Komunální podpora ekonomiky v malých m stech eské republiky

Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008

Komunální podpora ekonomiky v malých mstech eské republiky Local economic development support of small towns in the Czech Republic

Jií Ježek

Anotace: Píspvek se zabývá analýzou podpory místního ekonomického rozvoje v malých mstech eské republiky (3-20 tisíc obyvatel). Zabývá se cíli a používanými nástroji místního ekonomického rozvoje na základ dotazníkového šetení vedoucích pedstavitel mst. Dochází k závru, že komunální podpora ekonomiky je limitována celou adou faktor, mimo jiné finanními zdroji a velikostí mst. ešením se spolupráce mst a sdružování prostedk. Klíová slova: místní ekonomický rozvoj; nástroje podpory; malá msta; eská republika Summary: The paper deals with the local economic development support analysis of small towns in the Czech Republic (3 – 20 000 inhabitants). It deals with goals and instruments used in local economic development on a base of the questionnaire research of head representatives of towns. It comes to the conclusion that local economic development support is limited by many factors, except for others also by financial sources and a size of towns. Solutions could be cooperation of towns and joining funds. Key words: local economic development; support instruments; small towns; Czech Republic

Úvod V posledních letech jsme svdky významných spoleenských a ekonomických zmn. V kontextu globalizaních a integraních proces ve svtové ekonomice se ukazuje, že ekonomický rozvoj už není jen výlunou záležitostí národních vlád, ale v rostoucí míe také mst a region. Msta a regiony tak pestávají být pouhými pasivními píjemci rozhodnutí investor a národních vlád a stávají se aktivními initeli (skutenými aktéry) místního a regionálního rozvoje (Drozg 2004). Místní a regionální rozvoj se odehrává v neobyejn komplexním a dynamickém prostedí. Jedná se o proces, který ovlivují nejenom rámcové podmínky (technologické, ekonomické, sociální, kulturní, politické, ekologické) diferencovan psobící na rzných prostorových rovinách, ale také aktivita jednotlivých aktér tohoto procesu (Ježek et al. 2007). Jedna z definicí OECD proto definuje místní a regionální rozvoj jako „proces vytváení ekonomických kapacit místního anebo regionálního spoleenství s cílem zlepšování jeho ekonomické budoucnosti a zvyšování kvality života všech jeho len. Jedná se pitom o dlouhodobý proces, v rámci nhož vzájemn spolupracují partnei z veejného, soukromého a 159


neziskového sektoru tak, aby spolenými silami vytváeli lepší podmínky pro ekonomický rozvoj a vznik nových pracovních píležitostí“ (OECD 2007). Rostoucí soutž mezi msty a regiony vyžaduje, aby místní a regionální vlády v zájmu udržení anebo vybudování konkurenceschopnosti získali nové kompetence, nebo sehrávají podstatnou úlohu pi vytváení podmínek pro ekonomický rozvoj ve svém zájmovém území.

Cíl a metodika výzkumu Cílem tohoto píspvku je analyzovat souasnou situaci komunální podpory podnikání v malých mstech v eské republice. V našich podmínkách se jedná o relativn nové téma, které je vyvoláno pedevším rstem disparit mezi msty a regiony. O “novosti” tohoto tématu svdí mimo jiné fakt, že nap. na rozdíl od nmecky hovoících zemí, kde se bžn jak v teorii, tak i praxi používá výraz “kommunale bzw. regionale Wirtschaftsförderung” s jasn stanoveným obsahem (úkoly, organizaní uspoádání atd.), tak v eské republice spíše neurit hovoíme o místním ekonomickém rozvoji, vytváení podnikatelského prostedí v obcích a regionech, o místních strategiích atd. Píiny lze hledat jak v uplatování pevážn liberálních názor (“úlohou obcí a mst je podpora veejných – sociálních – služeb”, “komunální podpora deformuje rozvoj ekonomiky”, “úkolem obcí a mst není podnikat”), tak i v rozpotových omezeních místních samospráv, které jim neumožují, aby se v této oblasti více angažovali. Decentralizace veejné správy v eské republice však v posledních letech vede k tomu, že si místní samosprávy stale více uvdomují potebu aktivního vytváení podnikatelského prostedí resp. nutnost podpory místní ekonomiky. Píspvek vznikl v rámci ešení projektu Ministerstva pro místní rozvoj R . WD-1907-1 “Konkurenceschopnost malých mst v eské republice”, jehož ešitelem je Stedisko pro výzkum regionálního rozvoje Západoeské university v Plzni. Píspvek vychází z dotazníkového šetení malých mst v eské republice (3–20 tisíc obyvatel), které probíhalo v msících záí až listopad 2007. V rámci tohoto empirického výzkumu bylo dotázáno 128 malých mst. Teoretickým východiskem pro formulování výzkumných otázek byla celá ada publikací a píspvk, jejichž rozbor pesahuje rozsah a cíl tohoto píspvku (Drozg 1999 a 2004, Hrdý 2006, Ježek 2004, Ježek et al. 2007, Ježková 2007, Maier, J., Kadner, B., Gutgesell, M. 2006, Malinovský 2004, Rumpel 2003, Sucháek 2005 aj.).

