SUB-SOVEREIGN
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA
Jihomoravský kraj
Obsah: RATINGY 1 ZÁKLADNÍ UKAZATELE 1 ZDŮVODNĚNÍ UDĚLENÉHO RATINGU 1 PODROBNÉ ZDŮVODNĚNÍ UDĚLENÉHO RATINGU 2 O MOODY’S RATINGU MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH SAMOSPRÁV 6 FAKTORY RATINGU 8 FINANČNÍ UKAZATELE 9 SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY SPOLEČNOSTI MOODY’S 13
Ratingy
Česká republika
Kontakty PRAHA
420.224.222.929
Kateřina Hanzlová 420.221.666.352 Analyst
[email protected] Gjorgji Josifov 420.221.666.340 Assistant Vice President – Analyst
[email protected] LONDÝN
44.20.7772.5454
David Rubinoff 44.20.7772.1498 Managing Director – Sub Sovereigns
[email protected]
Tato analýza poskytuje hloubkové pojednání o ratingu Jihomoravského kraje a doporučuje se číst ji ve spojitosti s nejaktuálnějším Výrokem o ratingu a s relevantními ratingovými informacemi, které je možné nalézt na stránkách společnosti Moody's.
Kategorie
Rating Moody's
Výhled
Stabilní
Rating subjektu
Aa1.cz
Základní ukazatele (K 31. Prosinci)
2007
2008
2009
2010
2011
Čistý přímý a nepřímý dluh/provozní příjmy (%)
13,5
13,7
12,1
11,9
13,2
Dluhová služba/celkové příjmy (%)
0,2
0,7
1,0
0,9
0,9
Hrubý provozní výsledek/provozní příjmy (%)
9,5
10,1
6,4
4,3
6,0
Finanční přebytek (deficit)/celkové příjmy (%)
-1,4
1,4
0,4
-1,1
-0,4
Běžné transfery/provozní příjmy (%) [1]
96,3
97,1
97,4
97,4
97,0
Kapacita samofinancování Kapitálové výdaje/celkové výdaje (%)
0,9
1,0
1,0
0,9
1,0
12,6
13,1
11,7
11,8
8,9
[1]Běžné transfery = provozní dotace + sdílené daně
Zdůvodnění uděleného ratingu Národní rating Aa1.cz byl Jihomoravskému kraji (JMK) udělen 8. března 2012. Rating odráží řadu faktorů, zejména konzervativní přístup kraje k řízení rozpočtu, který mu umožňuje udržovat vyrovnané hospodaření a dostatečné provozní přebytky. Rating zohledňuje také dobře zvladatelnou dluhovou službu kraje, přesto, že se v roce 2012 očekává nárůst zadluženosti, a přiměřenou úroveň plánovaných kapitálových výdajů. Ratingové hodnocení však bere v úvahu také nízký růst příjmů, který bude pravděpodobně pokračovat i v příštích dvou letech, a zároveň i omezenou flexibilitu příjmů a výdajů, kterou českým územním samosprávám poskytuje v současnosti platná legislativa. Kraje mají zákonnou povinnost zajišťovat určité služby (zejména v oblasti školství) a jejich financování z velké části závisí na státních účelových dotacích. Národní rating Moody’s mají v České republice celkem tři kraje, a to na stejném stupni Aa1.cz.
SUB-SOVEREIGN
Silné stránky Mezi silné stránky Jihomoravského kraje patří:
»
Vyrovnaný rozpočet (před financováním) a dostatečné provozní výsledky.
»
Stabilní hotovostní rezervy.
»
Dobře zvladatelná dluhová služba i přes očekávaný nárůst zadluženosti v roce 2012.
»
Přiměřená úroveň plánovaných kapitálových výdajů.
Slabé stránky Slabé stránky Jihomoravského kraje jsou:
»
Nevýrazný růst příjmů ze sdílených daní očekávaný v příštích dvou letech, který může ohrozit schopnost samofinancování kapitálových výdajů kraje.
»
Omezená flexibilita na straně příjmů a rigidita provozních výdajů.
Ratingový výhled Výhled ratingu je stabilní.
Co by mohlo rating - ZVÝŠIT Zvýšení ratingu kraje je ve střednědobém výhledu nepravděpodobné vzhledem k jeho pozici na ratingové stupnici.
Co by mohlo rating - SNÍŽIT Prudký nárůst dlouhodobého zadlužení nad v současnosti očekávanou úroveň společně s propadem provozních výsledků kraje by mohl vést ke snížení ratingu.
Podrobné zdůvodnění uděleného ratingu Rating Jihomoravského kraje odráží aplikaci Metodiky společné platební neschopnosti (Joint Default Analysis; JDA) pro hodnocení místních a krajských samospráv společnosti Moody's. V souladu s touto metodikou Moody's nejprve stanoví základní úvěrové hodnocení (Baseline Credit Assessment; BCA) subjektu a pak zohlední pravděpodobnost podpory ze strany vlády za účelem předejít neschopnosti kraje dostát svým splatným závazkům v případě, že by tato extrémní situace nastala.
