění (vedle přímého závazku, podpůrného fondu, penzijní pokladny a přímého pojištění). Penzijní fond musí být schválen (dle § 112 odst. 2 VAG) Federálním úřadem pro dohled nad finančním trhem (tzv. BaFin), který nad penzijním fondem vykonává dohled i v průběhu jeho fungování. Hlavním předmětem činnosti penzijních fondů je poskytování podnikového důchodového zabezpečení (2. pilíř) – je možné jej uzavřít ve formě životního pojištění. Vedle toho je možné s penzijním fondem uzavřít smlouvu o tzv. Riesterově rentě (3. pilíř) jako doplňku ke smlouvě o podnikovém důchodovém zabezpečení. Penzijní fondy od roku 2005 nenabízejí na základě novely zákona (VAG) žádné formy pojištění, u nichž není garantované minimální zhodnocení (většinou okolo 2,25%). Dávky vyplácené penzijními fondy podléhají zdanění a jsou zdaňovány jednotlivě (Princip odložené daně). Zaměstnavatel je povinen ze zákona nabídnout zaměstnanci na základě odložených dávek pojištění prostřednictvím přímého pojištění, penzijního fondu či penzijní pokladny, kdy zaměstnavatel může vybrat poskytovatele těchto dávek. v případě, že si zaměstnavatel vybere penzijní fond, uzavírá s ním smlouvu, jež obsahuje penzijní plán, ve kterém jsou stanoveny pravidla pro placení příspěvků a druhy dávek a následně mu platí měsíční příspěvky za své zaměstnance na samostatný účet tohoto zaměstnance (tzv. penzijní příslib). Penzijní fondy vyplatí zaměstnanci jeho penzijní nárok podle penzijního plánu, který garantuje důchodové dávky po odchodu do důchodu. Přesunutím odpovědnosti za důchodové pojištění na penzijní fond však není zaměstnavatel zproštěn tohoto závazku. Jestliže není poskytovatel pojištění schopen dostát svých závazků, přesunují se na zaměstnavatele, ten je tedy v pozici vedlejšího dlužníka. Penzijní fond může poskytovat služby jak pouze jednomu zaměstnavateli, tak i skupině zaměstnavatelů (Flemm, 2011). S penzijním fondem nemůže uzavřít smlouvu kdokoliv. Jsou zákonem stanovené skupiny, které tu možnost mají, a to: • zaměstnavatelé • stážisté • osoby vykonávající veřejně prospěšné práce • osoby ve vysokých řídících funkcích (manažeři, jednatelé, ředitelé,. . .) • členové představenstva 33

7.1

Trh penzijních fondů

• každý, kdo je povinen být ze zákona pojištěný Zákon také stanovuje konkrétní skupiny obyvatel, které naopak smlouvu s penzijním fondem uzavřít nesmí: • OSVČ • úředníci • příjemci sociálních dávek Aby měl člověk nárok na dávky vyplácené penzijním fondem, musí se stát jeho účastníkem minimálně jeden rok před odchodem do důchodu. Dále musí vložit minimální částku stanovenou ve smlouvě, aby podnikové důchodové zabezpečení mělo vůbec smysl. Pokud nemá možnost vložit vysoký vstupní příspěvek, měl by se stát účastníkem nejpozději 5 let před odchodem do důchodu (Flemm, 2011). Jestliže účastník změní zaměstnavatele, je možné pokračovat v již započatém důchodovém pojištění u jiného zaměstnavatele. Zaměstnavatel po odchodu zaměstnance ale dál ručí za celou sumu dávek stanovených ve smlouvě, zejména za osobně zaplacené příspěvky. Ručení za celou sumu trvá do té doby, než přejde zaměstnanec k jinému zaměstnavateli. Penzijní fondy jsou tak financovány z příspěvků od jednoho nebo více zaměstnavatelů. Příspěvky mohou být také odváděny ze mzdy zaměstnanců. V případě, že účastník zemře, musí být uvedeno ve smlouvě, komu z pozůstalých náleží dávky, mohou to být: manželka, nezaopatřené dítě, druh, družka nebo manžel z registrovaného partnerství. Musíme rozlišovat mezi smrtí ve spořící fázi a smrti po dosažení důchodu. Smrt ve spořící fázi: pozůstalým budou vráceny příspěvky v celé výši za každý rok spoření. Např. pokud si pojištěný začne v 25ti letech přispívat 100 EUR měsíčně na důchodové pojištění a zemře-li ve 35 letech, pozůstalým bude vyplaceno 12 000 EUR. Smrt po dosažení důchodu: jestliže pojištěná osoba dosáhne důchodového věku (60 let) a zemře-li v 62 letech, bude pozůstalým po dalších 10 let vyplácen důchod v plné výši, protože garantovaná doba pobírání důchodu je 12 let (tedy do 72 let pojištěné osoby). Toto ustanovení se může u různých pojišťovatelů lišit. Ačkoli mnoho penzijních smluv obsahuje všechny znaky pojistné smlouvy, pro penzijní smlouvu nebo pojistitele platí právní předpisy běžné pojistné smlouvy pouze tehdy, pokud jsou výslovně rozšířeny také pro penzijní fondy. Oblast smluv o penzijním pojištění upravuje např. Zákon o dohledu nad pojišťovnami nebo Obchodní zákoník, nikoliv však Zákon o pojistné smlouvě (Flemm, 2011).

7.1

Trh penzijních fondů

Historie penzijních fondů v Německu nesahá příliš daleko. Při uzákonění penzijních fondů (tzv. Pensionsfonds) v roce 2002 dostalo povolení k činnosti 18 penzijních

34

7.2

Hospodaření penzijních fondů

fondů. Všechny penzijní fondy společně s dalšími pojišťovacími subjekty německého trhu jsou zastřešeny Generálním sdružením německých pojišťoven (GDV). 7.1.1

Generální sdružení německých pojišťoven (GDV)

Generální sdružení německých pojišťoven (GDV) se sídlem v Berlíně mělo v roce 2009 466 členů, z nichž 29 bylo penzijní fond. Členství ve sdružení je dobrovolné, avšak nově přijatí členové musí zaplatit jednorázový vstupní poplatek, jehož výši určí Valná hromada. Cílem GDV je reprezentovat soukromé pojišťovnictví navenek a jeho cílem není provozovat obchodní činnost. GDV je nositelem rizika a významný investor (jeho investiční portfolio má hodnotu přibližně 1170 miliard EUR), jež má významný vliv na soukromé pojišťovnictví, investice, rozvoj a zaměstnanost německého hospodářství. Usiluje o dodržování rámcových podmínek, které mají umožnit pojistitelům optimální plnění svých povinností (Generální sdružení německých pojišťoven, 2011). Aktivní penzijní fondy v roce 2011 Allianz Pensionsfonds AG ALTE LEIPZIGER Pensionsfonds AG Bosch Pensionsfonds AG BVV Pensionsfonds des Bankgewerbes AG CHEMIE Pensionsfonds AG Deutsche Post Pensionsfonds AG Deutscher Pensionsfonds AG DEVK Pensionsfonds AG ERGO Pensionsfonds AG Generali Deutschland Pensor Pensionsfonds AG HDI-Gerling Pensionsfonds AG HVB Trust Pensionsfonds AG IBM Deutschland Pensionsfonds AG Lippische Pensionsfonds AG LVM Pensionsfonds-AG Zdroj: (BaFin, 2011)

7.2

MAN Pensionsfonds AG Nestlé Pensionsfonds AG Nürnberger Pensionsfonds AG PB Pensionsfonds AG R+V Gruppenpensionsfonds AG R+V Pensionsfonds AG RWE Pensionsfonds AG Siemens Pensionsfonds AG Sparkassen Pensionsfonds AG Swiss Life Pensionsfonds AG Telekom-Pensionsfonds a.G. VdW Pensionsfonds AG VIFA Pensionsfonds AG West Pensionsfonds AG WWK Pensionsfonds AG

Hospodaření penzijních fondů

Základní kapitál penzijních fondů je investován především do akcií a dluhopisů. v investiční politice podléhají penzijní fondy menším omezením než penzijní pokladny nebo životní pojišťovny. Je to především pro to, aby se dosáhlo vyššího výnosu. Na druhé straně se podstupuje mnohem vyšší investiční riziko. Konkrétní způsoby

35

7.2

Hospodaření penzijních fondů

investování samozřejmě upravuje zákon - Nařízení o investičním majetku penzijních fondů (PFKapAV) v souladu s § 115 odst. 2 Zákonu o dohledu nad pojišťovnami. Zákon umožňuje penzijním fondům podle § 2 odst. 1 Nařízení o investičním majetku penzijních fondů investovat do: 1. Do zástavního práva k pozemku, který se nachází na území Evropského hospodářského prostoru 2. Do finančních pohledávek a cenných papírů 3. Do úvěrů: a) Spolkové republiky Německo, jednotlivých spolkových zemí, obcí a místních orgánů b) Jiných zemí EHP, jiných regionálních vlád EHP a místních orgánů EHP c) Mezinárodních organizací 4. Do úvěrů: a) Podniků se sídlem na území EHP, s výjimkou úvěrových institucí, pokud na základě dosavadního a očekávaného budoucího vývoje výnosů a majetku podniku je ve smlouvě dohodnutá úroková sazba a splácení úvěru a úvěr je zajištěný i. Hypotečním zástavním právem v prvním pořadí ii. Skrz zastavenou nebo přes pojištění zajištěnou pohledávkou nebo přes cenné papíry obchodovatelných na burzách nebo organizovaném trhu iii. Prohlášením závazku k penzijnímu fondu b) Podniků se sídlem na území EHP, s výjimkou úvěrových institucí, kteřé žádají o zajištění smlouvy v rámci větší důvěryhodnosti a schopnosti splatit závazek 5. Do pojistných smluv uzavřených životní pojišťovnou 6. Hypotečních zástavních listů, komunálních obligací a jiných dluhových cenných papírů vydaných úvěrovými institucemi se sídlem na území EHP 7. Obligací a) Na organizovaném trhu, b) Které jsou kotovány na oficiální burze mimo země EHP 8. Ostatních dluhových cenných papírů 9. Pohledávek z podřízeného dluhu od společnosti se sídlem ve státu EHP 10. Podřízených společností se sídlem na území EHP 11. Pohledávek, které jsou zapsané v knize závazků(knize státního dluhu) Spolkové republiky Německo, v dané spolkové země, nebo v příslušném seznamu jiné země EHP 12. Akcií,obchodovatelných na organizovaném trhu, další vázaná aktiva na akcie, která jsou obchodovaná na oficiální burze v zemi mimo EHP 13. Ostatních akcií, podílů ve společnostech s ručením omezeným, komanditních společnostech a investicí jako tichý společník v souladu s obchodním zákoníkem, pokud společnost a) Má sídlo na území EHP 36

