Obecnický ZPRAVODAJ LISTOPAD Rekonstrukce spolkového domu

Obecnický ZPRAVODAJ LISTOPAD 2012 Vydává Obec Obecnice (☎ 318 614 056) • Redakce Bohouš Svoboda (☎ 318 614 079) • www.obecnice.eu Co najdete v Obecnickém zpravodaji:

Rekonstrukce „Kozlárny“ • SDH • MZŠ • MŠ • SLAVOJ Obecnice • Rozsvícení vánočního stromu Podzimní období cítí a chápe každý z nás jinak. Někomu vadí pošmourné počasí, deštivé, chvíli větrné, chvíli mrazivé, které nás nutí k zatápění v kamnech a kotlích. Jiný se raduje ze sluníčka, které mu přes den v závětří ohřívá klouby. Někdo má zase rád barvy stromů, jakoby vymalované akademickým listopadovým malířem. Jiný z nás podzim nemá vůbec rád pro jeho proměnlivost. Kdo však míval listopad kdysi v oblibě, byli obecní zaměstnanci. U nich totiž docházelo jeho počátkem k celoročnímu účtování. Každý z nás se přece těší na výplatu, po které se může plně věnovat jakýmkoliv oslavám. Pokud na něj zrovna před branou podniku nečeká exekutor či manželka. Tenkrát to také tak asi bývalo, jen možná bez exekutora. Většinou se vyplácelo o svátku svatého Martina. Tento respektovaný světec, původní profesí římský voják, se dle informací posléze stal ve Francii poustevníkem a asketou. Když jsem o něm připravoval podklady do vánočního koncertu Ginevry, napadlo mě, jak k tomu vlastně svatý Martin přišel, že se stal patronem bujaré zábavy, martinského popíjení vína či husích hodokvasů. Nedovedu si to jinak vysvětlit, než že lidé potřebovali svoje řádění a flámování zakrýt nějakým bohabojným a slušným patronem. To my

Rekonstrukce spolkového domu Když zastupitelstvo rozhodlo o rekonstrukci „Kozlárny“ přivítal jsem to s povděkem. V obci kromě zasedací místnosti na OÚ a místnosti v budově SDH Obecnice nejsou prostory pro střetávání různých občanských spolků. Tělocvična v MZŠ nebo sál ve Staročeské hospodě nejsou zrovna vhodné pro menší akce. Vím, že se vyskytují občas připomínky, že by se měla opravit pro tyto účely spíše farní budova. Samozřejmě by to bylo dobré, ale to by musela být majetkem obce. Anabáze jednání s majitelem této nemovitosti se ve zpravodaji občas objevují. Proto bylo pro obec jednodušším, asi i levnějším řešením, pustit se do rekonstrukce „Kozlárny“. Zde po dokončení stavby vznikne v přízemí knihovna, která je budována jako bezbariérová a v prvním patře místnost, která bude využívána ke spolkové, přednáškové a jiné zájmové činnosti. V místnosti stávající knihovny by konečně vznikl obecní archiv, který je pro obec velmi potřebný. Jak pro agendu obecního úřadu, tak i pro úschovu historických a obce se týkajících dokumentů. Bohouš Svoboda

chlapci, ba i některá děvčata, máme smůlu, když se vracíme domů z ochutnávky svatomartinského vína. Nám žádný svatý patron nepomůže. U nás to listopadové vyrovnávání účtů dopadne úplně jinak než kdysi. Přímo výplatou držkovou. Tím nemyslím, že bychom si odnášeli v kastrůlku držkovou polévku, že? Stejně to byla pro nás chlapy předposlední možnost, jak si užít svého šéfovského podzimního flámování, protože pětadvacátého listopadu na svatou Kateřinu se konávala poslední muzika a tu měly ve své režii ženské, které si ji samy organizovaly. A pánové, víme jak to dopadá, když se ženské rozjedou. Děvčata nic ve zlém, někdy se nám to i líbí. Ona však je jiná doba a bývalé zvyklosti dávných časů se dnes nedrží. Co však pevně drží, jsou listy na některých stromech na zahradě. Člověk čeká a čeká, až nevydrží a shrabe a uklidí celou zahradu. A za pár dnů může jít znova. Nemůžu přeci lézt po stromech a trhat list za listem. Prý se to tak dělávalo na vojně před návštěvou ministra obrany. Možná jsem si to vymyslel, ale v minulém režimu byly možné i jiné věci. Pokud opravdu polezete na stromy otrhávat listí a budete viset na větvi, nedejte se zmást sousedem až na vás zařve: „Listopad!“ Klidně zůstaňte viset a odpovězte: „Troubo, já jsem jehličnatej“. bs

2

OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Listopad 2012

„17. LISTOPAD 1989” Každý rok píšu něco malého k výročí 17. listopadu, ale letos jsem se na to chtěla vykašlat. Je pondělí 19. večer, čekám, až Bohouš dokončí Zpravodaj a půjdu dělat korekturu. Čas si zkracuji TV seriálem Zdivočelá země. Ale po tom, co jsem dnes viděla, nemůžu nic nenapsat! Jsou lidé, kteří tvrdí, že ten seriál je výmysl. Dnešní epizoda pojednávala o tom, jak byl jeden člověk pro kariérní postup dotlačen do podpisu přihlášky do KSČ a byl oslavován jako odborník. Druhý den vzal svůj podpis zpátky a dostalo se mu zcela opačného hodnocení jeho kvalit a vyhazovu z práce. Zažila jsem tu situaci na vlastní oči a film mi to vrátil, jako by to bylo dneska. V roce 1976 nám byly na fakultě jeden den předneseny neuvěřitelné odborné a lidské kvality pana docenta a za týden na něj stranická organizace naplivala. My jsme se ho tehdy jako důvěřiví a naivní studenti (taky kandidáti strany) zastali a byli jsme pozváni na kobereček, kde nám člověk velmi podobný estébákům z tohoto seriálu vysvětlil, že s takovou na fakultě dlouho nebudeme. Jen ta odvaha pana Maděry nám pak už chyběla. Jsem ráda, že se studenti dnes bouří proti návratu komunistické strany do vedení krajů. Třeba jim ta dů-

věřivost, že mohou něco změnit, zůstane a přeroste v chu a odvahu něco dokázat. Před 17. listopadem platilo heslo „Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“. Asi jen blázen by čekal, že do rána 18. vstanou noví čestní bojovníci, kteří povedou spravedlivě společnost bez rozkrádání ke světlým zítřkům. Asi jsme ale nečekali, že se starým heslem budeme bojovat tak dlouho.“Ti nahoře“ mají blízko k milionům, někdo jezdí na černo, někdo si z práce vynese…. Hodně je toho špatně. Ale nemůžeme si chtít na něco stěžovat, když sami nehneme ani prstem. Ani ty volby nám už nestojí za to. Nebo jsem dnes slyšela starou paní, stěžovala si, že za komunistů měla léky zadarmo a dnes utratí 300,každý měsíc. Neměla jsem odvahu jí říct, že dnes, na rozdíl od té „zlaté“ doby, tu máme léky na leukemii, už jen málo dětí na ni umírá, mít trojnásobný „bajpás“je dnes skoro moderní, lékaři jsou vzdělaní („a na západě žádaní“) protože si už nemusí opisovat novinky ze zahraničních učebnic a dokonce si na tu konferenci ven i dojedou... Asi by nechápala a možná nevěřila. Studenti budou mít před sebou ještě dlouhou a těžkou cestu, ale nakročeno mají snad dobře. MUDr. Eva Svobodová

