Public Finance. Město Třebíč. Analýza. Moody s International. Česká republika. Udělený rating. Základní ukazatele. Duben Obsah

www.moodys.com

Moody’s International

Public Finance

Analýza

Duben 2009

Obsah Udělený rating 1 Základní ukazatele 1 Zdůvodnění uděleného ratingu 1 Silné stránky 2 Slabé stránky 2 Ratingový výhled 2 Co by mohlo rating - ZVÝŠIT 2 Co by mohlo rating - SNÍŽIT 2 Podrobné zdůvodnění uděleného ratingu 3 Základní úvěrové hodnocení 3 Hospodaření města 3 Profil zadluženosti 3 Faktory správy a řízení 4 Ekonomická základna 4 Prostředí působnosti 4 Institucionální rámec 4 Zohlednění mimořádné podpory 5 Výstup z bodovací karty BCA 6 O Moody’s ratingu místních a regionálních samospráv 7 Národní a mezinárodní ratingy 7 Stropy jednotlivých zemí pro závazky v cizí měně 7 Základní úvěrové hodnocení 7 Mimořádná podpora 7 Závislost platební neschopnosti 8 Faktory ratingu 9 Příloha I – Finanční ukazatele 10 Související dokumenty společnosti Moody’s 15

Kontakty Praha

+420 224 222 929

Kateřina Hamplová Analyst Dagmar Urbánková Analyst

Londýn

+4420 7772 5454

Yves Lemay Team Managing Director

Tato analýza poskytuje hloubkové pojednání o ratingu města Třebíče a doporučuje se číst ji ve spojitosti s nejaktuálnějšími relevantními ratingovými informacemi, které je možné nalézt na stránkách společnosti Moody's. Kliknutím zde prohlédnout odkaz.

Město Třebíč Česká republika

Udělený rating Kategorie

Moody’s Rating

Výhled

Stabilní

Národní rating

Aa1.cz

Základní ukazatele (k 31. prosinci) Čistý přímý a nepřímý dluh/Provozní příjmy (%) Dluhová služba/Celkové příjmy (%) Hrubý provozní výsledek/Provozní příjmy (%) Finanční přebytek (deficit)/Celkové příjmy (%) Běžné transfery/Provozní příjmy (%) [1] Kapacita samofinancování Kapitálové výdaje/Celkové výdaje (%)

2004 2005 2006 2007 2008 2,01

5,74

10,02

7,58

5,34

1,68

3,75

2,18

1,69

1,44

11,91

22,10

15,14

14,32

17,22

2,62

6,19

0,00

9,63

6,76

84,34

81,14

78,51

78,21

81,98

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

17,40

26,72

23,80

17,43

14,93

[1] Běžné transfery = provozní dotace + sdílené daně

Zdůvodnění uděleného ratingu Národní rating města Třebíče Aa1.cz se stabilním výhledem zohledňuje zejména jeho velmi dobré provozní výsledky, přebytkové finanční hospodaření a vysokou úroveň finančních rezerv. Rating zohledňuje také nárůst zadluženosti očekávaný v letech 2009 - 12 a rizika vyplývající ze současného zpomalování růstu národní ekonomiky. Dalším faktorem hodnocení je také systém financování českých municipalit, který dává městům v České republice omezený prostor pružně ovlivňovat a řídit své běžné příjmy a výdaje.

Analýza

Moody’s International Public Finance

Město Třebíč Silné stránky

Dlouhodobě silné provozní výsledky hospodaření, které městu umožňují udržovat vysokou kapacitu samofinancování.

Přetrvávající finanční přebytky hospodaření přispívající k dobré výši finančních rezerv.

Slabé stránky

Možný nárůst zadluženosti z důvodu spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU očekávaný v letech 2009 - 12.

Možný propad v daňových příjmech v důsledku zpomalení růstu národní ekonomiky.

Omezená flexibilita příjmů a rigidita běžných výdajů v současném systému financování místních samospráv.

Ratingový výhled Ratingový výhled je stabilní i přes postupný očekávaný nárůst dluhu v letech 2009 - 12, kdy bude město čerpat úvěr zejména na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU. Moody’s očekává, že město zůstane konzervativní k případnému dalšímu zadlužování a udrží dobré provozní výsledky a přiměřenou výši finančních rezerv.

Co by mohlo rating - ZVÝŠIT Zvýšení ratingu je ve střednědobém výhledu nepravděpodobné.

Co by mohlo rating - SNÍŽIT Výrazný propad celkových a provozních výsledků spolu s nárůstem celkové zadluženosti nad v současnosti očekávanou výši by mohly vést ke snížení ratingu.

2

Duben 2009 Analýza Moody’s International Public Finance - Město Třebíč

Analýza


Město Třebíč

Podrobné zdůvodnění uděleného ratingu Rating města Třebíče odráží aplikaci metodiky společné platební neschopnosti pro hodnocení místních a krajských samospráv společnosti Moody's. V souladu s touto metodikou Moody’s nejprve stanoví základní úvěrové hodnocení subjektu (Baseline Credit Assessment, BCA) a pak zohlední pravděpodobnost podpory ze strany vlády za účelem předejít neschopnosti města dostát svým splatným závazkům.

