Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Pokud se rozhodnete popátrat v minulosti své rodiny a sestavit si i vlastní rodokmen, čekají vás návštěvy archivů. Zde se dá dohledat historie několika generací vašich předků, ale také se tu dá poněkud doplnit i historie Ždírce. Prvním takovým archivem je Státní oblastní archiv v Zámrsku, kde je uložena Sbírka matrik Východočeského kraje (http://archiv.zamrsk.sweb.cz/sbirkamatrik/inventar.pdf). I. matriky Matriky, kde jsou zaznamenány narození, svatby a úmrtí ždíreckých obyvatel, vedl farní úřad v Krucemburku a do jeho územního obvodu spadaly kromě Krucemburku a Ždírce také Benátky, Hluboká, Kohoutov, Staré Ransko a Nové Ransko. Zpočátku byla založena jen jedna matrika pro celou farnost a kniha kam se zapisovalo, obsahovala všechny tři druhy matrik: matriku narozených (matrica baptisatorum), matriku oddaných (matrica kopulatorum) a matriku zemřelých (matrica mortuorum). Později, když přibylo zápisů, byly matriky vedeny odděleně a pro některé obce i samostatně. Nejstarší matrikou farního úřadu v Krucemburku, která se týká i Ždírce, je matrika vedená od r. 1664 do r. 1701. Je psaná česky a obsahuje jak zápisy o narozených (N), tak i zápisy o oddaných (O) a zemřelých (Z). seznam matrik - druh fary: katolická, vikariát: Polná, diecéze: Královéhradecká sign. č.
územní rozsah čas. rozsah jazyk
702 703
farnost farnost
1664-1701 1702-1746
čeština čeština / latina
704
farnost
1738-1766
latina
705
farnost
1761-1777
latina
708 712 713 714 2975 2983
farnost farnost farnost farnost farnost Ždírec
1778-1815 1778-1853 1738-1777 1778-1841 1778-1884 1784-1902
čeština / latina čeština / latina latina čeština čeština / latina čeština
2985 6031
farnost Ždírec
1842-1891 1844-1905
čeština čeština
typ matriky N/O/Z N O Z N O Z N O Z N Z N N/O/Z O N O Z N N
její čas.rozsah poznámky 1664-1701 1702 do 1738 1702 do 1739 1702 do 1746 1738 do 1760 1738 do 1766 1738 do 1763 1761 do 1777 1766 do 1777 1761 do 1777 1778 do 1784 1778 do 1784 1738 do 1777 1778 do 1841 1778 do 1884 1784 do 1844 1785 do 1861 1784 do 1902 1842 do 1891 1844 do 1905
vzadu nemanž. děti
vzadu nemanž. děti
vzadu nemanž. děti
od 1784 jen Krucemburk od 1784 jen Krucemburk
od 1784 jen Krucemburk
Matrika NOZ č. 2983 – úvodní listy
Ukázky zápisů v matrikách:
-
27.1.1806 se v čp. 46 narodila Anna Stehnová : kmotři Františka Novotná chalupnice a Jan Novotný chalupník - 1.6.1806 se v čp. 18 narodil František Novotný : kmotři Martin Sedlák rychtář a Johana, jeho manželka Z druhého zápisu se dozvídáme, kdo zastával v roce 1806 úřad rychtáře ve Ždírci – byl to Martin Sedlák z čp. 19. Funkci rychtáře v obci vykonávali muži vážení a důvěryhodní. Velmi často byli také oni sami, nebo jejich manželky zváni jako kmotři ke křtům či jako svědci na svatby. Jak dlouho byl Martin Sedlák rychtářem zatím nevíme, určitou představu nám dávají právě zápisy v matrikách – první zápis, kdy je uveden jako kmotr, pochází z roku 1799 a poslední z roku 1823. Bylo to tedy skoro čtvrt století. Po něm převzal tento úřad nejdříve Jan Pelikán a později Václav Pelikán.
