2014. Do Karlovarského kraje nejen za Ježíškem str

XIX. ročník, 11/2014 Do Karlovarského kraje nejen za Ježíškem

str. 4-5

do

j n a ří ze h n m zdejš zum. říc chu stotisící eda doslov našic va nej rady z nad už Miliontý – je asnávštěvník i Příbram o o n op r ů t , ř muzea vý r ky do y na o b v z je trá ší a h ebo s ita je Hornického No átorů i i a l r . v i o d t ám8 ádky ých Z toh ovat z é, zstr. něj hok der nos “ (n nde real . n h lupl a mo y které e či ji xkluziv ětníky tuální e šílen u n zí ř s c v Profesionalita a entuziazmus e y c rů slov zd ky e m ir ála íme u kam edcho cokoliv h sm táinformace o a v Turistické P e e t l p ž u př um hradů em Slovenska top men ním a světě, í, zám y „pro hlavně třeba i m pod ou Severovýchodu vý „ ěkoul ra18-19 uz sČeské o republiky, š s y a str. ě j j d n n k o t i a k Slovenska a Polska k a a ě z á t k š š t č ě í i n t em v k by jsou proMazury něja devším s odpu ásněji o zem nazý ktuáln seriálů nem n , si vě nI év, zzimě ný akouzelné ut z me to d ě o ň n o n í u o i a e r v t ě h b h v h ř s o p – a k j s a v ý www.travel-profi.cz j e o c s l s p e v a j í v o e n ý o h p e š z ře c za d j “ al logů a v tomt ku je n latější tak, že m na onečn i a jeli kutečn vdu d tně a tečně édés chstr. , ja23-24 u o d c i ra řá ycho usit as ku rchim záde zs je ku rých a vše u nek ebral lad s cos o vl nes Sle s k . O u op k tos a ů, p se po bo ve “, víno ech st ožněn řepych ichni s iný vý my jso táte, c u zase chtěl A me po t už le je dnes pop p p , vš je u vá m la ne ež ed ,t m ro lm á, n oravě řetízku o ve fi ně zne áváme se pak vda a j kde st , asi se atela“ , ktero oplácá ěli udě třebou se umí je to „ a o – ř , p n m d na M e více dvádě bcho er dop , že by sti, pra e tam až sem si od „ Jsi pák m se hom m řku-li p e s tím .Takže polit o e t l c i j o č i e l ím o ic h to i! ře i vov omí p nsky ždý ve e pro ezbytn vyráž dočet jindy c libost Navzá , co by kem, n ří se. A a utop gárníc eleně n l a . o e a v d n a e u y , y í u jz t č k t ě t o d í y v h d m l v pov spole tak si a. Sna životn ch pas kud js milion „Ó sa é osvě ho ruc stalo z o, ne ů dos ašich áva ne rady r r o N i : í a o a i n t n k j h o r o v P n s i. é c e něn o víme ho jm ána jak anit z j lunci. u to eu monto turisti cestov se kdy plnost oderát koliv z nde je nější a ebo s i o r s t é j v ( u é i o d m e l l h i n o i m z s “ n m s hn a stej edklá e vy zejícím dnou j apsal L í nosite bléme toho, c u smy torů a y které zde č exklu ětníky ální re ř l m í í p á y á k c lov nt op am , že irtu m d nám se um vych ře – je dysi n molib m pro vé. Z u st kome ním a s světě jší, zám „pro p vně v a i leh o k r o sa ečný í ou , kdy nebo himé k o s p b t a ě j a itě hl t na ěj ny á pa c am h ším tře én ště že vílíc dajícím aději, yslím, ě nem je sku odobě spoň n předev odpu rásněji bo zem nazývá uální a iálů a m něk t h c r n s e o t ě e a k d e e zap me po myl! M opřípa pálí, c ic i v p du“ al logů a mto – je nej tější n že jsou aše ak ých se i za vín sti, si v v í n l í á o ř ář ho it v t . O u“, p ku ás h sta íd ula h tak, em n onečn li a je tečno ravdu ep syc on ého s k lezs š je k diny c ce s ými hr ci „z le toho, c levizní „osm logů, p e poku o ve S , víno starýc ěn. Ov hu nek i sebra lad sku sou op te, c u “ i n h s e c o t b n d t e i t e y hn c d j ýk ž yj ž e ptá á li kla ibí pol ímám odání orn ků, po vá, ne ravě n řetízku e filme znemo e přep ak všic diný v strom asi se „mate t l “ š p e ý i v „ amo ec ne etu, v ajském analyt nezb na Mo více děno v odně řávám y se p vda a j m, kde sem, osi od libos p b h o e n ž c b á , , d m a a r c ů h á i ů o e ř v n ác ov í předv y i obc čer do to, že sti, pr žíme t četli a , jindy Ó sam urist nt zprav ráva i si A v h i l . a c í s o o t n „ e c r y “ ve rá n do m zp sk í, áv – leném ulých je jsou de v Č íznějš ovědo lečen každý d ne p ezbyt tí a vy d jste omilion ontov: ositelé oblém n í ř l , a o n s r r n i u í š p s m e n a p ít v ch pro xistuj nebo o ší, pivo ského n a s a tak s éna. S životn jich p i. Pok to eu al Ler olibí ným p píro a o je n am nc ou ně eč ěj ps v. E tu aši utn poleče esměš to víme ného jm ána jak anit z ím slu nou js ysi na éně s e skut době p poň u n i nikoli it, že h c j z s o m s d a i č jíc č ej kd ed ym ibo řesvěd jší, vod tvorby enším všichn díla st ředklá íme v cháze ře – j že to adě ne pálí, co ic i v p du“ ale olog é y p n , á p , a m ě p v m ř a í j ch m s e t m e je da čis chovy přine je fikc rtnere ou nám y se u nebo ji, chi Myslím , popř co ná ních st mého ů, psy e pok d ě ý e a s “ , s o g s z přír ecné v c bud Oboje stala p která j ílích, k dajícím o nad Omyl! z leku e toho televi du „o olitolo , než vě n á á í p e . „ a v . , b p v n “ n v y r h p “ m i i r e ý o , m á t o n c a oa á c mci nepoc laté dn Touris í psem oň ve áří v z pídím i hrdi í politi evším , v pod ém“ to alytiků nezb , na M více h m n e k m z n cty, má z Czec a „vrtě alesp kvěle ráce s ladný amolib ůbec n ernetu vodajs ařů, a í. A ná chách livovice í př k k e t v s v c s p s a a om co ntura chn n t á r t i i u y r k , s a y, zp h zp ce lin tečné u fa so de v Č nější, pověd čens m e ž í r j n “ e a š v u u g k – t v e l j s s u u ía říz on jso ýbou á, že práv íleném slulýc tuje, ole ho tátn tí a pře vizní k šumí a ísto sk Kevin h is u nebo ší, pivo enské n a sp tak s ro nik tem z jít v š x p u e m s E l í y M j i t tě č m te . n a v. ěj ch ně me a eč or ho Naš ráv a kde b orečka vester a dnes chode nzume naze n u naši i nikoli čit, že chutn y spol směš í p e o v stejné d l k o , s č a t b h z z o t y ě r é e d i k a j m v e o S á o h i n n o m s v t u í b c m t b v h tv a e díla u nám a m Jsem lství enš m li e pře jší, exis ve z o zl li, ž ya vele všic ely to jak uvěři íru ne trochu dojít. zoufa no se a je ná áme j a čistě ýchov přinejm fikce, tnerem rá jso ílích, r v te Je sm n tak ceme tilého chop tal, zd sty. M řírod cné v ude om je je tala pa m“, k ve ch áří v m. abych ve ve p i b u s o e e h r j p , p b í b c c u e e z s o o s jš O ar oň m ě ít íj ve adě ý bod om ná vlastn vem z olik lid ž se kd raničn hodlně rámci epocti dno“. ourism rtění p alesp skvěle práce e n i k t v j v T h i o y o k é v n „ a é h pe i a př pro i za ylo i, an alin zlat že t na ly p ím, tk cty, ry, t ečn zec ác a kam o také zjištěn li vržen a naše í, hote dysi b hu a ú co má tura C všech í kultu í a sk o skut ou fak a ň r n js s n e eb um , ab roky es zn ěc ějš ť! K íst by k. N to už s jsme ůsobit útuln le neš e úsp eslem tní age tí a př televi bory š ka. M i Kevin u více si ři y t v , z d y č s o a a o zlo í je ně p pod áčet. A ec doj a „Řem aše stá Naště zpráv é, kde á hore ester č m hýb že už réh , í t v jako t. Horš do kte pozitiv í, hos t n . j v rá i n l “ h a t o b l y k s m c z e le o S ni á em zp oc rixem u se i krá ávká jš a “ , n e c o u í p v ě e v u d k ž l d n o e ý l t a j m a ly a li, as ostře ve mám covit de em ment najít ře ích d li če tuje pra věři r bor zav e to oste i „M hod a to p tiků – „ tezky u e tedy jak pr e mez é, kvů ři brzy ři denn lepé, k tlím. J hom u neexis imoc konzu snaze na s p a m yc vě ve kd ?), oli ejm am os íru tku b ko h p í, cykl . Tož to ětníky se ně ela zř ční vin už ne dy vel ád vys adě ab vesm ochu jít. Jse falství e zma li r c o e í ž š u v e t v e R j t m o y ám íp d o v jš a leně říceně ž nepa mítám není d jší sku m. Kd doopr apsal. , popř ý bod jen tak ceme ilého z pno se a je n ám n u i z h r“ o zd n .M .Z zu de y ut ady o snad hu jiná – jen m y asi z avý ro zámk í řádky vburge ný pev m nám astně c zarp í je sch o ptal, turisty příro , i r í m l o l z d b b c é d d e n v ší, id it o o (ne je tro vinařů toho at z amenn ředch ý „cok ulí.“ Žá ci a př že to projev kolik l iž se k hranič odlněj ci ob v o a p k it ch ch .Z an ko oh ké ňá am rám ím, i za rav real šílený álavu íme u hradů jsem ý a zd t země o kabr ky a k ebo ta zjištěn vrženi, naše otely p bylo v hu a ú č P e m y t o ehc m pod inou u , zbytk vně pr ýhodn ohnou jsme a, tři ro zvyk. N už se e byli obit na nější, h Kdysi úspěc eslem v l p v s m a a m é cí tš lo ť! to něk , si vě řevěn ě a hl utečně édés ch, ja o za d jako z rší je ého js ně pů dy útu le neš dojde a „Ře naše v r o n i m e o i d c c i “ i t t k A t e s p e d e i H s s t h s a . u s s m o no ravd ne u vla ok ho ctiv poz Arc krá čet sc o zá tos rixe vat. op áte, co tu zase chtěl áme p t už le je dne opaso tředí, d rdelu“ enější, co otá vitý po i „Mat ůli čem zavřeli á u , d o u t v s o , la av áme mez é, kv brzy raco bou pro ím p tero lácá ela“ – „b se p ních udě upr asi d „mat páka, k e pop měli li potře se um – je to olitiků tezky tedy m ), jak p někde zřejm vinaři ři den lepé, s p la e m i ? o p m o e ue ní os osi sti! Js vzájem bycho , neřk le s tí it.Takž rních í, cykl ž to s ětníky táme s í doce kuteč ž už ne y velk vysv A o s á o í š d n m j m a y p o T í . b g v e ád íp oli ejš in vul uto yke epa jší. í se pra . Zm u, c y. N leně . Kd l. R

a dv

í up sto ce fi v tenstr. 21 pro xis EL své e AV TR roku o éh cát

HOLIDAY WORLD 24. STŘEDOEVROPSKÝ VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU

GOLF SHOW TOP GASTRO & HOTEL

19. - 22. 2. 2015 Výstaviště Praha - Holešovice www.holidayworld.cz TRH E L E V Í Š NEJVĚT UCHU R O H Í N CESTOV BLICE U P E R É V ČESK

