URSA XPS
Rekonstrukce šikmých střech • rekonstrukce zateplených střech • rekonstrukce zateplených rámových konstrukcí • zateplení šikmé střechy nad krokvemi
Nová generace minerální vlny
02
n
Úvod
Obsah
Úvod Spotřeba energií a energetická náročnost uspokojování lidských potřeb neustále narůstá. Energie spotřebováváme při výrobě, dopravě i při bydlení. V Evropě spotřebováváme přibližně 40% energie pro provoz budov, z toho přes 50% na vytápění. Množství energie, potřebné na vytápění každé konkrétní budovy, je ovlivněno řadou faktorů. V souvislosti s touto skutečností se vyvíjí i evropská legislativa, reprezentovaná například směrnicí EPBD II. (Energy Performance for Building Directive, 2010/31/EU), která je postupně implementována i do české legislativy, a technických norem. Z této směrnice vyplývá, že od roku 2021 by se u nás měly stavět pouze tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Jsou to budovy s velmi nízkou energetickou náročností, jejichž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Prakticky vždy je pro energetickou náročnost budovy nejvýznamnějším faktorem kvalita zateplení. Budova, jejíž ochlazované konstrukce (například: střecha nebo fasáda) jsou zatepleny nedostatečně, mají přitom nejen zbytečně vysoké energetické ztráty, ale často vykazují různé vady. Ty se mohou projevovat nepřípustnou kondenzací vlhkosti na vnitřním povrchu nebo uvnitř konstrukce. S tím souvisí například výskyt plísní, různé „mapy“ na podhledech nebo nízká úroveň tepelné pohody. Je dobré si také uvědomit, že špatně zateplené konstrukce mají v mnoha případech také významně sníženou životnost.
www.ursa.cz
Úvod
2
Cíle při rekonstrukci a zateplování
3
Rekonstrukce střechy shora - pracovní postup
4
Výsledné vlastnosti střechy po rekonstrukci
5
Zateplení šikmé střechy bez původní pojistné hydroizolace
6
Materiály
7
Technická specifikace materiálů URSA
8
Součinitel prostupu tepla U (W/m2•K) je základní tepelně technický parametr, kterým se definuje stavební konstrukce. Závisí nejen na tloušťce a kvalitě tepelné izolace, ale také například na četnosti a mohutnosti tepelných mostů. To jsou: trámy, rošty a různé kotevní prvky, které jsou ve stavební konstrukci obsažené. Důležité hodnoty součinitele prostupu tepla pro šikmé střechy do 45°: Hodnota požadovaná pro rekonstrukce (ČSN 73 0540-2, vyhláška 78/2013, o energetické náročnosti budov): U ≤ 0,16 W/m2•K Horní mez intervalu hodnot doporučených pro pasivní domy (ČSN 73 0540-2, vyhláška 78/2013, o energetické náročnosti budov): U ≤ 0,15 W/m2• K Dolní mez intervalu hodnot doporučených pro pasivní domy: U ≤ 0,10 W/m2•K.
Při běžně uvažované životnosti budov se však i zateplení na nejlepší z uvedených hodnot, jako investice, jednoznačně vždy vyplatí. Bilance vlhkosti. Zateplená konstrukce by vždy měla mít takovou skladbu, aby v ní nedocházelo k nepřípustné kondenzaci vlhkosti. Správně provedená rekonstrukce střešního pláště zajistí, aby střešní plášť bezpečně plnil všechny své funkce. Tepelná pohoda. Se zvyšující se úrovní zateplení se zároveň snižuje rozdíl mezi teplotou v různých částech místnosti. S vyššími tloušťkami tepelné izolace se tak zároveň zvyšuje i užitná hodnota budovy a komfort obyvatel.
