Duben Město Třebíč Česká republika. Rating. Základní údaje o městě. Město. Kraj

www.moodys.com

Moody’s International

Public Finance

Profil subjektu

Duben 2008

Město Třebíč Česká republika Rating

Kontakt: Praha

420.2.2422.2929

19 Kateřina Hamplová Analyst 19 Dagmar Prchalová Analyst

New York

Kategorie

Rating Moody’s

Výhled

Stabilní

Rating subjektu

Aa1.cz

Základní údaje o městě 1.212.553.1653

0 Yves Lemay Managing Director

Město

Třebíč

Kraj

Vysočina

Rozloha

57,6 km2

Počet obyvatel

38 767 (údaje MěÚ k 31.12. 2007)

Adresa městského úřadu

MěÚ Třebíč Karlovo náměstí 104/55 674 01 Třebíč

Telefon

+420 568 896 111

Fax

+420 568 847 155

E-mail

[email protected]

Web

www.trebic.cz

Město Třebíč s 38 767 obyvateli je důležitým hospodářským, správním, politickým i kulturním těžištěm jihozápadní Moravy, leží v kraji Vysočina v blízkosti brněnské 2 aglomerace. Město o rozloze 57,6 km se rozkládá na obou březích řeky Jihlavy v podhůří Českomoravské vysočiny. Počátky města sahají až do roku 1101, kdy zde moravská knížata založila benediktinský klášter. Kolem poloviny 13. století přistoupil benediktinský konvent ke stavbě nové klášterní budovy a pozoruhodné románsko-gotické basiliky, která dnes nese jméno Panny Marie a sv. Prokopa. Tato basilika byla spolu se zachovalou židovskou čtvrtí v roce 2003 zapsána do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Tento profil subjektu je každoročně aktualizován. Nejnovější informace o ratingu a všechny související zprávy naleznete na www.moodys.com.

Profil subjektu

Moody’s International Sub-Sovereign

Město Třebíč

Demografické trendy Věková struktura obyvatel Počet město*

Podíl město

5 356

13,8 %

15,1 %

14,4 %

Produktivní věk (15 - 64)

28 218

72,8 %

70,3 %

71,2 %

Poproduktivní věk (65 + )

5 193

13,4 %

14,6 %

14,4 %

Předproduktivní věk (0 - 14)

Podíl kraj**

Podíl ČR**

* Údaje MěÚ k 31.12.2007 ** Údaje ČSÚ k 31.12.2006

V Třebíči dochází v posledních letech k mírnému úbytku počtu obyvatel, a to zejména z důvodu vystěhování, které převyšuje kladný přirozený přírůstek. Věková struktura obyvatel města se v porovnání s průměrem ČR a kraje Vysočina vyznačuje nižším podílem předproduktivní a poproduktivní složky obyvatel ve prospěch podílu obyvatel v produktivním věku. I když se podíl dětí a lidí v poproduktivním věku příliš neliší, je i v meziročním srovnání patrný trend stárnutí populace.

Ekonomické zázemí Třebíčský mikroregion je možné charakterizovat jako průmyslově - zemědělskou oblast. Průmyslová výroba regionu společně s poskytovanými službami je koncentrována do několika středisek, mezi kterými je nejdůležitější samotné město Třebíč. Průmyslové zaměření představují průmysl strojírenský, textilní a oděvní, dále pak průmysl dřevozpracující a nábytkářský, jaderná energetika a průmysl potravinářský. Zemědělská činnost je provozována v přilehlých obcích. Potenciál regionu spočívá také v orientaci na cestovní ruch. Ekonomická situace největších průmyslových podniků mikroregionu Třebíč byla ovlivněna změnami z období transformace, kdy tyto společnosti byly nuceny regionálně přeorientovat svůj odbyt. Přestože postupně dochází ke stabilizaci místní ekonomiky, vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v porovnání s průměrem ČR a nízkým průměrným mzdám patří okres Třebíč stále mezi státem vymezené, hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony. K rozvoji místní ekonomiky v poslední době přispělo otevření průmyslové zóny Hrotovická ve městě Třebíč, která je již plně obsazena. Mezi významné zaměstnavatele ve městě patří největší výrobce nábytku v ČR Jitona a.s. (bývalé Tusculum, a.s.). Ze strojírenských a kovodělných firem je to První brněnská strojírna Třebíč, a.s., výrobce zařízení pro energetiku a teplárenství, Uniplet Třebíč, a.s., výrobce elektronických pletacích strojů, I & C Energo a.s. a ČEZ Energoservis, spol. s r.o. Významné postavení mají také firmy stavební, např. Agstav Třebíč, a.s. Výrobou oděvů se zabývá Altreva, spol. s r.o., člen belgické skupiny ALSICO GROUP. Největším zaměstnavatelem mikroregionu je Jaderná elektrárna Dukovany, organizační jednotka ČEZ, a.s. Vyrobeným výkonem je to v současnosti největší zdroj elektrické energie v ČR.

Nezaměstnanost Od roku 2003 míra nezaměstnanosti v celé ČR klesá. Mezi roky 2003 a 2007 poklesla míra nezaměstnanosti okresu Třebíč o 5,6%. I když nezaměstnanost v okrese dlouhodobě přesahuje jak průměr kraje, tak i ČR, v posledních letech se tento rozdíl mírně snižuje. K 31.12.2007 dosáhla míra nezaměstnanosti v okrese Třebíč 8,4 %, tj. o 2,8% více než v kraji a o 2,4% více než je průměr ČR. V samotném městě Třebíč dosáhla míra nezaměstnanosti 8,4 % ke konci roku 2007, což je oproti minulému roku pokles o 2,7%.

2

Duben 2008 Profil subjektu Moody’s International Public Finance – Město Třebíč

Profil subjektu


Město Třebíč Průměrné mzdy Vývoj průměrných mezd v kraji Vysočina dlouhodobě kopíruje rostoucí celorepublikový trend, a to průměrně o 6% ročně. Mzdy v kraji Vysočina se pohybují mírně nad 85% celorepublikového průměru. Ke konci roku 2006 dosáhla průměrná mzda v kraji Vysočina 17 622 Kč, tj. o 2 585 Kč méně než byl průměr ČR, který činil 20 207 Kč. Ke konci třetího čtvrtletí 2007 byly průměrná mzda v kraji 18 385 Kč, průměr ČR činil 21 119 Kč. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2003 - 2007 (v %)

Vývoj průměrných mezd v letech 2003 - 2007 (v Kč)

16

25,000

14

20,000

12 10

Okres Třebíč

15,000

Kraj Vysočina

8

10,000

6 4

Česká republika

5,000

2

0

0 2003

2004

2005

2006

2007

2003

2004

2005

2006

září 2007

Infrastruktura Dopravní polohu města Třebíče v rámci České republiky lze označit za průměrně exponovanou, k čemuž přispívá blízkost brněnské aglomerace a dálnice D1. K nejdůležitějším dopravním trasám patří silnice první třídy I/23 Brno – Třebíč – Jindřichův Hradec. Stejně důležitou je i silnice II/405 spojující Třebíč s krajským městem Jihlavou. Silnice II/360 Třebíč - Velké Meziříčí zajišťuje napojení města na nedalekou dálnici D1 spojující Prahu a Brno. Zlepšení dopravní dostupnosti a především napojení na dálnici D1 by mělo přinést dokončení obchvatů Třebíče i okolních obcí. V rámci železniční sítě se Třebíč nachází mimo významné železniční uzly. Prochází tudy jediná trať č. 240, vedoucí z Brna přes Třebíč a Jihlavu do Havlíčkova Brodu. V důsledku nedostatečných investic do modernizace této tratě je její význam omezen. Místní komunikace ve městě jsou v dobrém technickém stavu, průběžně probíhají opravy jednotlivých ulic. Pro dopravní obslužnost území má velký význam autobusová doprava. Provozovatelem MHD je společnost TRADO-MAD, s.r.o., vlastníkem této společnosti je ICOM transport a.s. Investice a správu elektrorozvodné sítě zajišťuje její vlastník, E.ON, a.s. Investice v souvislosti s připojováním nových objektů zajišťuje město. Dodávky plynu prostřednictvím vysokotlakého dálkového plynovodu Znojmo Praha a dále prostřednictvím středotlakých a nízkotlakých rozvodů ke spotřebitelům zajišťuje majitel a správce plynovodních sítí Jihomoravská plynárenská, a. s., Brno (JMP). Plošně je plynofikováno cca 96 % území města. Plynovody v místních částech města, na jejichž výstavbu byla poskytnuta dotace ze SFŽP, zůstaly v majetku města. Zhotovitelem a provozovatelem těchto plynovodů je TTS Energo s. r. o. Tato společnost je také hlavním výrobcem a distributorem tepla ve městě. Vlastníkem tepelného hospodářství je v rozhodující míře město Třebíč. Vlastníkem vodohospodářského majetku včetně ČOV ve městě je svazek obcí Vodovody a kanalizace, jehož je město členem. Na provozování vodovodů, kanalizací a ČOV byla uzavřena smlouva s Vodárenskou, a. s., divize Třebíč (VAS) vlastněnou z 58 % obcemi, resp. svazky obcí a z 33,35 % společností Suez environment. Úroveň vodárenských sítí je dostatečná. K 30. 6. 2004 byl ukončen zkušební provoz rekonstruované ČOV, který prokázal, že zařízení plní projektové parametry, stanovené limity a legislativu ČR i EU a ČOV je v trvalém provozu.