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBECNICE Zdravím všechny čtenáře Obecnického zpravodaje. Měsíc uběhl opět tak rychle, že ho snad odvál podzimní vítr. A co se u nás vlastně událo? No, abych řekl, tak tento měsíc byl na akce podprůměrný. Naši Tatru jste mohli 27. října vidět, jak jede k čističce. Jak na potvoru, když bylo tak „hezké“ počasí se sněhem, ucpala se česla na čističce. Muselo se to vyčistit, a tak se jelo. Velký dík patří P. Juříčkovi, který tuto akci zvládnul bez velké pomoci ostatních. Už jsem psal, že tento měsíc se moc nedělo, tak nastíním jak by jste se měli chovat při požáru (no snad to bude jen rada, a nikdo z vás to opravdu potřebovat nebude). Určitě každý ví, že hlavní nebezpečí při požáru nehrozí až tak od plamenů, nýbrž od kouře. Proto když zpozorujete kouř, zkuste zamezit jeho šíření zavřením a utěsněním dveří, zejména pak u podlahy. Při opouštění prostoru kde hoří, než otevřete dveře, vyzkoušejte, nejsou-li horké (zkuste na dotek plochu dveří a kliku)a v případě, že ano tak je NIKDY neotvírejte. Zůstaňte v místnosti, nejlépe pod oknem. Postup při vzniku požáru: • Požární poplach se vyhlašuje voláním „HOŘÍ.“ • Neodkladně ohlaste zjištěný požár na telefonní číslo 150 nebo 112. • Zabezpečte uzavření přívodu plynu a vypnutí elektrické energie. • Co nejrychleji opus te objekt, ve kterém hoří. • Vezměte s sebou jen nejnutnější věci (doklady, léky peníze) - pokud to tedy jde. • Pro vaši bezpečnost v objektu si vytvořte roušku z navlhčené textilie a popřípadě si vezměte namočený kabát či deku přes hlavu. • Při odchodu z hořícího objetku se pohybujte co nejblíže u země. • Nesnažte se překonávat již požárem zasažené a zakouřené prostory. • Nemůžete-li již opustit objekt, uzavřete se v místnosti bez větrání, utěsněte okna a dveře (nejlépe mokrým ruč-

níkem, dekou) a upozorněte na sebe hasiče máváním za oknem či vyvěšením bílé látky či prostěradla. • Prověřte, zda se v ohroženém prostoru nenacházejí osoby a zvířata, pokud ano, pokuste se zabezpečit jejich vyvedení nebo si zapamatujte, kde se nacházejí a řekněte to následně záchranářům. • Shromážděte všechny osoby na bezpečném místě mimo ohrožený prostor. • Nepanikařte. Předcházet vzniku požáru můžete mimo jiné i těmito radami: • Skladujte hořlavé, výbušné a toxické látky pouze v určených množstvích a prostorách, mimo společné prostory obytných domů. • Bu te vybaveni funkčními jednoduchými hasebními prostředky. • Mějte vždy volné, nejlépe označené únikové cesty. • Vznikne-li požár, snažte se ho okamžitě uhasit nebo zamezit jeho rozšíření. Jaké hasicí přístroje k čemu použít? Hasicí přístroje jsou určené k hašení začínajícího požáru a podle druhu hasiva je dělíme na: • Vodní – použít na papír, dřevo a další pevné hořlavé látky (NIKDY ne na elektřinu, oleje) • Práškový – je univerzální (elektřina, domácí spotřebiče, oleje, plyny, pevné látky) • Pěnový – použít na benzín, naftu, olej (NIKDY ne na elektřinu, domácí spotřebiče) • Sněhový – použít na elektřinu, jemnou mechaniku • Halotronový – použít na hašení auta, elektřiny, domácích spotřebičů, archívů. Pro domácnosti je doporučeno používat práškový hasicí přístroj ABC. Doufám že, tyto rady nebudete NIKDY potřebovat, ale je dobré je vědět, i malým vaším prvotním zásahem nám dokážete neskutečně pomoci. Zdroj HZS ČR S přáním hezkých podzimních dnů Petr Zima, velitel SDH Obecnice

3


MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA v Obecnici Podzim pod školou

SBÍRALI JSME KAŠTANY A ŽALUDY

Jitka Ptáčková Po ránu je mlha hustá jako kaše, javory i lípy skryjí se v ní plaše. Chladný vítr se zahradou sem tam prohání, stromy se podzimu snaživě uklání. Klaní se hluboko a listy se kloužou z větví. Slunce se nesměle usměje, venku se brzy setmí. Zem zdobí listí barevné jako duha, chodit v něm jde ale poněkud ztuha. Podzim nám pod školou předvádí své krásy. Jen užij si, podzime, však už se zima hlásí.

Ve dnech 29. 10. – 31. 10. 2012 se žáci Masarykovy ZŠ Obecnice zapojili do sběru kaštanů a žaludů. Tato akce se na naší škole tradičně koná řadu již několik let a každý rok děti nosí velké množství těchto plodů. Po ukončení sběru se vše pečlivě zvážilo a sečetlo. Letos se podařilo shromáždit 831 kg kaštanů a 419 kg žaludů. Vše se odevzdalo na Vojenskou lesní správu v Obecnici, jejíž zaměstnanci těmito plody naplní krmelce pro lesní zvěř. Jaké bylo pořadí nejlepších sběračů? Nejvíce plodů sesbíral Kája Lukáš z 5. třídy, celkem 170 kg. Druhé místo obsadil Josef Cifrain ze 3. třídy se 149 kg. Třetí byla Vanesska Steinerová ze 2. třídy s 90 kg. Snažily se také děti ze školní družiny, dohromady nasbíraly 40 kg. Vítězové byli odměněni pěknými cenami. Vojtěch Kovařík (IX. tř.)

Co všechno musí umět vodohospodář? Odpově žákům deváté, páté a druhé třídy poskytl 24. října 2012 Lumír Mazánek, bývalý žák Masarykovy základní školy Obecnice. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí o škole, studijním oboru i náplni práce vodohospodáře. Lumír studuje tento obor na Střední vodohospodářské a rybářské škole Jakuba Krčína v Třeboni. Není to jen tak obyčejná škola, protože je u nás v České republice jediná. Náš host nám podrobně popsal školu i obory, které se na ní mohou studovat. Velmi se nám líbilo vybavení školy, různé odborné pracovny i činnost, kterou studenti mohou provozovat - nejen při studiu, ale i ve volném čase. Nadšení byli hlavně rybáři. Na Lumírovi bylo vidět, že ve svém oboru začíná získávat dovednosti. Také nám dal najevo, že ho to ve škole velmi baví a má o svůj obor opravdu velký zájem. Na naše otázky odpovídal zasvěceně. Jeho přednáška i prezentace se nám velmi líbily. Někteří z nás začali o možnosti studia na této škole dokonce přemýšlet. Společně jsme Lumírovi popřáli, aby se mu ve studiu dařilo a byl úspěšný. Viktor Soukup (IX. tř.)

Jak hospodařili pejsek s kočičkou Tak to se dozvěděly děti z Masarykovy základní školy Obecnice. Z naší školy se zúčastnila jenom druhá třída, jejíž žáci byli pozváni spolu s dětmi jedné příbramské školy do knihovny Jana Drdy v Příbrami, kde se představení konalo. Byla to odměna pro dobré čtenáře. Pohádka Na pejska a kočičku je spíše pro menší diváky. Vypráví o tom, jak pejsek s kočičkou prali, vařili dort, jak si pořídili panenku, která plakala. Toto představení si připravili mladí herci z divadla Antonína Dvořáka Příbram v režii Kateřiny Fixové, která je i autorkou scénáře. Dětem se divadelní představení velice líbilo a odjížděly zpět do školy s dobrou náladou. Dominika Poláková (IX. tř.)

Kapka Medu pro Verunku Kapka medu pro Verunku je nový český pohádkový muzikál, ve kterém se zpívá, hraje a tancuje. Uvádí ho divadlo Hybernia v Praze. My jsme na muzikál jeli 17. 10. 2012. V představení účinkují herci a zpěváci, které známe i z televize. Viděli jsme i známého rockera Kamila Střihavku, který vystupoval v roli otce Verunky a manžela Zlatovlásky. Celý muzikál se odehrává na pohádkovém ostrově, kde sídlila tři království: Popelkov, Honzovsko a Zlatovláskov. Muzikál děti vede k tomu, aby se zamýšlely nad ochranou přírody. Těším se na další muzikál, který pro nás paní učitelky vyberou. Aneta Veverková (V. tř.)