Technické poradenství 800 288 288 - volejte zdarma Po - Pá, 8:00 - 17:00h
Cíle při rekonstrukci a zateplování • 03
Cíle při rekonstrukci a zateplování Na této stránce uvádíme několik cílů, kterých je z tepelně technického hlediska nutné nebo vhodné dosáhnout při navrhování nebo realizování jakékoliv obvodové stavební konstrukce. To je taková část stavby (střecha, stěna, strop...), která od sebe odděluje prostředí vnitřní - vytápěné, od prostředí vnějšího - chladného. Příklady, které zde uvádíme, se týkají zateplených konstrukcí šikmých střech. Obdobné zásady je nutno respektovat i v případě obvodových plášťů dřevostaveb. V neposlední řadě je nutné tyto cíle sledovat i při konstruování různých vikýřů, které jsou často realizovány jako součást zateplených šikmých střech, a správná skladba jejich stěn je velmi často podceňována.
n
ochrana konstrukce před vnějšími vlivy Tuto funkci plní u šikmých střech především střešní krytina v kombinaci s pojistnou hydroizolací. To je vrstva, která chrání zateplenou konstrukci před vodou, která se může dostat pod střešní krytinu, například jako větrem hnaný déšť nebo při poruše střešní krytiny. Pro většinu šikmých střech o běžném sklonu je vhodné použít některý z typů vysoce difúzně otevřených podstřešních fólií. Pojistná hydroizolační fólie musí být položena tak, aby byla schopná odvádět vodu mimo obvod budovy. Jednotlivé pásy je vhodné pospojovat slepením tak, aby se zajistila její vzduchotěsnost, která také přispívá k účinnosti zateplení.
Obrázek 1 - střecha dvouplášťová Střešní plášť s kontaktní difúzně otevřenou pojistně hydroizolační fólií.
2
3
Stře
1
Lat
4
Ko
Po
5
6
Izo
Kro n
n
n
odvětrání konstrukce Na straně konstrukce, která je orientovaná do vnějšího prostředí, je třeba umožnit co možná nejefektivnější odvětrání vlhkosti (viz také níže bod Omezení kondenzace vnitřní vzdušné vlhkosti). Na obrázku 1 je zobrazena tzv. dvouplášťová skladba, při které je odvětrání konstrukce zajištěno použitím vysoce difúzně otevřené - kontaktní pojistně hydroizolační fólie v kombinaci s větranou vzduchovou mezerou, kterou vymezují kontralatě. Na obrázku 2 je zobrazena tzv. tříplášťová skladba. Ve tříplášťové skladbě je odvětrání zajištěno větranou vzduchovou mezerou pod úrovní pojistné hydroizolace. Tuto variantu je nutné použít, pokud pojistná hydroizolace nebo bednění pod pojistnou hydroizolací jsou tvořeny nějakým difúzně uzavřeným materiálem (nekontaktní fólie, bednění z OSB desek atp.). Pro střechy se sklonem nad 25° je vhodné zvolit tloušťku větrané vzduchové vrstvy minimálně 40 mm. Při návrhu skladby je dobré mít na paměti i faktory, které mohou v reálné stavební konstrukci snížit tloušťku větrané vzduchové mezery (například prověšení pojistně hydroizolační fólie může činit i několik centimetrů). ochrana před ztrátami tepla Tuto funkci v konstrukci plní zejména tepelná izolace. Pro zateplování dřevěných rámových konstrukcí včetně šikmých střech je optimální volbou použití vysoce pružné izolace na bázi minerální skelné vlny URSA GLASSWOOL. Tepelně izolační vlastnosti stavební konstrukce nejsou ovlivněny pouze tloušťkou a kvalitou použité tepelné izolace, ale také četností a mohutností tepelných mostů, které jsou v konstrukci obsaženy. Nejvýznamnější tepelné mosty jsou zpravidla krokve nebo jiné dřevěné či ocelové prvky, které tvoří nosnou konstrukci střechy.
Izo
7 8
Par
9
1- Střešní krytina, 2- Latě, 3- Kontralatě, 4- Pojistná hydroizolace, 5- Izolace mezi krokvemi, 6- Krokve, 7- Izolace pod krokvemi, 8- Parozábrana, 9- Sádrokarton
Sád
Obrázek 2 - střecha tříplášťová Střešní plášť s nekontaktní pojistně hydroizolační fólií. Odpovídá zateplení na hodnotu „U“ požadovanou.
