Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: LOTYŠSKO Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected] 1. Základní údaje o zemi
Počet obyvatel: 2 241 500 (odhad, květen 2010). Rozloha země (km2): 64 559. Administrativní uspořádání: 109 spádových obcí (novadi).1 Průměrná rozloha obce, (km2, zaokrouhleno): 547,1. Průměrný počet obyvatel v obci (zaokrouhleno): 18 996.
2. Bezpečnostní komunita země Hlavním garantem vnitřní bezpečnosti v Lotyšsku je Ministerstvo vnitra. V jeho řadách působí celkem 20 000 zaměstnanců. Jeho struktura je založena na systému sedmi sekcí. Do rámce resortu spadají rovněž tyto výkonné složky: 2
Lotyšská státní policie (Latvijas Valsts Policija), která spadá do působnosti policejního odboru Ministerstva vnitra. Pohraniční stráž.3 Bezpečnostní policie (tj. zpravodajská služba). Kancelář pro občanské a imigrační záležitosti.4 Státní hasičská a záchranná služba.5
Údaje o jednotlivých složkách – nikoli jen s ohledem na téma vnitřní bezpečnosti – uvádí následující přehled: 1
Policejní sbor („Státní policie“, Valsts Policija)6: podle CoESS 2008: 10 600 příslušníků, podle údajů samotného sboru z roku 2003: 7 926 příslušníků (tedy 1 policista na zhruba 283 obyvatel). Policejní pomocníci: nezjištěno, není zřejmé, zda je zde tento institut zřízen.
Flagspot.net: Latvia: Municipalities
. Wikimedia: Latvia Location Map . Wikimedia: Latvijas Novadi . 2 Mimo tuto strukturu je v rámci policejního odboru Ministerstva vnitra systemizováno několik pracovišť se specifickými úkoly (kancelář personálního managementu, odbor pro tisk a styk s veřejností, odbor forensních disciplín, Policejní akademie, kancelář interní bezpečnosti, odbor dopravy, kancelář finančního managementu, jednotka interního auditu). 3 Valsts robežsardze . 4 Pilsonības un migrācijas lietu pārvalde . 5 Laipni lūgti Iekšlietu ministrijas mājaslapā . Valsts ugunsdzēsības un glābšanas dienests . 6 Valsts Policija . Interpol: Police and Justice Systems – Latvia .
Pohraniční stráž (Valsts robežsardze): nezjištěno, odhadem 2 000 osob. Zpravodajská komunita údaje o svém personálu nezveřejňuje, odhadem se může jednat o „několik set osob“.7 Kancelář pro migraci (Kancelář pro občanské a imigrační záležitosti, Pilsonības un migrācijas lietu pārvalde): okolo 600 pracovníků ve 32 regionálních kancelářích. Armáda (Národní ozbrojené síly, Nacionālie Bruņotie Spēki, NBS8) různé údaje, okolo 4 300 příslušníků aktivního personálu a 1 300 civilních zaměstnanců. Armáda – rezervy: nezjištěno. Národní garda (Zemessardze, dospělí dobrovolníci9): 10 642 osob. Mládežnická garda (Jaunsardzes10): nezjištěno. Soukromé bezpečnostní služby: údaje značně kolísají, pohybují se někde mezi 5 500 a 10 000 osob. Počet strážníků v rámci obecních policií (pašvaldības policija): přehled11 hovoří o zřízení obecních policiích v asi 23 obcích Lotyšska, konkrétně Riga (obecní policie byla založena roku 1990 a zaměstnává okolo 700 strážníků)12, jiná města zaměstnávají v průměru 10 až 15 osob. Obecní policejní sbory v Lotyšsku mohou zakládat jednotlivé orgány místní samosprávy. Základním rozdílem mezi „státním“ policistou a „policistou místní samosprávy“ (strážníkem) spočívá nejenom v tom, že výkon pravomocí posledně jmenovaného je teritoriálně omezen na území příslušné obce, ale i pracovně právní náležitosti jsou u obou druhů policistů (v zákoníku práce) upraveny odlišně. Hasiči (Státní hasičská a záchranná služba, Valsts ugunsdzēsības un glābšanas dienests): 3 696 pracovníků, z toho 912 v rámci Rigy. Dobrovolní hasiči: tento institut zde existuje a je poměrně rozšířen, konkrétní počty zapojených osob nezjištěny.
