„PUB“ = Public Procurement Public Procurement in Upper Austria/AT, Bavaria/DE and Bohemia/CZ Öffentliche Auftragsvergabe in Oberösterreich/AT, Bayern/DE und Böhmen/CZ Veřejné zakázky v Horním Rakousku/AT, Bavorsku/DE a Česku/CZ
Říjen 2006
Autoři: Andrea Bernert-Bürkle, Ingrid Kumar, Tomáš Machurek, Franz Reiter Za obsah odpovídá: Andrea Bernert-Bürkle Překlad: Jaroslav Fait, Falko Ender
Přes pečlivou kontrolu všech příspěvků v této brožuře nelze vyloučit výskyt některých nepřesností. Jakákoli odpovědnost Euro Info Centra a autorů je vyloučena.
Obsah Úvod................................................................................................. 3 1. Základní informace o zadávání veřejných zakázek v Evropě........................ 5 1.1. Proč jsou veřejné zakázky pro firmy zajímavé? Vyplatí se vůbec účast ve veřejných zadávacích řízeních?......................................................... 5 1.2. Kdo je zadavatelem veřejných zakázek? Musí můj zákazník uplatňovat právní předpisy upravující postup při zadávání veřejných zakázek?.............. 5 1.3. Jaké rámcové právní podmínky existují pro zadávání veřejných zakázek v Evropě a v členských státech EU?.................................................... 7 1.4. Jaké jsou aktuální prahové hodnoty a jak se vypočítávají?...................... 11 1.5. Jaká zadávací řízení existují a jak probíhají?...................................... 14 1.6. Jaké výhody a nevýhody má zadávací řízení „soutěžní dialog“?................. 16 1.7. Co se skrývá za rámcovými smlouvami, dynamickými nákupními systémy, elektronickými aukcemi a centrálními nákupními středisky?..................... 17 1.8. Jaké lhůty je nutno při veřejných zakázkách dodržet a jaké existují možnosti pro zkrácení lhůt?............................................................ 18 1.9. Kde zadávací řízení nalezneme?...................................................... 20 2. Příprava na zadávací řízení................................................................23 2.1. Jaké marketingové aktivity by měl podnik na veřejném trhu používat?....... 23 2.2. Má podnik budovat osobní kontakty s případnými zadavateli?................... 23 2.3. Jaké jsou ceny na veřejných trzích? Jak musím svoji nabídku kalkulovat?.....24 2.4. Jaké předpoklady musí podnik splňovat, aby se mohl účastnit zadávacího řízení? Jaké doklady vyžadují zadavatelé v Německu, Rakousku a České republice?.......................................................... 24 2.5. Jaké výhody nabízí tzv. předkvalifikační rejstřík a rejstřík dodavatelů?.......25 3. Vypracování nabídek a jejich vyhodnocení............................................ 28 3.1. Musí být v zadávacím řízení resp. v zadávacích podkladech uvedena váha kritérií pro udělení zakázky?.................................................... 28 3.2. Vyplatí se předkládat při zadávacích řízeních vedlejší, alternativní a pozměňovací nabídky?................................................................ 28 3.3. Jaká zajištění jsou při zadávacích řízeních zpravidla požadována?............. 29 3.4. Jaké příležitosti a rizika skrývá sdružení uchazečů?............................... 29 3.5. Na co je nutno dbát, jestliže váš podnik má při veřejné zakázce působit jako subdodavatel nebo Vy sami chcete subdodavatele využívat?..... 30 3.6. Může se podnik podílet na zadávacím řízení, jestliže se podílel již na přípravě zakázky?................................................................ 30 3.7. Za jakých předpokladů je možné elektronické podávání nabídek?.............. 31 3.8. Jakých chyb se uchazeči v nabídce často dopouštějí?............................ 31 3.9. Smějí se firmy účastnit otevírání nabídek?......................................... 32 3.10. Jak zadavatel nabídky vyhodnocuje?............................................... 33
1
4. Právní ochrana u veřejných zadávacích řízení ....................................... 35 4.1. Právní ochrana uchazečů.............................................................. 35 4.2. Co se skrývá za pojmem „lhůta pro podání námitek“, resp. „předběžné oznámení“? Jaké lhůty jsou předepsány?............................................ 38 4.3. Právní ochrana při zjevně protiprávním přímém udělení zakázky.............. 40 5. Realizace zakázky: Zadávací řízení jste vyhráli – co nyní?..........................41 5.1. Jaké problémy se mohou vyskytnout při realizaci zakázky?...................... 41 5.2. Jak mohu po realizaci zakázky získat další zakázky?.............................. 42
Obrázky a tabulky Obrázek 1
Systém právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v EU............. 8
Obrázek 2
Rozdělení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v Evropské unii.................................................................... 10