Hlavní odborný mediální partner

S čím se to vlastně pasujeme? Jsem konzumentem zpráv – na internetu, v podání televizních stanic i v podobě papírové. Z toho, co se kdysi stalo zvykem, neřku-li potřebou, je dnes cosi jako zlozvyk. Nebo také projev zarputilého zoufalství ve snaze najít v šíleném “zpravodajském“ tornádu „osmého řádu“ alespoň nějakou stopu smysluplnosti. No, nedaří se. Ale s tím se umím popasovat. Horší je to už se zjištěním, kolik lidí je schopno se ve zmatku našich proslulých zprávařů, analytiků, politologů, psychologů a především komentátorů a moderátorů doslova utopit. Takže – je to prostředí, do kterého jsme byli vrženi, aniž se kdo ptal, zda je nám libo či nikoliv. Existuje, je jsoucí. A nám nezbývá, než se pokusit v tomto – s odpuštěním a slovy kteréhokoliv z našich vulgárních politiků – „bordelu“ pozitivně působit na naše i zahraniční turisty. Máme je přesvědčit, že tu nebo onde v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku je nejkrásněji na světě, že zde či jinde je tráva nejzelenější, cyklostezky upravenější, hospody útulnější, hotely pohodlnější, příroda čistější, voda chutnější, pivo říznější, slivovice více „řetízkující“, víno je kulatější či zemitější, zámky exkluzivnější a hrady zřícenější. Tož to se tedy máme co otáčet. Ale nešť! Kdysi bylo v rámci obecné výchovy a tvorby společenského povědomí předváděno ve filmech starých tak, že jsou nazývány „pro pamětníky“ (nebo snad už nepamětníky?), jak pracovitý poctivec dojde úspěchu a úcty, nepoctivec bude přinejmenším zesměšněn a společensky

i obchodně znemožněn. Ovšem naše aktuální a hlavně virtuální realita je trochu jiná. Zmítáme se někde mezi „Matrixem“ a „Řemeslem, co má zlaté dno“. Oboje je fikce, všichni to víme a tak si každý večer dopřáváme přepychu nekonečných seriálů a třeba i lehce šílených vinařů – jen mi není docela zřejmé, kvůli čemu se naše státní agentura CzechTourism stala partnerem díla stejného jména. Snad ne proto, že by se pak všichni sebrali a jeli za vínem někam pod Pálavu. Z toho by asi zdejší skuteční vinaři brzy zavřeli krám. Naštěstí a přes všechna „vrtění psem“, která jsou nám předkládána jako životní nezbytnosti, pravda a jediný výklad skutečnosti, si většinou umíme uchovat zdravý rozum. Když už ne při denních dávkách zpráv a televizní kultury, tak alespoň ve chvílích, kdy se umíme vymanit z jejich pastí a vyrážíme tam, kde stromy jsou opravdu dřevěné, zbytky hradů kamenné, zámky doopravdy velkolepé, kostely velebné, kde bory šumí a skaliny skvěle září v zapadajícím nebo vycházejícím slunci. Pokud jste dočetli až sem, asi se ptáte, co vlastně a hlavně proč jsem předchozí řádky napsal. Rád vysvětlím. Je to jako zlatá horečka. Místo skutečné práce se pídíme po naději, chiméře – jednou jsou to euromiliony, jindy cosi od „matela“, tu zase neskutečně výhodný a zdravý „cokolivburger“, popřípadě abychom uvěřili, že Sylvester či Kevin jsou fakt kladnými hrdiny. Omyl! Myslím, že to kdysi napsal Lermontov: „Ó samolibosti! Jsi páka, kterou chtěl Archimédés pohnout země-

koulí.“ Žádný pevný bod ve vesmíru neexistuje a dnes jím hýbou více samolibí politici „z leku“, popřípadě neméně samolibí nositelé turistické osvěty. Navzájem se poplácáváme po zádech, jací jsme to kabrňáci a přitom nám jen tak trochu a mimochodem uniká, že už si vůbec nevšímáme toho, co nás pálí, co je skutečným problémem cestovního ruchu, co bychom měli udělat už letos a co za dva, tři roky a kam že to vlastně chceme dojít. Laco Kučera

Vážení a milí čtenáři, letošní rok se pomalu blíží ke svému konci, dovolte nám proto popřát Vám klidný a pohodový zbytek adventního času a krásné, šťastné a veselé prožití Vánoc 2014. Vaše redakce TRAVEL profi

Holiday World 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,20

Cestou vzájemné inspirace a spolupráce . . . . . . . . . . . . 12-13

S čím se to vlastně pasujeme? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

Když se to umí – MAS Buchlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14-15

Do Karlovarského kraje nejen za Ježíškem . . . . . . . . . . . . 4-5

Moravskoslezský kraj ráj lázní a relaxace . . . . . . . . . . . 16-17

Aktivity Ústeckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

Profesionalita a entuziazmus Severovýchodu SK . . . . . 18-19

Královské Litoměřice táhnou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

TRAVEL profi vstoupí do XX. roku své existence . . . . . . . . 21

Vzhůru do tajuplného podzemí! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Zrcadlo turizmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Hradeckem s chytrým telefonem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

I v zimě jsou Mazury kouzelné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23-24

Návod jak zabloudit a zase se vrátit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Ze Sladovny do Sladovny podruhé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Spojte se s TRAVEL profi na facebooku

TRAVEL profi – časopis pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Šťastná, Bc. Pavla Kovářová, Jan Šťastný, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, PhDr. Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová – TRAVEL profi, Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce – mobilní telefon: 608 032 397, [email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák – polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 9 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v únoru, červenci a v srpnu nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

11/2014

3

DO KARLOVARSKÉHO KRAJE NEJEN ZA JEŽÍŠKEM „Toč se a vrč můj kolovrátku, ejhle adventu již nakrátku a blízko, blizoučko Štědrý den!“, napsal kdysi Karel Jaromír Erben. Než se společně sejdete u vánočního stromku, abyste si třeba vzpomněli ještě na pokračování: „Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku…“, mohli byste si předvánoční čas zpestřit výletem do kraje, kde strávit jen jeden den je strašně málo. ale slavný Relikviář bude k vidění v Praze. Na Bečově jej můžete vidět zase od začátku nové letní sezony, to je od dubna příštího roku. Technika a doly, to jsou hlavní témata pozvánky do Sokolova a okolí. Děti starší deseti let ocení návštěvu dolu Jeroným – ten ale v zimních měsících patří výhradně netopýrům, turistům bude otevřen zase

Adventní čas přímo vybízí k výletu s vánoční tematikou. Nejlépe do Krušných hor, do Ježíškova městečka s pohádkovým jménem Boží Dar. Na začátku adventu zde, jako každý rok, otevřeli Ježíškovu vánoční poštu. Když právě na Božím Daru vy nebo vaše ratolesti hodíte do Ježíškovy poštovní schránky dopis s přáním, určitě se vyplní. Ježíškova pošta funguje jako nejkratší a přímé spojení s nebeskými doručovateli. Dopisy je možné poslat také poštou. Více najdete na www.bozidar.cz a www.ceskyjezisek.cz. Kromě toho jsou všichni zváni na jednu ze dvou tras Ježíškovy naučné stezky se spoustou zážitků, které potěší děti, jejich rodiče i prarodiče. Můžete se vydat na túru pět a půl nebo skoro třináct kilometrů dlouhou. Pro děti mají v infocentru připraveny deníčky, kam si budou zapisovat odpovědi na otázky umístěné na informačních tabulích na trasách – za správné odpovědi na malé turisty čekají drobné dárky. V Krušných horách je podobných atrakcí celá řada. Stejně jako i v dalších regionech Karlovarského kraje. Také samotné Karlovy Vary a okolí umí nabídnout nejeden zážitek pro rodiny

4

11/2014

s dětmi. Třeba Svatošky dětský ráj – zatímco si drobotina užívá na koních nebo v minizoo a minibotanické zahradě, rodiče mohou naplánovat další trasu u lahodné kávy. Za kozami, ovcemi, slepicemi, oslíky i vepříky vede cesta na Ekologickou farmu Kozodoj. Je prospěšné dětem ukázat, kde se berou vejce a mléko. Vyplatí se také zajet za vánoční tematikou do Vánočního domu v Zámečku Doubí. Kdo by se však chtěl rozhlédnout po krajině, neměl by minout výstup na hradní věž v Bochově. Klíče od věže si můžete zapůjčit oproti záloze 200 Kč a prokázání se platným dokladem v infocentru města Bochov či v restauraci Radniční sklípek. Populárním cílem výprav je i hrad a zámek Bečov. Ten je sice v zimě uzavřen,

na jaře. Při jeho prohlídce se vrátí až do 16. století, kdy se zde kutalo želízkem a mlátkem, a seznámí se s dávnou hornickou technologií. Kluci všeho věku si pak přijdou na své v Muzeu techniky v jaderném krytu. Motorky, skútry, mopedy, ale i vojenská technika z druhé světové války, staré automobily nebo nářadí a domácí vybavení či stará zemědělská technika – to všechno je k vidění v někdejším bunkru, který v Sokolově postavili koncem sedmdesátých let minulého století. Dochovaná je i původní vzduchotechnika a mohutné pancéřové dveře či radiomaják určitě také zaujmou. Podobně jako Hornické muzeum Krásno. Na jízdu vláčkem bude potřeba se sem vypravit

znovu na jaře, ale staré vagóny a lokomotivy, které jezdily hluboko v podzemí, je možné vidět po celý rok. Stejně jako naučné expozice rudného a uhelného hornictví včetně krátké procházky skutečnou štolou. Klidnější a pohodovější možnosti víkendového pobytu nabízí Mariánskolázeňsko. Park Boheminium, to je taková malá Česká republika se spoustou nevelkých, ale dokonale přesných modelů význam-

nedaleko parku u hotelu Krakonoš. Tento dobrý duch hor nepatří jen do Krkonoš. I na západě Čech má svoji dlouhou tradici, i když se to málo ví. Kdysi jej lidé potkávali v okolí Podhory. Pozor, socha Krakonoše je na soukromém pozemku a v zimě se k němu cesta neudržuje. Můžete se však projít po pohádkové cestě. Až paní Zima pocukruje Karlovarský kraj sněhem, nabízí se vám nedaleký Skiareál Mariánky. Na akrobacii v lanovém centru je teď už zima, bude tedy lepší, když si jako další cíl vyberete Biofarmu Belina v Nežichově u Toužimi. Kromě zvířat, ukázek dojení nebo dalších prací v hospodářství si vy i vaše děti můžete vyzkoušet svoji zručnost třeba při předení nití na opravdovém

ných památek z Čech, Moravy i Slezska. Od 1. března 2015 zde můžete obdivovat i mosty, lodě, letadla a prohlížet si je z různých úhlů a zblízka. V zimě, kdy je Boheminium uzavřeno, se vyplatí navštívit nedalekou daňčí oboru. Z vyhlídkového posedu pořídíte nejednu atraktivní fotografii stáda krásných zvířat. To vše leží

kolovrátku. O slunečných zimních dnech, kterých je v Karlovarském kraji více, než byste čekali, pak neváhejte a vypravte se do Kladské na naučnou stezku a na prohlídku Domu přírody Slavkovského lesa. Pro malé i větší návštěvníky je připravena spousta poučných zážitků, hry s dynamickými prvky. Na konec jsme si nechali Cheb a okolí. I když řeka Ohře je zde krásná po celý rok, přece jen si plavbu na lodi nechejte až na jaro a léto. Zatím si můžete prohlédnout slavný Chebský hrad a město, ve kterém ukončil svůj dobrodružný život Albrecht z Valdštejna. Nebo si vyberete zábavu v Aquaforu ve Františkových Lázních? Ovšem pravou lahůdkou je výprava do pravěku. Nedaleko Františkových

Lázní se rozkládá Národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozlehlý areál s rybníky, mokřady, slatinami a rašeliništi, s atraktivními bahenními sopkami, takzvanými „mofety“ s množstvím menších i větších minerálních pramenů. Součástí rezervace je několik krytých expozic – Příroda Chebska, Příroda Soosu, Ptačí svět Chebska a hlavně velká expozice Dějiny Země komponovaná jako scény z dávných paleontologických a geologických procesů. Na stěnách visí reprodukce obrazů jednoho z našich nejznámějších malířů, kteří se věnovali obrazům pravěku – Zdeňka Buriana, a nechybí ani modely prehistorických ještěrů v životní velikosti. Až se příroda po zimě probudí, budete zde srdečně vítáni. Závěr naší krátké pozvánky do Karlovarského kraje bude patřit lesu. Kolem nejvyššího vrchu na Ašsku – Háj, vede zajímavá Lesmistrova cesta. I v zimě se dá vyšlapat po kamenných schodech na zdejší rozhlednu a pokochat se pohledem do krajiny, až na hřebeny Krušných hor, jejichž silueta se snad už bělá sněhovým příkrovem. Právě zde můžete začít plánovat další výpravu do Karlovarského kraje

– tentokrát na lyže. To ale bude téma reportáže v příštím čísle. Zatím se můžete pro další informace obracet na krajský portál www.zivykraj.cz. Laco Kučera Fotografie: www.kvpoint.cz 11/2014

5

AKTIVITY ÚSTECKÉHO KRAJE Co se podařilo a co je třeba ještě udělat?

Říká se, že sebechvála nevoní, ale také, že kdo jiný by nás měl pochválit, než my sami. V tomto případě ale nejde ani o sebechválu a už vůbec ne o snahu jakkoliv přikrášlovat skutečnosti. Nakonec Ústeckému kraji se dostává chvály nejen od nás, ale i ze zahraničí. Z blízkého Saského Švýcarska, kde se letos podařilo udělat pořádný kus práce. Za všechno alespoň jeden příklad. Letos 4. července byla znovu uve-

dena do provozu železniční trať z Dolní Poustevny do saského města Sebnitz. Je to sice jen několik kilometrů, ale jejich význam vysoko přesahuje číselné vyjádření. Už téměř půl roku tedy můžete jezdit Dráhou národního parku – Nationalparkbahn z Českého do Saského Švýcarska a zpět pohodlně místy, kudy se skoro sedmdesát let dalo chodit jen pěšky. A z toho více jak čtyři desetiletí ani to ne. Jaký význam bude mít znovuotevření trati pro turizmus, ukáže čas. Ale už teď můžeme odhadovat, že nebude malý. Jako „vzorovou“ aktivitu Ústeckého kraje rádi uvádíme rychlý, efektivní, profesionální a kreativní vstup na polský turistický trh. Nezvolili si nejjednodušší cestu. Místo

6

11/2014

zájmu o některý z bližších regionů zareagovalo vedení Ústeckého kraje na pozvání z přibližně šest set kilometrů vzdáleného budoucího partnera, který se o dobrou pozici na českém trhu uchází jako Krajina Kanału Elbląskiego, o jehož propagaci se stará tým Powiatu Ostródzkiego. Všechny plány vzaly svůj počátek na prvním ročníku nového veletrhu Arena Tourism Poland 2013, za osm měsíců byla slavnostně podepsána obsáhlá Smlouva o spolupráci a krátce nato došlo i na první realizace jejich jednotlivých bodů v oblasti školství a samozřejmě i turistiky. Ústecký kraj se rychle stal inspiračním zdrojem pro jiné kraje Česka jako propagátor dobrých a spolutvůrce výkonných vztahů s jedním z polských regionů. Přinesl do českého prostředí doslova ukázkový příklad, jak využít zájmu turistů v prostoru, který byl vzájemnými kontakty dlouhá desetiletí, ne-li staletí, prakticky nedotčen. Praxe ukazuje, že to byla volba dobrá a stojí za to vzniklé vazby dále rozvíjet, pěstovat a kultivovat. Je více než potěšitelné, že do kraje Kanału Elbląskiego a do celého vojvodství Warmia-Mazury se chystají aktivně vstoupit i další české kraje. Ani v nejmenším ale Ústecký kraj nezanedbává své působení na domácí půdě, v České republice. Krušné hory, České středohoří, České Švýcarsko a Dolní Poohří jsou čtyři destinační agentury, které ve stále se rozvíjející spolupráci s Krajským úřadem Ústeckého kraje usilovně pracují na svém zviditelnění, budování infrastruktury, systému propagace a v neposlední řadě také na podpoře témat, která je vzájemně propojují. Jednou je to Krušnohorská magistrála, v létě pro pěší a cyklisty, v zimě pro běžkaře, řeka Ohře protékající jak Českým středohořím, tak Dolním Poohřím a hlavně pak řeka Labe, podél níž vede jedna z nejdelších českých cyklotras – Labská stezka. Ta spojuje dokonce několik krajů a pak vede dlouhé stovky kilometrů celým Německem. Letos v únoru na veletrhu Holiday World byla pokřtěna nová publikace s jejím popisem, koncem léta proběhla v sídle Ústeckého kraje na toto téma me-

