RÒZNÉ. Trojzvuk Stech Ale Bosáãek. Na okraj v stavy ve Slaném

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:22

Stránka 49

RÒZNÉ

deskách o rozmûru 95 x 140 cm, kterou dokonãil ro-

Bosáãek poustevníkem na Makové hofie

ku 1899. Zachované pfiípravné kresby jsou uloÏeny v depozitáfii muzea ve VodÀanech.

V roce 1908, po sebevraÏdû arch. Stecha, skonãila i Bosáãkova intenzivní spolupráce s Mikolá‰em Al‰em.

Rudolf Stech (·tech) se narodil roku 1858 v Pa-

Odstûhoval se k bratru Vincencovi a Ïili spolu nejprve

nenském T˘nci u Loun; vystudoval architekturu na

na Skalce u Mní‰ku pod Brdy a od roku 1909 na fafie

technice v Praze a na akademii ve Vídni. SloÏil stavi-

pfii poutním místû Maková hora, na vr‰ku nedaleko

telské zkou‰ky a s podporou své rodiny zaãal podni-

Smolotel, u kostela sv. Jana Kfi titele a Panny Marie

Vlastivûdné muzeum ve Slaném bylo po Plzni, Pfií-

kat ve Slaném. V roce 1889 ode‰el do Plznû, kde jako

Karmelské. Zde Josef Bosáãek v letech 1910–1911

brami, VodÀanech, Strakonicích, Písku a Klatovech

stavitel dostal zakázku na realizaci stavby nové syna-

provedl svou poslední nástûnnou malbu – na stropû

poslední zastávkou putovní v˘stavy vûnované zapome-

gogy. Po jejím dokonãení v roce 1892 zaãíná nejv˘-

v presbytáfii vytvofiil fresku Îehnajícího Krista v duchu

nutému malífii Josefu Bosáãkovi (1857–1934), pfiíte-

znamnûj‰í etapa Stechovy stavební a architektonické

beuronské malby. KdyÏ roku 1913 zemfiel Mikolá‰

li a spolupracovníku Mikolá‰e Al‰e a architekta ãeské

ãinnosti v Plzni. Stává se jedním z pfiedních architektÛ

Ale‰, ztratil Bosáãek chuÈ do malování i do Ïivota. Byl

novorenesance Rudolfa Stecha.

takzvané ãeské novorenesance. V bfieznu se obrací na

na Makové hofie kostelníkem a pfiíleÏitostn˘m prÛvod-

Al‰e se Ïádostí o spolupráci, ten ji obratem pfiijímá.

cem poutníkÛ. Bratr Vincenc zemfiel roku 1918 a po

Bosáãek pfiichází do Plznû v letech 1896–1898. V té

pfiíchodu nového knûze a kostelníka se Josef Bosáãek

V roce 1884 pfii‰el Josef Bosáãek, rodák z Pfiíbra-

dobû jiÏ mûli Stech a Ale‰ za sebou fiadu v˘znamn˘ch

uch˘lil do místnosti, která dfiív slouÏila jako stáj pro

mi pÛvodnû vyuãen˘ pekafiem, do Prahy. Mûl jiÏ za se-

staveb – v Tovární ulici, na hlavním námûstí a v Neru-

oslíka.

bou nûkolik let kreslení a malífisk˘ch pokusÛ, ve kte-

dovû ulici. Stech bydlel v rohovému domû ãp. 2 a po-

ník a pfiíleÏitostn˘ prÛvodce poutníkÛ po kostele aÏ do

r˘ch ho podporoval pfiíbramsk˘ uãitel Josef Hofmajer.

kraãoval ve stavbû uliãní fronty blokem dal‰ích ãtyfi do-

roku 1934,

Bosáãek chtûl skládat zkou‰ky na akademii, nemûl

mÛ (ãp. 4, 6, 8 a 10). Ke konci roku 1896 navrhl Ale‰

V Literárním archivu Památníku národního písem-

v‰ak Ïádné pfiedchozí odborné vedení a ke zkou‰kám

na takzvan˘ Chodsk˘ dÛm ãp. 4 bohatou ornamentál-

nictví se zachovaly Stechovy a Bosáãkovy dopisy urãe-

nebyl pfiipu‰tûn. Zfiejmû Hofmajer mu poradil, aby po-

ní v˘zdobu a scény z boje ChodÛ z doby kolem roku

né Al‰ovi,

Ïádal o vstup do malífiské ‰koly v klá‰tefie v Emau-

1695. Provedení sgrafit bylo první Bosáãkovou prací

zích. Od roku 1880 tu pÛsobili mni‰i z klá‰tera v Beu-

v Plzni. Na takzvan˘ NerudÛv dÛm (ãp. 8) navrhl Ale‰

ronu v Nûmecku, mimo jiné P. Desiderius Lenz, tvÛrce

velkoplo‰n˘ rostlinn˘ ornament v podobû kfiíÏe, dopl-

■ Poznámky

takzvaného beuronského stylu, pozdûji zakladatel Beu-

nûn˘ motivy z Nerudova díla. Zjara roku 1898 nakres-

1 BlíÏe na WWW: [cit. 19. 1.

ronské umûlecké ‰koly (1894), a P. Gabriel Jakub

lil Ale‰ kartony pro dÛm ãp. 6, celkem ãtyfii pole sgra-

2011].

Wüger, dfiíve profesor na akademii v ¤ímû. P. Wüger

fit s motivy z ãesk˘ch dûjin – Návrat z bitvy na Bílé

2 EGERMAIER, Jifií. Zapomenut˘ Josef Bosáãek a jeho

se stal Bosáãkov˘m uãitelem, nauãil ho pfiedev‰ím

hofie 1620 a Jan Roháã z Dubé pfiihlíÏí zkáze svého

galerie pod ‰ir˘m nebem. Písek : PrácheÀské nakladatel-

technice fresky a sgrafita a základÛm syté italské ba-

hradu Sión. Pokraãoval návrhy pro dÛm ãp. 10, kter˘

ství, 2004. 93 s. ISBN 80-86566-24-2.

revnosti. Bosáãek dosáhl takové dovednosti, Ïe se

sám naz˘vá „historick˘“ – Páni z RÛÏe, Jifií z Podûbrad

3 ROCH, Stanislav. Za pfiíbramsk˘m malífiem Josefem

autorsky podílel na dnes nezachovaném cyklu fresek

se sv˘mi syny, Prokop Hol˘ s Janem Rokycanou a v˘-

Bosáãkem (1857–1934). Pfiíbram : Okresní kulturní stfie-

ze Ïivota sv. Benedikta. V roce 1887 byl koneãnû pfiijat

jevy Praotec âech a Oldfiich a sv. Prokop.

disko v Pfiíbrami, 1984.

Tr o j z v u k S t e c h – A l e ‰ – B o s á ã e k . Na okraj v˘stavy ve Slaném

1

Bosáãkovy malífiské zaãátky 2

3

4

5

6

8

9

10

Îil tu v chudobû a zapomnûní jako poustev11

12

kdy zemfiel v pfiíbramské nemocnici.

které tvofií v˘znamn˘ zdroj porozumûní

na praÏskou Akademii v˘tvarn˘ch umûní, kterou do-

V roce 1899 stavûl Stech v Písku hotel pro lékární-

konãil roku 1893 jako Ïák Maxe Pirnera v oboru deko-

ka Rudolfa Dvofiáãka. Ale‰ navrhl jedenáct polí s mo-

2011].

rativní a náboÏenská malba.

tivy z dûjin a Ïivota mûsta Písku a okolí, Bosáãek

5 ·ÁRECKÁ-RADO≈OVÁ, Mary‰a. Pod Svatou Horou. Pra-

v‰echna sgrafita v krátké dobû sám provedl.

ha : Ústfiední dûlnické knihkupectví a nakladatelství,

JiÏ pfii sv˘ch studiích na akademii se Bosáãek se-

7

4 BlíÏe na WWW: [cit. 19. 1.

známil s Mikolá‰em Al‰em, kdyÏ roku 1889 ‰krábal

Konec století byl pro arch. Stecha velmi nepfiízniv˘

ãernobílá sgrafita podle Al‰ov˘ch návrhÛ v Ostrovní

– pfiecenil své síly pfii stavbû vlastní budovy a dal‰ích

6 EISENREICH, Václav F.; SVOBODA, Emanuel. Mikolá‰

ulici v Praze. Navázali rodinné pfiátelství a Bosáãek se

technick˘ch budov hlavního nádraÏí v Plzni, pfiíli‰ inves-

Ale‰: PlzeÀská sgrafita. PlzeÀ : Uãitelská rada, 1932. 135 s.

stal nejzruãnûj‰ím a oblíben˘m malífiem Al‰ov˘ch

toval a dostal se do dluhÛ. Jeho spolupráce s Al‰em

7 Umûlecká v˘zdoba nového hotelu v Písku. Písecké lis-

sgrafit a fresek, provedl jich více neÏ tfietinu z rozsáh-

na ãas ustala, ale jiÏ v roce 1902 staví budovu ‰koly

ty. 1899, roã. V., ã. 33.

lého Al‰ova díla. Ve druhé polovinû roku 1891 realizo-

a dÛm u BöhmÛ v Protivínû, k jejichÏ v˘zdobû pfiizval Al-

8 Na Skalce se nezachovala nástropní Bosáãkova freska

val Bosáãek podle Al‰ov˘ch kar tonÛ ãernobílá orna-

‰e a Bosáãka. Roku 1903 trojice realizovala dva domy

Máfií Magdaléna u nohou Kristov˘ch v beuronském stylu

mentální a figurální sgrafita na Barcalovû lékárnû

v Plzni – v PurkyÀovû ulici (sgrafita nad okna prvního

z roku 1898, reprodukovaná v STOJDL, Ladislav. Skalka

U ãeské koruny v Kladnû, kdyÏ pfiedtím obnovil podle

patra s námûtem Hospodáfiství a Myslivost) a Cingro-

u Mní‰ku, její památky a dûjiny. Praha : Zemûdûlské

vlastního návrhu nástropní malby v kapli sv. Ignáce na

‰Ûv dÛm v Andûlské (nyní Bezruãovû) ulici s jezdeck˘-

knihkupectví A. Neubert, 1924. 74 s.

Svaté Hofie. O rok pozdûji zhotovil podle Al‰ov˘ch kar-

mi postavami sv. Václava a sv. Jifií 660 cm vysok˘mi.

9 Donedávna se pfiedpokládalo, Ïe freska vznikla aÏ roku

tonÛ sgrafita na domû fiezbáfie Krejãíka na Belcrediho

Dal‰í Stechovou stavbou byla budova pÛvodní radnice

1913 jako pocta v tom roce zemfielému Al‰ovi. Z farní

tfiídû v Praze-Hole‰ovicích.

(nyní ‰koly) ve Strakonicích s Al‰ov˘mi (a Bosáãkov˘-

kroniky obce Smolotely, uloÏené v SOA Pfiíbram, v‰ak vy-

mi) sgrafity na téma Samospráva a Spravedlnost. V ro-

pl˘vá, Ïe je dfiívûj‰ího data.

ce 1904 se podíleli men‰í mûrou na v˘zdobû dûkan-

10 KUDRNA, Franti‰ek. Po stopách Mikolá‰e Al‰e. âesk˘

Pro spolupráci a sblíÏení tfií umûlcÛ byl v˘znamn˘

ského kostela v Klatovech a Stech vyuÏil pfiíleÏitosti

deník I–XXXIII. 1932–1933. ISSN 1801–2639. Uvedeno

rok 1896. V letech 1894–1896 provádûl arch. Rudolf

získat práci pro oba pfiátele i mimo region, v nûmÏ pÛ-

v EGERMAIER, J., cit. v pozn. 2.

Stech pfiestavbu dûkanského kostela ve VodÀanech.

sobil. Tak Ale‰ s Bosáãkem pracovali na v˘zdobû kos-

11 VALTA, Karel. Zemfiel makovsk˘ poustevník. Na‰e

K vnitfiní v˘zdobû povolal Al‰e a Bosáãka. Na západ-

tela Zvûstování Panny Marie v Pardubicích. Stech v le-

obrana : ãasopis hájící zájmy lidu pracujícího. 1934, roã.

ním ‰títu kostela provedl Bosáãek podle Al‰ova návr-

tech 1904–1905 pfiizval oba malífie ke stavbû své vily

34. Uvedeno v EGERMAIER, J., cit. v pozn. 2.

hu ãernobílá sgrafita (pfieváÏnû ãeské svûtce) a nad

na Klatovské tfiídû v Plzni, kterou si nechal vyzdobit

12 ·TOGROVÁ-DOLEÎALOVÁ, Jarmila: Zapomenut˘ malífi

okna presbytáfie uvnitfi kostela v barvû ãtyfii evangelis-

motivem souboje sv. Jifií s drakem a pohádkovou prin-

a

ty a Krista. Vlastním dílem Bosáãkov˘m je KfiíÏová

ceznou. Po roce od dokonãení vily se stûhovali na Hlu-

(1857–1934), pfiítel Mikolá‰e Al‰e. In Podbrdsko. 2008,

cesta – ãtrnáct zastavení malovan˘ch na mûdûn˘ch

bokou, kde vyzdobili ‰kolní budovy na hlavní tfiídû.

sv. XV, s. 217–252. ISBN 978-80-86869-06-3.

Poãátek spolupráce malífiÛ a architekta

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / R Ò Z N É | J a r m i l a · T O G R O VÁ / T r o j z v u k S t e c h – A l e ‰ – B o s á ã e k

1940. 297 s.

poustevník

na

Makové

hofie

Josef

Bosáãek

49

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:22

Stránka 50

stupnû restaurována. Karel Souãek a Karel Mezera se podíleli na obnovû Al‰ov˘ch nástûnn˘ch maleb v roce 1959, Alois Mar tan v roce 1994, Pavel KfiíÏ, Du‰an âern˘ a Pavel Malovan˘ v roce 1999. Fasáda budovy základní ‰koly v Protivínû z let 1902–1903 byla roku 1999 restaurována Jaroslavem ·indeláfiem. Kresebná linie sgrafit se pfieváÏnû dobfie zachovala, ale omítkové vrstvy sgrafitové v˘zdoby byly v cel˘ch plochách uvolnûny od navûtralého cihlového zdiva. Z triptychu byla zpevnûna a v pásech snesena dvû sgrafita pro pozdûj‰í osazení v budovû ‰koly. Tfietí figurální sgrafito, podobizna Komenského, bylo vytmeleno a barevnû retu‰ováno. V Mûstském muzeu ve VodÀanech byly pofiízeny kopie podle originálních Al‰ov˘ch kartonÛ, kresby novû vy‰krabány a barevnost fie‰ení vycházela z pÛvodního stavu a obdobn˘ch Al‰ov˘ch sgrafit. Stopy Bosáãkovy práce na fasadách mizí; zÛstává jeho nedocenûná KfiíÏová cesta ve VodÀanech, nûkolik 1

náboÏensk˘ch obrazÛ a skromná kresebná pozÛstalost v Hornickém muzeu v Pfiíbrami. Pfiipomíná ho v‰ak nûkolik citovan˘ch pramenÛ a na dva roky ho pfiivolala zpût do svûta umûní zmínûná v˘stava. Jarmila ·TOGROVÁ

Z e m fi e l A n d r z e j To m a s z e w s k i Dne 25. fiíjna loÀského roku neãekanû zemfiel ve vûku 76 let prof. dr. Andrzej Tomaszewski. Polská a ãeská komunita historikÛ architektury a památkáfiÛ v nûm ztrácí vynikající vûdeckou a pedagogickou osobnost, svûtovû uznávaného historika architektury a teoretika ochrany památek. ZároveÀ i skvûlého organizátora mezinárodní spolupráce a neohroÏeného bojovníka za uchování kulturního dûdictví. âlenové ãeské sekce ICOMOS navíc vzácného pfiítele, jehoÏ ryzí povahu, velk˘ osobní ‰arm a osobit˘ smysl pro humor

2

mûli moÏnost poznat a tû‰it se z nich na mnoha odborn˘ch a spoleãensk˘ch setkáních, naposledy na jím

V‰echny fotografie jsou z archivu Jarmily ·togrové. Obr. 1. PlzeÀ, Bezruãova 31, dÛm kameníka Cingro‰e (Cingro‰Ûv dÛm), uliãní prÛãelí, sgrafito Svat˘ Václav a Svat˘ Jifií s drakem, 1903. Stav pfied restaurováním, 1987. Obr. 2. PlzeÀ, Bezruãova 31, dÛm kameníka Cingro‰e (Cingro‰Ûv dÛm), uliãní prÛãelí, sgrafito Svat˘ Václav a Svat˘ Jifií s drakem, 1903. Stav po restaurování, 2007.

pro nûkolik spoleãnû stráven˘ch let a které napovída-

v Bezruãovû (dfiíve Andûlské) ulici. JiÏ v roce 1962 byl

skvûle odbornû pfiipravené a vedené konferenci mezi-

ve stavu, kdy fasáda vyÏadovala restaurování – opadá-

národního vûdeckého komitétu ICOMOS pro teorii

vala svrchní vrstva omítky s kolorovan˘m sgrafitem,

a metodologii památkové péãe, konané v Praze a âes-

barvy byly za‰pinûné vlivem ovzdu‰í. AÏ po tfiiceti le-

kém Krumlovû na jafie loÀského roku.

tech se v‰ak podafiilo pfiistoupit k záchranû. Z 90 % by-

Profesor Tomaszewski vystudoval dûjiny umûní

la pÛvodní v˘zdoba v havarijním stavu, jen 10 % bylo

(1959) a architekturu (1962) na Technické univerzitû

moÏné zafixovat a retu‰ovat. Zvolen˘m fie‰ením byl no-

ve Var‰avû a pokraãoval úspû‰n˘m studiem na univer-

v˘ v˘tvarn˘ návrh plnû vycházející z fotodokumentace

zitû v Poitiers a na univerzitû La Sapienza v ¤ímû. Své

pÛvodního stavu a zachovan˘ch ãástí Al‰ov˘ch karto-

‰iroké vzdûlání provázené dokonalou znalostí fiady ja-

nÛ. DÛm restauroval Jaroslav ·indeláfi v roce 1992.

zykÛ uzavfiel absolvováním speciálního kurzu konzer-

Restaurátorské práce na píseckém hotelu Dvofiá-

vace architektury v ¤ímském centru (ICCROM, 1969).

ãek (pozdûji Otava, nyní kavárna a administrativní bu-

V té dobû se jiÏ rychle rozvíjela jeho nesmírnû ‰iroká

dova) z roku 1998 provádûli Josef Novotn˘, Tomá‰

vûdecká a pedagogická ãinnost. Stal se fiádn˘m profe-

Skofiepa a Jifií Ma‰ek, zlacení Jan Boubín. Restaurá-

sorem Var‰avské univerzity a hostujícím profesorem

Spoleãná díla tfií pfiátel jsou dnes vût‰inou restauro-

torská zpráva dokládá, Ïe v˘jevy byly v minulosti pfie-

na univerzitách v Berlínû, Mohuãi a v Poitiers. Jeho

vaná. Nejménû se zachovalo z ruky Bosáãka. Mnohá

malovány, pfiiãemÏ do‰lo k potlaãení pÛvodní barev-

rozsáhlá publikaãní ãinnost se zpoãátku vztahovala ke

sgrafita na fasádách byla po témûfi sto letech na po-

nosti i zatfiení ryt˘ch kontur. Zpráva neuvádí, kdy tato

stfiedovûké architektufie a poté stále více i k otázkám

kraji Ïivotnosti, nûkterá musela b˘t zcela sejmuta

pfiemalba probûhla.

teorie a metodologie památkové péãe. Od poãátku se

jí, proã byl v˘stavû ve Slaném dán název Trojzvuk. Obnova spoleãného díla

a znovu nanesena podle zachovan˘ch Al‰ov˘ch karto-

V˘zdoba dûkanského kostela ve VodÀanech, nejv˘-

silnû angaÏoval v mezinárodním hnutí za ochranu pa-

nÛ. To je pfiípad plzeÀského Cingro‰ova domu ãp. 185

raznûj‰í spoleãné dílo tfií pfiátel-umûlcÛ, byla také po-

mátek jako ãlen a pozdûji mnoholet˘ prezident pol-

50

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / R Ò Z N É | J a r m i l a · T O G R O VÁ / T r o j z v u k S t e c h – A l e ‰ – B o s á ã e k | J o s e f · T U L C / Z e m fi e l A n d r z e j To m a s z e w s k i

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:22

Stránka 51

Náhlá smr t Andrzeje Tomaszewského je velkou ztrátou pro obû mezinárodní organizace ochrany kulturního dûdictví – ICOMOS a ICCROM, do jejichÏ historie se nesmazatelnû zapsal. Svou hlubokou lítost

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

a soustrast s jeho úmrtím vyjádfiili na webov˘ch stránkách ICOMOS památkové organizace a pfiedev‰ím jeho poãetní pfiátelé ze v‰ech svûtov˘ch kontinentÛ. âest jeho památce. Josef ·TULC

1

V˘ z n a m n é o c e n û n í o b n o v y zahrady Müllerovy vily

Kulturní dûdictví – spoleãná úloha. Spoleãn˘ projekt Opolského vojvodství a Olomouckého kraje V rámci Operaãního programu pfieshraniãní spolupráce âeská republika – Polská republika 2007–2013

Realizace projektu obnovy zahrady Müllerovy vily

probûhla ve dvou fázích konference na téma kultur-

v Praze získala deset let po dokonãení prestiÏní mezi-

ního dûdictví. Pr vní ãást se uskuteãnila ve dnech

národní cenu ELCA TREND PRICE v soutûÏi Trend

13.–14. fiíjna 2009 v Olomouci, druhá 19. kvûtna

Award – Building with Green, kterou udûluje ELCA –

2010 v polském Opoli. Konference byla jedním z projektov˘ch v˘stupÛ naplÀování v˘‰e uvedeného programu a v˘sledkem spolupráce sousedících regionÛ na polské a ãeské stranû. Pfiíspûvky olomoucké fáze kon-

2

1

ference lze nalézt ve vydaném sborníku. Pro ãeské

Obr. 1. Prof. A. Tomaszewski a doc. J. ·tulc pfii prohlídce Královského letohrádku na PraÏském hradû u pfiíleÏitosti zasedání Mezinárodního vûdeckého v˘boru ICOMOS pro teorii a metodologii památkové péãe (ISC TC), konaného ve dnech 5. – 9. kvûtna 2010. (Foto NPÚ – ÚP) Obr. 2. Prof. A. Tomaszewski (druh˘ zprava) pfii diskusi s tehdej‰ím ministrem kultury Václavem Riedelbauchem. (Foto NPÚ – ÚP)

úãastníky pfiítomnost na kvûtnové ãásti konference znamenala nejen dokonãení konferenãního jednání, ale i pfiíleÏitost nav‰tívit Opolské vojvodství, jeÏ leÏí na území Slezska, historicky velmi silnû spjatého s ãesk˘mi dûjinami. Za ãeskou stranu se cesty do Opole zúãastnili zástupci Olomouckého kraje a jím zfiizovan˘ch kulturních institucí (Vlastivûdného muzea v Olomouci a v ·umperku) i pracovníci dal‰ích organizací s pÛsob1

ností v Olomouci (Muzea umûní v Olomouci, Národního památkového ústavu, územního odborného pracovi‰tû

sk˘ch sekcí ICOMOS i ICOM. V roce 1984 se stal zakladatelem a pozdûji tr val˘m ãestn˘m prezidentem

Obr. 1. Ukázka obnovy zahrady Müllerovy vily. (Foto Václav Girsa, 2010)

Mezinárodního vûdeckého komitétu ICOMOS pro v˘-

v Olomouci, Univerzity Palackého v Olomouci). První veãer náv‰tûvy 18. kvûtna 2010 byl vûnován prohlídce zámku Rogów Opolski, kde na‰li ãe‰tí part-

chovu a vzdûlání (CIF), byl spoluzakladatelem a ne-

nefii ubytování a kter˘ je zafiízením Vojvodské vefiejné

smírnû aktivním prezidentem Komitétu pro teorii pa-

The European Landscape Contractors Association

knihovny v Opoli. V Rogowû si mohli náv‰tûvníci pro-

mátkové péãe (ISC TC).

(Evropská asociace firem v oboru zahradních a kraji-

hlédnout jak samotn˘ objekt (postaven˘ poãátkem

V letech 1988–1992 pÛsobil jako fieditel prestiÏní

náfisk˘ch úprav). V˘znamná profesní organizace sdru-

17. století, s úpravami z poãátku 20. století) s pÛvab-

mezivládní organizace pro studium a konzer vaci pa-

Ïuje 22 evropsk˘ch svazÛ zakládání a údrÏby zelenû

n˘m parkem, tak zejména v˘sledky sbírkotvorné ãin-

mátek ICCROM v ¤ímû a stal se i jedním z hlavních

i pfiidruÏené ãlenské svazy z USA, Austrálie a Japon-

nosti v oblasti rukopisÛ, star˘ch tiskÛ a map, jeÏ se

poradcÛ Centra svûtového dûdictví pfii UNESCO v Pafií-

ska. Cena byla udûlena pfii zahajovacím ceremoniálu

dafií postupnû uvádût konzervaãními zásahy do náleÏi-

Ïi. V letech 1995–1999 byl generálním konzer váto-

19. roãníku Mezinárodního odborného veletrhu mûst-

tého technického stavu. KaÏd˘ takov˘ proces doprová-

rem Polska. AÏ do své smrti uãil na univerzitách a ne-

ské zelenû a krajináfiství GaLaBau 2010 v Norimber-

zí peãlivá dokumentace, velmi podobná restaurátor-

únavnû ‰ífiil ideje ochrany kulturního dûdictví sv˘mi

ku.

sk˘m zprávám uÏívan˘m v na‰em prostfiedí. Druh˘ den

vysoce originálními, my‰lenkovû obsaÏn˘mi odborn˘-

Projekt obnovy zahrady zpracoval GIRSA AT, s. r. o.,

konference vyplnily pfiíspûvky ãesk˘ch i polsk˘ch pfied-

autofii Václav Girsa, Miloslav Hanzl, Petr Urlich a Vítûz-

ná‰ejících. Vysoce pfiínosné vystoupení Marie Burian

Prof. Tomaszewski byl velk˘m pfiítelem ãesk˘ch ze-

slava Ondfiejová. Ze zástupcÛ památkové péãe spolu-

pfiedstavilo systém ochrany (a financování obnovy) pa-

mí a jejich kulturního dûdictví. Na‰i vlast dobfie po-

pracovali Karel Ksandr, Pavel Jerie, BoÏena Ho‰Èálko-

mátek v Polsku s organizací odborné instituce ne ne-

znal pfii ãetn˘ch náv‰tûvách v letech 1962–1964, kdy

vá-Pacáková (1998), úpravy realizoval Jan Wágner

podobné NPÚ (Krajowy OÊrodek Badaƒ i Dokumentacji

studoval fond ãeské románské architektury pro svou

(2000). O zahradu soustavnû peãuje Zdenûk Hradilák

Zabytków, www.zabytek.pl). Stanislaw Slawomir Nicie-

pozdûji i kniÏnû vydanou kandidátskou práci o tribu-

ze zahradnictví Jasan. Cenu pfievzaly za autorsk˘ t˘m

ja prezentoval konverzi budovy zdevastované nemoc-

nov˘ch kostelech v Polsku, âechách a Maìarsku.

Vítûzslava Ondfiejová a Miloslava Hrdliãková, námûst-

S vdûãností vzpomínal na své tehdej‰í ãeské konzul-

kynû fieditele Muzea hlavního mûsta Prahy. Stejné

tanty a pfiátele Dobroslava Líbala, AneÏku Merhauto-

ocenûní získal i projekt obnovy klá‰terních zahrad v Li-

■ Poznámky

vou, Miladu a Oldfiicha Radovy a architekta a památ-

tomy‰li a pfievzali je souãasnû zástupci mûsta Lito-

1 Kulturní dûdictví – spoleãná úloha. Sborník pfiíspûvkÛ

káfie Josefa Po‰mourného. Upfiímné pfiátelství pozdûji

my‰le spolu s autorsk˘m t˘mem obnovy.

na konferenci Kulturní dûdictví – spoleãná úloha, konané

mi pfiíspûvky na celé fiadû mezinárodních konferencí.

vûnoval na‰emu zesnulému kolegovi Ale‰i Vo‰ahlíkovi i mnû samotnému.