7.2

Hospodaření penzijních fondů

b) Poskytla volně k dispozici penzijnímu fondu poslední roční účetní uzávěrku c) A dále se zavazuje poskytovat každou další roční účetní uzávěrku 14. Zástaveb, nedokončených zástaveb nebo právě zahájených staveb na pozemku nacházejícím se na území státu EHP, podílů ve společnostech, jejichž jediným cílem je dosažení zisku. Penzijní fond musí zvážit výši kupní ceny na základě doporučení znalce nebo srovnatelným způsobem. 15. Podílů ve vnitrostátních i mezinárodních investujících a dividendových investičních fondech, jejichž účtování odpovídá smluvním podmínkám; u dividendových investičních fondů musí být výplaty podílů (čistá hodnota aktiv na podíl) provedeny bez odkladu podle smluvních ustanovení; domácí investiční fondy musí být založeny jako zvláštní fondy podle zákona o investičních společnostech; u zahraničních investičních podílů musí být tyto podíly obchodovatelné. 16. Investičního majetku a) Evropské centrální banky nebo centrální banky země EHP b) Úvěrové instituce se sídlem na území EHP, která splňuje požadavky směrnice 2000/12/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20.března 2000 o zahájení a provozování předmětu podnikání úvěrových institucí (BaFin, 2008) Jako investiční majetek se počítají i běžné pohledávky. Investice do spotřebitelských úvěrů, provozních úvěrů, movitého majetku nebo práv k movitému majetku a nehmotného majetku jsou vyloučeny. Vedle toho nejsou povoleny investice do podniků patřících pod jeden koncern, do něhož současně patří i penzijní fond ve smyslu § 18 Zákona o akciích s výjimkou společností, jejichž jediným účelem je držet pozemky nebo akcie společností, které nemají vztahy s tímto koncernem. Totéž platí pro firmy, které na penzijní fondy zcela nebo částečně převádí svoji obchodní činnost prostřednictvím outsourcingu nebo které mají bezprostřední souvislost s činností penzijního fondu (BaFin, 2008). Orgán dozoru může snížit podíl přímých a nepřímých investic držených v souladu s § 2 odst. 1 č. 2, 9, 10, 12 a 13 pokud je to nezbytné k ochraně zájmů příjemců důchodu (BaFin, 2008). 7.2.1

Majetek penzijního fondu

• Více než 5% kapitálu nesmí tvořit investice do podniků, které si vybraly daný penzijní fond jako poskytovatele podnikového důchodového pojištění a zároveň nesmí být do těchto podniků v součtu investováno více než 15% majetku. • Více než 30% kapitálu nesmí být vloženo do investic • Podle § 2 odst. 1 č. 3 a, b, d u téhož dlužníka. • Podle § 2 odst. 1 č. 6 u téže banky. • u téže úvěrové instituce podle § 2 odst. 1 č. 16 b, jen a pokud je investice zajištěna rozsáhlým institucionálním pojištěním úvěrových institucí nebo systémem pojištění vkladů 37

7.2

Hospodaření penzijních fondů

• u téhož veřejno-právní úvěrové instituce podle § 2, bod 1 c č.16 • Více než 10% základního kapitálu nesmí být umístěno do investic podle § 2 odst. 1, č. 9, 10, 12 a 13 – nevztahuje se na investice podle č. 9 a 10 s vhodnými úvěrovými institucemi v souladu s č. 16 b • Až 10 procent kapitálu lze investovat do jednotlivého pozemku nebo nemovitosti nebo jiného práva k pozemku nebo do akcií podniku, který byl založen pouze za účelem zisku (BaFin, 2008).

38

8

8

SROVNÁNí ČESKÝCH A NĚMECKÝCH PENZIJNíCH FONDŮ

Srovnání českých a německých penzijních fondů

Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, dodatečné zaopatření na stáří se v České republice týká třetího pilíře důchodového systému, v jehož rámci poskytují penzijní připojištění penzijní fondy jako jediné subjekty na trhu. Jsou to právnické osoby s právní formou akciové společnosti se sídlem na území České republiky, jejichž způsoby investování jsou striktně vymezeny zákonem. Spoření si na důchod v penzijních fondech je pro občany dobrovolné a v současné době bohužel nemá příliš vliv na vyplácené penze. Od roku 1993 shromáždily penzijní fondy celkem přibližně 210 mld. Kč, což by nestačilo ani na jeden rok na pokrytí důchodových dávek jdoucích ze státního důchodového pojištění, protože ČSSZ vyplatila v roce 2010 na těchto důchodových dávkách 337,8 mld. Kč. V současné době tvoří český trh penzijního připojištění 10 penzijních fondů, které jsou sdruženy v Asociaci penzijních fondů ČR (Ministerstvo vnitra, 1994). Lidé se mohou zabezpečit také uzavřením životního pojištění, případně mohou začít pravidelně investovat na kapitálových trzích. V Německu mají obyvatelé více možností, kam své volné finanční prostředky uložit a spořit si tak na stáří. Na výběr je z podnikového důchodového zabezpečení (tvoří druhý pilíř systému) a tzv. Riesterovy renty (nejvíce odpovídá českému penzijnímu připojištění), případně Rürupovy renty (představují třetí pilíř). První možnost zajišťuje buď sám zaměstnavatel (má ze zákona povinnost toho pojištění svým zaměstnancům zabezpečit), nebo k tomuto účelu může využít další subjekty na trhu jako pojišťovny, penzijní fondy či penzijní pokladny. Poskytovateli druhé možnosti dobrovolného zajištění na stáří jsou pojišťovny, banky a další investiční společnosti, kam patří i subjekty podnikového důchodového zabezpečení. Dalšími možnostmi jsou opět různé formy životního pojištění či programy pravidelného investování. Trh důchodového zabezpečení je tu tedy velice komplikovaný a mnohem méně přehledný než ten český. V přirovnání toho, co nashromáždily německé penzijní fondy za celou svoji existenci, a toho, kolik se ročně v Německu vyplatí na důchodových dávkách ze zákonného důchodového pojištění, vyplývá, že německé penzijní fondy nashromáždily v roce 2008 přibližně necelých 6% z celkově ročně vyplacených důchodů. Souhrnný přehled penzijních systémů obou států je uveden v příloze.

8.1 8.1.1

Odlišnosti obou penzijních systémů Státní dohled, bezpečnost

Systémy důchodového zabezpečení jsou v obou zemích samozřejmě upraveny zákony, které určují orgány výkonu státního dohledu. Je totiž potřeba zajistit, aby byly účastníku po splnění všech podmínek jeho nastřádané prostředky také vypla-

39

8.1

Odlišnosti obou penzijních systémů

ceny. V obou systémech je tedy kladen důraz na bezpečnost, a to zejména proto, že účastníci potřebují získat jistotu k systému dobrovolného spoření na stáří. Orgány státního dohledu nad penzijními fondy jsou v České republice Česká národní banka (ČNB) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). ČNB dohlíží na dodržování zákona a zvláštních právních předpisů, dbá na ochranu účastníků, provádí také kontrolu nad investováním penzijních fondů a rozhoduje o udělení povolení k rozdělení či fúzi penzijních fondu. MPSV vykonává dohled v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku. Oba subjekty pak rozhodují o tom, zda penzijnímu fondu na základě jeho žádosti udělí povolení na provozování činnosti. Mezi těmito orgány státního dohledu navíc neplatí zásada mlčenlivosti, takže si vzájemně sdělují všechny důležité informace. V Německu existují též dva subjekty státního dohledu nad doplňkovými schématy důchodového pojištění, a to důchodově pojistný spolek a tzv. BaFin. Nevykonávají však dohled společně, ale každý subjekt má svoji vlastní oblast působení. Důchodově pojistný spolek dohlíží nad interními formami podnikového pojištění a BaFin kontroluje činnost subjektů působících v rámci externího podnikového pojištění a všech subjektů poskytujících některou z forem Riesterovy či Rürupovy renty, tedy subjektů v rámci třetího pilíře. 8.1.2

Státní příspěvky

Vlády obou zemí se snaží o to, aby si lidé začali spořit volné finanční prostředky na stáří a nespoléhali se tedy jen na zabezpečení ze strany státu. Proto byla zavedena státní podpora (v České republice již v roce 1994, v Německu až o 8 let později, tedy v roce 2002), na kterou však mají účastníci nárok až po splnění určitých podmínek. Velké rozdíly nalezneme především při výpočtu státního příspěvku. Zatímco v České republice je stanoveno rozpětí 50-150 Kč měsíčně, ve kterém se může výše státního příspěvku pohybovat, v Německu tomu tak není, tam je stanovena pouze jedna výše státního příspěvku, jeho plná výše 154 EUR, která je připisována jednou za rok. To ale neznamená, že účastníci v Německu dostanou vždy plnou výši. Stejně jako v ČR, tak i v Německu závisí výše státního příspěvku na příspěvcích účastníka. Tady však vzniká další rozdíl mezi zeměmi. V ČR je účastnický příspěvek vázán na konkrétní minimální částku 100 Kč, od které nárok na státní příspěvek ve výši 50 Kč vzniká. Pokud účastník odvede vyšší příspěvek, připíše se mu poměrně vyšší státní příspěvek, maximálně 150 Kč. v Německu je základní účastnický příspěvek stanoven ve výší 4% z hrubého ročního výdělku s maximální horní hranicí 2 100 EUR. Výše účastnického příspěvku se tedy mění v závislosti na výši příjmů účastníka. Pokud účastník neodvede základní účastnický příspěvek, je mu připsána jen poměrná část státního příspěvku. Důležité je také to, že se do státního příspěvku započítávají i příspěvky na děti, za které byl obdržen přídavek v předchozích obdobích. Celková výše státního příspěvku pak může být v určitých případech výrazně 40

8.1

Odlišnosti obou penzijních systémů

vyšší, než je základní sazba. Příklad rozdílů ve výši příspěvků mezi Českou republikou a Německem uvádí následující tabulka.