Výsledky výzkumu podpory místní ekonomiky v malých mstech eské republiky Výsledky našeho empirického výzkumu ukazují, že cca ½ malých mst se domnívá (45%), že má dostatek ekonomických a mimoekonomických nástroj, které jim umožují efektivn podporovat místní ekonomický rozvoj. Podle jejich názoru jejich aktivity mají jak z pohledu rozsahu, tak i dopadu mnohem menší vliv, než opatení na úrovni státu i regionu (kraje). Pedstavitelé malých mst hodnotí svoje možnosti komunální podpory ekonomiky jako omezené. Tak se vyjádilo 53,6% mst. Jsou pipravena místní ekonomický rozvoj podporovat pedevším z plánovacího a organizaního pohledu, mén již finann anebo znalostn.

160


Tabulka 1: Význam vybraných faktor pro efektivní podporu místního ekonomického rozvoje. Podíl kladných odpovdí v %.

kvalitní vedení msta znalosti a inovace vnjší finanní zdroje partnerství, spolupráce, dvra informace a komunikace místní finanní zdroje rozvojová strategie organizace a koordinace

89,1 85,1 84,2 82,1 80,7 78,1 77,3 76,6

Zdroj: vlastní zjištní, 2007, n= 128

K nejvýznamnjším faktorm úspšnosti komunální podpory ekonomiky patí pedevším kvalitní vedení msta, znalosti, inovace a vnjší (podprné) finanní prostedky (EU, národní, regionální). Dležité je také partnerství a spolupráce mezi veejným a soukromým sektorem, vycházející ze vzájemné dvry, stejn tak jako disponibilní informace a komunikace. Viz tabulka 1. Souástí výzkumu byla také otázka jak, resp. pomocí jakých nástroj malá msta podporují místní ekonomický rozvoj. Za tímto úelem bylo specifikováno 10 oblastí podpory místního ekonomického rozvoje (Ježek 2004, Ježková 2007): • technická infrastruktura, • pozemky a nemovitosti, • územní plánování, • finanní pomoc, • místní dan a poplatky, • propagace, • mkké lokalizaní faktory, • poradenství a služby, • kvalita správních inností a • ostatní opatení). Pitom jsme využili poznatk našich starších výzkum (viz Ježek 2004, Ježková 2007). Celkem bylo specifikováno 45 nástroj podpory místního ekonomického rozvoje. Výsledky odpovdí na výše uvedenou otázku jsou obsaženy v tabulce 2. Z ní vyplývá, že k nejvýznamnjším resp. nejpoužívanjším nástrojm podpory místního ekonomického rozvoje v malých mstech eské republiky patí podpora dopravní a technické infrastruktury, rozvoj bydlení, vytváení pozitivního image msta jako místa vhodného pro podnikání a pée o celkový vzhled msta.

