Publikováno Americkou obchodní komorou v České republice

Publikováno

Americkou

obchodní

komorou

v

České

republice

OBSAH 4...........HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS: Základní principy nové úpravy 5...........Becker & Poliakoff: Aplikuje se NOZ na již uzavřené smlouvy? 6...........Baker & McKenzie: Platí ZOK pro existující společnosti – přechodná ustanovení 7............Kinstellar: Stručné představení společnosti s ručením omezeným dle zákona o obchodních korporacích 9...........Weil, Gotshal & Manges: Stručné představení akciové společnosti dle zákona o obchodních korporacích 11.......Dvořák Hager & Partners: Odpovědnost statutárního orgánu či prokuristy po rekodifikaci, souběh funkce 12.......White & Case: Smlouva o výkonu funkce nově 13.......Weinhold Legal: Obecné pojetí věci nemovité 15.......Allen & Overy: Katastr nemovitostí nově 16.......CMS Cameron McKenna: Právo stavby 18.......Hogan Lovells: Podnikatelský nájem 19.......Noerr: Smlouva o dílo a kupní smlouva ve světle rekodifikace 20.......PETERKA & PARTNERS: Novinky týkající se změn smluvních podmínek 21.......Balcar Polanský Eversheds: Zajištění závazků podle NOZ 22.......Squire Sanders: Náhrada škody v novém občanském zákoníku 23.......bpv Braun Partners: Odpovědnost za vady, záruka dle NOZ 24.......Dentons: Jak NOZ zasáhne do vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Průvodce novým občanským zákoníkem

3

Základní principy nové úpravy Autoři: Petr Kadlec, Partner a Štěpán Štarha, advokátní koncipient, HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS, www.havelholasek.cz Nový občanský zákoník (NOZ) je svými autory

projeven větší respekt ke svobodné vůli smluvních

prezentován jako moderní úprava tradičního a

stran.

vyzkoušeného. Skutečně, základním ideovým

Na druhou stranu smluvní volnost a svoboda

vzorem pro NOZ byl vládní návrh občanského

osob nemůže být bezbřehá. Proto NOZ, který

zákoníku bývalého Československa z roku 1937.

také chrání možnost každého „brát se o své

Tento letitý návrh přitom představuje tradiční

štěstí“, zakotvuje řadu institutů na ochranu

pojetí středoevropského právního myšlení.

slabších. Ochrana slabších se projevuje v celém

Vzhledem ke stáří tohoto návrhu ho však bylo

NOZ počínaje úpravou rodinného práva a

nutné přizpůsobit současné době. Tím do NOZ

konče ochranou slabší strany v závazkových

pronikly i prvky z moderních občanských

vztazích. Slabší smluvní strana, kterou nejsou

zákoníků a různých nadnárodních projektů

jen spotřebitelé, ale obecně nepodnikatelé

zaměřujících se na vytváření modelových

a někdy dokonce i podnikatelé, je chráněna

právních pravidel – do NOZ je tak zařazena celá

řadou prostředků, které jsou v právní úpravě v

řada zcela nových institutů vypůjčených z často

zásadě nové. Jsou chráněni proti nevýhodným

velmi odlišných právních řádů. Ve výsledku NOZ

ustanovením formulářových smluv, nelze omezit

kombinuje tradiční a moderní prvky, odklání se

jejich právo na náhradu škody, v jejich neprospěch

od socialistických kořenů současného občanského

nelze měnit délku promlčecí lhůty, atd.

zákoníku a měl by dle zákonodárce představovat standardní občanský zákoník kontinentálního

Vzhledem k tomu, že slabší stranou může být

typu.

i podnikatel, budou zejména ti nejúspěšnější a největší podnikatelé muset být při přípravě

Z důvodu, že NOZ má ambici být standardním

smluv obezřetnější než dnes. Budou totiž muset

občanským zákoníkem kontinentálního typu,

dostatečným způsobem reagovat na nově

klade zásadní důraz na autonomii vůle. Jako

stanovené požadavky ochrany slabší strany.

základní princip nové právní úpravy proto

Společně s větší možností soudů zohledňovat

tvůrci NOZ již nepokládají rovnost osob, ale

obecné zásady spravedlnosti, a více tak zasahovat

svobodu jejích vůle. Ponechání širokého prostoru

do obsahu smluvních ujednání, může být

smluvní svobodě mohou jistě kvitovat zástupci

deklarovaný respekt ke svobodě vůle naopak

podnikatelské sféry, kterým se otevírá možnost

značně omezen. S možností nižších soudů více

sjednat si řadu ujednání, která mohla být dříve

zohledňovat zásady spravedlnosti je přitom

považována za neplatná. Příkladem může být

potenciálně spojena nižší právní jistota a vyšší

nově daná možnost sjednání zákazu zastavení

nároky na justici. Bude proto záležet zejména na

věci (tzv. negative pledge) či propadné zástavy.

soudní praxi, zda bude respektovat svobodu vůle, či zda bude nadmíru využívat protekcionistických

NOZ v souladu s upřednostněním svobody vůle

ustanovení a jak bude definovat zásady

zejména připouští ve větší míře možnost smluvně

spravedlnosti. Chceme věřit, že svoboda vůle

se odchýlit od stanovených zákonných pravidel,

bude skutečně na prvním místě a soudy budou do

méně lpí na povinné písemné formě a ponechává

smluvních vztahů, zejména těch mezi podnikateli,

na smluvních stranách, jakou formu pro své právní

vstupovat zdrženlivě.

jednání zvolí. Dalším projevem upřednostnění svobody vůle je také důraz na platnost smluv. NOZ oproti stávající právní úpravě omezuje důvody pro neplatnost smluv, čímž se snaží zamezit dnešnímu přístupu soudů, kdy je často smlouva prohlášena za neplatnou, ač by tomu tak nemuselo být. Nově by proto mělo být složitější označit smlouvu za neplatnou, čímž by měl být


4

Aplikuje se NOZ na již uzavřené smlouvy? Autoři: Stanislav Janoch, advokát a Veronika Žánová, advokátní koncipient, Becker & Poliakoff, www.becker-poliakoff.cz „Poslední, leč nikoli nepodstatný“ by bylo

úpravě práva a povinnosti vzniklá (tj. nikoli

lakonickou, nicméně výstižnou, nápovědou

účinná) po účinnosti NOZ.

při odpovědi na otázku položenou v nadpisu tohoto příspěvku. V případě zákona č. 89/2012

Z výše uvedeného pravidla existují výjimky.

Sb., (nový) občanský zákoník („NOZ“) toto

První z nich je obecná platnost části první hlavy

platí dvojnásob, kdy ustanovení přechodná a

I NOZ – základní zásady soukromého práva,

závěrečná, tj. § 3028 an., představují nezbytný

které se uplatní bez ohledu na to, jakou právní

nástroj právní kontinuity mezi stávající právní

úpravou se daný smluvní vztah řídí. Další výjimku

úpravou a tou novou.

tvoří nájemní smlouvy. Vznik nájmu a práva a povinnosti, která vznikla přede dnem nabytí

Vcelku očekávaně se uplatní standardní pravidlo,

účinnosti NOZ, se řídí dosavadní právní úpravou.

kdy práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí

V dalším, tj. nájemní vztah trvající po účinnosti

účinnosti NOZ (1. 1. 2014) se řídí touto novou

NOZ se již bude řídit novou právní úpravou,

právní úpravou. Naopak právní poměry (vyjma

bez ohledu na dobu svého vzniku. Tedy bude-li

právních poměrů týkajících se práv osobních,

nájemce chtít provést úpravy předmětu nájmu

rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí

po 1. 1. 2014, budou se jeho práva a povinnosti

účinnosti NOZ, stejně jako práva a povinnosti z

z takové změny řídit NOZ, bez ohledu na to, že

nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení

nájemní smlouva byla uzavřena ještě v roce 2013.

smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti

Obecné pravidlo nájemních smluv se neuplatí pro

NOZ, se řídí dosavadními právními předpisy. NOZ

nájem movitých věcí a pro pacht (nový institut

nicméně umožňuje smluvním stranám vyloučit

NOZ), které se od 1. 1. 2014 řídí bez výjimky

toto přechodné ustanovení a podřídit svůj vztah

novou právní úpravou. Shodný mechanismus

NOZ bez ohledu na dobu jeho vzniku.

závaznosti právních předpisů se uplatní i v případě smluv o zřízení účtu.

Práva a povinnosti ze smlouvy vznikají okamžikem jejího uzavření. Smlouva je uzavřena

Nová právní úprava se významně dotkne i

ve chvíli, kdy bezvýhradné přijetí návrhu na

společenských smluv právnických osob. Ta

uzavření smlouvy bylo doručeno druhé smluvní

ustanovení společenských smluv, která budou

straně, častěji kdy všechny smluvní strany připojily

odporovat donucujícím ustanovením NOZ,

svůj podpis na písemnou smlouvu. Z uvedeného

pozbývají dnem jeho účinnosti závaznosti.

tedy bude podstatným datem datum doručení

Právnickým osobám se dává lhůta tří let, aby

přijetí (např. doručení emailu s potvrzením

své společenské smlouvy uvedly do souladu s

objednávky, která je návrhem na uzavření

NOZ a doručily je orgánu veřejné moci, který

smlouvy) nebo datum podpisu písemné smlouvy

vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická

(pro zjednodušení zde neuvažujeme speciální

osoba zapsána. Orgán veřejné moci může nařídit

případy, kdy je potřeba např. schválení valnou

likvidaci právnické osoby, která tuto povinnost

hromadou). Jak vidno, na důležitosti nabývá

nesplní ani v dodatečně stanovené lhůtě. V této

nenápadná kolonka na konci každé smlouvy

souvislosti je nicméně nutno upozornit i na

„V_ dne_“, která často zůstává opomenuta. Tedy

zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,

připravují-li smluvní strany smlouvu s ohledem

který stanoví povinnost právnických osob uvést

na dosavadní právní úpravu, je nezbytné, aby tato

ustanovení svých společenských smluv do souladu

byla také uzavřena s datem nejpozději 31. 12.

s jeho ustanoveními ve lhůtě kratší, 6 měsíců od

2013. Stejně obezřetné by smluvní strany měly být

jeho účinnosti (tj. do 30. 6. 2014). S ohledem na

i v případě, kdy účinnost smlouvy odsouvají do

povahu nadcházejících změn nelze ovšem než

minulosti. Přechodná ustanovení NOZ hovoří dle

doporučit, aby obchodní společnosti byly na

našeho názoru jasně a podřizují nové právní

změnu připraveny již před 1. 1. 2014.