Obrázek 8: Tabulka: Rozdíly ve výši příspěvků mezi Českou republikou a Německem, Zdroj: Vlastní práce

Osoba 1 je účastník s měsíčním příjmem 23 951Kč1 a jedním nezaopatřeným dítětem narozeným před r. 2008. Osoba 2 je účastník s měsíčním příjmem 75 824Kč2 a jedním nezaopatřeným dítětem narozeným před r. 2008. Je potřeba mít na vědomí, že životní úrovně v porovnávaných zemích se velmi liší, takže ačkoliv v Německu nemají stanovenou minimální mzdu, pravděpodobně by za částku 23 951 Kč měsíčně nepracovalo moc Němců. Z tabulky je patrné, že u českých účastníků se vůbec nerozlišuje, na jaké životní úrovni jsou a zda mají nějaké děti. Oproti nim mají velkou výhodu němečtí účastnící, protože nejenom, že je systém nastaven tak, aby osoby s většími příjmy si musely přispívat více na důchod, aby dosáhly maximální výše státního příspěvku, ale navíc jsou zde uvažovány děti. Účastník tak může získat mnohem větší částku z příspěvků na děti než ze státního příspěvku. Systém tedy motivuje k většímu spoření si na důchod a větší porodnosti. Když srovnáme účast Osoby 1 v českém a německém systému, zjistíme, že německý systém je štědřejší pro osoby s nižšími příjmy. V případě, že by Osoba 1 přispěla v Německu 6 000Kč, získala by státní příspěvek 1969Kč, což je více než 1800Kč. Naopak, pokud by Osoba 2 přispěla v Německu pouze 6 000Kč, získala by státní příspěvek jen 622Kč. Když budeme uvažovat i příspěvky na děti, konkrétně 1 dítě narozené před rokem 2008, vzroste státní příspěvek na 8 239 Kč nebo dokonce až na 11 015 Kč v případě jednoho dítěte narozeného po roce 2008. Dílčí závěr Souhrnně lze říci, že výhodou českého systému je čtvrtletní připisování státní podpory a zjednodušení administrativy tím, že jsou stanoveny hranice pro výši státního příspěvku. Nevýhodou je pak to, že zde není žádný motivační prvek a omezená 1

Průměrný hrubý měsíční příjem za rok 2010 v České republice, zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz030911.doc 2 Průměrný hrubý měsíční příjem za rok 2010 v Německu (3141 EUR), zdroj: http://www.financninoviny.cz/zpravy/penze-v-evrope-i-usa-jsou-zhruba-na-polovine-prumernemzdy/469440

41

8.1

Odlišnosti obou penzijních systémů

a nízká hranice státního příspěvku. Kladem německého systému jsou vyšší státní příspěvky, výše státního příspěvku odvíjející se od hrubé mzdy účastníka a zohlednění dětí, na které jsou pobírány přídavky. Záporem je náročnost celého systému z hlediska administrativy, roční připisování státní podpory a stanovení maximální výše účastnického příspěvku. 8.1.3

Dobrovolnost

V českých podmínkách je spoření na důchod v rámci třetího pilíře zcela dobrovolné. Stát se však snaží občany motivovat k využívání penzijního připojištění formou státních příspěvků a daňových úlev. V Německu je situace obdobná. V České republice sice není zavedeno podnikové důchodové zabezpečení, ale pokud má zaměstnavatel zájem přispívat svým zaměstnancům na důchod, může tak učinit prostřednictvím příspěvků na penzijní připojištění, což s sebou nese výhody i pro zaměstnavatele v podobě daňových úlev. Pro právnické osoby v Německu je dodatečné zaopatření na stáří povinné zejména z pohledu podniků jako zaměstnavatelů. Ti totiž mají ze zákona povinnost přispívat svým zaměstnancům minimálně na jedno soukromé důchodové připojištění na stáří, proti invaliditě a pro případ smrti. Samozřejmě i zde mají zaměstnavatelé různé daňové úlevy a zvýhodnění. Dílčí závěr V české republice je zcela na uvážení fyzických osob, zda si budou spořit volné prostředky na důchod či ne. Stejně tak se mohou rozhodnout i zaměstnavatelé, zda jsou ochotni přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění. Němečtí občané mají v tomto stejné pravomoci, zaměstnavatelé však musí ze zákona povinně uzavřít s poskytovatelem podnikovém důchodovém pojištění smlouvu a pravidelně svým zaměstnancům přispívat. 8.1.4

Likvidita

Penzijní připojištění je v podstatě možné písemně ukončit kdykoliv. Problém je ale v tom, co nám bude vráceno nebo vyplaceno a jestli bude smlouva ukončena nebo bude pokračovat. Pokud chceme vybrat peníze již po jednom roce spoření, bude nám sice navrácena vložená částka s připsaným zhodnocením, avšak snížená o doposud získané státní příspěvky a smlouva o penzijním připojištění bude ukončena. Navíc klient nedostane své peníze ihned. Avšak pokud spoříme déle jak 15 let, máme možnost vybrat si až 50% naspořené částky včetně státních příspěvků a připsaného zhodnocení, aniž by došlo k ukončení penzijního připojištění. Standardně je doživotní výplata dávek (nebo je možné jednorázové vyrovnání) z penzijního připojištění zahájena po dosažení 60 let, pokud účastník platil příspěvky minimálně 5 let. Riesterovu rentu je možné stejně jako penzijní připojištění ukončit kdykoliv, bude nám ale vráceno odbytné snížené o státní příspěvky a o další poplatky, které 42

8.1

Odlišnosti obou penzijních systémů

si většinou subjekty poskytující Riesterovu rentu účtují, např. náklady na zpracování smlouvy atd. Peníze také nedostaneme hned. Bohužel zde neexistuje možnost vybrat si své uspořené peníze dříve než před dosažením důchodového věku, aniž by byla smlouva ukončena. Po dosažení důchodového věku (záleží na podmínkách ve smlouvě, min. věk je 60 let) si může účastník nechat vyplácet dávky doživotně nebo si může vybrat 30% naspořených prostředků při zahájení výplaty renty a dále pokračovat ve výplatách dávek, které už ale nejsou doživotní. Nevýhodou druhé možnosti je to, že se musí celá renta postupně zdanit, zatímco v prvním případě může být celá částka osvobozena. Tím pádem je jasné, že české penzijní připojištění je více likvidnější. Pokud budoucí příjemci dávek z Riesterovy renty vědí, že jim bude vyplácena jen minimální výše dávek, mohou si vybrat celou částku včetně státních příspěvků při dosažení důchodového věku, aniž by jim byly strženy nějaké poplatky. Podmínkou je, aby měsíční renta byla maximálně ve výši 25,55 EUR. Tento příjem také podléhá dani z příjmů (fondsvermittlung24.de, 2008). 8.1.5

Daňové aspekty

Pokud chce účastník penzijního připojištění maximálně využít daňových zvýhodnění, musí za rok vložit minimálně 18 000 Kč. Daňově uznatelné se totiž stávají příspěvky přesahující 6 tisíc Kč. Maximálně je pak možné odečíst si od základu daně až 12 tisíc Kč. Příspěvky zaměstnavatele jsou pro účastníka osvobozeny od daně z příjmů až do výše 5% jeho vyměřovacího základu pro výpočet srážek na sociální zabezpečení. Dávky penzijního připojištění však ale podléhají zdanění ve výši 15%. Dávkami penzijního pojištění není jen starobní penze, ale i odbytné a jednorázové vyrovnání. U pravidelně vyplácené penze se daní jen ta část, která odpovídá výnosům, zatímco u jednorázového vyrovnání a odbytného se daní navíc i příspěvky zaměstnavatele. V Německu je zdanění Riesterovy renty odloženo až do doby výplaty, funguje zde princip odložené daně a nejsou tu tedy nastaveny žádné hranice toho, kolik musí účastník minimálně naspořit, aby dosáhl na daňové výhody. Veškeré příspěvky na soukromé důchodové zaopatření, státní příspěvky a výnosy z nich jsou ve fázi spoření osvobozeny od daně z příjmů až do výše 2 100 EUR za rok. Zákon o dani z příjmů říká, že pokud dojde k předčasnému výběru prostředků naspořených prostřednictvím Riesterovy renty, dojde ke zrušení smlouvy, odebrání státních příspěvků a dochází ke zdanění ve výši 25% . Vyplácené dávky jsou po dosažení důchodového věku postupně zdaněny 15%, pokud jsou pobírány doživotně. Pokud je využita možnost výběru 30% z celkové částky na začátku vyplácení dávek, musí být tato částka zdaněna 25% (Spolková republika Německo, 2009)

43

8.2

8.2

Srovnání tržních rozdílů mezi subjekty

Srovnání tržních rozdílů mezi subjekty

Situace v České republice je mnohem více přehledná než v Německu. Zatímco v ČR působí penzijní fondy jako jediní poskytovatelé penzijního připojištění, v Německu na trhu soukromého zaopatření působí hned několik typů subjektů s různou právní formou. Mohou to být pojišťovny, investiční fondy, banky, ale také subjekty podnikového důchodového zabezpečení, a to penzijní fondy, penzijní pokladny a subjekty přímého pojištění. Z důvodu komplikovanosti německého dobrovolného důchodového systému, bude v následující části prováděno srovnání pouze českých penzijních fondů a německých penzijních fondů, protože tyto subjekty mají nejvíce společných rysů – zejména jsou to subjekty, které jsou zřízeny pouze za účelem poskytování doplňkového zabezpečení na stáří. 8.2.1

Současný stav

V ČR působí 10 penzijních fondů, z nichž převážná většina (kromě 2 fondů) vznikla mezi léty 1994-1995. Mají tedy v České republice již téměř 17letou tradici. Nejnovějším penzijním fondem je AEGON Penzijní fond, a.s., jež vznikl teprve v roce 2007. V Německu jsou penzijní fondy celkem novinkou. Uzákoněny byly teprve v roce 2002 jako pátý typ podnikového důchodového zabezpečení a v té době jich vzniklo hned 18. V současné době na trhu působí 30 penzijních fondů, z nichž 15 vzniklo již ve zmiňovaném roce 2002. Nejnovějším penzijním fondem v Německu je IBM Deutschland Pensionsfonds AG, který vznikl teprve letos. 8.2.2