Foto: archiv Ústeckého kraje

To jsou otázky, které si právě v těchto dnech a týdnech kladou miliony lidí na celém světě. Je to přirozené, děje se to vždy po uplynutí 365 a čtvrt dne. Otázky jsou položeny, je třeba na ně odpovědět sami sobě i všem ostatním. Zejména, jde-li o roční „účtování“ a hodnocení zdarů a nezdarů instituce, jako je kraj. V našem případě Ústecký.

zinárodní konference a připravují se další významné aktivity na její podporu i v příštích letech. Je tedy jen příznačné, že v telefonickém rozhovoru, který jsme při přípravě tohoto textu vedli s vedoucím odboru propagace Powiatu Ostródzkiego Henrykem Kropidłowskim, jsme byli pověřeni vyřídit Ústeckému kraji nejen poděkování, ale především přání, aby se dobré vztahy rozvíjely alespoň tak úspěšně jako doposud. Kromě toho rádi vyřizujeme také vzkaz všem, kdo pečují o rozvoj turistiky, že v Powiatu Ostródzkim a v celém vojvodství WarmiaMazury vždy najdou dobré partnery. Jejich vztah k České republice a k jejím krásám je skutečně vřelý, jak nakonec prokázali při podzimní návštěvě Českého Švýcarska, zejména slavných Labských soutěsek na řece Kamenici.

Co se stalo, že Litoměřice se od dob socializmu, který nesl přídomek reálný, změnily skoro k nepoznání? Ještě před třetinou století bychom asi s trochu zdviženým obočím přijali informaci, že jsou turistickým centrem hodným pozornosti. Leč, stalo se, doby „izmů“ reálných i nereálných jsou ty tam a město se odvážně, ale s rozmyslem a krok za krokem doslova dere na žebříčku turisticky atraktivních míst v Česku vzhůru. Inu, není divu.

Katedrála a věž sv. Štěpána Foto: CCR Litoměřice

KRÁLOVSKÉ LITOMĚŘICE TÁHNOU

Město Litoměřice patří k nejstarším v Čechách. V dobách nejslavnějších byly městem královským s hradem a podhradím obehnanými pevnými zdmi. Soutok Labe s Ohří, blízké České středohoří a jedno z nejpřívětivějších klimat v českých zemích způsobily, že se Litoměřice staly už za Rakouska-Uherska oblíbeným výletním a rekreačním místem tehdejší monarchie. Možná, že právě proto si Litoměřice mohou dnes dělat čáku na návrat na turistické výsluní. A daří se. Můžeme znovu zopakovat, kolik nádhery skrývá Porta Bohemica, jak úžasné

jsou výhledy z věže sv. Štěpána na Dómském návrší, z Radobýlu nebo z legendárního Kalichu, popřípadě se vypravit do podzemí pod náměstím či pod hradem. Mnohé z toho jste už četli, slyšeli a věřím, že i na vlastní oči viděli. Vždy se ale najde ještě několik dalších zajímavostí, které stojí za to zhlédnout. Fasády historicky cenných domů v centru Litoměřic zdobí malé tabulky s informacemi, kdy byly postaveny, v jakém slohu, případně kdo v domě bydlel. Je ale na náměstí jeden dům, kolem kterého když půjdete, určitě trochu znervózníte. Budete mít neodbytný pocit, že se na vás někdo dívá, že si z vás dělá „šprťouchlata“. Nebudete daleko od pravdy. Pokud se pozorně rozhlédnete, brzy se vaše oči střetnou s poťouchlým pohledem za kulatými brejličkami a s nezaměnitelným kloboučkem na hlavě. Ano, je to Felix Holzmann, komik s neopakovatelným výrazem a nenapodobitelným smyslem pro legraci. Jeho busta je zavěšena na domě na Mírovém náměstí, na straně proti radnici, kousek od Máchovy knihovny. S další známou tváří a jménem se v Litoměřicích setkáte dokonce několikrát. I když náš největší a nejznámější romantik, básník a asi i trochu rozevlátý mladík Karel Hynek Mácha strávil v Litoměřicích jen nemnoho dní, jako by sem patřil odjakživa. Jeho jméno nese malé, komorní a docela pěkné divadlo. Jen pár kroků od jeho budovy narazíte na vysoký piedestal, ze kterého se na vás, zejména jste-li přitažlivá dívka či žena, zadívají jeho trochu zasněné oči. Socha stojí nad schody stáčejícími se dolů k řece a jsou čí? No přece zase jeho, Máchovy. I v zimě vás na tomto místě zahřeje u srdce a někdo nahlas, jiný jen v duchu si zopakujete pár veršů o lásky času. Ale to ještě stále není všechno. Z Máchových schodů se zakrátko dostanete do úzké Máchovy uličky.

Než po jejích kočičích hlavách dojdete ke katedrále sv. Štěpána na Dómském náměstí, určitě se zastavíte u malého domku, jehož vývěsní štít vás pozve k posezení ve vinárně Vikárka. Pak vám nemůže uniknout, že po schodech, které se zvedají kolem stěny, se dostanete do „Máchovy světničky“, respektive do nevelkého bytu, kde Mácha v roce 1836 krátce žil a kde také velice mlád zemřel. Z malých okének už sice není takový rozhled jako za jeho života, ale i tak možná poznáte, kde se v dálce tyčí zbytky Házmburku a kde se zvedá vršek Radobýlu. Právě tam seděl Mácha ve chvíli, když dole ve městě zuřil požár. Odtud běžel, už nemocen, pomáhat a zachraňovat majetek i lidi, aby krátce na to zemřel v den, kdy se měl oženit – zkrátka velký romantik. Přijeďte do Litoměřic teď o adventu, o Vánocích či na přelomu roku nebo až na jaře – věřte, že nejen máj je v Litoměřicích lásky čas. Laco Kučera Centrum cestovního ruchu Litoměřice Mírové náměstí 16/8a, 412 01 Litoměřice tel.: +420 416 916 440 e-mail: [email protected] www.litomerice-info.cz Hrad Litoměřice Tyršovo náměstí 68, 412 01 Litoměřice tel.: +420 416 536 155 e-mail: [email protected] www.hradlitomerice.cz

11/2014

7

VZHŮRU DO TAJUPLNÉHO PODZEMÍ!

Prohlédnout si první expozice minerálů mohli turisté přijíždějící do Příbrami už v roce 1852. Tenkrát byly součástí tehdejšího důlního podniku. V roce 1886 pak se příbramský řídící učitel Ladislav Malý významně zasloužil o otevření Krajinského muzea v Příbrami, které se od samého počátku věnovalo historii i současnosti hornictví v kraji. Od té doby uplynulo bezmála 130 let. Hornické muzeum Příbram je dnes moderní, profesionálně vedenou institucí, která díky svým atraktivním expozicím patří k nejnavštěvovanějším v Česku.

Miliontý stotisící návštěvník Hornického muzea Příbram Hornické muzeum Příbram, příspěvková organizace, završilo v listopadu 2014 uplynulou turistickou sezonu přivítáním miliontého stotisícího návštěvníka. Toto muzeum patří v současnosti mezi nejnavštěvovanější technická muzea v ČR. Každoročně zavítá do jeho expozic a prohlídkových areálů více než sto tisíc platících zájemců o montánní historii Příbramska spjatou s bohatou tradicí těžby stříbra a olova, v novodobých dějinách pak uranové rudy. Od roku 2003, kdy se stalo příspěvkovou organizací zřizovanou Středočeským krajem a vrátilo se ke svému historickému názvu z 19. století – Hornické muzeum Příbram, prošlo jeho expozicemi až do dnešních dnů oněch 1 100 000 turistů. Návštěvnost ve srovnání s obdobím před vzpomínanými jedenácti lety se více než zdvojnásobila. Zatímco roku 2003 si našlo do muzea cestu okolo 40 000 osob, v roce 2007 to bylo již přes 100 000. A od tohoto data se daří každoročně pomyslnou stotisícovou hranici vždy překonat. Nejvíce láká tajuplné podzemí zdejších stříbrorudných dolů, jízdy důlními vláčky, důmyslné parní těžní stroje a monumentální vodní kolo z 19. století, dále nádherné kolekce minerálů či havířský folklor zastoupený například původní hornickou chalupou se základy ze 17. století i spousta dalších zajímavostí doplněných o doprovodné programy určené zejména dětem. Vždyť takřka třetinu klientely tvoří ti nejmenší obdivovatelé hornických památek. V roce 2014 se navíc podařilo obohatit mineralogicko-geologickou expozici vzorkem příbramského stříbra, které je dle názoru odborníků největším ve sbírkách muzeí Evropy. Zmíněný unikát vykoupilo muzeum díky mimořádnému příspěvku svého zřizovatele Středočeského kraje na burze v Mnichově; tímto způsobem jej získalo zpět do Příbrami a zachránilo pro potřeby českého muzejnictví. Význam muzea ocenila také Vláda ČR, která v roce 2014 prohlásila soubor hornických památek v Příbrami – Březových Horách národní kulturní památkou. A na co se chystá příbramské muzeum v roce 2015? Mimo jiné připomenout odborné i laické veřejnosti 140. výročí dosažení světového rekordu 1 000 metrů hloubky dolu Vojtěch roku 1875. Tuto událost mezinárodního významu přiblíží vedle řady doprovodných akcí i nová stálá expozice situovaná v šachetní budově Vojtěšského dolu zaraženého v roce 1779, nyní národní kulturní památce. Se slavnou historií příbramského hornictví se budou moci v průběhu roku 2015 seznámit prostřednictvím tematických výstav rovněž návštěvníci několika technických muzeí na Slovensku a v Německu. Josef Velfl (autor je ředitelem muzea) Foto: archiv Hornického muzea www.muzeum-pribram.cz

8

11/2014

HRADECKEM S CHYTRÝM TELEFONEM Potkat dnes někde v terénu turistu s mapou je skoro vzácnost. Kdo chce jít s dobou, spolehne se na moderní technologie, třeba na chytrý telefon, který umí pracovat s podrobnými mapami i navigacemi. Přijeďte na Hradecko a zahrajte si celosvětovou hru MUNZEE nejen na I. procházkovém okruhu v Hradci Králové. Zkusit to můžete už během adventních a vánočních výletů a procházek po celé turistické oblasti Hradecka!

Destinační management Hradecko připravil v rámci projektu „Hradecko – destinace pro turistu 3. tisíciletí“ dárek pro turisty s chytrým telefonem. Hru MUNZEE rozšířil na atraktivity v rámci celé oblasti Hradecka. Známky s QR kódy by návštěvníci měli najít jak na zámcích Karlově Koruně (1) a Hrádku u Nechanic (2), tak v Archeoparku ve Všestarech, v Podorlickém skanzenu lidových staveb v Krňovicích (3), Třebechovickém muzeu betlémů, ale i na Chlumu, kde se odehrála jedna z největších bitev 19. století. Pokud se projedou po nově otevřené cyklostezce z Hradce Králové do Kuksu a zastaví se ve Smiřicích, tak u zámecké kaple Zjevení Páně mohou hledat

Muzeum Hradec Králové

další QR kód do sbírky. Ostatně všechny potřebné informace budou k dispozici v propagační skládačce, brožurce a mapce, která v rámci projektu vznikne. Další aktivitou projektu je nový prezentační stánek. Má neotřelou a velmi zajímavou grafiku s mnoha obrázky turistických atraktivit na Hradecku. Chtěli by s ním objet významné akce nejen cestovního ruchu

a nejen v rámci Královéhradeckého kraje, ale zavítat i do dalších turisticky významných regionů celé České republiky. Věří, že je bude vidět již z dálky! -lkFoto: Destinační management Hradecko Více o dění na Hradecku naleznete na oblíbených stránkách www.hradecko.eu.

Hradecko je prostě správný cíl vaší cesty! 13. 12. 2014

13. - 14. 12. 2014 1

13. - 14. 12. 2014

2

13. - 21. 12. 2014 14. a 21. 12. 2014 1. 1. 2015 3. – 4. 1. 2015

Chcete prožít něco opravdu jedinečného? Přijeďte na Malý advent na statku – adventní tradice v česko-polském příhraničí na Šrámkově statku v Pileticích nabídne workshopy, výstavu betlémů a jesliček, pečení chleba a cukroví, pohádku o Ježíškovi, ale také polské koledy a pastorální písně. Zajímavé budou i ukázky polských vánočních rituálů a obyčejů. Zajímá vás, jaké náboženské zvyky a obyčeje dodržovali naši dávní předkové? Archeopark Všestary pro vás připravil program „Co bylo před Ježíškem aneb Náboženství v pravěku“. Uvidíte, jak si vyráběli hudební nástroje, ochutnáte teplou medovinu, můžete se zúčastnit zdobení stromku kultovními závěsky nebo si vyrobit keramické kultovní předměty podle originálů z vykopávek. Vánoce ve skanzenu Krňovice – také sem se můžete přijet podívat, jak půvabné umí být Vánoce na Podorlicku, mezi roubenými chalupami, v teple u kamen a se sklenicí voňavého punče. To pak budou vánoční dobroty podle receptů babiček chutnat! Vánoční trhy na Masarykově náměstí v Hradci Králové. Putování za Ježíškem a Putování vánočním Hradcem. Pojďme strávit „První den spolu“ – novoroční ohňostroj v Hradci Králové bude kouzelnou iluminací pro start do dalších 365 dní. Neméně zajímavý program přinese také akce „Bude zima, bude mráz, kam se v pravěku schováš?“ v Archeoparku Všestary.