1
S
2
3
L
4 6
K
P
5
Iz
K
7
I
8
9
1- Střešní krytina, 2- Latě, 3- Kontralatě, 4- Pojistná hydroizolace, 5- Izolace mezi krokvemi, 6- Krokve, 7- Izolace pod krokvemi, 8- Parozábrana, 9- Sádrokarton
omezení nebezpečí kondenzace vnitřní vzdušné vlhkosti Velmi často není příčinou nadměrné vlhkosti ve stavební konstrukci chyba na některé z vnějších vrstev (například porucha ve střešní krytině), ale naopak špatně provedená parozábrana na vnitřní straně. Po většinu roku totiž částečný (parciální) tlak vodní páry dosahuje na vnitřním povrchu konstrukce významně vyšších hodnot než na straně vnější. Díky rozdílu v těchto tlacích tak vzniká difúzní tok, který přináší vnitřní vzdušnou vlhkost do konstrukce. Pokud v konstrukci není správně provedená parozábrana*, dochází například na chladnějších místech uvnitř střešního pláště ke kondenzaci vodní páry.
* Konstrukci, která by byla z hlediska vlhkostní bilance vyhovující, lze vytvořit i bez použití parozábrany. Její funkce (vzduchotěsnost a parotěsnost) však musí převzít některá nebo některé jiné vrstvy.
P
S
04
n
Rekonstrukce střechy shora - pracovní postup
Rekonstrukce střechy shora - pracovní postup Obrázek 1 Původní střecha, na vnitřní straně je funkční podhled, který zůstane zachován.
Popsaný postup je možné použít vždy, pokud investor z nějakého důvodu nemůže nebo nechce přistoupit k demontáži původního podhledu. Náklady na vyklizení místností, zajištění náhradního bytu, nebezpečí poškození podlah a zařízení bytu jsou tak ušetřeny nebo významně sníženy. Cílem rekonstrukce je: zajištění vzduchotěsnosti na vnitřní straně konstrukce, snížení ztráty tepla (použitím větší tloušťky tepelné izolace), zvýšení tepelné pohody v místnostech. Z vnější strany je zároveň vytvořena bezpečná pojistně hydroizolační vrstva schopná odvádět vlhkost z konstrukce a nová střešní krytina. n
Obrázek 2 Položení parobrzdy přes krokve.
Obrázek 3 Montáž krokvových námětků.
n
Obrázek 4.a Schematické znázornění kotvení krokvových námětků se založením na plném dřevěném profilu.
n
Obrázek 4.b Schematické znázornění kotvení krokvových námětků bez založení na plném dřevěném profilu.
Původní střešní plášť Na obrázku 1 je znázorněno schéma původního střešního pláště s původním podhledem. Předpokladem k tomu, aby se mohlo přistoupit k úspěšné rekonstrukci, je zjištění skutečného stavu všech funkčních vrstev: nosné konstrukce, parozábrany, tepelné izolace atd. V případě zjištění nějaké závady je třeba učinit vhodná opatření; například sanace nebo výměna částí krovu. Prvním krokem při rekonstrukci shora bude demontáž původní krytiny a střešních latí. Montáž parobrzdy Vzduchotěsná vrstva, která zabrání prostupu vodních par z interiéru, se vytvoří pomocí parobrzdy s proměnlivým difúzním odporem, například: DELTA®- NOVA FLEX (sD od 5m v suchém stavu do 0,2 m ve vlhkém stavu)*, případně DELTA® -Sd-FLEXX. Použitelná je také běžná parobrzda se stabilní hodnotou sD = 2 m. Pokud konstrukcí podhledu procházejí hroty hřebíků či šroubů, položí se shora na podhled tenká tepelně izolační deska na jejich překrytí. Jinak se fólie pokládá přímo na vnitřní obklad: rovnoběžně s okapovou hranou se rozroluje a položí přes krokve. V krokevních polích by nemělo docházet k namáhání fólie tahem. K boku krokve je nutné fólii dotěsnit, například pomocí tmelu DELTA® -THAN, použít