Základní úvěrové hodnocení BCA Jihomoravského kraje na stupni 7 (na stupnici od 1 do 21, kde 1 představuje nejnižší riziko) se opírá o následující faktory: Finanční situace a výsledky hospodaření JMK si v uplynulých pěti letech udržoval uspokojivé provozní výsledky, i když od roku 2009 došlo k jejich oslabení a pohybují se mírně pod průměrem jak subjektů hodnocených agenturou Moody’s tak i pod průměrem za kraje v ČR. Po bezprecedentním propadu příjmů ze sdílených daní v roce 2009 se hrubý provozní výsledek (HPV) kraje propadl na 6,4 % provozních příjmů z 10,1 % v roce 2008. Navzdory úsporným opatřením v oblasti mzdových nákladů a dotací poskytnutých vlastním organizacím, HPV poklesl i v roce 2010 až na 4,3 %. Snížení provozních výdajů v roce 2010 meziročně o 2 %, totiž nestačilo kompenzovat 3% propad provozních příjmů způsobený
2
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
zejména 6% poklesem státních dotací. V roce 2011 se HPV díky 3% růstu provozních příjmů, který překonal mírný 1% růst provozních výdajů, vrátil zpět na úroveň 6 % provozních příjmů. Struktura rozpočtu, ve kterém dominují účelově vázané státní dotace, nedává kraji možnost přijmout zásadnější úsporná opatření na straně provozních výdajů. Provozní výsledky kraje tedy do budoucna závisí hlavně na vývoji provozních příjmů, zejména sdílených daní. Vzhledem k zhoršujícím se odhadům růstu HDP pro rok 2012 a negativnímu dopadu vládních reforem na příjmy ze sdílených daní, Moody’s očekává, že HPV Jihomoravského kraje zůstane na nižší jednociferné úrovni. Nicméně HPV by měl zůstat i v příštích letech dostatečný alespoň na krytí dluhové služby. Přes zhoršení schopnosti samofinancování kapitálových výdajů kraje v letech 2009 až 2011, zůstal díky zpomalení kapitálových výdajů rozpočet kraje (před financováním) téměř vyrovnaný. V roce 2011 podíl investičních výdajů na celkových výdajích klesl na pouhých 9 %, z úrovně okolo 12 % v předchozích letech. Protože kraj chce maximálně využít dotace, které lze ještě čerpat v rámci programovacího období EU na roky 2007-2013, dojde v nadcházejících dvou letech pravděpodobně k opětovnému nárůstu kapitálových výdajů. Toto navýšení bude zřejmě spojeno s mírnými deficity (před financováním), které budou kryty nedávno sjednaným úvěrem od EIB, který je k dispozici do konce roku 2013. JMK v letech 2007 až 2011 proinvestoval celkem 8,7 miliard Kč, přičemž 87 % tvořily dotace krajským organizacím zejména v oblasti dopravy, vzdělávání a zdravotnictví. Více než polovina kapitálových výdajů byla financována z vlastních zdrojů kraje, zejména z provozních přebytků. Investiční dotace od státu nebo EU pokryly třetinu těchto výdajů a úvěry asi 12 %. Vyrovnané rozpočty v letech 2007 až 2011 napomohly kraji udržet si mírné, ale dostatečné a stabilní hotovostní rezervy na úrovni 4 až 6 % provozních příjmů. Profil zadluženosti Čistý přímý a nepřímý dluh Jihomoravského kraje byl v posledních letech nízký a pohyboval se mezi 13,5 % provozních příjmů v roce 2007 a 11,9 % v roce 2010. Sjednáním nového úvěru v roce 2010 zadluženost kraje stoupla na 13,2 % provozních příjmů v roce 2011 a dále poroste až na téměř 20 % v roce 2013, čímž se dostane nad průměr ostatních krajů hodnocených agenturou Moody’s v ČR. Přes očekávaný nárůst však zadluženost kraje zůstává poměrně nízká, a jelikož kraj ve střednědobém horizontu neplánuje čerpat další úvěry, začne se pravděpodobně po roce 2013 opět snižovat. Moody’s podotýká, že investiční plány a přístup k zadlužování se mohou změnit po letošních krajských volbách, zásadní odklon od dlouhodobých priorit kraje, které jsou podporovány napříč politickým spektrem, je však nepravděpodobný.
Přímý dluh kraje (9 % provozních příjmů v roce 2011) je tvořen dvěma úvěry od EIB čerpanými za účelem spolufinancování investičních projektů podporovaných EU. První úvěr v objemu 1,2 miliardy Kč byl čerpán v letech 2005 až 2008 a finanční zdroje z druhého úvěru (objem 2 miliardy Kč) jsou k dispozici od roku 2010 do 2013. Díky postupnému splácení dluhu, odkladu splátek a dlouhodobé splatnosti úvěrů, které se upravují při každé tranši, zůstává zadluženost kraje dobře zvladatelná. Počátek splácení druhého úvěru je nastaven souběžně s posledními splátkami prvního úvěru, což umožní udržet dluhovou službu pod 2 % provozních příjmů v průběhu celé doby splácení. Část dluhu je zajištěna úrokovým swapem. Nepřímý dluh kraje (téměř 4 % provozních příjmů kraje v roce 2011) se skládá z investičních úvěrů dvou krajských příspěvkových organizací. Převážnou část dluhu představuje úvěr společnosti Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (Aa1.cz, stabilní), který je postupně umořován z krajských dotací.
3
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
Díky opatrnému přístupu při plánování likvidity, kterému napomáhá předvídatelnost krajských příjmů a výdajů, kraj nikdy nemusel využít krátkodobý úvěr nebo kontokorent. Faktory správy a řízení Správa i řízení JMK jsou na dobré úrovni a významně se neodlišují od metod a postupů užívaných ostatními českými kraji. Představitelé vedení kraje byli schopni v posledních třech letech přizpůsobit rozpočet nepříznivým hospodářským podmínkám a udržet tak pozitivní provozní přebytky a víceméně vyrovnaný rozpočet. Nejistý vývoj sdílených daní v roce 2012 a nadcházející krajské volby však ověří schopnost vedení kraje udržet si opatrný přístup k hospodaření.
Kraj pravidelně poskytuje komplexní a transparentní finanční výkazy, které jsou auditovány Ministerstvem financí. Moody’s však považuje zkušenosti kraje s řízením dluhu za omezené, s přihlédnutím k jednoduché struktuře dluhu a dosavadní nízké úrovni zadluženosti. Ekonomická základna Jihomoravský kraj se nachází v jihovýchodní části České republiky. Je to čtvrtý největší a zároveň čtvrtý nejlidnatější kraj (ze 14 krajů). Počet obyvatel se pohybuje mírně nad 1,15 milionu (údaje k 1. lednu 2011), což představuje 11 % celkové populace ČR. V posledních deseti letech se počet obyvatel zvyšoval v průměru o 0,2 % ročně. Bylo to způsobeno zejména pozitivní migrací obyvatelstva v kombinaci s přirozeným přírůstkem od roku 2007. Ve sledovaném období došlo rovněž k růstu obyvatelstva ČR a to o 0,4 % ročně.