TomበDURDÍK

13. – 14. 10. 2009 v Olomouci v Muzeu umûní. Olomouc, bez data vydání.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / R Ò Z N É | J o s e f · T U L C / Z e m fi e l A n d r z e j To m a s z e w s k i | To m á ‰ D U R D Í K / V ˘ z n a m n á o c e n û n í o b n o v y z a h r a d y M ü l l e r o v y v i l y SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

51

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 52

jako ukázky bydlení 19. a 20. století s dÛrazem na historii v‰edního dne. Poté následovala prohlídka zámku Kamien Âlaski vãetnû náv‰tûvy kaple a historick˘ch prostor urãen˘ch ke konferenãním úãelÛm. Poslední zastávkou se stalo poutní místo Hora svaté Anny, krajinn˘ areál s bazilikou, kfiíÏovou cestou a klá‰terem franti‰kánÛ. Poutû k milosti so‰ky sv. Anny (v nástavci hlavního oltáfie) zde mají tradici jiÏ od 15. století. V roce 2004 se objekt stal jednou z tfiiceti nejcennûj‰ích památek (pomnik) a chránûn˘ch areálÛ v Polsku. Uvedená dvoufázová konference a související program – v˘sledek pfieshraniãní regionální spolupráce na krajské úrovni – dobfie naplnily svÛj úãel. Kromû sdílení poznatkÛ o dochovaném bohatství minulosti byly pfiíleÏitostí k navazování spolupráce na rÛzn˘ch

1

stupních rozpoznávání a ochrany kulturního dûdictví vãetnû v˘mûny vûdomostí a postupÛ mezi jednotliv˘mi

2

3

Pracovníci Vûdecké knihovny v Olomouci Lubomír

institucemi a jejich odborn˘mi pracovníky. PfiestoÏe

Novotn˘ a Milo‰ KorhoÀ prezentovali ve svém pfiíspûv-

program nebyl úzce zamûfien na památkovou péãi, je

ku dlouhou historii a bohaté fondy své instituce. Pfied-

jisté, Ïe v˘chozí situace na‰ich sousedÛ je mnohem

stavili také moÏnosti v˘pÛjãek a stupnû digitalizace

více, a nejenom v oblasti památkové péãe, pozname-

spolu s ãerpáním evropsk˘ch zdrojÛ (Digimon, eBooks

nána dramatick˘mi událostmi zejména 20. století

On Demand). Dopolední blok uzavfiela pfiedná‰ka

vãetnû devastace památkového fondu a nadmíru slo-

Aleksandry Paskowské z Vojvodské knihovny v Opoli

Ïit˘m vypofiádáváním vztahÛ s jejich velk˘mi sousedy

o ochranû památek tamního kniÏního fondu. Odpoled-

z v˘chodu i západu. Z toho jistû pramení i pomûrnû vy-

ne vystoupil Miloslav Pojsl s pfiíspûvkem o dûjinách

pjaté pojetí historického povûdomí s dÛrazem na pol-

národní kulturní památky Velehrad a zdÛraznil duchov-

ské národní kofieny. Odtud vede cesta k pochopení nû-

ní a státotvorné dûjiny poutního místa na jiÏní Moravû.

kter˘ch rekonstrukãních prací a ideové základny pro

Alber t Glaeser poté seznámil úãastníky konference

tvorbu expozic. Z tohoto pohledu se jeví vysok˘ stu-

s osudem barokního zámku v obci Kamien Âlaski (ro-

peÀ dochování autentick˘ch vazeb architektur y a vy-

di‰tû sv. Hyacinta), vãetnû ‰okujícího pováleãného pÛ-

bavení ‰lechtick˘ch sídel, církevních i mûstsk˘ch cel-

sobení sovûtského vojska, které objekt mimo jiné

kÛ v âeské republice jako deviza skuteãnû v˘jimeãná.

úmyslnû zapálilo z letadla. Dnes zámek slouÏí jako

O to více bychom se mûli snaÏit o její popularizaci

Centrum kultury a vzdûlávání Teologické fakulty Opol-

a udrÏovat vysok˘ standard památkové péãe. Kde jin-

ské univerzity a hospodáfiské budovy naplÀují provozy

de by ‰ífiení dobr˘ch pfiíkladÛ a vzájemné pomoci mû-

sanatoria Sebastianeum Silecianum. Miloslava Ho‰-

lo zaãít neÏ u na‰ich nejbliωích sousedÛ?

ková zprostfiedkovala dokumentaãní ãinnost Vlastivûd-

Autorem v‰ech fotografií je Franti‰ek Chupík. Obr. 1. Hora svaté Anny, Polsko, pohled do interiéru kostela se sochou sv. Anny Samotfietí na hlavním oltáfii, 2010. Obr. 2. Opole, Polsko, Muzeum opolského Slezska, úãastníci konference pfii náv‰tûvû muzea, 20. fiíjna 2010. Obr. 3. Brzeg, Polsko, zámek, arkádové nádvofií, sídlo Muzea PiastovcÛ, 2010.

Franti‰ek CHUPÍK

ného muzea v Olomouci na pfiíkladu dvou tradiãních zvykÛ – takzvan˘ch Matiãek a Jízdy králÛ v Doloplazích na Olomoucku. Konferenci uzavfiela Ursula Zajaczkowska referátem o ãinnosti Muzea opolského Slezska v Opoli. V podveãer na program navázalo slavnostní podepsání dohody o spolupráci mezi Vûdeckou

V˘ z n a m e l e k t r i c k é p o Ï á r n í signalizace pfii ochranû kulturního dûdictví

knihovnou v Olomouci a Vojvodskou vefiejnou knihovnou v Opoli a vernisáÏ v˘stavy Kouzlo dávn˘ch reziden-

Ve dnech 25.–26. kvûtna 2010 probûhl v Technic-

cí z grafick˘ch sbírek opolské knihovny. Je‰tû veãer se

kém muzeu v Brnû jiÏ podruhé diskusní semináfi vûno-

ãeská v˘prava zúãastnila komentované prohlídky zám-

van˘ technologiím poÏární ochrany památkov˘ch ob-

nice v Opoli pro univerzitní úãely, v níÏ zavedl pfiímo do

ku v Brzegu, sídla královsko-kníÏecího rodu PiastovcÛ.

jektÛ. V roce 2009 byl zamûfien na stabilní hasicí

praxe vyuÏití fondu historické architektury pro souãas-

Trojkfiídl˘ renesanãní objekt, tvarem velmi blízk˘ na-

zafiízení vãetnû demonstraãní ãásti, kde byly pfiedve-

né potfieby.

‰im renesanãním zámkÛm, vdûãí za svou dne‰ní po-

deny rÛzné typy hasebních látek pouÏívan˘ch v tûchto

Pozoruhodná snaha obohacovat prostfiedí objek-

dobu rozsáhlé obnovû z let 1966–1990. Do jisté míry

zafiízeních. V loÀském roce byly hlavním tématem se-

tu související vût‰inou se sbûrem a záchranou

vyslovenû rekonstrukãní práce umoÏÀují zpfiístupÀo-

mináfie systémy elektrické poÏární signalizace vãetnû

mnohdy k zániku odsouzen˘ch sochafisk˘ch historic-

vat dûdictví související s dûjinami mûsta a piastov-

praktick˘ch ukázek zkou‰ek citlivosti jednotliv˘ch po-

k˘ch dûl naráÏela na odpor lokálních komunit v mís-

skou tradicí formou v˘stav ãi expozic. Pfiípadné ná-

Ïárních hlásiãÛ na rÛzné typy koufie. Cel˘m seminá-

tech, odkud se díla pfieváÏela. Nicménû pokud bylo

v‰tûvníky bych rád upozornil na skvûlé por tály

fiem provázel Ing. Pavel Jirásek.

toto pfiemístûní jedin˘m prostfiedkem záchrany, ne-

hlavního prÛjezdu.

Program pr vního dne byl v dopolední ãásti sesta-

lze mu upírat legitimitu, i kdyÏ se dostává za hranice

V posledním dnu ãeská delegace nav‰tívila Muzeum

ven z pfiedná‰ek a odpolední ãást byla zamûfiena prak-

principÛ památkové péãe, spí‰e k muzealizaci

opolského Slezska – jeho nové v˘stavní prostory i in-

ticky. Následující den pokraãoval opût pfiedná‰kami.

(v dobrém smyslu slova).

stalaci jednoho z pfiilehl˘ch mû‰Èansk˘ch domÛ

Pr vním pfiedná‰ejícím byl J. ·afáfi z firmy Instalace

52

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 53

Praha, kter˘ úãastníky seznámil s povinnostmi provo-

Vykazují nejen znaãnou spolehlivost pfii rozpoznání

zovatele systému elektrické poÏární signalizace (EPS),

prav˘ch poÏárÛ, ale jsou také znaãnû odolné proti fa-

a to s provádûním pravideln˘ch kontrol a zkou‰ek

le‰n˘m poplachÛm. Ing. Nerad z firmy Tyco rozebral

funkãnosti a vztahující se legislativou. Ve své obrazo-

podrobnû poÏár s jeho ãasov˘mi fázemi, pro které

vé prezentaci ukázal fiadu ‰patn˘ch instalací jednotli-

jsou charakteristické rÛzné fyzikální jevy (koufi, pla-

v˘ch komponentÛ EPS. Dal‰ím referujícím byla

men, uvolÀování CO2, teplo a dal‰í). SvÛj pfiíspûvek

zástupkynû Generálního fieditelství Hasiãského zá-

zamûfiil na nasávací hlásiãe VESDA a jejich technické

chranného sboru (dále jen G¤ HZS), která se zamûfiila

parametr y. Popsal jejich pfiednosti, coÏ je skr ytá in-

na vysvûtlení v˘znamu instalace elektrické poÏární

stalace (doloÏeno fotografiemi z jiÏ probûhl˘ch instala-

signalizace v objektech kulturního dûdictví, na základ-

cí), vysoká citlivost, odolnost proti plan˘m poplachÛm

ní rozdûlení systémÛ a druhÛ EPS a statistiku jejich

a rychlost odezvy. Tento systém je pouÏit v novû zre-

selhání pfii vzniku poÏáru v rozmezí let 2001–2009.

konstruované s˘pce na hradû Pern‰tejnû. Dále po-

Ing. arch. Ondfiej ·efcÛ z NPÚ – ÚOP v Praze poslu-

stupnû vystoupili se sv˘mi pfiedná‰kami tfii zamûst-

chaãÛm umoÏnil pohled z druhé strany, na technolo-

nanci firmy Euroalarm. V. Krátk˘ pfiedstavil bezdrátové

gie poÏární ochrany oãima památkáfie. Zaãal historií,

hlásiãe poÏáru a jejich vyuÏití pfii instalacích v historic-

ve které ãasto niãiv˘m poÏárÛm padly za obûÈ celé

k˘ch budovách. Z dÛvodu vy‰‰í ceny a malého dosahu

ãtvrti, ale i mûsta. Z tohoto dÛvodu se zaãala postup-

(tlusté zdi) jsou ãasto zakomponovány do standardní

nû zavádût rÛzná protipoÏární opatfiení, napfiíklad rÛz-

„drátové“ instalace a jsou vyuÏity jen v prostorách,

né prvky ve stavebnictví, které zabraÀovaly rychlému

kam nelze zavést kabelové rozvody. R. Schuster pfied-

‰ífiení poÏáru z budovy na budovu (nespalitelné kryti-

vedl jednu z nejperspektivnûj‰ích technologií v oboru

ny, oddûlování domÛ soutkami nebo ‰títov˘mi zdûn˘-

poÏární detekce, kterou je videodetekce koufie a pla-

mi stûnami a dal‰í), budovaly se poÏární nádrÏe, byly

mene. Struãnû popsal tento systém, jeho vlastnosti

zfiizovány funkce ponocn˘ch, stráÏn˘ch nebo hlásn˘ch

a moÏnosti aplikace. Jednou z jeho hlavních v˘hod je

pro vyhlá‰ení poplachu pfii zji‰tûní poÏáru. Poté poho-

vyuÏití stávajícího kamerového systému na objektu,

vofiil o rizikov˘ch faktorech umoÏÀujících vznik poÏáru

rychlá a spolehlivá detekce a minimum fale‰n˘ch po-

v památkov˘ch objektech a zpÛsobujících jejich ‰pat-

plachÛ. Na tuto prezentaci navázal svou pfiedná‰kou

nou dostupnost pro hasební zásah. Na závûr uvedl, Ïe

pan Miroslav âern˘ z NPÚ – ÚOP stfiedních âech, jenÏ

ani nejvy‰‰í stupeÀ památkové ochrany by nemûl b˘t

ukázal praktické vyuÏití této unikátní metody pfii za-

nepfiekonatelnou pfiekáÏkou pro instalaci poÏárnû bez-

bezpeãení prostoru kaple sv. KfiíÏe na státním hradu

peãnostních zafiízení na ochranu tûchto objektÛ pfied

Karl‰tejn. Prostor je chránûn kamerov˘m systémem

poÏárem, neboÈ jde o hodnoty v pfiípadû po‰kození po-

nejen po stránce zabezpeãení pfied krádeÏí, loupeÏí

Ïárem nenahraditelné. Zainteresované strany by se

nebo vandalismem, ale i proti poÏáru. Tato metoda vy-

mûly vÏdy snaÏit o nalezení nejlep‰ího moÏného (kom-

hovuje pro zaji‰tûní velk˘ch sálÛ a prostor, kde z hle-

promisního) fie‰ení, neboÈ ochrana kulturního dûdictví

diska památkové ochrany není vhodné instalovat kla-

Workshop (odborn˘ seminár) k problematike za-

by mûla b˘t v zájmu nejen v‰ech zúãastnûn˘ch, ale

sické poÏární hlásiãe. Ing. Procházka z firmy

stre‰ovania torzálnej architektúry pod uveden˘m ná-

i celé spoleãnosti. V prÛbûhu celé dopolední pfiedná‰-

Honeywell nás seznámil s novou generací multisenzo-

zvom sa uskutoãnil 24. júna 2010 na ·tátnom hrade

ky zaznûla fiada dotazÛ, které se ãasto promûnily

rov˘ch detektorÛ v drátové i bezdrátové variantû, kte-

Bezdûz v priestoroch podstre‰ia Purkrabského palá-

v rozsáhlou diskusi. Odpolední program probûhl v areá-

ré jsou souãástí popla‰n˘ch a evakuaãních systémÛ.

ca. Podujatie usporiadalo územné odborné pracovisko

lu depozitáfie mûstské hromadné dopravy Technické-

Tyto detektory v sobû zahrnují ãtyfii dimenze bezpeã-

Národního památkového ústavu v Liberci. Toto zasad-

ho muzea v Brnû-Lí‰ni. V testovací laboratofii byly na-

nosti: detekují koufi a vyhla‰ují optick˘, akustick˘

nutie bolo rozdelené do dvoch blokov; prv˘, dopolud-

instalovány poÏární hlásiãe multisenzorové, koufiové,

a hlasov˘ poplach. Znamená to, Ïe místo montáÏe tfií

Àaj‰í, bol venovan˘ problematike vlastného zastre‰e-

lineární, nasávací, teplotní a videodetekce a v druhé

hlásiãÛ – detekce koufie, sirény a evakuaãního rozhla-

nia Manského paláca a druh˘, odpoludÀaj‰í, bol

testovací místnosti vyhodnocovací zafiízení s promítá-

su – je moÏné pouÏít jen jeden. Pfiínosem diskusního

vyhraden˘ prezentáciám aktuálnych príkladov, návrhov

ním grafu znázorÀujícího rychlost reakce jednotliv˘ch

semináfie bylo získání pfiehledu o nov˘ch trendech

a realizácií zastre‰ovania torzálnej hradnej architektú-

poÏárních hlásiãÛ na hofiení rÛzn˘ch typÛ látek,

a v˘voji moderních technologií v oblasti elektrické po-

ry. Je ambíciou usporiadateºa vydaÈ referáty, ako aj zá-

ústfiedny EPS s ukázkou rychlosti pfienosu reakce jed-

Ïární signalizace u nás i ve svûtû, moÏnost zhlédnout

vereãné odporúãania v zborníku, preto k priebehu kon-

notliv˘ch poÏárních hlásiãÛ na ústfiednu a následné

praktické zkou‰ky, pfii nichÏ byly demonstrovány reak-

ferencie iba niekoºko poznámok a postrehov.

vyhlá‰ení poplachu. Tyto demonstrace probíhaly po-

ce rÛzn˘ch typÛ poÏárních ãidel na hofiení, napfiíklad

Je bezpredmetné na tomto mieste uvádzaÈ mimo-

stupnû, v testovací laboratofii byla vÏdy zapálena jed-

‰anonÛ s papírem a datov˘ch nosiãÛ (CD), a koneãnû

riadny v˘znam, hodnoty a dôleÏitosÈ hradu Bezdûz, kto-

na hofilavá látka (papír, dfievo, heptan, líh a dal‰í) a na

navázání kontaktÛ s kolegy z jin˘ch pfiíspûvkov˘ch or-

ré sú v rámci âiech v‰eobecne známe. K oprave

monitorech jsme sledovali r ychlost reakce jednotli-

ganizací (z muzeí, galerií, skanzenÛ). Na konci semi-

striech jeho jednotliv˘ch objektov, respektíve k ochra-

v˘ch ãidel. Zde se ukázalo, Ïe pfii instalacích EPS je

náfie probûhla rozsáhlá diskuse s pfiedná‰ejícími, za-

ne torzálne zachovan˘ch objektov sa prikroãilo uÏ

potfieba pfiem˘‰let o v˘bûru vhodné detekce poÏáru

znûlo podûkování organizátorÛm a pfiíslib opûtovného

v 19. storoãí obnovou zastre‰enia hradnej kaplnky,

i z hlediska vybavení dan˘ch prostor. Druh˘ den byl vû-

konání v pfií‰tím roce.

ústrednej veÏe, ktoré kontinuálne pokraãovali v 20. sto-

1

2

Obr. 1. Státní hrad Bezdûz (okres âeská Lípa), celkov˘ pohled na hrad od jihu pfied zastfie‰ením jiÏního Manského paláce. (Foto Michal Panáãek, 2008) Obr. 2. Státní hrad Bezdûz (okres âeská Lípa), celkov˘ pohled na hrad od jihu po zastfie‰ení jiÏního Manského paláce. (Foto Michal Panáãek, 2010)

Zastre‰enie Manského paláca na Státním hradû Bezdûz

nován pfiedstavení jednotliv˘ch typÛ elektrické poÏární

Na závûr je tfieba je‰tû poukázat na absolutní nezá-

roãí zastre‰ením Kráºovského paláca a z historického

signalizace. Zástupce firmy Siemens Michal Roubíãek

jem ze strany památkáfiÛ, pro nûÏ byl semináfi, na je-

hºadiska nedávno ukonãen˘m zastre‰ením Purkrab-

pfiítomné seznámil s historií v˘voje poÏárních hlásiãÛ,

hoÏ pfiípravû se aktivnû podílel Národní památkov˘

ského paláca, v ktorého podstre‰í sa seminár konal.

jenÏ zaãal na pfielomu 19. a 20. století, a sledoval jej

ústav, urãen pfiedev‰ím.

Vzhºadom na bohatstvo poznatkov, ikonografick˘ch

aÏ do souãasnosti. O více neÏ 100 let pozdûji jsou jiÏ nejmodernûj‰í poÏární hlásiãe na velmi vysoké úrovni.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Eva POLATOVÁ

podkladov, stôp a situácií in situ a in˘ch podkladov sú zastre‰enia v‰eobecne hodnotené priaznivo. Tieto

53

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 54

3

4

5

Obr. 3. Státní hrad Bezdûz (okres âeská Lípa), celkov˘ pohled od severov˘chodu z podstfie‰í Purkrabského paláce na nové zastfie‰ení jiÏního Manského paláce. (Foto Michal Panáãek, 2010) Obr. 4. Státní hrad Bezdûz (okres âeská Lípa), celkov˘ pohled od severov˘chodu do nového krovu jiÏního Manského paláce. (Foto Michal Panáãek, 2010) Obr. 5. Státní hrad Bezdûz (okres âeská Lípa), úãastníci workshopu pfii prohlídce podstfie‰í jiÏního Manského paláce. (Foto Martin Ouhrabka, 2010)

jom vystúpení po organizaãn˘ch pokynoch rámcovo

V odpoludÀaj‰om bloku boli prezentované príklady

uviedol úãastníkov do problematiky v˘voja obnovy

návrhov a realizácií zastre‰ení torzálnych objektov,

a ochrany objektov na hrade Bezdûz. Následne sa za-

zväã‰a objektov hradn˘ch zrúcanín. Aj v tomto bloku

ãal zaujímav˘ sled viac ako desiatich príspevkov, ktor˘

boli prezentované zaujímavé, niekedy aÏ odváÏne prí-

zaujímavo v prestávke doplnila komentovaná prehliad-

stupy k ochrane hradn˘ch torzálnych objektov. Medzi

ka Manského paláca.

najv˘raznej‰ie príklady k diskusii patril inak veºmi zau-

DopoludÀaj‰í blok venovan˘ zastre‰eniu Manské-

jímav˘, ale zrejme iba teoretick˘ návrh zastre‰enia

ho paláca hradu zahájil Petr ·toncner obsiahlym úvo-

v‰eobecne známeho hradu Krakovec prezentovan˘

dom do problematiky v˘voja a postupu pamiatkovej

P. RÛÏiãkom a príklad uÏ zrealizovanej vstavby ochod-

ochrany hradu Bezdûz. ëal‰ie príspevky postupne

zovej kon‰trukcie, prístavby arkády dvorovej fasády

prezentovali v˘sledky doteraj‰ieho bádania a doku-

a zastre‰enia stojacej ãasti (torza) renesanãného pa-

mentácie Manského paláca (M. Panáãek), v˘sledky

láca zrúcaniny hradu Ko‰umberk. Oba príklady zdôraz-

nedávno ukonãeného archeologického v˘skumu

Àujú heslo „Menej je niekedy viac“. Z ìal‰ích prezen-

klenbov˘ch násypov (R. Ti‰erová, L. Gál), ako aj v˘voj

tovan˘ch lokalít stoja za zmienku niekedy rozpaãité,

a v˘sledok jeho zastre‰enia. Pozoruhodnou bola pre-

ale zrejme veºmi potrebné, obtiaÏne a úãelovo realizo-

zentácia realizácie strechy z pohºadu dodávateºa

vané zastre‰enia objektov na zrúcaninách hradov

prác (J. Kabáã). Blok vzbudil Ïivú diskusiu ohºadom

Vízmburk, Brumov a Lukov. Na príkladoch slovensk˘ch

formy realizovaného zastre‰enia a voºby základného

zrúcanín hradov Fiºakovo, Jasenov, ªubovÀa, Lietava,

metodického prístupu k ochrane paláca. Prezentova-

Uhrovec a iné kolektív autorov prezentoval prierez his-

li sa aj názory na skrytú strechu, zelenú strechu, ob-

torick˘m v˘vojom a obdobne problematickú, nejedno-

jekt bez zastre‰enia a podobne. Správne sa pripo-

znaãnú a ÈaÏkú cestu pri zastre‰ovaní torzálnej hrad-

menul odkaz doposiaº neprekonanej metodiky

nej architektúry.

J. Sokola (doplnenej T. Durdíkom s úvodom J. ·tulca)

Záverom je moÏné kon‰tatovaÈ odbornosÈ a zanie-

strechy vyjadrujú akademickú tvarovú repliku historic-

pri obnove torzálnej architektúry. Z diskusie (konanej

tenosÈ pri tvorbe a prezentácii príspevkov, vysokú pro-

kej podoby objektov, v obraze krajiny a v siluete hradu

v priateºskej atmosfére aj po skonãení seminára

fesionalitu, entuziazmus a priateºskú atmosféru, kto-

sa zaÏili a hlavne zabezpeãujú spoºahlivú ochranu mi-

na hrade) z príkladu Manského paláca vyplynulo

rú pripravili kolegovia z NPÚ – ÚOP v Liberci a miestna

moriadne dobre zachovan˘ch murovan˘ch kon‰trukcií,

v‰eobecné pouãenie o nutnosti dostatoãnej predpro-

osádka hradu Bezdûz. Seminár – workshop – je príkla-

pozostatkov povrchov˘ch úprav, architektonick˘ch de-

jektovej a projektovej prípravy, predchádzajúceho

dom toho, Ïe aj jednodÀové podujatie môÏe byÈ zmys-

tailov a in˘ch nálezov˘ch situácií jednotliv˘ch budov.

podrobného stavebno-historického prieskumu, ar-

luplnou a plnohodnotnou akciou, obohatením pre

ZároveÀ tieto zastre‰enia nie sú v priamom rozpore

cheologického prieskumu a in˘ch ‰pecializovan˘ch

odbornú verejnosÈ zaoberajúcu sa problematikou

s torzálnosÈou zachovania a prezentácie t˘chto objek-

v˘skumov a hlavne o nutnosti zváÏenia v‰etk˘ch rizík

ochrany a obnovy torzálnej hradnej architektúr y, Ïe

tov. Ostatn˘m objektom hradného jadra bez zastre‰e-

a moÏností spojen˘ch so zastre‰ením toho-ktorého

môÏe poskytnúÈ dostatoãn˘ priestor pre prezentáciu

nia, ktor˘ svojim strm˘m stre‰n˘m ‰títom dlhoroãne

hradného torzálneho objektu v ‰irokej odbornej dis-

v˘sledkov odborného bádania a Ïe dokáÏe priniesÈ

dopæÀal siluetu hradu, bol Mansk˘ palác. Tento objekt

kusii.

mnoÏstvo obohacujúcich poznatkov. Na zdôraznenie

bol bez zastre‰enia dlhé obdobie (úvahy siahajú aÏ

Samotná komentovaná prehliadka Manského palá-

dôsledného zváÏenia v‰etk˘ch moÏností a rizík spoje-

k názorom o jeho nezastre‰ení od vzniku vôbec) a si-

ca prezentovala citlivé rie‰enie a realizáciu zastre‰e-

n˘ch s tou-ktorou variantou pri zastre‰ovaní torzálnych

lueta bola dlhodobo vÏitá a v‰eobecne akceptovaná.

nia, kde sa medzi hlavné pozitíva radia reverzibilita

hradn˘ch objektov, na nutnosÈ dôslednej a dostatoã-

NevyhnutnosÈ ochrany kon‰trukcií a interiéru paláca

kon‰trukcie vloÏenej strechy, minimalizácia, respektí-

nej fázy predstihov˘ch v˘skumov, predprojektovej a ná-

pred poveternostn˘mi vplyvmi v‰ak vyvolávala pokusy

ve vylúãenie zásahov do hmotnej podstaty murova-

sledne projektovej prípravy, ale hlavne na nutnosÈ ‰ir-

o jeho zastre‰enie. Do tej miery, Ïe úãastníkov uÏ pa-

n˘ch kon‰trukcií paláca a dôsledná ochrana objektu

‰ej odbornej diskusie pri tak˘chto aktivitách úãastníci

lác vítal novou, nedávno ukonãenou strechou.

strechou vychádzajúcou tvarovo zo zachovan˘ch detai-

ako v‰eobecn˘ závereãn˘ dokument prijali takzvaná

lov a situácií a metodicky nadväzujúcou na zastre‰e-

Bezdûzská doporuãení.

Workshop zahájil a prítomn˘ch uvítal zástupca usporiadateºa seminára Michal Panáãek, ktor˘ vo svo-

54

nia ostatn˘ch palácov˘ch objektov.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Peter GLOS

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 55

Závûreãná doporuãení Rozdíln˘ pfiístup v zastfie‰ování na konkrétních objektech vyvolal mezi mnoha úãastníky workshopu Ïi-

rá tak mohou slouÏit k úãelovému zneuÏívání. Metodi-

ty památky a platí pro nû v‰echny pfiedchozí v˘hrady.

ku péãe o torzální památky vãetnû jejich zastfie‰ování

Tvar stfiechy, pouÏit˘ materiál a rozsah zastfie‰ení mu-

je nutné zpracovat zcela novû.

sí jednoznaãnû odpovídat v˘razu a poslední dochované podobû dané stavby a zároveÀ respektovat její tor-

vou diskusi, která byla jedním z jeho hlavních cílÛ.

4) V rámci metodick˘ch otázek je tfieba téÏ fie‰it po-

Z této diskuse zfietelnû vyplynula nutnost revidování

mûrnû sloÏitou problematiku pfiístupu ke star‰ím kon-

souãasn˘ch principÛ a aktualizování platn˘ch metodik

zervaãním a rekonstrukãním zásahÛm na zfiíceninách.

10) Stavební realizace zastfie‰ení torzální hradní ar-

v ãeské památkové péãi. Spektrum názorÛ se pohybu-

Prakticky v‰echny v˘znamnûj‰í hradní zfiíceniny dozna-

chitektury nesmí v Ïádném pfiípadû vyvolat zásahy do

je od obhajoby pohledov˘ch tr val˘ch stfiech novodo-

ly v prÛbûhu 19. a 20. století vût‰ích ãi men‰ích úprav

originální hmoty stavby a ztrátu její autenticity, nesmí

b˘ch ãi historizujících tvarÛ a konstrukcí jako nejlep‰í

tohoto druhu, vãetnû zastfie‰ování a v˘stavby nov˘ch

vést k zámûru zásadního doplÀování stavby o ãásti jiÏ

ochrany torzálních památek pfies rÛzné varianty vloÏe-

objektÛ v jejich areálech. Na nûkteré z nich jiÏ pfied de-

dfiíve ztracené, tedy smûfiujícímu ke komplexní rekon-

n˘ch, skryt˘ch, trval˘ch ãi doãasn˘ch a pfiírodních za-

setiletími reagovala památková péãe jejich zakr ytím

strukci, a nesmí b˘t spou‰tûcím momentem dal‰ích

travnûn˘ch nebo spádovan˘ch odvodnûn˘ch stfiech aÏ

nebo korekcí (Kunûtická Hora, Litice), jiné, vykazující

navazujících úprav, které si vynucuje snaha o neade-

k úvahám o nedotknutelnosti torzálního v˘razu zfiíce-

nesporné nadãasové kvality (Krakovec), by mûly b˘t jiÏ

kvátní zpfiístupnûní nebo komerãní vyuÏívání, ohroÏují-

nin a podfiízenosti jejich nevyhnutelnému, av‰ak pfiiro-

samozfiejm˘m pfiedmûtem památkové ochrany.

cích hodnoty kulturní památky.

zenému zániku. Pfies v˘raznou polaritu názorÛ se

5) Souãástí jak˘chkoliv úvah o moÏnostech konzer-

úãastníci semináfie v‰eobecnû shodli na maximální

vace a zaji‰tûní hradní torzální architektury vãetnû ob-

opatrnosti a co nejstfiídmûj‰í mífie pfii zastfie‰ování

novy nebo zfiízení nového tr valého konstrukãního

hradních zfiícenin. Na základû vystoupení úãastníkÛ

zastfie‰ení musí b˘t komplexní dokumentace dochova-

semináfie, jejich podnûtÛ, reakcí a pfiipomínek byla

ného stavu a podrobn˘ (prohlouben˘) stavebnû-historic-

spoleãnû formulována za redakce Mgr. Michala Pa-

k˘ a stavebnû-technick˘ prÛzkum daného objektu. Z v˘-

náãka z NPÚ – ÚOP v Liberci následující základní do-

sledkÛ tûchto prÛzkumÛ musí vycházet návrhy fie‰ení.

poruãení, o nichÏ je tfieba dále diskutovat a která je

Bez pfiedem provedené dokumentace a prÛzkumÛ nelze

nutné rozvíjet:

návrhy fie‰ení vÛbec zpracovávat a projednávat.

zální stav.

