Publikováno Americkou obchodní komorou v České republice

Publikováno

Americkou

obchodní

komorou

v České

republice

OBSAH 4...........HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS: Základní principy nové úpravy 5...........Becker & Poliakoff: Aplikuje se NOZ na již uzavřené smlouvy? 6...........Baker & McKenzie: Platí ZOK pro existující společnosti – přechodná ustanovení 7............Kinstellar: Stručné představení společnosti s ručením omezeným dle zákona o obchodních korporacích 9...........Weil, Gotshal & Manges: Stručné představení akciové společnosti dle zákona o obchodních korporacích 11.......Dvořák Hager & Partners: Odpovědnost statutárního orgánu či prokuristy po rekodifikaci, souběh funkce 12.......White & Case: Smlouva o výkonu funkce nově 13.......Ambruz&Dark Deloitte Legal: Základní principy uzavírání smluv dle NOZ 14.......Weinhold Legal: Obecné pojetí věci nemovité 16.......Allen & Overy: Katastr nemovitostí nově 17.......CMS Cameron McKenna: Právo stavby 19.......Hogan Lovells: Podnikatelský nájem 20.......Noerr: Smlouva o dílo a kupní smlouva ve světle rekodifikace 21.......PETERKA & PARTNERS: Novinky týkající se změn smluvních stran 22.......Balcar Polanský Eversheds: Zajištění závazků podle NOZ 23.......Squire Sanders: Náhrada škody v novém občanském zákoníku 24.......bpv Braun Partners: Odpovědnost za vady, záruka dle NOZ 25.......Dentons: Jak NOZ zasáhne do vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Průvodce novým občanským zákoníkem

3

Základní principy nové úpravy Autoři: Petr Kadlec, Partner a Štěpán Štarha, advokátní koncipient, HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS, www.havelholasek.cz Nový občanský zákoník (NOZ) je svými autory

projeven větší respekt ke svobodné vůli smluvních

prezentován jako moderní úprava tradičního

stran.

a vyzkoušeného. Skutečně, základním ideovým

Na druhou stranu smluvní volnost a svoboda

vzorem pro NOZ byl vládní návrh občanského

osob nemůže být bezbřehá. Proto NOZ, který

zákoníku bývalého Československa z roku 1937.

také chrání možnost každého „brát se o své

Tento letitý návrh přitom představuje tradiční

štěstí“, zakotvuje řadu institutů na ochranu

pojetí středoevropského právního myšlení.

slabších. Ochrana slabších se projevuje v celém

Vzhledem ke stáří tohoto návrhu ho však bylo

NOZ počínaje úpravou rodinného práva

nutné přizpůsobit současné době. Tím do NOZ

a konče ochranou slabší strany v závazkových

pronikly i prvky z moderních občanských

vztazích. Slabší smluvní strana, kterou nejsou

zákoníků a různých nadnárodních projektů

jen spotřebitelé, ale obecně nepodnikatelé

zaměřujících se na vytváření modelových

a někdy dokonce i podnikatelé, je chráněna

právních pravidel – do NOZ je tak zařazena celá

řadou prostředků, které jsou v právní úpravě

řada zcela nových institutů vypůjčených z často

v zásadě nové. Jsou chráněni proti nevýhodným

velmi odlišných právních řádů. Ve výsledku NOZ

ustanovením formulářových smluv, nelze omezit

kombinuje tradiční a moderní prvky, odklání se

jejich právo na náhradu škody, v jejich neprospěch

od socialistických kořenů současného občanského

nelze měnit délku promlčecí lhůty, atd.

zákoníku a měl by dle zákonodárce představovat standardní občanský zákoník kontinentálního

Vzhledem k tomu, že slabší stranou může být

typu.

i podnikatel, budou zejména ti nejúspěšnější a největší podnikatelé muset být při přípravě

Z důvodu, že NOZ má ambici být standardním

smluv obezřetnější než dnes. Budou totiž muset

občanským zákoníkem kontinentálního typu,

dostatečným způsobem reagovat na nově

klade zásadní důraz na autonomii vůle. Jako

stanovené požadavky ochrany slabší strany.

základní princip nové právní úpravy proto

Společně s větší možností soudů zohledňovat

tvůrci NOZ již nepokládají rovnost osob, ale

obecné zásady spravedlnosti, a více tak

svobodu jejích vůle. Ponechání širokého prostoru

zasahovat do obsahu smluvních ujednání,

smluvní svobodě mohou jistě kvitovat zástupci

může být deklarovaný respekt ke svobodě vůle

podnikatelské sféry, kterým se otevírá možnost

naopak značně omezen. S možností nižších

sjednat si řadu ujednání, která mohla být dříve

soudů více zohledňovat zásady spravedlnosti je

považována za neplatná. Příkladem může být

přitom potenciálně spojena nižší právní jistota

nově daná možnost sjednání zákazu zastavení

a vyšší nároky na justici. Bude proto záležet

věci (tzv. negative pledge) či propadné zástavy.

zejména na soudní praxi, zda bude respektovat svobodu vůle, či zda bude nadmíru využívat

NOZ v souladu s upřednostněním svobody vůle

protekcionistických ustanovení a jak bude

zejména připouští ve větší míře možnost smluvně

definovat zásady spravedlnosti. Chceme věřit,

se odchýlit od stanovených zákonných pravidel,

že svoboda vůle bude skutečně na prvním místě

méně lpí na povinné písemné formě a ponechává

a soudy budou do smluvních vztahů, zejména

na smluvních stranách, jakou formu pro své právní

těch mezi podnikateli, vstupovat zdrženlivě.

jednání zvolí. Dalším projevem upřednostnění svobody vůle je také důraz na platnost smluv. NOZ oproti stávající právní úpravě omezuje důvody pro neplatnost smluv, čímž se snaží zamezit dnešnímu přístupu soudů, kdy je často smlouva prohlášena za neplatnou, ač by tomu tak nemuselo být. Nově by proto mělo být složitější označit smlouvu za neplatnou, čímž by měl být

Průvodce novým občanským zákoníkem

4

Aplikuje se NOZ na již uzavřené smlouvy? Autoři: Stanislav Janoch, advokát a Veronika Žánová, advokátní koncipient, Becker & Poliakoff, www.becker-poliakoff.cz „Poslední, leč nikoli nepodstatný“ by bylo

úpravě práva a povinnosti vzniklá (tj. nikoli

lakonickou, nicméně výstižnou, nápovědou

účinná) po účinnosti NOZ.

při odpovědi na otázku položenou v nadpisu tohoto příspěvku. V případě zákona č. 89/2012

Z výše uvedeného pravidla existují výjimky.

Sb., (nový) občanský zákoník („NOZ“) toto

První z nich je obecná platnost části první hlavy

platí dvojnásob, kdy ustanovení přechodná

I NOZ – základní zásady soukromého práva,

a závěrečná, tj. § 3028 an., představují nezbytný

které se uplatní bez ohledu na to, jakou právní

nástroj právní kontinuity mezi stávající právní

úpravou se daný smluvní vztah řídí. Další výjimku

úpravou a tou novou.

tvoří nájemní smlouvy. Vznik nájmu a práva a povinnosti, která vznikla přede dnem nabytí

Vcelku očekávaně se uplatní standardní pravidlo,

účinnosti NOZ, se řídí dosavadní právní úpravou.

kdy práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí

V dalším, tj. nájemní vztah trvající po účinnosti

účinnosti NOZ (1. 1. 2014) se řídí touto novou

NOZ se již bude řídit novou právní úpravou,

právní úpravou. Naopak právní poměry (vyjma

bez ohledu na dobu svého vzniku. Tedy bude-li

právních poměrů týkajících se práv osobních,

nájemce chtít provést úpravy předmětu nájmu

rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí

po 1. 1. 2014, budou se jeho práva a povinnosti

účinnosti NOZ, stejně jako práva a povinnosti

z takové změny řídit NOZ, bez ohledu na to, že

z nich vzniklé, včetně práv a povinností

nájemní smlouva byla uzavřena ještě v roce 2013.

z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí

Obecné pravidlo nájemních smluv se neuplatí pro

účinnosti NOZ, se řídí dosavadními právními

nájem movitých věcí a pro pacht (nový institut

předpisy. NOZ nicméně umožňuje smluvním

NOZ), které se od 1. 1. 2014 řídí bez výjimky

stranám vyloučit toto přechodné ustanovení

novou právní úpravou. Shodný mechanismus

a podřídit svůj vztah NOZ bez ohledu na dobu

závaznosti právních předpisů se uplatní i v případě

jeho vzniku.

smluv o zřízení účtu.

Práva a povinnosti ze smlouvy vznikají

Nová právní úprava se významně dotkne

okamžikem jejího uzavření. Smlouva je uzavřena

i společenských smluv právnických osob. Ta

ve chvíli, kdy bezvýhradné přijetí návrhu

ustanovení společenských smluv, která budou

na uzavření smlouvy bylo doručeno druhé

odporovat donucujícím ustanovením NOZ,

smluvní straně, častěji kdy všechny smluvní

pozbývají dnem jeho účinnosti závaznosti.

strany připojily svůj podpis na písemnou

Právnickým osobám se dává lhůta tří let, aby své

smlouvu. Z uvedeného tedy bude podstatným

společenské smlouvy uvedly do souladu s NOZ

datem datum doručení přijetí (např. doručení

a doručily je orgánu veřejné moci, který vede

emailu s potvrzením objednávky, která je

veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba

návrhem na uzavření smlouvy) nebo datum

zapsána. Orgán veřejné moci může nařídit

podpisu písemné smlouvy (pro zjednodušení

likvidaci právnické osoby, která tuto povinnost

zde neuvažujeme speciální případy, kdy je

nesplní ani v dodatečně stanovené lhůtě. V této

potřeba např. schválení valnou hromadou).

souvislosti je nicméně nutno upozornit i na zákon

Jak vidno, na důležitosti nabývá nenápadná

č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,

kolonka na konci každé smlouvy „V_ dne_“,

který stanoví povinnost právnických osob uvést

která často zůstává opomenuta. Tedy připravují-li

ustanovení svých společenských smluv do souladu

smluvní strany smlouvu s ohledem na dosavadní

s jeho ustanoveními ve lhůtě kratší, 6 měsíců

právní úpravu, je nezbytné, aby tato byla také

od jeho účinnosti (tj. do 30. 6. 2014). S ohledem

uzavřena s datem nejpozději 31. 12. 2013. Stejně

na povahu nadcházejících změn nelze ovšem

obezřetné by smluvní strany měly být i v případě,

než doporučit, aby obchodní společnosti byly

kdy účinnost smlouvy odsouvají do minulosti.

na změnu připraveny již před 1. 1. 2014.

