Finance
verze 1.1
Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 1 1. Podstata podnikových financí ................................................................................................ 2 2. Finanční řízení........................................................................................................................ 3 3. Charakteristika finančního trhu.............................................................................................. 6 4. Bilance podniku (rozvaha) ..................................................................................................... 7 5. Výkaz zisku a ztráty (VZZ).................................................................................................... 9 6. Cash Flow a vztahy mezi náklady, výdaji, příjmy a výnosy................................................ 10 7. Oběžný majetek.................................................................................................................... 12 8. Řízení potřeby a kapitálového krytí oběžného majetku ....................................................... 14 9. Řízení pohledávek ................................................................................................................ 15 10. Majetková a finanční struktura........................................................................................... 16 11. Finanční plánování ............................................................................................................. 18 12. Zdroje a formy krátkodobého financování......................................................................... 21 14. Finanční analýza................................................................................................................. 23 15. Pracovní kapitál.................................................................................................................. 28 16. Rozdíly mezi investičním a finančním rozhodování.......................................................... 29 17. Pojetí investic ve finančním řízení podniku....................................................................... 31 18. Formování finanční struktury podniku............................................................................... 32 19. Externí zdroje financování ................................................................................................. 33 20. Princip forfaiting a hlavní druhy leasingu.......................................................................... 34 21. Vnitřní zdroje financování ................................................................................................. 36 22. Úloha odpisů a odpisové politiky....................................................................................... 37 23. Zisk a jeho rozdělení .......................................................................................................... 38 24. Zdanění podnikového zisku ............................................................................................... 40 25. Příčiny dlouhodobého finančního plánování a jeho specifické rysy.................................. 41 26. Dlouhodobé financování .................................................................................................... 42 27. Význam krátkodobého finančního plánování a jeho specifické rysy................................. 44 28. Finanční kontrola................................................................................................................ 45
Tyto podklady slouží pouze pro přípravu ke zkoušce z předmětu FINANCE. Kapitoly se shodují s jednotlivými okruhy otázek. Některé otázky chybějí nebo se s jinými překrývají. Veškerý zde uvedený text je převzat z přednášek a cvičení a není určen pro komerční účely.
-1– Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
1. Podstata podnikových financí Založení podniku, fungování, změny a zánik podniku jsou doprovázeny pohybem peněžních prostředků, podnikového kapitálu a finančních zdrojů. Podnikové finance - Zobrazují pohyb peněžních toků, kapitálu a finančních zdrojů. Peněžní prostředky – představují stavovou veličinu a stav peněz k určitému okamžiku. Skládají se z hotovosti, ceniny, šeky, vklady. Nejlikvidnější složkou podniku, slouží k úhradě podnikových závazků. Velikost těchto prostředků slouží k posouzení platební schopnosti (cílem platební schopnosti je abychom nedrželi nadměrné peněžní prostředky, které nepřinášejí žádný efekt a také nedrželi nepotřebný majetek). Podnikový kapitál – hlavní úlohou je zajišťování a obnova majetku. Je to 1 ze 3 vstupů – půda, práce a kapitál. Celkově chápán jako souhrn peněz vložených do hmotného a nehmotného majetku. Členění – hledisko vlastních zdrojů, hledisko délky splatnosti (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé). Finanční majetek – souhrn peněz, taková veličina kterou získáváme za určité realizace svých výrobků (dotace, leasing, odpisy, zadržený zisk, zálohy od odběratelů) Finanční zdroje – někdy ztotožňovány s podnikovým kapitálem. Můžeme je také považovat za tvorbu peněžních prostředků a podnikového kapitálu, tedy jako souhrn peněž, které podnik získá za určité období pomocí svých výrobků a služeb.
-2– Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
2. Finanční řízení Těžiště finančního řízení spočívá v: - získání kapitálu - rozdělování kapitálu - rozdělování zisku Patří sem také: 1. řízení a financování oběžného majetku 2. finanční analýza 3. finanční plánování 4. vnitřní finanční řízení podnikatelských celků 5. finanční řízení při fúzích, sanacích a zániku firmy. MIKROEKONOMIKA
MAKROEKONOMIKA
FINANČNÍ ŘÍZENÍ
Finanční řízení Pravidelné činnosti: - finanční, investiční plány a činnosti - finanční analýza - kontrolní činnosti - finanční agenda Nepravidelné činnosti: - okamžitá opatření - revize finančního opatření - řízení finančních krizí - řízení investičních záměrů
Finanční řízení moderních podniků • •
Těžiště finančního řízení podniku spočívá v získávání peněz a kapitálu, jejich investování a rozdělování zisku Celková struktura finančního řízení podniku je daleko rozmanitější
Zahrnuje tyto hlavní oblasti: • zajišťování finančních zdrojů pro založení či další rozvoj podniku (emise akcií, obligací, zajišťování bankovních a obchodních úvěrů apod.). • volba optimální finanční (majetkové) struktury s přihlédnutím ke struktuře majetku, k nákladům na získání jednotlivých druhů kapitálu, eventuálně k době jejich splatnosti a finančnímu riziku. • financování a řízení oběžného majetku, výběr optimální formy krátkodobého financování -3– Jiří Sitta © 2004
Finance • • • • • • •
verze 1.1
investování peněžních prostředků do fixního majetku eventuálně do financování fixního majetku, různé metody dlouhodobého financování, finanční vyhodnocování efektivnosti investičních variant. rozdělování podnikového zisku s ohledem na daňovou politiku státu, dividendová politika, tvorba rezervního fondu a zadržovaného zisku, odpisová politika. finanční analýza činnosti podniku finanční plánování tvorby a užití interních a externích finančních zdrojů z hlediska krátkodobého i dlouhodobého vnitřní finanční řízení integrovaných celků (koncernů, holdingů) využívání zahraničního kapitálu ve financování podnikových činností a vliv změn měnových kurzů a cel na finančním rozhodování finanční řízení při spojování, reorganizacích, sanacích a zániku podniku
Finanční řízení moderních podniků není záležitostí jedné osoby či útvaru (s výjimkou malých podniků), je rozptýleno na celou firmu.
Finanční řízení velkých podniků se obvykle u větších firem člení na dvě skupiny: a) finančně-manažerská skupina – orientuje se na získávání kapitálu, na řízení PP, na jeho vztah k bance a jiným finančním institucím, na vyplácení dividend, na pojištění a riziko, na finanční plánování, vyhodnocování investičních záměrů apod. b) finančně-kontrolní (účetní) skupina – zaměřuje se na finanční a nákladové účetnictví, na přípravu vnitropodnikových rozpočtů, vnitřní kontrolu apod.
Vztah financí podniku k jiným ekonomickým disciplínám Finance podniku nelze izolovat od jiných ekonomických disciplín, zabývajících se různorodými stránkami činnosti podniku či různými faktory podnikání. Nejtěsněji souvisí finance podniku s: - mikroekonomikou - podnikovou ekonomikou (včetně marketingu) - účetnictvím ale také: - makroekonomikou - veřejnými financemi - peněžním a kapitálovým trhem - pojištěním - mezinárodními financemi
Finanční rozhodování Finanční rozhodování můžeme charakterizovat jako PROCES VÝBĚRU OPTIMÁLNÍ VARIANTY získávání peněz, podnikového kapitálu a jejich užití z hlediska základních finančních cílů podnikání a s přihlédnutím k různým omezujícím podmínkám.
-4– Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
Základní typy rozhodovacích situací v oblasti financování podniku 1) rozhodování o celkové výši potřebného kapitálu 2) rozhodování o struktuře podnikového kapitálu 3) rozhodování o struktuře podnikového majetku 4) rozhodování o investování (užití) podnikového kapitálu 5) rozhodování o rozdělování zisku podniku po zdanění 6) rozhodování o různých formách převzetí a spojování podniků Uvedené typy rozhodování se v zásadě týkají dlouhodobého, strategického, finančního rozhodování, kde se výrazně projevuje nutnost respektovat zvýšený stupeň rizika a faktoru času.
Strategická rozhodnutí se týkají: • •
fixního majetku dlouhodobého kapitálu o musí se respektovat zvýšený stupeň rizika a faktoru času o jsou realizována ve vrcholovém řízení podniku (v a.s. schvaluje hospodářský výsledek)
Finanční manažeři rozhodují v krátkodobých horizontech o operativních finančních variantách a patří zde: • rozhodování o struktuře jednotlivých složek oběžného majetku • rozhodování o optimální formě krátkodobého kapitálu • rozhodování o způsobu ochrany proti různým formám rizika Jsou ovlivněna dlouhodobým finančním rozhodování.