Konference Management of U N E S C O Wo r l d H e r i t a g e C u l t u r a l S i t e s i n Vi s e g r a d C o u n t r i e s v Krakovû a navazující letní ‰kola památkové péãe

6) Trvalé zastfie‰ení torzální hradní architektury je

Ve dnech 23.–25. ãer vna 2010 pofiádalo Meziná-

1) Torza hradních staveb jsou pro své dochované

nutné povaÏovat za jednu z posledních moÏností její

rodní kulturní centrum v Krakovû (International Cultu-

památkové hodnoty uznávána jako kulturní památky,

ochrany, pouÏitelnou v pfiípadech, kdy jiné zpÛsoby

ral Centre Cracow) pod patronací polského minister-

nûkterá z nich mají dokonce statut národní kulturní

prokazatelnû nutn˘ch konzervaãních prací není moÏné

stva kultur y konferenci s názvem Management of

památky. Pfii jejich ochranû a péãi o nû musí stát tyto

pouÏít nebo kdy opakovanû selhaly. Pfii zabezpeãování

UNESCO World Heritage Cultural Sites in Visegrad

oceÀované hodnoty na prvním místû a musí b˘t v ma-

neúplnû dochovan˘ch staveb je nutné vÏdy dÛkladnû,

Countries zamûfienou na systémové zmûny v péãi

ximální mífie respektovány a zachovány. Pouze ochra-

tfieba i opakovanû uváÏit v‰echna moÏná fie‰ení a zá-

o kulturní dûdictví v zemích Visegrádské ãtyfiky po ro-

na tûchto hodnot mÛÏe b˘t dÛvodem pro zastfie‰ení

sahÛm do vÏité podoby takzvan˘ch zfiícenin se co nej-

ce 1989. Program konference sledoval zejména pro-

torzální hradní architektury. Mimofiádnû dÛleÏité je za-

dÛslednûji vyh˘bat. Konzervace a zastfie‰ování zfiíce-

blematiku památek zapsan˘ch na Seznamu svûtové-

chování její pÛvodnosti a vûrohodnosti. U torzální ar-

nin nesmí b˘t záminkou k provádûní rozsáhl˘ch

ho kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO, jejichÏ

chitektur y je vyÏadováno upfiednostnûní hodnoty au-

archeologick˘ch odkryvÛ a nesmí pfiinést zmûnu emo-

poãet ve v‰ech ãtyfiech zemích právû v uplynul˘ch de-

tentického historického hmotného pramene, hodnoty

tivní pÛsobivosti zfiíceniny jako celku.

setiletích podstatnû vzrostl. Na konferenci byly za-

7) Pokud se zastfie‰ení ukáÏe nezbytn˘m a jedin˘m

stoupeny sv˘mi pfiíspûvky v‰echny zúãastnûné zemû.

moÏn˘m prostfiedkem funkãní ochrany zfiíceniny, je

Za âeskou republiku pfiednesli pfiíspûvky Josef ·tulc,

2) Je tfieba upozornit, Ïe historické zfiíceniny v kraji-

nutné vÏdy nejprve hledat co nej‰etrnûj‰í, skrytá nebo

Petr Kroupa, Zdenûk Novák a Zora Wörgötter, za Slo-

nû a jejich poslední dochovan˘ stav jsou chránûny ta-

co nejménû vizuálnû patrná fie‰ení vãetnû materiálové

venskou republiku vystoupily Eva Kraºová, Anna Dob-

ké zákonem ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody

a konstrukãní skladby maximálnû vycházející z vlastní

rucká, Katarína Chmelinová a ªubica Pinãíková, za

a krajiny. Podle § 12 odst. 1 citovaného zákona je

historické stavby a charakteru její poslední dochova-

Maìarsko Gábor Sonkoly, Gábor Soós, Tamás Fejérdy

chránûn „krajinn˘ ráz, kter˘m je zejména pfiírodní, kul-

né torzální podoby.

a Erzsébet Marton a za Polsko Jacek Purchla, Bogu-

stáfií, hodnoty urbanistické, emotivního pÛsobení a krajinotvorného hlediska pfied tûmi ostatními.

turní a historická charakteristika urãitého místa ãi ob-

8) V ojedinûl˘ch, v˘jimeãn˘ch, podrobnû odÛvodnû-

slaw Szmygin, Aleksander Böhm a Piotr Szpanowski.

lasti“ a kter˘ „je chránûn pfied ãinností sniÏující jeho

n˘ch pfiípadech, kdy nelze uplatnit fie‰ení podle bodu

Pozornost byla napfiíklad vûnována zpÛsobu v˘bûru

estetickou a pfiírodní hodnotu. Zásahy do krajinného

7), je moÏné navrhnout zastfie‰ení, které co nejjedno-

nov˘ch památek a mnohdy problematick˘m dopadÛm

rázu, zejména umisÈování a povolování staveb, mohou

du‰‰ím technick˘m zpÛsobem pfiekr yje ohroÏenou

zapsání památek na Seznam kulturního dûdictví

b˘t provádûny pouze s ohledem na zachování v˘znam-

ãást stavby. ZároveÀ v‰ak zastfie‰ení musí splÀovat vy-

UNESCO, jako náporu turismu, problémÛm pfii adapta-

n˘ch krajinn˘ch prvkÛ, zvlá‰tû chránûn˘ch území, kul-

sokou úroveÀ vhodné architektonické formy, typu kon-

cích, novém vyuÏití a podobnû.

turních dominant krajiny, harmonické mûfiítko a vztahy

strukce, pouÏit˘ch materiálÛ a fiemeslného provedení

Na konferenci plynule navázala Letní ‰kola památ-

v krajinû“.

tak, aby sv˘m v˘razem nedegradovalo ochraÀovanou

kové péãe, která se konala ve dnech 26. ãer vna aÏ

stavbu. Základním kritériem u opodstatnûného zastfie-

4. ãer vence 2010. Na organizaci se opût podílel In-

‰ení by mûlo b˘t uchování torzálního v˘razu areálu.

ternational Cultural Centre Cracow ve spolupráci s Mi-

3) I dnes, na poãátku 21. století, jsou pro péãi o zfiíceniny hradÛ k dispozici jen základní, obecné metodické principy formulované v polovinû 20. století Janem

9) Zastfie‰ení tr val˘mi stfiechami formou rekon-

nisterstvem kultur y âeské republiky, letní ‰kola se

Sokolem a dílãím zpÛsobem doplnûné v roce 1998 To-

strukce doloÏeného zaniklého historického tvaru stfie-

proto konala zãásti v Polsku a zãásti na Moravû. Zú-

má‰em Durdíkem. âásti této metodiky dot˘kající se

chy je moÏné pfiipustit pouze pfii splnûní v‰ech v˘‰e

ãastnili se jí památkáfii, architekti, kunsthistorici

zastfie‰ování zfiícenin jsou v‰ak znaãnû zastaralé, v nû-

uveden˘ch podmínek a pfii objektivním vylouãení

a studenti z pfiíslu‰n˘ch oborÛ, z nichÏ nûktefií jiÏ byli

kter˘ch pasáÏích zavádûjící nebo jiÏ nepfiijatelné, po-

v‰ech variant fie‰ení uveden˘ch v pfiede‰l˘ch bodech.

úãastníky pfiedchozí konference k danému tématu.

platné situaci v dobû svého vzniku. Je zfiejmé, Ïe me-

Tyto realizace jsou zásadnû moÏné pouze u staveb,

Souãástmi letní ‰koly památkové péãe byly jednak od-

todika jiÏ souãasn˘m poÏadavkÛm nevyhovuje,

které si pfies svÛj torzální stav prakticky v plné v˘‰ce

born˘ semináfi, kter˘ se konal v Centru kulturního dû-

zejména tím, Ïe ponechává urãit˘ prostor pro fie‰ení,

zachovaly celistv˘ obvod. I u zfiícenin tohoto typu je pfií-

dictví v Krakovû a pokraãoval v Olomouci a v Brnû, jed-

která jsou v rozporu s jejím celkov˘m vyznûním a kte-

padné zfiízení stfiechy závaÏn˘m zásahem do autentici-

nak odborné exkurze na území Polska i na Moravû.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

55

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 56

jejichÏ b˘valí majitelé vût‰inou zahynuli v koncentraã-

na jako legitimní zpÛsob jejich prezentace, pfiiãemÏ

ních táborech nebo ode‰li ze zemû. Na druhou stranu

zvefiejnûní památek na Seznamu UNESCO a s tím spo-

byly zfiejmé urãité pochyby o ãinnosti mûstské samo-

jené uznání jejich v˘jimeãné hodnoty má motivovat ne-

správy, která pfiese v‰echno nese za tento stav jistou

jen k jejich zachování, ale i k celkovû kvalitnûj‰í pa-

zodpovûdnost. Exkurze do dal‰í památky UNESCO –

mátkové ochranû v zemi.

soln˘ch dolÛ v nedaleké Wieliczce – vyvolala diskusi

DÛvody pro a proti nominaci na zápis ãi zapsání nû-

o limitech vyuÏití památky pro cestovní ruch. Pouãná

kter ˘ch památek na Seznam UNESCO se tak staly

byla exkurze do b˘valého samostatného mûsta Nowa

hlavním pfiedmûtem diskusí. Oproti tomu problémÛm

Huta, které vzniklo v 50. letech 20. století souãasnû

souvisejícím s praktickou ochranou památek byla na

se zaloÏením nedalek˘ch obfiích oceláren. Ocelárny

semináfii, snad vzhledem k profesnímu zamûfiení vût-

v Nowé Huti mimochodem nepfiímo souvisí s ãasn˘m

‰iny úãastníkÛ, vûnována spí‰e men‰í pozornost.

zapsáním mûsta Krakova na Seznam svûtového kul-

Karel KIBIC ml., Martin PÁCAL

turního dûdictví UNESCO (jiÏ v roce 1979), neboÈ zneãi‰Èovaly ovzdu‰í v Krakovû natolik, Ïe se historické památky mûsta ocitaly v ohroÏení. Nowa Huta je jako pozoruhodn˘ celek stalinistické architektur y a urbanismu pfiíkladem hodnotného urbanistického areálu, u nûhoÏ je nominace na zápis do Seznamu UNESCO

Konference konzervátorÛ-restaurátorÛ v Uherském Hradi‰ti

zvaÏována. Má charakteristickou urbanistickou struk-

1

2

Obr. 1. Urbanistick˘ plán mûsta Nowa Huta z let 1949–1959 s vyznaãen˘mi realizovan˘mi a nerealizovan˘mi objekty. (Foto Martin Pácal, 2010) Obr. 2. Nowa Huta, centrální námûstí, typická stavba z poãátku 50. let 20. století. (Foto Martin Pácal, 2010)

turu s trojzubcem hlavních ulic, kter˘ se sbíhá na hlav-

Konference konzervátorÛ-restaurátorÛ byla uspofiá-

ním námûstí. Zde mûly b˘t umístûny nejdÛleÏitûj‰í ve-

dána Technick˘m muzeem v Brnû – Metodick˘m cent-

fiejné budovy, ov‰em pÛvodní koncepce byla naplnûna

rem konzervace ve spolupráci s komisí konzervátorÛ-

jen zãásti. Realizaci souboru zastavila fiada faktorÛ,

-restaurátorÛ pfii Asociaci muzeí a galerií âR (AMG),

zejména uvolnûní komunistického reÏimu v polovinû

Slováck˘m muzeem v Uherském Hradi‰ti a Klubem kul-

50. let 20. století a odklon od historizující architektu-

tury v Uherském Hradi‰ti. Její jiÏ 18. roãník se konal ve

ry – jiÏ v roce 1956 zde byl postaven první panelov˘

dnech 7.–9. záfií 2010 v pfiedná‰kovém sále Klubu kul-

dÛm na území Polska. Oproti pÛvodní koncepci vznikl

tury v Uherském Hradi‰ti. Konference byla tradiãnû za-

v 80. letech 20. století uprostfied areálu rozlehl˘ kos-

mûfiena pfiedev‰ím na problematiku spojenou s péãí

tel, kter˘ mÛÏe b˘t vnímán jako zajímav˘ pfiíklad post-

o sbírkové pfiedmûty. Jejím posláním je zprostfiedkovat

moderní architektur y. Nowa Huta není památkou na

setkání specialistÛ zab˘vajících se ochranou pfiedmûtÛ

pfiíznivé období lidské historie, pfiesto jde o pozoru-

kulturního dûdictví na mezioborové, ale také meziná-

hodn˘ areál, kter˘ Ïádá památkovou ochranu. Ohled-

rodní úrovni. Proto ani v leto‰ním roce na ní nechybûli

nû moÏnosti zápisu na Seznam svûtového kulturního

zahraniãní úãastníci, pfiítomni byli napfiíklad kolegové ze

dûdictví UNESCO v‰ak panovaly pochybnosti. PÛvodní

Slovenska, Portugalska a Francie. Za dal‰í nosné téma

zámûr se realizoval jen zãásti, a tak vzniká otázka,

setkání lze jako kaÏdoroãnû povaÏovat materiálové prÛ-

zda tento v polském mûfiítku pozoruhodn˘ soubor sne-

zkumy pfiedmûtÛ kulturního dûdictví. V rámci odborn˘ch

se mezinárodní srovnání.

pfiedná‰ek byly také prezentovány nové poznatky vû-

Na Moravû pokraãovala letní ‰kola v prostorách Ar-

deckého v˘zkumu v této oblasti. Jednotlivé referáty by-

cidiecézního muzea v Olomouci a 3. ãervence byla za-

ly fiazeny do blokÛ podle materiálové pfiíbuznosti o‰et-

konãena diskusí v brnûnské vile Stiassni, kde byla téÏ

fiovan˘ch pfiedmûtÛ. Zejména se jednalo o pfiedmûty

prezentována studie obnovy a vyuÏití vily vãetnû parku.

z kovu, keramiky, textilu a skla.

V Olomouci se konala komentovaná prohlídka historic-

Akce byla zahájena odborn˘m námûstkem Technic-

V rámci krakovského odborného semináfie pfiednesl

kého jádra mûsta, pfii níÏ byla vûnována pozornost

kého muzea v Brnû Ing. Ivem ·tûpánkem a zástupkyní

kaÏd˘ úãastník pfiíspûvek t˘kající se jedné z památek

sloupu Nejsvûtûj‰í Trojice, zapsanému na Seznam

fieditele Slováckého muzea PhDr. Blankou Ra‰ticovou,

zapsan˘ch na Seznam svûtového kulturního dûdictví

UNESCO. Byla vedena diskuse o v˘jimeãnosti této pa-

která úãastníky krátce informovala o objektech ve

UNESCO v jeho zemi. Z na‰ich památek byly prezento-

mátky i jejího vztahu k námûstí a k celku historického

správû Slováckého muzea. Jedním z tûchto objektÛ je

vány napfiíklad poutní kostel sv. Jana Nepomuckého

mûsta. V následujících dnech probíhaly odborné exkur-

Památník Velké Moravy, jemuÏ byl vûnován úvodní re-

na Zelené hofie u Îìáru nad Sázavou, Lednicko-valtic-

ze po moravsk˘ch památkách UNESCO, vedené z vût‰í

ferát prvního pfiedná‰kového bloku a kter˘ mûli úãast-

k˘ areál a mûstské památkové rezervace Kutná Hora

ãásti ZdeÀkem Novákem, pfii nichÏ byly nav‰tíveny zá-

níci moÏnost nav‰tívit v rámci plánované exkurze dru-

a âesk˘ Krumlov.

mecké zahrady v KromûfiíÏi, Lednicko-valtick˘ areál

h˘ den konference. Vedoucí oddûlení archeologie

Na program odborného semináfie navázalo nûkolik

a Ïidovské mûsto v Tfiebíãi. Probûhla také náv‰tûva lá-

Slováckého muzea Mgr. Miroslav Va‰kov˘ch, Ph.D.,

odborn˘ch exkurzí, na jejichÏ základû se rozvinuly ob-

zeÀského mûsta Luhaãovice, které uvaÏuje o nomina-

posluchaãe ve svém referátu seznámil nejen s historií

sáhlé diskuse. Komentovaná exkurze po historickém

ci na zapsání na Seznam UNESCO. Právû o nominaci

Památníku Velké Moravy, ale zejména s koncepcí no-

jádru Krakova pokraãovala v b˘valém Ïidovském mûs-

této památky se rozpoutala nejvût‰í diskuse, neboÈ

vé multimediální expozice, která vznikla v rámci gene-

tû Kazimierzi, které je souãástí památky UNESCO.

v˘jimeãnost tohoto lázeÀského areálu nebyla fiadû

rální rekonstrukce památníku v letech 2008–2009.

Diskuse se – vedle nûkolika problematick˘ch jevÛ t˘-

úãastníkÛ zcela zfiejmá. Byla vyslovena otázka, zda

Podle slov pfiedná‰ejícího bylo zámûrem vytvofiit expo-

kajících se vlastního historického jádra mûsta (obfií

hledání dal‰ích památek pro zápis do Seznamu ne-

zici odpovídající souãasn˘m v˘stavním trendÛm a po-

billboardy na le‰eních ãi na fasádách domÛ na ná-

znamená nepfiimûfiené prosazování urãité zemû a ve

tfiebám tuzemsk˘ch i zahraniãních náv‰tûvníkÛ. Jsou

mûstí a podobnû) – stáãela na celkovû ‰patn˘ stav zá-

svém dÛsledku sniÏování v˘znamu Seznamu svûtové-

v ní zachyceny základní dûjinné okamÏiky Velké Mora-

stavby b˘valého Ïidovského mûsta. Bylo to vysvûtlová-

ho kulturního dûdictví. Na druhou stranu byla snaha

vy a pfiiblíÏeny kaÏdodenní aktivity obyvatel na‰eho

no zejména sloÏit˘mi vlastnick˘mi pomûr y domÛ,

o prosazení vlastních památek na Seznam oznaãová-

území v 9. století.

56

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 57

Následující referáty pr vního pfiedná‰kového bloku

rÛ-restaurátorÛ Asociace muzeí a galerií Dokument

tûch, kdo jsou ochotni se o své zku‰enosti a znalosti ve-

byly tematicky zamûfieny na péãi o objekty vyrobené

o profesi konzer vátora-restaurátora AMG. Smyslem

fiejnû podûlit. Mezi takové patfií napfiíklad odborníci, kte-

z kovÛ. KvÛli zdravotní indispozici restaurátora Ivana

dokumentu je stanovit základní cíle, zásady a poÏa-

fií se podíleli na restaurování jednotliv˘ch artefaktÛ zná-

Housky byl jeho pfiíspûvek o restaurování cínov˘ch

davky na profesi konzervátora-restaurátora a jeho roli

mé Schwarzenberské sbírky koãárÛ a saní (spravuje ji

sarkofágÛ olomouck˘ch biskupÛ prezentován pro-

pfii ochranû kulturního dûdictví v muzeích a galeriích

zmínûné pracovi‰tû NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích).

stfiednictvím filmového dokumentu. Následná velmi

âeské republiky (dokument je dostupn˘ na níÏe uve-

BohuÏel ne v‰ichni se mohli v termínu konání semináfie

podnûtná diskuse vedla k zamy‰lení, do jaké míry lze

deném webovém portále). Jsou v nûm mimo jiné pro

uvolnit ze sv˘ch pracovních závazkÛ. Pfiesto pfiíspûvky

restaurovan˘ objekt povaÏovat za autentick˘, dojde-li

oblast muzeální a galerijní péãe definovány nûkteré

zamûfiené na restaurování objektÛ z této sbírky tvofiily

k obnovû vût‰í ãásti jeho pÛvodní hmotné a v˘tvarné

základní pojmy. Na tomto místû je vhodné zmínit, Ïe

hlavní body programu semináfie. V úvodním referátu

podstaty. Soukromí restaurátofii Václav a Vûra Nûmco-

dle tohoto dokumentu je pojem konzervace zastfie‰ují-

Schwarzenberská sbírka historick˘ch dopravních pro-

vi prezentovali postup a pouÏité technologie restauro-

cím oznaãením pro takzvanou sanaãní konzervaci, pre-

stfiedkÛ Katefiina Cichrová shrnula v˘znam tohoto uni-

vání ãásti oltáfiního antependia sv. AlÏbûty a sv. Jaku-

ventivní konzervaci a restaurování. To je v urãitém roz-

kátního souboru a vyzdvihla umûleckofiemeslnou i histo-

ba z kostela sv. Mikulá‰e v Chebu. Následoval

poru s dnes obvykl˘m v˘kladem pojmÛ konzer vace

rickou hodnotu jeho jednotliv˘ch souãástí i sbírky jako

pfiíspûvek soukromé restaurátorky Aleny Havlínové

a restaurování v ostatních oblastech péãe o pfiedmûty

celku. Struãnû uvedla také základní informace o restau-

s názvem Restaurování pfiilby zvané Svatováclavské.

kulturního dûdictví. V podveãerních hodinách mûli

rování koãáru z roku 1743 a rokokov˘ch zlacen˘ch saní

Z pfiedná‰ky vyplynulo, Ïe v tomto pfiípadû spí‰e kon-

úãastníci konference jedineãnou moÏnost nav‰tívit

pocházejících z roku 1747.

zer vátorsk˘ zásah (dle platného pojmosloví AMG se

Slovácké muzeum, galerii a depozitáfie v Uherském

Historické dopravní prostfiedky jsou charakteristické

jednalo o zásah sanaãní a preventivní konzervace) by-

Hradi‰ti. Následující den byl vûnován exkurzím do Le-

pestrostí materiálÛ, jeÏ byly pouÏity pfii zhotovení. Je-

lo nutné vzhledem k unikátnosti objektu podpofiit po-

teckého muzea v Kunovicích, Velehradu, Muzea pále-

jich základní konstrukce b˘vá dfievûná, ãasto kombino-

drobn˘m, ale zároveÀ velmi ‰etrn˘m materiálov˘m

nic Vlãnov a Vlãnovsk˘ch búd, v˘‰e zmínûného Památ-

vaná s kovem, pfiedev‰ím u mechanicky namáhan˘ch

prÛzkumem. Nezanedbatelnou souãástí zásahu bylo

níku Velké Moravy a archeoskanzenu Modrá, kde

souãástí. DoplÀky interiéru b˘vají zpravidla textilní

uloÏení pfiilby do vhodného prostfiedí tak, aby byla

zároveÀ probûhl spoleãensk˘ podveãer.

a koÏené, ale v˘jimkou nejsou ani barevné úpravy po-

chránûna pfied ‰kodliv˘mi vlivy klimatu. Pfiilba byla ulo-

Pfiíspûvky závûreãného dne byly pfieváÏnû zamûfieny

vrchÛ (polychromie nebo zlacení), sklenûné souãásti

Ïena do speciální vzduchotûsné schrány s regulova-

na konzer vaci ãi v˘zkum velmi citliv˘ch organick˘ch

a podobnû. Materiálová rÛznorodost tûchto objektÛ je

nou relativní vlhkostí vzduchu a moÏností monitorová-

materiálÛ – textilu, papíru vãetnû fotografií a organic-

pfiíãinou relativní komplikovanosti restaurátorsk˘ch zá-

ní teploty a relativní vlhkosti. V následujících

k˘ch barviv. Dále byl Ing. Jindfii‰kou Drozenovou a Ja-

sahÛ a dÛvodem, proã se na obnovû koãárÛ, saní

pfiíspûvcích Ing. ·árky Msallamové a Ing. Jana Stouli-

nem Klime‰em pfiedstaven souãasn˘ stav ukládání

a dal‰ích objektÛ témûfi vÏdy podílejí odborníci více

la, Ph.D., z Vysoké ‰koly chemicko-technologické

sbírkov˘ch pfiedmûtÛ v Muzeu hlavního mûsta Prahy.

profesí – specialisté na rÛzné skupiny materiálÛ. Od-

v Praze s názvy Cínové kfi titelnice z druhé poloviny

V posledním pfiíspûvku byli úãastníci konference

li‰né vlastnosti a poÏadavky jednotliv˘ch materiálÛ

16. století a Alternativní povlaky pro stabilizaci Ïelez-

Ing. Ivanou Kopeckou seznámeni s novû vznikl˘m pra-

jsou i pfiíãinou obtíÏí pfii volbû optimálních podmínek

n˘ch archeologick˘ch nálezÛ se autofii primárnû zab˘-

covi‰tûm Chemické laboratofie Národního technické-

uloÏení.

vali materiálov˘mi prÛzkumy nebo v˘zkumy materiálÛ

ho muzea, jeho vybavením a moÏnostmi spolupráce.

pfiedmûtÛ kulturního dûdictví.

Z restaurátorÛ, ktefií se podíleli na restaurování ob-

Závûrem lze shrnout, Ïe konference naplnila cíl

jektÛ ze Schwarzenberské sbírky, byli na semináfii pfií-

V prvním odpoledním bloku byly prezentovány cel-

zprostfiedkovat setkání odborníkÛ a umoÏnit tak pfie-

tomni restaurátor dfieva, restaurátorka textilu a re-

kem ãtyfii referáty, jejichÏ prostfiednictvím byli úãastní-

dání kontaktÛ a zku‰eností nejen v rámci pfiedná‰ko-

staurátor polychromovan˘ch povrchov˘ch úprav.

ci konference blíÏe seznámeni s restaurováním a prÛ-

v˘ch blokÛ, ale také na neformální úrovni mimo ofi-

V. Vondráãek ve svém pfiíspûvku Restaurování dfievû-

zkumem dfievûn˘ch objektÛ a archeologické keramiky.

ciální program. OrganizátorÛm se podafiilo vytvofiit pro-

n˘ch pr vkÛ Schwarzenberského koãáru, doplnûném

V souvislosti s pfiíspûvkem Ljuby Svobodové o restau-

stor pro mezioborovou komunikaci mezi odborníky

videozáznamem, seznámil pfiítomné s postupem re-

rování archeologick˘ch keramick˘ch nádob se rozvinu-

z fiad konzervátorÛ, restaurátorÛ, technologÛ ãi vûdcÛ

staurování dfievûné kostry v˘‰e zmínûného koãáru. Na

la zajímavá diskuse na téma doplÀování archeologické

a dal‰ích specialistÛ. Více informací je moÏné získat

pfiíkladu rejdové toãny, dfievûné stupaãky s kovov˘m

keramiky. Pfii diskusi byl vyjádfien názor, Ïe keramiku

na oficiální internetové stránce konference: www.kon-

pasem, podvozku a vlastní koãárové kabiny ukázal zá-

není nutné z estetick˘ch dÛvodÛ doplÀovat, jelikoÏ

ference-konzervatoru-restauratoru.cz.

kladní postupy a materiály, jeÏ byly pouÏity. Upozornil

i bûÏn˘ náv‰tûvník expozic je schopen domyslet si tva-

Petra LESNIAKOVÁ

Úvodní pfiíspûvek druhého pfiedná‰kového bloku pfii-

místa souãasné expozice. Pfiíklad restaurování a dopl-

pomenul v souãasné dobû ãasto diskutovanou problematiku opakovan˘ch restaurátorsk˘ch zásahÛ. Restaurátorka Polabského muzea v Podûbradech Aranka

i na problémy spojené s transpor tem takového rozmûrného objektu do restaurátorské dílny a pozdûji do

rosloví daného, byÈ neúplného pfiedmûtu.