Školní kolo Olympiády v českém jazyce má své vítěze Prvního listopadu 2012 proběhlo v Masarykově ZŠ Obecnice školní kolo 39. ročníku Olympiády v českém jazyce. I. kategorie olympiády byla určena žákům osmého a devátého ročníku, kteří mají zájem o svůj jazyk. V první části řešili účastníci úkoly z oblasti slovotvorby, významu slov, stylistiky apod. Během druhé části zpracovali libovolnou formou sloh na zadanou větu. Věta zněla: Za tohle ti patří dík. Téma bylo žákům blízké, dlouho se nerozhodovali, o čem psát, a tak vznikly zajímavé práce. Nejlepšími řešiteli olympiády se stali: Karolína Hrubá (1.), Zdeněk Bíza (2.), Viktor Soukup (3.). První dva - Karolína a Zdeněk - postupují do okresního kola. Jistě se svědomitě připraví, aby mohli naši školu co nejlépe reprezentovat. Anna Kadlecová

DEN TOLERANCE Dne 7. 11. 2012 proběhl v Masarykově základní škole Obecnice světově uznávaný Den tolerance. Zúčastnila se ho celá škola. Žáci prvního i druhého stupně se od rána dozvídali zajímavé informace, pokoušeli se pochopit mezikontinentální rozdíly. O těžkém a nebezpečném životě ve slumu Kibera si děti vyslechly přednášku vedenou paní Alenou Polaneckou z humanitárního centra Centrum Narovinu. Přednášku oživil krátký film. Děti kladly paní Polanecké doplňující (pokračování na str. 4)

4

DEN TOLERANCE (dokončení ze str. 3)

otázky a přemýšlely o tom, jak těžké by pro ně bylo žít v Kibeře. Současně si i procvičily znalosti o Keni, ve které se slum nachází. Po besedě si bylo možno zakoupit dárkové předměty - různé kamenné sošky, šperky a přívěsky, které paní Polanecká přivezla s sebou. Hodí se připomenout, že výtěžek z prodaných věcí půjde na pomoc méně šastným dětem, o které se Centrum Narovinu stará. Následující hodinu se žáci 1. stupně přemístili do tělocvičny, kde zhlédli vtipné a poučné divadelní představení o našem cestovateli Emilu Holubovi, které si pro naši školu připravilo Divadélko pro školy z Hradce Králové.

OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Listopad 2012 o zvycích domorodců, o nerostném bohatství Afriky a také humorné zážitky, které se Vojtovi během cesty přihodily. Chlapci a děvčata z 2. stupně si v tento den zahráli výchovné hry, které poukazovaly na rasovou odlišnost a podřadné postavení žen v Africe. Poté se mohli seznámit s tvorbou Osvobozeného divadla a sledovat vtipné ukázky z her legendárního Jana Wericha a Jiřího Voskovce. Celkově jsme den prožili naplno a odnášíme si z něj mnoho zážitků, na které budeme dlouho vzpomínat. Zdeněk Bíza (IX. tř.)

AFRICKÁ POHÁDKA Dne 7. listopadu nás přijeli navštívit divadelní herci z Hradce Králové. Zahráli nám – tedy prvnímu stupni – Africkou pohádku aneb Podivuhodná dobrodružství doktora Holuba. Pohádka byla velmi vtipná, ale i poučná. Dozvěděli jsme se něco o zvířatech, která žijí v Africe, ale i o známém cestovateli, který s humorem vyprávěl své zážitky z cest. Všichni jsme se dobře pobavili. Nejvíce se nám líbila scénka, kdy vytáhl hrdina z tašky toaletní štětku a vyčistil s ní slonovi uši, nebo jak hraběnka zavolala zvěrolékaři Emilovi, že přijede za ním do Afriky, a připraví hotel, takže musela spát na síti. Všem se nám to moc líbilo a těšíme se na další divadelní představení. K. Matušková, T. Kiliánová, A. Němcová (V. tř.)

Divadélko pro školy nás opět pobavilo 7. 11. 2012 žáky Masarykovy základní školy Obecnice opět navštívilo Divadélko pro školy z Hradce Králové. Dva mladí herci nám v režii Karla Morávka předvedli ukázky z vybraných her Jana Wericha a Jiřího Voskovce. Věnovali se stránce obsahové, herecké i výtvarné. Pánové nám zajímavou formou přiblížili začátky a vývoj herecké kariéry dvou studentů práv. Dozvěděli jsme se také, jak těžké měli začátky a jak se žilo v polovině 20. století. V průběhu představení jsme pozorovali prvky satiry, ironie, nadsázky a také jsme si všimli nesouhlasu s politikou a děním v tehdejším světě. Herci nezapomněli ani na písně Jaroslava Ježka. Divadlo na nás udělalo velký dojem. Všichni jsme se smáli od začátku až do samého konce. Herci – jako obvykle - zapojili do představení i některé žáky naší školy. Obdivovali jsme rychlé a pohotové reakce hlavních aktérů. Všichni do jednoho jsme si divadlo naplno užili, určitě na něj budeme dlouho s radostí vzpomínat a jména pánů Voskovce a Wericha nezapomeneme. Zdeněk Bíza (IX. tř.)

Třikrát z Prahy V galerii Rudolfinum je až do 30. 12. 2012 výstava současného britského výtvarného umění pod názvem Betone reality. Každý den kromě pondělí si můžete prohlédnout obrazy dvanácti významných umělců střední a mladší generace tvořících ve Velké Britanii. Je to například Damien Hirst a Ged Quinn, jejich obrazy se mi líbily nejvíc. Do konce ledna 2013 je v Obecním domě výstava označená „1912“. Je uspořádána ke 100. výročí otevření tohoto domu. Jsou vystavena díla například Josefa Váchala, Jana Zrzavého, Bohumila Kubišty, Emila Filly, Alfonse Muchy a mnoha dalších, která zde byla vystavena již v roce 1912. Obrazy jsou doplněny soškami a knihami vztahujícími se k Obecnímu domu (ty si lze volně prolistovat) také plány a nákresy architektů, jak měl dům vypadat. Výstava je přístupná denně od 10 do 19 hodin.

Vojtěch Melichar, žák 7. třídy, si přichystal přednášku o své expedici do Tanzanie. Žáci si vyslechli informace

Když budete v dolní části Václavského náměstí, nezapomeňte z nostalgie zajít do pasáže paláce Koruna. Do konce letošního roku jsou v ní panely z velkoplošnými fotografiemi z filmových festivalů v Karlových Varech z let 1994 - 2012. Autorem je Zuzana Mináčová, která, jak jsem počítala, zachytila přes padesát známých herců hostů festivalu. ET

5


M AT E Ř S K Á Š KO L A v Obecnici 8. listopadu proběhlo vyhlášení výsledků soutěže O nejhezčí krmítko. Na prvním místě se umístila Adriana Gerová, na druhém místě Michal Švehla a na třetím místě Denisa Smrčková. Všem, kteří se soutěže zúčastnili, děkujeme za krásná krmítka.

Naše školka se zapojila do celoroční soutěže ve sběru papíru. V týdnu od 19. do 23. 11. 2012 je možno přinést do MŠ starý papír.

Zveme srdečně všechny do MŠ

na tradiční

vánoční jarmark

,

který proběhne

29. a 30. listopadu 2012 od 7.30 do 16.00 hod.

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❅

❄

❆

❄❅❆❄❅❆❄❅❆❄❅❆❄❅❆❄❅❆ Obecní úřad Obecnice, Divadelní spolek Skalka, Masarykova základní škola a Mateřská školka v Obecnici

Tradiční zpívání u vánočního stromu na Štědrý den 24. 12. 2012 Začíná ve 22 hodin.

pořádají

Rozsvícení vánočního stromu v Obecnici na návsi dne 1.

Srdečně zveme všechny obecnické, osečské i přespolní. Přijte si s námi zazpívat koledy.

❄❅❆❄❅❆❄❅❆❄❅❆❄❅❆❄❅❆ Zveme Vás na

prosince 2012

Vánoční koncert

v 17 hodin

skupiny GINEVRA 20. prosince 2012

Proběhne zde i malý vánoční jarmark a k občerstvení bude připraven punč.