Díky své dynamické ekonomice, množství velkých etablovaných průmyslových podniků jakož i malých a středně velkých podniků působících v oblasti služeb nebo high-tech a přílivu zahraničních i domácích investic je Brno (druhé největší město České republiky s ratingem A2, stabilní) hospodářským centrem JMK. Kraj přispívá do celonárodního HDP 10 %, což ho řadí na třetí místo mezi kraji. Při přepočtu HDP na obyvatele je Jihomoravský kraj na druhém místě s 94 % celorepublikového průměru. Zhruba 22,7 % HDP kraje pochází z výrobního průmyslu (republikový průměr je 23,3 %), 10,9 % z obchodu (republikový průměr je 10,5 %) a 9,4 % pochází ze stavebnictví (republikový průměr je 7,2 %). Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji se pohybuje nad národním průměrem. V lednu 2012 dosáhla nezaměstnanost úrovně 10,3 %, oproti tomu celorepublikový průměr byl 9,1 %. V meziročním srovnání tyto hodnoty představují pokles o 0,6 % jak na krajské, tak i celorepublikové úrovni. V meziměsíčním srovnání to však představuje nárůst o 0,5 % na obou úrovních. Mírný nárůst je pravděpodobný i v příštích měsících. Moody’s podotýká, že místní ekonomické prostředí má pouze omezený dopad na bonitu kraje. Ve stávajícím institucionálním a finančním rámci platném pro české regionální a místní samosprávy téměř nemá místní ekonomická základna dopad na rozpočty. Ty jsou naopak skoro plně závislé na vývoji národní ekonomiky. Proto jsou příjmy kraje závislé hlavně na příjmech ze sdílených daní a státních dotací. Prostředí působnosti Prostředí, v němž působí české regionální a místní samosprávy, je charakteristické pro rozvíjející se tržní ekonomiky zemí OECD. V porovnání s průměrem těchto ekonomik se přitom vyznačuje relativně vysokým HDP na hlavu, mírnou volatilitou HDP a poměrně vysokým indexem vládní efektivity vydávaném Světovou bankou. Z kombinace těchto charakteristik vyplývá nízké systémové riziko, což reflektuje A1 dluhový rating České republiky. Institucionální rámec Krajské samosprávy v České republice vznikly v roce 2000. Způsob financování základních kompetencí krajů a struktura jejich rozpočtů se ustálily a je nepravděpodobné, že by v blízké době
4
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
došlo k jejich zásadním změnám. Avšak úsporná opatření, která zavedla centrální vláda jako reakci na dluhovou krizi v eurozóně, a zhoršující se výhled ekonomiky budou mít dopad na regionální a místní samosprávy. I když české kraje vyšly z globální finanční krize (2009) v relativně dobré kondici, jejich rozpočty zůstávají pod tlakem v důsledku zvyšující se nejistoty v příjmech v souvislosti se změnami v dani z přidané hodnoty (DPH) a dani z příjmů fyzických osob (DPFO) a s úpravou podílu krajů na sdílených daních (DPH) s účinností od roku 2012. Legislativní změny v kombinaci se zpomalujícím se hospodářským růstem pravděpodobně omezí očekávaný růst příjmů v roce 2012 i v letech následujících. Bonita českých územních samospráv bude do budoucna záviset na jejich schopnosti přizpůsobit se nízkému očekávanému růstu příjmů a udržet pod kontrolou růst zadluženosti navzdory přetrvávajícím potřebám investic do infrastruktury. Provozní příjmy krajů se téměř výhradně skládají z transferů (61 % v roce 2010) a ze sdílených daní (35 %). K rozhodnutí o poskytnutí a výši státní dotace dochází na vládní úrovni a proces jejího využití je úzce monitorován. Sdílené daně jsou určovány státem a rozdělovány bez jakékoliv návaznosti na hospodářskou výkonnost daného kraje. Jsou naopak výhradně navázané na vývoj národní ekonomiky jako celku. Přes existující snahy nahradit některé transfery sdílenými daněmi, je nepravděpodobné, že by krajům byly dány jakékoli pravomoci umožňující jim přímo ovlivňovat výši svých daňových příjmů. Stejná nepružnost panuje i na straně výdajů a omezuje schopnost krajů regulovat jejich strukturu a růst. Přibližně 65 % provozních výdajů bylo v roce 2010 (rozhodující podíl tvoří výdaje na školství) financováno ze státních transferů a šlo především o nedávno přenesené kompetence, u kterých je velmi obtížné rychle snížit výdaje nebo je restrukturalizovat. Je však na každé krajské samosprávě, zda dokáže zvýšit efektivnost výkonu služeb, které poskytuje a to prostřednictvím regulace růstu provozních výdajů, např. reorganizací úřadu a struktury svých příspěvkových organizací, personálními změnami, omezením poskytovaných grantů apod. Kraje také mohou snížit své kapitálové výdaje, které v roce 2010 tvořily 14 % jejich celkových výdajů. Některé investiční výdaje však postrádají potřebnou flexibilitu. Například je vyloučena manipulace s investicemi spolufinancovanými fondy EU a transfery od státu, jelikož nemohou být použity na jiné účely, než na které byly poskytnuty. Navíc musí být vráceny příslušnému orgánu, nedojde-li k jejich využití. Přímý dluh krajů je nízký (12 % provozních příjmů v roce 2010), a to i přes omezenou flexibilitu jejich rozpočtů. Nicméně zadlužení krajů se pravděpodobně zvýší v důsledku potřeby financovat rozsáhlé investiční projekty a přispívat na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU.