-5– Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
3. Charakteristika finančního trhu Finanční trh je takový trh, na kterém se kupuje a prodává specifické zboží, finanční dokumenty ( tj.cenné papíry, různorodé záznamy a doklady, kterými jsou dokumentovány finanční závazky). Cena je určena nabídkou a poptávkou, jako na každém jiném trhu, ale na finančním trhu jsou určeny i úrokové sazby. Zprostředkování nabídky a poptávky se realizuje prostřednictvím peněžních ústavů různého typu a peněžních burz. Základním smyslem existence finančního trhu je shromáždit veškeré volné peněžní prostředky ve společnosti a alokovat je do míst, které přinesou jejich zhodnocení. Jsou umisťovány do oblastí, kde je možno očekávat nejvyšší zisk. Finanční trhy jsou vysoce konkurenčními. Tržní mechanismus se na finančním trhu uplatňuje specificky, vždyť také finanční operace a dokumenty mají celou řadu specifik. I u nás vystupuje na finančním trhu vysoký počet subjektů. Konkurenci omezuje stát a také monopolní postavení některých finančních institucí. Finanční dokumenty zajišťují likviditu trhu. Finanční trh je také někdy definován jako mechanismus, kterým se transformují zdroje od věřitelů k dlužníkům, usměrňuje tok finančních dokumentů, ukazuje možnosti kde a jak získat kapitál nebo jak vlastní prostředky výhodně investovat, snižuje náklady na investice, zajišťují likviditu investorům a korporacím. Jsou zdrojem informací, šíří je a shromažďují. Finanční trhy lze klasifikovat podle celé řady hledisek, ale nejběžnějším rozdělením je rozdělení na trh peněžní a trh kapitálový. Trh peněžní je trhem, na kterém se obchoduje s krátkodobými finančními dokumenty, hlavně s rezervními penězi, tzn. penězi centrální banky. Jejich doba splatnosti nepřesahuje 1 rok. Na straně nabídky jsou hlavně krátkodobé dluhopisy a směnky, na straně poptávky pak dočasně volné krátkodobé prostředky, jimiž disponují banky a snaží se je zhodnotit.
-6– Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
4. Bilance podniku (rozvaha) Poskytuje informace o majetku podniku a jeho zdrojích krytí. Je to přehled Aktiv a Pasiv uspořádaných určitým způsobem k určitému okamžiku (k rozvahovému dni). Sestavuje se buď k 31.12 kalendářního roku, nebo k poslednímu dni hospodářského roku. Jednotlivé složky aktiv a pasiv nazýváme rozvahové položky nebo rozvahové stavy. Sestavuje se na základě informací z účetnictví z účtu 702 – konečný účet rozvážný. A na počátku nového účetního období se opět převádí do účetnictví na účet 701 – počáteční účet rozvážný. Rozvaha musí obsahovat: • Název a datum ke kterému je zhotovena • Aktiva a jejich členění • Pasíva a jejich členění • Aktiva celkem • Pasiva celkem Rozvaha k 31. 12. 2001 AKTIVA PASIVA Dlouhodobý majetek: Vlastní zdroje: ………...Kč ………...Kč • • ………...Kč • Oběžný majetek: ………...Kč Cizí zdroje: ………...Kč • ………...Kč ………...Kč • • Ostatní aktiva: • • AKTIVA CELKEM
• Ostatní pasiva: ………...Kč • ………...Kč • ………...Kč PASIVA CELKEM
………...Kč ………...Kč ………...Kč
Aktiva a Pasiva v rozvaze se musí sobě rovnat. AKTIVA – jsou majetek podniku rozdělený na: a) stálá aktiva = dlouhodobý majetek • Nehmotný • Hmotný • Finanční b) Oběžná aktiva = oběžný majetek • Zásoby – materiál, výrobky, polotovary, zboží… • Pohledávky • Finanční majetek- Pokladny a bankovní účty PASIVA – zdroje krytí majetku rozděleny na: a) Vlastní zdroje • Základní kapitál – minimální výše je dána zákonem a právní formou podnikání b) Cizí zdroje • Úvěry – krátkodobé i dlouhodobé • Závazky – zaměstnanci, dodavatelé, finanční úřad, stát… -7– Jiří Sitta © 2004
Finance
AKTIVA Zásoby • Materiál, dokončená výroba a polotovary, výrobky, zvířata, zboží, poskytnuté zálohy na zásoby • Dlouhodobé pohledávky • Pohledávky z obchodního styku, ke společníkům a sdružení, v podnicích s rozhodujícím a podstatným vlivem • Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky • Pohledávky z obchodního styku, ke společníkům a sdružením, sociální zabezpečení, stát – daňové pohledávky, odložená daňová pohledávka, pohledávky v podnicích s rozhodujícím a podstatným vlivem, jiné pohledávky Finanční majetek Peníze, účty v bankách
verze 1.1
PASIVA Krátkodobé závazky • Závazky z obchodního styku, ke společníkům a sdružení, zaměstnancům, za sociální zabezpečení, stát – daňové závazky a dotace, doložený daňový závazek, závazky k podnikům s rozhodujícím a podstatným vlivem, jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci • Běžné bankovní úvěry • Krátkodobé finanční výpomoci
-8– Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
5. Výkaz zisku a ztráty (VZZ) A +
měří výsledek hospodaření podniku rozdíl mezi výnosy a náklady výsledkem je zisk nebo ztráta sestavuje se za určité období (na rozdíl od rozvahy, která je k danému datu) ROZVAHA zisk
P
A - ztráta
=> přírůstek aktiv
ROZVAHA
P
snížení vlastního kapitálu <=
Náklady i výnosy členíme na: 1) provozní (souvisí s vlastní činností podniku) 2) finanční (uskutečněné finanční operace) 3) mimořádné (nahodile se vyskytující jevy – povodně, požár aj.)
Základní struktura výsledovky Provozní náklady Provozní výnosy a) provozní výsledek hospodaření finanční náklady finanční výnosy b) finanční výsledek hospodaření - daň z příjmu za běžnou činnost (provozní + finanční) = (A) výsledek hospodaření za běžnou činnost (po zdanění) mimořádné výnosy mimořádné náklady c) hospodářský výsledek před zdaněním z mimořádné činnosti - daň z mimořádné činnosti = (B) výsledek hospodaření z mimořádné činnosti (po zdanění) A + B = výsledek hospodaření za účetní období (C) ÚČETNÍ OBLAST Výnosy – Náklady Zisk před zdaněním - DPPO = disponibilní zisk
MIMOÚČETNÍ OBLAST Transformace na daňový zisk Výpočet daně
-9– Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
6. Cash Flow a vztahy mezi náklady, výdaji, příjmy a výnosy
Rozdíly mezi výnosy a příjmy, náklady a výdaji Vztah mezi výnosy a příjmy může nabývat tří podob: 1. výnos = příjem (např. tržba za výrobky nebo služby v hotovosti, inkasovaný úrok, přijatá smluvní pokuta) 2. výnos, který není příjmem (např. pohledávka, rozpuštění rezervy na opravy, změna stavu výrobků) 3. příjem, který není výnosem (např. přijatá záloha nebo dotace, přijatý úvěr, peněžní vklad společníka) Vztah mezi náklady a výdaji může nabývat obdobných tří podob: 4. náklad = výdaj (např. nákup materiálu a zboží v hotovosti, zúčtované a vyplacené mzdy; zaplacená oprava) 5. náklad, který není výdajem (např. závazek, odpis dlouhodobého majetku, tvorba rezervy na opravy) 6. výdaj; který není nákladem (např. poskytnutá záloha, nákup dlouhodobého majetku, splátka úvěru)
Cash Flow • • •
příloha účetní závěrky pohyby peněžních prostředků podniku za určité období charakterizuje změnu stavu peněžních toků
Vzniká tak nesoulad mezi náklady a výdaji, příjmy a výnosy a časový nesoulad: • rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich finančním zachycením • časový nesoulad hospodářských operací, které vyvolávají náklady ve finančním zachycení • respektování důsledku používání různých účetních metod Rozdíl mezi ziskem a CF lze vymezit na příkladu: Podnik prodal zboží za Kč 2000,--. Náklady bez odpisů byly Kč 1400,-- a byly ihned zaplaceny. Odpisy jsou Kč 200,--. Odběratelé zaplatili hotově 60 % fakturované částky. Zbytek zaplatí v dalším období. DPPO je 31 % a uhradil ji ve druhémobdobí. Výnosy, Náklady, Zisk 1. období 2. období Tržby 2000 N bez odpisů 1400 Odpisy 200 Zisk (účetní) 400 DPPO 124 Čistý zisk 276 -
Příjmy, Výdaje, Cash Flow 1. období 2. období Příjmy 1200 800 Výdaje bez daně 1400 DPPO 124 CF -200 +676
Σ 2000 1400 200 400 124 276
Σ 2000 1400 124 +476
- 10 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
Tvorba zisku je základní podmínkou pro tvorbu příjmů Dělení příjmů a výdajů Cash Flow: A. Provozní činnost (vlastní podnikatelská činnost) - samofinancování B. Investiční činnost (změny DM) C. Finanční činnost (změna vlastního kapitálu, dlouhodobých a krátkodobých závazků) Cash Flow = A + B + C
Metody zjišťování Cash Flow 1) přímá metoda – rozdíl mezi výnosy = příjmům a mezi náklady = výdajům) 2) nepřímá metoda – vychází ze zisku nebo ztráty za dané období, který(á) se upravuje o náklady ≠ výdajům a o výnosy ≠ příjmům
Nepřímá metoda výpočtu Cash Flow Zisk po zdanění Odpisy Jiné náklady nevyvolávající pohyb peněz Jiné výnosy nevyvolávající pohyb peněz Cash Flow ze samofinancování (patří do „A“ -> provozní činnost) + Úbytek zásob, pohledávek, krátkodobých CP - Přírůstek zásob, pohledávek, krátkodobých CP - Úbytek krátkodobých závazků + Přírůstek krátkodobých závazků A. Cash Flow z provozní činnosti - Přírůstek DHM a DNM, dlouhodobé CP (akcie, dluhopisy) + Úbytek DHM a DNM, dlouhodobé CP (akcie, dluhopisy) B. Cash Flow z investiční činnosti - Úbytek dlouhodobých závazků, vlastního kapitálu + Přírůstek dlouhodobých závazků, vlastního kapitálu - Výplata dividend C. Cash Flow z finanční činnosti + + + -
Cash Flow = A + B + C
- 11 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
7. Oběžný majetek -
zásoby surovin, materiálu, hotových peněz, pohledávek => optimální výše. Jedna forma oběžného majetku přechází v jinou (peníze -> suroviny -> výrobky -> pohledávky -> peníze na účtech -> hotové peníze). Čím rychleji oběžný majetek obíhá, tím větší zisk. Slouží také k úhradě závazků podniku. Je uveden v aktivech rozvahy, složka majetku podniku krátkodobá, do 1 roku. Doba oběhu = návratnost prostředků a výše výkonů – kolik vyrobíme a kolik na to potřebujeme.