Základní úvěrové hodnocení BCA Třebíče na stupni 7 (kde 1 představuje nejnižší a 21 nejvyšší riziko) se opírá o následující faktory:

Hospodaření města Třebíč vykazuje díky dosavadnímu růstu daňových příjmů a přísné kontrole provozních výdajů velmi dobré 1 výsledky provozního hospodaření. Hrubý provozní výsledek v letech 2004 - 8 dosahoval průměrně 16,1 % provozních příjmů. V roce 2008 se hrubý provozní přebytek zvýšil na 17,2 % provozních příjmů v porovnání se 14,3 % v roce 2007. Hlavním podnětem růstu byl pokračující pozitivní vývoj daňových příjmů podpořený úpravou redistribučního mechanismu sdílených daní (viz Institucionální rámec), a to i přes zpomalení reálného růstu národního HDP na 3,1 % oproti 6 % v předchozím roce. Provozní výdaje přitom v roce 2008 zůstaly téměř na úrovni roku 2007. Očekává se, že HDP české ekonomiky by se v roce 2009 mělo propadnout přibližně o 2 %. To pravděpodobně povede k zastavení růstu daňových příjmů města Třebíče, i přes zdvojnásobení daně z nemovitostí (ta však stále tvoří pouze 3 % provozních příjmů). Moody’s přesto věří, že se městu podaří díky jeho konzervativní rozpočtové politice udržet přebytkové provozní hospodaření. Každoroční provozní přebytky poskytují městu výjimečně vysokou kapacitu samofinancování (tj. podíl hrubého provozního přebytku a kapitálových příjmů na kapitálových výdajích), která v letech 2004 - 8 přesahovala 100 %. To přispělo také k celkově přebytkovému saldu hospodaření města (finanční přebytek v letech 2004 - 8 dosáhl v průměru 5 % celkových příjmů) a výši jeho finančních rezerv. Finanční rezervy vzrostly na 26,8 % provozních příjmů v roce 2008 z 6,7 % v roce 2004 a jsou dostatečnou pojistkou pro případ propadu příjmů v důsledku očekávaného zhoršení růstu národní ekonomiky. Asi jedna čtvrtina těchto prostředků je účelově určena na financování investic v roce 2009 a v dalších letech. Město během roku zhodnocuje své volné finanční prostředky pomocí krátkodobých, málo rizikových finančních nástrojů. Kapitálové výdaje se v letech 2004 - 8 pohybovaly na poměrně nízké úrovni, průměrně okolo 20 % celkových výdajů, zejména v roce 2008 dosáhly jen 15 % celkových výdajů. Vzhledem k tomu, že město připravilo do roku 2012 poměrně rozsáhlý plán investic, jehož součástí je řada projektů podporovaných z fondů EU, investiční aktivita města by se do budoucna měla vrátit k hodnotám okolo 20 % celkových výdajů. Mezi hlavní priority města patří rekonstrukce školních budov a bytového fondu, obnova kulturních památek a také místní komunikace, životní prostředí a rozvoj cestovního ruchu.

Profil zadluženosti Díky konzervativní politice města k úvěrům a dostatečným vlastním zdrojům financování byla jeho zadluženost dosud poměrně nízká. Čistý celkový dluh dosahoval v letech 2004 - 8 v průměru 6 % provozních příjmů, přičemž nepřekročil 10 % provozních příjmů. V roce 2008 klesla zadluženost města na 5,3 % provozních příjmů a tvořil ji jediný investiční úvěr splatný v roce 2016. K zajištění svého podílu na financování projektů podporovaných z fondů EU v rámci programovacího období 2007 - 13 uzavřelo město Třebíč dlouhodobou úvěrovou smlouvu na úvěrový rámec 200 mil. Kč (72 mil. EUR), který může být čerpán v letech 2009 - 12. Přestože město upřednostňuje financování svých investic z prostředků vyčleněných na účelovém peněžním fondu, jeho rozsáhlý investiční plán si pravděpodobně nakonec vyžádá i úvěrové financování. Zadluženost města by však měla v následujících třech letech zůstat 1

3

Primární provozní výsledek = provozní příjmy – provozní výdaje, hrubý provozní výsledek = primární provozní výsledek – splátky úroků, čistý provozní výsledek = hrubý provozní výsledek – splátky dluhu. Duben 2009 Analýza Moody’s International Public Finance - Město Třebíč

Analýza


Město Třebíč přiměřená, pod 20 % provozních příjmů, což je pod průměrem měst v ČR (36 % provozních příjmů v roce 2007). S čerpáním dalších úvěrů rozpočtový výhled města zatím nepočítá. Pokud bude nově otevřený úvěrový rámec plně čerpán, dojde pravděpodobně do roku 2010 k nárůstu dluhové služby na přibližně 4 % provozních příjmů z méně než 2 % v roce 2008. To bude mít dopad na flexibilitu rozpočtu města, která může být navíc oslabena zhoršujícím se vývojem národní ekonomiky. Dluhová služba by však měla zůstat bez problémů zvladatelná. Co se týká splátek úroků, ty jako součást dluhové služby tvořily poměrně zanedbatelných 0,2 % provozních příjmů. Díky předvídatelnosti svých příjmů a výdajů město dosud nevyužilo žádných krátkodobých úvěrových nástrojů a v současné době nemá ani významné podrozvahové závazky.

Faktory správy a řízení Město Třebíč dlouhodobě plní své rozpočtové cíle. Velmi dobré řízení rozpočtu je založeno na komplexním a transparentním finančním výkaznictví včetně výhledu rozpočtu na tři roky a poměrně podrobného investičního plánu. Co se týká řízení dluhu, jsou zkušenosti města v této oblasti, podle Moody’s, poměrně omezené s ohledem na nepříliš složitou strukturu a mírnou výši zadluženosti (stejně jako u většiny ostatních českých municipalit).