lze také těsnící pásku a fixační lať. Na obrázku 2 je znázorněn průběh parobrzdy v řezu konstrukce, červeně je označeno místo dotěsnění fólie na krokev. Vzájemný přesah pásů je 10 cm. Přesahy se slepují vhodnou páskou (například DELTA-MULTI-BAND). Napojení na přiléhající stavební prvky (štítové a lícové zdi, komínová tělesa a podobně) se těsní tmelem DELTA-THAN. Montáž krokvových námětků Na obrázku 3 je znázorněno položení krokvových námětků na krokev. Námětky slouží ke zvýšení prostoru pro vložení tepelné izolace. Skládají se z přítlačné latě (dřevěný hranol o šířce min. 100 mm a výšce min. 60 mm) a hranolu z extrudovaného polystyrénu URSA XPS (typ URSA XPS N-III, případně N-V nebo N-VII). URSA XPS je tepelná izolace s vysokou odolností v tlaku (viz tabulka technických údajů). Hranol z extrudovaného polystyrénu URSA XPS minimalizuje vliv celého prvku jako tepelného mostu. Před montáží námětku je možné mezi krokve položit jako ochranu parobrzdy první vrstvu minerální tepelné izolace URSA GLASSWOOL (například URSA SF/DF) nebo PureOne by URSA (například PURE 39 RN SILVER). Postup při montáži: 1. Připraví se přítlačné latě o délce větší než délka jednotlivých krokví. (hranol z měkkého dřeva min. 100 mm x 60 mm) 2. Z desek materiálu URSA XPS N-III (případně N-V nebo N-VII) se pomocí běžného tesařského nářadí nařežou hranoly o šířce min. 100 mm, výška hranolu odpovídá zvolené tloušťce desky. 3. Na rovné ploše se na hranoly z XPS položí a zarovná přítlačná lať. Jejich vzájemná poloha se zafixuje pomocí částečně zašroubovaných vrutů například typ FCS-ST nebo FCS-WT (Fischer). Schéma kotvení námětku a typ použitých vrutů se stanoví výpočtem v souladu s ČSN EN 1991-1-3 (použít lze například program C-FIX SCREW). Při montáži vycházejte z podkladů výrobce vrutů (doporučená kotevní hloubka je min. 80 mm). Každý jednotlivý případ konzultujte se statikem. 4. Zkompletovaný prvek se položí shora na krokev a od úrovně okapové hrany se došroubují jednotlivé vruty (schéma na obrázku 4).
* sD je označení tzv. hodnoty ekvivalentního difúzního odporu, číslo udává tloušťku v metrech vzduchové vrstvy, která by vykazovala stejný odpor proti difundující vodní páře jako příslušná fólie.
Rekonstrukce šikmé střechy shora 05 n
n
Doplnění tepelné izolace Mezi krokve a do prostoru vytvořeného pomocí námětků se vloží minerální tepelná izolace URSA GLASSWOOL typ URSA SF/DF nebo PureOne by URSA. Až do úplného zakrytí tepelné izolace pojistnou hydroizolací je třeba minerální vlnu chránit před deštěm. Izolaci lze vložit v jedné nebo v několika vrstvách. Celková nominální tloušťka tepelné izolace musí přesně odpovídat výsledné výšce dutiny. V žádném případě nesmí být celková tloušťka izolace vyšší než je hloubka výsledné dutiny, to by mohlo vést k vyboulení následně pokládané pojistně hydroizolační fólie, která by tak nemohla zcela plnit svou funkci. n
Jednotlivé díly izolace se odřezávají z role kolmo k ose návinu a to tak, aby byly vždy o cca 20 mm širší než světlá šířka dutiny. To pomůže zajistit, aby vysoce pružná minerální vlna URSA bezchybně přilnula ke konstrukci a vyplnila tak bezvadně celou dutinu.
Obrázek 5 - řez střechou po rekonstrukci
Pokud se tepelná izolace skládá z několika vrstev, je vhodné jednotlivé díly izolace na sebe pokládat s přesahem (tzv. na vazbu).