v Posádkovém domě armády v Jincích od 19 hodin

6


STŘÍPKY Z MÉHO VANDRBUCHU Jiráskovou cestou okolo bunkrů na rozhlednu Jiráskovy sady, Jiráskův most, Jiráskova ulice – některý z těchto místních názvů najdete snad v každém větším městě, nebo kdo by se nechtěl pochlubit nějakým tím Jiráskem zrovna tam, kde bydlí? Mluvím samozřejmě o spisovateli Aloisi Jiráskovi, který se narodil v roce 1851 v Hronově a který vytvořil mnoho významných děl, mezi nimiž dominují takové perly, jako jsou Staré pověsti české, Psohlavci nebo F. L. Věk. Ale co ta Jiráskova cesta, kde tu byste hledali? Když upřesním, že je třeba hledat Jiráskovu horskou cestu, tak mi asi logicky odpovíte, že to bude někde v horách. Samozřejmě, je to v horách, konkrétně v Orlických horách. Jedná se totiž o nejstarší značenou stezku po hřebeni Orlických hor, která začala vznikat již na konci 19. století. Zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben hor a v současné době po ní lze projít z Broumova až do Litomyšle, což ale obnáší trasu v délce 170 km. Do tohoto stavu byla vyznačena v roce 1921 a z úcty ke spisovateli byla pojmenována Cestou Aloise Jiráska. Pro dnešní výlet jsem vybral jenom nepatrný zlomek této hřebenové magistrály. Výchozím bodem je turistické rozcestí Mezivrší v nadmořské výšce 928 m.n.m. Zde jsem zaparkoval a vydal se po červené značce směrem na Anenský vrch. Cestou jsem minul několik objektů lehkého opevnění, pozůstatků hraničních pevností z 2. světové války, které jsou v této oblasti hojně rozesety. Zhruba po 1 km chůze si nejde neudělat krátkou přestávku – do cesty se totiž „připlete“ další bunkr. Tentokrát mnohem větší, nebo se jedná o pěchotní srub s označením R-S 87 „Průsek“. Jde o zachovalý objekt, o který se starají příslušníci Klubu vojenského opevnění z Hradce Králové a který bývá příležitostně přístupný veřejnosti. Odtud jsem pokračoval dále po červené značce, až jsem došel na rozcestí, kde červená značka uhýbá k pevnosti Hanička. Z tohoto rozcestí je to na Anenský vrch posledních 500 metrů, ovšem do kopce. :) Pokud na Anenský vrch vyšlápnete, tak se budete nacházet v nadmořské výšce 991 m.n.m. a čekají tady na vás dvě turistická lákadla. Prvním lákadlem jsou dva objekty těžkého opevnění s označením R-S 84 „Arnošt“ a R-S 85 „Anna“. Oba objekty těžkého opevnění byly poničeny vytržením pancéřových zvonů v 50. letech 20. století. Druhým lákadlem na vrcholu Anenského vrchu je rozhledna. Podle místa, kde stojí, byla pojmenována Anna. Konstrukce rozhledny je tvořena kombinací dřeva a ocele, nosné

sloupy, podlahy jednotlivých odpočinkových plošin a výplně zábradlí jsou zhotoveny z různých druhů dřevin, středový sloup, schodiště a zábradlí je z kovu. Celková výška rozhledny je 17 metrů, zastřešený vyhlídkový ochoz je pak ve výšce 12 metrů, celkem má rozhledna 3 patra, mezi nimiž je celkem 65 schodů. Výhled z ochozu je kruhový, je možné spatřit Suchý vrch, Králický Sněžník, hřeben Orlických hor, Rychnovsko, Žamberecko a Bystřické hory (Góry Bystrzyckie) v Polsku. Výstavba rozhledny probíhala v měsíci červenci až říjnu 2010, slavnostně byla zpřístupněna dne 28. 10. 2010 ve 14.00 h. a je pro veřejnost volně přístupná. Z naučné tabule na vrcholu Anenského vrchu jsem se dozvěděl jednu zajímavou pověst, která se vztahuje k tomuto místu. Má spojitost s výstavbou kaple a vznikem poutního místa v 2. polovině 18. století. Podle pověsti byl za postavení kaple zodpovědný Johann Kastner, hajný z Horní Rokytnice. Dle jedné verze pověsti byl Johann Kastner jednou nucen strávit noc v lese v blízkosti vrchu, kde vyslechl tři muže, kteří chtěli přepadnout jeho hájovnu a z vděčnosti, že se na to mohl připravit, slíbil sv. Anně, že na tomto místě vybuduje k úctě jí, jako patronce hor, na vrchu kapli. Dneska byste kapli na uvedeném místě hledali už marně – prostě zde již nestojí. Pro zájemce o tento výlet bych jenom doplnil, že z parkoviště a turistického rozcestí Mezivrší je to na Anenský vrch 2,5 km pohodlnou lesní cestou s minimálním převýšením, pouze závěrečný výstup k rozhledně vede do kopce. Na parkoviště na Mezivrší se dostanete silničkou z Říček v Orlických horách, tady se silnice přehoupne a klesá do Orlického Záhoří. A protože nás dnešním výletem doprovázel spisovatel Alois Jirásek, rozloučil bych se jeho výrokem, kterým popsal výhled z Anenského vrchu, když jej navštívil v 80. letech 19. století. Já u toho sice nebyl, ale je to zachyceno v chytrých knihách. :-) „... když staneme plni překvapení a úžasu. Toho rozhledu. Toho obrazu k nepopsání! Tu pod námi spousta lesů k údolí Orlickému se svažujících, za ním vrchy a hory Bystřické a tam k jihovýchodu zase obrovská modravá silhouetta Králické Sněžky a jejích mohutných druhů v pásmu jako jednotlivém. A nyní na západ do vnitra naší vlasti zrak obracíme. Nový, rozsáhlejší, obrovský obraz, pln rozmanitosti! Pod námi zase spousty lesů na západním svahu a na podhůří v tóninách zeleni nejrozmanitějších, dále pak už širý kraj, šachovnice polí, lesíků, hájů, blýsknavých vod, bílých vesnic, městeček a měst. Tam Rychnov, tam Solnice a tam k jihozápadu, hle, Pardubice a mohutné někdy sídlo pana Viléma z Pernštejna slavné paměti, Hora Kunětická!“ Z cest Vás všechny zdraví Martin „Párek“ Jarolímek


7

Lékař a vy / Dopravní nehody Slyšíme o nich dnes a denně, všichni si přejeme, aby se nás nikdy netýkala, ne všem se to ale podaří. Někdo se může stát svědkem dopravní nehody, jejím účastníkem nebo se může ocitnout i uprostřed hromadné nehody. Může to být na odlehlé silničce, stejně jako na dálnici. Snad krom ryzích profesionálů na ni asi nikdy nebudeme dobře připraveni, a přesto na našem počínání může záviset něčí život a někdy i náš. Nezbude nám, nežli překonat strach, zvládnout paniku, která bude na spadnutí a pustit se do práce. Protože čas je někdy rozhodující. A protože můžete být jediní, kdo je schopen zachránit, musíte se nejprve postarat o vlastní bezpečí. Zastavte automobil v přehledném úseku, vypněte motor, rozsvi te výstražná světla, vezměte si vestu a označte místo v dostatečné vzdálenosti od vozidla výstražným trojúhelníkem. Mohlo by se totiž stát, že některý řidič pojede rychle a narazí do vás. Ujistěte se, že nehrozí výbuch, pád stromu, neodlétají hořící úlomky z vozu… Nehrozí-li nebezpečí, vypněte motor havarovaného vozu. Pokud je v autě nezaklíněná osoba při vědomí a může se sama hýbat, pomozte jí ven. Přesvědčte se, že nemá nikde prokrvácený oděv a orientačně osahejte trup a končetiny. Pokud nemá patrné zranění, zajistěte klid a teplo do příjezdu záchranné služby. Stále sledujte stav, nemůžete vyloučit vnitřní zranění a náhlou ztrátu vědomí. Prakticky každý účastník dopravní nehody bude v šoku, nenechte jej pobíhat po okolí a snažte se na něj klidně mluvit. Při zmatenosti mu vysvětlete situaci a ujistěte ho, že pomoc je na cestě. I zdánlivě nezraněný člověk by měl být lékařsky vyšetřen, u dětí a těhotných to platí dvojnásob. Zjistíte-li krvácení, je třeba jej zastavit. Drobnější krvácení zastavíte tlakovým obvazem (jeden obvaz tlačím do rány, druhým omotávám a utahuji), silné krvácení z rány asi nezbude než zastavit v první fázi rukou. Protože jde o život, riziko infekce je až na druhém místě. Pozor, řezné rány v oblasti krku, podpaží nebo třísel mohou vést k vykrvácení během několika desítek vteřin. Po ošetření stále sledujte stav vědomí a dýchání, při větší ztrátě krve uložte zraněného do polohy se zvýšenými dolními končetinami, při ztrátě vědomí do polohy na boku s mírně zakloněnou hlavou. Příznaky zlomenin nebo vykloubenin jsou hlavně nemožnost pohybu, silná bolest nebo deformace. Otevřené zlomeniny mohou vést k větší krevní ztrátě, ale i zlomeniny velkých kostí (stehenní, pánev) jsou provázeny velkou krevní ztrátou, která není na první pohled patrná, ale může vést rychle k šoku a ztrátě vědomí. I u otevřené zlomeniny se snažme zamezit pokračování krvácení a rannou plochu překrýt. Dopřejeme zraněnému co nejpohodlnější polohu, rozhodně neposazujeme nebo nepokládáme přímo na zem. Klouby ani kosti nikdy nerovnáme, horní končetinu fixujeme šátkem z lékárničky nebo čímkoli podobným, zlomenou nohu obložíme, zpevníme proti pohybu nebo při transportu fixujeme ke druhé končetině. Při poranění hrudníku bude přítomná bolest při dýchání, proto bude mělké, hrudník se bude pohybovat asymetricky, mohou být deformace žeber, vykašlávání krve. Uložte zraněného do polohy v polosedě a podložte poraněnou stranu. Při poranění, které porušilo celistvost hrudní stěny, hrozí nasávání vzduchu do hrudníku tímto poraněním a postupné utlačení plíce zvenčí. Poranění je třeba zakrýt zpočátku rukou a přiložit igelit, který je součástí autolékárny. Největší obavy má každý z poranění páteře. U člověka v bezvědomí je s ním potřeba vždy počítat. Pokud dobře dýchá a nemá další viditelná zranění, lze jej ponechat v původní poloze, jen zamezit prochlazení. Stále ale sledujeme dech a puls na straně krku. Někdy je ale nutné např.