Ekonomická základna Město Třebíč leží v kraji Vysočina ve střední části České republiky a má téměř 39 tis. obyvatel. Počet obyvatel ve městě v posledních letech klesá vlivem stěhování, které překračuje v současné době pozitivní přirozený přírůstek. Trend poklesu počtu obyvatel, i když pomalejším tempem, bude pravděpodobně pokračovat i nadále. Třebíč je centrem služeb a také průmyslové výroby. K tradičním odvětvím patří průmysl textilní, oděvní a kožedělný, dále pak průmysl dřevozpracující a nábytkářský, jaderná energetika a průmysl potravinářský. Ekonomická situace největších průmyslových podniků byla ovlivněna změnami z období transformace, kdy byly největší místní firmy nuceny regionálně přeorientovat svůj odbyt. Přestože postupně dochází ke stabilizaci místní ekonomiky, patří okres Třebíč, vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v porovnání s průměrem ČR a nízkým průměrným mzdám stále mezi státem vymezené, hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony. Otevření průmyslové zóny Hrotovická, ale také plánované zlepšení napojení na dálnici D1 Praha – Brno a vybudování obchvatu města by však mělo pomoci k rozvoji místní ekonomiky. Určité zlepšení je již patrné, a to ve snižování rozdílu mezi průměrnou mírou nezaměstnanosti v ČR a v okrese Třebíč. Potenciál regionu spočívá také v orientaci na cestovní ruch, k čemuž přispívá skutečnost, že bazilika sv. Prokopa byla spolu se zachovalou židovskou čtvrtí v roce 2003 zapsána do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V porovnání s ostatními kraji je ekonomická výkonnost Vysočiny mírně podprůměrná. Kraj se podílí na HDP České republiky cca 4,2 % a v HDP na hlavu dosáhl v roce 2007 okolo 85 % národního průměru.

Prostředí působnosti Prostředí, v němž působí české regionální a místní samosprávy, je charakteristické pro rozvíjející se tržní ekonomiky zemí OECD s relativně vysokým HDP na hlavu, mírnou volatilitou HDP a poměrně vysokým indexem vládní efektivity vydávaném Světovou bankou. Z kombinace těchto charakteristik vyplývá nízké systémové riziko, což reflektuje i A1 rating udělený České republice.

Institucionální rámec Systém financování českých municipalit, který se začal vytvářet v polovině 90. let, je poměrně stabilní a předvídatelný. Způsob financování základních kompetencí a struktura rozpočtu obcí se ustálily a je nepravděpodobné, že by ve střednědobém horizontu došlo k zásadním změnám, v souvislosti se současným vývojem však nelze vyloučit určité úpravy. Příjmy obcí ovlivnila v roce 2008 vládní reforma, která snižuje celkovou míru zdanění v ČR. Vláda navíc, s účinností od 1. ledna 2008, současně s reformou daní zvýšila podíl měst na sdílených daních na 21,4 % z původních 20,59 %, což přineslo místním rozpočtům o 4,6 mld. Kč více. Byl také upraven způsob výpočtu pro rozdělování sdílených daní mezi jednotlivá města a obce. Ten

4


Analýza


Město Třebíč nyní zohledňuje rozlohu dané obce a snižuje rozdíly mezi dosavadními velikostními kategoriemi obcí. Došlo k výraznému zvýšení příjmů zejména malých obcí do 300 obyvatel, vliv na velká města byl velmi malý. Tato opatření pomohla částečně kompenzovat dopady daňové reformy, ale zejména přispěla k rovnoměrnějšímu přerozdělování sdílených daní. Dopad daňové reformy na rozpočty místních samospráv v roce 2008 byl kompenzován zvýšením sazby DPH a také růstem národní ekonomiky. Propad v růstu příjmů očekávaný v roce 2009 nebude kryt jednorázovým příspěvkem ze státního rozpočtu, jak bylo původně zamýšleno, obce však dostaly možnost navýšit své příjmy z daně z nemovitostí určením koeficientu (1 až 5), kterým se násobí základ daně. Po roce 2009 vláda připravuje nový zákon o rozpočtovém určení daní, který bude založen na analýze kompetencí krajů a obcí a jejich financování. Rozsah a hloubka těchto změn však nejsou dosud známy a budou předmětem dalších jednání. Flexibilita rozpočtů českých municipalit je všeobecně poměrně omezená. Více než 75 % jejich provozních příjmů je tvořeno buď sdílenými daněmi (54 % provozních příjmů v roce 2007), které jsou vybírány centrálně, nebo dotacemi ze státního rozpočtu (22 % v roce 2007). Přitom pravomoc měst ve výběru daní či vazba na výkonnost místní ekonomiky jsou velmi nízké. Vlastní příjmy měst se omezují na daň z nemovitostí (cca 2 % provozních příjmů) a poplatky (6 % provozních příjmů). Daňovou základnu a sazby nejvýznamnějších daní určuje vláda a v případě místních poplatků je stanovena jejich maximální výše, které už většina měst dosáhla. Nově umožněné navýšení daně z nemovitostí (viz výše) je politicky poměrně citlivé. Přestože se do budoucna očekávají určité úpravy v systému financování měst a obcí, není pravděpodobné, že by vláda umožnila municipalitám samostatně ukládat a vybírat daně. Omezena je i schopnost měst a obcí regulovat strukturu a růst běžných výdajů. Provozní výdaje tvoří z velké části činnosti, které jsou města povinna vykonávat na základě zákona a například platy městských úředníků či sociální dávky pro obyvatele jsou stanoveny státem. Je však na každé samosprávě zda si dokáže regulovat růst provozních výdajů, např. reorganizací úřadu, personálními změnami, změnou struktury svých příspěvkových organizací apod. Určitou flexibilitu mají města v případě kapitálových výdajů, které v roce 2007 tvořily 30 % jejich celkových výdajů. Je však třeba vzít v úvahu, že část investic jde na opravy a udržovaní majetku anebo je účelově určena na rozpracované investiční projekty, např. spolufinancované z fondů EU. Hlavním faktorem vývoje zadluženosti municipalit jsou investice. Municipální dluh v České republice je poměrně nízký (36 % provozních příjmů v roce 2007) a v posledních dvou letech se jeho výše stabilizovala. Vlivem tlaku na zkvalitnění místní infrastruktury, zejména v souvislosti se standardy EU, však lze do budoucna očekávat další nárůst zadluženosti. Ta by však z hlediska dluhové služby měla zůstat nejméně ve střednědobém výhledu udržitelná, vzhledem k tomu, že dluhová kapacita měst není zdaleka vyčerpána. I když výše celkového dluhu měst a obcí není legislativně regulována, vláda svou vyhláškou omezila dluhovou službu na maximálně 30 % provozních příjmů. Toto omezení je však poměrně mírné, vezmeme-li v úvahu, že průměrná dluhová služba měst a obcí v roce 2007 činila 6 % provozních příjmů.