Přechodná ustanovení NOZ hovoří dle našeho názoru jasně a podřizují nové právní

Průvodce novým občanským zákoníkem

5

Platí ZOK pro existující společnosti – přechodná ustanovení Autoři: Petra Jilgová-Benešová, advokátka a Michal Simčina, advokátní koncipient, Baker & McKenzie, www.bakernet.com Při natolik zásadní změně právní úpravy

Ty části zakladatelských dokumentů, které

obchodních společností, která bude

nebudou v rozporu s donucujícími ustanoveními

implementována do českého právního řádu

ZOK, zůstanou nadále v platnosti. Součástí

nabytím účinnosti zákona č. 90/2012 Sb.,

zakladatelských dokumentů se dále automaticky

o obchodních společnostech a družstvech (dále

stávají i ta ustanovení obchodního zákoníku

jen „ZOK“), je úkolem zákonodárce nastavit

upravující práva a povinnosti společníků, od nichž

jasná pravidla přechodu existujících obchodních

se společníci v zakladatelském dokumentu

společností na novou právní úpravu. Česká

neodchýlili, a za předpokladu, že nebudou

republika se nevydala po vzoru Spojeného

v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK.

království, jehož právní řád před několika lety zažil obdobnou výměnu zákona o společnostech1,

Tento postup tedy předjímá značnou roztříštěnost

kdy se tamější nový zákon začal v plném rozsahu

právní úpravy a současnou aplikaci donucujících

automaticky vztahovat i na společnosti založené

ustanovení ZOK, ustanovení společenských

podle předchozí právní úpravy. Naopak, český

smluv/stanov, ustanovení obchodního zákoníku

parlament si zvolil cestu náročnější, umožňující

pokud jde o práva a povinnost společníků

dva možné postupy.

a dispozitivních ustanovení ZOK.

Varianta koexistence staré a nové právní úpravy

Varianta úplného přechodu na novou právní úpravu (tzv. „generální opt-in“)

Český zákonodárce podřizuje všechny existující obchodní společnosti donucujícím ustanovením ZOK, a to od prvního dne jeho účinnosti (tedy s největší pravděpodobností od 1.1.2014). Pokud některá ustanovení zakladatelských dokumentů (nově nazývaných jako zakladatelská právní jednání) stávajících obchodních společností budou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, zrušují se tato rozporná ustanovení automaticky dnem nabytí účinnosti ZOK. Obchodní společnosti musí přizpůsobit rozporná ustanovení nové úpravě ZOK, a takto upravené zakladatelské dokumenty uložit do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK (tedy do 1.7.2014). V opačném

Druhou možností, která bude mít za následek sjednocení právní úpravy pod úpravu ZOK, je postup, kdy se společnosti do 2 let od nabytí účinnosti ZOK změnou svých zakladatelských dokumentů podřídí nové právní úpravě ZOK v plném rozsahu (tzv. „generální opt-in“). Tento postup lze pouze doporučit, protože nejenže zajistí plné využití všech nových institutů ZOK, ale rovněž posílí právní jistotu společníků a akcionářů obchodních společností, kteří, pokud k optování do nové právní úpravy nedojde, budou složitými výkladovými metodami řešit, které konkrétní ustanovení kterého právního předpisu je v jednotlivých případech aplikovatelné.

případě bude hrozit těmto společnostem jejich nucené zrušení soudem s následnou likvidací. Ujednání zakladatelských dokumentů, která budou v rozporu s donucujícími ustanoveními nového občanského zákoníku2, jehož úprava se

1) V roce 2006 byl ve Velké Británii přijat Zákon o obchodních společnostech, který s účinností od 1. října 2009 nahradil s určitými výjimkami předchozí Zákon o obchodních společnostech z roku 1985. 2) Zákon č. 89/2012 Sb.

na úpravu obchodních společností bude aplikovat subsidiárně, se stávají okamžikem účinnosti nového občanského zákoníku neúčinnými.

Průvodce novým občanským zákoníkem

6

Stručné představení společnosti s ručením omezeným dle zákona o obchodních korporacích Autoři: Kamil Blažek, Partner a Petr Měšťánek, Head of Know-How, Associate, Kinstellar, advokátní kancelář, www.kinstellar.com Zákon o obchodních korporacích („ZOK“)

V případě takto nízkého vkladu ale bude třeba

významně ovlivní společnosti s ručením

zvážit, zda společnosti nehrozí úpadek se

omezeným, zejména celkovým uvolněním

všemi z toho vyplývajícími důsledky pro členy

právní regulace a odstraněním některých

statutárního orgánu a společníky. Zjednodušují

problematických ustanovení současného

se i nepeněžité vklady do základního kapitálu.

obchodního zákoníku. Nové možnosti však

Znalec pro ohodnocení nepeněžitého vkladu

s sebou mohou přinést i potenciální nechtěné

nebude muset být jmenován soudem a odpadne

důsledky, které by společníci měli předem zvážit.

i podmínka, že nepeněžitým vkladem může být

ZOK dá společníkům větší volnost při úpravě jejich vztahů. Společníci budou mít mnohem širší prostor pro úpravu jak práv spojených s jejich podíly tak (na rozdíl od akciové společnosti) i povinností. Společenská smlouva může například

jen majetek, který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Nadále však nebude možné vkládat do základního kapitálu práce, služby a pohledávky za společností.

stanovit, že společníci (nebo jenom někteří z nich)

Další revoluční změnou oproti současnému stavu

jsou povinni pro společnost provádět práci nebo

je, že podíl bude možné nabýt i od nevlastníka,

ji poskytovat služby. Taková povinnost by navíc

pokud bude nabyvatel v dobré víře.

v případě převodu podílu přešla na kupujícího.

Společenskou smlouvou bude možné i nadále

ZOK dále umožní, aby bylo ve společnosti více

stanovit společníkům příplatkovou povinnost.

druhů podílů, se kterými budou spojena různá

Nově však výše povinných příplatku nebude

práva a povinnost. S jedním podílem tak například

ze zákona omezena (v současnosti je omezena

může být spojena povinnost vykonávat práci

na jednu polovinu základního kapitálu), což

pro společnost, s jiným zase větší příplatková

však nebrání společníkům, aby ji omezili

povinnost. Na rozdíl od současného stavu bude

ve společenské smlouvě. Na ochranu společníků

možné, aby jeden společník měl i více než jeden

před nepřiměřenými příplatky přibyla možnost

podíl (tzn. že nedojde k automatickému splynutí

společníka, který s příplatkovou povinností

podílů společníka do jednoho). To například

nesouhlasil, vystoupit ze společnosti.

umožní společníkovi po nabytí dalšího podílu tento druhý podíl později převést bez toho, aby musel podstoupit zbytečný proces rozdělení podílu.

Vystoupení společníka bude možné i v dalších zákonem stanovených případech. Společenská smlouva další důvody vystoupení stanovit nemůže, na druhou stranu však může ve všech

Další novinkou je, že dle ZOKu může být podíl

zákonem stanovených případech vystoupení

představován i listinným cenným papírem –

vyloučit. Pokud k takovému vyloučení nedojde,

kmenovým listem. Toto bude ale možné jen

nesouhlasící společník může ze společnosti

u podílů, jejichž převoditelnost není omezena

vystoupit, i když valná hromada navzdory jeho

ani podmíněna. Takový cenný papír bude

nesouhlasu rozhodne o změně převažující

možné převést i jen ústní smlouvou, rubopisem

povahy podnikání společnosti nebo o prodloužení

a předáním kmenového listu. V případě převodu

trvání společnosti. Dále bude vystoupení možné

podílu je nadále vyžadována písemná smlouva

v případě, že společenská smlouva podmíní

s ověřenými podpisy.

převod podílu na jiného společníka souhlasem

ZOK navíc i zjednoduší zakládání společností, zejména výrazným snížením požadavku na výši základního kapitálu. Minimální výše vkladu bude

určitého orgánu společnosti, přičemž tento orgán převod bez udání důvodu odmítne nebo nerozhodne do šesti měsíců.

už jen 1 Kč (v současné době 200 000 Kč).

Průvodce novým občanským zákoníkem

7

Po vystoupení společníka ze společnosti nebo

Změny se dotknou i jednatelů. ZOK nově

jiném ukončení jeho účasti bez nástupce

stanoví pravidla pro konflikt zájmů (která budou

(například v případě smrti společníka, kdy

dopadat například na situace, kdy bude chtít

společenská smlouva neumožňuje dědění

jednatel nebo jeho blízká osoba uzavřít smlouvu

podílu) už uvolněný podíl nebude přecházet

se společností), která budou chránit společnost

na společnost. Společnost s takovým podílem

před zneužitím jednatelského oprávnění v těchto

bude nakládat jako zmocněnec a bude mít

situacích. Společenská smlouva může stanovit,

povinnost jej bez zbytečného odkladu prodat

že jednatelé jsou kolektivní orgán, čímž se více

za přiměřenou cenu. Výtěžek z prodeje bude

přiblíží postavení představenstva v akciového

(po odečtení nákladů a započtení pohledávek

společnosti (například tím, že předseda tohoto

za společníkem) tvořit vypořádací podíl.

kolektivního orgánu bude mít v případě rovnosti

Vzhledem k tomu, že tato úprava nemusí být

hlasů rozhodující hlas). Pokud smlouva o výkonu

pro společníka výhodná (protože výše jeho

funkce nestanoví odměnu jednatele, bude výkon

vypořádacího podílu bude záležet na tom,

funkce nově bezplatný.

za jakou cenu prodá společnost uvolněný podíl), umožňuje ZOK, aby společenská smlouva stanovila, že výše vypořádacího podílu se určí podle podílu na vlastním kapitálu nebo reálné hodnotě společnosti.

ZOK dále odstraní několik problematických ustanovení obchodního zákoníku, jako je například zákaz řetězení společností s ručením omezeným nebo problematický § 196a, který upravoval transakce s konfliktem zájmů

Nadále už nebude existovat povinnost zřídit

ve společnosti, a jehož důsledkem byla často

rezervní fond. K jeho zrušení v existujících

neplatnost významných dispozicí s majetkem

společnostech však nestačí vypuštění relevantních

společnosti pro nesplnění formálních požadavků.

ustanovení ze společenské smlouvy, ale jednatelé budou muset následně rozhodnout o jeho rozpuštění.

Celkově přináší ZOK pro společnosti s ručením omezeným mnoho nových možností. Při jejich využití je však třeba být obezřetný.

Nová pravidla se uplatní i pro valnou hromadu.

Pokud například společenská smlouva stanoví

Ve společenské smlouvě bude možné stanovit

příplatkovou povinnost a zároveň vyloučí

nižší než zákonné kvorum nebo umožnit

vystoupení ze společnosti, mohl by se minoritní

hlasování na valné hromadě (nebo rozhodování

společník dostat do nepříjemné situace, kdy bude

mimo valnou hromadu) s využitím technických

po něm valná hromada požadovat nepřiměřeně

prostředků. ZOK na druhou stranu zpřísní

vysoký příplatek. Ale i kdyby společenská

požadavky pro svolávání valné hromady.

smlouva vystoupení nevylučovala, vystavuje se

Pozvánka na valnou bude muset obsahovat i návrh

zase společník riziku, že výše jeho vypořádacího

usnesení. Možnost společníků vzdát se práva

podílu bude záviset na tom, za jakou cenu jeho

na včasné a řádné svolání valné hromady však

podíl společnost prodá. Pro zamezení těchto

zůstane zachována. Společník bude mít možnost

rizik a zabránění podobným překvapením by

napadnout neplatnost valné hromady pouze

měli společníci věnovat velkou pozornost úpravě

v případě, že v průběhu valné hromady podal

společenských smluv do nového režimu.

protest (případně bez protestu ale pouze pokud se valné hromady nezúčastnil nebo důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit).