3


Profil subjektu


Město Třebíč V roce 2003 byl zahájen „Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje“ financovaný z velké části fondem ISPA, na kterém město participuje. V rámci tohoto projektu došlo k rekonstrukci kanalizace města Třebíč. Celkové náklady první části projektu dosáhly téměř 80 mil. Kč, na které se město, v rámci svazku obcí, podílelo částkou 20 mil. Kč. Město dále zajistilo projektovou dokumentaci a stavební povolení na související investice za necelých 60 mil. Kč, které také samo financovalo pomocí úvěru. Jednalo se zejména o rekonstrukci komunikací dotčených stavbou kanalizace, rekonstrukci chodníků a veřejné zeleně. V následujících letech by měla navázat druhá část projektu, tzv. Dyje II, s celkovými předpokládanými náklady 80 mil. Kč. Financování této části projektu je však dosud nejasné vzhledem ke změně podmínek pro získání dotace. Svoz komunálního odpadu zajišťuje, na základě výsledku obchodní veřejné soutěže, firma ESKO-T, s. r. o. Tato firma vyhrála i výběrové řízení na třídění komunálního odpadu a provozuje sběrné dvory. Komunální odpad je ukládán na skládku s třídící linkou v Petrůvkách, jejíž kapacita je ještě minimálně 10 let. Skládka je v majetku svazku, ve kterém je i město Třebíč. Město Třebíč vlastní skládku Vladislav, kam lze ukládat pouze stavební odpad a odpady ze zeleně. Vzhledem k omezené výši poplatku vybíraného za svoz komunálního odpadu a rostoucím nákladům město za svoz TKO každoročně doplácí ze svého rozpočtu, v roce 2007 to bylo téměř 9 mil. Kč. Určité zlepšení by mělo přinést zvýšení poplatku z 432 na 492 Kč schválené pro rok 2008.

Administrativní struktura V České republice, stejně jako v ostatních státech střední a východní Evropy, byla v 90. letech zahájena reforma veřejné správy a samosprávy, která v první fázi nahradila centralizovaný systém založený na existenci národních výborů, oddělila místní samosprávu a státní správu a vytvořila dvoustupňový systém samosprávy na úrovni obcí a vyšších územně samosprávných celků (krajů), které vznikly k 1.1. 2001. Právní postavení obcí je upraveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecné zřízení), který je součástí souboru zákonů tvořících základ reformy územní veřejné správy v ČR. V souladu se zákonem o okresních úřadech1 ukončily k 31.12. 2002 svou činnost okresní úřady, které vykonávaly státní správu na území ČR více než 40 let, a jejich kompetence byly ve druhé fázi reformy veřejné správy převedeny na kraje, nově ustanovené obce III. stupně (obce s rozšířenou působností, viz níže) a zvláštní orgány státní správy. V roce 2003 byly na obce také převedeny zřizovatelské funkce některých organizací především v oblasti kultury. Z hlediska působnosti je územní samospráva v ČR tvořena tzv. smíšeným systémem samosprávy, kdy jednotky územní samosprávy vykonávají vedle vlastní působnosti (samosprávy) i působnost přenesenou (určitou část státní správy). Do samostatné působnosti smí stát zasahovat jen, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem. Na rozdíl od toho přenesená působnost je státní správa svěřená územním samosprávným celkům na základě zvláštních zákonů. Obce v ČR vykonávají tři základní stupně přenesené působnosti2. Obce s pověřením I. stupně, tj. všechny obce v České republice, vykonávají základní výkon státní správy svěřený obcím. Obce s pověřením II. stupně (s pověřeným obecním úřadem) vykonávají na svém území a na území některých dalších obcí část působnosti státní správy v přesně vymezených oblastech státní správy. Obce III. stupně (obce s rozšířenou působností) tvoří od 1.1. 2003 205 obcí, na něž byla po zrušení okresních úřadů přenesena většina jejich kompetencí (např. evidence obyvatel, vydávání osobních a cestovních dokladů, výplata sociálních dávek apod.) včetně delimitace zaměstnanců. Počet zaměstnanců delimitovaných na jednotlivé územní samosprávné celky určilo usnesení vlády ze dne 26. 6. 2002, které, v důsledku změny v návrhu vyhlášky o správních obvodech obcí s rozšířenou působností, na základě pověření stanovil ministr vnitra. Město Třebíč tak získalo k 1. 1. 2003 statut obce s rozšířenou působností. Nejvyšším orgánem města Třebíč je zastupitelstvo, které je tvořeno 27 členy, volenými v komunálních volbách na čtyřleté funkční období. Ze svého středu pak zastupitelstvo volí sedmičlennou radu města, starostu města a tři místostarosty. Volební výsledky ve městě v komunálních volbách v roce 2006, počet mandátů v zastupitelstvu města a zastoupení v radě města přibližují následující tabulky.

1 2

4

Zákon č. 147/2000 Sb. Na základě zákona č. 314/2002 Sb, o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Duben 2008 Profil subjektu Moody’s International Public Finance – Město Třebíč

Profil subjektu


Město Třebíč Výsledky komunálních voleb v roce 2006 Politická strana

Počet mandátů

Získané hlasy (%)

Rada města

ODS

6

20,06

2

ČSSD

4

14,14

2

KDU-ČSL

2

9,19

1

KSČM

5

16,63

0

Nezávislí

5

18,08

0

SZ

3

11,68

0

SNK ED Celkem

2

6,55

0

27

100,0

5

Složení rady města Jméno

Funkce

Ing. Ivo Uher

starosta, ODS

Miloš Mašek

místostarosta, ČSSD

Stanislav Mastný

místostarosta, ODS

Ing. Jan Karas

místostarosta, KDU-ČSL

Naděžda Dobešová

bez politické příslušnosti, kandidovala za ČSSD

Starostou byl zvolen Ing. Ivo Uher, místostarosty se stali Miloš Mašek, Stanislav Mastný a Ing. Jan Karas. Výkonnou funkci tajemníka městského úřadu zastává v současné době Ing. Milan Hamerník. Zastupitelstvo města zřídilo podle zákona finanční a kontrolní výbor. Rada si jako své poradní a iniciativní orgány zřídila 18 komisí rady města. Město Třebíč zaměstnává v současnosti celkem 268 zaměstnanců, včetně 31 strážníků městské policie. Město Třebíč je zřizovatelem 25 příspěvkových organizací.

Příspěvkové organizace města 11 MŠ 7 ZŠ 2 ZUŠ KVIZ Třebíč Městská knihovna v Třebíči Centrální školní jídelna 2 denní rehabilitační stacionáře pro děti