Charakteristika oběžného majetku Oběžný majetek je součástí majetku podniku a setkáváme se s ním u všech podniků bez ohledu na jejich organizační, právní formu, velikost, druh činnosti, věcnou a ekonomickou činnost a na podmínky hospodaření. Obsahové vymezení Je složité vzhledem k jeho pestrosti a v literaturách se liší.
Základní hlediska vymezení oběžného majetku 1) časové hledisko (čas – doba používání) • vymezuje se jako majetek s krátkou dobou použití (zpravidla 1 rok) • patří sem: o zásoby o pohledávky o finanční majetek o ostatní aktiva 2) funkční hledisko • vymezení oběžného majetku funkcemi, které jsou v ekonomice podniků • funkce jsou dílem společné, dílem diferencované podle typu podniků, oboru podnikání apod., ale také podle jednotlivých složek oběžného majetku • ke společným funkcím patří: o vnitřní funkce o likvidní funkce o rezervní funkce o záruční funkce o vnější funkce Dělení oběžného majetku: - zásoby (materiál, nedokončená výroba, výrobky, zboží) - peněžní prostředky (hotové peníze, které se mohou kdykoli vyzvednout z BÚ) - CP (směnky, obligace, akcie – krátkodobé) - pohledávky podniku
- 12 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
Podrobnější členění oběžného majetku a) ZÁSOBY: • Materiál (na skladě, na cestě) • Nedokončená výroba a polotovary • Výrobky (vlastní výrobky) • Zvířata (stav, příchovky, přírůstky) • Zboží (nakoupené, převzaté, na cestě) • Zálohy (poskytované dodavatelům) b) POHLEDÁVKY (krátkodobé, dlouhodobé) • Z obchodního styku (za dodané zboží, ze směnek od odběratelů, za eskontované CP, aj.) • Ke společníkům a účastníkům sdružení (půjčky společníkům, předpis úhrady ztráta, aj.) • Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem • Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem • Sociální zabezpečení (nároky na výplaty sociálních dávek) • Daňové pohledávky a dotace (zálohy na daň z příjmu, nároky na daňové odpočty, aj.) • Ostatní pohledávky (z mank a škod, z náhrad vůči zaměstnancům) c) FINANČNÍ MAJETEK • Peníze (hotovosti, šeky, poukázky k zúčtování, ceniny, peníze na cestě) • Bankovní účty • Krátkodobý finanční majetek (majetkové CP, dlužnické CP) d) OSTATNÍ AKTIVA • Náklady příštích období • Příjmy příštích období (dosud nepřijaté neinkasované výnosy běžného období) • Ostatní (aktivní – ztrátové kursové rozdíly, tzv. dohadné položky) Zdroje financování oběžného majetku: - vlastní zdroje, - CP, - krátkodobé pohledávky, - zboží, - cizí zdroje – krátkodobé úvěry Řízení zásob: - zabezpečí plynulé zásobování, - výrobu a prodej podniku s min náklady, - sleduje se: okamžitá a průměrná zásoba, rychlost a doba obratu zásob
- 13 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
8. Řízení potřeby a kapitálového krytí oběžného majetku Spotřeba oběžného majetku a její kapitálové krytí je předmětem řízení oběžného majetku, kterým rozumíme vědomou činnosti podniků, která vychází ze záměrů podnikatelské činnosti a respektuje: e) situaci podniku a podmínky na trhu (zboží, práce, kapitálu) f) technické a ekonomické faktory, které ovlivňují potřebu oběžného majetku g) návaznosti na řízení ostatních činností podniku a musí být s nimi koordinováno Řízení oběžného majetku zahrnuje: • řízení jeho celkové potřeby • řízení zásob • řízení pohledávek • řízení peněžních prostředků a financování oběžného majetku Celkové náklady spojené s hospodařením se zásobami Pořizovací
- cena zásob (cena, množství) - náklady na objednávku -
Skladovací
-
Náklady nedostatku zásob
-
objednací náklady, administrativní náklady, jednání s dodavatelem, přepravcem, převzetí a kontrola dodávky, ostatní.
vlastní náklady na sklady (odpisy) údržba a provoz skladů (osvětlení, vytápění, chlazení, úklid, údržba, opravy), úroky z úvěrů na skladované zásoby, ostatní náklady, např. pojistné na pojištěné zásoby, popř. majetkové odvody ze zásob apod. ušlý zisk, cenové diference při použití náhradního (dražší) materiálu, pokuty za opožděné dodání či nedodání zboží odběrateli.
- 14 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
9. Řízení pohledávek • • •
nárok na zaplacení peněžní dávky patří do oběžného majetku výše objednávek je ovlivněna: - doba splatnosti (doba na obchodní úvěr) - objem prodeje - na spolehlivosti odběratelů
Ekvivalentní úroková sazba: (procento skonta) Ekvivalentní úroková sazba
=
Sazba skonta Délka obch.úvěru – dny poskytnuté na skonto
* 360 dní
- 15 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
10. Majetková a finanční struktura Hospodářská stabilita: - majetková struktura – poměr mezi majetkovými složkami - finanční struktura – poměr mezi dluhy používaného finančního majetku - vzájemný vztah mezi kapitálem a majetkem – spojeno s právní formou podnikání
Rozvaha -
posuzuje se ze dvou hledisek (aktiva, pasiva) aktiva: v jakých formách je majetek vázán (konkrétní majetkové položky) pasiva: původ majetku, z jakých zdrojů byl získán aktiva = pasiva sestavuje se k určitému datu rozdíl mezi Aktivy a Pasivy nám ukazuje přehled hospodaření (zisk nebo ztrátu) Zásady pro členění Aktiv: o Znázornění funkční struktury (skladba majetku) o Znázornění likvidity (schopnost podniku dostát svým závazkům včas a v plné výši)
AKTIVA 1) pohledávky za upsaný základní kapitál (nesplacené akcie, podíly, pohledávky za akcionáři) 2) dlouhodobý majetek (neoběžná aktiva – budovy, haly, stavby…) 3) krátkodobá (oběžná) aktiva – majetek (přeměna na peníze do jednoho roku, pohledávky, peněžní prostředky, slouží ke krytí závazků v dohledné době) 4) ostatní aktiva – zůstatky účtů časového rozlišení (náklady příštích období, příjmy příštích období – provedené a dosud nevyúčtované práce) Činitelé mající vliv na velikost celkového majetku - rozsah podnikových výkonů - lepší využití majetku podniku - lepší metody zásobování (JIT) - zkrácení výrobního cyklu - změna ocenění majetku podniku Metody ocenění zásob: 1) Metoda průměrného ocenění – zásoby se oceňují průměrnými cenami všech dodávek stejného druhu 2) FIFO 3) LIFO – nejdříve se spotřebují poslední dodávky Pohledávky se oceňují v nominální ceně (snižuje se o rezervy na případné nedobytné pohledávky) Majetková struktura podniku je ovlivňována: - technická náročnost výroby (činnosti) - stupeň rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu - ekonomická situace podniku, orientace jeho politiky - 16 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
PASIVA - finanční struktura podniku - finanční zdroje, ze kterého byl majetek podniku pořízen - užší pojetí = pouze cizí zdroje Kapitálová struktura: - zachycuje strukturu dlouhodobého kapitálu podniku - kapitál, který pokrývá fixní majetek + část oběžného majetku (trvalá potřeba na oběžný majetek) Vlastní zdroje - kapitál, to co jsme do podniku vložili, nebo zdroje vytvořené vlastní činností (podíl vlastníků na aktivech) - kapitálové fondy – kapitál, který přichází z vnějšku, emisní užil (u a.s.), tvoří se i z darů, dotací - fondy ze zisku – rezervní fond, fondy, které jsou vytvářeny ze zisku na základě vlastního uvážení (sociální fond, fond akcií pro zaměstnance) - výsledek hospodaření – zisk, který nebyl rozdělen Cizí zdroje (kapitál) - nějaké závazky => rezervy a závazky současné, které vznikly z kapitálových operací v minulosti a bude je muset podnikatel v budoucnosti uhradit. - Rezervy se tvoří na vrub N, jsou to zadržené částky na budoucí závazky. Jsou určena na případné budoucí ztráty. Musí být přesně vymezeno na co se rezerva tvoří. - Některé rezervy jsou povinné (daňově uznatelné) a nepovinné - Dlouhodobé závazky o Doba splatnosti více jak jeden rok o Emitované obligace o Směnky k úhradě o Zálohy od odběratelů (dlouhodobé) - Krátkodobé závazky o Závazky k dodavatelům, zaměstnancům o Krátkodobé směnky, zálohy aj. - Bankovní úvěry - Časové rozlišení => ostatní PASIVA o Výdaje příštích období (nájemné placeno pozadu) o Výnosy příštích období