Počty účastníků

Je zřejmé, že není možné přesně srovnávat počty účastníků penzijního připojištění. Musíme vzít v úvahu několik činitelů, kteří nám ovlivňují počty účastníků, například to, že země mají rozdílné počty obyvatel, že v ČR je možné využít pouze penzijní fondy pro spoření v rámci penzijního připojištění, zatímco v Německu je výběr hned z několika typů institucí a také třeba to, že české penzijní fondy fungují mnohem déle než ty německé. Penzijní připojištění je v ČR oblíbený produkt a míra zapojení české populace v systému penzijního připojištění je vysoká. Tento zájem je jistě podpořen i stoupající znalostí výhodnosti tohoto spoření mezi obyvatelstvem a také neustálé diskuze o nutnosti reformy důchodového systému. Již v prvním roce fungování získalo přes milion účastníků. Od té doby dochází každoročně k průměrnému nárůstu o 10%. V roce 1996 a 1999 byl dokonce nárůst o více než 20%. Nárůst z roku 1999 byl pravděpodobně podmíněn také tím, že byly zavedeny daňové výhody. Ke konci roku 2009 penzijní fondy vykázaly 4 470 178 účastníků, což je nárůst o 4% oproti předcházejícímu roku, kdy se penzijního připojištění účastnilo 4 295 603 osob. 44

8.2

Srovnání tržních rozdílů mezi subjekty

Obrázek 9: Graf: Vývoj počtu účastníků německých penzijních fondů v letech 2002 2009, Zdroj: Výroční zprávy BaFin

Obrázek 10: Graf: Vývoj počtu účastníků českých penzijních fondů v letech 2002 - 2009, Zdroj: Výroční zpráva APF ČR 2009

Ačkoliv má Německo přes 82 milionů obyvatel, penzijní fondy tu nejsou moc využívané. V prvním roce existence měly penzijní fondy pouze necelých 60 tisíc účastníků. Velký nárůst pak fondy zaznamenaly mezi léty 2005-2007, kdy došlo k nárůstu o 409 tisíc účastníků, jež byl podpořen ukončením důchodové reformy a zvýšením státních příspěvků v roce 2006 a vznikem tří velkých penzijních fondů v roce 2007. v průměru pak mezi léty 2002 až 2009 docházelo každoročně k nárůstu o 43%. V roce 2009 měly souhrnně všechny německé penzijní fondy jen 689 384 účastníků. Dílčí závěr Penzijní připojištění je v České republice oblíbený produkt, který si již od počátku své činnosti získal spoustu příznivců, ať už z důvodu různých státních pobídek nebo větším povědomí obyvatelstva o nutnosti soukromého zabezpečení na stáří, a každý rok se počty účastníků zvyšují. V Německu moc oblíbené penzijní fondy nejsou, možná z důvodu toho, že mají rizikovější způsoby investování nebo také pro to, že je na trhu spousta jiných poskytovatelů, přesto se celkový počet účastníků každý rok zvyšuje. Při podělení celkového počtu obyvatel Německa a celkového počtu účastníků penzijních fondů dospějeme k tomu, že každý 119. Němec měl uzavřenou smlouvu 45

8.2

Srovnání tržních rozdílů mezi subjekty

s penzijním fondem. Ve srovnáním s tím mělo ve stejném roce uzavřeno 6,5 krát více lidí penzijní připojištění v České republice. Když budeme uvažovat, že ČR má přibližně 10,5 milionu obyvatel, tak je to téměř polovina českého obyvatelstva. Stav penzijně připojištěných z roku 2009 také představuje více než 70% z ekonomicky aktivních obyvatel. 8.2.3

Počty účastníků a příjemců důchodových dávek jednotlivých penzijních fondů

Velikost fondu z pohledu počtu účastníků je důležitá zejména kvůli zvládnutí případného náhlého odlivu velkého počtu účastníků. V současnosti velké penzijní fondy vznikly pravděpodobně díky své spolehlivosti a atraktivním obchodním podmínkám, čímž si získaly velký počet účastníků. Zajímavé srovnání jak českých, tak německých penzijních fondů přináší i níže uvedené tabulky obsahující údaje o tom, kolik mají penzijní fondy účastníků a kolik z nich pobírá důchodové dávky z penzijního připojištění, případně podnikového důchodového zabezpečení nebo Riesterovy renty. Nejvyšší počet účastníků v roce 2009 náleží PF České pojišťovny, a.s. s počtem 1 160 915, je tedy možno říci, že každý čtvrtý účastník penzijního připojištění má právě smlouvu s tímto fondem. Nejnižší počet účastníků registruje penzijní fond Generali, a.s. s počtem jen 47 531. Vysoký počet účastníků penzijního fondu České pojišťovny je převážně díky proběhlé fúzi z roku 2004. Celkový počet příjemců důchodových dávek k 31.12. 2009 byl 12 172, což nepředstavuje ani 0,3% z celkového počtu účastníků. Na to, že penzijní fondy existují již téměř 17 let, tak toto číslo není příliš vysoké. Nejvíce penzistů má penzijní fond Komerční banky, a to 3 329, 27,3% z celkového počtu. Pouze 8 účastníkům vyplácí jejich dávky z penzijního připojištění nejméně účastnicky zastoupený penzijní fond Generali. Největší procentuální zastoupení pobiratelů důchodových dávek má penzijní fond Komerční banky, i když je to velice nízké číslo a to 0,67%. Tabulka uvedená níže obsahuje absolutní meziroční změny počtu účastníků. Obecně představuje rok 2009 přírůstek účastníků v odvětví penzijního připojištění o 168 619, což je o 49% méně než v roce 2008. Všechny penzijní fondy zvýšily počty účastníků kromě dvou penzijních fondů, penzijních fondů Axa a ING. Oproti roku 2008 získal v roce 2009 nejvíce nových účastníků penzijní fond České spořitelny. Nárůst o 83 300 účastníků tohoto penzijního fondu je dokonce téměř polovina celkového nárůstu počtu účastníků v systému penzijního připojištění. PF České spořitelny, a.s. dosáhl vysokého nárůstu účastníků nejen v roce 2009, ale i v letech dřívějších. Velký počet účastníků si každoročně připisuje i penzijní fond České pojišťovny, který získal nejvíce účastníků v letech 2003 až 2008. Příchod více než 300 000 nových účastníků v roce 2004 byl ovlivněn zejména proběhlou fúzí, jak je již uvedeno výše. Výjimkou je pouze rok 2009, kdy se jeho počet účastníků zvýšil pouze o 55 klientů. 46

8.2

Srovnání tržních rozdílů mezi subjekty

Obrázek 11: Tabulka: Počet účastníků a příjemců penzí z českých penzijních fondů v r. 2009, Zdroj: Výroční zpráva APF ČR 2009

Největší úbytek účastníků zaznamenal penzijní fond Axa (do roku 2007 to byl penzijní fond Winterthur), a to o 33 705 účastníků. Tento penzijní fond bohužel ztrácí největší množství účastníků již od roku 2005. Výjimkou byl pouze rok 2002, kdy naopak získal nejvíce účastníků v tomto roce. Přírůstek o 349 938 účastníků byl ale způsoben proběhlou fúzí mezi původními penzijními fondy Winterthur penzijní fond, a.s. a Credit Suisse Life & Pensions penzijní fond, a.s. Nejvyšší průměrný absolutní přírůstek náleží za období 2000 – 2009 PF České pojišťovny, a.s. ve výši 96 095 účastníků a nejnižší penzijnímu fondu Generali, a.s. ve výši 2 739 účastníků. Žádnému penzijnímu fondu se průměrně nesnižoval počet účastníků. Avšak v případě, že u penzijního fondu Axa vynecháme extrémní hodnotu 349 938 z roku 2002, dospějeme k tomu, že se u tohoto fondu snižoval průměrně počet o 10 412 účastníků.

Obrázek 12: Tabulka: Absolutní meziroční změny počtu účastníků mezi roky 2000 2009, Zdroj: Vlastní zpracování

47

8.2

Srovnání tržních rozdílů mezi subjekty

V Německu je situace na trhu penzijních fondů odlišná. Nejvíce účastníků (106 598) v roce 2009 má penzijní fond Siemens Pensionsfonds AG, tedy více než 15% všech účastníků. Zajímavé na tomto fondu a zároveň na dalších čtyřech fondech – RWE, HVB Trust, MAN a Nestlé - je to, že mají počet účastníků shodný s počtem příjemců dávek. Je to proto, že tyto fondy mají penzijní plán vytvořený jen pro občany, kteří při vstupu do fondu vložili určitou částku, na jejímž základě je jim nyní vyplácena penze. Zároveň mají obdobný penzijní plán tři největší penzijní fondy na německém trhu, jež vznikly zároveň v roce 2007. Do té doby žádný německý penzijní fond nefungoval pouze na jednom penzijním plánu s tímto zaměřením. Není tedy překvapením, že 40% ze všech účastníků jsou právě příjemci důchodových dávek. Nejmenší počet účastníků eviduje penzijní fond ERGO, a to jen 76 účastníků z nichž se již 25 vyplácí dávky.

Obrázek 13: Tabulka: Počet účastníků a příjemců penzí z německých penzijních fondů v r. 2009, Zdroj: Výroční zprávy BaFin

V následující tabulce jsou uvedeny absolutní meziroční změny počtu účastníků 15 největších penzijních fondů v Německu. Kompletní tabulka s vypočtenou absolutní meziroční změnou počtu účastníků všech německých penzijních fondů je obsažena v příloze. V tabulce dále nejsou uvedeny penzijní fondy Nestlé, Deutsche Post PF, BVV PF, protože vznikly teprve v roce 2009. V tomto roce došlo také k fúzi dvou penzijních fondů (Generali PF a Pensor PF), proto nově vzniklý penzijní fond Generali Deutschland Pensor PF má dvojí hodnoty. Penzijní fondy v tomto roce souhrnně zvýšily své počty účastníků o 42 404 klientů, tedy o 2 883 účastníků více než v roce předcházejícím. Všechny penzijní fondy zvýšily svůj počet účastníků kromě penzijních fondů Siemens PF, MAN PF a Lippische PF. Nejvíce účastníků zaregistroval penzijní fond Generali Deutschland Pensor PF ve výši 17 333, pokud uvažujeme přírůstek účastníků ke stavu účastníků původního 48

8.2

Srovnání tržních rozdílů mezi subjekty

penzijního fondu Generali. V případě, že sečteme počty účastníků původních dvou fondů Generali a Pensor v roce 2008 a porovnáme to se stavem v roce 2009, pak je přírůstek pouze 1 308 účastníků. Největší nárůst účastníků za rok 2009 by potom zaznamenal penzijní fond Chemie PF se 7 937 novými účastníky. O nejvíce účastníků přišel v roce 2009 penzijní fond Siemens PF se ztrátou 3 340 účastníků. Přibližně stejnou ztrátu zaznamenal i o rok dříve a tedy od zahájení své činnosti v roce 2007 nedokázal přilákat nové klienty, přesto má stále 106 598 účastníků a je tak druhý největší penzijní fond podle počtu účastníků. Největšího průměrného absolutního přírůstku dosáhl mezi roky 2002 – 2009 penzijní fond Bosch PF ve výši 19 307 účastníků a nejnižšího již zmíněný penzijní fond Siemens PF ve výši - 3 737 účastníků.