Majetkové účasti města

5

Název

Podíl

BOPO, a.s., v konkurzu

43 188 ks akcií s nulovou tržní hodnotou, 5 % podíl

Vodovody a kanalizace Třebíč, svazek obcí

30 %


Profil subjektu


Město Třebíč

Finanční rámec a struktura rozpočtu Finanční hospodaření obcí je upraveno tzv. velkými rozpočtovými pravidly, na která navazuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 3 . Další výraznou právní normou, která ovlivňuje velikost 4 daňových příjmů územních rozpočtů je zákon o rozpočtovém určení daní . Nejvýznamnějším zdrojem příjmů obecních rozpočtů jsou daňové příjmy (48 % celkových příjmů města Třebíč v roce 2007), které jsou tvořeny sdílenými typy daní, svěřenými daněmi a můžeme sem zařadit také místní a administrativní poplatky. Téměř tři čtvrtiny daňových příjmů obcí tvoří sdílené daně, které jsou vybírány centrálně a následně přerozdělovány. Jedná se o daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty. Poslední novela zákona o rozpočtovém určení daní s účinností od 1. 1. 2008 zvyšuje podíl obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,4 %. Zároveň se změnil způsob přerozdělení, který nově zohledňuje výměru obce a snižuje rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí. Daňové příjmy obcí se tak proti současnému stavu navýší o 4,6 mld. Kč, přičemž největší nárůsty příjmů ze sdílených daní budou u nejmenších obcí (do 300 obyvatel). Municipality nemají možnost ovlivnit základ ani sazbu vybíraných daní a jejich výše nevychází z výkonnosti místní ekonomiky. Takto vymezené daňové příjmy jsou v podstatě určitým typem transferů z centrální úrovně, u nichž je však, na rozdíl od klasických dotací, zajištěn alespoň mírný každoroční růst ve vazbě na výkonnost národní ekonomiky. Jediným motivačním prvkem k podpoře rozvoje podnikání na vlastním území v oblasti sdílených daní je 30% podíl obcí na DPFO ze samostatné činnosti a 1,5% podíl na DPFO, které jsou rozdělovány podle místa bydliště, avšak tvoří pouze zanedbatelnou část celkových daňových příjmů (méně než 3 %). Určitou flexibilitu mají obce při výběru místních a administrativních poplatků, které tvoří až 7 % jejich daňových příjmů, ve většině případů jsou však tyto poplatky již stanoveny na nejvyšší úrovni určené zákonem. Zbylou část daňových příjmů tvoří svěřené daně, tj. daň z nemovitostí a daň z příjmů právnických osob placené obcím, u kterých je vliv obce na jejich výši minimální. Obce jsou dále příjemci investičních a neinvestičních dotací (31 % příjmů města Třebíč v roce 2007). Dotace jsou poskytovány dle celostátně platných pravidel víceméně účelově, v závislosti na specifických funkcích, které jednotlivé obce pro stát vykonávají. K přechodu některých kompetencí ve výkonu státní správy na obce došlo zejména reformou veřejné správy. V letech 2001 a 2002 to byla metodická změna ve financování školství, kdy přímé náklady na vzdělání byly převedeny na obce a hrazeny prostřednictvím obecních rozpočtů. V roce 2003 došlo k převedení části kompetencí zrušených okresních úřadů na kraje, obce III. stupně (obce s rozšířenou působností) a zvláštní orgány státní správy, včetně delimitace zaměstnanců. V případě obcí byl přesun nových kompetencí částečně podpořen jednorázovým příspěvkem státu na přípravu budov úřadů a pravidelným příspěvkem na výkon státní správy v přenesené působnosti na každé funkční místo, který však plně nepokrývá náklady spojené s těmito činnostmi. V roce 2005 se rozpočty obcí výrazně snížily opětovným vyřazením dotací na přímé náklady ve školství, jež jsou nyní poukazovány přímo jednotlivým zařízením. Navýšení dotací naopak přinesla změna nového zákona o sociálních službách a zákona o pomoci v hmotné nouzi v roce 2006, kdy se obce s rozšířenou působností staly zodpovědné za vyplácení s tím souvisejících sociálních dávek. Objemově se tak význam běžných dotací vrátil zpět před rok 2005. Zbylou část příjmů obecních rozpočtů tvoří nedaňové příjmy (příjmy z vlastního podnikání, uživatelské poplatky, pokuty a penále atd.), které vycházejí z běžných činností a kapitálové příjmy, jejichž význam klesá s omezeným množstvím zbytného majetku. Více než dvě třetiny výdajů obcí tvoří běžné výdaje (83 % celkových výdajů města Třebíč v roce 2007), jejichž flexibilita - stejně jako u příjmů – je poměrně nízká. Největší podíl na běžných výdajích mají náklady na energie, nákup služeb a opravy a údržba majetku, dále mzdové náklady a příspěvky vlastním příspěvkovým organizacím a obyvatelstvu (sociální dávky). I když obce mohou dosahovat určitých úspor běžných výdajů přísnou kontrolou hospodaření svých příspěvkových organizací a poskytovatelů veřejných služeb či omezením administrativního aparátu, růst výdajů spojený s rozhodnutími centrální vlády, údržbou majetku a povinností poskytovat základní služby stanovené zákonem nemohou ovlivnit. Na příklad platy zaměstnanců veřejné správy jsou stanoveny centrálně, stejně jako výše sociálních dávek. 3 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 4 Zákon č. 243/2000 Sb.

6


Profil subjektu


Město Třebíč Výše kapitálových výdajů závisí zejména na schopnosti města získat dostatečné prostředky na jejich krytí (17 % výdajů města Třebíč v roce 2007) . Hlavním zdrojem kapitálových výdajů jsou stále zejména přebytky provozního hospodaření obcí a příjmy z prodeje majetku. Roste však význam investičních dotací od státu a zejména z fondů EU, které jsou pro realizaci velkých investičních projektů nezbytné. Tyto zdroje jsou však podmíněny participací vlastních zdrojů obcí a tím vytváří tlak na zapojení mimorozpočtových zdrojů a tím i na zadluženost obcí.

Související dokumenty společnosti Moody’s Metodologie

Místní a regionální samosprávy mimo USA, říjen 2006 (100125)

Speciální komentáře

Aplikace analýzy společné platební neschopnosti na regionální a místní samosprávy, říjen 2006 (100730)

National Scale Ratings in the Czech Republic, June 2006 (97818)

Analýzy

Město Třebíč, duben 2008 (108328)

Czech Republic, October 2007 (104972)

Zprávu je možné prohlédnout kliknutím na příslušný odkaz. Všechny informace jsou aktuální k datu publikování příslušné zprávy, dostupná může být i aktuálnější verze. Ne všichni klienti mají přístup k všem zprávám.

7


Profil subjektu


Město Třebíč

Číslo zprávy: 108329 Autor

Back-up Analytik

Výroba

Kateřina Hamplová

Dagmar Prchalová

Martina Reptová

© Copyright 2008, společnosti Moody’s Investors Service, Inc. nebo poskytovatelů její licence nebo spřízněných osob (společně nazýváni “MOODY’S”). Všechna práva vyhrazena. VEŠKERÉ INFORMACE ZDE OBSAŽENÉ JSOU CHRÁNĚNY ZÁKONY NA OCHRANU AUTORSKÝCH PRÁV A ŽÁDNÁ TAKOVÁ INFORMACE NESMÍ BÝT ÚPLNĚ ANI ČÁSTEČNĚ JAKOUKOLIV OSOBOU BEZ PŘEDCHOZÍHO PÍSEMNÉHO SOUHLASU MOODY‘S KOPÍROVÁNA NEBO JINAK REPRODUKOVÁNA, PŘESKUPOVÁNA, DÁLE ŠÍŘENA, PŘEDÁVÁNA, ROZŠIŘOVÁNA, DÁLE PRODÁVÁNA NEBO UCHOVÁVÁNA PRO POZDĚJŠÍ POUŽITÍ K TAKOVÉMU ÚČELU JAKÝMIKOLIV PROSTŘEDKY A V JAKÉKOLIV PODOBĚ NEBO ZPŮSOBEM. Všechny informace zde obsažené jsou získány MOODY’S ze zdrojů, o kterých se MOODY’S domnívá, že jsou přesné a spolehlivé. S ohledem na možnost lidského nebo mechanického pochybení a jiné faktory však jsou takové informace poskytovány „jak jsou“ bez jakékoliv výslovné nebo skryté záruky o jejich přesnosti, aktuálnosti, úplnosti, prodejnosti nebo vhodnosti pro daný účel. Za žádných okolností MOODY’S neodpovídá žádné osobě za (a) jakoukoliv ztrátu nebo škodu zcela nebo z části způsobenou, vzniklou nebo související s pochybením (z nedbalosti nebo jinak) nebo jinou okolností nebo nepředvídanou okolností závislou nebo nezávislou na vůli MOODY’S nebo jeho ředitelů, manažerů, zaměstnanců nebo zástupců v souvislosti s obstaráváním, sestavováním, analýzou,, výkladem, sdělováním, zveřejňováním nebo doručování takové informace; nebo (b) jakoukoliv přímou, nepřímou, zvláštní, následnou, kompenzační nebo nahodilou škodu (včetně ušlého zisku), a to i v případě, že je MOODY’S předem informováno o možnosti vzniku takové škody vyplývající z užití nebo nemožnosti užití takové informace. Ratingy a finanční analýzy, které tvoří součást informací zde obsažených, musí být vykládány pouze jako názor a nikoli jako skutečnost nebo doporučení k nákupu, prodeji nebo držení cenných papírů. MOODY’S V ŽÁDNÉ FORMĚ A ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM NEČINÍ ANI NEPOSKYTUJE ŽÁDNOU ZÁRUKU, AŤ UŽ VÝSLOVNOU NEBO SKRYTOU, OHLEDNĚ PŘESNOSTI, AKTUÁLNOSTI, ÚPLNOSTI, PRODEJNOSTI NEBO VHODNOSTI RATINGU NEBO JINÉHO NÁZORU NEBO INFORMACE PRO URČITÝ ÚČEL. Každý rating a každý názor musí být v rámci investičního rozhodnutí, které je činěno jakýmkoli uživatelem informace zde obsažené (nebo na jeho účet), zvažováno pouze jako jeden z faktorů, a každý takový uživatel musí podle toho provést svou vlastní studii a ohodnocení každého cenného papíru a každého emitenta cenného papíru, ručitele a každého poskytovatele financování souvisejícího s cenným papírem, o jehož koupi, držení nebo prodeji uživatel uvažuje. MOODY’S tímto zveřejňuje, že většina emitentů dluhových cenných papírů (včetně korporátních a komunálních dluhopisů, krátkodobých dluhopisů (commercial paper) a ostatních druhů dluhopisů, včetně tzv. debentures a notes) a prioritních akcií, kterým MOODY’S přiděluje rating, se zavázala zaplatit MOODY’S ještě před přidělením jakéhokoliv ratingu za ohodnocení a další ratingové služby MOODY’S poplatek pohybující se od 1.500 USD do 2.400.000 USD. Moody’s Corporation (MCO) a její stoprocentní dceřiná společnost, ratingová agentura Moody’s Investors Service (MIS), mají vnitřní předpisy a postupy, které upravují a zabývají se nezávislostí ratingů a ratingových postupů MIS. Informace o určitých vztazích, které mohou existovat mezi řediteli MCO a ohodnocovanými osobami a mezi osobami, které obdržely rating od MIS a veřejně ohlásily SEC (Securities and Exchange Commission) podíl v MCO převyšující 5%, jsou ročně umisťovány na internetové stránky Moody’s na www.moodys.com pod odkazem „Shareholder Relations – Corporate Governance — Director and Shareholder Affiliation Policy.” Moody’s Investors Service Pty Limited nemá australskou licenci pro poskytování služeb podle zákona o společnostech (Corporations Act). Tento rating byl připraven bez ohledu na Vaše cíle, finanční situaci nebo potřeby. Před tím, než budete podle tohoto názoru jednat, měli byste zvážit vhodnost tohoto názoru s ohledem na Vaše cíle finanční situaci a potřeby.