Optimální finanční struktura (míra zadluženosti) • • • •
posouzení relace mezi cizím a vlastním (majetkem) kapitálem ukazatel zadluženosti (kolik majetku je zadluženo) a ukazatel finanční nezávislosti (kolik majetků „patří“ podniku) relace mezi vlastním a cizím kapitálem je spojena s N na …. Cena kapitálu je ovlivněna dobou splatnosti
- 17 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
11. Finanční plánování AKTIVA Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Stálá Aktiva DNM DHM DFM Oběžná aktiva Zásoby, pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva •
PASIVA Vlastní kapitál - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy ze zisku - HV z minulých let Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ostatní pasiva
Úkolem finančního plánování je zejména posuzování a rozhodování o velikosti a druhu použitelných finančních zdrojů (kapitálu), které jsou potřebné k financování majetku, k zajištění likvidity a finanční stability podniku
Zásady kvalitního finančního plánování 1. vychází ze znalosti tržní situace a věrohodného odhadu vývojových tendencí do budoucna 2. plán musí být změřen na růst tržní hodnoty firmy (= klíčové kritérium hodnocení činnosti podniku) 3. plán musí být časově a věcně sladěn (návaznost jednotlivých částí finančního plánu) 4. musí jej sestavovat pracovníci se zodpovědností za jednotlivé části 5. finanční plán se sestavuje klouzavým (posuvným) způsobem 6. variantnost plánování 7. respektování faktoru rizika 8. aktualizace plánu při podstatných změnách faktorů podnikatelského okolí 9. zachování vazby mezi krátkodobým a dlouhodobým finančním plánem 10. plánování je celoroční aktivita spojená s průběžnou kontrolou jeho naplánování 11. plánování je systematické, podřizuje se určité metodiky a plány se zpracovávají písemně (plán je dokument)
Struktura finančního plánu Plán prodeje Plán výroby Plán zásobování Plán investic Plán inovací Personální plán
=>
=>
plán výnosů
plán nákladů
Plánová výsledovka (A) => => stanovení předběžného HV
- 18 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
Plánovaná rozvaha (B) Plán aktiv (B1): Plán stálých aktiv Plán oběžných aktiv
Plán pasiv (B2): Plán dlouhodobých pasiv Plán krátkodobých pasiv
Finanční plán podniku tvoří Soustava finančních ukazatelů: - charakterizují cíle, které chce podnik dosáhnout (zadluženost, rentabilita, likvidita aj.) - slouží k posouzení různých variant plánu • • • •
plán výnosů plánovaná výsledovka (plánovaný výkaz zisku a ztráty) plán nákladů plánový výsledek hospodaření (jako součást plánované výsledovky) plán rozdělení výsledku hospodaření
Plánované hotovostní toky V rozdělení podle: • provozní činnosti • investiční činnosti • finanční činnosti Plán hotovostních toků (C) (C1) Plán hotovostních toků z provozní činnosti - zisk (HV) před zdaněním - nepeněžní operace – odpisy - změna OA - změny krátkodobých závazků (C2) Plán hotovostních toků z investiční činnosti - výdaje vycházejí z plánu stálých aktiv, zahrnují: • plánované výdaje na realizaci investičního programu a na získávání dlouhodobého finančního majetku • příjmy spojené s prodejem dlouhodobého majetku (C3) Plán hotovostních toků z finanční činnosti - výdaje vycházejí z plánu dlouhodobých pasiv: • změny základního kapitálu • změny dlouhodobého a cizího kapitálu • výplata dividend
Umírněný způsob financování Je respektováno základní prioritní hledisko při financování aktiv, tj. uvádí se do souladu životnost aktiv s dobou splatnosti pasiv
- 19 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
Konzervativní forma financování Podnik používá dlouhodobé finanční zdroje i ke krytí krátkodobého majetku. Dochází k neefektivnímu využití drahých finančních zdrojů, tzv. překapitalizování. Používá se dlouhodobý kapitál jak na krytí dlouhodobého tak na oběžný majetek. Výhoda = vysoká stabilita podniku. Nevýhoda = snižuje se efektivita podnikání (cizí kapitál je levnější než vlastní)
Agresivní způsob financování Manažeři riskují a k financování oběžného (vč. Trvale vázané části) i velké části fixního majetku používají krátkodobé finanční zdroje => tzv. podkapitalizování podniku. Tento postup je nebezpečený i pro zdravý podnik – ohrožuje jeho likviditu. Cizím majetkem pokrýváme i svůj dlouhodobý majetek. Hrozí platební neschopnost => zánik podniku.
Majetkově-finanční struktura Charakter majetkově-finanční struktury vyplývá z typu použité politiky financování majetku Překapitalizovaná
Vyrovnaná
Podkapitalizovaná
Fixní maj.
CZ dlouh.
Fixní maj. Trvalé části OM
CZ dlouh.
Fixní maj. Trvalé části OM
CZ dlouh.
OM
CZ krát.
OM bez trvalé části
CZ krát.
OM bez trvalé části
CZ krát.
Konzervativní
Umírněná
Agresivní
Rozdělení zisku Samotné rozdělení zisku záleží na typu společnosti (povinnost tvoření zákonného rezervního fondu, tvorba dalších fondů apod.).
- 20 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
12. Zdroje a formy krátkodobého financování -
Zajišťování a vynakládání peněz na běžný provoz podniku (nákup materiálu, paliva, energie, výplatu mezd a platů, placení nájemného, přepravného, daní, splácení krátkodobých závazků, vyplácení dividend a úhradu jiných výdajů). Týká se oběžných aktiv, je nazýván hrubý pracovní kapitál. Příjmy jsou v časové nesouladu s výdaji. Kolik finančních prostředků bude podnik potřebovat a na jak dlouho závisí na druhu podnikání (zeměď. podnik – od sadby do sklizně, restaurace – max. měsíc) a na velikosti podniku Financování OA Jedná se o úvěrové financování Probíhá opakovaně, neustále… V praxi je nutno, aby byla i část OA kryta vlastními zdroji Stálá aktiva Oběžná aktiva
ROZVAHA Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Dlouhodobé závazky Oběžný majetek Krátkodobé závazky
Obchodní úvěr • • • • • • • •
jeden ze spontánních zdrojů čerpá se tak, že se nezaplatí za výrobky či služby okamžitě, ale až za sjednanou dobu je poskytován ve formě věcné, ale vrací se ve formě peněz objem je omezen objemem dodávek od dodavatelů => kvantitativní omezenost je zde i kvalitativní omezenost významný zdroj krytí oběžného majetku průměrná výše obchodního úvěru = denní výše závazků * průměrná doba trvání závazku je považován za nejlevnější zdroj financování => je poskytován bezúročně
Skonto = prodejní cena – cena se slevou = úrok placený odběratelem za dobu od okamžiku zaplacení do dne splatnosti obchodního úvěru využití: - jestliže je výhodné - slouží k tomu přepočet na roční úrokovou míru Sazba skonta v % z ceny Ekvivalentní roční úroková sazba = Doba splatnosti obch.uvěr. (dny) – * 360 dnů z bankovního úvěru lhůta pro poskytnutí skonta (dny)
Krátkodobé bankovní úvěry •
doba splatnosti do 1 roku - 21 – Jiří Sitta © 2004
Finance • •
• • • • •
verze 1.1
dostupnost je závislá na úvěrové dostupnosti -> sleduje se BONITA dlužníka způsoby úvěrování o podle zůstatku (stavu) o kontokorentní úvěrování o revolvingové úvěrování (opakující se úvěr) riziko úvěrování úvěr se splácí ze zisku výše nákladů z krátkodobého bankovního úvěru = úrok (pevná neměnná nebo je dohodnuta jako pohyblivá) výběr bankovního spojení administrativní stránka
Eskontní směnečný úvěr • •
krátkodobý úvěr a je založen na existenci směnky banka jej poskytuje tím, že odkoupí směnku se zpětným postihem toho, od koho směnku odkoupila
Kontokorentní úvěr -
je poskytován jen vybraným zákazníkům => smlouva o kontokorentním účtu je stanovena maximální částka úvěru => úvěrový rámec nejdražší krátkodobý úvěr kreditní úroky debetní úroky (úroky se platí za dny čerpání úvěru) banka si účtuje provizi z nečerpaného úvěrového rámce zvýšené úroky za překročení úvěrového rámce poplatky za vedení účtu
Úrok Úrok
=
=
J*p*t 360 * 100
Jistina * procento úroku 100 360 =
J*t 100
*
p 360
* počet dnů
=
J*t 100
Úrokový součin (úrokové číslo)
:
= 360 p Úrokový dělitel
!!Počet dnů v měsíce je 30!!