Bezpečnostní komunita země přitom byla v posledních letech (2009 až 2011) zasažena značným snižováním mezd a jinými formami snah o zlevnění výkonu služby ve veřejném sektoru. O to více roste poptávka po jiných řešeních situace, s důrazem na angažování soukromých bezpečnostních služeb. V Lotyšsku ještě donedávna existovalo celkem 33 administrativních okresů, z toho 26 „venkovských“ a 7 „městských“. S výjimkou měst Rigy a Jurmaly byly ještě donedávna tyto regiony pro výkon policejní práce „městské“ okresy přičleněny k jejich „venkovskému“ zázemí. Výsledkem tedy bylo celkem 28 „policejních“ okresů.13
7
Stěžejní zpravodajskou složkou je Bezpečnostní policie Mezi její aktivity patří: zpravodajská, kontrarozvědná a operativní činnost, související s bojem s organizovaným zločinem, ekonomickou kriminalitou, terorismem, podvratnými činnostmi, sabotážemi, kriminalitou gangů, korupcí, paděláním měny a nelegální distribucí narkotik, chemikálií či radioaktivního materiálu, střelných zbraní, jako i dalších zbraní a výbušnin; kontrarozvědná a operativní činnost nezbytná k ochraně Ministerstva vnitra a jeho sekcí; ochrana státních tajemství, jejichž výčet určuje vláda; bezpečnostní činnost v souvislosti s ochranou osob (vedení a personálu orgánů veřejné sféry ale i personálu zahraničních a mezinárodních organizací a institucí, působících na území Lotyšska), s výjimkou ochrany prezidenta republiky a členů parlamentu (což spadá do kompetence Bezpečnostní služby parlamentu a prezidenta republiky). 8 Nacionālie Bruņotie Spēki . 9 Zemessardze . 10 Jaunsardzes . 11 Pašvaldības policija: Sadalījums pa adresēm . 12 Rīgas pašvaldības policija . 13 Wikipedia: Counties of Latvia ˂http://en.wikipedia.org/wiki/counties_of_latvia> (územní uspořádání Lotyšska). Valst Policija ˂http://www.vp.gov.lv> (oficiální presentace policejních sil Lotyšska). Interpol: European police and judicial systems: Latvia ˂http://www.interpol.int/public/region/europe/pjsystems/latvia.asp>. Atlas Lietuva ˂http://www.kartes.lv/maps.pic/atlas_lietuva_a4.jpg> (tematické mapy území Lotyšska).
Situace se však radikálně změnila od 1. září 2009. V souvislosti se skutečností, že Lotyšsko je nyní zemí na pokraji státního bankrotu, došlo od tohoto data k “zefektivnění“ (jinými slovy zlevnění) výkonu policejních činností ve státě.14 V této souvislosti tedy byla vytvořena pětice policejních regionů (reģiona pārvalde):
Riga (aglomerace hlavního města). Zemgale (jih). Latgale (východ). Vidzeme (sever). Kurzeme (západ).
Zároveň s tím byly v rámci administrativní reformy s účinností od 1. července 2009 v Lotyšsku zanikly i okresy. Obce byly sloučeny do celkem 109 spádových oblastí (střediskové obce, novadi) a 9 dalších obcí (velkoměst).15 Proces pozvolného slučování (amalgamisace) obcí byl přitom v Lotyšsku nastartován již roku 1998. Do roku 2005 byla v jeho rámci sloučena celá řada obcí (nejčastěji formou připojení malých vesnic k větší obci).16 Pokud je možné soudit, vytváření těchto sloučených obcí se odehrávalo vždy v rámci hranic někdejšího okresu. Nový systém tedy bylo možné snadno „naroubovat“ na policejní strukturu, která z hranic okresů vycházela. Výše uvedené policejní regiony sice vždy slučují několik bývalých okresů či současných střediskových obcí. V rámci policejních regionů je vytvořena struktura služeben (iecirknis) I., II. a III. kategorie. To souvisí s jejich obsazeností i s dobou provozu:17
14
Region Riga (Rīga) se dělí na celkem 17 spádových oblastí (Rīgas Centra, Rīgas Latgales, Rīgas Ķengaraga, Rīgas Purvciema, Rīgas Teikas, Rīgas Ziemeļu, Rīgas Brasas, Rīgas Zemgales, Rīgas Kurzemes, Baložu, Olaine, Salaspil, Saulkrastu, Sigulda, Lidostas „Rīga“, Jūrmala, Ogre). Pokrývá tak někdejší čtyři „policejní“ okresy: Riga město, Riga venkov, Jurmala a Ogre.18 Region Vidzeme sestává ze dvou okrsků I. kategorie (Valmiera, Cēsu), pěti okrsků II. kategorie (Limbažu, Madona, Valka, Gulbenes, Alūksne) a dvou okrsků III. kategorie (Salacgrīva, Smiltene). Jedná se o celkem sedm někdejších „policejních“ okresů, se sídly ve výše uvedených dnešních regionech I. a II. kategorie.