3

11/2014

9

Kdesi v Atlantiku, mezi Miami, ostrovem Puerto Rico a ostrovem Bermuda se nachází prostor, kde i nejmodernější technika zklame, odkud se nevrací letadla ani lodě i s posádkami. Zde se ztrácejí stroje i lidé bez možnosti návratu. Jsou však místa jiná, nejsou tak daleko, ale ztratit se v nich můžete také – jen s tím rozdílem, že pokud zde zabloudíte, určitě se opět vrátíte ke svým blízkým, kamarádům a zálibám. Zveme vás na jedno z takových míst. I když jste o něm asi zatím mnoho neslyšeli ani nečetli, můžete zde prožít nejedno dobrodružství.

Pohled na obec Valchov

NÁVOD JAK ZABLOUDIT A ZASE SE VRÁTIT

10

11/2014

Zajímavým místem hodným pozornosti je i malý jeskynní systém u Němčic, jehož objevení připomíná slavná, ale už dávno zapomenutá jarmareční píseň: „Slyšte krajané milení o pokladu na Moravě, jak jest moc Boží veliká, ó nábožní křesťané; blíže Sloupa na vrchu jest Němčice dědina, v tom oudolí kovní ruda od lidu je dobývána...“. Roku 1862 se zde horník Prokop zřítil do dutiny vyzdobené krápníky zakončenými skalenoedry a v hlubší síni objevil mohutné ložisko železné rudy, odkud bylo vydobyto půl milionu tun centýřů rudy v ceně 170 tisíc zlatých, jak uvádí Jindřich Wankel v „Obrazech z Moravského Švýcarska a jeho minulosti“. Jeskyně je nepřístupná. Její nejspodnější etáž tvoří podzemní jezero, přírodní rezervoár pitné vody. Ovšem to zdaleka není všechno, co můžete v zimních měsících v tomto nádherném a poetickém kraji prožít. V obci Velenov se umí postarat o dobrou zábavu pro děti i dospělé: - V sobotu 20. prosince vás srdečně zveme na v pořadí již sedmou pohádku „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“. Pohádku si pro vás připravili s důvtipem ochotníci a děti. - Pokud počasí dovolí a napadne dostatek sněhu, najděte si mezi svátky čas na závody na saních z místního kopce „Kamenný“. - Poslední den v roce se uskuteční dvě akce. První proběhne v odpoledních hodinách na Vyhlídce ptáčníka Velena, následovat bude „Silvestrovský podvečer s ohňostrojem“ na výletišti za kulturním

Výlet do okolí obce

domem. Občerstvení je zajištěno. Zváni jste všichni – domácí i přespolní. Ve Valchově už připravují techniku pro stavbu malého dětského vleku, kam můžete vzít svoji drobotinu na první sjezdařské dobrodružství. A pokud zamrzne hladina rybníka na Suchém, můžete si jít zabruslit. Laco Kučera www.velenov.cz, www.valchov.cz www.obecsuchy.cz

Foto: archiv obce Suchý

Nejedná se o trojúhelník, ale spíš o jakýsi hexagon, jehož vrcholy tvoří obce Suchý, Velenov, Valchov, Ludíkov, Němčice a Žďárná. Lehce zvlněná krajina Drahanské vrchoviny nad Boskovicemi je už více jak sto let častým cílem turistických výletů, výprav i několikadenních pobytů. V létě v Suchém u rybníka nebo na cyklotrasách, v zimě pak – pokud napadne sníh – i v běžeckých stopách. Průměrná nadmořská výška přesahuje 600 metrů, mírné kopce jsou pokryté souvislými lesy protkanými cestami a pěšinami. Nenajdete zde zámky ani hrady, vyjma Boskovic, ale zato se vám může podařit najít místa, kde se kdysi nacházely dávno – většinou mezi 14. a 16. stoletím – zaniklé obce: Holíkov – obec kdysi ležela asi 1,6 kilometrů jihozápadně od Valchova v nadmořské výšce 646 metrů. První a zároveň poslední zmínka o Holíkovu, jako vsi pusté, je z roku 1569. Archeologický materiál určuje dobu trvání vsi od 14. do počátku 16. století. Jablonsko – zaniklá ves stávala kdesi pod hrází rybníka Suchého v těsné blízkosti stejnojmenné obce dodnes existující. Její nadmořská výška činí cca 660 metrů. Archeologický materiál pochází z 12. až 15. století. Loučka – kdoví, jak dlouho žili lidé v této osadě přibližně dva kilometry jihovýchodně od Ludíkova na luční trati Modračka v nadmořské výšce 600 až 610 metrů. První zprávou je listina z roku 1382. Osada zanikla patrně již za husitských válek, čemuž odpovídají nálezy keramiky ze 14. století.

Foto: archiv obce Velenov

Velenov – vyhlídka

ZE SLADOVNY DO SLADOVNY PODRUHÉ Někdy stačí jen malá chvíle a chuť se rozhlédnout, objevit nečekané. Pokud přijmete naše opětovné pozvání do hotelu Sladovna u pivovaru v Černé Hoře na Blanensku, vydáme se společně na další turistickou výpravu, tentokrát na západ, respektive jihozápad a severozápad od městečka, ve kterém se první pivo uvařilo už v roce 1298. Je tedy jen logikou vývoje, že z bývalé sladovny je dnes moderní, pohodlný a přívětivý hotel Sladovna.

I když je nabídka hotelových služeb a požitků hodně bohatá, přece jen není nejlepší po celou dobu pobytu sedět u stolu v restauraci, byť je zdejší kuchyně vynikající, nebo se koupat v pivní lázni, odpočívat v sauně či koulet bowling. Krajina kolem Černé Hory přímo vybízí k opuštění pohodlí a tepla hotelového pokoje a vyrazit na výlet – kam tentokrát? Třeba do Tišnova, městečka celkem nenápadného, v jehož blízkosti, v obci Předklášteří, se ale nachází unikátní románsko-gotická národní kulturní památka – Monasterium Cisterciense Porta Coeli – Brána nebeská s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. V areálu proboštství se nechejte zlákat ještě k prohlídce expozic Podhoráckého muzea s mineralogickými a paleontologic-

kými sbírkami a samozřejmě i s expozicí věnovanou historii a současnosti kláštera Porta Coeli. Trochu z jiného světa je expozice Minisalon historických motocyklů. Černou Horu a Tišnov dělí jen osmnáct kilometrů. Z Tišnova je to pak už jen kousek do Lomnice, městečka ležícího na samém prahu Českomoravské vrchoviny. Od roku 1794 zde stojí synagoga – krásně opravená slouží k pořádání výstav a kulturních pořadů. Jen pár kroků za městem se nachází židovský hřbitov s tisícovkou náhrobků. Nejstarší čitelná stéla je datována rokem 1716. Ovšem literární prameny uvádějí, že ještě před druhou světovou válkou tu byly náhrobky s datem kolem roku 1680. Snad je převezli na některý ze starších hřbitovů v okolí… To už se ale určitě necháte zlákat půvabem krajiny, kterou protéká řeka Svratka. K jejímu toku se z Lomnice dostanete po zelené přes Veselský chlum a pak můžete pochodovat nebo jet na kole, možná i na běžkách až do Černvíru – malé obce, která pečuje o unikátní 35 metrů dlouhou krytou lávku přes Svratku. Lávka byla postavena v roce 1718. Opravou prošla v roce 2008.

Foto: www.korouzne.cz

Podobnou technickou památku najdete ještě o pár kilometrů severněji, v obci Švařec. Zdejší chráněná dřevěná lávka je jen o málo kratší – 22 metrů, ale stejně působivá a krásná (viz foto).

Pokud budete chtít putovat dál krajinou kolem Černé Hory, po popsané túře je nejvyšší čas se vrátit do pohodlí hotelu Sladovna a na další cestu si dobře odpočinout. Ráno se svěží můžete vydat třeba do Lysic, které zdobí bílá fasáda krásného zámku. Mimochodem, víte, že se v něm natáčelo několik scén jedné epizody seriálu Četnických humoresek? Zámek skrývá nádherné sály a salonky, určitě stojí za prohlídku. Anebo si zajeďte do Olešnice.

Je jednou z obcí, která před lety odvážně, ale úspěšně zbudovala na nedalekém svahu Hornosvratecké vrchoviny sjezdovku. Možná, že v době, kdy čtete tyto řádky, už je na ní dost sněhu a tak o další turistický cíl budete mít postaráno. Areál dnes patří soukromé společnosti, nicméně stojí za to, abyste jej navštívili, pořádně si zajezdili a znovu se vrátili do Sladovny, tentokrát už doopravdy do osvěžující pivní koupele. Co všechno v hotelu Sladovna a okolí můžete zažít, prožít i ochutnat, se nejlépe dozvíte přímo na místě. Pobyty si rezervujte na tel.: +420 539 086 395, 731 689 907, [email protected], www.hotel-sladovna.cz. Foto: archiv hotelu Sladovna a TP 11/2014

11

CESTOU VZÁJEMNÉ INSPIRACE A SPOLUPRÁCE Není nic překvapivého ani objevitelského na skutečnosti, že hledání nových zdrojů inspirace a spolupráce, zejména v současné sjednocené Evropě, patří ke standardním metodám manažerského řízení firem i institucí pracujících ve všech průmyslových i společenských oborech – cestovní ruch nevyjímaje. Neradi zůstáváme někde mimo, stranou dění. Neradi jsme svědky, že v prostoru, kde bychom očekávali aktivní spolupráci, se děje málo, nebo skoro nic. Už několik let se netajíme názorem, že na úrovni národních centrál se spolupráce mezi Českem a Polskem nerozvíjí tak, jak bychom přivítali nejen my, ale i stále početnější skupiny turistů obou zemí a také organizace, které v oboru jak v Polsku, tak v Česku působí. Přitom, jak jsme za poslední roky přímo v terénu ověřili, obě země si mají mnoho co nabídnout. Počínaje daleko aktivnější výměnou turistických informací mimo příhraniční regiony, přes aktivnější obchodní spolupráci na bázi touroperátorů a konče využitím možností vzájemné inspirace a hledáním nových forem kooperace. Česko-polský turistický trh chápeme jako prostor jen velice řídce obsazený a málo využívaný. Připadlo nám tedy naprosto přirozené navázat na dosavadní úspěšné aktivity a připravit další třídenní cestu našich polských obchodních partnerů z Powiatu Ostródzkiego a Expo Areny Ostróda po České republice. Jejím cílem tentokrát bylo navštívit tři regionální výstaviště – Černou louku v Ostravě, Floru Olomouc a Kongresové centrum Aldis v Hradci Králové. Tři společnosti, které organizují a pořádají veletrhy cestovního ruchu, jejichž popularita, kvalita služeb, úroveň prezentací, ale také profesionální přístup a především spokojenost návštěvníků mají trvale vzestupnou tendenci. Tři české veletrhy, jejichž spolupráce s veletrhem Arena Tourism Poland v Ostródě by měla přinést prospěch oběma stranám. Arena Ostróda je nejmodernějším a druhým největším výstavištěm v Polsku. Její management chápe český turistický trh jako jeden z perspektivních. Nejen proto, že je možné zde získat další vystavovatele. Expo Arena Ostróda je moderní společností, pro kterou jsou novátorské způsoby komunikace a spolupráce samozřejmostí. Uvědomují si, že navázat dobré vztahy v českém prostředí může být vynikající hřivnou do budoucích let. TRAVEL profi se po konzultaci a dohodě s vedením Expo Areny Ostróda ujal role zprostředkovatele a organizátora prvních osobních jednání přímo na výstavištích Černá louka, Flora Olomouc i v Kongresovém centru Aldis. Smyslem schůzek bylo navzájem si poskytnout informace o záměrech, veletržních akcích a především hledání společných témat, která by se postupně mohla stát platformou pro dohody, jež by dokázaly otevřít nové obchodní možnosti touroperátorům zemí, které na veletrhy přijíždějí. Zrekapitulujme tedy ještě jednou, kdo a s kým se sešel, s jakými představami a nabídkami možností a co z těchto pilotních jednání vyplynulo pro budoucí a domníváme se, že i novátorskou a pravděpodobně v celé Evropě naprosto neobvyklou formu spolupráce. Arena Ostróda je druhým největším a bezkonkurenčně nejmodernějším výstavištěm v Polsku. Tři výstavní haly nabízejí plochy 1 996, 2 885 a 14 064 m2. Největší hala pojme exponáty vysoké až 15 metrů. Přitom je možné prostor vhodně dělit, řešit jeho části podle charakteru veletrhů a vybavit vším možným komfortem včetně gastronomických provozů. Celý areál stojí na místě bývalého výstaviště, a tak společnost Expo Arena Ostróda