Zohlednění mimořádné podpory Moody's se ve svém hodnocení přiklání ke střední pravděpodobnosti mimořádné podpory ze strany vlády, přičemž zohledňuje úsilí centrální vlády o posílení odpovědnosti a samostatnosti českých krajů. Ve vztahu ke krajům dává vláda přednost spíše neintervenční politice, jak o tom svědčí i skutečnost, že vůči nim uplatňuje pouze všeobecný kontrolní dohled. Riziko, že by v souvislosti s hospodařením kraje mohlo dojít k poškození reputace českého státu a jeho vlády je třeba považovat za velmi mírné, a to s ohledem na nízkou zadluženost krajů, kterou tvoří spíše bankovní úvěry. Moody's dále stanovila velmi vysokou míru závislosti platební neschopnosti mezi kraji a vládou, a to s ohledem na silnou závislost na zdrojích centrální vlády, ať již v podobě sdílených daní, které jsou určovány a vybírány celostátně a následně přerozdělovány na základě zákona, či v podobě dotací ze státního rozpočtu.
5
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
Výstup z bodovací karty BCA V případě Jihomoravského kraje vygenerovala bodovací karta BCA hodnocení na úrovni 5 (viz níže), ve srovnání s BCA na úrovni 7 uděleného ratingovým výborem. Dvoustupňový rozdíl mezi hodnotou udělenou ratingovým výborem a referenční hodnotou vygenerovanou bodovací kartou reflektuje přesvědčení Moody’s, že bodovací karta podhodnocuje systémové riziko České republiky v sekci „Prostředí působnosti“. Bodovací karta BCA (BCA Scorecard) - nástroj, který využívá ratingový výbor k hodnocení úvěrové a finanční důvěryhodnosti krajských a místních samospráv - obsahuje soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, na jejichž základě se stanoví hodnoty základního úvěrového hodnocení. Ukazatele zachycené na bodovací kartě poskytují dobrý statistický odhad pro posouzení síly subjektu jako takového. Všeobecně platí, že u subjektů s nejlepším hodnocením generovaným bodovací kartou se dá očekávat udělení vyššího ratingu. Odhadnutá základní úvěrová hodnocení vygenerovaná bodovací kartou však nenahrazují závěry ratingového výboru ohledně jednotlivých BCA a bodovací karta není maticí, která by automaticky udělovala nebo měnila tato hodnocení. Výsledky, které poskytuje bodovací karta, mají navíc jistá omezení: vzhledem k využívání historických dat se dívají do minulosti, zatímco ratingové hodnocení představuje názor na finanční sílu subjektu v současnosti a s výhledem do budoucna. K tomu přistupuje skutečnost, že omezený počet proměnných obsažených v bodovací kartě nemůže plně obsáhnout šíři a hloubku naší analýzy.
O Moody’s ratingu místních a regionálních samospráv Národní a mezinárodní ratingy Národní ratingové stupnice Moody’s (NRS) jsou vyjádřením relativní bonity emitentů a emisí příslušné země, a tím umožňují účastníkům trhu lépe rozlišit relativní rizika. NRS se odlišují od globálních ratingových stupnic v tom, že nejsou navzájem srovnatelné v celém spektru hodnocených subjektů agenturou Moody’s. NRS jsou navzájem srovnatelné pouze v rámci jedné země. NRS jsou označované indexem „.nn“, který naznačuje příslušnost k relevantní zemi, jako je tomu v případě indexu „.cz“ pro Českou republiku. Bližší informace o přístupu Moody’s k národním ratingovým stupnicím jsou zveřejněné v publikaci „Mapping Moody’s National Scale Ratings to Global Scale Ratings“ vydané v březnu 2011. Mezinárodní rating Moody’s udělovaný subjektům a emisím v místní měně umožňuje investorům porovnat úvěrovou a finanční důvěryhodnost subjektu/emise se všemi ostatními na světě spíše než pouze v jedné zemi. Toto mezinárodní hodnocení zahrnuje všechna rizika vztahující se k dané zemi, včetně možné volatility ve vývoji její národní ekonomiky.
Stropy jednotlivých zemí pro závazky v cizí měně Moody's stanoví strop pro dluhopisy a směnky v cizí měně každé zemi (nebo samostatné měnové oblasti) v níž se nacházejí hodnocené subjekty. Tento strop obecně vyjadřuje nejvyšší možný rating, který může být udělen cenným papírům denominovaným v cizí měně, které vydává subjekt podléhající měnové suverenitě dané země nebo oblasti. Ve většině případů je tento strop stejný jako rating, který byl (nebo by mohl být) udělen dluhopisům dané vlády v cizí měně. Mohou se ovšem vyskytnout i ratingy, které převyšují strop dané země, a to v případě cenných papírů splňujících zvláštní podmínky, které jim zajišťují nižší riziko platební neschopnosti, než vyjadřuje udělený strop. Tyto zvláštní podmínky mohou být spojeny buď s postavením subjektu, nebo se vztahují k pohledu Moody's na pravděpodobné kroky příslušné vlády během případné krize cizí měny.
6
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
Základní úvěrové hodnocení Základní úvěrové hodnocení Moody's zahrnuje vlastní finanční sílu dané samosprávy a zohledňuje existující provozní dotace a transfery od podporující vlády (státu). Základní úvěrové hodnocení tak ve skutečnosti vyjadřuje, zda a v jaké míře se místní samospráva může dostat do situace, kdy bude potřebovat mimořádnou podporu.