kvůli ohni zraněného odnést. Máme-li to štěstí, že na to nejsme sami, musí jeden ze záchranářů po celou dobu pohybu se zraněným držet jeho hlavu v prodloužení trupu a bránit pohybům a ostatní musí podložit rukama tělo tak, aby se při transportu neprohýbalo. Musíte si v takové situaci ujasnit, že bu uhoří, nebo mu dáte šanci. A ti kecalové okolo vám můžou například půjčit bundu, aby zraněný neležel na holé zemi. Zapojit přihlížející do práce je nejlepší obrana. Podobně prekérní situaci vám připraví motorkář, který potřebuje resuscitaci a má na hlavě přilbu. Prostě pokud mu neuvolníte dýchací cesty, neprovedete masáž srdce, případně umělé dýchání, je to mrtvý motorkář. Takže opatrně otočit na záda, jeden stále drží hlavu v prodloužení trupu. Po otočení je třeba podržet hlavu za čelisti a tahem za přilbu (stále v prodloužení těla) ji pomalu a opatrně sundat. Hlavu je třeba zaklonit jen mírně a masírovat rychlostí asi 100/min. V kombinaci s umělým dýcháním v poměru 2 vdechy po 30 stlačeních hrudníku uprostřed hrudní kosti. I při resuscitaci by měl jeden člověk mírným tahem stabilizovat hlavu proti pohybům. No to se mi to říká, což? Nic takového kéž vás nepotká, natož abyste na to byli sami. Ale může být hůř. Může jít o zranění dítěte. Pozor na sílu masáže jeho malého srdíčka a taky pozor na malý objem jeho plic při umělém dýchání. A k tomu počítejte s panikou v okolí. Ale ještě není dost. Velmi těžká a složitá je situace při hromadné nehodě. Musíte si udělat představu o počtu postižených, o pravděpodobných poraněních, o možnosti vyproštění, hrozícím požáru… Je lépe volat záchranku o půl minuty déle, nežli volat, že se stala nehoda a nemít žádné informace. Při hromadné nehodě musíte míjet zkrvavené křičící zraněné, abyste našli ty, kteří o pomoc požádat nemohou, ale o to víc ji potřebují. Nejrychleji vyčleníte postižené při vědomí, kde je pomoc odložitelná, pokynem: „Všichni, kdo mohou chodit, ke mně“! Tuto skupinu je třeba jen hlídat, první pomoc je pravděpodobně odložitelná. Dojde-li k dopravní nehodě na dálnici, je třeba tuto skupinu dostat co nejrychleji ze silnice do bezpečné vzdálenosti. Při rychlé obhlídce zbývajících je třeba se zorientovat, kde bude třeba život zachraňující výkon. První potřebují pomoc ti, kteří masivně krvácejí, ti, kteří jsou v bezvědomí a dýchají (nemluví, ale dýchají) a ti co mají poruchu dýchání, ale po uvolnění dýchacích cest dýchat začnou. Při hromadných neštěstích se provádí pouze pokus o uvolnění dýchacích cest, na resuscitaci není čas. Třetí skupinou v pořadí jsou ti, kteří mluví, ale nemohou se hýbat. Mobilní telefon je už pro většinu lidí samozřejmostí, proto by přivolání první pomoci nemělo být obtížné. Můžete volat tato čísla: 112 – univerzální, 155 – záchranka, 150 – hasiči, 158 – policie, všechna čísla jsou propojená. Ihned po spojení na tísňové lince je potřeba udat místo nehody, pravděpodobný počet zraněných případně pravděpodobné typy poranění a svoje jméno a kontakt na sebe. Rozhodně nezavěšujte jako první. Můžete být i dotázání, vidíte-li možnost přistání vrtulníku a zdravotnická záchranná služba vám v případě nejistoty bude po telefonu pomáhat v krocích, které musíte učinit. Chcete-li mít přesto jasno v číslech, úplně jednoduše: poslední číslice u hasičů je „0“ – představte si ji jako stočenou hadici k hašení. Poslední číslice u záchranky je „5“ – lze si ji vybavit jako invalidní vozík. A konečně poslední číslice u policie je „8“ – připomíná policejní pouta. Na závěr přeji nám všem, aby předchozí povídání bylo jen něčím z říše sci-fi. A snad mi odpustíte, že si i já přihřeji polívčičku z naší dovolené za mořem. Za 17 dnů jsem při 2800 kilometrech v autě neviděla tolik dopravních přestupků, jako při zpáteční cestě z Prahy do Obecnice. Tak š astnou cestu. Drsvo

8


VČELA - ZÁKLAD ŽIVOTA / IX. Díl Včelařství na Příbramsku Píše se rok 1880. Před nedávnem padl Bachův absolutismus a Čechy patřily k hospodářsky nejvyspělejším korunním zemím Rakousko – Uherska. Byla založena Ústřední matice školská a čeština se stává řečí pro vnější úřední styk s Němci. František Křižík poprvé rozsvěcí svůj vynález - obloukovou lampu. Pokračuje proces obrození českého národa. Být zapojen do nějaké formy vlastenecké činnosti je v Čechách záležitostí společenské prestiže. V této době se v královském horním městě Příbram setkají dva mladí muži. Debatují spolu o situaci v mocnářství, o svých obchodech a hlavně o včelách. Oba jsou totiž zapálenými včelaři. Spolu docházejí k poznání, že situace v tomto oboru chovatelství na Příbramsku není dobrá. Rozhodují se založit v Příbrami organizaci, která by pozvedla úroveň místních včelařů podle soudobých poznatků a poskytla jim oporu v nesnázích. Byli to Emanuel Jednotlivé díly úlu Mácha, majitel jednoho z příbramských hostinců, a Hynek Cvrk, krupař z Plzeňské ulice v Příbrami. Na jaře 1881 zveřejnili výzvu k založení Včelařské jednoty. Přihlásilo se 130 zájemců z Příbrami i širokého okolí od Rožmitálu až po Krásnou Horu. V listopadu byla svolána první schůze. Organizace byla rozdělena na 18 obvodů, jejichž centra byly obce se školou a kostelem. Hned v prvním roce činnosti byla příbramská jednota požádána Zemským ústředím včelařských spolků o uspořádání V. sjezdu českých včelařů. Celá událost spojená s včelařskou výstavou proběhla v dnes již neexistující Městské střelovně v Jiráskových sadech. Z pěti dosud uspořádaných výstav byla společensky i finančně ta příbramská nejúspěšnější. Přes odpor C.k. úřadů a různé názory samotných včelařů na způsoby včelaření však činnost jednoty pokračovala. Byly pořádány přednášky, školení, společné zájezdy, plesy a prodejní výstavy. Činnost nepřestala ani během I. sv. války. Po vzniku ČSR v r. 1918 však nastal paradoxně prudký úpadek příbramského včelařství. Zatímco C.k. úřady zajiš ovaly pro včelaře daněprostý cukr k zimnímu krmení včel, první československá poválečná vláda tuto formu podpory včelařství odmítla s odůvodněním, že „včela nepatří mezi domácí hospodářská zvířata“. Z tohoto důvodu byl roku 1926 stav včelstev na katastrofální úrovni a zemědělská produkce z nedostatku opylování prudce poklesla. Teprve poté povolila vláda příděl cukru ve výši 3 kg na včelstvo, který postupně stoupal, až dosáhl v r. 1935 - 12 kg na včelstvo. Za II. sv. války příděl cukru poklesl na 7kg a nacistické úřady vyžadovaly tvrdě odvody medu a vosku pro Třetí říši. To vše způsobilo, že i do včelařství se tehdy vetřeli různí ke asové a spekulanti, kteří dnes tento obor nechávají téměř bez povšimnutí. V roce 1966 je příděl cukru zrušen a včelařům je vyplácen příspěvek na zazimování včel. Přes všechna negativa a peripetie kolem chovu včel, cukru a prodeje medu pokračovala činnost Jednoty dále a jejími členy byla řada významných osobností. Např. Jan Vašta, učitel příbramské-

