Bezpečnostní analýza Libereckého kraje data za rok BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE za rok 2014

Bezpečnostní analýza Libereckého kraje data za rok 2014

BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE za rok 2014


OBSAH 1 2

ÚVOD ................................................................................................................................. 3 ANALÝZA KRIMINALITY KRAJE ...................................................................................... 4 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3

2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.2.9

2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5

2.4 2.4.1 2.4.2

3

3.2.1 3.2.2 3.2.3

3.3 3.3.1

3.4 3.4.1 3.4.2

Jednotlivé druhy trestné činnosti .................................................................................................................. 9 Přestupky ..................................................................................................................................................................9 Majetková kriminalita .................................................................................................................................................9 Hospodářská kriminalita .......................................................................................................................................... 13 Informační kriminalita .............................................................................................................................................. 14 Korupce................................................................................................................................................................... 14 Násilná kriminalita ................................................................................................................................................... 15 Mravnostní kriminalita ............................................................................................................................................. 16 Veřejný pořádek ...................................................................................................................................................... 17 Územní rozložení kriminality, teritoriální rozdíly ....................................................................................................... 17

Analýza trestných skutků v působnosti obvodních oddělení Policie ČR v Libereckém kraji ....................... 18 Okres Česká Lípa ................................................................................................................................................... 19 Okres Jablonec nad Nisou ...................................................................................................................................... 20 Okres Liberec .......................................................................................................................................................... 21 Okres Semily ........................................................................................................................................................... 23 Pořadí obvodních oddělení v kraji ........................................................................................................................... 24

Analýza rizikovosti území ve vztahu k prevenci kriminality ......................................................................... 26 Rizikovost krajů ČR k 31. 12. 2013 .......................................................................................................................... 26 Rizikovost okresů Libereckého kraje k 31. 12. 2014 ................................................................................................ 27

Základní demografické údaje...................................................................................................................... 29 Demografický vývoj..................................................................................................................................... 30 Populační vývoj ....................................................................................................................................................... 31 Věková struktura obyvatelstva ................................................................................................................................. 32 Rozvodovost ........................................................................................................................................................... 32

Nezaměstnanost ......................................................................................................................................... 32 Nezaměstnanost v Libereckém kraji ........................................................................................................................ 33

Analýza vybraných skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením ............................................... 33 Děti a mladiství........................................................................................................................................................ 33 Dospělí .................................................................................................................................................................... 40

INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA ........................................................................................ 43 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3

4.2 4.2.1 4.2.2

4.3 4.3.1

4.4 4.4.1

4.5 4.5.1

4.6 4.7 4.7.1 4.7.2 4.7.3 4.7.4

5

Kriminogenní faktory v kraji .......................................................................................................................................7 Pachatelé trestné činnosti .........................................................................................................................................7 Oběti trestné činnosti.................................................................................................................................................8

SOCIO-DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ............................................................................. 29 3.1 3.2

4

Trestná činnost v regionech ČR a v Libereckém kraji ................................................................................... 4

Resort Ministerstva vnitra ČR ..................................................................................................................... 43 Strategie Prevence kriminality ČR na období 2012 – 2015 ...................................................................................... 44 Preventivní aktivity měst Libereckého kraje ............................................................................................................. 45 Typy projektů prevence kriminality........................................................................................................................... 47

Resort Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ......................................................................................... 48 Sociální služby – poskytování, organizace .............................................................................................................. 48 Financování sociálních služeb ................................................................................................................................. 51

Resort Ministerstva spravedlnosti ČR ......................................................................................................... 52 Probační programy pro mladistvé realizované v kraji v letech 2008 - 2014 .............................................................. 52

Resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ............................................................................ 53 Programy vyhlašované MŠMT................................................................................................................................. 53

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny ................................................................................................ 55 Sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené romské lokality .................................................................... 57

Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky ......................................................................................... 59 Liberecký kraj ............................................................................................................................................. 61 Odbor kancelář hejtmana ........................................................................................................................................ 61 Odbor sociálních věcí .............................................................................................................................................. 61 Odbor školství, mládeže a tělovýchovy .................................................................................................................... 62 Odbor zdravotnictví ................................................................................................................................................. 62

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 63

Stránka 2 z 69


1 ÚVOD Vláda ČR dne 14. 12. 2011 usnesením č. 925 schválila „Strategii prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015 (dále jen „Strategie PK“). Systém prevence kriminality je v ní rozčleněn na tři úrovně: 1. republikovou a resortní - koordinační roli plní meziresortní orgán Republikový výbor, 2. krajskou - krajské úřady, 3. městskou – samosprávy měst a obcí zatížených vysokou mírou kriminálně rizikových jevů. Úkolem krajské úrovně prevence kriminality je role koordinační a podpůrná. Kraje budou na základě každoročně zpracované analýzy a podle kritérií přijatelnosti vybírat k podpoře projekty obcí na svém území. Ve spolupráci s odborem prevence kriminality MV budou konzultovat programy prevence kriminality obcí a měst, shromažďovat žádosti o dotace, hodnotit je a postupovat je ke konečnému rozhodnutí Republikovému výboru pro prevenci kriminality. Kraje mohou vytvářet specifické krajské programy prevence kriminality, na jejichž realizaci mohou žádat státní účelovou dotaci. Aby kraj mohl čerpat finanční prostředky z Programu prevence kriminality MV, bylo třeba splnit podmínky nastavené Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015. Mezi hlavní podmínky patří zpracování Koncepce prevence kriminality Libereckého kraje na období 2013 – 2016. Tuto podmínku Liberecký kraj splnil. Podkladovým materiálem pro tvorbu strategického dokumentu a preventivních programů je Analýza kriminality a kriminálně rizikových jevů Libereckého kraje. Bezpečnostní analýza Libereckého kraje je každoročně aktualizována manažerem prevence kriminality za spolupráce členů Pracovní skupiny prevence kriminality Libereckého kraje a to po dostupnosti potřebných statistických údajů, což bývá zpravidla v dubnu daného roku. Tento analytický materiál je součástí strategického materiálu kraje a je rozdělen do tří částí: 1. analýza kriminality kraje – rozbor vývoje trestné činnosti na území kraje a v jednotlivých lokalitách kraje, rozbor kriminality podle jednotlivých druhů trestné činnosti, pachatelů a obětí, 2. socio-demografická analýza – rozbor vybraných ukazatelů kraje – vývoj nezaměstnanosti, vzdělanostní struktura obyvatelstva a jiné. Pozornost je zaměřena především na analýzu vybraných skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením, 3. institucionální analýza se zaměřuje na činnost subjektů působících na poli prevence kriminality a prevence sociální (orgány státní právy, samosprávy, neziskového a komerčního sektoru). Rozbor byl rozdělen podle působnosti jednotlivých resortů ministerstev a jiných centrálních orgánů (Rada vlády pro záležitosti romské komunity a Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky). Byl proveden přehled dotačních titulů jednotlivých resortů, ze kterých jsou financovány preventivní aktivity. Větší pozornost byla věnována vybraným sociálním službám, jako hlavním nositelům aktivit sociální prevence. Bezpečnostní analýza Libereckého kraje je každoročně aktualizována manažerem prevence kriminality za spolupráce členů Pracovní skupiny prevence kriminality Libereckého kraje a to po dostupnosti potřebných statistických údajů. Dostupnost statistických údajů: Data z evidence PČR: po 15. lednu následujícího roku Data z evidence orgánů SPOD (ze zdrojů KÚ LK): po 15. únoru následujícího roku Data z evidence ČSÚ: po 30. dubnu následujícího roku

Stránka 3 z 69


2 ANALÝZA KRIMINALITY KRAJE 2.1 Trestná činnost v regionech ČR a v Libereckém kraji Nejvyšší podíl na celkové kriminalitě v roce 2014 zaujímá území hl. m. Prahy. Následují kraje Moravskoslezský, Středočeský, Jihomoravský, Ústecký, Jihočeský, Olomoucký a Liberecký. Oproti roku 2013 došlo ve všech krajích k poklesu počtu zjištěných trestných skutků. V Libereckém kraji to bylo o více jak 1 459 činů. Srovnává-li se pořadí krajů po přepočtu trestných činů na 10 tis. obyvatel, pak na 1. místě zůstává hl. m. Praha (576 trestných činů), na kterou připadá více jak 1,5 násobek trestných činů oproti dalším nejvíce zatíženým krajům – Ústeckému (314 trestných činů), Moravskoslezskému (304 trestných činů) a na čtvrtém místě kraji Libereckému (285). Nejnižší kriminalitou se vyznačují kraje Zlínský (150 trestných činů) a Vysočina (159). Tabulka 1 – Pořadí zatíženosti v krajích, porovnání roku 2013 s rokem 2014 Změna TČ proti roku k 31.12.2014 2013 10 538 275 -36 706 Počet obyvatel

Kraj ČR Praha

1 259 079

-10 177

Ústecký

2012

2013

304 528

325 366

Index TČ na Pořadí dle 10 tis. indexu 2014 obyvatel 288 660 274

72 345

82 005

71 828

Celková trestná činnost

570

1

823 972

- 3 921

27 427

29 848

25 927

315

2

1 217 676

-5 620

40 623

42 853

37 233

306

3

438 851

-1 459

13 003

13 963

12 504

285

4

Středočeský

1 315 299

-6 232

35 612

37 350

31 118

237

5

Jihomoravský

1 172 853

-2 702

29 533

29 811

27109

231

6

Jihočeský

637 300

-337

14 005

15 020

14 683

230

7

Karlovarský

299 293

-1 472

7 582

8 198

6 726

225

8

Olomoucký

635 711

-702

14 367

14 768

14 066

221

9

Plzeňský

575 123

-1 722

12 822

13 713

11 991

208

10

Královéhradecký

551 590

-606

10 785

10 787

10 181

185

11

Pardubický

516 372

-712

8 994

9 092

8 380

162

12

Vysočina

509 895

-654

8 543

8 761

8 107

159

13

Zlínský

585 261

-390

8 887

9 197

8 807

150

14

Moravskoslezský Liberecký

Zdroj: PČR, 2015

Pro větší přehlednost je dále pořadí krajů znázorněno v přehledném sloupcovém grafu. Liberecký kraj na čtvrtém místě je zvýrazněn modrou barvou. Graf 1 - Pořadí krajů dle počtu zjištěných trestných činů na 10 tisíc obyvatel v roce 2014 600

570

500 400 300

315

306

285

274 237

231

230

225

200 100 0

Zdroj: PČR, 2015 Stránka 4 z 69

221

208

185

162

159

150


Tabulka 2 – Vývoj celkové kriminality v krajích České republiky v letech 2009 až 2014 a meziroční změny vývoje Evidovaná celková trestná činnost

332 829 313 387 317 177 304 528 325 366 288660

-5,84

Meziroční odchylky v % 2010 2011 2012 2011 2012 2013 1,21 -3,99 6,84

Praha

84 133

74 028

74 122

72 345

82 005

71 828

-12,01

0,13

-2,40

13,35

-12,40

Středočeský

41 171

38 217

37 654

35 612

37 350

31 118

-7,17

-1,47

-5,42

4,88

-16,68

Jihočeský

14 283

15 298

14 820

14 005

15 020

14 683

-6,63

-3,12

-5,50

7,25

-2,24

Plzeňský

14 296

13 843

13 752

12 822

13 713

11 991

-3,17

-0,66

-6,76

6,95

-12,55

Karlovarský

8 834

7 939

8 110

7 582

8 198

6 726

-10,13

2,15

-6,51

8,12

-17,95

Ústecký

29 670

29 438

30 287

27 427

29 848

25 927

-0,78

2,88

-9,44

8,83

-13,13

Liberecký

14 692

13 764

13 674

13 003

13 963

12504

-6,32

-0,65

-4,91

7,38

-10,44

Královéhradecký 11 435

11 121

11 004

10 785

10 787

10 181

-2,75

-1,05

-1,99

0,02

-5,62

Kraj ČR

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2009 2010

2013 2014 -11,27

Pardubický

9 226

8 877

9 160

8 994

9 092

8 380

-3,78

3,19

-1,81

1,09

-7,83

Vysočina

8 984

8 678

8 613

8 543

8 761

8 107

-3,41

-0,75

-0,81

2,55

-7,46

Jihomoravský

30 095

29 312

29 933

29 533

29 811

27 109

-2,60

2,12

-1,34

0,94

-9,15

Olomoucký

14 235

13 721

14 347

14 367

14 768

14 066

-3,61

4,56

0,14

2,79

-4,75

Moravskoslezský 41 731

39 721

42 474

40 623

42 853

37 233

-4,82

6,93

-4,36

5,49

-13,11

9 430

9 227

8 887

9 197

8 807

-6,11

-2,15

-3,68

3,49

-4,24

Zlínský

10 044

Zdroj: PČR, 2015

Trestná činnost v Libereckém kraji Z přehledu uvedeného v tabulce vyplývá, že v hodnoceném období došlo k poklesu nápadu trestné činnosti o 1459 trestných činů. Nárůst nápadu trestné činnosti byl zaznamenán pouze v roce 2013. Tabulka 3 - Přehled o zjištěné trestné činnosti v LK za rok 2014 - porovnání s rokem 2013 Okruh sledovaných ukazatelů

2013

2014

Rozdíl

Rozdíl v %

kriminalita celkem

13963

12504

-1459

-10,4

kriminalita na 10 tisíc obyvatel objasněno trestných činů stíháno osob objasněnost v % zkrácené přípravné řízení – počet trestných činů

312 6 195 5 519 44,37 2 736

279 5999 5542 47,98 2779

-33 -196 23 3,61 43

-10,6 -3,2 0,4 8,1 1,6

Zdroj: PP ČR, 2014

Tabulka 4 porovnává počet trestných činů zjištěných v ČR a v Libereckém kraji. Zastoupení jednotlivých oblastí trestné činnosti se v ČR a v Libereckém kraji nijak výrazně neliší. Tabulka 4 – Skladba kriminality v ČR a LK v roce 2014 – srovnání Trestná činnost 2014 celková TČ majetková kriminalita násilná a mravnostní kriminalita ostatní kriminalita zbývající kriminalita hospodářská kriminalita

ČR - počet

ČR - %

kraj - počet

kraj - %

288 660 173 611 19 154 24 962 36 110 30 731

100 60,14 6,64 8,65 12,51 10,65

12 504 7 151 1 123 1 123 1 640 1 213

100 57,19 8,98 8,98 13,12 9,70

Zdroj: PČR, 2015 Stránka 5 z 69

odchylka kraj - ČR -2,95 2,34 0,33 0,61 -0,95


Do ostatní kriminality jsou zahrnuty trestné činy výtržnictví, překupnictví, maření výkonu úředního rozhodnutí, sprejerství, výroba jedů. Do zbývající kriminality jsou zahrnuty trestné činy padělání a pozměňování peněz, opilství, ohrožení pod vlivem návykové látky, zanedbání povinné výživy, zavinění dopravní nehody z nedbalosti a ostatní trestná činnost. Graf 2 – Skladba kriminality v Libereckém kraji v roce 2014

hospodářská kriminalita; 9,70% zbývající kriminalita; 13,12%

majetková kriminalita; 57,19%

ostatní kriminalita; 8,98%

násilná a mravnostní kriminalita; 8,98%

Zdroj: PČR, 2015

Graf 3 – Skladba kriminality v ČR a v LK v roce 2014

70,00% 60,14%

60,00%

57,19%

50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%

6,64% 8,98%

8,65% 8,98%

12,51% 13,12% 10,65%

0,00% majetková kriminalita

násilná a mravnostní kriminalita

ostatní kriminalita

ČR

zbývající kriminalita

Liberecký kraj

Zdroj: PČR, 2015

Stránka 6 z 69

9,70%

hospodářská kriminalita


2.1.1 Kriminogenní faktory v kraji Jedním z přetrvávajících kriminogenních faktorů je nedobrovolná nezaměstnanost vycházející z předchozího uzavírání velkých průmyslových objektů. Přestože nezaměstnanost v posledních letech klesá, přetrvává problém s umístěním čerstvých absolventů, tedy lidí do 25 let, kteří si pak prostředky k obživě obstarávají majetkovou trestnou činností a trestnou činností na úseku nealkoholové toxikománie. Na druhou stranu se do bezpečnostní situace v Liberci a okolí promítá vysoká četnost průmyslové výroby, především výrobků pro automobilový průmysl, kovodělné a plastikářské výroby. S tím je spojený příliv pracovních sil z celé ČR a zahraničí, zejména z Polské republiky. Tento stav je setrvalý po dobu několika posledních let. Bezpečnostní situaci v Libereckém kraji v roce 2013 výrazně ovlivnila amnestie vyhlášená prezidentem České republiky. Propuštění pachatelů odsouzených k trestu odnětí svobody se začalo projevovat na nápadu trestné činnosti již v měsících únoru a březnu a to zejména v oblasti majetkové trestné činnosti. V roce 2014 nápad trestné činnosti poklesl i díky tomu, že amnestovaní pachatelé byli coby recidivisté odsouzeni k novým trestům odnětí svobody. Bezpečnostní situaci v okrese Liberec ovlivňuje nerovnoměrné rozmístění obyvatel okresu s koncentrací v městských sídlech, v nichž žije 84,5% obyvatel, vysoká hustota osídlení (170,5 obyvatel na km²) a poloha okresu na hranicích se Spolkovou republikou Německo a Polskou republikou. Z pohledu územního odboru Semily patří k největším rizikovým faktorům především to, že celé jeho teritorium patří k turisticky nejnavštěvovanějším v rámci ČR a má nejvíce ubytovacích zařízení z celého Libereckého kraje. V létě je cílem turistů především oblast Českého ráje a v zimním období západní polovina Krkonoš. Obdobně je na tom v zimním období územní odbor Jablonec nad Nisou s rekreačními středisky v Jizerských horách a v letním období územní odbor Česká Lípa v oblasti okolo Máchova jezera, kde je soustředěno velké množství komerčních i soukromých rekreačních objektů, a kde je pořádáno velké množství významných kulturních akcí. Policie se zde tedy potýká s velkou migrací osob (pachatelů i poškozených). S turistickým ruchem souvisí i sezónnost v oblasti zaměstnávání v ubytovacích a rekreačních zařízeních. Velká členitost terénu okresů Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, poloha v takzvaném „Trojmezí“, přítomnost rychlostní komunikace spojující Liberecký kraj s Prahou a dále směřující do Spolkové republiky Německo a Polska, ovlivňuje rychlý a špatně kontrolovatelný pohyb pachatelů ze zahraničí a přináší sebou problémy s objasňováním trestné činnosti páchané pachateli z jiných krajů České republiky. Na území Libereckého kraje mají své sídlo dva prvoligové fotbalové kluby (FC Slovan Liberec a FC Baumit Jablonec) a jeden klub hokejové extraligy (HC Bílí tygři Liberec). S tím souvisí i nárazové zhoršení bezpečnostní situace v době, kdy se konají domácí utkání, z nichž některá lze označit přímo za riziková. Při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v době konání fotbalového utkání FC Slovan Liberec naráží krajské ředitelství na nízkou ochotu Magistrátu města Liberec podílet se na řešení situace (např. zabezpečením převozu fanoušků hostujícího celku z vlakového nádraží k fotbalovému stadionu U Nisy) a na špatnou personální situaci Městské policie Liberec. Z dalších významných sportovních akcí lze jmenovat například harrachovské lety na lyžích nebo Jizerskou 50. Krajské ředitelství policie Libereckého kraje zajišťuje veřejný pořádek a bezpečnost i v době konání kulturních akcí, kterých je na území Libereckého kraje pořádáno velké množství. Za nejvýznamnější z nich lze považovat Benátskou noc nebo akci s názvem „Mácháč“, což jsou hudební festivaly, kterých se účastní několik tisíc návštěvníků.

2.1.2 Pachatelé trestné činnosti Přestože se snížil počet trestných činů, počet stíhaných osob vzrostl. Tento fakt souvisí s tím, že vzrůstá objasněnost trestné činnosti. V čím dál větší míře se jedná o recidivisty (meziročně opět nárůst o 0,8%). Recidivisté se na trestné činnosti podílejí téměř v polovině všech objasněných případů. Ve zjištěných údajích lze vystopovat i pozitivní vývoj u věkové skupiny Stránka 7 z 69


mladistvých pachatelů (15 – 17 let), kde byl meziročně zaznamenán pokles o významných 24% ze 153 na 116 skutků. Již v loňském roce došlo k výraznému poklesu počtu nedospělých pachatelů. To je odrazem velkého množství preventivních akcí mířících právě na tyto skupiny obyvatel. Vzhledem k blízkosti státní hranice s Polskou republikou a Spolkovou republikou Německo, jsou pachateli trestné činnosti v určitém množství trestných činů a přestupků cizinci. Této problematice byla i v roce 2014 věnována zvláštní pozornost a byla přijata některá opatření. Mezi ty patří zejména prohloubení spolupráce se zahraničními partnery a zvýšený výkon služby v příhraničních oblastech. Tabulka 5 – Pachatelé trestné činnosti v LK v roce 2013 a 2014

328 321

z toho nezletilých (do 14 let) 65 68

z toho mladistvých (15 - 17 let) 153 116

-7,0 -2,1

3,0 4,6

-37,0 -24,2

Pachatelé trestné činnosti na KRP LK

celkem pachatelů trestné činnosti

z toho recidivistů

z toho cizinců

1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

5519 5542

2664 2685

rozdíl (počet): Rozdíl v %

23,0 0,4

21,0 0,8

Zdroj: KŘ PLK, 2015

Tabulka 6 – Počet vyšetřovaných a stíhaných osob v LK a srovnání s ČR - rok 2014 Trestná činnost násilná mravnostní majetková ostatní zbývající hospodářská celková TČ

celkem celkem vyšetřovaných vyšetřovaných recidivisté tj. % v ČR v LK 253 996 12196 25,4 24 127 1338 18,9 997 7151 34624 13,9 666 1381 20054 48,2 557 1636 30908 34,0 188 1213 15488 15,5 2685 114611 12504 21,5

nezletilí (do 15 let)

tj. %

mladiství v LK

tj. %

21 8 20 13 5 1 68

2,11 6,30 0,28 0,94 0,31 0,08 0,54

23 11 54 17 7 4 116

2,31 8,66 0,70 1,23 0,43 0,33 0,93


2.1.3 Oběti trestné činnosti Struktuře jednotlivých trestných činů odpovídají oběti trestné činnosti. Komplexním zhodnocením rolí obětí v genezi trestných činů, vztahů mezi pachateli a oběťmi, postavení obětí v procesu odhalování, vyšetřování a soudního projednávání trestních věcí nebyla v hodnoceném období v teritoriu Libereckého kraje zjištěna žádná kriminalisticky významná změna charakteristiky obětí. Na Semilsku byl v uplynulém roce zaznamenán nárůst případů loupeží. Jednalo se především o dvě výrazné série této trestné činnosti. Pozornost je však věnována některým specifickým skupinám obětí latentních typů kriminality zejména ve směru k domácímu násilí, týrání svěřené osoby, pohlavnímu zneužití. Zvlášť sledovaná je oblast trestné činnosti páchané na seniorech. Společně se seniory jsou nezletilí a mladiství skupinou obětí, která má omezené možnosti se trestnému činu bránit. Krajské ředitelství spolupracuje v oblasti pomoci obětem trestné činnosti s Intervenčním centrem i dalšími organizacemi působícími v této oblasti. Vezmeme-li v úvahu věkové rozložení obyvatelstva, je zřejmé, že nejrizikovější skupinou je mládež ve věku od 15 do 17 let (v populaci zastoupená přibližně 2,5%, ale oběť trestné činnosti v 4,2% sledovaných případů), u ostatních skupin lze říci, že počty trestných činů odpovídají početnímu zastoupení obětí v populaci. Výrazně přibylo poškozených osob ve věku nad 60 let. A to i přesto, že pro seniory Policie České republiky i další neziskové subjekty pořádají množství preventivních akcí a programů. Výrazným zlepšením postavení obětí trestných činů a zejména zlepšení jejich práv bylo dosaženo díky zákonu č. 45/2014 Sb., o obětech trestných činů, a o změně některých zákonů, který vešel v platnost na podzim roku 2013. Na základě tohoto nového zákona je s oběťmi Stránka 8 z 69


trestných činů zacházeno s respektem, je jim poskytována právní pomoc a dostatek informací o jejich právech i o prošetřovaném případu. Tabulka 7 – Oběti trestné činnosti Věkové skupiny

1 - 14 let

2013 2014 rozdíl Rozdíl v %

146 151 5 3,4

15 – 17 let

18 – 59 let

60 let a více

74 66 -8 - 10,8

1192 1138 - 54 - 4,5

163 200 37 22,7


2.2 Jednotlivé druhy trestné činnosti 2.2.1 Přestupky Na úseku přestupkového řízení bylo v hodnoceném období službou pořádkové policie evidováno celkem 42.762 přestupků řešených v blokovém řízení. Z tohoto počtu bylo převážné množství přestupků řešeno na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu o 3.072 přestupků řešených blokově. V uvedené tabulce nejsou zahrnuty přestupky řešené ostatními službami (dopravní policie, cizinecká policie, služba pro zbraně a bezpečnostní materiál). Přestupků řešených bez blokového řízení bylo celkem 16.816, což je nárůst o 391 přestupků. Takové přestupky byly oznámeny k projednání příslušnému správnímu orgánu. V oblasti nápadu přestupků majetkového charakteru bylo v roce 2014 evidováno celkem 7.169 přestupků, což je o 692 méně než v předcházejícím roce. Objasněnost majetkových deliktů mírně poklesla o 0,5%. Nápad přestupků proti veřejnému pořádku posuzovaných podle § 47 přestupkového zákona byl v roce 2014 celkem 1.157. Z tohoto počtu se policistům podařila objasnit převážná většina z nich. Nápad přestupků proti občanskému soužití v roce 2014 byl zjištěn v počtu 3.281 případů. Z toho bylo 1.817 skutků objasněno.