161


Tabulka 2: Nástroje komunální podpory ekonomiky používané v malých mstech v eské republice. Podíl kladných odpovdí v %.

rozvoj dopravní infrastruktury zajištní technické infrastruktury rozvoj bydlení vytváení pozitivního image msta jako místa vhodného pro podnikání celkový vzhled msta a atraktivita msta odborné kompetence úedník (znalost problematiky o níž rozhodují) flexibilita a vstícnost (otevenost) místní správy vi podnikatelským subjektm vykupování a sluování pozemk a ploch pizpsobování územních plán požadavkm a potebám investor zadávání zakázek místním firmám transparentnost, strategické smrování a spolehlivost rozhodování msta budování a zainvestování prmyslových park a zón podpora informovanosti o podnikatelských subjektech pozitivní postoj veejné správy a obyvatelstva k soukromému podnikání zvýhodnný pronájem pozemk pravidelné setkávání s podnikateli za úelem výmny informací zvýhodnný pronájem budov sociální infrastruktura jasné rozhodovací kompetence (odpovdnosti) úedník vymísování prmyslu do speciálních zón pravidelné informování podnikatel o dležitých strategických rozhodnutích rozvoj moderních informaních a komunikaních sítí propagace místní ekonomiky a investiních možností prodej pozemk a budov za nižší než tržní ceny výše místních daní a poplatk podporující podnikání vstícnost vi podnikatelm ve správních záležitostech vymezování ploch urených pro podnikání poradenství potenciálním investorm, kteí chtjí ve mst podnikat poradenství zamené na možnosti erpání podprných prostedk omezování nejrznjších zákaz a píkaz podpora stedního a vysokého školství, vdy a výzkumu odstraování i revitalizace brownfields zprostedkování spolupráce mezi podnikatelskými subjekty podpora technologií a inovací poradenství zaínajícím podnikatelm darování pozemk a budov resp. prodej za symbolickou cenu odklad splácení místních daní a poplatk dotace podnikatelským subjektm vytváení infrastruktury pro poádání výstav a veletrh pobídky pro píchozí investory (prémie atd.) vytváení infrastruktury pro poádání konferencí a seminá budování podnikatelských a inovaních center 162

89,5 74,8 74,8 73,9 72,6 67,5 61,2 60,7 60,1 59,7 57,5 57,1 56,8 56,8 50,0 50,0 49,7 46,4 46,4 39,3 39,2 35,7 34,8 32,1 32,1 32,1 31,8 31,8 28,6 28,6 27,7 24,8 17,9 17,5 14,3 10,7 10,7 10,4 7,0 6,5 3,6 3,6


poskytování i zprostedkování pjek a úvr poskytování záruk za pjky a úvry daové prázdniny i osvobození od místních daní a poplatk

0,0 0,0 0,0


Analýza ukázala, že otázce vytváení podnikatelského prostedí a spolupráci veejného a soukromého sektoru pi podpoe místní ekonomiky se vnuje jen velmi málo strategických dokument. Pouze malý poet místních samospráv má zpracovanou jasnou a samostatnou strategii ekonomického rozvoje anebo podpory podnikání. Tato opatení jsou spíše souástí širších strategických plán rozvoje msta i regionu a jsou vtšinou velmi obecn formulovány. Speciální strategii i program na podporu místní ekonomiky má zpracováno pouze 10,7% malých mst. Tém polovina (48,9%) jich však uvedla, že problematiku podpory místního ekonomického rozvoje eší šíe pojatý program sociálního a ekonomického rozvoje. Zbývajících 40,4% malých mst takový strategický program zpracovaný nemá. K hlavním dvodm, pro si malá msta v eské republice výše uvedené strategické dokumenty poizují, patí možnost získat finanní prostedky ze strukturálních fond EU, posilování místní identity a také formování jasných cíl budoucího rozvoje msta. Mén asto je jako dvod pro poizování programu na podporu místního ekonomického rozvoje uvádno získávání a sumarizace informací o místní ekonomice, koordinace rozdílných zájm a aktivit aktér rozvoje msta, aktivizace místních aktér anebo zvyšování konkurenceschopnosti msta. V rámci podpory místního ekonomického rozvoje vnují malá msta v eské republice hlavní pozornost místním firmám. Tak se vyjádilo 4 z 5 dotázaných mst. Relativn malou pozornost naopak vnují podpoe zaínajících podnik, spolupráci místních firem (klastrovým iniciativám atd.) a také podpoe podnikání mladých lidí, jak ukazuje tabulka 3. Tabulka 3: Cílové skupiny podpory místního ekonomického rozvoje v malých mstech eské republiky. Podíl kladných odpovdí v %.

podpora místních firem podpora malých a stedních firem Podpora potenciálních investor (snaha ovlivovat investory, kteí hledají místo pro umístní jejich produkce) jak ze zahranií tak jiných region R Podpora zakládání nových firem podpora firem, které se v poslední dob v obci/ mst usadily (ve snaze udržet je) Podpora uritého odvtví i oboru Podpora podnikání mladých lidí Podpora spolupráce místních firem (klastrové iniciativy atd.)