Àování znaãnû po‰kozen˘ch textilních souãástí dvou

Semináfi Restaurování historick˘ch koãárÛ a saní

Souãková-DaÀková na pfiíkladu sklenûného poháru

exempláfiÛ saní ze Schwarzenberské sbírky ilustrovala sv˘m pfiíspûvkem Restaurování textilních ãástí rokokov˘ch saní (i za svou nepfiítomnou kolegyni) restaurá-

z pfielomu 13. a 14. století prezentovala nejen sloÏitost

Spoleãnost pro technologie ochrany památek uspofiá-

torka Vladimíra Lipská. Sametov˘ pfiehoz loìky saní,

opakovaného restaurování, ale také vliv opûtovn˘ch zá-

dala dne 16. záfií 2010 ve spolupráci s územním

kovové dracouny, v˘‰ivky i pod‰ívka a sedák byly ve

sahÛ na hodnoty restaurovaného ar tefaktu. Pfiíspûv-

odborn˘m pracovi‰tûm NPÚ v âesk˘ch Budûjovicích

znaãném rozsahu silnû po‰kozeny, a to pfiedev‰ím ne-

kem byla jen potvrzena skuteãnost, Ïe v dne‰ní dobû je

v nové budovû Národního muzea odborn˘ semináfi s ná-

vhodn˘m uloÏením v dfiívûj‰ích letech. Vedle ãistûní

témûfi vzácností setkat se s objektem kulturního dûdic-

zvem Restaurování historick˘ch koãárÛ a saní. Pfii pfií-

a skeletování textilních souãástí byly nûkteré zcela

tví, na kterém by v minulosti nebyl proveden restaurá-

pravû tohoto semináfie se ukázalo, Ïe aãkoliv je historic-

chybûjící ãásti (napfiíklad pol‰táfi) novû zrekonstruová-

torsk˘ ãi konzervátorsk˘ zásah. V následující prezenta-

k˘ch dopravních prostfiedkÛ, jako jsou koãáry, povozy,

ny. V celé své práci se restaurátorky fiídily snahou

ci byl demonstrován velmi citliv˘ pfiístup restaurátorky

sanû, hasiãská zafiízení, ale i postroje a podobnû, v na-

o maximální zachování historick˘ch, autentick˘ch ma-

Evy Rydlové k restaurování sklenûn˘ch siluet ze sbírky

‰ich sbírkách pfiekvapivé mnoÏství a pro fiadu správcÛ

teriálÛ i technologick˘ch postupÛ. PrÛzkum a restau-

podmaleb UmûleckoprÛmyslového muzea v Praze.

sbírek je péãe o nû mnohdy obtíÏn˘m úkolem, existuje

rování povrchového zlacení saní popsal restaurátor

V prÛbûhu pr vního konferenãního dne byl projed-

jen relativnû mal˘ okruh restaurátorÛ ãi konzervátorÛ,

M. Zme‰kal v pfiíspûvku Restaurování rokokov˘ch fiez-

nán a pfiijat plenárním zasedáním Komise konzerváto-

ktefií se tûmito objekty zab˘vají. Je‰tû men‰í je poãet

bovan˘ch zlacen˘ch saní – polychromie, kter˘ pfiipravil

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

57

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 58

s kolegy – restaurátorem J. StaÀkem a technologem J. Havlínem. Proveden˘ technologick˘ prÛzkum potvrdil domnûnku, Ïe sanû jiÏ byly v minulosti o‰etfiovány. Kromû jiného byl vedle pravého zlata nalezen i takzvan˘ metal, slitina mûdi, která je pouÏívána jako náhraÏka pravého zlata. Dodateãná povrchová úprava byla pfii restaurování spolu s neãistotami a pozdûj‰ím ‰elakov˘m nátûrem odstranûna a místa, kde zlacení chybûlo (jako dÛsledek dfiívûj‰ího po‰kození nebo na nov˘ch doplÀcích dfievûné konstrukce), byla pozlacena klasickou technologií plátkov˘m zlatem na olejové adhezivo. Tato úprava byla pouÏita pfiesto, Ïe je obecnû nepfiíli‰ vhodná pro exteriér. Je v‰ak dobfie reverzibilní a navíc je pfiedpoklad, Ïe restaurované sanû budou v budoucnu umístûny v chránûném interiéru. Dal‰ím pfiíspûvkem semináfie bylo vystoupení V. Ob1

ra, restaurátora koãárÛ a zároveÀ fieditele soukromého Muzea historick˘ch koãárÛ v âechách pod Kosí-

dûkují v‰em pfiedná‰ejícím, ktefií si na‰li ãas a vystou-

fiem, Stavitelství koãárÛ – propojení zapomenut˘ch

pili na semináfii se sv˘mi pfiíspûvky. Semináfi byl pfii-

fiemesel s dne‰ními vûdomostmi o restaurování. Au-

praven s podporou Ministerstva kultury âR.

tor v nûm velice pfiesvûdãivû ukázal, jak bohatá je his-

Obr. 1. Úãastníci konference pfii prohlídce mûsta Jáchymova pfii v˘kladu Mgr. Lubomíra Zemana. (Foto TomበEfler, 2010)

Petr KOTLÍK

torie v˘roby koãárÛ (a obecnû historick˘ch dopravních

1538. V letech 1540–1544 pak byl objekt novû obno-

prostfiedkÛ) na kvalitní fiemeslo vãetnû jeho „umûlec-

ven a roz‰ífien. Do dne‰ní podoby byla radnice upravena

k˘ch odnoÏí“ i jaké obtíÏe musí b˘t dnes pfiekonávány tûmi, ktefií se snaÏí alespoÀ nûco z oné bohaté historie historick˘ch vozidel zachránit pro budoucí generace. Pfiíspûvek byl rovnûÏ doplnûn ilustraãními videose-

v letech 1901–1902 podle projektu Johanna Benesche

Konference Bohatství historického stavebního v˘voje Kru‰nohofií

kvencemi a fotografickou dokumentací.

z Ústí nad Labem a Antona Hammerschmiedta z Jáchymova. Po exkurzi následovala v prostorách Královské mincovny vernisáÏ v˘stavy prací studentÛ âVUT vûnova-

Pfiíklad restaurování koÏené souãásti v˘bavy jezdce

Konference Bohatství historického stavebního v˘vo-

n˘ch Jáchymovu, Lokti a Beãovu. Architektonické ná-

uvedl pfiíspûvek restaurátorky J. Tefal Juránkové Re-

je Kru‰nohofií, kterou uspofiádaly ve dnech 6. a 7. fiíjna

vrhy posluchaãÛ z atelieru Ústavu památkové péãe

staurování a rekonstrukce vojenského tureckého sed-

2010 v jáchymovské Královské mincovnû NPÚ – ÚOP

pod vedením prof. Václava Girsy se vûnovaly pfiede-

la ze SZ Hluboká. Obrazová dokumentace autorky pfií-

v Lokti, mûsto Jáchymov a Krajské muzeum Karlovy

v‰ím revitalizaci historického centra Jáchymova, zá-

spûvku ukazovala, jak silnû byl tento atraktivní sbírkov˘

Vary, volnû navazuje na loÀsk˘ pfiedná‰kov˘ blok s ná-

stavbû proluk v centru mûsta Lokte a návrhu na do-

objekt po‰kozen, a to intenzivním pouÏíváním v minu-

zvem Jáchymov, architektonická perla Kru‰nohofií. Le-

stavbu spojovacího krãku na hradu Beãovû. Projekty

losti i dfiívûj‰ím nevhodn˘m uloÏením jako sbírkového

to‰ní program v‰ak byl územnû roz‰ífien na celé Kru‰-

byly vedeny snahou o moÏnosti pozitivní promûny

exponátu. Opût se zde vyskytovalo nûkolik materiálÛ –

né hory.

a oÏivení památkovû chránûn˘ch lokalit. Vycházejí z in-

vedle dfievûné kostry polepené bfiezovou kÛrou hlavnû

Ve stfiedu 6. fiíjna se v odpoledních hodinách kona-

spirace zanikl˘mi hodnotami historického stavu a pra-

useÀ, ale i textil, Ïelezné hfieby a spony. KaÏd˘ z mate-

la komentovaná prohlídka v˘znamn˘ch jáchymovsk˘ch

cují s kontextuální architekturou v harmonickém zapo-

riálÛ vyÏadoval specifick˘ pfiístup k ãistûní, konzervaci

objektÛ. Úãastníci exkurze nav‰tívili hfibitovní neboli

jení do struktur y dochované zástavby. Po úvodním

i preventivní ochranû. Proto se také na restaurování

‰pitální kostelík V‰ech svat˘ch, zfiejmû nejstar‰í hráz-

slovu a pfiedstavení v˘stavy následovala její prohlídka

sedla podíleli vedle autorky pfiíspûvku i restaurátor

dûnou sakrální stavbu v západním Kru‰nohofií. Dále

s komentáfiem prof. Václava Girsy a Ing. arch. Tomá‰e

dfievûn˘ch ãástí a restaurátor kovÛ. Kromû desinfekce

pak mûstsk˘ dÛm ãp. 143 pocházející z nejstar‰ího

Eflera. Studentské práce byly velmi podnûtné a v mno-

organick˘ch souãástí sedla v parách butanolu byly jed-

období Jáchymova kolem roku 1520, kter˘ patfiil po-

h˘ch pfiípadech se rozvinula zasvûcená debata pfiímo

notlivé ãásti sedla oãi‰tûny a konzervovány, po‰koze-

dle místní tradice hornímu hejtmanovi Heinrichu von

s jejich autory. Tato v˘stava byla dále doplnûna o prá-

né ãásti textilu a usnû byly doplnûny nov˘m materiá-

Könneritz. Ve dvorní ãásti domu se nachází takzvan˘

ce studentÛ Univerzity J. E. Purkynû z Ústí nad Labem

lem a sedák byl rekonstruován. Po restaurování bylo

zadní dÛm, v jehoÏ prvním patfie jsou dvû místnosti za-

a kolegÛ z NPÚ – ÚOP v Ústí nad Labem, ktefií prová-

sedlo umístûno zpût do expozice zámku Hluboká, ten-

klenuty sklípkov˘mi klenbami. Dal‰í zastávkou byl prv-

dûli stavební zamûfiení vybran˘ch jáchymovsk˘ch ob-

tokrát s dÛrazem na vytvofiení vhodn˘ch podmínek pro

ní luteránsk˘ kostel v ãesk˘ch zemích – kostel sv. Já-

jektÛ. Konkrétnû se jedná o mûstské domy ãp. 12,

jeho uchování.

chyma. PÛvodnû jednolodní stavba byla vybudována

117 a katolickou faru ãp. 127.

Na semináfii se se‰lo nûkolik desítek odborníkÛ

v letech 1534–1540 stavitelem Hanu‰em Koppem,

Druh˘ den, 7. fiíjna, byla na programu pfiedná‰ková

z muzeí, památkov˘ch ústavÛ, odborn˘ch ‰kol i dal-

za úãasti políra Wolfa Müllera z Ostrova a kameníka

ãást konference. Tematicky se pfiíspûvky zab˘valy ur-

‰ích institucí se speciálním zájmem o tento druh umû-

Jörga z Bamberka. Neménû zajímavá byla prohlídka

banismem kru‰nohorsk˘ch mûst, jejich stavebními

leckofiemesln˘ch objektÛ. V‰ichni si odnesli text vût‰i-

mûstského domu ãp. 117 u kostela. Tento objekt je

specifiky a v neposlední fiadû také technick˘mi památ-

ny pfiíspûvkÛ ve sborníku, kter ˘ byl dostupn˘ jak

charakteristick˘ svou dispozicí. Jedná se o pfiíãn˘ dvoj-

kami. Mezi pfiedná‰ejícími byli mimo jiné Ing. arch. Ka-

v ti‰tûné, tak elektronické podobû. Je zfiejmé, a disku-

trakt z doby kolem poloviny 16. století s barokní úpra-

rel Kuãa, Mgr. Lubomír Zeman, doc. Ing. Michael Rykl,

se k nûkter˘m vystoupením to potvrdila, Ïe toto set-

vou fasády uliãního prÛãelí. Hlavní vstup do domu je

Ing. Jan Anderle a Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.,

kání nemohlo pokr˘t celou bohatou a sloÏitou proble-

orámován renesanãním portálem. Na závûr si úãastní-

ktefií se vûnovali tamûj‰ím stavbám a architektufie.

matiku

dopravních

ci exkurze prohlédli jáchymovskou radnici. Rozvíjející

Technické objekty a památky v Kru‰n˘ch horách pak

prostfiedkÛ. Pfiedstavovalo spí‰e jak˘si úvodní vstup

se mûsto Jáchymov zakoupilo roku 1531 dÛm Jeron˘-

pfiedstavili RNDr. Michal Urban, CSc., Ing. Petr Bohdá-

do této oblasti, po nûmÏ by mûly dal‰í obdobné semi-

ma ·lika v horní ãásti mûsta. Tento pÛvodní ‰likovsk˘

lek a Ing. Oldfiich Motyãka. Jednání komentoval

náfie, konference a podobnû následovat. Organizátofii

palác slouÏil jako nová radnice aÏ do poÏáru v roce

Ing. Manfred Hellmich, kter ˘ posléze provedl i závû-

58

restaurování

historick˘ch

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 59

V úvodním vystoupení pfiipomnûl O. ·efcÛ v˘znam

pracovní skupina restaurátorÛ, památkáfiÛ a technolo-

na‰eho nejznámûj‰ího pohfiebi‰tû – Vy‰ehradského

gÛ, jejíÏ ãinnost byla zamûfiena na zhodnocení stavu

hfibitova. Uvedl nûkteré stavební úpravy a opravy, které

náhrobkÛ, dosud pouÏívan˘ch metod a materiálÛ

zde, v místech ohroÏovan˘ch pfiedev‰ím vlhkostí vzlí-

a zpracování plánu systematické péãe o jednotlivé

nající do stavebních konstrukcí, byly v nedávné minu-

náhrobky i o cel˘ areál v dal‰ím období. Vycházelo se

losti provádûny. Upozornil také na to, Ïe pfies existen-

z pfiesvûdãení, Ïe tento hfibitov není jen souborem in-

ci kamerového systému ani tady nejsou cenná

dividuálních památkov˘ch ar tefaktÛ – náhrobkÛ, ale

sochafiská díla, hlavnû kovová, dostateãnû chránûna

tvofií jedineãn˘ památkov˘ celek. V pfiíspûvku byly rov-

pfied zlodûji. Po‰kozeny ãi zcizeny byly napfiíklad bron-

nûÏ shrnuty základní destrukãní a degradaãní procesy

zov˘ portrét M. Horákové nebo bronzové dlanû z ná-

po‰kozující hfibitovní architekturu a struãnû byly uve-

hrobku V. Buriana.

deny i materiály a postupy pouÏívané na zmínûném

V dal‰ím pfiíspûvku, nazvaném Mauzoleum rodiny

Starém Ïidovském hfibitovû.

Dittrich v Krásné Lípû, autofii TomበBroÏ a Jaroslav

Z. Kabelík v pfiíspûvku Oprava kostela sv. Filipa

Skopec na fiadû dokumentaãních fotografií ukázali ve-

a Jakuba na Malvazinkách pfiinesl podrobné informa-

lice neutû‰en˘ stav rodinného mauzolea postaveného

ce o jednom ze zajímav˘ch praÏsk˘ch kostelÛ, pochá-

koncem 19. století pro v˘znamného textilního podni-

zejícím z konce 19. století (návrh A. DuchoÀ). Popsal

katele Augusta Dittricha nedaleko Krásné Lípy. Kromû

architektonické a technické fie‰ení kostela a uvedl sa-

architektonického fie‰ení, autorem jehoÏ návrhu je v˘-

naãní postupy, jeÏ zde byly aplikovány v nedávné dobû

znaãn˘ berlínsk˘ architekt Julius Carl Raschdor ff, je

na základû v˘sledkÛ proveden˘ch prÛzkumÛ. Kostel

stavba zajímavá i svojí vnitfiní v˘zdobou (ta se v‰ak do-

tak získal nejen novou stfiechu, ale i novou fasádu.

chovala pouze ãásteãnû). Unikátní je i zachovaná ko-

Opraven byl rovnûÏ par ter a zároveÀ byly provedeny

telna, která zaji‰Èovala vytápûní hrobky. BohuÏel ne-

sanaãní zásahy vãetnû úpravy okolního terénu, ãímÏ

reãné shrnutí. V nûm vyjádfiil nadûji na lep‰í zhodno-

jasnosti ve vlastnictví objektu a mal˘ zájem místního

bylo omezeno pÛsobení vzlínající vlhkosti na zdivo

cení Kru‰n˘ch hor z hlediska kulturního, sociálního

zastupitelstva jsou pfiíãinami silnû chátrajícího stavu,

kostela. BohuÏel interiér kostela na obnovu dosud ãe-

a v neposlední fiadû také z hlediska turistického ru-

a tedy váÏného ohroÏení dal‰í existence stavby.

ká. Ing. arch. Z. Kabelík pfievzal v prÛbûhu semináfie

2

Obr. 2. Jáchymov (okres Karlovy Vary), mûstsk˘ dÛm ãp. 143, kolem roku 1520, sklípková klenba v prvním patfie zadního domu. (Foto TomበEfler, 2010)

chu. Z písemné podoby pfiednesen˘ch pfiíspûvkÛ bude opût sestaven konferenãní sborník. TomበEFLER, AlÏbûta KRATOCHVÍLOVÁ

Autor následujícího pfiíspûvku Monumentalita rodin-

z rukou profesora h. c. Ing. Václava Li‰ky, Dr. h. c.,

n˘ch hrobek na Ol‰ansk˘ch hfibitovech L. Sochor na

pfiedsedy spolku Svatobor, Cenu Antonína Wiehla, kte-

pfiíkladu dvou rodinn˘ch hrobek pocházejících z druhé

rá byla udûlena právû za obnovu kostela sv. Filipa

poloviny 19. století – neorománské hrobky rodiny Lan-

a Jakuba na Malvazinkách.

novy (podle návrhu V. Barvitia) a neogotické hrobky ro-

Jana RÛÏiãková ve svém vystoupení Litinové náhrob-

diny P‰trosovy – dokládá nejen zajímavé architekto-

ní kfiíÏe a Ïelezárny Ferrum ukázala na dochovan˘ch

nické fie‰ení samotn˘ch kamenn˘ch staveb, ale

exempláfiích litinov˘ch kfiíÏÛ mnohotvarost nabídky Ïe-

i jejich promy‰lené umístûní v terénu Ol‰anského hfibi-

lezáren Ferrum s továrnami ve Fr˘dlantu u Místku, âe-

Spoleãnost pro technologie ochrany památek uspo-

tova. Konstatuje, Ïe zmínûné hrobky jsou pouze dva

ladné, Ostravici a RoÏmitále. Nûkteré z nich porovnala

fiádala 11. listopadu 2010 v nové budovû Národního

pfiíklady z fiady dal‰ích cenn˘ch staveb tohoto hfibito-

s vyobrazeními z katalogu náhrobních a polních kfiíÏÛ

muzea odborn˘ semináfi vûnovan˘ funerální architek-

va. Dnes je v‰ak jejich spoleãn˘m znakem pfiedev‰ím

této firmy. ZároveÀ shrnula základní rostlinné i jiné

tufie, jehoÏ odborn˘m garantem byl P. Fára. Organizá-

neutû‰en˘, mnohdy aÏ havarijní stav. A bohuÏel v nû-

symboly, jeÏ se na tûchto kfiíÏích vyskytují a jejichÏ

tofii vycházeli z faktu, Ïe osudy hfibitovÛ a pohfiebi‰È

kter˘ch pfiípadech jsou jiÏ tyto historicky v˘znamné ob-

kombinace mnohotvarost kfiíÏÛ umoÏÀuje. V posledním

obecnû velice úzce souvisejí s v˘vojem a stavem spo-

jekty prakticky neopravitelné.

pfiíspûvku Soudobé problémy údrÏby hfibitovÛ a piet-

Semináfi Funerální architektura

leãnosti, a proto jsou cenn˘m dokladem historie. ¤a-

P. Fára se v pfiíspûvku Hrobky – vybrané stavebnû

ních míst M. âerven˘ ukázal aktivity Správy praÏsk˘ch

da tûchto objektÛ patfií i mezi v˘znamné památky ar-

technické problémy a jejich fie‰ení vûnoval technick˘m

hfibitovÛ, jejíÏ snahou je omezit pÛsobení vandalÛ na

chitektonické ãi v˘tvarné, na jejichÏ vzniku se podíleli

problémÛm dvou schwarzenbersk˘ch hrobek – na Orlí-

praÏsk˘ch hfibitovech, zajistit bezpeãnost náv‰tûvníkÛ

uznávaní architekti, sochafii, stavitelé a dal‰í tvÛrci.

ku a v Tfieboni – vãetnû návrhu jejich fie‰ení. Pfiede-

hfibitovÛ a samozfiejmû i uchovávat cenné náhrobky ãi

BohuÏel nûkteré historické hfibitovy a pohfiebi‰tû v dÛ-

v‰ím pronikání vlhkosti a vodorozpustn˘ch solí je hlav-

hrobky v dobrém technické stavu pro budoucnost. Ne-

sledku spoleãensk˘ch i politick˘ch pomûrÛ pro‰ly v mi-

ní pfiíãinou po‰kození pr vní stavby, postavené ve

mal˘ objem práce vyÏaduje i údrÏba zelenû na hfibito-

nulosti obdobími naprostého nezájmu, jejichÏ v˘sled-

svaÏitém terénu. V druhém pfiípadû jsou pro stavbu

vech. Pfiedná‰ející zdÛraznil, Ïe se tato ãinnost pot˘ká

kem je mnohdy velmi ‰patn˘ „technick˘“ stav

zdrojem nebezpeãí zejména poruchy ve stfie‰e.

nejen s obligátním nedostatkem finanãních prostfied-

jednotliv˘ch náhrobních kamenÛ ãi hrobek, nûkdy ce-

I v tomto pfiíspûvku bylo poukazováno na nejvût‰ího

kÛ, ale mnohdy i s nefunkãní ãi chybûjící legislativou

l˘ch hfibitovních areálÛ ãi jejich ãástí, v nûkter˘ch pfiípa-

nepfiítele obdobn˘ch staveb – dlouhodobû zanedbáva-

a nepfiíli‰ velk˘m zájmem laické vefiejnosti.

dech i jejich váÏná devastace, nebo dokonce nevratná

nou údrÏbu, k níÏ pfiispívala zmûna, ãi spí‰e pfieru‰ení

ztráta. Pfiíkladem mohou b˘t nûkteré Ïidovské hfibitovy

vlastnick˘ch práv v minulém období.

Vût‰ina pfiíspûvkÛ byla oti‰tûna ve sborníku, kter˘ mûli úãastníci semináfie k dispozici. Pfiítomní v diskus-

v období od nûmecké okupace do roku 1989, jeÏ byly

Naopak ukázka systematické péãe o historick˘

ních vystoupeních vût‰inou ze své zku‰enosti potvrzo-

zpravidla ponechány bez pravidelné péãe a dozoru, za-

hfibitovní areál byla pfiedmûtem pfiíspûvku P. Kotlíka

vali mnohdy svízelnou situaci související s údrÏbou

rÛstaly náletovou zelení a pustly. Nûkdy se staly i zdro-

Pfiíklad systémové péãe o hfibitovní náhrobky. Mezi

hfibitovÛ jako celkÛ i jednotliv˘ch objektÛ. Pfiispívá k ní

jem stavebního materiálu, jak dokládají obãasné nálezy

nejvíce chátrající hfibitovní areály patfií Ïidovské hfibito-

také omezená ãi neexistující nebo nepfiístupná evi-

náhrobkÛ zazdûn˘ch v mlad‰ích objektech. Podobn˘m

vy. Soustavná a systematická péãe zde ãasto chybûla

dence v˘znamn˘ch dûl i mûnící se zájem spoleãnosti,

osudem mnohdy pro‰ly i ‰lechtické rodové hrobky. Cí-

dlouhá léta a to se samozfiejmû projevilo na jejich sta-

kter ˘ se stále více odvrací od konce lidského Ïivota

lem semináfie bylo upozornit na hlavní problémy péãe

vu. Urãitou v˘jimkou je Star˘ Ïidovsk˘ hfibitov v Praze

a v‰eho, co s ním souvisí. Semináfi byl zorganizován

o tuto zajímavou skupinu památek a na vybran˘ch pfií-

na Starém Mûstû. Restaurátorské práce zde, byÈ

s podporou Ministerstva kultury âR.

kladech dokumentovat moÏnosti a zásady o‰etfiování

omezenû, probíhaly i pfied rokem 1989. V 90. letech

jednotliv˘ch objektÛ i vût‰ích hfibitovních areálÛ.

byla z iniciativy vedení Îidovského muzea ustavena

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Petr KOTLÍK

59

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 60

2

1

K o n f e re n c e V˘ s k u m a o b n o v a hradnej architektúry

n˘ch zejména legislativních a majetkoprávních otázek, které velmi komplikují snahy o záchranu a péãi o tento druh památek, stejnû jako otázek systémové pod-

Slovensko pfiedstavuje zemi, která se py‰ní mnoÏstvím pÛsobiv˘ch a vesmûs rozsáhl˘ch hradních zfiíce-

pory obãansk˘ch sdruÏení, jeÏ se péãí o zfiíceniny zab˘vají.

nin. V evropském kontextu má v tomto smûru ponû-

Slovenské referáty podávaly pfiehled dosavadního

kud zvlá‰tní postavení dané tím, Ïe podstatná ãást

bádání, metodick˘ch postupÛ (a to jak badatelsk˘ch,

hradÛ na území Slovenska díky historick˘m okolnos-

tak prakticky památkáfisk˘ch), technologick˘ch postu-

tem hrála v˘znamnou roli hluboko do novovûku a byla

pÛ a pfiístupÛ k jednotliv˘m problémy pÛsobícím

je‰tû v této dobû velkoryse pfiestavována, roz‰ifiována

faktorÛm. Sympatickou skuteãností je pfiíklon k zod-

a zejména opevÀována. Zfiíceninami se pak staly aÏ

povûdnému, památku respektujícímu pfiístupu kontras-

koncem 18. století ãi v dobû je‰tû mlad‰í. Z toho vy-

tujícímu s „betonáfisk˘mi“ realizacemi nedávné doby,

pl˘vá i fakt, Ïe proces jejich rozpadu pokraãuje stále

které fatálnû postihly mnohé slovenské hrady. Pozor-

znaãnû progresivnû a zejména mlad‰í konstrukce

nosti se dostalo i badatelsk˘m v˘sledkÛm (napfiíklad

v mnoha pfiípadech zanikají doslova pfied oãima. Hrad-

shrnutí vûdomostí o nálezech mincí na hradech ãi

ní zfiíceniny, k nimÏ má slovenská odborná i laická ve-

v hradních kaplích). Vût‰ina pfiíspûvkÛ v‰ak byla vûno-

fiejnost velk˘ vztah, neboÈ jsou chápány jako jeden ze

vána konkrétním památkám, a to jak z hlediska jejich

symbolÛ slovenské národní identity, tak v souãasnos-

v˘zkumÛ a prÛzkumÛ, tak zejména snah o jejich zá-

ti pfiedstavují velk˘ památkáfisk˘ problém.

chranu a prezentaci. Na tomto místû je nutné zdÛraz-

3

Autorem v‰ech fotografií je P. Frantriã, 2010. Obr. 1. Vigºa‰, vizualizace stavu hradu po dokonãení souãasn˘ch úprav. Obr. 2. Ministr kultury SR Daniel Krajcer pfii vystoupení v úvodu konference. Obr. 3. Úãastnící exkurze na Bratislavském hradû naslouchají v˘kladu Ing. I. Staníka.

Zmínûn˘ problém se stal podnûtem ke svolání

nit fakt, Ïe vût‰ina v souãasné dobû provádûn˘ch akcí

stranû uzavíral palácov˘mi kfiídly vymezené ãtverhran-

mezinárodní konference V˘skum a obnova hradnej

je dílem dobrovolníkÛ, respektive obãansk˘ch sdruÏe-

né nádvofií, a novostavba kongresové haly na jeho

architektúr y. Interdisciplinárna prezentácia stavu pa-

ní. Ta ke sv˘m aktivitám pfiistupují s nejvy‰‰í zodpo-

místû; zbofiení ãásti opevnûní, aby byl umoÏnûn vjezd

miatkovej ochrany, v˘skumu a obnovy od roku 2002,

vûdností a respektem k památkám a v maximální mí-

tûÏké techniky; zásahy spojené s vybavením ubytova-

kterou ve dnech 22.–24. listopadu 2010 v Centru

fie spolupráce a souladu s kapacitnû jen tûÏko

cích a provozních prostor VIP konferenãnímu centru

vûdecko-technick˘ch informací Bratislava uspofiádaly

situaci zvládajícími odborníky. Jsou velmi dobfie orga-

odpovídajícím technick˘m standardem a tak dále)

Ministerstvo kultur y Slovenské republiky, Památko-

nizována (stfiechová organizace se naz˘vá OZ Za-

a nespornû pfiedstavuje smutnou degradaci nezastupi-

v˘ úfiad Slovenské republiky a Archeologick˘ ústav

chráÀme hrady, kontaktní osobou je Mgr. Peter Her-

telného objektu, která by v rámci souãasného evropské-

Slovenské akademie vûd. Dûlné konference se zú-

ceg, [email protected]) a pfies v‰echny

ho pojetí památkové péãe jiÏ nemûla pfiicházet v úvahu.

