Řešení rekonstrukce a snižování energetické náročnosti domu S rekonstruovanými domy je v současnosti celá řada problémů. Je to způsobeno hlavně tím, že rekonstrukce nejsou komplexní, ale řeší jen jeden problém (například jen tepelná izolace, jen výměna oken jen hydroizolace apod.). Pokud má být rekonstrukce bezproblémová a rekonstruovaný dům má být energeticky úsporný je třeba navrhnout rekonstrukci komplexně a chytře krok po kroku, aby jednotlivé části na sebe navazovaly. Postup a řešení rekonstrukce má být uveden v projektové dokumentaci rekonstrukce domu.
Hlavní kroky rekonstrukce Statika – před zahájením rekonstrukce je třeba provést statický (tzv. stavebně technický) průzkum a v případě statických poruch navrhnout opatření. Ta je třeba provést před dalšími pracemi na rekonstrukci domu.
Odvlhčení a ochrana před zemní vlhkostí a radonem – před zateplováním je třeba stavbu maximálně odvlhčit a musí být zamezeno dalšímu pronikání vlhkosti – musí být provedena dostatečná hydroizolační opatření, s kterými souvisí též ochrana proti radonu. Radon – při zvýšené koncentraci radonu (proniká z podloží do domu trhlinami v podlaze a neutěsněnými prostupy např. vodovodu, kanalizace apod.) se vybere řešení na ochranu před radonem, podle jeho koncentrace v domě (dá se měřit) a podle stávajícího stavu domu. Většinou se utěsňují všechny trhliny a spáry (různými tmely, nebo celoplošně fóliemi). Pokud se realizuje nová hydroizolace je možné ji využít i jako ochranu proti radonu. Doplňkovým řešením je větrání prostor domu – viz část Větrání vnitřních prostor.
Ochrana před vzlínající (stoupající) vlhkostí Vlhkost vzlíná od země zdivem vzhůru – je třeba umožnit odpařování vlhkosti a proti vzlínání vytvořit ve zdivu vodorovnou bariéru. Hlavní způsoby provedení:
Vzduchové izolační systémy Vzduchové dutiny navržené obvykle okolo podzemní části obvodového zdiva nebo pod podlahou. Vzduchová dutina umožňuje odpařování vlhkosti a odvod vlhkého vzduchu. Vzduchové dutiny jsou proto většinu větrané do exteriéru nebo interiéru (aby byl umožněn odvod vlhkého vzduchu z dutiny). Pro návrh vzduchových dutin je vhodné používat speciální návrhový software.
Tepelná izolace fasády Terén
Vzduchová dutina Proudící vzduch Nenasákavá tepelná izolace
Vzduchová dutina kolem podzemní části zdiva umožňující odvětrávání vlhkosti obsažené ve zdivu. Dutina je odvětrávána do interiéru, toto řešení splňuje vysoké nároky na tepelnou izolaci. Proudění vzduchu je obvykle nucené.
Komínový průduch
Nová zvýšená podlaha
Terén
Vzduchová dutina
Proudící vzduch
Vzduchová dutina pod podlahou Pro řešení vzduchových dutin na stavbě existují různé tvarovky, pomocí kterých lze dutinu vytvořit (vymezit). Problém může nastat s podmrzáním domu – důležitý je proto pečlivý návrh.
Plastové tvarovky pro vytvoření vzduchové dutiny pod podlahou (Lukáš Balík)
Injektáž zdiva hydroizolačním roztokem - Injektáž chemických prostředků zamezujících vzlínání vody ve zdivu. Do zdiva jsou v pravidelných rozestupech navrtány otvory, kterými se aplikuje do zdiva roztok, který funguje jako hydroizolace.
Injektáž chemické hydroizolační clony do zdiva (František Hróz)
Elektrofyzikální odvlhčování Nejčastěji je používáno odvlhčování na principu elektroosmózy. Ve spodní části zdiva nebo v zemi jsou záporné elektrody, v horní části odvlhčovaného zdiva je pak kladná elektroda (obvykle ve tvaru síťky). Po připojení napájení se vytvoří elektrické pole, v kterém je voda ve zdivu přitahována zpět dolů k zemi.