3
n
1 2
n
4
Pokud jsou pro dosažení požadované tloušťky tepelné izolace používány různé typy materiálů, je vhodné v první vrstvě položit materiál s nižší hodnotou lD (hustší) a materiál s vyšší hodnotou lD ve vrstvě, nebo vrstvách, dalších; například URSA SF 35 ve vrstvě prvé a materiál URSA DF 39 ve vrstvách dalších.
5
n
n
Dokončení střešního pláště Bezprostředně po vložení tepelné izolace je nutné provést montáž difúzně otevřené podstřešní pojistně hydroizolační fólie. Vhodný typ je například DELTA-MAXX PLUS s integrovanými samolepícími páskami, které umožňují vytvořit z pojistné hydroizolace účinnou vnější větrotěsnou zábranu. Následuje montáž kontralatí, latí (v souladu s požadavky výrobce střešní krytiny), klempířských prvků a nakonec pokládka střešní krytiny. Výsledkem je střešní plášť, který splňuje nejpřísnější požadavky na tepelnou i akustickou ochranu. Oproti původnímu stavu je také významně prodloužena jeho životnost.
5 6 7
8
1- Střešní krytina, 2- Latě a kontralatě, 3- Kontaktní pojistně hydroizolační fólie, například: DELTA-VENT N PLUS nebo DELTA-MAXX PLUS (Dörken), 4- Námětek ze dřeva a izolace URSA XPS N-III, vrut FCS-ST (Fischer), 5- Tepelná izolace URSA GLASSWOOL typ URSA SF/DF nebo PureOne by URSA, 6- Původní konstrukce krovu, 7- Parobrzda DELTA- NOVA FLEX, 8- Původní podhled.
Výsledné vlastnosti střechy po rekonstrukci Velké množství dříve zateplených šikmých střech neodpovídá současným požadavkům. Problém není často pouze v tloušťkách a kvalitě tepelných izolací, ale například i v kvalitě provedení parozábran nebo pojistně hydroizolačních vrstev. Pokud je původní střešní plášť ve skladbě: krokve 160 x 100 (mm) s roztečí 900 mm, mezi krokvemi tepelná izolace tloušťky 160 mm, pak výsledná hodnota součinitele prostupu tepla je, pokud je použita běžná izolace, na úrovni U > 0,30 W/(m2·K). Taková konstrukce tedy nevyhovuje ani tzv. hodnotě požadované (ČSN 730540-2) U = 0,24 W/(m2·K) . Popsaný postup při rekonstrukci umožňuje dosáhnout parametrů, které odpovídají požadavkům pro domy nízkoenergetické nebo pasivní. Při výměně staré krytiny je s jeho použitím možné v několika krocích dosáhnout nesrovnatelně lepších vlastností střechy jak hydroizolačních, tak tepelně technických. Orientační tabulka hodnot výsledného součinitele prostupu tepla po rekonstrukci výše popsaného střešního pláště pro různé výšky krokvového námětku a pro různou kvalitu použité tepelné izolace. Izolace mezi krokvemi (tloušťka 160mm)
Izolace nad krokvemi 120mm*
Izolace nad krokvemi 140mm*
Izolace nad krokvemi 160mm*
Izolace nad krokvemi 200 mm*
l (W/m·K)
l (W/m·K)
UN (W/m2·K)
l (W/m·K)
UN (W/m2·K)
l (W/m·K)
UN (W/m2·K)
l (W/m·K)
UN (W/m2·K)
URSA DF 39, PURE 39 RN SILVER
0,039
0,039
0,16
0,039
0,15
0,039
0,14
0,039
0,13
URSA SF 35, DF 35, FKP 2, PURE 35 RN SF
0,035
0,035
0,15
0,035
0,14
0,035
0,13
0,035
0,12
URSA SF 32, DF 32
0,032
0,032
0,14
0,032
0,13
0,032
0,12
0,032
0,11
Příklady izolací