Mimořádná podpora Mimořádná podpora je definována jako souhrn opatření, která by přijala podporující vláda, aby zabránila platební neschopnosti místní samosprávy. Tato podpora může mít různé podoby – od formální záruky až po přímou finanční výpomoc či zprostředkování jednání s věřiteli za účelem snadnějšího přístupu k finančním zdrojům. Mimořádná podpora je popisována jako "nízká" (0 – 30 %), "střední" (31 – 50 %), "vysoká" (51 – 70 %), "velmi vysoká" (71 – 95 %), nebo jako "plná podpora" (96 – 100 %).
Závislost platební neschopnosti Závislost platební neschopnosti odráží pravděpodobnost, že kreditní profily dvou provázaných subjektů nemusí být stoprocentně sladěny. Tato neúplná korelace, pokud k ní dojde, způsobuje výrazné odlišnosti, které mohou zásadně změnit výsledek vzájemné závislosti platební neschopnosti. Je zřejmé, že pokud rizika platební neschopnosti dvou provázaných subjektů plně nekorelují, riziko současné platební neschopnosti je menší než to, že se v platební neschopnosti ocitne jeden ze subjektů sám. V aplikaci analýzy společné platební neschopnosti na místní a regionální samosprávy vyjadřuje koncept společné platební neschopnosti, do jaké míry jsou místní samosprávy a vláda, která je podporuje, společně citlivé na negativní okolnosti vedoucí k platební neschopnosti. Protože kapacita vyššího stupně správy (vlády) poskytnout samosprávnému celku mimořádnou podporu a předejít tak jeho platební neschopnosti je vždy odvislá od solventnosti obou subjektů, platí, že čím větší je vzájemná závislost základního rizika platební neschopnosti, tím nižší je přínos ze vzájemné podpory. Ve většině případů mají blízké ekonomické vazby, překrývající se daňová základna a těsně provázané fiskální procesy mezi různými úrovněmi správy za následek střední nebo vysoký stupeň vzájemné závislosti platební neschopnosti. Závislost platební neschopnosti je popisována jako "nízká" (0 – 30 %), "střední" (31 – 50 %), "vysoká" (51 – 70 %), nebo "velmi vysoká" (71 – 100 %).
7
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
Faktory ratingu Jihomoravský kraj Základní úvěrové hodnocení Bodovací karta - 2010
Hodnota
Body
Váhy dílčích faktorů
24 766
6
50, 0 %
Dílčí faktory celkem
Váhy pro rozvíjející se země
Celkem
Faktor 1: Prostředí působnosti
HDP na osobu v USD (parita kupní síly) Volatilita HDP Efektivita samosprávy
4,0
3
25, 0 %
1,01
3
25, 0 %
7, 5
7, 5
50, 0 %
15
15
16, 7 %
4, 50
60, 0 %
2,70
10, 01
10, 0 %
1,00
6, 33
7, 5 %
0,48
2,00
7, 5 %
0,15
2, 30
7, 5 %
0,17
6, 00
7, 5 %
0,45
Faktor 2: Institucionální rámec
Předvídatelnost, stabilita, schopnost reagovat Fiskální stabilita A Fiskální stabilita B
15
15
16, 7 %
Fiskální stabilita C
7, 5
7, 5
16, 6 %
Splátky úroků/provozní příjmy (%)
0, 2
1
33, 3 %
Finanční přebytek (deficit)/celkové příjmy (%)
-0,3
9
33, 3 %
Hrubý provozní výsledek/provozní příjmy (%)
5,7
9
33, 3 %
Čistý přímý a nepřímý dluh/provozní příjmy (%)
11,9
1
50, 0 %
Přímý dluh splatný do 1 roku/přímý dluh (%)
11,7
3
25, 0 %
Trend vývoje čistého přímého dluhu/ provozní příjmy (%)
-8,1
3
25, 0 %
Faktor 3: Finanční postavení a výkonnost
Faktor 4: Profil zadluženosti
Faktor 5: Faktory správy a řízení
Rozpočtové řízení
1
1
40, 0 %
7, 5
7, 5
20, 0 %
Transparentnost a poskytování informací (A)
1
1
15, 0 %
Transparentnost a poskytování informací (B)
1
1
15, 0 %
Institucionální kapacita
1
1
10, 0 %
22 825
6
100, 0 %
Správa investic a úvěrů
Faktor 6: Ekonomická základna
Krajské HDP na osobu v USD (parita kupní síly) – odhad Celkový počet bodů
8
9. BŘEZNA 2012
5
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
Finanční ukazatele* Jihomoravský kraj v milionech Kč
2007 skut.
%
2008 skut.
%
2009 skut.
%
2010 skut.
%
2011 skut.
%
Finanční ukazatele
Celkové příjmy [1]
13 848
14 902
15 540
15 161
14 991
Celkové výdaje [2]
14 047
14 698
15 483
15 331
15 057
Provozní příjmy
Daňové příjmy
4 520
33,3
4 896
34,5
4 309
29,5
4 413
31,3
4 458
30,5
Sdílené daně
4 504
33,2
4 845
34,1
4 275
29,3
4 402
31,2
4 433
30,4
Daň z příjmů fyzických osob
1 220
9,0
1 150
8,1
1 058
7,2
1 083
7,7
1 120
7,7
Daň z příjmů právnických osob
1 306
9,6
1 521
10,7
1 067
7,3
1 054
7,5
975
6,7
DPH
1 978
14,6
2 174
15,3
2 150
14,7
2 265
16,0
2 338
16,0
12
0,1
49
0,3
31
0,2
9
0,1
23
0,2
Daň z příjmů právnických osob za kraj Ostatní daňové příjmy
4
0,0
2
0,0
2
0,0
2
0,0
3
0,0
8 559
63,1
8 944
63,0
9 947
68,1
9 354
66,3
9 726
66,6
479
3,5
366
2,6
340
2,3
349
2,5
411
2,8
13 558
100,0
14 207
100,0
14 596
100,0
14 117
100,0
14 596
100,0
Mzdové náklady
271
2,2
291
2,3
310
2,3
310
2,3
339
2,5
Služby
378
3,1
382
3,0
554
4,1
549
4,1
511
3,7
Transfery Nedaňové příjmy Provozní příjmy celkem
Provozní výdaje
Poskytnuté dotace
11 582
94,4
12 041
94,3
12 765
93,4
12 623
93,4
12 836
93,5
Úroky
27
0,2
45
0,3
31
0,2
16
0,1
18
0,1
Ostatní
15
0,1
9
0,1
7
0,1
17
0,1
18
0,1
12 273
100,0
12 768
100,0
13 667
100,0
13 516
100,0
13 722
100,0
Provozní výdaje celkem
Provozní výsledek bez dluhové služby
1 312
1 483
960
618
892
Hrubý provozní výsledek [3]
1 285
1 439
929
601
874
Čistý provozní výsledek [4]
1 285
1 379
809
481
754
9
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
2007 skut.