8


www.moodys.com

Moody’s International

Public Finance

Analýza

Duben 2008 Obsah: Udělený rating Základní ukazatele Zdůvodnění uděleného ratingu Silné stránky Slabé stránky Ratingový výhled Co by mohlo rating - ZVÝŠIT Co by mohlo rating - SNÍŽIT Podrobné zdůvodnění uděleného ratingu Základní úvěrové hodnocení (Baseline Credit Assessment, BCA) Prostředí působnosti Institucionální rámec Finanční situace a výsledky hospodaření Profil zadluženosti Faktory správy a řízení Ekonomická základna Zohlednění mimořádné podpory Výstup z bodovací karty BCA O Moody’s ratingu místních a regionálních samospráv Národní a mezinárodní ratingy Stropy jednotlivých zemí pro závazky v cizí měně Základní úvěrové hodnocení Mimořádná podpora Závislost platební neschopnosti Faktory ratingu Příloha I – Finanční ukazatele Související dokumenty společnosti Moody’s

1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 3 4 4 5 5 5 5 6 6 6 6 6 7 8 9 14

Kontakty Praha

+420.224.222.929

Město Třebíč Česká republika

Udělený rating Kategorie

Moody’s Rating

Výhled

Stabilní

Národní rating

Aa1.cz

Základní ukazatele (k 31. prosinci)

2003

2004

2005

2006

2007

Čistý přímý a garantovaný dluh/Provozní příjmy (%)

9,17

8,31

13,68

17,82

14,01

Dluhová služba/Celkové příjmy (%)

1,76

1,68

3,75

2,18

1,69

Hrubý provozní výsledek/Provozní příjmy (%)

9,05

11,91

22,10

15,14

14,32

Finanční přebytek (deficit)/Celkové příjmy (%) Běžné transfery/Provozní příjmy (%) [1] Kapacita samofinancování Kapitálové výdaje/Celkové výdaje (%)

1,71

2,62

6,19

0,00

9,63

85,84

84,34

81,14

78,51

78,21

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

20,32

17,40

26,72

23,80

17,43

[1] Běžné transfery = provozní dotace + sdílené daně

Zdůvodnění uděleného ratingu Národní rating Aa1.cz se stabilním výhledem udělený městu Třebíči odráží základní úvěrové hodnocení (Baseline Credit Assessment, dále též BCA ) na úrovni 7 na stupnici od 1 do 21 (kde 1 představuje nejnižší a 21 nejvyšší riziko) a střední míru pravděpodobnosti, že by vláda ČR (A1 s pozitivním výhledem) zasáhla, aby předešla neschopnosti města dostát svým splatným závazkům.

Kateřina Hamplová

Analyst Dagmar Prchalová

Analyst New York

+1.212.553.1653

Yves Lemay

Team Managing Director

Tato analýza poskytuje hloubkové pojednání o ratingu města Třebíče a doporučuje se číst ji ve spojitosti s nejaktuálnějšími relevantními ratingovými informacemi, které je možné nalézt na stránkách společnosti Moody's. Kliknutím zde prohlédnout odkaz.

Základní úvěrové hodnocení města Třebíče zohledňuje jeho velmi dobré provozní výsledky, dobře zvladatelnou úroveň zadluženosti a velmi vysokou úroveň finančních rezerv. Rating zůstává omezen systémem financování českých municipalit, který dává městům v České republice omezený prostor pružně ovlivňovat a řídit své běžné příjmy a výdaje.

Analýza

Moody’s International Public Finance

Město Třebíč Silné stránky Mezi silné stránky Třebíče patří: 

Dlouhodobě silné provozní výsledky hospodaření, které městu umožňují udržovat výjimečně vysokou kapacitu samofinancování.



Přetrvávající finanční přebytky hospodaření.



Vysoká úroveň finančních rezerv.



Dobře zvladatelný objem zadluženosti.

Slabé stránky Mezi slabé stránky města patří:  

Nižší institucionální kapacita. Omezená flexibilita příjmů a rigidita běžných výdajů v současném systému financování místních samospráv.

Ratingový výhled Ratingový výhled je stabilní. Místní rozpočty budou ve střednědobém výhledu ovlivněny nově zaváděnými reformami s účinností od 1. ledna 2008, zejména nižším zdaněním příjmů fyzických a právnických osob. V letech 2008 a 2009 by měly být ztráty vyplývající ze snižování daní z příjmů vyrovnány vyšším výnosem ze zvýšené daně z přidané hodnoty a příznivým hospodářským růstem národní ekonomiky, což podporuje stabilní výhled. Společnost Moody’s současně očekává hlubší změny v redistribučním mechanismu daní, které by kompenzovaly pokles příjmů místních rozpočtů předpokládaný po roce 2009.

Co by mohlo rating - ZVÝŠIT Změny ve finančním rámci, v němž obce a kraje v ČR působí, které by umožnily větší flexibilitu v příjmech a výdajích.

Co by mohlo rating - SNÍŽIT Výrazný propad celkových a provozních výsledků spolu s velkým nárůstem celkové zadluženosti, zejména přímého dluhu, by mohl zvýšit tlak na rozpočet města.

Podrobné zdůvodnění uděleného ratingu Rating města Třebíče odráží aplikaci „Metodiky společné platební neschopnosti pro hodnocení regionálních a místních samospráv“ společnosti Moody’s. V souladu s touto metodikou Moody’s nejprve stanoví BCA subjektu a pak zohlední pravděpodobnost podpory ze strany vlády za účelem předejít neschopnosti města dostát svým splatným závazkům.

Základní úvěrové hodnocení (Baseline Credit Assessment, BCA) BCA Třebíče na stupni 7 se opírá o následující faktory:

Prostředí působnosti Prostředí, v němž působí české regionální a místní samosprávy, je charakteristické pro rozvíjející se tržní ekonomiky zemí OECD s relativně vysokým HDP na hlavu, mírnou volatilitou HDP a poměrně vysokým indexem vládní efektivity vydávaném Světovou bankou. Z kombinace těchto charakteristik vyplývá nízké systémové riziko, což reflektuje i A1 rating s pozitivním výhledem udělený České republice.

2

Duben 2008  Analýza  Moody’s International Public Finance - Město Třebíč

Analýza


Město Třebíč Institucionální rámec Systém financování českých měst, který se začal vytvářet v polovině 90. let, je poměrně stabilní a předvídatelný. Způsob financování základních kompetencí měst a struktura jejich rozpočtu se ustálily a je nepravděpodobné, že by ve střednědobém horizontu došlo k jejich zásadním změnám. V souvislosti se současným vývojem však můžeme očekávat určité úpravy v systému veřejných financí. Příjmy měst budou od roku 2008 ovlivněny současnou vládní reformou, která snižuje celkovou míru zdanění v ČR. Co se týká sdílených daní, reforma přináší: (i) 15% rovnou daň z příjmů fyzických osob z tzv. “superhrubé mzdy”, což odpovídá reálné sazbě daně mírně nad 23 %; (ii) snížení daně z příjmů právnických osob na 19 % do roku 2010 z původních 24 % v roce 2007; a (iii) nárůst snížené sazby DPH na některé základní produkty z původních 5 % na 9 %. Dopad daňové reformy na rozpočty místních samospráv v roce 2008 by měl být vyrovnán zvýšenými příjmy z DPH a růstem národní ekonomiky (střednědobý výhled počítá s mírou růstu HDP nad 4 %). Moody’s předpokládá, že pokles příjmů očekávaný po roce 2009 bude kompenzován dalšími úpravami v redistribučním procesu, rozsah a hloubka těchto změn však není dosud známa a bude předmětem dalších jednání. Vláda, s účinností od 1. ledna 2008, současně s reformou daní zvýšila podíl měst na sdílených daních na 21,4 % z původních 20,59 %. To přineslo místním rozpočtům o 4,6 mld. Kč více. Byl také upraven způsob výpočtu pro rozdělování sdílených daní mezi jednotlivá města a obce. Ten nyní zohledňuje rozlohu dané obce a snižuje rozdíly mezi dosavadními velikostními kategoriemi obcí. Došlo k výraznému zvýšení příjmů zejména malých obcí do 300 obyvatel, vliv na velká města byl velmi malý. Tato opatření pomohla částečně kompenzovat dopady daňové reformy a přispěla k rovnoměrnějšímu přerozdělování sdílených daní. Flexibilita rozpočtů českých municipalit je všeobecně velmi omezená. Více než 80 % jejich příjmů je tvořeno buď sdílenými daněmi (které jsou vybírány centrálně) nebo dotacemi ze státního rozpočtu. Přitom pravomoc měst ve výběru daní či vazba na výkonnost místní ekonomiky jsou velmi nízké. Daňovou základnu a sazby nejvýznamnějších daní určuje vláda a v případě místních poplatků je stanovena jejich maximální výše. Také možnost měst usměrňovat své běžné výdaje není velká. Provozní výdaje tvoří z velké části činnosti, které jsou města povinna vykonávat na základě zákona a například platy městských úředníků či sociální dávky pro obyvatele jsou stanoveny státem. Redukování nákladů na veřejné služby, jako jsou např. svoz odpadu, opravy komunikací či veřejná hromadná doprava, je rovněž náročné z důvodu většinou dlouhodobých smluv s dodavateli těchto služeb. Určitou flexibilitu mají města v případě kapitálových výdajů, které v roce 2006 tvořily 33 % celkových výdajů. Vzhledem k tomu, že téměř 40 % kapitálových výdajů je financováno pomocí dotací z fondů EU nebo od státu nebo pomocí čerpání úvěrů, které by nebyly čerpány pokud by se daná investiční akce nerealizovala, je i v tomto případě prostor pro okamžité úspory omezený. Kromě toho, určitá část samofinancovaných investic je určena na opravy a udržování městského majetku a na již rozpracované investiční projekty, které mohou být odloženy jen dočasně. Hlavním faktorem vývoje zadluženosti municipalit jsou investice. Municipální dluh v České republice byl dosud poměrně nízký (33 % celkových příjmů v roce 2006) a sloužil výhradně k financování kapitálových výdajů. Vlivem tlaku na zkvalitnění místní infrastruktury, zejména v souvislosti se vstupem ČR do EU, však neustále dochází k mírnému růstu zadluženosti, a to v relativním i absolutním vyjádření. I když výše celkového dluhu měst a obcí není legislativně regulována, vláda svou vyhláškou omezila dluhovou službu na maximálně 30 % běžných příjmů. Toto omezení je však poměrně mírné, vezmeme-li v úvahu, že průměrná dluhová služba měst a obcí v roce 2006 nepřesáhla 5 % běžných příjmů. Moody’s do budoucna očekává další růst relativní i absolutní zadluženosti měst. Ta by však měla zůstat nejméně ve střednědobém výhledu udržitelná, vzhledem k tomu, že jejich dluhová kapacita není zdaleka vyčerpána.

