Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) V. Stabilní katastr (1838) Stabilní katastr měl tvořit stálý a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani, s udáním jejich velikosti, polohy a čistého výnosu. Pro svou důkladnost a představu, že bude navždy sloužit svému účelu, byl nazván stabilním katastrem. ------------------V čáslavském kraji probíhaly měřičské práce v letech 1837-38, kdy byl zakreslen téměř celý kraj a pak v letech 1839-40, kdy byl dokreslen zbytek. Nejdříve byly přesně vymezeny hranice pozemků, a ty byly následně zaměřeny. Zobrazené pozemky – parcely – byly označeny katastrálními čísly, které se ale lišily od předchozích čísel topografických, použitých v Josefském katastru. Současně s přidělováním čísel se vyhotovoval parcelní protokol Podle parcelních protokolů se sestavily další součásti písemného operátu, především hlavní kniha držebností (Bezitzstands-Hauptbuch), která pak nahradila do té doby vedenou pozemkovou knihu. Ke Stabilnímu katastru byly také zřízeny katastrální mapy, tzv. indikační skizzy, ty byly vyhotoveny na tvrdých čtvrtkách velikosti formátu A3 v měřítku 1:2 880, vzájemně svázaných a zachycují jednotlivé objekty a pozemky ve vsi a v jejím okolí. Indikační proto, protože měly sloužit pro indikování, neboli zjišťování změn. V mapách byly znázorněny obecní hranice, hranice pozemků, vyznačeny jednotlivé objekty ve vsi (domy, stodoly, kostel, dvory atp.), názvy tratí, rozlišení kultur atd. U pozemků jsou pak připsána jména jejich majitelů. Kde byl pozemek tak malý, že by se tam jméno nevešlo, je alespoň zapsáno číslo popisné. Čísla stavebních parcel jsou psána černě a čísla pozemkových parcel jsou zakreslena červeně. Stavení se na mapě rozlišovala barvou. Kamenné a cihlové domy (nespalné objekty) jsou zakresleny červenou barvou, spalné objekty, které byly postaveny ze dřeva apod. jsou zakresleny žlutě. Každé stavení má uvedeno své číslo popisné, to je zapsáno červenou barvou. Originál stabilního katastru byl povětšinou pořizován geometrem a údaje procházely úřední kontrolou. Patří sem: A - Protokol pozemkových parcel - Grundparzellen Protocoll. Soupis pozemků dle čísel v indikační skice, jejich druh, výměra a údaje o majiteli. Další rubriky nevyplněny. B - Protokol stavebních parcel - Bauparzellen Protocoll. Jednotlivé domy dle čp., údaje o majitelích, druhu budovy a výměře C - Abecední seznam majitelů. Zachycení všech parcel jež majiteli patřily. D - Výkaz o využití půdy. Rozdělení pozemků dle druhu a využití. E - Výpočetní protokol. Výpočty rozlohy jednotlivých parcel. F - Drobné přílohy. Duplikát stabilního katastru - sem patří kopie obou protokolů z předešlého (A,B) s již vyplněnými rubrikami výnosovými. Původní zapsané údaje jsou zde opravovány dle reklamací. Následují protokoly o určení půdních druhů, klasifikaci pozemků, zařazení do bonitních tříd, stanovení výnosu, místních cenách zemědělských pozemků atd. ----------------------------------------------------------Stabilní katastr ve Ždírci Stabilní katastr - originál (SK Ča 690), Stabilní katastr - duplikát (SK dupl, inv. č. 2148) a Indikační skizzy (IS Ča 690) jsou tři samostatné archiválie, k zapůjčení jsou v Národním archivu v Dejvicích.
Na dvanácti indikačních skizzách je zakreslena situace ve Ždírci v roce 1838. První list je tzv. Parzellirung Croquis, který zaznamenává klad listů všech čtvrtek, souhrn tratí v katastru, jméno obce, kraj, v němž obec leží a berní okres, dále jméno zeměměřiče, který mapu zakreslil.