2.2.2 Majetková kriminalita V Libereckém kraji došlo meziročně k poklesu nápadu majetkových trestných činů více než o 17%. Zároveň s tím se podařilo na tomto úseku dosáhnout zvýšení objasněnosti. V obou nejvýraznějších položkách, tedy u krádeží vloupáním a u krádeží prostých, došlo k rapidnímu poklesu zjištěných případů. Předmětem zájmu pachatelů trestné činnosti jsou věci, které lze snadno zpeněžit. Nezanedbatelným zájmem pachatelů jsou i krádeže kovů za účelem prodeje do sběren druhotných surovin. V nápadu vloupání do rekreačních objektů je předmětem zájmu zahradní technika a starožitnosti. V nápadu vloupání do bytů je předmětem zájmu finanční hotovost, cennosti, drobná elektronika. Předmětem zájmu vloupání do prodejen a restaurací, benzinových čerpadel jsou cigarety, alkohol, finanční hotovost. Předmětem zájmu vloupání do průmyslových objektů jsou různé stroje, technické vybavení, barevné a jiné kovy, finanční hotovost. Služba kriminální policie a vyšetřování například realizovala oznámení podvodného vylákání hygienického zboží v hodnotě 600.000,- Kč ke škodě firmy Ontex CZ. Bylo zjištěno, že uvedený případ naplňuje znaky podvodné kamionové přepravy, která je označována pod názvem KISS. Šetřením OOK Liberec byla zjištěna podezřelá osoba M. K. občan Slovenska. Dále byl dne 19. března 2014 zadržen a realizován odborem obecné kriminality Liberec ve spolupráci s OOK Semily a OOK Jablonec n. N. podezřelý L. D., který se od začátku roku 2014 na okresech Semily, Jablonec n. N., Liberec a Mladá Boleslav vloupal do 13 obchodů, kde odcizoval pokladny a finanční prostředky. Stránka 9 z 69


Odborem obecné kriminality Liberec ve spolupráci s OOK Semily a OOK Jablonec n. N byli dne 24. srpna 2014 také zadrženi a realizováni podezřelí J. N., P. M. a I. F. Ti se od února 2014 dopustili celkem 11 případů vloupání do obecních úřadů a dalších 18 případů majetkové trestné činnosti (vloupání do rodinných domů, firem a hotelů). Uvedených skutků se dopustili zejména na území Libereckého kraje a dále na území Královéhradeckého a Středočeského kraje. Svým jednáním způsobili škodu ve výši 1.300.000,- Kč. Provedeným vyhodnocením nápadu trestné činnosti krádeží motorových vozidel v Libereckém kraji za období roku 2014 byl zaznamenán, v porovnání se stejným obdobím roku 2013, pokles počtu odcizených vozidel. Nepatrně se snížila objasněnost na této problematice. Tabulka 8 – Počet a objasněnost krádeží motorových vozidel v roce 2013 a 2014 Krádeže vozidel

nápad

objasněno

objasněno v %

2013 2014

815 704

121 91

14,8 12,93

rozdíl

111

30

1,87

Tabulka 9 – Skladba majetkové kriminality v ČR a v LK do 31. 12. 2014 Trestná činnost 1. 1. - 31. 12 2014

ČR - počet

ČR - %

kraj - počet

kraj - %

majetková TČ

173611

100

7151

100

krádeže vloupáním krádeže prosté ostatní

49304 103708 20599

28,40 59,74 11,87

2176 4021 954

30,43 56,23 13,34

odchylka kraj - ČR 2,03 -3,51 1,48

Ostatní kriminalita zahrnuje trestné činy podvod, zpronevěru, zatajení cizí věci, poškozování a neoprávněné užívání cizí věci, pytláctví a ostatní TČ.

Graf 4 – Skladba majetkové kriminality v Libereckém kraji v roce 2014

ostatní 13,34% krádeže vloupáním 30,43%

krádeže prosté 56,23%

Zdroj: KÚ LK, 2015

Stránka 10 z 69


Graf 5 – Skladba majetkové kriminality v ČR a v LK v roce 2014

59,74%

60,00%

56,23%

50,00% 40,00% 28,40%

30,43%

30,00% 20,00% 10,00%

13,34%

11,87%

0,00% krádeže vloupáním

krádeže prosté

ČR

ostatní

Liberecký kraj

Zdroj: KÚ LK, 2015

Krádeže vloupáním Tabulka 10 – Skladba krádeží vloupáním v ČR a v LK v roce 2014 Trestná činnost krádeže vloupáním do obchodů do restaurací a hostinců do bytů do chat do rodinných domků do ostatních objektů Ostatní

ČR - počet

ČR v %

kraj - počet

kraj – v %

49304 2 855 1 914 3 778 3 955 5 099 29 176 2 527

100 5,79 3,88 7,66 8,02 10,34 59,18 5,13

2176 119 62 94 329 230 1186 156

100 5,47 2,85 4,32 15,12 10,57 54,50 7,17

Zdroj: PP ČR, 2015

Graf 6 – Skladba krádeží vloupáním v Libereckém kraji v roce 2014 do obchodů 5,47% Ostatní 7,17%

do restaurací a hostinců 2,85% do bytů 4,32% do chat 15,12%

do rodinných domků 10,57%

do ostatních objektů 54,50%

Stránka 11 z 69

Odchylka v % kraj - ČR -0,32 -1,03 -3,34 7,1 0,23 -4,68 2,04


Graf 7 – Skladba krádeží vloupáním v ČR a v LK v roce 2014 60,00%

59,18% 54,50%

50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 15,12%

10,00%

5,79% 5,47% 3,88%2,85%

7,66% 4,32%

8,02%

10,34%10,57% 5,13%

0,00% do do do bytů obchodů restaurací a hostinců

do chat

ČR

do do rodinných ostatních domků objektů

7,17%

Ostatní

Liberecký kraj

Krádeže prosté Tabulka 11 – Skladba krádeží prostých v ČR a v LK v roce 2014 Trestná činnost

ČR - počet

ČR - %

kraj - počet

kraj - %

krádeže prosté celkem

103708

100

4021

100

kapesní jiné na osobách motorová vozidla dvoustopá věci z aut součástky z aut jízdní kola krádeže v bytech + RD v jiných objektech ostatní nezařazeno

12653 8027 8720 22976 8641 8796 3462 21510 7853 1070

12,20 7,74 8,41 22,15 8,33 8,48 3,34 20,74 7,57 1,03

128 286 704 728 280 268 208 937 412 954

3,18 7,11 17,51 18,10 6,96 6,67 5,17 23,30 10,25 23,73

Zdroj: PP ČR, 2015

Graf 8 – Skladba krádeží prostých v Libereckém kraji v roce 2014 ostatní nezařazeno 10,25% 1,74%

kapesní 3,18%

jiné na osobách 7,11% motorová vozidla dvoustopá 17,51%

v jiných objektech 23,30% krádeže v bytech + RD jízdní kola 5,17% 6,67%

věci z aut 18,10% součástky z aut 6,96%

Zdroj: KÚ LK, 2015 Stránka 12 z 69


Graf 9 – Skladba krádeží prostých v ČR a v LK v roce 2014 25,00% 22,15%

23,30%

20,00%

20,74% 17,51%

18,10%

15,00% 12,20%

10,00% 5,00%

8,41% 7,74% 7,11%

8,33% 8,48% 6,96% 6,67%

10,25% 7,57%

3,18% 5,17% 3,34%

0,00% 1,03%

ČR

1,74%

Liberecký kraj

Zdroj: KÚ LK, 2015

2.2.3 Hospodářská kriminalita Liberecký kraj se potýkal v roce 2014 s obdobnou strukturou hospodářské kriminality jako v letech předchozích a nijak se ani výrazně neodlišoval od jiných krajů až na některé odlišnostmi vyplývající z jeho polohy geografické a jeho infrastruktury. Stále častěji jsou při páchání hospodářské trestné činnosti využívány technické prostředky pracující v síti internetu, kdy tento trend směřuje zejména na útoky vůči bankovnímu sektoru a je výrazně patrný i v Libereckém kraji. Výraznější nárůst trestné činnosti lze pozorovat u úvěrových podvodů. Tento trend odráží nejen ochotu úvěrových společností k určité dávce rizikového chování při uzavírání zejména drobnějších úvěrových vztahů, ale i špatnou životní úroveň některých skupin občanů. Další významnou oblastí je padělání peněz, kdy došlo k mírnému nárůstu nápadu oproti uplynulému roku. Dominují padělky českých bankovek zejména v nominální hodnotě 200 Kč a 500 Kč. Ze zahraničních měn bylo nejohroženější měnou euro, nejvíce v nominální hodnotě 200 Eur, 500 Eur a 100 Eur. Z ostatních měn pak již byly zajištěny pouze padělané bankovky amerického dolaru v nominální hodnotě 100 USD. Dalšími útoky na platební prostředky obecně jsou padělky různých šeků a směnek, které byly v roce 2014 zaznamenávány v obdobném rozsahu jako v letech předchozích. Do trestné činnosti na úseku platebních prostředků patří také neoprávněná držení platebních karet. Jde o poměrně rozšířenou trestnou činnost, i když je v Libereckém kraji meziročně zaznamenáváno její snížení. Co se týká zastření původu věci (trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti), bylo v uplynulém roce v Libereckém kraji zaznamenáno celkem 28 případů, kdy většinou jde o případy spojené s odcizenými motorovými vozidly, u kterých jsou záměrně měněny jejich identifikační znaky tak, aby bylo umožněno jejich legální provozování. V některých případech šlo o převody nebo výběry finančních hotovostí pocházejících z útoků na internetové bankovní aplikace. Klasická podvodná a defraudační jednání nevykazují výrazné odchylky od uplynulých let jak co do počtu, tak způsobu provedení. Byl zaznamenán mírný nárůst tzv. úpadkových trestných činů (poškozování věřitele, zvýhodňování věřitele). V celkové trestné činnosti hospodářského charakteru však tento druh trestné činnosti v rámci Libereckého kraje tvoří nepatrnou část. Stránka 13 z 69


Během roku 2014 byla rovněž prověřována, jako i v letech předchozích, jednání ohrožující finanční zájmy Evropské unie spočívající v úmyslném poskytování nesprávných údajů při žádostech o dotace. Útoky proti daňové soustavě České republiky jsou jevem setrvalým, kdy dochází zejména ke krácení daně z přidané hodnoty. Podle našich poznatků lze hovořit o celoevropském jevu. Pachatelé využívají volný pohyb a zboží nejen v České republice, ale v rámci území celé Evropy. V uplynulém roce byly zpracovávány i případy z oblasti průmyslových a autorských práv v souvislosti se zneužíváním těchto práv zavedených výrobců.

2.2.4 Informační kriminalita Oddělení informační kriminality odboru analytiky služby kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie Libereckého kraje evidovalo v roce 2014 velké množství případů informační kriminality nebo případů, v nichž se IT technologie vyskytovaly alespoň částečně (necelých 900 případů), přičemž se jejich množství v posledních letech s velkým rozvojem informačních a komunikačních technologií neustále zvyšuje. Vypátrat pachatele se podaří v nadpoloviční většině případů zejména díky příkladné spolupráci s provozovateli internetových inzercí (např. Aukro.cz a Bazos.cz) a také díky navazování spolupráce s dalšími (novými) subjekty poskytujícími zejména internetové služby. Nejvíce skutků je spácháno v síti Internet s využitím inzertních serverů (Aukro, Bazoš, HyperInzerce apod.) a s vysokým nástupem také za pomoci emailových účtů a sociálních sítí, zejm. Facebook (sociální inženýrství). V roce 2014 pokračovala v ČR také vlna případů blokace počítačů jménem policie trojským koněm „Ransomware“. Na našem krajském ředitelství bylo v tomto roce hlášeno celkem 12 takových případů, což svědčí o značném úbytku oproti létům minulým (vloni 82 případů). V loňském roce se začaly rozmáhat případy, v nichž se pachatelé snaží uniknout orgánům činným v trestním řízení pomocí směny české či zahraniční měny za měnu virtuální (nejčastěji Bitcoin) a stát se tak nevystopovatelnými (např. případy podvodných e-shopových webových stránek). Tato oblast ještě není příliš zmapována a poskytuje značnou míru anonymity, díky které se mnohým pachatelům daří uniknout. Velkým problémem jsou případy vykazující vazby na zahraničí (zneužití platebních karet k online platbám v zahraničních kasinech či obchodech, phishingové útoky ze zahraničí na české uživatele emailových schránek, nigerijské podvody, podvody spáchané prostřednictvím banky Western Union a další), v nichž lze jen těžko vypátrat pachatele vzhledem k problematickému styku se zahraničními policejními či justičními orgány (v určitých případech odmítají spolupracovat na vypátrání pachatele kvůli absenci hmotné škody nebo její nízké výši) nebo odlišnou legislativou těchto států. Velkým problémem je také stále ještě nízká počítačová gramotnost mnohých počítačových uživatelů a malá míra všeobecné prevence před počítačovou kriminalitou. V roce 2014 (rok od zavedení této služby) bylo oddělení informační kriminality SKPV KŘP Libereckého kraje mnohokrát dožádáno o procesní zajišťování výpočetní techniky a dat včetně následného vyhodnocení a to již na místech domovních prohlídek nebo dodatečně. Rozsah, hloubka a včasnost šetření jednotlivých případů informační kriminality jsou limitovány současným početním stavem oddělení informační kriminality (aktuálně pouze 2 služební místa) a dostupnými finančními prostředky na obnovu či rozšíření technického vybavení.

2.2.5 Korupce Krajské ředitelství policie Libereckého kraje má pro řešení a předcházení rizika výskytu korupce u policistů krajského ředitelství vytvořen plán hlavních kontrolních úkolů a zaměření obecné kontroly. Na tomto plánu se s odborem vnitřní kontroly podílí i kancelář ředitele krajského ředitelství (oddělení ochrany a kontroly osobních údajů a oddělení ochrany utajovaných informací). Plán hlavních kontrolních úkolů splňuje všechny náležitosti NMV č. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní činnosti. Mimo plán hlavních kontrolních úkolů je odborem vnitřní kontroly prováděna další kontrolní činnost, ať již formou neplánovaných obecných kontrol (kontrolních průzkumů) nebo získávání údajů o pracovní činnosti policistů krajského ředitelství a o jejich profesionalitě při výkonu služby. Odbor vnitřní kontroly dále tím, že projednává a vyhodnocuje podání a stížnosti občanů Stránka 14 z 69


na policisty krajského ředitelství průběžně kontroluje činnost policistů na jednotlivých útvarech nebo odborech krajského ředitelství. Celkovou činností a množstvím kontrol, které jsou odborem vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Libereckého prováděny, ale i každodenní důslednou kontrolní činností vedoucích pracovníků, by měl být úspěšně eliminován výskyt korupčního jednání policistů a občanských zaměstnanců krajského ředitelství. Uvedenému nasvědčuje i fakt, že stejně tak, jako v předchozích letech, ani v roce 2014 nebyl odborem vnitřní kontroly prověřován žádný případ korupčního jednání policistů. Zatímco v roce 2013 nebyl zaznamenán žádný případ korupčního jednání, v roce 2014 územní odbory v Libereckém kraji vyšetřovali 4 takové případy. Jednalo se o případy přijetí úplatku úřední osobou nebo o pokus o podplácení, kdy k přijetí úplatku úřední osobou nedošlo.

2.2.6 Násilná kriminalita Ve srovnání s rokem 2013 byl nápad trestné činnosti ve sledovaném roce 2014 na nižší úrovni. Na území celého Libereckého kraje došlo v roce 2014 k 996 násilným trestným činům oproti 1.039 násilným trestným činům v roce 2013. Došlo k výraznému poklesu počtu vražd, konkrétně na dva pokusy těchto skutků. Objasněnost vražd byla v roce 2014 stoprocentní. Výrazný nárůst případů byl v problematice loupeží. Odbor obecné kriminality služby kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie Libereckého kraje evidoval v roce 2014 celkem 6 loupeží, z toho 5 je do dnešního dne objasněno. V součinnosti více územní odborů KŘP LK byly realizovány dvě série loupeží páchaných vždy jedním pachatelem. Dále se prověřují tři případy trestných činů ublížení na zdraví, u kterých je předpoklad, že budou úspěšně realizovány. Mezi častý způsob spáchání loupeží patří přepadení zejména starších a nezletilých osob na ulici, dalšími „oblíbenými“ objekty loupeží jsou podniky s nonstop provozem (herny, bary, čerpací stanice). Z pohledu motivace pachatelů je zde znát pokračující trend podílu drogově závislých pachatelů, kteří touto trestnou činností získávají finanční prostředky na nákup drog. Přijatá opatření jsou shodná s minulými lety.

Tabulka 12 – Skladba násilné kriminality v ČR a v LK v roce 2014 Trestná činnost násilná trestná činnost loupeže úmyslné ublížení na zdraví nebezpečné vyhrožování vydírání porušování domovní svobody ostatní

ČR - počet

ČR - %

kraj - počet

kraj - %

16789 2500 5199 2217 1338 2719 2816

100 14,89 30,97 13,21 7,97 16,20 16,77

996 155 253 133 122 169 164

100 15,56 25,40 13,35 12,25 16,97 16,47

Zdroj: PP ČR 2015

V tabulce 12 jsou uvedeny pouze statisticky nejvýznamnější násilné trestné činy evidované v ČR a v kraji. V tabulce nejsou zařazeny trestné činy této skupiny - např. násilí na veřejných činitelích a policistech, omezovaní a zbavení osobní svobody, týrání svěřené osoby, neoprávněné zasahování do práv a další.

Stránka 15 z 69


Graf 10 – Skladba násilné kriminality v Libereckém kraji v roce 2014

loupeže 15,56%

ostatní 16,47%

porušování domovní svobody 16,97%

úmyslné ublížení na zdraví 25,40%

vydírání 12,25%

nebezpečné vyhrožování 13,35%

Graf 11 – Skladba násilné kriminality v ČR a v LK v roce 2014

35,00% 30,97%

30,00% 25,40%

25,00% 20,00%

16,97% 16,20%

15,56% 14,89% 13,21%13,35%

15,00% 10,00%

16,77% 16,47%

12,25%

7,97%

5,00% 0,00% loupeže

úmyslné ublížení na zdraví

nebezpečné vyhrožování

ČR

vydírání

porušování domovní svobody

ostatní

Liberecký kraj

Zdroj: KÚ LK, 2015

2.2.7 Mravnostní kriminalita Nápad a objasněnost mravnostní kriminality v Libereckém kraji jako celku je dlouhodobě přibližně na stejné úrovni a to i v meziročním porovnání. Celkově v Libereckém kraji nedošlo k výraznému poklesu ani k výraznému nárůstu trestných činů mravnostního charakteru. I objasněnost obdobná. Nejvyšší podíl na nápadu mravnostní kriminality mají dlouhodobě trestné činy pohlavní zneužití a znásilnění. Mírný nárůst byl zaznamenán u zločinů znásilnění, kde bylo obětí dítě mladší 15 let. Toto je zapříčiněno zejména přísnějším posuzováním okolností bezbrannosti dítěte, kdy hraniční případy mezi zločinem pohlavní zneužití a zvlášť závažným zločinem znásilnění jsou v případě malých dětí v počátku posuzovány přísnější kvalifikací a dále také tím, že dívky ve věku blízkém 15 let mají dobrovolný pohlavní styk, a když Stránka 16 z 69


to (ve většině případů náhodně) vyjde najevo, tak nechtějí dobrovolnost styku přiznat a uvedou, že byly znásilněny. V roce 2014 nebylo v Libereckém kraji šetřeno žádné podezření na sérii mravnostních trestných činů násilného charakteru. V první polovině roku 2014 byla v působnosti územního oboru Liberec šetřena jedna série trestných činů výtržnictví se sexuálním podtextem (exhibicionismu). V této věci byl zjištěn pachatel, který byl následně trestně stíhán, ale i přes provedení rozsáhlého šetření se mu do současné doby podařilo prokázat pouze jeden případ. Po realizaci této osoby však oznámení o výskytu exhibicionisty na teritoriu města Liberce výrazně poklesla.

2.2.8 Veřejný pořádek V roce 2014 bylo na území Libereckého kraje provedeno celkem 497 dopravně-bezpečnostních akcí a bezpečnostních opatření (v průměru 41 akcí za měsíc), v roce 2013 to bylo celkem 507 opatření. Kromě dopravně bezpečnostních akcí jsou zajišťovány kulturní akce (festivaly, koncerty a slavnosti), kdy mezi nejznámější a největší festivaly patří Benátská noc, která se konala v areálu Vesec, ale také Mácháč 2014 či České hrady – Bezděz v období konce prázdnin. Dále v roce 2014 se v územní působnosti Krajského ředitelství policie Libereckého kraje uskutečnil např. Světový pohár v letech na lyžích v Harrachově, Super Ball - otevřené MS ve Freestyle fotbalu (Tipsport aréna), Český pohár ve sjezdu na horských kolech – Ještěd, ČT Author Cup - cyklistický závod, Setkání mistrů - motoristický podnik na autodromu Sosnová, Mistrovství světa v trialu 2014 - Tanvaldská kotlina, Mistrovství světa v supermoto automotodrom Sosnová. Bezpečnostní opatření na území Libereckého kraje se hlavně týkají sportovních událostí. Nejvíce policistů je nasazováno při bezpečnostních opatřeních týkajících se hokejových, ale hlavně fotbalových zápasů, kdy je kladen důraz především na dodržování veřejného pořádku mimo stadiony, ať už se jedná o zabezpečení příjezdu a odjezdu fanoušků, tak i jejich pohyb po městech. Na teritoriu KŘP LK hraje domácí zápasy jedno mužstvo hokejové extraligy (HC Bílí Tygři Liberec), které se kromě hokejové extraligy účastnilo i hokejové Champions league a přivítalo na svém stadionu mužstva Kolína nad Rýnem, finského Karpat Oulu a slovenských Košic. Dále zde odehrály své domácí zápasy obě mužstva fotbalové Gambrinus ligy (FC Slovan Liberec, FK Baumit Jablonec). Všechny tyto sportovní utkání byly vždy ze strany policie dostatečně zajištěny, v případě rizikových zápasů, kdy se jednalo o příjezdy hostujících fanoušků mužstev Sparta Praha, Baníku Ostrava, Viktorie Plzeň a sousedních klubů (Liberec, Jablonec), byly nasazeny krajská pořádková jednotka a antikonfliktní tým. V únoru se v Liberci uskutečnil zápasy Evropské ligy mezi celky FC Slovan Liberec a AZ Alkmar, v červenci mezi celky FC Slovan Liberec a FC Košice. Největší bezpečnostní opatření proběhlo v době od 09. do 11. června 2014, kdy Liberecký kraj navštívil prezident republiky pan Miloš Zeman, který postupně navštívil Liberecko, Jablonecko a Českolipsko. Dále bylo provedeno bezpečnostní opatření ke konání dvou extrémistických koncertů (Liberec, Jablonecko) a v jednom případě ke shromáždění Rómů v Novém Boru (protest proti vraždě romské ženy útočníkem z téhož etnika a proti způsobu vedení trestního řízení).