ho C.k. pedagogia, který byl v Čechách ve své době nejlepším odborníkem v na včelí nemoci. Za jeho předsednictví (1894 1921) se pro svoji rozlehlost stává organizace nezvladatelnou. Dochází k jejímu rozdělení na dílčí spolky s centry ve městech jako Dobříš, Nový Knín, Sedlčany, Rožmitál, atd. Vašta byl kromě jiného také předsedou okrašlovacího spolku a za parkovou úpravu Svaté Hory vděčíme právě jemu. Současně s ním působil v příbramském včelařském spolku také ředitel svatohorského kůru Jan Forst. Zúčastnil se vzniku Zemského ústředí českých včelařů a časopisu Český včelař. V r. 1909 založil první českou chovatelskou a oplozovací stanici v Brdech na Cervánce. Jako první pořádal v Čechách kursy chovatelů včelích matek. Dalším významným členem příbramských včelařů byl obecnický páter František Vogel. Podle jeho návrhu byl v obecnických železárnách odlit první kovový lis voskových mezistěn na světě. Jeho princip se používá dodnes. Po únoru 1948 se mění i přístup státních orgánů ke včelařství. Byl kladen důraz na kolektivizaci a sdružování drobných včelařů do spolků a družstev. Byly zavedeny opět povinné dávky včelích produktů státu, které se postupně změnily na nutné socialistické závazky. I příbramská včelařská organizace se zúčastnila budování socialismu. Svědčí o tom řada diplomů a uznání od orgánů Národní fronty a dalších institucí z té doby. Nebylo ovšem všechno špatně. Např. výkup medu a nákup včelařského vybavení probíhal za státem garantované ceny, existovala dotace na dopravu maringotek-včelínů k zemědělským plodinám, atd. Nicméně šance na vytvoření větší soukromé včelařské firmy s prodejem včelích produktů do kamenných obchodů, popř. do zahraničí, byla nulová. Výrobní prostředky směl vlastnit pouze stát. Tento strnulý stav trval až do listopadu 1989. Po sametové revoluci se začala psát nová kapitola příbramského včelařství. Ale o tom bude příští díl. Bc. Jiří Roub

PŘÍBĚH Byla jedna malá sedmiletá holčička a té zemřela maminka. Léta běžela, z holčičky se stala dospělá žena a vdávala se. Svatební kytičku - malou a něžnou, z bílých kopretin přijela položit na hrob své maminky. Prvního listopadu jsem hrob nazdobila „dušičkově“, svatební kytičce jsem urovnala bílé stuhy a druhý den, že už jen zapálíme svíčky. Druhého listopadu zrovna na památku zesnulých jsme přišli k hrobu a svatební kytička zmizela. Dítě to udělat nemohlo protože byla přivázána vlascem jeden mm silným. Rukou ho utrhnout nikdo nemohl. Velice mne to mrzí, kdyby zmizelo cokoliv jiného… Lidský hyenismus nezná mezí. Každý by si měl uvědomit, že se třeba ke každé věci na hrobě váže nějaký příběh. Přála bych si, aby tam někdo tu kytičku vrátil, ale to se mi asi nesplní. Marie Hložová

9


Setkání bývalých spolužáků V životě jsou chvíle, kdy je zapotřebí se společně setkat jako kamarádi a spolužáci ZDŠ v Obecnici a zavzpomínat na chvíle před padesáti lety, kdy jsme opustili školní lavice. Život nás, jako bývalé děti, v průběhu let minulých určitě změnil. Změnilo se společenské postavení, pracovní i manželský život. O to bylo potěšitelnější, že na našem setkání 20. října 2012 se v přátelské a kamarádské pohodě společně pozdravilo a zavzpomínalo dvacet dva spolužáků ze Lhoty, Drahlína, Sádku, Oseče a Obecnice. Ze soukromých důvodů se čtyři spolužáci omluvili.

Po úvodním zahájení a přivítání kamarádů a kamarádek byli přítomní vyzváni k uctění minutou ticha památky deseti bývalých spolužáků, kteří v letech minulých opustili náš kolektiv. Naše setkání pozdravil i místostarosta Obecnice pan Josef Hudeček. Společné setkání bylo kamarádské a družné až do podvečerních hodin. Přítomní pochválili příjemné prostředí i nabídnuté pohoštění od kolektivu kuchyně a obsluhy Staročeské hospody v Obecnici. Společně jsme se dohodli, že v jiné podobě uskutečníme letní setkání například u táboráku někde v přírodě. Za přípravný kolektiv Zdeněk Oktábec bývalý spolužák

SLAVOJ OBECNICE / Stolní tenis Zdravíme všechny čtenáře Obecnického zpravodaje, sezóna je v plném proudu a tak přinášíme první výsledky našich týmů. „A“ tým si v Krajské soutěži 2. třídy vede velmi dobře. V prvním zápase jsme doma přívitali Olešnou, kterou jsme po napínavém boji těsně porazili. Následující víkend jsme si odvezli 4 body z tzv. „horkých stolů“ v Březnici. Kdy jsme nejprve hráli s jejich „B“ týmem a následně „A“ týmem. A zatím v posledních utkáních jsme doma poprvé prohráli s lídrem tabulky ze Sedlčan. Další den jsme si však spravili chu vysokou výhrou nad Mníškem. TJ Slavoj Obecnice - TJ Olešná 11:7 SK Březnice „B“ - TJ Slavoj Obecnice 8:10 SK Březnice „A“ - TJ Slavoj Obecnice 9:9 TJ Slavoj Obecnice - TJ Tatran Sedlčany „B“ 7:11 TJ Slavoj Obecnice - TJ Sokol Mníšek pod Brdy „C“ 16:2 Ta b u l k a : 1. 2. 3. 4. 5.

TJ Tatran Sedlčany „B“ SK Březnice „A“ TJ Sokol Příbram „B“ TJ Sokol Hořovice „B“ TJ Slavoj Obecnice

body

15 13 12 12 10

/ / / / /

59:31 54:36 56:34 52:38 53:37

skóre

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

TJ Sokol Velké Popovice KST Týnec nad Sázavou TJ Olešná TJ Sokol Benešov „B“ SK Březnice „B“ Sokol Neveklov TJ Sokol Mníšek pod B. „C“

6 6 6 6 3 0 0

/ / / / / / /

47:43 46:44 45:45 38:52 42:48 32:58 16:74

Rozpis nejbližších domácích utkání: Neveklov a Benešov „B“ (17. a 18. 11. 2012). 15. 12. 2012 v 17:00 TJ Slavoj Obecnice - TJ Sokol Příbram „B“ 16. 12. 2012 v 10:30 TJ Slavoj Obecnice - TJ Sokol Hořovice „B“ „B“ tým se zatím v Okresním přeboru dělí s bilancí 3 výher a 2 proher o 5. místo . „C“ tým je současně v Okresní soutěži 2.třídy na pěkném 3. místě se 12 body za 4 výhry a 1 prohru.