Obrázek 3
Průběh otevřeného řízení....................................................... 15
Obrázek 4
Průběh užšího řízení............................................................. 15
Obrázek 5
Minimální lhůty v rámci celoevropských zadávacích řízení................ 18
Obrázek 6
Nový portál pro zadávací řízení ETIS.......................................... 22
Přílohy Příloha 1
Na co nezapomenout a jak se vyhnout chybám ............................. 43
Příloha 2
Slovníček pojmů.................................................................. 44
Příloha 3
Seznam expertů................................................................... 49
Příloha 4
Databáze a zajímavé odkazy k tématu zadávacích řízení.................. 53
2
Úvod Představení sítě Euro Info Center (EIC)
Evropská komise spolu s lokálními ekonomickými institucemi (komory, banky, asociace podniků apod.) vytvořila síť informačních a poradenských center pro podnikatele. Tato Euro Info Centra (EIC) fungují jako propojení mezi lokálními, regionálními a národními organizacemi a podniky na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé. EIC tedy mají přístup k lokálním odborným znalostem organizací i k know-how odborníků na mezinárodní ekonomiku. Dnes je podnikatelům k dispozici přibližně 300 Euro Info Center ve 45 zemích.1 Všechna EIC nabízejí všeobecné informace o Evropské unii, některá EIC se specializují na určitá témata, jako je např. zadávání veřejných zakázek, dotace EU, programový a projektový management atd., aby mohla podniky odpovídajícím způsobem podporovat na mezinárodních trzích. Firmy, především pak malé a střední podniky, mohou prostřednictvím místního Euro Info Centra přímo ovlivňovat unijní právo i dotační, vzdělávací a kooperační programy Evropské unie. Iniciativa EU „Interactive Policy Making“ (IPM)2 vyzývá všechny podniky, aby prostřednictvím EIC sdělily svá přání, problémy či stížnosti, které se vyskytnou v jejich podnikatelském prostředí a týkají se vnitřního trhu či politiky EU. EIC je zadá do databáze IPM, shromážděné údaje ze všech členských států EU ukáží Evropské komisi, jak jsou aplikovány platné právní předpisy, resp. jak by tyto předpisy mohly být zlepšeny, a umožní tak zapojení podniků do politického rozhodování o legislativních opatřeních již v procesu jejich přípravy. Na začátku roku 2006 byla jako jedna z klíčových aktivit sítě EIC definována „European Business Cooperation“. Podniky by měly s pomocí EIC a speciální databáze získat možnost vyhledat na evropském vnitřním trhu odpovídajícího obchodního partnera, a zvyšovat tak svoji konkurenceschopnost. Informace k této službě nabízí i Euro Info Centra v Linci: http://wko.at/ooe/eic, v Mnichově: http://www.eic-muenchen.de a v Plzni: http://www.bic.cz/eic . Jednotlivá EIC často spolupracují na projektech, jejichž cílem je podpořit internacionalizaci malých a středních podniků. Patří k nim i společný projekt EIC Linec, Mnichov a Plzeň, který má malé a střední podniky motivovat k tomu, aby využily příležitostí, které poskytuje jednotný trh a získávaly veřejné zakázky, především v příhraničním regionu tvořeném Horním Rakouskem, Bavorskem a Čechy.
1 2
http://ec.europa.eu/enterprise/networks/eic/eic-geo-cover_en.html http://ec.europa.eu/yourvoice/ipm/index_de.htm
3
Projekt „PUB“= Public Procurement – veřejné zakázky v Rakousku, Bavorsku a Česku
Rozšíření EU nabídlo podnikům nové příležitosti a staví je současně před nové výzvy. Především při „práci přes hranice“ vznikají mnohé otázky a překážky (např. rozdílný jazyk, právní a hospodářský systém), které je nutno překonat. Téma veřejných zakázek v EU bylo doposud především tématem pro velké, zkušené podniky. Tato oblast by nyní měla být rozšířena i na malé a střední podniky, aby se i ony mohly úspěšně účastnit zadávacích řízení EU v přeshraničním prostoru. S tímto cílem předložilo EIC Linec3 spolu s EIC Mnichov4 a EIC Plzeň5 projekt u Evropské komise a získalo pro něj také finanční podporu. Na základě této podpory bylo možné angažovat odborníky na zadávání veřejných zakázek pro cyklus seminářů6 v Linci, Mnichově a Plzni a vytvořit tuto brožuru. Účast na seminářích byla pro podniky bezplatná a rovněž brožura7 je volně k dispozici. Projekt „PUB“ = Public Procurement - veřejné zakázky v Rakousku, Bavorsku a Česku se skládá ze dvou částí: a)
Semináře a workshopy v Linci, Mnichově a Plzni s odbornými přednáškami expertů z oblasti ekonomiky a zadávání veřejných zakázek, s podrobnými pokyny pro úspěšnou účast ve veřejných zadávacích řízení;
b)
Vytvoření brožury na téma „Veřejné zakázky v Rakousku, Bavorsku a Česku“, která stručně shrnuje všechny otázky z workshopů, vysvětluje principy veřejných zadávacích řízení a nabízí praktické tipy. Brožura je vydávána v němčině a češtině a na internetu bude k dispozici i v angličtině.