2.2.9 Územní rozložení kriminality, teritoriální rozdíly Nejvyšší nápad trestné činnosti v rámci Libereckého kraje připadá na území okresu Liberec a tento podíl meziročně stoupá (+2%). Tato skutečnost je dána zejména faktem, že zde leží krajské město, okres je územně členitý, je hustě zalidněný a leží na hranicích s Polskou republikou a Spolkovou republikou Německo. Z porovnání nápadu trestné činnosti v letech 2013 a 2014 na územích jednotlivých okresů v Libereckém kraji lze konstatovat, že dochází k jejímu poklesu. Zatímco u okresů Jablonec nad Nisou a Semily jde o pokles nepatrný, v případě okresů Česká Lípa a Liberec se jedná o pokles zásadní v řádu stovek trestných činů za rok. Z přiložené tabulky je patrné, že na všech územních odborech došlo v roce 2014 k nárůstu objasněnosti. Zjistit pachatele u více, než poloviny trestných činů se podařilo v loňském roce v České Lípě a Semilech. Na pozitivním meziročním srovnání nápadu trestné činnosti se mimo výše uvedeného posílení početních stavů podílely i následky související s amnestií prezidenta České republiky z ledna 2013, která se negativně projevila na bezpečnostní situaci. Při meziročním srovnání rozložení kriminality docházíme k závěru, že kriminalita se z menších okresů Semily a Jablonec nad Nisou přesouvá Stránka 17 z 69


do větších, zejména do okresu Liberec, kde došlo v uplynulém roce ke spáchání 44% všech trestných činů v Libereckém kraji. Z údajů o počtu trestných činů přepočítaných na 10 tisíc obyvatel vyplývá, že nejbezpečnějším okresem Libereckého kraje je i nadále okres Semily s „pouhými“ 118 skutky. Tabulka 13 – Územní rozložení kriminality - srovnání roku 2013 a 2014 Kriminalita v působnosti územních odborů

počet trestných činů

počet objasněných trestných činů

objasněnost v %

počet trestných činů na 10 tisíc obyvatel

zkrácené přípravné řízení

Územní odbor

2013

2014

porovnání

Česká Lípa Jablonec n. N. Liberec Semily Česká Lípa Jablonec n. N. Liberec Semily Česká Lípa Jablonec n. N. Liberec Semily Česká Lípa Jablonec n. N. Liberec Semily Česká Lípa Jablonec n. N. Liberec Semily

3810 2575 6156 1422 1728 1154 2569 744 45,4 44,8 41,7 52,3 369,0 281,0 353,0 188,0 741 656 1044 295

3019 2535 5532 1418 1546 1200 2487 766 51,2 47,3 45,0 54,0 285,0 276,0 317,0 188,0 728 699 1085 267

-791 -40 -624 -4 -182 46 -82 22 5,9 2,5 3,2 1,7 -75,0 -5,0 -36,0 0,0 -13 43 41 -28

Zdroj: PP ČR, 2015

2.3 Analýza trestných skutků v působnosti obvodních oddělení Policie ČR v Libereckém kraji V této kapitole je sledována trestná činnost v jednotlivých obvodních odděleních Policie ČR v Libereckém kraji. Systém obvodních oddělení je rozdělen do čtyř typů podle kritérií stanovených Ministerstvem vnitra ČR. Základními kritérii je velikost obvodu, počet obyvatel obvodu, počet trestných činů spáchaných v dané lokalitě, počet policistů působících v obvodu a další. V jednotlivých obvodních odděleních jsou výrazné rozdíly v počtu obyvatel. Z důvodu možnosti srovnání mezi jednotlivými okresy byl stanoven srovnávací ukazatel – index. Tzn., že byl proveden přepočet zjištěných trestných činů na 10 tisíc obyvatel. Na základě indexů bylo následně sestaveno pořadí jednotlivých okresů v kraji. Indexu bylo využito i v jiných kapitolách bezpečnostní analýzy. Níže je uveden vzorec přepočtu: Počet evidovaných klientů, trestné činnosti atd. Počet obyvatel ve správním obvodu

x 10 000

V Libereckém kraji je celkem v současné době 31 obvodních oddělení Policie ČR. Ve městech, kde je zřízeno více obvodních oddělení, nebylo možné zjistit počet obyvatel v jednotlivých obvodech policejních okrsků. Z tohoto důvodu byla obvodní oddělení v území Statutárního města Liberce. Nisou srovnávána jako jeden celek s ostatními obvodními odděleními Policie ČR působícími v kraji. Stejným byla řešena i obvodní oddělení v území Statutárního města Jablonce nad Nisou. Podrobné údaje jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Stránka 18 z 69


Tabulka 14 – Trestná činnost v okresech Libereckého kraje v roce 2014 TČ v okresech kraje

celková trestná činnost

počet absolutní obyvatel počet v okresech¹ 171 007 5 532 89 987 2 535 103 037 3 019 74 563 1 418

okres Liberec Jablonec n. N. Česká Lípa Semily

násilná + mravnostní

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

324 282 293 190

1. 3. 2. 4.

484 253 268 118

28,3 28,1 26 16

1. 2. 3. 4.

Zdroj: PP ČR 2015 , ¹ Počty obyvatel jsou ze SLBD 2011.

Tabulka 15 – Další trestná činnost v okresech Libereckého kraje v roce 2014 TČ v okresech kraje

krádeže vloupáním

počet absolutní obyvatel počet v okresech¹ 171 007 1339 103 037 781 89 987 462 74 563 317

okres Liberec Česká Lípa Jablonec n. N. Semily

Krádeže prosté

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

78,3 75,8 51,3 42,5

1. 2. 3. 4.

2214 1291 857 365

129,5 125,3 95,2 49,0

1. 2. 3. 4.

Zdroj: PP ČR 2015

Tabulka 16 – Pachatelé trestné činnosti v okresech Libereckého kraje v roce 2014 Pachatelé TČ celkem počet absolutní okres obyvatel index počet v okresech¹ 993 Česká Lípa 103 037 96,4 628 Jablonec n. N. 89 987 69,8 1484 Liberec 171 007 86,8 334 Semily 74 563 44,8

recidivisté

děti + mladiství

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

1 3 2 4

563 359 834 184

54,6 39,9 48,8 24,7

1 3 2 4

51 36 56 24

4,9 4,0 3,3 3,2

1 2 3 4

Zdroj: PP ČR 2014

Nejvíce pachatelů trestné činnosti bylo Policií ČR evidováno v okrese Liberec, nejméně pak v Semilech. V indexovém vyjádření dopadl nejhůře okres Česká Lípa.

2.3.1 Okres Česká Lípa V okrese Česká Lípa je celkem osm obvodních oddělení Policie ČR. V roce 2014 bylo nejvíce trestných skutků zjištěno ve správní oblasti Obvodního oddělení Policie ČR (dále jen „OO PČR“) v České Lípě. V oblasti násilné a mravností kriminality byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR ve Cvikově. Na dalších místech skončily obvody OO PČR v Jablonném pod Ještědí, Stráži pod Ralskem a České Lípě. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu OO PČR v Žandově. Jeho hodnota činila 5,7 trestných činů násilné a mravnostní kriminality na 10 tisíc obyvatel. Tabulka 17 – Trestná činnost v obvodech PČR v okrese Česká Lípa v roce 2014 Okres Česká Lípa obvodní oddělení Cvikov (IV) Česká Lípa (II) Doksy (III) Mimoň (III) Nový Bor (III)

počet obyvatel v OO PČR¹ 6 215 38 566 10 755 12 634 21 011



absolutní počet

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

223 1157 367 282 497

358,8 300,0 341,2 223,2 236,5

2. 4. 3. 7. 6.

23 112 19 30 45

37,0 29,0 17,7 23,7 21,4

1. 4. 7. 5. 6.

Stránka 19 z 69

Bezpečnostní analýza Libereckého kraje data za rok 2014 Stráž p. R. (III) Žandov (IV) Jablonné v P. (IV)

6 444 7 065 3 961

181 127 185

5. 8. 1.

280,8 179,8 467,1

21 4 14

3. 8. 2.

32,6 5,7 35,3

Zdroj: PP ČR, 2015 ¹ Počty obyvatel v OO PČR nesouhlasí zcela s počty obyvatel v obcích. V některých případech se obec dělí do dvou OO PČR, nebo obec územně spadá do jiného okresu, tak jak je tomu zde u Jablonného v Podještědí (územně náleží k okresu Česká Lípa).

V oblasti krádeží vloupáním byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR v Jablonném v Podještědí. Na dalších místech skončily obvody PČR ve Cvikově a Doksech. Nejnižší index byl zjištěn u obvodu OO PČR v Mimoni. V oblasti krádeží prostých byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR v Jablonném v Podještědí. Na dalších místech skončily OO PČR v Doksech a Cvikově. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu PČR v Žandově. Tabulka 18 – Další trestná činnost v obvodech PČR v okrese Česká Lípa v roce 2014 Okres Česká Lípa obvodní oddělení Cvikov (IV) Česká Lípa (II) Doksy (III) Mimoň (III) Nový Bor (III) Stráž p. R. (III) Žandov (IV) Jablonné v P. (IV)

krádeže vloupáním počet obyvatel v OO PČR 6 215 38 566 10 755 12 634 21 011 6 444 7 065 3 961

krádeže prosté

absolutní počet

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

49 191 69 42 81 21 35 55

78,8 49,5 64,2 33,2 38,6 32,6 49,5 138,9

2. 5. 3. 8. 6. 7. 4. 1.

58 333 129 55 178 47 24 49

93,3 86,3 119,9 43,5 84,7 72,9 34,0 123,7

3. 4. 2. 7. 5. 6. 8. 1.

Zdroj: PP ČR, 2015

Níže je uveden přehled pořadí jednotlivých obvodních oddělení Policie ČR ve sledovaných oblastech kriminality v okrese Česká Lípa. Pořadí bylo sestaveno podle zjištěných indexů. Tabulka 19 – Souhrnné pořadí – indexové srovnání trestné činnosti v obvodech PČR v okrese Česká Lípa celková kriminalita



krádeže prosté

1. Jablonné v P. – 467,1 2. Cvikov – 358,8 3. Doksy – 341,2 4. Česká Lípa – 300 5. Stráž p. Ralskem – 280,8 6. Nový Bor – 236,5 7. Mimoň – 223,2 8. Žandov – 179,8

1. Cvikov – 37,0 2. Jablonné v P. – 35,3 3. Stráž p. Ralskem – 32,6 4. Česká Lípa – 29,0 5. Mimoň – 23,7 6. Nový Bor – 21,42 7. Doksy – 17,7 8. Žandov – 5,7

1. Jablonné v P. – 138,9 2. Cvikov – 78,8 3. Doksy – 64,2 4. Žandov – 49,53 5. Česká Lípa – 49,52 6. Nový Bor – 38,6 7. Mimoň – 33,2 8. Stráž p. Ralskem – 32,6

1. Jablonné v P. – 123,7 2. Doksy – 119,9 3. Cvikov – 93,3 4. Česká Lípa – 86,3 5. Nový Bor – 84,7 6. Stráž p. Ralskem – 72,9 7. Mimoň – 43,5 8. Žandov - 34,0

2.3.2 Okres Jablonec nad Nisou V okrese Jablonec nad Nisou je celkem 6 obvodních oddělení Policie ČR. V roce 2014 bylo nejvíce trestných skutků zjištěno ve správní oblasti Obvodního oddělení Policie ČR v Jablonci nad Nisou a Mšeně (obvod města Jablonec n. N. a okolí). Nejvíce trestných činů v indexovém vyjádření bylo spácháno v obvodu OO PČR ve Smržovce. Nejnižší index celkové kriminality byl zjištěn v obvodu OO PČR v Železném Brodě. V oblasti násilné a mravností kriminality byl nejvyšší index zjištěn opět v obvodu OO PČR ve Smržovce. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu OO PČR v Železném Brodě, kde jeho hodnota činila 11,9 trestných činů násilné a mravnostní kriminality na 10 tisíc obyvatel. Stránka 20 z 69


Tabulka 20 – Trestná činnost v obvodech PČR v okrese Jablonec n. N. v roce 2014 Okres Jablonec nad Nisou počet obvodní oddělení obyvatel v OO PČR Jablonec n. N. (II) 45 305 + Mšeno n. N. (III) Rychnov (IV) 6 395 Smržovka (III) 7 003 Tanvald (III) 15 242 Železný Brod (III) 13 438



absolutní počet

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

1387

306,1

2.

133

29,4

3.

165 315 447 221

258,0 449,8 293,3 164,5

3. 1. 4. 5.

8 32 64 16

12,5 45,7 42,0 11,9

4. 1. 2. 5.

Zdroj: PP ČR, 2015

V oblasti krádeží vloupáním byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR ve Smržovce. Nejnižší index byl zjištěn u obvodu PČR v Jablonci a Mšeně. V oblasti krádeží prostých byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR ve Smržovce. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu PČR v Železném Brodě. Tabulka 21 – Další trestná činnost v obvodech PČR v okrese Jablonec n. N. v roce 2014 Okres Jablonec nad Nisou počet obvodní oddělení obyvatel v OO PČR Jablonec n. N. (II) 45 305 + Mšeno n. N. (III) Rychnov (IV) 6 395 Smržovka (III) 7 003 Tanvald (III) 15 242 Železný Brod (III) 13 438


krádeže prosté

absolutní počet

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

186

41,1

5.

486

107,3

2.

36 84 99 59

56,3 119,9 65,0 43,9

3. 1. 2. 4.

62 78 115 51

97,0 111,4 75,5 38,0

3. 1. 4. 5.

Zdroj: PP ČR, 2015

Jako další je sestaven přehled pořadí jednotlivých obvodních oddělení Policie ČR ve sledovaných oblastech kriminality v okrese Jablonec nad Nisou. Tabulka 22 – Souhrnné pořadí – indexové srovnání TČ v obvodech PČR v okrese Jablonec n. N. celková kriminalita 1. Smržovka – 449,8 2. Jablonec n. N. – 306,1 3. Rychnov – 258,0 4. Tanvald – 293,3 5. Železný Brod – 164,5

násilná + mravnostní 1. Smržovka – 45,7 2. Tanvald – 42,0 3. Jablonec n. N.– 29,4 4. Rychnov – 12,5 5. Železný Brod – 11,9

krádeže vloupáním 1. Smržovka – 119,9 2. Tanvald – 65,0 3. Rychnov – 56,3 4. Železný Brod – 43,9 5 Jablonec n. N. – 41,1

krádeže prosté 1. Smržovka – 111,4 2. Jablonec n. N – 107,3 3. Rychnov – 97,0 4. Tanvald – 75,5 5. Železný Brod – 38,0

2.3.3 Okres Liberec V okrese Liberec je celkem 11 obvodních oddělení Policie ČR. Z tohoto počtu jsou čtyři oddělení v Liberci. V roce 2014 bylo nejvíce trestných skutků zjištěno ve správních oblastech Obvodních oddělení PČR Liberec (Liberec – centrum, Vápenka, Vesec a Vratislavice). V Liberci bylo spácháno i nejvíce trestných činů v indexovém vyjádření. Naproti tomu nejnižší index byl zjištěn v obvodu OO PČR v Hodkovicích nad Mohelkou. V oblasti násilné a mravností kriminality byl nejvyšší index zjištěn v Novém Městě pod Smrkem. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu OO PČR v Chrastavě. Jeho hodnota činila 12,4 trestných činů násilné a mravnostní kriminality na 10 tisíc obyvatel.

Stránka 21 z 69


Tabulka 23 – Trestná činnost v obvodech PČR v okrese Liberec v roce 2014 Okres Liberec obvodní oddělení Český Dub (IV) Frýdlant (III) Hejnice (IV) Chrastava (III) Hrádek n. N. (III) Nové Město p. S. (IV) Hodkovice n. M. (IV) Liberec – centrum Liberec – Vápenka Liberec – Vesec (III) Liberec – Vratislavice (III)

celková trestná činnost počet obyvatel v OO PČR 8 190 13 498 6 769 10 486 9 363 4 496 8 374 102 113


absolutní počet

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

152 339 156 262 289 136 123

185,6 251,2 230,5 249,9 308,7 302,5 146,9

7. 4. 6. 5. 2. 3. 8.

13 50 17 13 24 26 11

15,9 37,0 25,1 12,4 25,6 57,8 13,1

6. 2. 5. 8. 4. 1. 7.

4075

399,1

1.

330

32,3

3.

V oblasti krádeží vloupáním byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR v Chrastavě. Nejnižší index byl zjištěn u obvodu PČR v Hodkovicích nad Mohelkou, kde byl index oproti ostatním OO PČR v okrese Liberec vykazovala poloviční hodnotu. V oblasti krádeží prostých byl nejvyšší index zjištěn v obvodech OO PČR v Liberci. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu OO PČR v Hodkovicích nad Mohelkou. Tabulka 24 – Další trestná činnost v obvodech PČR v okrese Liberec v roce 2014 Okres Liberec obvodní oddělení Český Dub (IV) Frýdlant (III) Hejnice (IV) Chrastava (III) Hrádek n. N. (III) Nové Město p. S. (IV) Hodkovice n. M. (IV) Liberec – centrum Liberec – Vápenka Liberec – Vesec (III) Liberec – Vratislavice (III)

krádeže vloupáním počet obyvatel v OO PČR 8 190 13 498

krádeže prosté

absolutní počet

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

47 71

57,4 52,6

4. 5.

37 82

45,2 60,7

6. 5.

6 769 10 486 9 363 4 496 8 374

34 61 48 26 24

50,2 58,2 51,3 57,8 28,7

7. 1. 6. 3. 8.

45 49 88 30 30

66,5 46,7 94,0 66,7 35,8

4. 7. 2. 3. 8.

102 113

593

58,1

2.

1639

160,5

1.

Zdroj: PČR, 2015

Níže je uveden přehled pořadí jednotlivých obvodních oddělení Policie ČR ve sledovaných oblastech kriminality v okrese Liberec. Tabulka 25 – Souhrnné pořadí – indexové srovnání TČ v obvodech PČR v okrese Liberec celková kriminalita



krádeže prosté

1. Liberec – 399,1 2. Hrádek n. N. – 308,7 3. Nové Město p. S. – 302,5 4. Frýdlant – 251,2 5. Chrastava – 249,9 6. Hejnice – 230,5 7. Český Dub – 185,6 8. Hodkovice n. M.– 146,9

1. Nové Město p. S – 57,8 2. Frýdlant – 37,0 3. Liberec – 32,3 4. Hrádek n. N – 25,6 5. Hejnice - 25,1 6. Český Dub – 15,9 7. Chrastava – 12,4 8. Hodkovice n. M – 13,1

1. Chrastava.– 58,2 2. Liberec – 58,1 3. Nové Město p. S. – 57,8 4. Český Dub – 57,4 5. Frýdlant – 52,6 6. Hrádek n. N.– 51,3 7. Hejnice – 50,2 8. Hodkovice n. M. – 28,7

1. Liberec – 160,5 2. Hrádek n. N – 94,0 3. Nové Město p. S – 66,7 4. Hejnice – 66, 5. Frýdlant – 60,7 6. Český Dub – 45,2 7. Chrastava – 46,7 8. Hodkovice n. M. – 35,8

Stránka 22 z 69


2.3.4 Okres Semily V okrese Semily je celkem šest obvodních oddělení Policie ČR. V roce 2014 bylo nejvíce trestných skutků zjištěno ve správní oblasti Obvodního oddělení Policie ČR v Turnově. Nejvíce trestných činů v indexovém vyjádření bylo spácháno v obvodu OO PČR v Harrachově – 665,8 trestných činů na 10 tisíc obyvatel. Na dalších místech jsou obvody OO PČR v Rokytnici nad Jizerou a v Turnově. Nejnižší index celkové kriminality byl zjištěn v obvodu OO PČR v Lomnici nad Popelkou. Jeho hodnota činila 124,9 trestných činů na 10 tisíc obyvatel. V oblasti násilné a mravností kriminality byl nejvyšší index v obvodu OO PČR v Harrachově. Jeho hodnota činila 39,2 skutků. Na dalších místech skončily obvody OO PČR v Turnově a Jilemnici. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu OO PČR v Rokytnici nad Jizerou, jeho hodnota činila 9,6 trestných činů násilné a mravnostní kriminality na 10 tisíc obyvatel. Tabulka 26 – Trestná činnost v obvodech PČR v okrese Semily v roce 2014 Okres Semily obvodní oddělení Jilemnice (III) Lomnice n. P. (IV) Rokytnice n. J. (III) Semily (III) Turnov (II) Harrachov (III)

celková trestná činnost počet obyvatel v OO PČR 16 355 8 168 3 136 16 819 24 382 1 532


absolutní počet

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

263 102 110 320 521 102

160,8 124,9 350,8 190,3 213,7 665,8

5. 6. 2. 4. 3. 1.

22 10 3 35 42 6

13,5 12,2 9,6 20,8 17,2 39,2

4. 5. 6. 2. 3. 1.

Zdroj: PP ČR, 2014

V oblasti krádeží vloupáním byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR v Harrachově. Nejnižší index byl zjištěn u obvodu PČR v Lomnici nad Popelkou. V oblasti krádeží prostých byl nejvyšší index zjištěn opět v obvodu OO PČR v Harrachově. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu PČR v Lomnici nad Popelkou. Tabulka 27 – Další trestná činnost v obvodech PČR v okrese Semily v roce 2014 Okres Semily obvodní oddělení Jilemnice (III) Lomnice n. P. (IV) Rokytnice n. J. (III) Semily (III) Turnov (II) Harrachov (III)

krádeže vloupáním počet obyvatel v OO PČR 16 355 8 168 3 136 16 819 24 382 1 532

krádeže prosté

absolutní počet

index

pořadí

absolutní počet

index

pořadí

69 15 27 47 93 14

42,2 18,4 86,1 27,9 38,1 91,4

3. 6. 2. 5. 4. 1.

68 23 27 73 128 37

41,6 28,2 86,1 43,4 52,5 241,5

5. 6. 2. 4. 3. 1.

