Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.

Markéta Slezáková

Brno 2013

Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky, rady a spolupráci při vypracování práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo“ vypracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Oldřicha Šoby, Ph.D. a s použitím literatury a internetových zdrojů, které řádně cituji. V Brně dne 22. května 2013

__________________

Abstract Slezáková, M. Building savings in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. This thesis deals with the analysis and comparison of markets and products for building savings in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany according to established criteria. It acquaints the reader with the characteristics of building savings and the development of selected indicators. The thesis contains an model example of calculation of the phases of building savings together with evaluation of achieved results, for practical comparison of the both countries. Keywords Building savings, building savings loan, bridge loan, profitability, state support.

Abstrakt Slezáková, M. Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Bakalářská práce se zabývá analýzou a komparací trhů a produktů stavebního spoření v České republice a Spolkové republice Německo dle stanovených kritérií. Seznamuje čtenáře s charakteristikou stavebního spoření a vývojem zvolených ukazatelů. Práce obsahuje modelový příklad výpočtu jednotlivých fází stavebního spoření spolu s vyhodnocením dosažených výsledků, pro praktické porovnání obou zemí. Klíčová slova Stavební spoření, řádný úvěr ze stavebního spoření, překlenovací úvěr, výnosnost, státní podpora.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

15

2

Cíl práce a metodika

16

3

Literární rešerše

18

3.1

Historie stavebního spoření ....................................................................18

3.2

Stavební spoření v České republice ......................................................... 19

3.2.1

Stavební spořitelny ......................................................................... 20

3.2.2

Státní podpora ................................................................................. 21

3.2.3

Fáze stavebního spoření ................................................................. 24

3.2.4

Alternativní forma financování bydlení ......................................... 32

3.2.5

Novela zákona o stavebním spoření ............................................... 35

3.3

3.3.1

Stavební spořitelny ......................................................................... 35

3.3.2

Státní podpora ................................................................................ 36

3.3.3

Fáze stavebního spoření ................................................................. 38

3.3.4

Alternativní forma financování bydlení .......................................... 41

3.4 4

Dílčí závěr................................................................................................ 42

Vlastní práce 4.1

44

Fáze spoření ............................................................................................ 46

4.1.1

Fáze spoření v České republice ....................................................... 46

4.1.2

Fáze spoření v Německu ................................................................. 50

4.2

Fáze úvěru ze stavebního spoření ........................................................... 54

4.2.1

Fáze úvěru ze stavebního spoření v České republice ..................... 54

4.2.2

Fáze úvěru ze stavebního spoření v Německu ................................ 56

4.3

5

Stavební spoření ve Spolkové republice Německo ................................. 35

Komparace .............................................................................................. 59

4.3.1

Komparace fáze spoření.................................................................. 59

4.3.2

Komparace fáze úvěru ze stavebního spoření ................................ 62

Vyhodnocení, doporučení a diskuze

64

10

Obsah

6

Závěr

67

7

Zdroje

69

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj reálně vyplacené státní podpory v letech 2002 až 2011 v ČR

23

Obr. 2

Vývoj smluv stavebního spoření v letech 2002 až 2011 v ČR

27

Obr. 3

Vývoj a struktura úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR

31

Obr. 4

Vývoj hypotečních úvěrů poskytnutých obyvatelstvu v letech 2002 až 2011 v ČR

34

Vývoj průměrných úrokových sazeb hypotečních úvěrů v letech 2005 až 2013 v ČR

34

Obr. 6

Vývoj a struktura úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu

40

Obr. 7

Vývoj hypotečních úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu

41

Obr. 8

Podíl cílových částek připadající na nové smlouvy na HDP

43

Obr. 9

Výnosnost spořicí fáze v ČR – Varianta A

47

Obr. 10

Výnosnost spořicí fáze v ČR – Varianta B

48

Obr. 11

Výnosnost fáze spoření v ČR

49

Obr. 12

Výnosnost spořicí fáze v Německu – Varianta A

51

Obr. 13

Výnosnost spořicí fáze v Německu – Varianta B

52

Obr. 14

Výnosnost fáze spoření v Německu

53

Obr. 15

Přeplatek úvěru v ČR – Varianta A

55

Obr. 16

Přeplatek úvěru v ČR – Varianta B

56

Obr. 17

Přeplatek úvěru v Německu – Varianta A

57

Obr. 18

Přeplatek úvěru v Německu – Varianta B

58

Obr. 19

Výnosnost fáze spoření v % p. a.

60

Obr. 5

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Změny státní podpory v ČR

21

Tab. 2

Vývoj státní podpory v letech 2002 až 2011 v ČR

23

Tab. 3

Vývoj ukazatelů spoření v letech 2002 až 2011 v ČR

27

Tab. 4

Vývoj úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR

30

Tab. 5

Vývoj hypotečních úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR

33

Tab. 6

Formy státní podpory v Německu

37

Tab. 7

Vývoj ukazatelů spoření v letech 2005 až 2010 v Německu

39

Tab. 8

Vývoj úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu

40

Tab. 9

Vývoj hypotečních úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu

41

Tab. 10

Počet nově uzavřených smluv připadajících na 1 000 obyvatel

43

Tab. 11

Varianty příjmu klienta stavebního spoření

44

Tab. 12

Souhrn ukazatelů stavebního spoření

45

Tab. 13

Fáze spoření v ČR - Varianta A (Kč)

47

Tab. 14

Fáze spoření v ČR - Varianta B (Kč)

48

Tab. 15

Fáze spoření v Německu - Varianta A (EUR)

51

Tab. 16

Fáze spoření v Německu - Varianta B (EUR)

52

Tab. 17

Fáze úvěru v ČR - Varianta A (Kč)

55

Tab. 18

Fáze úvěru v ČR - Varianta B (Kč)

56

Tab. 19

Fáze úvěru v Německu - Varianta A (EUR)

57

Tab. 20

Fáze úvěru v Německu - Varianta B (EUR)

58

Tab. 21

Výnosnost spořicí fáze v ČR a Německu (% p. a.)

60

Tab. 22

Přeplacená část úvěru v ČR a Německu (%)

62

Seznam tabulek

13

Tab. 23

RPSN ve fázi úvěru v ČR a Německu (% p. a.)

63

Tab. 24

Návrh nároku na státní podporu v ČR

65

Úvod

15

1 Úvod Pořízení bydlení představuje důležitou etapu života každého člověka. Financování vlastního bydlení je s tímto pořízením neodmyslitelně spjato. Mladí lidé, kteří se chtějí osamostatnit a odstěhovat se od svých rodičů, mají jednak možnost pronájmu bytových prostor nebo jejich koupi. Řada z nich však preferuje bydlení vlastní a proto se raději přiklánějí ke koupi bytu či domu, než k pravidelným splátkám pronájmu. V současné době se lidé rozhodují pro vhodný způsob financování bydlení a to převážně s možností vlastních prostředků a úvěrů ve formě hypotéky či úvěru ze stavebního spoření. (Syrový, 2009) Stavební spoření má v Evropě již několikaletou tradici a v České republice existuje již 20 let. Jedná se o velmi známý produkt finančního trhu a ve své době i o produkt velmi často využívaný ke spoření či financování bydlení. O atraktivitu tohoto produktu se zasloužil převážně princip fungování stavebního spoření a státní podpora. Stavební spoření funguje na principu solidarity, kdy stavební spořitelny získávají prostředky pro poskytování úvěrů prostřednictvím vkladů svých klientů, zatímco finanční zdroje pro poskytování např. hypoték získávají finanční instituce na mezibankovním trhu. Státní subvence poté představuje významnou výpomoc státu na podporu spoření obyvatel. Tento produkt nabízí svým klientům jednak spoření, kdy jsou účastníkům stavebního spoření poskytnuty úroky a státní podpora, a dále možnost čerpání úvěru ve formě překlenovacího úvěru či řádného úvěru ze stavebního spoření. Díky několika novelám, které v České republice během několika posledních let proběhly, dochází k odlivu účastníků stavebního spoření. Ti začínají spatřovat stavební spoření jako produkt málo výnosný a proto své finanční prostředky investují často do jiných produktů na finančním trhu.

16


2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je na základě analýzy a komparace trhů a produktů stavebního spoření ve vybraných zemích stanovit vlastní doporučení pro systém stavebního spoření v České republice. Zmíněnými zeměmi jsou Česká republika a Spolková republika Německo (dále jen „Německo“). Německo bylo pro tuto práci vybráno z toho důvodu, že představuje jednu ze zemí, ve kterých stavební spoření vznikalo a vzhledem k dlouhodobé existenci tohoto finančního produktu má více zkušeností, kterými by se mohla Česká republika inspirovat. Prvním dílčím cílem je vyhodnocení trhu stavebního spoření v daných zemích. Trhy stavebního spoření jsou v zemích hodnoceny ve stanoveném období na základě dostupných dat. V Německu se jedná o období 2005 až 2010 a v České republice, z důvodu dopadů novel na stavební spoření, o období let 2002 až 2011. Hodnocení trhů stavebního spoření se odvíjí od následujících oblastí: • státní podpora stavebního spoření, • průměrná cílová částka a počet nově uzavřených smluv stavebního spoření, • úvěry ze stavebního spoření a jejich struktura, • počet nově uzavřených smluv v závislosti na počtu obyvatel v dané zemi a • podíl objemu cílových částek stavebního spoření na HDP dané země. Druhým dílčím cílem je na základě analýzy a komparace vyhodnotit pomocí stanovených kritérií produkty stavebního spoření v daných zemích. Produkty stavebního spoření budou hodnoceny na základě následujících kritérií: Fáze spoření: • rizikovost - Stavební spoření je všeobecně považováno za jeden z nejméně rizikových produktů finančního trhu. I přes to existují situace, které mohou očekávaný výnos stavebního spoření ohrozit. Mezi tyto situace lze zařadit krach stavební spořitelny, příchod nečekaně vysoké inflace či legislativní změny, • likvidita (po jak dlouhé době získá klient naspořené peněžní prostředky), • výnosnost (poplatky, úroková sazba, státní podpora, vnitřní výnosové procento). Fáze úvěru: • podmínky poskytnutí úvěru a • nákladovost (úrokové sazby, poplatky, přeplacení úvěru, RPSN). Vlastní práce je zaměřena na výpočet jednotlivých fází stavebního spoření v obou zemích. Je zde charakterizován konkrétní klient, pro kterého jsou stanoveny varianty výše jeho příjmu. Fáze spoření je počítána v časovém horizontu 10 let a klient ročně spoří 10 % svého ročního příjmu. Předpokládá se, že chce klient uskutečnit během 10 let rekonstrukci ve svém bytě a úvěr chce mít splacen do konce roku 2032. Z tohoto důvodu je délka splácení úvěru ze stavebního spoření stanovena rozdílem 20 let a dobou spoření. Poplatky a úrokové sazby se


17

odvíjí od vybraných tarifů zvolených stavebních spořitelen. V rámci počítání fáze úvěru ze stavebního spoření nebude brána v potaz možnost čerpání překlenovacího úvěru. Výpočty se budou týkat pouze řádného úvěru ze stavebního spoření. Na základě dílčích cílů budu schopna stanovit vlastní doporučení pro systém stavebního spoření v České republice, které bude zobrazeno v kapitole s názvem Vyhodnocení, doporučení a diskuze. Ve výpočtech případové studie není brán v potaz dopad daňových zvýhodnění stavebního spoření ze strany státu. Podkladový materiál potřebný pro zpracování bakalářské práce je čerpán z odborné literatury, zákonů a internetových stránek zahrnujících odborné články, výroční zprávy, statistiky a jiné podkladové údaje. Výčet veškerých použitých zdrojů je uveden v kapitole s názvem Zdroje. Měnový kurz CZK/EUR je čerpán z oficiálních stránek České národní banky ke stanovenému dni. Výpočty jednotlivých fází stavebního spoření jsou zpracovány v programu Microsoft Excel 2007. Pro výpočet výnosnosti fáze spoření a výpočet RPSN u úvěrů ze stavebního spoření je použita funkce s názvem XIRR. Tato funkce slouží k výpočtu vnitřního výnosového procenta pro harmonogram neperiodických peněžních toků. Pří výpočtu této funkce se v programu Excel používá iterativní technika. Funkce je založena na principu: ܲ௜ ே 0 = Σ௜ୀଵ ௗ೔ ିௗభ (1 + ‫ )݁ݐܽݎ‬ଷ଺ହ kde: rate = sazba, di = i-té (nebo poslední) datum platby, d1 = 0-té datum platby, Pi = i-tá (nebo poslední) platba. (office.microsoft.com, 2013) Pro určení výše roční splátky úvěru ze stavebního spoření v případové studii je použit následující vzorec: ܽ=‫∙ܦ‬

‫ݎ‬ 1 − ‫ݒ‬௡

kde: a = výše splátky (anuita), D = výše poskytnutého úvěru, r = úroková sazba za úrokové období, ଵ v = ቀଵା௥ቁ = diskontní faktor, n = počet úrokových období splácení úvěru (počet anuitních splátek). (Šoba, Širůček, 2011)

18


3 Literární rešerše 3.1 Historie stavebního spoření Základní myšlenka stavebního spoření, včetně jeho základních pravidel, vznikla v 18. století ve Velké Británii. Historicky první stavební spořitelna byla založena v Birminghamu v roce 1775 pod názvem Building Society. Jednalo se o spolek, ve kterém jeho členové ukládali vklady do fondu, z něhož byly následně financovány úvěry na jejich bytové potřeby. Stavební spoření má však mnohaletou historii převážně v Německu a Rakousku. (acss.cz, 2013a) V Německu založil první stavební spořitelnu pastor von Bondeschwingh roku 1885 v Bielefeldu. Tato stavební spořitelna byla známá především díky tomu, že své služby nabízela všem, nikoliv pouze členům spolku. Největšího rozkvětu však stavební spoření v Německu zažilo až během poválečné revoluce a to v letech 1924 až 1929. O rozvoj tohoto produktu se tehdy zasadil především Georg Kropp, zakladatel tzv. Společenství přátel. První peníze na bytovou výstavbu z něj byly přiděleny už 3 roky po jeho vzniku. (acss.cz, 2013a) Do konce třicátých let byl systém poskytování úvěrů založen na losování. Poté však došlo k první zásadní změně ve stavebním spoření a to zavedení kritéria pro získání úvěru, tzv. hodnotícího čísla. Měnová reforma v roce 1948 odstartovala období, které mělo významný vliv na rozvoj stavebního spoření. V tomto období mělo Německo nedostatek bytů, asi 5 až 6 milionů, a tak vznikla obrovská poptávka po stavebním spoření. Díky tomu došlo v letech 1948 až 1971 k enormnímu nárůstu uzavřených smluv. Na začátku tohoto období byl počet uzavřených smluv něco málo přes 300 tis., zatím co v roce 1971, tedy o 23 let později, překročily nově uzavřené smlouvy 12 mil. V roce 1973 vstoupil v platnost zákon o stavebním spoření, díky čemuž došlo k vytvoření jednotného rámce pro podnikání v této oblasti. Díky všeobecně dobré hospodářské situaci a růstu příjmů obyvatelstva došlo k uklidnění situace na trhu s byty a nastalo tak slabé období stavebního spoření. (acss.cz, 2013a) Důvodem pro zavedení stavebních spořitelen do našeho bankovního systému byla snaha využít tohoto v zahraničí osvědčeného nástroje k podpoře financování bydlení. Stavební spoření u nás bylo koncipováno na základě shodných principů, na kterých úspěšně funguje řadu let v Německu a Rakousku. Jeho podstata spočívá v kombinaci spoření a poskytování účelových úvěrů na bytové potřeby za předem daných podmínek včetně pevně stanovených úrokových sazeb. (Dvořák, 2005) V České republice se stavební spoření řadí mezi jedny z relativně nejmladších produktů. Ve Východní Evropě se totiž stavební spoření začalo rozvíjet až na počátku 90. let a to převážně v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Na českém trhu bylo zavedeno v roce 1993, kdy byl schválen Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č. 96/1993 Sb. Vzhledem ke své bezpečnosti a pozitivní zkušenosti s fungováním systému došlo k tomu, že se stavební spoření začalo zavádět i v dalších státech. (acss.cz, 2013a)


19

3.2 Stavební spoření v České republice Stavební spoření se v České republice řídí Zákonem o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č. 96/1993 Sb. a Zákonem o bankách č. 21/1992 Sb. Stavební spoření je podle výše uvedeného zákona účelové spoření, jehož podstata spočívá (dle §1 Zákona o stavebním spoření): • v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, • v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, • v poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření. Základní princip stavebního spoření spočívá zjednodušeně v tom, že účastníci stavebního spoření po jistou dobu spoří a následně získávají nejen zpět své zúročené úspory, ale při splnění daných podmínek i nárok na poskytnutí účelového úvěru ze stavebního spoření, a pokud jsou fyzickými osobami, tak i nárok na státní podporu. (Dvořák, 2005) Účastníky stavebního spoření můžeme rozdělit z hlediska jejich motivů v zásadě do dvou skupin: • první skupinu představují ti, kteří využívají stavebního spoření pouze jako výhodného uložení svých peněz, aniž čerpají úvěr, • druhou skupinu tvoří ti, kteří spoří zejména z toho důvodu, aby získali možnost čerpat relativně výhodný úvěr. (Dvořák, 2005) Míra efektivního zhodnocení vkladů v rámci stavebního spoření závisí na následujících faktorech: • výši úrokové sazby vkladů (čím vyšší nominální úroková sazba, tím více je i úroková míra efektivní), • výše poplatků (čím vyšší jsou poplatky, tím nižší je efektivní zúročení), • výši a způsobu udělování státní podpory (čím vyšší podpora, tím vyšší efektivní zúročení), • době spoření (čím kratší je doba spoření, tím vyšší je efektivní zúročení). (Dvořák, 2005) Rozhodující vliv na míru zhodnocení vložených prostředků má státní podpora. Na rozdíl od úroků je pro výši státní podpory rozhodující pouze stav vkladů na konci roku a nikoli délka jejich uložení během roku. Státní podpora se tedy počítá z ročně naspořené částky a zhodnotí nejvyšší měrou vklady v okamžiku přidělení. V dalších letech jsou tyto vklady včetně státní podpory úročeny již jen sjednanou úrokovou sazbou. Z toho vyplývá, že s prodlužující se dobou spoření nad minimální hranici (6 let, resp. 5 let pro smlouvy uzavřené do r. 2004) bude klesat celkové průměrné efektivní zúročení vkladů. (Dvořák, 2005) Pro účastníky spoření, kteří nebudou žádat o úvěr, je v každém případě výhodnější spoření s vyšší úrokovou sazbou, pokud ji samozřejmě spořitelna nekompenzuje vyššími poplatky. U účastníků, kteří využívají úvěr ze stavebního spoření, již situace tak jednoznačná není. Vyšší úroková sazba z vkladů znamená totiž i vyšší úrokovou sazbu z čerpaného úvěru. Výhodnější varianta potom závisí od vzájemné relace délky doby spoření a doby splácení úvěru. (Dvořák, 2005)