Průvodce novým občanským zákoníkem

8

Stručné představení akciové společnosti dle zákona o obchodních korporacích Autoři: Karel Muzikář, Managing Partner a Roman Janeček, Partner, Weil, Gotshal & Manges, www.weil.com Účinností zákona o obchodních korporacích (ZOK) dozná české právo akciových společností významných

Weil, Gotshal & Manges s.r.o. advokátní kancelář

změn vedoucích k větší flexibilitě řízení a správy akciových společností a podnikatelé získají nové možnosti při strukturování svých obchodních transakcí. Správní rada namísto představenstva a dozorčí rady Z hlediska struktury a kompetencí orgánů je hlavní viditelnou změnou možnost zavést namísto dosud výlučně užívaného dualistického modelu, kdy jsou řídící a kontrolní kompetence rozděleny mezi představenstvo a dozorčí radu, model monistický. V něm jsou uvedené orgány nahrazeny orgánem jediným - správní radou, která je volena valnou hromadou a má jak řídící, tak i kontrolní kompetence.

Czech Republic Law Firm of the Year 2013 – International

(Chambers Europe Awards for Excellence)

Správní rada ze svého středu volí předsedu a dále jmenuje statutárního ředitele, který jedná za společnost vůči třetím osobám a vykonává obchodní vedení v rámci zaměření určeného správní radou. Statutární ředitel nemusí být nutně členem správní rady, ale musí být, stejně jako předseda správní rady, fyzickou osobou (jakožto výjimka z nově zavedené možnosti členství právnických osob v orgánech společností). Není ani vyloučeno, aby to byla jedna a táž osoba, a ZOK dokonce připouští, aby taková osoba byla zároveň jediným členem správní rady. Obdobně je i v dualistickém modelu nově obecně možné, aby představenstvo a dozorčí rada byly pouze jednočlenné (bez ohledu na počet akcionářů). Pro všechny členy

Czech International Law Firm of the Year 2012 Czech Law Firm of the Year 2012 in the areas of M&A, Arbitration/Dispute Resolution and Best Client Services

(epravo.cz in cooperation with Czech Bar Association)

orgánů se také ruší omezení funkčního období maximálně pěti lety. V regulovaných odvětvích však mohou platit odlišná pravidla. Zásadní novinkou pro společnosti s více než 50 zaměstnanci je zrušení povinného zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě. Uvolněná místa tak půjde obsadit kandidáty akcionářů nebo neobsazená místa zrušit. Případnou účast zástupců zaměstnanců ale bude třeba vypustit ze stanov, je-li v nich obsažena.

Czech Law Firm of the Year 2011

(International Financial Law Review / Euromoney)

Valná hromada Bez ohledu na zvolený model struktury akciové společnosti zůstává jejím nejvyšším orgánem valná hromada. Její kompetence zůstávají v zásadě stejné, dochází ale ke zpřísnění procesních požadavků na její svolání. Pozvánka na valnou hromadu bude nově muset obsahovat návrh usnesení a jeho odůvodnění, včetně případných jmen osob navrhovaných na členství

Weil, Gotshal & Manges s.r.o. advokátní kancelář Křižovnické nám. 193/2 110 00 Praha 1 tel.: 221 407 300, fax: 221 407 310

www.weil.com

Průvodce novým občanským zákoníkem

9

v orgánech. Každá akciová společnost bude

se zvláštními právy, jako například právem

muset také zřídit internetové stránky a uveřejňovat

na rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku

na nich pozvánku a další vybrané informace jako

anebo s rozdílnou váhou hlasů. Zákon výslovně

například návrhy akcionářů na doplnění pořadu

zakazuje pouze akcie s právem na úrok bez

jednání.

ohledu na hospodářské výsledky společnosti, ale

Úprava nově poskytuje možnost lépe čelit šikanóznímu jednání minoritních akcionářů.

zohlednit bude třeba také meze zásady rovného zacházení či dobrých mravů.

Akcionář, který se zúčastnil valné hromady, bude

Nová úprava také rozšiřuje okruh majetkových

moci napadnout přijaté usnesení pouze tehdy,

práv, která lze od akcií oddělit. Při zamýšlených

pokud na jednání vznesl protest. Ve stanovách půjde dále zakotvit přiměřené časové omezení pro přednes akcionářských návrhů, a čelit tak úmyslným obstrukcím. Společnosti s malým počtem

akvizicích bude proto Nová úprava umožní zavést monistický model, kdy představenstvo a dozorčí radu nahradí správní rada a statutární ředitel. V dozorčích radách společností s více než 50 zaměstnanci již nadále nebudou povinně zastoupeni zaměstnanci. Nově bude možné vydat zvláštní druhy akcií, jako jsou akcie s vyšší váhou hlasů nebo s právem na zvýšený podíl na zisku.

akcionářů budou zase moci těžit z možnosti přijímat usnesení valné hromady korespondenční formou (tzv. per rollam) bez nutnosti podstoupit administrativně náročný a často nákladný proces

nezbytné na tyto změny pamatovat a provádět důkladné právní prověrky. Závěrem lze také zmínit zrušení obecné povinnosti zřizovat zákonný rezervní fond z čistého zisku. U společností, kterým

tato povinnost nevyplývá ze zvláštních právních předpisů, by tak potenciálně mohlo dojít k uvolnění zadržovaného kapitálu.

svolání valné hromady. Akcie a základní kapitál V akcionářských vztazích bude hrát významnou roli nová možnost vydávat různé druhy akcií

Průvodce novým občanským zákoníkem

10

Odpovědnost statutárního orgánu či prokuristy po rekodifikaci, souběh funkce Autor: Stanislav Servus, Partner, Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, www.dhplegal.com

Nový občanský zákoník („NOZ“) i zákon

povinnost jednat s péčí řádného hospodáře poruší

o obchodních korporacích („ZOK“) jsou sice

a společnosti vznikne újma? Člen orgánu bude

obecně flexibilnější právní úpravou oproti

jednak povinen k náhradě způsobené škody,

stávajícímu obchodnímu zákoníku, v případě

kdy bude na společnosti prokázat vznik a výši

odpovědnosti statutárních orgánů však dochází

způsobené škody. Dále bude povinen vydat

k určitému zpřísnění z pohledu členů statutárních

veškerý případný prospěch, který mu daným

orgánů, a to ku prospěchu korporací a jejich

jednáním mohl vzniknout.

věřitelů. Níže shrnujeme pouze hlavní body nové právní úpravy. Základním principem jednání

Zákon nově umožňuje uzavření dohody mezi

statutárního orgánu je i nadále péče řádného

společností a členem orgánu o vypořádání újmy

hospodáře.

vzniklé porušením péče řádného hospodáře. Takováto smlouva pak podléhá schválení valné

NOZ ji vymezuje jako povinnost vykonávat funkci (i) s nezbytnou loajalitou (tj. v zájmu společnosti), (ii) s potřebnými znalostmi (což bude záviset na typu společnosti a povaze jejích činností) a (iii) pečlivě (tj. tak, aby člen orgánu mohl při

hromady resp. jediného společníka. Stále samozřejmě platí, že pro futuro odpovědnost statutárního orgánu nelze nikterak omezit. ZOK dále zesiluje ochranu věřitelů společnosti v případě, že se dostane do úpadku. Jestliže člen orgánu věděl či mohl vědět o hrozícím

svém rozhodování v dobré víře rozumně

úpadku společnosti a neučinil vše, co je nezbytné

předpokládat, že jedná dostatečně

v souladu s principem péče řádného hospodáře

informovaně a správně).

(např. včas nepodal insolvenční návrh), soud

ZOK nově zakotvuje pravidlo tzv. podnikatelského úsudku. Dle tohoto pravidla člen orgánu,

bude moci rozhodnout, že člen resp. bývalý člen statutárního orgánu (i) ručí (svým vlastním majetkem) za splnění závazků společnosti a (ii)

který jedná s péčí řádného hospodáře, nebude

uložit členovi statutárního orgánu povinnost

odpovědný za případné negativní dopady

vyplatit do konkursní podstaty plnění získané

svého rozhodnutí, tj. i když by dané rozhodnutí

v souvislosti s výkonem funkce, a to zpětně až

společnost poškodilo. Zákonodárce tedy výslovně

za období 2 let, tj. prakticky vrátit společnosti

a správně připouští existenci podnikatelského

již vyplacené odměny. Toto přísné pravidlo pak

rizika. Manažer by se tedy neměl bát učinit

platí pouze tehdy, jestliže insolvenční řízení bylo

i riskantnější rozhodnutí, jestliže jej (na základě

zahájeno na návrh třetí osoby.

dostatečných podkladů) považuje z pohledu společnosti za správné.

Zajímavým tématem pro jednatele či členy představenstva je otázka možnosti souběhu funkce

Pravidla jednání s péčí řádného hospodáře

a pracovního poměru. Ve stávajícím obchodním

a podnikatelského úsudku dopadají nově též

zákoníku je toto od 1.1.2012 výslovně povoleno.

na prokuristy. Jelikož toto je podstatnou změnou

Jelikož v novém občanském zákoníku výslovná

v právním postavení prokuristů, bylo by vhodné,

úprava chybí, vznikly v právnické veřejnosti

aby společnosti dotčené osoby na tuto novinku

spory, zda souběh možný bude či nikoliv. Tvůrci

upozornily.

zákona samozřejmě tvrdí, že souběh možný je a argumentují logikou zákona. Bohužel se však

Stejně jako tomu bylo doposud, bude mít

zdá, že s tvůrci zákona nesouhlasí někteří soudci

v případném sporu náročnější situaci člen orgánu,

na Nejvyšším soudu a tudíž nelze vyloučit, že

neboť bude jeho povinností prokázat, že s péčí

soudní praxe výklad tvůrců zákona, ačkoliv jej

řádného hospodáře opravdu jednal. Co se stane,

považují za správný, nepotvrdí.

v případě, že statutární orgán svou zákonnou

Průvodce novým občanským zákoníkem

11

Smlouva o výkonu funkce nově Autoři: Ladislav Smejkal, Partner a Kamila Daňková, advokátní koncipientka, White & Case (Europe), www.whitecase.com Nová právní úprava smlouvy o výkonu funkce,

těmto zákonným požadavkům, bude platit, že výkon

kterou se řídí vztah mezi společností (obchodní

funkce člena orgánu je bezplatný. Výjimkou z této

korporací) a členem jejího orgánu, obsažená

úpravy bude situace, kdy smlouva nebyla uzavřena

v zákonu o obchodních korporacích („ZOK“)

či schválena, příp. nebyla uzavřena platně nebo

a novém občanském zákoníku („NOZ“) je

ujednání o odměně nejsou platná, a to z důvodů

oproti stávající právní úpravě tohoto institutu

vzniklých na straně obchodní korporace. Tehdy bude

v obchodním zákoníku rozsáhlejší a v mnohém

členovi orgánu za výkon funkce náležet odměna

detailnější a přísnější. Důraz se nově klade zejména

obvyklá.

na transparentnost odměňování členů orgánů obchodních korporací. Nová právní úprava výkonu funkce člena orgánu Od účinnosti nové právní úpravy se vztah mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu od okamžiku jmenování tohoto orgánu bude ze zákona přiměřeně řídit úpravou příkazu dle NOZ, která sjednocuje stávající úpravu smlouvy příkazní a smlouvy mandátní, ledaže strany uzavřou smlouvu o výkonu funkce, jež komplexně upraví jejich vztah. V kapitálových společnostech, tedy především v akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, budou strany povinny smlouvu o výkonu funkce sjednat písemně a nechat ji schválit, včetně jejích pozdějších změn, valnou hromadou jako nejvyšším orgánem společnosti (s výjimkou např. monistických akciových společností a těch, v nichž volí členy představenstva dozorčí rada). Při absenci písemné smlouvy o výkonu funkce se výkon funkce bude řídit zákonnou úpravou příkazu dle NOZ a členovi orgánu by tak za výkon funkce měla náležet odměna v obvyklé výši.