Zohlednění mimořádné podpory Národní rating Aa1.cz udělený společností Moody‘s odráží BCA na stupni 7 a střední pravděpodobnost mimořádné podpory ze strany vlády, která zohledňuje úsilí vlády o posílení odpovědnosti a samostatnosti českých měst. Ve vztahu k městům dává vláda přednost spíše neintervenční politice, o čemž svědčí i skutečnost, že vůči nim uplatňuje pouze všeobecný kontrolní dohled. Riziko, že by v souvislosti s hospodařením měst mohlo dojít k poškození reputace českého státu a jeho vlády, považujeme za mírné, a to s ohledem na nízkou zadluženost měst, která je založena zejména na bankovních úvěrech. Ratingový výbor Moody’s udělil dále velmi vysokou míru závislosti platební neschopnosti, a to s ohledem na silnou závislost na zdrojích centrální vlády, ať již v podobě sdílených daní, které jsou určovány a vybírány celostátně a následně přerozdělovány podle počtu obyvatel, či v podobě dotací ze státního rozpočtu.

5


Analýza


Město Třebíč Výstup z bodovací karty BCA V případě města Třebíče udělil ratingový výbor BCA na stupni 7, blízko hodnotě BCA 6 vygenerované bodovací kartou (viz níže). Bodovací karta BCA je nástrojem, který využívá ratingový výbor k hodnocení úvěrové a finanční důvěryhodnosti krajských a místních samospráv. Karta slouží k odhadu základního úvěrového hodnocení pomocí souboru kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Tyto ukazatele poskytují dobrý statistický odhad pro posouzení finanční síly subjektu jako takového. Odhadnutá BCA vygenerovaná bodovací kartou však nenahrazují závěry ratingového výboru a bodovací karta není maticí, která by automaticky udělovala nebo měnila tato hodnocení. Výsledky, které poskytuje bodovací karta, mají navíc jistá omezení: vzhledem k využívání historických dat se dívají do minulosti, zatímco ratingové hodnocení představuje názor na finanční sílu subjektu v současnosti a s výhledem do budoucna. K tomu přistupuje skutečnost, že omezený počet proměnných obsažených v bodovací kartě nemůže plně obsáhnout šíři a hloubku naší analýzy. Výsledek zachycený na bodovací kartě je přesto velmi důležitý a obecně platí, že dobře hodnocené subjekty mohou očekávat i vyšší stupeň uděleného ratingu.

6


Analýza


Město Třebíč

O Moody’s ratingu místních a regionálních samospráv Národní a mezinárodní ratingy Společnost Moody's uděluje ratingová hodnocení podle národní ratingové stupnice na některých lokálních kapitálových trzích, na kterých by podle investorů ratingy udělované podle mezinárodní stupnice neumožňovaly dostatečnou diferenciaci mezi subjekty nebo by byly nekonzistentní s již zavedenou ratingovou stupnicí v dané zemi. Národní ratingy Moody’s vyjadřují názory na relativní úvěrovou a finanční důvěryhodnost subjektů a emisí v rámci dané země. I když je pravděpodobnost ztráty významným diferenciačním faktorem při udělení vlastního ratingového hodnocení, je třeba poznamenat, že pravděpodobnost ztráty odhadovaná v rámci národní stupnice může být považována za podstatně vyšší než u na první pohled stejného stupně ratingu uděleného podle mezinárodní stupnice. Národní ratingy Moody's řadí subjekty a emise podle jejich relativní úvěrové a finanční důvěryhodnosti: vyšší ratingy jsou spojeny s nižší pravděpodobností ztráty. Národní ratingy je možné chápat jako porovnání relativní úvěrové a finanční důvěryhodnosti (včetně relevantní vnější podpory) subjektů v rámci dané země. Národní ratingy nejsou vytvořeny za účelem srovnávání mezi zeměmi, jsou pouze vyjádřením úvěrového a finančního rizika v rámci dané země. Použití národních ratingů investory je tak vhodné pouze v rámci té části portfolia, která je vystavena podmínkám trhu dané země a to s ohledem na možná rizika vyplývající z ratingů dané země v cizí a lokální měně. Mezinárodní rating Moody’s udělovaný subjektům a emisím v místní měně umožňuje investorům porovnat úvěrovou a finanční důvěryhodnost subjektu/emise se všemi ostatními na světě spíše než pouze v jedné zemi. Toto mezinárodní hodnocení zahrnuje všechna rizika vztahující se k dané zemi, včetně možné volatility ve vývoji její národní ekonomiky.

Stropy jednotlivých zemí pro závazky v cizí měně Moody’s stanoví strop pro dluhopisy a směnky v cizí měně každé zemi (nebo samostatné měnové oblasti) v níž se nacházejí hodnocené subjekty. Tento strop obecně vyjadřuje nejvyšší možný rating, který může být udělen cenným papírům denominovaným v cizí měně, které vydává subjekt podléhající měnové suverenitě dané země nebo oblasti. Ve většině případů je tento strop stejný jako rating, který byl (nebo by mohl být) udělen dluhopisům dané vlády v cizí měně. Mohou se ovšem vyskytnout i ratingy, které převyšují strop dané země, a to v případě cenných papírů splňujících zvláštní podmínky, které jim zajišťují nižší riziko platební neschopnosti, než vyjadřuje udělený strop. Tyto zvláštní podmínky mohou být spojeny buď s postavením a charakteristikou subjektu nebo se vztahují k pohledu Moody’s na pravděpodobné kroky příslušné vlády během případné krize cizí měny.