5

Platí ZOK pro existující společnosti – přechodná ustanovení Autoři: Petra Jilgová-Benešová, advokátka a Michal Simčina, advokátní koncipient, Baker & McKenzie, www.bakernet.com Při natolik zásadní změně právní úpravy

Ty části zakladatelských dokumentů, které

obchodních společností, která bude

nebudou v rozporu s donucujícími ustanoveními

implementována do českého právního řádu

ZOK, zůstanou nadále v platnosti. Součástí

nabytím účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o

zakladatelských dokumentů se dále automaticky

obchodních společnostech a družstvech (dále

stávají i ta ustanovení obchodního zákoníku

jen „ZOK“), je úkolem zákonodárce nastavit

upravující práva a povinnosti společníků, od

jasná pravidla přechodu existujících obchodních

nichž se společníci v zakladatelském dokumentu

společností na novou právní úpravu. Česká

neodchýlili, a za předpokladu, že nebudou v

republika se nevydala po vzoru Spojeného

rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK.

království, jehož právní řád před několika lety zažil obdobnou výměnu zákona o společnostech1,

Tento postup tedy předjímá značnou roztříštěnost

kdy se tamější nový zákon začal v plném rozsahu

právní úpravy a současnou aplikaci donucujících

automaticky vztahovat i na společnosti založené

ustanovení ZOK, ustanovení společenských

podle předchozí právní úpravy. Naopak, český

smluv/stanov, ustanovení obchodního zákoníku

parlament si zvolil cestu náročnější, umožňující

pokud jde o práva a povinnost společníků a

dva možné postupy.

dispozitivních ustanovení ZOK.

Varianta koexistence staré a nové právní úpravy

Varianta úplného přechodu na novou právní úpravu (tzv. „generální opt-in“)

Český zákonodárce podřizuje všechny existující obchodní společnosti donucujícím ustanovením ZOK, a to od prvního dne jeho účinnosti (tedy s největší pravděpodobností od 1.1.2014). Pokud některá ustanovení zakladatelských dokumentů (nově nazývaných jako zakladatelská právní jednání) stávajících obchodních společností budou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, zrušují se tato rozporná ustanovení automaticky dnem nabytí účinnosti ZOK. Obchodní společnosti musí přizpůsobit rozporná ustanovení nové úpravě ZOK, a takto upravené zakladatelské dokumenty uložit do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK (tedy do 1.7.2014). V opačném

Druhou možností, která bude mít za následek sjednocení právní úpravy pod úpravu ZOK, je postup, kdy se společnosti do 2 let od nabytí účinnosti ZOK změnou svých zakladatelských dokumentů podřídí nové právní úpravě ZOK v plném rozsahu (tzv. „generální opt-in“). Tento postup lze pouze doporučit, protože nejenže zajistí plné využití všech nových institutů ZOK, ale rovněž posílí právní jistotu společníků a akcionářů obchodních společností, kteří, pokud k optování do nové právní úpravy nedojde, budou složitými výkladovými metodami řešit, které konkrétní ustanovení kterého právního předpisu je v jednotlivých případech aplikovatelné.

případě bude hrozit těmto společnostem jejich nucené zrušení soudem s následnou likvidací. Ujednání zakladatelských dokumentů, která budou v rozporu s donucujícími ustanoveními nového občanského zákoníku2, jehož úprava se

1) V roce 2006 byl ve Velké Británii přijat Zákon o obchodních společnostech, který s účinností od 1. října 2009 nahradil s určitými výjimkami předchozí Zákon o obchodních společnostech z roku 1985. 2) Zákon č. 89/2012 Sb.

na úpravu obchodních společností bude aplikovat subsidiárně, se stávají okamžikem účinnosti nového občanského zákoníku neúčinnými.


6

Stručné představení společnosti s ručením omezeným dle zákona o obchodních korporacích Autoři: Kamil Blažek, Partner a Petr Měšťánek, Head of Know-How, Associate, Kinstellar, advokátní kancelář, www.kinstellar.com Zákon o obchodních korporacích („ZOK“)

V případě takto nízkého vkladu ale bude třeba

významně ovlivní společnosti s ručením

zvážit, zda společnosti nehrozí úpadek se všemi z

omezeným, zejména celkovým uvolněním

toho vyplývajícími důsledky pro členy statutárního

právní regulace a odstraněním některých

orgánu a společníky. Zjednodušují se i nepeněžité

problematických ustanovení současného

vklady do základního kapitálu. Znalec pro

obchodního zákoníku. Nové možnosti však s

ohodnocení nepeněžitého vkladu nebude muset

sebou mohou přinést i potenciální nechtěné

být jmenován soudem a odpadne i podmínka, že

důsledky, které by společníci měli předem zvážit.

nepeněžitým vkladem může být jen majetek, který

ZOK dá společníkům větší volnost při úpravě jejich vztahů. Společníci budou mít mnohem širší prostor pro úpravu jak práv spojených s jejich podíly tak (na rozdíl od akciové společnosti) i

může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Nadále však nebude možné vkládat do základního kapitálu práce, služby a pohledávky za společností.

povinností. Společenská smlouva může například

Další revoluční změnou oproti současnému stavu

stanovit, že společníci (nebo jenom někteří z nich)

je, že podíl bude možné nabýt i od nevlastníka,

jsou povinni pro společnost provádět práci nebo

pokud bude nabyvatel v dobré víře.

ji poskytovat služby. Taková povinnost by navíc v případě převodu podílu přešla na kupujícího.

Společenskou smlouvou bude možné i nadále stanovit společníkům příplatkovou povinnost.

ZOK dále umožní, aby bylo ve společnosti více

Nově však výše povinných příplatku nebude

druhů podílů, se kterými budou spojena různá

ze zákona omezena (v současnosti je omezena

práva a povinnost. S jedním podílem tak například

na jednu polovinu základního kapitálu), což

může být spojena povinnost vykonávat práci

však nebrání společníkům, aby ji omezili ve

pro společnost, s jiným zase větší příplatková

společenské smlouvě. Na ochranu společníků

povinnost. Na rozdíl od současného stavu bude

před nepřiměřenými příplatky přibyla možnost

možné, aby jeden společník měl i více než jeden

společníka, který s příplatkovou povinností

podíl (tzn. že nedojde k automatickému splynutí

nesouhlasil, vystoupit ze společnosti.

podílů společníka do jednoho). To například umožní společníkovi po nabytí dalšího podílu tento druhý podíl později převést bez toho, aby musel podstoupit zbytečný proces rozdělení podílu.

Vystoupení společníka bude možné i v dalších zákonem stanovených případech. Společenská smlouva další důvody vystoupení stanovit nemůže, na druhou stranu však může ve všech zákonem stanovených případech vystoupení

Další novinkou je, že dle ZOKu může být podíl

vyloučit. Pokud k takovému vyloučení nedojde,

představován i listinným cenným papírem –

nesouhlasící společník může ze společnosti

kmenovým listem. Toto bude ale možné jen u

vystoupit, i když valná hromada navzdory jeho

podílů, jejichž převoditelnost není omezena ani

nesouhlasu rozhodne o změně převažující povahy

podmíněna. Takový cenný papír bude možné

podnikání společnosti nebo o prodloužení trvání

převést i jen ústní smlouvou, rubopisem a

společnosti. Dále bude vystoupení možné v

předáním kmenového listu. V případě převodu

případě, že společenská smlouva podmíní převod

podílu je nadále vyžadována písemná smlouva s

podílu na jiného společníka souhlasem určitého

ověřenými podpisy.

orgánu společnosti, přičemž tento orgán převod

ZOK navíc i zjednoduší zakládání společností, zejména výrazným snížením požadavku na výši

bez udání důvodu odmítne nebo nerozhodne do šesti měsíců.

základního kapitálu. Minimální výše vkladu bude už jen 1 Kč (v současné době 200 000 Kč).


7

Po vystoupení společníka ze společnosti nebo

Změny se dotknou i jednatelů. ZOK nově

jiném ukončení jeho účasti bez nástupce

stanoví pravidla pro konflikt zájmů (která budou

(například v případě smrti společníka, kdy

dopadat například na situace, kdy bude chtít

společenská smlouva neumožňuje dědění

jednatel nebo jeho blízká osoba uzavřít smlouvu

podílu) už uvolněný podíl nebude přecházet na

se společností), která budou chránit společnost

společnost. Společnost s takovým podílem bude

před zneužitím jednatelského oprávnění v těchto

nakládat jako zmocněnec a bude mít povinnost

situacích. Společenská smlouva může stanovit,

jej bez zbytečného odkladu prodat za přiměřenou

že jednatelé jsou kolektivní orgán, čímž se více

cenu. Výtěžek z prodeje bude (po odečtení

přiblíží postavení představenstva v akciového

nákladů a započtení pohledávek za společníkem)

společnosti (například tím, že předseda tohoto

tvořit vypořádací podíl. Vzhledem k tomu, že

kolektivního orgánu bude mít v případě rovnosti

tato úprava nemusí být pro společníka výhodná

hlasů rozhodující hlas). Pokud smlouva o výkonu

(protože výše jeho vypořádacího podílu bude

funkce nestanoví odměnu jednatele, bude výkon

záležet na tom, za jakou cenu prodá společnost

funkce nově bezplatný.

uvolněný podíl), umožňuje ZOK, aby společenská smlouva stanovila, že výše vypořádacího podílu se určí podle podílu na vlastním kapitálu nebo reálné hodnotě společnosti.

ZOK dále odstraní několik problematických ustanovení obchodního zákoníku, jako je například zákaz řetězení společností s ručením omezeným nebo problematický § 196a, který

Nadále už nebude existovat povinnost zřídit

upravoval transakce s konfliktem zájmů ve

rezervní fond. K jeho zrušení v existujících

společnosti, a jehož důsledkem byla často

společnostech však nestačí vypuštění relevantních

neplatnost významných dispozicí s majetkem

ustanovení ze společenské smlouvy, ale jednatelé

společnosti pro nesplnění formálních požadavků.

budou muset následně rozhodnout o jeho rozpuštění.