Jakékoliv jiné plnění obchodní korporace ve prospěch člena jejího orgánu, na které neplyne nárok ze zákona, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu schváleného příslušným orgánem obchodní korporace, musí být před vyplacením řádně schváleno příslušným orgánem, po případném vyjádření kontrolního orgánu obchodní korporace, pokud byl zřízen. Platí však zásada, že obchodní korporace žádné plnění (ani ze smlouvy o výkonu funkce) členovi orgánu neposkytne, pokud jeho výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže příslušný orgán rozhodne jinak. Další důležité otázky Judikaturou léta řešená problematika souběhu funkcí člena orgánu obchodní korporace s pracovněprávním vztahem osoby k téže korporaci v ZOK explicitně řešena není. Určitá ustanovení naznačují, že by funkci člena orgánu dokonce mohlo být možné vykonávat v pracovněprávním vztahu, ale obecně tato otázka zůstává poměrně nejasná. Dosud se ani odborná veřejnost neshodla, zda tzv. souběh podle nové právní úpravy možný

Požadavky na odměňování členů orgánů

bude nebo ne.

ZOK obecně neupravuje, jaký obsah by smlouva

Závěrem je nezbytné upozornit na přechodné

o výkonu funkce měla mít. Stanoví pouze podstatné náležitosti týkající se odměňování, jež smlouva v kapitálové společnosti musí obsahovat. Mezi tyto náležitosti patří vymezení všech plnění, která náleží nebo mohou náležet členovi orgánu (včetně věcného plnění, jakým je např. užívání bytu, auta apod., příspěvku na penzijní připojištění nebo dalšího plnění), dále určení pevné výše odměny nebo dostatečně určitého způsobu jejího výpočtu a určení pravidel pro výplatu jiných zvláštních odměn, podílu na zisku, příp. odměny spočívající v cenných papírech. Pokud odměňování sjednané ve smlouvě o výkonu funkce nebude odpovídat

Průvodce novým občanským zákoníkem

ustanovení ZOK, podle něhož musí být ujednání stávajících smluv o výkonu funkce a o odměně uvedena do souladu s požadavky ZOK do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti – při zachování předpokládaného data nabytí účinnosti tedy do 30. 6. 2014. Pokud by se tak nestalo, bude platit, že je výkon funkce člena orgánu bezplatný. Toto ustanovení se přitom bude týkat všech společností, tedy i těch, které tzv. „neoptují“ do nové právní úpravy ZOK. Je proto v zájmu zejména stávajících členů orgánů obchodních korporací, aby se touto otázkou včas zabývali.

12

Základní principy uzavírání smluv dle NOZ Autoři: Lukáš Poddaný, Managing Associate a Daniel Vitouš, Junior Lawyer, Ambruz&Dark Deloitte Legal, advokátní kancelář, www.ambruzdark.com, www.deloittelegal.cz Pozornost a aktivita při uzavírání smluv se vyplatí, jinak vás může čekat řada nemilých překvapení Nový občanský zákoník přináší větší volnost do procesu uzavírání smluv, díky čemuž si strany budou moci nastavit podmínky podle svých potřeb. Pokud však nebudete pozorní a aktivní, můžete zjistit, že máte povinnosti, se kterými jste vůbec nepočítali. Od 1. ledna 2014 se celá koncepce smluvních vztahů významně přikloní k větší smluvní volnosti, což stranám umožní dohodnout si svá práva a povinnosti bez velkých omezení zákonem. Stejný posun se vztáhne již na proces uzavírání smluv. To sebou přináší zajímavé příležitosti, ale také větší odpovědnost za vlastní jednání a s tím spojená rizika. O uzavření smlouvy jednejte poctivě, jinak druhé straně nahradíte škodu Podle nové úpravy bude vyžadováno, aby strany přistupovaly poctivě už k samotnému jednání o uzavření smlouvy. Každý sice bude mít právo svobodně se rozhodnout, zda smlouvu uzavře nebo nikoli, jednání o smlouvě ale bude muset být vedeno s úmyslem smlouvu skutečně uzavřít. Jinými slovy jednat o uzavření smlouvy nemůžete pouze na oko, abyste např. získali užitečné informace. V opačném případě proti vám totiž může být uplatněna tzv. předsmluvní odpovědnost stran. Předsmluvní odpovědnost konkrétně znamená,

Jak získat povinnost, kterou jste si nedomluvili Nepříjemné překvapení vám může přinést také nové pravidlo o přijetí návrhu smlouvy s dodatkem, podle kterého platně vznikne smlouva přijetím návrhu s určitými dodatky nebo odchylkami. Pokud tyto změny ihned neodmítnete, smlouva bude uzavřena i s těmito změnami. Podobná situace také může nastat u tzv. potvrzovacího dopisu mezi podnikateli. Pokud jedna strana písemně potvrdí obsah ústně uzavřené dohody v přesvědčení, že tímto zachycuje uzavřenou dohodu, bude platit smlouva ve znění uvedeném v potvrzení (potvrzovacím dopise); a to i v případě, že v něm jsou odchylky od původní ústní dohody. Druhá strana má opět šanci tyto změny bezprostředně po doručení odmítnout. Pokud však zaváhá, budou změny platit. Výše popsané změny smluv samozřejmě nemohou být zcela neomezené. Nový občanský zákoník poskytuje určitou ochranu proti nepoctivým praktikám a akceptovatelné proto budou pouze „nepodstatné“ změny smlouvy učiněné v dobré víře. Hranice mezi „podstatnými“ a „nepodstatnými“ změnami však zatím nebyla nijak jednoznačně stanovena. K vyloučení uvedených rizik bude možné využít volnosti, kterou nový občanský zákoník nabízí a předem možnost uzavření smlouvy potvrzovacím dopisem, případně i akceptací nabídky se změnami, výslovně vyloučit.

že ani jedna strana se nesmí obohatit svým nepoctivým jednáním (např. získáním důvěrných informací) nebo nečekaně, bez spravedlivého důvodu, ukončit jednání o smlouvě. Prospěch, který by byl takto získán, může druhá strana úspěšně vymáhat. Bude také možné požadovat náhradu vzniklé škody až do hodnoty celé ztráty z neuzavřené smlouvy.

Průvodce novým občanským zákoníkem

13

Obecné pojetí věci nemovité Autor: Otakar Martinec, advokát, Weinhold Legal, www.weinholdlegal.com

Obecné pojetí věci nemovité v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

stavebním provedení), skružová studna (hloubená,

Základem pojetí nemovitých věcí v občanském

inženýrských sítí, zatrubněná část potoka,

zákoníku je zásada superficies solo non cedit, tedy

podzemní nádrže apod. Naopak samostatnou

zásada, že stavba není součástí pozemku. Stavby

nemovitou věcí nejsou např. parkoviště, tenisové

jsou tudíž samostatnou věcí (ať již se jedná o věci

dvorce, silážní žlaby, meliorační zařízení atd.

movité či nemovité). Zásada je vyjádřena v § 120 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.; občanského zákoníku ve znění pozděj-ších předpisů (dále jen „OZ“).

nikoliv vrtaná), plot (dle stavebního provedení), kanalizační a vodovodní přípojky, vedení

Bytové a nebytové jednotky vymezené na základě zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o vlastnictví bytů) nejsou v právní

Z výše uvedené zásady pak vyplývá rovněž

teorii považovány za nemovitost. Právní vztahy

vymezení nemovitostí dle stávající právní úpravy.

k nim se nicméně dle § 3 odst. 2 řídí ustanoveními OZ a dalších právních předpisů, které se týkají

Nemovitostí jsou: • pozemky, tedy části zemského povrchu, oddělené od ostatních částí katastrálně významnou hranicí; • stavby spojené se zemí pevným základem.

nemovitostí. Věcná ani jiná práva k nemovitým věcem dle současné právní úpravy nejsou věcí.

Stavbou tedy může být dle veřejnoprávních

1) Sou R NS č. C 1008 – NS sp. zn. 22 Cdo 2534/2000

(stavebních) předpisů i věc movitá,

2) J. Spáčil – Právní rozhledy 2007, č. 2, s. 74

za předpokladu, že není spojena se zemí pevným základem. Tato otázka je vždy posuzována dle povahy věci a konkrétních okolností. Vznik nadzemní stavby jako samostatné věci stanovila

Obecné pojetí věci nemovité v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.)

soudní judikatura k okamžiku, kdy je jednoznačně

V koncepci nemovitých věcí přináší nový

a nezaměnitelně patrno alespoň dispoziční řešení

občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále

prvního nadzemního podlaží . OZ nevylučuje,

„NOZ“) s účinností od 1. 1. 2014 několik novinek.