20

3.2.1


Stavební spořitelny

Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna představuje specifický druh banky, která může vykonávat pouze činnosti povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti uvedené v zákoně (dle §2 odst. 1 Zákona o stavebním spoření). Za specializované banky se stavební spořitelny považují z toho důvodu, že se zaměřují převážně na jeden bankovní produkt a to stavební spoření. Z důvodu institucionálního oddělení stavebního spoření nemohou univerzální banky tedy tento produkt samy prozatím nabízet. (Dvořák, 2005) Další činnosti, které stavební spořitelna může vykonávat, jsou (dle §9 odst. 1 Zákona o stavebním spoření) například: • poskytování úvěrů osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, • přijímání vkladů od bank, finančních institucí, zahraničních bank a zahraničních finančních institucí, • obchodování na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, • obchodování na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou, • provádění platebního styku a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny, • poskytování bankovních informací, • uzavírání obchodů sloužících k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku, • vykonávání finančního makléřství. Každá stavební spořitelna je povinna vypracovat všeobecné obchodní podmínky, které podléhají schválení Ministerstvem financí. Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně (dle §7 odst. 3 Zákona o stavebním spoření) tyto údaje: • podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, • podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření, • podmínky uzavírání smluv o úvěru ze stavebního spoření a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, • postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence. Činnost stavební spořitelny podléhá bankovnímu dohledu podle Zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, pokud tento zákon nestanoví jinak. Aby mohla stavební spořitelna vzniknout, musí jí být udělena licence od České národní banky a musí splňovat základní požadavky, které jsou uvedeny v Zákoně o bankách.


21

Všechny stavební spořitelny, které jsou zřizovány v České republice, jsou sdruženy v Asociaci českých stavebních spořitelen, která byla založena 29. června 2000. Hlavním motivem jejího vzniku byla především ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen, které působí na českém finančním trhu. Asociaci tvořilo od jejího založení šest stavebních spořitelen. V roce 2008 poklesl počet domácích stavebních spořitelen díky fúzi dvou z nich na pět. (acss.cz, 2013b) Všechny stavební spořitelny jsou také plnoprávnými členy České bankovní asociace a Evropského sdružení stavebních spořitelen. V současné době působí na českém trhu stavebního spoření následující stavební spořitelny: • Českomoravská stavební spořitelna, a. s., • Stavební spořitelna České spořitelny, a. s., • Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s., • Raiffeisen stavební spořitelna, a. s., • Wüstenrot - stavební spořitelna, a. s. (acss.cz, 2013c) 3.2.2

Státní podpora

Státní podpora stavebního spoření představuje peněžní částku, která je účastníkům stavebního spoření vyplácena v zákonem stanovené výši za předepsaných podmínek, které musí účastník splňovat. Dříve existoval specifický druh státní podpory, a to osvobození připsaných úroků z vkladů od daně. Od roku 2011 však veškeré výnosy v podobě připsaných úroků z vkladů ze stavebního spoření podléhají 15% srážkové dani. Pro bližší seznámení s vývojem stavebního spoření v České republice zde budou uvedena 3 období, která představovala zásadní změny v oblasti stavebního spoření. Pro lepší přehlednost jsou jednotlivé změny zobrazeny v následující tabulce. Všechny hodnoty jsou uvedeny pro situaci, kdy má účastník stavebního spoření nárok na maximální výši státní podpory. Tab. 1

Změny státní podpory v ČR

Rok uzavření smlouvy Státní podpora Státní podpora z Roční úložka o stavebním spoření v Kč ročního vkladu v % v Kč 2003 a dříve

4 500

25

18 000

2004 až 2010

3 000

15

20 000

2011 až současnost

2 000

10

20 000

Zdroj: mfcr.cz, 2012a

Jak lze vyčíst v tabulce, účastník stavebního spoření, který podepsal smlouvu do roku 2003 vč., měl nárok při roční úložce 18 000 Kč na státní podporu ve výši 4 500 Kč. Pokud během roku uložil na stavební spoření méně než 18 000 Kč, byla mu připsána státní podpora ve výši 25 % z uložené částky.

22


V případě, že účastník stavebního spoření podepsal smlouvu v letech 2004 až 2010, měl nárok na maximální státní podporu ve výši 3 000 Kč při roční úložce 20 000 Kč. Pokud uložil během roku méně finančních prostředků, připadl mu nárok na státní podporu ve výši 15 % z uložené částky. Tato nově vzniklá pravidla se však nevztahovala na smlouvy podepsané před tímto obdobím. Ty postupovaly podle pravidel, která platila v době jejich podepsání. Od roku 2011 došlo opět k zásadním změnám ve stavebním spoření. Maximální výše státní podpory byla stanovena na 2 000 Kč při roční úložce 20 000 Kč. Pokud klient uloží během roku na účet stavebního spoření částku nižší, státní podpora poté představuje 10 % z uložené částky. Další velkou změnou, která v tomto období proběhla, je zavedení 15% srážkové daně. Do této doby mělo stavební spoření, vedle garantovaného úročení a státní podpory, velkou výhodu, která spočívala v osvobození od daně z příjmů. Nyní jsou však veškeré připsané úroky z vkladů sníženy o 15% daň. Pokud došlo k podepsání smlouvy o stavebním spoření před rokem 2011, jednotlivé smlouvy se poté upravují do nové podoby. Nárok na státní podporu nyní proto platí pro všechny smlouvy bez ohledu na to, ve kterém roce byly podepsány. Co se týče srážky daně, dosavadní připsané úroky z vkladů zůstávají osvobozeny, avšak nově připsané úroky už podléhají dani. (mfcr.cz, 2012a) Jak již bylo výše řečeno, nárok na státní podporu má pouze fyzická osoba. Aby jí byla státní podpora poskytnuta, musí (dle §4 odst. 2 Zákona o stavebním spoření) splňovat alespoň jednu z následujících podmínek: • jedná se o občana České republiky, • jedná se o občana Evropské unie, kterému byl vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky, • jedná se o fyzickou osobu s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky. Zálohy státní podpory, které jsou připsány na účet klienta stavebního spoření do konce doby spoření, vyplatí stavební spořitelna účastníkovi (dle §12 odst. 2 Zákona o stavebním spoření): • pokud účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo • pokud účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a tyto zálohy státní podpory na bytové potřeby. Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření. Aby se tento převod uskutečnil, uzavřená smlouva musí obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit (dle §10 odst. 4 Zákona o stavebním spoření).


23

Díky novelám Zákona o stavebním spoření, které naby nabyly ly účinnosti v letech 2004 a 2011, došlo k zásadním změnám reálně vyplacené státní podpory v přípř slušných obdobích h a průměrným státním podporám přiznaných na smlouvu o stavebním spoření v jednotlivých letech. Vývoj reálně vyplacených státních podpo por a vypočtených průměrných podpor v letech 2002 až 2011 zobrazuje následunásled jící tabulka. Tab. 2

Vývoj státní podpory v letech 2002 až 2011 v ČR Státní podpora

Reálně vyplacená

Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč)

Průměrná

Přírůstek (%) Státní podpora Reálně vyplacená Průměrná

Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%)

2002

2003

2004

2005

2006

11,06

13,26

15,34

16,09

15,77

18,7

19,9

15,7

4,9

-2,0

3 138

3 159

3 256

3 242

3 173

6,2

0,7

3,1

-0,4

-2,1

2007

2008

2009

2010

2011

14,98

14,22

13,26

11,74

10,73

-5,0

-5,0

-6,7

-11,5

-8,6

3 090

2 927

2 776

2 631

1 324

-2,6

-5,3

-5,2

-5,2

-49,7

Zdroj: mfcr.cz, 2013 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Reálně vyplacená státní podpora (mld. Kč)

Obr. 1 Vývoj reálně vyplacené státní podpory v letech 2002 až 2011 v ČR Zdroj: mfcr.cz, 2013

Reálná výše vyplacené podpory, včetně průměrné výše státní podpory, začala po nabytí účinnosti novely v roce 2004 klesat. Hlavní příčinu tohoto poklesu mům žeme spatřit ve snížení státní podpory o 10 p. b. ((z 25 % na 15 %) a navýšení roční úložky, ze které se počítá státní podpora, o 2 000 Kč (na ( 20 000 Kč). Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2011 došlo k dalšímu snížení státní podpory o 5 p.

24


b. (na 10 %), dá se očekávat trvalý pokles objemu vyplacené státní podpory i v následujících letech. Reálně vyplacená státní podpora měla vysoký přírůstek až do roku 2005. V roce 2005 dosahovala své maximální hodnoty a to 16,09 mld. Kč. Od tohoto roku však můžeme sledovat pouze meziroční úbytek, což graficky zobrazuje Obrázek 1. Průměrná státní podpora připadající na jednu smlouvu zaznamenala taktéž zásadní obrat po účinnosti novely. Až do roku 2008 se průměrná státní podpora pohybovala nad hranicí 3 000 Kč. Poté však došlo k překlenutí nových smluv, které byly podepsány po účinnosti novely a smluv „starých“, u kterých vypršela jejich doba spoření. Začalo se tedy projevovat snížení maximální možné výše státní podpory o 1 500 Kč (na 3 000 Kč). Na změny vývoje státní podpory však nemá vliv pouze její výše, ale celá řada dalších aspektů. Jako jeden z nich můžeme uvést například finanční krizi. Finanční krize se v České republice začala výrazně projevovat od září roku 2008. Z důvodu ztráty důvěry ve finanční sektor, všeobecné nejistoty a vysoké nezaměstnanosti, která v dalších letech ještě více narůstala, mohlo dojít ke ztrátě zájmu o spoření ze strany některých obyvatel. V některých případech pak účastníci stavebního spoření nemuseli mít ani dostatečné finanční prostředky pro spoření a mohli tak být nuceni k tomu, aby roční uložené částky peněžních prostředků snížili nebo dokonce spoření ukončili, což mělo samozřejmě vliv na vývoj státní podpory. Dalším důvodem snížení objemu vyplacené státní podpory je také počet nově uzavřených smluv. V době, kdy dochází k novelám, které zahrnují přísnější pravidla stavebního spoření či snižování výše státní podpory, dochází k ovlivnění řady potenciálních účastníků stavebního spoření. Lidé, kteří se rozmýšlejí mezi celou řadou různých spořicích či investičních produktů na finančním trhu, začínají díky těmto změnám považovat stavební spoření za méně výnosné, a proto své peníze investují raději jiným způsobem. Jestliže dochází ke snižování počtu nově uzavření smluv, je zřejmé, že výše státní podpory bude i nadále klesat. 3.2.3

Fáze stavebního spoření

Stavební spoření je založeno na jedné straně na získání relativně levných zdrojů, především z vkladů účastníků spoření. Na druhé straně jsou z těchto zdrojů poskytovány relativně levné úvěry. Zda lze považovat zdroje a úvěry za relativně levné, do značné míry závisí na úrovni tržních úrokových sazeb. Je tomu tak při vysokých tržních úrokových sazbách, ale nemusí to platit, pokud tržní úrokové sazby poklesnou. Při splnění určitých podmínek (eliminujících zejména možnou disproporci mezi zdroji plynoucími do spořitelny a nároky klientů na výplatu vkladů a poskytnutí úvěrů) představuje stavební spoření ve své podstatě uzavřený systém financování. (Dvořák, 2005)


25

Celý systém stavebního spoření lze rozdělit do 3 fází: • spoření, • přidělení úvěru, • splácení úvěru. (Dvořák, 2005) Fáze spoření Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu o stavebním spoření, se stává účastníkem. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, jestli v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit (dle §5 odst. 1 Zákona o stavebním spoření). Vedle obvyklých náležitostí je ve smlouvě o stavebním spoření zejména upravena: • výše cílové částky, která představuje celkovou maximální částku, kterou může klient (ve formě vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory po odečtení případné daně z příjmů z těchto úroků) od stavební spořitelny získat, • výše úrokových sazeb z vkladů a úvěru. Ta je stanovena pevnou sazbou na celou sjednanou dobu spoření i splácení úvěru. Rozdíl těchto sazeb může ze zákona ovšem činit nejvýše 3 procentní body, • podmínky pro nárok na přidělení úvěru. Tyto podmínky stanovují, co musí klient splnit, aby získal nárok na poskytnutí úvěru, • výše jednorázového poplatku při uzavření smlouvy o stavebním spoření. Výše poplatku je různá dle spořitelen i druhů tarifů, její obvyklá výše se pohybuje kolem 1 % z cílové částky. (Dvořák, 2005) V této fázi obvykle stavební spořitelny umožňují, aby klient sjednal se spořitelnou úpravu některých podmínek (např. změna tarifu, změna cílové částky aj.). Po uzavření smlouvy začíná samotné spoření. Klient spoří buď v pravidelných měsíčních splátkách, nebo formou jednorázových vkladů. K vkladům jsou dle podmínek daného tarifu připisovány úroky. V závislosti na výši vkladu uspořeného během kalendářního roku včetně připsaných úroků je každoročně připsána na účet klienta (pokud se jedná o fyzickou osobu) státní podpora. Úročeny jsou poté připsané úroky, státní podpora i vklad klienta. (Syrový, 2011) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníkovi, nejpozději však dnem ukončení smlouvy nebo zánikem právnické osoby jako účastníka. (Syrový, 2011) Po uplynutí vázací lhůty 6 let existuje možnost výběru naspořené částky nebo pokračování ve spoření. V případě pokračování ve spoření se ze stavebního spoření stává krátkodobý termínovaný vklad s vázací lhůtou obvykle 3 měsíce. Zda se volba rezervy vyplatí, závisí na zhodnocení, které klient dostává a zhodnocení jiných nástrojů peněžního trhu. Stavební spoření může dobře sloužit jako

26


likvidní rezerva. Jestliže však objem prostředků ve stavebním spoření překračuje rezervu, pak je vhodnou volbou stavební spoření ukončit. Peníze lze poté dále investovat, případně založit stavební spoření nové. (Syrový, 2011) Stavební spořitelny mohou poskytnout účastníkům stavebního spoření překlenovací úvěr, a to za situace, kdy účastník nesplňuje základní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Výše překlenovacího úvěru je určena rozdílem mezi cílovou částkou a reálným zůstatkem na spořicím účtu k určenému datu. Poskytnutí překlenovacího úvěru je realizováno na základě samostatné úvěrové smlouvy. Podmínky překlenovacího úvěru jsou odlišné od podmínek úvěru ze stavebního spoření. Úročení překlenovacího úvěru je vyšší. Obvykle je vyžadováno i zajištění úvěru. Délka úvěru se pohybuje v krátkodobém až střednědobém horizontu. Poskytnutím překlenovacího úvěru nekončí fáze spoření, ale účastník pokračuje ve spoření až do okamžiku splnění podmínek pro řádný úvěr ze stavebního spoření. Z tohoto důvodu je překlenovací úvěr řazen do fáze spoření. Překlenovací úvěr je po splnění podmínek refinancován úvěrem ze stavebního spoření. (Kašparovská, 2010) Protože se však jedná o úvěr, vývoj překlenovacího úvěru v letech 2002 až 2011 bude uveden ve fázi přidělení úvěru. V následující tabulce je zachycen vývoj ukazatelů stavebního spoření v letech 2002 až 2011. Následující obrázek zobrazuje grafický vývoj smluv stavebního spoření ve stejném časovém období.