82,1 39,3 35,6 32,1 21,4 20,8 10,7 3,6


Svoji roli v podpoe místního ekonomického rozvoje malá msta spatují pedevším v koordinaci zájm a cíl významných aktér místního rozvoje (pedevším horizontální), dále pak vytváení vhodných podmínek pro podnikání soukromých firem a podnikání s pozemky a nemovitostmi. Daleko nejmén spatují svoji roli coby podnikatele vytváejícího pracovní 163


místa anebo roli vyslance zájm místního spoleenství (vetn podnikatel) mimo území msta. Tabulka 4: Hlavní role místních samospráv v podpoe místního ekonomického rozvoje. Podíl kladných odpovdí v %. horizontální koordinace – slaování zájm a strategií významných aktér jak z veejného, tak podnikatelského a obanského sektoru (ve snaze o efektivnjší využívání místních zdroj) spíše než sami podnikat i podporovat jednotlivé firmy, tak vytváet podmínky pro podnikání soukromých subjekt funkce stimulátora – vytváet vhodné podmínky pro podnikání soukromých subjekt (od vytváení propaganích materiál pes organizování kulatých stol až po poskytování pozemk a nemovitostí) podnikání s pozemky a nemovitostmi ve vlastnictví msta vertikální koordinace – slaování místních rozvojových strategií se strategiemi regionálními (krajskými), národními a evropskými ve snaze dosáhnout maximálního efektu pro místní spoleenství podnikání v oblasti tzv. sociální ekonomiky (vytváení pracovních píležitostí pro sociáln vylouené; ve spolupráci s neziskovým sektorem) funkce facilitátora (usnadovatele) – aktivní psobení na další aktéry s cílem dosahování spolených cíl prostednictvím organizování, pebírání vedoucí role v pracovních skupinách, pomáhání pi vytváení strategií, poskytování informací a námt, pomáhání radou prosazování zájm místního spoleenství (vetn podnikatel) mimo svj správní obvod, tzn. role jakéhosi vyslance vytváení pracovních míst v pípad nezájmu soukromého sektoru

92,9

89,3 88,5

85,7 82,1

57,1 53,6

42,9 25,1


Pro zhodnocení souasné situace podpory místního ekonomického rozvoje bylo mstm poskytnuto nkolik názor (viz tabulka 5) k nimž se mli vyjádit, který z uvedených výrok nejlépe charakterizuje pístup vedení msta k podpoe místního ekonomického rozvoje. Názor, že msta by nemla místní ekonomický rozvoj podporovat uvedla pouze 4% malých mst. Výzkum dále ukázal, že ve vtšin malých mst v eské republice pevažuje názor, že msta (místní samospráva) by mla ekonomický rozvoj podporovat spíše nepímo, tzn. vytváet vhodné podmínky, než aby sama podnikala za úelem vytváení pracovních píležitostí. Tak se vyjádilo tém 86% dotázaných malých mst. Více jak polovina mst dále uvádí, že jednotlivá opatení na podporu místního ekonomického rozvoje se snaží vždy vyhodnocovat.

164


Tabulka 5: Celkové zhodnocení podpory místního ekonomického rozvoje v malých mstech eské republiky. Podíl kladných odpovdí v %.

ve mst pevažuje názor, že podpora místního ekonomického rozvoje by mla být nepímá, spíše tedy vytváíme prostedí, které umožuje rozvoj podnikání, než abychom podporovali jednotlivé firmy jednotlivá opatení se snažíme vždy vyhodnocovat z hlediska jejich úinnosti a nákladovosti pi podpoe místního ekonomického rozvoje se snažíme o spolupráci a souinnost s dalšími obcemi a msty i s krajským úadem role obcí a mst je pedevším v zabezpeování sociálních služeb a ne primárn v oblasti podpory podnikání pínosy mnohých aktivit nejsou vždy jednoznané spíše než dlouhodobou strategii máme vizi, kterou se snažíme naplovat konkrétními projekty jednotlivá opatení pijímáme vždy na základ pedcházejících analýz naše msto má zpracovanou dlouhodobou strategii podpory místního ekonomického rozvoje spíše než strategický dokument preferujeme pravidelné setkávání všech významných aktér rozvoje msta, na nichž vyhodnocujeme souasnou situaci a specifikujeme krátkodobé úkoly ve mst pevažuje názor, že podnikání není zapotebí podporovat vnjší prostedí, v nmž se místní ekonomický rozvoj odehrává, je natolik dynamické a komplexní, že v obci/ mst velmi obtížn hledáme dlouhodobou rozvojovou strategii je možné, že poskytování výhod podnikatelským subjektm vede k subvencování tch, kteí to nepotebují