- 22 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
14. Finanční analýza -
finanční rozbor, důležitá část finančního řízení podniku vycházíme při tvorbě finanční analýzy z finančního účetnictví (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, cash flow, vnitropodnikové účetnictví – kalkulace, rozpočetnictví). Z externích údajů to potom jsou údaje z kapitálového trhu. smyslem finanční analýzy je skutečnost, dospět k takovým závěrům, abychom měli přehled o podniku po finanční stránce (hodnocení, ocenění podniku) jedná se o analytický proces a také oceňovací proces Nedostatkem účetních údají je to, že zobrazují minulost
Údaje z účetnictví jsou: 1) stavové veličiny 2) tokové veličiny Finanční zdraví - uspokojivá finanční situace, podnik je schopen dosahovat takového zhodnocení vloženého kapitálu, které je požadováno vlastníky, akcionáři daného podniku. - Musí splňovat tyto podmínky: o Rentabilita o Likvidita Rozborové techniky - procentuální vyjádření, poměrové ukazatele, pyramidová analýza - ukazatelé přidané hodnoty MVA (market value added) a EVA (economic value added) Ukazatelé se sdružují do skupin 1) rentability (ziskovosti) 2) aktivity 3) zadluženosti podniku 4) likvidity 5) kapitálového trhu
ad 1) RENTABILITA -
poměřuje zisk, který byl dosáhnut s použitými zdroji, které byly použity pro vytvoření zisku. Porovnávají dosažený efekt (zisk) s velikostí podnikových zdrojů (vložený kapitál) Rentabilita
•
=
Dosažený efekt Vložený kapitál
rentabilita celkového kapitálu (ROA) o poměřujeme zisk s celkovými prostředky, které byly pro podnikání použity (vlastní i cizí zdroje). o Nejdůležitější ukazatel rentability. o Používáme k celkovému zhodnocení podniku - 23 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
ROA
•
ROA
=
Zisk po zdanění + úrok * (1-daňová sazba daně z příjmu) Celková aktiva
ROCE
=
Zisk po zdanění + úrok * (1-daňová sazba daně z příjmu) Vlastní kapitál + dlouhodobé závazky
rentabilita vlastního kapitálu (ROE) o hodnotí výnosnost prostředků kapitálu, které do podnikání vložili vlastníci podniku o měl by být větší než výnos bezrizikového CP (státem garantované CP) ROE
•
Zisk před úroky a daněmi Celková aktiva
=
rentabilita tržeb (ROS) o hodnotí hospodárnost činnosti podniku ROS
•
Zisk po zdanění Vlastní kapitál
=
=
Zisk Tržby
Pyramidový rozklad rentability Jedná se o metodu, která pomocí analytických ukazatelů rozkládá ukazatel syntetický (rentabilitu). Mezi ukazateli musí existovat logické i matematické vazby, které umožňují provést podrobnější analýzu výchozího ukazatele.
Z T = T CA Finanční páka => podíl CZ na celkových zdrojích podniku RVK = Čím větší, tím více CZ RVK =
=
CA VK
Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita celkového kapitálu
Úhrnná aktivita / vlastní kapitál
Rentabilita tržeb Čistý zisk Tržby
Obrat celkových aktiv
Tržby
Tržby
Celkové náklady
Oběžná aktiva
Aktiva celkem Stálá aktiva
Ad 2) UKAZATELÉ AKTIVITY -
Měří schopnost podniku hospodařit se svými aktivy, posuzují efektivnost aktiv. Vyměřují nám rychlost jejich obratu Říkají nám, kolikrát se obrátí různé druhy majetku za určité období - 24 – Jiří Sitta © 2004
Finance
•
verze 1.1
Rychlost obratu zásob Rychlost obratu zásob
•
=
Tržby Průměrné zásoby
Doba obratu
Doba obratu
Průměrné zásoby Denní tržby (N)
=
=
Průměrné zásoby Tržby / počet dní sledovaného období
Průměrné zásoby * Počet dní v období Tržby Jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob =
•
Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek
•
=
Průměrné pohledávky Denní tržby
Ø inkasní období
Doba obratu závazků Doba obratu závazků
=
Průměrné závazky z obchodního styku Denní tržby
Ad 3) UKAZATELE ZADLUŽENOSTI -
podnik používá pro financování svých aktivit cizí zdroje používání cizích zdrojů má vliv na výnosnost a na riziko akcionářů nebo vlastníků (větší šance dostat se do platební neschopnosti)
•
Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) Celkové závazky (cizí zdroje) Celková zadluženost = Celková aktiva
•
Ukazatel finanční nezávislosti (doplněk celkové zadluženosti) Vlastní kapitál Finanční nezávislost = Celková aktiva
•
Krytí vlastními zdroji: o Vlastní majetek, finanční majetek dlouhodobé povahy, ale také určitou část oběžného majetku, dlouhodobý hmotný majetek
•
Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu (vlastních zdrojů) Celkové závazky (cizí zdroje) Zadluženost vlastního kapitálu = Vlastní kapitál o doporučuje se, aby byl koeficient do 1. Nad 1, je už více cizích zdrojů než vlastních. o Tento jediný ukazatel vychází z tokových veličin, oproti předchozích, které jsou ze stavových.
- 25 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
CF z provozní činnosti Celkové závazky o měl by dosahovat okolo 20 % Součástí hodnocení hospodářské stability je i posouzení zadluženosti =
•
Úrokové krytí o Srovnáváme zisk s úroky, které podnik musí platit Zisk před úroky a daněmi Úrokové krytí = Úroky
Ad 4) UKAZATELÉ LIKVIDITY • • •
Solventnost – schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých dluhů Likvidita – momentální schopnost uhradit své závazky. Je měřítkem krátkodobé (okamžité) solventnosti podniku. Likvidnost – míra obtížnosti jednotlivých forem majetku na peněžní prostředky. Nejlikvidnější jsou peněžní prostředky a nejméně pak DHM.
•
Celková (běžná) likvidita – likvidita 3. stupně; nejvyššího stupně Oběžná aktiva Běžná likvidita = Krátkodobé závazky - = kolikrát pokrývají krátkodobé závazky podniku, kdyby je přeměnil na peníze. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lépe. Bude schopen platit své závazky včas a v plné míře - za přiměřenou výši se považuje od 1,5 do 2,5.
•
Pohotová likvidita – likvidita 2. stupně Pohotová likvidita
Oběžná aktiva - zásoby Krátkodobé závazky
= nebo
Finanční majetek + krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky = odstraňuje nevýhody předchozího ukazatele, protože bere v úvahu pouze pohotové prostředky doporučuje se rozmezí od 1 do 1,5. Pohotová likvidita
•
=
Okamžitá likvidita – likvidita 1. stupně Oběžná aktiva – zásoby – krátkodobé pohledávky Okamžitá likvidita = Krátkodobé závazky nebo Pohotová likvidita
-
=
Finanční majetek Krátkodobé závazky
doporučené rozmezí je od 0,2 do 0,8.
- 26 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
CF z provozní činnosti Krátkodobé závazky Hodnota pro zdravý podnik by měla být vyšší než 40 %. =
-
Ad 5) UKAZATELÉ KAPITÁLOVÉHO TRHU -
dělíme je na: o peněžní trh (do 1 roku splatnost) o kapitálový trh (více než 1 rok splatnost) týká se to především a.s. obchodujících v RM Systému a na BCPP posuzují výhodnost finančního investování vycházejí z údajů kapitálového trhu
•
Výplatní poměr – vyjadřuje podíl čistého zisku, který je vyplácen na dividendách Dividenda na 1 akcii Výplatní poměr = Zisk po zdanění na 1 akcii
•
Aktivační poměr o je doplňkovým ukazatelem k předchozímu. o Aktivační poměr = 1 – výplatní poměr
•
Míra růstu investovaného kapitálu akcionářů o Slouží k určení tempa růstu (o kolik vzroste ukazatel oproti předchozímu období) dividendy, která se používá v modelu oceňování akcií. o Tato míra růstu vychází z rentability vlastního kapitálu * aktivační poměr.
•
Dividendový výnos Dividendový výnos
•
Dividenda na 1 akcii Tržní cena akcie
=
P/E o doba návratnosti investovaného do nákupu akcie, za předpokladu, že zisk bude stále stejný. Tržní cena akcie P/E = Zisk po zdanění na 1 akcii
- 27 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
15. Pracovní kapitál • •
Hrubý pracovní kapitál – veškerá oběžná aktiva, která jsou používána v podniku Čistý pracovní kapitál o rozdíl mezi hrubým pracovním kapitálem a krátkodobými pasivy o pracovní kapitál je kryt z části dlouhodobými i krátkodobými dluhy. Čistý pracovní kapitál je kryt pouze dlouhodobými dluhy
Důvody trvalé výše oběžných aktiv - vždy je potřeba mít určitou část zásob k výrobě - při kompletování hotových výrobků - pokud je dlouhý výrobní cyklus => máme nedokončenou výrobu (výroba lodí, jeřábu apod.) - určitá výše se doporučuje jako rezerva na krytí výkyvů • • • • •
Prvotní vybavení OM při vzniku podniku – je financován z vlastních zdrojů Financování přírůstků OM – dochází při běžné činnosti a je financován jak z vlastních zdrojů, tak i z cizích zdrojů Financování obnovy OM – uskutečňuje se v rámci stávajících zdrojů, dochází k přeměně v rámci věcných forem majetku Spontánní zdroje = krátkodobá pasiva (obchodní úvěr) Faktoring – odprodání svých pohledávek specializované firmě nebo bance.
- 28 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
16. Rozdíly mezi investičním a finančním rozhodování Metody investičního rozhodování využívají údaje, které jsou výsledkem kapitálového rozpočetnictví. Jedná se o rozhodování o investicích do fixních aktiv např. stroje, budovy. Postup 1) 2) 3) 4)
odhad veškerých hotovostních toků v jednotlivých letech životností investice použití metod investičního rozhodování porovnání investičních variant výběr investice dle zadaného kritéria, např. efektivnost, doba úhrady vložených prostředků
Investiční preference: a) když se rozhodujeme o jednom konkrétním projektu, pak je vybereme, splňuje-li požadovaná kritéria b) když se rozhodujeme o více projektech, které se vzájemně vylučují, vybereme jeden podle kritérií c) když se rozhodujeme o více projektech, které jsou nezávislé, např. psací stroj x nákladní automobil, vybereme ty, které splňují požadovaná kritéria. U metod respektující časovou hodnotu peněz musíme správně stanovit diskontní míru pro jednotlivé projekty.