Literární rešerše Tab. 3

27

Vývoj ukazatelů spoření v letech 2002 až 2011 v ČR Rok Počet

Nově uzavřené smlouvy

Přírůstek (%)

Smlouvy ve fázi spoření*

Přírůstek (%)

Počet

Průměrná cílová částka**

Objem (tis. Kč)

Naspořená částka*

Objem (mld. Kč)

Přírůstek (%) Přírůstek (%)

Rok Nově uzavřené smlouvy

Počet Přírůstek (%) Počet

Smlouvy ve fázi spoření*

Přírůstek (%)

Průměrná cílová částka**

Objem (tis. Kč)


Objem (mld. Kč)

Přírůstek (%) Přírůstek (%)

2004

2005

2006

314 650

430 233

516 385

-85,0

36,7

20,0

4 870 620 6 300 831 5 899 300

2002

2003

1 293 890 2 097 338 -5,8

62,1

5 573 874

5 297 522

16,1

29,4

-6,4

-5,5

-5,0

146,7

200,5

222,8

227,9

235,8

7,2

36,7

11,1

2,3

3,5

180,19

236,82

287,08

328,99

359,85

35,2

31,4

21,2

14,6

9,4

2007

2008

2009

2010

2011

579 730

705 463

575 292

532 765

410 461

12,3

21,7

-18,5

-7,4

-23,0

5 132 595

5 070 510 4 926 183

4 845 319 4 550 468

-3,1

-1,2

-2,8

-1,6

-6,1

284,9

302,8

308,7

300,5

346,2

20,8

6,3

2,0

-2,7

15,2

384,88

401,06

415,15

430,12

433,43

7,0

4,2

3,5

3,6

0,8

* stav ke konci období ** u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami Zdroj: mfcr.cz, 2012b 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000


2 000 000

Smlouvy ve fázi spoření

1 000 000 0

Obr. 2 Vývoj smluv stavebního spoření v letech 2002 až 2011 v ČR Zdroj: mfcr.cz, 2012b

U počtu nově uzavřených smluv můžeme vidět období, ve kterých docházelo k přírůstkům a úbytkům. Rapidní přírůstek byl zaznamenán v roce 2003. Klienti, kteří v tomto roce uzavřeli smlouvu o stavebním spoření, měli poslední možmo nost, jak si v dalších letech ponechat původní výši státní podpory. Možnost čer-

28


pání státní podpory ve výši 4 500 Kč lze tedy považovat za hlavní příčinu tohoto prudkého nárůstu počtu nových smluv. K 1. 1. 2004 vstoupila v účinnost novela zákona o stavebním spoření, která maximální výši státní podpory snížila. Vysoký úbytek, který v tomto roce nastal, můžeme tedy přisuzovat této novele zákona. Až do roku 2009 docházelo nadále k přírůstkům. Pokles v tomto roce může být zapříčiněn dopady finanční krize, která se začala na finančním trhu v České republice projevovat v září roku 2008. Úbytek zaznamenaný v roce 2011 můžeme opět přisoudit novele zákona, která vstoupila k 1. 1. 2011 v účinnost. Informace spojené s novelami zákona o stavebním spoření a dopady finanční krize na účastníky stavebního spoření, již byly podrobněji popsány v předešlé kapitole o státní podpoře. U smluv ve fázi spoření můžeme během těchto let zaznamenat poslední přírůstek oproti minulému roku v roce 2003. V následujících letech dochází pouze k úbytkům. Na tento vývoj má vliv jednak nižší počet nově uzavíraných smluv, dále pak ukončení vázací lhůty 6 let, po jejímž vypršení řada účastníků stavební spoření ukončí, a v neposlední řadě využívání úvěru účastníky stavebního spoření, kdy se účastníci nacházejí v jiné než spořící fázi stavebního spoření. Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami zaznamenává, až na rok 2010, neustálý přírůstek. V roce 2002 představovala průměrná cílová částka 146,7 tis. Kč, avšak v roce 2011 se vyšplhala až k 346,2 tis. Kč. Spolu s cílovou částkou pak došlo také k nárůstu objemu celkově naspořené částky, která v roce 2002 činila 180,19 mld. Kč a v roce 2011 pak 433,43 mld. Kč. Po deseti letech tak účastníci stavebního spoření naspořili během roku o 253,43 mld. Kč více. Fáze přidělení úvěru Aby měl klient stavebního spoření nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, musí splnit podmínky uvedené v zákoně o stavebním spoření a v obchodních podmínkách jednotlivých stavebních spořitelen. Tyto podmínky jsou: • splnění čekací doby na úvěr, která ze zákona č. 96/1993 Sb. nesmí být kratší než 24 měsíců, • naspoření stanoveného podílu z cílové částky. Hodnota podílu je stanovena v obchodních podmínkách a pohybuje se obvykle kolem 40 či 50 % z cílové částky. Tato hodnota je tvořena vklady účastníka, státní podporou a úroky z nich, • prokázání úvěruschopnosti klienta neboli tzv. bonity klienta. Stavební spořitelny prověřují, zda má klient dostatečné příjmy na splácení úvěru ze stavebního spoření, • dosažení určité výše tzv. hodnotícího čísla. Hodnotící číslo určuje, do jaké míry se klient podílel na tvorbě zdrojů stavebního spoření. (Kašparovská, 2010) Po splnění podmínek pro získání úvěru a sepsání úvěrové smlouvy s účastníkem stavebního spoření je bankou povoleno čerpání úvěru ze stavebního spoření. Protože jde o úvěr účelový, provádí stavební spořitelna kontrolu jeho použití.


29

Úvěr ze stavebního spoření může být použit pouze na financování bytových potřeb. Pokud by klient použil úvěr k jiným než zákonem stanoveným účelům, požaduje spořitelna navrácení celkové částky poskytnutého úvěru nebo té části, která byla využita k jiným účelům. (Kašparovská, 2010) Úvěr ze stavebního spoření je poskytován do výše rozdílu mezi sjednanou cílovou částkou a výší naspořených prostředků na klientově účtu stavebního spoření. V případě zajištění úvěru ze stavebního spoření zástavou nemovitosti je poskytnut klientovi úvěr až do výše 80 % tržní hodnoty nemovitosti, kterou stanoví odhadce dané stavební spořitelny. (svetuveru.cz, 2005-2013) Bytové potřeby účastníka, který je fyzickou osobou, jsou přesně specifikovány v §6 odst. 1 Zákona o stavebním spoření. Mezi nejčastější můžeme zařadit: • výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštních právních předpisů, • změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt, • koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, • koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, • změna stavby, údržba stavby nebo udržovací práce na bytovém domu, rodinném domu nebo bytu ve vlastnictví v případech blíže uvedených v zákoně. Financování bytových potřeb se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se podle zákona o stavebním spoření považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel/ka. (Kašparovská, 2010)

30


Vývoj ukazatelů úvěrů stavebního spoření v letech 2002 až 2011 je zachycen v následující tabulce. Tab. 4

Vývoj úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR Rok

Úvěry celkem* Úvěry ze stavebního spoření Překlenovací úvěry** Úvěry celkem*

Úvěry ze stavebního spoření Překlenovací úvěry** Úvěry / Naspořená částka

Počet Přírůstek (%) Počet Počet Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (mld. Kč) Objem (mld. Kč) Poměr (%)

Rok Úvěry celkem* Úvěry ze stavebního spoření Překlenovací úvěry** Úvěry celkem*

Úvěry ze stavebního spoření Překlenovací úvěry** Úvěry / Naspořená částka

2002

2003

2004

568 920

685 740

786 483

22,1

20,5

14,7

9,1

5,0

420 929 488 850

549 698

582 867

587 501

Počet Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (mld. Kč) Objem (mld. Kč) Poměr (%)

2006

236 785 275 008

313 152

857 875 900 653

147 991

196 890

46,3

63,6

84,2

108,1

135,5

25,1

37,3

32,4

28,4

25,3

21,9

25,1

28,7

31,8

35,1

24,4

38,5

55,5

76,3

100,4

25,7

26,9

29,3

32,8

37,6

2007 Počet Přírůstek (%) Počet

2005

942 944 4,7

2008

2009

971 176 988 353

2010

2011

993 357

956 659

3,0

1,8

0,5

-3,7

580 352 569 870

565 485

564 633

552 999

362 592

401 306 422 868

428 724 403 660

179,3

227,4

267,5

293,4

293,1

32,4

26,8

17,6

9,7

-0,1

38,9

42,9

48,9

53,1

55,8

140,4

184,5

218,6

240,3

237,3

46,6

56,7

64,4

68,2

67,6

* stav ke konci období ** úvěry podle § 5 odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ve znění pozdějších předpisů Zdroj: mfcr.cz, 2012b


31

300

mld. Kč

250 200 150 100 50

Úvěry ze stavebního spoření Překlenovací úvěry Úvěry celkem

0

Obr. 3 Vývoj a struktura úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR Zdroj: mfcr.cz, 2012b

Od roku 2002 dochází k neustálému nárůstu celkového počtu i objemu úvěrů v rámci stavebního spoření. Tento přírůstek se však rok od d roku snižuje a v roce 2011 lze spatřit dokonce první úbytek za těchto 10 let. Z tohoto vývoje vývo je patrné, že klienti stále le více využívají překlenovací úvěr. Zatímco v roce 2002 se počet překlenovacích úvěrů pohyboval kolem 148 tis., v roce 2010 se s jeho počet rozrostl na 428 tis. Velmi rapidně také stoup stoupl celkový objem jem překlenovacích úvěrů z 24,4 mld. Kč v roce 2002 na 240,29 mld. Kč v roce 2010. Nárůst překlenovapřeklenov cích úvěrů může být zapříčiněn nízkými příjmy klientů stavebního spoření. KliKl enti, kteří mají nízké příjmy a potřebují peněžní prostředky pro své bytové potřeby, nesplňují často podmínky ban bank k a nemají tudíž nárok na hypoteční hypote úvěr. Tito klienti mohou poté získat při splnění podmínek stavebních spořitelen nárok na překlenovací úvěr. Podmínky však nejsou tak náročné jako u hypotečního hypote úvěru. Patrnýý je také neustálý nárůst poměru celkového objemu úvěrů a celkové naspořené částky. Rok 2011 představuje určitý zlom v tomto desetiletém vývoji. Celkový počet úvěrů se meziročně snížil o více než 36 tis. a došlo tak prvnímu meziročnímu úbytku. Vzhledem k tomu, omu, že došlo k meziročnímu poklesu objemu úvěrů pouze o 0,1 %, můžeme tedy mluvit spíše o stagnaci. Ten Tento to výsledek kontrastuje s vývojem hypotečních čních úvěrů obyvatel, který se meziročně zvýšil o 9 %. Tento vývoj je vyobrazen v T Tabulce 5. Pokles zájmu o úvěry y od stavebních spořitelen lze přisuzovat snížení sazeb u hypot hypotečních úvěrů. Řada klientů se proto rozhodla pro využití hypotečního čního úvěru na místo úvěru ze stavebního spoření. (mfcr.cz, 2012a) Poměr „Úvěry/Naspořená Úvěry/Naspořená částka částka“, který je zobrazen v tabulce, poskytuje informace o tom, jakou část přijatých vkladů spořitelna využila či naopak nevyužinevyuž la v podobě poskytnutých úvěrů. Vzhledem k tomu, že se v roce 2011 tato hodho nota rovná 67,6 %, lze tedy tvrdit, že zhruba jednu třetinu přijatých vkladů stast vební spořitelna elna umístila do jiných aktiv, převážně do dluhopisů. Zmíněných 67,6 % pak využila v podobě poskytnutých úvěrů. (mfcr.cz, 2012a)

32


Fáze splácení úvěru Podmínky splácení úvěru jsou součástí úvěrové smlouvy. Úvěr je v případě fyzické osoby obvykle splácen stejnými měsíčními splátkami, konstantními anuitami. Po splacení úvěru včetně jeho příslušenství jsou bankou uvolněny případné záruky. Pravidelné měsíční anuity lze počítat pomocí vzorce: ‫ݎ‬ ܽ =‫∙ܦ‬൬ ൰ 1 − (1 + ‫ି)ݎ‬௡ kde: ܽ ‫ܦ‬ ‫ݎ‬ ݊

je výše pravidelné měsíční anuity, je výše úvěru, je měsíční úroková sazba, počet období, resp. měsíčních splátek. (Kašparovská, 2010)

Jestliže chce klient splatit úvěr ze stavebního spoření rychleji, zákon brání stavební spořitelně, aby mu za mimořádnou splátku připsala sankční poplatek. Pokud se však jedná o mimořádnou splátku v případě překlenovacího úvěru, stavební spořitelna může tento poplatek klientovi připsat a to v předem stanovené výši. (Zámečník, 2012) 3.2.4

Alternativní forma financování bydlení

Existuje celá řada možností, jak může člověk financovat své bydlení. V České republice se k tomuto účelu využívá nejčastěji hypoteční úvěr, stavební spoření nebo úvěr z něj. Hypoteční úvěr představuje dlouhodobou půjčku na poměrně velký objem peněz. Tato půjčka je určená k pokrytí výdajů na bydlení, proto se jedná o účelový úvěr. Roční úrok bývá mnohem nižší než u klasického úvěru v bance a pohybuje se nad hranicí 3 % p. a. Aby se věřitel chránil před situací, kdy by klient nebyl schopen dostát svých závazků, vezme si do zástavy jeho nemovitost. (Vichnarová, Nováková, 2007) Úroková sazba se poté odvíjí od několika faktorů. Závisí na: • účelu úvěru, • době fixace, • výši zajištění úvěru, • bonitě dlužníka. (Syrový, 2009) Hypotéky lze rozdělit do tří skupin: (Vichnarová, Nováková, 2007) • Standardní hypotéka – výše tohoto úvěru je nižší než množství peněz, které potřebuje na koupi nemovitosti. Banka tak dostane do zástavy byt či dům, který má vyšší hodnotu než půjčka klienta. Výhodou této hypotéky je nízká úroková sazba, která se pohybuje již od 3,5 %,


33

• Stoprocentní hypotéka – banka poskytne klientovi tolik peněžních prostředků, na kolik ocení jeho nemovitost. Ocenění poté provádí bankou pověřený znalec. Úroková sazba se pohybuje od 4 %, • Americká hypotéka - v tomto případě se nejedná o hypotéku v pravém slova smyslu. Americká hypotéka představuje spíše neúčelový úvěr, který však bance zajišťuje klient tím, že dá do zástavy nemovitost. Úroková sazba se díky neúčelové povaze úvěru pohybuje až od 5,95 % a banka také klientovi neposkytuje celou hodnotu nemovitosti, kterou má klient k dispozici. Klient má na výběr ze tří způsobů, jak hypoteční úvěr splácet: • Anuitní splácení – jedná se o nejčastější formu splácení, kdy klient během celé doby splácení platí stále stejnou výši splátky, • Progresivní splácení - zpočátku je hodnota splátky nižší a postupem času stoupá. Tento typ splácení je vhodný pro klienty, kteří předpokládají, že v budoucnu jejich příjmy vzrostou, • Degresivní splácení - nejprve klient platí bance vysoké splátky, které se však postupem času snižují. Tento typ splátek je vhodný pro klienty, kteří očekávají, že se postupem času budou jejich příjmy snižovat. (Vichnarová, Nováková, 2007) Vzhledem k tomu, že se jedná o financování bydlení, stejně jako u stavebního spoření se stát snaží určitým způsobem klienty podpořit. V případě hypotečních úvěrů se jedná v první řadě o daňové úlevy. Klienti hypotečního úvěru mají možnost podat daňové přiznání, ve kterém sníží o úroky svůj daňový základ. Další podporou ze strany státu je možnost získání státní podpory, která má formu tzv. úrokové dotace. Tato podpora je určena lidem mladším 36 let a je směrována na starší bydlení. Aby na ni měl však klient nárok, musí splnit podmínky dané nařízením vlády č. 249/2002 Sb. (Vichnarová, Nováková, 2007) Vývoj hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty obyvatelstvu na bydlení, v letech 2002 až 2011 zobrazuje následující tabulka. Tab. 5

Vývoj hypotečních úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR Rok

2002

2003

2004

2005

2006

64 812

96 290

137 275

188 301

255 645

HÚ celkem*

Počet

Smluvní jistina celkem

mld. Kč

66,2

102,4

154,4

226,5

327,3

Objem HÚ*

mld. Kč

50,8

78,4

115,2

166,7

238,2

Rok

2007

2008

2009

2010

2011

338 989

406 519

450 770

501 545

572 633

HÚ celkem*

Počet

Smluvní jistina celkem

mld. Kč

469,6

589,7

663,5

748,3

867,4

Objem HÚ*

mld. Kč

333,6

397,1

554,2

604,4

658,8

* zkratka „HÚ“ představuje hypoteční úvěr Zdroj: mmr.cz, 2013; cnb.cz, 2013a

34


700 600 500 400 300 200

Objem hypotéčních úvěrů (mld. Kč)

100 0

Obr. 4 Vývoj hypotečních čních úvěrů poskytnutých obyvatelstvu v letech 2002 až 2011 v ČR Zdroj: cnb.cz, 2013a

Z tabulky a grafického znázornění je patrné, že objem hypotečních čních úvěrů kažka dým rokem narůstá. V roce 2011 doš došlo k meziročnímu přírůstku o 9 p. b. b Spolu s objemem hypotečních čních úvěrů narůstá také jejich počet a smluvní jistina. V následujícím obrázku je zaznamenán vývoj průměrné úrokové sazby hyh potečních úvěrů v České republice v letech 2005 až 2013. Jedná se o váženou průměrnou úrokovou sazbu, za kterou jsou poskytovány v jednotlivých kalenkale dářních měsících nové hypoteční úvěry pro fyzické osoby. Váhami jsou objemy poskytnutých úvěrů. Vstupní data pr pro o výpočty poskytly tyto banky: Česká spořispoř telna, ČSOB, GE Money Bank, Hypoteční banka, Komerční banka, RaiffeisenRaiffeise bank, UniCredit Bank, Volksbank CZ a Wüstenrot hypoteční banka. (hypoindex.cz, 2013) 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0

Průměrná úroková sazba v %

3,5 3,0

Obr. 5 Vývoj průměrných růměrných úrokových sazeb hypote hypotečních úvěrů v letech ech 2005 až 2013 v ČR Zdroj: hypoindex.cz, 2013

V posledních letech ch průměrná úroková sazba hypote hypotečních čních úvěrů trvale klesá. Tento fakt může mít zásadní vliv na počet úvěrů ze stavebního spoření. Jestliže