Policisté z České republiky při zavádění prvků filosofie Community policing do praxe policie v Lotyšsku ˂http://www.nosp.cz/pravni-servis/clanky-z-nasi-policie/cesti-policiste-pri-zavadeni-prvku-filosofie-community-policing-do-praxelotysske-policie>. 15 Municipalities of Latvia ˂http://www.statoids.com/ulv.html>. Wikipedia: Administrative Divisions of Latvia ˂http://en.wikipedia.org/wiki/administrative_divisions_of_latvia_(2009)>. 16 Před reformou se Lotyšsko skládalo z 26 okresů, 7 velkoměst, 17 amalgamizovaných měst, 58 měst, 457 venkovských obcí. Šest „velkoměst“ přetrvalo i po reformě, jedná se o obce, které vykonávají určitý servis i pro své zázemí, „venkov“ (Ventspils, Jelgava, Jekaspils, Daugavpils, Rezekne, Valmiera). Siseministeerium ˂http://www.siseministeerium.ee/public/latvia_minister.ppt> (Ministerstvo vnitra Estonska, vystoupení ministra vnitra Lotyšska). Wikimedia: Latvia Location Map . 17 Valst Policia: Reģionu birojs. 18 Rīgas reģiona pārvalde (policejní region Riga).
Region Kurzeme se skládá za dvou okrsků I. kategorie (Liepāja a Ventspils) a tří okrsků II. kategorie (Talsu, Kuldīga, Saldus). Tato struktura plně kopíruje pět stejnojmenných někdejších „policejních” okresů. Region Latgale se skládá ze dvou okrsků I. kategorie (Daugavpils, Rēzeknes), čtyř okrsků II. kategorie (Preiļu, Balvu, Krāslava, Ludza) a jedenácti okrsků III. kategorie (Jaunbūve, Stropu, Centra, Mežciema, Sēlija, Līvānu, Aglona, Viļaka, Dagda, Zilupe, Kārsava). Tato struktura kopíruje šest někdejších „policejních” okresů. Region Zemgale sestává ze dvou okrsků I. kategorie (Jelgava a Jēkabpils), čtyř okrsků II. kategorie (Tukums, Bauskas, Aizkraukle, Dobele) a čtyř okrsků III. kategorie Krustpils a Viesītes, Kandava, Iecava, Auce). Tato struktura kopíruje šest někdejších „policejních” okresů.
