Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) VIII. Archiv Národního muzea (Praha 7 - Holešovice) V archivu Národního muzea se ve fondu G nachází Eichlerova topografická sbírka. Tento fond sesbíral v letech 1828 - 1832 Josef Eichler, profesor malostranského gymnázia, který rozesílal patrimoniálním úřadům, magistrátům a farářům v Čechách vlastivědné dotazníky. Vzniklá sbírka se stala významným historickým pramenem a souborem, který obsahuje množství cenných údajů o historii a stavu dominií, vesnic a měst v 1. polovině 19. století a o životě obyvatel. Materiál je roztříděn podle historických krajů, uvnitř každého kraje abecedně podle názvů jednotlivých dominií nebo královských měst. Ve složce každého dominia nebo města je pravidelnou základní a nejdůležitější archiválií soubor odpovědí na Eichlerův dotazník. V některých případech jsou odpovědi stručné, jinde obšírné a vyčerpávající, takže potom zabírají celou řadu hustě popsaných stran. Tyto odpovědi - ve složce dominia jsou i odpovědi farářů na duchovenský dotazník - pak doprovází celá řada dalších dílčích seznamů, mezi něž patří např. soupis obcí na dominiu s počty domů a obyvatelstva, soupis řemesel cechovních i svobodných a komerčních živností na dominiu podle obcí, soupis všech samot a odloučených usedlostí, seznamy protestantů, reformovaných a židů v obcích, soupisy historických památek, náhrobků a kostelních zvonů i s reprodukcí nápisů na nich, výkazy chudinských fondů včetně stavu financí, příjmů a počtu vyživovaných osob. Základní archiválií duchovenské části jsou předtištěné formuláře s dotazy zahrnujícími všechny stránky duchovní péče. K vyplněným kolonkám dotazníků se připojují ještě další doplňující informace v různých přílohách, dodatcích apod., a to odděleně pro každou faru. Také zde je rozsah a kvalita informací dána pečlivostí a ochotou příslušného faráře. I když většina údajů odtud byla převzata do Sommerovy Topografie, je zde možno získat ještě množství dalších údajů, např. soubory pečetních otisků, které Sommer do Topografie nepřevzal. Otisky pečetí jsou k materiálu připojeny téměř ve všech městech a dominiích. Jsou zde nejen otisky pečetí platných v době vzniku sbírky, ale i všech předchozích, pokud se v městské kanceláři nebo u vrchnosti dochovaly, takže často je tato sbírka jediným místem, kde se do dnešní doby uchoval obraz středověké městské pečeti. Zcela jedinečným souborem jsou však ve většině dominií otisky pečetí vesnických rychet, a to - pokud byly pořízeny - pak skutečně ze všech rychet na dominiu. Protože v následujících desetiletích se jich většina poztrácela, je pro nás dnes Eichlerova sbírka unikátním pramenem pro vesnickou sfragistiku. zdroj: http://aplikace.mvcr.cz/vozidla/peva/index.php?lang=cs&fondx=substring&submit=-+vyhledej+&fond=Eichlerova&archivx=substring&archiv=&mistovzx=substring&mistovz=&puvodcex=substring&puvodce=&tpopisx=substring&tpop is=&od=&do=&tema=&temat=&vse=and ----------------------------------
Eichlerova sbírka - textová část Tak jako většina dokumentů té doby, tak i Eichlerova sbírka je psána německy. O Ždírci je ve sbírce jen několik poznámek v předtištěných formulářích. Soupis obcí na dominiu s počty domů a obyvatelstva V roce 1829 bylo ve Ždírci 52 čísel popisných, 273 katolíků a 73 nekatolíků, v Kohoutově 25 stavení, 105 katolíků a 51 nekatolíků a v Benátkách 39 stavení v nichž žilo 245 katolíků a 26 poddaných jiného vyznání.