ãastnilo více neÏ sto badatelÛ a zájemcÛ pfieváÏnû

nemalé problémy a komplikace nacházejí i podporu

âeské referáty prezentovaly prÛzkumy a provedené

ze Slovenska, ale téÏ z âeské republiky, Rakouska

pro svou ãinnost a její obecné uznání. Naprostá vût‰i-

ãi plánované památkové úpravy na hradech Kam˘k

a Nûmecka (pfiihlá‰ení maìar‰tí úãastníci se nedo-

na jimi proveden˘ch konzer vaãních zásahÛ probûhla

nad Vltavou, Bezdûz, Hamr‰tejn, Zub‰tejn a Rumberk.

stavili). Celkem jsme si v rámci nabitého a na udrÏe-

„v hodinû dvanácté“, znamenala záchranu aktuálnû

Dále se vûnovaly nejstar‰ím okrouhl˘m hradním

ní pozornosti mimofiádnû nároãného programu vy-

ohroÏen˘ch hodnot a jejich kvalita odpovídá souãas-

vûÏím, problémÛm konzer vace hradní architektur y

slechli 48 referátÛ a 15 dal‰ích pfiíspûvkÛ bylo

n˘m odborn˘m poÏadavkÛm. Tato situace je nepo-

v severních âechách a skenování hradní architektury.

prezentováno v rámci panelové diskuse. Souãástí

chybnû inspirativní i v ‰ir‰ím neÏ slovenském kontex-

Z rakouské strany se pfiedstavil kooperaãní interdis-

konference byla i exkurze, bûhem níÏ se úãastníci

tu. Samozfiejmû i na Slovensku se setkáváme

ciplinární projekt vûnovan˘ hradu Rottenburgu a s nû-

mohli seznámit s probíhajícími pracemi na Bratislav-

s akcemi, které pod nálepkou záchrany památce v lep-

meck˘m kolegou byl pak prezentován souãasn˘ stav

ském hradû, jehoÏ interiér y jsou novû upravovány,

‰ím pfiípadû nepomáhají ani neprospívají. Takovouto

poznání v prÛbûhu sto jedenácti let tfiikrát archeolo-

zejména pro potfieby státní reprezentace.

v rámci konference obsáhle diskutovanou akcí se sta-

gicky zkoumaného a tfiikrát konzer vovaného klíãovû

Znaãn˘ v˘znam problematiky hradních zfiícenin

la z prostfiedkÛ EU financovaná pfiestavba hradu Vi-

dÛleÏitého hradu Schlössel u Klingenmünsteru.

a snaha o její systémové fie‰ení spojovaly úvodní vy-

gºa‰ na konferenãní centrum. Tato památka se stala

Jako celek byla referovaná konference mimofiádnû

stoupení v rámci zahajovacího ceremoniálu, v nûmÏ

zfiíceninou aÏ na samém konci druhé svûtové války.

zdafiil˘m a inspirativním poãinem. Pokud se v rámci

hovofiili ministr kultury SR Daniel Krajcer, generální fie-

Jedná se o v˘jimeãn˘, nezastupiteln˘ pravideln˘ krá-

souãasné slovenské reality podafií uvést do Ïivota

ditel Sekce kulturního dûdictví MK SR Branislav Rez-

lovsk˘ hrad ze 14. století s jedineãnou dispozicí

alespoÀ zlomek zejména v úvodu jednání proklamova-

ník, generální fieditelka Památkového úfiadu SR Katarí-

i mnoÏstvím u‰lechtil˘ch detailÛ. Ambiciózní, beze

n˘ch zámûrÛ a pokud pfiedev‰ím obãansk˘m sdruÏe-

na Kosová a fieditel Archeologického ústavu SAV

sporu chybn˘, v souãasné dobû realizovan˘ zámûr je

ním a nûkolika fatálnû pfietíÏen˘m odborníkÛm vydrÏí

Matej Ruttkay. Zvlá‰tû vystoupení ministra kultur y

zjevnû nad jeho reálné moÏnosti a znamená velmi

dech, mÛÏe b˘t nastoupen˘ trend pro slovenské hrad-

proklamovalo velk˘ zájem o hradní zfiíceniny a pfiede-

drastické zásahy do památkové podstaty objektu (na-

ní zfiíceniny více neÏ jen bl˘skáním na lep‰í ãasy.

v‰ím snahu o systémové fie‰ení doposud nevyjasnû-

pfiíklad odstranûní skalního útvaru, kter ˘ na jedné

60

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

TomበDURDÍK

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 61

RECENZE BIBLIOGRAFIE

rouben˘ch objektÛ v obci. Jedna aÏ dvû nejv˘znamnûj‰í stavby jsou potom doloÏeny i fotografií a krátkou zajímavostí z historie ãi souãasnosti. Fotografie jsou vût‰inou barevné, nûkolik je ãernobíl˘ch a autor pfiidal i historické snímky. Tato ãást podává obecn˘ obrazov˘ pfiehled rouben˘ch staveb âeskodubska s vybran˘mi

Lidové stavby v Podje‰tûdí

reprezentativními objekty. Jak autor sám uvádí, nebylo moÏné v rozsahu této publikace podrobnû pfiedstavit

TECHNIK Svatopluk. Lidové stavby v Podje‰tûdí na

v‰echny dochované stavby. Pfiesto by se mohlo do bu-

âeskodubsku. Liberec : nakladatelství Roman Karpa‰

doucna jednat o dÛleÏitou ucelenou fotografickou do-

RK pro âeskou besedu jako 102. ãíslo Zpráv âeské

kumentaci. U vût‰iny fotografií bohuÏel není zmínûna

besedy, 2009. 144 stran. ISBN 978-80-87100-09-7.

datace jejich pofiízení, a ztrácejí tak zásadní ãást své

Publikace Ing. arch. Svatopluka Technika shrnuje

v˘povûdní hodnoty – doklad o stavu objektu v urãité

v˘sledky autorova celoÏivotního studia a zájmu o lido-

dobû. MÛÏeme jen odhadovat, zda se jedná o souãas-

vé stavby v severních âechách v Podje‰tûdí, pfieváÏnû

n˘ stav z roku 2009, nebo o fotografie pofiízené bû-

v okolí âeského Dubu.

hem v˘zkumÛ v 70. a 80. letech ãi nûkdy jindy. Foto-

Svatopluk Technik (1913–2010), stfiedo‰kolsk˘

grafie tak spí‰e ilustrují rozmanitost a bohatost

profesor na Stfiední prÛmyslové ‰kole stavební v Li-

jednotliv˘ch stavebních prvkÛ a s pomocí krátk˘ch po-

berci, provedl na základû rozhodnutí tehdej‰í Kulturní

piskÛ pfiibliÏují konkrétní historii domÛ a jejich obyva-

komise Okresního národního v˘boru v Liberci mezi le-

tel, coÏ také asi bylo jejich hlavním cílem.

Ve zb˘vajících kapitolách následuje popis staveb-

ty 1978–1983 prÛzkum rouben˘ch staveb na âesko-

Dal‰í kapitola se vrací k usazení lidov˘ch staveb do

ních konstrukcí a architektonick˘ch pr vkÛ. Struãnû

dubsku a následnû v rámci studijních úkolÛ Svazu ar-

krajinného uspofiádání, vûnuje se podmínkám v˘stav-

jsou zde charakterizovány jednotlivé prvky a ãásti do-

chitektÛ vypracoval tfii rozsáhlé studie Lidové stavby

by jednotliv˘ch objektÛ v závislosti na sloÏité konfigu-

mu – systém roubení a kleneb, povalové a záklopové

v Podje‰tûdí (1984), Skanzen lidov˘ch staveb v Pod-

raci terénu a doplnûní celkového charakteru obcí po-

stropy, konstrukce krovu, stfiechy a stfie‰ní krytiny, te-

je‰tûdí (1985) a Skanzen lidov˘ch staveb v Podje‰tûdí

mocí ovocn˘ch sadÛ, alejí ãi v˘znamn˘ch solitérních

safiské zpracování pavlaãe, oken a dvefií. Podrobnûji

– pfiidruÏené osady (1987). Tento prÛzkum vedl

stromÛ, které byly dÛleÏit˘mi orientaãními a krajino-

autor popisuje specifick˘ prvek severoãeské lidové ar-

S. Technika k vytvofiení návrhu projektu na zfiízení

tvorn˘mi prvky. Kromû pfiírodních podmínek urãovaly

chitektury – podstávku –, její typologii, zdobnost ãi v˘-

chránûné oblasti lidové architektury âeskodubska, ja-

v˘stavbu domu také majetkové pomûry majitele. Pod-

voj. V˘znamnou souãástí podje‰tûdsk˘ch staveb jsou

kéhosi skanzenu in situ, kter˘ se v‰ak nikdy neusku-

je‰tûdí bylo spí‰e chud‰í, témûfi podhorskou oblastí,

lomenice, které nab˘valy rozmanit˘ch podob. Místní

teãnil. Pfiesto v˘zkum poslouÏil k dokumentaci roube-

a proto se zde vyskytuje pfieváÏná vût‰ina pfiízemních

zvlá‰tností je takzvaná horská lomenice, která tvofií ja-

n˘ch staveb, vydání mnoÏství ãlánkÛ a S. Technik se

domÛ. Nejjednodu‰‰í domy bezzemkÛ mûly obdélníko-

kousi zapu‰tûnou pavlaã ve ‰títu domu a dnes ji na-

také v˘znamnû podílel na vzniku nûkolika publikací vû-

v˘ pÛdorys klasicky trojdílnû ãlenûn˘ na síÀ, svûtnici

lezneme jiÏ jen na nûkolika pfieváÏnû památkovû chrá-

nujících se v˘voji stavitelství v regionu. Ve své posled-

a komoru ãi chlév a pfiípadnû malou hospodáfiskou

nûn˘ch stavbách. Dal‰ím zajímav˘m pr vkem jsou

ní knize nasbírané informace ucelil, shrnul a vytvofiil

ãást, která byla lineárnû pfiipojena k domu. U vût‰ích

takzvané vejpustky – pfiedsunuté kfiíÏové svûtniãky ve

základní pfiehled o v˘voji, rÛznorodosti a souãasném

zemûdûlsk˘ch usedlostí docházelo ãasto k zalomení

stfie‰e nad vstupními dvefimi, které roz‰ifiovaly pod-

stavu lidové architektury âeskodubska.

pÛdorysu domu a stodola se nûkdy oddûluje v samo-

kroví o mal˘ obytn˘ prostor. Obytné moÏnosti stavení

Celkem struãn˘ text o nûkolika kapitolách je dopl-

statné kfiídlo. V nerovném terénu také ãasto vzniká

zvût‰ovaly také v˘mûnky, zaãlenûné nejãastûji do kon-

nûn rozsáhl˘m mnoÏstvím technick˘ch kreseb a foto-

roubené polopatro, které dále roz‰ifiovalo moÏnosti vy-

strukce domu; jen málokdy b˘valy stavûny jako samo-

grafické dokumentace, na které se kromû autora podí-

uÏití domu, ãi spodní kamenná podezdívka, vyuÏívaná

statné objekty.

leli Iva Borisjuková, Jifií Technik a Jan Technik. Autor se

jako sklep nebo chlívek. Statky movit˘ch sedlákÛ jsou

Závûr knihy patfií zamy‰lení autora nad minulostí

na úvod vûnuje seznámení s podje‰tûdsk˘m regionem

vût‰inou patrové, s bohatou v˘zdobou a samostatnû

a budoucností rouben˘ch staveb na âeskodubsku. Vy-

– jeho krajinnému uspofiádání, geologick˘m a pfiírod-

stojícími hospodáfisk˘mi budovami, které tvofií uzavfie-

jadfiuje zklamání nad novodob˘mi pfiestavbami, které

ním podmínkám, které jsou díky ãlenitému terénu sva-

nûj‰í dvÛr. Roubené hospodáfiské stavby (stodoly, ‰p˘-

nenávratnû niãí památkovû hodnotné objekty, a opût

Ïujícímu se od Je‰tûdského hfiebene velmi rÛznorodé

chary, s˘pky, seníky, rumpálové studny, su‰árny ovo-

zmiÀuje návrh na vyhlá‰ení chránûné oblasti dfievûné

a mûly znaãn˘ vliv na osidlování a v˘voj vesnického

ce) v‰ak po ztrátû svého pÛvodního úãelu byly ãasto

lidové architektury âeskodubska, jeÏ by mûla zajistit

uspofiádání. âeskodubsko patfiilo ke specifick˘m etno-

odstranûny a dodnes se jich dochovalo jen velmi malé

ochranu a financování oprav rouben˘ch staveb v rám-

grafick˘m oblastem severních âech, ve kter ˘ch Ïila

mnoÏství. Autor je tak pfiedkládá pomocí fotografické

ci Evropské unie. Na konci knihy je pfiifiazen seznam

pfieváÏná vût‰ina ãesk˘ch obyvatel. Ti si pomûrnû

dokumentace z 80. let a doplÀuje pfiíklady dnes jiÏ ne-

hlavní pouÏité literatury k tématu severoãesk˘ch lido-

dlouho zachovávali vlastní náfieãí, písnû, zvyklosti, li-

existujících staveb.

v˘ch staveb, která poslouÏí pro základní seznámení

dov˘ odûv, tance, ale i v˘zdobné prvky malovaného ná-

Na nûkolika vodních tocích pfieváÏnû v jiÏním Pod-

bytku a rÛzná specifika pfii v˘stavbû domÛ. Tato oblast

je‰tûdí fungovaly ml˘ny, z nichÏ ve své víceménû pÛ-

Publikace je spí‰ neÏ odbornou studií prÛvodcem ãi

také pfiitahovala mnoÏství dnes regionálnû v˘znam-

vodní podobû zÛstal zachován pouze takzvan˘ Bera-

pfiíruãkou pro nad‰ené zájemce o místní vlastivûdu

n˘ch osobností, pfieváÏnû místních uãitelÛ, lékafiÛ ãi

nÛv ml˘n ve Vlastibofiicích, postaven˘ v letech

a lidové stavby v regionu z fiad vefiejnosti. Samotné

malífiÛ, ktefií se snaÏili vlastenecky pÛsobit na místní

1863–1864 na místû pÛvodního ml˘na a dnes rekon-

textové ãásti jsou spí‰e struãné, informativní a nabí-

obyvatele a byli také prvními sbûrateli projevÛ lidové

struovan˘ a památkovû chránûn˘. Místní zajímavosti

zejí ãtenáfii úvodní seznámení a historické ãi místopis-

tvofiivosti. Nejv˘znamnûj‰í osobností spojenou s tímto

autor doplÀuje historií v˘znamn˘ch hostincÛ, nûkte-

né zajímavosti, coÏ je i vzhledem k útlosti knihy logic-

regionem je samozfiejmû spisovatelka Karolina Svûtlá,

r ˘ch dodnes funkãních, i kdyÏ vût‰inou jiÏ pfiestavû-

ké. Celá kniha je doprovázena znaãn˘m mnoÏstvím

které se autor krátce vûnuje.

n˘ch. Kratiãkou zmínkou také pfiedstavuje sakrální

barevn˘ch ãi ãernobíl˘ch fotografií, z nichÏ bohuÏel ne

V hlavní ãásti knihy autor pfiibliÏuje jednotlivé obce

stavby reprezentované dvûma pfiíklady – roubenou fa-

v‰echny mají ideální kvalitu. Text doprovází a ilustruje

âeskodubska – jsou zde abecednû sefiazeny a u kaÏ-

rou ve Svûtlé pod Je‰tûdem a jedinou dochovanou

také fiada technick˘ch nákresÛ, dobov˘ch obrázkÛ

dé je uvedena krátká zmínka o jejím vzniku a seznam

dfievûnou zvonicí ve Vlastibofiicích.

a map. Publikace poskytne náhled do rozmanitosti ty-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

s problematikou lidové architektury.

61

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 62

3

pÛ lidov˘ch staveb na âeskodubsku a nespornû by

hu“), jak b˘vá stále obvyklej‰í praxí. SnaÏí se tak

mohla pomoci k podpofiení zájmu vefiejnosti o objekty

uniknout souãasnému absurdnímu hodnocení vûdec-

lidové architektur y tak, aby nedocházelo k jejich ne-

k˘ch v˘stupÛ, které publikacím ve sbornících z oblasti

vhodn˘m pfiestavbám, ãi k nevratn˘m demolicím.

humanitních disciplín neprávem odepírá body. Je

Tereza KONVALINKOVÁ

smutné, Ïe tato neblahá praxe nutí pfiíslu‰níky akademické obce k bezmála partyzánské taktice, ve svém v˘sledku se ale adaptující na pokfiivené pomûry a pra4

vidla hry oficiální vûdecké evaluace.

Historická Olomouc XVII

Poslední sborník Historické Olomouce je jako její tfietí a devát˘ pfiedchÛdce vûnován pfiechodovému ob-

HLOBIL, Ivo; PERÒTKA, Marek (eds.). Historická Olo-

dobí kolem roku 1500, tedy éfie na rozhraní stfiedovû-

mouc XVII. Úsvit renesance na Moravû za vlády Matyá‰e

ku a novovûku, gotiky a renesance. Právem je v úvodu

Korvína a Vladislava Jagellonského (1479–1516) v ‰ir-

pfiipomenuta spfiíznûnost s v˘stavou Od gotiky k rene-

‰ích souvislostech. Olomouc : Univerzita Palackého

sanci, u níÏ rovnûÏ stál jako spiritus agens Ivo Hlobil.

v Olomouci, 2009. 386 stran. ISBN 978-80-244-2430-9.

V obsahu sborníku na první pohled zaujme pestré ge-

Tradice sympozií Historická Olomouc sahá jiÏ do

neraãní rozvrstvení. Vedle ostfiílen˘ch pfiíslu‰níkÛ obo-

konce 70. let minulého století a ve své dobû si beze-

ru, z nichÏ ostatnû mnozí formovali fiadu pfiedchozích

sporu vydobyla povûst prestiÏního odborného setká-

konferencí (I. Hlobil, R. Chadraba, L. Koneãn˘,

vání, dalece pfiekraãující regionální pomûry. Recentní

J. Kroupa), je v˘raznû zastoupena nejmlad‰í generace

sborník konference, konané v fiíjnu 2008 a pfiipravené

nastupujících historikÛ a historikÛ umûní, namnoze

ce do stfiední Evropy a goticko-renesanãní styl Rue-

stejnû jako její sborník katedrou dûjin umûní olomouc-

odchovancÛ olomoucké katedr y dûjin umûní. Spolu

landa Frueaufa. Speciální studie poskytli také J. Royt

ké univerzity, vy‰el navíc pfiímo k 40. v˘roãí vydání prv-

s dal‰ími pfiedstavovali tito mladí celou polovinu

(nástûnné malby v kadaÀském klá‰tefie franti‰kánÛ-ob-

ního svazku Historické Olomouce. Tak dlouhá doba

úãastníkÛ a pfiispûvatelÛ. To ãiní ze sborníku bezmála

servantÛ), J. Roháãek (humanistické písmo) a P. Cho-

opravÀuje k rekapitulaci, která mÛÏe jen prokázat, Ïe

manifest, kter ˘m olomoucká katedra dokazuje, Ïe

tûbor (jagellonská pfiestavba PraÏského hradu). Nesto-

tyto konferenãní sborníky patfií k v˘znamn˘m v˘stu-

v uplynul˘ch letech dokázala vychovat reprezentativní,

ra olomouck˘ch setkávání R. Chadrabu zastupuje jeho

pÛm jiÏ nûkolika generací badatelÛ. Subjektivnû mohu

ãi pfiinejmen‰ím zajímavou generaci.

charakteristick˘, ‰iroce argumentaãnû rozprostfien˘

5

vyzdvihnout 3. svazek z roku 1980, zamûfien˘ na pro-

Úvodní ãást sborníku ov‰em patfií studiím znám˘ch

pfiíspûvek, v‰ímající si náboÏenského podtextu nûkte-

blematiku stfiedovûku a rané renesance, jejÏ pro jeho

jmen, které se zam˘‰lejí nad obecn˘mi problémy stu-

r˘ch moravsk˘ch pozdnû gotick˘ch památek. Z. Bláho-

otevfienost povaÏuji za srovnateln˘ se Spunarem edi-

dia renesance, zvlá‰tû v zaalpském, v podstatû ne-re-

vá se zab˘vá pfiechodov˘mi památkami nástûnné mal-

tovanou Kulturou stfiedovûku (1972). Sekundují mu

nesanãním prostoru. L. Koneãn˘ prom˘‰lí historiogra-

by v Olomouci, zejména v hlavním mûstském chrámu

neménû v˘znamné svazky 4. (1983) a 5. (1985), vû-

fické a metodologické aspekty studia renesance

sv. Mofiice.

nované renesanãní a barokní kultufie. Po roce 1989

v Zaalpí s pfiíznaãn˘m pfiipomenutím zakladatelÛ iko-

Specifick˘m okruhem jsou historické pfiíspûvky.

organizace tûchto sympozií neustala. První polistopa-

nologické metody. P. Kalina poté naznaãuje problémy

A. Kalous svou mimofiádnou znalost maìarsk˘ch reálií

dov˘ sborník (8. svazek) z roku 1990 si je‰tû pone-

vizuální percepce a ‰ífiení renesanãního architektonic-

a historiografie projevuje v textu shrnujícím vztahy Mo-

chal „normalizaãní“ pfiídomek (Historická Olomouc

kého tvarosloví a jeho zobrazování, rozvádûné i v jeho

ravy a Uher za Matyá‰e Korvína. Ve více kulturnûhis-

a její souãasné problémy) a sv˘m zamûfiením na olo-

recentní knize o Benediktu Riedovi. Podobn˘m problé-

torické poloze poskytuje náhled na vztahy Moravy

mouckou problematiku 10.–13. století byl spí‰e tra-

mem se na pfiíkladu obrazového prostoru u Mistra Li-

a ‰panûlské kultury pfiíznaãnû P. ·tûpánek. T. Baletka

diãnû zakotven˘. Dal‰í, 9. sborník z roku 1992 jiÏ zÛ-

tomûfiického oltáfie zab˘vá I. Kyzourová, více neÏ zna-

neménû charakteristicky opût shrnuje osobnost olo-

stal u jednoznaãného oznaãení Historická Olomouc

kov˘ charakter maleb sledující technické osvojení

mouckého biskupa Stanislava Thurza a J. Glonek upo-

a zájmem o problematiku humanismu a rané renesan-

lineární perspektivy. J. Kroupa pfiipomíná zásadní roz-

zorÀuje na zajímav˘ objev dopisu Willibalda Pirckhei-

ce, stejnû jako pfiítomností tradiãních úãastníkÛ

díl mezi racionálnû zaloÏenou autentickou renesancí

mera v Olomouci.

(I. Hlobil, D. Líbal, E. PetrÛ, F. ·mahel), navazoval na

a spí‰e fantazijnû a dekorativnû pojatou stínovou re-

Projevem zmínûné úãasti fiady studentÛ a absolven-

to nejlep‰í ze své minulosti. Dal‰í konference byly mo-

nesancí (pseudorenesancí). Onen druh˘ pfiístup prová-

tÛ olomoucké katedry dûjin umûní jsou studie vychá-

notematické – 10. roãník (1995 – klá‰ter Hradisko

zí zejména okruh ‰lechtické a dvorské reprezentace

zející ãasto z jejich diplomov˘ch ãi disertaãních prací.

a barokní kultura), 11. roãník (1998 – dûjiny olomouc-

a podobnû charakterizuje klíãové dílo domácí rané re-

Ty zastupuje F. Chupík, zab˘vající se renesanãními for-

ké univerzity), ojedinûl˘ 12. roãník (2001 – problema-

nesance – architektonick˘ vzne‰en˘ detail portálu to-

tifikacemi na Moravû, konkrétnû v Tovaãovû, L. VaÀko-

tika zakladatelsk˘ch m˘tÛ) a na dlouhou dobu posled-

vaãovského zámku. Formální charakter jeho osazení

vá, specializující se na dûjiny odívání a jeho zobrazová-

ní 13. roãník (2002 – pováleãná obnova ve druhé

tak vnímá ze strany Ctibora Tovaãovského jako nové

ní kolem roku 1500, a P. âehovsk˘, kter˘ upozorÀuje

polovinû 17. století).

vzne‰ené dílo, vyjadfiující stavovské postavení a repre-

na moÏnost inspirace ranû renesanãního kamenické-

Od vydání tohoto 13. svazku se sice uskuteãnily

zentující specifickou stylovou, ale zejména v˘znamo-

ho dekoru v lombardském fiezbáfiství. Podobnou ital-

dal‰í tfii roãníky Historick˘ch Olomoucí, ale ty bohuÏel

vou polohu rané renesance v Zaalpí. K otázce tova-

skou zku‰enost zúroãuje i L. Hradilová, sledující v˘-

nena‰ly svÛj publikaãní v˘stup. Poslední sympozium

ãovského zámku se pfiíznaãnû vrací také I. Hlobil,

chodisko tovaãovského zámeckého portálu v okruhu

se pfiipomenutím 40. v˘roãí prvního roãníku nepochyb-

kter˘ tuto emblematickou realizaci poprvé zasadil do

Francesca di Giorgio Martiniho. V. ¤íhová a J. ·tetina

nû cítilo b˘t více zavázáno, a v˘sledkem je tak recen-

pfiíslu‰ného kontextu ranû renesanãního umûní a hu-

se zase zab˘vají zámkem v Moravské Tfiebové a archi-

zovaná kniha, respektive postkonferenãní sborník,

manismu na Moravû. S aspektem stínové renesance

tekturou Ladislava z Boskovic. K nejmlad‰í generaci

vdûãící za vydání pfiedev‰ím hlavnímu organizátoru Ivu

mÛÏe souviset i studie L. Daniela reflektující vztah Lu-

vy‰lé z Olomouce mÛÏeme zafiadit i J. âerného, zamû-

Hlobilovi, kter ˘ ostatnû stál jako klíãová osoba jiÏ

case Cranacha k Hieronymu Boschovi, která naznaãuje

fieného na problematiku grafick˘ch jednolistÛ pozdní

u onoho pr vního roãníku olomouck˘ch sympozií. Ne-

podobnou exkluzivnû-fantazijní povahu zaalpského

gotiky. Sochafiství tohoto období zase v pfiípadû impor-

odpustím si zde ov‰em poznámku, mínûnou nicménû

dvorského umûní. Zahraniãními zástupci jsou ve sbor-

tÛ mapuje H. Vorlová. V˘ãet mÛÏe pokraãovat R. Gubí-

i sebekriticky. Sborník se diplomaticky vydává za ko-

níku medievisté G. Török z Maìarska a rakousk˘ A. Sa-

kovou, zastoupenou studií sledující specifickou ães-

lektivní monografii („monograficky zamûfienou kni-

liger, sledující zprostfiedkující roli Uher v ‰ífiení renesan-

ko-saskou oblast na pfiípadu ranû renesanãního

1

2

62

6

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

7

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 63

por tálu chomutovského zámku. J. Waisserová zase

Pfiemyslovské Kfiivoklátsko

ale ta, opírá-li se jednoznaãnû o prezentované situace, je vÏdy pfiínosem.

uplatÀuje své propojení profese restaurátorky a historiãky umûní ve spí‰e technologickém textu o restauro-

RAZÍM, Vladislav (ed). Pfiemyslovské Kfiivoklátsko.

V katalogu avizované odborné kolokvium na téma

vání omítek v Ludvíkovû kfiídle paláce na PraÏském

900 let hradu Kfiivoklátu. Praha : Národní památkov˘

Kfiivoklát a loveck˘ hvozd jiÏ také probûhlo a zb˘vá se

hradû. Mimoolomoucké zástupce mlad‰í generace re-

ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech,

tû‰it na jeho publikaci. Ta by mohla b˘t dal‰ím, je‰tû

prezentují studie M. Kudlíkové (nástûnné malby u br-

2010, katalog v˘stavy, 228 stran. ISBN 978-80-

v˘raznûj‰ím krokem ke splátce v úvodu naznaãeného

nûnsk˘ch minoritÛ) a text M. Ottové a H. Zápalkové

86516-33-2.

dluhu. Pfii pohledu na vydan˘ katalog a perspektivu dal-

U pfiíleÏitosti 900. v˘roãí pr vní písemné zmínky

‰ího odborného sborníku je tfieba smeknout pfied stfie-

Na sborníku zaujme ‰iroké spektrum témat a obo-

o Kfiivoklátu byla na hradû realizována v˘stava, jejíÏ

doãesk˘m pracovi‰tûm Národního památkového ústa-

rov˘ch pfiístupÛ, coÏ je ostatnû zcela v tradici Historic-

katalog je pfiedmûtem pfiedkládané informace. Pod

vu. Hodnocená publikace patfií k dal‰ím aktivitám

k˘ch Olomoucí. Oproti star‰ím roãníkÛm pfiece jen pfie-

tímto kolektivním dílem územního odborného praco-

tohoto pracovi‰tû, které jako jedno z nejdÛslednûj‰ích

vaÏují obecnû historické a zejména umûnovûdné

vi‰tû stfiedních âech Národního památkového ústavu

hájí oprávnûnost termínu ústav v názvu na‰í instituce

studie, coÏ jistû souvisí s institucí pofiadatele. Lze jen

a dal‰ích institucí je podepsán Vladislav Razím jako

oproti podstatnû zúÏenému zábûru nûkdy uvaÏovaného

shrnout, Ïe poslední Historická Olomouc pfiedstavuje

kurátor v˘stavy i editor katalogu.

pojmu úfiad. Kromû lvího podílu na práci s vydáváním

(objev UkfiiÏovaného z Litovle s pohybliv˘mi paÏemi).

nejen cenn˘ pfiíspûvek k diskusi o poznání poãátkÛ re-

Souvislost mezi kníÏaty a králi z rodu PfiemyslovcÛ

periodika PrÛzkumy památek, vedle klíãové role v inter-

nesance v ãesk˘ch zemích a ve stfiední Evropû. Uka-

a Kfiivoklátskem je dlouhodobû známá a témûfi auto-

ním grantovém projektu Operativní dokumentace sta-

zuje také, Ïe tradice tûchto sympozií není anachronis-

maticky se objevuje uÏ v ponûkud schematizované po-

vebních památek a fiady dal‰ích ãinností i tato vychází

mem, ale olomoucké katedfie dûjin umûní se naopak

dobû termínu pfiemyslovsk˘ loveck˘ hvozd. O to zvlá‰t-

ze základního pfiístupu (snad lze pouÏít i ponûkud zpro-

stále dafií vytváfiet Ïivé vûdecké zázemí, sv˘m v˘zna-

nûj‰í je relativnû nevelká pozornost vûnovaná této

fanovan˘ v˘raz základní filozofie) k náplni na‰í památ-

mem nespornû pfiesahující lokální horizont.

problematice ve specializované literatufie. Katalog v˘-

kové péãe, jak ji chápou stfiedoãe‰tí kolegové. To kré-

stavy se tak stává jednou ze splátek urãitého odbor-

do zní – abychom mohli efektivnû chránit, je nezbytné

ného dluhu. Je uvozen vstupní studií Aleny Nachtma-

památky dÛkladnûji a detailnûji poznávat. Uchování to-

nové a Vladislava Razíma Kfiivoklát a loveck˘ hvozd

hoto trendu je stále tûωí a tûωí, obzvlá‰tû v ãase

v dobû pfiemyslovské. V katalogové ãásti publikace

úspor a ‰kr tÛ. Publikace Pfiemyslovské Kfiivoklátsko

■ Poznámky

nalezneme pod souhrnn˘m názvem Stfiedovûké Kfiivo-

patfií k poãinÛm, které dokazují smysl tohoto pfiístupu.