3


Analýza


Město Třebíč Finanční situace a výsledky hospodaření Město Třebíč vykazovalo v letech 2003 – 2007 velmi dobré provozní výsledky, a to především díky zodpovědnému provoznímu řízení, které je založeno na konzervativních odhadech příjmů a stanovení limitů běžných výdajů vycházejících z dosavadního vývoje potřeb. Konzervativní řízení rozpočtu bylo doprovázeno 1 také příznivým růstem národní ekonomiky dosahujícím až 6,5 % (v roce 2005). Hrubý provozní výsledek ve sledovaném období dosahoval průměrně 14,5 % provozních příjmů. Rozpočet na rok 2008 předpokládá hrubý provozní výsledek nad 15 % provozních příjmů a i podle střednědobého výhledu lze do budoucna očekávat provozní výsledky minimálně na současné úrovni. Stabilní přebytky provozního hospodaření umožňují městu udržovat výjimečně vysokou kapacitu samofinancování (podíl hrubých provozních výsledků a kapitálových příjmů na kapitálových výdajích), která v letech 2003 – 2007 činila v průměru 122 %. Přestože tento ukazatel zahrnuje také investiční dotace, které pokryly cca 26 % kapitálových výdajů, rozhodující byl právě vliv hrubého provozního výsledku. Jeho podíl na kapitálových výdajích vzrostl z 39 % v roce 2003 až na 79 % v roce 2007. To zmírňuje omezenost objemu majetku k prodeji jako dodatečného zdroje financování investic a současně představuje určitou rezervu na splácení případných budoucích závazků. Také celkové finanční výsledky hospodaření (bez financování) byly vždy přebytkové, průměrně okolo 4 % celkových příjmů. To pomohlo udržovat dobrou úroveň finančních rezerv, které město nakumulovalo z prodejů majetku, v poslední době z privatizace městských bytů. Díky dostatečným vlastním zdrojům, které plně stačí na řešení dočasné nerovnováhy mezi příjmy a výdaji, město dosud nevyužilo kontokorentů či jiných krátkodobých úvěrů. Objem finančních prostředků na bankovních účtech města vzrostl ze 6 % celkových příjmů v roce 2003 na 24 % v roce 2007 (204 mil. Kč). Vzhledem k tomu, že střednědobý rozpočtový výhled počítá i v následujících letech s mírnými finančními přebytky, měla by si Třebíč stávající příznivou finanční situaci zachovat i do budoucna. Město během roku zhodnocuje své volné finanční prostředky pomocí krátkodobých, málo rizikových cenných papírů. Na investice vynakládala Třebíč v letech 2003 – 2007 průměrně 21 % celkových výdajů ročně. V následujících letech se očekávají kapitálové výdaje mírně pod 20 % celkových výdajů v závislosti na objemu dotací získaných na připravované projekty. Přes významnou rezervu vlastních finančních prostředků se chce vedení města zaměřit na získávání dotací z fondů EU jako na hlavní zdroj financování investičních výdajů. Investiční plán města je založen na řadě projektů s možnou podporou až do výše 80 % celkových uznatelných nákladů. Vzhledem k tomu, že Třebíč je na Seznamu světového dědictví UNESCO a leží v okrese, který patří k vládou vymezeným hospodářsky slabým a strukturálně postiženým oblastem, je rozsah evropských a státních fondů, ze kterých je možné dotace čerpat, široký.

Profil zadluženosti Zadluženost města Třebíče je poměrně nízká, přestože na financování svých investičních potřeb čerpalo několik úvěrů a půjček ze státních fondů. Mezi roky 2003 a 2007 vzrostl čistý dluh města (včetně záruk) z 9 % na 14 % provozních příjmů, nebo z 65 mil. Kč na 102 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že se čerpání dalších úvěrů v střednědobém horizontu neočekává, je pravděpodobné, že s postupným splácením stávajících závazků dojde k poklesu celkového dluhu, potažmo roční dluhové služby. Moody’s zohledňuje také skutečnost, že stávající závazky jsou z 200 % pokryty finančními rezervami města, což zmírňuje rizika s nimi spojená. Dluhová služba měla omezený podíl na celkovém rozpočtu města, v letech 2003 – 2007 činila pouze cca 2 % celkových příjmů. S hrubými provozními výsledky okolo 15 % provozních příjmů, tak bylo město vždy schopno své závazky bez problémů splácet. Úroky z úvěrů byly zanedbatelné, pohybovaly se okolo 0,2 % celkových příjmů. Město v současnosti splácí pouze dva úvěry (které tvoří dohromady 49 % celkového dluhu) s pohyblivými úrokovými sazbami, z nichž jeden je splatný v roce 2008 (zůstatek 3,5 mil. Kč). Druhý úvěr, se zůstatkem 47 mil. Kč ke konci roku 2007, byl čerpán v letech 2005 – 2007 na spolufinancování rozsáhlé rekonstrukce kanalizace. Úvěr je splácen v ročních splátkách do roku 2016. 1

4

Primární provozní výsledek = provozní příjmy – provozní výdaje, Hrubý provozní výsledek = primární provozní výsledek – splátky úroků, Čistý provozní výsledek = hrubý provozní výsledek – splátky dluhu Duben 2008  Analýza  Moody’s International Public Finance - Město Třebíč

Analýza


Město Třebíč Ostatní závazky tvoří pouze záruky (51 % celkového dluhu). Jednou z nich je záruka za úvěr na modernizaci infrastruktury svazku obcí Vodovody a kanalizace Třebíč, které je provozovatelem vodovodní a kanalizační sítě. Tato záruka ve výši 10 mil. Kč (1,4 % provozních příjmů) vyprší v roce 2011. Ve stejném roce končí také záruka za úvěr na přípravu podnikatelského inkubátoru ve výši 5 mil. Kč (0,7 % provozních příjmů). Město se dále zaručilo za dlouhodobé hypoteční úvěry na výstavbu městských nájemních bytů místním bytovým družstvům, které jsou splatné v roce 2022.

Faktory správy a řízení Město Třebíč dlouhodobě plní své rozpočtové cíle. Velmi dobré řízení rozpočtu je založeno na komplexním a transparentním finančním výkaznictví včetně výhledu rozpočtu na tři roky a poměrně podrobného investičního plánu. I když má město v současné době potíže s obsazením investičního oddělení kvalifikovanými pracovníky, jedná se podle Moody’s o krátkodobý problém, který neovlivní postup realizace investičního plánu. Poukazuje to však na určitá omezení institucionální kapacity města. Co se týká řízení dluhu, jsou zkušenosti města v této oblasti, podle Moody’s, poměrně omezené s ohledem na nepříliš složitou strukturu a mírnou výši zadluženosti (stejně jako u většiny ostatních českých municipalit).

Ekonomická základna Město Třebíč leží v kraji Vysočina v jižní části České republiky v blízkosti rakouských hranic a má téměř 39 tis. obyvatel. V porovnání s ostatními kraji je ekonomická výkonnost Vysočiny mírně podprůměrná. V roce 2006 byl kraj na 9. místě s HDP na hlavu na cca 84 % celorepublikového průměru, jeho podíl na HDP České republiky činil 4,2 %. Moody’s považuje vliv místní ekonomiky na bonitu města za omezený. V institucionálním a finančním rámci, ve kterém regionální a místní samosprávy v ČR působí, výkonnost lokální ekonomiky neovlivňuje přímo jejich rozpočty. Rozpočty těchto subjektů se odvíjejí téměř výhradně od růstu národní ekonomiky jako celku. Současný příznivý růst národní ekonomiky by pravděpodobně měl pokračovat i nadále. Ve střednědobém výhledu se očekává růst o více než 4 % ročně, což by mělo pomoci mírnit vzrůstající tlak na místní rozpočty.