Rozdělení Ždírce na čtyři tratě zůstalo stejné jako při zhotovování Josefského katastru.
A - Ortsried
(Tak se označovalo území vlastní obce: Ort = místo, Ried = trať ) Spadala sem stavení a pozemky přímo ve vsi. B - Hatkowa Trať zachycovala rozdělní pozemků v katastru obce. Byla ohraničena silnicí na Chrudim, katastrálními hranicemi se sousedními katastry obcí Kohoutov, Krucemburk a Hluboká a dále pak polní cestou. C - Hamatus Tato trať byla ohraničena silnicí na Chrudim, hranicemi mezi katastry obcí Horní Studenec a Sobíňov a sousedila s tratí Hamer skou. Hranicemi mezi nimi byla částečně silnice vedoucí na Bělou a částečně vedla mezi poli, které ležely pod silnicí na Chotěboř. D – Hamerska Poslední trať sousedila s katastrem obce Hluboká, dále pak tratí Hamatus a Hatkowou tratí. .
Poznámka: Wege = cesty; Bache = potoky
Rub indikační skizzy Datum: 17. srpna 1838 Jakob Pelikan - rychtář, Jan Dočekal - konšel, Anton Panaček, Martin Sedlak, Petr Frübauer, Jozef Pelikan
Indikační skizzy existují také pod názvem Císařské otisky.
http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/9349-1/9349-1-001_index.html Od skizz, které jsou uloženy v archivu se liší jen tím, že do nich není zapisováno, nejsou tu uvedena č.p. a nejsou rozděleny na jednotlivé listy. Jsou barevnější. Dají se zakoupit na GEOPORTÁLU Zeměměřického úřadu, buď jako datový soubor, nebo jako vytištěná mapa. Ta je na silnějším, čtvrtkovém papíře o velikosti asi 62cm x 75 cm. Na jejich zveřejňování se vztahují autorská práva. Ukázka z Císařských otisků:
Pro srovnání ukázka z indikačních skizz (IS Ča 690 )
Stabilní katastr originál (SK Ča 690 – NA Praha) Úvodní list k Protokolu k pozemkovým parcelám - originál
Ukázka zápisu v Protokolu k pozemkovým parcelám (SK Ča 690) Poznámka: gemeinde = obecní.
Takto vypadá stránka v Duplikátu SK, kde jsou zaznamenány změny majitelů pozemků (SK dupl, inv. č. 2148)
Úvodní list k Protokolu ke stavebním parcelám - originál
Ukázka zápisu v Protokolu ke stavebním parcelám
Úvodní list k Abecednímu seznamu majitelů
Ukázka zápisu v Abecedním seznamu majitelů Čp. 14 Chladek Augustin domkář ve Ždírci - byl majitelem stavební parcely č. 47 Čp. 11 Daniek Jakob domkář ve Ždírci - majitel stav. parc. č. 41 a pozemkové parc. č. 83
Převzetí katastrálních archů výtažních stvrzovali „držitelé pozemností“ svým podpisem. Za některé tak musel učinit starosta Pelikán (rok 1857). ( SK dupl, inv. č. 2148 NA Praha Dejvice)
(SK dupl, inv. č. 2148 NA Praha Dejvice) Rok 1838 - seznam majitelů domů a čísel popisných, která jim patřila :
I. trať - ORTSRIED - podle Stabilního katastru se zde nacházelo 57 stavebních a 99 pozemkových parcel. Stavebních parcel bylo sice 57, ale čísel popisných jen 54. Tři stavby nebyly totiž součástí žádného hospodářství, ale stály samostatně. Tak jako stodola na st.p.č. 13 patřící k čp. 30, studna na st.p.č. 35 patřící k čp. 7, nebo stavba na st.p.