Celkově přináší ZOK pro společnosti s ručením omezeným mnoho nových možností. Při

Nová pravidla se uplatní i pro valnou hromadu. Ve

jejich využití je však třeba být obezřetný.

společenské smlouvě bude možné stanovit nižší

Pokud například společenská smlouva stanoví

než zákonné kvorum nebo umožnit hlasování na

příplatkovou povinnost a zároveň vyloučí

valné hromadě (nebo rozhodování mimo valnou

vystoupení ze společnosti, mohl by se minoritní

hromadu) s využitím technických prostředků. ZOK

společník dostat do nepříjemné situace, kdy bude

na druhou stranu zpřísní požadavky pro svolávání

po něm valná hromada požadovat nepřiměřeně

valné hromady. Pozvánka na valnou bude muset

vysoký příplatek. Ale i kdyby společenská

obsahovat i návrh usnesení. Možnost společníků

smlouva vystoupení nevylučovala, vystavuje se

vzdát se práva na včasné a řádné svolání valné

zase společník riziku, že výše jeho vypořádacího

hromady však zůstane zachována. Společník bude

podílu bude záviset na tom, za jakou cenu jeho

mít možnost napadnout neplatnost valné hromady

podíl společnost prodá. Pro zamezení těchto

pouze v případě, že v průběhu valné hromady

rizik a zabránění podobným překvapením by

podal protest (případně bez protestu ale pouze

měli společníci věnovat velkou pozornost úpravě

pokud se valné hromady nezúčastnil nebo důvody

společenských smluv do nového režimu.

pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit).


8

Stručné představení akciové společnosti dle zákona o obchodních korporacích Autoři: Karel Muzikář, Managing Partner a Roman Janeček, Partner, Weil, Gotshal & Manges, www.weil.com Účinností zákona o obchodních korporacích (ZOK) dozná české právo akciových společností významných

Weil, Gotshal & Manges s.r.o. advokátní kancelář

změn vedoucích k větší flexibilitě řízení a správy akciových společností a podnikatelé získají nové možnosti při strukturování svých obchodních transakcí. Správní rada namísto představenstva a dozorčí rady Z hlediska struktury a kompetencí orgánů je hlavní viditelnou změnou možnost zavést namísto dosud výlučně užívaného dualistického modelu, kdy jsou řídící a kontrolní kompetence rozděleny mezi představenstvo a dozorčí radu, model monistický. V něm jsou uvedené orgány nahrazeny orgánem jediným - správní radou, která je volena valnou hromadou a má jak řídící, tak i kontrolní kompetence.

Czech Republic Law Firm of the Year 2013 – International

(Chambers Europe Awards for Excellence)

Správní rada ze svého středu volí předsedu a dále jmenuje statutárního ředitele, který jedná za společnost vůči třetím osobám a vykonává obchodní vedení v rámci zaměření určeného správní radou. Statutární ředitel nemusí být nutně členem správní rady, ale musí být, stejně jako předseda správní rady, fyzickou osobou (jakožto výjimka z nově zavedené možnosti členství právnických osob v orgánech společností). Není ani vyloučeno, aby to byla jedna a táž osoba, a ZOK dokonce připouští, aby taková osoba byla zároveň jediným členem správní rady. Obdobně je i v dualistickém modelu nově obecně možné, aby představenstvo a dozorčí rada byly pouze jednočlenné (bez ohledu na počet akcionářů). Pro všechny členy

Czech International Law Firm of the Year 2012 Czech Law Firm of the Year 2012 in the areas of M&A, Arbitration/Dispute Resolution and Best Client Services

(epravo.cz in cooperation with Czech Bar Association)

orgánů se také ruší omezení funkčního období maximálně pěti lety. V regulovaných odvětvích však mohou platit odlišná pravidla. Zásadní novinkou pro společnosti s více než 50 zaměstnanci je zrušení povinného zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě. Uvolněná místa tak půjde obsadit kandidáty akcionářů nebo neobsazená místa zrušit. Případnou účast zástupců zaměstnanců ale bude třeba vypustit ze stanov, je-li v nich obsažena.

Czech Law Firm of the Year 2011

(International Financial Law Review / Euromoney)

Valná hromada Bez ohledu na zvolený model struktury akciové společnosti zůstává jejím nejvyšším orgánem valná hromada. Její kompetence zůstávají v zásadě stejné, dochází ale ke zpřísnění procesních požadavků na její svolání. Pozvánka na valnou hromadu bude nově muset obsahovat návrh usnesení a jeho odůvodnění, včetně případných jmen osob navrhovaných na členství v

Weil, Gotshal & Manges s.r.o. advokátní kancelář Křižovnické nám. 193/2 110 00 Praha 1 tel.: 221 407 300, fax: 221 407 310

www.weil.com


9

orgánech. Každá akciová společnost bude muset

se zvláštními právy, jako například právem na

také zřídit internetové stránky a uveřejňovat na

rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku

nich pozvánku a další vybrané informace jako

anebo s rozdílnou váhou hlasů. Zákon výslovně

například návrhy akcionářů na doplnění pořadu

zakazuje pouze akcie s právem na úrok bez

jednání.

ohledu na hospodářské výsledky společnosti, ale

Úprava nově poskytuje možnost lépe čelit šikanóznímu jednání minoritních akcionářů.

zohlednit bude třeba také meze zásady rovného zacházení či dobrých mravů.

Akcionář, který se zúčastnil valné hromady, bude

Nová úprava také rozšiřuje okruh majetkových

moci napadnout přijaté usnesení pouze tehdy,

práv, která lze od akcií oddělit. Při zamýšlených

pokud na jednání vznesl protest. Ve stanovách půjde dále zakotvit přiměřené časové omezení pro přednes akcionářských návrhů, a čelit tak úmyslným obstrukcím. Společnosti s malým počtem

akvizicích bude proto Nová úprava umožní zavést monistický model, kdy představenstvo a dozorčí radu nahradí správní rada a statutární ředitel. V dozorčích radách společností s více než 50 zaměstnanci již nadále nebudou povinně zastoupeni zaměstnanci. Nově bude možné vydat zvláštní druhy akcií, jako jsou akcie s vyšší váhou hlasů nebo s právem na zvýšený podíl na zisku.

akcionářů budou zase moci těžit z možnosti přijímat usnesení valné hromady korespondenční formou (tzv. per rollam) bez nutnosti podstoupit administrativně náročný a často nákladný proces

nezbytné na tyto změny pamatovat a provádět důkladné právní prověrky. Závěrem lze také zmínit zrušení obecné povinnosti zřizovat zákonný rezervní fond z čistého zisku. U společností, kterým

tato povinnost nevyplývá ze zvláštních právních předpisů, by tak potenciálně mohlo dojít k uvolnění zadržovaného kapitálu.

svolání valné hromady. Akcie a základní kapitál V akcionářských vztazích bude hrát významnou roli nová možnost vydávat různé druhy akcií


10

Odpovědnost statutárního orgánu či prokuristy po rekodifikaci, souběh funkce Autor: Stanislav Servus, Partner, Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, www.dhplegal.com

Nový občanský zákoník („NOZ“) i zákon o

povinnost jednat s péčí řádného hospodáře poruší

obchodních korporacích („ZOK“) jsou sice

a společnosti vznikne újma? Člen orgánu bude

obecně flexibilnější právní úpravou oproti

jednak povinen k náhradě způsobené škody,

stávajícímu obchodnímu zákoníku, v případě

kdy bude na společnosti prokázat vznik a výši

odpovědnosti statutárních orgánů však dochází k

způsobené škody. Dále bude povinen vydat

určitému zpřísnění z pohledu členů statutárních

veškerý případný prospěch, který mu daným

orgánů, a to ku prospěchu korporací a jejich

jednáním mohl vzniknout.

věřitelů. Níže shrnujeme pouze hlavní body nové právní úpravy. Základním principem jednání

Zákon nově umožňuje uzavření dohody mezi

statutárního orgánu je i nadále péče řádného

společností a členem orgánu o vypořádání újmy

hospodáře.

vzniklé porušením péče řádného hospodáře. Takováto smlouva pak podléhá schválení valné

NOZ ji vymezuje jako povinnost vykonávat funkci (i) s nezbytnou loajalitou (tj. v zájmu společnosti), (ii) s potřebnými znalostmi (což bude záviset na typu společnosti a povaze jejích činností) a (iii) pečlivě (tj. tak, aby člen orgánu mohl při

hromady resp. jediného společníka. Stále samozřejmě platí, že pro futuro odpovědnost statutárního orgánu nelze nikterak omezit. ZOK dále zesiluje ochranu věřitelů společnosti v případě, že se dostane do úpadku. Jestliže člen orgánu věděl či mohl vědět o hrozícím úpadku

svém rozhodování v dobré víře rozumně

společnosti a neučinil vše, co je nezbytné v

předpokládat, že jedná dostatečně

souladu s principem péče řádného hospodáře

informovaně a správně).

(např. včas nepodal insolvenční návrh), soud

ZOK nově zakotvuje pravidlo tzv. podnikatelského úsudku. Dle tohoto pravidla člen orgánu,

bude moci rozhodnout, že člen resp. bývalý člen statutárního orgánu (i) ručí (svým vlastním majetkem) za splnění závazků společnosti a (ii)

který jedná s péčí řádného hospodáře, nebude

uložit členovi statutárního orgánu povinnost

odpovědný za případné negativní dopady

vyplatit do konkursní podstaty plnění získané

svého rozhodnutí, tj. i když by dané rozhodnutí

v souvislosti s výkonem funkce, a to zpětně až

společnost poškodilo. Zákonodárce tedy výslovně

za období 2 let, tj. prakticky vrátit společnosti

a správně připouští existenci podnikatelského

již vyplacené odměny. Toto přísné pravidlo pak

rizika. Manažer by se tedy neměl bát učinit i

platí pouze tehdy, jestliže insolvenční řízení bylo

riskantnější rozhodnutí, jestliže jej (na základě

zahájeno na návrh třetí osoby.

dostatečných podkladů) považuje z pohledu společnosti za správné.