Zohlednění mimořádné podpory Národní rating Aa1.cz udělený společností Moody‘s odráží BCA na stupni 7 a střední pravděpodobnost mimořádné podpory ze strany vlády, která zohledňuje úsilí vlády o posílení odpovědnosti a samostatnosti českých měst. Ve vztahu k městům dává vláda přednost spíše neintervenční politice, o čemž svědčí i skutečnost, že vůči nim uplatňuje pouze všeobecný kontrolní dohled. Riziko, že by v souvislosti s hospodařením měst mohlo dojít k poškození reputace českého státu a jeho vlády, považujeme za mírné, a to s ohledem na nízkou zadluženost měst, která je založena zejména na bankovních úvěrech. Ratingový výbor Moody’s udělil dále velmi vysokou míru závislosti platební neschopnosti, a to s ohledem na silnou závislost na zdrojích centrální vlády, ať již v podobě sdílených daní, které jsou určovány a vybírány celostátně a následně přerozdělovány podle počtu obyvatel, či v podobě dotací ze státního rozpočtu.

Výstup z bodovací karty BCA V případě města Třebíče udělil ratingový výbor BCA na stupni 7, blízko hodnotě BCA 6 vygenerované bodovací kartou (viz níže). Bodovací karta BCA je nástrojem, který využívá ratingový výbor k hodnocení úvěrové a finanční důvěryhodnosti krajských a místních samospráv. Karta slouží k odhadu základního úvěrového hodnocení pomocí souboru kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Tyto ukazatele poskytují dobrý statistický odhad pro posouzení finanční síly subjektu jako takového. Odhadnutá BCA vygenerovaná bodovací kartou však nenahrazují závěry ratingového výboru a bodovací karta není maticí, která by automaticky udělovala nebo měnila tato hodnocení. Výsledky, které poskytuje bodovací karta, mají navíc jistá omezení: vzhledem k využívání historických dat se dívají do minulosti, zatímco ratingové hodnocení představuje názor na finanční sílu subjektu v současnosti a s výhledem do budoucna. K tomu přistupuje skutečnost, že omezený počet proměnných obsažených v bodovací kartě nemůže plně obsáhnout šíři a hloubku naší analýzy. Výsledek zachycený na bodovací kartě je přesto velmi důležitý a obecně platí, že dobře hodnocené subjekty mohou očekávat i vyšší stupeň uděleného ratingu.

5


Analýza


Město Třebíč

O Moody’s ratingu místních a regionálních samospráv Národní a mezinárodní ratingy Společnost Moody's uděluje ratingová hodnocení podle národní ratingové stupnice na některých lokálních kapitálových trzích, na kterých by podle investorů ratingy udělované podle mezinárodní stupnice neumožňovaly dostatečnou diferenciaci mezi subjekty nebo by byly nekonzistentní s již zavedenou ratingovou stupnicí v dané zemi. Národní ratingy Moody’s vyjadřují názory na relativní úvěrovou a finanční důvěryhodnost subjektů a emisí v rámci dané země. I když je pravděpodobnost ztráty významným diferenciačním faktorem při udělení vlastního ratingového hodnocení, je třeba poznamenat, že pravděpodobnost ztráty odhadovaná v rámci národní stupnice může být považována za podstatně vyšší než u na první pohled stejného stupně ratingu uděleného podle mezinárodní stupnice. Národní ratingy Moody's řadí subjekty a emise podle jejich relativní úvěrové a finanční důvěryhodnosti: vyšší ratingy jsou spojeny s nižší pravděpodobností ztráty. Národní ratingy je možné chápat jako porovnání relativní úvěrové a finanční důvěryhodnosti (včetně relevantní vnější podpory) subjektů v rámci dané země. Národní ratingy nejsou vytvořeny za účelem srovnávání mezi zeměmi, jsou pouze vyjádřením úvěrového a finančního rizika v rámci dané země. Použití národních ratingů investory je tak vhodné pouze v rámci té části portfolia, která je vystavena podmínkám trhu dané země a to s ohledem na možná rizika vyplývající z ratingů dané země v cizí a lokální měně. Mezinárodní rating Moody’s udělovaný subjektům a emisím v místní měně umožňuje investorům porovnat úvěrovou a finanční důvěryhodnost subjektu/emise se všemi ostatními na světě spíše než pouze v jedné zemi. Toto mezinárodní hodnocení zahrnuje všechna rizika vztahující se k dané zemi, včetně možné volatility ve vývoji její národní ekonomiky.

Stropy jednotlivých zemí pro závazky v cizí měně Moody’s stanoví strop pro dluhopisy a směnky v cizí měně každé zemi (nebo samostatné měnové oblasti) v níž se nacházejí hodnocené subjekty. Tento strop obecně vyjadřuje nejvyšší možný rating, který může být udělen cenným papírům denominovaným v cizí měně, které vydává subjekt podléhající měnové suverenitě dané země nebo oblasti. Ve většině případů je tento strop stejný jako rating, který byl (nebo by mohl být) udělen dluhopisům dané vlády v cizí měně. Mohou se ovšem vyskytnout i ratingy, které převyšují strop dané země, a to v případě cenných papírů splňujících zvláštní podmínky, které jim zajišťují nižší riziko platební neschopnosti než vyjadřuje udělený strop. Tyto zvláštní podmínky mohou být spojeny buď s postavením a charakteristikou subjektu nebo se vztahují k pohledu Moody’s na pravděpodobné kroky příslušné vlády během případné krize cizí měny.

Základní úvěrové hodnocení Základní úvěrové hodnocení Moody's zahrnuje vlastní finanční sílu dané samosprávy a zohledňuje existující provozní dotace a transfery od podporující vlády (státu). Základní úvěrové hodnocení tak ve skutečnosti vyjadřuje zda a v jaké míře se místní samospráva může dostat do situace, kdy bude potřebovat mimořádnou podporu.

Mimořádná podpora Mimořádná podpora je definována jako souhrn opatření, která by přijala podporující vláda, aby zabránila platební neschopnosti místní samosprávy. Tato podpora může mít různé podoby – od formální záruky až po přímou finanční výpomoc či zprostředkování jednání s věřiteli za účelem snadnějšího přístupu k finančním zdrojům. Mimořádná podpora je popisována jako "nízká" (0 – 30 %), "střední" (31 – 50 %), "vysoká" (51 – 70 %), "velmi vysoká" (71 – 95 %), nebo jako "plná podpora" (96 – 100 %).

6


Analýza


Město Třebíč Závislost platební neschopnosti Závislost platební neschopnosti odráží pravděpodobnost, že kreditní profily dvou provázaných subjektů nemusí být stoprocentně sladěny. Tato neúplná korelace, pokud k ní dojde, způsobuje výrazné odlišnosti, které mohou zásadně změnit výsledek vzájemné závislosti platební neschopnosti. Je zřejmé, že pokud rizika platební neschopnosti dvou provázaných subjektů plně nekorelují, riziko současné platební neschopnosti je menší než to, že se v platební neschopnosti ocitne jeden ze subjektů sám. V aplikaci analýzy společné platební neschopnosti na místní a regionální samosprávy vyjadřuje koncept společné platební neschopnosti do jaké míry jsou místní samosprávy a vláda, která je podporuje, společně citlivé na negativní okolnosti vedoucí k platební neschopnosti. Protože kapacita vyššího stupně správy (vlády) poskytnout samosprávnému celku mimořádnou podporu a předejít tak jeho platební neschopnosti je vždy odvislá od solventnosti obou subjektů, platí, že čím větší je vzájemná závislost základního rizika platební neschopnosti, tím nižší je přínos ze vzájemné podpory. Ve většině případů mají blízké ekonomické vazby, překrývající se daňová základna a těsně provázané fiskální procesy mezi různými úrovněmi správy za následek střední až velmi vysoký stupeň vzájemné závislosti platební neschopnosti. Závislost platební neschopnosti je popisována jako "nízká" (0 – 30 %), "střední" (31 – 50 %), "vysoká" (51 – 70 %), nebo "velmi vysoká" (71 – 100 %).

7


Analýza


Město Třebíč

Faktory ratingu Město Třebíč Základní úvěrové hodnocení Bodovací karta - 2006

Hodnota Body

Váhy dílčích Dílčí faktory Váhy pro faktorů celkem rozvíjející se země Celkem

Faktor 1: Prostředí působnosti HDP na osobu (parita kupní síly)

21711

6

50,0 %

6,0

9

25,0 %

1,01

3

25,0 %

Nestálost HDP Efektivita samosprávy

6,00

60,0 %

3,60

10,01

10,0 %

1,00

3,33

7,5 %

0,25

6,33

7,5 %

0,47

2,30

7,5 %

0,17

9,00

7,5 %

0,68

Faktor 2: Institucionální rámec Předvídatelnost, stabilita, schopnost reagovat

7,5

7,5

50,0 %

Fiskální stabilita A

15

15

16,7 %

Fiskální stabilita B

15

15

16,7 %

Fiskální stabilita C

7,5

7,5

16,6 %

Faktor 3: Finanční postavení a výkonnost Splátky úroků/provozní příjmy (%)

0,2

1

33,3 %

Finanční přebytek(deficit)/celkové příjmy (%)

2,1

6

33,3 %

Hrubý provozní výsledek/provozní příjmy (%)

16,6

3

33,3 %

Čistý provozní kapitál/celkové výdaje (%) Faktor 4: Profil zadluženosti Čistý přímý a zaručený dluh/ provozní příjmy (%)

17,9

1

33,4 %

Krátkodobé dluhy/hrubý přímý dluh (%)

16,3

3

33,3 %

3letá změna - čistý přímý.dluh/ provozní příjmy (%)

94,6

15

33,3 %

1

1

40,0 %

7,5

7,5

20,0 %

1

1

15,0 %

Faktor 5: Faktory správy a řízení Rozpočtové řízení Správa investic a úvěrů Transparentnost a poskytování informací (A) Transparentnost a poskytování informací (B)

1

1

15,0 %

Institucionální kapacita

1

1

10,0 %

18375

9

100,0 %

Faktor 6: Ekonomická základna Krajské HDP na osobu (parita kupní síly) – odhad Celkový počet bodů [1] [1]

8

6,17

Počet bodů menší nebo roven 1,49 odpovídá BCA 1; počet bodů vyšší než 1,49, ale menší nebo roven 2,49 odpovídá BCA 2; počet bodů větší než 2,49, ale menší nebo roven 3,49 odpovídá BCA 3; atd.


