Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Upozornění pro případné zájemce: Archiv v Zámrsku započal s digitalizací matrik, které poté bude možno prohlížet přes internet. -------První moderní sčítání lidu se u nás uskutečnilo v roce 1869. Říšský zákon o sčítání vydaný 29. března 1869 stanovil stálou desetiletou periodicitu sčítání s tím, že všechna další se budou konat vždy o půlnoci z 31. prosince na 1. ledna roku končícího nulou. Toto ustanovení bylo dodrženo až do zániku Rakousko-Uherska. V následujících letech se tedy sčítání uskutečnilo v letech 1880, 1890, 1900 a 1910. Prováděním sčítání bylo pověřeno ministerstvo vnitra a řídily je okresní úřady. Na území jednotlivých obcí nesly za provedení sčítání odpovědnost obecní úřady. Ty také jmenovaly příslušné sčítací komisaře, kterými byli často učitelé nebo spolupracovníci obecních úřadů. Co se také při sčítání zjišťovalo? Z biologických znaků se u obyvatelstva zjišťovaly věk a pohlaví. Mezi společenskými znaky stály v centru pozornosti státní příslušnost, rodinný stav, náboženské vyznání a obcovací řeč. Tou byla určována národnost obyvatelstva. Od roku 1880 přibyl také dotaz na gramotnost sčítané osoby; zjišťovala se schopnost čtení a psaní. Zaznamenávaly se případné fyzické vady (slepota a hluchota), později i mentální vady (choromyslnost, blbost a kretenismus). Při posledním sčítání lidu před zánikem Rakousko-Uherska, které proběhlo v roce 1910, byli sčítaní povinni uvádět vlastnictví nemovitého majetku v tuzemsku. Konkrétně bylo sledováno, zda sčítaná osoba vlastní pole nebo lesní pozemky, dále domy, okrasné zahrady či jiný nemovitý majetek. V nově vzniklé Československé republice se první sčítání uskutečnilo 15. února 1921. Podle tradice převzaté z monarchie se mělo konat v roce 1920. To však nebylo z mnoha důvodů (především dostatečné přípravy, ale také pro neujasněné hranice Československa) možné. Navíc nový zákon o sčítání lidu byl přijat teprve 8. dubna 1920. Obsah sčítání se poněkud lišil od těch předválečných, nadále však bylo zjišťováno a výsledky zpracovány za obyvatelstvo přítomné, nikoli bydlící. Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. Na rozdíl od předválečného zjišťování národnosti na základě „obcovací řeči“, byla přijata definice národnosti, podle níž „národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk“. V roce 1921 se celkem zjišťovalo těchto 19 bodů : 1. Řadové číslo, 2. Příjmení , 3. Jméno, 4. Příbuzenský nebo jiný poměr k majiteli bytu, 5. Pohlaví, 6. Rodinný stav, 7. Rodný den, měsíc a rok, 8. Rodiště (rodná obec, okres, země), 9. Od kdy bydlí zapsaná osoba v obci, 10. Domovská příslušnost aneb státní příslušnost. 11. Národnost (mateřský jazyk), 12. Náboženské vyznání, 13. Znalost čtení a psaní, 14. Druh povolání, 15. Postavení v povolání, 16. Bližší označení závodu v němž se povolání vykonává, 17. Měla-li zapsaná osoba 16. července 1914 nějaké výdělečné povolání, 18. Druh povolání 16. července 1914, 19. Postavení v povolání 16. července 1914. http://www.mvcr.cz/clanek/scitani-lidu-domovska-prislusnost-a-dalsi-udaje-zjistovane-pri-censech-v-minulosti.aspx
-----------------------------------------------------