Základní úvěrové hodnocení Základní úvěrové hodnocení Moody's zahrnuje vlastní finanční sílu dané samosprávy a zohledňuje existující provozní dotace a transfery od podporující vlády (státu). Základní úvěrové hodnocení tak ve skutečnosti vyjadřuje, zda a v jaké míře se místní samospráva může dostat do situace, kdy bude potřebovat mimořádnou podporu.

Mimořádná podpora Mimořádná podpora je definována jako souhrn opatření, která by přijala podporující vláda, aby zabránila platební neschopnosti místní samosprávy. Tato podpora může mít různé podoby – od formální záruky až po přímou finanční výpomoc či zprostředkování jednání s věřiteli za účelem snadnějšího přístupu k finančním zdrojům. Mimořádná podpora je popisována jako "nízká" (0 – 30 %), "střední" (31 – 50 %), "vysoká" (51 – 70 %), "velmi vysoká" (71 – 95 %), nebo jako "plná podpora" (96 – 100 %).

7


Analýza


Město Třebíč Závislost platební neschopnosti Závislost platební neschopnosti odráží pravděpodobnost, že kreditní profily dvou provázaných subjektů nemusí být stoprocentně sladěny. Tato neúplná korelace, pokud k ní dojde, způsobuje výrazné odlišnosti, které mohou zásadně změnit výsledek vzájemné závislosti platební neschopnosti. Je zřejmé, že pokud rizika platební neschopnosti dvou provázaných subjektů plně nekorelují, riziko současné platební neschopnosti je menší než to, že se v platební neschopnosti ocitne jeden ze subjektů sám. V aplikaci analýzy společné platební neschopnosti na místní a regionální samosprávy vyjadřuje koncept společné platební neschopnosti, do jaké míry jsou místní samosprávy a vláda, která je podporuje, společně citlivé na negativní okolnosti vedoucí k platební neschopnosti. Protože kapacita vyššího stupně správy (vlády) poskytnout samosprávnému celku mimořádnou podporu a předejít tak jeho platební neschopnosti je vždy odvislá od solventnosti obou subjektů, platí, že čím větší je vzájemná závislost základního rizika platební neschopnosti, tím nižší je přínos ze vzájemné podpory. Ve většině případů mají blízké ekonomické vazby, překrývající se daňová základna a těsně provázané fiskální procesy mezi různými úrovněmi správy za následek střední až velmi vysoký stupeň vzájemné závislosti platební neschopnosti. Závislost platební neschopnosti je popisována jako "nízká" (0 – 30 %), "střední" (31 – 50 %), "vysoká" (51 – 70 %), nebo "velmi vysoká" (71 – 100 %).

8


Analýza


Město Třebíč

Faktory ratingu Město Třebíč Základní úvěrové hodnocení Bodovací karta - 2007

Hodnota

Body

Váhy dílčích faktorů

Dílčí faktory celkem

Váhy pro jednotlivé země Celkem

Faktor 1: Prostředí působnosti HDP na osobu (parita kupní síly, v USD)

22 622

6

50,0%

6,7

9

25,0%

0,99

3

25,0%

7,5

7,5

50,0%

Volatilita HDP (%) Efektivita samosprávy (podle Světové banky)

6,00

60,0%

3,60

10,01

10,0%

1,00

2,33

7,5%

0,18

5,00

7,5%

0,38

2,30

7,5%

0,17

9,00

7,5%

0,68

Faktor 2: Institucionální rámec Předvídatelnost, stabilita, schopnost reagovat Fiskální stabilita A: Vlastní příjmy

15

15

16,7%

Fiskální stabilita B: Výdaje

15

15

16,7%

7,5

7,5

16,6%

Fiskální stabilita C: Zadluženost Faktor 3: Finanční postavení a výkonnost Splátky úroků/provozní příjmy (%)

0,2

1

33,3%

Finanční přebytek (deficit)/celkové příjmy (%)

6,4

3

33,3%

15,6

3

33,3%

7,6

1

50,0%

Krátkodobý přímý dluh/přímý dluh (%)

18,9

3

25,0%

Vývoj podílu čistého dluhu na provozních příjmech

60,7

15

25,0%

1

1

40,0%

Hrubý provozní výsledek/provozní příjmy (%) Čistý provozní kapitál/celkové výdaje (%) Faktor 4: Profil zadluženosti Čistý přímý a nepřímý dluh/provozní příjmy (%)

Faktor 5: Faktory správy a řízení Řízení rozpočtu Správa investic a úvěrů

7,5

7,5

20,0%

Transparentnost a poskytování informací (A)

1

1

15,0%

Transparentnost a poskytování informací (B)

1

1

15,0%

Institucionální kapacita

1

1

10,0%

19 199

9

100,0%

Faktor 6: Ekonomická základna Krajské HDP na osobu (parita kupní síly, USD) – odhad Odhad BCA

9


6

Analýza


Město Třebíč

Příloha I – Finanční ukazatele Město Třebíč 2004 skut.

v tis. Kč

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

%

2008 skut.