35

jsou úrokové sazby nízké, řada klientů dá poté přednost hypotečnímu úvěru před úvěrem ze stavebního spoření. 3.2.5

Novela zákona o stavebním spoření

Vláda dne 18. dubna 2012 schválila návrh zákona, kterým se mění podmínky stavebního spoření. Předpokládané datum nabytí účinnosti novely je 1. ledna 2014. Novela obsahuje 2 zásadní koncepční změny: • zavedení účelového vyplácení státní podpory, • rozšíření okruhu poskytovatelů stavebního spoření o univerzální banky. Hlavním cílem první koncepční změny je zajištění, aby výdaje státu určené na podporu financování bydlení byly skutečně použity na tento účel, případně na podporu zajištění na stáří. Pramenem vzniku této změny byla situace, kdy účastníci používali stavební spoření jako výhodný spořící produkt, avšak prostředky od státu ve formě podpory využívali často pro jiné účely, než ke kterým byla státní podpora určena, tedy k podpoře bydlení. Účelovost státní podpory bude nutné stavebním spořitelnám prokazovat na zálohy připsané od roku 2015. Výjimku budou tvořit pouze smlouvy uzavřené před rokem 2003, které budou vypovězeny v průběhu 1. pololetí roku 2014. Další možností využití státní podpory je převést celou uspořenou částku účastníka a připsané zálohy státní podpory do III. penzijního pilíře. Do budoucna se také počítá s další alternativou k účelovému využití státní podpory, a to použití částky státní podpory na úhradu školného na vysokých školách. Rozšíření okruhu poskytovatelů stavebního spoření o univerzální banky má za hlavní cíl posílit konkurenci na straně nabídky stavebního spoření a posílit stabilitu trhu. Tato úprava přinese vyšší stabilitu trhu díky možnosti vyšší diverzifikace rizik na straně poskytovatelů. (mfcr.cz, 2012c)

3.3 Stavební spoření ve Spolkové republice Německo Jak již bylo zmíněno v historii samotného stavebního spoření, Německo je považováno za kolébku tohoto produktu finančního trhu. Přesto, že se jedná o velmi konzervativní finanční nástroj, dodnes je u tamních obyvatel velmi oblíbeným způsobem, jak si spořit na bydlení, případně jak jej financovat. (Jiroušek, 2007a) Stavební spoření je v Německu upraveno Zákonem o stavebních spořitelnách, který vstoupil v platnost roku 1973. Dále pak Zákonem o bankách, Nařízením stavebního spoření a v neposlední řadě Občanským zákoníkem, který stanovuje pravidla pro návrh smlouvy o úvěru. (bausparkassen.de, 2012), (de.wikipedia.org, 2012) 3.3.1

Stavební spořitelny

Finanční instituce, které se zaměřují na stavební spoření, existují v Německu ve dvou právních formách a to zemské a soukromé.

36


Zemských stavebních spořitelen, které jsou také často označovány jako LBS, existuje v současné době 10. Působí převážně pod záštitou jednoho nebo více států, případně některé ze spořitelních organizací. Tyto stavební spořitelny jsou: • LBS Bayerische Landesbausparkasse, • LBS Norddeutsche Landesbausparkasse Berlin – Hannover, • LBS Landesbausparkasse Bremen AG, • LBS Hessen-Thüringen, • LBS Bausparkasse Schleswig-Holstein-Hamburg AG, • LBS Landesbausparkasse Rheinland-Pfalz, • LBS Westdeutsche Landesbausparkasse, • LBS Ostdeutsche Landesbausparkasse AG, • LBS Landesbausparkasse Saar, • LBS Landesbausparkasse Baden-Württemberg. (de.wikipedia.org, 2013a) Soukromých stavebních spořitelen existuje v současné době 12. Tyto spořitelny působí na finančním trhu jako akciové společnosti, které jsou většinou ve vlastnictví nebo pod vlivem pojišťoven nebo bank. Na rozdíl od zemských stavebních spořitelen působí plošně po celém území Spolkové republiky Německo. Každá z těchto spořitelen je členem Asociace soukromých stavebních spořitelen. Členy jsou: • Aachener Bausparkasse AG, • Alte Leipziger Bauspar AG, • Bausparkasse Mainz AG, • Bausparkasse Schwäbisch Hall AG, • BHW Bausparkasse AG, • BSQ Bauspar AG , • Debeka Bausparkasse AG, • Deutsche Bank Bauspar AG, • Deutsche Bausparkasse Badenia AG, • Deutscher Ring Bausparkasse AG, • Signal Iduna Bauspar AG, • Wüstenrot Bausparkasse AG. (de.wikipedia.org, 2013b) 3.3.2

Státní podpora

Systém udělování státní podpory se na rozdíl od České republiky výrazně liší. Nejdůležitějšími kritérii pro udělení státní podpory jsou věk a majetkové poměry účastníka stavebního spoření. Další odlišností je způsob výplaty. Státní podpora je v Německu poskytnuta na účet klienta stavebního spoření až po splnění určitých podmínek. Nejčastěji však bývá vyplácena po ukončení spoření. (lbs.de, 2013b) V následující tabulce jsou základní podmínky a výše státní podpory pro účastníky stavebního spoření. (Jiroušek, 2007a)


37

Formy státní podpory v Německu Státní podpora stavebního spoření Svobodný Výše podpory Roční úložka (EUR) Maximální podpora (EUR) Maximální roční příjem (EUR)

Manželský pár 8,8 % 512 1 024 45,06 90,11 25 600 51 200

Příspěvek zaměstnavatele na stavební spoření Svobodný Výše podpory Roční úložka (EUR) Maximální podpora (EUR) Maximální roční příjem (EUR)

Manželský pár

9% 470 42,30 17 900

940 84,60 35 800

Zdroj: bauskassen.de, 2013a,b

Nárok na státní podporu a její přidělování v Německu závisí na několika základních faktech, které se týkají klienta. Aby měl účastník stavebního spoření nárok na státní bonus, musí se jednat o klienta, který má alespoň 16 let a jeho roční příjmy nepřesahují stanovenou hranici. Pokud se jedná o manželský pár, má poté nárok na státní podporu, která se počítá celkově pro manžele. Základní formou příspěvku od státu je státní podpora stavebního spoření. Svobodný klient nesmí překročit hranici 25 600 EUR ročních příjmů, u manželských párů je hranice nastavena na 51 200 EUR. Aby měl klient nárok na maximální výši státní podpory ve výši 8,8 % vkladů, musí během roku do spořitelny uložit 512 EUR v případě svobodného občana a 1 024 EUR v případě manželského páru. Maximální podpora, kterou je tedy možné v této základní formě získat, představuje 45,06 EUR pro svobodného klienta a 90,11 EUR pro manželský pár. (bausparkassen.de, 2013a) Další formou podpory stavebního spoření je tzv. příspěvek zaměstnavatele na stavební spoření. Zaměstnavatelé platí často určitou část mzdy svým zaměstnancům formou příspěvku na stavební spoření. Pokud daňový základ klienta nepřekročí stanovenou hranici 17 900 EUR u svobodných nebo 35 800 EUR u manželských párů, pak má účastník stavebního spoření nárok na další příspěvek od státu ve výši 9 % z maximální roční uložené částky 470 EUR v případě svobodného a 940 EUR v případě manželského páru. (bauskassen.de, 2013b) Stavební spoření v Německu má však další možnosti, kterými stát přispívá účastníkům stavebního spoření. Příspěvek na spoření na zajištění na stáří představuje 154 EUR. Stát tímto způsobem podporuje občany, kteří se aktivně podílejí na zajištění svého budoucího příjmu v období postproduktivního věku. Výše této podpory byla zavedena v roce 2008 a její hranice se udržuje na stejné úrovni až dodnes. (bausparkassen.de, 2011) Další podpora existuje ve formě spořicího příspěvku na fondové spoření. V tomto případě má klient nárok na 20 % z maximální výše uložené částky

38


400 EUR. Zdanitelný roční příjem svobodného klienta však nesmí překročit hranici 20 000 EUR a u manželského páru 40 000 EUR. (bauskassen.de, 2013b) 3.3.3

Fáze stavebního spoření

Stavební spoření lze stejně jako v České republice rozdělit do 3 fází: • spoření, • přidělení úvěru, • splácení úvěru. Fáze spoření Vázací doba, která je stanovena pro stavební spoření, je 7 let. Vstupní poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření se pohybuje mezi 1 až 1,6 % z cílové částky. Vklady na účet stavebního spoření posílá klient obvykle v pravidelných měsíčních částkách, které jsou předem stanoveny. Obvykle jsou udávány v ‰ z celkové spořicí částky nebo přímo v eurech. Některé stavební spořitelny ale nevyžadují pravidelné vklady, proto je zde možnost zaslat určitý obnos peněz i na konci roku. (bausparkassen-vergleich.de, 2013) Úroková sazba, kterou se klientovi zhodnocují jeho vložené peněžní prostředky, je fixována ne celou dobu spořicí fáze. Výše tohoto úroku poté závisí na zvoleném tarifu a případně rozhodnutí, jestli klient využije v budoucnu možnosti čerpání úvěru ze stavebního spoření. V současné době se úroky pohybují mezi 1 až 4 % p. a. (Jiroušek, 2007a) Od 1. 1. 2009 vstoupila v platnost novela, která zavádí srážkovou daň ve výši 25 % z příjmů kapitálového majetku. Tato daň se vztahuje i na výnosy ze stavebního spoření. Klient stavebního spoření má nárok na prominutí daně v případě, že souhrn jeho ročních kapitálových výnosů nepřekročí částku 801 EUR (svobodný klient) či 1 602 EUR (manželský pár) a podá žádost o osvobození příjmů z kapitálového majetku. (ibs.de, 2013a) Ve fázi spoření mají klienti stavebního spoření stejně jako v České republice nárok na překlenovací úvěr. Pokud tedy potřebují peněžní prostředky a nesplňují dosud podmínky pro přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření, může jim být tento dočasný úvěr poskytnut. Samozřejmě pak musí klient počítat s vyšší úrokovou sazbou a případnými poplatky spojenými s přidělením překlenovacího úvěru. (Jiroušek, 2007b) Vývoj překlenovacích úvěrů je zobrazen v kapitole „Fáze přidělení úvěru“. Pro představu, kolik smluv se během jednoho roku asi Německu uzavře a na jakou částku, v následující tabulce je zobrazen přehled ukazatelů spoření za roky 2005 až 2010.


39

Vývoj ukazatelů spoření v letech 2005 až 2010 v Německu Rok

2005

2006


Počet (tis.)

3 733

Trvající smlouvy*

Počet (tis.)

32 663

31 940

31 059

Suma cílových částek**

Objem (mil. EUR)

95 421

96 384

90 442

Cílová částka na novou smlouvu

Objem (EUR)

25 561

27 570

28 904


Objem (mil. EUR)

121 258

124 983

124 950

2008

2009

2010

3 550 30 521 98 612 27 778 121 025

3 032 30 110 88 482 29 183 124 785

3 113 30 037 93 367 29 993 132 668

Rok Nově uzavřené smlouvy Trvající smlouvy* Suma cílových částek** Cílová částka na novou smlouvu Naspořená částka*

Počet (tis.) Počet (tis.) Objem (mil. EUR) Objem (EUR) Objem (mil. EUR)

3 496

2007 3 129

* stav ke konci roku ** připadající na nově uzavřenou smlouvu Zdroj: destatis.de, 2011, 2009, 2007

Celkový počet nově uzavřených smluv dosahuje meziročně jak přírůstků, tak i úbytků. Tento vývoj ovlivňuje i objem cílových částek nově uzavřených smluv. Na jednu smlouvu však průměrně připadá hodnota, která má tendenci každým rokem narůstat. Počet existujících smluv má klesající trend. Hlavní příčinou je ukončení „starších“ smluv. Dochází tedy k tomu, že počet nově uzavřených smluv je v daném roce nižší, než je počet smluv ukončených. Fáze přidělení úvěru Vzhledem k tomu, že stavební spoření funguje na principu solidarity, je zřejmé, že aby měl jeden z účastníků nárok na úvěr ze stavebního spoření, musí do stavební spořitelny nejdříve nějaké finanční prostředky vložit. Stavební spořitelny v Německu postupují stejným způsobem, jako v České republice. Stanovují si předem podmínky, za kterých má klient nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření. Nejdůležitější podmínkou je naspoření určité výše cílové částky. Většinou se jedná, stejně jako v České republice, o 40 až 50 % cílové částky. Stavební spořitelna si vypočte hodnotící číslo a na základě jeho výše rozhodne o přidělení úvěru. Výše úvěru je poté rovna rozdílu mezi cílovou a dosud naspořenou částkou stavebního spoření. (immobilienscout24.de, 2013) Jestliže se klient rozhodne pro čerpání úvěru ze stavebního spoření, může se úroková sazba pohybovat od 1,6 do 6 % p. a. (bausparvertrag.com, 2013) Výše úroku se poté odvíjí od zvoleného tarifu a nabídky jednotlivých stavebních spořitelen. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty úvěrů, které stavební spořitelny (zemské i soukromé) poskytli svým klientům v letech 2005 až 2010.

40


Tab. 8

Vývoj úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu Rok

2005 Objem (mil. EUR)

Úvěry celkem*

96 868

Přírůstek (%)

2006 97 007

2007 98 821

-3,6

0,1

1,9

Úvěry ze stavebního spoření*

Objem (mil. EUR)

29 873

27 482

27 691

Překlenovací úvěry*

Objem (mil. EUR)

66 995

69 525

71 130

Úvěry/Naspořená částka

Poměr (%)

79,9

77,6

79,1

Rok Úvěry celkem* Úvěry ze stavebního spoření* Překlenovací úvěry* Úvěry/Naspořená částka

Objem (mil. EUR) Přírůstek (%) Objem (mil. EUR) Objem (mil. EUR) Poměr (%)

2008

2009

2010

102 081 3,3 29 592 72 489 84,3

103 925 1,8 29 557 74 368 83,3

103 494 -0,4 27 904 75 590 78,0

* stav na konci roku Zdroj: destatis.de, 2011,, 2009, 2007 120 000

mil. EUR

100 000 80 000

Úvěry ze stavebního spoření

60 000

Překlenovací úvěry

40 000 Úvěry celkem 20 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Obr. 6 Vývoj a struktura úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu Zdroj: destatis.de, 2011, 2009, 2007

Překlenovací úvěr tvoří v posledních letech přes 70 % objemu celkových úvěrů poskytnutých stavebnímii spořitelnami. Můžeme tedy předpokládat, že klienti preferují předčasné využívání překlenovacího úvěru oproti řádnému úvěru ze stavebního spoření. Celkový objem úvěrů může být ovlivněn výší úrokových sas zeb hypoték, díky čemuž v některých letech dochází k přírůstkům a v jiných letech naopak úbytkům. Poměr úvěrů a naspořené částky udává, kolik % vkladů klientů spořitelna poskytne v podobě úvěrů. V roce 2010 tedy poskytla 78 % vkladů v podobě úvěúv rů a zbylých 22 % investovala jiným způsobem.


41

Fáze splácení úvěru Ihned po přidělení úvěru nastává fáze splácení. Klient začíná splácet úvěr spolu s úroky následující měsíc po vyplacení úvěru a to pravidelně ve formě měsíčních splátek. Pokud má účastník stavebního spoření dostatečné finanční prostředky, může splátky navyšovat a tím zajistit dří dřívější splacení úvěru a zaplatit tím páp dem méně za úvěr než v případě dané doby splácení. (schwaebisch-hall.de, (schwaebisch 2013) 3.3.4

Alternativní forma financování bydlení

Stejně jako v České republice, i v Německu využívají lidé k financování svého bydlení nejčastěji hyp hypoteční úvěry nebo stavební spoření a úvěr z něj. něj Jejich rozhodnutí přitom závisí především na výši úrokových sazeb z úvěrů. Dále mohou klienty ovlivnit smluvní podmínky a výše poplatků poplatků,, které si stanovují jedje notlivé stavební spořitelny spořitelny. Vývoj hypotečních úvěrů v Německu zobrazuje následující tabulka spolu s grafem. Tab. 9

Vývoj hypotečních čních úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Hypotéky (mil. EUR)

1 075 400

1 097 998

1 085 342

1 072 718

1 068 701

1 067 748

2,82

2,10

-1,15

-1,16

-0,004

-0,0009

Přírůstek (%)

Zdroj: destatis.de, 2011, 2009

1 100 000 1 080 000 Hypotéky (mil. EUR) 1 060 000 1 040 000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Obr. 7 Vývoj hypotečních čních úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu Zdroj: destatis.de, 2011, 2009

Z grafického znázornění je zřejmé zřejmé, že od roku 2007 dochází k meziročnímu úbytku vyplaceného eného objemu hypote hypotečních úvěrů. V posledních letech se dá mluml vit o stagnaci, protože meziroční změny jsou pouze nepatrné. Nejvyššího objeobj mu vyplacených hypote hypotečních úvěrů bylo v tomto sledovaném období v roce 2006, kdy se jednalo o 1 097 998 mil. EUR. Naopak nejnižší hodnota se objevila v roce 2010, kdy byl celkový objem 1 067 748 mil. EUR. Během pěti let tedy ini

42


stituce zaměřující se na hypoteční úvěry poskytly svým klientům o více jak 30 250 mil. EUR méně.