že by samostatnou věcí nemohla být i stavba

Především se navrací k zásadě superficies solo cedit,

podzemní, opět však je nutno zkoumat konkrétní

tedy že povrch ustupuje půdě, což znamená, že

okolnosti a povahu dané podzemní stavby;

stavby zřízené na pozemku, nad a pod pozemkem,

1

• místní komunikace, silnice a dálnice. Judikaturou

jakož i jakákoliv vegetace a zařízení, se stávají

bylo dovozeno, že silnice a dálnice jsou

součástí pozemku, pokud zákon nestanoví jinak.

samostatnou věcí, přičemž judikaturním vývojem

Nicméně rozvoj moderní společnosti vyžaduje

prošlo zejména pojetí místní komunikace jako

značné množství výjimek z výše uvedené zásady.

samostatné věci. V současné době se právní teorie přiklání k tomu, že i místní komunikace je samostatnou věcí, pokud je povrch komunikace

Pojmové vymezení nemovitých věcí stanovuje § 498 NOZ. Dle definice jsou nemovitostí:

vytvořen tak, že jeho odstranění nebude možné

• pozemky;

bez jeho zničení resp. alespoň podstatného

• podzemní stavby se samostatným účelovým

zhoršení sjízdnosti nebo schůdnosti ; 2

• další nemovité věci vymezené judikaturou.

určením (např. metro, vinné sklepy, studny, podzemní nádrže, podzemní garáže atd.);

Vzhledem ke skutečnosti, že stavba je

• věcná práva k nemovitým věcem;

samostatnou nemovitou věcí, řešila soudní praxe

• práva, která za nemovité věci prohlásí zákon

široký okruh případů týkajících se otázky, zda je

(v současné době pouze právo stavby v souladu

určitý výsledek stavební činnosti ještě součástí

s § 1240 NOZ). Právo stavby je věcným právem

pozemku nebo zda je již samostatnou věcí.

jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu, nad nebo

Samostatnou nemovitou věcí tak v současné

pod povrchem pozemku stavbu. Jedná se o právo

době jsou: hráz rybníka (v závislosti na jejím

dočasné,

Průvodce novým občanským zákoníkem

14

jehož trvání je omezeno nejvýše na 99 let. Nabývá

• jednotky a prostorově oddělené části budovy,

se smlouvou, vydržením, anebo, stanoví-li tak

včetně spoluvlastnického podílu na společných

zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci. Stavba

částech nemovitosti (§ 1159 a násl. NOZ).

postavená na základě práva stavby se stane

Nabyl-li vlastník vlastnické právo alespoň k jedné

součástí pozemku ke dni zániku nebo ukončení

jednotce v domě s byty a nebytovými prostory

práva stavby, a to za náhradu poskytnutou

přede dnem nabytí účinnosti NOZ nabyvatel, tedy

stavebníkovi buď ve výši sjednané ve smlouvě,

podle právního režimu založeného současným

nebo ve výši, která činí 50 % hodnoty stavby

zákonem o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb.,

v době zániku práva stavby. Z tohoto důvodu

ve znění pozdějších předpisů), vznikne vlastnické

lze doporučit sjednat výši náhrady poskytnuté

právo k dalším jednotkám v tomto domě podle

stavebníkovi při zániku práva stavby uplynutím

dosavadních právních předpisů;

doby smluvně; • věci, o kterých jiný právní předpis prohlásí, že nejsou součástí pozemku, pokud je nelze přenést z místa na místo bez porušení její podstaty. Podle důvodové zprávy k NOZ toto zahrnuje silnice a dálnice, letištní stavby, železniční tratě atd. Nicméně žádný z konkrétních právních předpisů výslovně nestanoví, že takové stavby nejsou součástí pozemku (vzhledem k dosavadnímu principu superficies solo non cedit), kromě horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který tak stanovuje v případě vyhrazených ložisek nerostů. Veškeré další věci jsou, podle § 498 odst. 2 NOZ movité. Nicméně NOZ v následujících ustanoveních vymezuje také následující za nemovité věci: • dočasné stavby (§ 506 odst. 1 NOZ). Koncepce stanovení dočasnosti stavby není objasněna ani v NOZ ani v důvodové zprávě. Jednou z možností

• stavba ve vlastnictví jiného vlastníka než pozemek, na kterém se nachází (§ 3055 odst. 1 NOZ). Dle přechodných ustanovení stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, přestává být dnem nabytí účinnosti NOZ samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, za předpokladu, že měla v den nabytí účinnosti NOZ vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba (§ 3054 NOZ). Jestliže je stavba ke dni nabytí účinnosti NOZ ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, tak stavba i pozemek dle ust. § 3055 NOZ zůstávají samostatnými nemovitými věcmi. Totéž platí o stavbě, která je v den nabytí účinnosti NOZ ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

je, že dočasný charakter stavby může vyplývat

V případech, kdy vlastnické právo k pozemku

z jejího charakteru a úmyslu stavitele. Druhou

a ke stavbě náleží různým osobám, se zakládá

možností je, že musí být odvozena pouze

vlastníkovi pozemku zákonné předkupní právo

z rozhodnutí stavebního úřadu (např. kolaudační

ke stavbě a vlastníku stavby zákonné předkupní

rozhodnutí apod.) Odpověď bude v budoucnosti

právo k pozemku (§ 3056 NOZ). V případě, že

objasněna pravděpodobně pouze rozhodnutími

osoba, jíž náleží předkupní právo, toto právo

soudů;

nevyužije, zůstává ji předkupní právo zachováno

• stroje nebo jiná upevněná zařízení nejsou součástí

i vůči novému vlastníkovi nemovitosti. Důsledkem

nemovité věci zapsané do katastru nemovitostí,

případného porušení předkupního práva by

bylo-li zapsáno do téhož seznamu, že stroj není

pak byla zákonná fikce, že smlouva uzavřená

ve vlastnictví vlastníka nemovité věci, ke které je

při porušení předkupního práva byla uzavřena

upevněn (§ 508 odst. 1 NOZ);

s rozvazovací podmínkou uplatnění předkupního

• inženýrské sítě, tedy vodovody, kanalizace nebo

práva – viz § 2145 NOZ.

energetické či jiné vedení. Součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí (§ 509 NOZ);

Průvodce novým občanským zákoníkem

15

Katastr nemovitostí nově Autoři: Magda Pokorná, advokátka a Karolína Růžičková, Junior Lawyer, Allen & Overy, www.allenovery.com/czechrepublic • Údaje zapsané v katastru nemovitostí nabudou

• Všechna věcná práva budou zapisována zásadně

mnohem většího významu. Nejdůležitější změnou

vkladem a bude umožněno domáhat se jeho

je, že, s výjimkou uvedenou níže, kupující, který

výmazu. Záznamem budou zapisována pouze

získá nemovitost (i) od prodávajícího, který byl

práva hospodaření s majetkem a obdobná práva

jako její vlastník zapsán v katastru nemovitostí, (ii)

ve vztahu k nemovitostem státu a územních

v dobré víře a (iii) za úplatu, se stane vlastníkem

samosprávných celků.

této nemovitosti i v případě, že prodávající jejím vlastníkem nebyl. • Domáhat se výmazu vkladu vlastnického práva k nemovitosti bude oprávněna osoba, která byla jako její vlastník zapsána v katastru nemovitostí bezprostředně před provedením vkladu, pokud tato osoba (i) požádá do jednoho měsíce od provedení vkladu (nebo do tří let v případě, že nebyla o jeho provedení řádně vyrozuměna) o zápis poznámky spornosti do katastru

• Rovněž vzroste význam času a pořadí jednotlivých podání ke katastrálním úřadům, které budou nově evidovat nejen datum, ale i hodinu a minutu těchto podání. • Stavby, které se stanou součástí pozemku, na kterém jsou postaveny, nebudou evidovány zvlášť, ale výhradně v rámci informace o tomto pozemku. • Evidencí 15 nových věcných práv a 19 nových

nemovitostí a (ii) do dvou měsíců od podání

poznámek významně vzroste informativní

návrhu na zápis poznámky spornosti uplatní své

hodnota katastru nemovitostí. Nově bude možné

právo u soudu podáním žaloby na neplatnost

evidovat i nájmy.

převodní smlouvy, na základě které byl vklad proveden. Toto pravidlo se uplatní na vklady provedené před 1. lednem 2014 se zpožděním jednoho roku. Nový občanský zákoník tak dělá „tlustou čáru“ i v případě vkladů provedených před 1. lednem 2014, a to nejpozději k 1. lednu 2018, kdy uplyne objektivní lhůta tří let pro možnost tyto vklady sporovat. • Osoba, která sporuje správnost údajů v katastru nemovitostí z jiného důvodu než pro neplatnost převodní smlouvy, jíž byla stranou (např. z důvodu odstoupení od kupní smlouvy nebo vydržení), tak musí učinit co nejdříve, protože její poznámka spornosti nebude působit retroaktivně, tj. nedosáhne se na jejím základě výmazu dříve provedeného vkladu. • Za účelem zvýšení ochrany zapsaných vlastníků nemovitostí a oprávněných z jiných věcných práv k nemovitostem budou tyto osoby informovány o vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou, nebo provedení vkladu katastrem nemovitostí přímo (emailem, prostřednictvím datové schránky nebo textovou zprávou) i v případě, že jsou před katastrálním úřadem zastoupeni na základě plné moci.

Průvodce novým občanským zákoníkem

16

Právo stavby Autoři: Lukáš Hejduk, Senior Associate a Lucie Kislerová, Associate, CMS Cameron McKenna, www.cms-cmck.com Ačkoliv nový občanský zákoník se principielně

• Právo stavby je dočasné věcné právo, které je

vyhýbá oddělenému vlastnictví pozemků a staveb,

možné zřídit nejvýše na dobu 99 let. Trvání práva

které se na nich nachází, v rámci potřeby zachovat

stavby bude možné prodloužit, a to i opakovaně,

možnost využití cizího pozemku pro stavební účely

ne však na více než 99 let.

zavádí nová úprava (staro)nový institut práva stavby. Podstatou práva stavby je tak oprávnění stavebníka mít stavbu na cizím pozemku (ať již na jeho povrchu nebo pod ním).

• Právo stavby lze nabýt smlouvou, vydržením nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci (to však pouze pokud tak stanoví zákon). • Smlouva zřizující právo stavby musí mít písemnou

Základní rysy práva stavby:

formu. Právo stavby zřízené smlouvou vznikne až

• Právo stavby je věcné právo k věci cizí, které

zápisem do katastru nemovitostí.

zákon výslovně prohlašuje za nemovitost

• Právo stavby bude možné zřídit za úplatu i bez

(nemovitou věcí však není samotná stavba, ale právo stavby). Samotná stavba, ke které se právo stavby váže, se po dobu trvání práva stavby nestane součástí pozemku, na němž se nachází, ale bude jako součást práva stavby ve vlastnictví stavebníka.

úplaty. Pokud bude úplata sjednána v opakujících se dávkách, bude se nazývat „stavební plat“ a právo stavby bude zatěžovat jako tzv. reálné břemeno. Výše stavebního však nemůže být závislá na nejisté budoucí události (např. na vývoji cen nemovitostí), ale je možné jeho výši vázat

• Právo bude možné zřídit jak pro stavby již

na míru inflace nebo deflace).

existující (například za účelem jejich rekonstrukce či modernizace), tak i pro stavby nové.

• Vlastník pozemku bude mít předkupní právo k právu stavby a stavebník má předkupní právo

• Právo stavby bude možné převést, zatížit, vydržet a bude předmětem dědictví. Jedna z výhod oproti

k pozemku (předkupní právo lze dohodou vyloučit nebo omezit).

současné úpravě spočívá v tom, že právo stavby bude možné zatížit (např. zástavním právem) již v okamžiku, kdy bude zřízeno, a tedy i předtím než se samotná stavba vůbec začne stavět.

00:00 01.01.2014 - New Czech CivilCMS_LawTax_CMYK_28-100.eps Code What’s in store for your business after 1 January, 2014? Do you understand how the new Civil Code legislation affects your business? Do you want your legal advisor to look beyond the revision of documents and translate the new law into practical advice?

Get prepared with CMS.