č 25, která patřila k čp. 15. V roce 1838 žilo ve Ždírci 38 domkářů a 13 sedláků s různou výměrou pozemků. V SK, který je veden německy, jsou zapisováni jako häusler - domkář, ganzlähner - celoláník, dreiviertel-lähner (3/4 lähner) - třičtvrtěláník, halblähner (1/2 lähner) - půlláník a viertellähner (1/4 lähner) - čtvrtláník. I nadále tu byl panský mlýn čp.1 s mlynářem Fialou a panská hospoda čp.2 s Vilémem Hendlem. Zmizela obecní pastouška čp. 23, zřejmě byla obcí odprodána. Podle matrik žil v čp.23 nějakou dobu domkář Tomáš Pospíchal s manželkou Dorotou, porodní bábou. (SK zde jako obyvatele uvádí Josefa Švestku.) Byla postavena obecní pazderna čp. 45, která sloužila k sušení lnu. Na mapě je vidět, že byla umístěná daleko za vsí, stranou od obytných stavení. Bylo to z důvodu častých požárů, které při sušení lnu vznikaly, neboť ten se sušil při teplotě okolo 35 stupňů. Během třiapadesáti let, od roku 1785, kdy byl pořízen Josefský katastr (JK), se ve Ždírci postavilo jen 17 nových stavení, což je průměrně jedno stavení za tři roky. Zdá se, že Ždírec nové obyvatele příliš nelákal, a to i přes to, že v listopadu roku 1781 vydal císař Josef II. patent o zrušení nevolnictví, který mimo jiné poddaným umožňoval stěhovat se bez souhlasu vrchnosti nejen z obce do obce, ale i z jednoho panství na panství druhé. K sedmi ždíreckým sedlákům uvedeným v JK (čp. 7 Janáček / nyní Dočekal, čp.19 Stukhel / Sedlák, čp. 20 Kárník / Frühbauer, čp. 22 Danihel, čp. 25 Sedlák, čp. 26 Stehno / Smejkal a čp. 30 Wasserbauer) jich do roku 1838 přibylo dalších šest. Čp. 31 ("původní" zástavba) Wasserbauer Josef a pak v nově postavených hospodářstvích čp. 38 Pelikán Josef, čp. 43 Pelikán Jan, čp. 46 Panáček Antonín, čp. 47 Sedlák Josef a čp. 52 Jelínek František. Těchto třináct hospodářů vlastnilo většinu pozemků v katastru obce, část pak patřila obci a několik majiteli polenského panství Františku Dietrichsteinovi. Sedláci si své nové grunty postavili v místech, kde již stála hospodářství ostatních sedláků, tedy nad jeníkovskou (nyní Žďárská) a podél chrudimské silnice. Domkáři zase svými domky zastavěli volná místa pod jeníkovskou silnicí, kde žili ostatní domkáři. II. trať - HATKOWA TRAŤ - pozemkové parcely č. 100 - 196 III. trať - HAMATUS - pozemkové parcely č. 197 - 332 IV. trať - HAMERSKA - pozemkové parcely č. 333 – 409 Wege = cesty - parcely č. 410 - 444 Bache = potoky - parcely č. 445 - 448 Pozemkové parcely se dělily na: zahrady zeleninové (gemüsegarden), ovocné (obstgarden), pastviny (weideland), louky (wiesen), pole (acker), rybníky (teiche), potoky (bache), lesy (holzland), kamenolomy (steinbruch), cesty (wege) a pusté pozemky (öde, oede). Rybníky byly ve Ždírci čtyři. Ostrolovský rybník, u kterého byl mlýn čp. 1, na mapě není, zřejmě spadal do katastru obce Hluboká. Rybník s par.č. 4 patřil k čp. 20, s par.č. 15 k čp. 22 a s par.č. 73 k čp.7. Rybník s par.č. 24 patřil majiteli panství, stejně tak jako čtyři ždírecké potoky označené par.č. 445-448 a jako hlavní cesty - silnice označené par.