85,7

53,5 39,3 32,1 32,1 31,5 28,5 25,0 14,2

3,6 3,6

3,0


Poznámky k výsledkm empirického výzkumu a shrnutí Poet nástroj a aktivit komunální podpory podnikání není zanedbatelný. Výsledky našeho výzkumu ukazují, že jim malá msta v eské republice celou adu používají. Otázkou zstává s jakým výsledkem? Limitujícím faktorem efektivní podpory místní ekonomiky se ukazují pedevším disponibilní zdroje (hlavn finanní) a také velikost obcí. Výzkum ukázal, že rozpoty mnohých malých mst v souasné dob neumožují ani dostatené obnovovací investice do infrastruktury, natož pak realizaci njakých rozvojových projekt. To se týká pedevším mst do 7-10 tisíc obyvatel, jejichž možnosti komunální podpory podnikání jsou velmi omezené. ešením se ukazuje meziobecní spolupráce a sdružování prostedk (Hrdý 2006). K tomu je ovšem zapotebí vytvoit vhodný podprný (finanní a organizaní) rámec. Bez pomoci ze shora, a již se jedná o evropskou, národní i regionální rovinu, jsou možnosti ovlivnní místního ekonomického rozvoje tžko pedstavitelné. Místní iniciativy sami o sob nestaí. Nkterá msta se snaží k vytváení podnikatelského prostedí strategicky a komplexn, ale vtšinou se komunální podpora ekonomiky omezuje na individuální projekty, které nemají 165


a ani nemohou mít vliv na místní ekonomický rozvoj. Aktivity jsou v mnoha pípadech nekoordinované. Provování odpovdí respondent a naše vlastní zkušenosti ukazují, že akoliv malá msta používají celou adu podprných nástroj, vtšinou jejich efektivnost nevyhodnocují. Resp. vyhodnocují ji vtšinou pouze úetn i formáln. V mnohých pípadech podprné aktivity nemají jasný cíl a není jasné, koho anebo co se snaží ovlivovat – zakládání nových podnik (Existenzgründung), malé a stední podniky anebo rozhodování investor, kteí hledají místo pro umístní své poboky atd.? Každá cílová skupina komunální podpory ekonomiky má jiné požadavky a vyžaduje odlišný mix podprných nástroj. Dležitá je také otázka transparentnosti rozhodování o používaných nástrojích. Rozhodovacích proces o komunální podpoe ekonomiky se ve vtšin mst neúastní ani podnikatelský sektor, ani obané. Pínosy mnohých aktivit se ukazují jako problematické. asto ani nevíme, zda-li výhody poskytované nkterým podnikatelským subjektm (pozemky, prostory atd.) pouze nesubvencují ty, kteí to nepotebují. Mnohdy se tak totiž dje bez pedcházejících analýz. Vyhodnocování podprných aktivit se uskuteuje pouze v malém množství pípad a vtšinou pouze pi využívání prostedk strukturálních fond EU. Jak již bylo uvedeno, tak kritickým faktorem efektivní komunální podpory ekonomiky se ukazuje velikost mst. Je zcela zejmé, že široké nabídky nástroj komunální podpory podnikání využívají hlavn vtší msta (nad 20 tis. obyvatel), které také mají vtší zdroje (ekonomické i neekonomické). asto se totiž ukazuje, že mnoho aktivit na podporu místní ekonomiky se nerealizuje nejenom z dvodu nedostatených finanních prostedk, ale také proto, že jsou efektivn realizovatelné pouze ve vtších mstech resp. pro vtší území (na regionální úrovni). Píkladem mohou být podnikatelské inkubátory. – ty které se nacházejí ve mstech s mén jak 7-8 tisíci obyvateli mají velké problémy. Efektivní podpora místního ekonomického rozvoje vyžaduje investice nejenom do infrastruktury, ale také do lidských zdroj. Pedpokladem úspchu je spolupráce mnohých subjekt (vertikální i horizontální spolupráce v duchu víceúrovového vládnutí), která vyžaduje vytvoení prostedí (milieu), umožujícího propojit schopnosti, entusiasmus, místní zdroje s potebnými vnjšími knowhow a zdroji. V této souvislosti je zapotebí vidt také úlohu místních samospráv jako facilitátora a koordinátora rzných aktivit zamených na místní ekonomický rozvoj resp. na jeho konkurenceschopnost.