Průvodce novým občanským zákoníkem

Helen Rodwell, Managing Partner, Prague

Iveta Plachá, Senior Partner, Prague

+420 296 798 818, [email protected]

+420 296 798 878, [email protected]

17

V momentě zániku práva stavby se stavba stane

Odpovědi na tyto otázky nám však přinese až

součástí pozemku, a přejde tak do vlastnictví

praxe a judikatura. Vzhledem k celkem úsporné

vlastníka pozemku. Stavebníkovi dle zákona náleží

úpravě práv a povinností stran v novém občanském

za stavbu náhrada ve výši poloviny hodnoty stavby

zákoníku, tak lze jen doporučit, aby ve smlouvách

v době zániku práva stavby (strany se však můžou

kromě vymezení projevu vůle stran zřídit právo

dohodnout jinak). Celkově nový občanský zákoník klade velký důraz na autonomii vůle smluvních stran a možnosti dohodnout se jinak oproti zákonu. I bez ohledu na tuto širokou volnost při sjednávání smluv o právu stavby, tento institut přináší do praxe i řadu zatím sporných otázek. Mezi tyto patří například: • Jak bude řešena možnost stavby na více cizích pozemcích (nový občanský zákoník hovoří

stavby, vymezení Kdy lze využít právo stavby?

zatíženého pozemku, doby trvání práva stavby

1. Pokud má být ke stavebnímu záměru využit cizí pozemek;

a ujednání, zda se právo

2. V případě potřeby rekonstrukce stávající budovy, k lepšímu využití budovy, případně z důvodu, že vlastník se o budovu již nechce starat;

nebo za úplatu, byl

3. Primárně pro stavby k dočasnému využití (skladiště, menší obchodní centra) nebo pro stavby jejichž životnost je omezena (například z důvodu použité technologie);

stavba má být postavena,

4. V případě potřeby získání financování stavby (rekonstrukce), neboť právo stavby bude možné zatížit již v okamžiku, kdy bude zřízeno, tj. i předtím než se samotná stavba vůbec začne stavět.

o právu stavy zatěžující

stavby zřizuje bezúplatně vymezen i obsah práva stavby (zejména jaká jakým způsobem modernizována atp.), práva a povinností stavebníka a vlastníka pozemku po dobu trvání práva stavby, zajištění práva stavby a aby bylo stanoveno, co se bude dít se stavbou po skončení práva stavby.

1 pozemek)? • Bude možné smluvně dohodnout odstoupení od práva stavby? Uplatní se zákonné možnosti ukončení na právo stavby? • Bude možné zřídit více práv stavby na 1 pozemku? • Bude možné v rámci práva stavby zřídit bytový dům s jednotkami?

Průvodce novým občanským zákoníkem

18

Podnikatelský nájem Autor: Jan Lehký, advokát, Hogan Lovells (Prague), www.hoganlovells.com

PODNIKATELSKÝ NÁJEM PODLE SOUČASNÉ ÚPRAVY

PODNIKATELSKÝ NÁJEM PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU („NOZ“)

1. Uzavírání nájemní smlouvy V současné době platí, že při uzavření nájemní smlouvy se strany musí dohodnout na celém obsahu smlouvy a jakékoliv drobné změny znamenají nový návrh smlouvy, který musí být opětovně odsouhlasen. Pasivita stran nezakládá novou smlouvu.

Smlouva bude uzavřená, i pokud nebudou odsouhlaseny všechny projednávané detaily, pokud z jednání stran vyplývá, že obecně souhlasí se smlouvou. Pasivita strany způsobí, že strana může převzít závazek, který pro ni nebude výhodný.

2. Náležitosti nájemní smlouvy V současné době musí být předmět nájmu kolaudován jako nebytový prostor a smlouva musí být písemná a musí pod sankcí neplatnosti obsahovat přesně stanovené údaje (předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za ostatní plnění atd.).

Nově může být předmětem nájmu jakýkoliv prostor nebo místnost, pokud je účelem nájmu převážně podnikatelská činnost. Specifikace místnosti nebo prostoru je jedinou nutnou náležitostí nájemní smlouvy. Pronajmout bude možné i věc, která vznikne v budoucnu, a proto může odpadnout potřeba uzavření budoucí nájemní smlouvy.

3. Změny některých práv a povinností Náklady na údržbu hradí pronajímatel. Pronajímatel je oprávněn provést opravu nebytového prostoru a nájemce je povinen opravu strpět. Pronajímatel není povinen umožnit nájemci umístění označení nájemce na nemovitost.

Náklady na běžnou údržbu nově hradí nájemce. Nájemce je povinen opravu strpět pouze pokud nelze opravu odložit až po ukončení nájmu. Pronajímatel je obecně povinen umožnit nájemci na nemovitosti umístit označení nájemce.

4. Slevy Slevy může nájemce obecně požadovat v případě omezení nebo vyloučení užívání nebytového prostoru.

NOZ zpřesňuje případy nároku na slevy a zavádí nové slevy např. při vzniku podstatných obtíží nájemce při prohlídce pronajímatelem.

5. Změna vlastnictví

Při změně vlastnictví nelze nájem skončit.

Nový vlastník může nájem vypovědět, pokud o něm nemohl vědět a rovněž není vázán takovými právy nájemce, která jdou nad rámec NOZ, a o kterých nevěděl.

6. Skončení nájmu

Úzce vymezená pravidla pro skončení nájmu. Výpověď lze napadnout žalobou.

Rozšířená pravidla pro skončení nájmu, zejména ze strany nájemce. Možnost skončení nájmu v případě podstatné změny poměrů. Přesně stanovená pravidla pro napadení výpovědi druhou stranou. Při nedodržení pravidel právo podat žalobu zaniká.

Nová úprava podnikatelského nájmu se bude aplikovat od 1. ledna 2014, a to nejen na nové smlouvy, ale i na smlouvy již uzavřené, a proto si tato úprava vyžaduje zvláštní pozornost. Nová úprava je méně formalistická, více propracovaná a zapracovává pravidla vytvořená dosavadní praxí. NOZ klade větší nároky na aktivitu stran a znevýhodňuje pasivní stranu. Nastavení základní úpravy podnikatelského nájmu je vcelku vybalancované, přičemž nájemce při skončení nájmu a uplatnění slevy na nájemném jsou širší. Základní úprava není vyhovující v případech investiční výstavby (investor požaduje garanci dosažení určitého příjmu a setrvání nájemce po určitou dobu), proto v těchto případech bude nutné některá práva nájemce výrazně smluvně omezit. Nově bude možné zapsat nájem do katastru nemovitostí, a informovat tak třetí strany o existenci nájemního vztahu.

Průvodce novým občanským zákoníkem

19

Smlouva o dílo a kupní smlouva ve světle rekodifikace Autoři: Petr Hrnčíř, advokát a Pavel Široký, advokát, Noerr, www.noerr.com

Úvodem je nutné zmínit, že kvůli složitosti

NOZ zakotvuje možnost nabytí vlastnického

a komplexnosti smluv o dílo je i nyní zavedenou

práva od nevlastníka pro movité i nemovité věci

praxí upravovat veškeré otázky konkrétní

za předpokladu, že nabyvatel bude jednat v dobré

smlouvou mezi stranami, tedy zákonná ustanovení

víře, to znamená, že bude přesvědčen o tom, že

nastupují velmi zřídka, a pouze v otázkách

prodávající je skutečným vlastníkem prodávané

smlouvou neupravených. Tento trend bude zcela

věci, a pokud původní vlastník neprokáže, že věc

jistě pokračovat i po vstupu NOZ v účinnost,

pozbyl ztrátou nebo úmyslným trestným činem.

zvláště s ohledem na skutečnost, že úprava

Nyní tuto možnost zakotvuje ve své podstatě

smlouvy o dílo v NOZ je téměř výhradně

pouze obchodní zákoník; NOZ zavádí paušální

dispozitivní, strany smlouvy se od ní tedy mohou

použitelnost pro celé závazkové právo.

odchýlit a ujednat si vzájemná práva a povinnosti odlišně dle svých vlastních představ.

Dle NOZ bude také zrušena zákonná záruka za jakost v délce 24 měsíců - prodávající bude

Jednou z nejpodstatnějších změn je možnost

za jakost nově odpovídat pouze po dobu, kterou

převzít dílo s vadami, za předpokladu, že tyto

si s kupujícím sjedná. Záruka 24 měsíců ovšem

vady nemají vliv na to, zda je dílo způsobilé

zůstává zachována při prodeji zboží v obchodě

sloužit svému účelu. Stávající právní úprava

u vad, které mělo zboží již v okamžiku převzetí

naopak vylučuje možnost převzetí vadného díla,

kupujícím.

které není v souladu se smlouvou. Nakolik je tato cesta správná ukáže až aplikační praxe.

Stejně jako u smluv o dílo se i kupní smlouvy uzavřené před účinností NOZ budou řídit

Velmi důležitá je i skutečnost, že smlouvy

dosavadní právní úpravou.

uzavřené před účinností NOZ doběhnou ve svém režimu podle současné právní úpravy spolu s úpravou zajištění závazků z těchto smluv, aniž by se musely podřizovat režimu NOZ. V úpravě kupní smlouvy nedochází k tak výrazným změnám jako u smlouvy o dílo, v podstatě se do NOZ přejímá současná úprava kupní smlouvy z obchodního zákoníku, některé záležitosti se ale přesto mění a doplňují.

Průvodce novým občanským zákoníkem

20

Novinky týkající se změn smluvních stran Autor: Ondřej Majer, Partner, PETERKA & PARTNERS, advokátní kancelář, www.peterkapartners.com

Postoupení pohledávky

Převzetí dluhu

Nová úprava postoupení pohledávky vychází

Úprava převzetí dluhu se od současného stavu

vstříc praxi úpravou dosud problematického

příliš neliší. Významnou změnou může však být

postoupení souboru pohledávek. Lze tak postoupit

nepříliš srozumitelně formulovaná domněnka

soubory již existujících i budoucích pohledávek,

přechodu dluhu spolu se zástavním právem

například pohledávky určitého druhu vznikající

v případě věcí zapsaných ve veřejném seznamu,

věřiteli v určité době. Nově též již nebude

tedy zejména nemovitostí.

vyžadována písemná forma smlouvy o postoupení pohledávky.

Převzetí majetku

Na rozdíl od současného stavu zákon v případě

Zcela nové ustanovení zákona o převzetí

úplatného postoupení pohledávky implicitně

majetku není další možností změny smluvní

stanoví ručení převodce za dobytnost pohledávky,

strany: jedná se o kogentní ustanovení, které

kromě případu kdy nabyvatel věděl, že

má chránit věřitele v případě, kdy je majetek

pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná.

dlužníka převeden na jinou osobu. Formulace

Jen těžko lze však předvídat, jak se soudní praxe

tohoto ustanovení je však natolik nešťastná, že

postaví k výkladu pojmu „nejistá pohledávka“,

se jedná buď o zcela „bezzubou“ ochranu, nebo

proto lze z důvodu právní jistoty doporučit, aby

naopak o institut, který se zásadním způsobem

bylo ručení převodce za dobytnost pohledávky

dotkne řady obchodních transakcí, kdy dochází

výslovně vyloučeno ve smlouvě.

k převodům významné části majetku převodce.