3
EIC Linz, Mozartstrasse 20, A-4020 Linz, http://wko.at/ooe/eic EIC München, Max Joseph Strasse 2, D-80333 München, http://www.eic-muenchen.de 5 EIC Plzeň, Riegrova 1, CZ-30625 Plzeň, http://www.bic.cz/eic 6 Linec: 22.května 2006, Plzeň: 20.června 2006, München: 19.července 2006 7 Brožuru lze objednat u následujících tří Euro Info Center: EIC Linec:
[email protected], EIC Mnichov:
[email protected], EIC Plzeň:
[email protected] 4
4
1. Základní informace o zadávání veřejných zakázek v Evropě 1.1.
Proč jsou veřejné zakázky pro firmy zajímavé? Vyplatí se vůbec účast ve veřejných zadávacích řízeních?
Veřejný sektor nabízí ekonomice významné příležitosti. Veřejné subjekty vydají v Evropské unii (EU) každoročně více než 1,5 bilionu EUR na zakoupení zboží a služeb. To odpovídá přibližně 15 % hrubého domácího produktu EU. Tendence tohoto jevu je stoupající. Veřejné subjekty nakupují různorodé výrobky a služby, od zboží denní spotřeby přes stavební práce a služby pro velké projekty při budování infrastruktury až po vysoce specializované přístroje. Téměř každé odvětví řadí zadavatele veřejných zakázek přímo či nepřímo ke svým zákazníkům. Některé oblasti hospodářství dodávají převážně či dokonce výhradně veřejnému sektoru. Veřejné zakázky se často týkají zajímavých projektů, které mohou firmy využívat též jako reference. Zadavatelé veřejných zakázek jsou spolehliví zákazníci. Platba je zpravidla zajištěna. K zadávání zakázek z veřejného sektoru je ovšem nutný standardizovaný postup, který má zajistit konkurenční prostředí a zaručit co nejlevnější nákup. Akvizice veřejných zakázek tak může být zdlouhavá. Kromě toho je třeba – v závislosti na odvětví – u zadávacích řízení počítat se značnou konkurencí. Často se ozývají i stížnosti na to, že zadavatelé veřejných zakázek upřednostňují při zadávání lokální firmy či velké uchazeče. Mnohé úspěšné příklady však dokládají, že v mnoha oblastech mohou veřejné zakázky úspěšně získat též střední i velmi malé podniky – na domácím trhu i v celé Evropě. V každém případě se tedy vyplatí zabývat se veřejným trhem a vyhledávat zajímavé projekty. Tip:
1.2.
Ve spolupráci s vaším Euro Info Centrem můžete zjistit, zda ve vašem odvětví existují veřejné zakázky.
Kdo je zadavatelem veřejných zakázek? Musí můj zákazník uplatňovat právní předpisy upravující postup při zadávání veřejných zakázek?
Klasickým zadavatelem veřejných zakázek jsou státní úřady, komunální a veřejnoprávní subjekty, tedy instituce, které na základě jejich veřejnoprávní formy lze lehce identifikovat jako zákazníky z veřejného sektoru. Avšak též subjekty se soukromou formou organizace často podléhají právu upravujícímu postup při zadávání veřejných zakázek. Podle směrnic EU pro zadávání veřejných zakázek musí tyto právní předpisy uplatňovat mj. i osoby, které •
uspokojují potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu,
•
jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo
•
jsou těmito orgány ovládány nebo
•
v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místnímu orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.
V případě pochybnosti je nutno na základě této definice přezkoumat, zda instituce právním předpisům o zadávání veřejných zakázek podléhá či nikoli.
5
Kromě toho musí tyto právní předpisy uplatňovat tzv. sektoroví zadavatelé, kteří vykonávají činnosti v oblasti vodárenství, elektroenergetiky, v oblasti dopravních sítí a poštovních služeb a jsou v této oblasti výhradními dodavateli. K zadavatelům veřejných zakázek patří ministerstva, spolkové země, města a obce, stejně jako nemocnice, univerzity, nadace, vodárenské společnosti, distributoři energií atd.