Diskontní míra se stanoví • • •
jako průměrné náklady podnikového kapitálu jako náklad obětovaných příležitostí např. úroková míra takové CP, do kterého investice je srovnatelně riziková s investičním projektem Metody 1) doba úhrady = očekávaný počet roků a měsíců po jejichž uplynutí se navrátí původně investované prostředky. Používá se tehdy, když podnik investuje do jednoho či více projektů (v praxi bankovní půjčky nebo finanční leasing). Nevýhodou této metody je že nebere v úvahu peněžní toky z investic po době úhrady. 2) účetní výnosové procento = posuzuje projekt z hlediska průměrných výnosů z investice. Nevýhoda této metody – ignoruje časovou hodnotu peněz a proto její výsledky mohou vést k nesprávnému investičnímu rozhodnutí. 3) Čistá současná hodnota = vyhodnocuje efektivnost investičních projektů a vychází z podkladů kapitálového rozpočetnictví 4) Index ziskovosti = obdobné jako u čisté současné hodnoty, avšak po diskontování se vydělí součet diskontovaných peněžních příjmů součtem diskontovaných peněžních výdajů. 5) Vnitřní výnosové procento = úroková míra při které se současná hodnota sumy peněžních příjmů z investice rovná současné hodnotě kapitálových výdajů. Čistá současná hodnota tohoto projektu se rovná nule. Nevýhoda – existuje více VVP u jednoho projektu v případě, že peněžní toky jsou nekonvenční tj. kapitálový výdaj není uskutečněn pouze na začátku pořizování investice.
- 29 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
Cílem investiční politiky podniku je příprava, výběr a realizace takových investičních projektů a variant, které přinášejí růst tržní hodnoty firmy. Nejvhodnější strategie podniku k dosažení daného cíle je strategie maximálních ročních příjmů z investice v kombinaci s růstem hodnoty investice v budoucnosti. Jiné strategie o konservativní, o maximální likvidity, o přežití firmy, o vnitřní pokoj managementu, o maximalizace požitků a plánů managementu aj.
- 30 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
17. Pojetí investic ve finančním řízení podniku Mimo investic do hmotného a nehmotného majetku se můžou podniky investovat také do krátkodobého a dlouhodobého finančního majetku. Investice z makroekonomického hlediska jsou kapitálový přírůstek statků za dané období, přičemž uvedené statky jsou používány po delší dobu. Za investice do dlouhodobého finančního majetku se v ČR pokládá: 1) investice do podílových CP a vkladů – v držení podniku déle než jeden rok 2) půjčky, poskytnuté jiným podnikům – doba splatnosti delší než jeden rok 3) investice do ostatních dlouhodobých CP – obligace, pokladniční poukázky, vkladové listy a investice do termínovaných vkladů 4) investice do uměleckých děl, sbírek, předmětů z drahých kovů a pozemků – uložení volných peněžních prostředků. Dlouhodobý finanční majetek se oceňuje cenou pořízení včetně emisního ážia. Hlavním smyslem dlouhodobých investic je efektivní uložení volných peněžních prostředků, dalším motivem může být získání majetkového podílu v jiném podniku nebo chtít jej převzít úplně do svých rukou. Hrubé investice = hodnota nově pořízených investičních statků Čisté investice = rovnají se rozdílu mezi hrubými investicemi a amortizací Záporné čisté investice = vyjadřují skutečnost, že se ve sledovaném období neinvestovalo ani tolik, aby se kapitálové statky obnovily Investment = znamená vdávat se současné spotřeby ve prospěch budoucnosti země. Stát ovlivňuje investice podniků prostřednictvím hospodářské politiky a to využitím monetární politiky (působení úrokových sazeb) a daňové politiky.
- 31 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
18. Formování finanční struktury podniku Problémem formování struktury podniku je posuzování relace vlastního a cizího kapitálu. Tato relace je závislá na nákladech spojených se získáním příslušného druhu kapitálu. Tyto náklady jsou závislé na době splatnosti a rizika příslušného druhu kapitálu. Čím je doba splatnosti příslušného druhu kapitálu delší tím vyšší cenu za něj musí uživatel zaplatit. Nejlevnější z tohoto hlediska je krátkodobý cizí kapitál – obchodní úvěr, bankovní úvěr a nejdražší pak základní akciový kapitál (jeho splatnost je omezená). Dále cenu kapitálu ovlivňuje i stupeň rizika, které podstupuje věřitel. Čím větší riziko, tím vyšší cena za příslušný kapitál. Z teoretického hlediska se za optimální finanční (kapitálovou) strukturu považujeme takové rozložení kapitálu, které je spojeno s minimalizací veškerých nákladů na jeho pořízení a které je zároveň v souladu s předpokládaným vývojem tržeb nákladů na jeho pořízení a které je zároveň v souladu s předpokládaným vývojem tržeb a zisku a v souladu s majetkovou strukturou podniku.
- 32 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
19. Externí zdroje financování (viz část č. 26) V rámci externího financování dochází k získávání finančních prostředků formou vkladu majitele podniku nebo podílu společníků, a formou úvěrového kapitálu od věřitelů. Podílové financování podniků s přístupem na burzu Pro získání velkých obnosů vlastního kapitálu je nejvhodnější právnická forma akciové společnosti. Akciová společnost při založení má pouze upsaný a zaplacený akciový kapitál. Podle obchodního zákoníku jmenovitá hodnota základního jmění akciové společnosti musí činit alespoň Kč 2 000 000,--. Již při prvním umístění akcií může být tržní cena akcií vyšší než nominální. Tento rozdíl se nazývá emisní ážio. Při veřejném prodeji akcií se akciová společnost zpravidla neobejde bez investiční banky, která plní úlohu ručitele za jakákoli rizika spojená s vydáním akcií. Při neveřejném prodeji se cena a množství akcií dohodne přímo se zájemci, nejčastěji z okruhu pojišťoven, penzijních fondů a jiných institucionálních investorů. Neveřejný prodej se obejde bez ručitelů a není nákladný, cena akcií však není ověřená tržní nabídkou a poptávkou.
- 33 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
20. Princip forfaiting a hlavní druhy leasingu Princip forfaitingu -
• •
•
Forfaiting je jedna z důležitých metod financování mezinárodního obchodu. Náklady na forfaiting se skládají z forfaitingového poplatku a diskontu. Hlavní výhoda forfaitingu spočívá v tom, že vývozce se okamžitém dostává k hotovosti. Forfaiting, na rozdíl od faktoringu, zabezpečuje profinancování pohledávek i s delší lhůtou splatnosti, a to řádově od 180 dnů až do deseti let. Forfaiter odkupuje od prodávajícího pohledávku, která je kryta avalovanou směnkou, dokumentárním akreditivem s odloženou splatností nebo platební zárukou. Nutnou podmínkou odkupu všech těchto platebních instrumentů je to, aby byly zajištěny (avalovány) prvotřídní bankou. Forfaiting je potom finanční operace kryjící obchodní transakci, kde se zpravidla jedná o financování bez zpětného postihu prodávajícího (vývozce). Akceptovatelné platební instrumenty jsou: o směnka vlastní nebo cizí avalovaná prvotřídním bankovním ústavem o neodvolatelný převoditelný dokumentární akreditiv vystavený či potvrzený prvotřídním bankovním ústavem o neodvolatelná bezpodmínečná platební záruka na první vyžádání vystavená prvotřídním bankovním ústavem Forfaiting je postoupení pohledávky formou nakoupení řady platebních instrumentů, obvykle směnek a akreditivů nebo jiných volně převoditelných instrumentů s vyloučením zpětného postihu forfaiterem (odkupujícím). To znamená, že vývozce nenese žádnou odpovědnost, pokud dovozce nezaplatí. Forfaiter (odkupující) si odečte forfaitingový poplatek a diskont (úroky) v dohodnuté sazbě za celé období platnosti platebních instrumentů od nominální výše kontraktu (pohledávky) a tuto hodnotu promptně vyplatí vývozci. Platební nástroje jsou vydané dovozcem (kupujícím), přijaté vývozcem (prodávajícím) a musí nést avala nebo být nepodmíněně garantovány bankou dovozce. Výměnou za provedení platby přebírá forfaiter (odkupující) odpovědnost za vymáhání pohledávky od dovozce. Forfaiter si platební instrumenty (většinou směnky či akreditivy) ponechává buď do dne jejich splatnosti (jako formu investice) nebo je prodá jinému forfaiterovi, opět s vyloučením zpětného postihu. Držitel platebních instrumentů je potom k datu splatnosti předloží bance, u které jsou splatné.
Hlavní druhy leasingu Operativní leasing Krátkodobý charakter, používá se u speciálních strojů – zejména při pronájmu počítačů apod. Nájemní smlouva je obvykle dohodnuta na kratší období než je očekávaná životnost zařízení.