1 SPUNAR, Pavel et al. Kultura stfiedovûku : nûkolik po-

klátsko obecnûj‰í oddíly Kfiivoklátsko a ãesk˘ stát

Nejen sumou informací, které pfiiná‰í, ale i jejím zpfií-

hledÛ do stfiedovûké kultur y. 1. vydání. Praha : Orbis,

a Loveck˘ hvozd. Následuje chronologicky rozdûlená

stupnûním ‰ir‰ímu okruhu zájemcÛ o ãeskou historii.

1972. 203 s.; SPUNAR, Pavel. Kultura stfiedovûku. 2. vy-

partie, která pod logick˘mi názvy Kfiivoklátsko kníÏecí

Patfií k dÛleÏit˘m krokÛm na cestû k tomu, aby se pfii

dání. Praha : Academia, 1995. 226 s. ISBN 80-200-

a Kfiivoklátsko královské prezentuje jeho jednotlivé lo-

vyslovení slova památkáfi ve vût‰inové spoleãnosti au-

0547-1.

kality, vybavené vÏdy úvodními mapami osídlení. Loka-

tomaticky nevybavila jen asociace „to je ten byrokrat,

2 Lze pfiipomenout, Ïe 1. roãník sympozia Historická Olo-

lity jsou fiazeny podle sídelních kategorií. V kníÏecí par-

co mi brání ve zfiízení nového v˘kladu, a tedy v prospe-

mouc musel b˘t takticky zdÛvodnûn uctûním 60. v˘roãí

tii jsou to hrady a dvorce (Libu‰ín, Tetín, Hostim,

ritû“. Ne Ïe bych si myslel, Ïe tento automatismus se

Velké fiíjnové socialistické revoluce. NOVÁK, Franti‰ek.

Branov, Zbeãno a Kfiivoklát) a vesnice (Bratronice), pfii-

nám nûkdy podafií zcela odstranit. Ale musíme se o to

Zahajovací proslov. In NOVÁK, Franti‰ek; HLOBIL, Ivo.

ãemÏ pomûr mezi tûmito kategoriemi jasnû odráÏí sfé-

neustále pokou‰et, protoÏe jiÏ Jan Werich ve svém zná-

Historická Olomouc a její souãasné problémy. Praha : OV

ry badatelského zájmu v regionu. V logicky rozsáhlej‰í

mém bonmotu definoval dÛsledky pfiípadné rezignace.

Socialist. akademie, 1979, s. 9.

ãásti královské dovoluje míra poznání sledované kate-

Zdenûk DRAGOUN

3 DANIEL, Ladislav; HLOBIL, Ivo. Pfiedmluva. In HLOBIL,

gorie roz‰ífiit na hrady (klíãov˘ Kfiivoklát, T˘fiov, NiÏbor,

Ivo; PERÒTKA, Marek (eds.). Historická Olomouc XVII.

DÏbán, Jivno, Hlavaãov a Jenãov), sídla drobné ‰lech-

Úsvit renesance na Moravû za vlády Matyá‰e Kor vína

ty (Oráãov, Smrk, Angerbach u KoÏlan a Tlesky) a ves-

a Vladislava Jagellonského (1479–1516) v ‰ir‰ích sou-

nice (Bratronice, KnûÏeves, Kounov, Nesuchynû, Pa-

vislostech. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci,

no‰í Újezd, ¤evniãov, Senomaty, Slabce a ·anov),

2009, s. 7. ISBN 978-80-244-2430-9.

dále mûsta (Rakovník a Beroun) a závûreãné církevní

RAZÍM, Vladislav (ed.). Pfiemyslovské Kfiivoklátsko.

4 LIESSMANN, Konrad P. Teorie nevzdûlanosti : omyly

instituce (reprezentované jedin˘m a trochu zvlá‰tním

900 let hradu Kfiivoklátu. Praha : Národní památkov˘

spoleãnosti vûdûní. Praha : Academia, 2008. 125 s.

pfiípadem benediktinského probo‰tství Velíz). DÛraz je

ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech,

ISBN 978-80-200-1677-5.

kladen na lokality, v nichÏ se zachovaly pfiedev‰ím sta-

2010, 228 stran, obrázky, foto, mapky a plánky. ISBN

5 HLOBIL, Ivo; PERÒTKA, Marek. Od gotiky k renesanci.

vební památky spadající sv˘m vznikem do pfiíslu‰ného

978-80-86516-33-2.

V˘tvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. Olo-

období (u vesnic nejãastûji kostely), ale nechybûjí ani

Kniha Pfiemyslovské Kfiivoklátsko s podtitulem 900

moucko. Olomouc : Muzeum umûní Olomouc, 1999.

lokality doloÏené ojedinûlou písemnou zprávou. Vysta-

let hradu Kfiivoklátu vznikla jako katalog k v˘stavû

687 s. ISBN 80-85227-34-7.

vené exponáty a ikonografické prameny se neomezují

uspofiádané u pfiíleÏitosti 900. v˘roãí pr vní písemné

6 HLOBIL, Ivo. Zur Renaissance in Tovaãov während der

jen na suchou odbornost, zejména nûkteré fotografie

zmínky, zaznamenané v Kosmovû kronice, t˘kající se

Aera Ctibors Tovaãovsk˘ von Cimburk. Umûní, 1974, roã.

evokují krásu a genia loci regionu. V ikonografii je ãte-

tohoto dÛleÏitého a pozoruhodného hradního objektu,

22, s. 509–519; HLOBIL, Ivo; PETRÒ, Eduard. Huma-

náfiÛm detailnûji pfiedstavena i stfiedovûká lovecká

kter˘ se stal za Pfiemysla Otakara II. centrem v˘znam-

nism and the early renaissance in Moravia. 2., pfiepraco-

ãinnost. Drobn˘, chronologicky i teritoriálnû pfiekroãe-

né domény ãesk˘ch kníÏat a pozdûj‰ích ãesk˘ch králÛ,

vané vydání. Olomouc : Votobia, 1999, 284 s. ISBN 80-

n˘ rozsah zábûru publikace souvisí s tvÛrãím pfiístu-

takzvaného Pfiemyslovského loveckého hvozdu. Sna-

7198-398-5.

pem, kter ˘ umoÏÀuje posuzovat celou situaci i v ‰ir-

hou autorÛ, ãemuÏ odpovídá také koncepce, ãlenûní

7 Text vychází z dfiíve publikované a v ãlánku bohuÏel ne-

‰ích souvislostech. âtenáfie jistû napadnou dílãí

a charakter publikace, bylo podat relativnû ucelen˘

citované studie âEHOVSK¯, Petr. Lombardische Vorbil-

otázky (nemûla by se lokalita Zbeãno promítnout – po-

pohled na velmi sloÏit˘m stavebním v˘vojem formova-

der für das Por tal der Wiener Salvatorkapelle und das

dobnû jako je tomu u Kfiivoklátu a Bratronic – i v oddí-

n˘ areál hradu i jeho ‰ir‰í okolí. Prostfiednictvím novû

Portal des Olmützer Rathauses. Österreichisches Zeit-

lu královském, a naopak Velíz – jako dvorec – v kníÏe-

vydané publikace, urãené pfiedev‰ím náv‰tûvníkÛm

schrift für Kunst und Denkmalpflege, 2008, roã. 62,

cím?), ale ty se t˘kají okrajov˘ch záleÏitostí. Nûkterá

stejnojmenné v˘stavy, zájemcÛm o archeologii a histo-

ã. 4, s. 628–642.

konstatování kastellologická nejspí‰e vyvolají diskusi,

rii z fiad ‰ir‰í vefiejnosti, mûla b˘t srozumitelnou for-

Ondfiej JAKUBEC

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

Pfiemyslovské Kfiivoklátsko

63

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 64

vycházejících z neobyãejnû komplikovaného hodnotového

zcela nepfiístupné. Ne v‰echny interiér y památek ve

a kulturního systému evropského stfiedovûku. Kromû

správû NPÚ jsou bezbariérovû pfiístupné. V nûkter˘ch

tûchto problematick˘ch pfiístupÛ k hodnocen˘m lokalitám

pfiípadech (hrady Bouzov, ·vihov, Kfiivoklát, Jánsk˘

je moÏné v práci nalézt i dal‰í nedostatky metodického

Vrch, Kunûtická Hora, Pern‰tejn, Land‰tejn, Zvíkov

charakteru, t˘kající se moÏností datace a interpretace,

a dal‰í) se v‰ak náv‰tûvníci na vozíku mohou dostat

respektive reinterpretace pojednávan˘ch hradních areálÛ

alespoÀ na nádvofií, dûji‰tû celé ‰kály kulturních akcí,

ãi jejich ãástí, a v neposlední fiadû pfieceÀování v˘znamu

koncertÛ, divadelních pfiedstavení, fiemeslnick˘ch dí-

písemn˘ch pramenÛ ve vztahu ke stfiedovûkému hradu.

len, jarmarkÛ, slavností a dal‰ích. Samozfiejmû jsou

Samotná absence písemného pramene nutnû nemusí

zde k dispozici i bezbariérové toalety.

znamenat neexistenci daného jevu ãi skuteãnosti v rámci stfiedovûké reality. Aplikované pfiístupy k dochovan˘m ar-

V‰echny památky uvádûné v prÛvodci jsou popsány dle následujícího jednotného schématu:

cheologick˘m i historick˘m pramenÛm reprezentujícím

– Název památky, kategorie (Památka svûtového kul-

pojednávané objekty i ‰ir‰í struktury znaãnû sniÏují hod-

turního a pfiírodního dûdictví – UNESCO; Národní kul-

notu pÛvodnû velmi dobfie koncipované práce.

turní památka – NKP; kulturní památka – KP);

Rozebírání konkrétních pfiípadÛ v‰ak není smyslem

– Pfiístupnost (obecné konstatování o stavu pfiístupnos-

ani úãelem této recenze. V˘chodiskem z nastalé situ-

ti památky: zcela bezbariérová, ãásteãnû bezbariérová,

mou zpfiístupnûna dosavadní dlouholetá, neúnavná

ace by mohlo b˘t spí‰e neÏ nereflektování mnoha do-

není bezbariérová, ale pro náv‰tûvníky na vozíku jsou pfií-

a mnohdy ne zcela docenûná práce archeologÛ, histo-

savadních poznatkÛ o této oblasti i jednotliv˘ch hrad-

stupné urãité prostory, pro vozíãkáfie zcela nepfiístupná);

rikÛ a pracovníkÛ památkové péãe v této oblasti.

ních zaloÏeních zpracování nového, v tomto pfiípadû

– Pfiístup k památce (popis pfiístupové cesty k památ-

V neposlední fiadû ‰lo také o to, vyvrátit pfiedstavy

odli‰ného, komplexnû pojatého historického modelu

ce, popis povrchÛ kolem památky, cest, pû‰in a ná-

mnoh˘ch náv‰tûvníkÛ památek, Ïe jednotlivé hrady,

pfiedstaveného v˘jimeãného území, v rámci nûhoÏ by

dvofií – asfalt, dlaÏba, hrubá dlaÏba, ‰tûrk, písek, trá-

tvrze ãi dvor y byly v minulosti vzájemnû nespojit˘mi

byly rozpracovány otázky t˘kající se jednotliv˘ch hrad-

va – spolu s upozornûním na sklony povrchÛ);

solitérními objekty, z nichÏ nûkteré se ve více ãi ménû

ních lokalit i dal‰ích opevnûn˘ch i neopevnûn˘ch objek-

pozmûnûné podobû dochovaly do souãasnosti. Kniha,

tÛ vãetnû jejich ‰ir‰ích vazeb. I pfies v˘‰e zmiÀované

kterou si mnozí náv‰tûvníci i pracovníci fiady archeolo-

pfiipomínky lze publikaci povaÏovat za dÛleÏit˘ poãin ur-

– Popis základních prohlídkov˘ch tras a jejich dostup-

gick˘ch a památkov˘ch institucí odnesli, tak sestává

ãen˘ ‰ir‰í vefiejnosti, kter˘ v˘znamn˘m zpÛsobem pod-

nosti (informace o dostupnosti památky, upozornûní

ze samostatnû koncipovan˘ch, víceménû uzavfien˘ch

trhuje nutnost intenzivní ochrany archeologického

na pomÛcky umoÏÀující náv‰tûvu vozíãkáfie, u pamá-

kapitol, vûnovan˘ch dílãím lokalitám v rámci takzvané-

a kulturního dûdictví a jeho prezentaci.

tek, které nejsou bezbariérové, v˘ãet bariér, ‰ífiky

ho Pfiemyslovského hvozdu. Autofii se zde dotkli opev-

Josef HLOÎEK

– Prodejna vstupenek a publikací (lokalizace v rámci památky a její dostupnost);

vstupÛ, poãty schodÛ, zv˘‰ené prahy, poãty pater

nûn˘ch i neopevnûn˘ch objektÛ a sídelních struktur

a dal‰í, upozornûní na akce Dny bez bariér (napfiíklad

vznikl˘ch v období raného stfiedovûku a následnû

âesk˘ Krumlov), kdy se památka otevírá právû pro ná-

transformovan˘ch v duchu nového fiádu, uspofiádání krajiny a z ní vycházejících sídelních struktur vrcholného a pozdního stfiedovûku.

v‰tûvníky s pohybov˘mi a jin˘mi handicapy);

Publikace Jak dob˘t hrad. Památky takfika bez bariér 2

S pÛvodním zámûrem publikace v‰ak kontrastuje

– Informace o dal‰ích moÏnostech náv‰tûv v rámci památkového objektu (náv‰tûvy zahrad, parkÛ, zookoutkÛ, pfiípadnû muzeí, souvisejí-li pfiímo s památko-

náplÀ nûkter ˘ch kapitol, vûnovan˘ch jak vlastnímu

Národní památkov˘ ústav spravuje 115 nejv˘znamnûj-

hradu Kfiivoklátu i dal‰ím pfiedním hradním objektÛm,

‰ích národních kulturních a kulturních památek âeské re-

– Informace o hygienick˘ch zafiízeních (bezbariéro-

jak˘mi jsou T˘fiov, DÏbán, Jivno, Hlavaãov, Angerbach

publiky. Valná vût‰ina z nich je dlouhodobû zpfiístupnûna

v˘ch toaletách upraven˘ch pro vozíãkáfie, pokud jsou

ãi Jenãov, tak mûnící se podobû a struktufie celé ob-

‰ir‰í náv‰tûvnické vefiejnosti, k níÏ lze v posledních letech

na památce instalovány; upozornûní na chybûjící mad-

lasti. Obsah tûchto kapitol vût‰inou nereflektuje v˘-

poãítat i prÛbûÏnû narÛstající poãet náv‰tûvníkÛ s ome-

la kolem mísy (napfiíklad Jezefií, Bítov, Kunûtická Ho-

sledky dlouholet˘ch archeologick˘ch v˘zkumÛ prová-

zenou schopností pohybu. Právû pro nû (a jejich dopro-

ra); absence bezbariérov˘ch toalet);

dûn˘ch Archeologick˘m ústavem AV âR, v. v. i., pod

vod) byl na ústfiedním pracovi‰ti pfiipraven prÛvodce Jak

–Informace o parkování (vyhrazená stání pro invalidy);

vedením prof. Tomá‰e Durdíka. V práci byly rovnûÏ po-

dob˘t hrad. Památky takfika bez bariér 2. Jeho vydání

– Adresa, telefon, mail, internet.

minuty typologické souvislosti jednotliv˘ch hradních

umoÏnila dotace Ministerstva kultury âeské republiky

Pfiedstavovan˘ prÛvodce Jak dob˘t hrad byl zámûrnû

objektÛ i samotného Kfiivoklátu, a to jak ve smyslu ce-

s finanãní spoluúãastí Národního památkového ústavu.

koncipován tak, aby neslouÏil pouze jako zdroj informací

l˘ch hradních dispozic, respektive jejich jader, tak díl-

Publikaci lze zdarma získat u Mgr. Milana Janãa (tel.:

pro náv‰tûvníky s omezenou schopností pohybu a jejich

ãích objektÛ tvofiících jejich zástavbu. Pfiedkládaná

257 010 251, [email protected]).

doprovod, ale souãasnû byl i zdrojem podnûtÛ a inspira-

v˘m objektem);

publikace tak v mnoha ohledech postihuje stav po-

V pofiadí druh˘ prÛvodce je vûnován v˘hradnû pa-

cí ke zlep‰ení dostupnosti v památkov˘ch objektech

znání jednotliv˘ch hradních objektÛ v dobû pfied více

mátkám ve správû Národního památkového ústavu.

spravovan˘ch (nejenom) NPÚ. JiÏ bûhem dvou let od

neÏ dvûma desetiletími. Onen na mnoha místech jiÏ

Ve‰keré informace o jejich dostupnosti byly získávány

prvního vydání tohoto prÛvodce do‰lo k nûkolika pod-

nûkolikrát diskutovan˘ problém t˘kající se typologické-

bûhem cíleného prÛzkumu realizovaného v mûsících

nûtn˘m úpravám, díky nimÏ se poãet bezbariérovû pfií-

ho tfiídûní hradÛ, vymezení pfiechodného, respektive

ãerven–záfií 2008 a 2009. V‰echny v publikaci uvádû-

stupn˘ch památek alespoÀ zãásti dostupn˘ch náv‰tûvní-

mezního, koncepãnû jiÏ vrcholnû stfiedovûkého hradu

né památky autofii osobnû nav‰tívili a zdokumentovali.

kÛm na vozíku opût zv˘‰il. Bezbariérové toalety

a otázek importÛ v oblasti hradních objektÛ v‰ak nemá

Vût‰ina z nich byla nav‰tívena a dokumentována víc

upravené pro vozíãkáfie byly novû instalovány na zámku

pouze typologick˘ rozmûr, chápan˘ mnohdy jen okrajo-

neÏ jednou. Získané informace byly prÛbûÏnû konzulto-

Opoãno a na hradû Zvíkov. Instalování jednoduch˘ch ‰ik-

vû jako nástroj hromadné klasifikace stfiedovûk˘ch hra-

vány se zástupci PraÏské organizace vozíãkáfiÛ, o. s.,

m˘ch mobilních plo‰in na zámku Hluboká otevfielo ná-

dÛ. Tento propracovan˘, i v zahraniãí obecnû pfiijíman˘

a Národní rady osob se zdravotním postiÏením âR.

v‰tûvníkÛm na vozíku takzvané zimní apartmá a kom-

pfiístup k hradním objektÛm je v‰ak moÏné jiÏ v jeho zá-

Cílem prÛvodce je poskytnout náv‰tûvnické vefiej-

plex zámecké kuchynû. Obdobné mobilní plo‰iny

kladu povaÏovat za nástroj k uchopení, prvotní anal˘ze

nosti zcela pravdivé a vyãerpávající údaje o tom, které

umoÏÀují prohlídku reprezentaãních místností zámku

a interpretaci vrcholnû stfiedovûkého hradu v rámci

z památek mohou nav‰tívit vozíãkáfii sami, bez cizí po-

Hradec nad Moravicí. Od zahájení sezóny 2010 je na

soudob˘ch funkãních, symbolick˘ch a jin˘ch aspektÛ,

moci, které s asistencí a které pro nû zatím zÛstávají

hradû ·ternberk na Moravû bezbariérovû zpfiístupnûné

64

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 65

s omezenou schopností pohybu a orientace. Tímto zpÛ-

Miroslav KOVÁ¤, Vojtûch VANùK, Hana HLAVÁâ-

sobem by byla zaruãena i soustavná aktualizace, kte-

KOVÁ, Petr MACEK: Kostel sv. Bartolomûje v Tfiebovli

rou ani pravidelné vydávání prÛvodcÛ v ti‰tûné podobû

ve stfiedovûku, s. 107–120.

nemÛÏe zajistit. Mûly by se zde objevovat rovnûÏ infor-

Ondfiej FAKTOR: Novû objevené pozdnû gotické ná-

mace, Ïe správa památkového objektu sluÏby pro ná-

stûnné malby v presbytáfii kostela sv. Jakuba Vût‰ího

v‰tûvníky s omezenou schopností pohybu a orientace

v Prachaticích, s. 121–138.

(prozatím) nenabízí. Vytvofiení (v rámci MonumNetu) Portálu sluÏeb poskytovan˘ch náv‰tûvníkÛm s omezenou schopností pohybu a orientace zÛstává jedním z dÛleÏit˘ch úkolÛ Národního památkového ústavu. Milan JANâO

Pavel BORSK¯: DÛm ãp. 1320 na Masarykovû námûstí ã. 60 v Jihlavû, s. 139–150. Recenze – Pavel KROUPA: Sedlec. Historie, architektura a umûlecká tvorba sedleckého klá‰tera ve stfiedoevropském kontextu kolem roku 1300 a 1700, s. 151–154. Hana MARTINKOVÁ

1

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Architekt 2010/3 Toto ãíslo má podobu katalogu z leto‰ní Grand Prix architektÛ. Hlavní cenu získala Národní technická knihovna od R. Brychty, A. Halífie, O. Hofmeistera, P. Le‰ka / Projektil architekti; cena v kategorii Rekonstrukce byla udûlena rekonstrukci a dostavbû areálu AF

Památky stfiedních âech 2010/1 (roãník 24, vydává Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze) Pavel KROUPA, Jaroslava KROUPOVÁ: Novû odkryté gotické nástûnné malby v kostele sv. Petra a Pavla

BKK v Praze 9 od M. Bufiiãové a ·. Kubíãka / Caraa. Vût‰ina ocenûn˘ch realizací byla prezentována v minul˘ch ãíslech, nyní jsou pfiedstaveny v nûkolikastránkov˘ch medailonech, jednotliví úãastníci pak jednostránkov˘mi charakteristikami.

v Naãeradci, s. 1–5. Stav, popis, otázka vzniku dle data, zámûru ãi souvislostí. Miroslav KOVÁ¤: Nûkolik architektonick˘ch zlomkÛ 2

Autorem obou fotografií je Milan Janão, 2010. Obr. 1. DráÏìany, Nûmecko, katedrála Nejsvûtûj‰í Trojice (Hofkirche). Inspirací pro zámek ve Vranovû by se mohla stát zdej‰í realizace hydraulického v˘tahu umoÏÀující náv‰tûvníkÛm s omezenou schopností pohybu vstup do interiéru chrámu a jeho prohlídku. Obr. 2. Vranov nad Dyjí (okres Znojmo), vybudování technického v˘tahu v hale pfied Sálem pfiedkÛ bûhem rekonstrukce zámku v 70. letech 20. století znamenalo nezvratn˘ zásah do historické klenby. Je-li prostor pod halou bezbariérovû pfiístupn˘, bylo by vhodné zváÏit roz‰ífiení stávající ‰achty a umístûní citlivû navrÏeného v˘tahu pro náv‰tûvníky s omezenou schopností pohybu.

ze tfií stfiedoãesk˘ch klá‰terÛ, s. 6–11. Dosud nepo-

Stavba 2010/2 Hlavním tématem tohoto ãísla je bydlení. Rodinn˘ dÛm v Lysé nad Labem, s. 30–33.

v‰imnuté nebo nezhodnocené ranû gotické architekto-

Autorská zpráva (NEW WORK / Svatopluk Sláde-

nické zlomky z klá‰terÛ v Bene‰ovû, âáslavi a Hradi‰-

ãek) o stavební úpravû solitérního rodinného domu

ti nad Jizerou.

z roku 1936.

Pavel KROUPA: PrÛzkum severní fasády zámku v Brand˘se nad Labem, s. 12–19. Navázání na dfiívûj‰í operativní prÛzkum, upfiesnûní poznatkÛ stavebního v˘voje této hodnotné památky. Jana KLAPETKOVÁ, Petr MATOU·EK: Pfiíspûvek k architektufie leti‰tû v Praze-Kbelích, s. 20–34.

Rekonstrukce a dostavba vily ve Vokovicích, s. 34–37. Autorská zpráva (MCA atelier, s. r. o. / Miroslav Cikán, Pavla Melková) o rekonstrukci rodinného dvojdomu z 20. let. Miroslav CIKÁN: Bfieznice – oblast Sadová, s. 60–63.

Valburga VAV¤INOVÁ: Objevené solitér y v historic-

Studentské návrhy rodinn˘ch domÛ z ateliéru M. Ci-

kém fotografickém fondu hradu Karl‰tejna, s. 35–40.

kána, FA âVUT, Ústav památkové péãe. Oblast zadání

Dokumenty ke státní náv‰tûvû egyptského krále v ro-

je situována na kraji historické ãásti mûsta, v soused-

ce 1929.

ství kostela sv. Ignáce od C. Luraga, jezuitské koleje a kamenného mostu.

PrÛzkumy památek 2010/1

Blanka KYNâLOVÁ

(roãník XVII, vydává Národní památkov˘ ústav, takzvané Liechtensteinské muzeum umístûné v prvním patfie. Instalace v˘tahu otevírá od ãervence 2010 náv‰tûvníkÛm na vozíku unikátní prostory klá‰tera v Pla-

územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze) Jan ÎIÎKA: Stodoly vrchnostensk˘ch dvorÛ v âechách od 16. do konce 19. století, s. 3–42.

EN SCIENTIFIC BULLETIN 63 Towers and Smaller Castles – Tours et petits châ-

sích. Do oblasti virtuálních prohlídek sáhla správa zám-

Vladislav RAZÍM: Hradební vûÏ za domem ãp. 361

teaux. Europa Nostra, The Hague 2009 (reálné datum

ku Velké Losiny. O bezbariérovû nepfiístupn˘ch ãástech

ve Znojmû. K problematice paln˘ch zbraní v pozdnû

vydání není ve sborníku uvedeno, publikace ve sku-

zámku pfiipravila pro vozíãkáfie tfiicetiminutov˘ film. Ten

gotick˘ch fortifikacích, s. 43–66.

teãnosti vy‰la v roce 2010), 176 stran s obrázky.

ocení i náv‰tûvníci s oslaben˘m zrakem, vzhledem k to-

Jifií BLÁHA: Krovy z pomezí jiÏních âech a Moravy

mu, Ïe místa, která nemají v rámci prohlídky moÏnost vi-

inspirované úsporn˘mi návrhy Michaela Ranka,

dût, jsou snímána ve velkém detailu, vyhovujícím osvût-

s. 67–82.

lení a ostrosti zábûrÛ. Navzdory tomu, Ïe je elektronická verze obou prÛvodcÛ umístûna ke staÏení na internetové stránce NPÚ,

ISSN 1875-2896. Sborník referátÛ z XLIV. zasedání Vûdecké rady

Zdenûk DRAGOUN, Jaroslav PODLISKA, Matou‰

EUROPA NOSTRA, které se ve dnech 27. 9.–2. 10.

SEMERÁD: Románská okna domu ãp. 156/I v Husovû

2008 konalo v irském Kilkenny. Vût‰ina pfiíspûvkÛ je

ulici v Praze, s. 83–90.

opatfiena resumé ve francouz‰tinû (angliãtinû) bez

chybí dlouhodobû poÏadovan˘ portál, v rámci nûhoÏ by

Karel KIBIC ml.: Operativní prÛzkum a dokumenta-

byly soustfiedûny ve‰keré informace o sluÏbách památ-

ce kostelÛ v Jindicích a v Krchlebech pfii opravû,

kov˘ch objektÛ (nejen) ve správû NPÚ pro náv‰tûvníky

s. 90–106.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

nadpisu. Obsah (mimo úvodníky): Gianni PERBELLINI: The polysemic meaning of the tower. From the defence to symbol, s. 7–18.