3.4 Dílčí závěr V Německu existuje v současné době 22 stavebních spořitelen, zatímco v České republice jich působí na finančním trhu 5. Vzhledem k počtu obyvatel v daných zemích připadá v Německu na 1 stavební spořitelnu 3,7 mil. obyvatel a v České republice 2,1 mil. obyvatel. (apl.czso.cz, 2013) Systém udělování státní podpory se v zemích výrazně liší. V Německu vzniká nárok na státní podporu až od 16 let věku a odvíjí se od ročního příjmu klienta, čímž dochází k podpoře především nižších vrstev obyvatelstva. V České republice může být státní podpora poskytnuta již od narození a nezahrnuje žádnou podmínku výše ročního příjmu. Státní příspěvek se v Německu odvíjí od 4 pilířů, které poté představují jiné výše státního příspěvku, zatímco v České republice je výše podpory dána procentuálně z maximální částky ročně uložené a je stanovena zákonem. V Německu získá klient stavebního spoření sumu všech podpor až na konci spoření. Stavební spořitelna pak nepřipisuje klientovi úroky ze státní podpory tak, jak je tomu v České republice. Počet nově uzavřených smluv během jednotlivých let má v České republice klesající trend. Příčinu lze najít v novelách, které zpřísňují podmínky stavebního spoření a snižují výnos v podobě státní podpory. V Německu se počet nově uzavřených smluv v jednotlivých letech mění. Příčinou může být investování obyvatel do výnosnějších produktů na finančním trhu. Průměrná cílová částka připadající na novou smlouvu v České republice až na rok 2010 narůstá a stejný rostoucí trend zaznamenává i Německo. V roce 2010 představovala tato cílová částka v České republice 300 500 Kč a v Německu 27 805 EUR. V České republice dochází až do roku 2011 k meziročnímu nárůstu poskytnutých úvěrů v rámci stavebního spoření. V roce 2011 byl zaznamenán první meziroční úbytek, který může být zapříčiněn nízkými sazbami hypotečních úvěrů. Podíl překlenovacích úvěrů na celkovém objemu úvěrů neustále narůstá, díky čemuž lze usoudit, že lidé těchto půjček stále více využívají. Podíl úvěrů na celkové naspořené částce prozrazuje, že v roce 2010 stavební spořitelny využily 68,2 % vkladů klientů k poskytnutí úvěrů. V Německu zaznamenává objem poskytnutých úvěrů v rámci stavebného spoření jak období přírůstků, tak i úbytků. Vliv na tento vývoj mohou mít úrokové sazby hypotečních úvěrů. Převážnou část celkových úvěrů však zaujímá překlenovací úvěr, který tvoří asi tři čtvrtiny celkového objemu úvěrů v roce 2010. Podíl úvěrů na celkové naspořené částce tvoří v jednotlivých letech více jak tři čtvrtiny. V roce 2010 spořitelny v Německu poskytly 78 % naspořených vkladů v podobě úvěrů. Počet nových smluv ovlivňuje mimo jiné i počet obyvatel, kteří žijí v dané zemi. Následující tabulka zobrazuje přehled počtu nových smluv uzavřených v jednotlivých letech 2005 až 2010 připadající na 1 000 obyvatel.


43

Počet nově uzavřených smluv připadajících na 1 000 obyvatel Rok

Česká republika

Německo

2005

42,1

45,2

2006

50,4

42,4

2007

56,4

38,0

2008

68,0

43,2

2009

55,0

37,0

2010

50,7

38,1

Zdroj: destatis.de, 2011, 2009, 2007; mfcr.cz, 2012b; apl.czso.cz, 2013a

Z předchozí tabulky je patrné, že i přes vysoký počet uzavřených smluv v Německu využívají obyvatelé České republiky stavební spoření více. Nasycenost trhu stavebního spoření bude porovnána podílem cílových částek u nových smluv k HDP v obou zemích. Výsledky tohoto podílu jsou zobrazeny v následujícím grafu. 10,00 8,00 6,00 %

Česká republika

4,00

Německo

2,00 0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Obr. 8 Podíl cílových částek připadající na nové smlouvy na HDP Zdroj: apl.czso.cz, 2013b; destatis.de, 2011, 2009, 2007

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejvýznamnějších ukazatelů výkonnosti ekonomiky ve všech zemích. HDP představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb, která byla vytvořena na území dané země za určitě období. Obvykle se jedná o kalendářní rok. Z tohoto poměru a výše uvedeného grafu lze usoudit, že zatímco v Německu se tento ukazatel nijak zvlášť v letech 2005 až 2010 nemění, v České republice až do roku 2008 měli lidé větší zájem o stavební spoření, případně měli zájem o spoření vyšší cílové částky. V dalších letech dochází k poklesu, což svědčí o tom, že lidé přestávají mít o stavební spoření zájem. Od roku 2006 začal podíl v České republice převyšovat podíl v Německu a maxima dosáhl v roce 2008, kdy převyšoval německý podíl o téměř 50 %. Po zpřísnění podmínek a snížení státní podpory začal podíl klesat a postupně dochází k vyrovnání se německému standardu, který osciluje již několik let kolem 4 %.

44

Vlastní práce

4 Vlastní práce Obsahem této kapitoly je případová studie, která je zaměřena na výpočet fáze spoření a fáze úvěru ze stavebního spoření. Předpokládá se, že chce klient během 10 let uskutečnit rekonstrukci ve svém bytě v hodnotě šestnáctinásobku průměrné měsíční mzdy, která byla dosažena v dané zemi v roce 2012. Ročně je ochoten ukládat na účet stavebního spoření částku ve výši 10 % své mzdy. Úvěr ze stavebního spoření chce do konce roku 2032 splatit. Jednotlivé fáze jsou počítány pro různé varianty výše příjmu klienta, přičemž fáze spoření je počítáno v horizontu 10 let. Dále je provedena komparace jednotlivých fází v obou zemích v rámci stanovených kritérií. Kurz, který je použit k přepočtu měn v případové studii, činí ke 12. 4. 2013 dle oficiálních stránek České národní banky 25,865 CZK/EUR. (cnb.cz, 2013b) Případová studie je zpracována na základě klienta ve věku 30 let, který je svobodný, bezdětný, žije ve vlastním bytě a má stálou pracovní pozici s pravidelným měsíčním příjmem. Výše příjmu v jednotlivých variantách je uvedena v následující tabulce. Tab. 11

Varianty příjmu klienta stavebního spoření Země

Varianty

Česká republika

Varianta A

Německo

Měsíční příjem

Roční příjem

Podíl

25 101 Kč

301 212 Kč

100 % PHM*

Varianta B

16 667 Kč

200 000 Kč

66 % PHM*

Varianta A

3 734 EUR

44 811 EUR

100 % PHM*

Varianta B

1 867 EUR

22 406 EUR

50 % PHM*

* zkratka „PHM“ představuje průměrnou hrubou mzdu dosaženou v roce 2012 v dané zemi Zdroj: Vlastní zpracování (penize.cz, 2013)

V České republice představuje Varianta A průměrný příjem, který byl dosažen v této zemi v roce 2012. Varianta B je vytvořena z toho důvodu, aby klient ukládal ročně na účet stavebního spoření částku 20 000 Kč, díky čemuž bude spořit přesně zákonem stanovenou částku, ze které bude mít nárok na maximální státní podporu. V Německu představuje Varianta A taktéž průměrný příjem klienta, který byl dosažen v Německu v roce 2012. Varianta B není stejně jako v České republice stanovena na roční úložku 512 EUR, při které by měl klient nárok na maximální státní podporu. Jedná se totiž o velmi nízkou částku, která by za stanovených podmínek nepokryla ani po 10 letech stržené poplatky. Vybrána proto byla polovina průměrné mzdy, která se velmi blíží hranici stanoveného příjmu pro získání nároku na státní podporu v Německu. Pro výpočet jednotlivých fází byla v České republice vybrána Českomoravská stavební spořitelna s tarifem Garant, v Německu pak Wüstenrot Bausparkasse s tarifem Finanzieren. Oba tarify jsou doporučovány pro klienty, kteří v budoucnu počítají s využitím řádného úvěru ze stavebního spoření. Pro vý-

Vlastní práce

45

počty jednotlivých fází stavebního spoření budou z těchto tarifů využity výše poplatků, úrokových sazeb a procentuální podíl naspořené částky pro získání úvěru ze stavebního spoření. V následující tabulce je zobrazen přehled důležitých informací, které se týkají stavebního spoření v obou zemích včetně jednotlivých sazeb a poplatků ve zvolených stavebních spořitelnách. Údaje uvedené v tabulce jsou použity pro výpočty v případové studii a při komparaci produktů stavebního spoření. Tab. 12

Souhrn ukazatelů stavebního spoření

Ukazatelé stavebního spoření Počet stavebních spořitelen

Česká republika

Německo

5

22

od narození

od 16 let věku

Výše státní podpory

10 % p. a.

8,8 % p. a.

Maximální roční státní podpora

2 000 Kč

45,06 EUR* 90,11 EUR**

1 165 Kč* 2 331 Kč**

20 000 Kč

512 EUR* 1 024 EUR**

13 243 Kč* 26 486 Kč**

-

25 600 EUR* 51 200 EUR**

662 144 Kč* 1 324 288 Kč**

Nárok na státní podporu

Roční úložka Maximální roční příjem Vázací doba Průměrná hrubá měsíční mzda*** Průměrná hrubá roční mzda*** Vybraná stavební spořitelna Poplatek za uzavření smlouvy Poplatek za vedení účtu (p. a) Poplatek za vypovězení smlouvy do konce vázací doby Poplatek za zvýšení cílové částky

6 let

7 let

25 101 Kč

3 734 EUR

96 484 Kč

301 212 Kč

44 811 EUR

1 157 810 Kč

Českomoravská stavební spořitelna a. s.

Wüstenrot Bausparkasse AG

1 % CČ

1 % CČ

330 Kč 0,5 % z cílové částky

9,2 EUR

238 Kč -

1 % z rozdílu CČ

-

Výše úroků z vkladů

1 % p. a.

0,5 % p. a.

Minimální úspory pro získání úvěru

45 % CČ

30 % CČ

-

2 % z půjčky

330 Kč

-

2,95 % p. a.

2,6 % p. a.

Poplatek za vyřízení úvěru Poplatek za vedení úvěrového účtu (p. a.) Výše úroku z úvěru

* svobodný ** manželský pár *** v roce 2012 Zdroj: cmss.cz, 2012a; cmss.cz, 2012b; cmss.cz, 2013; bausparkassen.de, 2013c; penize.cz, 2013; finexpert.e15.cz, 2013

46

Vlastní práce

4.1 Fáze spoření Cílová částka stavebního spoření je stanovena jako šestnáctinásobek průměrné měsíční hrubé mzdy. Předpokládá se, že bude klient ukládat na účet stavebního spoření částku ve výši 10 % svého ročního příjmu a to jednorázově vždy k 1. 1. daného roku. Poplatek za uzavření smlouvy bude klientovy stržen z účtu stavebního spoření ihned po připsání první úložky. Při jednotlivých výpočtech bude počítáno s připisováním úroků od stavební spořitelny vždy na konci roku. K 31. 12. budou tedy připsány úroky z vkladů, stržena srážková daň z výnosů a případný poplatek za předčasné ukončení smlouvy. Zálohy státní podpory jsou připisovány k 1. 4. roku následujícího po tom roce, za který má klient na státní podporu nárok. K tomuto dni náleží taktéž výplata finančních prostředků v České republice z důvodu tříměsíční výpovědní lhůty. V Německu budou peněžní prostředky klientovi vyplaceny vždy k 1. 7. po ukončení stavebního spoření z důvodu 6 měsíční výpovědní lhůty. Klient se tak vyvaruje vysokého poplatku za předčasné vyplacení naspořené částky. Délka spořicí fáze je vypočtena v časovém horizontu 10 let. Vyčísleny jsou: • celkový objem peněžních prostředků uložený na účet stavebního spoření klienta za dobu trvání spořicí fáze; • suma veškerých poplatků, které klient zaplatil stavební spořitelně; • suma státních podpor, na které měl klient za dobu spoření nárok; • úroky, které získal od stavební spořitelny; • celková daň, která byla klientovi odečtena z výnosů; • naspořená částka za dané časové období a • výnosnost spořící fáze v jednotlivých časových horizontech. 4.1.1

Fáze spoření v České republice

V České republice je zákonem stanovena vázací doba na 6 let. Státní podpora je poskytována ve výši 10 % z naspořené částky, maximálně však z částky 20 000 Kč. Klient písemně požádal o přiznání státní podpory a díky možnosti přidělení státní podpory od narození má na její zálohy nárok. Cílová částka po zaokrouhlení činí 400 000 Kč. Smlouvu o stavebním spoření klient podepsal k 1. 1. 2013 v Českomoravské stavební spořitelně a zvolil si tarif s názvem Garant. Tento tarif je doporučován klientům, kteří očekávají, že si v budoucnu zažádají o řádný úvěr ze stavebního spoření. Poplatek za uzavření smlouvy činí 1 % z cílové částky, tedy 4 000 Kč. Tento jednorázový poplatek je klientovi odečten z první úložky. Dalším poplatkem je poplatek za vedení účtu, jehož výše představuje 330 Kč za rok. Výše úroků z vkladů je v tarifu Garant stanovena na 1 % p. a. Z připsaných úroků je každý rok odvedena srážková daň ve výši 15 %. Poplatek za odstoupení od smlouvy o stavebním spoření před ukončením vázací doby (tedy 6 let) činí 2 000 Kč. V případě navýšení cílové částky vyžaduje stavební spořitelna po klientovi poplatek ve výši 1 % z rozdílu cílových částek. Pokud by k této situaci došlo, bude se v práci počítat s navýšením cílové částky o 50 000 Kč.

Vlastní práce

47

Varianta A V případě Varianty A se počítá s ročním příjmem klienta ve výši průměrné hrubé roční mzdy dosažené v roce 2012 v České republice. Výše tohoto příjmu klienta činí 301 212 Kč. Každým rokem bude tedy klient ukládat na účet stavebního spoření po zaokrouhlení částku ve výši 30 100 Kč. Tab. 13

Fáze spoření v ČR - Varianta A (Kč)

Délka spoření v letech

Suma vkladů

Poplatky

Přiznaná státní podpora

Připsané úroky

Odvedená daň z úroků

Naspořená částka

Výnosnost (%)

1

30 100

6 330

0

238

36

23 972

-29,59

2

60 200

6 660

0

796

120

54 216

-11,19

3

90 300

6 990

0

1 656

249

84 717

-5,55

4

120 400

7 320

0

2 820

423

115 477

-3,04

5

150 500

7 650

0

4 293

644

146 499

-1,68

6

180 600

5 980

12 000

6 399

960

192 059

3,24

7

210 700

6 310

14 000

8 618

1 293

225 715

3,20

8

240 800

6 640

16 000

11 172

1 676

259 657

3,15

9

270 900

6 970

18 000

14 067

2 110

293 887

3,08

10

301 000

7 300

20 000

17 303

2 595

328 408

3,01

Zdroj: Vlastní zpracování 5,00 0,00 -5,00

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10

-10,00 -15,00

Výnosnost (%)

-20,00 -25,00 -30,00 -35,00 Obr. 9 Výnosnost spořicí fáze v ČR – Varianta A Zdroj: Vlastní zpracování

Klient, který dosahuje průměrného ročního příjmu má možnost za stanovených podmínek naspořit za 10 let částku 326 408 Kč. Výnosnost v případě jednoho roku spoření činí -29,59 %. Nejlepšího výsledku dosahuje při délce spoření 6 let a to 3,24 %. Po 6 letech má také, díky naspoření částky přesahující 45 % cílové částky, nárok na poskytnutí řádného úvěru ze stavebního spoření.

48

Vlastní práce

Varianta B Varianta D předpokládá roční příjem klienta ve výši 200 000 Kč. Roční úložka tvoří 10 % příjmu klienta, tedy 20 000 Kč. Tato úložka tvoří zákonem stanovenou částku, ze které lze klientovi poskytnout maximální státní podporu. Tab. 14 Délka spoření v letech

Fáze spoření v ČR - Varianta B (Kč) Suma vkladů

Poplatky

Přiznaná Připsané státní úroky podpora

Odvedená daň z úroků

Naspořená částka

Výnosnost (%)

1

20 000

6 330

0

137

21

13 786

-43,18

2

40 000

6 660

0

491

74

33 758

-17,52

3

60 000

6 990

0

1 046

157

53 899

-9,22

4

80 000

7 320

0

1 802

270

74 211

-5,46

5

100 000

7 650

0

2 761

414

94 697

-3,42

6

120 000

5 980

12 000

4 248

637

129 631

4,03

7

140 000

6 310

14 000

5 741

861

152 570

3,98

8

160 000

6 640

16 000

7 463

1 120

175 704

3,89

9

180 000

6 970

18 000

9 417

1 413

199 035

3,79

10

200 000

7 300

20 000

11 604

1 741

222 564

3,68

Zdroj: Vlastní práce

5,00 -5,00

1

2

3

4

5

6

7

8

-15,00

9 10 Výnosnost (%)

-25,00 -35,00 -45,00 Obr. 10 Výnosnost spořicí fáze v ČR – Varianta B Zdroj: Vlastní zpracování

Klient, který ukládá na účet stavebního spoření ročně 20 000 Kč, dosahuje nejnižší výnosnosti při spoření v délce 1 rok, a to -43,18 %. Nejvyšší výnosnost je dosažena při délce spoření 6 let. Tato výnosnost, která činí 4,03 %, představuje nejvyšší možné vnitřní výnosové procento, které je možné v případě tohoto tarifu získat. Po 10 letech si může klient naspořit částku 222 564 Kč. Po 9 letech spoření získává klient nárok na úvěr ze stavebního spoření.