*celková výška krokvového námětku z XPS vč. přítlačného hranolu, pole mezi námětky vyplněno tepelnou izolací
06
n
Zateplení šikmé střechy bez původní pojistné hydroizolace
Zateplení šikmé střechy bez původní pojistné hydroizolace Relativně často se při rekonstrukci rodinného domu řeší situace, kdy původní střecha neobsahuje pojistně hydroizolační vrstvu (PHI) a původní střešní krytina je v bezvadném stavu. Investor požaduje nainstalovat všechny vrstvy zateplení ze spodu a pojistně hydroizolační difúzně otevřenou fólii není možné položit běžným způsobem na krokve shora. Použitím níže popsaného postupu však nelze zajistit takovou míru funkční bezpečnosti střešního pláště jako při postupu běžném, kdy PHI tvoří jednolitou plochu. Z toho důvodu toto řešení chápejme jako řešení nouzové, které je rozumné použít pouze v případech, kdy je klasický postup vyloučen nebo je zateplení podkrovního prostoru uvažováno jako provizorní. Obrázek 1 Studená střecha bez pojistné hydroizolace
n
n
Obrázek 2 Umístění distančního prvku
Původní střešní plášť Na obrázku 1 je znázorněno schéma původního střešního pláště. Aby bylo možné přistoupit k následujícímu kroku, je nutné mít původní střešní krytinu i nosnou konstrukci krovu v bezvadném stavu. Montáž pojistné hydroizolace Před montáží pojistné hydroizolace je nejprve nutné zajistit, aby fólie, která ji bude tvořit, mohla být dotažena až k úrovni okapové hrany a mohla tak bezpečně odvádět vodu mimo obvodové zdivo. Je tedy potřeba odbourat přizdívky před nebo za pozednicí, které mohou průchodu této vrstvy zabraňovat. Jako první krok je nutné namontovat v osách krokvových polí distanční prvek, který umožní propnutí fólie do spádu od krokví. Vhodné jsou profily z materiálů, které nepodléhají korozi (plasty, kovy) například ve tvaru písmene L. Podobně lze použít i střešní latě ošetřené prostředky pro chemickou ochranu dřeva. U dřevěných latí je nutné mít na paměti jejich nižší životnost. Umístění distančního prvku je na obrázku 2.
Min. 40 mm
n
Obrázek 3 Montáž pojistné hydroizolace
Obrázek 4 Řez zateplenou konstrukcí
Následuje montáž pojistné hydroizolační fólie (například DELTA-MAXX PLUS). Fólie se připojí pomocí dřevěných nebo plastových lišt k bokům krokví tak, aby se po vypnutí fólie vytvořil spád do osy krokvového pole. Výškový rozdíl mezi fólií v místě distančního prvku a v místě napojení na krokev by měl být přibližně 10 až 20 mm, viz obrázek 3. Fólie musí být na úrovni okapové hrany ukončena tak, aby umožnila odvedení vody mimo vnější líc obvodového zdiva. n
n
Zateplení konstrukce a montáž podhledu Po dokončení pojistně hydroizolační vrstvy následuje běžný postup při zateplování mezi a pod krokvemi. Namontují se krokvové závěsy a vloží se tepelná izolace mezi krokve. V této aplikaci se naplno využije mimořádné pružné deformovatelnosti izolační vlny URSA GLASSWOOL nebo PureOne by URSA. Vyplnění takovéto dutiny pomocí tužšího izolantu je prakticky nemožné. n