Analýza


Město Třebíč

Příloha I – Finanční ukazatele Město Třebíč

v milionech Kč

2003 skut.

2004 skut.

%

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

%

FINANČNÍ UKAZATELE Celkové příjmy [1]

824,126

817,659

671,764

671,008

839,902

Celkové výdaje [2]

810,017

796,224

630,154

670,993

759,025

PROVOZNÍ PŘÍJMY Daňové příjmy

306,895

43,2

349,262

46,8

369,539

62,3

362,456

60,2

401,970

55,0

Daň z příjmů fyzických osob

91,197

Daň z příjmů právnických osob

64,227

12,9

99,864

13,4

104,397

17,6

97,230

16,1

107,427

14,7

9,1

69,768

9,3

76,340

12,9

79,413

13,2

89,155

12,2

DPH

94,474

13,3

102,807

13,8

121,315

20,5

121,173

20,1

126,295

17,3

10,414

1,5

10,822

1,4

10,751

1,8

10,898

1,8

11,054

1,5

Sdílené daně

Vlastní daňové příjmy a poplatky Daň z nemovitostí Místní poplatky Daň z příjmů právnických osob za obce Ostatní daňové příjmy Transfery

19,825

2,8

20,948

2,8

24,299

4,1

23,329

3,9

26,102

3,6

14,225

2,0

31,516

4,2

14,905

2,5

9,564

1,6

18,912

2,6

12,532

1,8

13,537

1,8

17,531

3,0

20,848

3,5

23,026

3,1

359,194

50,6

357,260

47,9

178,948

30,2

175,273

29,1

249,216

34,1

Dotace

169,444

23,9

165,066

22,1

172,204

29,1

169,002

28,0

241,051

33,0

Dotace od krajů

187,157

26,4

188,588

25,3

4,168

0,7

3,466

0,6

4,543

0,6

2,593

0,4

3,605

0,5

2,576

0,4

2,805

0,5

3,622

0,5

43,515

6,1

40,061

5,4

44,288

7,5

64,848

10,8

80,321

11,0

13,276

1,9

10,117

1,4

9,497

1,6

21,540

3,6

30,111

4,1

Ostatní Nedaňové příjmy Administrativní poplatky Příjmy z pronájmů

14,073

2,0

12,904

1,7

13,597

2,3

22,176

3,7

12,960

1,8

Převody z vlastních fondů

10,576

1,5

10,225

1,4

10,106

1,7

9,539

1,6

21,982

3,0

Příjmy z úroků a finančního majetku

2,048

0,3

2,088

0,3

3,198

0,5

3,187

0,5

6,743

0,9

Ostatní

3,541

0,5

4,727

0,6

7,889

1,3

8,406

1,4

8,526

1,2

746,582 100,0

592,775

100,0

602,577 100,0

731,508

100,0

Provozní příjmy celkem

709,603 100,0

PROVOZNÍ VÝDAJE 94,406

14,6

80,591

12,3

86,308

18,7

95,940

18,8

100,589

16,0

Služby

149,039

23,1

170,232

25,9

147,315

31,9

175,508

34,3

208,367

33,2

Poskytnuté dotace

Personální výdaje

400,408

62,0

405,902

61,7

226,168

49,0

235,525

46,1

313,578

50,0

Úroky

1,540

0,2

0,961

0,1

1,884

0,4

0,943

0,2

1,686

0,3

Ostatní

0,005

0,0

0,001

0,0

0,112

0,0

3,402

0,7

2,517

0,4

657,687 100,0

461,787

100,0

511,317 100,0

626,738

100,0

Provozní výdaje celkem

9

645,398 100,0

Provoz. výsledek bez dluhové služby

65,745

89,856

132,872

92,203

106,456

Hrubý provozní výsledek [3]

64,205

88,895

130,988

91,260

104,770

Čistý provozní výsledek [4]

51,221

76,154

107,694

77,549

92,270


Analýza


Město Třebíč v milionech Kč

2003 skut.

%

2004 skut.

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

%

24,918

21,8

25,993

36,6

42,002

53,2

41,575

60,8

96,904

89,4

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY Prodeje majetku Prodej finančního majetku Ostatní

0,675

0,6

1,089

1,5

2,633

3,3

0,204

0,3

0,247

0,2

Investiční dotace

71,125

62,1

43,957

61,8

34,340

43,5

26,653

38,9

11,244

10,4

Splátky půjček

17,805

15,5

0,037

0,1

0,014

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

71,077 100,0

78,989

100,0

68,432 100,0

108,394

100,0

Kapitálové příjmy celkem

114,523 100,0

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Investice

10

160,106

97,3

135,332

97,7

145,560

86,5

127,440

79,8

114,094

86,2

Nákup majetku

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

Investiční dotace

4,512

2,7

3,205

2,3

22,808

13,5

32,236

20,2

18,193

13,8

Ostatní

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

Poskytnuté půjčky

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

100,0

159,676 100,0

132,287

100,0

Kapitálové výdaje celkem

164,619 100,0

138,537 100,0

168,368

Kapitálový deficit/přebytek

-50,096

-67,460

-89,378

-91,244

-23,893

FINANČNÍ DEFICIT/PŘEBYTEK

14,109

21,435

41,610

0,015

80,877


Analýza



2003 skut.

2004 skut.

%

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

%

UKAZATELE ZADLUŽENOSTI VÝVOJ ZADLUŽENOSTI Přijaté úvěry

0,000

0,000

37,175

31,037

4,581

Splátky jistiny

12,984

12,742

23,294

13,711

12,500

-12,984

-12,742

13,882

17,326

-7,919

1,125

8,694

55,491

17,342

72,958

ZŮSTATEK FIN. PROSTŘEDKŮ celkem ke konci roku

49,852

58,545

114,037

131,379

204,336

PŘÍMÝ DLUH

39,980

51,7

27,239

36,7

41,120

44,1

58,446

52,8

50,293

49,1

Změna zadluženosti [5] SALDO ROZPOČTU [6]

39,980

51,7

27,239

36,7

41,120

44,1

58,446

52,8

50,293

49,1

v USD

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

v EUR

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

0,000

0,0

Přímý dluh celkem

39,980

51,7

27,239

36,7

41,120

44,1

58,446

52,8

50,293

49,1

ZÁRUKY

37,310

48,3

47,010

63,3

52,177

55,9

52,177

47,2

52,177

50,9

CELKOVÝ DLUH

77,290 100,0

74,249 100,0

93,298

100,0

110,623 100,0

102,471

100,0

v Kč

11


Analýza



2003 skut.

%

2004 skut.

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

ZÁKLADNÍ UKAZATELE ROZPOČTOVÉ UKAZATELE Míra růstu celkových příjmů [1] (%)

26,33

-0,78

-17,84

-0,11

25,17

Míra růstu celkových výdajů [2] (%)

28,29

-1,70

-20,86

6,48

13,12

Celkové příjmy na obyvatele v mil. Kč

23

23

19

19

22

Celkové výdaje na obyvatele v mil. Kč

23

23

18

19

19

Celk. daňové příjmy/celk. příjmy (%)

37,24

42,71

55,01

54,02

47,86

Běžné přijaté dot./celkové příjmy (%)

43,58

43,69

26,64

26,12

31,01

Celk. poskytnuté dot./celk. výdaje (%)

49,99

51,38

39,51

39,91

43,71

Fin. deficit/přebytek v % celk. příjmů

1,71

2,62

6,19

0,00

9,63

86,10

91,31

88,24

89,80

87,09

Běžné výdaje/celkové výdaje (%)

79,68

82,60

73,28

76,20

82,57

Daňové příjmy/provozní příjmy (%)

43,25

46,78

62,34

60,15

54,95

Běžné dotace/provozní příjmy (%)

50,62

47,85

30,19

29,09

34,07

PROVOZNÍ ROZPOČET Běžné příjmy/celkové příjmy (%)

Poplatky za služby/provoz. příjmy (%)

1,87

1,36

1,60

3,57

4,12

Poskyt. běžné dot./provoz. výdaje (%)

62,04

61,72

48,98

46,06

50,03

Provozní výsledek bez dluhové služby/provozní příjmy (%)

9,27

12,04

22,42

15,30

14,55

Hrubý provoz. výsledek/provoz. příjmy (%)

9,05

11,91

22,10

15,14

14,32

Čistý provozní výsledek/provozní příjmy (%)

7,22

10,20

18,17

12,87

12,61

Finanční deficit/přebytek/provozní příjmy (%)

1,99

2,87

7,02

0,00

11,06

Hrubý finanční deficit/ přebytek[7]/provozní příjmy (%)

0,16

1,16

3,09

-2,27

9,35

Kapitálové příjmy/celkové příjmy (%)

13,90

8,69

11,76

10,20

12,91

Kapitálové výdaje/celkové výdaje (%)

20,32

17,40

26,72

23,80

17,43

Investiční dotace/kapitálové příjmy (%)

62,11

61,84

43,47

38,95

10,37

Čistý provozní výsledek/kapitálové výdaje (%)

31,11

54,97

63,96

48,57

69,75

KAPITÁLOVÝ ROZPOČET

12


%

Analýza



2003 skut.