Zdroj: PP ČR, 2014

Dále je uveden přehled pořadí jednotlivých obvodních oddělení Policie ČR ve sledovaných oblastech kriminality v okrese Semily. Tabulka 28 – Souhrnné pořadí – indexové srovnání TČ v obvodech PČR v okrese Semily celková kriminalita 1. Harrachov – 665,8 2. Rokytnice n. J. – 350,8 3. Turnov – 213,7 4. Semily – 190,3 5. Jilemnice – 160,8 6. Lomnice n. P. – 124,9

Násilná + mravnostní 1. Harrachov – 39,2 2. Semily - 20,8 3. Turnov – 17,2 4. Jilemnice – 13,5 5. Lomnice n. P – 12,2 6. Rokytnice n. J – 9,6

krádeže vloupáním 1. Harrachov – 91,4 2. Rokytnice n. J – 86,1 3. Jilemnice – 42,2 4. Turnov – 38,1 5. Semily – 27,9 6. Lomnice n. P. – 18,4

Stránka 23 z 69

krádeže prosté 1. Harrachov – 241,5 2. Rokytnice n. J. – 86,1 3. Turnov – 52,5 4. Semily - 43,4 5. Jilemnice – 41,6 6. Lomnice n. P. – 28,2


2.3.5 Pořadí obvodních oddělení v kraji Na základě zjištěných indexů (počet trestných činů na 10 tisíc obyvatel) za rok 2014 je níže sestaveno pořadí obvodních oddělení Policie ČR v kraji. V posledních letech je většinou kriminalitou nejvíce zatížena rekreační oblast Harrachova. Na opačném konci pořadí jsou obvody OO PČR v Hodkovicích nad Mohelkou a Lomnici nad Popelkou. Kde je více jak 5x nižší index než v nejvíce zatížené oblast Harrachova. Tabulka 29 – Souhrnné pořadí – indexové srovnání trestné činnosti v obvodech PČR v Libereckém kraji

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Obvodní oddělení PČR (stupeň OO PČR) Harrachov (III) Jablonné v P. (IV) Smržovka (III) Liberec – centrum Cvikov (IV) Rokytnice n. J. (III) Doksy (III) Hrádek n. N. (III) Jablonec n. N. (II) + Mšeno n. N. (III) Nové Město p. S. (IV) Česká Lípa (II) Tanvald (III) Stráž p. R. (III) Rychnov (IV) Frýdlant (III) Chrastava (III) Nový Bor (III) Hejnice (IV) Mimoň (III) Turnov (II) Semily (III) Český Dub (IV) Žandov (IV) Železný Brod (III) Jilemnice (III) Hodkovice n. M. (IV) Lomnice n. P. (IV)

Stránka 24 z 69

Index 665,8 467,1 449,8 399,1 358,8 350,8 341,2 308,7 306,1 302,5 300,0 293,3 280,8 258,0 251,2 249,9 236,5 230,5 223,2 213,7 190,3 185,6 179,8 164,5 160,8 146,9 124,9


Stránka 25 z 69


2.4 Analýza rizikovosti území ve vztahu k prevenci kriminality Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 zavedla základní způsoby a kritéria stanovování míry rizikovosti území ve vztahu k prevenci kriminality. Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV ČR zpracuje každoročně tabulky rizikovosti území. Vzhledem k nedostupnosti dat za obce s rozšířenou působností se v roce 2014 sledovaly dvě úrovně území kraje a okresy (jedná se o bývalé okresy). V rámci těchto území je pro stanovení rizikovosti sledován: •

počet trestných činů ( přečinů i zločinů) v daném území k 31.12. předchozího kalendářního roku, který je přepočtem na 10 000 obyvatel – index trestné činnosti

•

počet nezaměstnaných v daném území k 31.12. předchozího kalendářního roku, který je přepočtem na 10 000 obyvatel – index nezaměstnanosti

•

počet vyplacených sociálních dávek závislých na výši příjmu (počty vyplacených testovaných dávek státní sociální podpory a hmotné nouze) v daném území k 31.12. předchozího kalendářního roku, který je přepočtem na 10 000 obyvatel – index chudoby

K sestavení tabulek rizikovosti jsou jednotlivé indexy sečteny a jejich následný součet určí index rizikovosti ČR v daném roce. Území mající průměrný indexem rizikovosti vyšší než tento průměr jsou označena za riziková.

2.4.1 Rizikovost krajů ČR k 31. 12. 2013 V roce 2015 byl průměrný index rizikovosti ČR 1 817,1 bodů. Kraje mající index vyšší jsou považovány za rizikové. Liberecký kraj tedy v roce 2014 patřil z hlediska kriminality mezi kraje rizikové. Tabulka 30 – Rizikovost vyšších územně samosprávných celků - krajů za rok 2014 Počet obyvatel

Index nezaměstnanosti

Index počtu Pořadí Součet vyplacených Index kriminality podle indexů kraje sociálních dávek indexu

825 120

737,2

1 728,8

314,2

2 780,2

1

1 221 832

686,5

1 634,9

302,3

2 623,7

2

Karlovarský kraj

300 309

575,7

1 378,3

224,0

2 178,0

3

Olomoucký kraj

636 356

612,7

1 227,0

221,0

2 060,7

4

Liberecký kraj

438 609

535,7

1 159,9

285,2

1 980,8

5

1 170 078

565,8

938,8

231,7

1 736,3

6

Jihočeský kraj

636 707

434,2

901,7

230,6

1 566,5

7

Zlínský kraj

586 299

502,1

907,5

150,2

1 559,8

8

Královéhradecký kraj

551 909

432,4

934,9

184,5

1 551,8

9

Kraj Vysočina

510 209

500,4

861,4

159,0

1 520,8

10

Pardubický kraj

515 985

425,2

917,6

162,4

1 505,2

11

Praha

1 243 201

379,9

541,3

577,8

1 469,0

12

Středočeský kraj

1 302 336

435,2

695,5

238,9

1 369,6

13

573 469

394,8

698,2

209,1

1 302,1

14

10 512 419

515,5

1 027,0

274,6

1 817,1 ø

Ústecký kraj Moravskoslezský kraj

Jihomoravský kraj

Plzeňský kraj Celkem ČR Zdroj: MV ČR, 2015

Stránka 26 z 69


2.4.2 Rizikovost okresů Libereckého kraje k 31. 12. 2014 V roce 2014 bylo nad průměrný index rizikovosti ČR 30 okresů, počínaje okresem Most, který dosáhl počtu 3532,8 bodů a konče okresem Praha - východ, který dosáhl 760,5 bodů. V Libereckém kraji je nejvíce rizikový okres Česká Lípa, u něhož index rizikovosti v roce 2014 dosahoval 2203,9 bodů. Naproti tomu okres Semily byl s počtem 1616,6 bodů pod průměrným indexem rizikovosti, a tudíž byl z hlediska kriminality považován za nerizikový. Do následující tabulky byly vybrány okresy Libereckého kraje a seřazeny podle míry rizikovosti.

Pořadí dle indexů

3 019

557,0

1 353,2

293,6

2 203,9

1

Liberec

171 385

9 530

192 924

5 535

556,1

1 135,7

323,0

2004,7

2

Jablonec n/N

90 028

4 353

109 476

2 535

483,5

1 216,0

281,6

1981,1

3

Semily

74 385

3 886

67 212

1 418

522,4

903,6

190,6

1 616,6

4

počet obyvatel Zdroj: OPK MV ČR, 2015

Stránka 27 z 69

index kriminality

139 128

index počtu vyplacených soc. dávek

5 727

index nezaměstnaných

102 811

kriminalita

Česká Lípa

počet nezaměstnaných

součet

počet vyplacených sociálních dávek

Tabulka 31 - Rizikovost okresů Libereckého kraje v roce 2014


Stránka 28 z 69


3 SOCIO-DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA 3.1 Základní demografické údaje Liberecký kraj se nachází na severu České republiky při hranicích s Německem a Polskem. Délka hranice s Polskem (Dolnoslezské vojvodství) činí přibližně 130 km, délka hranic s Německem (spolková země Sasko) přibližně 20 km. Na západě kraj sousedí s Ústeckým krajem, na jihu se Středočeským krajem a na východě a jihovýchodě s Královéhradeckým krajem. Společně s kraji Královéhradeckým a Pardubickým tvoří region soudržnosti NUTS II Severovýchod. Krajské město Liberec se nachází vzdušnou čarou přibližně 85 km na severoseverovýchod od Prahy. Svojí rozlohou 3 163 km2 (4,0 % z rozlohy ČR) je Liberecký kraj (s výjimkou Prahy) nejmenším v České republice. Ke konci roku 2013 žilo v Libereckém kraji 438 594 obyvatel (4,2 % obyvatel ČR), je tedy po Karlovarském kraji druhým populačně nejmenším. Svoji hustotou 138,6 obyvatel/km2 je však šestým nejhustěji zalidněným v ČR a mírně překračuje průměrnou hustotu zalidnění pro ČR. Nejvyšším bodem kraje je krkonošský vrchol Kotel (1 435 m n. m.), nejnižším pak místo ve Frýdlantském výběžku, kde řeka Smědá opouští Českou republiku, které leží ve výšce 208 m n. m. Krajem prochází rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Severní část kraje je odvodňována do Nisy a Odry a tedy do Baltského moře, zbytek kraje do Labe a tedy do Severního moře. Liberecký kraj má ze všech krajů nejnižší podíl orné půdy a nejvyšší podíl lesní půdy na celkové rozloze. Nachází se zde 6 velkoplošných chráněných území. Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. Významnou pozici zde zaujímají průmysl skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. Automobilová výroba zaujímá téměř třetinu tržeb z průmyslové činnosti. Tradiční textilní průmysl v důsledku výrazného útlumu postupně ztratil a nadále ztrácí své významné postavení. Kdysi významná textilní produkce představovala v roce 2008 jen necelá 3% tržeb ve zpracovatelském průmyslu, pokles produkce zaznamenala i pro kraj tradiční sklářská výroba. V ekonomice kraje má nezanedbatelné postavení cestovní ruch. Z více než 700 tisíc ubytovaných v kraji přijíždí zhruba necelá třetina ze zahraničí. Počet návštěvníků kraje však postupně klesá. V zemědělství jsou hlavními plodinami obiloviny a pícniny v návaznosti na chov skotu. Liberecký kraj se skládá ze čtyř okresů – Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Obvodů obcí s rozšířenou působností je v Libereckém kraji 10 - Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod. Pověřených obecních úřadů (obce II. stupně) je v Libereckém kraji celkem 21 - kromě 10 výše jmenovaných i Český Dub, Cvikov, Doksy, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Nové Město pod Smrkem a Rokytnice nad Jizerou. Dvě města v kraji mají statut statutárního města. Jedná se o Statutární město Liberec a Statutární město Jablonec nad Nisou. V Libereckém kraji leží 215 obcí. Pouze 5 obcí má více než 10 tisíc obyvatel - Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Turnov a Nový Bor a 10 obcí má 5-10 tisíc obyvatel. Tabulka 32 – Nejvýznamnější obce kraje podle počtu obyvatel Obec Liberec Jablonec nad Nisou Česká Lípa Turnov Nový Bor Semily Frýdlant Hrádek nad Nisou Tanvald Mimoň Železný Brod

Počet obyvatel k 31. 12. 2011




102 005 45 206 37 168 14 400 12 061 8 681 7 583 7 633 3 706 6 720 6 389

102 113 45 305 36 957 14 342 12 004 8 630 7 565 7 642 6 698 6 690 6 354

102 301 45 453 36 805 14 335 11 962 8 576 7 591 7 651 6 622 6 577 6 319

102 562 45 594 36 943 14 362 11 859 8 548 7 565 7 613 6 531 6 532 6 220

Stránka 29 z 69

Bezpečnostní analýza Libereckého kraje data za rok 2014 Chrastava Lomnice n. Popelkou Jilemnice Doksy

6 243 5 741 5 604 5 172

6 217 5 617 5 596 5 199

6 239 5 643 5 616 5 188

6 198 5 597 5 499 5 204

Zdroj: ČSÚ Liberec, 2015

3.2 Demografický vývoj V minulých pěti letech počet obyvatel v Libereckém kraji vzrůstal jednak zásluhou kladného salda zahraniční migrace a také přírůstkem obyvatel způsobeným převahou počtu narozených nad počtem zemřelých. V roce 2014 došlo k celkovému poklesu počtu obyvatel. Na konci roku bylo v kraji o 239 obyvatel méně než v roce 2013. Z územního pohledu má na celkovém počtu obyvatel kraje největší zásluhu okres Liberec. Vývoj základních demografických ukazatelů je zobrazen v obvodech pověřených obecních úřadů (dále jen POÚ), kterých je v Libereckém kraji 21. Vzhledem k nedostatku některých dat je provedeno hodnocení některých ukazatelů pouze za obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP), případně za okresy. Obvody POÚ se mezi sebou výrazně liší rozlohou, počtem obyvatel i počtem v nich existujících obcí. Rozlohou největšími obvody jsou Česká Lípa, Mimoň a Frýdlant. Nejmenším obvodem jsou ve všech parametrech Hodkovice nad Mohelkou, kam územně přísluší pouze tato obec. Velmi malé jsou rozlohou i počtem obyvatel obvody Nové Město pod Smrkem a Jablonné v Podještědí. Nejvíce obyvatel žije v obvodech nejlidnatějších měst, tedy v Liberci, v Jablonci nad Nisou a v České Lípě. Nejvíce obcí (37) přísluší do obvodu Turnov, což je téměř dvojnásobek oproti druhé nejvyšší hodnotě. Stav je způsoben existencí malých obcí v okolí, které neváží střediskové funkce a nemohou tedy vytvořit samostatný obvod. Největší hustotu zalidnění má logicky obvod Liberec, kam je řazeno pouze město Liberec a 4 malé okolní obce. Velmi vysoká je hustota zalidnění na Jablonecku. Nejméně zalidněné jsou Doksy. V Libereckém kraji existuje celkem 39 měst. Podíl městského obyvatelstva je zásadním způsobem ovlivněn vymezením jednotlivých obvodů. Nejvyšší je urbanizace u obvodů buď s malým počtem obcí, nebo těch, jejichž součástí je velké město. Proto mají nejvyšší míru urbanizace nejmenší obvody Hodkovice nad Mohelkou, Jablonné v Podještědí a Rokytnice nad Jizerou a dále také Liberec a Jablonec nad Nisou. Vysoce urbanizované je ale i Tanvaldsko. Vysoké urbanizaci Doks pomáhá zařazení Dubé mezi města. Nejméně urbanizováno je Jilemnicko a Českodubsko. Nutné je připomenout, že za obyvatele měst je považováno veškeré obyvatelstvo obcí, které jsou řazeny mezi města. Tato charakteristika je samozřejmě nepřesná. Například již zmíněná Dubá sestává z 20 částí, ale pouze část Dubá lze považovat za město. Podobně Český Dub tvoří 15 částí a městský charakter mají pouze 4. Podíl městského obyvatelstva činí v Libereckém kraji 77,5 %. Skutečný podíl městského obyvatelstva v těchto obcích je kolem 70 %. Tabulka 33 - Základní údaje o obvodech POÚ Obvod POÚ

Rozloha (ha)

Počet obyvatel Počet obyvatel 31. 12. 2013 31. 12. 2014

Hustota Podíl zalidnění městského 2 (obyvatel/km ) obyvatelstva (%) 55,9 71,3 5 156,5 80,7 20

Počet obcí

Cvikov

10 994

6 174

6 149

Česká Lípa

33 012

51 542

51 660

Český Dub

17 417

8 138

8 186

11

47,0

46,5

Doksy

24 637

8 887

8 913

12

36,2

77,9

Frýdlant

28 798

19 708

19 650

15

68,2

66,7

Hodkovice nad Mohelkou

1 349

2 836

2 834

1

210,0

100,0

Hrádek nad Nisou

7 530

9 402

9 365

3

124,4

81,3

84,7

58,7

Chrastava

12 457

Jablonec nad Nisou

14 231

55 166

55 375

11

389,1

90,4

6 419

3 763

3 754

2

58,5

97,5

20 664

17 661

17 590

18

85,1

31,3

Jablonné v Podještědí Jilemnice

10 522

10 554

Stránka 30 z 69

6

Bezpečnostní analýza Libereckého kraje data za rok 2014 Liberec

12 663

106 894

107 293

5

847,3

95,6

Lomnice nad Popelkou

10 277

10 531

10 506

9

102,2

53,3

Mimoň

29 564

15 944

15 954

9

54,0

79,4

Nové Město pod Smrkem

6 130

4 937

4 921

3

80,3

77,6

Nový Bor

9 095

20 264

20 140

11

221,4

78,9

Rokytnice nad Jizerou

7 198

4 802

4 748

3

66,0

94,9

120,5

64,1

Semily

12 731

Tanvald

19 061

21 080

20 903

10

109,7

84,1

Turnov

24 712

32 745

32 858

37

133,0

47,6

164,2

51,2

138,7

77,5

15 340

7 405

12 266

12 158

316 342

438 609

438 851

Železný Brod Liberecký kraj

15 347

13

11 215

Zdroj: ČSÚ Liberec, 2015

3.2.1 Populační vývoj Populační vývoj Libereckého kraje se nijak výrazně neodchyluje od vývoje v ostatních krajích České republiky. Nejvýznamnější nárůst počtu obyvatel byl v letech 2009 až 2014 zaznamenán v obvodech Liberec, Turnov a Jablonec nad Nisou. Nejvýraznější relativní pokles zaznamenal obvod POÚ Tanvald a Česká Lípa. Tabulka 34 - Populační vývoj v obvodech POÚ v letech 2009 – 2014 Obvod POÚ

6 271

6 248

6 198

6 215

6 174

2014 6 149

Česká Lípa

52 420

52 360

51 699

51 658

51 542

51 660

Český Dub

8 070

8 128

8 132

8 190

8 138

8 186

Doksy

8 820

8 872

8 869

8 873

8 887

8 913

19 946

19 949

19 842

19 810

19 708

19 650

Hodkovice nad Mohelkou

2 845

2 844

2 779

2 790

2 836

2 834

Hrádek nad Nisou

9 312

9 323

9 336

9 363

9 402

9 365

Chrastava

10 074

10 197

10 375

10 486

10 522

10 554

Jablonec nad Nisou

54 657

54 799

54 710

54 909

55 166

55 375

3 888

3 898

3 828

3 772

3 763

3 754

17 440

17 512

17 615

17 646

17 661

17 590

105 661

106 036

106 299

106 533

106 894

107 293

Lomnice nad Popelkou

10 798

10 777

10 694

10 580

10 531

10 506

Mimoň

16 295

16 389

16 055

16 048

15 944

15 954

5 049

5 017

5 023

4 953

4 937

4 921

20 338

20 409

20 331

20 243

20 264

20 140

5 102

5 040

4 945

4 878

4 802

4 748

Semily

15 632

15 569

15 547

15 457

15 347

15 340

Tanvald

21 966

21 905

21 455

21 291

21 080

20 903

Turnov

32 064

32 271

32 544

32 602

32 745

32 858

Železný Brod

12 379

12 399

12 324

12 297

12 266

12 158

439 027

439 942

438 600

438 594

438 609

438 851

Cvikov

Frýdlant

Jablonné v Podještědí Jilemnice Liberec

Nové Město pod Smrkem Nový Bor Rokytnice nad Jizerou

Liberecký kraj

2009

2010

2011

2012

2013

Počet obyvatel k 31. 12. 2011 byl navázán na výsledky SLDB 2011 a není srovnatelný s předchozími roky. Zdroj: ČSÚ Liberec 2015

Stránka 31 z 69


3.2.2 Věková struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva se ve všech obvodech kraje zhoršuje. Při porovnání roku 2014 a 2008 je patrné, že populace kraje stárne. Tento trend pak potvrzuje pokles podílu osob v produktivním věku (15-64 let). Index stáří se dlouhodobě zvyšuje a to u obou pohlaví. Obyvatelstvo Libereckého kraje má proti republikovému průměru nepatrně mladší věkovou strukturu, průměrný věk je 41,4 let. Věková skladba obyvatel je v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Českolipsku patří populace nejmladším v republice, naopak na Semilsku a Turnovsku je jednou z nejstarších. Z podílu jednotlivých věkových skupin je zřejmá výrazná převaha žen v nejstarší věkové skupině, od 60. roku věku. Někde však ženy početně převyšují muže již od 40. roku věku. Směrem k nejstarším věkovým skupinám se početní nerovnováha mezi pohlavími dále prohlubuje a u nejstarších osob (nad 80 let) již ženy muže převyšují několikanásobně. Podíl nejstarší složky, tedy osob nad 65 let, je u obvodů s nejhorší věkovou strukturou vůči obvodům nejmladším i o více než polovinu vyšší. U dětské složky jsou rozdíly mnohem menší. Obyvatelstvo kraje lze charakterizovat dlouhodobě nadprůměrnou úmrtností. Pozitivním faktem zůstává mladší věková struktura Libereckého kraje ve srovnání s Českou republikou. Tabulka 35 – Průměrný věk obyvatel kraje v letech 2008-2014 Rok Ženy Muži Liberecký kraj celkem Česká republika celkem

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

41,4 38,5 40,0 40,5

41,6 38,7 40,1 40,6

41,8 38,9 40,3 40,8

42,0 39,2 40,6 41,1

42,3 39,4 40,9 41,3

42,5 39,7 41,1 41,5

42,8 39,9 41,4 41,7

Zdroj: ČSÚ Liberec 2015

3.2.3 Rozvodovost V Libereckém kraji bylo v roce 2014 rozvedeno 1 236 manželství, což je o 75 rozvodů méně než v roce 2013. Nejvíce rozvodů vykázal okres Česká Lípa (301), nejméně okres Semily (173). Během desetiletí došlo ke snížení počtu ženatých a vdaných osob v populaci. Tento vývoj je charakteristický pro celou Českou republiku. S tím souvisí i zvyšující se počet dětí narozených mimo manželství. V roce 2014 se více jak 50% dětí, narodilo nesezdaným párům.

3.3 Nezaměstnanost Od ledna roku 2013 byl v České republice zaveden nový ukazatel, který měří nezaměstnanost. Míru registrované nezaměstnanosti nahradil Podíl nezaměstnaných osob. Ten se vypočítá jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let ze všech obyvatel v tomto věkovém rozhraní. Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ke konci roku 2014 v Libereckém kraji dosáhl hodnoty 7,72 %, tj. o 0,26 procentních bodů nad republikovým průměrem, který činil 7,46 %. Meziměsíčně hodnota tohoto ukazatele vzrostla o 0,25 procentních bodů a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se snížila o 0,74 procentních bodů. Nezaměstnanost ve srovnání s koncem listopadu 2014 vzrostla i v případě obou pohlaví – v případě žen o 0,05 procentních bodů na 8,14 %, v případě mužů o 0,44 procentních bodů na 7,30 %. V porovnání s ostatními kraji vykázal Liberecký kraj 6. nejvyšší nezaměstnanost. (zdroj: ČSÚ) Kompletní údaje nalezneme ve Statistické ročence trhu práce v České republice na daný rok: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/mpsv_rocenka_2014.pdf

Tabulka 36 – Nezaměstnanost v ČR k 31. 12. 2014 Kraj ČR

Uchazeči Podíl o zaměstnání nezaměstnaných celkem v%

541 914

Počet Volná uchazečů Pořadí pracovní na 1 prac. místa celkem místo

7,46 Stránka 32 z 69

58 739

9,23

Počet osob pobírajících podporu

115 747

Bezpečnostní analýza Libereckého kraje data za rok 2014 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský

43 499 56 674 27 645 22 641 17 290 60 824 23 496 23 866 21 938 25 532 66 203 38 990 83 877 29 439

5,03 6,36 6,20 5,70 8,21 10,67 7,72 6,36 6,22 7,35 8,25 8,82 9,80 7,36

14 10 12 13 5 1 6 9 11 8 4 3 2 7

9 426 8 215 3 631 4 927 1 648 3 488 3 596 2 769 3 465 2 089 4 523 2 814 5 399 2 749

4,61 6,90 7,61 4,60 10,49 17,44 6,53 8,62 6,33 12,22 14,64 13,86 15,54 10,71

9 161 13 181 7 504 5 582 3 048 9 370 4 888 5 880 5 954 7 057 14 306 8 108 14 671 7 037

Zdroj: MPSV, 2015

3.3.1 Nezaměstnanost v Libereckém kraji K poslednímu dni roku 2014 registrovali úřady práce působící na území Libereckého kraje celkem 23 496 neumístěných uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných osob činil 7,7 %. Nejvyšší nezaměstnanost byla v okrese Liberec (8,13), následovaly Semily (7,83) a Česká Lípa (7,80). Nejnižší nezaměstnanost vykazoval okres Jablonec nad Nisou (6,73). Tabulka 37 – Nezaměstnanost v Libereckém kraji Liberecký kraj

Prosinec 2012 Prosinec 2013 Prosinec 2014

Míra Uchazeči nezaměstnanosti Podíl o zaměstnání v% nezaměstnaných v % celkem ženy muži

24 185 25 909 23 496

8,0 8,7 8,1

7,5 8,2 7,3

7,8 8,5 7,7

Volná pracovní místa celkem

1 831 2 549 3 596

Počet uchazečů na 1 pracovní místo

13,21 10,16 6,53

Zdroj: MPSV, 2015

3.4 Analýza vybraných skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením 3.4.1 Děti a mladiství Na práci s dětmi ohroženými sociálně nežádoucími jevy se zaměřuje několik resortů státní správy. Klíčovou úlohu zde zaujímá Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, které kromě samotné podpory rodiny řídí výkon státní správy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Tuto agendu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Kromě MPSV a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (orgán s celorepublikovou působností se sídlem v Brně) vykonávají tuto činnost také krajské úřady (metodické vedení obcí, kontrolní činnost, vydávání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a náhradní rodinná péče), obecní úřady a zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností v rámci přenesené působnosti1 a osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany.2 Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte, která 1

Bližší informace na http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1966/dalsi-organy-poskytujici-socialne-pravniochranu-deti2

Seznam osob pověřených k výkonu SPOD KÚ Libereckého kraje je k dispozici na http://odborsocialni.kraj-lbc.cz/page1966/povereni-k-vykonu-socialne-pravni-ochranyStránka 33 z 69


je širším pojmem než sociálně-právní ochrana, tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly. Tvoří tak předmět činnosti celé řady orgánů, právnických a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti. Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodinně právní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod., a z toho také vyplývá okruh subjektů, které ji realizují. Z této skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu. Deklarace práv dítěte, přijatá VS OSN 20. listopadu 1959 a Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989, deklarují rodinu jako základní jednotku společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, která musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla plnit svou úlohu.3 Dítě tak ve smyslu těchto mezinárodních dokumentů potřebuje pro svou tělesnou a duševní nezralost zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením a po něm. Orgány sociálně-právní ochrany dětí se zaměřují mimo jiné i na děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že: • • • • • • •

zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin (provinění) nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin jinak trestný opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití, opakovaně se dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte (§ 6 zákona č. 359/1999 Sb.).