Policejní sbor Lotyšska zrušil trvalý výkon na obvodních odděleních a úřední místnosti jsou udržovány bez přítomnosti stálé služby. Stálá dozorčí služba je pouze jedna pro území celého okresu (ta přijímá oznámení občanů a vysílá hlídku na místo činu). Zajímavostí v systému plánování služeb je, že policisté slouží v úředních hodinách, tedy v pracovních dnech od 08.00 do 17.00 hodin. Po úředních hodinách je v pohotovosti pro celé území okresu 1 operativní tým čítající maximálně 4 policisty, přičemž 2 policisté jsou hlídkoví a 2 kriminalisté. Členové týmu jsou až do druhého dne v pohotovosti v místě bydliště pro případ, že je dozorčí vyšle na místo činu provést procesní úkony nebo zákrok. Pokud okolnosti případu vyžadují provést zákrok proti výtržníkovi (například v restauraci), dozorčí útvaru vyrozumí velitele operativní hlídky, ten oblékne uniformu a vyzvedne druhého člena hlídky v jeho bydlišti. Potom společně provedou zákrok. V případě, že výtržníka omezí na svobodě, odveze ho hlídka do sídla okrskového ředitelství a umístí ho do cely. Ostatní policejní služby specifického charakteru (zásahová jednotka, kriminalistická technika aj.) jsou soustředěny v sídle krajského ředitelství. Pořádková policie mimo úřední hodiny neprovádí preventivní výkon služby. Pokud se veřejnost mimo úřední hodiny s policejní hlídkou setká, tak jen v případě, že hlídka jede na zákrok (ze zákroku) nebo se nachází na místě činu po předchozím oznámení. O víkendech platí stejný režim služby jako v mimoúřední době během týdne, jen s rozdílem, že jeden z policistů v pohotovosti se spojí s městským policistou okresního města a večer v okresním městě provedou společnou preventivní hlídku. Zbytek noci a víkendu zajišťuje prevenci jen obecní policie, pokud je v obci zřízena.19 Kvůli ekonomické krizi došlo k poklesu mezd policistů a peníze sehrály roli i v případě plánování služeb. Policisté, kteří vyjedou k provedení zákroku v nočních hodinách, vyúčtují tuto dobu placenou v přesčase, mimo noční hodiny tomu tak není.20 Nastíněný stav, zapříčiněný drastickým snižováním výdajů státního rozpočtu, znamená v rámci Lotyšska výrazný vzestup poptávky po poskytování bezpečnostních služeb nestátními subjekty – obecními policejními sbory a soukromými bezpečnostními službami.
19
Riga Municipality Police . 20 Policisté z České republiky při zavádění prvků filosofie Community policing do praxe policie v Lotyšsku . Spolupráce s lotyšskými policisty: Seminář v Talsi .
3. Rámec podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních služeb
Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace Kolektivní smlouvy Oblasti pokryté regulací
Požadavky pro vstup na trh – na úrovní právnické osoby
Zákon o činnosti soukromých bezpečnostních služeb, který je v platnosti od 13. června 2006, a který byl novelizovaný s platností ode dne 1. června 2008 (navazuje na starší zákon, přijatý 11. listopadu 1998). Zákon o nakládání se zbraněmi (ze dne 1. ledna 2003, v platném znění). Zákon o detektivních agenturách (ze dne 1. listopadu 2001, v platném znění). Obchodní zákon (zákon o obchodním styku), Zákon o profesní kvalifikaci, Zákon o zbraních atd. Ministerstvo vnitra, odbor pořádkové policie
K tématu se autorovi nepodařilo získat žádné konkrétní informace. Ostraha movitého a nemovitého majetku. Ostraha fyzických osob. Zabezpečení objektů a pořadatelské služby. Návrhy, instalace a opravy technických systémů ostrahy. Být držitelem licence. Existují dva druhy licencí: 1) licence k projektování, údržbě a opravě technických systémů ostrahy; 2) licence pro veškeré služby v oblasti ostrahy a ochrany uvedených v zákoně. Management (výkonné vedení) firmy musí tvořit občané Lotyšska. Zahraniční investor ze zemí mimo Evropskou unii nesmí držet kontrolní podíl ve společnosti. Plynné zvládnutí úředního jazyka (lotyšštiny) v úředním styku. Je zakázáno vydat (je nezbytné odejmout) licenci subjektu, který (zejména):
Byl odsouzen za činnosti namířené proti státu, nebo proti zákonnému zájmu společnosti nebo jednotlivce. Porušuje ustanovení Zákon o činnosti soukromých bezpečnostních služeb. Poskytl nebo poskytuje nepravdivé (zavádějící) informace státním orgánům. Systematicky neplní daňové povinnosti. Nezahájil aktivity v oblasti poskytování služeb soukromé bezpečnosti do šesti měsíců od vydání licence.
Bezpečnostní služby musí být poskytovány na základě písemné smlouvy.
Ztráty způsobené chybou ochranky budou (agenturou, konkrétním zaměstnancem, pojišťovnou) uhrazeny. Je zakázáno v rámci výkonu služby užívat technické vybavení a chemické látky, které jsou nebezpečné pro zdraví nebo život (tedy paralyzéry, tasery nebo některé necertifikované spraye).