Tip:
V přílohách k evropským směrnicím o zadávání veřejných zakázek je seznam zadavatelů veřejných zakázek a jejich skupin z členských státu EU. Tento seznam však není úplný a závazný.
Definice zadavatele ve směrnicích EU platí pouze pro větší zakázky přesahující prahové hodnoty EU pro veřejné zakázky (= nadlimitní zakázky). Pod těmito prahovými hodnotami existují národní předpisy pro to, kteří zadavatelé musí uplatňovat právní předpisy o zadávání veřejných zakázek.
Německo
Ne všichni němečtí zadavatelé, kteří u zakázek nad prahovými hodnotami musí uplatňovat právní předpisy o zadávání veřejných zakázek, jsou k tomu povinováni i u zakázek pod prahovými hodnotami. Proto je třeba v jednotlivých případech přezkoumat, zda potenciální zadavatel vyhlašuje veřejné zadávací řízení či nikoli, v případě pochyb přímým dotazem u zadavatele. Povinnost veřejného zadávacího řízení vyplývá z rozpočtového práva Spolkové republiky, spolkových zemí a obcí, z rozhodnutí kontrolních úřadů či z dobrovolného vlastního závazku zadavatele. V oblastech pod prahovými hodnotami může být pozice zadavatele v jednotlivých spolkových zemích upravena odlišně. V Bavorsku například obce nemusí při zadávání zakázek na dodávky a služby právní předpisy o veřejných zakázkách uplatňovat. Podléhají přitom pouze principům, které lze odvodit z rozpočtového práva a jiných nadřazených právních předpisů. V jiných spolkových zemích jsou obce u zakázek na dodávky a služby pod prahovou hodnotou také vázány právními předpisy o veřejných zakázkách.
Rakousko
V Rakousku je definice zadavatele nad prahovou hodnotou i pod ní jednotná.
Česká republika
Český zákon o veřejných zakázkách rozlišuje tři kategorie zadavatelů: veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel a sektorový zadavatel. Definice těchto tří kategorií zadavatelů je jednotná jak pro nadlimitní, tak pro podlimitní veřejné zakázky. K dotovaným zadavatelům náleží právnické či fyzické osoby, které zadávají veřejné zakázky financované z více než 50 % veřejnými zadavateli, pokud se jedná o nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (předpokládaná hodnota činí min. 165 288 000 Kč bez DPH, tedy asi 5,9 mil. EUR) dle přílohy č. 3 zákona, popř. na stavební práce účelově určené - vzdělávací, tělovýchovná, rekreační a zdravotní zařízení, nebo pokud se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby (předpokládaná hodnota činí min. 6 607 000 Kč bez DPH, tedy asi 236 000 EUR), které souvisejí s uvedenými nadlimitními stavebními zakázkami. Nově byl do českého zákona o veřejných zakázkách zařazen pojem
6
„centrální zadavatel“. Centrální zadavatel je veřejný zadavatel, který realizuje centralizované zadávání spočívající v tom, že buď pořizuje z vlastních prostředků pro ostatní, pověřující zadavatele, dodávky či služby, které následně těmto pověřujícím zadavatelům „přeprodává“, nebo centrální zadavatel pouze realizuje zadávací řízení ve prospěch ostatních, pověřujících zadavatelů, kteří si již s vybraným dodavatelem sami uzavřou smlouvu a sami realizují pořízení veřejné zakázky.
Tip:
Informujte se, zda vaši potenciální zákazníci jsou veřejnými zadavateli či nikoli! Na této otázce závisí to, pomocí jaké strategie se u zákazníka můžete ucházet o zakázky.
1.3.
Jaké rámcové právní podmínky existují pro zadávání veřejných zakázek v Evropě a v členských státech EU?
V rámci realizace Evropského vnitřního trhu bylo též výrazně zjednodušeno a sladěno zadávání veřejných zakázek. Mnohé zásady pro zadávání veřejných zakázek jsou proto stejné ve všech státech EU. Pro větší veřejné zakázky platí do značné míry jednotná pravidla. Nad prahovými hodnotami EU pro zadávání veřejných zakázek existují směrnice EU, které zadávání veřejných zakázek upravují. Na počátku roku 2004 Evropská unie směrnice pro postup při zadávání veřejných zakázek aktualizovala a zjednodušila. Nyní platí •
„klasická směrnice" 2004/18/ES pro zakázky na stavební práce, dodávky a služby a
•
„sektorová směrnice" 2004/17/ES pro odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.