Postoupení smlouvy

Podle nové právní úpravy bude totiž platit, že ten, kdo nabude veškerý majetek převodce nebo

Záměna smluvní strany je v praxi běžně používána.

jeho poměrně určenou část, stane se solidárně

Dosud se uskutečňovala na základě dohody, která

odpovědným z dluhů převodce, které s převzatým

kombinovala postoupení pohledávky a převzetí

majetkem souvisí a o nichž při uzavření smlouvy

dluhu. Protože však její aplikace nebyla zcela

musel vědět, a to až do výše hodnoty nabytého

bezproblémová, zákon nově výslovně umožňuje

majetku. Omezení hodnotou majetku se navíc

postoupení smlouvy jako celku.

neuplatní u převodů na osoby blízké.

Dohodou o postoupení smlouvy může některá

Dá se předpokládat, že v praxi bude

ze stran převést práva a povinnosti vyplývající

problematický zejména výklad pojmu „poměrně

ze smlouvy, nebo i z její části, na třetí osobu.

určená část“ majetku. Pokud převládne doslovný

S postoupením musí souhlasit druhá smluvní

výklad, bude dopad uvedeného ochranného

strana. Souhlas lze dát i předem – např. bude

ustanovení velmi omezený, protože jen velmi

možné si ve smlouvě ujednat, že kterákoliv

vzácně se převádí skutečně veškerý majetek

smluvní strana může smlouvu postoupit na jiného.

převodce nebo poměrná část veškerého majetku

Jako značně problematické se v praxi může ukázat ustanovení zákona umožňující druhé smluvní straně odmítnout dodatečně zproštění převodce od plnění postoupené smlouvy. Převodce tak může i po postoupení smlouvy latentně „ručit“ za splnění závazků nabyvatele z postoupené smlouvy, pokud se strany původní smlouvy, která

(tedy zřejmě spoluvlastnický podíl). Pokud by však byl přijat extenzivní výklad rozšiřující tuto ochranu i na převody významných částí majetku převodce, mohlo by to mít zásadní dopad na obchodní transakce, kdy dochází k převodům významné části majetku (tzv. asset deals), zejména na právní jistotu nabyvatelů takového majetku.

je předmětem postoupení, nedohodnou jinak.

Průvodce novým občanským zákoníkem

21

Zajištění závazků podle NOZ Autor: Libor Vacek, Partner, Advokátní kancelář Balcar Polanský Eversheds, www.balcarpolansky.cz

Nový občanský zákoník („NOZ“) přináší

Zásadní novinkou je, že NOZ již neupravuje

s účinnosti od 1.1.2014 změny i v oblasti zajištění

možnost ručitele použít k započtení veškeré

závazků. Nová právní úprava zásadně nemění

pohledávky dlužníka vůči věřiteli, k jejichž

okruh dosud známých zajišťovacích instrumentů.

započtení by byl oprávněn dlužník, kdyby věřitel

Nadále tedy budeme pracovat s již známými

vymáhal svou pohledávku vůči němu.

zajišťovacími instrumenty, jako je zástavní právo, ručení nebo zajišťovací převod práva. Mnohem výraznější jsou ale změny u jednotlivých zajišťovacích institutů, jejichž stručný přehled přináší tento článek. Zástavní právo

Finanční záruka Finanční záruka vychází ze stávající úpravy bankovní záruky v obchodním zákoníku, avšak s tím, že umožňuje abstraktní záruky i jiným subjektům než bankám. Hlavním rozdílem je skutečnost, že finanční záruka může mít

Dle NOZ bude možné zřídit zástavní právo

abstraktní, a nikoliv jen akcesorickou formu, což

výslovně i k věci, k níž zástavci vznikne

poskytne vyšší komfort věřitelům.

vlastnické právo teprve v budoucnu, a odpadá požadavek na písemnou formu smlouvy o zřízení zástavního práva. Opětovně se zavádí možnost zřízení zástavního práva k movité věci jejím označením (což byl způsob, kterým se movité věci zastavovaly před zavedením notářského rejstříku zástav).

Zajišťovací převod práva NOZ výslovně stanoví, že u zajišťovacího převodu práva se má za to, že jde o převod s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn, což jinými slovy znamená, že po splnění dluhu se převedené právo vrátí zpět k dlužníkovi, aniž by k tomu

NOZ nově umožňuje sjednat různé omezení

byl potřeba úkon ze strany věřitele. Není-li

ohledně předmětu zástavy, včetně omezení

zajištěný dluh splněn, stane se převod práva

zatížení věci nebo zákazu převodu věci na třetí

nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je

osobu. Tato omezení budou mít účinky vůči třetí

nutné k plnému výkonu převedeného práva.

osobě, jen pokud byla zapsána do veřejného seznamu, anebo byla-li třetí osobě známa. NOZ přináší i úpravu zakázaných ujednání, jež se ještě přísněji posuzují v případě, bude-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem. Ručení NOZ nově obsahuje definici, dle které se má za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a která má vhodný majetek.

Průvodce novým občanským zákoníkem

22

Náhrada škody v novém občanském zákoníku Autoři: Karin Konstantinovová, Partner a Hana Machýčková, advokátní koncipient, Squire Sanders, advokátní kancelář, www.squiresanders.com V oblasti náhrady škody dochází ke změně v terminologii. Nový občanský zákoník („NOZ“) pracuje s pojmem „újma“, namísto dosavadního pojmu „škoda“. Újma zahrnuje jak škodu, tj. majetkovou újmu (újmu na jmění), tak i nemajetkovou újmu (např. poškození pověsti). Co se hradí – majetková versus nemajetková újma

Smluvní limitace výše náhrady újmy Stávající předpisy omezují možnost limitovat náhradu škody před vznikem této škody. Ustanovení § 386 odst. 1 obchodního zákoníku umožňuje od 1. ledna 2012 vzdát se předem dohodou práva na náhradu škody nebo toto právo dohodou omezit, avšak pouze v obchodních vztazích a ne v případě škody způsobené úmyslně. Ustanovení § 574 odst.

Primárně se hradí majetková újma. Povinnost

2 stávajícího občanského zákoníku vylučuje pro

k náhradě nemajetkové újmy nastává pouze

občansko-právní vztahy takovou možnost limitace,

v případech:

kdy určuje, že dohoda, kterou se někdo vzdává

a) kdy je tak stranami sjednáno nebo

práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je

b) stanoví-li tak zákon – např. pro újmu

neplatná.

na přirozených právech (§ 2956 NOZ) nebo újmu z titulu ublížení na zdraví (§ 2958 NOZ; zde se

Nový občanský zákoník obecně nevylučuje možnost

také opouští koncept zákonem stanovené výše

limitovat právo na náhradu újmy před vznikem

náhrady) nebo povinnost k náhradě nemajetkové

dané újmy a takový postup zakazuje výslovně jen

újmy podle zákona o obchodních korporacích.

v některých případech, konkrétně v případě: (1) újmy způsobené člověku na jeho přirozených

Pokud tedy v praxi budou mít smluvní strany zájem na náhradě nemajetkové újmy v případech, kdy tak zákon výslovně nestanoví, musí si povinnost k její

právech, (2) újmy způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, a

náhradě smluvně sjednat.

(3) újmy způsobené slabší straně (§ 2898 NOZ).

Způsob náhrady újmy

NOZ dále stanoví, že v těchto třech případech se

Podle současného občanského zákoníku se škoda hradí v penězích. Požádá-li o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se uvedením do původního stavu. NOZ tento postup zcela otáčí. Podle NOZ se majetková újma (škoda) hradí uvedením do původního stavu a pouze tehdy, pokud: a) není uvedení do původního stavu dobře možné anebo b) požádá-li o to poškozený, nahrazuje se majetková újma v penězích. To znamená, že bude-li možné nahradit škodu uvedením do původního stavu, bude poškozený muset výslovně požádat o náhradu škody v penězích, bude-li mít zájem o takovýto způsob náhrady. Nemajetková újma se nově nahrazuje primárně poskytnutím přiměřeného zadostiučinění nepeněžitou formou. Toto přiměřené

nelze práva na náhradu újmy předem ani platně vzdát. Tj. v jiných případech je možné ho omezit či se ho vzdát. V současné době se objevila řada sporů o tom, zda nedostatečně určité znění NOZ vylučuje možnost vzdání se práva na náhradu újmy v těchto třech případech i poté, co již újma vznikla. Názory odborné veřejnosti na tuto otázku se různí. S ohledem na dikci důvodové zprávy k NOZ se však přikláníme k názoru, že v těchto případech nelze právo na náhradu újmy předem omezit, vyloučit ani se ho vzdát, ale následně (tj. po vzniku újmy) je možné se ho částečně či úplně vzdát, a to jak jednostranně (jako poškozený) či smluvně. Důvodová zpráva k NOZ totiž výslovně uvádí, že se vylučuje možnost poškozeného vzdát se ve výše uvedených případech práva na náhradu újmy „předem“. Konečné slovo k výkladu NOZ však budou mít soudy.

zadostiučinění musí být dle NOZ poskytnuto v penězích pouze tehdy, pokud jiný způsob náhrady nezajistí „skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy“.

Průvodce novým občanským zákoníkem

23

Odpovědnost za vady, záruka dle NOZ Autoři: Arthur Braun, Managing Partner a Vojtěch Steininger, advokátní koncipient, bpv Braun Partners, www.bpv-bp.com Nový občanský zákoník v ustanovení o kupní

Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že věc

smlouvě stanoví, že kupovaná věc je vadná,

v době převzetí neměla vady, ovšem pokud se

pokud není kupujícímu odevzdána v ujednaném

vada projeví v průběhu prvních šesti měsíců,

množství, jakosti a provedení, pokud prodávající

nemusí spotřebitel prokazovat, že věc měla vadu

prodává jinou věc, než bylo sjednáno, nebo

už v okamžiku jejího převzetí, ale pouze to,

jestliže doklady nutné pro její užívání nejsou

že věc trpí vadou. V takovém případě se může

v pořádku.

prodávající bránit tak, že prokáže, že vada vznikla

Práva kupujícího z takového vadného plnění

až po předání věci spotřebiteli.

zakládá vada, kterou má věc při přechodu

Celkově však může spotřebitel uplatnit právo

nebezpečí škody (nejčastěji při předání)

z vady, která se u spotřebního zboží vyskytne

na kupujícího, i když by se projevila až později,

v době 24 měsíců od převzetí, tuto dobu lze

ovšem také vada, která vznikla až po přechodu

zkrátit pouze při koupi již použitého spotřebního

tohoto nebezpečí, jestliže ji prodávající způsobil

zboží, a to na polovinu.