65

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 66

Gabor MESTER de PARAJD: Le château de Mont-

resses of the Saxons in Transylvania, s. 157–160.

soreau: un résau de petits châteaux en Anjou,

Ukázka dokumentaãních prací na sedmihradsk˘ch

Conleth MANNING: Irish tower houses, s. 19–30.

s. 79–84. Autor nejprve zdÛrazÀuje v˘znam Loiry pro

opevnûn˘ch kostelech v rámci probíhajícího publikaã-

Nejãastûji tfiípodlaÏní a ãtverhranné obytné vûÏe patr-

Anjou jako obchodní i komunikaãní tepny. Mal˘ hrad

ního projektu. K ãlánku je nedopatfiením pfiipojeno re-

nû pfiedstavují nejbûÏnûj‰í hradní typ v Irsku. Vût‰inu

v Montsoreau, znám˘ díky románu A. Dumase, o kterém

sumé ãlánku pfiedcházejícího.

je moÏné datovat do 15.–16. století. Vnitfiní fie‰ení by-

ãlánek pojednává, byl zaloÏen v 11. století. Ve 14. stole-

Pedro PONCE de LEÓN: Restauration of Embid

lo velmi promy‰lené a kvalitní. Jako apendix jsou

tí byl pfiestavûn na „château de plaisance“ a od roku

castle, s. 161–166. Prezentace restaurování severo-

k ãlánku pfiipojeny poznámky o hradu Clara castle.

1568 a zejména po Velké francouzské revoluci strádal

v˘chodokastilského hradu s centrální ãtverhrannou

a restaurován byl aÏ po druhé svûtové válce.

vûÏí, zaloÏeného v roce 1331 a dochovaného ve for-

Obecné zamy‰lení architekta nad funkcí a v˘znamem vûÏí od poãátku jejich stavby do souãasnosti.

David SWEETMAN: The tower houses of county Louth, s. 31–34. Jako poãátek doby stavby hradÛ

Ruggero BOSCHI: Trois tours: trois différentes de-

mû zfiíceniny. V rámci prezentovan˘ch památkov˘ch

s obytnou ãtverhrannou vûÏí v Irsku autor uvádí konec

stinées, s. 85–90. Autor prezentuje a srovnává tfii

úprav byla mimo jiné kontrastním zpÛsobem dostavû-

20. let 15. století, kdy byla stavba takov˘chto objektÛ

stfiedovûké vûÏe ve Venetu: vûÏ dómu ve Vicenze, vûÏ

na hlavní vûÏ.

finanãnû podporována králem Jindfiichem VI. Práce su-

na námûstí ve Vicenze a vûÏ kostela sv. Zena ve Vero-

Ve svazku je dále zafiazena rubrika Dokumenty, ob-

marizuje vûdomosti o podobû obytn˘ch vûÏí v hrabství

nû. Pr vá je zvonicí, druhá mûstskou vûÏí a tfietí vûÏí

sahující rezoluci Vûdecké rady EUROPA NOSTRA k re-

Louth.

opatství slouÏící jako muzeum.

staurování obytn˘ch vûÏí v Irsku, zprávu Gianniho PerBospore,

belliniho o námûstí Eleftheria v Nikósii na Kypru jako

irish tower houses in the 21th century, s. 35–36. Autor

s. 91–100. Po charakteristice situace na Bosporu ãlá-

ohroÏené památce a nekrolog zesnulého ãestného

sdûluje, Ïe mezi lety 1400–1650 bylo v Irsku postave-

nek prezentuje i v ‰ir‰ím kontextu velmi v˘znamné

ãlena Vûdecké rady EUROPA NOSTRA Andrewa Saun-

no pfies 3000 obytn˘ch vûÏí. âlánek si v‰ímá jejich sou-

a nedocenûné hrady Anadolu Hisari a Rumeli Hisari

derse.

ãasného stavu a moÏností restaurování a vyuÏití.

z 15. století, reprezentující nejstar‰í horizont turec-

Ror y SHERLOCK: New challenges to old castles:

Jacqui DONNELLY: Applying conservation principles

Isik

AYDEMIR:

Les

défenses

du

TomበDURDÍK

k˘ch dûlostfieleck˘ch fortifikací.

to tower house restoration, s. 37–38. Hlavní zásady

Ioanna STERIOTOU: The small „regional“ castles in

zodpovûdného pfiístupu ke konzer vaci irsk˘ch obyt-

the countryside of the island of Crete during the vene-

n˘ch vûÏí, které autor proklamuje a charakterizuje,

tian domination, s. 101–114. Pfiehled mal˘ch krét-

jsou následující: udrÏení stavby v uÏívání, v˘zkum

sk˘ch hradÛ benátské éry (13.–17. století) podan˘ po

âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností 118, ã. 1.

a anal˘zy, respektování doporuãení expertÛ, ochrana

regionech Chanie, Rethymna, Lassithi a Heraklionu

Recenzovan˘ ãasopis pro historickou vlastivûdu a mu-

speciálních zájmÛ, minimalizace zásahÛ, respektová-

(Candie). Samostatné kapitolky jsou vûnovány Paleo-

zejnictví. Vydává Spoleãnost pfiátel staroÏitností. Pra-

ní star‰ích promûn zájmÛ, pfiednost oprav pfied v˘mû-

castru v Candii a ostrovu Torturù. Autorka zdÛrazÀuje,

ha 2010. 64 stran s obrázky. ISSN 1803-1382.

nou, dÛstojnost oprav a zmûn, uÏívání odpovídajících

Ïe za souãasného stavu vûdomostí je velmi obtíÏné

materiálÛ a metod, zaji‰tûní reverzibility zásahÛ a ne-

odli‰ení staveb byzantské a benátské éry. ZdÛrazÀu-

uÏívání architektonick˘ch prvkÛ z jin˘ch budov.

je, Ïe sledované objekty plnily pfiedev‰ím vojenskou,

Jonathan COAD: Castles in Britain: symbols,

ale i refugiální funkci.

âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností

Rubrika âlánky TomበDURDÍK: Archeologick˘ v˘zkum hradu Kam˘k nad Vltavou v roce 2009 – Archäologische Unter-

strongholds, and residence. The debate about purpo-

Nacyie DORATLI: St. Hilarion castle – North Cyprus,

suchung der Burg Kam˘k a. d. Moldau im Jahre 2009,

se, s. 39–46. Zamy‰lení nad v˘vojem pfiedstav

s. 115–122. Struãné pfiedstavení v˘znamného seve-

s. 1–16, 1. a 2. strana obálky. Prezentace pfiínosn˘ch

o funkãních kategoriích a smyslu britsk˘ch hradÛ. Au-

rokyperského hradu byzantsk˘ch poãátkÛ, formované-

v˘sledkÛ archeologického v˘zkumu v˘znamného krá-

tor v podstatû podtrhává jedineãnost kaÏdého fie‰ení.

ho pak dvûma v˘znamn˘mi franck˘mi pfiestavbami krá-

lovského hradu posledních PfiemyslovcÛ. V˘zkum pro-

lÛ z rodu LusignanÛ.

bûhl jako souãást zodpovûdn˘ch památkov˘ch úprav

Niels-Knud LIEBGOTT: The histor y of the small castle in Denmark, s. 47–56. Pfiehled fie‰ení podoby

Mehmet ALPER, Berrin ALPER: Hosap castle. Pre-

a zpfiístupnûní zfiíceniny. Pfiinesl závaÏné poznatky

mal˘ch dánsk˘ch hradÛ (v historickém rozsahu dán-

servations problems and solutions, s. 123–132. Ho-

k podobû i kaÏdodennosti hradu a potvrdil jeho krát-

ského království, tedy vãetnû území tvofiících dnes

sap ve v˘chodním pohraniãí Turecka vznikl na místû

kou existenci v 13. století.

ãásti ·védska a Nûmecka), od hradi‰È 11. století po

urartské fortifikace a jako hrad fungoval od byzantské

Karel SKLENÁ¤: Poãátky ãeské archeologie v obdo-

stavby 16. vûku.

ér y. V mohutnou zfiíceninu se promûnil aÏ po roce

bí romantismu – Anfänge der tschechischen Archäolo-

Geoffrey STELL: The scottishness of scottish cast-

1839. âlánek prezentuje nejen podobu této památky,

gie in der Epoche des Romantismus, s. 17–25, 3. a 4.

les, s. 57–68. V˘klad v‰ímající si obytn˘ch vûÏí ve Skot-

ale i problémy její konzer vace a památkov˘ch úprav

strana obálky. Charakteristika romantick˘ch poãátkÛ

sku, ponûkud ménû ãetn˘ch a vût‰inou i ãlenitûji fie‰e-

a moÏnosti jejich fie‰ení.

ãeské archeologie od J. Dobrovského, K. J. Bienera

n˘ch neÏ v Irsku, je rozdûlen do kapitol nazvan˘ch

Antonio SÁNCHEZ-GIJÓN: A rich heritage of Naples,

z Bienenberga pfies P. J. ·afafiíka, M. Kalinu z Jäthen-

Symboly conquisty, Poãátky a nová generace vûÏí cca

Sicily and Spain coastal towers as system,

steinu a V. Krolmuse k J. E. Vocelovi. ·lo o v˘voj od di-

1350–1400, Vlastnosti ran˘ch fie‰ení cca 1350–1500,

s. 133–138. Pfiehled pobfieÏních vûÏí 16. a 17. století

letantského staroÏitnického sbûratelství ke vzniku po-

Téma variace fie‰ení vûÏí po roce 1500: pfieÏívání a mo-

vybudovan˘ch v souvislosti s tureck˘m nebezpeãím.

zitivistick˘ch pfiístupÛ i setrvání na pÛdû historick˘ch

difikace, Regionální a sociální varianty a Závûry: otázky

TomበDURDÍK: Dwelling towers of Czech castles,

„skotskosti“. Autor dospívá k názoru, Ïe aã skotské

s. 139–150. Pfiehled obytn˘ch vûÏí na ãesk˘ch hra-

obytné vûÏe pochopitelnû souvisejí se sousedními

dech.

vûd, tedy k poloÏení základÛ moderní vûdy. Karel ¤EHÁâEK: PlzeÀsk˘ uãitel a men‰inov˘ politik Josef âipera – Josef âipera, Lehrer und Politiker aus

Michael LOSSE: The „Burgstall“ in Riedheim (Kon-

Pilsen, s. 26–32. Îivotní osudy stfiedo‰kolského pro-

stanz district) and other examples of medieval tower-

fesora Josefa âipery (1850–1911), s nímÏ je spojen

Etienne PONCELET: Les tours César, s. 69–78.

houses in villages of the western Constance lake re-

vznik plzeÀské Ústfiední matice ‰kolské a Národní jed-

Zaniklá ãtverhranná Césarova vûÏ pfii katedrále v Beuvois

gion, s. 151–160. Centrálním objektem v Riedheimu,

noty po‰umavské. Zastával i vysoké politické funkce.

byla archeologicky zkoumána. Stávala na kfiíÏení car-

kter˘ by byl u nás klasifikován jako tvrz, je dobfie do-

Jifií SOU·A, Jaroslav ·ÒLA: Poukázky Zemské ban-

da a decumanu pÛvodní fiímské urbanistické dispozi-

chovaná ãtverhranná ãtyfipatrová obytná vûÏ, vystavû-

ky království âeského – neemitovaná první ãeskoslo-

ce. Autor tuto vûÏ srovnává s podobn˘mi stavbami

ná v dobû okolo roku 1300.

venská papírová platidla – Die ersten tschechoslowa-

i kontinentálními analogick˘mi stavbami, vykazují vlastnosti umoÏÀující definovat speciální lokální fie‰ení.

v Pikardii a severní Francii a zam˘‰lí se nad jejich souvislostmi a smyslem.

66

Herman FABINI: Documentary survey on the church

kischen Zahlungsmittel aus Papier – nicht emittierte

castles, the fortified churches, and the pasant fort-

Gutscheine der Landesbank des Königreiches Böh-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 67

men, s. 33–51. Studie se zab˘vá mûnovou situací na

2008–2010 a byly na nich úspû‰nû testovány nové

van˘ nedostateãn˘m poznáním stavebního v˘voje

území novû vzniklého ãeskoslovenského státu v le-

prospekãní metody. ·lo napfiíklad o geomagnetiku,

a podoby hradu. Tyto otázky by mûli fie‰it odpovídající

tech 1918–1919. Vzhledem k nedostatku obûÏiva byl

georadar a geosonar v pfiípadû zaniklého hradu Kra-

specialisté v rámci dal‰ího v˘zkumu.

pfiipravován tisk poukázek Zemské banky království

nenburgu zatopeného Steinhudersk˘m jezerem, uÏití

âíslo dále obsahuje standardní rubriky Památky ohroÏe-

ãeského v nominálních hodnotách 10, 20, 100

leteckého laserscanningu k tvorbû trojdimenzionál-

ny – památky zachránûny (informace o konkrétních kau-

a 1000 korun. Poãátkem roku 1919 po mûnové odlu-

ních modelÛ (Kleiner a Grosser Everstein, Homburg,

zách podané podle spolkov˘ch zemí), V˘stavy (Die Burgen-

ce od rakousko-uherské mûny se situace zmûnila,

Hunesrück, Nienover a Burgberg u Dasselu) ãi digitál-

zeichnerin

zmínûné poukázky se ukázaly nadbyteãn˘mi a jejich

ní mûfiickou dokumentaci (Assenburg u Wolfenbüttelu

/1802–1880/ na hradû Tirol) a Recenze (Norbert

v˘roba nadále nepokraãovala. Zku‰enosti s jejich pfií-

a Hohe Burg u Bockhornu).

BORRMANN: „Kultur-Bolschewismus“ oder „Ewige Ord-

pravou a v˘robou byly zúroãeny pfii emisi prv˘ch ães-

Johanna

von

Isser-Großrubatscher

Peter ETTEL, Lukas ZERTHER: Ungarburgen und

nung“. Architektur und Ideologie im 20. Jahrhundert, Graz

Herrschaftszentren des 10. Jahrhunderts in Bayern –

2009 a Paul MINOTI: Der Ludwigsberg. Fürstliche Garten-

âíslo dále obsahuje standardní rubriky V˘stavy,

Hungarian Castles and seats of power in 10th centu-

kunst in Saarbrücken /1769–1793/, Saarbrücken 2009).

konference, památky (zpráva o udûlení Ceny EU za

ry Bavaria, s. 144–161. Informace o práci na velkém

TomበDURDÍK

ochranu evropského kulturního dûdictví / Ceny

v˘zkumném projektu Römisch-Germanisches Zentral-

EUROPA NOSTRA Muzeu umûní Olomouc – Arcidiecéz-

museum v Mohuãi zamûfieném na srovnání a studium

nímu muzeu v Olomouci za restaurátorské v˘stavy

bavorsk˘ch hradi‰È a sídli‰È 9.–11. století. âlánek nej-

a doprovodné publikace a ãtyfiicetiletí PraÏské archeo-

prve zafiazuje cel˘ projekt do kontextu souãasného bá-

logické komise), Ze Ïivota Spoleãnosti pfiátel staroÏit-

dání a historick˘ch souvislostí, zejména pak vpádÛ

ností (V˘roãní zpráva o ãinnosti za rok 2009 z pera

MaìarÛ. Druhá ãást se zab˘vá metodologií a konkrét-

V. Ka‰para), Personalia (jubilea Jana Antonína Jír y

ní situací na pfiíkladu severního Bavorska. V závûru

a Bedfiicha ·taubera) a Literatura (recenze publikací

formuluje hlavní otázky (mnohé ov‰em nepochybnû na

Kladsk˘ sborník VIII; V. NùMEâKOVÁ, J. SEJBAL: Nález

hranici vypovídací schopnosti pramenÛ), které má pro-

mincí a slitkového stfiíbra z âernoÏic. Peníze posled-

jekt fie‰it, a v˘hled jejich zodpovídání.

koslovensk˘ch papírov˘ch bankovek.

RESUMÉ Zusammenfassung Die Residenzen des Reichsfürsten Albrecht von Waldstein in Prag und Jiãín

ních PfiemyslovcÛ a poãátky ãeské gro‰ové mûny. Hra-

Christian FREY: Burgen und symbolische Kommuni-

dec Králové 2006; Poãátky Církve ãeskoslovenské ve

kation – Werla und Harzburg – Castles and symbolic

v˘chodních âechách 1920–1925. Hradec Králové

communication – Werla and Harzburg, s. 162–167.

2008 a L. KRâMÁ¤, J. SOUKUP: OhroÏené kostely.

Císafi Fridrich Barbarossa vyuÏil pro podporu sv˘ch zá-

Pfiíbûhy staveb, které jiÏ brzy nemusí b˘t. PlzeÀ 2008

mûrÛ zpustlé falce Werla a neménû zpustlého hradu

/místo a rok vydání nejsou v publikaci uvedeny/).

Harzburg. V pr vém pfiípadû uspofiádáním snûmu de-

des Friedländers kann man nicht ohne Rückgriff auf

monstroval návrat královské autority do Saska, ve

Disposition, Funktion und Ideologie des herzoglichen

druhém pak svou pfiítomností sílu a flexibilitu. Obû lo-

Palasts in Prag begreifen. Der wurde binnen kurzer

kality mûly pro nûj cenu, pfiestoÏe se nacházely ve zfií-

Zeit zur Prunkresidenz des Reichsfürsten und

ceninách, jako tradiãní mocenské symboly.

bedeutendsten Mannes der Habsburgermonarchie

TomበDURDÍK

BURGEN UND SCHLÖSSER 51. Jahrgang, Heft 3/2010.

Franti‰ek ZÁRUBA: Der Welsche Hof in Kuttenberg

Petr FIDLER Schlüsselwörter: Waldstein, Residenz, Jiãín, Palast, Zeremoniell Form und Struktur der Jiãíner Residenz

gleich nach dem Kaiser. Während der Prager Palast

Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege.

(Kutná Hora) – The Italian Cour t in Kutná Hora,

Waldsteins Stellung in der böhmischen

Europäisches Burgeninstitut - Einrichtung der Deuts-

s. 168–176. Prezentace komplikovaného stavebního

Ständegemeinschaft vor Augen führt, ist der Bau in

chen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein. 70 (re-

v˘voje kutnohorského Vla‰ského dvora. âlánek je

Jiãín die Residenz eines Souveräns über

spektive 71 – resumé jsou na tfietí stranû obálky)

zkrácenou verzí autorova rozsáhlého, v nedávné dobû

einen autarken Staat, der sich allerdings immer

stran s obrázky. ISSN 0007-6201. âíslo kromû prvého

vydaného zpracování (Vla‰sk˘ dvÛr – Welscher Hof,

noch im –mittlerweile gelockerten – Verband

ãlánku obsahuje pfiíspûvky ze zasedání Vûdecké rady

Castellologica bohemica 11, s. 233–286).

der Länder der Wenzelskrone befindet. Im Prager

DBV a s ním spojené konference Junges Forum Bur-

Miklós RÁCZ: Die Burg Csesznek in Ungarn – The

genforschung konan˘ch na Marksburgu v lednu 2010.

ruin of Czesznek in Hungar y, s. 177–181. V˘sledky

einer Reichsfürstenresidenz dar mit einer Enfilade

prÛzkumÛ a archeologick˘ch v˘zkumÛ jednoho z nej-

aus Prunkgemächern und der komfortablen

Rubrika âlánky

detailnûji probádan˘ch maìarsk˘ch hradÛ umoÏnily

Wohnung für seine Familie. Sie bestand aus

Udo MAINZER: Vom Nutzen der Denkmäler für die

nástin jeho stavebního v˘voje od zaloÏení v 13. století

dem Trabantensaal für die Leibwache,

Gesellschaft – The benefits of monuments in society,

po následné sídlo pánÛ z Gary 14. vûku. Dochované

dem Rittersaal mit dem Thron unter

s. 130–135. Zamy‰lení nad postavením, respektive

konstrukce jsou v‰ak aÏ dílem radikální znovuv˘stavby

einem Baldachin für die Audienzen des Herzogs,

uÏitkem z památek v souãasné spoleãnosti. Autor je

Zikmundem Lucembursk˘m poãátkem 15. století

Antichambres und einem intimeren Audienzraum,

shledává Ïiv˘m prvkem kvality Ïivota souãasn˘ch i bu-

a následn˘ch pfiestaveb aÏ po zánik hradu poãátkem

den eine Galerie (der sog. Mythologische Gang) mit

doucích generací. Varuje pfied prezentací památek

19. vûku.

den Arbeits- und Wohngemächern des Residenten

Palast bietet sich die komplette Disposition

pouze jako svûdkÛ „star˘ch dobr˘ch ãasÛ“ a doÏadu-

Claudia FELLER: Item von erst han ich kawft 18 ler-

je se kultivace názorÛ mladé generace smûrem k po-

chen flecken – Bauausgaben für die Burg Rodenegg

bescheidener, waren die Wohnungen von Herzogin

chopení, jak˘m uÏitkem jsou památky pro spoleãnost.

im 15. Jahrhunder t – Building costs for Rodenegg

und Prinzessin gestaltet. Die ursprüngliche Funktion

Hans-Wilhelm HEINE: Archäologische Burgenfor-

castle in the 15th centur y, s. 181–189. Zpracování

und Bezeichnung der Räume in Waldsteins

schung im Niedersächsischen Landesamt für Denk-

úãtÛ jihotyrolského hradu Rodenegg vznikl˘ch za Os-

Herzogspalast wandelte sich nach den Grundsätzen

malpflege. Geophysikalische Prospektion – Airborne

walda II. z Wolkensteinu v letech 1465–1467. Úãty

des Dekorums im Augenblick, als der Bau unter

Laserscaning – Digitale Vermessung – Archaeological

umoÏÀují posoudit i ceny, mzdy a poãet pracovních dní

Maxmilian von Waldstein zu einem Grafenpalast

research into castles in Lower Saxony, s. 135–143.

rÛzn˘ch fiemeslníkÛ pÛsobících na hradû, stejnû jako

wurde. Eine analoge Zusammensetzung hatte

Pfiehled poãetn˘ch a systematick˘ch hradních v˘zku-

to, odkud byl získáván materiál. Problémy v‰ak pÛsobí

sicherlich auch die Jiãíner Residenz des Herzogs von

mÛ a prÛzkumÛ, realizovan˘ch zejména autorem,

neúspû‰n˘ pokus historiãky o ztotoÏnûní uvádûn˘ch

Mecklenburg und Friedland, die heute von späteren

v Dolním Sasku. Referované akce probûhly v letech

prací s konkrétními prostorami a objekty, determino-

Umbauten überlagert wird.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | R E S U M É / Z U S A M M E N FA S S U N G

verband. Analog dazu, allerdings etwas

67

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 68

Neue Daten vom Bau des Waldsteinpalasts in Prag

gehören. Als positiv könnte man dabei den Umstand

Die Jiãíner Allee Albrechts von Waldstein,

Josef KYNCL, TomበKYNCL, Petr ULIâN¯

bezeichnen, dass im Rahmen der Untersuchungen

der Prager Baumgarten und Vincenzo Scamozzi

eine ganze Reihe hochinteressanter Informationen

Sylva DOBALOVÁ

Schlüsselwörter: Albrecht von Waldstein, 17. Jahrhundert, Waldsteinpalast in Prag,

über das ursprüngliche Aussehen der Grotte

Architektur, Dendrochronologie

gewonnen wurden, darunter sogar der Fund

Der Artikel stellt die Resultate

einer einzigartigen Wendeltreppe, deren Existenz nur

Schlüsselwörter: Albrecht von Waldstein, Allee, Prater, Vincenzo Scamozzi, Prager Baumgarten Die 1630 von Albrecht von Waldstein angelegte

der dendrochronologischen Untersuchungen am

aufgrund eines Plans des ersten Stockwerks aus

Lindenallee zwischen Jiãín und Valdice gilt als

Dachstuhl des Prager Waldsteinpalasts vor,

der Zeit um 1630 angenommen wurde.

die älteste so angelegte Allee auf dem Territorium

die einen bedeutenden Beitrag zu den bisherigen

Die eigentliche Restaurierung wurde allerdings nicht

der âR. Es heißt allgemein, sie sei von Waldsteins

Kenntnissen über dessen Bauentwicklung geliefert

mit dem gehörigen Feingefühl und ohne Rücksicht auf

norditalienischen Architekten ausgeführt worden,

haben. Neben dem Fund von Dachstuhlteilen aus

die gefundenen historischen Details durchgeführt.

was der Weise entspricht, auf die Alleen in Mitteleuropa Verbreitung finden konnten. So ähnlich

dem älteren Trãka-Palast hat die Untersuchung

war es auch mit der zweireihigen Allee des Bischofs

zutage gebracht, dass der Dachstuhl über dem Herzogshof mit dem großen Saal, den Ställen

Die Gärten Albrechts von Waldstein. Neue

Sittico in Hellbrunn. Anderseits gibt es aber zwei

und dem Westteil des Pagenhofs in einer einzigen

Erkenntnisse

bedeutende Vorlagen, an denen Waldstein

Phase aus Bäumen aufgerichtet wurde, die in

Petr ULIâN¯

Inspirationen gefunden haben könnte. In erster Linie

den drei Wintern 1619–1622 gefällt worden sind, was mit der Jahreszahl 1623 in der Deckendekoration des großen Saals

Schlüsselwörter: Albrecht von Waldstein, Gärten, Prag, Jiãín, Architektur Der Artikel fasst im ersten Teil die neuesten

war das die Allee aus Weiden und Linden, 1616 in Prag längs eines älteren Wegs gepflanzt, auf dem die Herrscher vom Löwenhof auf der Prager Burg

übereinstimmt. Zu jener Zeit hatte das Dach noch

Erkenntnisse über Waldsteins Garten beim Walditzer

zum Lustschloss im Alten Tiergarten zu fahren oder

nicht die für das heutige Aussehen des Palasts

Gehege in der Nähe von Jiãín zusammen.

reiten pflegten. Höchstwahrscheinlich war diese

charakteristischen Gauben, die wohl erst in

Die archäologische Untersuchung von 2007 hat dort

Allee gleichfalls vierreihig. Sie wurde von

einer zweiten Phase bei der Überdachung des

die Überreste mehrerer eingestürzter Grotten

französischen Truppen 1742 abgeholzt und um

Grafenhofs mit der Gartenloggia und Fertigstellung

freigelegt, und eine neu entdeckte Plandokumentation

1800 als Kastanienallee wieder hergestellt.

des Dachstuhls über dem Pagenhof hinzugekommen

vom Ende des 18. Jahrhunderts zeigt außer

Eine zweite solche Ausführung war die gleichfalls

sind. Zu Beginn der zweiten Phase, die laut Datierung

der Abbildung dieser verlorenen Teile auch

von den Habsburgern angelegte vierreihige Allee im

der gefällten Bauteile irgendwann um 1624 verlaufen

die eigentliche Ausdehnung des Parterre. Hier

Wiener Prater. Die Jiãíner Allee ist eine der weiteren

musste, war offenbar geplant, die Stirnfront viel

faszinieren vor allem die Lindenwäldchen zu beiden

Realisierungen, mit denen Waldstein an die vom

länger zu machen, als ihre heutige Ausführung zeigt.

Seiten des ersten Parterres, die man noch mit

Kaiserhof gepflegten Kultursymbole anknüpfen wollte.

In der erst irgendwann nach 1629 umgesetzten

der ursprünglichen Gestaltung in Zusammenhang

So ähnlich wie die beiden höfischen Alleen verbindet

Endphase wurde der vom Pagenhof zur Reithalle

bringen kann. Das wiedergefundene Verzeichnis

seine Allee das Schloss von Jiãín mit dem

verlaufende Flügel gebaut, der heute einen Dachstuhl

der angekauften Pflanzen von September 1629

Lustschloss (sie führte in Valdice hinter dem Garten

vom Ende des 18. Jahrhunderts trägt.

vermittelt eine Vorstellung von Aussehen weiterer

Libosad noch bis zum Karthäuserkloster, in dem

Parterres. Nach Waldsteins Tod blieb der Garten

Waldstein begraben werden sollte).

unvollendet, in seiner Nähe ließen offenbar die neuen Die Restaurierung der sog. Großen Grotte beim

Besitzer der Herrschaft, die Sternberg, in der zweiten

Waldsteinpalast

Hälfte des 17. Jahrhunderts eine St. Antoniuskapelle

Waldsteins Schlossumbau in Bûlá pod Bezdûzem

Jarmila âIHÁKOVÁ, Ivan MUCHKA

auf dem Grundriss eines Sterns wie in ihrem Wappen

Jan PE·TA

Schlüsselwörter: Waldsteinpalast, Palastgarten, Manierismus, Grotte, archäologische Untersuchung Der Artikel besteht aus zwei relativ selbständigen

bauen, die auch auf der neu gefundenen Karte von Ende des 18. Jahrhunderts verzeichnet ist. Der zweite Teil des Artikels stellt einen praktisch unbekannten,

Schlüsselwörter: Bûlá pod Bezdûzem, Schloss, Kapelle, Portal, Arkaden Das Schloss in Bûlá pod Bezdûzem (Bezirk Mladá

Teilen, die freilich das gleiche Objekt behandeln,

aber weitläufigen und außergewöhnlich komponierten

Boleslav) gehört zu den weniger bekannten

die einstige künstliche Grotte im Garten

Garten vor, den Albrecht von Waldstein in Zadní

Bauunternehmungen Albrechts. Die ursprünglich

des Waldsteinpalasts. Der erste Teil von Ivan

Ovenec unweit der heutigen Villa im Prager Stadtteil

nicht sonderlich bedeutende Burg oder Feste wurde

Muchka wendet sich den historischen Wurzeln

Trója an gelegt hat. Schriftliche Quellen

um die Wende vom 16. zum 17. Jahrhundert zu

der Grotten zu, die unvermeidlich in

dokumentieren hier Bauarbeiten im Jahr 1625; nach

einem Prunksitz des Magnaten Bohuchval Berka

die Gartenanlagen aus Renaissance und Barock

Albrechts Tod hat Maxmilian von Waldstein

z Dubé umgebaut. In mehreren Renaissance-

gehörten. Er versucht aufgrund einschlägiger Zitate

den Garten vollendet, den er laut eines Berichts von

Etappen wurde der Bau aus verschiedenen ein- und

aus der zeitgenössischen Literatur die Möglichkeit

1638 mit Bronzestatuen bestücken ließ. Der Garten

zweistöckigen Palastgebäuden rings um

aufzuzeigen, dass der Bauherr sowie dessen

hatte einigen erhaltenen Veduten zufolge

einen unregelmäßigen Hof durchgeführt.