%

FINANČNÍ UKAZATELE Celkové příjmy [1]

817 659

671 764

671 008

839 902

796 921

Celkové výdaje [2]

796 224

630 154

670 993

759 025

743 063

PROVOZNÍ PŘÍJMY 349 262

46,8

369 539

62,3

362 456

60,2

401 970

55,0

438 148

57,4

Daň z příjmů fyzických osob

99 864

13,4

104 397

17,6

97 230

16,1

107 427

14,7

113 716

14,9

Daň z příjmů právnických osob

69 768

9,3

76 340

12,9

79 413

13,2

89 155

12,2

98 547

12,9

102 807

13,8

121 315

20,5

121 173

20,1

126 295

17,3

145 554

19,1

Daň z nemovitostí

10 822

1,4

10 751

1,8

10 898

1,8

11 054

1,5

11 319

1,5

Místní poplatky

20 948

2,8

24 299

4,1

23 329

3,9

26 102

3,6

28 921

3,8

Daň z příjmů právnických osob za obce

31 516

4,2

14 905

2,5

9 564

1,6

18 912

2,6

15 959

2,1

Ostatní daňové příjmy

13 537

1,8

17 531

3,0

20 848

3,5

23 026

3,1

24 132

3,2

357 260

47,9

178 948

30,2

175 273

29,1

249 216

34,1

268 181

35,1

40 061

5,4

44 288

7,5

64 848

10,8

80 321

11,0

57 269

7,5

746 582

100,0

592 775

100,0

602 577 100,0

731 508

100,0

763 598

100,0

Daňové příjmy Sdílené daně

DPH Vlastní daňové příjmy a poplatky

Dotace Nedaňové příjmy Provozní příjmy celkem PROVOZNÍ VÝDAJE

80 591

12,3

86 308

18,7

95 940

18,8

100 589

16,0

110 870

17,5

Služby

170 232

25,9

147 315

31,9

175 508

34,3

208 367

33,2

183 802

29,1

Poskytnuté dotace

405 902

61,7

226 168

49,0

235 525

46,1

313 578

50,0

332 502

52,6

961

0,1

1 884

0,4

943

0,2

1 686

0,3

1 998

0,3

1

0,0

112

0,0

3 402

0,7

2 517

0,4

2 929

0,5

657 687

100,0

461 787

100,0

511 317 100,0

626 738

100,0

632 101

100,0

Personální výdaje

Úroky Ostatní Provozní výdaje celkem Provoz. výsledek bez dluhové služby

10

89 856

132 872

92 203

106 456

133 495

Hrubý provozní výsledek [3]

88 895

130 988

91 260

104 770

131 497

Čistý provozní výsledek [4]

76 154

107 694

77 549

92 270

121 997


Analýza


Město Třebíč Město Třebíč v tis. Kč

2004 skut.

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

%

2008 skut.

%

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY Prodeje majetku

25 993

36,6

42 002

53,2

41 575

60,8

96 904

89,4

22 755

68,3

Investiční dotace

61,8 1,6

34 340 2 647

43,5 3,4

26 653 204

38,9 0,3

11 244 247

10,4 0,2

10 275

30,8

Ostatní

43 957 1 126

293

0,9

Kapitálové příjmy celkem

71 077

100,0

78 989

100,0

68 432 100,0

108 394

100,0

33 323

100,0

135 332

97,7

145 560

86,5

127 440

79,8

114 094

86,2

92 118

83,0

3 205

2,3

22 808

13,5

32 236

20,2

18 193

13,8

18 844

17,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

Kapitálové výdaje celkem

138 537

100,0

168 368

100,0

159 676 100,0

132 287

100,0

110 962

100,0

Kapitálový deficit/přebytek

-67 460

-89 378

-91 244

-23 893

-77 639

FINANČNÍ DEFICIT/PŘEBYTEK

21 435

41 610

15

80 877

53 858

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Investice Investiční dotace Ostatní

11


Analýza



2004 skut.

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

%

2008 skut.

%

UKAZATELE ZADLUŽENOSTI VÝVOJ ZADLUŽENOSTI Přijaté úvěry Splátky jistiny Změna zadluženosti [5] SALDO ROZPOČTU [6] ZŮSTATEK FIN. PROSTŘEDKŮ

0

37 175

31 037

4 581

0

12 742

23 294

13 711

12 500

9 500

-12 742

13 881

17 326

-7 919

-9 500

8 694

55 491

17 342

72 958

44 358

58 545

114 037

131 379

204 336

248 694

CELKOVÁ ZADLUŽENOST Přímý dluh

27 005

36,5

40 886

43,9

58 212

52,7

50 293

49,1

40 793

46,5

Záruky

47 010

63,5

52 177

56,1

52 177

47,3

52 177

50,9

47 010

53,5

47 010

63,5

52 177

56,1

52 177

47,3

52 177

50,9

47 010

53,5

Přímý a nepřímý dluh

74 015

100,0

93 064

100,0

100,0

87 803

100,0

Čistý přímý a nepřímý dluh

20,3

34 054

36,6

110 390 100,0 60 380 54,7

102 471

15 005

55 461

54,1

40 793

46,5

z toho finančně soběstačných

12


Analýza



2004 skut.

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

%

2008 skut.

ZÁKLADNÍ UKAZATELE ROZPOČTOVÉ UKAZATELE Míra růstu celkových příjmů [1] (%)

-0,78

-17,84

-0,11

25,17

-5,12

Míra růstu celkových výdajů [2] (%) Celkové příjmy na obyvatele v Kč

-1,70 21 082

-20,86 17 241

6,48 17 222

13,12 21 556

-2,10 20 453

Celkové výdaje na obyvatele v Kč

20 529

16 173

17 221

19 481

19 071

Daňové příjmy/celkové příjmy (%)

42,71

55,01

54,02

47,86

54,98

Běžné dotace/celkové příjmy (%)

43,69

26,64

26,12

29,67

33,65

Poskytnuté dotace/celkové výdaje (%)

51,38

39,51

39,91

43,71

47,28

Fin. deficit/přebytek v % celk. příjmů

2,62

6,19

0,00

9,63

6,76

Běžné příjmy/celkové příjmy (%)

91,31

88,24

89,80

87,09

95,82

Běžné výdaje/celkové výdaje (%)