Zajímavým tématem pro jednatele či členy představenstva je otázka možnosti souběhu funkce

Pravidla jednání s péčí řádného hospodáře a

a pracovního poměru. Ve stávajícím obchodním

podnikatelského úsudku dopadají nově též na

zákoníku je toto od 1.1.2012 výslovně povoleno.

prokuristy. Jelikož toto je podstatnou změnou v

Jelikož v novém občanském zákoníku výslovná

právním postavení prokuristů, bylo by vhodné,

úprava chybí, vznikly v právnické veřejnosti

aby společnosti dotčené osoby na tuto novinku

spory, zda souběh možný bude či nikoliv. Tvůrci

upozornily.

zákona samozřejmě tvrdí, že souběh možný je a argumentují logikou zákona. Bohužel se však zdá,

Stejně jako tomu bylo doposud, bude mít v

že s tvůrci zákona nesouhlasí někteří soudci na

případném sporu náročnější situaci člen orgánu,

Nejvyšším soudu a tudíž nelze vyloučit, že soudní

neboť bude jeho povinností prokázat, že s péčí

praxe výklad tvůrců zákona, ačkoliv jej považují

řádného hospodáře opravdu jednal. Co se stane, v

za správný, nepotvrdí.

případě, že statutární orgán svou zákonnou


11

Smlouva o výkonu funkce nově Autoři: Ladislav Smejkal, Partner a Kamila Daňková, advokátní koncipientka, White & Case (Europe), www.whitecase.com Nová právní úprava smlouvy o výkonu funkce,

orgánu je bezplatný. Výjimkou z této úpravy bude

kterou se řídí vztah mezi společností (obchodní

situace, kdy smlouva nebyla uzavřena či schválena,

korporací) a členem jejího orgánu, obsažená v

příp. nebyla uzavřena platně nebo ujednání o

zákonu o obchodních korporacích („ZOK“) a novém

odměně nejsou platná, a to z důvodů vzniklých

občanském zákoníku („NOZ“) je oproti stávající

na straně obchodní korporace. Tehdy bude členovi

právní úpravě tohoto institutu v obchodním zákoníku

orgánu za výkon funkce náležet odměna obvyklá.

rozsáhlejší a v mnohém detailnější a přísnější. Důraz se nově klade zejména na transparentnost odměňování členů orgánů obchodních korporací. Nová právní úprava výkonu funkce člena orgánu Od účinnosti nové právní úpravy se vztah mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu od okamžiku jmenování tohoto orgánu bude ze zákona přiměřeně řídit úpravou příkazu dle NOZ, která sjednocuje stávající úpravu smlouvy příkazní a smlouvy mandátní, ledaže strany uzavřou smlouvu o výkonu funkce, jež komplexně upraví jejich vztah. V kapitálových společnostech, tedy především v akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, budou strany povinny smlouvu o výkonu funkce sjednat písemně a nechat ji schválit, včetně jejích pozdějších změn, valnou hromadou jako nejvyšším orgánem společnosti (s výjimkou např. monistických akciových společností a těch, v nichž volí členy představenstva dozorčí rada). Při absenci písemné smlouvy o výkonu funkce se výkon funkce bude řídit zákonnou úpravou příkazu dle NOZ a členovi orgánu by tak za výkon funkce měla náležet odměna v obvyklé výši.

Jakékoliv jiné plnění obchodní korporace ve prospěch člena jejího orgánu, na které neplyne nárok ze zákona, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu schváleného příslušným orgánem obchodní korporace, musí být před vyplacením řádně schváleno příslušným orgánem, po případném vyjádření kontrolního orgánu obchodní korporace, pokud byl zřízen. Platí však zásada, že obchodní korporace žádné plnění (ani ze smlouvy o výkonu funkce) členovi orgánu neposkytne, pokud jeho výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže příslušný orgán rozhodne jinak. Další důležité otázky Judikaturou léta řešená problematika souběhu funkcí člena orgánu obchodní korporace s pracovněprávním vztahem osoby k téže korporaci v ZOK explicitně řešena není. Určitá ustanovení naznačují, že by funkci člena orgánu dokonce mohlo být možné vykonávat v pracovněprávním vztahu, ale obecně tato otázka zůstává poměrně nejasná. Dosud se ani odborná veřejnost neshodla, zda tzv. souběh podle nové právní úpravy možný

Požadavky na odměňování členů orgánů

bude nebo ne.

ZOK obecně neupravuje, jaký obsah by smlouva o

Závěrem je nezbytné upozornit na přechodné

výkonu funkce měla mít. Stanoví pouze podstatné náležitosti týkající se odměňování, jež smlouva v kapitálové společnosti musí obsahovat. Mezi tyto náležitosti patří vymezení všech plnění, která náleží nebo mohou náležet členovi orgánu (včetně věcného plnění, jakým je např. užívání bytu, auta apod., příspěvku na penzijní připojištění nebo dalšího plnění), dále určení pevné výše odměny nebo dostatečně určitého způsobu jejího výpočtu a určení pravidel pro výplatu jiných zvláštních odměn, podílu na zisku, příp. odměny spočívající v cenných papírech. Pokud odměňování sjednané ve smlouvě o výkonu funkce nebude odpovídat těmto zákonným

ustanovení ZOK, podle něhož musí být ujednání stávajících smluv o výkonu funkce a o odměně uvedena do souladu s požadavky ZOK do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti – při zachování předpokládaného data nabytí účinnosti tedy do 30. 6. 2014. Pokud by se tak nestalo, bude platit, že je výkon funkce člena orgánu bezplatný. Toto ustanovení se přitom bude týkat všech společností, tedy i těch, které tzv. „neoptují“ do nové právní úpravy ZOK. Je proto v zájmu zejména stávajících členů orgánů obchodních korporací, aby se touto otázkou včas zabývali.

požadavkům, bude platit, že výkon funkce člena


12

Obecné pojetí věci nemovité Autor: Otakar Martinec, advokát, Weinhold Legal, www.weinholdlegal.com

Obecné pojetí věci nemovité v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

na jejím stavebním provedení), skružová studna

Základem pojetí nemovitých věcí v občanském

vedení inženýrských sítí, zatrubněná část potoka,

zákoníku je zásada superficies solo non cedit, tedy

podzemní nádrže apod. Naopak samostatnou

zásada, že stavba není součástí pozemku. Stavby

nemovitou věcí nejsou např. parkoviště, tenisové

jsou tudíž samostatnou věcí (ať již se jedná o věci

dvorce, silážní žlaby, meliorační zařízení atd.

movité či nemovité). Zásada je vyjádřena v § 120 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.; občanského zákoníku ve znění pozděj-ších předpisů (dále jen „OZ“).

(hloubená, nikoliv vrtaná), plot (dle stavebního provedení), kanalizační a vodovodní přípojky,

Bytové a nebytové jednotky vymezené na základě zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o vlastnictví bytů) nejsou v právní

Z výše uvedené zásady pak vyplývá rovněž

teorii považovány za nemovitost. Právní vztahy k

vymezení nemovitostí dle stávající právní úpravy.

nim se nicméně dle § 3 odst. 2 řídí ustanoveními OZ a dalších právních předpisů, které se týkají

Nemovitostí jsou: • pozemky, tedy části zemského povrchu, oddělené od ostatních částí katastrálně významnou hranicí; • stavby spojené se zemí pevným základem.

nemovitostí. Věcná ani jiná práva k nemovitým věcem dle současné právní úpravy nejsou věcí.

Stavbou tedy může být dle veřejnoprávních

1) Sou R NS č. C 1008 – NS sp. zn. 22 Cdo 2534/2000

(stavebních) předpisů i věc movitá, za

2) J. Spáčil – Právní rozhledy 2007, č. 2, s. 74

předpokladu, že není spojena se zemí pevným základem. Tato otázka je vždy posuzována dle povahy věci a konkrétních okolností. Vznik nadzemní stavby jako samostatné věci stanovila

Obecné pojetí věci nemovité v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.)

soudní judikatura k okamžiku, kdy je jednoznačně

V koncepci nemovitých věcí přináší nový občanský

a nezaměnitelně patrno alespoň dispoziční řešení

zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále „NOZ“) s

prvního nadzemního podlaží . OZ nevylučuje,

účinností od 1. 1. 2014 několik novinek. Především

že by samostatnou věcí nemohla být i stavba

se navrací k zásadě superficies solo cedit, tedy že

podzemní, opět však je nutno zkoumat konkrétní

povrch ustupuje půdě, což znamená, že stavby

okolnosti a povahu dané podzemní stavby;

zřízené na pozemku, nad a pod pozemkem, jakož

1

• místní komunikace, silnice a dálnice. Judikaturou

i jakákoliv vegetace a zařízení, se stávají součástí

bylo dovozeno, že silnice a dálnice jsou

pozemku, pokud zákon nestanoví jinak. Nicméně

samostatnou věcí, přičemž judikaturním vývojem

rozvoj moderní společnosti vyžaduje značné

prošlo zejména pojetí místní komunikace jako

množství výjimek z výše uvedené zásady.

samostatné věci. V současné době se právní teorie přiklání k tomu, že i místní komunikace je samostatnou věcí, pokud je povrch komunikace

Pojmové vymezení nemovitých věcí stanovuje § 498 NOZ. Dle definice jsou nemovitostí:

vytvořen tak, že jeho odstranění nebude možné

• pozemky;

bez jeho zničení resp. alespoň podstatného

• podzemní stavby se samostatným účelovým

zhoršení sjízdnosti nebo schůdnosti ; 2

• další nemovité věci vymezené judikaturou.

určením (např. metro, vinné sklepy, studny, podzemní nádrže, podzemní garáže atd.);

Vzhledem ke skutečnosti, že stavba je

• věcná práva k nemovitým věcem;

samostatnou nemovitou věcí, řešila soudní

• práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (v

praxe široký okruh případů týkajících se otázky,

současné době pouze právo stavby v souladu s

zda je určitý výsledek stavební činnosti ještě

§ 1240 NOZ). Právo stavby je věcným právem

součástí pozemku nebo zda je již samostatnou

jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu, nad nebo

věcí. Samostatnou nemovitou věcí tak v

pod povrchem pozemku stavbu. Jedná se o právo

současné době jsou: hráz rybníka (v závislosti

dočasné,


13

jehož trvání je omezeno nejvýše na 99 let. Nabývá

• jednotky a prostorově oddělené části budovy,

se smlouvou, vydržením, anebo, stanoví-li tak

včetně spoluvlastnického podílu na společných

zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci. Stavba

částech nemovitosti (§ 1159 a násl. NOZ).