Požadavky pro vstup na trh – na úrovni fyzické osoby
Omezení pro vstup na trh Další zvláštní požadavky (uniforma, identifikační průkazy) Střelné zbraně
Psi
Je zakázáno vydat licenci společnosti, jejíž vedoucí pozice zastávají osoby, o kterých státní bezpečnosti orgány získají informace, dokazující, že patří do zakázané (polo)vojenské nebo organizace, nebo jsou členy neregistrované politické strany nebo veřejné politické organizace, sdružení či hnutí, respektive členy organizovaných zločineckých skupin. Věk přinejmenším 18 let. Znalost/zvládnutí úředního jazyka, lotyšštiny. Pojištění odpovědnosti za způsobené škody. Certifikát o absolvování vzdělávání (maturita nebo její ekvivalent). Fyzická zdatnost. Nejedná se o osobu se sníženou způsobilost k právním úkonům. Absolvování povinného vstupního výcviku v délce 160 hodin, zakončeného zkouškou (pravidla závěrečného testu stanovuje vláda, osvědčení platí 5 let). Uhrazení správního poplatku. Omezení – jak na úrovni vlastníků (managementu), tak u řadových pracovníků – může představovat záznam v trestním rejstříku, stejně jako zjištění o duševních chorobách nebo závislost na alkoholu respektive jiných návykových látkách. Povinností je nošení uniformy, pokud kontrakt výslovně nestanoví jinak.
Mezi související povinnosti patří nutnost získání souvisejícího povolení pro fyzické i právnické osoby; provádění příslušných školení; určení bezpečnostního pracovníka, odpovědného za tuto agendu v rámci organizace a náležité ukládání zbraní v prostorách organizace v mimopracovní době. Omezení v této oblasti se týkají typu a počtu zbraní, které je možné v rámci organizace držet (a to včetně plynových pistolí). Použití střelné zbraně pracovníkem soukromé bezpečnostní služby je omezeno na případy sebeobrany; překonání odporu zadržované osoby; k zastrašení či zneškodnění útočícího zvířete; k přivolání pomoci nebo k výstražnému výstřelu. Používání psů soukromými bezpečnostními službami je povoleno za těchto podmínek:
Pes musí být v doprovodu příslušného psovoda.
Pravomoci
Pes pohybující se ve veřejně přístupných prostorách musí být vždy na vodítku. Pes musí být držitelem platného veterinárního osvědčení. Na perimetru střežených prostor, kde se psi pohybují bez vodítka, musí být vždy uvedeno upozornění o jejich přítomnosti. Právo požádat konkrétní osobu, aby zanechala protiprávního jednání. Právo na prosazování režimu vstupu a pohybu po střeženém objektu či prostoru. Právo na zadržení osob, které porušují zákon, nebo neoprávněně vstoupili do střeženého prostoru či objektu. Právo kontrolovat průkazy nebo jiné doklady totožnosti při vstupu osob do objektů. Právo na omezenou prohlídku osob a vozidel při vstupu a výstupu do/z objektů. K tématu se autorovi nepodařilo získat žádné konkrétní informace.