Bylo pravidlem, že kmotr, který při křtu držel dítě, byl s ním stejného pohlaví. Od kmotra se očekávalo, že v případě ztráty rodičů se o svého kmotřence postará. ... a další kmotři :
rok 1793 : Tomáš Podstatný – kloboučník a Kateřina Smejkalová – sousedka
rok 1795 : Jakub Smejkal – chalupník a Eva manželka Tomáše Podstatnýho kloboučnice z Krucburku Josef II. v roce 1784 nařídil, že se kmotři mají do rubriky vlastnoručně podepsat. Pokud to neuměli, napsali tři křížky a jméno za ně napsal někdo jiný. V nařízení se doslova praví: "Ten, kdo se domnívá, že umí psát, má se podepsat." Dokonce se měli podepisovat před křtem, aby po něm neutekli bez podpisu za prací.
Protože kmotři často nepsali příliš čitelně, muselo se v roce 1799 nařídit, aby v takovém případě jejich jména znovu napsal někdo s úhledným rukopisem. ( zdroj : Cesta k rodinným kořenům, Josef Peterka )
Rok 1841: František Fiala – mlynář ve Ždírci č. 1 na Ostrolově a Markéta, manželka Josefa Smejkal, domkáře ve Ždírci č. 49
rok 1854 : Johan (Jan) Jonaš – mlynář z Podmoklan č. 2 a Josefa, manželka Jakuba Pelikána čtvrtníka ze Ždírce č. 34
Čtyři oběti cholery ve Ždírci v roce 1866: - Barbora, manželka Filipa Zrzavýho, pekaře a výběrčího mýta, zemřela ve věku 49 let - Anna, manželka Josefa Elis, krejčího, zemřela ve věku 62 let - Marie, svobodná dcera Marie Havlíkové, zemřela ve věku 18 let - Anna, vdova po zemřelém Václavovi Šupitovi kováři, zemřela ve věku 88 let
3. února 1884 zemřel ve věku 65 let v čp. 35 Josef Poula, žebrák
20. ledna roku 1885 zemřel v čp. 22 výminkář Josef Daniel ve věku 91 (!) let sešlostí věkem
29. prosince 1898 zemřela ve věku 69 let Marie Keck, nahodile do Ždírce přišlá žebračka, do Doupova příslušná, pohřeb proběhl gratis.
Příčiny úmrtí zapsané v matrice v roce 1885: sešlost věkem, záducha (=astma), ochrnutí plic, souchotě, zápal plic, psotník,ochrnutí plic, úbytě, psotník, osýpka a šarlach (=spála).
Děti se v té době rodily doma a na svět jim pomáhala porodní bába. To byla žena buď přímo ze Ždírce, nebo z okolí, především z Krucemburku. V matrikách jsou zaznamenána jejich jména, několik z nich tu uvádíme : - v roce 1795 to byla Johanna, manželka Jakuba Kárníka - v letech 1798 - 1824 je v matrikách uváděná Rosálie, manželka Wáclawa Stehny - později, okolo roku 1836 to pak byla Dorota Pospíchal ze Ždírce č. 23
Z Krucemburku pak dlouho (1837-1860) docházela Johanna Zerzawá, manželka mistra ševcovského z Krucburku č. 9. V roce 1835 to pak byla Barbora, manželka Wáclawa Pátek, tesař a domkář z Kruzburku č. 84. V roce 1853 Josefa Kasal z Kruzburku č. 151 a u zápisu z roku 1854 je uvedená Marie Němec z Dolního Studence č. 20. Okolo roku 1900 to pak byla Anna Němcová ze Ždírce čp. 27. ( jména osob jsou uváděna v té podobě, jak byla v tu dobu zapsaná ) -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To byla jen krátká ukázka toho, co lze v matrikách, kromě data narození, svatby a úmrtí také najít. Podrobnější a důkladnější prohledání matrik by určitě přineslo další doplňující informace nejen o našich předcích, ale také o samotném Ždírci. Dozvěděli bychom se například kolik dětí se který rok narodilo, kolik lidí zemřelo, v jakém věku a na jaké nemoci. Jaká byla další povolání našich předků kromě nejčastěji uváděných – domkář, chalupník, sedlák, půlláník a čtvrtláník ... Ale to už je spíše práce pro další ždírecké historiky. Věra Novotná, Velvary
[email protected]