Sčítací operáty (SO) týkající se Ždírce jsou také uloženy v archivu v Havlíčkově Brodě. K nahlédnutí jsou ty z let 1880,1890,1900 a 1910. Z roku 1869 se operát pravděpodobně nezachoval a ten z roku 1921 není zatím veřejnosti přístupný. Podle SO bylo ve Ždírci v roce 1880 73 stavení, čp. 1 jest spáleniště takzvaného „vosralovského“ mlýna, majetek Její Excellence hraběnky Clam–Gallasové. V roce 1890 bylo napočítáno 79 domů, v roce 1900 82, v roce 1910 93 domů a v roce 1921 97 stavení. Osoby se do formulářů zapisovaly podle postavení v rodině. První se uváděl majitel, poté jeho žena, která obyčejně obstarává domácnost, bohužel se neuvádělo její rodné příjmení. Dále jsou vypsané jejich děti. Starší mají jako postavení v práci uvedeno pomáhá majiteli, nebo pomáhá v domácnosti, mladší, že chodí do školy. Úplně malé děti jsou označené jako člen rodiny. Synové majitele, nebo jeho bratři, mohli být také v době sčítání na vojně, pak je to zaznamenáno i s uvedením u jakého slouží pluku, popř. jakou má hodnost. Také nemuseli vždy pomáhat při polním hospodářství, ale mohli se věnovat nějakému řemeslu - krejčovství, řeznictví, kolářství, a to třeba i ve Vídni. Tam zase odcházely sloužit dcery. Dále se rozlišovalo, zda je osoba nepřítomná na čas, nebo trvale. Poté byli uváděni ostatní členové rodiny, např. rodiče na výminku, nebo sourozenci majitele. Za nimi byly uváděny pomocné síly – čeledínové, nádeníci nebo služky. Někdy šlo o děti ve věku 12 – 13 let, které tu byly ve službě. Také tam mohly žít další osoby – noclehář, podnájemník, spolunájemník a pod. Pokud byl ve stavení v době sčítání někdo na návštěvě, byl také „spočítán“ a pak bylo uvedeno, že je host. Někdy měl dům dva majitele, pak se vypisovaly dva archy. Kromě lidí se také počítala domácí zvířata. Na konci formuláře je podpis majitele. -----------------------------O sčítání lidí ve Ždírci také psal Antonín Kolář v Pamětní knize obce ždírecké: Při sčítání lidí r. 1891 čítala obec Ždírec 643 obyvatel; z toho bylo: katolíků 485, evangelíků augsburského vyznání 181, evangelíků helvétského vyznání 4, Židi 3, Čechů 630, Němců 13. Sčítání lidí r. 1901 nemohl jsem zaznamenat, protože nikde o tom záznamů jsem nenašel. V měsíci lednu r. 1911 bylo provedeno sčítání lidí. Sčítacím komisařem pro Ždírec jmenován okresním úřadem v Chotěboři řídící učitel Jan Keller. Sepsáno bylo 93 domy, z nich obydleno 92, počet stran (rodin) 157, obyvatelů 730, z nich 366 mužů, 364 žen, trvale přítomných 715, dočasně 15. Příslušných: do Ždírce 456; do jiné obce v okrese chotěbořském 128; do jiné obce v Čechách 116; do jiné obce země Rakouské 5; do Uher 5; cizinců bylo 6. Dle náboženství: katolíků 547, evangelíků augšpurského vyznání 182, evangelíků helvétského vyznání 1. Čechů 711, Němců 8, cizozemců 11, nepřítomných domácích obyvatel bylo 34. Počet domácích zvířat v r. 1911: koní 18, hovězího dobytka 203 (krav 93), koz 57, vepřů 50, slepic 657, hus 93. Roku 1921 napočteno 707 lidí v 97 domech. Jiného záznamu o tom není. Zdroj : Pamětní kniha obce ždírecké (1932-1946) str. 16-17, v roce 2010 vydalo Město Ždírec nad Doubravou
K tomu poznámky: - sčítání se provádělo vždy k půlnoci 31. prosince roku s nulou na konci, takže např. 1891 = 1890 - podařilo se mi doplnit i chybějící údaj za rok 1900; ve Ždírci bylo 82 domů a 710 obyvatel
Ukázka ze sčítacích archů je z 31.12. 1890, obecní domek, tzv. pazderka, čp. 45.
Fond: SČÍTÁNÍ OBYVATEL 1890 Uloženo v SOA Havlíčkův Brod
Fond: SČÍTÁNÍ OBYVATEL 1890 Uloženo v SOA Havlíčkův Brod
Fond: SČÍTÁNÍ OBYVATEL 1890 Uloženo v SOA Havlíčkův Brod Věra Novotná.