č. 413, 429, 432 a 437. Silnice (chaussie) č. 413 vedla von Kreuzberg nach Choteborz, č. 429 a 437 von Zdieretz nach Chrudim a silnice č. 432 von Biela nach Policzka. Dietrichsteinovi patřila také cesta s č. 423, ale tu se mi nepodařilo na mapě najít. Podél silnic byly příkopy až ke hranicím místní tratě. Ostatní cesty, polní cesty (feldweg) a domovní-příjezdové cesty (hausweg) byly buď obecní, nebo patřily k hospodářství. Mezi cesty jsou zahrnuty i tři pozemky s č. 410-412. Jsou označeny jako ortsraum - obecní místo-prostranství (pozemek s č. 411 opět nemohu na mapě najít). Pozemek s č. 412 snad lze považovat za ždíreckou náves. Lesy - obci patřily lesy s č. 331 a 335, ty se nacházely nad a pod mlýnem. Dále pak les č. 346, 358 a 373. Les v místech dnešního nádraží patřil sedlákům z čp. 30 (par.č. 273, 280, 282) a z čp. 31 (par.č. 277 a 281). Největší les, tzv Horní les patřil hned sedmi sedlákům: část lesa s par.č. 168 a 170 patřila Josefu Danielovi z čp. 22, par.č. 196 a 197 vlastnil Václav Sedlák z čp. 25, par.č. 199 patřilo k hospodářství Františka Jelínka čp. 52. Kus lesa s par.č. 220 měl
Josef Smejkal z čp. 26, Antonínu Panáčkovi z čp. 46 patřila část s par.č. 223. Josef Pelikán z čp. 38 vlastnil část s par.č. 259 a Jan Pelikán z čp. 43 par.č. 255 a 257. V mapě tzv. Císařských otisků je pozemek č. 255 chybně označen jako 253, také jsou tu uvedeny dva pozemky s č. 252. Pozemek ležící mezi pozemky č. 254 a 224 má být správně označen jako 253. V Horním lese byl také kamenolom. Patřil k čp. 26 (par.č. 221), k čp. 46 (par.č. 222), k čp. 43 (par.č. 256) a k čp. 38 (par.č. 258). Jak vypadala situace v roce 1838 je uvedeno v tabulce dole.
Dále jsou ve složce Stabilního katastru různé soupisy a protokoly, kde např. majitelé žádají o změnu zařazení svého pozemku do jiné jakostní třídy. ----------------V roce 1854 došlo k odprodeji některých obecních pozemků : - část pozemku s parc.číslem 86 byl odprodána Janu Chládkovi z čp. 14, část Marii Zdražilové z čp. 32 - část pozemku č. 9 - 12 čtver. sáhů - odkoupil Josef Daniel z čp. 22 - Jan Uchytil z čp. 16 odkoupil 8 čtver. sáhů obecního pozemku č. 412 - Jan Paula odkoupil 8 čtver. sáhů obecního pozemku č. 410 - František Fiala z čp. 1 odkoupil 850 čtver.sáhů pozemku 333 (pole), 800 čtver. sáhů z pozemku č. 334 (louka) a 425 čtver. sáhů lesa s par.č. 335 - František Tůma z čp. 2 se stal majitelem 90 čtver. sáhů pozemku č. 344 - Josef Sedlák z čp. 6 odkoupil zcela obecní ovocnou zahradu a ještě přikoupil část obecní louky par.č. 65, bylo to 66 čtver. sáhů - také Štěpán Losenický z čp. 34 odkoupil od obce zeleninovou zahradu č. 90 a ještě 10 čtver. sáhů pozemku č. 412 - Josef Šupita z čp. 49, nový majitel po Josefu Smejkalovi, zcela odkoupil zeleninovou zahrádku č. 20 - František Němec odkoupil 56 čtver. sáhů obecní louky č. 50 - Jan Mísař z čp. 37 a František Švestka z čp. 36 odkoupili každý půlku (28 čtver. sáhů) ovocné zahrady, která byla za jejich domky - Marie Stehnová z čp. 51 odkoupila zcela ovocnou zahradu č. 56 - majitel panství František Dietrichstein také prodával; na obec Ždírec zcela přešly pozemky s čísly 429 a 437, což byla silnice na Chrudim………
obyvatel v roce 1838
Čp.