1. NP
Kladná elektroda (anoda) – ve tvaru síťky na fasádě
Okolní terén
1. PP
Voda ve zdivu je „přitahována“ ke katodám a nevzlíná vzhůru zdivem
Napájení a řídící elektronika
Záporné elektrody (katody) – v patě zdiva, pod podlahou, či v zemi
Podřezání zdiva - Podřezaní zdiva a následné vložení hydroizolace do vyříznuté štěrbiny. Ve zdivu je řetězovou pilou nebo pilou s diamantovým lanem vyříznuta štěrbina, do které jsou následně vloženy rozpěrové klíny a hydroizolace (například izolační pásy z polyetylénové fólie)
Podřezávání zdiva pilou s diamantovým lanem (Ing. Jan Čmelík, AQUA SANING, s.r.o. Opava)
Vložené rozpěrové klíny a hydroizolace ve vyříznuté štěrbině ve zdivu (Ing. Jan Čmelík, AQUA SANING, s.r.o. Opava)
Zarážení kovových hydroizolačních desek - Zarážení kovových hydroizolačních desek. Desky z nerezavějících materiálů (chrom-ocel, chrom-nikl-ocel) jsou strojně zaráženy do vodorovných spár ve zdivu. Desky fungují jako velmi účinná hydroizolace proti vzlínání zemní vlhkosti.
Zarážení hydroizolačních plechů do zdiva (Ing. Jan Čmelík, AQUA SANING, s.r.o. Opava) Doplňková ochrana před vlhkostí Sanační omítky Sanační omítka je suchá maltová směs, obsahující mnoho pórů, paropropustná, ale s nízkou kapilární vzlínavostí. Vlhkost vzlínající od spodu zdivem snadno prochází směrem ven paropropustnou sanační omítkou a na jejím povrchu se odpařuje, krystalizující soli se ukládají v pórech omítky.
Schéma funkce sanační omítky (podle: Michael Balík a kol., Odvlhčování staveb)
Ochrana před boční vlhkostí Zemní vlhkost a voda stékající například ze svažitého povrchu způsobuje vlhnutí zdiva. Je třeba proti vlhkosti vytvořit z vnější strany zdiva svislou bariéru. Hlavní způsoby provedení: Obložení zdiva fólií se vzduchovou mezerou a drenážní systém - Kolem zdiva se provede výkop, který se ponechá několik měsíců, aby zdivo vyschlo. Následně se zdivo obloží fólií s výstupky nebo plastovými panely s výstupky, které vytvoří vzduchovou mezeru mezi zdivem a fólií (nebo plastovým panelem). Fólie zadržuje boční vlhkost a vzduchová mezera umožňuje odpařování vlhkosti ze zdiva. Obvodová stěna
Fólie nebo plastový panel s výstupky Štěrk
Okolní terén
Drenážní trubka
Obložení zdiva fólií s výstupky vymezujícími vzduchovou mezeru (Lukáš Balík)
Ochrana před atmosférickou vlhkostí – hlavní ochranu stavby před atmosférickou vlhkostí (déšť, sníh) zajišťují vnější vrstvy konstrukcí domu – střešní krytina, povrchová hydroizolace plochých střech, vnější omítky atd. Doplňkovou ochranu před atmosférickou vlhkostí zajišťují tzv. pojistné hydroizolace. Hydroizolace při rekonstrukci plochých železobetonových střech Stávající hydroizolace na střeše se může ponechat pokud je v dobrém stavu (případně se opraví) a převezme funkci parozábrany v nové skladbě střechy. Případně je položena nová parozábrana s celoplošně slepenými spoji. Na parozábranu je položena tepelná izolace, na ní pak hydroizolace (obvykle asfaltové pásy ve dvou vrstvách nebo povlaková fóliová hydroizolace ve dvou vrstvách)
Tepelná izolace ploché železobetonové střechy z minerální vlny, asfaltová hydroizolace
Tepelná izolace ploché železobetonové střechy z minerální vlny, fóliová hydroizolace
Pojistné hydroizolace ve střechách a fasádách se vzduchovou mezerou Pojistné hydroizolace jsou doplňkovou hydroizolační vrstvou a chrání tepelnou izolaci před atmosférickou vlhkostí, která působí z exteriéru, zároveň však obvykle musí zajistit průchod vodní páry, která v zimě prochází (difunduje) v opačném směru – tedy z interiéru směrem ven. Těmto hydroizolací říkáme difúzně propustné pojistné hydroizolace.
Pojistná hydroizolace (difúzní fólie) v sedlové střeše
Parozábrany a vzduchotěsnící vrstvy – v starších domech parozábrany obvykle řešeny nebyly, vzduchotěsnící vrstvy se neřešily vůbec. V dnešní době jsou jiné nároky na bydlení, zejména způsob vytápění se změnil na tolik, že stavby bez parozábrany jsou odsouzené k poruchám. Parozábrany a parobrzdy Parozábrany se instalují do lehkých konstrukcí na vnitřní („teplou“) stranu tepelné izolace a omezují nebo znemožňují difúzi (pronikání) vodní páry z interiéru do tepelné izolace (kde by následně vodní pára kondenzovala a způsobovala poruchy). Pokud vrstva průnik vodní páry téměř nebo zcela znemožňuje mluvíme o parozábraně. Pokud vrstva průnik vodní páry omezuje, ale částečně vodní páru propouští, jedná se o tzv. parobrzdu. Parozábrany nebo parobrzdy se používají ve většině lehkých konstrukcí (lehké sedlové střechy s dřevěným krovem, lehké dřevostavby). Mohou být provedeny z různých materiálů – plastové fólie, impregnovaný papír, OSB desky (plní zároveň ztužující funkci). Pro správnou funkci parozábran a parobrzd musí být provedeny celoplošně a je nutné jejich spoje a napojení na ostatní konstrukce parotěsně slepit / spojit. Pro tento účel slouží různé lepicí pásky a tmely. Průchody instalací parozábranou musí být též parotěsně těsněny. Pro průchod instalací parozábranou existují těsnicí průchodky různých rozměrů.