postavená na základě práva stavby se stane

Nabyl-li vlastník vlastnické právo alespoň k jedné

součástí pozemku ke dni zániku nebo ukončení

jednotce v domě s byty a nebytovými prostory

práva stavby, a to za náhradu poskytnutou

přede dnem nabytí účinnosti NOZ nabyvatel, tedy

stavebníkovi buď ve výši sjednané ve smlouvě,

podle právního režimu založeného současným

nebo ve výši, která činí 50 % hodnoty stavby

zákonem o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb.,

v době zániku práva stavby. Z tohoto důvodu

ve znění pozdějších předpisů), vznikne vlastnické

lze doporučit sjednat výši náhrady poskytnuté

právo k dalším jednotkám v tomto domě podle

stavebníkovi při zániku práva stavby uplynutím

dosavadních právních předpisů;

doby smluvně; • věci, o kterých jiný právní předpis prohlásí, že nejsou součástí pozemku, pokud je nelze přenést z místa na místo bez porušení její podstaty. Podle důvodové zprávy k NOZ toto zahrnuje silnice a dálnice, letištní stavby, železniční tratě atd. Nicméně žádný z konkrétních právních předpisů výslovně nestanoví, že takové stavby nejsou součástí pozemku (vzhledem k dosavadnímu principu superficies solo non cedit), kromě horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který tak stanovuje v případě vyhrazených ložisek nerostů. Veškeré další věci jsou, podle § 498 odst. 2 NOZ movité. Nicméně NOZ v následujících ustanoveních vymezuje také následující za nemovité věci: • dočasné stavby (§ 506 odst. 1 NOZ). Koncepce stanovení dočasnosti stavby není objasněna ani v NOZ ani v důvodové zprávě. Jednou z možností

• stavba ve vlastnictví jiného vlastníka než pozemek, na kterém se nachází (§ 3055 odst. 1 NOZ). Dle přechodných ustanovení stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, přestává být dnem nabytí účinnosti NOZ samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, za předpokladu, že měla v den nabytí účinnosti NOZ vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba (§ 3054 NOZ). Jestliže je stavba ke dni nabytí účinnosti NOZ ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, tak stavba i pozemek dle ust. § 3055 NOZ zůstávají samostatnými nemovitými věcmi. Totéž platí o stavbě, která je v den nabytí účinnosti NOZ ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

je, že dočasný charakter stavby může vyplývat

V případech, kdy vlastnické právo k pozemku

z jejího charakteru a úmyslu stavitele. Druhou

a ke stavbě náleží různým osobám, se zakládá

možností je, že musí být odvozena pouze z

vlastníkovi pozemku zákonné předkupní právo

rozhodnutí stavebního úřadu (např. kolaudační

ke stavbě a vlastníku stavby zákonné předkupní

rozhodnutí apod.) Odpověď bude v budoucnosti

právo k pozemku (§ 3056 NOZ). V případě, že

objasněna pravděpodobně pouze rozhodnutími

osoba, jíž náleží předkupní právo, toto právo

soudů;

nevyužije, zůstává ji předkupní právo zachováno i

• stroje nebo jiná upevněná zařízení nejsou součástí

vůči novému vlastníkovi nemovitosti. Důsledkem

nemovité věci zapsané do katastru nemovitostí,

případného porušení předkupního práva by pak

bylo-li zapsáno do téhož seznamu, že stroj není

byla zákonná fikce, že smlouva uzavřená při

ve vlastnictví vlastníka nemovité věci, ke které je

porušení předkupního práva byla uzavřena s

upevněn (§ 508 odst. 1 NOZ);

rozvazovací podmínkou uplatnění předkupního

• inženýrské sítě, tedy vodovody, kanalizace nebo

práva – viz § 2145 NOZ.

energetické či jiné vedení. Součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí (§ 509 NOZ);


14

Katastr nemovitostí nově Autoři: Magda Pokorná, Advokátka a Karolína Růžičková, Junior Lawyer, Allen & Overy, www.allenovery.com/czechrepublic • Údaje zapsané v katastru nemovitostí nabudou

• Všechna věcná práva budou zapisována zásadně

mnohem většího významu. Nejdůležitější změnou

vkladem a bude umožněno domáhat se jeho

je, že, s výjimkou uvedenou níže, kupující, který

výmazu. Záznamem budou zapisována pouze

získá nemovitost (i) od prodávajícího, který byl

práva hospodaření s majetkem a obdobná práva

jako její vlastník zapsán v katastru nemovitostí, (ii)

ve vztahu k nemovitostem státu a územních

v dobré víře a (iii) za úplatu, se stane vlastníkem

samosprávných celků.

této nemovitosti i v případě, že prodávající jejím vlastníkem nebyl. • Domáhat se výmazu vkladu vlastnického práva k nemovitosti bude oprávněna osoba, která byla jako její vlastník zapsána v katastru nemovitostí bezprostředně před provedením vkladu, pokud tato osoba (i) požádá do jednoho měsíce od provedení vkladu (nebo do tří let v případě, že nebyla o jeho provedení řádně vyrozuměna) o

• Rovněž vzroste význam času a pořadí jednotlivých podání ke katastrálním úřadům, které budou nově evidovat nejen datum, ale i hodinu a minutu těchto podání. • Stavby, které se stanou součástí pozemku, na kterém jsou postaveny, nebudou evidovány zvlášť, ale výhradně v rámci informace o tomto pozemku. • Evidencí 15 nových věcných práv a 19 nových

zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí

poznámek významně vzroste informativní

a (ii) do dvou měsíců od podání návrhu na zápis

hodnota katastru nemovitostí. Nově bude možné

poznámky spornosti uplatní své právo u soudu

evidovat i nájmy.

podáním žaloby na neplatnost převodní smlouvy, na základě které byl vklad proveden. Toto pravidlo se uplatní na vklady provedené před 1. lednem 2014 se zpožděním jednoho roku. Nový občanský zákoník tak dělá „tlustou čáru“ i v případě vkladů provedených před 1. lednem 2014, a to nejpozději k 1. lednu 2018, kdy uplyne objektivní lhůta tří let pro možnost tyto vklady sporovat. • Osoba, která sporuje správnost údajů v katastru nemovitostí z jiného důvodu než pro neplatnost převodní smlouvy, jíž byla stranou (např. z důvodu odstoupení od kupní smlouvy nebo vydržení), tak musí učinit co nejdříve, protože její poznámka spornosti nebude působit retroaktivně, tj. nedosáhne se na jejím základě výmazu dříve provedeného vkladu. • Za účelem zvýšení ochrany zapsaných vlastníků nemovitostí a oprávněných z jiných věcných práv k nemovitostem budou tyto osoby informovány o vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou, nebo provedení vkladu katastrem nemovitostí přímo (emailem, prostřednictvím datové schránky nebo textovou zprávou) i v případě, že jsou před katastrálním úřadem zastoupeni na základě plné moci.


15

Právo stavby Autoři: Lukáš Hejduk, Senior Associate a Lucie Kislerová, Associate, CMS Cameron McKenna, www.cms-cmck.com Ačkoliv nový občanský zákoník se principielně

• Právo stavby je dočasné věcné právo, které je

vyhýbá oddělenému vlastnictví pozemků a staveb,

možné zřídit nejvýše na dobu 99 let. Trvání práva

které se na nich nachází, v rámci potřeby zachovat

stavby bude možné prodloužit, a to i opakovaně,

možnost využití cizího pozemku pro stavební účely

ne však na více než 99 let.

zavádí nová úprava (staro)nový institut práva stavby. Podstatou práva stavby je tak oprávnění stavebníka mít stavbu na cizím pozemku (ať již na jeho povrchu nebo pod ním).

• Právo stavby lze nabýt smlouvou, vydržením nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci (to však pouze pokud tak stanoví zákon). • Smlouva zřizující právo stavby musí mít písemnou

Základní rysy práva stavby:

formu. Právo stavby zřízené smlouvou vznikne až

• Právo stavby je věcné právo k věci cizí, které

zápisem do katastru nemovitostí.

zákon výslovně prohlašuje za nemovitost

• Právo stavby bude možné zřídit za úplatu i bez

(nemovitou věcí však není samotná stavba, ale právo stavby). Samotná stavba, ke které se právo stavby váže, se po dobu trvání práva stavby nestane součástí pozemku, na němž se nachází, ale bude jako součást práva stavby ve vlastnictví stavebníka.

úplaty. Pokud bude úplata sjednána v opakujících se dávkách, bude se nazývat „stavební plat“ a právo stavby bude zatěžovat jako tzv. reálné břemeno. Výše stavebního však nemůže být závislá na nejisté budoucí události (např. na vývoji cen nemovitostí), ale je možné jeho výši vázat na

• Právo bude možné zřídit jak pro stavby již

míru inflace nebo deflace).

existující (například za účelem jejich rekonstrukce či modernizace), tak i pro stavby nové.

• Vlastník pozemku bude mít předkupní právo k právu stavby a stavebník má předkupní právo k

• Právo stavby bude možné převést, zatížit, vydržet a bude předmětem dědictví. Jedna z výhod oproti

pozemku (předkupní právo lze dohodou vyloučit nebo omezit).

současné úpravě spočívá v tom, že právo stavby bude možné zatížit (např. zástavním právem) již v okamžiku, kdy bude zřízeno, a tedy i předtím než se samotná stavba vůbec začne stavět.

00:00 01.01.2014 - New Czech CivilCMS_LawTax_CMYK_28-100.eps Code What’s in store for your business after 1 January, 2014? Do you understand how the new Civil Code legislation affects your business? Do you want your legal advisor to look beyond the revision of documents and translate the new law into practical advice?

Get prepared with CMS.


Helen Rodwell, Managing Partner, Prague

Iveta Plachá, Senior Partner, Prague

+420 296 798 818, [email protected]

+420 296 798 878, [email protected]

16

V momentě zániku práva stavby se stavba stane

Odpovědi na tyto otázky nám však přinese až

součástí pozemku, a přejde tak do vlastnictví

praxe a judikatura. Vzhledem k celkem úsporné

vlastníka pozemku. Stavebníkovi dle zákona náleží

úpravě práv a povinností stran v novém občanském

za stavbu náhrada ve výši poloviny hodnoty stavby

zákoníku, tak lze jen doporučit, aby ve smlouvách

v době zániku práva stavby (strany se však můžou

kromě vymezení projevu vůle stran zřídit právo

dohodnout jinak). Celkově nový občanský zákoník klade velký důraz na autonomii vůle smluvních stran a možnosti dohodnout se jinak oproti zákonu. I bez ohledu na tuto širokou volnost při sjednávání smluv o právu stavby, tento institut přináší do praxe i řadu zatím sporných otázek. Mezi tyto patří například: • Jak bude řešena možnost stavby na více cizích pozemcích (nový občanský zákoník hovoří

stavby, vymezení Kdy lze využít právo stavby?

zatíženého pozemku, doby trvání práva

1. Pokud má být ke stavebnímu záměru využit cizí pozemek;

stavby a ujednání, zda

2. V případě potřeby rekonstrukce stávající budovy, k lepšímu využití budovy, případně z důvodu, že vlastník se o budovu již nechce starat;

bezúplatně nebo za

3. Primárně pro stavby k dočasnému využití (skladiště, menší obchodní centra) nebo pro stavby jejichž životnost je omezena (například z důvodu použité technologie);

(zejména jaká stavba má

4. V případě potřeby získání financování stavby (rekonstrukce), neboť právo stavby bude možné zatížit již v okamžiku, kdy bude zřízeno, tj. i předtím než se samotná stavba vůbec začne stavět.

o právu stavy zatěžující

se právo stavby zřizuje úplatu, byl vymezen i obsah práva stavby být postavena, jakým způsobem modernizována atp.), práva a povinností stavebníka a vlastníka pozemku po dobu trvání práva stavby, zajištění práva stavby a aby bylo stanoveno, co se bude dít se stavbou po skončení práva stavby.