Soupis z roku 1825 Ždírec: 50 domů, 321 duší Kohoutov: 25 domů, 143 duší Benátky: 39 domů, 286 duší - Kdy bylo místo založeno a jak vznikl jeho název se neví, ale taktéž patří ke krucemburskému statku. U Ždírce a Kohoutova se mi text nepodařilo kompletně přečíst a přeložit, ale stejně jako u Benátek se jedná o 2-3 řádkový všeobecný popis obce. Soupis řemesel cechovních i svobodných a komerčních živností na dominiu podle obcí V polovině 18. století se cechovní řemesla a živnosti začaly dělit na policejní a komerční, roku 1776 k nim přibyla ještě kategorie svobodných živností. Policejní živnost (Polizeigewerbe), ke kterým patřily například krejčí, kováři, zámečníci, truhláři a potravinářská řemesla jako např. pekaři byly zcela pod státní kontrolou a příslušníci těchto odvětví museli být povinně organizováni v cechu. Komerční živnosti (Komerzialgewerbe) mohly například samy udílet mistrovství a svobodné živnosti (Freigewerbe), zejména umělecká řemesla, už cechovní organizace nepotřebovaly. Policejní živnosti - soupis z 26.8.1841 Ždírec - 1 hostinský (Schänker) - který byl svobodný a pak zde byli řemeslníci, kteří byli sdruženi v ceších - 1 mlynář (Müller), 1 pekař (Bäcker), 1 řezník (Fleischer), 1 kovář (Schmied), 1 truhlář (Tischler). V Kohoutově byl jeden švec (Schuster), v Benátkách dva sklenáři (Glaser) a po jednom kováři (Schmied), pekaři (Bäcker), ševci (Schuster) a krejčím (Schneider) - všichni byli sdruženi v ceších. Komerční živnosti - soupis z 26.8.1841 Ždírec - není uvedeno Kohoutov - 3 tkalci (Weber) Benátky - 1 tkadlec (Weber) Svobodné živnosti - soupis z 26.8.1841 Ždírec - 1 obchodník s obilím (Getreidehändler) a 2 ?? (Grießler) Kohoutov - není uvedeno Benátky - 2 obchodníci s obilím (Getreidehändler a 1 ?? (Grießler) pozn.: povolání Grießler se mi nepodařilo přeložit, Grieß znamená krupice, šlo tedy snad o někoho, kdo obchodoval, nebo vyráběl krupici (krupař). Je též možné, že řemeslo bylo chybně zapsáno, pak mohlo jít o hokynáře - Greißler, popřípadě o slévače - Gießer. ---Ve složce polenského panství je několik příloh, které se například týkají Sopot (4 stránky), Krucemburku (8 stránek) a sopotské lokálie (lokálie = místní duchovní správa s vlastním knězem mimo sídlo farnosti), kam patřily obce např. Sobíňov, Nová Ves, Markvartice, Bílek, Střížov, Křivý, Branžov. Zpráva je zpracována na 23 stránkách. Jeden z dodatků se týká také Ostrolovského mlýna, sepsal jej 30. března 1831 krucemburský farář František Schubert : „Ostrolovský mlýn, u rybníku stejného jména, který zde tvoří Doubravka. Mlýn s čp. 1 patří k obci Ždírec, panství Polná, čáslavský kraj. Leží čtvrthodiny západně od Ždírce a od Krucemburku je vzdálen třičtvrtěhodiny západně. Bydlí tu pouze mlynář spolu se svou rodinou, která se skládá z osmi katolických duší.“ --------
Úvodní list k Seznamu náhrobních kamenů a zvonů na polenském panství
V seznamu jsou údaje k děkanskému kostelu v Polné, k filiálnímu kostelu v Nížkově, farnímu kostelu ve Velké Losenici, Borové a v Krucemburku, dále pak ke kostelu v Přibyslavi, Sopotech a Vojnově Městci. Bohužel, vše je, až na opisy nápisů, opět psáno německy,.