Dále se namontuje pomocný rošt pro vložení vrstvy izolace pod krokvemi. Po aplikaci izolace pod krokve se namontuje parozábrana, rošt pro sádrokarton, vytvářející instalační mezeru, a sádrokartonové desky. Obrázek 4 znázorňuje řez zatepleným krokvovým polem. n
Orientační tabulka hodnot výsledného součinitele prostupu tepla po zateplení střešního pláště pro krokve 160 x 100 mm s roztečí 900 mm. Pod krokvemi je standardní ocelový rošt pro montáž podhledu ze sádrokartonových desek. Mezi krokvemi 100 mm izolace
Pod krokvemi ocelový rošt na krokvových závěsech s tepelnou izolací URSA o celkové tloušťce 80 mm
Pod krokvemi ocelový rošt na krokvových závěsech s tepelnou izolací URSA o celkové tloušťce 120 mm
l (W/m·K)
l (W/m·K)
U (W/m2·K)
l (W/m·K)
U (W/m2·K)
0,039
0,039
0,24
0,039
0,20
0,035
0,035
0,22
0,035
0,18
0,032
0,032
0,21
0,032
0,17
Izolace a pomocné materiály 07 n
Materiály Minerální izolace na bázi skelné vlny URSA GLASSWOOL a PureOne by URSA umožňují dosáhnout nejlepších hodnot tepelně izolačních, zvyšují požární odolnost stavebních konstrukcí a přispívají ke zvýšení úrovně ochrany před hlukem. PureOne by URSA představuje nejnovější generaci výrobků zařazených do skupiny minerálních izolací pro stavebnictví. Kombinuje výhody minerální izolace na bázi skelné vlny URSA s nejmodernější technologií pojení. Výsledkem je nehořlavá, čistě bílá minerální vlna bez obsahu formaldehydů, méně prašná a nedráždivá, s nejlepšími vlastnostmi tepelně technickými, akustickými a mechanickými. URSA XPS jsou tepelně izolační desky na bázi extrudované polystyrénové pěny (extrudovaného polystyrénu). Ve srovnání s jinými tepelně izolačními materiály vykazují mimořádné mechanické vlastnosti, zejména odolnost v tlaku. Pro správně navrženou a provedenou zateplenou střešní konstrukci je nutné použít také ostatní komponenty s nejvyšší mírou optimalizace všech relevantních parametrů. U fólií je vždy nutné dbát na kombinaci jejich vlastností difúzních i mechanických. U parozábran, pro danou skladbu, optimální a u pojistných hydroizolací minimální difúzní odpor. Podobně důležité je i použití vhodných spojovacích a lepících tmelů a pásků. U střešních konstrukcí je také důležitá kvalita použitého spojovacího materiálu. Pro kotvení zateplení nad krokvemi jsou vhodné například vruty pro dřevostavby FISCHER, které splňují požadavky na co nejjednodušší aplikovatelnost při maximální únosnosti. Pojisná hydroizolace DELTA MAXX PLUS
Norma
třída reakce na oheň
ČSN EN 13501-1
E
Pevnost
ČSN EN 12311-1
450 N/5 cm podélně 300 N/5 cm příčně
ekvivalentní difúzní odpor sD
ČSN EN 1931
0,22 (m)
role
-
1,5 x 100 (m)
Parobrzda DELTA NOVA FLEXX
Norma
Třída / hodnota
třída reakce na oheň
ČSN EN 13501-1
E
Pevnost
ČSN EN 12311-2
150 N/5 cm podélně 130 N/5 cm příčně
ekvivalentní difúzní odpor sD
ČSN EN 1931
0,2 až 5,0 (m)
role
-
1,5 x 50 (m)
Vruty FCS-ST a FCS-WT
Závit D (mm)
Délka závitu LG (mm)