12

11/2014

má na co navazovat. V regionu Warmia-Mazury, kde je dlouhá tradice nábytkářského průmyslu, patří mezinárodní veletrhy nábytku a technologií výroby k největším. Celý kraj je ale také mimořádně atraktivním turistickým cílem, nejen kvůli tisícům jezer, kilometrům splavných řek a kanálů, dlouhým cyklostezkám, ale i kvůli desítkám starobylých křižáckých hradů a především kvůli moderní a bohaté turistické infrastruktuře. Je tedy nasnadě, že jedním z hlavních témat, se kterými do Česka před několika týdny přijeli Wojciech Węgrowicz (na první fotce třetí zleva), manažer veletrhu Arena Tourism Poland a Henryk Kropidlowski (druhý zleva), vedoucí odboru propagace Powiatu Ostródzkiego, bylo jednání o možné spolupráci Expo Areny Ostróda se třemi organizátory českých a moravských turistických veletrhů – Dovolená a Region, Lázeňství na Černé louce v Ostravě, Tourism Expo na Výstavišti Flora Olomouc a Infotour a Cykloturistika v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové. Polští zástupci přijeli především poznat vzájemné možnosti jak podpořit zájem vystavovatelů z Česka v Polsku a samozřejmě

Diskuze na Černé louce s představiteli Ostravských výstav, a.s.

i z Polska v Česku. Na obou stranách se najde více jak dostatek zajímavých nabídek a podobně obě strany jsou schopny si poskytnout i efektivní seznamy potencionálních klientů. Wojciech Węgrowicz předložil ředitelům a manažerům všech tří zmíněných výstavišť nejen možnost aktivního vystupování na zajímavých veletrzích v Areně, ale i atraktivní servis – v elektronické podobě rozesílat neskutečně rozsáhlé bázi svých obchodních kontaktů, informace o činnosti, veletržních akcích, kongresech a všech dalších službách, které Černá louka, Flora Olomouc i Kongresové centrum Aldis nabízejí. Samozřejmě se předpokládá, že obdobnou službu zúčastněné společnosti poskytnou také Expo Areně. V tomto ohledu se nabídka, přiznejme, že poměrně velkorysá a v oboru zatím více než neobvyklá, setkala s pozitivní odezvou. Bylo tedy jen přirozené, že se představitelům Expo Areny a Powiatu Ostródzkiego všechna tři výstaviště náležitě představila. Náměstek ředitele Ostravských výstav, a. s. Dan Tyleček se nás ujal hned první večer po příjezdu do moravskoslezské metropole a prakticky za tmy jsme si na Černé louce zběžně prohlédli výstavní pavilony, abychom pak strávili skoro dvě hodiny návštěvou Slezskoostravského hradu. Ten snad není třeba podrobně popisovat. Ale stojí za to připomenout alespoň několik základních věcí. Z bývalé ruiny je dnes multifunkční centrum, které je schopno uspokojit nejen požadavky na firemní akce a kongresy, ale zajistit i veškerý servis pro tak náročné akce, jako jsou Shakespearovské slavnosti či další pořady s historickou nebo současnou tematikou. O trvalých expozicích v kovárně, hradní kapli, obřadní síni nebo hradní mučírně či expozici skřítků a čertíků a o největším řezbovaném reliéfu znázorňujícím historii Slezskoostravského hradu ani nemluvě. Nakonec mnozí Slezskoostravský hrad znáte jako místo příjemných společenských večerů při veletrhu Dovolená a Region, Lázeňství. Druhý den ráno, poté, co jsme strávili příjemný zbytek večera a noc v hotelu Veronika, jsme se ještě jednou sešli, tentokrát u pracovního stolu, abychom podrobněji prodiskutovali všechno, co nás zajímalo, zeptali se na spoustu podrobností a do jisté míry i naplánovali, jak dál. Před odjezdem jsme strávili pár chvil i s ředitelem Ostravských výstav, a.s. Karlem Burdou. S pocitem, že se nám podařilo zprostředkovat setkání opravdu pracovní a vstřícné, jsme vyrazili k Olomouci. Výstaviště Flora Olomouc se dnes už může chlubit opravdu výrazným faceliftem, který je z Wolkerovy ulice skutečně nepřehlédnutelný. Dojem, který na polské přátele udělal exteriér výstaviště, ještě umocnila prohlídka interiérů v doprovodu ředitele výstaviště ing. Jiřího Uhlíře a jeho náměstkyně ing. Věry Mazalové. Architektura pavilonu A, kterému byl citlivě ponechán charakter šedesátých let s odkazem na dodnes nezapomenutelné Expo Brusel, skutečně zaujala. Už při prohlídce padaly z obou stran desítky otázek – jak technických, tak i provozních a organizačních a není třeba nijak zastírat, že i zde, v Olomouci, našli zástupci Expo Areny Ostróda a Powiatu Ostródzkiego profesní kolegy, z nichž se mohou velice brzy stát skuteční partneři. Základ budoucí spolupráce byl položen a při loučení jsme nikdo neviděl jediný důvod, proč by tomu mělo být jinak. Město Olomouc a Výstaviště Flora jsme opouštěli až odpoledne. Čekala nás cesta k Hradci Králové – ale s příjemným přenocováním v podhůří Orlických hor, v malé obci Kostelecká Lhota, v populárním Hostinci U Hubálků. Říká se, že štěstí přeje připraveným. K Hubálkům jsme dorazili navečer 11. listopadu, tedy na svátek sv. Martina, v den, kdy se v Česku otevírají lahve Svatomartinských vín. Pohostinnost rodiny Hubálkových si nezadala s pověstí, kterou jejich zařízení sluje. Pokud bychom měli doporučit něco z jejich kuchyně, určitě by to bylo kyselo – jak krásně a pol-

Setkání s představiteli Výstaviště Flora Olomouc

Prohlídka Velkého sálu Kongresového centra Aldis

sky zhodnotil Henryk Kropidlowski: „rewelacja!“ Překlad si můžete najít sami. Pro jistotu dodáváme – „bomba!“. Po snídani nás čekalo ještě dvacet kilometrů do Hradce Králové, do Kongresového centra Aldis. Skutečně trvalo jen pár minut, aby bylo jasné, že i zde, v kanceláři ředitele Aldisu Mgr. Tomáše Faltuse, se setkali profesionálové, kteří – ač hovořili každý svou mateřštinou – si velice dobře porozuměli. Jak lidsky, tak i profesně. Se znalostí problematiky organizace akcí, veletrhů, kongresů a kulturních pořadů se diskuze velice rychle dostala na odbornou úroveň a pak nemohlo následovat už nic jiného, než podrobná prohlídka všech sálů, salonků, zázemí a technických prostor Kongresového centra Aldis. I když se běžné návštěvy do úplného zákulisí nevodí, nám bylo umožněno si užít dokonce i výhledu ze střechy Aldisu na hradecké panoráma s Bílou věží nad historickým jádrem. Co dodat závěrem? Přijeďte v roce 2015 na veletrhy cestovního ruchu do Olomouce, Ostravy i Hradce Králové. Nejen že budete mít možnost zde oslovit návštěvníky, kteří skutečně hledají nové a zajímavé možnosti jak strávit víkend nebo dovolenou, ale určitě tu najdete i nové a aktuální informace z Powiatu Ostródzkiego, z Krajiny Kanału Elbląskiego, z Warmii-Mazur a hlavně z Expo Areny Ostróda. Sami se pak rozhodnete, jestli se aktivně zúčastníte i třetího ročníku turistického veletrhu Arena Tourism Poland v září roku 2015, na kterém se budete moci setkat s touroperátory z Polska i Kaliningradské oblasti, s podnikateli v oboru ze Skandinávie, ale také z Německa nebo z pobaltských republik – vše v režimu B2B. Laco Kučera www.mazury.zachodnie.pl, www.arenaexpo.pl www.flora-ol.cz, www.cerna-louka.cz, www.aldis.cz 11/2014

13

KDYŽ SE TO UMÍ MAS regionu Buchlov spolu s Mikroregionem Buchlov uspořádaly na počátku druhé dekády letošního listopadu zajímavý, poučný a z mnoha hledisek i prospěšný seminář na téma „Propagace regionálních produktů a úspěšných projektů ČR“. Akci podpořily: Celostátní síť pro venkov, Krajský úřad Zlínského kraje, Škola vesnice Modrá a Spolek pro obnovu venkova ČR – Zlínský kraj. Byli jsme přizváni a kromě moderátorské role jsme měli možnost vystoupit jako aktivní účastník v programu na téma Budování regionální značky. Sami posuďte, jaký kus cesty urazili na Slovácku a Valašsku. Seminář proběhl pod pohostinnou střechou hotelu Skanzen v Modré a v prostorách sousedního Archeoskanzenu. Početné auditorium bylo složené jednak z aktivních účastníků a pak z profesionálů, kteří si sem přijeli pro inspiraci, radu, zkušenosti. Celkem se nás zúčastnila více jak stovka. Úvodní slovo patřilo dlouholetému a úspěšnému starostovi obce Modrá Miroslavu Kováříkovi a manažerce MAS Buchlov Martě Poláškové, kteří srdečně přivítali všechny přítomné, zejména pak významné hosty – poslankyni PS ČR Margit Balaštíkovou, radní Zlínského kraje pro zemědělství, životní prostředí a rozvoj venkova Mgr. Milenu Kovaříkovou a ředitele Krajské agentury pro zemědělství a venkov ing. Stanislava Skálu – osobnosti, které nejenže mají k problematice regionálních výrobků a regionálních značek co říci, ale mohou mnohé i udělat. Hned na to se rozjel hlavní program. Dvě série prezentací věnujících se úspěchům, zkušenostem i úskalím, která práci na výběru, hodnocení a propagaci regionálních produktů a regionálních značek provázejí. Celkem nás čekalo deset vystoupení, prezentací. Ve snaze dodržet poměrně vypjaté časové limity, byla každému z nich stanovena hranice deseti minut. I když všechny by si zasluhovaly skoro samostatný seminář. Nicméně, podařilo se a dnes vám můžeme představit, s jakými regionálními výrobky a produkty se na území Zlínského kraje a blízkého sousedství můžete setkat, co si zde můžete koupit, jakou inspiraci pro vlastní regiony najít v Bílých Karpatech, na Valašsku, Slovácku a v Beskydech. Práci Tradice Bílých Karpat o.p.s. představila Mgr. Hana Machů, projektová manažerka Centra Veronica Hostětín. Kromě vzdělávacích projektů pro mladé i dospělé se věnují také programům, které umí naplnit celou vaši dovolenou takovými zážitky, jako jsou návštěvy suší-

14

11/2014

ren ovoce, prohlídkám pasivního domu s přírodní zahradou a v neposlední řadě i regionálním výrobkům, mezi nimiž vás potěší med a včelí produkty, samozřejmě vína, slivovice, kváskový chléb, sýry z mléka kravského i ovčího a vynikající mošty. Milovníci krásných věcí ocení a určitě i rádi nakoupí keramiku, paličkovanou krajku, dekorativní perník, loutky nebo výrobky mistrů bednářů – srdce se vám rozběhne na plné obrátky a nebudete vědět, co koupit dříve. Ale to musíte přijet do Hostětína, do Centra Veronica. Hned na to nás se svými úspěchy a plány seznámila manažerka Regionu Slovácko ing. Lenka Durďáková s projektem Tradiční výrobek Slovácka. Zkušenosti, které nasbírali za několik posledních let, vykrystalizovaly ve skutečně profesionálně vedený program, jehož smyslem a cílem je nejen propagace a prodej všech těch krásných věcí, které na Slovácku vznikají už po generace, ale také udržení kvality řemesla, jeho identity. Právě proto každého, kdo se uchází o značku Tradiční výrobek Slovácka, důsledně prověří odborná komise složená z etnografů, mistrů řemesel a zkušených organizátorů jarmarků, trhů a podobných akcí. Velkou radost nám udělala MAS Rožnovsko s projektem spolupráce, na kterém se podílelo několik MAS a který reprezentuje značku Pravé Valašské. Ing. Kateřina Sobotková charakterizovala tuto značku jako soubor produktů především zemědělské a potravinářské výroby, místní speciality a řemeslné výrobky, všechny vznikající na Valašsku a z valašských surovin. Při posuzování uchazeče o značku odborná komise hodnotí jak materiálové zdroje, tak i nezbytný a převažující podíl ruční práce a především jedinečnost a pravost. Ovce, jehňata, vejce, frgály, koláčky, chleba, sýry i kroje, dřevěnice, loukoťová kola, výrobky z kůže a ovčí vlny – celkem jedenáct producentů potravin a sedmnáct výrobců,

řemeslníků jsou držiteli značky Pravé Valašské, reprezentované jedním z nejvydařenějších grafických ztvárnění – logem, které je srozumitelné, jedinečné a esteticky nevídaně hodnotné. Přitom jeho inspirace lidovým modrotiskovým vzorem působí neuvěřitelně mile a přívětivě. Vždyť je Pravé Valašské. Beskydy originální produkt – to bylo třetí vystoupení, a poslední před přestávkou, doprovázené slovem ing. Dalibora Kvity. Ten je uvedl velice případně: „… Mnoho z toho, co jsem chtěl říci, už bylo vysloveno předřečníky…“. Z toho plyne, že problémy s financováním, organizací, výběrem produktů, ale i propagací a administrací jsou v regionech více než podobné. Neznamená to ale, že by se vzájemně podobaly výrobky, produkty a služby. To nakonec ing. Kvita prokázal mírou vrchovatou: sladké uši ze Štramberka, klobásy, výrobky z textilu a kůže nebo dřeva jsou svým materiálem obdobné, ale zpracování, ingredience, estetické dědictví dávají obsahu značky „Beskydy originální produkt“ jedinečnost a pestrost, jakou jinde nemůžete najít. Třeba Chlebovické brambory nebo bylinný likér Příborská freudovka – pokud vás ani ta nezahřeje, pak hledejte třeba přikrývky a polštáře plněné ovčí vlnou.