stavební
číslo parcely : pozemkové
panské ( dominikál ), obecní Fiala Franz mlynář Hendl Wilhelm hospodský
1
57
2
16
mlýn stál mimo obec v trati Hamerska I.trať
42 - zeleninová zahrada, 44,45 - ovocná zahrada
II. - IV. trať
340-342
I.trať
23 - louka, 24 - rybník
II. - IV. trať
169,302,303,312,313,338,339
I.trať
8,9,25,32,33,49,50,55, 65,80 - pastvina, 19,48,53,54,56,57,59, 66,67,86 - ovocná z., 20,51,52,58,90 - zeleninová z., 43 – pusté
II. - IV. trať
107,305-309,316,317,319,320,324-327,330-332, 333-337,344-347,353,355-359,365-375
Dietrichstein Franz
obecní (gemeinde) pazderna
45
30
sedláci a jejich pozemky v obci a jejím katastru ( rustikál ) Danihel Jozef půlláník – halblähner
22
7
12,13 - ovocná z., 15 - rybník, 10,16 - pastvina, 11 - pole, 14 - pusté
II. - IV. trať
156,167,168,170-183,187,188,314,323,348
I.trať
76 - zeleninová z., 77 - pastvina s ovoc.stromy, 70,71,75,78,79,82,93-95 - pastvina, 73 - rybník, 69,72,74,96 - pole
II. - IV. trať
108,109,130-133,141-145,301,304,310,311,360362,376-381,385,386,387,393,407,408
2
Doczekall Johann třičtvrtěláník – dreiviertellähner
I.trať
34
7 - ovocná z., 4 - rybník, 2,3,5,6 - pastvina, 1 – pole 134-136,139,140, 153-155,157-166,184-186, II. - IV. trať 321,322,351,409 I.trať
Frühbauer Peter celoláník – ganzlähner
Jellinek Franz čtvrtláník – viertellähner
Panaczek Anton čtvrtláník – viertellähner
Pelikan Johann čtvrtláník – viertellähner
Pelikan Jozef čtvrtkáník - viertellähner
20
1
52
7
stavení leželo ve III. trati ( Hamatus )
46
43
38
Sedlak Martin půlláník – halblähner
Sedlak Wenzl čtvrtláník – viertellähner
47
19
25
Wasserbauer Jozef čtvrtláník – viertellähner
Wasserbauer Martin čtvrtláník – viertellähner
26
31
30
I.trať
35 - pastvina, 36 – pole
II. - IV. trať
114,115,138,152,210,215,218,219,222,223,226, 230,231,253,315,399-402
I.trať
28 - ovocná zahrada, 37 - pastvina , 38 – pole
II. - IV. trať
110,111,211-214,224,227,255-257,390-392, 395,396
I.trať
26 - ovocná zahrada, 27 - pastvina, 34 – pole
II. - IV. trať
116-124,148-150,208,232,233,258-261
I.trať
92 - pastvina, 97 - ovocná zahrada
II. - IV. trať
104-106,363,364,382-384,388,389,394
I.trať
98,99 – pastvina
II. - IV. trať
100-103,125-129,146-147,328,329,343,403-406
I.trať
17,22 - pastvina, 18 - pole, 21 - zeleninová zahrada
II. - IV. trať
189-191,194-198
I.trať
29,31 - pastvina, 30 - zeleninová zahrada
II. - IV. trať
112,113,137,151,207,209,216,217,220,221,225, 228,229,254,296,349,397,398
I.trať
46 – pastvina
II. - IV. trať
235-238,241,242,243 1/2,246 1/2,247,249,251,263, 265,267,269,270, 274, 275,277,278,281,283-286, 290,292,294,297,299,354
I.trať
39 - pastvina, 40 - ovocná zahr., 41 - zeleninová z., 47 - pole
II. - IV. trať
234,239,240,243 1/2,244,246 1/2,248,250,252,262, 264,266,268,271,272,273,276,279,280,282,287, 288,289,291,293,295,298,300,352
9
8
55
56
5
Smeykal Jozef čtvrtláník - viertellähner také vlastnil čp. 49
192,193,199-206,318,350
12