Obrázek 14: Tabulka: Absolutní meziroční změny počtu účastníků 15 největších penzijních fondů mezi roky 2002 – 2009, Zdroj: Vlastní zpracování

Dílčí závěr Největší podíl na trhu účastníků získal v roce 2009 penzijní fond České pojišťovny s počtem 1 160 915 účastníků. V Německu nejvíce nových klientů registroval penzijní fond Siemens s počtem 106 598, který má (stejně jako 4 další fondy) speciální penzijní plán vytvořený pouze pro klienty, kteří na počátku vloží vysokou částku a poté už jen čerpají rentu. Na to, že mají české penzijní fondy dlouhou historii, vyplácí málo dávek z penzijního připojištění. Přibližně 12 tisíc příjemců je zanedbatelně málo oproti téměř 4,5 milionu účastníků. V Německu je situace úplně odlišná, kdy 40% všech účastníků jsou právě příjemci dávek z pojištění.

49

8.2

Srovnání tržních rozdílů mezi subjekty

Zajímavé je také to, že v Česko Republice v roce 2009 tvořilo ze všech účastníků 53% žen a 47% mužů, zatímco v Německu to bylo 28% žen a 72% mužů. Všechny české penzijní fondy kromě dvou evidovaly v roce 2009 přírůstek účastníků, nejvíce nových účastníků zaznamenal penzijní fond České spořitelny. Dlouhodobě dochází spíše k přírůstku účastníků, výjimkou je penzijní fond Axa, který dlouhodobě své klienty ztrácí. Stejně jako v České republice, tak i v Německu získaly v roce 2009 všechny penzijní fondy kromě tří přírůstek účastníků. Dlouhodobě zde spíše také dochází k přírůstku, výjimkou je penzijní fond Siemens, který od zahájení své činnosti v roce 2007 každý rok účastníky ztrácí. 8.2.4

Tržní podíly

Vývoj spravovaných aktiv jednotlivých penzijních fondů určuje, jak se dělí penzijní fondy o trh penzijního připojištění.

Obrázek 15: Graf: Objem spravovaných aktiv českých penzijních fondů v roce 2009, Zdroj: Vlastní práce, Výroční zpráva APF ČR 2009

V českém prostředí nejsou příliš velké rozdíly v tržních podílech. Největší podíl má PF České pojišťovny, kterému patří téměř 24% trhu (objem aktiv 51,37 mld. Kč) a své prvenství si drží již několik let. Procentuelně největší nárůst svých aktiv zaznamenal nejnovější český penzijní fond AEGON, kdy ze 121,30 milionů Kč v prvním roce fungování zvýšil svoje aktiva až na 2 651,87 milionů Kč, což představuje průměrný roční nárůst o 368%. Spravovaná aktiva v celém odvětví vzrostla během let 2007 – 2009 o téměř 49 mld. Kč (z 167,20 mld. Kč na 215,87 mld. Kč), což představuje meziroční nárůst o 14%.

50

8.3

Možnosti investování penzijních fondů

Obrázek 16: Graf: Objem spravovaných aktiv 15 největších německých penzijních fondů, Zdroj: Vlastní práce, Statistická ročenka Svazu německého pojišťovnictví

Situace na německém trhu penzijních fondů je zcela odlišná. Zde mají silnou převahu dva penzijní fondy, a to fondy RWE a Siemens (celými názvy RWE Pensionsfonds AG a Siemens Pensionsfonds Aktiengesellschaft) s tržními podíly 30,3% a 28,6%, celkem tedy ovládají téměř 60% celého trhu. Oproti předchozím dvěma rokům 2008 a 2007 se situace příliš neliší, pouze fond RWE nahradil fond Siemens na prvním místě. Největší procentuální nárůst svých aktiv zaznamenal fond Generali, kdy jeho aktiva během tří let rostla průměrně o 131%. Mezi léty 2007-2009 došlo k nárůstu aktiv o skoro 123 mld. Kč (z 342,18 mld. Kč na 465,71 mld. Kč) s meziročním nárůstem 17%, ale na rozdíl od českého trhu jsou zde i dva fondy, které zaznamenaly pokles, fond MAN (celým názvem MAN Pensionsfonds AG) o 7% a fond Siemens o 2%. Dílčí závěr Tržní podíly českých penzijních fondů jsou téměř vyrovnané, ale přesto největší podíl patří již několik let PF České pojišťovny, v roce 2009 s 24% trhu. Během let 2007-2009 vzrostla spravovaná aktiva meziročně o 14%. Na německém trhu mají převahu dva penzijní fondy, penzijní fond RWE a Siemens, jež ovládají téměř 60% celého trhu. Spravovaná aktiva během let 2007-2009 vzrostla meziročně o 17%. Narozdíl od českých penzijních fondů zaznamenaly dva německé fondy pokles.

8.3

Možnosti investování penzijních fondů

České penzijní fondy jsou velmi omezeny zákonem, který jim ukládá, kam a v jaké výši mohou investovat své prostředky. Konkrétní možnosti umístění peněžních pro51

8.3

Možnosti investování penzijních fondů

středků jsou popsány v části 2.3 s názvem Hospodaření penzijních fondů. V roce 2009 umístily penzijní fondy téměř veškeré své prostředky do dluhopisů, a to 171,6 mld. Kč z celkových 215,7 mld. Kč. Ve srovnání s předchozími léty je portfolio ještě více konzervativnější. Zatímco podíl dluhopisů oproti roku 2008 se zvýšil téměř o 4%, podíl akcií poklesl téměř o polovinu, z 3% v r. 2008 na 1,62% v r. 2009.

Obrázek 17: Graf: Investování českých penzijních fondů v roce 2009, Zdroj: Výroční zpráva APF ČR 2009

Německé penzijní fondy mají větší volnost v investování svých prostředků. Je to zejména pro to, aby bylo možno dosáhnout většího výnosu. Velký rozdíl oproti českým penzijním fondům je v tom, že německé mají oddělené investování svých prostředků a vložených příspěvků zaměstnavatelů a zaměstnanců. V roce 2009 investovaly německé penzijní fondy přes 50% svých prostředků do smluv s životními pojišťovnami, což představuje 10,88 mld. Kč z 21,12 mld. Kč celkem. Tento rok je ale výjimečný ve srovnání se třemi předchozími roky, protože podíl smluv s životními pojišťovnami nikdy nedosahoval tak velkého podílu. Většinou to bylo přibližně 34%, kdy druhý největší podíl měly investiční podíly s téměř 30%. Zajímavé je, že penzijní fondy vůbec neinvestují do akcií. V roce 2009 má tato položka v rozvaze skutečně nulovou hodnotu. V předchozím roce investice do akcií představovaly 3,55 mil. Kč. Složení investičního portfolia z příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů se výrazně liší od samotného investičního portfolia penzijních fondů. Zde jsou téměř všechny prostředky vloženy do investičních podílů, a to 369,50 mld. Kč z 429,31 mld. Kč. Tento vysoký podíl na investicích není neobvyklý, v roce 2007 přesahoval dokonce 96% celkových investic. Ani zde a ani v předchozích letech nejsou 52

8.3

Možnosti investování penzijních fondů

Obrázek 18: Graf: Investování německých penzijních fondů v roce 2009, Zdroj: Vlastní práce, Výroční zpráva BaFin

vůbec zastoupeny akcie. Ačkoliv investice do smluv s životními pojišťovnami představují největší položku investic penzijních fondů, zde dosahují pouze 4%.

Obrázek 19: Graf: Investování příspěvků německých účastníků v roce 2009, Zdroj: Vlastní práce, Výroční zpráva BaFin

Dílčí závěr České penzijní fondy vložily přes 80% finančních prostředků do dluhopisů a pouze 1,7% do akcií, vyplývá to samozřejmě z toho, že fondy mají ze zákona malou svobodu v investování. Německé penzijní fondy mají větší svobodu v investování, zejména pro to, aby bylo dosaženo většího výnosu. Navíc na rozdíl od českých penzijních fondů mají oddělené investování svých a svěřených prostředků od účast53

8.4

Odlišnosti v hospodaření penzijních fondů

níků. Tím pádem dochází k rozdílnému investování prostředků účastníků (největší podíl ve výši 86% mají investiční podíly) a vlastních prostředků fondů (nejvíce investováno do smluv s životními pojišťovnami ve výši 50%).

8.4 8.4.1

Odlišnosti v hospodaření penzijních fondů Zhodnocení příspěvků účastníků

Pro potenciální účastníky penzijního připojištění je jistě velmi důležité vědět, jak moc budou jejich vložené prostředky zhodnoceny.

Obrázek 20: Tabulka: Nominální zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v České republice v jednotlivých penzijních fondech v %, Zdroj: APF ČR

V tabulce jsou zvýrazněny hodnoty nejvyššího zhodnocení za daný rok. Nejvíce zvýrazněných položek patří penzijnímu fondu ČSOB Progres. Penzijní fond AEGON připisuje svým klientům již od prvního roku fungování vyššího zhodnocení než ostatní, mnohem déle fungující penzijní fondy, i přes to, že zahájil svoji činnost teprve v roce 2007. Dokonce i v roce 2008, kdy byl finanční sektor ovlivněn hospodářskou recesí, připsal tento fond svým účastníkům zhodnocení 3,5%, ačkoliv převážná část penzijních fondů nezhodnotila příspěvky účastníků o více než půl procenta. Aby však Aegon mohl dostát svým závazkům, musel získat další kapitál od svých investorů. Penzijní fondy jsou v tabulce seřazeny podle tržního podílu v roce 2009. Bohužel je možné sledovat vývoj zhodnocení německých penzijních fondů pouze od roku 2006 (kdy byla ukončena reforma penzijního systému), protože v období před tímto rokem se hodnoty zhodnocení ve výročních zprávách neuváděly z důvodu obtížného výkladů jednotlivých ukazatelů. Penzijní fond Generali D land Pensor vznikl v roce 2009 sloučením dvou penzijních fondů (Generali a Pensor), proto jsou u něj v tabulce uvedeny dvoje hodnoty. V tabulce jsou zvýrazněny jak hodnoty nejvyššího zhodnocení v daném roce (šedé políčko, tučně), tak i hodnoty nejnižšího zhodnocení v daném roce (červeně, tučně), protože německé penzijní fondy nemají zákonem dáno, že musí připisovat jen nezáporné zhodnocení. Nejvyššího zhodnocení dosahoval ve 3 letech penzijní fond 54