Značku Haná regionální produkt měla představit paní Zendulková z MAS Moravská cesta, ale protože v termínu semináře probíhalo certifikační řízení s novými uchazeči o značku, proběhla prezentace beze slov. Nicméně, kdo po-

zorně sledoval jednotlivé „slajdy“, mohl si udělat docela dobrou představu, jak se daří na sousední Hané pracovat v oboru, jak svoje plány naplňuje MAS Moravská cesta – regionální koordinátor značení domácích výrobků. Dalších pět vystoupení se věnovalo podobným tématům. Jak regionální značka může pomáhat a podporovat rozvoj místní ekonomiky, prezentovala ing. Marie Křiváková, ředitelka Centra Veronica Hostětín. O tom, jak se daří naplňovat projekty v působnosti MAS Střední Vsetínsko, hovořila ing. Světla Studenská z organizace Moravské Karpaty o.p.s. O starých stromech a o odrůdách ovoce dávno zapomenutých a znovu objevovaných zasvěceně mluvil Mgr. Vít Hrdoušek z Místní akční skupiny Strážnicko. Ta sice pracuje už na území sousedního Jihomoravského kraje, ale obsah prezentace by se mohl stát inspiračním zdrojem pro nejednu organizaci působící ve Zlínském kraji. Na závěr jsme si nechali, podle našeho názoru, velice hodnotný příspěvek Renáty Polišenské, tajemnice Regionu Slovácko, kde se podařil opravdový „majstrštyk“ – vydání už dvou dílů slovácké kuchařky v rámci projektu Chutě a vůně slovácké kuchyně. Samy kuchařky jsou velice vydařenými díly. Shromažďují skutečné recepty pracně sesbírané po celém regionu, které pak tým Regionu Slovácko sám navařil a ochutnal. Nejzajímavějším sdělením ale bylo, jak se podařilo sehnat dostatek peněz na vydání druhého dílu. Po jednoznačném úspěchu toho prvního dostala veřejnost i větší odběratelé možnost předem zakoupit „vouchery“, tedy jistou formu předplatného. Přiměřená míra rizika se vyplatila, ve stanoveném termínu si zájemci objednali a předplatili více výtisků, než se čekalo. A tak bylo možné v klidu a bez finanční nervozity vytisknout druhý díl. Máte-li o něj zájem, neváhejte!

Něco jako „poslední slovo“ pak patřilo krátké prezentaci časopisu TRAVEL profi, který se ujal tématu Propagace značky. I když jsme měli připraven příspěvek, mohli jsme si dovolit jeho osnovu „opustit“ a věnovat se více věcem konkrétním. Tedy značkám, které se přímo na semináři prezentovaly. Tak alespoň stručně: Za tu nejlepší, tedy hlavně logo, považujeme Pravé Valašské. Jeho podoba je srozumitelná i pro cizojazyčné lokality, snadno přeložitelná a určitě i odolná vůči záměně a přitom plnohodnotně vyjadřuje charakter Valašska. O estetické úrovni grafického zpracování ani nemluvě. Jak vůbec zadat značku, logo, jaké musí naplňovat znaky a jak důležité je mnohdy krotit přílišnou „kreativitu“ tvůrců, aby nové logo či značka pořízená za nemalé peníze neskončila uložená někde v polici za šanony jako neslavně známá Czech Republike za bratru dva a půl milionů, jak praví zpráva ČTK z letošního 5. listopadu. To například v Ostravě se třemi vykřičníky byli mnohem úspěšnější. Plné znění našeho vystoupení najdete společně s ostatními na CD, které vám určitě rádi poskytnou pracovníci MAS Buchlov, popřípadě se obracejte na naši redakci. Odpoledne semináře pak bylo věnováno skutečnému poznání regionálních produktů. V prostorách Archeoskanzenu jsme měli možnost ochutnat mnohé z toho, co se v regionech Zlínského kraje vyrábí – trochu vína, klobásy, med, sýry, mošty…, všechno úžasné. To víte, že jsme si i nakoupili. Svou váhu zde měly také informace o úspěšných projektech, které MAS realizovaly za pomoci finančních prostředků z Programu rozvoje venkova na území Zlínského kraje. Co dodat? Nebylo by to pravé Slovácko, kdyby se neukázalo jako hostitel hodný svých tradic – oběd byl složen z krajových specialit a mistr kuchař přímo na místě ukázal, jak se dělají třeba „laty“ z bramborového těsta. Uvolněné setkání, když se venku začalo stmívat, bylo naplněno diskuzemi, přípitky a ochunávkami za doprovodu cimbálové muziky. Tak přijeďte, máte se na co těšit. Laco Kučera

www.buchlov.cz 11/2014

15

2

1

Na tomto místě bychom jen obtížně hledali jiná slova, než jaká uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Ivan Strachoň při pracovním setkání s touroperátory na nedávném veletrhu cestovního ruchu v polské Ostródě: „…Moravskoslezský kraj nabízí turistům domácím i přijíždějícím z celého světa nejen hory s krásně zachovalou přírodou, spoustu památek, nespočetné doklady lidové architektury a tradiční řemesla, ale také technické památky, jaké jinde jen těžko hledat. Především ale jsou všem, kdo k nám chtějí přijet, k dispozici lázeňská zařízení a hotely nebo penziony s dokonale vybavenými wellness a relaxačními provozy; mnohé z nich jsou buď přímo v horách u sjezdovek a běžeckých tras, z jiných se do hor za „bílým sportem“ dá dojet během krátké chvíle.“ Je nezpochybnitelnou pravdou, že Moravskoslezský kraj, jeho vedení, podnikatelé v oboru i jiné instituce společně udělali za poslední roky obrovský kus práce. Ať už v samotné Ostravě, v jiných městech či na venkově. Díky novým komunikacím i zlepšení služeb na železnici je mnohem dostupnější a pro turisty komfortnější. S blížící se zimou, která – jak už je ve střední Evropě dlouhá léta zvykem – v době Vánoc a začátku nového roku nebývá na sněhu, se právě lázně a wellness provozy stávají častým turistickým cílem. Zájem o pobyty v těchto svátečních dnech roste rok od roku, ale je třeba si

16

11/2014

portfoliu také relaxační pobyty spojené s bohatou nabídkou procedur ve zdejší jodobromové solance, která blahodárně působí na všechna ústrojí lidského těla. Odpočinek u moderních krytých bazénů, v saunách, masáže i koupele lze krásně doplnit návštěvou kulturních pořadů přímo v lázních nebo výlety do okolí.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RÁJ LÁZNÍ A RELAXACE přiznat, že vánočními svátky a Silvestrem zdaleka nekončí možnosti, jak si v Moravskoslezském kraji užít odpočinku, relaxace a obnovy fyzických i duševních sil. V současné době si můžete vybrat z více jak tří desítek zařízení nabízejících pobyty doplněné o takové služby. Všechna jsou k nalezení na internetu, mnohá určitě znáte z vlastní zkušenosti, o jiných jste zřejmě slyšeli. Vyberte si i z přehledné nabídky, kterou vám ve spolupráci s Moravskoslezským krajem předkládáme právě teď, na začátku zimy. Lázně Darkov (1,2) se specializují na léčbu oběhového ústrojí, kožních a onkologických onemocnění, ale mají ve svém

Sanatorium Klimkovice (3,4), ležící jen deset kilometrů od Ostravy, je proslulé nejen svými léčebnými metodami, ale i nedotčenou okolní přírodou, která přímo vyzývá k opuštění hotelového pokoje a dlouhým toulkám po upravených cestách. Zde si přijdou na své nejen turisté zdraví a fyzicky zdatní, ale i ti, kdo mají problémy s rychlým pohybem, nebo z nějakého důvodu nemohou na náročné túry do okolních kopců. Okolí lázní je doslova protkáno trasami upravenými i pro handicapované. Chcete se zhluboka nadechnout a poznat, jak chutná vzduch provoněný pryskyřicemi, ranním sluncem nebo oko-

3

jichž vybavení vám nabízí neuvěřitelnou kolekci wellness a relaxačních služeb mnohdy doplněných o další kulturní, turistické i sportovní aktivity. Najdete je po celém kraji – u Jablunkova, na Opavsku, Moravském Kravařsku, v Nízkém Jeseníku, podél řeky Moravice a v mnoha dalších městech a obcích. Dále tu na vás čekají upravené sjezdovky a nemálo kilometrů vzorně vyžehlených běžeckých stop – tedy napadne-li dostatek sněhu.

jasní. Chcete ochutnat místní speciality? Navštivte některou ze stylových hospůdek a restaurací, které jsou v Beskydech nebo v Moravské bráně či někde na Bruntálsku a Hlučínsku skoro na každém kroku. Místní mistři vařeček se neradi nechají zahanbit – určitě vám předvedou v praxi mnohé z toho, co jste možná teoreticky zaznamenali v několika dílech kuchařek vydaných díky projektu „Jak šmakuje Moravskoslezsko“.

4

7

5

řeněný mrazem? Pak zamiřte do Horských lázní Karlova Studánka (5,6) na Bruntálsku. Do nadmořské výšky osm set metrů, pod Praděd, se jezdí už někdy od 18. století, kdy velmistr řádu německých rytířů nechal udělat první odborné rozbory zdejší kyselky a potvrdil tak její blahodárné účinky. První dřevěné lázeňské domky i s dřevěnými vanami byly postaveny v roce 1785. Svůj charakter inspirovaný lidovou architekturou si lázně zachovaly dodnes. Kromě léčebných pobytů zde mohou strávit krásný čas dovolených i lidé naprosto zdraví, s dětmi i bez dětí. Firmám tu pak nabízejí možnosti kongresů a podobných akcí, privátní klientele svatby nebo rodinné oslavy. Pokud by se vám pobyt v lázeňských zařízeních zdál drahý, levný nebo málo dynamický, můžete si vybrat z dalších skoro tří desítek hotelů a penzionů, je-

6

Kdyby se i letošní zima k oblíbeným zimním sportům a radovánkám zachovala macešsky, nemusíte si zoufat. Vydejte se na výlety do okolí. Vzpomeňte! Kdy jste naposledy navštívili legendární jeskyni Šipku, kde lidé neandrtálští žili už před více jak třiceti tisíci lety? Nebo kdy jste vystoupali na ochoz neméně slavné Štramberské trúby (7)? Chcete vědět, kdo to byli fojtové? Muzeum fojtství ve městě pod „trúbou“ vám to vysvětlí a ob-

Kdybyste ale zatoužili po náruči neposkvrněné přírody, po pravém ovčím sýru nebo klobásách, pak se vydejte do kraje Gorolů. Zde stále platí staré žertovné rčení: „Kdyby měla klobása křídla, nebylo by ptáka nad ni“. Tak prosím, neváhejte, zasedněte ke svému počítači, otevřete si na netu stránky Moravskoslezského kraje a hledejte! Určitě naleznete. Laco Kučera Foto: archiv Moravskoslezského kraje www.msregion.cz

11/2014

17

PROFESIONALITA A ENTUZIAZMUS Na začátku prosince, přesně pátého, oslavila Krajská organizácija cestovného ruchu (KOCR) Severovýchod Slovenska své druhé narozeniny. Dva roky není dlouhá doba. Za čtyřiadvacet měsíců je ale možné udělat pořádný kus práce. Považujeme za čest, že jsme mohli být od samého začátku takříkajíc při tom. Můžeme vám tedy na prahu třetího roku existence této mladé, ale velice výkonné instituce přinést přehled, co se jí podařilo, jak se tým KOCR zhostil své role a alespoň několik inspirativních příkladů. Do funkce výkonného ředitele KOCR byl uveden dlouholetý a zkušený pracovník odboru cestovního ruchu Prešovského samosprávneho kraja Mgr. Martin Janoško, marketingovým specialistou se stal neméně zkušený Mgr. Tomáš Miščík. Oba zdatní organizátoři a zapálení aktivní turisté. Ve spolupráci s nimi jsme průběžně přinášeli informace o mnohém, co se v jejich atraktivním regionu dělo, zvali jsme vás na jednotlivé akce a jezdili na reportáže. S blížícím se koncem roku přichází čas na malé ohlédnutí. Jen za rok 2014 bylo do rozvoje infrastruktury, propagace a organizace jednotlivých akcí investováno na devadesát tisíc euro v šesti projektech. Byly vyznačeny cyklotrasy na Hornom Zemplíne, cyklotrasa Ľubovnianske kúpele – Nová Ľubovňa prošla úpravami a modernizací, Levočské vrchy a okolí dostaly nové informační tabule, podobně jako dalších dvaadvacet turistických atraktivit Bardejovské Kúpeľe v celém Prešovském kraji. Ale plánuje se a pracuje dál. KOCR Severovýchod Slovenska už teď představuje i českým turistům Lesní kyslíkovou dráhu v Bardejovských Kúpeľoch. Ta bude sloužit jak pacientům, tak i široké turistické veřejnosti – přijet můžete i vy, kdykoliv. Najdete zde prostor pro pohyb na zdravém vzduchu, krásnou přírodu a samozřejmě i možnost si nechat naordinovat léčebné a relaxační procedury v lázních. Úplnou novinkou by měly být nově vybudované cyklotrasy ve Vysokých Tatrách. V současné době se připravuje Cyklopátrání – Pieniny projektová dokumentace. Věříme, že se brzy setkáme na jednom ze dvou připravovaných koridorů v okolí Tatranské Lomnice, Štrbského Plesa a Tatranské Kotliny. Suché výčty odvedené práce a popis plánů jsou sice zajímavé informace, ale připomenutí toho, co jsme na vlastní oči viděli a sami zažili, je nenahraditelné. Jednou z nejkrásnějších turistických akcí, které jsme se zúčastnili, bylo letošní Cyklopátranie jako součást velké letní turistické soutěže Objavujeme Prešovský kraj v návaznosti na Európsky týždeň mobility. Cyklopátranie proběhlo ve čtyřech lokalitách – Snina, Pieniny, Levoča a Tatry. Projeli jsme společně s pelotonem sice jen Pieniny, ale i tak vám můžeme doporučit pro příští jaro, léto i podzim cyklistické výpravy na Severovýchod Slovenska. Sledujte pečlivě jejich webové stránky www.severovychod.sk a určitě se včas dozvíte, kdy a kam vyrazit. Milým překvapením bylo, kolik mladých a dokonce i menších cykloturistů se Cyklopátrania zúčastnilo. Jejich zájem lze přičítat aktivnímu přístupu KOCR k mladé generaci. Kromě zajímavých programů jsou právě pro ně připravovány i dětské propagační materiály, omalovánky, pexeso a dokonce krásná a určitě i velice poučná společenská hra s názvem „Objavujeme Prešovský kraj“. Možná, že by se dobře vyjímala pod stromečkem i v českých domácnostech. Třeba by pak právě mladí a malí Češi byli těmi nejlepšími propagátory turistiky na Severovýchodě Slovenska. KOCR plánuje i na rok 2015 celou řadu akcí pro děti a mládež – budeme vás o nich pravidelně informovat.