- 34 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
Finanční leasing Dlouhodobý, neposkytují se při něm servisní služby, není vypověditelný a platby za nájemné musí plně uhradit cenu pronajatého zařízení. Prodej a zpětný pronájem Spočívá v tom, že podnik prodá svůj existující majetek leasingové společnosti a zpětně si majetek od ní pronajme. Takto získá podnik peněžní prostředky, ale ztratí vlastnické právo k věci.
Výhody Pro nájemce - menší riziko spojené s investováním - pořízení majetku bez vynaložení větších peněžních prostředků - zvyšuje se likvidita podniku - nezvyšuje se nároky na úvěr a míra zadlužení podniku
Nevýhody -
je především to, že náklady jsou pro firmu s dobrou finanční pozicí obvykle vyšší než náklady spojené s pořízením na úvěr či z vlastních zdrojů.
- 35 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
21. Vnitřní zdroje financování Jako interní zdroje vystupuje zisk po zdanění a po výplatě dividend, dále odpisy a uvolnění kapitálu prodejem majetku. Samofinancování Samofinancováním se rozumí financování ze zisku, který byl v podniku zadržen. K použití zadrženého zisku dochází ještě před zjištěním zisku v účetní závěrce a před rozhodnutím o rozdělení zisku. Vedle otevřeného samofinancování existuje i zastřená forma (tichá rezerva). Otevřené samofinancování Otevřené samofinancování je zřejmé z vývoje položek rozvahy. Pro samofinancování je k dispozici pouze zisk po zdanění a po výplatě dividend. Projeví se jako zvýšení fondů ze zisku.
Financování z odpisů Účelem odpisů je zachytit znehodnocování opotřebitelného investičního majetku jako náklad vztažený na určitá období. Odpisy jako náklad vstupují do výsledovky a jako oprávky snižují zůstatkovou cenu hmotného majetku v rozvaze. Odpisy však mohou být zdrojem financování. Odpisování působí jako druh dezinvestičního procesu, který má za následek změnu struktury aktiv. Rozvahový součet se nemění, ale prostředky v hmotném majetku nabývají likvidní formu a poklesu stálých aktiv odpovídá růst oběžných aktiv. Zaúčtováním odpisů však nedochází k vytvoření finančních zdrojů. K tomu musí být splněny následující podmínky: -
zaúčtované odpisy musí být pokryty spolu s ostatními náklady dosaženými tržbami odpisy v tržbách se musejí proměnit v příjmy v rámci inkasa z prodeje
Dokud se odpisovaná součást majetku nevyřadí z provozu a neobnoví v rámci prosté reprodukce, zůstávají odpisy k dispozici na jiné účely, např. na rozšíření strojního parku či na zvýšení zásob apod. Po uplynutí doby upotřebení se uhradí náklad na obnovu eventuálně z odpisů, které v té době připadly na jiná zařízení. Dochází-li k trvalému dlouhodobému rozšiřování dopisovaného investičního majetku, vede to vlivem odkladu obnovy nově pořízených investic k stálému uvolňování kapitálu, který může být použit k financování rozšířené reprodukce. Nadměrné odpisování patří do kategorie tichého samofinancování (tichých rezerv), ať už se jedná o zkrácení doby odpisování nebo o degresivní (zrychlené) metody odpisování.
- 36 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
22. Úloha odpisů a odpisové politiky Odpisová politika v současnosti se řídí zákonem o účetnictví a zákonem o daních z příjmů. Účetní odpisy Zachycují reálnou výši opotřebení majetku v cenách produkce. Podniky si ji určují samy a postupují v souladu s odpisovým plánem. Podnik si může zvolit mezi lineárním nebo nelineárním způsobem odpisování popřípadě odpisovat v závislosti na výkonech (např. u dopravních prostředků). Může se odpisovat jen složky nebo celou skupinu majetku. U drobného hmotného majetku lze uplatnit jednorázový odpis při pořízení. Daňové odpisy Vymezeny zákonem o daních z příjmu jako součást na výdajů na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Odpočitatelnou položkou od daňového základu. Stanoví se za roční zdaňovací období – jeho ustanovení vychází z těchto principů: - odpisovat lze jek hmotný tak nehmotný majetek - odpisuje ho vlastní, někdy i nájemce (na základě písemného ujednání s vlastníkem) - odpisy se zvýšené vstupní ceny o toto zhodnocení a majetek se odpisuje jako celek, odpisy jen do VC, zůstatkovou cenu můžeme zahrnout do nákladů a snížit daňový základ bez omezení - některé druhy majetku se neodepisují (sbírky, umělecká díla pokud nejsou součástí staveb apod.) - doba odpisování je určena jako minimální a od ní se odvozuje zařazení do 5 skupin
- 37 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
23. Zisk a jeho rozdělení Rozdělování zisku - = hospodářský výsledek účetního období po zdanění - schvaluje ho valná hromada - povinná část do rezervního fondu (záleží na formě podnikání) - dobrovolná část: o prioritní dividendy (musí být vyplaceny před kmenovými dividendy), o kmenové dividendy, o příděl do nepovinných fondů, navíc příděl do rezerv. fondu, o akciové dividendy (zvýšení zákl. jmění převodem z majetku společnosti), o tantiémy (podíl na čistém zisku a. s. pro členy představenstva a dozorčí rady), o podíl zaměstnanců na zisku
Faktory ovlivňující výši zisku Fondy ze zisku - povinnost ze zákona (s.r.o., a.s. rezerv. fond, družstva nedělitelný fond); - pojistka rizika v podnikání a krytí ztrát. - nerozdělený zisk (po zdanění) – dále k podnikání, přidělen různým rezerv. fondům. - v rozvaze nerozdělený zisk z min. let. Rezervní fond - s.r.o. – poprvé až zisk v 1. roce (10% čistého zisku, max. 5% základního kapitálu), v dalších letech (5% čistého zisku, min 10% základního kapitálu); - a.s. – poprvé až v 1. ziskovém roce (20% čistého zisku, max 10% základního kapitálu), v další letech (5% čistého zisku, min 20% základního kapitálu). - Použití: o do minimálního zůstatku ke krytí ztrát, o nad stanovenou výši nikdy jako dividendy. Dividenda - = podíl na zisku a.s. na jednu akcii, - určeno k rozdělení mezi akcionáře. - Druhy: o dle druhu akcie – kmenové nebo prioritní akcie, pevná částka, kumulovaná prioritní dividenda, kombinovaná podílová prioritní dividenda o dle vyplácení - hotovostní dividenda, akciová dividenda (dalších kmen. akcie), obligační dividenda, majetková dividenda o dle pravidelnosti vyplácení – řádná, mimořádná a likvidační dividenda Dividendová politika: - Stabilní dividendová politika (udržování výše dividendy, nebo nepatrné zvyšování), - Pasivní reziduální politika (stojí na inv. příležitostech a daních - odložená výhoda z reinvestice), ¨ - Dividendová politika na fixní výši dividendového podílu
- 38 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
Faktory ovlivňující dividendovou politiku: - Legislativní - finanční zdroje, definování nelegální dividendy pravidla rozdělování zisku, ochrana práv menších akcionářů, daňové předpisy; - Finanční - stav hotovosti a finanční zdroje; - Objektivní – inflace a velikost společnosti; - Subjektivní - investiční a spotřebitelské preference akcionářů, zvláštní klauzule ve stanovách, smluvní ujednání; vstupní, žádoucí, výstupní a kontrolní veličiny
- 39 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
24. Zdanění podnikového zisku Nová daňová soustava v ČR platí od . ledna 1993. Daně jsou rozhodujícím příjmem státního rozpočtu, jsou nástrojem rozpočtové politiky a upravuje je zákon o soustavě daní 212/92 Sb.
Daně v ČR - přímé - z příjmů
- fyzických osob - právnických osob - majetkové - z nemovitostí - silniční - převodové - dědické - darovací - z převodu nemovitostí - nepřímé - DPH - spotřební Daně z příjmů Daně z příjmů jsou v České republice upraveny jediným daňovým zákonem a obsahují dvě daně, z příjmů fyzických a právnických osob.
Daň z příjmů právnických osob -
-
Je určena pro veškeré právnické osoby. Je upravena zákonem č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn a doplňků. Poplatníkem jsou daňoví rezidenti (takové právnické osoby, které mají sídlo, nebo místo svého vedení na území české republiky. Jsou zapsáni do obchodního rejstříku. Mají neomezenou daňovou povinnost, podléhají dani svými veškerými příjmy v cizině i doma). Daňový nerezident ( se sídlem v cizině a dani podléhají jen příjmy na uzemí ČR) Dále se dělí na ziskové a neziskové podniky, organizace či subjekty. Předmětem daně jsou veškeré příjmy z činností a z nakládání s majetkem, u nepodnikatelských subjektů potom zejména příjmy z činností uskutečňovaných za účelem dosahování zisku. příjmy vyňaté – jsou příjmy, které se týkají předmětu daně darovací a dědické osvobozené příjmy – členský příspěvky, příjmy z ekologických aktivit §19 odčitatelné položky – daňová ztráta z minulých období. Uplatňují se 7 let. odčitatelné položky na reinvestice – daňové zvýhodnění pořízení některého dlouhodobého majetku. Sazba daně z příjmů právnických osob je: • 15% - u investičních fondů a penzijních fondů a u podílových fondů a základ se zaokrouhluje na celé tisíce dolů (pro rok 2003) • 31% - u ostatních a zaokrouhluje se na celé tisíce dolů (pro rok 2003)
- 40 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
25. Příčiny dlouhodobého finančního plánování a jeho specifické rysy Plánování je komplexní rozhodovací proces, spočívající v navrhování, hodnocení a výběru cílů i odpovídajících projektů k jejich dosažení. Finanční plánování je rozhodování o způsobu financování, o investování kapitálu do výnosného majetku a o peněžním hospodaření. Zisk lze rozhodujícím způsobem ovlivnit v dlouhodobém horizontu. Proto finanční plánování je také dlouhodobé. Dlouhodobý finanční plán je zjednodušeným modelem budoucích stavů a toků ve financování podniku. Slouží jako soubor kritérií pro rozhodování v přítomnosti o aktivitách, jejichž následky nastanou ve vzdálenější budoucnosti. Podstatou dlouhodobého finančního plánu je plán peněžních toků. Z něj vychází plánovaná rozvaha a plánovaná výsledovka. Plán peněžních toků zdůvodňují a rozpracovávají 3 podklady: • plán tržeb navazující na prognózu a plán prodeje • rozpočet investičních výdajů navazující na investiční projekty • rozpočet dlouhodobého externího financování Vlastnímu plánování pak předchází analýza finanční situace a hospodářských výsledků.