K 1. 1. 2013 vstoupila v platnost rozsáhlá a významná novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Novela významným způsobem ovlivnila práci sociálních pracovníků s dětmi a jejich rodinami (sjednocení systému vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny a tvorby individuálních plánů rozvoje dítěte, povinnost uspořádat případové konference v určitých životních situacích dítěte, zavedení standardů kvality výkonu SPOD apod.). Novela klade velký důraz na podporu setrvání dítěte v jeho rodině. V případě, že není možné, aby dítě žilo ve své rodině, vyžaduje, aby mu byla zajištěna individuální náhradní rodinná péče. Ta má přednost před péčí ústavní. Novela vytváří příznivější podmínky pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu a výkon pěstounské péče. Zavádí nové povinnosti, ale i práva osob, které pečují o děti. V souvislosti s touto novelou musely všechny orgány sociálně-právní ochrany (dále jen SPOD) ke dni 31. 12. 2014 zavést a naplnit Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí, jejichž obsah je upraven vyhláškou č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V souvislosti se zavedením těchto standardů došlo i k navýšení nebo stabilizaci počtu pracovníků vykonávajících tuto agendu na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) i na Krajském úřadu Libereckého kraje. U obecních úřadů ORP je stanoveno kritérium 1 zaměstnanec na 800 dětí ve věku do 18 let, které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Současně musí být naplněno kritérium, že jeden zaměstnanec SPOD pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro děti a mládež se 40 rodinami. MPSV obecním úřadům obcí s rozšířenou působností rozděluje účelovou dotaci na výkon státní správy pro sociálně-právní ochranu dětí a průběžně upravuje kritéria, podle nichž rozděluje výši této dotace. Východiskem pro stanovení výše dotace je nejenom počet dětí v evidenci orgánu SPOD, ale i celková sociodemografická situace dětí a rodin ve správním obvodu, včetně zohlednění trestné činnosti dětí nebo na dětech (více viz Sociodemografická analýza – Mapy rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR, SocioFactor s. r. o. 2013)4. Účelová dotace na výkon 3

Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/4

4

http://www.mpsv.cz/files/clanky/15675/SOCDEM_ANALYZA_OHROZENE_DETI.pdf Stránka 34 z 69


státní správy krajskými úřady v oblasti sociálně-právní ochrany dětí není stále dořešena, MPSV jedná s ministerstvem financí. Od 1. 1. 2014 nastala účinnost nového občanského zákoníku5, který zrušil zákon o rodině a zavedl řadu změn v rozhodování o dětech. NOZ mimo jiné stanovuje, že ústavní výchova může být nad dítětem nařízena maximálně na dobu tří let. Pokud jsou důvody pro její pokračování, musí o tom rozhodnout soud v novém řízení. Výše uvedené legislativní změny přinesly více než 100 % nárůst počtu žádostí o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny na přechodnou dobu a pěstouny. K 31. 12. 2014 Krajský úřad Libereckého kraje evidoval 21 zařazených pěstounů na přechodnou dobu. V procesu odborného posouzení jsou desítky dalších žádostí. Pěstouni na přechodnou dobu přijímají na základě rozhodnutí soudu děti, které musí okamžitě z různých důvodů odejít z rodiny a potřebují umístění. Krajský úřad Libereckého kraje (dále jen KÚ LK) sleduje trend přednostního umisťování dětí v těchto situacích do péče pěstounů na přechodnou dobu a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zejména na žádost rodičů nebo s jejich souhlasem. Tím dochází ke snižování podílu dětí umístěných do dětských domovů. Počet umístěných dětí mimo rodinu v Libereckém kraji a typ péče, ve které se nacházejí, sleduje KÚ LK prostřednictvím „Analýzy dětí do 18 let umístěných v pobytových zařízeních na území Libereckého kraje“6. Záměr sledovat počet dětí žijících mimo rodinu a typ péče, kterou využívají, vznikl v rámci činnosti Poradního sboru pro sociálně-právní ochranu dětí Libereckého kraje7. Analýza je průběžně aktualizována vždy k pololetí tak, aby bylo možné sledovat vývoj v počtu dětí v pobytových zařízeních. I přes výše uvedené pozitivní změny KÚ LK vnímá stále potřebu navýšení počtu pěstounů, kteří pečují o děti žijící mimo svou rodinu dlouhodobě. Za účelem vyhledávání náhradních rodičů byla v roce 2014 založena Pracovní skupiny pro vyhledávání náhradních rodičů při KÚ LK8, která připravuje na rok 2015 vyhlášení kampaně. V rámci péče o ohrožené děti je důležitá koordinovaná spolupráce OSPOD s dalšími subjekty, zejména se školami a školskými zařízeními (s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, s Policií ČR, městskou policií, soudy, státními zastupitelstvími a Probační a mediační službou ČR. V rámci Libereckého kraje působí meziresortní týmy na okresní úrovni, které jsou složeny právě ze zástupců výše uvedených institucí. Cílem těchto skupin je prohlubovat spolupráci a společně postupovat a volit opatření při péči o děti, zejména děti ohrožené sociálně patologickými jevy. Nedílnou součástí sociální práce s dítětem a jeho rodinou jsou pro orgány SPOD i sociální služby, zejména sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Dalšími důležitými službami jsou služby rané péče a terénní sociální práce. Rozvoj a zvýšení dostupnosti těchto sociálních služeb je klíčový pro preventivní sociální práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami. Na práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami se podílejí i osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Krajský úřad vydává a odnímá pověření k výkonu sociálněprávní ochrany dětí. Aktuální seznam organizací, které mají pověření a mohou vykonávat různé činnosti sociálně-právní ochrany dětí je zveřejněn na webových stránkách Libereckého kraje9. 5

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

6

Bližší informace na http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1966/poradni-sbor-pro-socialne-pravni-ochranudeti-krajskeho-uradu-libereckeho-kraje7

Bližší informace o Poradním sboru na http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1966/poradni-sbor-prosocialne-pravni-ochranu-deti-krajskeho-uradu-libereckeho-kraje8

Více na http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1966/pracovni-skupiny-v-oblasti-socialne-pravni-ochranydeti-zrizene-pri-krajskem-uradu-libereckeho-kraje 9

Více na http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1966/povereni-k-vykonu-socialne-pravni-ochranyStránka 35 z 69


Krajský úřad Libereckého kraje při odboru sociálních věcí zřídil několik pracovních skupin, které se zabývají podporou rodin s dětmi. Součástí systému plánování sociálních služeb je Pracovní skupina pro rodiny s dětmi. Dále je zřízena Pracovní skupina pro vyhledávání náhradních rodičů, která se zabývá tvorbou cílené kampaně pro vyhledávání nových náhradních rodičů, zejména dlouhodobých pěstounů. Dále je zřízena Pracovní skupina pobytových zařízení pro děti v LK. Informace o všech pracovních skupinách, jejich zaměření a činnosti jsou veřejně přístupné na http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1966/pracovni-skupiny-v-oblasti-socialnepravni-ochrany-deti-zrizene-pri-krajskem-uradu-libereckeho-kraje. I přes to, že se orgány SPOD, rodiny a další subjekty péče o děti snaží zamezit důvodům, pro které děti nejčastěji opouštějí rodinu, dochází k situacím, kdy odnětí dítěte z rodiny hrozí nebo k němu dochází. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou povinny dle novely zákona v případě, že je podán k soudu návrh směřující k odnětí dítěte z rodiny, uspořádat ve věci péče o dítě případovou konferenci. Případová konference je metoda sociální práce, při které je konkrétní situace nebo problém dítěte a jeho rodiny osobně projednána za účasti rodičů dítěte, dítěte (přiměřeně jeho věku) a dalších subjektů, které rodinu a dítě znají a mohou se k ní vyjádřit. Pokud je nutné umístit dítě mimo jeho rodinu, může být v rámci Libereckého kraje předáno do péče: a) pěstouna na přechodnou dobu, tedy do péče osoby zařazené do evidence pěstounů na přechodnou dobu vedené krajským úřadem na základě rozhodnutí soudu, nejdéle na dobu 1 roku. K 30. 6. 2015 je v evidenci KÚ LK 23 rodin, které poskytují tuto péči. K tomuto dni prošlo nebo se nachází v péči těchto pěstounů 48 dětí. b) pěstounské péče - na základě rozhodnutí soudu do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem nebo rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče. Pěstounem se může stát fyzická osoba trvale bydlící na území ČR, která má podmínky pro přijetí dítěte. c) osvojení (za situace, kdy rodiče dali souhlas k osvojení dítěte nebo za ně dal tento souhlas soud) tzn. trvale do péče osob, které se osvojením na základě rozhodnutí soudu stávají zákonnými zástupci dítěte. d) do péče jiné osoby (např. poručníka, osoby blízké dítěti) - dítě je soudem svěřeno do péče osoby, která dítě zná a má zájem převzít péči o něj a soud shledá, že má pro tuto péči vytvořené podmínky a je v zájmu dítěte mu je svěřit. e) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – dítě je svěřeno do péče fyzické nebo právnické osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, a to na základě žádosti zákonných zástupců dítěte nebo rozhodnutí soudu nebo žádosti dítěte nebo žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pobyt je však možný nejdéle na dobu 3 měsíců, v odůvodněných případech na dobu 6 měsíců. V současné době na území LK existují 3 tato zařízení (v Liberci, v Jablonném v Podještědí a v Brništi). f) dětského centra - zařízení poskytující sociální a zdravotní péči dětem od narození do tří let. V LK je jediné zařízení, a to Dětské centrum Sluníčko v Liberci, příspěvková organizace Magistrátu města Liberec. g) dětského diagnostického ústavu - školské zařízení zřizovaného MŠMT, které je určeno pro děti ve věku od 6 let do ukončení povinné školní docházky. Děti zde absolvují krátkodobý (2 měsíční) pobyt za účelem komplexního vyšetření a posouzení dítěte. V Libereckém kraji je jediné takové zařízení, a to v Liberci. h) ústavní výchovy - soud nařídí ústavní výchovu nad dítětem a svěří jej rozsudkem do konkrétního zařízení (dle nového občanského zákoníku), přičemž respektuje místo bydliště rodičů dítěte.

Stránka 36 z 69


Statistické ukazatele o cílové skupině Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vydává každoročně Statistickou ročenku z oblasti práce a sociálních věcí. Údaje nejen za rok 2014 jsou přístupné na http://www.mpsv.cz/cs/7260. Od roku 2014 dochází ke změně v evidenci počtu dětí, s nimiž orgány SPOD pracují. Tabulka 38 – Evidence dětí a mládeže orgány OSPOD ORP v roce 2014 počet obyvatel v ORP k 31. 12. 2014

počet evidovaných celkem

z toho děti do 15 let

z toho dívek

z toho mladiství

z toho dívek

Česká Lípa

76 527

276

128

38

148

48

Frýdlant

24 571

79

41

8

38

7

Jablonec n. N.

55 375

154

60

25

94

39

Jilemnice

22 338

58

26

10

32

11

Liberec

141 986

524

243

106

281

73

Nový Bor

26 289

73

20

4

53

17

Semily

25 846

55

29

7

26

3

Tanvald

20 903

53

26

7

27

3

Turnov

32 858

68

43

18

25

10

Železný Brod

12 158

27

19

4

8

0

Celkem kraj

438 851

1367

635

227

732

221

správní obvod ORP

Zdroj: KÚ Libereckého kraje, 2015

V Libereckém kraji bylo mladistvými v roce 2014 spácháno celkem 99 přestupků, dochází ke snižování počtu přestupků. Graf 12 – Počet evidovaných dětí a mladistvých orgány OSPOD v roce 2014

600 524 500

400

300

200

281 243

276

154

148 128

94

79

100

41 38

60

58

73 26 32

53

55

20

29 26

53

68 26 27

43

25

27

19 8

0 Česká Lípa

Frýdlant

Jablonec Jilemnice n. N.

Liberec

počet evidovaných celkem

Nový Bor

Semily

z toho děti do 15 let

Tanvald

Turnov

Železný Brod

z toho mladiství


Děti v institucionální péči – ústavní a ochranná výchova a výkon vazby a trestu odnětí svobody Péče o ohrožené děti spadá do agendy pěti ministerstev (ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo Stránka 37 z 69


spravedlnosti a ministerstvo vnitra). Jak již bylo uvedeno výše, Krajský úřad Libereckého kraje, od roku 2013 sleduje počet dětí v ústavní a ochranné výchově a druh institucionální péče. V Libereckém kraji bylo ke konci roku 2014 umístěno mimo rodinu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc celkem 59 dětí. Ústavní nebo ochranná výchova byla k tomuto datu vyslovena nad 319 dětmi. Nejvíce umístěných dětí evidovali pracovníci OSPOD v České Lípě a Liberci, které jsou současně největšími městy LK. Nejnižší počet dětí v institucionální péči je evidován v Železném Brodu, Semilech a Turnově. Meziročně dochází k mírnému poklesu počtu dětí umístěných v institucionální péči. Ústavní výchova je nařizována soudem na základě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nově od 1. 1. 2014 musí soud při nařízení ústavní výchovy konkrétně určit i zařízení, ve kterém bude dítě umístěno, přičemž přihlíží k návrhu rodičů a jejich bydlišti (zařízení by mělo být blízko bydliště rodiny, aby mohla s dítětem udržovat kontakt). Nově také tento zákon stanoví maximální dobu nařízení ústavní výchovy, a to tři roky. Pokud před uplynutím této lhůty nepodá nikdo k soudu návrh na prodloužení ústavní výchovy, automaticky se dítě vrací do péče rodičů. Pokud je návrh podán, soud v samostatném soudním řízení přezkoumává důvody pro další trvání ústavní péče. Vždy se zabývá otázkou, zda není možné dítěti zprostředkovat náhradní rodinnou péči. Zpravidla je nařizována dětem: • • •

o něž rodiče náležitě nepečují a žádná jiná alternativa výchovy dítěte se nejeví jako žádoucí, či není dostupná; které nemají rodiče ani jiné způsobilé pečovatele; jež vykazují závažné poruchy chování a dopouštějí se trestné činnosti.

Ochranná výchova je jedním z ochranných opatření, které jsou přímo definovány v zákoně č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění. Ochrannou výchovu může soud pro mládež, dle výše uvedeného zákona, uložit dítěti v případě, kdy spáchalo čin, za nějž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu, a které v době spáchání činu dovršilo dvanáctý rok svého věku a bylo mladší patnácti let. Mladistvému může soud pro mládež uložit ochrannou výchovu, pokud: • • •

o výchovu mladistvého není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze odstranit v jeho vlastní rodině nebo v rodině, v níž žije; dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána; prostředí, v němž mladistvý žije, neposkytuje záruku jeho náležité výchovy, a nepostačuje uložení výchovných opatření. Nejbližší oddělení pro výkon ochranné výchovy je zřízeno ve Výchovném ústavu pro děti a mládež v Boleticích u Děčína (Ústecký kraj).

Zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy spádová pro děti z Libereckého kraje: Dětský diagnostický ústav v Liberci - pro děti od 6 let do ukončení povinné školní docházky (přesný název: Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna, Liberec, U Opatrovny 3) Diagnostický ústav v Praze, Lublaňská ul. – pro chlapce s ukončenou povinnou školní docházkou do 18 let, Diagnostický ústav v Praze Hodkovičkách – pro dívky s ukončenou povinnou školní docházkou do 18 let, Dětský diagnostický ústav v Hradci Králové – pro děti od 6 let do ukončení povinné školní docházky Dětské domovy a dětské domovy se školou (na území LK 7 zařízení) Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna v Chrastavě, Školní 438 A další.10 Tabulka 40 – Počet osob do 18–ti let z Libereckého kraje v institucionální péči k 31. 12. 2014

10

Bližší informace o uvedených zařízeních na http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page1966/poradni-sborpro-socialne-pravni-ochranu-deti-krajskeho-uradu-libereckeho-krajeStránka 38 z 69

Bezpečnostní analýza Libereckého kraje data za rok 2014 správní obvod ORP

počet obyvatel v ORP k 31. 12. 2014

počet dětí v institucionální péči

počet dětí ZDVOP

počet dětí v ÚV+OV

počet dětí ve VV či VTOS

index dětí v institucionální péči na 10 000 obyvatel

Česká Lípa

76 527

50

4

46

0

6,53

Frýdlant

24 571

40

3

37

0

16,28

Jablonec nad Nisou

55 375

48

16

32

1

8,67

Jilemnice

22 338

15

4

11

0

6,72

141 986

97

15

82

2

6,83

Nový Bor

26 289

18

3

15

0

6,85

Semily

25 846

8

1

7

0

3,10

Tanvald

20 903

33

11

22

0

15,79

Turnov

32 858

9

1

8

0

2,74

Železný Brod

12 158

1

1

0

0

0,82

Celkem kraj

438 851

319

59

268

3

7,27

Liberec


Graf 16 – Počet dětí a mladistvých za území ORP umístěných v ústavním zařízení (2014) 97

100 90 80 70 60

50

50

48 40 33

40 30

18

15

20

9

8 10

1

0 Česká Lípa

Frýdlant

Jablonec Jilemnice nad Nisou

Liberec

Nový Bor

Stránka 39 z 69

Semily

Tanvald

Turnov

Železný Brod


Graf 17 – Indexové srovnání - počet dětí a mladistvých za území ORP umístěných v ústavním zařízení v roce 2014 18,00

16,28

15,79

16,00 14,00 12,00

8,67

10,00 8,00

6,53

6,72

6,83

6,85

6,00

3,1

4,00

2,74 0,82

2,00 0,00 Česká Lípa Frýdlant


Liberec

Nový Bor

Semily

Tanvald

Turnov

Železný Brod


Při výkonu trestu odnětí svobody jsou mladiství vždy umisťováni na speciální oddělení pro mladistvé. Oddělení pro výkon vazby mladistvých a zároveň pro výkon trestu odnětí svobody je v Libereckém kraji zřízeno ve Vazební věznici Liberec. K 31. 12. 2014 byli v Libereckém kraji ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody 3 mladiství. Velmi ohroženou skupinou dětí (nejenom z trestně-právního pohledu) jsou děti na útěku z rodiny nebo ze školských zařízení. Děti jsou v situaci, kdy nemají zabezpečeny základní potřeby, dopouštějí se drobných krádeží nebo mohou být obětí trestné činnosti. Se zvláštním zřetelem jsou především řešeny případy zmizení dětí, při kterých je bezprostředně ohroženo zdraví nebo život dítěte. V těchto situacích je velice důležitý rychlý přenos informací, jak mezi jednotlivými subjekty pátrání, tak i směrem k veřejnosti, která může v době bezprostředně po zmizení dítěte poskytnout relevantní informace. Pomoci při pátrání po pohřešovaném dítěti může každý z nás. Stačí se přihlásit k odběru upozornění o vyhlášeném pátrání po dítěti v ohrožení. Pro děti v krizi je zřízena také bezplatná telefonní linka „Linka bezpečí“, která umožňuje kontakt s dětmi i prostřednictvím internetu. Internet představuje v současné době pro děti možnost získání informací i poradenství, jakož i potencionální ohrožení. Internetová kriminalita, ve vztahu k dětem zejména kyberšikana a sexuální zneužívání je další oblastí ohrožení dítěte, které je třeba se věnovat.

3.4.2 Dospělí S účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, se od 1. ledna 2007 odborné sociální poradenství poskytované obecními úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) osobám ohroženým sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučeným stalo výkonem přenesené působnosti. V souladu s § 92 zákona o sociálních službách ORP zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje Stránka 40 z 69


se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky, na základě oznámení zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu zjišťuje, zda je nezbytné poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče a zprostředkovává možnost jejich poskytnutí; v případě, že nelze služby sociální péče osobě poskytnout, sděluje neprodleně tuto skutečnost zdravotnickému zařízení, ve kterém je osoba umístěna. Tato služba je tradičně nazývána „sociální kurátorství“ a je také, jako jediná sociální služba, garantována státem. Sociální kurátoři navštěvují osoby ohrožené sociálním vyloučením v průběhu výkonu trestu na jejich žádost a nabízejí osobám odborné poradenství k zajištění finanční a hmotné pomoci po propuštění popř. se podílejí na informačních besedách pro odsouzené před výstupem z výkonu trestu. Dále sociální kurátory vyhledávají s žádostí o pomoc osoby po propuštění z VTOS, osoby umístěné v psychiatrických léčebnách, osoby bez domova. Osoby ohrožené trestnou činností využívají i jiných sociálních služeb (např. intervenčního centra nebo poradny pro oběti trestných činů). Sociální kurátor při spolupráci s osobami využívá v návaznosti na další sociální služby působící na území Libereckého kraje. V Libereckém kraji v současné době poskytuje azylové bydlení několik poskytovatelů sociálních služeb. Azylové domy pro muže jsou v Liberci (o.s. Návrat), v Jablonci nad Nisou (o.s. Naděje) a v České Lípě (Sociální služby města Česká Lípa). Azylový dům pro ženy je v Jablonci nad Nisou (o.s. Naděje). Azylové domy pro matky s dětmi jsou v Liberci a ve Stráži nad Nisou (Oblastní charita Liberec) a v České Lípě (Farní charita ČL). V LK nejsou dostupné azylové domy pro rodiny s dětmi nebo pro muže s dětmi. V případě, že města vlastní ubytovny, sociální kurátoři jich často využívají k zajištění ubytování jednak pro osoby propuštěné z VTOS, ale i pro rodiny, které se dostaly do složité finanční situace (např. město Nový Bor). Další formou sociální služby zaměřené zejména na poskytování ubytování jsou noclehárny. Ty jsou dostupné v Liberci (o.s. Naděje) a v Jablonci nad Nisou (o.s. Naděje). O služby kurátora žádají především klienti, kteří nemají rodinné zázemí nebo mají narušené rodinné vazby. Klienti se obracejí na kurátory nejčastěji se žádostí o pomoc při vyřizování dávek pomoci v hmotné nouzi (pouze malá část klientů získá po ukončení výkonu trestu zaměstnání) a pomoc při zajištění ubytování. Dále je řešeno zadlužení klientů a jejich dluhy např. u zdravotních pojišťoven z doby výkonu nařízené ústavní léčby po VTOS. Osoby se obracejí na kurátory nejenom osobně, ale i písemnou formou (z VTOS a z psychiatrických léčeben). Na každém obecním úřadě obce s rozšířenou působností Libereckého kraje zřízena funkce sociálního kurátora (10 osob), přičemž s výjimkou Liberce a Jablonce nad Nisou je ve všech případech funkce kumulována s výkonem další agendy např. kurátora pro mládež, veřejného opatrovníka, protidrogového koordinátora, romského poradce a dalších. Na uvedenou agendu je zapotřebí odborné vzdělání dle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Osobám po propuštění z VTOS jsou nabízeny i další programy ze strany Probační a mediační služby nebo nestátních neziskových organizací. Jedná se zejména o rekvalifikační programy nebo programy penitenciární a postpenitenciární péče. Tyto programy se zaměřují na integraci osob ohrožených sociálním vyloučením a na jejich uplatnění na trhu práce. Vzhledem k tomu, že osoby ve VTOS s trvalým bydlištěm v Liberci mohou vykonávat trest kdekoliv jinde v ČR, nelze hodnotit, kolik obyvatel Libereckého kraje ve VTOS je do těchto programů zapojeno. Statistické ukazatele o cílové skupině Jediným statistickým sledováním počtu osob, které vyhledaly pomoc sociálního kurátora, je statistický výkaz V (MPSV) 26-01 zpracovávaný každoročně k 31. 12. daného roku a zasílaný prostřednictvím MPSV Českému statistickému úřadu. Výkaz však nezachycuje veškeré osoby a problematiku, s níž se na sociálního kurátora obracejí. Je nutné také poukázat na určitou nepřesnost (nebo spíše neúplnost) sledovaného počtu osob ve VTOS a propuštěných z vězení. Tento počet (sledovaný sociálním kurátorem) odráží pouze počet osob, o nichž se sociální kurátor dozví (z tzv. oznámení o nadcházejícím propuštění a hlášenek o pobytu osoby ve VTOS). Osoba, která je ve VTOS, musí dát informovaný souhlas se zasláním informace o jejím nadcházejícím propuštění na ORP. Pokud souhlas neposkytne, sociální kurátor o plánovaném propuštění neví. Přesto, že v době VTOS osoba nedá souhlas s odesláním oznámení a nemá zájem o spolupráci se sociálním kurátorem, většinou po propuštění sociálního kurátora vyhledá a žádá sociální poradenství. Stránka 41 z 69


Tabulka 41 – Počet osob evidovaných kurátory pro dospělé v roce 2014 počet osob propuštěných z vězení 73 25 62 10 117 36 12 38 18 4 395

správní obvod ORP Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod Celkem kraj

počet propuštěných ze školských zařízení 14 1 2 1 17 2 1 0 0 1 39


Oblast ochrany před sociálně patologickými jevy lze rozdělit na několik typů prevence. Mezi významné typy prevence řadíme prevenci kriminality a neméně významnou prevenci sociální. Liberecký kraj se angažuje na poli sociální prevence, kdy každoročně vyhlašuje svůj dotační titul – Grantový fond, Program č. 9 – podpora na poskytování sociálních služeb. Služby protidrogové prevence jsou financovány přímo z rozpočtu kraje. V oblasti prevence kriminality a sociální prevence působí velké množství orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, zástupci nestátního neziskového i ziskového sektoru, popř. jiné subjekty. Preventivní aktivity lze rozdělit do působnosti několika resortů, které na preventivním poli vyvíjí aktivity samostatně nebo ve spolupráci s institucemi, které spadají pod působnost jiného resortu. Graf 18 – Počet osob propuštěných z vězení v roce 2014 117

120

100

80

73 62

60 38

36

40 25

18 20

12

10

4 0 Česká Lípa

Frýdlant


Liberec

Nový Bor


Stránka 42 z 69

Semily

Tanvald

Turnov

Železný Brod


4 INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA V oblasti prevence kriminality a sociální prevence působí velké množství orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, zástupci nestátního neziskového i ziskového sektoru, popř. jiné subjekty. Preventivní aktivity lze rozdělit do působnosti několika resortů, které na preventivním poli vyvíjí aktivity samostatně nebo ve spolupráci s institucemi, které spadají pod působnost jiného resortu.