8.4

Odlišnosti v hospodaření penzijních fondů

Obrázek 21: Tabulka: Nominální zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v Německu v jednotlivých penzijních fondech v %, Zdroj: Výroční zprávy BaFin

DEVK, naopak při hospodářské recesi došlo k více než 55% znehodnocení svěřených prostředků, což vypovídá o tom, že tento fond využívá výnosnější investice (viz 7.2 Hospodaření penzijních fondů) než ostatní fondy, naopak ale mnohem více rizikovější, což ukázal i rok 2008. Penzijní fond DEVK ale není zdaleka jediný fond, který má takovou variabilitu ve zhodnocování účastnických prostředků, dalšími jsou např. Bosch, VdW, VIFA a WEST. Vývoj zhodnocení prostředků českých a německých účastníků spolu s mírou inflace ukazují také následující grafy. Při výběru penzijního fondu je nejlepší vybrat si penzijní fond, u něhož zhodnocení v průběhu několika let nejméně kolísá. Pak se totiž pravděpodobně jedná o kvalitní penzijní fond, který umí správně investovat účastnické prostředky. Pokud je zhodnocení prostředků nápadně vysoké, může se jednat o riskantní investiční strategii penzijního fondu. Jako nejstabilnější se v grafu na obrázku 21 jeví penzijní fond Allianz, který každoročně zhodnocuje svěřené prostředky 3,00%. Stejně byly zhodnoceny příspěvky účastníků tohoto fondu navzdory probíhající hospodářské recesi a míře inflace 6,3%. Graf na obrázku 22 znázorňuje míry zhodnocení příspěvků 14 největších německých penzijních fondů, vynechán byl pouze penzijní fond Deutsche Post, u něhož nebyly ve výročních zprávách uvedeny žádné hodnoty zhodnocení. Nevýhodou grafu je krátké sledované období. Jsou zde vidět velké rozdíly mezi jednotlivými penzijními fondy. Nejmarkantnější rozdíl ve zhodnocení svěřených prostředků je vidět zejména v roce 2008, kdy některé fondy zaznamenaly výrazný pokles a naopak některé fondy dokázaly zhodnotit prostředky téměř 6%. Dílčí závěr

55

8.4

Odlišnosti v hospodaření penzijních fondů

Obrázek 22: Graf: Nominální zhodnocení penzijního připojištění v ČR a míra inflace v % v letech 2000 - 2009, Zdroj:Vlastní práce, APF ČR, ČSÚ

České penzijní fondy jsou mnohem více stabilní než německé penzijní fondy, jejichž počet se každoročně mění. Navíc české fondy působí mnohem solidněji a kvalitněji díky tomu, že musí ze zákona každý rok svým účastníkům připsat nezáporné zhodnocení a nemůže se jim tedy stát, že v nějakém roce dojde ke znehodnocení o více než 50%, jak se stalo u německého penzijního fondu DEVK. Všechny české penzijní fondy připsaly v průběhu sledovaných 10 let průměrné zhodnocení okolo 3%. Nejlépe zhodnotil příspěvky svých účastníků penzijní fond Generali, a to průměrně 3,48%. Německé penzijní fondy využívají výnosnější a rizikovější investice zejména pro to, že za tímto účelem byly vytvořeny. Jak již bylo zmíněno výše, zákon není tak přísný v možnostech investování ve srovnání s jinými německými subjekty důchodového zabezpečení nebo českými penzijními fondy. Pokud chce mít potenciální účastník důchodového zabezpečení v Německu raději jistotu kladného zhodnocení svých prostředků než možnost vyššího výnosu, měl by si vybrat jiný subjekt na trhu, např. penzijní pokladny (Pensionskassen). Německé penzijní fondy tedy mají možnost dosáhnout zhodnocení svěřených prostředků i o více než 20%, jako např. již uvedený penzijní fond DEVK nebo VIFA. V průměru za 4 roky zhodnotilo svěřené příspěvky kladně 13 německých penzijních fondů (4 fondy zhodnotily více než 2%) a záporně 15 německých penzijních fondů (6 fondů zhodnotilo hůře než -2%). Nejlepšího průměrného zhodnocení 3,98% dosáhl penzijní fond MAN. Naopak penzijní fond VIFA znehodnotil příspěvky nejhůře ze všech fondů, a to -9,15% (na 2. místě je pak penzijní fond DEVK s -9,00%). 56

8.4

Odlišnosti v hospodaření penzijních fondů

Obrázek 23: Graf: Nominální zhodnocení příspěvků účastníků penzijních fondů v Německu a míra inflace v % v letech 2006 - 2009, Zdroj:Vlastní práce, Výroční zprávy BaFin, Statista

8.4.2

Hospodářský výsledek

Hospodářské výsledky obou systémů penzijního připojištění ukazují následující grafy. Bohužel není možné je srovnávat, protože české penzijní fondy nemají oddělené investování svěřených prostředků, zatímco německé penzijní fondy ano. Jsou zde ale přesto uvedené pro představu, jakých výsledků se daří či nedaří českým nebo německým penzijním fondům dosahovat.

Obrázek 24: Graf: Hospodaření českých penzijních fondů a hospodaření německých penzijních fondů, Zdroj: APF ČR, Výroční zprávy BaFin, Vlastní práce

České penzijní fondy dosáhly v roce 2009 kladného hospodářského výsledku ve výši 2 573 mil. Kč. Tento výsledek a zejména pak výsledek v roce 2008 byly 57

8.4

Odlišnosti v hospodaření penzijních fondů

ovlivněny hospodářskou recesí, což je názorně vidět i na grafu výše. České penzijní fondy dosahovaly téměř od začátku své existence každý rok kladného hospodářského výsledku (výjimkou je pouze rok 2005, kdy dosáhly ztráty -132 mil. Kč, která byla pravděpodobně způsobena vysokými provozními náklady), který průměrně narůstal o 24% každý rok až do roku 2008, kdy došlo k poklesu oproti předchozímu roku o 83%. Hospodářský výsledek, který vykázaly německé penzijní fondy v roce 2009, představuje -9 mil. Kč. Od zahájení své činnosti dosáhly penzijní fondy pouze jednou kladného hospodářského výsledu, a to v roce 2007 ve výši 12 mil. Kč, kdy se jim podařilo po pěti letech ve ztrátě zlepšit svůj hospodářský výsledek o 172 mil. Kč. Příchod hospodářské recese ale znamenal pro německé penzijní fondy opět propad do záporných čísel ve výši -248 mil. Kč. Pravděpodobně zejména kvůli jejich rizikovějšímu způsobu investování. Dílčí závěr Je třeba brát v potaz, že výsledky hospodaření obou systémů nejsou srovnatelné, protože české penzijní fondy nemají na rozdíl od německých oddělený způsob financování svých a svěřených prostředků. České penzijní fondy dlouhodobě dosahují kladných hospodářských výsledků v řádech milionů Kč, které se jim daří rok o roku zvyšovat, již zmiňovanou výjimkou je rok 2008. Německé penzijní fondy dosahovaly po pět let od své existence ztráty, kterou se jim dařilo postupně snižovat až do roku 2007, kdy poprvé dosáhly zisku. V roce 2008 bohužel opět vykázaly ztrátu v důsledku hospodářské recese.

58

9

9

VÝSLEDKY A DISKUSE

Výsledky a Diskuse

V současné době neustále probíhají jednání a diskuze mezi politiky o tom, jak co nejlépe nastavit plánovanou reformu důchodového zabezpečení, aby co nejúčinněji pomohla vyřešit stávající neudržitelnou situaci v rámci povinného průběžně financovaného pilíře. Navíc lidé potřebují pochopit, že spoléhat se na stát z hlediska zajištění na stáří není optimální. Jak uvedl Vladimír Bezděk: Smysl té reformy je zasadit les, který má vyrůst za 30 nebo 40 let na místě, kde je dneska planina. A my jsme místo toho, abychom nejdřív vytyčili, že ten les chceme odtud sem a zhruba takové či onaké struktury z hlediska skladby těch stromů, tak jsme hned skočili do diskuse, jestli osmnáctý strom vlevo má být bříza, nebo topol a jak má být vysoký. Ale že to děláme kvůli něčemu vyššímu, to v té diskusi zcela chybí a samozřejmě nelze vyčítat 95 procentům obyvatelstva, že to nikdo neví. Lidem se to musí říct. (Hrušová, 2011) Politici při svých debatách a představách o důchodové reformě jistě hledají nápady i v zahraničí, příkladem by mohla být myšlenka státem garantovaného penzijního fondu, který přeložily Věci Veřejné po vzoru Švédska. Čerpat se dá ale také i z jiných zemích, konkrétně ze Spolkové republiky Německo. Autorka této práce si myslí, že česká důchodová reforma se může nechat inspirovat hned v několika parametrech současného nastavení německého systému doplňkového zabezpečení na stáří. Doporučení č.1: Zavedení externích zaměstnaneckých penzijních fondů. Ačkoliv se Česká republika neustále brání zavedení zaměstnaneckých penzijních fondů a ani v plánované reformě se se zaměstnaneckými penzijními fondy nepočítá, měla by svoje postoje ještě zvážit. Zaměstnanecké penzijní pojištění (tzv. druhý pilíř důchodového systému) totiž nabízí další formu zabezpečení občanů na stáří a spousta zaměstnavatelů je ochotna přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo aspoň na životní pojištění. Navíc zavedení těchto pojišťovacích subjektů požaduje i Evropská unie, která v případě neuposlechnutí evropské směrnice o penzijním připojištění hrozí pokutami. Pokud by tedy došlo k zavedení těchto zaměstnaneckých penzijních fondů, měl by mít každý zaměstnanec zákonný nárok na toho pojištění a firmy by tak byly ze zákona povinny toho pojištění zaměstnancům zajistit. Autorka by upřednostnila formu externího podnikového pojištění, kdy poskytovateli by nebyly žádné nové pojišťovací subjekty (zejména z důvodů velkých nákladů, které by vznik nových společností provázely), ale stávající penzijní fondy, které by samozřejmě musely získat na tuto činnost licenci. Výhodou externího pojištění je lepší kontrolovatelnost při nakládání s vloženými příspěvky a také možnost pokračovat v zaměstnaneckém penzijním pojištění v případě změny zaměstnavatele. Výhody by to přinášelo i pro zaměstnavatele ve formě úspor a daňových osvobození. Příklad takové úspory ukazuje i následující tabulka.