- 41 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
26. Dlouhodobé financování -
závazky splatné nad 1 rok a finanční zdroje vytvořené vlastní činností a vklady vlastníků. Vlastní finanční zdroje: vytvořeny vlastní činností nebo vklady od vlastníků (i odpis). Cizí finanční zdroje: dlouhodobé závazky, obligace, dlouhodobé bankovní úvěry, leasing. Optimalizace finanční zdrojů: Porovnání vlastních finančních prostředků akcie x obligace, graf, interpretace
Zdroje pro dlouhodobé financování •
•
•
•
•
Úvěry se shodnou lhůtou splatnosti o Charakteristický rys: splatnost půjčky = splatnosti na úvěrové smlouvě; vyžadují zajištění zástavou movitých nebo nemovitých věcí nebo bankovní záruku Revolvingové úvěry o Charakteristický rys: banky se při podpisu úvěr. Smlouvy o krátkodobém úvěru zavazují, že v okamžiku splatnosti úvěru ho nahradí novým krátkodobým úvěrem. Obligace o Při emisi CP se musí znát celková částka půjčky a rozdělí se na menší částky. o Výhody proti úvěrům: získat větší úvěr, podmínky si stanovuje emitent sám. o Nevýhody: obligace - vyšší náklady, dlouhá doba k realizaci emise obligací. Leasing o a) Finanční leasing dojde k odkoupení najatého HIM či NIM, pronájem -> přechod do vlastnictví nájemce. Podmínky: časová (doba pronájmu delší než 20 % stanovené doby odpisu tj. min 3 roky, u nemovitostí min 8 let) a cenová (kupní cena věci není vyšší než zůstatková cena). o b) Provozní (operativní) leasing vše, co není finančním leasingem. Výhody leasingu: úspora likvidity, snížení zadluženosti, úspora času a transakčních nákladů, odstranění morálního opotřebení u provoz. leasingu (PC se vrátí), doplňkové služby. Nevýhody leasingu: cena vyšší než úvěr, není naše (disponuje s ním leasing. společnost, nevypověditelnost smlouvy, riziko konkursu na leasingovou spol. Odpisy o = opotřebení majetku (morální i fyzické) v penězích, zvyšují náklady a zdroje financování. o Vstupní cena = pořizovací cena (nákupem nebo vlastní činností) o Reprodukční pořizovací cena ( soudní znalec - dědictví, dar, objevení), hodnota nesplacené pohledávky převodem práva u HIM ve vlastnictví věřitele, cena stanovená pro účely daně dědické nebo darovací. o Oprávky = suma odpisů od počátku odepisování. o Zůstatková cena = vstupní cena – oprávky. - 42 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
o Doba odpisu: 5 skupin – 4, 8, 15, 30 a 45 let o Metody odpisu (V ČR jen lineárně nebo degresivně): Lineární – sazba stále stejná, nenáročná metoda, rovnoměrné zatížení nákladů, nevyjadřuje reálné opotřebení. Degresivní (zrychlené) – nejdřív vyšší, pak pokles; více finančních zdrojů na začátku -> rychlejší obnova techniky. Progresivní – výše odpisů v čase roste, vyšší zisk na počátku zavedení investice do provozu. Finančně je nevýhodné.
- 43 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
27. Význam krátkodobého finančního plánování a jeho specifické rysy V krátkém plánovacím horizontu se finanční plán přizpůsobuje disponibilním vstupům. Dlouhodobé záměry se transformují na taktiku, odpovídající aktuálním příležitostem a hrozbám. Je snazší vyhýbat se větším rizikům. Nejvýznamnější součástí ročního finančního plánu je plánová výsledovka v kalkulačním členění: tržby, přímý materiál, přímé mzdy, variabilní nepřímé náklady (nebo výrobní režie), vlastní náklady výroby, fixní nepřímé náklady (ostatní režie), vlastní náklady výkonu, zisk před zdaněním, daň z příjmů, zisk po zdanění. Vůdčím principem plánované výsledovky je optimalizace zisku. Na zvýšení zisku působí zvýšení prodaného množství výrobků a služeb, zvýšení průměrné ziskové přirážky a pokles nákladů při zachování cenové úrovně. Ke zvýšení zisku přispívá i pokles nákladů při zachování úrovně cen. Při využívání ziskotvorných faktorů pro max. zisku se naráží na omezení, dána minulým vývojem podniku. Plánovaná výsledovka vychází z očekávání skutečnosti běžného roku a reaguje především na nastávající změny: - uvedení investičního majetku do provozu - zavedení nových výrobků do výroby, - opuštění některých aktiv Tržby se odvozují z pokladů odbytového útvaru. Peněžní rovnováhu zabezpečuje plán peněžních toků. Zisk po zdanění a odpisy se přejímají z plánované výsledovky. Položky, tvořící pracovní kapitál sledují vývoj tržeb. Pokud výpočet vede k nedostatku nebo přebytku peněžních toků, řeší se zvýšením nebo snížením krátkodobých bankovních úvěrů. Změny položek aktiv a pasiv se promítají do výchozí rozvahy běžného roku a po zohlednění nerozděleného zisku vznikne plánovaná rozvaha. Celoroční údaje krátkodobého finančního plánu se rozdělí na čtvrtletí. Podstatnou součástí rozpočtování jsou rozpočty nákladů a výdajů. Obdobou ročních účetních výkazů jsou závěrečné rozpočty – rozpočtová rozvaha, výsledovka a rozpočet peněžních toků. Z hlediska finančního řízení je nejvýznamnější rozpočet příjmů a výdajů – jeho úkolem je předvídat a uspořádat budoucí příjmy a výdaje (platby dodavatelům, splátky úvěrů, mzdy, úroky atd.). Kvalita finančního plánu se hodnotí podle jeho důsledku pro vývoj tržní hodnoty podniku, respektive tržní hodnoty akcie. Klíčem k posouzení, jak byl splněn vrcholový cíl podnikání, hodnocení finančního plánu podle výnosnosti.
- 44 – Jiří Sitta © 2004
Finance
verze 1.1
28. Finanční kontrola Finanční kontrola poskytuje informace na jejichž základě se navrhují náprava opatření nebo se upravuje plán. Předmětem finanční kontroly je porovnávání finančního plánu s účetními výkazy.
Požadavky 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)
bezodkladnost – odchylky od žádoucího stavu se musí hlásit bezodkladně hledět dopředu všímat si hlavně strategicky významných uzlových bodů pružně přihlížet při hodnocení závisle proměnných např. zisku ke skutečnému vývoji nezávisle proměnných dbát hospodárnosti – náklady na zamezení úniku zisku by neměly být větší než možné ztráty usilovat o objektivnost – výsledky kontroly používány jako kritérium motivace odpovědných pracovníků tzn. Že pocity nespravedlnosti by snižovala účinnost kontroly zajistit srozumitelnost pro manažery, kteří tyto výsledky používají. Výsledky by měly být dobře podané tzn. okomentované a podrobně. naznačování kroků k nápravě tzn. v kontrolní zprávě by mělo být uvedeno kde tkví příčiny odchylek, kdo za ně odpovídá a co by bylo vhodné učinit
Plnění finančního plánu se kontroluje ze 2 hledisek 1) podle zabezpečování HV 2) podle vyváření předpokladů pro realizaci DFM
Druhy finanční kontroly Operativní – zaměňuje se na zisk, příjmy a výdaje, oběžná aktiva a krátkodobá pasiva, také odbyt, výroba, personální útvar. Zjišťují se rozdíly mezi skutečností a lánem za sledované období (měsíc, čtvrtletí), kumulované rozdíly od počátku roku a očekávané odchylky skutečnosti od plánu za celý rok. Rozpočtová – účelem je vytvářet formální předpoklady pro monitorování činnosti podniku jako celku i jeho jednotlivých částí v porovnání s úkoly a zdroji specifikovanými v rozpočtech. Strategická – sleduje dodržování plánovaných hodnot strategických finančních veličin – finanční struktura, interní a externí finanční zdroje a investiční výstavba. Tato kontrola zahrnuje systém indikátorů příležitostí a hrozeb. Pro indikátory jsou stanoveny tolerance odchylek od směných hodnot. CONTROLING – finanční plánování + rozpočetnictví + finanční rozpočtová kontrola
- 45 – Jiří Sitta © 2004