Pro neregistrované už opět chystáme oblíbené turnaje v hospodě, které se uskuteční někdy koncem prosince. Přesné termíny uvedeme v příštím zpravodaji. Zdeněk Petráň

10


SLAVOJ OBECNICE - Lední hokej S dovolením autora komentářů brankáře Petra Křivy jsou komentáře redaktorem bs zkráceny ☺ 1. kolo - sobota 27. 10. 2012 Příbram – Obecnice 2:4 (1:1, 1:1, 0:2) Branky Obecnice: Filkorn (Stoklasa), Procházka (Veselý), Kozelka (Dvořák), Filkorn (Střeska Jaroslav), branky Příbram: Stránský (Topič), Lipka (Valčík, Tecl) Vyloučení: 7:8 Sestava Obecnice: Křiva – Kubják, Střeska Jan, Hyspecký, Střeska Jaroslav, Kadič – Filkorn, Stoklasa, Kozelka, Kubista Jan, Veselý, Procházka, Dvořák, Kozohorský, Kubista Josef. Po náročné letní přípravě a po oslavách historického titulu jsme poprvé nastoupili k mistrovskému utkání, které jsme sehráli s naším tréninkovým partnerem HK Příbram 99. Mužstvo HK Příbram 99 dorazilo na zápas v té nejsilnější možné sestavě (16 lidí). Utkání začalo velmi opatrně a bylo vidět, že obě mužstva jsou svázána taktikou a to hlavní bylo nedostat první branku. Martin Stoklasa však výborně našel najíždějícího Honzu Filkorna a ten střelou nad Rýglovu lapačku z levé strany otevřel skóre zápasu. Gól nás docela uklidnil a hráli jsme to, co jsme potřebovali a hlavně jsme výborně bránili střední pásmo, a i když sem tam něco prošlo, Křivas společně s obránci si se vším poradili. V čase 15:35 se z vyrovnávacího gólu radovali domácí. Do konce třetiny se již skóre nezměnilo a tak se šlo do kabin za nerozhodného stavu 1:1. Ve druhé třetině na nás vlítli soupeři takovým stylem, že jsme do 10 minuty vystřelili pouze jen jednou na bránu. Od 10 minuty 2. třetiny jsme začali hrát v oslabení. Bohužel 4 vteřiny před naskočením Radka Kubjáka na led, se po třetí dorážce dokázal prosadit domácí mladík Martin Lipka. Posléze Libor Procházka nedal brankáři domácích šanci a střelou z první vyrovnal stav na 2:2. Třetí třetina začala neslavně protože v prvních deseti minutách jsme byli vyloučení hned 3x! Domácí naštěstí nedokázali tyto přesilovky díky obětavosti hráčů Obecnice využít. V čase 47:59 jsme šli opět do vedení a to zásluhou Pavla Kozelky, který, ač zraněn (nebyl 3 týdny na tréninku), šel s velkým sebezapřením do tohoto utkání. Odměnou mu byl právě tento gól. Cca minutu před koncem utkání zvolili domácí hru bez brankáře. Toho využil kapitán Jaroslav Střeska, který nahrál najíždějícímu Honzovi Filkornovi a pro toho nebyl problém dovézt kotouč do prázdné brány a zaznamenat tím svou druhou branku v utkání, ale hlavně zvýšil náš náskok o 2 branky. Utkání jsme již dohráli v poklidu a mohli se tak radovat z prvního vítězství v sezóně. Utkání jsme rozhodli naší největší zbraní a to bojovností. To, že máme nejlepší fanoušky v této lize, nemusím snad ani připomínat, ale patří jim velké díky, poněvadž v určitých chvílích byli opět naším šestým hráčem. PK 2. kolo - sobota 3. 11. 2012 Obecnice – Hořovice 6:2 (0:1, 3:1, 3:0) Branky Obecnice: Veselý (Kubják), Filkorn (Kubista Jan), Moser (Dvořák), Stoklasa (Kozelka), Filkorn (Kozohorský), Dvořák (Kozohorský) Branky Hořovice: Stros (Motýsek), Sakalaš (Kasík) Vyloučení: 9:9 + Hořovice OT 10 minut za nesportovní chování

Sestava Obecnice: Křiva - Kubják, Sirotek, Hyspecký, Střeska Jaroslav, Moser, Střeska Jan - Filkorn, Stoklasa, Kubista Jan, Ručka, Veselý, Procházka, Dvořák, Kozohorský, Kozelka. Dne 3. 11. 2012 jsme přivítali na domácím ledě mužstvo Hořovic, my i naši skalní fandové jsme věděli, co očekávat, protože zápasy s Hořovicemi byly vždy těžké a to hlavně z důvodu, že si v minulosti tým, který hrál Meziokresní přebor, mohl půjčovat hráče z Krajské soutěže. Do první třetiny nastoupila obě mužstva na kompletní 3 pětky. Hořovice začaly lépe a tak se naše obrana, společně s Křivasem, měla co ohánět. V 10 minutě se odehrálo něco, co nikdo z nás nepochopil. Ve středním pásmu šel Lukáš Kozohorský (Koza) s hostujícím obráncem do souboje o kotouč. Oba dva se do sebe zaklesli a v tu chvíli zvedl rozhodčí svou pravici na znamení faulu. Koza se dokázal ze sevření dostat a tak zpracoval puk, který nahodil do útočné třetiny. To bylo znamení pro Křivase, který okamžitě vyjel ke střídačce a pobízel své spoluhráče, aby jeden z nich naskočil na led jako šestý hráč, protože jsme měli výhodu. V rohu se puku zmocnil opět náš hráč Pavel Kozelka, který jasně držel puk na své holi, po špatné přihrávce se dostal kotouč k hostujícím hráčům a k našemu zděšení rozhodčí nezapískal faul a pokračovalo se ve hře. Problém byl ten, že jsme měli prázdnou bránu a ještě nás bylo 6 hráčů na ledě. Křivas na nic nečekal a okamžitě se vracel do brány. V tu samou chvíli fauloval v útočné třetině náš hráč a teprve v této chvíli rozhodčí pískl a vyloučil jak Lukáše Kozohorského, tak i Pavla Kozelku. Nikdo z nás to nechápal a rozhodčí podali vysvětlení, že neviděli naše hráče v držení kotouče. Oslabení 5 na 3 jsme zvládali dobře a hosté nebyli schopni se ze svých šancí prosadit. Dvě minuty jsou ovšem dlouhá doba a tak 20 vteřin před naskočením našich potrestaných spoluhráčů na led se dokázali po krásné kombinaci prosadit a šli do vedení 1:0. Druhou třetinu jsme začali velice dobře a hosté se museli bránit. V 5 minutě Křivas u své brány zpracoval puk a Radek Kubják krásným pasem až na útočnou modrou vyslal k samostatnému nájezdu Davida Veselého, který bezpečně proměnil. Zhruba za dvě minuty jsme zásluhou Honzy Filkorna (asistence Honza Kubista) dokázali srovnat na 2:2. Poté Jirka Tumba Moser nádherným únikem po pravé straně a zakončením blafáku do bekhendu zvýšil na 3:2 a v čase 31:32 jsme šli poprvé v utkání do vedení. Jirkovi asistoval Roman Dvořák. Třetí třetinu jsme předpokládali, že Hořovice do nás vlítnou a budou chtít vyrovnat. Nepletli jsme se a prvních pár minut jsme měli co dělat, Křivas překonán již byl, ale zastoupila ho tyčka a pak obětavým pádem do dorážky i Jirka Moser. Útočná řada ve složení Filkorn, Stoklasa a Kozelka dokázala na hostující hráče vytvářet velký tlak a odměnou jim byla v čase 50:42 naše čtvrtá branka, kterou po vyražené střele Pavla Kozelky dorazil Martin Stoklasa (Štoky). Poté benjamínek Koza přihrál Honzovi Filkornovi a ten střelou přes obránce trefil přesně pravý horní roh a zvýšil vedení na 5:2. Tečku za zápasem udělal po druhé přihrávce Kozy v zápase Roman Dvořák, kdy po vyhraném buly a přistrčení puku Kozou vypálil z otočky takovou ránu, že hostující brankář jen pokrčil rameny a vytáhl ze své sítě šestou vstřeleno branku. Fanoušci byli vynikající a vytvořili nám výbornou kulisu. Moc jim za to děkujeme. (pokračování na str. 11)

11


Lední hokej (dokončení ze str. 10)

3. kolo sobota 10. 11. 2012 Obecnice – Cerhovice (2:1, 1:0, 2:0)

5:1

Branky Obecnice: Hochmann (Kozelka), Procházka (Veselý), Kubják (Sirotek,Kozohorský), Kubista Jan (Veselý, Procházka), Procházka (Veselý) Branka Cerhovice: Urbančík. Vyloučení: 6:13 + Obecnice 5 min.+OK Sestava Obecnice: Křiva - Kubják, Sirotek, Hyspecký, Střeska Jaroslav, Střeska Jan, Moser - Filkorn, Kozohorský, Stoklasa, Kubista Jan, Veselý, Procházka, Dvořák, Hochmann, Kozelka. V sobotu 10. 11. 2012 jsme sehráli mistrovské utkání s celkem Cerhovic, který značně před sezónou posílil a v přípravě, kdy jsme s nimi sehráli utkání ve velice oslabeném týmu, jsme prohráli 5:0. Velkou změnou pro nás bylo to, že z důvodu rekonstrukce strojovny jsme museli utkání sehrát ve velké hale. V čase 13:10 jsme otevřeli skóre utkání a to zásluhou Aleše Hochmanna, který po vyhraném buly dostal od Pavla Kozelky přihrávku a ač tísněn, dokázal v pádu prostřelit hostujícího brankáře.