82,60

73,28

76,20

82,57

85,07

Daňové příjmy/provozní příjmy (%)

46,78

62,34

60,15

54,95

57,38

Běžné dotace/provozní příjmy (%)

47,85

30,19

29,09

34,07

35,12

1,36

1,60

3,57

4,12

2,54

PROVOZNÍ ROZPOČET

Poplatky za služby/provoz. příjmy (%) Poskyt. běžné dot./provoz. výdaje (%)

61,72

48,98

46,06

50,03

52,60

Provozní výsledek bez dluhové služby/provozní příjmy (%)

12,04

22,42

15,30

14,55

17,48

Hrubý provoz. výsledek/provoz. příjmy (%)

11,91

22,10

15,14

14,32

17,22

Čistý provozní výsledek/provozní příjmy (%)

10,20

18,17

12,87

12,61

15,98

Finanční deficit/přebytek/provozní příjmy (%)

2,87

7,02

0,00

11,06

7,05

Hrubý finanční deficit/ přebytek[7]/provozní příjmy (%)

1,16

3,09

-2,27

9,35

5,81

KAPITÁLOVÝ ROZPOČET

13

Kapitálové příjmy/celkové příjmy (%)

8,69

11,76

10,20

12,91

4,18

Kapitálové výdaje/celkové výdaje (%)

17,40

26,72

23,80

17,43

14,93

Investiční dotace/kapitálové příjmy (%)

61,84

43,47

38,95

10,37

30,84

Čistý provozní výsledek/kapitálové výdaje (%)

54,97

63,96

48,57

69,75

109,94


%

Analýza



2004 skut.

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

%

2008 skut.

%

ZADLUŽENOST Míra růstu čistého dluhu (%)

-45,92

126,95

77,31

-8,15

-26,45

Čistý dluh na obyvatele v Kč

387

874

1 550

1 423

1 047

1,84

5,07

9,00

6,60

5,12

0

0

1

1

0

-37,61

96,03

-49,94

78,83

18,48

Čistý dluh/ celkové příjmy (%) Čistý dluh/ hrubý provozní výsledek (v letech) Míra růstu splátek úroků (%) Splátky úroků/ celkové příjmy (%) Míra růstu dluhové služby (%)

0,12

0,28

0,14

0,20

0,25

-5,66

83,74

-41,80

-3,19

-18,95 1,44

Dluhová služba/ celkové příjmy (%)

1,68

3,75

2,18

1,69

Přijaté úvěry/ čistý dluh (%)

0,00

90,41

53,10

9,11

0,00

Přijaté úvěry/ dluhová služba (%)

0,00

159,59

226,37

36,65

0,00

0,00

22,08

19,44

3,46

0,00

14,33

17,78

15,02

11,93

7,22

Přijaté úvěry/ kapitálové výdaje (%) Splátky jistiny/ hrubý provozní výsledek (%)

[1] Bez přijatých úvěrů [2] Bez splátek jistiny [3] Po splátkách úroků [4] Po splátkách jistiny a úroků [5] Přijaté úvěry - splátky jistiny [6] Celkové příjmy - celkové výdaje (včetně úvěrů)

14


Analýza


Město Třebíč

Související dokumenty společnosti Moody’s Metodologie

Regional and Local Governments Outside the US, May 2008 (107844)

Application of Joint Default Analysis to Regional and Local Governments, December 2008 (99025)

National Scale Ratings in the Czech Republic, June 2006 (97818)

Analýzy

Profil subjektu – Město Třebíč, duben 2009 (116829)

Czech Republic, October 2007 (104972)

Zprávu je možné prohlédnout kliknutím na příslušný odkaz. Všechny informace jsou aktuální k datu publikování příslušné zprávy, dostupná může být i aktuálnější verze. Ne všichni klienti mají přístup ke všem zprávám.