%
2008 skut.
%
2009 skut.
%
2010 skut.
%
2011 skut.
%
117
40,4
119
17,2
11
1,2
105
10,1
112
28,4
0
0,0
0
0,0
1
0,1
0
0,0
0
0,0
168
58,1
568
81,6
928
98,4
935
89,5
280
70,6
4
1,5
9
1,2
3
0,3
4
0,4
4
1,0
290
100,0
696
100,0
943
100,0
1 044
100,0
396
100,0
429
24,2
399
20,7
130
7,2
67
3,7
71
5,3
20
1,1
20
1,0
27
1,5
0
0,0
0
0,0
1 325
74,7
1 511
78,3
1 659
91,3
1 746
96,2
1 263
94,7
Ostatní
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
Poskytnuté půjčky
0
0,0
0
0,0
0
0,0
2
0,1
0
0,0
Kapitálové výdaje celkem
1 774
100,0
1 930
100,0
1 816
100,0
1 815
100,0
1 335
100,0
Kapitálový deficit/přebytek
-1 484
-1 234
-873
-771
-939
Finanční deficit/přebytek
-199
204
56
-170
-65
313
155
0
128
453
0
60
120
120
120
Změna zadluženosti [5]
313
95
-120
8
333
Výsledek hospodaření [6]
114
299
-64
-162
268
v milionech Kč Kapitálové příjmy
Příjmy z prodeje majetku Prodej finančního majetku Investiční transfery Ostatní Kapitálové příjmy celkem
Kapitálové výdaje
Investice Nákup finančního majetku Investiční dotace
Ukazatele zadluženosti Vývoj zadluženosti
Přijaté úvěry Splátky jistiny
Celková zadluženost
Přímý dluh
1 045
57,1
1 140
58,4
1 020
57,9
1 028
61,0
1 361
70,3
Krátkodobý
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
Dlouhodobý
1 045
57,1
1 140
58,4
1 020
57,9
1 028
61,0
1 361
70,3
Nepřímý dluh [7]
785
42,9
813
41,6
743
42,1
658
39,0
576
29,7
Čistý nepřímý dluh
785
42,9
813
41,6
743
42,1
658
39,0
576
29,7
Přímý a nepřímý dluh
1 830
100,0
1 953
100,0
1 763
100,0
1 686
100,0
1 937
100,0
Čistý přímý a nepřímý dluh
1 830
100,0
1 953
100,0
1 763
100,0
1 686
100,0
1 937
100,0
10
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
Jihomoravský kraj 2007 skut.
2008 skut.
2009 skut.
2010 skut.
2011 skut.
Míra růstu celkových příjmů [1] (%)
3,5
7,6
4,3
-2,4
-1,1
Míra růstu celkových výdajů [2] (%)
1,7
4,6
5,3
-1,0
-1,8
Celkové příjmy na obyvatele v tis. Kč
12
13
13
13
13
Základní ukazatele
Rozpočtové ukazatele
Celkové výdaje na obyvatele v tis. Kč
12
13
13
13
13
Daňové příjmy/celkové příjmy (%)
32,6
32,9
27,7
29,1
29,7
Přijaté transfery (sdílené daně, investiční a provozní dotace)/celkové příjmy (%)
95,5
96,3
97,5
96,9
96,3
Poskytnuté transfery (investiční a provozní) z rozpočtu kraje/celkové výdaje (%)
91,9
92,2
93,2
93,7
93,6
Saldo rozpočtu v % celkových příjmů
-1,4
1,4
0,4
-1,1
-0,4
Provozní příjmy/celkové příjmy (%)
97,9
95,3
93,9
93,1
97,4
Provozní výdaje/celkové výdaje (%)
87,4
86,9
88,3
88,2
91,1
Daňové příjmy/provozní příjmy (%)
33,3
34,5
29,5
31,3
30,5
Přijaté provozní transfery (sdílené daně, provozní dotace)/provozní příjmy (%)
96,3
97,1
97,4
97,4
97,0
Poskytnuté provozní transfery z rozpočtu kraje/provozní výdaje (%)
Provozní rozpočet
94,4
94,3
93,4
93,4
93,5
Provozní výsledek bez dluhové služby/provozní příjmy (%)
9,7
10,4
6,6
4,4
6,1
Hrubý provozní výsledek/provozní příjmy (%)
9,5
10,1
6,4
4,3
6,0
Čistý provozní výsledek/provozní příjmy (%) Saldo rozpočtu v % provozních příjmů (%)
9,5
9,7
5,5
3,4
5,2
-1,5
1,0
-0,4
-2,1
-1,3
Kapitálový rozpočet Kapitálové příjmy/celkové příjmy (%)
2,1
4,7
6,1
6,9
2,6
Kapitálové výdaje/celkové výdaje (%)
12,6
13,1
11,7
11,8
8,9
Investiční dotace/kapitálové příjmy (%)
58,1
81,6
98,4
89,5
70,6
Čistý provozní výsledek/kapitálové výdaje (%)
72,4
71,4
44,6
26,5
56,5
11
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
2007 skut.
