Vydá ní 1/2015 Ing. Dušan Horák HORÁKOVY ŠKOLKY Bystřice pod Hostýnem
JARO – LÉTO
Evergreeny evropských zahrad
Jarní lomikamenové soboty
Filety z lososa s rozmarýnem a česnekem
Po mírné zimě nejen škůdci...
Po mírné zimě nás na zahradě překvapí nejen škůdci… jaro velmi bohatý sortiment skalniček a zejména pak lomikamenů. Pro letošní jaro jsme pro vás připravili i zajímavý sortiment lýkovců. Ten, kdo raději tráví čas v kuchyni, jistě nepohrdne dobrým a ověřeným nápadem na recept. A ještě jeden tip na závěr: na našich aktualizovaných webových stránkách www.skolkyhorak.cz najdete nejen informace o prodejní době zahradního centra, ale i fotografie dřevin, které lze u nás koupit. Přejeme vám příjemně teplé jaro a léto a v podzimním pololetníku „Horák magazínu“ vám nabídneme další rady a nápady do zahrady. I když počátek letošního roku připomínal svými teplotami předjarní počasí o to více se zima ukázala v únoru, kdy teploty klesaly k 10 stupňům pod nulou. Když k tomu přidáme ještě sníh, který byl jen místy, musíme konstatovat, že mírná zima, která choulostivějším rostlinám prospěla, škůdcům a chorobám připravila přímo ráj. Ten kdo začal teplomilnější rostliny stínovat proti ostrému rannímu mrazivému sluníčku jistě snížil ztráty. Máte-li přesto pocit, že už jaro propuklo a lákává vás to ven do zahrady, asi vás přivítají první jarní cibuloviny, které spolu s vilíny kvetly již během ledna. Jistě se projeví i lidská vlastnost proč bych měl mít na zahradě jen rostlinu jedné barvy a ne více barev. To je ten správný okamžik navštívit naše zahradní centrum a vybrat si z velké škály barev vilínů, pěnišníků, svíd a pro
Filety z lososa s rozmarýnem a česnekem Suroviny:
Filety z lososa, lžičku polohrubé mouky, sůl, pepř, citron, 2 stroužky česneku, rozmarýn, olej na smažení
Postup:
Filety z lososa omyjeme, odstraníme šupiny z kůže, osolíme a opepříme z obou stran. Stranu s kůží lehce posypeme moukou a dáme opéct do rozpáleného oleje na 3-4 minuty. Přidáme rozdrcený česnek a rozmarýn. Potom filety otočíme a krátce opečeme z druhé strany. Pánev odstavíme z ohně a filety necháme ještě pomalu dopéct. Losos nesmíme propéct úplně, aby zůstal šťavnatý. Před podáváním filety pokapeme šťávou z citronu. Podáváme z opečenými bramborami. Přejeme dobrou chuť.
D. arbuscula
Evergreeny evropských zahrad D. x schlyteri ´Bílé Poličany´
Krásnou nymfu Daphné, která se na útěku před Apollónem proměnila ve vavřín, si vybral Linné pro pojmenování rodu něžných keříčků. Pro celou euroasijskou oblast, od studených končin polárního kruhu až po subtropické a tropické pásmo Asie je známo přes padesát druhů rodu lýkovců (Daphne). Některé opadají, jiné jsou stálezelené, jiné si libují na vyprahlých skalách nebo stepních stráních, jiné zase ve vlhkém stínu lesa nebo sutích pod mokrými, studenými skalami. Všechny se ale vyznačují bochánkovitým až plazivým, nebo drobným keřovitým vzrůstem s půvabnými květy objevující se na začátku roku. Opojná vůně, kterou květy vydávají a lákají dlouhozobky k opylování, jistě potěší každé lidské oko. Ovšem zdání klame, prudký jed který obsahují celé rostliny, větvičky, listy, květy i plody může být pro člověka smrtelný. Zejména fialové, červené a žluté bobulky plodů mohou zlákat děti k ochutnávání.