Vlastní práce

49

Shrnutí fáze spoření v České republice Poplatky jsou stanoveny přesnou částkou nebo procentem z cílové částky a jsou tvořeny poplatkem za uzavření smlouvy o stavebním spoření, vedení účtu, navýšení cílové částky a předčasné ukončení smlouvy o stavebním spoření. Z tohoto důvodu jsou pro obě varianty příjmu klienta na stejné úrovni. Jediným rozdílem je v případě Varianty C nárůst celkových poplatků o 500 Kč při spoření v délce 10 let z důvodu navýšení cílové částky o 50 000 Kč. Klient ukládal na účet stavebního spoření v obou variantách výše příjmu dostatečně velký objem peněžních prostředků, a proto má vždy nárok na maximální státní podporu. Vzhledem k zákonem stanovené vázací době 6 let má na tuto podporu nárok až při dodržení stanovené délky spoření. Při délce spoření 6 a více let mu je vždy k 1. 4. připsána státní podpora ve výši 2 000 Kč, která se v dalších letech úročí stanovenou úrokovou sazbou. Částka poskytnuté státní podpory je připisována vždy následující rok po roce, za který na ni vzniká nárok. Z tohoto důvodu klient v 1. roce podporu nezíská, ale na účet mu přijde až v následujícím období. Poslední podpora je poskytnuta klientovi až po ukončení stavebního spoření, čímž ztrácí nárok na úroky, které z ní plynou. Úroková sazba je stanovena ve výši 1 % p. a. Celkové úroky, které byly klientovi připsány na účet stavebního spoření, byly ovlivněny výší roční úložky, poplatky a státní podporou. Vypočtené úroky byly poté zdaněny 15% daní. Vnitřní výnosové procento udává výnosnost investice s ohledem na časovou hodnotu peněz. Výsledky výnosnosti u jednotlivých variant jsou zobrazeny v následujícím grafu. 5,00 0,00 -5,00

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10

-10,00 -15,00 -20,00 -25,00

Výnosnost (% p. a.) - Varianta A Výnosnost (% p. a.) - Varianta B

-30,00 -35,00 -40,00 -45,00 Obr. 11 Výnosnost fáze spoření v ČR Zdroj: Vlastní zpracování

Nejnižší výnosnosti je dosahováno v případě jednoho roku spoření. Tento fakt je zapříčiněn vysokými poplatky, které jsou spojeny s uzavřením smlouvy a jejím předčasným ukončením. Klient za dobu jednoho roku nezíská státní podporu a

50

Vlastní práce

nevytvoří se dostatečně vysoké úroky, které by tyto náklady pokryly. Nejnižší výnosnosti je dosaženo v případě Varianty B, kdy klientova roční úložka činí 20 000 Kč. Výnosnost zde dosahuje hodnoty -43,18 %. Čím nižší úložku klient na účet stavebního spoření ukládá, tím nižší je výnosnost v prvním roce. Ke zlomu dochází při spoření v délce 6 let. Klient splňuje podmínku vázací doby a má tudíž nárok na státní podporu. Ta významně ovlivňuje výnosnost daného produktu. Klientovi jsou každým rokem připsány 2 000 Kč, které se v dalších letech pravidelně úročí. Klient má poté možnost ukončit stavební spoření, aniž by hradil poplatek za předčasné odstoupení od smlouvy. Výnosnost se tak dostává poprvé za celou dobu spoření nad nulovou hodnotu a tvoří nejvyšší možné výnosové procento, které může klient získat. Z uvedených variant je nejvýnosnější Varianta B, kdy je výnos na úrovni 4,03 %. Do doby, než má klient nárok na státní podporu, je investice neefektivní. Klient tedy díky poplatkům a odvedené dani získává na konci spoření částku nižší než je suma vložených peněžních prostředků. Při spoření v délce 7 a více let dochází postupně ke snižování výnosnosti. To je dáno tím, že částka státní podpory je i v dalších letech stejně vysoká. Podpora tedy v 6. roce představuje poměrně vysokou částku vůči zůstatku na účtu. Postupem času se však částka podpory relativně snižuje oproti naspořenému objemu peněžních prostředků. 4.1.2

Fáze spoření v Německu

Vázací doba je v Německu stanovena na 7 let. Klient je ve věku 30 let a podal žádost o státní podporu. Ta v jeho případě může činit maximálně 45,06 EUR z roční úložky 512 EUR. K výplatě státní podpory dochází k 1. 4. v roce, který následuje po ukončení smlouvy o stavebním spoření. Předpokládá se, že po ukončení smlouvy klient využije peněžní prostředky na bytové potřeby. Z tohoto důvodu bude mít klient na státní podporu nárok bez ohledu na to, jak dlouho spořil. Cílová částka po zaokrouhlení činí 59 700 EUR. Klient uzavřel k 1. 1. 2013 smlouvu o stavebním spoření ve spořitelně Wüstenrot Bausparkasse a zvolil si tarif s názvem Finanzieren. Poplatek za uzavření smlouvy v tomto tarifu činí 1 % z cílové částky, tedy 597 EUR, a je odečten při první roční úložce. Úroková sazba je stanovena na 0,5 % p. a. Jednotlivé úroky jsou připisovány vždy k 31. 12. daného roku. Výnosy stavebního spoření podléhají 25% srážkové dani. V příkladech však bude počítáno s tím, že klient nezískává jiné kapitálové příjmy než v podobě úroků ze stavebního spoření a tudíž, po podání žádosti, získává nárok na osvobození těchto úroků od daně. K poslednímu dni v roce připadá taktéž odpočet poplatku za vedení účtu v hodnotě 9,2 EUR. Při ukončení spoření je předpokládána výplata naspořených peněžních prostředků k 1. 7. následujícího roku. Z důvodu dodržení šestiměsíční čekací lhůty klientovi není stržen poplatek ve výši 2 % zůstatku.

Vlastní práce

51

Varianta A Varianta A počítá s ročním příjmem klienta ve výši průměrné hrubé roční mzdy dosažené v roce 2012 v Německu. Příjem klienta činí 44 811 EUR. Každým rokem tedy klient ukládá na účet stavebního spoření částku ve výši 4 481 EUR. Tab. 15

Fáze spoření v Německu - Varianta A (EUR)


Suma vkladů

Poplatky

Přiznaná Připsané Naspořená Výnosnost státní úroky částka (%) podpora

1

4 481

606

0

19

3 894

-16,13

2

8 962

615

0

61

8 408

-5,93

3

13 443

625

0

126

12 944

-2,88

4

17 924

634

0

213

17 503

-1,53

5

22 405

643

0

323

22 085

-0,80

6

26 886

652

0

455

26 689

-0,36

7

31 367

661

0

611

31 317

-0,07

8

35 848

671

0

790

35 967

0,13

9

40 329

680

0

992

40 641

0,28

10

44 810

689

0

1 218

45 339

0,38

Zdroj: Vlastní zpracování 2,00 0,00 -2,00 -4,00 -6,00 -8,00 -10,00 -12,00 -14,00 -16,00 -18,00

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Výnosnost (%)

Obr. 12 Výnosnost spořicí fáze v Německu – Varianta A Zdroj: Vlastní zpracování

Klient, který ukládá na účet stavebního spoření ročně 4 481 EUR, dosahuje nejnižší výnosnosti při spoření v délce 1 rok, a to hodnoty -16,13 %. Nejvyšší výnosnosti je dosaženo při desetiletém spoření. Hodnota výnosu je 0,38 %. Po 5 letech spoření získává možnost čerpání úvěru ze stavebního spoření, díky naspoření částky přesahující 17 910 EUR, tedy 30 % cílové částky. Po 10 letech naspoří 75,94 % cílové částky. Klientův roční příjem přesahuje 25 600 EUR, tudíž nemá nárok na státní podporu.

52

Vlastní práce

Varianta B Klient dosahuje podprůměrného příjmu ve výši 22 406 EUR. Ročně ukládá na účet stavebního spoření částku 2 241 EUR, což představuje 10 % hodnoty ročního příjmu. Tab. 16

Fáze spoření v Německu - Varianta B (EUR)


Suma vkladů

Poplatky

Přiznaná Připsané Naspořená Výnosnost státní úroky částka (%) podpora

1

2 241

606

40

8

1 688

-28,21

2

4 482

615

90

28

3 984

-10,17

3

6 723

625

135

58

6 292

-4,79

4

8 964

634

180

100

8 611

-2,48

5

11 205

643

225

153

10 941

-1,28

6

13 446

652

270

218

13 282

-0,58

7

15 687

661

315

294

15 635

-0,14

8

17 928

671

360

382

18 000

0,15

9

20 169

680

406

482

20 376

0,36

10

22 410

689

451

593

22 764

0,50

Zdroj: Vlastní zpracování 5,00 0,00 -5,00

1

2 3 4 5 6 7 8 9 10

-10,00 -15,00

Výnosnost (%)

-20,00 -25,00 -30,00 Obr. 13 Výnosnost spořicí fáze v Německu – Varianta B Zdroj: Vlastní zpracování

Klient dosahuje nejnižší výnosnosti -28,21 % při jednoletém spoření. Nejvyšší výnosnost je dosažena při spoření v délce 10 let, a to 0,50 %. Při spoření v délce 8 let získává klient nárok na úvěr ze stavebního spoření, protože jeho zůstatek na účtu přesahuje 30 % cílové částky. Po 10 letech naspoří 38,13 % stanovené cílové částky. Vzhledem k ročnímu příjmu klienta, který nepřesahuje částku 25 600 EUR, má klient nárok na státní podporu, která mu je jednorázově vyplacena v roce následujícím po ukončení smlouvy.

Vlastní práce

53

Shrnutí fáze spoření v Německu Poplatky jsou tvořeny poplatkem za uzavření smlouvy a vedení účtu. Při výběru naspořených peněžních prostředků před koncem stanovené lhůty (6 měsíců) je stržen poplatek ve výši 2 % zůstatku na účtu. Klient však obdržel naspořenou sumu peněz 1. 7., tudíž se na něj tento poplatek nevztahoval. Nárok na státní podporu klient získal pouze v případě Varianty B, kdy jeho roční příjem nepřesahoval zákonem stanovenou hranici. Nárok na podporu je vázán podmínkou, ve které se klient zaváže k využití veškerých finančních prostředků ze stavebního spoření na bytové potřeby. Z tohoto důvodu měl nárok na státní podporu každý rok. Suma všech podpor mu byla poskytnuta 1. 4. roku následujícího po ukončení smlouvy o stavebním spoření. Výše úrokové sazby je ve zvoleném tarifu stanovena na 0,5 % p. a. Z kapitálových výnosů je odváděna srážková daň ve výši 25 %. Klient však nemá jiné kapitálové příjmy, proto podal žádost o osvobození příjmů ze stavebního spoření, ve které mu bylo vyhověno. Výsledky výnosnosti jednotlivých variant výše příjmu klienta jsou zobrazeny v následujícím grafu. 5,00 0,00 -5,00

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10

-10,00

Výnosnost (% p. a.) - Varianta A

-15,00

Výnosnost (% p. a.) - Varianta B

-20,00 -25,00 -30,00 Obr. 14 Výnosnost fáze spoření v Německu Zdroj: Vlastní zpracování

Nejnižších hodnot výnosnost dosahuje při jednoletém spoření. Příčinou je poplatek za uzavření smlouvy a vedení účtu. Během jednoho roku totiž nepokryje výše úroků spolu se státní podporou objem těchto poplatků. Vzhledem k tomu, že nárok na státní podporu vzniká klientovi, v případě využití peněžních prostředků na bytové potřeby, každý rok bez ohledu na vázací dobu spoření, výnosnost proto každým rokem narůstá. Podpora je však klientovi poskytnuta až po ukončení stavebního spoření, a proto přichází o úroky, které by z ní vyplývaly v případě každoročního připsání.

54

Vlastní práce

Čím déle klient spoří, tím více přesahují částky podpor a připsaných úroků poplatky, které klient stavební spořitelně hradí. Z tohoto důvodu dochází každoročně ke zvyšování výnosnosti.

4.2 Fáze úvěru ze stavebního spoření V kapitole jsou počítány případy poskytnutí úvěru ze stavebního spoření pro zvoleného klienta v závislosti na variantách výše jeho příjmu jak v České republice, tak i v Německu. Výše poskytnutého úvěru představuje rozdíl cílové částky (400 000 Kč či 59 700 EUR) a naspořené částky v horizontu 10 let. Předpokládá se, že chce klient ukončit celkově stavební spoření za 20 let. K 31. 12. 2032 chce mít tedy úvěr kompletně splacen. Výpočty jsou zpracovány v programu Excel pomocí vzorce, který je uveden v kapitole s názvem Metodika. Výše hodnotícího čísla není brána ve výpočtech v potaz. V jednotlivých variantách jsou vyčísleny: • délka spoření (doba, kterou klient spořil, než získal úvěr), • výše úvěru, • doba splácení úvěru v letech, • výše roční splátky, • zaplacené úroky, • uhrazené poplatky, • celkové výdaje na úvěr, • přeplatek, který klient uhradil oproti výši úvěru a • roční procentní sazba nákladů (RPSN). 4.2.1

Fáze úvěru ze stavebního spoření v České republice

Za vyřízení řádného úvěru ze stavebního spoření si stavební spořitelna neúčtuje žádný poplatek. Aby mohl klient získat úvěr, musí splňovat podmínku čekací doby 24 měsíců, která je dána zákonem. Další podmínkou je naspoření částky ve výši 45 % cílové částky, která se skládá z vkladů, úroků a připsaných státních podpor. Za vedení účtu k úvěru vyžaduje Českomoravská stavební spořitelna roční poplatek ve výši 330 Kč. Úrok z úvěru je stanoven na 2,95 % p. a. Předpokládá se, že bude klient splácet úvěr stejnými anuitami.

Vlastní práce

55

Varianta A Klient dosahuje průměrného ročního příjmu 301 212 Kč. Tab. 17

Fáze úvěru v ČR - Varianta A (Kč)

Délka Délka Výše Roční Celkové Přeplatek splácení Úroky Poplatky splátka výdaje spoření úvěru (%) úvěru

RPSN (%)

6

207 941

14

18 346 48 897

4 620

261 458

25,74

3,21

7

176 285

13

16 523 38 514

4 290

219 089

24,28

3,26

8

142 343

12

14 257 28 746

3 960

175 049

22,98

3,33

9

108 113

11

11 652 20 062

3 630

131 805

21,91

3,46

10

73 592

10

8 605 12 460

3 300

89 352

21,42

3,69

Zdroj: Vlastní zpracování 300 000 250 000 Kč

200 000 150 000 Výše úvěru

100 000

Celkové výdaje

50 000 0 6

7

8

9

10

Délka spoření Obr. 15 Přeplatek úvěru v ČR – Varianta A Zdroj: Vlastní zpracování

Klient získává nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření až po 6 letech spoření. Do té doby nesplňuje podmínku naspoření 45 % cílové částky. Výše přeplatku se odvíjí od délky splácení úvěru, úrokové sazby, poplatků a výše úvěru. Čím později klient zažádá o úvěr ze stavebního spoření, tím nižší úvěr je mu poskytnut a splácí ho kratší dobu. Z tohoto důvodu dochází postupně ke snižování podílu přeplacené částky na celkové výši úvěru. Při žádosti o úvěr po 6 letech spoření přeplatí na úvěru 25,74 % jeho hodnoty. Po 10 letech činí přeplatek 21,42 % úvěru. Procentní sazba RPSN neustále každým rokem narůstá, což je způsobeno ročním poplatkem ve výši 330 Kč. Tento poplatek tvoří každým rokem díky nižší výši úvěru větší podílovou část úvěru než v předchozích letech.

56

Vlastní práce

Varianta B Klient dosahuje ročního příjmu 200 000 Kč. Tab. 18

Fáze úvěru v ČR - Varianta B (Kč) Délka Roční Celkové Přeplatek splácení Úroky Poplatky splátka výdaje (%) úvěru

Délka spoření

Výše úvěru

RPSN (%)

9

200 965

11

21 660

37 291

3 630

241 886

20,36

3,22

10

177 436

10

20 748 30 043

3 300

210 779

18,79

3,26

Zdroj: Vlastní zpracování 300 000 250 000

Kč

200 000 150 000 Výše úvěru

100 000

Celkové výdaje

50 000 0 9

10

Délka spoření Obr. 16 Přeplatek úvěru v ČR – Varianta B Zdroj: Vlastní zpracování

Klient, který ukládal ve fázi spoření na účet pravidelně roční úložku ve výši 20 000 Kč, získá nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření až po 9 letech spoření. Do té doby nesplňuje podmínku naspoření 45 % cílové částky. Procentní sazba RPSN, stejně jako v případě Varianty A, neustále každým rokem narůstá, což je způsobeno ročním poplatkem ve výši 330 Kč. Tento poplatek tvoří každým rokem díky nižší výši úvěru větší podílovou část úvěru než v předchozích letech. 4.2.2

Fáze úvěru ze stavebního spoření v Německu

Stavební spořitelna Wüstenrot účtuje klientovi za vyřízení úvěru poplatek ve výši 2 % z hodnoty půjčky. Aby měl klient nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření, musí splňovat podmínku 12 měsíců spoření a naspoření částky ve výši 30 % cílové částky. Poplatek za vedení úvěrového účtu stavební spořitelna nevyžaduje. Úroková sazba je stanovena ve výši 2,6 % p. a.