2008 skut.
2009 skut.
2010 skut.
2011 skut.
15,6
6,7
-9,7
-4,4
14,8
2
2
2
1
2
13,5
13,7
12,1
11,9
13,2
2
1
2
3
2
194,6
65,6
-31,0
-46,8
8,9
0,2
0,3
0,2
0,1
0,1
194,6
288,7
44,2
-9,5
1,1
Zadluženost Míra růstu čistého přímého a nepřímého dluhu (%) Čistý přímý a nepřímý dluh na obyvatele v tis. Kč Čistý přímý a nepřímý dluh/provozní příjmy (%) Čistý přímý a nepřímý dluh/hrubý provozní výsledek (v letech) Míra růstu splátek úroků (%) Splátky úroků/provozní příjmy (%) Míra růstu dluhové služby (%) Dluhová služba/provozní příjmy (%) Přijaté úvěry/přímý dluh (%) Přijaté úvěry/splátky dluhu (%) Přijaté úvěry/kapitálové výdaje (%) Splátky jistiny/hrubý provozní výsledek (%)
0,2
0,7
1,0
1,0
0,9
30,0
13,6
0,0
12,5
33,3
--
258,3
0,0
106,7
377,5
17,6
8,0
0,0
7,1
33,9
0,0
4,2
12,9
20,0
13,7
POZN.: * Upraveno podle metodiky Moody‘s [1] Bez přijatých úvěrů [2] Bez splátek jistiny [3] Po splátkách úroků [4] Po splátkách jistiny a úroků [5] Přijaté úvěry - splátky jistiny [6] Celkové příjmy - celkové výdaje (včetně úvěrů) [7] Zahrnuje úvěr Správy a údržby silnic JMK a Nemocnice Znojmo
12
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
Související dokumenty společnosti Moody’s Metodologie: » The Application of Joint Default Analysis to Regional and Local Governments, December 2008 (99025)
»
Local and Regional Governments Outside the US, May 2008 (107844)
Zprávu je možné prohlédnout kliknutím na příslušný odkaz. Všechny informace jsou aktuální k datu publikování příslušné zprávy, dostupná může být i aktuálnější verze. Ne všichni klienti mají přístup ke všem zprávám.
13
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
14
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
15
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
SUB-SOVEREIGN
Číslo zprávy: 140506
Autor Kateřina Hanzlová
Výroba Judy Torre
© 2012 Moody’s Investors Service, Inc. a/nebo jeho nositelé licencí a pobočky (společně dále jen „MOODY’S”). Všechna práva vyhrazena. UVĚROVÉ RATINGY JSOU AKTUÁLNÍ NÁZORY MOODY'S INVESTORS SERVICE, INC.'S („MIS”) NA PŘÍSLUŠNÁ BUDOUCÍ UVĚROVÁ RIZIKA SUBJEKTŮ, NA UVĚROVÉ ZÁVAZKY NEBO DLUHY NEBO DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY. MIS DEFINUJE UVĚROVÉ RIZIKO JAKO RIZIKO, KDY SUBJEKT NESPLNÍ SVÉ SMLUVNÍ, FINANČNÍ ZÁVAZKY V OKAMŽIKU SPLATNOSTI A DÁLE JE VYSTAVEN JAKÉKOLIV ODHADOVANÉ FINANČNÍ ZTRÁTĚ V PŘÍPADĚ NEZAPLACENÍ. UVĚROVÉ RATINGY SE NETÝKAJÍ JAKÝCHKOLIV JINÝCH RIZIK, VČETNĚ, ALE BEZ OMEZENÍ: RIZIKA LIKVIDITY, RIZIKA TRŽNÍ HODNOTY NEBO CENOVÉ VOLATILITY. UVĚROVÉ RATINGY NEJSOU VÝPOVĚDI O SOUČASNÉM NEBO HISTORICKÉM FAKTU. UVĚROVÉ RATINGY NEPŘEDSTAVUJÍ INVESTIČNÍ NEBO FINANČNÍ RADU A UVĚROVÉ RATINGY NEJSOU DOPORUČENÍ K NÁKUPU, PRODEJI NEBO K DRŽENÍ URČITÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ. UVĚROVÉ RATINGY NEKOMENTUJÍ VHODNOST INVESTICE PRO URČITÉHO INVESTORA. MIS VYDÁVÁ SVÉ UVĚROVÉ RATINGY S OČEKÁVÁNÍM A PŘEDPOKLADEM, ŽE KAŽDÝ INVESTOR SI PROVEDE SVOU VLASTNÍ STUDII A ZHODNOCENÍ KAŽDÉHO CENNÉHO PAPÍRU, JEHOŽ NÁKUP, DRŽENÍ NEBO PRODEJ ZVAŽUJE. VŠECHNY INFORMACE OBSAŽENÉ DÁLE JSOU CHRÁNĚNY ZÁKONEM, VČETNĚ, ALE BEZ OMEZENÍ, AUTORSKÉHO PRÁVA, A ŽÁDNÁ Z TĚCHTO INFORMACÍ NESMÍ BÝT KOPÍROVÁNA NEBO JINAK REPRODUKOVÁNA, PŘESKUPOVÁNA, DÁLE PŘEDÁVÁNA, PŘEVÁDĚNA, ŠÍŘENA, DISTRIBUOVÁNA NEBO DÁLE PRODÁVÁNA NEBO UKLÁDÁNA PRO NÁSLEDNÉ POUŽITÍ K JAKÉMUKOLIV TAKOVÉMU ÚČELU, CELKOVĚ NEBO ČÁSTEČNĚ, V JAKÉKOLIV PODOBĚ ČI JAKÝMKOLIV ZPŮSOBEM NEBO JAKÝMKOLIV PROSTŘEDKEM, JAKOUKOLIV OSOBOU BEZ PŘEDCHOZÍHO PÍSEMNÉHO SOUHLASU MOODY’S. Všechny informace zde obsažené získala MOODY’S ze zdrojů, které považuje za přesné a spolehlivé. Vzhledem k možnosti lidských nebo mechanických chyb a také dalších faktorů, jsou nicméně všechny informace zde obsažené poskytovány „JAKO TAKOVÉ” bez jakékoliv záruky. MOODY’S používá veškeré možné nástroje a prostředky k tomu, aby informace používané k udělení ratingu byly dostatečně kvalitní a z ověřených zdrojů považovaných za spolehlivé včetně, pokud je možné, nezávislých zdrojů mimo klienta, nicméně MOODY’S není auditorem a proto neověřuje, neaudituje a ani nemůže nezávisle ověřit každou