8,0x80 YZP 50
8,0
8,0x100 YZP 50
8,0
8,0x120 YZP 50 8,0x140 YZP 50
Třída / hodnota
Celková délka L (mm)
Drážka
Vruty FCS-ST a FCS-WT
Závit D (mm)
Délka závitu LG (mm)
Celková délka L (mm)
Drážka
50
80
TX40
10,0x80 YZP 50
10,0
50
100
TX40
10,0x100 YZP 50
10,0
52
80
TX40
52
100
TX40
8,0
75
120
TX40
10,0x120 YZP 50
8,0
75
140
TX40
10,0x140 YZP 50
10,0
80
120
TX40
10,0
80
140
TX40
8,0x160 YZP 50
8,0
75
160
TX40
8,0x180 YZP 50
8,0
75
180
TX40
10,0x160 YZP 50
10,0
80
160
TX40
10,0x180 YZP 50
10,0
80
180
8,0x200 YZP 50
8,0
75
200
TX40
TX40
10,0x200 YZP 50
10,0
80
200
8,0x220 YZP 50
8,0
75
TX40
220
TX40
10,0x220 YZP 50
10,0
80
220
8,0x240 YZP 50
8,0
TX40
75
240
TX40
10,0x240 YZP 50
10,0
80
240
8,0x260 YZP 50
TX40
8,0
75
260
TX40
10,0x260 YZP 50
10,0
80
260
TX40
8,0x280 YZP 50
8,0
75
280
TX40
10,0x280 YZP 50
10,0
80
280
TX40
8,0x300 YZP 50
8,0
75
300
TX40
10,0x300 YZP 50
10,0
80
300
TX40
8,0x320 YZP 50
8,0
75
320
TX40
10,0x320 YZP 50
10,0
80
320
TX40
8,0x340 YZP 50
8,0
75
340
TX40
10,0x340 YZP 50
10,0
80
340
TX40
8,0x360 YZP 50
8,0
75
360
TX40
10,0x360 YZP 50
10,0
80
360
TX40
8,0x380 YZP 50
8,0
75
380
TX40
10,0x380 YZP 50
10,0
80
380
TX40
8,0x400 YZP 50
8,0
75
400
TX40
10,0x400 YZP 50
10,0
80
400
TX40
PureOne by URSA a URSA GLASSWOOL Tabulka technických vlastností na zadní straně prospektu
URSA XPS Tabulka technických vlastností na zadní straně prospektu
Postřešní fólie, parobrzdy a příslušenství
Vruty FISCHER pro dřevostavby
Technická specifikace materiálů URSA Norma
URSA DF 39
URSA SF 35
URSA DF 32
URSA SF 32
PURE 39 RN SILVER
PURE 35 RN SF
deklarovaná hodnota součinitele tepelné vodivosti D (W/m·K)
ČSN EN 13162
0,039
0,035
0,032
0,032
0,039
0,035
podélný specifický odpor proti proudění vzduchu X (kPa·s/m2)
ČSN EN 2905
≥5
třída reakce na oheň
ČSN EN 13501-1
A1
URSA GLASSWOOL® PureOne by URSA®
40, 50, 60, 80, 100, 120, 140, 160, 180, 200
120, 140, 150, 160, 180, 200, 220, 240
50, 100, 150
120, 140, 160
50, 60, 80, 100, 120, 140, 150,160, 180, 200
100, 120, 140, 160, 180, 200, 220, 240
tloušťka (mm)
-
délka (mm)
-
10300-3200
4800-2800
11000-3900
4600-3700
4000-7000
3500-5600
šířka (mm)
-
1250
1200
1250
1250
1200
1200
URSA XPS® deklarovaná hodnota součinitele tepelné vodivosti D (W/m·K) pevnost v tlaku (napětí) při 10% deformaci (N/mm2) dotvarování tlakem (deformace< 2%/50 let) (N/mm2)
Norma
URSA XPS N-III-L
URSA XPS N-V-L
ČSN EN 13164
20-60 mm: 0,034 80-120mm:0,036 140-160mm:0,038
50-60 mm: 0,034 80-120mm:0,036
CS(10\Y)300
CS(10\Y)500
0,300
0,500
CC(2/1,5/50)130
50-100mm: CC(2/1,5/50)180 120mm : CC(2/1,5/50)150
0,130
50-100mm: 0,180 120mm: 0,150
ČSN EN 826
ČSN EN 13501-1
tloušťka (mm)
-
30, 40, 50, 60, 80, 100, 120, 140, 160, 180*
50, 60, 80, 100, 120*
délka (mm)
-
7000-3500
7000-3500
šířka (mm)
-
1250
1250
* Na vyžádání.
URSA CZ, s. r. o. Pražská 16/810, 102 21 Praha 10 Tel.: 281 017 376, 281 017 374 Fax: 281 017 377
Prodejce:
E-mail:
[email protected] www.ursa.cz
Rev: 130503