Z našich lesů a strání
U nás se planě vyskytují dva druhy, oba jsou vzácné. Opadavý lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Vyskytuje se na celém našem území v polostinných koutech světlých vysokých listnatých a smíšených lesů. V zastíněných vyšších polohách dorůstá výšky až jeden metr. Nizoučký vždyzelený lýkovec vonný (Daphne cneorum) patří mezi kriticky ohrožené druhy chráněné zákonem, vyskytuje se dnes jen vzácně v teplejších oblastech ve světlých suchých dubových a borodubových lesích. Na Slovensku pak roste endemit – lýkovec slovenský (Daphne arbuscula).
Ozdoba skalek, alpin koryt a nádob
D. blagayana ´Brenda Anderson´
Většina druhů, s kterými se můžeme setkat, jsou často mezidruhoví kříženci. Evropští zahradníci a milovníci skalniček věnují mnoho let velkou pozornost právě tomuto rodu, protože lýkovce patří mezi evergreeny evropských skalek a alpin. Pokud si přejete mít na zahradě první jarní květy od února do dubna, pak se vám určitě zalíbí lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Dorůstá výšky asi 60 cm a nejlépe vypadá ve skupince. Roste štíhle a pomalu, takže aby efekt větviček hustě obalených sytě růžovými květy byl výrazný, chce to vysadit několik keříků vedle sebe. Do skalek se hodí nejrůznější kultivary lýkovce vonného (Daphne cneorum) a různí kříženci, kteří lépe odolávají našim chladným zimám. Drží se při zemi, narostou jen do asi 30 cm, zato vytvoří pěkný hustě větvený keřík. Řada z nich má různě panašované listy, barva květů, které vykvétají březnu až dubnu, je bílá, růžová až nafialovělá. Velice zajímavá skalnička je také nízoučký poléhavý lýkovec slovenský (Daphne arbuscula), jehož neopadající listy tvoří
D. petraea ´Helenka´
D. cneorum ´Pygmaea Czech Song ´
husté růžice kolem větviček, v dubnu a květnu zakončených trsy růžových a vzácně i bílých květů. Je to druh v přírodě mimořádně vzácný, vyskytuje se jen na několika místech Murárské planiny na Slovensku. Tento je pozůstatkem třetihorní květeny a je přísně chráněn mezinárodní Bernskou úmluvou. Lýkovce nepotřebují nijak výživnou půdu, spokojí se s dobrou drenáží a přidáním trochy rašeliny a vápencové drti. Zato nemají rády přesazování, takže jim raději najděte místo, které budou zdobit na jaře voňavými květy řadu let.
D. x napolitana ´Štásek´
Méně známé druhy a kříženci
Na suché skalce v mezerách mezi velkými kameny se bude krásně vyjímat opadavý lýkovec alpský (Daphne alpina). Kvete bíle od dubna do června, vytvoří keřík se silnými pokroucenými větvičkami, který vypadá zajímavě i po opadání listů. Za zmínku jistě stojí velkokvětý lýkovec (Daphne blagayana), který je domovem ve Slovinsku a na Balkáně. Jeho zakrslá až plazivá odrůda Daphne blagayana ´Brenda Anderson´ s bílými květy ozdobí každou zahradu již počátkem března. Nelze rovněž opomenout jeden z nejdrobnějších druhů rodu lýkovec (Daphne petraea) původem z vápencových a dolomitových skal severoitalských jezer Lago di Garda, Como, Ledro a Idro. Je to terciární relikt nepostradatelný do miniaturních misek a koryt. V neposlední řadě je třeba jmenovat poměrně velmi odolný kříženec lýkovec (Daphne x hendersonii), jehož jeden z rodičů je právě Daphne petraea. Čeští zahradníci a skalničkáři mají v selektování a křížení lýkovců jistě dobrou tradici. Každého jistě mile překvapí poměrně starší hybrid lýkovce Daphne x napolitána ´Štasek´ s panašovanými listy a vytrvalým kvetením snad od jara do podzimu. V poslední době se objevilo i několik kříženců Daphne x schlyteri. Za zmínku stojí především Daphne x schlyteri ´Bílé Poličany´ nebo ´Goliáš´, které jsou výsledkem křížení D. arbuscula a D. cneorum. Svou bohatostí kvetení a nenáročností v pěstování uspokojí každého skalničkáře. Nebylo by rostliny, aby český zahradník nebo skalničkář svým šestým smyslem neobjevil variety nebo klony od domácího lýkovce Daphne cneorum. Jen namátkou je třeba jmenovat Daphne cneorum ´Pygmaea Czech Song´, Daphne cneorum ´Velký Kosíř´ a pod.