1 pozemek)? • Bude možné smluvně dohodnout odstoupení od práva stavby? Uplatní se zákonné možnosti ukončení na právo stavby? • Bude možné zřídit více práv stavby na 1 pozemku? • Bude možné v rámci práva stavby zřídit bytový dům s jednotkami?


17

Podnikatelský nájem Autor: Jan Lehký, Advokát, Hogan Lovells (Prague), www.hoganlovells.com

PODNIKATELSKÝ NÁJEM PODLE SOUČASNÉ ÚPRAVY

PODNIKATELSKÝ NÁJEM PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU („NOZ“)

1. Uzavírání nájemní smlouvy V současné době platí, že při uzavření nájemní smlouvy se strany musí dohodnout na celém obsahu smlouvy a jakékoliv drobné změny znamenají nový návrh smlouvy, který musí být opětovně odsouhlasen. Pasivita stran nezakládá novou smlouvu.

Smlouva bude uzavřená, i pokud nebudou odsouhlaseny všechny projednávané detaily, pokud z jednání stran vyplývá, že obecně souhlasí se smlouvou. Pasivita strany způsobí, že strana může převzít závazek, který pro ni nebude výhodný.

2. Náležitosti nájemní smlouvy V současné době musí být předmět nájmu kolaudován jako nebytový prostor a smlouva musí být písemná a musí pod sankcí neplatnosti obsahovat přesně stanovené údaje (předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za ostatní plnění atd.).

Nově může být předmětem nájmu jakýkoliv prostor nebo místnost, pokud je účelem nájmu převážně podnikatelská činnost. Specifikace místnosti nebo prostoru je jedinou nutnou náležitostí nájemní smlouvy. Pronajmout bude možné i věc, která vznikne v budoucnu, a proto může odpadnout potřeba uzavření budoucí nájemní smlouvy.

3. Změny některých práv a povinností Náklady na údržbu hradí pronajímatel. Pronajímatel je oprávněn provést opravu nebytového prostoru a nájemce je povinen opravu strpět. Pronajímatel není povinen umožnit nájemci umístění označení nájemce na nemovitost.

Náklady na běžnou údržbu nově hradí nájemce. Nájemce je povinen opravu strpět pouze pokud nelze opravu odložit až po ukončení nájmu. Pronajímatel je obecně povinen umožnit nájemci na nemovitosti umístit označení nájemce.

4. Slevy Slevy může nájemce obecně požadovat v případě omezení nebo vyloučení užívání nebytového prostoru.

NOZ zpřesňuje případy nároku na slevy a zavádí nové slevy např. při vzniku podstatných obtíží nájemce při prohlídce pronajímatelem.

5. Změna vlastnictví

Při změně vlastnictví nelze nájem skončit.

Nový vlastník může nájem vypovědět, pokud o něm nemohl vědět a rovněž není vázán takovými právy nájemce, která jdou nad rámec NOZ, a o kterých nevěděl.

6. Skončení nájmu

Úzce vymezená pravidla pro skončení nájmu. Výpověď lze napadnout žalobou.

Rozšířená pravidla pro skončení nájmu, zejména ze strany nájemce. Možnost skončení nájmu v případě podstatné změny poměrů. Přesně stanovená pravidla pro napadení výpovědi druhou stranou. Při nedodržení pravidel právo podat žalobu zaniká.

Nová úprava podnikatelského nájmu se bude aplikovat od 1. ledna 2014, a to nejen na nové smlouvy, ale i na smlouvy již uzavřené, a proto si tato úprava vyžaduje zvláštní pozornost. Nová úprava je méně formalistická, více propracovaná a zapracovává pravidla vytvořená dosavadní praxí. NOZ klade větší nároky na aktivitu stran a znevýhodňuje pasivní stranu. Nastavení základní úpravy podnikatelského nájmu je vcelku vybalancované, přičemž nájemce při skončení nájmu a uplatnění slevy na nájemném jsou širší. Základní úprava není vyhovující v případech investiční výstavby (investor požaduje garanci dosažení určitého příjmu a setrvání nájemce po určitou dobu), proto v těchto případech bude nutné některá práva nájemce výrazně smluvně omezit. Nově bude možné zapsat nájem do katastru nemovitostí, a informovat tak třetí strany o existenci nájemního vztahu.


18

Smlouva o dílo a kupní smlouva ve světle rekodifikace Autoři: Petr Hrnčíř, advokát a Pavel Široký, advokát, Noerr, www.noerr.com

Úvodem je nutné zmínit, že kvůli složitosti a

NOZ zakotvuje možnost nabytí vlastnického

komplexnosti smluv o dílo je i nyní zavedenou

práva od nevlastníka pro movité i nemovité věci

praxí upravovat veškeré otázky konkrétní

za předpokladu, že nabyvatel bude jednat v dobré

smlouvou mezi stranami, tedy zákonná

víře, to znamená, že bude přesvědčen o tom, že

ustanovení nastupují velmi zřídka, a pouze v

prodávající je skutečným vlastníkem prodávané

otázkách smlouvou neupravených. Tento trend

věci, a pokud původní vlastník neprokáže, že věc

bude zcela jistě pokračovat i po vstupu NOZ v

pozbyl ztrátou nebo úmyslným trestným činem.

účinnost, zvláště s ohledem na skutečnost, že

Nyní tuto možnost zakotvuje ve své podstatě

úprava smlouvy o dílo v NOZ je téměř výhradně

pouze obchodní zákoník; NOZ zavádí paušální

dispozitivní, strany smlouvy se od ní tedy mohou

použitelnost pro celé závazkové právo.

odchýlit a ujednat si vzájemná práva a povinnosti odlišně dle svých vlastních představ.

Dle NOZ bude také zrušena zákonná záruka za jakost v délce 24 měsíců - prodávající bude za

Jednou z nejpodstatnějších změn je možnost

jakost nově odpovídat pouze po dobu, kterou

převzít dílo s vadami, za předpokladu, že tyto

si s kupujícím sjedná. Záruka 24 měsíců ovšem

vady nemají vliv na to, zda je dílo způsobilé

zůstává zachována při prodeji zboží v obchodě

sloužit svému účelu. Stávající právní úprava

u vad, které mělo zboží již v okamžiku převzetí

naopak vylučuje možnost převzetí vadného díla,

kupujícím.

které není v souladu se smlouvou. Nakolik je tato cesta správná ukáže až aplikační praxe.

Stejně jako u smluv o dílo se i kupní smlouvy uzavřené před účinností NOZ budou řídit

Velmi důležitá je i skutečnost, že smlouvy

dosavadní právní úpravou.

uzavřené před účinností NOZ doběhnou ve svém režimu podle současné právní úpravy spolu s úpravou zajištění závazků z těchto smluv, aniž by se musely podřizovat režimu NOZ. V úpravě kupní smlouvy nedochází k tak výrazným změnám jako u smlouvy o dílo, v podstatě se do NOZ přejímá současná úprava kupní smlouvy z obchodního zákoníku, některé záležitosti se ale přesto mění a doplňují.


19

Novinky týkající se změn smluvních podmínek Autor: Ondřej Majer, Partner, PETERKA & PARTNERS, advokátní kancelář, www.peterkapartners.com

Postoupení pohledávky

Převzetí dluhu

Nová úprava postoupení pohledávky vychází

Úprava převzetí dluhu se od současného stavu

vstříc praxi úpravou dosud problematického

příliš neliší. Významnou změnou může však být

postoupení souboru pohledávek. Lze tak postoupit

nepříliš srozumitelně formulovaná domněnka

soubory již existujících i budoucích pohledávek,

přechodu dluhu spolu se zástavním právem v

například pohledávky určitého druhu vznikající

případě věcí zapsaných ve veřejném seznamu,

věřiteli v určité době. Nově též již nebude

tedy zejména nemovitostí.

vyžadována písemná forma smlouvy o postoupení pohledávky.

Převzetí majetku

Na rozdíl od současného stavu zákon v případě

Zcela nové ustanovení zákona o převzetí majetku

úplatného postoupení pohledávky implicitně

není další možností změny smluvní strany: jedná

stanoví ručení převodce za dobytnost pohledávky,

se o kogentní ustanovení, které má chránit

kromě případu kdy nabyvatel věděl, že

věřitele v případě, kdy je majetek dlužníka

pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná.

převeden na jinou osobu. Formulace tohoto

Jen těžko lze však předvídat, jak se soudní praxe

ustanovení je však natolik nešťastná, že se jedná

postaví k výkladu pojmu „nejistá pohledávka“,

buď o zcela „bezzubou“ ochranu, nebo naopak o

proto lze z důvodu právní jistoty doporučit, aby

institut, který se zásadním způsobem dotkne řady

bylo ručení převodce za dobytnost pohledávky

obchodních transakcí, kdy dochází k převodům

výslovně vyloučeno ve smlouvě.

významné části majetku převodce.

Postoupení smlouvy

Podle nové právní úpravy bude totiž platit, že ten, kdo nabude veškerý majetek převodce nebo

Záměna smluvní strany je v praxi běžně používána.

jeho poměrně určenou část, stane se solidárně

Dosud se uskutečňovala na základě dohody, která

odpovědným z dluhů převodce, které s převzatým

kombinovala postoupení pohledávky a převzetí

majetkem souvisí a o nichž při uzavření smlouvy

dluhu. Protože však její aplikace nebyla zcela

musel vědět, a to až do výše hodnoty nabytého

bezproblémová, zákon nově výslovně umožňuje

majetku. Omezení hodnotou majetku se navíc

postoupení smlouvy jako celku.

neuplatní u převodů na osoby blízké.