59

9

VÝSLEDKY A DISKUSE

Obrázek 25: Tabulka: Rozdíl mezi zvýšením mzdy a přispíváním na penzijní připojištění, Zdroj: Vlastní práce

Doporučení č.2: Změna nastavení parametrů penzijního připojištění. Další věcí, kterou by se mohli čeští politici inspirovat, je Riesterova renta. Penzijní připojištění by podle ní mohlo změnit nastavení vyplácení státních příspěvků. Současný systém neuvažuje to, že lidé mají různé mzdy a žijí na různých životních úrovních. To by mohla vyřešit vazba státního příspěvku na výši výdělku účastníka, čím by byl systém mnohem solidárnější. Pokud bychom přejali i 4% sazbu z hrubého příjmu, pak by osoba s průměrným měsíčním příjmem za rok 2010 ve výši 23 951 Kč musela měsíčně odvést příspěvek 958 Kč, aby získala plnou státní podporu. Příklad srovnání českého a německého systému je uveden v praktické části s názvem Státní příspěvky. Nesmíme opomenout ani fakt, že Riesterova renta nabízí výhody i pro rodiny s dětmi, kdy má rodič možnost získat státní příspěvek na nezaopatřené dítě, na které v předchozím období pobíral přídavek, což je další forma sociální podpory rodin s dětmi. Penzijní připojištění má však po reformě zůstat v nezměněné formě pro účastníky, kteří ho budou mít sjednané před reformou. Doporučení č.3: Povinné penzijní připojištění. Autorka souhlasí s názorem Vladimíra Bezděka, který si myslí, že penzijní připojištění by mělo být povinné. Byl bych rád, kdyby spoření bylo povinné, protože to by nejvíc pomohlo rozložit zdroje financování na stáří u chudší části populace. Protože právě ta pravděpodobně do dobrovolného pojištění, zkombinovaného s povinností spolufinancovat si to vlastními úsporami, nepůjde. Tito lidé budou i nadále spoléhat na státní důchod. (Hrušová, 2011) Zatím to ale spíše vypadá tak, že penzijní připojištění zůstane zachováno jako dobrovolné zajištění na stáří, jak uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (Drábek, 2011). Doporučení č.4: Oddělené hospodaření se svými prostředky a svěřenými příspěvky účastníků. Po vzoru německých penzijních fondů, tzv. Pensionsfonds, by české penzijní fondy mohly zavést oddělené investování svých vlastních zdrojů a příspěvků vložených účastníky, výhodou by opět byla snadnější kontrola. I důchodová reforma počítá s tímto krokem. Dle ministra financí Miroslava Kalouska to bude jedna ze základních podmínek pro fungování fondů (Lidovky.cz, 2011). 60

9

VÝSLEDKY A DISKUSE

Doporučení č.5: Vznik tří typů investičních strategií penzijního připojištění. Jelikož jsou účastníky penzijního připojištění občané z různých věkových skupin, kteří mají různé požadavky na zajištění vložených příspěvků, měly by penzijní fondy nabízet několik typů investičních strategií penzijního připojištění, které by se lišily rizikovostí a s tím spojenou výnosností svěřených prostředků. Autorka navrhuje vznik tří typů investičních strategií. První formou by byla progresivní strategie, která by se vyznačovala vyšší výnosností, ale také vyšším rizikem investicí. Zároveň by přestala platit podmínka nezáporného zhodnocení prostředků účastníků a zmírnila by se pravidla pro investování penzijních fondů. Tato strategie by se mohla líbit spíše mladým účastníkům, kteří mají do důchodu daleko a tak jim vyšší míra rizika nebude tolik vadit. Konzervativní strategie by byla určena spíše pro starší občany, kteří by upřednostňovali menší výnos, zato ale téměř nulové riziko investic. Investovalo by se především do státních dluhopisů. Podmínka nezáporného zhodnocení prostředků by zde byla ponechána. Poslední možností by byla vyvážená strategie, která by byla někde na pomezí progresivní a konzervativní strategie, fondy by ale nebyly zavázány připisovat nezáporné zhodnocení. Vláda něco podobného plánuje v důchodové reformě, ale ne ve spojení s dobrovolným penzijním připojištěním. Čtyři investiční varianty mají vzniknout pro ty občany, kteří si zvolí částečné vyvázání se z povinného pilíře, tzv. opt-out. Na vývěr bude z vyváženého fondu, konzervativního fondu, dynamického fondu a fondu státních dluhopisů. Penzijní fondy se navíc přemění na penzijní společnosti, které už nebudou muset dodržovat povinnost hospodařit bez ztrát. Ministr Jaromír Drábek dále popisuje, jak má plánovaná reforma vypadat: Návrh důchodové reformy počítá s možností dobrovolného vstupu do druhého pilíře. To v praxi znamená, že jednotlivec, kterému dnešní systém vyhovuje a například si již v rámci penzijního připojištění sám nějak spoří nad rámec zákonem daných odvodů, nemusí měnit nic. Systém stávajících dobrovolných úspor na stáří se státním příspěvkem bude zachován. Na druhou stranu ti, kteří mají pocit, že dnešní spoření jim stačit nebude a chtějí se na stáří zabezpečit lépe, budou mít tuto šanci. Z dnes odváděných 28% do průběžného systému budou odvádět pouze 25% vyměřovacího základu mzdy, zbývající tři procenta plus další dvě (jako nutná podmínka pro vstup do dobrovolného systému) pak budou posílat do penzijního fondu, který si sami vyberou (Drábek, 2011). Další jedno procento by lidé mohli navíc posílat ve prospěch svých rodičů. Jakmile občan do systému dobrovolně vstoupí, už z něj nebude moci vystoupit. Myšlenka opt-outu se zdá být velkým posunem v důchodové reformě. Doporučení č.6: Nižší výše plánovaných správních poplatků individuálních účtů.

61

9

VÝSLEDKY A DISKUSE

Autorce se na myšlence individuálních účtů ve fondech nelíbí jedna věc, a to správní poplatky. Autorka přijímá, že správní poplatky je potřeba zavést, zejména u správy rizikovějších investic, ale navrhovaná výše poplatků se jí zdá být vysoká. Profesor Vostatek z Vysoké školy finanční a správní na toto téma řekl, že účtovat si poplatek 0,3 procenta z investic do státních cenných papírů přes soukromý penzijní fond je naprosto nehorázné a že tímto krokem by se výnosy téměř smazaly. Vláda totiž plánuje zavést jediný poplatek u nových penzijních fondů, a to poplatek za správu aktiv. Nejnižší poplatek by pak měl být u správy fondu státních dluhopisů ve výši 0,3% a nejvyšší u dynamického fondu ve výši 2%, jak uvedla Klára Król (Šmídová, Holub, 2011) (Lidovky.cz, 2011). Doporučení č.7: Doživotní výplata penzí. Podle názoru autorky, by penze měly být vypláceny doživotně. Neměla by tu být možnost předčasného výběru nebo snad možnost výběru naspořených prostředků např. po 15 letech, jak nabízí dnešní penzijní připojištění. Vždyť spoření na důchod nemá být jen výhodná možnost, jak investovat své volné prostředky, ale především to má být způsob, kterým si občané mohou zajistit určitou životní úroveň po odchodu do důchodu. Výplata penzí z těchto individuálních účtů v penzijních fondech bude pravděpodobně vypadat tak, že účastníci si budou moci vybrat z doživotní penze (po smrti se již nic vyplácet nebude, nedědí se), doživotní penze se třemi roky pozůstalostní penze (po smrti se ještě 3 roky bude penze vyplácet) nebo z renty vyplácené minimálně po dobu 20 let (v případě smrti se renta vyplácí dál až do stanovené doby). (Hrušová, 2011)

62

10

10

ZÁVĚR

Závěr

Cílem bakalářské práce bylo porovnat a vyhodnotit rozdíl ve fungování penzijních fondů v České republice a Spolkové republice Německo a navrhnout doporučení či vhodné změny pro systém českých penzijních fondů. České penzijní fondy si za své sedmnáctileté působení získaly pevné místo na českém trhu. Důkazem je stále rostoucí počet účastníků, který v roce 2009 dosáhl téměř 4,5 milionu. Přesto mají penzijní fondy poměrně málo příjemců penzijních dávek, který nepředstavuje ani 0,3% z celkového počtu účastníků. Největší podíl na trhu účastníků i podle spravovaných aktiv na trhu má již několik let penzijní fond České pojišťovny. České penzijní fondy však mají jedno velké negativum – připisují nízké zhodnocení. V průběhu minulých 10 let zhodnotily příspěvky účastníků průměrně jen 3%. Může za to především legislativa, která jejich investování ve velké míře omezuje. Proto penzijní fondy investovaly přes 80% kapitálu do dluhopisů. Možná ale právě kvůli těmto omezením a povinnosti připisovat nezáporné zhodnocení působí jako důvěryhodné a kvalitní subjekty na pojistném trhu. Německé penzijní fondy ve srovnání s těmi českými sice na německém trhu nepůsobí tak dlouho a nemají tolik účastníků, zato ale mají dynamičtější nastavení, zejména v poskytovaných produktech, které jsou více uzpůsobeny tomu, že občané jsou na různých životních úrovních a mají jiné požadavky na zajištění na důchod. Do roku 2009 si dokázaly získat pouze 690 tisíc účastníků. Je to pravděpodobně pro to, že pojistný trh v Německu je komplikovaný a na trhu působí velké množství subjektů. Dlouhodobě naštěstí dochází k růstu počtu účastníků. Další výrazný rozdíl proti českým fondům je v počtu příjemců dávek. Tři největší německé penzijní fondy mají totiž speciální penzijní plán, kdy všichni jejich účastníci jsou zároveň i příjemci dávek z penzijních fondů. Proto 40% ze všech účastníků tvoří příjemci. Největší podíl na trhu podle spravovaných aktiv mají dva penzijní fondy, RWE a Siemens, kteří ovládají 60% celého trhu. Německé penzijní fondy mají větší volnost v investování, nemusí připisovat nezáporné zhodnocení svým účastníkům, proto mají možnost dosahovat vyšších zisků, třeba jako penzijní fond DEVK, který připsal svým účastníkům téměř 25%. Problém však nastává v okamžiku, kdy přijde hospodářská recese, tak jako v roce 2008, kdy došlo u téhož penzijního fondu ke znehodnocení příspěvků o -55%. Také mají oddělené investování svých a svěřených prostředků, čímž se stává jejich hospodaření více kontrolovatelnější. Penzijní fondy zatím hospodaří ve ztrátě, ta se jim ale naštěstí daří každým rokem snižovat. Je zřejmé, že současné nastavení důchodového systému je neudržitelné. Proto je důchodová reforma v současné době hodně diskutovaným tématem, kdy téměř každý den se objeví v mediích nová zpráva. V otázce penzijních fondů a penzijního připojištění to zatím vypadá tak, že dobrovolné penzijní připojištění bude zachováno v podobě, ve které je v současnosti. Velké změny však čekají penzijní fondy. Ty by se měly přeměnit na penzijní společnosti, které by měly začít odděleně evidovat své vlastní prostředky a prostředky účastníků a které zároveň nebudou v určitých přípa63