18

11/2014

Štrbské pleso

Jinou a neméně zajímavou akcí bylo inspirativní Tatry Expo 2014, kde se na odborné konferenci a malé výstavě sešli podnikatelé a regiony z celého kraje. Odborný program zahájil primátor Spišské Belé JUDr. Štefan Bieľak, podpředseda Prešovského samosprávneho kraja spolu s výkonným ředitelem Mgr. Janoškem. Jeho součástí pak byla řada vystoupení a především prezentací, o nichž jsme vám přinesli reportáž v pátém čísle TRAVEL profi. Podobně, jako i o mnoha dalších aktivitách KOCR Severovýchod Slovenska. Jak vidíte, KOCR Severovýchod Slovenska nelení a je už jen na vás, kdy se rozhodnete do Pienin, Tater, na Severný Spiš, Zemplín, Šariš, do Bardejova, Prešova, Levoče a dalších měst a vesnic vypravit – ať už na kole, pěšky nebo v zimě na lyžích. Budete vždy a všude srdečně vítáni. I my se budeme těšit, kde a s kým z vás se někde na Dunajci, pod Lomnickým štítem nebo v Medzilaborciach v Múzeu Andyho Warhola setkáme. Mimochodem – neměli byste zapomenout ani na návštěvu Sabinova. Jeho náměstí od letošního června zdobí unikátní kovová plastika Sabíny, legendární hrdinky, která v roce 1241 zachránila krále Bélu IV. Arpádovce z vod Torysy po bitvě s mongolskými hordami. Plastiku z 1 634 nerezových trojúhelníků vytvořil sochař a designer Juraj Andraščík. Sabína je skutečně unikátním dílem, které nemůžete neobdivovat. Pokud budete chtít vědět víc, přijeďte už za dva měsíce do Bratislavy na veletrh ITF Slovakiatour 2015. V rozlehlé expozici Krajské organizace cestovního ruchu Severovýchod Slovenska a Prešovského kraje najdete všechno, po čem toužíte i to, o čem se vám ani nesnilo. Určitě, stejně jako před rokem, se budete moci zúčastnit anket a soutěží, ochutnat Tatranský čaj nebo jiné dobroty regionální produkce. Hlavně se zde ale setkáte se spoustou milých lidí, za kterými se ještě v zimě rádi vypravíte – na lyže i za zábavou, na jaře pak na dlouhé kilometry cyklotras, za úžasnými památkami, odpočinkem, poučením i relaxací. Tým KOCR Severovýchod Slovenska dokázal uchopit celý široký komplex problémů a úkolů správně progresivně. V plánu mají přípravu grantového programu na podporu drobných investičních a stavebních projektů se stropem 5 000 euro, dále investice do různých turistických organizací v kraji ve výši 40 000 euro. Přesné podmínky grantů, informace o jejich čerpání, určení a využití budou průběžně vyvěšovány na stránkách KOCR a budou přístupné i pro širokou veřejnost. Jak nám řekl Mgr. Tomáš Miščík: „Budeme se snažit, aby nás dobře chápali nejen příjemci grantů, ale i turistická veřejnost právě prostřednictvím transparentního toku financí.“ Představili jsme vám jen malou část z toho, co se na Severovýchodě Slovenska za poslední dva roky událo, co nového vzniklo a co teprve bude vybudováno. Není toho málo. Ale ani sebedelší reportáž, ani internet, filmy na YouTube nebo knihy vám nemohou nahradit přímý, autentický prožitek. Za tím musíte přijet přímo do centra dění. Zveme vás na Severovýchod Slovenska sami za sebe, ale především jménem Krajské organizace cestovního ruchu a celého Prešovského kraje. Laco Kučera www.severovychod.sk

Cyklopátrání – Vysoké Tatry

HOLIDAY WORLD 2015 Bylo to rok a něco po Sametové revoluci, kdy se poprvé otevřely brány pražského Výstaviště Holešovice všem milovníkům cestování, turizmu, nově vznikajícím cestovním kancelářím, prvním soukromým hotelům a zahraničním turistickým centrálám při prvním ročníku Středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World. Psal se rok 1991. Od té doby se vždy nedlouho po Novém roce scházíme pod jednou střechou na veletrhu, který se mezi 19. až 22. únorem 2015 dožije svých čtyřiadvacátých narozenin. Když si to tak představíte, tak se vlastně každý rok na veletrhu Holiday World scházíme jako na narozeninách. A nejen jako, skutečně. Vždyť společně s týmem Incheby Praha, s desítkami VIP osobností, s pražskými, ale hlavně s regionálními politiky, se stovkami vystavovatelů z domova i ciziny a především pak s tisícovkami návštěvníků – odborných i laických, po čtyři dny slavíme jedno z největších setkání všech milovníků turistiky v České republice. Takže, přestože do termínu Holiday World 2015 uběhne ve Vltavě ještě hodně vody, je nejvyšší čas se začít chystat. Připravovat nejen samotnou expozici a její vnější podobu, ale hlavně vnitřní obsah, náplň – nabídka a umění komunikace jsou tím nejdůležitějším. Je čas namíchat všechny ingredience, kterými chcete přivábit co nejvíce návštěvníků ke svým pultům. Souběžně s Holiday World budou tradičně probíhat i dvacátý ročník veletrhu golfového vybavení a turistiky v Česku Golf Show a osmý ročník gastronomického veletrhu Top Gastro & Hotel.

Na veletržní organizaci se prakticky nic nemění. První dva dny budou opět určeny profesionálům a odborné veřejnosti, sobota s nedělí pak všem, kdo si chtějí něco zajímavého vybrat, popřípadě i nakoupit za příznivé veletržní ceny. Pochopitelně proběhne i řada anket a soutěží o atraktivní ceny, národní expozice i stánky českých, moravských a slezských krajů se budou předhánět i komponovanými programy, popřípadě ochutnávkami exotických či krajových specialit. V těchto týdnech se usilovně pracuje na detailech doprovodného programu, který určitě bude, jak jsou všichni zvyklí, atraktivní a lákavý. S jeho body vás seznámíme v příštím čísle, popřípadě je můžete spolu s dalšími informacemi průběžně sledovat na webových stránkách Incheby Praha – www.holidayworld.cz. Přitom stále máte pár týdnů čas na to, abyste se přihlásili k aktivní účasti. Ještě dnes se určitě

najde nějaké vhodné místo pro vaši expozici, i když ta nejatraktivnější jsou už dávno rozebrána. V Pravém křídle holešovického Výstaviště se tradičně usadily velké expozice zahraničních vystavovatelů. Najdete zde nabídky z exotických destinací i od blízkých evropských sousedů a nebudou chybět ani cestovní kanceláře s veletržními slevami. Na Holiday World se vyplatí nakoupit letní dovolenou pro rok 2015. Ve Veletržní hale, kterou Incheba Praha každoročně staví na ploše před Průmyslovým palácem, najdete nejdříve ochutnávku golfového sportu a za ní bude následovat bohatá přehlídka domácích destinací. Určitě se zastavíte u Jihočeského, Moravskoslezského, Královéhradeckého a dalších krajů, regionů a měst Česka. Nebude chybět ani expozice Ústeckého kraje, v níž se chystá prezentace zajímavého zastoupení jejich nového polského partnera – Powiatu Ostródzkiego z vojvodství Warmia-Mazury. Opět přijedou představit svoji chloubu – Kanał Elbląski, který se na začátku léta 2015 otevře po náročné dvouleté opravě a modernizaci. Jisté je, že na veletrhu najdete tradičně i společnou expozici TRAVEL profi a královského města Kadaně. Všichni, kdo se v únoru na Holiday World budou prezentovat, se těší na hojnou účast návštěvníků. A ti zase na bohatou nabídku vystavovatelů a pestrý program veletrhu. Laco Kučera

Další informace vám rád sdělí manažer veletrhu Libor Patočka tel: +420 220 103 325, e-mail: [email protected], www.holidayworld.cz

TRAVEL profi vstoupí do XX. roku své existence Od ledna 2015 každé vydání časopisu TRAVEL profi ponese označení dvou velkých římských desítek. Bude to neskutečných dvacet let, co jste poprvé dostali do rukou periodikum, které se právem považuje za nejstarší časopis v oboru cestovního ruchu, který se z devadesáti procent věnuje domácímu dění na poli turistiky a propaguje krásy a zajímavosti naší republiky. Po celý rok 2015 s námi můžete slavit a vzpomínat na měsíce a roky, kdy se cestovní ruch jako obor u nás znovu rodil i jako podnikatelská sféra. Chceme se společně s vámi ohlédnout a připomenout si, proč jsme se pustili do práce, jaké problémy nás tížily v letech devadesátých, co dělala Česká centrála cestovního ruchu, jak se k našemu oboru chovala ministerstva, do jejichž ranku naše branže spadala, koho jsme obtěžovali, kdo nám fandil. Mnohé z toho najdeme v našem redakčním archivu, nemálo si pamatujeme, ale také ne na všechno si vzpomeneme, a pokud, tak možná ne přesně. Obracíme se tedy na vás, zejména pak na skutečné pamětníky, kteří tenkrát byli „při tom“. Na pracovníky tehdejších institucí, na úředníky okresů, kam byl cestovní ruch administrativně instalován, na podnikatele, kteří se s odvahou a entuziazmem vrhali do neznámých vod tržní ekonomiky a postupně, krok za krokem objevovali všechny záludnosti cestovního ruchu. Pište nám, vzpomínejte s námi, připomínejte doby vtipné, veselé, ale nevyhýbejte se ani těm méně rozverným. Pomozte nám hodnotit a posuzovat, jak to bylo tenkrát, co nás kdysi pálilo, kam jsme chtěli mířit a kam jsme nakonec stříleli, jaké jsme měli cíle, co nás rozčilovalo nebo naplňovalo a kam jsme došli. Vaše postřehy, vzpomínky, hodnocení s odstupem let nebo i aktuální komentáře rádi zveřejníme. Samozřejmě s vaším laskavým souhlasem. Dvacet let je dost dlouhá doba. K prvnímu vydání TRAVEL profi vedla cesta několika let. První zkušenosti s vydavatelskou činností získala majitelka a šéfredaktorka TRAVEL profi Eva Kovářová jako manažerka časopisu skladatele Jiřího Zmožka Carmen žurnál, pak v odborném časopisu Restaurant revue – projektu, který pro Ringier, a.s. spolu se dvěma kolegy založili a uvedli v život, a nakonec i jako šéfredaktorka časopisu pro cestovní ruch Matilda, kdy ovšem rozhodnutí přijmout toto místo bylo jejím „šlápnutím do propasti“. Jak sama říká, byl to v jejím profesním životě osudový mezník. A protože všechno zlé je k něčemu dobré,

světlo světa brzy spatřil přímý předchůdce TRAVEL profi – Travel info, jehož existence však netrvala dlouho. Názory majitelů – členů redakce se postupně rozcházely, až došlo k závažnému rozhodnutí – TRAVEL profi bude vycházet jako měsíčník jednoho majitele a bude určen především profesionálům v cestovním ruchu s výrazným zaměřením právě do prostředí odborů regionálního rozvoje na okresních úřadech, které cestovní ruch dostaly do vínku. To se psal rok 1995. S uvedenou filozofií se vám pak představil zpravodaj TRAVEL profi č. 1/1996, premiéru měl na veletrhu Regiontour v Brně. V té době už samozřejmě existovaly časopisy TTG a Světoběžník – Globetrotter vydávaný agenturou Triumf, tehdejšími organizátory veletrhu Holiday World. Jejich zaměření však bylo od TRAVEL profi natolik odlišné, že si vzájemně nekonkurovaly. Nicméně Světoběžník už dávno patří historii, i když našel své pokračovatele a postupně i nové majitele a jméno. První roky, jak už to bývá, byly naplněny tvrdou prací a cestami za zajímavými informacemi po celé republice – TRAVEL profi devadesátých a prvních let po roce 2000 se naplno a systémově věnoval právě domácímu cestovnímu ruchu. V dobách, kdy se český turista po otevření hranic jakoby nemohl nabažit cest kamkoliv do zahraničí, to byla práce nesnadná, ale z dnešního pohledu určitě prospěšná a nesmírně zajímavá. A vlastně průkopnická! Postupně jsme našli celou řadu přátel, spolupracovníků i klientů, kteří rozpoznali, v čem jim může být TRAVEL profi prospěšný a ku pomoci. Bylo tedy jen přirozené, že redakce a COLOSSEUM consult s.r.o. (společnost majitelky TRAVEL profi) brzy uspořádaly semináře právě pro pracovníky okresních a městských úřadů majících problematiku cestovního ruchu ve své náplni práce. Byly to doby plné plánů a jejich realizací. Z původních šestnácti stran se časopis brzy rozrostl do rozsahu 24 a nakonec 32 stran. To ale trvalo do doby, kdy Evropou a celým světem začala obcházet krize. V době, kdy slovo „šetřit“ bylo, a dodnes mnoh-