4.1 Resort Ministerstva vnitra ČR V České republice byly institucionální podmínky pro rozvoj preventivní politiky vytvořeny v roce 1993, kdy byl zřízen Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále pak RVPPK). Předmětem činnosti tohoto orgánu je především vytváření a realizace preventivní politiky na meziresortní úrovni a její konkretizace na úrovni krajské a místní. Odpovídá za zpracování Strategie PK a dalších koncepčních materiálů, za metodické vedení regionálních (vyšších územně správních celků - krajů) a místních orgánů při realizaci Strategie, za účelné vynakládání prostředků ze státního rozpočtu určených na realizaci aktivit PK a za vyhodnocování účinnosti preventivních programů. RVPPK koordinuje činnost příslušných resortů v oblasti prevence kriminality, spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi a hromadnými sdělovacími prostředky. Republikový výbor má 19 členů. Činnost sekretariátu zajišťuje Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV (do 31. 5. 2015 odbor prevence kriminality). Předsedou RVPPK je ministr vnitra, výkonným místopředsedou je 1. náměstek ministra vnitra. Dalšími členy jsou zástupci: • • • • • • • • • • • • • • •

Ministerstva práce a sociálních věcí – odboru rodinné politiky a odboru sociálních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstva spravedlnosti Ministerstva obrany Ministerstva zdravotnictví Ministerstva financí Ministerstva pro místní rozvoj Nejvyššího státního zastupitelství Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Policejního prezidia České republiky Probační a mediační služby ČR Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity. Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Soudcovské unie České republiky

Tyto resorty rozvíjí také vlastní preventivní programy v oblasti prevence kriminality a sociální prevence ve své působnosti. Systém organizace prevence kriminality v ČR Ústřední metodickou a koordinační roli v oblasti prevence kriminality plní Republikový výbor pro prevenci kriminality (RVPPK). Republikový výbor byl zřízen při Ministerstvu vnitra ČR. Rozhoduje také o přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu na projekty realizované v rámci jednotlivých preventivních programů. Úkoly související s činností sekretariátu RVPPK, plní odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV. Klíčové postavení a odpovědnost za realizaci preventivních aktivit mají také kraje a obce. Nesou zodpovědnost za přípravu a praktickou realizaci programů prevence kriminality na krajské a lokální úrovni. Hlavními aktéry na úrovni obcí a měst jsou příslušné orgány samosprávy, komise (pracovní skupiny) prevence kriminality a jmenovaní manažeři prevence kriminality. Úkolem krajského manažera prevence kriminality je především koordinovat aktivity prevence kriminality na regionální i místní úrovni. Zároveň je kontaktní osobou pro Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, pro Policii ČR a pro manažery prevence kriminality měst a obcí. Na úrovni krajů rovněž působí koordinátoři prevence kriminality Stránka 43 z 69


krajských ředitelství Policie ČR. Policie ČR je pro orgány územně samosprávných celků hlavním partnerem při zpracování analýz trestné činnosti, při formulování návrhů na řešení problémů a rizik, při tvorbě koncepcí (strategií) prevence kriminality a stanovování bezpečnostních priorit. V roce 1996 byly poprvé na prevenci kriminality vyčleněny finanční prostředky (150 mil. Kč) v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. Hlavním pilířem financování preventivní činnosti se stal Program prevence kriminality na místní úrovni (dále jen program). Aktivity v rámci programu byly realizovány samosprávami obcí za přispění státní účelové dotace. Vytvořený systém se opíral o preventivní programy resortů zastoupených v RVPPK, o programy prevence kriminality na místní úrovni, o výzkumnou, analytickou, vyhodnocovací a preventivní činnost Ministerstva vnitra a Policie ČR, o spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi a se subjekty podnikajícími zejména v oblasti situační prevence. V letech 1996 - 2003 byly realizovány programy zpočátku pouze ve městech s počtem obyvatel nad 30 tisíc, od roku 1999 i v menších městech. Od roku 2004 do roku 2007 byl realizován program Partnerství, který umožňoval podporovat preventivní aktivity bez ohledu na počet obyvatel v obci. Klíčovým kritériem pro financování aktivit v rámci programu byl rozsah bezpečnostního problému. Od roku 2006 byly do realizace Programu zapojeny také kraje (MV ČR). V roce 2007 schválila Vláda ČR (usnesení č. 1150) Strategii prevence kriminality na období 2008 – 2011 (základní dokument preventivní politiky státu). Nově byl systém prevence kriminality rozčleněn na tři úrovně: republikovou, krajskou a městskou. Do tzv. městské úrovně prevence kriminality, kterou zabezpečovalo Ministerstvo vnitra ČR, byla zařazena města nad 25 tisíc obyvatel. 14. prosince 2011 Vláda ČR schválila (usnesení č. 925) „Strategii prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015“. Tento dokument těží ze závěrů a výsledků předcházejících strategií prevence kriminality i z nabytých praktických zkušeností. Systém prevence kriminality zůstává rozčleněn na tři úrovně: republikovou a resortní, krajskou a lokální. V lokální úrovni jsou zařazeny všechny obce (města) bez ohledu na počet obyvatel.

4.1.1 Strategie Prevence kriminality ČR na období 2012 – 2015 Systém prevence kriminality byl rozdělen na tři úrovně: •

republiková a resortní – koordinační roli plní meziresortní orgán Republikový výbor,

•

krajská – krajské úřady,

•

lokální – samosprávy měst a obcí.

Strategické cíle: •

Snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí občanů.

•

Snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin definovaných ve Strategii nebo jejich ochrana.

•

Efektivní a koordinovaný systém prevence kriminality.

•

Komplexní přístup v komunitách postavený na spolupráci obce, Policie ČR a dalších subjektů.

Priority republikové úrovně: • Snižování rizik a výskytu protiprávní činnosti na úrovni obcí a regionů, včetně oslabování rizikových faktorů, které přispívají k výskytu protiprávního jednání. • Integrace efektivní prevence kriminality do výkonu práce v Policii ČR, zejména na základních útvarech. • Podpora národních specifických projektů a programů. • Vytvoření efektivního a stálého systému sběru, analytického zpracování, předávání a poskytování informací v oblasti prevence kriminality na a mezi všemi úrovněmi subjektů prevence kriminality.

Stránka 44 z 69


4.1.2 Preventivní aktivity měst Libereckého kraje V rámci programu prevence kriminality na místní úrovni byla od roku 1996 do roku 2012 městům a obcím Libereckého kraje přidělena státní účelová dotace na 284 preventivních projektů. Státní dotaci z tohoto programu získalo celkem 21 měst v kraji, kterým byla poskytnuta dotace převyšující 55 miliónů Kč. V následující tabulce je uveden přehled počtu podpořených měst, jejich projektů podpořených státní účelovou dotací a celková výše přidělené dotace za uvedené období. V tabulce je uveden celkový počet schválených projektů a to i s těmi, které města nakonec nerealizovala. Tabulka 42 – Počet podpořených měst a projektů v kraji od roku 1996 Rok

Počet podpořených žadatelů

Počet projektů

Výše dotace (v mil. Kč)

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

1 2 2 3 3 4 4 8 8 4 7 6 6 8 8 8 6 16 10

3 13 21 19 29 20 20 36 24 10 8 7 11 19 14 17 13 21 20

2,540 6,701 2,953 4,401 4,539 2,369 2,875 4,607 5,047 2,486 4,145 2,554 3,702 1,793 1,759 1,427 1,542 5,855 4,332

Zdroj: OBPPK MV ČR, 2014

Jsou rozlišeny tři základní typy preventivních opatření: Situační prevence Je zaměřena na minimalizaci a eliminaci příležitostí k páchání trestné činnosti. Staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Zvyšuje pravděpodobnost odhalení pachatele a snižuje potencionální zisk z trestné činnosti. Škála aktivit je široká od legislativní iniciativy, organizaci bezpečnostní struktury a realizaci různých technických opatření. Za nejefektivnější projekty v této oblasti jsou považovány projekty zřizování městských kamerových dohlížecích systémů a pultů centrální ochrany. Sociální prevence Je orientována na odstranění příležitostí k páchání trestné činnosti. Vytváří aktivity zaměřené na socializaci a změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek prostředí, které produkuje pachatele trestné činnosti. Realizaci sociálně-preventivních aktivit, jejichž škála je poměrně široká (volnočasové aktivity, nízkoprahová, poradenská a krizová zařízení, resocializační a rekvalifikační programy, azylové a chráněné bydlení, terénní sociální práce) se významně věnují samosprávy obcí a zejména nestátní neziskové organizace. Pozornost je zaměřena na mládež ohroženou sociálně patologickými jevy.

Stránka 45 z 69


Informování občanů o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností Cílem je poskytování objektivních a včasných informací o sociálně patologických, jevech a rizikovém chování o příčinách těchto jevů. Hlavními aktivitami je informování veřejnosti o nejčastějších typech trestné činnosti, o způsobech jejich páchání a o místech a časech jejich výskytu a poskytování rad, návodů a doporučení prostřednictvím médií, přednášek, besed, tiskovin a poradenských služeb. V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny údaje o realizaci projektů obcemi kraje v jednotlivých letech v období existence dotačního programu pro prevenci kriminality. Uvádějí přehled projektů měst podpořených v jednotlivých letech 2000 – 2012. Od roku 2004 je u podpořených projektů měst uveden také typ projektu. Tabulka 43 – Podpořené preventivní projekty měst Libereckého kraje v roce 2011 Liberecký kraj 2011 Česká Lípa Desná Jablonec nad Nisou Liberec Nový Bor Semily Tanvald Železný Brod Celkem

Výše celkové dotace

Počet projektů celkem

202 000 199 000 319 000 423 000 123 000 57 000 74 000 30 000 1 427 000

1 5 5 1 2 1 1 1 17

Sociální prevence 1 2 3 2 1 1 1 10

Typy projektů Situační prevence

Informování občanů

2 1

1 2 1

3

4

Zdroj: MV ČR, 2012

Tabulka 44 – Podpořené preventivní projekty měst Libereckého kraje v roce 2012 Liberecký kraj 2012 Desná Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Železný Brod Celkem



432 000 239 000 346 000 35 000 442 000 48 000 1 542 000

3 (realizován 1) 5 1 1 2 1 13

Sociální prevence 2

1 1 4

Typy projektů Situační prevence 3 2 1 1 1

Informování občanů 1

8

1

Zdroj: MV ČR, 2013

Tabulka 45 – Podpořené preventivní projekty měst Libereckého kraje v roce 2013 Liberecký kraj 2013 Česká Lípa Desná Hrádek nad Nisou Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Kořenov Liberec Liberecký kraj Nový Bor Plavy Ralsko Semily Smržovka



171 000 350 000 300 000 823 000 350 000 230 000 339 000 43 000 749 000 125 000 992 000 64 000 350 000

1 1 (nerealizován) 1 3 1 1 1 1 2 1 2 1 1 Stránka 46 z 69

Sociální prevence 1

1

1 1 1

Typy projektů Situační prevence 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1


Bezpečnostní analýza Libereckého kraje data za rok 2014 Tanvald Velké Hamry Železný Brod Celkem

350 000 571 000 48 000 5 855 000

1 2 1 21

1 1 7

1 1 14

Zdroj: MV ČR, 2014

Tabulka 46 – Podpořené preventivní projekty měst Libereckého kraje v roce 2014 Liberecký kraj 2014 Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Ralsko Turnov Velké Hamry Železný Brod Celkem



329 000 349 000 455 000 346 000 757 000 381 000 689 000 340 000 632 000 54 000

1 1 4 1 3 2 2 1 3 1

Sociální prevence

2 1 1 2

Typy projektů Situační prevence 1 1 1 1 2 1


1

1 3 1

Zdroj: MV ČR, 2015

4.1.3 Typy projektů prevence kriminality V tabulkách 42 – 54 jsou uvedeny podpořené projekty měst Libereckého kraje v letech 2004 až 2014. Níže jsou uvedeny příklady nejčastěji realizovaných projektů situační a sociální prevence a informování občanů. Ad 1. Oblast situační prevence Situační prevence staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Nejefektivněji působí při omezování majetkové trestné činnosti tím, že minimalizuje kriminogenní podmínky prostřednictvím klasické, technické, fyzické a režimové ochrany. •

Cílem opatření situační prevence je znesnadnění spáchání trestného činu, zvýšení rizika pro pachatele, že bude dopaden a potrestán, a minimalizace zisků z trestné činnosti.

Opatření situační prevence jsou využívána především v případech kriminality páchané na veřejných prostranstvích (krádeže, loupeže), při páchání majetkové kriminality (vloupání do objektů, krádeže aut a věcí z aut) a při vytváření bezpečných zón a bezpečného bydlení. Situační prevence používá organizační a technická opatření ve všech variantách – klasické (zejména využití mechanických zábranných prostředků – zámků, mříží, folií, oplocení, trezorů atd.), technické (např. označování předmětů, systémy kontroly vstupů a vjezdů do objektů, elektrické zabezpečovací systémy, požární signalizace, městské kamerové dohlížecí systémy, pulty centralizované ochrany, propojování pracovišť městské policie s Policií ČR), fyzické (hlídkující policista, vrátný, ostraha objektu) a režimové ochrany (stanovení přístupových pravidel k informacím, klíčům a jejich dodržování). K dalším opatřením patří aplikace norem prevence kriminality při výstavbě budov (např. osvětlení prostoru, odstranění nepřehledných zákoutí, organizace hlídkové činnosti policie, zabezpečení objektů, použití individuálních technických prostředků apod.). Úspěšnost projektů situační prevence je vysoká a měřitelná. Lze hodnotit dynamiku vývoje trestné činnosti a přestupků, míru objasněnosti trestné činnosti a do jisté míry i pocit bezpečí občanů. •

Typy projektů situační prevence: Stránka 47 z 69


o o o o o o o o

pulty centralizované ochrany, městské kamerové dohlížecí systémy (MKDS) fotopasti signál v tísni – zabezpečovací zařízení, bezpečnostní stojany pro kola (uzamykatelné řetězy), osvětlení rizikových míst, oplocení rizikových míst, bezpečnostní opatření v dopravě a jiné.

Ad 2. Oblast sociální prevence Sociální prevence představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace jedince a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti. Projekty z okruhu sociální prevence se proto orientují především na potenciální nebo již na skutečné pachatele trestné činnosti, na kriminogenní prostředí a na sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. Do sociální prevence je zahrnuta také pomoc obětem trestné činnosti. Cílové skupiny: •

Děti a mladí dospělí (sociálně znevýhodněné, s rizikem kriminálního chování)

•

Rodiny (s rizikem výskytu kriminálního chování u jejich členů)

•

Recidivisté (efektivní resocializace recidivujících pachatelů

•

Oběti trestných činů (projekty zaměřené na skutečnou a efektivní pomoc a podporu, zejména prevenci viktimity) se zvláštním zřetelem na dětské oběti a seniory (zejména žijící osaměle, s omezenými sociálními kontakty). Komplexně pojaté projekty zaměřené na vyhledávání ohrožených seniorů a kontinuální práci s nimi, včetně informovanosti, zlepšování sociálních kontaktů a osobní bezpečnosti

•

Komunity (obecní komunity, zejména malé, aktivity a projekty zaměřené např. na zvyšování odpovědnosti komunit za vlastní bezpečnost – ve smyslu větší všímavosti, vzájemné informovanosti, zlepšení spolupráce s Policií ČR, apod.).

Ad 3. Informování občanů Informování veřejnosti o stavu, vývoji a typech trestné činnosti v lokalitách, (nebezpečích ohrožení různými formami trestné činnosti) a o možnostech a způsobech ochrany před ní patří mezi důležité nástroje prevence. Cílem preventivních aktivit je zvyšování informovanosti obyvatel a motivace k aktivnímu přístupu k zajištění vlastní bezpečnosti a ochraně majetku.

4.2 Resort Ministerstva práce a sociálních věcí ČR MPSV se v rámci preventivní činnosti soustřeďuje na oblast sociální prevence. Do této oblasti lze zahrnout zejména oblast podpory sociálních služeb. V rámci sociální prevence rozdělujeme další oblasti podpory: sociálně-právní ochrana dětí dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění – zde je upraven postup orgánů sociálně-právní ochrany dětí při vyhledávání dětí a poskytování sociálně-právní ochrany dětem, které jsou ohroženy sociálně patologickými jevy (podrobněji kapitola 3.4.1), integrace příslušníků sociálně vyloučených romských komunit – podrobněji je uvedeno v kapitole 4.5.

4.2.1 Sociální služby – poskytování, organizace Od roku 2007 je systém poskytování, financování a organizace sociálních služeb upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Sociální služba je činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního Stránka 48 z 69


začlenění nebo prevence sociálního vyloučení (§ 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů). Sociální služby zahrnují tři základní oblasti služeb: a) sociální poradenství, b) služby sociální péče, c) služby sociální prevence. Celkem je v zákoně definováno 33 druhů sociálních služeb. Kromě odborného sociálního poradenství je definováno 14 druhů služeb sociální péče a 18 druhů služeb sociální prevence. Pro oblast prevence kriminality jsou klíčové zejména služby sociální prevence. U služeb významných pro tuto oblast je uveden i stručný popis. Jsou to tyto služby: 1. Raná péče – služba je zaměřena na podporu rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je osobou se zdravotním postižením a/nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého sociálního prostředí. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. 2. Telefonická krizová pomoc – řeší nepříznivé, zátěžové a ohrožující situace klientů za pomoci metod a technik krizové práce. Jde o jednorázové nebo opakované telefonické kontakty klienta s pracovištěm telefonické krizové intervence. 3. Tlumočnické služby – služby terénní, případně ambulantní, které jsou poskytovány osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením. 4. Azylové domy – jsou pobytové služby, na přechodnou dobu, poskytované osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Jsou různého druhu, např. azylové domy pro rodiče s dětmi, azylové domy pro ženy, pro muže, případně i pro osoby mladší 18 let. Vedle poskytnutí ubytování je vždy nezbytné poskytnout také podporu, která vede k řešení nepříznivé sociální situace, a to především prostřednictvím sociální práce. 5. Domy na půl cesty – jsou pobytovou službou pro osoby do 26 let, které žily dlouhodobě ve školských zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy, nebo v jiných zařízeních pro děti a mládež a pro osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Domy na půl cesty mají těmto lidem poskytnout podmínky pro úspěšný samostatný start do samostatného života. 6. Kontaktní centra – jsou obvykle ambulantní zařízení určená osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Služby zde poskytované mají za cíl snižovat sociální a zdravotní rizika spojená se zneužíváním návykových látek. 7. Krizová pomoc – je terénní, ambulantní nebo pobytová sociální služba určená osobám, které se přechodně nacházejí v situaci ohrožení zdraví a života a nejsou schopny tuto situaci v daném okamžiku řešit vlastními silami. Krizová pomoc vedle poskytnutí stravy či ubytování nabízí především socioterapii a pomoc při vyřízení nezbytných osobních záležitostí. 8. Nízkoprahová denní centra – jsou určena osobám bez přístřeší a nabízejí pomoc se zajištěním osobní hygieny, zajištěním stravy a vyřízením nezbytných osobních záležitostí. 9. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – poskytují zejména ambulantní služby pro děti a mládež ve věku 6 až 26 let, které jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy (kriminalita, alkohol, drogy apod.). Cílem služby je zejména nabízet smysluplné využití volného času, pomoc v orientaci ve společenském prostředí a pomoc se změnou životního stylu, který je ohrožuje. 10. Noclehárny - nabízejí osobám bez přístřeší možnost přenocování a podmínky pro osobní hygienu

Stránka 49 z 69


11. Služby následné péče - jsou určeny osobám trpícím chronickým duševním onemocněním nebo osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu. Jejich cílem je pomoc při zvládnutí běžných životních podmínek a prevence recidivy. 12. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – nabízejí rodinám s dětmi pomoc se zvládnutím dopadů dlouhodobě krizové sociální situace rodiny nebo jejího člena. 13. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením služba je zaměřena na rozvoj osobnosti a zkvalitnění života prostřednictvím zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Služba rozvíjí nebo udržujte osobní schopnosti a dovednosti osob se zaměřením na pomoc se začleňováním do běžného života při zohlednění psychického a fyzického stavu. 14. Sociálně terapeutické dílny - ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. U osob je rozvíjena samostatnost a pracovní návyky prostřednictvím sociálně pracovní terapie. 15. Terapeutické komunity - poskytují pobytové služby pro osoby závislé na návykových látkách nebo i osoby s chronickým duševním onemocněním s cílem zbavit se závislosti a vytvořit dobré podmínky pro začlenění do společnosti. 16. Terénní programy – jsou realizovány s cílem vyhledávat osoby, které žijí rizikovým způsobem života nebo žijí v sociálně vyloučených komunitách a pomáhat jim v minimalizaci rizik spojených s tímto způsobem života a v začlenění do společnosti. 17. Sociální rehabilitace – má za cíl pomoc lidem k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti, a to rozvojem jejich schopností a dovedností a posilováním návyků potřebných pro samostatný život. Služba je určena osobám se zdravotním postižením, ale také osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením z jiného důvodu, například etnické příslušnosti, chudoby, dlouhodobé nezaměstnanosti apod. (MPSV, 2006). 18. Intervenční centra – poskytují sociální služby obětem domácího násilí. Systém pomoci těmto osobám je upraven především zákonem č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, v platném znění. V rámci tohoto zákona a zákona o sociálních službách je upraven způsob intervence ve prospěch obětí domácího násilí. Intervenční centra jsou vysoce profesionální službou, která je povinna nabídnout obětem domácího násilí pomoc a podporu při zvládnutí této krizové životní situace, která následuje bezprostředně po útoku. Intervenční centra dále zajišťují spolupráci a vzájemnou informovanost mezi intervenčními centry, poskytovateli jiných sociálních služeb, orgány sociálně-právní Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. Pro snadné získání informací o poskytovatelích služeb a jimi poskytovaných sociálních službách je veden elektronický registr, který je veřejně přístupný na adrese: http://iregistr.mpsv.cz V současné době působí v Libereckém kraji 129 poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují 269 sociálních služeb, z toho 115 je zaregistrováno Krajským úřadem Libereckého kraje a poskytují 222 sociálních služeb (údaj platný k 10. 6. 2014). V rámci prevence kriminality je věnována pozornost vybraným druhům služeb sociální prevence. Cílové skupině, do které jsou zařazeny osoby ohrožené sociálně patologickými jevy, krizí, ohrožené sociálním vyloučením a oběti trestné činnosti, je poskytována služba – odborné sociální poradenství. Tato služba je poskytována (stejně jako služby sociální prevence) převážně nestátními neziskovými organizacemi. Odborné sociální poradenství poskytuje uvedené cílové skupině 19 subjektů (28 služeb) působících v Libereckém kraji. Z analýzy vyplynula absence některých registrovaných sociálních služeb v určitých oblastech kraje. Krizová pomoc není v kraji poskytována vůbec. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi poskytuje v kraji 8 poskytovatelů služeb. Tyto sociální služby jsou významné pro sanaci rodin. Snižují riziko umisťování dětí z nefunkčních rodin do školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné péče. Zvyšují i pravděpodobnost včasnějšího návratu těchto dětí do rodiny. Dům na půl cesty pomáhá naopak dětem po institucionální péči začlenit se do společnosti, do běžného Stránka 50 z 69


života. Důležitou funkci plní nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, která poskytují služby neorganizované mládeži. Právní forma poskytovatelů sociálních služeb Nejvíce poskytovatelů sociálních služeb – služeb sociální prevence na území Libereckého kraje má právní formu občanského sdružení. Méně četným typem právní formy je příspěvková organizace. Z celkových 72 registrovaných služeb sociální prevence poskytují 67 služeb nestátní neziskové organizace, což představuje 93 %. Dvě služby jsou poskytovány příspěvkovými organizacemi obcí a tři služby příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Liberecký kraj.