10

ZÁVĚR

dech vázány na to, že musí účastníkům připsat nezáporné zhodnocení. Dále by měly získat licenci na to, aby mohly poskytovat čtyři typy investičních strategií. Občané, kteří se totiž nebudou chtít dále spoléhat na zabezpečení ze strany státu, se budou moci prostřednictvím penzijních fondů od roku 2013 vyvázat ze systému povinného důchodového pojištění (tzv. opt-out) tím, že z původních 28% budou odvádět pouze 25% z vyměřovacího základu mzdy a zbývající 3% si budou odvádět na svůj individuální účet u penzijního fondu. Podmínkou bude, že na tento účet budou muset odvádět další 2% ze své mzdy. Výplata penzí z nově vzniklých penzijních společností pak bude vypadat tak, že si účastníci budou moci vybrat z penze vyplácené doživotně (s nebo bez tří let pozůstalostních dávek) nebo po určitou dobu (minimálně po 20 let). Ti, kterým současný systém vyhovuje, nebudou muset dělat nic. Autorka na závěr shrnuje, co by doporučila v důchodové reformě: • Zavedení externích zaměstnaneckých penzijních fondů. • Změna nastavení parametrů penzijního připojištění. • Povinné penzijní připojištění. • Oddělené hospodaření se svými prostředky a svěřenými příspěvky účastníků. • Vznik tří typů investičních strategií penzijního připojištění. • Nižší výše plánovaných správních poplatků individuálních účtů. • Doživotní výplata penzí.

64

11

11

SEZNAM ZKRATEK

Seznam zkratek

AG – Aktiengesellschaft (akciová společnost) APF ČR – Asociace penzijních fondů České republiky BaFin – Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht (Federální úřad pro dohled nad finančním trhem ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení EHP – Evropský hospodářský prostor OECD – Organisation for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná VAG – Versicherungsaufsichtsgesetz (zákon o dohledu nad pojišťovnami) VVaG – Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit (vzájemná asociace pojišťoven)

65

12

12

LITERATURA

Literatura

Peterková, J. Komparace penzijního připojištění v České republice a Německu. Brno, 2007. 59 s., Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. MPSV.CZ Starobní důchody [online]. Poslední aktualizace 2007-01-07, [cit. 201103-17], Česky. Dostupný na . Gejdoš, P. – ČSSZ Počty důchodů, důchodců a poplatníků pojistného ke 31. 12. 2010 [online]. Poslední aktualizace 2007-02-07, [cit. 2011-03-11], Česky. Dostupný na . Gejdoš, P. – ČSSZ Pojistné na sociální zabezpečení se daří vybírat úspěšně [online]. Poslední aktualizace 2011-02-14, [cit. 2011-03-11], Česky. Dostupný na . ČSSZ ČSSZ: Změny v důchodovém pojištění od 1. 1. 2011 [online]. Poslední aktualizace 2010-12-23, [cit. 2011-03-17], Česky. Dostupný na . Šulc, J. Penzijní připojištění. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : GRADA publishing, a.s., 2004. 196 s. ISBN 80-247-0772-1. Syrový, P., Novotný, M. Osobní a rodinné finance. 1. vydání. Praha : GRADA publishing, a.s., 2003. 172 s. ISBN 80-247-0478-1. Penzijní připojištění Výhody penzijního připojištění 2001–2011 [online]. Poslední aktualizace 2011-02-23, [cit. 2011-03-18], Česky. Dostupný na . Ministerstvo vnitra Zákon ze dne 16. února 1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, In 42/1994 Sb. [online]. Poslední aktualizace 2004, [cit. 2011-03-19], Česky. Dostupný na . Finance.cz Výplata dávek penzijního připojištění [online]. Poslední aktualizace 2010, [cit. 2011-03-19], Česky. Dostupný na .

66

12

LITERATURA

Doložílková, M.; Stuchlík, R.; Vávrová, E. Pojišťovnictví: Vybrané kapitoly pro základní kurs Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 84 s. ISBN 80-7157-487-2. . Finance.cz Penzijní připojištění – osvobození od pojistného a daně z příjmu [online]. Poslední aktualizace 2010, [cit. 2011-04-25], Česky. Dostupný na . Ministerstvo vnitra ze dne 16. února 1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. In 42/1994 Sb. Částka 14 , s. 259-269 [online]. , Poslední aktualizace 1994, [cit. 2011-03-22], Česky. Dostupný na . Asociace penzijních fondů ČR Asociace penzijních fondů ČR [online]. Poslední aktualizace 2009, [cit. 2011-02-21], Česky. Dostupný na . Josef, J. Akciové trhy a investování 1. vydání. Praha : GRADA publishing, a.s., 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. . Rejnuš, O. Základy teorie finančních investic Dotisk prvního vydání. Brno : Ediční středisko MZLU, 2005. 190 s. ISBN 80-7157-769-0. . Holeček, P. Analýza současného stavu systému důchodového pojištění ve Spolkové republice Německo Praha, 2009. 61 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta. Social Pension Fund Working-in-Germany [online]. 2005-2011 [cit. 2011-0313]. Anglicky. Social Pension Fund or Public Pension Fund. Dostupný na: . Gola, P. Investujeme.cz [online]. Poslední aktualizace 17.12.2010 [cit. 201103-13]. Důchodové podmínky v Německu. Dostupný na: . Deutsche Rentenversicherung Bund Die Deutsche Rentenversicherung im Überblick [online]. Berlin : Deutsche Rentenversicherung Bund, 2010. s. 2. Dostupný na: . fondsvermittlung24.de Riester-Rente Zulage: Antrag und Höhe der Riester Zulagen bzw. Kinderzulage [online]. 2008 [cit. 2011-03-13]. RiesterRente Zulage: Alles über Grund- und Kinderzulage. Dostupný na: . fondsvermittlung24.de Riester-Rente Auszahlung bei Tod, vorzeitig und im Rentenfall - Schädliche Verwendung vermeiden [online]. 2008 [cit. 2011-03-14]. Auszahlungsmöglichkeiten der Riester-Rente. 67

12

LITERATURA

Dostupný na: . Ralf Eppman Rürup Rente als Altersvorsorge - was es zu beachten gibt [online]. 2005 [cit. 2011-03-14]. Die Rürup Rente. Dostupný na: . Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí Zusätzliche Altersvorsorge. In Ratgeber zur Rente : Heute verlässlich für morgen. Die Rente [online]. Bonn : Bundesministerium für Arbeit und Soziales, 2010 [cit. 2011-03-16]. Poslední aktualizace 2010, [cit. 2011-03-19], Německy. Dostupný na . Nicolas RÖßLER Occupational Pension Schemes. In The German Pension System [online]. U.S.A : Mayer Brown LL P, 2009 [cit. 201104-13], Německy. Dostupný na . Finanz-ratgeber.de Besteuerung Riseter Rente [online]. Poslední aktualizace 2011 [cit. 2011-04-28], Německy. Dostupný na . Daniel Flemm Pensionsfonds betriebliche Altersvorsorge bav Arbeitgeber Arbeitnehmer [online]. Poslední aktualizace 2011, [cit. 2011-05-06]. BAV Pensionsfonds., Česky. Dostupný na . Generální sdružení německých pojišťoven Der Gesamtverband der Deutschen Versicherungswirtschaft [online]. 2002-2009 [cit. 2011-05-06], Über uns, Německy. Dostupný na . BaFin [online]. Poslední aktualizace 2008 [cit. 2011-05-06], Německy. Dostupný na . Deutsche Bank, Oddělení marketingu Pensions in a post-crisis world. In Deutsche Bank Research [online]. Frankfurt am Main : Deutsche Bank AG, Poslední aktualizace 26.2.2010 [cit. 2011-05-19], Německy, ISSN 1612-3158, 68

12

LITERATURA

Dostupný na . Spolková republika Německo Einkommensteuergesetz (EStG). In Spolkový věstník I. [online]. s. 3366-3862 Poslední aktualizace 8.10.2009, [cit. 2011-05-18], Německy. Dostupný na . Hrušová, M. Ve dvaceti na důchod nikdo nemyslí a pak je pozdě, říká Vladimír Bezděk IDNES.cz [online]. 23. března 2011, [cit. 2011-05-22], Česky. Dostupný na . Drábek Důchodová reforma je rozumný kompromis Pojistný obzor [online]. Poslední aktualizace 8.4.2011, [cit. 2011-05-22]. s. 31, Česky. Dostupný na . Šmídová, J., Holub, P. Interview s profesorem Jaroslavem Vostatkem o penzijní reformě Český rozhlas 6 [online]. 19. května 2011 [cit. 2011-05-22], Česky. Dostupný na . Mašek, J. Jak spořit na penzi bez fondů? [online]. Otázky a odpovědi o reformě. IDnes.cz, 12. března 2011 [cit. 2011-05-23], Česky. Dostupný na . Lidovky.cz Kalousek: Penzijních fondů by mohlo být 12, budou si konkurovat Zpravodajský server Lidových novin [online]. 27. února 2011 [cit. 2011-05-24]. Dostupný na .

69

Přílohy

A

A

PRVNí PILíŘ

První pilíř

Obrázek 26: První pilíř

71

B

B

DRUHÝ PILíŘ

Druhý pilíř

Obrázek 27: Druhý pilíř

72

C

C

TŘETí PILíŘ

Třetí pilíř

Obrázek 28: Třetí pilíř

73

D

D

POČTY ÚČASTNíKŮ MEZI ROKY 2000 - 2009

Počty účastníků mezi roky 2000 - 2009

Obrázek 29: Počty účastníků mezi roky 2000 - 2009

Obrázek 30: Počty účastníků mezi roky 2002 - 2009

74

E

E

MEZIROČNí ZMĚNY POČTU ÚČASTNíKŮ

Meziroční změny počtu účastníků

Obrázek 31: Absolutní meziroční změny počtu účastníků mezi roky 2000 - 2009 a průměrný absolutní roční přírůstek

Obrázek 32: Absolutní meziroční změny počtu účastníků mezi roky 2002 - 2009 a průměrný absolutní roční přírůstek

75