Zapojení do ostrahy a dalších služeb pro potřeby orgánů veřejného sektoru Sankce (správní Ke správnímu odnětí licence dojde v případě: sankce) že společnost se zabývá činnostmi, které jsou namířené proti státu nebo zákonným zájmům společnosti nebo fyzické osoby. porušení nebo nedodržení požadavků Zákona o činnosti soukromých bezpečnostních služeb nebo jiného právního předpisu; poskytování nepravdivých informací ze strany konkrétní firmy; systematického neplnění daňové povinnosti; že nezahájení činnosti v oblasti poskytování služeb soukromé bezpečnosti do šesti měsíců ode dne, kdy byla licence vydána; pokud o takovém kroku rozhodne soud. Výcvik Trvání základního výcviku je 160 hodin. Ve zhruba 20 % se jedná o předvstupní výcvik a vzdělávání, 80 % výcviku probíhá v prvotní fázi zaměstnání. Povinnost a její podrobnosti obsahuje Zákon o činnosti soukromých bezpečnostních služeb. Výcvik musí pracovník zakončit (a související certifikát získat) v rámci průběhu tříměsíční zkušební doby. Zhruba 50 % výcvikových a vzdělávacích aktivit provádí konkrétní zaměstnavatel, zbytek pak externí subjekt (výcviková instituce, škola). Mzdy a příplatky Ostraha „pod širým nebem“: hrubá mzda mezi 2.4 až 3.8 € za hodinu. Ostraha „pod střechou“: hrubá mzda mezi 3.6 až 4.3 € za hodinu. Manipulace s finančními prostředky a cennostmi: hrubá mzda
Zdravotní servis Počet firem Zaměstnané osoby Vzdělání Uniformy Pracovní doba Rovnost příležitostí
mezi 4.7 až 5.1 € za hodinu. Technický personál (prodej a instalace technických prostředků): hrubá mzda okolo 700 € měsíčně. Je regulován v souladu se zákonem o bezpečnosti práce (ve znění platném od 1. ledna 2002). Roku 2003 se jednalo odhadem o 270 firem, roku 2007 již dokonce o 300 firem.21 Roku 2003 se jednalo o okolo 5 000 pracovníků. Do roka 2007 tento údaj patrně vzrostl na asi 10 000 osob. Meziroční fluktuace strážního personálu činí okolo 70 %. Zhruba 20 % stavu tvoří ženy. Převažují osoby s výučními listy, absolventi učilišť. K tématu se autorovi nepodařilo získat žádné konkrétní informace. Denní pracovní doba: jedna směna může trvat nanejvýš 24 hodin. Týdenní pracovní doba: nanejvýš 49 hodin. Je regulován v souladu s pracovním právem a legislativou o bezpečnosti práce.
Milníky ve vývoji sektoru soukromé bezpečnosti v Lotyšsku Je nesnadné o tomto segmentu trhu v Lotyšsku získat věrohodné statistiky a další podklady. Proto jsou následující informace velmi útržkovité. Statistika některých aktivit soukromých bezpečnostních služeb v Lotyšsku mezi lety 2000 až 2005: aktivita – rok pořadatelská služba při akcích za účasti velkého množství osob (zejména pod širým nebem) přeprava narušovatele zákona k policejním orgánům odhalení administrativních přečinů zapojení se do aktivit policejního vyšetřování informování policistů o trestných činech rozličné povahy zapojení se do akcí pro zajišťování veřejného pořádku při shromážděních za účasti velkého množství osob (ne jako pořadatelská služba) spolupráce s policisty při prohlídce konkrétních prostor
21
2000 464
2001 823
2002 1 225
2003 2 185
2004 2 700
2005 812
313
531
508
868
762
779
138 58 144
261 131 263
279 55 205
1 107 78 244
861 40 220
349 14 61
32
53
42
82
76
35
206
287
268
342
285
85
Z toho v zásadě všechny poskytují služby v oblasti ostrahy budov, 100 navíc zároveň podniká v oblasti výroby, distribuce a instalace bezpečnostní techniky, 20 nabízí pořadatelské služby a 3 jsou aktivní při transportu cenností.
Existující stěžejní problémy v sektoru soukromé bezpečnosti v Lotyšsku dnešních dní jsou zejména následující: Perioda let 2004 až 2008 byla dobou, kdy po vstupu země do Evropské unie v Lotyšsku načas zmizel převis poptávky po (nepříliš placených) pracovních místech u soukromých bezpečnostních agentur (zejména s ohledem na cestování za prací do zahraničí, zejména do Švédska). Konkrétně vedení firmy Falck Apsargs roku 2005 například avizovalo, že nedokázalo obsadit asi 100 z celkových 430 pozic strážných v aglomeraci Rigy. Zaměstnanci firmy začali být zároveň toho názoru, že ačkoli firma od roku 2005 avizovala a začala provádět