Střešní krytina
Případná vlhkost může procházet do větrané vzduchové mezery
Provětrávaná vzduchová mezera
Pojistná hydroizolace – difúzní fólie
Tepelná izolace Parozábrana
Vodní pára z interiéru se díky parozábraně nedostane do tepelné izolace
Řez sedlovou střechou. Parozábrana na „teplé“ vnitřní straně tepelné izolace zabraňuje vodní páře z interiéru, aby se dostala do tepelná izolace. Pokud se přesto nějaká vlhkost do tepelné izolace dostane, může bez překážek projít do větrané vzduchové mezery a tím ven ze stavby. Ze „studené“ vnější strany tepelné izolace je pojistná hydroizolace (proti zatékání shora), které je difúzně propustná právě proto, aby případná vlhkost z tepelné izolace mohla projít ven.
Vzduchotěsnící vrstvy Pro omezení tepelných ztrát netěsnostmi v plášti budovy se nové domy (zejména nízkoenergetické a pasivní) navrhují maximálně vzduchotěsné. Při použití větracího systému s rekuperací tepla je maximální vzduchotěsnost nezbytná (kvůli účinnosti rekuperace tepla). Parotěsnou a vzduchotěsnou funkci většinou plní jeden materiál (jedna rovina). V případě lehkých konstrukcí, kde je použita parozábrana plní tato vrstva zároveň funkci vzduchotěsnící vrstvy. U zděných konstrukcí plní funkci vzduchotěsnící vrstvy omítka. Osazovací spára oken je obvykle těsněna parotěsnící a vzduchotěsnící páskou. Na přechodech mezi lehkou a zděnou konstrukcí musí být vzduchotěsnící vrstva souvisle napojena (například parozábrana musí být vzduchotěsně spojena s omítku na navazující části domu apod.).
Parozábrana ve střeše
Napojení parozábrany na omítku
Vnitřní omítka
Betonová podlaha Napojení omítky na betonovou podlahu
Řešení vzduchotěsnící vrstvy domu. Vhodné funkční vrstvy domu (které jsou vzduchotěsné) mohou plnit funkci vzduchotěsnící vrstvy. Červenými kroužky jsou vyznačeny detaily, kde je nutné řešit napojení jednotlivých částí vzduchotěsnící vrstvy (lepícími páskami, tmely nebo přímým spojením, pokud to použité materiály umožňují).
Samolepicí průchodka, která se přilepí na parozábranu. Průchodkou může procházet např. vodovodní potrubí nebo elektrický kabel při zachování parotěsnosti a vzduchotěsnosti tohoto průchodu parozábranou (ENVIC, o.s.).
Tepelná izolace – starší domy jsou buď zcela bez tepelné izolace, případně mají nedostatečnou izolaci. Takové domy mají extrémně velkou spotřebu energie na vytápění, mají chladné vnitřní stěny, na kterých kondenzuje vlhkost a tvoří se plísně, v domě je v zimě nepříjemný pocit chladu a často vlhka. Je třeba provést vhodnou tepelnou izolaci domu. Tepelná izolace Je třeba tepelně izolovat všechny ochlazované konstrukce a zároveň řešit i rekonstrukci / výměnu otvorových výplní. Nezateplené chladné konstrukce mohou působit problémy – tepelné ztráty, kondenzace vlhkosti na chladném povrchu a tvorba plísní atd. Tepelná izolace střechy napojena na tepelnou izolaci fasády
Tepelná izolace stěn navazuje na rámy renovovaných nebo nových oken
Terén
Tepelná izolace soklu včetně podzemní části zdiva
Tepelná izolace podlahy (stropu sklepa)
Komplexní tepelná izolace rekonstruovaného domu. Jsou zatepleny všechny dostupné konstrukce, tepelné izolace jednotlivých konstrukcí na sebe navazují. Ve starších domech jsou často problémy s vlhkostí. Před zateplováním je třeba dům odvlhčit a provést hydroizolace (viz část Odvlhčení a ochrana před zemní vlhkostí). Pokud se vlhkost ze zdiva nepodaří zcela odstranit, je třeba použít tepelnou izolaci vhodnou pro vlhčí zdivo. Nevhodná tepelná izolace by mohla způsobit hromadění vlhkosti a poruchy stavby.