Vlastní práce

57

Varianta A Klient dosahuje průměrného ročního příjmu 44 811 EUR. Tab. 19

Fáze úvěru v Německu - Varianta A (EUR)

Délka Délka Výše Roční Celkové Přeplatek splácení Úroky Poplatky splátka výdaje (%) spoření úvěru úvěru

RPSN (%)

5

37 615

15

3 060

8 291

752

46 659

24,04

2,87

6

33 011

14

2 843

6 794

660

40 465

22,58

2,88

7

28 383

13

2 601

5 430

568

34 381

21,13

2,90

8

23 733

12

2 328

4 199

475

28 406

19,69

2,93

9

19 059

11

2 014

3 100

381

22 540

18,27

2,95

10

14 361

10

1 649

2 133

287

16 781

16,85

2,98

Zdroj: Vlastní zpracování 50 000

EUR

40 000 30 000 Výše úvěru

20 000

Celkové výdaje

10 000 0 5

6

7

8

9

10

Délka spoření Obr. 17 Přeplatek úvěru v Německu – Varianta A Zdroj: Vlastní zpracování

Klient získává nárok na úvěr ze stavebního spoření až po 5 letech spoření, kdy jeho zůstatek na účtu stavebního spoření překračuje stanovenou hranici 30 % cílové částky. Přeplatek úvěru ze stavebního spoření každým rokem klesá. Nejvyšší hodnoty dosahuje po 5 letech spoření a to 24,04 % hodnoty úvěru. Nejnižší naopak při spoření v délce 10 let, kdy je jeho hodnota na úrovni 16,85 %. Po 10 letech tedy klient přeplatí na úvěru o 7,19 % méně než v případě žádosti o úvěr před 5 lety. Poplatek je hrazen jednorázově ve výši 2 % z úvěru, proto je zvyšování RPSN způsobeno postupným zkracováním doby splatnosti úvěru.

58

Vlastní práce

Varianta B Klient dosahuje podprůměrného ročního příjmu ve výši 22 406 EUR. Tab. 20

Fáze úvěru v Německu - Varianta B (EUR)

Délka Délka Výše Roční Celkové Přeplatek splácení Úroky Poplatky splátka výdaje (%) spoření úvěru úvěru

RPSN (%)

8

41 700

12

4 090

7 378

834

49 912

19,69

2,93

9

39 324

11

4 156

6 397

786

46 507

18,27

2,95

10

36 936

10

4 242

5 485

739

43 160

16,85

2,98

Zdroj: Vlastní zpracování 60 000 50 000

EUR

40 000 30 000 Výše úvěru

20 000

Celkové výdaje

10 000 0 8

9

10

Délka spoření Obr. 18 Přeplatek úvěru v Německu – Varianta B Zdroj: Vlastní zpracování

Klient má nárok na úvěr ze stavebního spoření až po 8 letech spoření. Do této doby nesplňuje podmínku naspoření 30 % cílové částky. Nejvyšší přeplatek úvěru zaplatí klient po 8 letech spoření a to 19,69 %. Nejnižší přeplatek, který činí 16,85 % hodnoty úvěru, uhradí klient při žádosti o úvěr až po 10 letech spoření. Stejně jako v předchozí variantě je zvyšování RPSN zapříčiněno postupným zkracováním délky splatnosti úvěru.

Vlastní práce

59

4.3 Komparace Kapitola obsahuje porovnání vypočtených fází stavebního spoření mezi vybranými zeměmi. Komparace je zpracována na základě stanovených kritérií. 4.3.1

Komparace fáze spoření

Státní podpora stavebního spoření je v Německu poskytnuta klientům, jejichž roční příjem nepřekročí stanovenou hranici 25 600 EUR. Klient v případě Varianty A tuto hranici překračuje (příjem 44 811 EUR), tudíž nemá na státní podporu nárok. V případě výše příjmu Varianty B (22 406 EUR) má klient každý rok nárok na státní podporu 45,06 EUR, která je mu vyplacena celkově za celou dobu spoření po ukončení stavebního spoření. Vzhledem k tomu, že své úspory využije na bytové potřeby, není výplata státní podpory omezena vázací dobou. V České republice není nárok na státní podporu nijak příjmem klienta omezen. Vázací doba je stanovena na 6 let. Jestliže klient spoří kratší dobu, nemá na státní podporu nárok. V České republice je státní podpora vyplácena zálohově. Klient tedy získá částku podpory v roce následujícím po tom, ve kterém měl na ni nárok. V dalších letech se tak státní podpora úročí stejně jako vklady klienta. Poplatky jsou v této fázi tvořeny poplatkem za uzavření smlouvy, který v obou zemích činí 1 % z cílové částky, a poplatkem za vedení účtu. Ten je v České republice stanoven na 330 Kč a v Německu na 9,2 EUR za rok. Při vypovězení smlouvy před koncem vázací doby 6 let je v České republice stržen poplatek ve výši 0,5 % cílové částky (2 000 Kč). Při navýšení cílové částky se zde také platí poplatek ve výši 1 % z rozdílu nové cílové částky a původní. Úroková sazba činí u Českomoravské stavební spořitelny 1 % p. a., zatím co ve Wüstenrot Bausparkasse 0,5 % p. a. V České republice je odváděna srážková daň z výnosů ve výši 15 %. Čistá úroková sazba poté představuje 0,85 % p. a. V Německu je srážková daň z kapitálových výnosů 25 %, tudíž tvoří čistou úrokovou sazbu pouze 0,375 % p. a. Klient však podal žádost o osvobození kapitálových výnosů ze stavebního spoření a vzhledem k tomu, že nemá jiné výnosy podobného charakteru, předpokládá se s vyhověním žádosti. V následující tabulce a grafu je zobrazena výnosnost stavebního spoření v časovém horizontu 10 let v obou zemích. V každé variantě je tučně vyznačena nejvyšší dosažená výnosnost.

60

Tab. 21

Vlastní práce

Výnosnost spořicí fáze v ČR a Německu (% p. a.) Délka spoření

Česká republika

Německo

Varianta A Varianta B Varianta A Varianta B

1

-29,59

-43,18

-16,13

-28,21

2

-11,19

3

-5,55

-17,52

-5,93

-10,17

-9,22

-2,88

-4,79

4

-3,04

-5,46

-1,53

-2,48

5

-1,68

-3,42

-0,80

-1,28

6

3,24

4,03

-0,36

-0,58

7

3,20

3,98

-0,07

-0,14

8

3,15

3,89

0,13

0,15

9

3,08

3,79

0,28

0,36

10

3,01

3,68

0,38

0,50

Zdroj: Vlastní zpracování 5 0 -5

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

-10 -15 -20 -25 -30 -35 -40 -45 Česká republika - Varianta A

Česká republika - Varianta B

Německo - Varianta A

Německo - Varianta B

Obr. 19 Výnosnost fáze spoření v % p. a. Zdroj: Vlastní zpracování

V obou zemích je zřejmé, že v krátkém časovém horizontu spoření dochází ke ztrátám. Příčinou jsou poplatky za vyřízení smlouvy a případný poplatek za předčasné ukončení stavebního spoření. Vzhledem ke každoročnímu nároku na

Vlastní práce

61

státní podporu v případě využití prostředků ze spoření na bytové potřeby v Německu, není procento výnosnosti tak nízké jako v případě České republiky. Po 6 letech spoření se výnosnost v České republice dostává na vyšší hranici než v Německu. Důvodem je získání státní podpory, která je vyšší než v Německu, vyšší úroková sazba a zrušení poplatku za předčasné ukončení smlouvy. Maximálního výnosu je v České republice dosaženo při délce spoření 6 let a roční úložce 20 000 Kč (Varianta B). V dalších letech dochází ke snižování výnosnosti. V Německu je nejvyššího výnosu dosaženo při délce spoření 10 let a roční úložce 2 241 EUR (Varianta B). V případě Varianty A se v obou zemích počítá s průměrným příjmem, který byl dosažen ve zvolených zemích v roce 2012. Klient, který dosahuje tohoto příjmu v Německu, přichází o nárok na státní podporu, zatím co v České republice na státní podporu klientovi nárok zůstává. Německý klient pak dosahuje nejvyššího výnosu při spoření v délce 10 let, který činí 0,38 %. V České republice dosahuje klient na nejvyšší výnos 3,24 % již po 6 letech spoření. Z uvedených příkladů je tedy patrné, že stavební spoření je mnohem štědřejší v České republice než v Německu. Stavební spoření je všeobecně považováno za jeden z nejméně rizikových produktů. I u tohoto produktu však mohou nastat situace, kdy dojde k ovlivnění výnosnosti spoření. Jedno z rizik spatřuji v novelách, které stát zavádí v souvislosti s úsporami státního rozpočtu. Jestliže stát zavede například snížení státní podpory pro všechny smlouvy od určitého data, výnosnost stavebního spoření klienta, který uzavřel smlouvu před touto novelou, se poté automaticky snižuje, aniž by s tím klient počítal při uzavření smlouvy. Dalším problémem je inflace. Pokud by došlo k nečekanému růstu inflace, klientovi by sice zůstala úroková sazba z vkladů stejná, ale reálně by si za dané zhodnocené peníze koupil daleko méně věcí, než se kterými do budoucna počítal při uzavření smlouvy. Posledním rizikem, které nelze v souvislosti s produktem finančního trhu vynechat, je krach stavební spořitelny. V České republice jsou vklady u bank, stejně jako v zemích Evropské unie, povinně pojištěny. Pro situaci krachu stavebního spoření existuje tzv. Fond pojištění vkladů, jehož činnost je upravena Zákonem o bankách. Jestliže by došlo k situaci, kdy by stavební spořitelna nebyla schopna dostát svých závazků, Fond pojištění vkladů by poté vyplatil účastníkům stavebního spoření 100 % vkladů vč. připsaných úroků až do výše 100 000 EUR. Likvidita stavebního spoření je ovlivněna především výpověďní lhůtou, kterou má stanovenou ve svých obchodních podmínkách stavební spořitelna. V případě Českomoravské stavební spořitelny je výpovědní lhůta stanovena na 3 měsíce. Pokud tedy klient ukončí spoření na konci roku, peněžní prostředky získá 1. 4. roku následujícího. Spořitelna Wüstenrot v Německu má však přísnější podmínky. Výpovědní lhůta je zde stanovena na 6 měsíců, takže klient získá, při ukončení smlouvy ke konci roku, peněžní prostředky až k 1. 7. Klient má však možnost získat peněžní prostředky před koncem této výpovědní lhůty. Za dřívější odběr naspořených peněz mu však spořitelna strhne poplatek ve výši 2 % ze zůstatku.

62

4.3.2

Vlastní práce

Komparace fáze úvěru ze stavebního spoření

Aby měl klient nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření, musí splnit určité podmínky dané stavební spořitelnou. Českomoravská stavební spořitelna poskytuje svým klientům úvěr v případě naspoření částky dosahující alespoň 45 % cílové částky. Wüstenrot Bausparkasse má tuto hranici nastavenou na 30 % cílové částky. Dá se tedy předpokládat, že klient, který ukládá peníze v Německu, dosáhne dříve na možnost čerpání úvěru než klient v České republice. Ze zákona je však stanovena minimální čekací doba na úvěr a to 24 měsíců v České republice a 12 měsíců v Německu. Poplatek za vyřízení úvěru je požadován pouze v Německu a to ve výši 2 % z poskytnutého úvěru. Klient uhradí po přidělení úvěru tento poplatek a v dalších letech nemusí již nic platit. V České republice je naopak pouze poplatek za vedení úvěrového účtu ve výši 330 Kč. Proto zde klient hradí poplatek ve stanovené výši každý rok. Přeplacená část úvěru v případě jednotlivých variant příjmu v České republice a v Německu je zobrazena v následující tabulce. Tučně jsou vyznačeny hodnoty, které odpovídají nejmenšímu přeplatku v závislosti na výši úvěru. Tab. 22

Přeplacená část úvěru v ČR a Německu (%) Délka spoření

Česká republika

Německo

Varianta A Varianta D Varianta A Varianta B

5

24,04

6

25,74

22,58

7

24,28

21,13

8

22,98

19,69

19,69

9

21,91

20,36

18,27

18,27

10

21,42

18,79

16,85

16,85

Zdroj: Vlastní zpracování

Klient, který dosahuje průměrného příjmu a spoří pravidelně 10 % z roční mzdy, získá v České republice nárok na úvěr po 6 letech spoření. Klient v Německu má na tento úvěr nárok již po 5 letech. Příčinou dřívějšího nároku na úvěr ze stavebního spoření je stanovená procentuální hodnota cílové částky, kterou musí klient naspořit, aby měl na úvěr nárok. V Německu je toto procento o 15 p. b. nižší než v České republice. Nižší přeplacení úvěru oproti České republice je v Německu zapříčiněno nižší úrokovou sazbou 2,6 % p. a. a stanoveným poplatkem ve výši 2 % hodnoty úvěru. V České republice je úroková sazba 2,95 % p. a. a poplatek je hrazen každý rok za vedení úvěrového účtu ve výši 330 Kč. Klientovi poté vznikají výdaje ve formě poplatku překračující 2 % hodnoty úvěru. V následující tabulce je zobrazen přehled vypočtených ročních procentních sazeb nákladů v jednotlivých variantách a zemích.

Vlastní práce Tab. 23

63

RPSN ve fázi úvěru v ČR a Německu (% p. a.)

Délka spoření

Česká republika Varianta A

Německo

Varianta B

5

Varianta A

Varianta B

2,87

6

3,21

2,88

7

3,26

2,90

8

3,33

2,93

9

3,46

3,22

2,95

2,95

10

3,69

3,26

2,98

2,98

2,93

Zdroj: Vlastní práce

Roční procentní sazba nákladů udává procentní z úvěru, který musí ročně klient zaplatit v souvislosti se splátkou a stanovenými poplatky. V České republice je postupný nárůst způsoben poplatkem za vedení úvěrového účtu, který je stanoven na 330 Kč za rok. Čím později si klient o úvěr zažádá, tím nižší je vyplacená výše úvěru. Vzhledem k tomu, že je poplatek stanoven pevně danou částkou, každým rokem tedy tvoří větší část z poskytnuté půjčky. Z tohoto důvodu dochází k postupnému růstu RPSN. V Německu je hrazen poplatek za vyřízení úvěru, který je stanoven na 2 % z půjčky. Nárůst RPSN je v tomto případě ovlivněn délkou splatnosti úvěru. Poplatek se přizpůsobuje částce půjčky, ale čím kratší dobu klient úvěr splácí, tím vyšší hodnota poplatku připadá na rok. Z tohoto důvodu dochází u RPSN k mírnému nárůstu v dalších letech. V případě průměrného platu klienta je patrné, že úvěr je výhodnější v Německu. Jednak má klient na úvěr ze stavebního spoření nárok dříve a také přeplatí menší hodnotu úvěru než klient v České republice.

64


5 Vyhodnocení, doporučení a diskuze Stavební spoření existuje na českém trhu od roku 1993. Jedná se o poměrně mladý produkt, který však získal svoji oblibu u velké části obyvatelstva. V posledních letech však dochází k zavádění novel, které podmínky stavebního spoření upravují, čímž postupně dochází k odlivu klientů tohoto produktu. Mezi poslední změny lze zařadit snížení maximální výše státní podpory na 2 000 Kč a zavedení srážkové daně ve výši 15 %. Od 1. 1. 2014 je plánováno nabytí účinnosti další novely, která zahrnuje účelové vyplácení státní podpory zaměřené na bytové potřeby (zajištění na stáří či úhrada školného na vysokých školách) a rozšíření okruhu poskytovatelů stavebního spoření o univerzální banky za účelem posílení konkurenčního prostředí. Práce je tvořena analýzou a komparací trhů a produktů stavebního spoření za účelem vytvoření doporučení pro tento produkt na českém trhu. Vzhledem k tomu, že se v České republice jedná o poměrně mladý produkt finančního trhu, za vhodnou zemi pro vypracování dané práce bylo zvoleno Německo, jako kolébka stavebního spoření. Z důvodu dlouholeté tradice stavebního spoření v Německu se dá očekávat, že má tato země s produktem mnohem větší zkušenosti než Česká republika, která by se v některých otázkách fungování systému stavebního spoření mohla inspirovat. Během zpracování daného tématu jsem došla k závěru, že spořicí fáze stavebního spoření je v České republice daleko štědřejší než v Německu. V České republice lze spatřit vyšší státní podporu, žádné omezení jejího nároku s ohledem na příjem klienta, vyšší úrokovou sazbu či nižší srážkovou daň. Fáze úvěru je naopak výhodnější v Německu díky nižší úrokové sazbě a stanové výši poplatku za uzavření smlouvy. Základní problém, který v systému stavebního spoření v České republice spatřuji, je v odklonění se od původní myšlenky stavebního spoření, tedy spoření na bytové potřeby. V novelách, které jsou plánovány v roce 2014 a později, se stavební spoření začíná soustřeďovat nejen na bytové potřeby, ale i na úhradu školného na vysokých školách či podporu zajištění na stáří. Stavební spoření by se přitom mělo podle mého názoru zaměřovat pouze na bydlení, jak již vystihuje jeho název. Proto bych se zaměřila na původní myšlenu a ponechala stavební spoření účelově vázané pouze na bytové potřeby. Státní podpora by měla být vyplácena za účelem podpory nižších vrstev obyvatelstva. Tento účel však není nijak v České republice zabezpečen. Doporučení, které bych proto zavedla v České republice, a je inspirováno systémem stavebního spoření v Německu, je uplatnění nároku na státní podporu vázaného na výši příjmu klienta. Vzhledem k tomu, že na průměrnou hrubou mzdu v České republice nedosáhnou asi 2/3 obyvatelstva, navrhla bych hranici příjmu na úrovni této hrubé roční mzdy. (wiki.aktualne.centrum.cz, 2013) Hranice příjmu a výše státní podpory je zobrazena v následující tabulce.