Architekten und Künstler von den Wassergrotten in

ein dem später angelegten Garten beim Walditzer

Das Renaissanceschloss zeichnete sich durch

Genua beeinflusst waren, die der schwäbische

Gehege ähnliches Aussehen mit Türmchen in

bemalte Dübelbaumdecken, bemalte Nordflügel-

Architekt Josef Furttembach nur wenige Jahre vor

der Einfriedungsmauer und einer unregelmäßig

Fassaden und ein jüngst entdecktes Figuralsgraffito

dem Prager Bau in seinen Publikationen reflektiert

abgeschlossenen Krone, die eine Ruine imitieren

an Süd- und Westflügel aus. Nachdem Albrecht von

hatte. Der zweite Teil zielt auf die Problematik in

sollte. In der Unterpartie war nach dem Vorbild

Waldstein das Schloss 1622 erstanden hatte, wurde

Zusammenhang mit der Restaurierung der Großen

des Florentiner Gartens Boboli ein großes Auditorium

eine neue Bauetappe eingeleitet. Dabei wurde

Grotte des Prager Palasts im Rahmen

eingerichtet. Der Garten ist gänzlich untergegangen,

der unregelmäßige fünfeckige Hof durch

einer umfangreichen und kostspieligen

also könnte erst der etwaige Fund eines Plans oder

einen symmetrisch konstruierten Ostflügel

Rehabilitation des Augustinerklosters bei

einer Konstru ktion auf dem heutigen Gelände

geschlossen, der aus einer mittigen Kapelle und

St. Thomas auf der Kleinseite ab, zu dem die Räume

des hiesigen Zoologischen Gartens Angaben über

seitlichen Umfriedungsmauerabschnitten bestand.

der ehemaligen Grotte heute besitzrechtlich

die genaue Ausdehnung liefern.

Der ältere Südflügel wurde offenbar nicht lange

68

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 69

danach mit einem durch plastisches Bossenwerk

Olmütz untersucht. Abschließend interpretiert er

Pinxit A[nn]o 1782“ befindet sich derzeit in

gegliederten Arkadentrakt ausgestattet.

die Frühbarockfenster am Olmützer St. Wenzelsdom

schlechtem Zustand auf dem Pfarramt

Anschließend kam es auch zum Umbau des noch

als ein transformiertes Morphologieerbe

der St. Aegidienkirche und ist bislang völlig

gar nicht so lange fertig gestellten Nordpalasts.

des Florentiner Manierismus, das dank Giovanni

der Aufmerksamkeit der tschechischen sowie

Obwohl Albrechts Umbau des Schlosses von Bûlá

Pieroni ins transalpine Europa gelangt ist.

slowenischen Fachwelt entgangen, obwohl es sich aus der Sicht der slowenischen Kunstgeschichte um

pod Bezdûzem nicht zu seinen vordringlichen Werken

ein hochwertiges Werk des bedeutenden Vertreters

gehörte und hinsichtlich Architektur und Kunst den Prager und Jiãíner Bauten überhaupt nicht

Untersuchung der Wandgemälde im Presbyterium

der Barock-Ölmalerei des 18. Jahrhunderts aus

konkurrieren konnte, weist er einige

der St. Veitskirche in Zahrádka bei Ledeã nad

dem slowenischen Teil der Steiermark Johann

bemerkenswerte Elemente auf, die ihn unter

Sázavou

Andreas Strauss (1721–1783) handelt,

die bemerkenswerten Bauunternehmungen aus

Lubo‰ MACHAâKO

der vorwiegend in der Gegend um Slovenj Gradec

der Wende vom ersten und zweiten Drittel

Schlüsselwörter: Zahrádka bei Ledeã nad

(Windisch-Grätz) als Künstler tätig war. Wie sich

des 17. Jahrhunderts auf böhmischem Boden

Sázavou, St. Veitskirche, mittelalterliche Malereien,

herausstellte, ist die Kreuzigung von Bystfiice

einreihen. Das ist in erster Linie das Kapellenportal,

Untersuchung, Presbyterium

das letzte bekannte Werk von ihm, das die bisherige

das in seiner Form einigen manieristischen Portalen

Im Herbst 2009 wurde eine nondestruktive

Annahme widerlegt, sein Schaffen sei nach 1775

aus Prag (St. Rochuskirche) nahe steht.

Laboruntersuchung der mittelalterlichen

allmählich zum Erliegen gekommen. Bisher ist noch

Aufmerksamkeit verdient auch der symmetrisch

Wandgemälde im Presbyterium der St. Veitskirche im

nicht geklärt, ob das Gemälde unmittelbar als

angelegte Ostflügel mit der mittigen Kapelle, der zu

einstigen Marktflecken Zahrádka bei Ledeã nad

Auftrag für die St. Aegidienkirche zustande

deren Seiten von je zwei Arkadenbögen gegliedert wird.

Sázavou vorgenommen. Das Ziel bestand in

gekommen oder erst später nach Bystfiice gelangt

der Ermittlung des aktuellen Zustands der Gemälde

ist. Straussens Gemälde steht im mährischen

im Presbyterium und in der Vervollständigung

Umfeld zusammenhanglos da, denn der Autor ist

Die Beziehung zwischen dem Dietrichsteiner Chor

der Untersuchungen aus dem Jahr 1975 um

ansonsten in der Tschechischen Republik

im St. Wenzelsdom zu Olmütz und

Resultate, die von den gegenwärtigen Möglichkeiten

unbekannt. An diesem Beispiel sieht man gut, in

dem Waldsteinpalast in Prag

der physikalischen und chemischen

wieweit unsere Sicht eines Kunstwerks von

Ivana PANOCHOVÁ

Farbschichtenanalysen ausgehen sowie in

den Informationen mitgeprägt und beeinflusst wird,

einer Revision der Konsolidationseingriffe, die bei

die über die konkrete Arbeit und ihren Autor

der Freilegung der Wandmalereien im Jahr 1976

vorliegen. Im Fall der Kreuzigung von Bystfiice ist es

durchgeführt wurden. Die Resultate haben gezeigt,

zudem interessant zu verfolgen, wie unterschiedlich

die Notwendigkeit, die ungeklärte Baugeschichte

dass die mittelalterlichen Wandmalereien mit einiger

die Qualität desselben Kunstwerks in zwei

des Olmützer Chors in Beziehung zur „kritischen

Wahrscheinlichkeit aus den 40er Jahren

verschiedenen Ländern des heutigen Europas

Form“ der Architektur des Waldsteinpalasts zu

des 14. Jahrhunderts stammen und in

eingestuft werden kann.

überprüfen, für die er die Segment-Fensterbögen mit

Kalkmaltechnik mit zeitüblichen Pigmenten auf

kurzen seitlichen Simsansätzen (sog. Omega-Simse)

feuchte Tünche ausgeführt wurden. Ihr Zustand ist

hält, die im ersten Drittel des 17. Jahrhunderts

von den ungünstigen Klimaverhältnissen im

gerade an diesen beiden grandiosen Bauwerken

Gebäude stark mitgenommen. Die Putzschichten

auftauchten. Mit der Datierungs- und Stilprovenienz-

haben sich von der Unterlage gelöst und sind

Problematik des Olmützer Hochchors hängt auch

stellenweise durch mechanische Beschädigung oder

die neuerlich angeschnittene Frage nach

Feuchtigkeit abgefallen. Die Oberfläche ist weiß

dem bislang noch nicht geklärten Urheberanteil

getrübt. Die Untersuchung hat einen hochgradigen

Residence of Imperial Duke Albrecht of Wallenstein

der einzelnen Architekten und Baumeister im Sold

Salzgehalt nebst Mikrobenbefall festgestellt.

in Prague and Jiãín

Albrechts von Waldstein beim Bau des herzoglichen

Der jetzige Zustand wurde eingehend schriftlich,

Petr FIDLER

Palasts zusammen, mit der sich Petr Uliãn˘ derzeit

grafisch und fotografisch dokumentiert.

Keywords: Wallenstein, residence, Jiãín, palace,

auseinandersetzt. Der Bau des neuen Presbyteriums

Anschließend wurden unerlässliche

ceremony

an der Stelle des abgerissenen gotischen Chors bei

Konsolidierungseingriffe vorgenommen, um

der bischöflichen St. Wenzelskirche von Olmütz hat

Farblagen sowie Unterputz zu festigen. Zur Rettung

the duke of Fr˘dlant situated in Jiãín may not be

der dortige Bischof Kardinal Franz von Dietrichstein

der Wandgemälde muss unbedingt und unverzüglich

understood without assuming the layout, function

im Jahr 1616 in Gang gesetzt. Aufgrund der Absenz

eine Rekonstruktion des Gesamtobjekts erfolgen,

and ideology of the duke’s palace in Prague.

schriftlicher Nachrichten über den Bau in der Zeit

die Feuchte- und Klimaverhältnisse im Bau reguliert.

The palace soon becomes the ceremonial residence

Schlüsselwörter: Olomouc, Dietrichsteiner Chor, Praha, Waldsteinpalast, Fenstergesims Petr Fidler verwies unlängst auf

nach dem Weißen Berg im fürstlichen Archiv Mikulov

Summary

The form and structure of the residence of

of the imperial duke and the most important man in

ging die bisherige Literatur davon aus, dass

the Habsburg monarchy right after the emperor.

der Chor im Rohbau 1618 vollendet war. Der Text

Die Kreuzigung von Johann Andreas Strauss

While the Prague palace makes the position of

präsentiert die Analyse einiger weiteren

Barbara MUROVEC, Jana ZAPLETALOVÁ

Wallenstein in the Czech community of the Estates

Archivbelege, aus denen hervorgeht, das an diesem Bau auch in der Zeit nach dem Weißen Berg fortgefahren wurde – sowohl am Chor in den 20er

Schlüsselwörter: J. A. Strauss, Kreuzigung, Malerei, 18. Jahrhundert, Bystfiice pod Host˘nem Im Jahr 1994 erwähnte Bohumil Samek in

visible, the building in Jiãín is the residence of the governor of an autarchic state of the lands of St. Wenceslas Crown, still within the union though

als auch an der Fertigstellung der Krypta noch

den Kunstdenkmälern Mährens bei

rather loose. The Prague palace offers a complete

während der 60er Jahre. Der Text setzt sich mit

der Mobiliarauflistung der St. Aegidienkirche zu

disposition of the residence of the imperial duke

den bisher geltenden Ansichten über

Bystfiice pod Host˘nem das Altarbild Kreuzigung vom

with a suite of ceremonial rooms and comfortable

den Urheberanteil von Giovanni Pieroni und Andrea

slowenischen Maler Johann Andreas Strauss

seat of his family. It consisted of the Trabant Hall for

Spezza auseinander, bei dem er eine mögliche

(slowenisch Janez Andres Strauss). Das Gemälde

the personal guard, the Knights Hall with a throne

Beteiligung am Bau des Dietrichsteiner Chors in

mit der Signatur „Joh[ann] Andr[eas] V. Strauss

below the baldachin for the duke’s audiences, ante

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

69

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 70

cameras and a more intimate audience room,

architects and artists to have been influenced by

only a find of a plan or structures in today’s complex

connected with study rooms and the landlord’s

the water grotto in Geneva as reflected in his

of the zoological garden in Trója, Prague, could bring

apartment with a gallery (Mythological Hall).

publications by Swabian architect Joseph

data on its size.

Similarly, though more scantly, apartments of

Furttenbach just a few years prior to the Prague

the duke and the princess were created. The original

construction. The second section focuses on

functions and terminology of the rooms of

the renewal of the Large Grotto of the Prague palace

Alley of Albrecht of Wallenstein in Jiãín, Prague

the Wallenstein ducal palace changed according to

within the framework of a vast and costly

Stromovka and Vincenzo Scamozzi

the principles of the decor at the time when

rehabilitation of the complex of the monastery of

Sylva DOBALOVÁ

the construction was becoming an earl’s palace

Augustinians at St. Thomas in Malá Strana, Prague,

under Maxmilian of Wallenstein. Also the residence

where the former grotto, according to property

Keywords: Albrecht of Wallenstein, alley, Prater,

of the duke of Meklenburg and Fr˘dlant must have

rights, belongs. It was a positive fact that

Vincenzo Scamozzi, Stromovka preserve park

had an analogical structure; these days, it is

the archaeological survey discovered a number of

covered with later reconstructions.

very interesting information on the original

Valdice, set up by Albrecht of Wallenstein in 1630,

appearance of the grotto, including a unique find of

is considered to be the oldest alley of the kind

a spiral staircase, whose existence was supposed

established on the Czech territory. Generally, it is

New Data on the Construction of Wallenstein

based on the plan of the first floor of the complex

reported that it was built by Wallenstein’s North

Palace in Prague

coming from the year 1630 or so. The historical

Italian architects, which agrees with the manner,

Josef KYNCL, TomበKYNCL, Petr ULIâN¯

renewal, though, was carried out insensitively and

alleys may have spread in Central Europe. The case

Keywords: Albrecht of Wallenstein, 17 century,

regardless the finds of historical details.

of the two-row alley of Bishop Sittico in Hellbrunn

The four-row linden alley connecting Jiãín with

was similar. On the other hand, there are two

Wallenstein Palace in Prague, architecture,

important examples which may have inspired

dendrochronology Gardens of Albrecht of Wallenstein. New

Wallenstein. First of all, it was the avenue of lindens

a dendrochronological investigation of the roof frame

Knowledge

and willow-trees, set up along an older way in

of Wallenstein Palace in Prague which contribute to

Petr ULIâN¯

Prague in 1616, which governors used to get from

the current knowledge on the building development

Keywords: Albrecht of Wallenstein, gardens, Prague,

the Lyon’s Court in the Royal Gardens of the Prague

of the palace in a significant manner. Beside

Jiãín, architecture

Castle to the folly in the Stromovka preserve park

This article presents outcomes of

the find of a part of the roof frame from older Trãka

The initial part of this article sums up the latest

(Alte Thiergarten). This alley was probably also

Palace, the investigation showed that the ducal

knowledge on the gardens of Albrecht of Wallenstein

a four-row one. It was destroyed by the French army

court with a large hall, stables and the western part

at Valdice game park near the town of Jiãín.

in 1742; it was renewed as a chestnut avenue

of the page court had been roofed in one phase

The archaeological investigation of 2007 uncovered

around 1800. Another construction of that kind was

from trees cut down during three winters between

remnants of some demolished grotto; a newly

a four-row alley in Prater, Vienna, also founded by

1619–1622, which corresponds with the year 1623

discovered documentation coming from the late

the Habsburgs. The avenue in the town of Jiãín is

in the decoration of the ceiling of the large hall. That

18 century shows, in addition to these lost

another construction by which Wallenstein wished to

was the roof’s appearance without dormers so

components, also the plan of the parterres proper.

connect to cultural symbols promoted by

characteristic of the palace, which were added in

Particularly the linden groves on the sides of

the imperial court. Similarly as in the case of

the second phase at the time of the roofing of

the first parterre are fascinating; they can be

the two court alleys, the avenue in Jiãín connects

the county court with a garden loggia and

connected with the original solution. The list of

the main seat and the country folly (in Valdice, it

completion of the page court. At the start of this

plants bought in September 1629 helps to create

continued behind the Libosad garden to

second phase executed around 1624, judging from

the picture of the appearance of further parterres.

the Carthusian Monastery, where Wallenstein

the date of the cut down elements, the plan possibly

After Wallenstein’s death, the gardens remained

should have been buried).

included the intention to build a much longer front

unfinished. New owners of the manor,

facade than existing today. As a part of the last

the Sternbergs, had St. Anthony’s Chapel built in

phase, around 1629, a wing running from the page

the vicinity in the late 17 century; the chapel in

Wallenstein’s Reconstruction of the Chateau in

court as far as the riding school, whose current roof

the shape of a star reminding of their family sign

Bûlá pod Bezdûzem

frame comes from the late 18 century, was erected.

was also documented in a newly discovered map

Jan PE·TA

from the late 18 century. The second section of the

Keywords: Bûlá pod Bezdûzem, chateau, chapel,

paper introduces practically unknown, but vast

portal, arcades The chateau Bûlá pod Bezdûzem (Mladá Boleslav

Renewal of the Large Grotto of Wallenstein Palace

gardens of an exceptional design built by Albrecht of

in Prague

Wallenstein in Zadní Ovenec, situated by the current

district) falls within little known construction projects

Jarmila âIHÁKOVÁ, Ivan MUCHKA

villa Trója. Written sources document

of Albrecht of Wallenstein. The originally less

Keywords: Wallenstein Palace, palace gardens,

the construction jobs in 1625; after Wallenstein’s

significant castle or fort was rebuilt into an imposing

Mannerism, grotto, archaeological investigation

death, the gardens were finished by Maxmilian of

seat of magnate Bohuchval Berka of Dubá at

Wallenstein, who decided to install bronze statues

the turn of the 16 and 17 century. The construction

parts dealing with the same subject, a former

according to a piece of news coming from 1638.

with five different one- and two-storey palace

artificial cave – grotto – in the gardens of

Judging from several preserved vistas, the gardens

buildings, surrounding an irregular court, was

Wallenstein Palace in Prague. The initial section

resembled the later founded gardens near

completed in a few Renaissance stages.

written by Ivan Muchka reflects historical roots of

the Valdice game park with turrets in the enclosing

The Renaissance chateau was characterized by

a grotto as a necessary component of garden areas

wall, with an irregularly finished crown, imitating

painted decking ceilings, painted decoration of

in Renaissance and Baroque Europe. Ensuing from

a ruin. In the lower part, a large auditorium was set

the forefront of the northern wing or figural sgraffiti

comprehensive quotations of period literature, it

up according to the example of the Florence Boboli

on the southern and western wing discovered in

seeks to suggest a possibility of the builder,

Gardens. The gardens perished totally. Therefore,

a recent investigation. After Albrecht of Wallenstein

This paper consists of two relatively independent

70

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / RESUMÉ | SUMMARY

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 71

had purchased the chateau in 1622, another

the possibility of his authors share in

Slovenian art history. The picture was created by

building stage commenced. The irregular,

the construction of the Dietrichstein chancel in

a major representative of Baroque oil painting of

pentagonal court was closed with a symmetrically

Olomouc. Finally, it interprets early Baroque windows

the 18 century who lived in the Slovenian part of

designed eastern wing consisting of a central chapel

at St. Wenceslas Dome in Olomouc as transformed

Styria, Johann Andreas Strauss (1721–1783), who

and side sections of the enclosing wall. Probably

morphological heritage of Florence mannerism,

worked especially in the area of Slovenj Gradec

soon after, the older southern wing was provided

which penetrated the Alpine region with the help of

(Windisch-Graetz). Crucifixion from Bystfiice appears

with an arcade tract articulated by plastic bossage.

Giovanni Pieroni.

to be the last known work by Strauss; and it defies the original belief that Strauss’s work began to

Also the northern palace finished a short time

decline after 1775. It is not clear yet whether

before was modified. Although Wallenstein’s reconstruction of the chateau in Bûlá pod Bezdûzem

Investigation of Mural Paintings in the Presbytery

the painting was made to order for St. Giles Church,

does not fall within the major work of the builder and

of St. Vitus Church in Zahrádka near Ledeã on

or if it was moved to Bystfiice later. Strauss’s picture

cannot compete with the constructions in Prague

the Sázava River

completely misses its context in Moravia as its

and Jiãín both architecturally and artistically, it

Lubo‰ MACHAâKO

author remains unknown in the Czech Republic. This

proves some remarkable elements ranking it among

Keywords: Zahrádka near Ledeã on the Sázava

example shows how opinions about a work of art are

major construction projects from the turn of the first

River, St. Vitus Church, medieval paintings,

directed and affected by information available about

and second third of the 17 century on the territory

investigation, presbytery

a specific work of art or the author. The case of

of Bohemia. First of all, it concerns the portal of

In autumn 2009, a non-destructive and laboratory

Crucifixion from Bystfiice also shows how differently

the chapel, related for example to some mannerist

investigation of medieval wall paintings was carried

the quality of one work of art may be viewed in two

portals of Prague (St. Rochus Church). Attention

out in the presbytery of St. Vitus Church in a small

different countries of today’s Europe.

should also be paid to the symmetrically designed

town near Ledeã on the Sázava River. It was aimed

eastern wing with the chapel in the axis articulated

to reveal the actual condition of the paintings in

by two arches of the arcade on the sides.

the presbytery, add to the investigation performed in 1975 through the outcomes facilitated by the new potential of the physical and chemical analysis of

Relation of the Dietrichstein Chancel of

a colour layer and revise consolidation measures

St. Wenceslas Dome in Olomouc and Wallenstein

executed during the exposure of the wall paintings in

Palace in Prague

1976. The outcomes revealed that the medieval

Ivana PANOCHOVÁ

paintings may come from the 1340’s and were

Keywords: Olomouc, Dietrichstein Chancel, Prague,

made using the Kalkmalerei technique with common

Wallenstein Palace, lintel cornices

period pigments on a wet lime coating. Their state

Petr Fidler has recently drawn attention to

was affected by unsuitable climatic conditions in

the need of verifying the unclear building history of

the building. Plaster layers loosened from the base;

the Olomouc chancel in relation to the “critical form“

in places, they fell off due to mechanical damage or

of the architecture of Wallenstein Palace, which he

moisture. The surface of the paintings is opaque.

sees in the segmental lintel arches with short side

The investigation proved a high degree of salinity

sections of the cornices (so called the omega

and microbiological attack. The current state of

cornices) occurring in the first third of

the paintings has been documented in detail in

the 17 century in these two architectural

writing, graphically and photographically. Necessary

monuments. The issue of the dating and style

consolidation measures were undertaken in order to

provenience of the high chorus of the Olomouc

fix the colour layers and plasters. To save the mural

cathedral is related to the newly opened question of

paintings, the reconstruction of the church as

the authors share of individual architects and

a whole should be commenced immediately,

builders of Albrecht of Wallenstein in

the moisture and climate regime of the church

the construction of the duke’s Prague palace, which

should be solved at once.

Petr Uliãn˘ is now studying. The construction of the new presbytery in the place of the Gothic chancel pulled down at the bishop’s residential

Crucifixion by Johann Andreas Strauss

Church of St. Wenceslas in Olomouc was initiated by

Barbara MUROVEC, Jana ZAPLETALOVÁ

the Olomouc bishop, cardinal Franz of Dietrichstein

Keywords: J. A. Strauss, crucifixion, painting,

in 1616. The existing literature assumed, based on

18 century, Bystfiice pod Host˘nem

the absence of written records on the erection

In 1994, Bohumil Samek mentioned an altar

during the period after the Battle of Bílá Hora kept in

picture Crucifixion in Art Relics of Moravia in the list

the Mikulov county archive, that its carcass was

of the contents of the house of St. Giles Church in

completed in 1618. The text offers an analysis of

Bystfiice pod Host˘nem, painted by Slovenian painter

a few other archival records which suggest that the

Johann Andreas Strauss (in Slovenian Janez Andrej

construction continued even in the period following

Strauss). The painting signed “Joh[ann] Andr[eas]

the Battle of Bílá Hora; both the erection of

V. Strauss Pinxit A[nn]o 1782“ is currently in a bad

the chancel in the twenties, and the completion of

state. It is kept at the parish office of St. Giles

the crypt in the sixties. Also, the text looks into

Church. So far, it has passed unnoticed by both

the views of the authors share of Giovanni Pieroni

the Czech and Slovak expert public although it is

and Andrea Spezza; in his case, it studies

a good-quality work of art from the perspective of

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / RESUMÉ | SUMMARY

71

kuler_01_11.qxd

7.3.2011

12:23

Stránka 72

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 1/2011 pfiispûli

roãník 71 / 2011 / ãíslo 1

âasopis státní památkové péãe ISSN 1210-5538 Praha, únor 2011 Recenzovan˘ ãasopis Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1 s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

PhDr. Jarmila âIHÁKOVÁ, [email protected], NPÚ-ÚOP v hlavním mûstû Praze / Mgr. Sylva DOBALOVÁ, Ph.D., [email protected], Ústav dûjin umûní AV âR, Praha / PhDr. Zdenûk DRAGOUN, [email protected], NPÚ-ÚOP v hlavním mûstû Praze / prof. PhDr. TomበDURDÍK, DrSc., [email protected], Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Ing. arch. TomበEFLER, [email protected], Fakulta architektury

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 500 stran.

âVUT, Praha / Prof. Peter FIDLER, [email protected], Universität Innsbruck / Ing. Peter GLOS,

Vedoucí redaktorka: Mgr. Lucie Ernstová Redakce: Mgr. Eva Riedlová Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora Redakãní rada PhDr. Katefiina Beãková (pfiedsedkynû), prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc., Mgr. Lucie Ernstová, Mgr. Karel Foud, Mgr. Martin GaÏi, prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Petr Chotûbor, CSc., prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Mgr. Jifií KfiíÏek, Ing. arch. Vûra Kuãová, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc., Mgr. Eva Riedlová, Mgr. Marta Sedláková, Ing. Jan Sommer, doc. PhDr. Josef ·tulc, PhDr. Michal Tryml

[email protected], Krajsk˘ pamiatkov˘ úrad Pre‰ov / Mgr. Josef HLOÎEK, Ph.D., [email protected], Západoãeská univerzita v Plzni / Mgr. Franti‰ek CHUPÍK, Ph.D., NPÚ-ÚOP v Olomouci / Mgr. Ondfiej JAKUBEC, Ph.D., Muzeum umûní Olomouc / Mgr. Milan JANâO, [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Ing. arch. Karel KIBIC ml., Ph.D., [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Mgr. Tereza KONVALINKOVÁ, [email protected], NPÚ-ÚOP v Liberci / doc. Ing. Petr KOTLÍK, CSc., V·CHT Praha / Mgr. AlÏbûta KRATOCHVÍLOVÁ, NPÚ-ÚOP v Lokti / Ing. Josef KYNCL, Brno / Ing. TomበKYNCL, [email protected], Dendrolab Brno / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, [email protected], Fakulta architektury âVUT, Praha / Ing. Petra LESNIAKOVÁ, Ph.D.,

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5, e-mail: [email protected], web: www.npu.cz Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Dykova 15, 101 00 Praha 10 Tisk: Tiskárna Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5 Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce Roãní pfiedplatné roãníku 71 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 71 je 95 Kã.

NPÚ-ÚP, Praha / Ing. Petr MACEK, Ph.D., [email protected], NPÚ–ÚP, Praha / Mgr. art. Lubo‰ MACHAâKO, [email protected], Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Litomy‰l / Mgr. Hana MARTINKOVÁ, [email protected], NPÚ-ÚOP stfiedních âech v Praze / PhDr. Ivan Prokop MUCHKA, [email protected], Ústav dûjin umûní AV âR, Praha / Doz. dr. Barbara MUROVEC, Ph.D.,

Pokyny pro autory pfiíspûvkÛ naleznete na: http://www.npu.cz/zpravy-pamatkove-pece/informace-pro-autory

[email protected], Slovenian Academy of Sciences and Arts, Lubljana / Ing. Petra LESNIAKOVÁ, Ph.D., [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / PhDr. Martin PÁCAL,

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.

NPÚ-ÚP, Praha / Mgr. Michal PANÁâEK, NPÚ-ÚOP v Liberci / Mgr. Ivana PANOCHOVÁ, Ph.D., Ústav dûjin umûní AV âR, Praha / Ing. arch. Jan PE·TA, [email protected],

NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele. V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏen˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona). Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe. Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420 obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Stavebnûhistorick˘ prÛzkum, Nymburk / Eva POLATOVÁ, [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Jarmila ·TOGROVÁ, [email protected], Praha / doc. PhDr. Josef ·TULC, [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Ing. arch. Petr ULIâN¯, [email protected], Praha, Utrecht / PhDr. Jana ZAPLETALOVÁ, Ph.D., [email protected], Univerzita Palackého v Olomouci

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Prodejní místa Uzávûrka ãísla 1 byla ke dni 31. 12. 2010. Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské námûstí 3, Praha 1 Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1 Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1

Obr. na 1. stranû obálky – Praha, Vald‰tejnská zahrada, pohled do loggie. (Foto V. ·krabánek, 2011)

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1 /

Obr. na 2. stranû obálky – Praha, Vald‰tejnská zahrada, sala terrena (Foto v. ·krabánek, 2011)

Národní tfiída 7, Praha 1

Obr. na 4. stranû obálky – Jiãín, pohled alejí Albrechta z Vald‰tejna k mûstu. (Foto TomበRasl)

Knihkupectví Academia / Námûstí Svobody 13, Brno Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava NPÚ–ÚOP v Brnû / Námûstí Svobody 8, Brno Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4, Brno Knihkupectví Otava / Komenského 39, Jihlava Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14, Olomouc 2

72

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 /