4.2.2 Financování sociálních služeb Finanční prostředky z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu V roce 2014 byla poskytovatelům sociálních služeb, kteří poskytují sociální služby na území Libereckého kraje, v dotačním řízení v programu podpory A, tj. podpora poskytování sociálních služeb vyhlášeném Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, přiznán objem finančních prostředků v celkové výši 56,895 mil Kč. Podrobnosti uvádí následující tabulka. Tabulka 54 – Dotace MPSV na vybrané sociální služby LK v letech 2009 – 2014 Druh sociální služby Azylové domy Domy na půl cesty Intervenční centra Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Raná péče SAS pro rodiny s dětmi SAS pro seniory a pro osoby se ZP Služby následné péče Sociálně terapeutické dílny Sociální rehabilitace Telefonická krizová pomoc Terapeutické komunity Terénní programy Tlumočnické služby

2009

2010

2011

2012

2013

2014

8 350 000

0

0

1 025 000

11 350 000

13 506 400

0

0

0

162000

548 000

906 500

1 200 000

0

0

147 000

1 516 000

1 550 500

1 270 000

1 300 000

1 136 000

1 136 000

1 136 000

1 368 000

0

0

0

0

0

V kraji není poskytovatel

930 000

0

0

250 000

2 745 000

2 815 000

1 900 000

1 245 000

1 639 000

1 631 000

6 565 000

6 064 500

650 000

1 030 000

935 000

935 000

992 000

1 024 000

0

0

450 000

895 000

3 450 000

4 277 000

255 000

505 000

318 000

882 000

649 000

1 381 000

2 510 000

2 490 000

2 326 000

2 326 000

2 530 000

3 382 800

360 000

360 000

327 000

327 000

627 000

621 000

3 962 000

2 294 000

1 064 000

1 069 000

4 723 000

4 814 900

1 795 000

820 000

1 662 000

2 357 000

4 765 000

5 397 900

1 850 000

1 810 000

1 587 000

1 587 000

1 629 000

1 658 500

900 000

916 000

824 000

947 000 0

Podpora z celorepublikového programu (MPSV)

5 283 000

3 180 000

1 553 000

2 177 000

6 109 000

7956 400

0

100 000

91000

91000

100 000

171 000

49 434 000

56 895 400

31 215 000

16 050 000

6 335 000

8 031 000

Zdroj: Krajský úřad LK, 2015

Z tabulky je patrný prudký nárůst finančních prostředků alokovaných z prostředků MPSV mezi roky 2012 a 2013. Tento nárůst je způsoben ukončením individuálního projektu Libereckého kraje „IP1 – Služby sociální prevence“, ze kterého byly vybrané služby sociální prevence finančně podporovány od roku 2009. V letech 2014 – 2015 je Liberecký kraj realizátorem dalšího individuálního projektu na služby sociální prevence (IP5 – Podpora a rozvoj služeb v sociálně vyloučených lokalitách Libereckého kraje. Konkrétně jde o tyto podpořené druhy služby nad rámec finanční podpory MPSV:

Stránka 51 z 69


4.3 Resort Ministerstva spravedlnosti ČR Ministerstvo spravedlnosti ČR se v oblasti prevence kriminality zaměřuje zejména terciární prevenci, tedy práci s osobami, které již spáchaly trestný čin. Na tomto poli působí zejména organizační složka státu (spravována ministerstvem spravedlnosti) – Probační a mediační služba ČR dle zákona č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, v platném znění. Posláním Probační a mediační služby (dále jen PMS) je zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. PMS představuje instituci na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváženým propojením obou se vytváří nová multidisciplinární profese v systému trestní justice. Pracovníci PMS zajišťují dle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění, také výkon mnoha výchovných a trestních opatření, např. dohledu probačního úředníka nebo společensky prospěšné činností a zejména usilují o co nejrychlejší vstup do případů s cílem včasné konfrontace mladistvého s důsledky vlastního protiprávního jednání a individuálním nastavením uplatňovaných opatření omezit recidivu v oblasti juvenilní delikvence. Už v rámci přípravného řízení proto nabízí spolupráci mladistvým pachatelům, jejich rodinám a poškozeným, která spočívající zejména v mimosoudním řešení situace, zprostředkování řešení konfliktu, mediaci, nabídce vhodných programů pro mladistvého a jiných výchovných opatření, která lze se souhlasem mladistvého uložit už v rámci přípravného řízení. Výsledek této činnosti je poté zohledněn i v dalším průběhu řízení. Urovnání konfliktu, rychlá intervence, náhrada škody poškozenému, opatření, které je zvoleno účelně a odpovídá situaci mladistvého – to jsou cíle činnosti PMS v této oblasti. Služby PMS jsou bezplatné a na jednotlivá střediska PMS se může obrátit jak samotný mladistvý, jeho zákonní zástupci tak i poškozený. Cíle PMS: •

• •

Integrace pachatele – úsilí o začlenění obviněného resp. pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů. Integrace je proces, který směřuje k obnovení respektu obviněného k právnímu stavu společnosti, jeho uplatnění a seberealizaci. Participace poškozeného – snaha o zapojení poškozeného do procesu vlastního odškodnění, o obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry ve spravedlnost. Ochrana společnosti – přispění k ochraně společnosti účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření.

Ministerstvo spravedlnosti vyhlašuje v rámci prevence kriminality Program podpory financování probačních programů a rozvoje mediace v justici. Z tohoto dotačního programu jsou podporovány akreditované probační a resocializační programy pro dospělé a také Probační programy pro mladistvé tj. programy ve smyslu znění § 17 zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. Jedná se o následující aktivity: „program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, a to s různým režimem omezení v běžném způsobu života, který směřuje k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které by bylo v rozporu se zákonem, a k podpoře jeho vhodného sociálního zázemí a k urovnání vztahů mezi ním a poškozeným.

4.3.1 Probační programy pro mladistvé realizované v kraji v letech 2008 - 2014 Seznam probačních programů, je zveřejněn včetně anotace obsahu a informací o přidělených dotacích na adrese: www.pmscr.cz pod odkazem „Ministerstvo spravedlnosti – probační programy“.

Stránka 52 z 69


4.4 Resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen MŠMT) se zaměřuje především na oblast nespecifické a specifické primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže. Preventivní aktivity vycházejí z cílů dokumentů: • • • • •

Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2013 – 2018, Strategie prevence kriminality na léta 2012 – 2015 (usnesení vlády č. 925/2011), Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky „Zdraví pro všechny v 21. století“ (usnesení vlády č. 1046/2002), usnesení vlády č. 795/2004 k Vyhodnocení účinnosti přijaté legislativy související se systémovým přístupem k péči o delikventní mládež usnesení vlády o hlavních oblastech státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro jednotlivé roky (usnesení vlády č. 631/2007).

Další významné dokumenty: •

Koncepce podpory mládeže na období 2014 -2020

Do působnosti tohoto resortu patří síť specifických zařízení, které se zaměřují na děti a mládež s poruchami učení a chování. Jsou to: • • •

pedagogicko-psychologické poradny střediska výchovné péče školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy: o diagnostické ústavy (pro děti a pro mládež), o dětské domovy (podrobněji kapitola 4.8.2), o dětské domovy se školou (dříve výchovný ústav pro děti) o výchovné ústavy pro mládež.

4.4.1 Programy vyhlašované MŠMT MŠMT každoročně vyhlašuje Programy na podporu aktivit v oblasti rizikového chování u dětí a mládeže. Základními cíli strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2013 – 2018 jsou: •

vytvoření národní strategie a její implementace do krajských strategií,

•

návaznost na Strategii prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže na období 2009 – 2012,

•

vychází ze závěrů pravidelných jednání s krajskými školskými koordinátory prevence a metodiky prevence, z dlouhodobých cílů stanovených strategiemi nadresortních orgánů,

•

5 pracovních skupin (koordinace, legislativa, financování, vzdělávání, evaluace a informace) pro přípravu Strategie,

•

jednotný systém koordinace činností v oblasti primární prevence na horizontální i vertikální úrovni,

•

funkční informační systém pro realizaci preventivního působení,

•

vytvoření jednotného systému propojení primární a sekundární prevence,

•

podpora vzdělávání a rozvoje vzdělávacích programů v oblasti prevence,

•

vytvoření efektivního systému akreditací vzdělávacích programů v oblasti primární prevence,

•

rozšíření certifikací na komplexní škálu programů primární prevence, Stránka 53 z 69


•

evaluace certifikačního procesu,

•

vytvoření systému uznání kvalifikace metodiků prevence získané v rámci DVPP před účinností vyhlášky 317/2005 Sb.,

•

podpora vícezdrojového a víceletého financování projektů primární prevence a včasné intervence,

•

navýšení objemu finančních prostředků v oblasti preventivních aktivit,

•

propojení aktivit metodických a kontrolních složek v rámci primární prevence,

•

efektivní spolupráce MŠMT s ČŠI v dané oblasti.

Dotační program MŠMT na podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování je k dispozici na stránkách MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/dotacni-programy-a-certifikace Cíle programů: a) osvojení základních kompetencí v oblasti zdravého životného stylu b) rozvoj dovedností, které vedou u dětí a mládeže k odmítání všech forem sebedestrukce, projevů agresivity a porušování zákona. Primární prevence rizikových projevů chování u žáků v působnosti MŠMT je zaměřena na: 1) předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování žáků: • • • • • • •

záškoláctví, šikana, násilí, divácké násilí, kriminalita, delikvence, vandalismus, závislost na politickém a náboženském extremismu, rasismus, xenofobie, užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky – dále jen „UNL“), onemocnění HIV/AIDS a dalšími nemocemi šířícími se krevní cestou, poruchy příjmu potravy, netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling),

2) rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech: • • • •

domácího násilí, týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání, ohrožování výchovy mládeže, poruch příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie).

Finanční podpora primární prevence v Libereckém kraji Z hodnocení finančně podpořených preventivních programů vyplývá, že největší pozornost v prevenci je věnována pobytům žáků v mimoškolním prostředí tzv. harmonizační pobyty, které navazují na celoroční preventivní program a přispívají především ke zlepšení sociálního klimatu ve třídách. Asistent pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním Dotace je určena na funkci asistenta pedagoga zřízenou dle § 16 odst. 9 školského zákona. Lze ji použít pouze na financování funkcí asistentů pedagoga obsazených osobami s odpovídající odbornou kvalifikací stanovenou v § 20 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dotaci lze použít pouze na činnosti asistenta pedagoga přímo vedoucí k udržení dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním v hlavním vzdělávacím proudu. V roce 2014 žádost do tohoto rozvojového programu zaslalo celkem 21 škol, všechny školy byly podpořeny. Částka na jeden úvazek činí 217 260,-Kč. MŠMT dále vyhlašuje dotační titul " Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol a konzervatoří". Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny na podporu žáků, jež jsou občany ČR a jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středním nebo vyšším odborným vzděláváním značné potíže. Jsou jim Stránka 54 z 69


poskytovány prostřednictvím právnických osob, popřípadě organizačních složek státu vykonávajících činnost školy. O finanční prostředky poskytované v programu mohou žádat žáci školy pouze prostřednictvím právnické osoby zapsané ve školském rejstříku, která poskytuje: V roce 2014 žádost do tohoto rozvojového programu zaslalo celkem 21 škol, všechny školy byly podpořeny. Částka na jeden úvazek činí 217 260,-Kč. • • • •

střední vzdělání střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s maturitní zkouškou vyšší odborné vzdělání a vyšší odborné vzdělání v konzervatoři.

Do programu lze zahrnout pouze žáky denní formy vzdělávání, kteří mají pravidelnou školní docházku, případně průkazně omluvenou absenci, a nemají kázeňské problémy (podle § 10, odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). O dotaci může žádat žák do 26 let věku. Prostředky jsou určeny na částečnou nebo úplnou úhradu nákladů žáků v těchto položkách: • • • • • •

úplata za vzdělávání úplata za školní stravování úplata za ubytování cestovné školní potřeby ochranné pomůcky

Podrobnější informace o tomto programu jsou k dispozici na webových stránkách MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/roma-ss-a-vos MŠMT dále vyhlašuje Program na podporu škol, které realizují inkluzívní vzdělávání a vzdělávání dětí a žáků se znevýhodněním. Finanční prostředky tohoto programu jsou určeny na posílení úrovně nenárokových složek platů a motivačních složek mezd pedagogických pracovníků v souvislosti se vzděláváním dětí a žáků se sociálním znevýhodněním. Pro rok 2014 si podalo žádost celkem 10 škol.

4.5 Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny (dále jen „RVZRM“) byla zřízena v roce 1997, usnesením vlády č. 581 ze 17. září 1997 jako Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. Na radu byla přejmenována v roce 2001. Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity (dále ne RVZRK) je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády pro otázky romské komunity. Rada systémově napomáhá integraci romské komunity do společnosti. Zabezpečuje součinnost resortů odpovědných za realizaci dílčích opatření a plnění úkolů, vyplývajících z usnesení vlády a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Soustřeďuje, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy pro tvorbu a uplatňování politiky vlády v oblasti integrace romských komunit. Významné dokumenty: • • • • •

Strategie romské integrace do roku 2020 Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 Strategie sociálního začleňování 2014 - 2020 Zásady dlouhodobé Koncepce romské integrace do roku 2025 Dekáda romské inkluze 2005 – 2015

•

Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR (zpracovaná v roce 2015)

•

Analýza sociálně vyloučených lokalit a dostupnosti sociálních služeb prevence v těchto lokalitách v Libereckém kraji (zpracovaná v roce 2013) Stránka 55 z 69


Liberecký kraj každoročně zpracovává „Zprávu o stavu romské menšiny“. Tyto zprávy jsou zveřejněna na webových stránkách: http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page322/romove Tato zpráva taktéž zahrnuje kapitolu „Zhodnocení bezpečnostní situace Romů“.

Systém organizace a úloha krajů a obcí v oblasti integrace romské komunity Na ústřední úrovni působí v oblasti integrace romské komunity RVZRK, která spolupracuje s ústředními orgány veřejné správy (zejména MPSV, MŠMT, MMR, MV ČR) a dalšími poradními orgány vlády. V rámci této platformy je zřízen „Výbor pro spolupráci se samosprávami“, který je stálým orgánem RVZRK pro komunikaci a spolupráci se samosprávami. Výbor pro spolupráci se samosprávami usiluje o implementaci vládní Koncepce romské integrace do společnosti na lokální úrovni. Dále spolupracuje při své činnosti s institucemi veřejné správy, nevládními neziskovými organizacemi a odborníky na danou oblast. Krajský úřadu Libereckého kraje zřizuje pozici koordinátora romských poradců. Pracovní místo koordinátora bylo zřízeno dle ustanovení § 67 odst. 1 písm. f) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a bylo systémově zařazeno na odbor sociálních věcí. Krajský koordinátor metodicky vede (a také koordinuje preventivní aktivity) romské poradce na obcích a také organizace (převážně nestátní) poskytující sociální a další služby dané cílové skupině. Obce s rozšířenou působností nemají zákonem přímo stanovenou povinnost vytvářet pracovní místo romského poradce (nebo též terénní sociální pracovník nebo terénní pracovník). Zabývat se činnostmi napomáhajícími integraci romských komunit do společnosti však ukládá obecním úřadům § 6 odst. 8 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, ve znění pozdějších předpisů. Podrobněji je uvedeno v následující kapitole – Terénní a sociální práce ve vyloučených romských lokalitách. Dekáda romské inkluze Dekáda romské inkluze 2005 – 2015 je mezinárodní iniciativou dvanácti zemí Evropy, která spojuje zúčastněné vlády, mezinárodní instituce a romskou občanskou společnost. K těmto dvanácti zemím patří vedle České republiky Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Bosna a Hercegovina a Španělsko. Dekáda především podporuje aktivity na posílení sociálního začlenění Romů jako priority regionální a evropské politické agendy, výměnu zkušeností a vzájemného poučení, zapojení Romů do rozhodování, která se jich týkají, využití mezinárodních zkušeností a odborných znalostí s cílem urychlit řešení náročných otázek romské integrace a zvyšování povědomí veřejnosti o situaci Romů prostřednictvím aktivní celospolečenské diskuze. Tato mezinárodní spolupráce je přípravou budoucí Evropské romské strategie. Komise Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování Odbor sociálních věcí na základě usnesení č. 132/13/RK ze dne 22. 1. 2013 zřídil „Komisi Rady kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování“, jako iniciativní a poradní orgán Rady kraje pro oblast integrace národnostních menšin a osob ohrožených sociálním vyloučením. Tato komise, kromě výměny informací k aktuálním problémům spojených například s nežádoucím vývojem v některé lokalitě Libereckého kraje, projednává především připravované koncepční a strategické dokumenty v oblasti sociálního začleňování, menšinové politiky, projekty a programy podporující sociální integraci, plánování a transformaci sociálních služeb, projektové žádosti pro projekty financované z evropských strukturálních fondů a jiných dotačních programů pro tuto cílovou skupinu osob ohrožených sociálním vyloučením. Komise má celkem 14 členů + tajemníka. Předsedou komise je náměstkyně hejtmana kraje pověřená řízením resortu sociálních věcí, do jehož působnosti je tato agenda zařazena. Komise je tvořena 4 zástupci národnostních menšin, 8 odborníky a 2 zaměstnanci Krajského úřadu Libereckého kraje (odbor sociálních věcí a odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu).

Stránka 56 z 69


4.5.1 Sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené romské lokality GAC spol. s.r.o. zpracovala v roce 2015 Analýzu sociálně vyloučených lokalit v ČR, která navazuje na Analýzu sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, která byla zpracována v roce 2006. Na základě průzkumu bylo zjištěno, že v ČR: • Počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 115 000. Celkem bylo v celkem 297 městech a obcích identifikováno 606 sociálně vyloučených lokalit a přibližně 700 ubytoven. • Celkový počet lokalit se v porovnání s rokem 2006 téměř zdvojnásobil (z 310 na 606). Počet lokalit vzrostl ve všech krajích • Počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách se zvýšil téměř o polovinu (60-80 000 v roce 2006). • Přibývá sociálně vyloučených v odlehlých obcích se slabou infrastrukturou. Zhoršující se situace v oblasti takzvaných vnitřních periferií v blízkosti hranic krajů • Migrační toky sociálně vyloučených lze častěji vysledovat v rámci regionů než mezi regiony. • Z hlediska věkové struktury přibývá v sociálně vyloučených lokalitách seniorů, byť stále platí, že v porovnání s majoritní populací na tuto věkovou skupinu v sociálně vyloučených lokalitách připadá výrazně nižší procento (7 procent oproti 24 procentům v populaci jako celku). • V porovnání s rokem 2006 přibývá lokalit, kde Romové netvoří většinu obyvatel, byť jsou tyto lokality stále v menšině. V Libereckém kraji žije dle odhadu 16.350 Romů, bylo definováno 48 sociálně vyloučených lokalit. V těchto lokalitách žije kolem 10.345 Romů. Podrobnější informace lze získat na webových stránkách: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/analyza-socialne-vyloucenych-lokalit-v-cr-1 Sociálně vyloučené romské lokality vznikají především v důsledku • vytlačování romských rodin z lukrativních bytů a přidělování náhradního bydlení v lokalitách s často vysokým podílem romského obyvatelstva, • řízeného sestěhovávání (především ze strany obcí) neplatičů nájmu a obecně lidí považovaných za „nepřizpůsobivé“ či „problémové“ do ubytoven či holobytů. V roce 2015 byla vyhotovena Úřadem vlády ČR, ministrem pro lidská práva „Strategie romské integrace do roku 2020 http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiridienstbier/aktualne/vlada-schvalila-strategii-romske-integrace-do-roku-2020-126945/ (dále jen Strategie), která navrhuje opatření ke zlepšení situace Romů v klíčových oblastech jejich života. Mezi specifické cíle, kterými se Strategie zabývá, jsou mimo jiné: • Ochrana Romů před extremismem a rasově motivovanou trestnou činností • Prevence kriminality ve vyloučených romských lokalitách ve vztahu k romské menšině Terénní práce v sociálně vyloučených romských lokalitách Cílem terénní sociální práce (dále jen „TSP“) je přispět k přechodu od poskytování sociálních dávek k sociální pomoci s důrazem na práci s klienty přímo v romské komunitě. Program je realizován vyškolenými terénními sociálními pracovníky a terénními pracovníky. Cílem práce terénního sociálního pracovníka je analyzovat sociální situaci romských rodin a vhodnými prostředky s využitím metod sociální práce přispět k odstranění nežádoucích faktorů bránících jejich integraci do společnosti. Služby a související aktivity jsou financovány prostřednictvím: •

Úřadu vlády ČR

Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce Stránka 57 z 69


Podpora terénní práce Podpora koordinátorů pro romské záležitosti •

Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Podpora rodiny Dotace na poskytování sociálních služeb •

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Podpora integrace romské komunity Podpora škol, které podporují inkluzívní vzdělávání ze soc. znev. prostředí Sociálně znevýhodnění romští žáci SŠ a studenti VOŠ Podpora aktivit v oblasti prevence rizikového chování Podpora inkluze Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol Zabezpečení pravidelné činnosti NNO pro organizované děti a mládež Podpora vybraných forem práce s neorganizovanými dětmi a mládeží Investiční rozvoj materiálně technické základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže Mimořádné dotace. V rámci tohoto programu odbor pro mládež může vyhlašovat mimořádné výzvy v průběhu kalendářního roku. Podpora činnosti Informačních center pro mládež •

Ministerstva kultury ČR

Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin Podpora integrace příslušníků romské menšiny Program podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin (periodika a elektronická média) •

Ministerstva vnitra ČR

Program prevence kriminality Dotace nestátním neziskovým organizacím •

Evropského sociálního fondu ČR

Operační program lidské zdroje a zaměstnanost 3.1. Podpora sociální integrace a sociálních služeb 3.2. Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit 3.3. Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce V rámci výzvy 3.2. byl v prosinci 2013 Libereckým krajem zahájen Individuální projekt „Podpora a rozvoj služeb v sociálně vyloučených lokalitách Libereckého kraje. V novém programovém období 2014 - 2020 je Liberecký kraj připravovat další projektové záměry v rámci Operačního programu zaměstnanost. Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách V roce 2007 došlo k vytvoření Agentury pro ustraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách (dále jen „Agentura“). Cílem Agentury je taková transformace romských „ghett“, která povede buď k jejich zániku či aspoň k podstatnému zlepšení kvality života v těchto lokalitách, kde značná část místních obyvatel získá přístup ke vzdělání, začne pracovat a dosáhne na lepší bydlení. Konečná podoba agentury vznikla v úzké spolupráci představitelů státní správy, krajských a místních samospráv, zástupců romské komunity, podnikatelské sféry, expertů na romskou problematiku, zástupců ministerstev, neziskového sektoru, členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, zástupců Svazu měst a obcí a Asociace krajů. Později byl změněn její název na „Agenturu pro sociální začleňování“. V Libereckém kraji Agentura zahájila svoji činnost Stránka 58 z 69


v lednu 2013. Lokální partnerství bylo uzavřeno v obcích Velké Hamry, Ralsko a mikroregionu Frýdlantsko. V roce 2014 uzavřel Liberecký kraj s Agenturou pro sociální začleňování memorandum o spolupráci. Informace o činnost Agentury jsou k dispozici na stránkách: http://www.socialni-zaclenovani.cz http://www.velke-hamry.cz/o-meste/agentura-pro-socialni-zaclenovani http://mestoralsko.cz/strategicky-plan-lokalniho-partnerstvi-ralsko-pro-roky-2013-2015/ds1012/p1=2253 http://www.frydlantsko.cz/

4.6 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen „RVKPP“) působí v souladu s § 21 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Koordinuje realizaci protidrogové politiky a zajišťuje součinnost ministerstev a dalších orgánů, které odpovídají za jednotlivé oblasti protidrogové politiky. Projednává a předkládá vládě základní dokumenty protidrogové politiky: národní strategii a akční plány realizace národní strategie. Vláda dne 10. 5. 2010 schválila usnesením č. 340 Národní strategii protidrogové politiky na období 2010 – 2018 (klíčový dokument). Tato strategie bude realizována prostřednictvím třech tříletých akčních plánů. RVKPP každoročně vládě předkládá Výroční zprávu o stavu ve věcech drog v České republice za předcházející kalendářní rok. Podrobnosti o RVKPP a národních dokumentech z protidrogové oblasti jsou na webovém portálu: http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/protidrogova-politika-72746/ Výše uvedená zákonná norma upravuje také působnost územních samosprávných celků při organizaci a provádění protidrogové politiky. Stanovuje činnosti, které v samostatné působnosti kraje a obce provádí, upravuje postavení a působnost krajského a místního protidrogového koordinátora. V rámci Krajského úřadu Libereckého kraje působí protidrogový koordinátor na odboru sociálních věcí. Zastřešujícím dokumentem protidrogové politiky Libereckého kraje je Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb LK na období 2014 – 2017. V roce 2015 byl zpracováván Plán protidrogové politiky Libereckého kraje na období 2015 – 2018, který bude v říjnu 2015 předložen ke schválení samosprávným orgánům kraje. Hodnocení situace na drogové scéně z pohledu obcí s rozšířenou působností a z pohledu poskytovatelů služeb každoročně přináší Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Libereckého kraje. Uvedené krajské dokumenty jsou dostupné na webových stránkách kraje: http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page507/dokumentyPomoc osobám závislým na návykových látkách či závislostí ohroženým je zajišťována prostřednictvím protidrogových služeb, které jsou součástí sítě sociálních služeb, v některých případech se jedná o zdravotnická či komerční zařízení. Spektrum protidrogových služeb působících na území kraje není příliš rozsáhlé: •

K-centrum v České Lípě a v Liberci (poskytovatel Most k naději, o. s.)