Sedlak Jozef čtvrtláník - viertellähner také vlastnil čp. 29 a 35
II. - IV. trať
10
17
14
domkáři vlastnící pozemek Daniek Jakob
11
41
83 - zeleninová zahrada
Janaczek Jakob
8
50
81 - ovocná zahrada
Mareczek Johann
39
32
68 - zeleninová zahrada
Missarz Franz
17
52
89 - ovocná zahrada
5
38
61,62 - ovocná zahrada
28
39
63 - zeleninová zahrada
Míssarz Paul
27
40
64 - zeleninová zahrada
Nowotny Johann
18
54
91 - ovocná zahrada
Paul Jozef
4
37
60 - zeleninová zahrada
Pospichall Wenzel
9
51
85 - ovocná zahrada, 88 - pastvina
Smissek Jozef
10
49
84 - ovocná zahrada
Uchitill Johann
16
45
87 - ovocná zahrada
Míssarz Josef
Domkáři bez vlastních pozemků (někteří je ale pravděpodobně měli pronajaté od obce) Fiala Jozef
48
11
32 - pastvina
Frühbauer Franz
54
22
52 - zeleninová zahrada
Hendl Wenzl
41
27
57 - ovocná zahrada
Chladek Augustin
14
47
86 - ovocná zahrada ( možná bylo společná s čp. 32 )
Karnik Franz
21
28
------
Lossenizky Stepan
34
53
90 - zeleninová zahrada
Misarz Jakob
50
18
51 - zeleninová zahrada
Misarz Johann
37
20
53 - ovocná zahrada ( možná bylo společná s čp. 36 )
Niemetz Franz
42
19
u stavení je pozemek bez čísla
Patek Anna
24
4
------
Paula Wenzl
13
43
------
Pospichall Josef
12
42
------
Rothanzl Anton
53
31
67 - ovocná zahrada
Sedlak Johann
6
33
66 - ovocná zahrada
35
36
59 - ovocná zahrada
29
15
------
Schwestka Franz
36
21
53 - ovocná zahrada
Schwestka Johann
33
46
------
Schwestka Jozef
23
3
19 - ovocná zahrada
Smeykal Jozef - čtvrtláník
49
6
20 - zeleninová zahrada
Stehno Jozef
51
29
56 - ovocná zahrada
Stehno Katharina
40
44
------
Wasserbauer Franz
44
23
54 - ovocná zahrada
Wepřowsky Franz
3
24
------
Wepřowsky Martin
32
48
86 - ovocná zahrada
Zvolanek Josef
15
25,26
Sedlak Jozef - čtvrtláník
58 - zeleninová zahrada
(SK dupl., inv. č. 2148 NA Praha Dejvice)
Zápisy o změnách zařazení pozemků do jiných tříd
(SK dupl., inv. č. 2148 NA Praha Dejvice)
Změny majitelů pozemků
(SK dupl., inv. č. 2148 NA Praha Dejvice) Každý zápis a protokol podepisoval rychtář (do roku 1848), nebo představený obce (po roce 1848) a členové výboru….
Doplňující poznámka: Zkušenosti z dřívějšího pořizování katastrů byly vydány v patentu císaře Františka I. z roku 1817, jako souhrn pravidel pro založení tzv. stabilního katastru. Měření trvalo od roku 1824 s přestávkami až do roku 1843. Po ukončení zdlouhavých oceňovacích prací mohl vstoupit stabilní katastr v platnost. To se stalo na Moravě v roce 1851 a v Čechách v roce 1860. Stabilní katastr stárnul podstatně rychleji než se předpokládalo, protože nebylo zajištěno jeho systematické udržování. Proto bylo nařízeno jeho jednorázové doplnění, tzv. reambulace stabilního katastru. Práce byly prováděny ve velkém spěchu v letech 1869-1881 a kvalita původního díla tím značně utrpěla. Práce na přípravě a pak samotné měření zabralo několik let. Poté se zjistilo, že jsou tam nedostatky, které bylo třeba opravovat dalšími revizemi. Věra Novotná