Na krucemburském zvonu z roku 1541 je nápis: Ke cti a chvále Pánu bohu a vší trojice svaté a svatému Mikuláši a ku poctivosti Panu Mikulášovi z Rokyc a vší obci městečku Kruzburku. Léta Božího MCCCCCXXXXI Adam Konwarž z Mezričzi Na druhém zvonu z roku 1568 byl pak nápis: Tento zvon dělán jest ke cti a chvále Panu bohu od Adama Konwarže z Mezričzí. Slovo Páně zůstává na věky Anno 1568 pozn.: správně pravděpodobně mělo být zapsáno Adam zvonař (zwonarž) z Meziříčí
Na zvonu ve Vojnově Městci je pak tento nápis: Tento zvon dělán ke cti a k chvále Pánu bohu a k svatému Ondřejovi Léta Páně MCCCCCIII ANM Praha, Eichlerova sbírka, kart. 21 - panství Polná ----------------------------------
Eichlerova sbírka - pečetě Eichlerova sbírka obsahuje přibližně 9000 otisků pečetí a je často využívána heraldiky při zhotovování nových obecních znaků a symbolů. Z obcí na bývalém polenském panství využila tak Eichlerovu sbírku např. obec Vepřová - http://www.veprova.cz/znak.html, nebo obec Nové Dvory - http://www.novedvory.eu/symboly-obce. Obě obce mají docela štěstí, neboť plato pečetí polenského panství je podle PhDr. Kláry Woitschové, která momentálně s pečetěmi pracuje, jedno z nejhůře dochovaných v celé sbírce. Většina pečetí je buď zcela, nebo zčásti nečitelná. PhDr. Klára Woitschová mi také poskytla skeny pečetí.
Případným zájemcům mohu zaslat mailem obě naskenovaná plata s pečetěmi; pro jejich velikost se na www stránky Ždírce nedají umístit.
Výběr některých pečetí.
Pečeť Ždírce: s obtížemi čitelný text - WES ZDIRETZ a úplně nečitelný středový obrázek raka.
Pečeť Kohoutova: hůře čitelný text - PECZET WESNICE KOHOUTOV a částečně čitelný středový obrázek kohouta.
Pečeť Hluboké: s obtížemi čitelný text - WES HLUBOKA a částečně čitelný středový obrázek, který snad zobrazuje studnu
-----------------
Kromě obecních pečetí jsou ve sbírce i pečetě kostelů a řemeslnických cechů. Pečeť kostela Navštívení Panny Marie v Sopotech
Pečeť kostela svatého Víta v Borové - svatý Vít bývá nejčastěji zobrazován jako vznešený mladík, někdy s kotlem, v němž měl být umučen v horkém oleji, ale také se lvem nebo orlem. Hlavní individuální atribut sv. Víta je ale kohout - zde nad pravým ramenem postavy.
Otisk společné pečeti pro cech tesařů, mlynářů, pekařů, bednářů, kovářů a řezníků.
Cechovní znaky stejného řemesla se v jednotlivých městech od sebe částečně lišily, ale některé používané symboly byly shodné. Nejčastěji se zobrazovaly zhotovované výrobky a používané nástroje. Tesaři - jejich symbolem bývala např. teslice, širočina, dvojruční pila, hoblík, ale i pravítko s kružidlem.
Mlynáři - mlýnské kolo, kružítko, úhelnice, tesařská širočina. Pekaři - hlavním symbolem pekařů byl preclík. Bednáři - sud, kružidlo, palice k pobíjení obručí. Kováři - jejich znak tvořila nejčastěji podkova a nářadí - kleště, pilník, perlík, struhadlo. Řezníci - dvouocasý lev, který drží sekeru - širočinu.
Otisk pečeti cechu krejčích a ševců. Krejčí - u krejčích byly zobrazovány jejich nástroje - krejčovské nůžky, jehla a špendlík. Ševci - symbolika ševcovského řemesla byla neměnná, zobrazovaly se tři škorně s ostruhami paprskovitě rozložené.
Věra Novotná