zdražování svých služeb, na jejich mzdách se to dostatečně neprojevilo (odboráři zejména poukázali na neproplácení přesčasových hodin). V březnu 2007 zaměstnanci Falck Apsargs dokonce vstoupli do stávky, při které požadovali lepší pracovní podmínky a dvojnásobně vyšší platy. Vedení společnosti Falck Apsargs se vyjádřilo v tom smyslu, že měsíční mzda 430 EUR je maximem možného. Vedení firmy poukázalo, že – na rozdíl od řady jiných firem v tomto sektoru – za svůj personál vždy odvádí daně a platí sociální pojištění. To se, v konečném důsledku, odráží i na nižším objemu peněz, využitelných pro mzdy.22 Výzvy adresované státu ohledně k potírání šedé ekonomiky, nelegálního zaměstnávání a nepřiznaných příjmů se přitom ne vždy daří promítat do praxe.23 Výzvou současnosti jsou snahy o formalisaci spolupráce mezi soukromými bezpečnostními službami, policejním sborem, obecními samosprávami a soukromým sektorem – zákazníkem. Spolupráci mezi policejním sborem a obecními samosprávami je obsahem paragrafu 19 zákona o policii ze dne 11. června 2001 (ujednání o spolupráci a formách spolupráce). Soukromé bezpečnostní služby marně volají o obdobné formě úpravy. Zákon o bezpečnostních aktivitách ze dne 29. října 1998 otázky týkající se spolupráce soukromých bezpečnostních služeb s výkonnými orgány místní samosprávy nereguluje. Zákon zároveň výslovně nehovoří ani o možnosti policejních sil či obcí vyzvat soukromé bezpečnostní služby ke spolupráci při řešení konkrétního trestného činu, při hledání pohřešované nebo hledané osoby, nebo při zajišťování veřejného pořádku všeobecně. Soukromý sektor tento stav nese s nelibostí. Asociace a konkrétní firmy usilují o překlenutí bílých míst v legislativě, přičemž souběžně diskutují další konkrétní otázky:
22
Sledování trendů zločinnosti v zemi, aktivity zločineckých struktur atd. Potenciál vytváření smluv o spolupráci mezi orgány místní samosprávy a soukromými bezpečnostními službami při udržování veřejného pořádku (s důrazem na situaci v okolí střežených objektů). Sledování situace v rámci policejního sboru (snižování mezd, omezování výkonu policejních činností, omezování spolupráce mezi policejními součástmi a obcemi). Menší počet policistů v ulicích zvyšuje poptávku po soukromých službách zejména v Rize a dalších větších městech. Vysvětlovací akce (kampaně ve sdělovacích prostředcích), týkající se role soukromých bezpečnostních služeb ve společnosti.
Karnite, R., Private security company workers demand wage increase, Institute of Economics, Latvian Academy of Sciences, 16. VII. 2007 . 23 Latvian Federation of Detectives and Security Services, Worldwide Private Investigators and Detectives Directory .
Tabulka: některé stěžejní firmy, působící v rámci Lotyšska stav v září 2005 – firmy
Apsardze
Falck Apsargs, G4S
Grifs AG
Ave Lat Sargs
Evor
podíl na trhu služeb ostrahy (%) podíl na trhu pultů ochrany (%) internetová adresa poznámky
22
14
10
8
1
14
20
-
-
3
http://www. apsardze.lv
http://www.g4s.lv
http://www.grifsag.lv
http://www. avelatsargs.lv
http://www.evor.lv/lv http://evorsia.landingpage.zl.lv firmy byla založena roku 1992
jedná se o společenství několika partnerských skupin (Apsardzes Mobilā Grupa, Apsardzes Serviss, ArBo a další)
kapitálová účast ze Švédska a Dánska jedná se součást nadnárodní struktury Group 4 Securicor (GS4)24
kapitálová účast z Norska v Lotyšsku aktivní od roku 2002 aktivní ve všech třech zemích Pobaltí na počátku roku 2011 její personál v Lotyšsku tvořilo 470 osob (v Estonsku 250 a v Litvě 719)
přidružená aktivita původně pojišťovací společnosti založeno roku 1994
Chcete vědět víc?
24
Asociace soukromých bezpečnostních služeb v Lotyšsku – Latvijas Drošības biznesa asociācija, LDBA25 Přehled – výpis firem v oblasti soukromé bezpečnosti v Lotyšsku. Vyhledávání firem v oblasti soukromé bezpečnosti v Lotyšsku.
G4S v Pobaltí funguje pod názvem Falck Baltics, přičemž se dále strukturuje do tří firem: Falck Eesti (Estonsko), Falck Security (Litva) a Falck Apsargs (Lotyšsko). 25 Latvijas Drošības biznesa asociācija . Latvijas Drošības biznesa asociācija .