2004 skut.

%

%

2005 skut.

%

2006 skut.

%

2007 skut.

ZADLUŽENOST Míra růstu celkového dluhu (%) Celkový dluh na obyvatele v mil. Kč Celkový dluh/ celkové příjmy (%) Celkový dluh/ hrubý provozní výsledek (v letech) Míra růstu dluhu [8] (%)

-14,38

-3,93

25,66

18,57

-7,17

2

2

3

3

3

9,38

9,08

13,89

16,49

12,20

1

1

1

1

1

-24,51

-31,87

50,96

42,13

-13,60

Dluh na obyvatele v mil. Kč

1

1

1

2

1

Dluh/ celkové příjmy (%)

5

3

6

9

6

Dluh/ hrubý provozní výsledek (v letech)

1

0

0

1

0

Krátkodobý dluh/ dluh (%) Míra růstu splátek úroků (%) Splátky úroků/ celkové příjmy (%) Míra růstu dluhové služby (%)

32,48

46,78

56,65

23,46

0,00

-45,31

-37,61

96,03

-49,94

78,83

0,19

0,12

0,28

0,14

0,20

-29,32

-5,66

83,74

-41,80

-3,19

Dluhová služba/ celkové příjmy (%)

1,76

1,68

3,75

2,18

1,69

Přijaté úvěry/ celkový dluh (%)

0,00

0,00

90,41

53,10

9,11

Přijaté úvěry/ dluhová služba (%)

0,00

0,00

159,59

226,37

36,65

Přijaté úvěry/ kapitálové výdaje (%)

0,00

0,00

22,08

19,44

3,46

20,22

14,33

17,78

15,02

11,93

Splátky jistiny/ hrubý provozní výsledek (%) [1] Bez přijatých úvěrů [2] Bez splátek jistiny [3] Po splátkách úroků [4] Po splátkách jistiny a úroků [5] Přijaté úvěry - splátky jistiny [6] Celkové příjmy - celkové výdaje (včetně úvěrů) [7] Finanční deficit/přebytek - splátky jistiny [8] Bez záruk

13


%

Analýza


Město Třebíč

Související dokumenty společnosti Moody’s Metodologie 

Místní a regionální samosprávy mimo USA, říjen 2006 (100125)

Speciální komentáře 

Aplikace analýzy společné platební neschopnosti na regionální a místní samosprávy, říjen 2006 (100730)



National Scale Ratings in the Czech Republic, June 2006 (97818)

Analýzy 

Profil subjektu – Město Třebíč, duben 2008 (108329)



Czech Republic, October 2007 (104972)

Zprávu je možné prohlédnout kliknutím na příslušný odkaz. Všechny informace jsou aktuální k datu publikování příslušné zprávy, dostupná může být i aktuálnější verze. Ne všichni klienti mají přístup k všem zprávám.

14


Analýza

Město Třebíč

15



Analýza


Město Třebíč

Číslo zprávy: 108328 Autor

Back-up Analytik

Výroba

Kateřina Hamplová

Dagmar Prchalová

Martina Reptová

© Copyright 2008, společnosti Moody’s Investors Service, Inc. nebo poskytovatelů její licence nebo spřízněných osob (společně nazýváni “MOODY’S”). Všechna práva vyhrazena. VEŠKERÉ INFORMACE ZDE OBSAŽENÉ JSOU CHRÁNĚNY ZÁKONY NA OCHRANU AUTORSKÝCH PRÁV A ŽÁDNÁ TAKOVÁ INFORMACE NESMÍ BÝT ÚPLNĚ ANI ČÁSTEČNĚ JAKOUKOLIV OSOBOU BEZ PŘEDCHOZÍHO PÍSEMNÉHO SOUHLASU MOODY‘S KOPÍROVÁNA NEBO JINAK REPRODUKOVÁNA, PŘESKUPOVÁNA, DÁLE ŠÍŘENA, PŘEDÁVÁNA, ROZŠIŘOVÁNA, DÁLE PRODÁVÁNA NEBO UCHOVÁVÁNA PRO POZDĚJŠÍ POUŽITÍ K TAKOVÉMU ÚČELU JAKÝMIKOLIV PROSTŘEDKY A V JAKÉKOLIV PODOBĚ NEBO ZPŮSOBEM. Všechny informace zde obsažené jsou získány MOODY’S ze zdrojů, o kterých se MOODY’S domnívá, že jsou přesné a spolehlivé. S ohledem na možnost lidského nebo mechanického pochybení a jiné faktory však jsou takové informace poskytovány „jak jsou“ bez jakékoliv výslovné nebo skryté záruky o jejich přesnosti, aktuálnosti, úplnosti, prodejnosti nebo vhodnosti pro daný účel. Za žádných okolností MOODY’S neodpovídá žádné osobě za (a) jakoukoliv ztrátu nebo škodu zcela nebo z části způsobenou, vzniklou nebo související s pochybením (z nedbalosti nebo jinak) nebo jinou okolností nebo nepředvídanou okolností závislou nebo nezávislou na vůli MOODY’S nebo jeho ředitelů, manažerů, zaměstnanců nebo zástupců v souvislosti s obstaráváním, sestavováním, analýzou,, výkladem, sdělováním, zveřejňováním nebo doručování takové informace; nebo (b) jakoukoliv přímou, nepřímou, zvláštní, následnou, kompenzační nebo nahodilou škodu (včetně ušlého zisku), a to i v případě, že je MOODY’S předem informováno o možnosti vzniku takové škody vyplývající z užití nebo nemožnosti užití takové informace. Ratingy a finanční analýzy, které tvoří součást informací zde obsažených, musí být vykládány pouze jako názor a nikoli jako skutečnost nebo doporučení k nákupu, prodeji nebo držení cenných papírů. MOODY’S V ŽÁDNÉ FORMĚ A ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM NEČINÍ ANI NEPOSKYTUJE ŽÁDNOU ZÁRUKU, AŤ UŽ VÝSLOVNOU NEBO SKRYTOU, OHLEDNĚ PŘESNOSTI, AKTUÁLNOSTI, ÚPLNOSTI, PRODEJNOSTI NEBO VHODNOSTI RATINGU NEBO JINÉHO NÁZORU NEBO INFORMACE PRO URČITÝ ÚČEL. Každý rating a každý názor musí být v rámci investičního rozhodnutí, které je činěno jakýmkoli uživatelem informace zde obsažené (nebo na jeho účet), zvažováno pouze jako jeden z faktorů, a každý takový uživatel musí podle toho provést svou vlastní studii a ohodnocení každého cenného papíru a každého emitenta cenného papíru, ručitele a každého poskytovatele financování souvisejícího s cenným papírem, o jehož koupi, držení nebo prodeji uživatel uvažuje. MOODY’S tímto zveřejňuje, že většina emitentů dluhových cenných papírů (včetně korporátních a komunálních dluhopisů, krátkodobých dluhopisů (commercial paper) a ostatních druhů dluhopisů, včetně tzv. debentures a notes) a prioritních akcií, kterým MOODY’S přiděluje rating, se zavázala zaplatit MOODY’S ještě před přidělením jakéhokoliv ratingu za ohodnocení a další ratingové služby MOODY’S poplatek pohybující se od 1.500 USD do 2.400.000 USD. Moody’s Corporation (MCO) a její stoprocentní dceřiná společnost, ratingová agentura Moody’s Investors Service (MIS), mají vnitřní předpisy a postupy, které upravují a zabývají se nezávislostí ratingů a ratingových postupů MIS. Informace o určitých vztazích, které mohou existovat mezi řediteli MCO a ohodnocovanými osobami a mezi osobami, které obdržely rating od MIS a veřejně ohlásily SEC (Securities and Exchange Commission) podíl v MCO převyšující 5%, jsou ročně umisťovány na internetové stránky Moody’s na www.moodys.com pod odkazem „Shareholder Relations – Corporate Governance — Director and Shareholder Affiliation Policy.” Moody’s Investors Service Pty Limited nemá australskou licenci pro poskytování služeb podle zákona o společnostech (Corporations Act). Tento rating byl připraven bez ohledu na Vaše cíle, finanční situaci nebo potřeby. Před tím, než budete podle tohoto názoru jednat, měli byste zvážit vhodnost tohoto názoru s ohledem na Vaše cíle finanční situaci a potřeby.

16


Duben Město Třebíč Česká republika. Rating. Základní údaje o městě. Město. Kraj

Recommend Documents