Literatura 1. APKOVÁ, S.: Rozvoj miestnej ekonomiky. Banská Bystrica: Ekonomická fakulta UMB, 2004, 96 s. 2. DROZG, V.: Instrumente der Regionalpolitik zum Abbau der regionalen Disparitäten in Slowenien. In: Gleichwertige Lebensbedingungen in Mittelosteuropa – ein tragfähiges Konzept für Raumordnung. Arbeitsmaterial Heft Nr. 253. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 1999. 3. DROZG, V.: Spatial development of Slovenian towns in the last decade. In: Cities in Transition. Dela 21, Faculty of Arts, University of Ljubljana, 2004, s. 121-129.

166


4. HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investiních projekt EU. Praha: ASPI, 2006, 203 s. 5. JEŽEK, J.: Komunální podpora hospodáství v teorii a praxi. In: VII. mezinárodní kolokvium o regionálních vdách. Pavlov 23.-25.6.2004. Brno: Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno, 2004, s. 55-65. 6. JEŽEK, J. a kol.: Budování konkurenceschopnosti mst a region v teorii a praxi. Plze: Západoeská univerzita v Plzni, 2007, 269 s. 7. JEŽKOVÁ, R.: Nástroje komunálnej podpory podnikania. In: Ekonómia a podnikanie 1/2007. Vedecký asopis Fakulty ekonómie a podnikania BVŠP, Bratislava, s. 30-38 8. JEŽKOVÁ, R.: Komunálna podpora malého a stredného podnikania. Sborník píspvk z konference. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2007, s. 59-64 9. MAIER, J., KADNER, B., GUTGESELL, M.: Perspektiven der Stadtentwicklung der Stadt Rehku/ Oberfranken. Ein Beitrag zur Angewandten Geographischen Kleinstadtforschung. Regina za geografijo 2-1/2006, Univerza v Mariboru, s. 11-20. 10. MALINOVSKÝ, J.: Zavádní marketingu do správy a ízení rozvoje mst v Moravskoslezském kraji. Ostrava: Vysoká škola báská – Technická univerzita v Ostrav, 2004, 112 s. 11. OECD, viz www.oecd.org/department, cit. 2.1.2007 12. RUMPEL, P.: Lokální a regionální rozvoj v kontextu pistoupení eské republiky k Evropské unii. ást 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003, 53 s. 13. SKOEPA, L., DUŠEK, J.: Strategie dalšího rozvoje v mikroregionech. In: Západoeské píspvky k regionálnímu výzkumu 4. Plze: Západoeská univerzita v Plzni, 2006, s. 22-31. 14. SKOEPA, L., DUŠEK, J.: Ekonomický rst v regionech eské republiky a Evropské unie. In: Ježek. J. a kol.: Budování konkurenceschopnosti mst a region v teorii a praxi. Plze: Západoeská univerziota v Plzni, 2007, s. 242-247. 15. SUCHÁEK, J.: Restrukturalizace tradiních prmyslových region v tranzitivních ekonomikách. Ostrava: Vysoká škola báská –Technická univerzita v Ostrav, 2005, 221s.

Kontakt: RNDr. Jií Ježek, Ph.D. Vysoká škola v Sládkoviove Katedra ekonomiky a manažmentu ul. Fuíkova 269, SKK - 925 21 Sládkoviovo tel.:+421 (0)33 5334538 e-mail: [email protected]

167

Komunální podpora ekonomiky v malých m stech eské republiky

Recommend Documents