15


Analýza


Město Třebíč

Číslo zprávy: 116828 Autor

Back-up Analytik

Výroba

Kateřina Hamplová

Dagmar Urbánková

Sarah Warburton

ÚVĚROVÉ RATINGY PŘEDSTAVUJÍ SOUČASNÝ NÁZOR MIS [MOODY'S INVESTORS SERVICE] NA MOŽNÁ BUDOUCÍ RELATIVNÍ ÚVĚROVÁ RIZIKA JEDNOTLIVÝCH ENTIT, NA JEJICH ÚVĚROVÉ ZÁVAZKY, PŘÍPADNĚ DLUHY NEBO DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY. KREDITNÍ RIZIKO DEFINUJE MIS JAKO PRAVDĚPODOBNOST RIZIKA, ŽE DANÁ ENTITA NEDOSTOJÍ SVÝM SMLUVNÍM A FINANČNÍM ZÁVAZKŮM V ČASE PŘEDEPSANÉHO PLNĚNÍ ČI SPLATNOSTI, SPOLU S ODHADEM FINANČNÍ ZTRÁTY PRO PŘÍPAD DEFAULTU. ÚVĚROVÉ RATINGY SE NESNAŽÍ HODNOTIT JINÁ RIZIKA, JAKO NAPŘ. RIZIKO ZTRÁTY LIKVIDITY, POHYBU TRŽNÍ HODNOTY ČI VOLATILITY CEN. ÚVĚROVÝ RATING NENÍ VYČERPÁVAJÍCÍ ZPRÁVOU O SKUTEČNÉ SOUČASNÉ NEBO HISTORICKÉ SITUACI HODNOCENÉ ENTITY. ÚVĚROVÉ RATINGY NENAHRAZUJÍ INVESTIČNÍ ANI FINANČNÍ PORADENSTVÍ A NELZE JE CHÁPAT COBY DOPORUČENÍ KE KOUPI, PRODEJI ČI POKRAČOVÁNÍ V DRŽBĚ URČITÉHO CENNÉHO PAPÍRU. KREDITNÍ RATING NEHODNOTÍ, ZDA TA ČI ONA INVESTICE JE VHODNÁ PRO NĚJAKÉHO KONKRÉTNÍHO INVESTORA. MIS ZVEŘEJŇUJE SVÁ ÚVĚROVÁ RATINGOVÁ HODNOCENÍ V OČEKÁVÁNÍ A U VĚDOMÍ, ŽE INVESTOR SÁM PODROBÍ VLASTNÍMU ZKOUMÁNÍ A HODNOCENÍ TY CENNÉ PAPÍRY, KTERÉ PŘIPADAJÍ V ÚVAHU PRO KOUPI, DRŽBU NEBO PRODEJ. © Copyright 2009, Moody's Investors Service, Inc. a/nebo osoby udělující licence a pobočky (společně, "MOODY'S"). Všechny práva jsou vyhrazena. VEŠKERÉ INFORMACE ZDE OBSAŽENÉ JSOU CHRÁNĚNY ZÁKONY NA OCHRANU AUTORSKÝCH PRÁV A ŽÁDNÁ TAKOVÁ INFORMACE NESMÍ BÝT ÚPLNĚ ANI ČÁSTEČNĚ JAKOUKOLIV OSOBOU BEZ PŘEDCHOZÍHO PÍSEMNÉHO SOUHLASU MOODY‘S KOPÍROVÁNA NEBO JINAK REPRODUKOVÁNA, PŘESKUPOVÁNA, DÁLE ŠÍŘENA, PŘEDÁVÁNA, ROZŠIŘOVÁNA, DÁLE PRODÁVÁNA NEBO UCHOVÁVÁNA PRO POZDĚJŠÍ POUŽITÍ K TAKOVÉMU ÚČELU JAKÝMIKOLIV PROSTŘEDKY A V JAKÉKOLIV PODOBĚ NEBO ZPŮSOBEM. Všechny informace zde obsažené jsou získány MOODY’S ze zdrojů, o kterých se MOODY’S domnívá, že jsou přesné a spolehlivé. S ohledem na možnost lidského nebo mechanického pochybení a jiné faktory však jsou takové informace poskytovány „jak jsou“ bez jakékoliv výslovné nebo skryté záruky o jejich přesnosti, aktuálnosti, úplnosti, prodejnosti nebo vhodnosti pro daný účel. Za žádných okolností MOODY’S neodpovídá žádné osobě za (a) jakoukoliv ztrátu nebo škodu zcela nebo z části způsobenou, vzniklou nebo související s pochybením (z nedbalosti nebo jinak) nebo jinou okolností nebo nepředvídanou okolností závislou nebo nezávislou na vůli MOODY’S nebo jeho ředitelů, manažerů, zaměstnanců nebo zástupců v souvislosti s obstaráváním, sestavováním, analýzou, výkladem, sdělováním, zveřejňováním nebo doručováním takové informace; nebo (b) jakoukoliv přímou, nepřímou, zvláštní, následnou, kompenzační nebo nahodilou škodu (včetně ušlého zisku), a to i v případě, že je MOODY’S předem informováno o možnosti vzniku takové škody vyplývající z užití nebo nemožnosti užití takové informace. Ratingy a finanční analýzy, které tvoří součást informací zde obsažených, musí být vykládány pouze jako názor a nikoli jako skutečnost nebo doporučení k nákupu, prodeji nebo držení cenných papírů. MOODY’S V ŽÁDNÉ FORMĚ A ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM NEČINÍ ANI NEPOSKYTUJE ŽÁDNOU ZÁRUKU, AŤ UŽ VÝSLOVNOU NEBO SKRYTOU, OHLEDNĚ PŘESNOSTI, AKTUÁLNOSTI, ÚPLNOSTI, PRODEJNOSTI NEBO VHODNOSTI RATINGU NEBO JINÉHO NÁZORU NEBO INFORMACE PRO URČITÝ ÚČEL. Každý rating a každý názor musí být v rámci investičního rozhodnutí, které je činěno jakýmkoli uživatelem informace zde obsažené (nebo na jeho účet), zvažováno pouze jako jeden z faktorů, a každý takový uživatel musí podle toho provést svou vlastní studii a ohodnocení každého cenného papíru a každého emitenta cenného papíru, ručitele a každého poskytovatele financování souvisejícího s cenným papírem, o jehož koupi, držení nebo prodeji uživatel uvažuje. MOODY’S tímto zveřejňuje, že většina emitentů dluhových cenných papírů (včetně korporátních a komunálních dluhopisů, krátkodobých dluhopisů (commercial paper) a ostatních druhů dluhopisů, včetně tzv. debentures a notes) a prioritních akcií, kterým MOODY’S přiděluje rating, se zavázala zaplatit MOODY’S ještě před přidělením jakéhokoliv ratingu za ohodnocení a další ratingové služby MOODY’S poplatek pohybující se od 1.500 USD do cca 2.400.000 USD. Moody’s Corporation (MCO) a její stoprocentní dceřiná společnost, ratingová agentura Moody’s Investors Service (MIS), mají vnitřní předpisy a postupy, které upravují a zabývají se nezávislostí ratingů a ratingových postupů MIS. Informace o určitých vztazích, které mohou existovat mezi řediteli MCO a ohodnocovanými osobami a mezi osobami, které obdržely rating od MIS a veřejně ohlásily SEC (Securities and Exchange Commission) podíl v MCO převyšující 5%, jsou ročně umisťovány na internetové stránky Moody’s na www.moodys.com pod odkazem „Shareholder Relations – Corporate Governance — Director and Shareholder Affiliation Policy.”

16


Public Finance. Město Třebíč. Analýza. Moody s International. Česká republika. Udělený rating. Základní ukazatele. Duben Obsah

Recommend Documents