Dohodou o postoupení smlouvy může některá

Dá se předpokládat, že v praxi bude

ze stran převést práva a povinnosti vyplývající

problematický zejména výklad pojmu „poměrně

ze smlouvy, nebo i z její části, na třetí osobu. S

určená část“ majetku. Pokud převládne doslovný

postoupením musí souhlasit druhá smluvní strana.

výklad, bude dopad uvedeného ochranného

Souhlas lze dát i předem – např. bude možné si

ustanovení velmi omezený, protože jen velmi

ve smlouvě ujednat, že kterákoliv smluvní strana

vzácně se převádí skutečně veškerý majetek

může smlouvu postoupit na jiného.

převodce nebo poměrná část veškerého majetku

Jako značně problematické se v praxi může ukázat ustanovení zákona umožňující druhé smluvní straně odmítnout dodatečně zproštění převodce od plnění postoupené smlouvy. Převodce tak může i po postoupení smlouvy latentně „ručit“ za splnění závazků nabyvatele z postoupené smlouvy, pokud se strany původní smlouvy, která

(tedy zřejmě spoluvlastnický podíl). Pokud by však byl přijat extenzivní výklad rozšiřující tuto ochranu i na převody významných částí majetku převodce, mohlo by to mít zásadní dopad na obchodní transakce, kdy dochází k převodům významné části majetku (tzv. asset deals), zejména na právní jistotu nabyvatelů takového majetku.

je předmětem postoupení, nedohodnou jinak.


20

Zajištění závazků podle NOZ Autor: Libor Vacek, Partner, Advokátní kancelář Balcar Polanský Eversheds, www.balcarpolansky.cz

Nový občanský zákoník („NOZ“) přináší s

Zásadní novinkou je, že NOZ již neupravuje

účinnosti od 1.1.2014 změny i v oblasti zajištění

možnost ručitele použít k započtení veškeré

závazků. Nová právní úprava zásadně nemění

pohledávky dlužníka vůči věřiteli, k jejichž

okruh dosud známých zajišťovacích instrumentů.

započtení by byl oprávněn dlužník, kdyby věřitel

Nadále tedy budeme pracovat s již známými

vymáhal svou pohledávku vůči němu.

zajišťovacími instrumenty, jako je zástavní právo, ručení nebo zajišťovací převod práva. Mnohem výraznější jsou ale změny u jednotlivých zajišťovacích institutů, jejichž stručný přehled přináší tento článek. Zástavní právo

Finanční záruka Finanční záruka vychází ze stávající úpravy bankovní záruky v obchodním zákoníku, avšak s tím, že umožňuje abstraktní záruky i jiným subjektům než bankám. Hlavním rozdílem je skutečnost, že finanční záruka může mít

Dle NOZ bude možné zřídit zástavní právo

abstraktní, a nikoliv jen akcesorickou formu, což

výslovně i k věci, k níž zástavci vznikne

poskytne vyšší komfort věřitelům.

vlastnické právo teprve v budoucnu, a odpadá požadavek na písemnou formu smlouvy o zřízení zástavního práva. Opětovně se zavádí možnost zřízení zástavního práva k movité věci jejím označením (což byl způsob, kterým se movité věci zastavovaly před zavedením notářského rejstříku zástav).

Zajišťovací převod práva NOZ výslovně stanoví, že u zajišťovacího převodu práva se má za to, že jde o převod s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn, což jinými slovy znamená, že po splnění dluhu se převedené právo vrátí zpět k dlužníkovi, aniž by k

NOZ nově umožňuje sjednat různé omezení

tomu byl potřeba úkon ze strany věřitele. Není-

ohledně předmětu zástavy, včetně omezení

li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva

zatížení věci nebo zákazu převodu věci na třetí

nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je

osobu. Tato omezení budou mít účinky vůči třetí

nutné k plnému výkonu převedeného práva.

osobě, jen pokud byla zapsána do veřejného seznamu, anebo byla-li třetí osobě známa. NOZ přináší i úpravu zakázaných ujednání, jež se ještě přísněji posuzují v případě, bude-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem. Ručení NOZ nově obsahuje definici, dle které se má za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a která má vhodný majetek.


21

Náhrada škody v novém občanském zákoníku Autoři: Karin Konstantinovová, Partner a Hana Machýčková, advokátní koncipient, Squire Sanders, advokátní kancelář, www.squiresanders.com V oblasti náhrady škody dochází ke změně v terminologii. Nový občanský zákoník („NOZ“) pracuje s pojmem „újma“, namísto dosavadního pojmu „škoda“. Újma zahrnuje jak škodu, tj. majetkovou újmu (újmu na jmění), tak i nemajetkovou újmu (např. poškození pověsti). Co se hradí – majetková versus nemajetková újma

Smluvní limitace výše náhrady újmy Stávající předpisy omezují možnost limitovat náhradu škody před vznikem této škody. Ustanovení § 386 odst. 1 obchodního zákoníku umožňuje od 1. ledna 2012 vzdát se předem dohodou práva na náhradu škody nebo toto právo dohodou omezit, avšak pouze v obchodních vztazích a ne v případě škody způsobené úmyslně. Ustanovení § 574 odst.

Primárně se hradí majetková újma. Povinnost

2 stávajícího občanského zákoníku vylučuje pro

k náhradě nemajetkové újmy nastává pouze v

občansko-právní vztahy takovou možnost limitace,

případech:

kdy určuje, že dohoda, kterou se někdo vzdává

a) kdy je tak stranami sjednáno nebo

práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je

b) stanoví-li tak zákon – např. pro újmu na

neplatná.

přirozených právech (§ 2956 NOZ) nebo újmu z titulu ublížení na zdraví (§ 2958 NOZ; zde se

Nový občanský zákoník obecně nevylučuje možnost

také opouští koncept zákonem stanovené výše

limitovat právo na náhradu újmy před vznikem

náhrady) nebo povinnost k náhradě nemajetkové

dané újmy a takový postup zakazuje výslovně jen v

újmy podle zákona o obchodních korporacích.

některých případech, konkrétně v případě: (1) újmy způsobené člověku na jeho přirozených

Pokud tedy v praxi budou mít smluvní strany zájem na náhradě nemajetkové újmy v případech, kdy tak zákon výslovně nestanoví, musí si povinnost k její

právech, (2) újmy způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, a

náhradě smluvně sjednat.

(3) újmy způsobené slabší straně (§ 2898 NOZ).

Způsob náhrady újmy

NOZ dále stanoví, že v těchto třech případech se

Podle současného občanského zákoníku se škoda hradí v penězích. Požádá-li o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se uvedením do původního stavu. NOZ tento postup zcela otáčí. Podle NOZ se majetková újma (škoda) hradí uvedením do původního stavu a pouze tehdy, pokud: a) není uvedení do původního stavu dobře možné anebo b) požádá-li o to poškozený, nahrazuje se majetková újma v penězích. To znamená, že bude-li možné nahradit škodu uvedením do původního stavu, bude poškozený muset výslovně požádat o náhradu škody v penězích, bude-li mít zájem o takovýto způsob náhrady. Nemajetková újma se nově nahrazuje primárně poskytnutím přiměřeného zadostiučinění nepeněžitou formou. Toto přiměřené

nelze práva na náhradu újmy předem ani platně vzdát. Tj. v jiných případech je možné ho omezit či se ho vzdát. V současné době se objevila řada sporů o tom, zda nedostatečně určité znění NOZ vylučuje možnost vzdání se práva na náhradu újmy v těchto třech případech i poté, co již újma vznikla. Názory odborné veřejnosti na tuto otázku se různí. S ohledem na dikci důvodové zprávy k NOZ se však přikláníme k názoru, že v těchto případech nelze právo na náhradu újmy předem omezit, vyloučit ani se ho vzdát, ale následně (tj. po vzniku újmy) je možné se ho částečně či úplně vzdát, a to jak jednostranně (jako poškozený) či smluvně. Důvodová zpráva k NOZ totiž výslovně uvádí, že se vylučuje možnost poškozeného vzdát se ve výše uvedených případech práva na náhradu újmy „předem“. Konečné slovo k výkladu NOZ však budou mít soudy.

zadostiučinění musí být dle NOZ poskytnuto v penězích pouze tehdy, pokud jiný způsob náhrady nezajistí „skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy“.


22

Odpovědnost za vady, záruka dle NOZ Autoři: Arthur Braun, Managing Partner a Vojtěch Steininger, advokátní koncipient, bpv Braun Partners, www.bpv-bp.com Nový občanský zákoník v ustanovení o kupní

Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že věc v

smlouvě stanoví, že kupovaná věc je vadná,

době převzetí neměla vady, ovšem pokud se vada

pokud není kupujícímu odevzdána v ujednaném

projeví v průběhu prvních šesti měsíců, nemusí

množství, jakosti a provedení, pokud prodávající

spotřebitel prokazovat, že věc měla vadu už v

prodává jinou věc, než bylo sjednáno, nebo

okamžiku jejího převzetí, ale pouze to, že věc trpí

jestliže doklady nutné pro její užívání nejsou v

vadou. V takovém případě se může prodávající

pořádku.

bránit tak, že prokáže, že vada vznikla až po

Práva kupujícího z takového vadného plnění

předání věci spotřebiteli.

zakládá vada, kterou má věc při přechodu

Celkově však může spotřebitel uplatnit právo z

nebezpečí škody (nejčastěji při předání) na

vady, která se u spotřebního zboží vyskytne v

kupujícího, i když by se projevila až později,

době 24 měsíců od převzetí, tuto dobu lze zkrátit

ovšem také vada, která vznikla až po přechodu

pouze při koupi již použitého spotřebního zboží,

tohoto nebezpečí, jestliže ji prodávající způsobil

a to na polovinu.

porušením své povinnosti. Na rozdíl od stávajícího občanského zákoníku se již nerozlišují vady opravitelné a neopravitelné, důležitá bude nově míra, jakou vada porušuje smlouvu. Jestliže se tedy bude jednat o podstatné porušení smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady, chybějící věci nebo její opravu, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo na odstoupení od smlouvy. Pokud ovšem prodávajícímu včas neoznámí, jaké právo si zvolil, bude mít pouze ta práva, jaká by mu jinak příslušela při nepodstatném porušení smlouvy, tj. právo na odstranění vady anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Volba nároku učiněná kupujícím však musí být přiměřená. Vedle práv z vadného plnění upravuje NOZ také záruku za jakost. Takovou zárukou se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová své obvyklé vlastnosti. Stačí ovšem, pokud bude záruční doba nebo doba použitelnosti uvedena na obalu nebo dokonce jen v reklamě na takový výrobek. Jestliže je ovšem prodávajícím podnikatel,

Pokud není věc bezvadná, může kupující požadovat také dodání nové bezvadné věci, pokud je to přiměřené; jinak může odstoupit od smlouvy. Lze-li vadu odstranit bezodkladně, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Právo na dodání nové věci, výměnu součásti nebo dokonce odstoupení od smlouvy má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. Pokud ale neodstoupí nebo neuplatní právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Tato ustanovení, vyjma těch o prodeji zboží v obchodě, se s určitými odchylkami použijí také pro práva objednatele z vadného plnění v případě smlouvy o dílo bez ohledu na skutečnost, zda jedna ze smluvních stran je nebo není spotřebitelem. Skrytou vadu stavby je ovšem objednatel povinen oznámit druhé straně bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby.

pak pro prodej při jeho podnikatelské činnosti spotřebitelům (nepodnikatelům) platí kromě výše uvedeného navíc ustanovení o prodeji zboží v obchodě, která stanoví řadu odchylek ve prospěch spotřebitelů. Není ovšem nutné, aby spotřebitel nakupoval v „kamenném“ obchodě, tato ustanovení se uplatní i v případě dalších způsobů uzavírání smluv, například on-line, telefonicky apod.