de je, chápáno jako omezení financování a propagace cestovního ruchu, jsme pak museli přijmout vhodná opatření. Buď oslovit nové inzerenty – ber kde ber, a tak zajistit finanční jistotu, anebo v zájmu toho, aby byl zachován náklad, snížit rozsah časopisu na původních 24 tiskových stran. Mimochodem reakce čtenářů na tuto změnu byly paradoxně kladné. Svěřovali se nám, že „tlusté“ časopisy nestíhají přečíst a většinou se k nim už nemají čas vrátit. Pojďme ještě na chvíli k seminářům. Jejich ohlas byl více než zajímavý a podle reakcí tehdejších účastníků plnily svoji roli velice úspěšně. Zváni byli nejen odborníci a osobnosti z domácích institucí, ale i z blízkého zahraničí. Ovšem každá doba si žádá své. Postupně, jak se situace na odborech regionálního rozvoje okresních úřadů stabilizovala a začaly v regionech vznikat turistické produkty a organizovat turistické akce, COLOSSEUM consult s.r.o. přešla do klidového režimu. A naopak svou práci zintenzivnil TRAVEL profi a vedle zpravodajství z oboru se věnoval propagaci regionální turistické nabídky. První desetiletí nového tisíciletí pak proběhlo ve znamení nástupu internetu, kdy se náš odborný prostor plnil názory, že tištěné médium nemůže přežít. Opak je pravdou. TRAVEL profi se dožívá svého dvacetiletí v dobré kondici a s novými plány. Jak pravil klasik: „čas oponou trhnul“. Je dobré se na chvíli zastavit, nabrat dech a vydat se dál. Jsou spousty zapálených turistů, kteří rádi cestují, nepoužívají internet a inspiraci a informace hledají na veletrzích cestovního ruchu a v tištěných médiích. Před osmi lety jsme redakční zájem začali orientovat také do blízkého zahraničí – na Slovensko a do Polska, které jsou nám blízké kulturně, historicky a nakonec i jazykově. Kde jinde by měl nastat čilý cestovní ruch, než mezi nejbližšími sousedy. Krok za krokem jsme začali objevovat zemi našich severních sousedů a po letech se vracet i do slovenských regionů. Nic není jednoduché ani snadné. Trvalo pár let, než se nám podařilo vybudovat kontakty natolik pevné, abychom vám mohli postupně představovat naše plány vycházející z několikaletého marketingu trhů. Nyní zatím alespoň tolik – od počátku roku 2015 bude TRAVEL profi vycházet ve dvouměsíčním rytmu jako dvojčísla: 1-2, 3-4, 5-6, 7-8, 9-10, 11-12, tedy šestkrát do roka vždy na přelomu uvedených měsíců, kromě 7-8, které vyjde na začátku července. A jak vyplníme čas mezi jednotlivými vydáními, to bude tématem příštího čísla. Laco Kučera 11/2014

21

ZRCADLO TURIZMU RAKOUSKO Deset let, od 24. dubna 2004, trvala výstava „Hedvábí – krajky – hermelín“, na níž mohli návštěvníci vídeňského Hofburgu nahlédnout do garderoby někdejší rakousko-uherské císařovny Alžběty. Některé z vystavených objektů se našly teprve nedávno a tak mohly být až nyní, poprvé od tragické smrti císařovny, předvedeny veřejnosti. Výstava je dosud – do 24. prosince 2014 – otevřena a zhlédlo ji na šest milionů návštěvníků.

NĚMECKO „Přijelo nás sem letos z Izraele na 20 000“, chválí si mladý průvodce z Tel Avivu dovolenou v Berlíně a připomíná, že židovská komunita v tomto městě čítá již 15 000 osob. Přišli většinou z Ruska, nebo se, jako nepatrná část berlínských Židů, zachránili před nacistickou „shoah“. Dnes je, říká průvodce, Berlín mladý, veliký a dynamický a také méně drahý než jiná evropská města. Od roku 2011 vychází v Berlíně první časopis v hebrejštině s názvem „Spitz“. Řídí jej novinář a umělec, pro něhož je Berlín „nadechnutím“. Rozhovor uveřejnil francouzský časopis „Marianne“, který rovněž konstatuje, že lety z Tel Avivu do Berlína jsou řadu týdnů předem vyprodané.

MAĎARSKO Deset tisíc euro, to je nejnižší cena jízdenky nového luxusního vlaku vypraveného z Budapešti do Teheránu. Sedmdesát britských a australských turistů, kteří tuto cestu absolvovali, putovalo dvanáct dní trasou nazvanou „Perské radosti“ a navštívilo přitom i nejpřitažlivější místa metropolí, kterými projížděli. Komentáře k této cestě konstatovaly, že po nedávném zvolení nového íránského prezidenta dostal íránský cestovní ruch další impulz. Připomeňme ještě množící se informace o úvahách na obnovení provozu pověstného „Orient Expressu“ – ovšem za pět až deset let.

ITÁLIE I když sezona letních dovolených u Jaderského moře končí, nelze než připomenout našimi výletníky poněkud opomíjenou oblast nejjižnější části italské provincie Marche, „Picenskou Palmovou Riviéru“ (foto). Okres Ascoli Piceno leží uprostřed italské „boty“ na pobřeží Jadranu mezi Anconou a San Benedetto del Tronto a je jakýmsi „muzeem pod širým nebem“. Stopy člověka zde sahají do 9. století před naším letopočtem a v současnosti tu nenajdete místo, které by nepřipomínalo všechna období – od italického, přes římské, středověké, renezanční, barokní. A dnes má každé město či městečko své slavnosti, trhy a výstavy, a to od jara do podzimu. Ale ještě v říjnu, listopadu a na Vánoce se v oblasti dějí věci: v Monteprandone „Posvícení askolanských oliv“, v Lapedoně „Oslava svařeného vína“, či ornitologická výstava v Comunanze. Od února začínají další slavnosti a poutě. Na jaře a v létě je to pak zmíněná Palmová Riviéra, pět kilometrů dlouhá trasa podél mořského pobřeží, přímo exotická krajina s tisíci palmami proložený-

22

11/2014

Vybral a zpracoval:

Bořek Homola

mi kvetoucími oleandry. Představitelé této oblasti navštívili v říjnu Prahu a pozvali do svého kraje ke zhlédnutí krás, ale i k příjemnému letnímu odpočinku a typickým středoitalským jídlům a nápojům i zvědavé návštěvníky z Česka.

ŘECKO Už od římských dob byl ostrov Rhodos ostrovem cestovního ruchu. Bohaté římské rodiny posílaly své syny na tento „ostrov růží“ do rétorské školy Poseidonise. Dnes je Rhodos s více než milionem návštěvníků ročně, vedle Kréty, nejnavštěvovanějším ostrovem Egejského moře. Po zhlédnutí malebných středověkých měst lákají turisty Rhodosu i příroda a venkov. Přesto na některých místech není ještě cestovní ruch příliš znát, například v horách a lesích. Znalci doporučují proto půjčit si auto a využít čas.

EGYPT Projekt druhého Suezského průplavu, či zdvojení současného, představil v minulých dnech nový egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Začátkem srpna sdělil, že dosavadní Kanál potřebuje modernizaci a jeho zdvojení umožní, že lodě budou proplouvat celým Kanálem v obou směrech bez zdržení v jeho půli. Projekt by stál víc než šest miliard euro a podle názoru prezidenta by pak mohl přinést o 200 procent víc, než jsou dosavadní příjmy z provozu. Připomeňme ještě, že některé části Kanálu (třeba Ismailie) jsou oblíbeným místem turistických návštěv.

LIBYE Časopis „Jeune Afrique“ zveřejnil mapku Libye, v níž jsou zaznamenány cesty, jimiž se z Libye, do Libye a přes Libyi pašují zbraně, drogy a další kontraband. Mapka naznačuje, jak se tato země stala mostem tzv. džihádistů mezi Evropou a Asií i jak je tato africká země, po likvidaci Kaddáfího režimu, nebezpečná pro jakékoliv návštěvy, které by nepřicházely s úmyslem připojit se k některé teroristické skupině.

NEPÁL Zatímco většina míst pro trávení dovolených má vhodná i nevhodná období, Nepál v Himálajích má klima, které umožňuje jeho návštěvu v kterémkoliv ročním období. Letošní podzim se zdál být velmi příznivý a tak právě v této době byly v Nepálu – jak známo – stovky, ba tisíce návštěvníků. A ukázalo se, že vhodnost doby návštěvy není tak jednoznačná; letos to poznali i turisté, horolezci z Česka. Co k tomu říkají oficiální informace pro ty, kdo chtějí do Himálají? Oblečení má být odpovídající roční době i nadmořské výšce, ve které se chcete pohybovat. Od října do března se doporučuje obléci se tepleji. V období dešťů potřebujete deštník či nepromokavé oblečení. Kromě formálních příležitostí je pravidlem běžný denní či sportovní oděv. Obyvatelstvo se dělí na dvě větší skupiny: Indo-Arijci a Mongoloidní. Oblast Káthmandú je kulturní směsicí, žijí tam nejrůznější skupiny národů. Cizí měny mohou být směňovány v bankách nebo státních směnárnách. Návštěvníci si mohou odvážet suvenýry, ale starožitnosti jen s povolením archeologického úřadu. Zlato, stříbro, drahé kameny, divoká zvířata nebo jejich kožešiny, rohy atd. jsou pro vývoz vyloučeny.

Polský region Warmia-Mazury, území s lákavým přízviskem „Krajina tisíců jezer“, leží na hranici s Kaliningradskou oblastí Ruska. Tato část Polska patří k turisticky nejatraktivnějším. Má rozvinutou infrastrukturu, bezpočet památek, chrámů i malých kostelíků, přírodu, jakou u nás nemáme, a především jezera, na nichž je živo od jara do jara, tedy i v zimě.

I V ZIMĚ JSOU MAZURY KOUZELNÉ V poslední době jsme vám přinášeli pravidelné informace z jedné části Warmii-Mazur – z Krajiny Kanału Elbląskiego a města Ostróda, které znáte také z jejich aktivních prezentací na veletrzích cestovního ruchu v Česku. Mnozí si ale určitě vzpomenete na roky předchozí, kdy se vojvodství Warmia-Mazury představilo několikrát v Brně i v Praze s bohatou nabídkou pod společným tématem „Mazury – czud natury“, česky „Mazury – zázrak přírody“. Třeba ještě máte z těch dob doma nebo v kanceláři figurku čápa, který se stal symbolem celého regionu. Ale možná jste pozapomněli na další atraktivity – ať už to je památník slavného vítězství Polsko-litevské aliance nad německými rytíři v bitvě u Grunwaldu roku 1410 nebo naše reportáž z „betonového města“, z Vlčího doupěte (Wilczy Szaniec u města Gierłoż), které si v dobách druhé světové války právě na Mazurách nechal postavit Adolf Hitler a kde na něj byl také spáchán jeden z dvaačtyřiceti neúspěšných atentátů. Dnes je celý areál unikátním komplexem dokumentujícím šílené nacistické plány i jejich neslavný konec. Warmia-Mazury, to je vlastně jeden dlouhý příběh historie. Ať už se budete toulat po březích nebo plout po hladině jezer, která zde v naprosto unikátním počtu vyhloubily ledovce doby ledové, či se vydáte na cesty po prastarých hradech německých rytířů. Některé jsou krásně udržované a jejich prohlídky obohatí vaše znalosti historie, z jiných se za staletí staly romantické ruiny. Můžete se vydat také za sakrálními památkami. V tom případě vám doporučujeme zajet do malé vesnice Święty Gaj. Do míst, kde skončil svoji životní a misionářskou pouť český světec svatý Vojtěch. Najdete zde jemu zasvěcený malý kostelík a venkovní oltář s křížovou cestou. Legenda praví, že je to místo, kde původní pohanští Prusové uctívali své bohy a kam svatý Vojtěch vstoupil nevědomky. Nicméně svatovojtěšská tradice je zde stále živá. Ovšem Warmia a Mazury jsou atraktivní, zajímavé a dobrodružné i v zimě. Jakmile hladiny jezer zakleje mráz do pevného ledového krunýře, ožívají veselým vláním barevných plachet na „ledových F1“, na „bojerech“ – ledních jachtách (viz zadní strana). Jedná se o sport u nás málo známý, ale pohříchu adrenalinový. Kdo ještě nezkusil, jaký požitek přináší rychlá jízda na třech bruslích v těsném kokpitu, měl by se na Mazury vypravit. S pomocí zkušeného instruktora můžete získat základní kurz a pak už jen brázdit ledové pláně. No, a kdyby se vám jízda na lední jachtě zdála poněkud nezvladatelná, pak si můžete půjčit „dlouhé nože“ – speciální severské brusle, připnout je na dobré, teplé a pevné boty a zkusit, kam až dojedete. Z vlastní zkušenosti můžeme poradit – jeďte, kam až vám budou síly stačit. Pak vystupte na břeh, sundejte „želízka“, zavolejte si taxi a nechejte se odvézt do některého z mnoha pohodlných pohostinných hotelů – na Mazurách je jich spousta a určitě si vyberete podle vkusu i možností vaší kapsy nebo kreditky. Pak v klidu, teple a pohodě holdujte dobrotám, které vám připraví zdejší mistři kuchaři – můžete mít žurek, bigos, pirohy s masem, zeleninou, houbami i sladkým lesním ovocem, ryby na jakýkoliv způsob… Na konec doporučujeme malý „šláftruňk“, skleničku výborné polské vodky Krupnik Premium. Ať se vám na Mazurách líbí! www.mazury.travel

Zamrzlé hladiny mazurských jezer stále častěji lákají milovníky „ledových formulí 1“, kterým se zde říká „bojery“.

www.mazury.travel, www.mazury.info.pl/zima