porušením své povinnosti. Na rozdíl od stávajícího občanského zákoníku se již nerozlišují vady opravitelné a neopravitelné, důležitá bude nově míra, jakou vada porušuje smlouvu. Jestliže se tedy bude jednat o podstatné porušení smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady, chybějící věci nebo její opravu, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo na odstoupení od smlouvy. Pokud ovšem prodávajícímu včas neoznámí, jaké právo si zvolil, bude mít pouze ta práva, jaká by mu jinak příslušela při nepodstatném porušení smlouvy, tj. právo na odstranění vady anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Volba nároku učiněná kupujícím však musí být přiměřená. Vedle práv z vadného plnění upravuje NOZ také záruku za jakost. Takovou zárukou se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová své obvyklé vlastnosti. Stačí ovšem, pokud bude záruční doba nebo doba použitelnosti uvedena na obalu nebo dokonce jen v reklamě na takový výrobek. Jestliže je ovšem prodávajícím podnikatel, pak pro

Pokud není věc bezvadná, může kupující požadovat také dodání nové bezvadné věci, pokud je to přiměřené; jinak může odstoupit od smlouvy. Lze-li vadu odstranit bezodkladně, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Právo na dodání nové věci, výměnu součásti nebo dokonce odstoupení od smlouvy má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. Pokud ale neodstoupí nebo neuplatní právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Tato ustanovení, vyjma těch o prodeji zboží v obchodě, se s určitými odchylkami použijí také pro práva objednatele z vadného plnění v případě smlouvy o dílo bez ohledu na skutečnost, zda jedna ze smluvních stran je nebo není spotřebitelem. Skrytou vadu stavby je ovšem objednatel povinen oznámit druhé straně bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby.

prodej při jeho podnikatelské činnosti spotřebitelům (nepodnikatelům) platí kromě výše uvedeného navíc ustanovení o prodeji zboží v obchodě, která stanoví řadu odchylek ve prospěch spotřebitelů. Není ovšem nutné, aby spotřebitel nakupoval v „kamenném“ obchodě, tato ustanovení se uplatní i v případě dalších způsobů uzavírání smluv, například on-line, telefonicky apod.

Průvodce novým občanským zákoníkem

24

Jak NOZ zasáhne do vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem? Autor: Tomáš Bílek, Partner, Dentons Europe CS LLP, www.dentons.com

„Dobrá“ zpráva na úvod – zákoník práce, tedy

Ze ZP zmizí úprava o neplatnosti právních úkonů,

zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění, („ZP“)

která v současném pojetí ZP preferuje relativní

nebude v důsledku přijetí nového občanského

neplatnost před absolutní neplatností. To znamená,

zákoníku („NOZ“) od 1. 1. 2014 zrušen. ZP

že kromě zákonem stanovených výjimek je

bude i nadále existovat v českém právním řádu

právní úkon považován za platný, pokud se jeho

jako samostatný kodex. To však neznamená, že

neplatnosti druhá strana nedovolá. Nově bude i pro

NOZ resp. další změnové předpisy navazující

pracovněprávní vztahy platit úprava o neplatnosti

na NOZ do pracovního práva počínaje rokem

právních jednání obsažená v NOZ. Podle této

2014 nijak nezasáhnou. Ve většině případů NOZ

úpravy se v zásadě bude považovat za neplatné

potvrzuje či zpřesňuje dosavadní výklad a praxi

takové právní jednání, které je v rozporu s dobrými

ve vztahu k určitým institutům používaným v ZP,

mravy nebo které odporuje zákonu. Nadále

a tyto instituty také sjednocuje tím, že je vypouští

zůstane zachována zásada, že neplatnost právního

ze ZP a ponechává je pouze v NOZ. NOZ však

jednání nemůže být k újmě zaměstnance, pokud

do pracovního práva přináší i několik novinek.

takovou neplatnost nezpůsobil výlučně sám. Jde-li o nedodržení formy právního jednání požadované

Tento článek si neklade za cíl poskytnout

zákonem (například požadavek na písemnou

vyčerpávající popis všech změn v pracovním právu

formu pracovní smlouvy, dohody o rozvázání

od 1.1.2014, ale spíše upozornit na ty zajímavosti

pracovního poměru, dohody o pracích konaných

a novinky, se kterými se budou zaměstnavatelé

mimo pracovní poměr apod.), zůstane v ZP jen

v příštím roce velmi pravděpodobně setkávat při

ustanovení týkající se nedodržení formy u těch

každodenním řešení pracovněprávních záležitostí.

jednání, kterými se zakládá nebo mění základní pracovněprávní vztah. V těchto případech se

Nadále zůstane zachován princip, že se NOZ

nebude možné dovolat jejich neplatnosti při

(dosud zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník)

nedodržení formy, jestliže již bylo stranami

v pracovně právních vztazích použije subsidiárně,

započato s plněním.

pokud není příslušná záležitost v ZP přímo upravena a pokud ZP výslovně použití NOZ

Princip ochrany zaměstnance v pracovněprávních

na danou záležitost nevylučuje. Je zřejmé,

vztazích je zdůrazňován jak v NOZ tak v ZP.

že od 1.1.2014 bude muset zaměstnavatel

Pro vyloučení možných pochybností však NOZ

častěji nahlížet do NOZ a pečlivě zvažovat,

výslovně potvrzuje (v současnosti výkladem

jaká ustanovení NOZ lze vlastně na vztahy se

dovozované pravidlo), že se na práva a povinnosti

zaměstnanci „nově“ aplikovat.

zaměstnance a zaměstnavatele nepoužijí ustanovení o ochraně spotřebitele. Od příslušných

Nic se taktéž nemění na dosavadním chápání

ustanovení NOZ o ochraně spotřebitele tak

vztahu zaměstnavatel vs. zaměstnanec, kdy

může zaměstnavatel při řešení záležitostí v rámci

zaměstnanec je považován za slabší stranu. Nově

pracovněprávních vztahů zcela odhlédnout.

ale ZP zdůrazňuje, že pokud bude zaměstnavatel činit nějaké právní jednání (dříve právní úkony) a to

NOZ nepřináší zaměstnavatelům větší liberálnost

ať jednostranné (například výpověď z pracovního

ohledně možného použití zajišťovacího institutu

poměru, zrušení ve zkušební době, mzdový výměr

smluvní pokuty v pracovněprávních vztazích.

apod.) nebo spolu se zaměstnancem dvoustranné

Ani do budoucna nebude možné sjednat

(například pracovní smlouva, dohoda o srážkách

v pracovněprávních vztazích smluvní pokutu kromě

ze mzdy, dohoda o konkurenční doložce apod.)

jediného případu (stejně jako dnes), a to v rámci

a jakékoliv takové právní jednání bude možné

ujednání o konkurenční doložce pro období

vyložit různým způsobem, použije se výklad pro

po skončení pracovního poměru.

zaměstnance nejpříznivější.

Průvodce novým občanským zákoníkem

25

Pro zaměstnavatele bude jistě také zajímavé ustanovení NOZ, podle kterého je výslovně umožněno provést zápočet jeho pohledávky proti pohledávce zaměstnance na mzdu, odměnu ze smlouvy o výkonu závislé práce, náhradu mzdy. Byť tato možnost je dovozována i dle současného ZP, mění se rozsah možného zápočtu. Dosud mohl zaměstnavatel započítávat jen takovou částku, aby po jejím započtení zaměstnanci zbyla částka, kterou již nelze v rámci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy postihnout. Nově bude možné provést zápočet až do výše poloviny mzdy či jiné odměny zaměstnance. Teoreticky může nová úprava zejména u nízkopříjmových skupin zaměstnanců znamenat, že si zaměstnanec po provedeném zápočtu zaměstnavatelem „odnese“ méně než, kdyby na jeho mzdu byla vedena exekuce srážkami ze mzdy. V této souvislosti stojí za zmínku nový výslovný zákaz vložený do ZP, podle kterého zaměstnanec nesmí svůj dluh vůči zaměstnavateli převést na jinou osobu. Stejně tak na jinou osobu nesmí zaměstnanec postoupit svou pohledávku ze základního pracovněprávního vztahu, kterou má vůči zaměstnavateli. Výslovně také bude zakázáno postoupení pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. U zaměstnavatelů – právnických osob, které mají kolektivní statutární orgán (tj. a.s., případně s.r.o., u které společenská smlouva určí, že jednatelé tvoří kolektivní orgán), má být nově podle NOZ pověřen vždy jeden člen tohoto orgánu k právním jednáním vůči zaměstnancům. Pokud by k takovému pověření nedošlo, bude vůči zaměstnancům činit právní jednání předseda statutárního orgánu. Podobně jako je tomu nyní podle obchodního zákoníku, který upravuje tzv. zákonné zmocnění, tedy situace, kdy zaměstnanci mohou jednat jménem zaměstnavatele1, i NOZ do budoucna obsahuje podobnou

Meet Dentons. The new global law firm created by Salans, FMC and SNR Denton.

úpravu, podle níž společnost – zaměstnavatele zastupují její zaměstnanci

Know the way.

v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. Nově však bude rozhodující, jak se tento stav jeví veřejnosti. Případná omezení tzv. zástupčího oprávnění vnitřním předpisem zaměstnavatele budou účinná vůči třetí osobě, jen pokud jí muselo být takové omezení známo. NOZ přináší do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu v oblasti promlčení2. Nově bude možné, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli kratší (nejméně jeden rok) případně delší (maximálně patnáct let) promlčecí lhůtu. Zejména možnost zkrátit promlčecí lhůtu je třeba hodnotit pozitivně, neboť bude dotyčná strana nucena uplatnit své právo dříve, a nebude tak docházet ke zbytečným prodlevám a přetrvávající právní nejistotě mezi stranami. Závěrem je důležité zmínit, že všechny pracovně právní vztahy vzniklé před 1.1.2014 se budou řídit po 1.1.2014 již novými předpisy, tedy změněným ZP a NOZ. Platnost a neplatnost právních úkonů učiněných v pracovněprávních vztazích před 1.1.2014 se však bude posuzovat podle dosavadních právních předpisů. 1) § 15 ObchZ – „ten, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází“ 2) Nastane-li promlčení (uplyne promlčecí doba a dlužník námitku promlčení uplatní u soudu), nemůže soud oprávněné straně promlčenou pohledávku přisoudit. Obecná promlčecí lhůta je tříletá.

dentons.com © 2013 Dentons

Průvodce novým občanským zákoníkem

c c c The Council on Czech Competitiveness

competitiveness

economic policy

Good Governance

politics

Check the newest monitoring from the Czech Republic, Europe and Globe every Monday on www.czechcompete.cz The Council on Czech Competitiveness (CCC) is a platform for debating competitiveness, economic policy and promoting solutions across all sectors, public and private. Spotlight issue&News. The Council brings the most important topics in sections: Competitiveness, Economic Policy, Good Governance and Politics. Policy Pipeline. In Policy Pipeline economic policy developments in the Czech Republic, EU, USA&Globe are monitored to bring better understanding of current topics and trends.

Články a texty zveřejněné v publikaci obsahují názory autorů a Americká obchodní komora v České republice za ně nenese zodpovědnost. Pro získání vlastního výtisku publikace prosím kontaktujte: Veronika Szentiványiová, [email protected] Americká obchodní komora v České repulibce, Dušní 10, 110 00 Praha 1

Copyright © 2013 Americká obchodní komora v České repulibce