•

terénní program pro uživatele návykových látek v Libereckém kraji (Most k naději, o. s.)

•

terapeutická komunita pro drogově závislé v Nové Vsi u Chrastavy (Advaita, o. s.)

•

detoxifikační jednotka v Liberci (Krajská nemocnice Liberec a. s.)

•

odborné sociální poradenství - ambulantní léčba; Liberec (Advaita, o. s. a soukromý poradce), Frýdlant (MěÚ Frýdlant, zařízení POSEC), Jablonec n. N. (Poradna pro Stránka 59 z 69


závislosti – Centrum intervenčních a psychosociálních služeb, p. o.), Liberec, Rýnovice, Stráž pod Ralskem (Laxus, z. ú. – Centrum drogových služeb ve věznicích) •

služby následné péče v Liberci (Advaita, z. ú.) a v České Lípě (soukromý poradce Mgr. Martina Začalová)

•

stanice pro léčbu alkoholové závislosti v Liberci (Krajská nemocnice Liberec a. s.)

•

domov se zvláštním režimem (Domov důchodců Sloup v Čechách, p. o.)

•

AT ordinace (Nemocnice s poliklinikou v Semilech - Poradna pro alkohol a toxikomanii),

•

psychiatrická klinika MUDr. Hnídka v České Lípě

Soupis protidrogových služeb včetně bližších informací je součástí krajské výroční zprávy o protidrogové politice (viz. výše). Výrazně zastoupeným problémem, s nímž se klienti stále ve větší míře obracejí s žádostí o pomoc na poskytovatele protidrogových služeb, je problematika patologického hráčství. Poradenství v této oblasti v kraji nabízejí: •

Advaita, z. ú.

•

Dětský diagnostický ústav – SVP Čáp v Liberci

•

Poradna pro závislosti v Jablonci nad Nisou

•

Městský úřad Frýdlant – POSEC

•

Mgr. Pavelčák, soukromý poradce a lektor v Liberci

V roce 2013 byla zpracována Analýza stavu patologického hráčství v Libereckém kraji, která je dostupná na výše uvedeném webovém rozhraní Libereckého kraje. Dostupnost a přiměřenost služeb pro uživatele drog V kraji je dlouhodobě nedostatečné pokrytí programy primární prevence. Tato oblast není prioritní pro Ministerstvo školství a mládeže ani Liberecký kraj. Poskytovatelé protidrogových služeb dlouhodobě upozorňují na nedostatek psychologů a psychoterapeutů, kteří by systematicky pracovali s klienty docházejícími do ambulantní poradny a s lidmi po léčbě v terapeutické komunitě (systematická psychoterapie, léčba, komplikace, duševní diagnóza, psychóza). Obtížně dostupné jsou ambulantní služby (odborné poradenství) v okresech mimo Liberec, které by řešily rodinu komplexně včetně závislostí (Česká Lípa, Semily, Jilemnice a jiné lokality). Terénní program pro uživatele návykových látek pokrývá významnou část území kraje, ovšem stále ještě jsou na území kraje nepokrytá území s vysokou promořeností drogami. Postpenitenciární péče (osoby propuštěné z výkonu trestu nebo vykonávající alternativní tresty) v Libereckém kraji je zajišťována občanským sdružením Laxus ve všech třech věznicích (Liberec, Stráž pod Ralskem a Rýnovice). Zásadním limitujícím faktorem ovlivňujícím dostupnost služeb v kraji jsou finanční prostředky. Protidrogové služby jsou financovány v režimu dotací ze státního, krajského a obecních rozpočtů. Financování protidrogových služeb RVKPP RVKPP podporuje protidrogové programy prostřednictvím každoročně vyhlašovaného dotačního řízení na realizaci projektů protidrogové politiky. Podmínkou získání dotace je certifikát odborné způsobilosti, který je zárukou kvality a odbornosti dané služby. Dalším zdrojem státních dotací je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které každoročně rozděluje podporu službám prostřednictvím dotačního programu. Liberecký kraj se podílí na financování protidrogových služeb. V roce 2014 byla rozdělena částka v celkové výši 3,5 mil. Kč mezi 3 poskytovatele zajišťujícím 7 služeb.

Stránka 60 z 69


Významným donátorem protidrogových služeb jsou jednotlivé obce Libereckého kraje, které participují na podpoře služeb dle klíče k financování protidrogových služeb vytvořeném v rámci střednědobého plánování sociálních služeb kraje. Roztříštěnost způsobu financování je v příkrém rozporu s vysokou organizovaností sítě protidrogových služeb na národní i krajské úrovni.

4.7 Liberecký kraj Na Krajském úřadě Libereckého kraje působí Pracovní skupina prevence kriminality Libereckého kraje – poradní orgán v oblasti realizace programu prevence kriminality a fungování dotačního systému. Tato skupina byla ustanovena usnesením rady kraje číslo 63/08/RK ze dne 22. 1. 2008, od té doby došlo k několika změnám. V současné době je složení pracovní skupiny následující: Předseda: • člen rady kraje, do jehož gesce prevence kriminality spadá (hejtman Libereckého kraje) Místopředseda: • vedoucí odboru, do jehož kompetence prevence kriminality spadá (vedoucí odboru kanceláře hejtmana) Tajemník: • odborný zaměstnanec pro ochranu obyvatelstva – manažer prevence kriminality (odbor kancelář hejtmana) Ostatní členové: • vedoucí oddělení sociálně právní ochrany (odbor sociálních věcí), • koordinátor pro národnostní menšiny (odbor sociálních věcí), • krajský protidrogový koordinátor (odbor sociálních věcí), • metodik speciálního vzdělávání (odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu), • zástupce Krajského ředitelství policie Libereckého kraje (preventivně informační oddělení), • zástupce Probační a mediační služby ČR (Severočeský soudní kraj).

4.7.1 Odbor kancelář hejtmana Agenda prevence kriminality je vykonávána na odboru kancelář hejtmana v rámci samostatné působnosti. Na oddělení krizového řízení vykonává agendu související s prevencí kriminality odborný zaměstnanec pro ochranu obyvatelstva: •

v oblasti kriminality spolupracuje s odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, koordinuje aktivity prevence kriminality Libereckého kraje s celorepublikovými aktivitami

•

připravuje materiály pro jednání rady kraje, zastupitelstva kraje

•

zajišťuje metodické a konzultační činnosti pro obce Libereckého kraje

•

zajišťuje hodnocení projektů obcí na území kraje hlásících se do „Programu prevence kriminality“, který každoročně vyhlašuje Ministerstvo vnitra České republiky

•

připravuje podklady pro jednání Pracovní skupiny prevence kriminality

•

zpracovává programy prevence kriminality

•

zabezpečuje projekty Libereckého kraje, podle typu projektu spolupracuje s příslušnými organizacemi, policií České republiky, městskou policií, případně i přímo s MV ČR

•

zajišťuje medializaci preventivních aktivit

4.7.2 Odbor sociálních věcí Odbor sociálních věcí vykonává v rámci přenesené působnosti činnosti v oblastech přímo souvisejících s problematikou prevence kriminality: Stránka 61 z 69


• • •

sociálně-právní ochrany dětí (kapitola 3.4.1), koordinace poskytování sociálních služeb (kapitola 4.2.1 a násl.), koordinace romských záležitostí (kapitola 4.5) a jiné činnosti upravené ve speciálních právních předpisech.

4.7.3 Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje působí v rámci přenesené i samostatné působnosti zejména v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže (viz kapitola 4.4). Liberecký kraj zřizuje kromě mnoha školských zařízení (zejména středních, základních škol a jiných typů školských zařízení) také školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Jde o síť dětských domovů, kterých v kraji zřizuje celkem sedm. Liberecký kraj je také zřizovatelem Pedagogicko-psychologických poraden Libereckého kraje. Pedagogicko-psychologické poradny zajišťují spektrum psychologických a speciálněpedagogických služeb, které jsou vymezeny zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních a vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Poradenské služby jsou poskytovány dětem zhruba od tří let, dětem navštěvujícím mateřské školy, žákům základních škol, studentům středních škol a vyšších odborných škol až do věku dokončení studia, výjimečně i studentům vysokých škol. Dále jejich zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům škol. Poradny zajišťují pro klienty a jejich zákonné zástupce, školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně-pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vzdělávání dětí, žáků a studentů v přípravě na budoucí povolání. Standardní poradenské služby poskytují bezplatně. Podmínkou poskytnutí poradenské služby je souhlas zákonného zástupce. Služby poraden jsou zajišťovány týmem složeným z psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovnic. Všichni odborní pracovníci splňují kvalifikační předpoklady a dbají o vysokou profesionální úroveň své práce.

Odbor vyhlašuje v rámci Dotačního fondu Libereckého kraj: Rok 2014: Program č. 4. Podpora projektů v resortu školství Oblast podpory: • •

4.1 Podpora volnočasových aktivity 4.5 Pedagogická asistence

V roce 2014 byla vyčleněna částka 2 mil.Kč. Počet žádostí 131, počet podpořených projektů 63.

4.7.4 Odbor zdravotnictví Rok 2014 nebyl rokem zásadních změn v oblasti právních norem, koncepčních dokumentů ani politických rozhodnutí v oblasti veřejného zdraví. Byl především počátečním rokem vytváření republikových akčních plánů vycházejících z Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (dále jen „NS Zdraví 2020“). Na republikové plány bude navazovat Zdravotní politika Libereckého kraje, která obsahově bude naplňovat vlastní akční politiku pro občany Libereckého regionu. Systematickou podporou dílčích cílů a realizací projektů v oblasti primární prevence a dále působením na hlavní determinantu zdraví, životní styl, dochází krůček po krůčku k pozitivní změně v definovaných ukazatelích zdraví. Podkladem pro hodnocení změn vybraných indikátorů je každoročně aktualizovaná Zpráva o zdraví obyvatel v Libereckém Stránka 62 z 69


kraji. Vybrané cíle se věnovaly problematice z oblasti péče o zdraví dětí od novorozenců až po mladistvé – úrazům, násilí, sebepoškozování, alkoholu, drogám, dále péče o stárnoucí populaci, zlepšení duševního zdraví, péče o zdravé a bezpečné životní prostředí - snížení expozice obyvatel zdravotním rizikům plynoucím ze znečištění vod, půdy a ovzduší, problematice snížení výskytu neinfekčních nemocí, kardiovaskulárních onemocnění, nádorových onemocnění, orálního zdraví apod. V roce 2014 byla pro Program č. 3 resortu zdravotnictví, tělovýchovy a sportu, ve správě odboru zdravotnictví, alokována částka 1.500.000 Kč. Ta byla rozdělena žadatelům o dotaci v rámci podprogramů: Oblast podpory (podprogramy): • •

3.1. – Podpora ozdravných a rekondičních pobytů pro zdravotně/tělesně postižené občany 3.2. – Podpora preventivních a léčebných projektů.

Zároveň byl rok 2014 rokem realizační fáze podprogramu: •

3.3 – Podpora osob se zdravotním postižením

Podprogram 3.3. byl sice vyhlášen již v roce 2013, ale svou administrací přešel do roku 2014. Částka rozdělená jednotlivým příjemcům v tomto podprogramu činila 383.514 Kč.

5 ZÁVĚR Bezpečnostní analýza Libereckého kraje plní funkci podpůrného dokumentu pro tvorbu střednědobého dokumentu – Koncepce prevence kriminality Libereckého kraje na období 2012 – 2016. Neklade si za cíl definovat konkrétní opatření, ale poukázat na současnou situaci v kraji. Dokument je každoročně aktualizován.

Stránka 63 z 69


Seznam použité literatury • • • • • • •

BITTNER P. a kol. Děti z ústavů! Právní a psychologické dopady ústavní výchovy z pohledu ochrany rodiny a nejlepšího zájmu dítěte. Gabal analysis & consulting. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Praha, 2006. MPSV. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí MV ČR. Strategie prevence kriminality na léta 2012 – 2015. KŘ PLK. Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území Libereckého kraje, 2014. RÖCL Robert, PŠENIČKA Marek. Vybrané kapitoly analytické části Střednědobého plánu sociálních služeb Libereckého kraje. VEČERKA K. a kol. Občané o kriminalitě a prevenci. Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Praha, 2007. ISBN 978-80-7338-057-1.

Stránka 64 z 69


Internetové zdroje: •

Liberecký kraj http://www.kraj-lbc.cz/

•

Vláda ČR http://www.vlada.cz/

•

Ministerstvo vnitra ČR http://www.mvcr.cz/

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR http://www.mpsv.cz/

•

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR http://www.msmt.cz/

•

Ministerstvo zdravotnictví ČR http://www.mzcr.cz/

•

Ministerstvo kultury ČR http://www.mkcr.cz/

•

Ministerstvo spravedlnosti ČR http://portal.justice.cz/

•

Český statistický úřad http://czso.cz/

•

Regionální informační servis http://risy.cz

•

Probační a mediační služba ČR http://www.pmscr.cz/

•

Neziskové organizace http://neziskovky.cz/

•

Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti http://www.drogy-info.cz/

•

Portál veřejné správy ČR http://portal.gov.cz/

•

Mentor http://www.mentoring.spj.cz/

Stránka 65 z 69


Seznam použitých zkratek • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

ČSÚ – Český statistický úřad LK – Liberecký kraj MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MS – Ministerstvo spravedlnosti MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV – Ministerstvo vnitra ČR MZ – Ministerstvo zdravotnictví ČR OO PČR – obvodní oddělení policie ČR ÚO PČR – územní odbor policie ČR OPK MV ČR – odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR ORP – obec s rozšířenou působností KŘ PČR – Krajské ředitelství Policie ČR OSPOD – orgán sociálně-právní ochrany dětí OV – ochranná výchova PČR – Policie České republiky PP ČR – Policejní prezidium České republiky PČR KŘP LK - Policie České republiky Krajské ředitelství policie Libereckého kraje PK – prevence kriminality POÚ – pověřený obecní úřad PPP – pedagogicko-psychologická poradna PMS – Probační a mediační služba ČR RVKPP – Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky RVZRK – Rada vlády pro záležitosti romské komunity SPJ – sociálně patologické jevy TČ – trestný čin, činnost ÚV – ústavní výchova VTOS – výkon trestu odnětí svobody VÚSC – vyšší územní samosprávní celek VV – výkon vazby ZDVOP – zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Stránka 66 z 69


Seznam tabulek Tabulka 1 – Pořadí zatíženosti v krajích, porovnání roku 2013 s rokem 2014 Tabulka 2 – Vývoj celkové kriminality v krajích České republiky v letech 2009 až 2014 a meziroční změny vývoje Tabulka 3 – Přehled o zjištěné trestné činnosti v LK za rok 2014 porovnání s rokem 2013 Tabulka 4 – Skladba kriminality v ČR a LK v roce 2014 – srovnání Tabulka 5 – Pachatelé trestné činnosti v Libereckém kraji v roce 2013 a 2014 Tabulka 6 – Počet vyšetřovaných a stíhaných osob v LK a srovnání s ČR za rok 2014 Tabulka 7 – Oběti trestné činnosti Tabulka 8 – Počet a objasněnost krádeží motorových vozidel v roce 2013 a 2014 Tabulka 9 – Skladba majetkové kriminality v ČR a v LK do 31. 12. 2014 Tabulka 10 – Skladba krádeží vloupáním v ČR a v LK v roce 2014 Tabulka 11 – Skladba krádeží prostých v ČR a v LK v roce 2014 Tabulka 12 – Skladba násilné kriminality v ČR a v LK v roce 2014 Tabulka 13 – Územní rozložení kriminality – srovnání roku 2013 a 2014 Tabulka 14 – Trestná činnost v okresech Libereckého kraje v roce 2014 Tabulka 15 – Další trestná činnost v okresech Libereckého kraje v roce 2014 Tabulka 16 – Pachatelé trestné činnosti v okresech Libereckého kraje v roce 2014 Tabulka 17 – Trestná činnost v obvodech PČR v okrese Česká Lípa v roce 2014 Tabulka 18 – Další trestná činnost v obvodech PČR v okrese Česká Lípa v roce 2014 Tabulka 19 – Indexové srovnání trestné činnosti v obvodech PČR v okrese Česká Lípa Tabulka 20 – Trestná činnost v obvodech PČR v okrese Jablonec n. N. v roce 2014 Tabulka 21 – Další trestná činnost v obvodech PČR v okrese Jablonec n. N. v roce 2014 Tabulka 22 – Indexové srovnání trestné činnosti v obvodech PČR v okrese Jablonec nad Nisou Tabulka 23 – Trestná činnost v obvodech PČR v okrese Liberec v roce 2014 Tabulka 24 – Další trestná činnost v obvodech PČR v okrese Liberec v roce 2014 Tabulka 25 – Indexové srovnání trestné činnosti v obvodech PČR v okrese Liberec Tabulka 26 – Trestná činnost v obvodech PČR v okrese Semily v roce 2014 Tabulka 27 – Další trestná činnost v obvodech PČR v okrese Semily v roce 2014 Tabulka 28 – Indexové srovnání trestné činnosti v obvodech PČR v okrese Semily Tabulka 29 – Indexové srovnání trestné činnosti v obvodech PČR v LK Tabulka 30 – Rizikovost vyšších územně samosprávných celků - krajů za rok 2014 Tabulka 31 – Rizikovost okresů Libereckého kraje v roce 2014 Tabulka 32 - Nejvýznamnější obce kraje podle počtu obyvatel k 31. 12. 2014 Tabulka 33 - Základní údaje o obvodech POÚ Tabulka 34 - Populační vývoj v obvodech POÚ v letech 2009 – 2014 Tabulka 35 – Průměrný věk obyvatel kraje v letech 2008 – 2014 Tabulka 36 – Nezaměstnanost v ČR k 31. 12. 2014 Tabulka 37 – Nezaměstnanost v Libereckém kraji Tabulka 38 – Evidence dětí a mládeže orgány OSPOD ORP LK v roce 2014 Tabulka 39 – Trestná činnost dětí a mládeže evidována orgány OSPOD v roce 2014 Tabulka 40 – Počet osob do 18 - ti let z LK v institucionální péči k 31. 12. 2014 Tabulka 41 – Počet osob evidovaných kurátory pro dospělé v roce 2014 Tabulka 42 – Počet podpořených měst a projektů v Libereckém kraji od roku 1996 Tabulka 43 – Podpořené preventivní projekty měst Libereckého kraje v roce 2011 Tabulka 44 – Podpořené preventivní projekty měst Libereckého kraje v roce 2012 Tabulka 45 – Podpořené preventivní projekty měst Libereckého kraje v roce 2013 Tabulka 46 – Podpořené preventivní projekty měst Libereckého kraje v roce 2014 Stránka 67 z 69


Tabulka 47 – Dotace MPSV na vybrané sociální služby LK v letech 2009 - 2014 Tabulka 48 – Počet podpořených projektů MŠMT v jednotlivých krajích ČR v roce 2014

Stránka 68 z 69


Seznam grafů a obrázků • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Graf 1 – Pořadí krajů dle počtu zjištěných trestných činů na 10 tisíc v roce 2014 Graf 2 – Skladba kriminality v Libereckém kraji v roce 2014 Graf 3 – Skladba kriminality v ČR a v LK v roce 2014 Graf 4 – Skladba majetkové kriminality v Libereckém kraji v roce 2014 Graf 5 – Skladba majetkové kriminality v ČR a v LK v roce 2014 Graf 6 – Skladba krádeží vloupáním v Libereckém kraji v roce 2013 Graf 7 – Skladba krádeží vloupáním v ČR a v LK v roce 2014 Graf 8 – Skladba krádeží prostých v Libereckém kraji v roce 2014 Graf 9 – Skladba krádeží prostých v ČR a v LK v roce 2014 Graf 10 – Skladba násilné kriminality v Libereckém kraji v roce 2014 Graf 11 – Skladba násilné kriminality v ČR a v LK v roce 2014 Mapa 1 – Celková kriminalita v LK dle OOP– zobrazení dle indexů Mapa 2 – Index rizikovosti kriminality dle krajů v roce 2014 Mapa 3 – Index rizikovosti kriminality dle okresů v roce 2014 Graf 12 – Počet evidovaných dětí a mladistvých kurátory pro mládež OSPOD v roce 2014 Graf 13 – Indexové srovnání – počet evidovaných dětí a mladistvých kurátory pro mládež OSPOD v roce 2014 Graf 14 – Počet evidovaných provinění a přestupků dětí a mladistvých kurátory pro mládež v roce 2014 Graf 15 – Indexové srovnání – počet evidovaných provinění a přestupků dětí a mladistvých kurátory pro mládež v roce 2014 Graf 16 – Počet dětí a mladistvých za území ORP umístěných v ústavním zařízení v roce 2014 Graf 17 – Indexové srovnání – počet dětí a mladistvých za území ORP umístěných v ústavním zařízení v roce 2014 Graf 18 – Počet osob propuštěných z vězení v roce 2014

Stránka 69 z 69

Bezpečnostní analýza Libereckého kraje data za rok BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE za rok 2014

Recommend Documents