Tepelná izolace z perforovaného polystyrenu (polystyren s otvory) vhodná pro zdivo částečně zasažené vlhkostí. Vlhkost (vodní pára) může díky otvorům v polystyrenu procházet směrem do exteriéru a odpařovat se.
Tepelná izolace propustná pro vodní páru (minerální vlna, dřevovláknité desky, konopí, len) s provětrávanou mezerou (tzv. provětrávaná fasáda). Vhodné pro zdivo částečně zasažené vlhkostí. Vlhkost (vodní pára) může procházet propustnou tepelnou izolací do vzduchové mezery a je odvětrána do exteriéru. Rekonstrukce / výměna otvorových výplní Rekonstrukci / výměnu oken a dveří je vhodné provést současně s celkovým zateplením, tak aby tepelná izolace stěn domu navazovala na rámy otvorových výplní. Nová okna jsou obvykle výrazně těsnější než původní. V domě s novými okny je proto horší přirozené větrání netěsnostmi – zhoršuje se tak kvalita vzduchu a zvyšuje se jeho vlhkost. Po výměně oken je proto třeba řešit správné větrání vnitřních prostor domu. Výmněna otvorových výplní je popsána v učebním materiálu pro 4. ročník, předmět Konstrukce - kapitola „Rekonstrukce a výměna otvorových výplní".
Větrání vnitřních prostor – rekonstrukcí domu dojde k jeho celkovému utěsnění. Zejména v případě nízkoenergetických a pasivních domů je toto utěsnění záměrné – viz část Parozábrany a vzduchotěsnící vrstvy. Ve vzduchotěsném domu je nutné řešit vhodné větrání. Větrání otevíráním oken Historicky nevyužívanější a nejjednodušší způsob. Ve velmi těsných domech však nedostatečný (nelze např. otevírat okno několikrát za noc, aby bylo správně vyvětráno), zároveň energeticky neúsporný (s vyvětrávaným vzduchem odchází bez užitku i teplo). Nucené podtlakové větrání Zajistí správnou kvalitu vzduchu a je energeticky úspornější než větrání okny. Jeho pořízení však něco stojí a vyžaduje údržbu. Problémy mohou nastat v nasávacích otvorech – podchlazování konstrukce, kondenzace vodní páry, pronikání radonu do interiéru.
Odpadní vzduch Ventilátor
Čerstvý vzduch Nasávací prvky pro čerstvý vzduch
Obytná místnost
Obytná místnost
Podtlakové větrání bez zpětného získávání tepla
Nucené větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací tepla) Zajistí správnou kvalitu vzduchu a je energeticky nejúspornější – dokáže vracet zpět do domu teplo z vyvětrávaného vzduchu.
Větrací jednotka
Odpadní vzduch
Čerstvý vzduch
Odpadní vzduch
Čerstvý vzduch
Obytná místnost
Obytná místnost
Centrální větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací tepla)
Lokální větrací systém se zpětným získáváním tepla Lokální větrací jednotka se zpětným získáváním tepla
Ve vybraných větraných místnostech jsou umístěny lokální větrací jednotky. Oproti centrálním jednotkám nejsou třeba rozvody vzduchu. Obvyklým problémem je malá vzdálenost mezi nasávacím a vypouštěcím otvorem na fasádě.
Lokální větrací systém se zpětným získáváním tepla (s akumulační hmotou) Lokální větrací jednotky se zásobníky tepla pracující ve dvojici
Fáze 1 Fáze 2 Lokální větrací jednotky pracují ve dvojicích. Každá jednotka obsahuje zásobník tepla. Fáze 1: Jedna jednotka nasává čerstvý vzduch, ohřívá jej (teplem ze zásobníku) a vpouští do místnosti. Druhá jednotka teplým vzduchem z místnosti ohřívá svůj zásobník tepla a vzduch vypouští ven. Fáze 2: Po určité době (desítky sekund až minuty) se funkce obou jednotek prohodí Systém musí být kombinován s podtlakovým odsáváním z WC, koupelny apod.
Všimněte si… …pokud se realizuje např. nová hydroizolace a větrací systém, pomáhá to v odstraňování vlhkosti, ale i s problémy s radonem. Pokud se rekonstrukce vymyslí chytře, jednotlivá řešení spolu budou „spolupracovat“
Další informace a zajímavosti •
Moderní hydroizolace spodní části stavby může být provedena i vrstvou jílu. Další zajímavosti k jílovým izolacím nejdete na: www.enviprogramy.cz