informaci obdrženou v průběhu ratingového procesu. MOODY’S nebude v žádném případě zodpovědná jakékoliv osobě nebo subjektu za (a) jakoukoliv ztrátu nebo poškození celkově nebo částečně způsobené, vyplývající z nebo vztahující se k chybě (z nedbalosti nebo jinak) nebo k jiné okolnosti nebo nepředvídané okolnosti pod kontrolou nebo mimo kontrolu MOODY’S nebo jakýchkoliv jejích ředitelů, vedoucích, zaměstnanců nebo agentů v souvislosti s obstaráním, sběrem, sestavením, analýzou, interpretací, sdělením, publikací nebo poskytnutím jakékoliv takové informace, nebo (b) jakékoliv přímé, nepřímé, zvláštní, následné, kompenzační nebo náhodné škody jakékoliv povahy (mimo jiného včetně ušlého zisku), i když MOODY’S dostane informaci předem, že je zde možnost takových škod, vyplývajících z použití nebo nemožnosti použití takové informace. Ratingy, zprávy, finanční analýzy, projekce a další připomínky, pokud nějaké existují, představující část informace zde obsažené, musí být vykládány pouze jako vyjádření názorů a nikoliv jako prohlášení faktu nebo doporučení k nákupu, prodeji nebo držení jakéhokoliv cenného papíru. Každý uživatel informace obsažené dále si musí provést svou vlastní studii a vyhodnocení každého cenného papíru, jehož nákup, držení nebo prodej zvažuje. MOODY’S NEPOSKYTUJE ŽÁDNOU ZÁRUKU, VYJÁDŘENOU NEBO IMPLIKOVANOU, OHLEDNĚ PŘESNOSTI, VČASNOSTI, KOMPLETNOSTI, PRODEJNOSTI NEBO ZPŮSOBILOSTI K JAKÉMUKOLIV ÚČELU TAKOVÉHO RATINGU NEBO JINÉHO NÁZORU ČI INFORMACE POSKYTNUTÉ MOODY’S V JAKÉKOLIV PODOBNĚ ČI JAKÝMKOLIV ZPŮSOBEM. MIS, uvěrová ratingová agentura zcela vlastněná společností Moody’s Corporation („MCO”), zde uvádí, že většina emitentů dluhových cenných papírů (včetně korporátních a municipálních obligací, dluhopisů, dlužních úpisů a obchodních papírů) a přednostních cenných papírů hodnocených MIS odsouhlasila před pověřením provedení jakéhokoliv ratingu, že zaplatila MIS za jeho hodnocení a ratingové služby poplatky v řádu od 1 500 USD až zhruba do 2 500 000 USD. MCO a MIS také udržují politiky a postupy pro zajištění nezávislosti ratingů a ratingových procesů MIS. Informace ohledně některých spojení, které mohou existovat mezi řediteli MCO a hodnocenými subjekty, a mezi subjekty, které mají ratingy od MIS a také veřejně oznámily SEC zájem v oblasti vlastnictví v MCO větší než 5 %, jsou každý rok zveřejněny na www.moodys.com v části „Vztahy s akcionáři - Corporate Governance — Politika pro propojení ředitelů a akcionářů.” Jakékoliv publikování tohoto dokumentu v Austrálii je činěno tamější kanceláří MOODY’S, a to Moody’s Investors Service Pty Limited ABN 61 003 399 657, která vlastní licenci Australských Finančních Služeb číslo 336969. Tento dokument by měl být předkládán pouze „institucionálním klientům“ ve znění odstavce 761G Obchodního zákoníku z roku 2001. V případě otevírání tohoto dokumentu z Austrálie, prezentujete tímto společnosti MOODY’S, že jste anebo že k danému dokumentu přistupujete jako zástupce „institucionálního klienta“ a že vy osobně ani společnost, kterou zastupujete, přímo či nepřímo nerozšiřuje tento dokument nebo jeho obsah „retailovým investorům“ ve smyslu odstavce 761G Obchodního zákoníku z roku 2001. Bez ohledu na předcházející, úvěrové ratingy udělované Moody’s Japan K. K. (“MJKK”) od 1. října 2010 dále jsou současnými názory MJKK na relativní budoucí dluhové riziko subjektů, dluhových závazků a dluhu podobných cenných papírů. V těchto případech se má za to, že „MIS“ je v předchozích dokumentech nahrazeno „MJKK“. MJKK je dceřiná společnost plně vlastněná Moody's Group Japan G. K., která je stoprocentní dcerou Moody’s Overseas Holdings Inc. plně vlastněnou MCO. Tento úvěrový rating je názorem na bonitu emitenta nebo jeho dluhového závazku a není názorem na bonitu jeho akcií nebo na bonitu jeho cenných papírů dostupných drobným investorům. Pro drobného investora by mohlo být nebezpečné udělat jakékoliv investiční rozhodnutí na základě uděleného úvěrového ratingu. V případě jakýchkoliv pochybností, kontaktujte vašeho finančního poradce nebo zprostředkovatele.
16
9. BŘEZNA 2012
ANALÝZA: JIHOMORAVSKÝ KRAJ