Bohužel jsme se z vedení neradovali dlouho, protože v čase 16:32 po nedorozumění ve středním pásmu ujel hráč Jan Urbančík do samostatného nájezdu a Křivase překonal. Neuplynula ani 1 minuta a šli jsme opět do vedení, kdy po přihrávce Davida Veselého skóroval Libor Procházka. Ve druhé třetině do nás vlítly a začaly si vytvářet šance, ale taky nesmyslně hrát zákeřně. Tvrdá, ale čistá hra nám nevadí, a tak i my jsme přitvrdili. Bohužel naše zákroky byly posouzeny jako fauly. V 15 minutě zlikvidoval Křivas samostatný nájezd, poté Lukáš Kozohorský, který mimochodem za celý zápas neprohrál jediné buly a předvedl vynikající výkon, přihrál na Radka Kubjáka, ten zpracoval kotouč, na modré obehrál dva hostující hráče a dokázal vystřelit švihem umístěnou ránu mezi beton a vyrážečku. Stav 3:1 vydržel až do konce druhé třetiny. Třetí třetinu jsme měli puk pod kontrolou a hosté byli nuceni naše akce ukončovat za pomocí faulů. Formace ve složení Procházka, Veselý, Kubista a obránci Hyspecký a Jaroslav Střeska předvedla hru na jeden dotyk a po přihrávkách Procházky a Veselého skóroval téměř do prázdné brány Honza Kubista. Hosté měli pár střel, ale Křivas s nimi neměl moc práce. V čase 52:19 jsme využili druhou přesilovou hru a střelcem byl Libor Procházka, kterému asistoval mu jeho věčný přihrávač David Veselý. Konečný výsledek 5:1 byl jistě zasloužený.

SLAVOJ OBECNICE - Kopaná SLAVOJ – PŘÍPRAVKA Pár slov trenéra k podzimní části sezony 2012/2013. Na úvod musím sdělit, že má „kariéra“ u mládeže je tzv. v plenkách a sám se učím, co na naše naděje platí více, co méně. Nicméně o budoucnost fotbalu v naší vísce se nemusíme obávat. Už po pár trénincích jsem zjistil, že máme hodně fotbalových talentů. Jeden z mých cílů byla stabilizace hráčského kádru a to se mi, alespoň doufám, podařilo. Máme 19 hráčů a 1 šikovnou hráčku ☺. Tento stav by nám A-tým mohl závidět. Co se týká výsledků nejsou až tak podstatné a vypovídající, protože většinou hrajeme s družstvy, které jsou v průměru o rok až dva starší. Přesto mi dovolte zmínit naši výhru nad Drahlínem 10:1 ☺ . Té výhry si cením hlavně proto, že Drahlín měl stejně mladý tým jako my a ukázalo se, že na tom nejsme vůbec špatně.

Roušal Marek, Oktábec Michal, Pergelt Ondřej, Kupči Jan, Obst Šimon, Štamberk Michal, Štamberk David, Polák Jonáš, Průcha Antonín TABULKA - Přípravka Rk.

Tým

Skóre

Body

1. 2. 3. 4.

1. FK Příbram A Spartak Příbram A Rožmitál Březnice

130 : 39 99 : 62 90 : 58 114 : 48

24 22 21 18

5. 6. 7. 8.

Podlesí Bohutín Obecnice Drahlín

102 : 80 105 : 55 31 : 147 27 : 209

16 15 3 0

Naší hlavní zbraní byla a snad bude bojovnost a nasazení. V tomto ohledu mám jen slova chvály. Když k tomu přidáme ještě trošku kolektivního fotbalového pojetí, tak se mají naši soupeři na co těšit. Co mi ještě trošku v týmu chybí je soudržnost a sounáležitost, ale už na tom zdárně pracujeme. Za sebe musím poděkovat Lumírovi Mazánkovi, Pepíku Hudečkovi a Michalu Oktábcovi, kteří mi v mnohém pomáhali a pevně doufám, že pomáhat budou. Musím zde zmínit jméno Jirky Oktábce, který se ujal funkce nástěnkáře a vykonává ji víc než dobře ☺ . V neposlední řadě patří velký dík rodičům. A nezapomínejme... Jaké si to uděláme, takové to budeme mít. ☺ David Musil SOUPISKA 2012/2013 Kinter Jindra, Matějka Jonáš, Srch Matěj, Srch Ondřej, Oktábec Samuel, Landsperská Míša, Polák Jakub, Locker Antonín, Locker Alois, Zapletal Jan, Roušal Patrik,

Mužstvo Slavoj Obecnice - žáci

12


„PRŮVOD SVĚTÝLEK“ Obecnicí Průvod světýlek, lampionový průvod či Svatomartinská světýlka... Jen pro zajímavost. Listopadové lampionové průvody, jež se u nás konaly v souvislosti s jistým výročím, rozhodně nebyly novinkou 20. století. Právě naopak. Už dávno předtím převzali naši předkové původně německý zvyk vyrábět na den sv. Martina různě zdobené lucerny a lampiony z průsvitného papíru. Jedenáctého listopadu pak podzimní tmu rozzářil průvod světýlek, který se vydal hledat do nadcházející zimy martinské poselství dobra a světla. Svátek všech Martinů si naši předkové dokázali užívat vskutku bohatýrsky. Jedenáctý listopadový den se považoval za čas nejlepší pro hodování a veselí. Ve středověké numenorologii znamenala totiž jedenáctka - v tomto případě zdvojená - číslo rozpustilé a trošku hříšné. Proto se právě o tomto svátku odehrávaly nejslavnější posvícení a veselice v roce. Poprvé se také ochutnávala mladá vína, koneckonců - sv. Martin je přece i patronem vinařů a podle maarského přísloví i vína soudcem. Také obecnické maminky dětiček připravily na pátek 9. listopadu průvod světýlek. Vyrazili na procházku večení obcí, s lampiony přicházeli ti nejmenší. Zakončení průvodu bylo na koupališti, kde Martin (ne svatý, ☺ ale „Nerv“ Sirotek) připravil pro děti překvapení, když ozdobil lampionky cestičku ke koupališti. Dětičky si užily zábavu na hřišti, samozřejmě pod dohledem svých rodičů, kteří se zatím zahřívali punčem a svaře-

E

ným vínem. Připravené bylo také „party-kolečko“ s grilem, kde si každý opekl svého buřtíka. Akce se vydařila a všem se líbila, takže doufáme, že příští průvod s lampionky se povede jako ten letošní a sejdeme se všichni opět tak v hojném počtu. Těšíme se.

D

Jubilea v listopadu slavili a slaví

STAROČESKÁ HOSPODA Obecnice

Eva Štamberková 60 let Blanka Andělová 70 let Růžena Průšová 50 let Jana Vimrová 70 let

SILVESTR 2012

Jaroslav Anděl 75 let

Jaroslav Eichler 50 let Zdeněk Kozák 65 let Josef Němčák 65 let

Jubilea v prosinci budou slavit

31. prosince 2012 od 20 hod.

Eva Poláková 60 let Pavel Štamberk 65 let Antonín Labský 80 let Josef Pachole 50 let Eduard Škvára 60 let Antonín Tůma 55 let Karel Oberfalcer 65 let Milan Švehla 50 let Václav Poplštein 50 let

Vstupné 180 Kč

Předprodej vstupenek od 1. prosince 2012 na tel. 605 555 454

E

Přejeme hodně zdraví a pohody do dalších let

Country Rock SIRIUS BEND Hraje

D

OBECNICKÝ ZPRAVODAJ • Vydává Obec Obecnice • Uzávěrka vždy 13. v měsíci • Grafická úprava Kateřina Stejskalová • Tisk Příbramská tiskárna

Obecnický ZPRAVODAJ LISTOPAD Rekonstrukce spolkového domu

Recommend Documents