Vyhodnocení, doporučení a diskuze Tab. 24

65

Návrh nároku na státní podporu v ČR

Roční hrubý příjem

Podíl

Výše státní podpory

Maximální státní podpora

Roční úložka

do 302 000 Kč

do 100 % PHM*

10 %

2 000 Kč

20 000 Kč

od 302 000 Kč

nad 100 % PHM*

Nemá na státní podporu nárok.

* „PHM“ představuje průměrnou hrubou mzdu dosaženou v daném roce v České republice Zdroj: Vlastní zpracování

Hranici stanoveného příjmu bych po 5 letech obměňovala v závislosti na dosažené průměrné hrubé roční mzdě v dané době. Roční úložku, ze které se maximální státní podpora počítá, bych prozatím ponechala na původní hodnotě 20 000 Kč. Stejně jako výši příjmů bych i tuto hodnotu pravidelně po 5 letech měnila a to v závislosti na dosažené inflaci. Tímto způsobem bude docházet k aktualizování výše státní podpory a bude se poté ocitat na téměř stejné úrovni. Co se týče výše vyplacené podpory na stavební spoření ze státního rozpočtu, její objem by závisel na struktuře klientů, kteří by tento produkt využívali. Jestliže by struktura klientů zůstala na stejné úrovni, stát by jistě vyplatil nižší objem peněžních prostředků na podporu stavebního spoření. Pokud by však lidé s nadprůměrnými příjmy upustili od tohoto produktu z důvodu nízké výnosnosti a došlo by k přílivu klientů s podprůměrnými příjmy, vyplacená státní podpora by poté tvořila vyšší výdajovou část státního rozpočtu než doposud. Vzhledem k tomu, že však není v současné době nárok na státní podporu nijak omezen příjmem klienta a klienti s podprůměrnými příjmy mají už nyní na tuto podporu nárok, dá se předpokládat, že se spíše výdaje státu na výplatu podpory stavebního spoření sníží. Fáze spoření je v České republice díky poplatkům, úrokovým sazbám a hlavně výši státní podpory oproti Německu daleko výnosnější. V Německu je naopak výhodnější fáze úvěru, kdy klient přeplatí na úvěru nižší část půjčky a dosáhne na úvěr ze stavebního spoření dříve než klient v České republice. Stavební spoření představuje alternativu financování bytových potřeb stejně jako hypoteční úvěr. Oproti hypotečnímu úvěru má však tento produkt několik výhod. Jednou z nich je fixní úroková sazba, kterou má klient přidělenou již od podepsání smlouvy o stavebním spoření. Klient tedy od začátku spoření ví, jaká úroková sazba jej čeká v případě využití úvěru ze stavebního spoření. Další výhoda je skryta v méně náročných podmínkách přidělení úvěru oproti hypotečnímu úvěru. Klient, který dosahuje poměrně nízkého příjmu a nezíská proto nárok na hypoteční úvěr, dostane často možnost čerpat úvěr ze stavebního spoření. Podmínky přidělení tohoto úvěru či překlenovacího úvěru nebývají tak náročné na splnění jako u hypoték. Jak uvedl Jiří Sillik na internetových stránkách hypoindex.cz, v některých případech, kdy klient potřebuje peněžní prostředky na bytové potřeby, je vhodné zkombinovat hypoteční úvěr spolu s úvěrem ze stavebního spoření. Výše úrokové sazby u hypotečního úvěru se odvíjí od tzv. LTV (podíl úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti). Pokud si klient půjčí část potřebných peněžních pro-

66


středků u stavební spořitelny ve formě řádného úvěru, není často potřeba zástava nemovitosti či ručení. Klient si poté může zažádat o hypotéku, která bude nižší než hodnota dané nemovitosti, čímž se dostane na nižší LTV. Klient by poté u hypoteční banky získal nižší úrokovou sazbu než v případě získání úvěru v celkové výši potřebných peněžních prostředků. Aby se klientovi daná kombinace hypotečního úvěru a úvěru ze stavebního spoření vyplatila, je potřeba, aby měl založeno stavební spoření a splňoval podmínky stavební spořitelny pro přidělení řádného úvěru. Pokud by dané podmínky nesplňoval, byl by mu poskytnut překlenovací úvěr, který sebou nese vyšší úrokové sazby. (Sillik, 2013)

Závěr

67

6 Závěr Bakalářská práce s názvem Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo byla zaměřena na analýzu a komparaci stavebního spoření v daných zemích. Cílem bylo vytvořit vlastní doporučení pro systém stavebního spoření v České republice, které bude případně inspirováno systémem stavebního spoření fungujícího v Německu. První část práce byla věnována základní charakteristice produktu a vývoji trhu stavebního spoření v posledních letech. Mezi Českou republikou a Německem jsou zásadní rozdíly a to hlavně v systému udělování státní podpory. Zatím co je v České republice výše státní podpory stanovena pro všechny obyvatele stejně, v Německu se její výše odvíjí od dosaženého příjmu v daném roce, čímž dochází k podpoře nižších vrstev obyvatelstva. Státní podpora se zde odvíjí od 4 pilířů v závislosti na způsobu využití naspořené částky či způsobu ukládání peněžních prostředků. Přesto že je výše státní podpory v České republice vyšší, získáním nároku na více forem státní podpory v Německu lze dosáhnout vyššího příjmu v podobě státního příspěvku. Vázací doba je v České republice stanovena na 6 let. Pokud zde klient ukončí stavební spoření před koncem vázací doby, ztrácí nárok na státní podporu, která mu je každý rok zpětně připisována. Podpora je klientovi z účtu odečtena včetně úroků z podpory plynoucích. V Německu je vázací doba stanovena na 7 let. Od roku 2009 je nárok na podporu vázán využitím peněžních prostředků na bytové potřeby. Klient zde může ukončit spoření kdykoliv a následující rok získá přidělenou státní podporu za celou dobu spoření. Počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření má v posledních letech v České republice klesající charakter. Příčinou může být zavádění novel stavebního spoření, které zapříčinily snížení státní podpory, v posledním případě i zavedení srážkové daně ve výši 15 % z výnosů. V Německu se počet nově uzavřených smluv každým rokem mění a nemá stálý vývoj. Příčinou může být investování obyvatel do výnosnějších finančních produktů. V České republice dochází v současné době k meziročnímu úbytku poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření. Příčinu lze jistě nalézt v nízkých úrokových sazbách hypotečních úvěrů. Z celkových úvěrů, které stavební spořitelny poskytují, dochází k nárůstu poměru překlenovacích úvěrů. V Německu se objem úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami vyvíjí taktéž nestále. Stejně jako v České republice dochází i zde k nárůstu podílu překlenovacích úvěrů na celkovém objemu úvěrů. V České republice připadalo v roce 2010 na 1 000 obyvatel 50,7 nově uzavřených smluv. V Německu na stejný počet obyvatel připadlo 38,1 nově uzavřených smluv. Lze tedy vidět, že lidé v České republice využívají stavební spoření více než obyvatelé v Německu. Další část práce byla zaměřena na výpočet fáze spoření a fáze úvěru ze stavebního spoření ve zvolených variantách výše příjmu charakterizovaného klienta. V České republice si klient zařídit stavební spoření u Českomoravské staveb-

68

Závěr

ní spořitelny, v Německu u Wüstenrot Bausparkasse. Nejvyšší výnosnosti bylo dosaženo v případě roční úložky ve výši 20 000 Kč v České republice při délce spoření 6 let (4,03 %), v Německu pak při délce spoření 10 let (0,50 %) při roční úložce 2 241 EUR. Výnosnost stavebního spoření je v České republice významně ovlivněna vázací dobou 6 let. Jestliže klient ukončí stavební spoření před vypršením této doby, nárok na státní podporu se mu poté ruší. Do 6. roku je tudíž z důvodu placených poplatků spoření neefektivní. V dalších letech dochází ke snižování výnosnosti, což je zapříčiněno poskytováním stejné výše státní podpory. V České republice jsou poplatky v následujících podobách: poplatek za uzavření smlouvy 1 % z cílové částky, poplatek za vedení účtu 330 Kč, poplatek za zvýšení cílové částky ve výši 1 % z rozdílu cílových částek a poplatek za předčasné ukončení smlouvy před koncem vázací doby 0,5 % z cílové částky. Úroková sazba je v Českomoravské stavební spořitelně stanovena na 1 % p. a. Z výnosů je stržena daň ve výši 15 %. V Německu je hrazen poplatek za uzavření smlouvy 1 % z cílové částky a poplatek za vedení účtu 9,2 EUR. Úroková sazba činí 0,5 % p. a. Srážková daň je stanovena na 25 %, ale klient může zažádat při splnění stanovených podmínek o osvobození kapitálových výnosů od daně. V České republice získal klient nárok na úvěr ze stavebního spoření po naspoření 45 % cílové částky a splnění 24 měsíců čekací doby. Úroková sazba byla v tarifu Garant stanovena na 2,95 % p. a. Za vedení úvěrového účtu byl klientovi ročně účtován poplatek ve výši 330 Kč. V Německu získal klient nárok na úvěr ze stavebního spoření po naspoření 30 % cílové částky a splnění 12 měsíců čekací doby na úvěr. Úroková sazba činila v tarifu Finanzieren 2,6 % p. a. Za vyřízení úvěru ze stavebního spoření musel klient uhradit poplatek ve výši 2 % hodnoty úvěru. Z uvedených úrokových sazeb jde vidět, že nízký úrok spořicí fáze je poté v Německu kompenzován nižším úrokem při poskytnutí úvěru. Rozdíl těchto úrokových sazeb činí v Německu 1,56 p. b. V České republice se tento rozdíl rovná 1,95 p. b. Ve fázi spoření bylo zjištěno, že klient v Německu má dříve nárok na úvěr ze stavebního spoření, což je zapříčiněno stanovením nižšího procenta cílové částky. Jednotlivé novely zákona o stavebním spoření v letech 2004 a 2011 měly významný vliv na výnosnost stavebního spoření v České republice. Přesto, že klienti dosahují v současné době nižšího výnosu než před účinností novel zákona, stále je stavební spoření v České republice výhodnější než v Německu.

Zdroje

69

7 Zdroje Literární zdroje DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-7201515-X. KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. Vyd. 1. Kravaře: Marreal servis, 2010, 172 s. ISBN 978-80-254-6779-4. SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-2473813-0. SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009, 143 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-2388-4. VICHNAROVÁ, Lenka a Jolana NOVÁKOVÁ. Financování bydlení. 1. vyd. Brno: ERA, 2007, v, 90 s. Stavíme. ISBN 978-80-7366-079-6.

Legislativa Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-21. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. In: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-96.

Internetové zdroje Aktuálně. Průměrná a minimální mzda, platy v Česku [online]. 2013 [cit. 201305-10]. Dostupné z: http://wiki.aktualne.centrum.cz/finance/minimalnimzda-prumerny-vydelek-plat/ Asociace českých stavebních spořitelen. Členové Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2013c [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/acss/clenove-acss/ Asociace českých stavebních spořitelen. Historie Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2013b [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/acss/historie-acss/ Asociace českých stavebních spořitelen. Historie stavebního spoření [online]. 2013a [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/stavebnisporeni/historie-stavebniho-sporeni/ Bausparkasse Schwäbisch Hall AG. Tilgungsbetrag [online]. 2013 [cit. 201303-07]. Dostupné z: https://www.schwaebisch-hall.de/bsh/service/lexikon/tilgungsbetrag.php

70

Zdroje

Bausparkasse. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 201302-08]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Bausparkasse Bausparkassen-vergleich. Höchster guthabenzins [online]. 2013 [cit. 2013-0429]. Dostupné z: http://www.bausparkassenvergleich.de/bausparen/bausparvertrag/einfach/hoechster_guthabenzins.asp Bausparvertrag. Bausparvertrag vergleich [online]. 2013 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://bausparvertrag.com/bausparen-vergleich.html Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad [online]. 2013a [cit. 201302-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sor t=2&p_des=50&p_sestuid=13291&p_uka=8&p_strid=ABBAF&p_od=200 201&p_do=201212&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C Česká národní banka. Kurzy vyhlašované ČNB [online]. 2013b [cit. 2013-0412]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Přehled tarifních variant [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: https://www.cmss.cz/#!/financovani/uver/prehled-tarifnich-variant.html Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Sazebník úhrad [online]. 2012a [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: https://www.cmss.cz/data/pdf/sazebnik_uhrad_1-6-2012.pdf Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření [online]. 2012b [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: https://www.cmss.cz/uploads/pdf/VOP/VOP-elektro-2012.pdf Český statistický úřad. Databáze Eurostatu – Hrubý domácí produkt v tržních cenách [online]. 2013b [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00001 Český statistický úřad. Databáze Eurostatu - Obyvatelstvo celkem [online]. 2013a [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tps00001 FinExpert.e15. Mzdy v Německu [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/mzdy-v-nemecku Hypoindex. Hypoindex vývoj [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/hypoindex-vyvoj/ Immobilien scout 24. Bauspardarlehen: Zuverlässiger Klassiker [online]. 2013 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.immobilienscout24.de/baufinanzierung/ratgeber/bauspardarl ehen.html

Zdroje

71

JIROUŠEK, Pavel. Půjčujte si! Němci jsou opatrnější, více si vybírají [online]. 2007b [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/pujcujtesi-nemci-jsou-opatrnejsi-vice-si-vybiraji/ JIROUŠEK, Pavel. Stavební spoření v Německu 2 [online]. 2007a [cit. 2013-0208]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/stavebni-sporeni-v-nemecku2/ Landesbausparkasse. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2013a [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Landesbausparkasse LBS. Hinweise zur Abgeltungssteuer [online]. 2013a [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.lbs.de/ht/bausparen/abgeltungsteuer LBS. Wohnungsbauprämie [online]. 2013b [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.lbs.de/nord/service/fragen-zumkontoauszug/wohnungsbaupraemie/haeufige-fragen Microsoft office. Funkce XIRR [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/cs-cz/excel-help/funkce-xirrHP010062387.aspx Ministerstvo financí České republiky. Informace Ministerstva financí k vládnímu návrhu novely zákona o stavebním spoření [online]. 2012c [cit. 201302-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stavebni_sporeni_69872.html Ministerstvo financí České republiky. Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice ke dni 31. 12. 2012 [online]. 2013 [cit. 2013-0225]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_spore ni_77006.html Ministerstvo financí České republiky. Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice ke dni 30. 09. 2012 [online]. 2012b [cit. 2013-0131]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_spore ni_74060.html Ministerstvo financí České republiky. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2011 [online]. 2012a [cit. 2013-01-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/FT_Zprava_o_FT_v_roce_2011_ v02_04092012_CZ.pdf Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Hypoteční úvěry poskytnuté od počátku činnosti hypotečních bank [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/5bd57e3b-8c74-4bd3-ac48ea2a4e79685c/Hypotecni-uvery-pro-obcany,-podnikatele-aobce_sumar_2401.pdf

72

Peníze. Mzdy [online]. 2013 http://www.penize.cz/mzdy

Zdroje

[cit.

2013-04-19].

Dostupné

z:

Private Bausparkasse. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2013b [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Private_Bausparkasse SILLIK, Jiří. Chcete zlevnit hypotéku? Zkombinujte ji se stavebním spořením [online]. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/chcete-zlevnit-hypoteku-zkombinujte-ji-sestavebnim-sporenim/ Statistisches Bundesamt. Statistisches Jahrbuch 2007 [online]. 2007 [cit. 201303-08]. Dostupné z: https://www.destatis.de/DE/Publikationen/StatistischesJahrbuch/Jahrbuch2 007.pdf?__blob=publicationFile Statistisches Bundesamt. Statistisches Jahrbuch 2009 [online]. 2009 [cit. 201303-08]. Dostupné z: https://www.destatis.de/DE/Publikationen/StatistischesJahrbuch/Jahrbuch2 009.pdf?__blob=publicationFile Statistisches Bundesamt. Statistisches Jahrbuch 2011 [online]. 2011 [cit. 201302-20]. Dostupné z: https://www.destatis.de/DE/Publikationen/StatistischesJahrbuch/Statistisch esJahrbuch2011.pdf?__blob=publicationFile Svět úvěrů. Překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření [online]. 2005-2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.svetuveru.cz/index.php?page=preklenovaciuver#uverzestaveb niho ŠOBA, Oldřich, Ing., Ph.D. a Martin, Ing. ŠIRŮČEK. Vzorce. In: Finanční Matematika [online]. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/pef_118_video/materialy/vzorce.pdf Verband der Privaten Bausparkassen e.V. Arbeitnehmer-Sparzulage [online]. 2013b [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.bausparkassen.de/index.php?id=arbeitnehmersparzulage Verband der Privaten Bausparkassen e.V. Bausparen in Deutschland [online]. 2012 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.bausparkassen.de/fileadmin/user_upload/pdf_service/Bausp aren_in_Deutschland_dt_120405.pdf Verband der Privaten Bausparkassen e.V. Die Eigenheimrente 20 Fragen und Antworten [online]. 2011 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.bausparkassen.de/fileadmin/user_upload/pdf_verbrauchersc hutz/Eigenheimrente_20_Fragen_und_Antworten_2011.pdf

Zdroje

73

Verband der Privaten Bausparkassen e.V. Wohnungsbauprämie [online]. 2013a [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.bausparkassen.de/index.php?id=wohnungsbaupraemie Verband der Privaten Bausparkassen e.V. Wüstenrot Bausparkasse AG [online]. 2013c [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.bausparkassen.de/fileadmin/user_upload/bauspartarife/Wue stenrot_2013.pdf ZÁMEČNÍK, Petr. Dospořit, nebo splatit část překlenovacího úvěru [online]. 2012 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/dosporitnebo-splatit-cast-preklenovaciho-uveru/

Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo

Recommend Documents