Regionální rozvoj v demokratické perspektivě
Otázky • Jaký je vztah mezi regionalizací a demokratickou transformací? • Jde o souběžné procesy? To by znamenalo, že prohlubování demokracie otvírá prostor pro regionální rozvoj a že regionalizace naopak usnadňuje demokratický proces na subnacionálních úrovních politického rozhodování.
Tři demokratické transformace (Robert Dahl) • První transformace – antické městské státy, přímá demokracie – 5. století př. n. l.
• Druhá transformace – zastupitelská demokracie v USA a Evropě – od 19. století
• Třetí transformace – globální rozšíření zastupitelské demokracie
Druhá demokratická transformace - zakotvena v historickém kontextu vývoje národního státu Teritoriální stát, národ a ekonomika konstituovaná v národních hranicích vytvořily „historickou konstelaci, v níž mohl demokratický proces přijmout přesvědčivou institucionální podobu“. (J. Habermas)
Regionální rozvoj v institucionálním rámci národního státu • národní státy vznikaly centralizací – oslabováním regionální identity
• centralizovaný stát není v principiálním rozporu s politikou regionálního rozvoje – tato politika je však mnohem více založena na centrálně definovaných cílech než na regionálně či lokálně artikulovaných zájmech
Regionální rozvoj v podmínkách globalizace • méně odkázán na státní přerozdělování, využívá možností, jež nabízí globalizace • mnohem více vychází z autentických místních zájmů • svými aktivitami může dokonce překračovat hranice národního státu • může se dostat i do konfliktu s politikou koncipovanou na národní úrovni
Dva historické kontexty regionálního rozvoje • kontext vývoje národních států a druhé demokratické transformace • X kontext globalizace regionální politika spjatá s globalizací může limitovat politické rozhodování na národní úrovni regionalizace se stává trojským koněm, jímž aktéři globalizace prorážejí hradby národních států a rozbíjejí jejich mechanismy politické kontroly
Globalizace spojená s oživením regionálního úsilí • zasahuje do kompetencí i do suverenity národních států • narušuje institucionální vazby a procesy legitimizace politického rozhodování (reakcí je antiglobalizační hnutí, jež signalizuje otřesenou legitimitu politického procesu) • aktualizuje problematiku participace občanů a zprostředkování zájmů v politickém procesu Nabízí se otázka, zda regionalizace spjatá s globalizací může vytvořit půdu pro novou institucionální podobu demokratického procesu a novou politickou transformaci.
Globalizace jako rétorika diskontinuity (V. Bělohradský) • • • • • • •
manažerská revoluce (Burnham) společnost hojnosti (Galbraith) společnost znalostí (Drucker) technotronická společnost (Brzezinski) postmaterialistická společnost (Inglehart) postindustriální společnost (Bell) globalizace – vyvrcholení rétoriky diskontinuity
Dvě pojetí globalizace • apologetické • revizionistické
Apologetické pojetí globalizace • obhajoba růstu a celoplanetární moci zemí G-8 • globalizace jako deteritorializace ekonomiky, urychlení toků informací, snížení nákladů na interakce na velké vzdálenosti, liberalizace kapitálových toků – vedlo to k zhroucení všech morálních, politických, kulturních a sociálních bariér omezujících růst kapitálu
Revizionistické pojetí globalizace • ekonomie se vymkla politické moci a demokratické kontrole • řešení vznikajících problémů vyžaduje revizi základních civilizačních východisek a integrovat do procesu politického rozhodování globální pohled
Třetí demokratická transformace • 200 let trvalo, než se zformovalo 40 vyspělých demokracií. Může se demokracie dále rozšiřovat? Dahl byl dosti skeptický. • Dnes se uvádí, že existuje více než 100 demokratických států. • Lze však mluvit o další demokratické transformaci?
Krize demokracie? • koncem 20. století se znovu začalo hovořit o krizi demokracie • byla spatřována především v její nízké funkčnosti a zejména v klesající politické participaci občanů • po skončení studené války byly demokratické principybvuznány za základní civilizační hodnotu a normu • demokratizace (rozšiřování počtu států s demokratickým zřízením) může paradoxně nepříznivě působit na kvalitu demokracie
Was Democracy just a moment? (Robert D. Kaplan) • zánik SSSR neznamená, že máme nutit Rwandu a jiné země, aby vytvářely pluralitní demokracii • sociální stabilita je výsledkem vytvoření středních vrstev – střední vrstvy však nevytvářejí demokracie, ale monarchie a autoritářské systémy • Hobbes přeložil Thukydida, aby ukázal, že demokracie byla jednou z příčin úpadku Athén • Madison předpokládal, že USA se stanou rozlehlým prostorem s vládnutím bez vlastenectví, ale americká identita a kultura zapustila kořeny • v podmínkách globalizace se jeho představa asi uskuteční
Úloha korporací • ze 100 největších ekonomik 51 nejsou země, ale korporace • 200 největších korporací zaměstnává méně než ¾ světové prac. Síly, ale dosahuje 28% světové ekonomické aktivity • 500 největších korporací představuje 70% světového obchodu • korporace jsou jako feudální domény, které se vyvinuly v národní státy – jsou předvojem nové darwinovské organizace politiky
„Krize demokracie je způsobena tím, že sama demokracie není dostatečně demokratická.“ (A. Giddens) • tradiční demokratické mechanismy politického rozhodování jsou vystavovány novým tlakům – globalizace a růst tzv. nové ekonomiky – nové nároky společnosti na poskytování veřejných služeb
• v odborných diskusích se projevují charakteristické terminologické posuny – od local government k local governance – public administration k public management.
Terminologické posuny • local government – pojem se vztahuje k demokraticky zvoleným orgánům a jejich činnosti ve veřejném zájmu • local governance má širší záběr – vztahuje se k procesům a strukturám nejrůznějších aktérů ve veřejném, neziskovém, ale i soukromém sektoru (V takovém prostředí mají demokraticky volené orgány při naplňování veřejného zájmu samozřejmě obtížnější situaci, která jen podtrhuje význam politické participace občanů.) • analogicky se projevuje i posun od public administration k public management, v němž se odráží pronikání prvků řízení z oblasti podnikání do veřejné správy a do poskytování veřejných služeb
Závěry Střetávání dvou historických tendencí či kontextů: • zastupitelská demokracie jako produkt demokratické transformace politických systémů národních států, která začíná mít i svůj mezinárodní rozměr v podobě mezinárodní spolupráce a integrace • globalizace, která překonává či ignoruje státní hranice, vyvolává oživení regionálního úsilí a stává se tak historickým kontextem procesu regionalizace V regionálním rozvoji jde o zajištění místní konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje, společenské integrace a participace, ale i o demokratičtější účast občanů v rozhodovacím procesu, o hledání nových způsobů kolektivní činnosti a solidarity. Odlišnost historických kontextů obou procesů staví do nového světla problematiku artikulace a zprostředkování zájmů v politickém procesu i legitimizaci politického rozhodování. Nabízí se otázka, zda regionalizace spjatá s globalizací může vytvořit půdu pro novou institucionální podobu demokratického procesu a novou politickou transformaci.