23

Jak NOZ zasáhne do vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem? Autor: Tomáš Bílek, Partner, Dentons Europe CS LLP, www.dentons.com

„Dobrá“ zpráva na úvod – zákoník práce, tedy

Ze ZP zmizí úprava o neplatnosti právních

zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění, („ZP“)

úkonů, která v současném pojetí ZP preferuje

nebude v důsledku přijetí nového občanského

relativní neplatnost před absolutní neplatností.

zákoníku („NOZ“) od 1. 1. 2014 zrušen. ZP bude

To znamená, že kromě zákonem stanovených

i nadále existovat v českém právním řádu jako

výjimek je právní úkon považován za platný, pokud

samostatný kodex. To však neznamená, že NOZ

se jeho neplatnosti druhá strana nedovolá. Nově

resp. další změnové předpisy navazující na NOZ

bude i pro pracovněprávní vztahy platit úprava o

do pracovního práva počínaje rokem 2014 nijak

neplatnosti právních jednání obsažená v NOZ.

nezasáhnou. Ve většině případů NOZ potvrzuje

Podle této úpravy se v zásadě bude považovat za

či zpřesňuje dosavadní výklad a praxi ve vztahu

neplatné takové právní jednání, které je v rozporu

k určitým institutům používaným v ZP, a tyto

s dobrými mravy nebo které odporuje zákonu.

instituty také sjednocuje tím, že je vypouští ze

Nadále zůstane zachována zásada, že neplatnost

ZP a ponechává je pouze v NOZ. NOZ však do

právního jednání nemůže být k újmě zaměstnance,

pracovního práva přináší i několik novinek.

pokud takovou neplatnost nezpůsobil výlučně sám. Jde-li o nedodržení formy právního jednání

Tento článek si neklade za cíl poskytnout

požadované zákonem (například požadavek na

vyčerpávající popis všech změn v pracovním právu

písemnou formu pracovní smlouvy, dohody o

od 1.1.2014, ale spíše upozornit na ty zajímavosti

rozvázání pracovního poměru, dohody o pracích

a novinky, se kterými se budou zaměstnavatelé

konaných mimo pracovní poměr apod.), zůstane

v příštím roce velmi pravděpodobně setkávat při

v ZP jen ustanovení týkající se nedodržení formy

každodenním řešení pracovněprávních záležitostí.

u těch jednání, kterými se zakládá nebo mění základní pracovněprávní vztah. V těchto případech

Nadále zůstane zachován princip, že se NOZ

se nebude možné dovolat jejich neplatnosti

(dosud zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník)

při nedodržení formy, jestliže již bylo stranami

v pracovně právních vztazích použije subsidiárně,

započato s plněním.

pokud není příslušná záležitost v ZP přímo upravena a pokud ZP výslovně použití NOZ na

Princip ochrany zaměstnance v pracovněprávních

danou záležitost nevylučuje. Je zřejmé, že od

vztazích je zdůrazňován jak v NOZ tak v ZP.

1.1.2014 bude muset zaměstnavatel častěji nahlížet

Pro vyloučení možných pochybností však NOZ

do NOZ a pečlivě zvažovat, jaká ustanovení

výslovně potvrzuje (v současnosti výkladem

NOZ lze vlastně na vztahy se zaměstnanci „nově“

dovozované pravidlo), že se na práva a povinnosti

aplikovat.

zaměstnance a zaměstnavatele nepoužijí ustanovení o ochraně spotřebitele. Od příslušných

Nic se taktéž nemění na dosavadním chápání

ustanovení NOZ o ochraně spotřebitele tak

vztahu zaměstnavatel vs. zaměstnanec, kdy

může zaměstnavatel při řešení záležitostí v rámci

zaměstnanec je považován za slabší stranu. Nově

pracovněprávních vztahů zcela odhlédnout.

ale ZP zdůrazňuje, že pokud bude zaměstnavatel činit nějaké právní jednání (dříve právní úkony) a to

NOZ nepřináší zaměstnavatelům větší liberálnost

ať jednostranné (například výpověď z pracovního

ohledně možného použití zajišťovacího institutu

poměru, zrušení ve zkušební době, mzdový výměr

smluvní pokuty v pracovněprávních vztazích.

apod.) nebo spolu se zaměstnancem dvoustranné

Ani do budoucna nebude možné sjednat v

(například pracovní smlouva, dohoda o srážkách

pracovněprávních vztazích smluvní pokutu kromě

ze mzdy, dohoda o konkurenční doložce apod.)

jediného případu (stejně jako dnes), a to v rámci

a jakékoliv takové právní jednání bude možné

ujednání o konkurenční doložce pro období po

vyložit různým způsobem, použije se výklad pro

skončení pracovního poměru.

zaměstnance nejpříznivější.


24

Pro zaměstnavatele bude jistě také zajímavé ustanovení NOZ, podle kterého je výslovně umožněno provést zápočet jeho pohledávky proti pohledávce zaměstnance na mzdu, odměnu ze smlouvy o výkonu závislé práce, náhradu mzdy. Byť tato možnost je dovozována i dle současného ZP, mění se rozsah možného zápočtu. Dosud mohl zaměstnavatel započítávat jen takovou částku, aby po jejím započtení zaměstnanci zbyla částka, kterou již nelze v rámci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy postihnout. Nově bude možné provést zápočet až do výše poloviny mzdy či jiné odměny zaměstnance. Teoreticky může nová úprava zejména u nízkopříjmových skupin zaměstnanců znamenat, že si zaměstnanec po provedeném zápočtu zaměstnavatelem „odnese“ méně než, kdyby na jeho mzdu byla vedena exekuce srážkami ze mzdy. V této souvislosti stojí za zmínku nový výslovný zákaz vložený do ZP, podle kterého zaměstnanec nesmí svůj dluh vůči zaměstnavateli převést na jinou osobu. Stejně tak na jinou osobu nesmí zaměstnanec postoupit svou pohledávku ze základního pracovněprávního vztahu, kterou má vůči zaměstnavateli. Výslovně také bude zakázáno postoupení pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. U zaměstnavatelů – právnických osob, které mají kolektivní statutární orgán (tj. a.s., případně s.r.o., u které společenská smlouva určí, že jednatelé tvoří kolektivní orgán), má být nově podle NOZ pověřen vždy jeden člen tohoto orgánu k právním jednáním vůči zaměstnancům. Pokud by k takovému pověření nedošlo, bude vůči zaměstnancům činit právní jednání předseda statutárního orgánu. Podobně jako je tomu nyní podle obchodního zákoníku, který upravuje tzv. zákonné zmocnění, tedy situace, kdy zaměstnanci mohou jednat jménem zaměstnavatele1, i NOZ do budoucna obsahuje podobnou

Meet Dentons. The new global law firm created by Salans, FMC and SNR Denton.

úpravu, podle níž společnost – zaměstnavatele zastupují její zaměstnanci

Know the way.

v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. Nově však bude rozhodující, jak se tento stav jeví veřejnosti. Případná omezení tzv. zástupčího oprávnění vnitřním předpisem zaměstnavatele budou účinná vůči třetí osobě, jen pokud jí muselo být takové omezení známo. NOZ přináší do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu v oblasti promlčení2. Nově bude možné, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli kratší (nejméně jeden rok) případně delší (maximálně patnáct let) promlčecí lhůtu. Zejména možnost zkrátit promlčecí lhůtu je třeba hodnotit pozitivně, neboť bude dotyčná strana nucena uplatnit své právo dříve, a nebude tak docházet ke zbytečným prodlevám a přetrvávající právní nejistotě mezi stranami. Závěrem je důležité zmínit, že všechny pracovně právní vztahy vzniklé před 1.1.2014 se budou řídit po 1.1.2014 již novými předpisy, tedy změněným ZP a NOZ. Platnost a neplatnost právních úkonů učiněných v pracovněprávních vztazích před 1.1.2014 se však bude posuzovat podle dosavadních právních předpisů. 1) § 15 ObchZ – „ten, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází“ 2) Nastane-li promlčení (uplyne promlčecí doba a dlužník námitku promlčení uplatní u soudu), nemůže soud oprávněné straně promlčenou pohledávku přisoudit. Obecná promlčecí lhůta je tříletá.

dentons.com © 2013 Dentons


Join the American Chamber of Commerce in the Czech Republic

Advocacy Advocate legislative changes improving Czech business. Best Office Improve and develop your management skills in many areas. Leadership Council Meet leaders from different business industries to network and share experience. Networking Become a part of the business community network consisted of 400 companies with thousands of employees.

c c c The Council on Czech Competitiveness

competitiveness

economic policy

Good Governance

politics

Check the newest monitoring from the Czech Republic, Europe and Globe every Monday on www.czechcompete.cz The Council on Czech Competitiveness (CCC) is a platform for debating competitiveness, economic policy and promoting solutions across all sectors, public and private. Spotlight issue&News. The Council brings the most important topics in sections: Competitiveness, Economic Policy, Good Governance and Politics. Policy Pipeline. In Policy Pipeline economic policy developments in the Czech Republic, EU, USA&Globe are monitored to bring better understanding of current topics and trends.

Články a texty zveřejněné v publikaci obsahují názory autorů a Americká obchodní komora v České republice za ně nenese zodpovědnost. Pro získání vlastního výtisku publikace prosím kontaktujte: Veronika Szentiványiová, [email protected] Americká obchodní komora v České repulibce, Dušní 10, 110 00 Praha 1

Copyright © 2013 Americká obchodní komora v České repulibce

Publikováno Americkou obchodní komorou v České republice

Recommend Documents