D. cneorum ´Velký Kosíř´
D. arbuscula
Jarní
lomikamenové
soboty
Po několik jarních sobot ve druhé polovině března, bude-li přát počasí, si Vám dovolíme v našem zahradním centru představit kvetoucí lomikameny sekce Porphyrion a zejména subsekce Kabschia (tedy ty skalničkářům známé „kabschie“). Zkušení skalničkáři dobře ví, o čem je řeč, nicméně široká veřejnost není vždy úplně seznámena s touto již tradiční českou šlechtitelskou doménou. A není náhodou, že čeští šlechtitelé získali v tomto rodu celosvětový respekt a uznání.
Základ pro systematické šlechtění, ale i odborné studium této skupiny rostlin položili R. Horný a K. M. Webr spolu J. S. Byam-Groundsem a J. Sojákem, když v roce 1985 vydali v české a později anglické jazykové mutaci revizi všech do té doby známých vyšlechtěných kultivarů a podrobnou rešerši botanických druhů. V této monografii zpracovali v kultuře existující materiál, vzniklý v Británii např. u J. B. Boyda, W. Irvinga, R. V. Pricharda, G. W. Goulda a R. Farrera a v Německu zejména u F. Sündermanna před druhou světovou válkou. Výpěstky těchto významných zahradníků byly ve válečných letech silně poškozeny a často se uchovaly jen náhodou v botanických zahradách nebo v některých zahradnických firmách. Díky vysoké kultuře skalniček u českých a moravských zahradnických závodů již
v předválečných letech, přetrvalo mnoho kultivarů právě i v českých podmínkách. Je nutno zmínit, že nejstarší české kultivary vznikly v černolickém zahradnictví K. Stivína, které mělo velmi silnou předválečnou tradici zejména v pěstování skalniček. Díky silné zahradnické tradici v Bystřici pod Hostýnem, přispěly do této revize také zdejší školky. Napomohly tomu rozsáhlé mezinárodní kontakty, například s W. Gilbertem. Dovolíme si zde volně citovat úryvek z korespondence RNDr. R. Horného, získané díky RNDr. P. Starému. „Já jsem se do toho zahradnictví vypravil někdy v šedesátých nebo sedmdesátých letech spolu s JUDr. K. M. Webrem, který měl u Kazína hezkou sbírku lomikamenů. Přivítala a provázela nás moravsky vlídně paní Horáková. Byli jsme překva-
peni existencí některých klasických „kabschií“ a jejich obrovskými porosty (až kolem 1 metru v průměru). Říkala, že to jsou krásné pagáče.“ Třídílná kniha vyšla v osmdesátých letech s krásnými ilustracemi E. Zoulové a to již nastávalo období velkého rozmachu šlechtění nadšenců v České republice. Z nejvýznamnějších v té době zmiňme např. F. Holenku, M. Krause a zmiňovaného R. Horného. A tato tradice přetrvává až do současnosti a směle soupeří (ba vyhrává) se starší tradicí britskou. Vůdčími osobnostmi dnes jsou pánové K. Lang, J. Bürgel, R. Dítě a O. Maixner. Dovolíme si Vám tedy po několik jarních sobotních dopolední představit tyto „pagáče“ jako dílo nejen přírody, ale i světové dílo (nejenom) českých rukou.
Zveme vás k návštěvě
Zahradního centra v Bystřici pod Hostýnem Ing. Dušan Horák – Horákovy školky
Za Drahou 955 Bystřice pod Hostýnem telefon: +420 573 380 080 fax: +420 573 382 089
www.skolkyhorak .cz otevřeno: od 10. března do 15. června
pondělí – pátek: sobota:
8–16 hod. 8–12 hod.
od 16. června do 19. srpna
pondělí – pátek: sobota :
8–14.30 hod. 9–11 hod.
od 20. srpna do 10. listopadu
pondělí – pátek: sobota:
8–16 hod. 8–12 hod.