Pro právní ochranu jsou relevantní •
směrnice 89/665/EHS o koordinaci právních a správních předpisů a
•
směrnice 92/13/EHS pro sektorové zakázky.
V současné době jsou rovněž přepracovávány směrnice o koordinaci právních a správních předpisů. Evropské směrnice upravují mimo jiné to, kdo je veřejným zadavatelem, jak musí probíhat zadávací řízení, kde se zadávací řízení zveřejňují a že nesmějí být diskriminováni uchazeči z EU. Směrnice obsahují předpisy z tzv. Government Procurement Agreements (GPA), dohody o celosvětové liberalizaci zadávání veřejných zakázek v rámci World Trade Organisation (WTO).
7
Obrázek 1: Systém právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v EU
GPA
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Právo EU
Evropské směrnice neplatí v členských státech EU přímo, nýbrž jsou převáděny do národního práva. V Německu, Rakousku a České republice došlo k převodu směrnic do následujících zákonů a vyhlášek:
Německo
V Německu je zadávání nadlimitních veřejných zakázek v zásadě upraveno spolkovými zákony. Spolkové země vytvořily pouze několik málo dodatečných směrnic a vyhlášek, které platí i pro nadlimitní zakázky. Právními podklady pro nadlimitní zakázky veřejného sektoru jsou v Německu • zákon proti omezením konkurenčního prostředí (Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen - GWB) • vyhláška o zadávání veřejných zakázek (Vergabeverordnung - VgV) • zadávací řády pro prováděné práce (Verdingungsordnungen für Leistungen - VOL), zadávací řád pro prováděné práce ve svobodných povoláních (Verdingungsordnung für freiberufliche Leistungen - VOF) resp. zadávací a smluvní řád pro stavební práce (Vergabe- und Vertragsordnung für Bauleistungen - VOB). Pro uchazeče jsou významné především zadávací řády pro dodávky a služby, zadávací řád pro prováděné práce ve svobodných povoláních a zadávací a smluvní řád pro stavební práce. Detailně upravují zadávací řízení v Německu.
Rakousko
V roce 2006 byl Spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek (Bundesvergabegesetz) přepracován na základě nových směrnic EU. Nyní je k dispozici v novém znění a byl uveřejněn ve Spolkové sbírce zákonů (BGBl) I č.17/2006. Tento zákon je aplikován nad i pro podlimitní zakázky. Dalšími relevantními předpisy pro zadávání veřejných zakázek je Vyhláška spolkového kancléře o uveřejňování oznámení (Kundmachung des Bundeskanzlers zur Übermittlung von Bekanntmachungen - BGBl II 36/2006) a dále vyhláška o prahových hodnotách (Schwellenwerteverordnung - BGBl II 193/2006), vyhláška o
8
publikačních médiích (Publikationsmedienverordnung), vyhláška o standardních formulářích EU (EU Standardformularverordnung) a vyhláška EU CPV.
Česká republika
Tip:
V České republice platí od 1. července 2006 zcela nový zákon o veřejných zakázkách (zákon č.137/2006 Sb.), který upravuje problematiku zadávání veřejných zakázek v ČR komplexně. Zákon v některých ustanoveních navazuje na zákon č. 40/2004 Sb., přináší však také některé podstatné změny. Nový zákon o veřejných zakázkách doprovází v současné době 6 prováděcích právních předpisů: • vyhláška č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách (částka 87 ze dne 9.6.2006) • nařízení vlády č. 304/2006 Sb., o přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, na které se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách (částka 95 ze dne 15.6.2006) • vyhláška č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje) (částka 100 ze dne 28.6.2006) • vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (částka 100 ze dne 28.6.2006) • vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek (částka 100 ze dne 28.6.2006) • vyhláška č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách (částka 100 ze dne 28.6.2006)
Aktuální směrnice EU naleznete na evropské webové stránce http://europa.eu/scadplus/leg/de/s11000.htm.
Národní zákony jsou publikovány na následujících webových stránkách: Německo: Aktuální německé zákony lze stáhnout na adrese www.bund.de, odkaz Zadávací řízení (Ausschreibungen), odkaz Zákony a vyhlášky (Gesetze und Verordnungen). Rakousko: Spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 a další ustanovení relevantní pro proces zadávání veřejných zakázek lze stáhnout na adrese www.ris.bka.gv.at/auswahl, pod heslem Vergabe (zadávání). Česká republika: Aktuální české právní předpisy v oblasti veřejných zakázek jsou mj. k dispozici na adrese www.portal-vz.cz.
9
Pod prahovými hodnotami EU si členské státy vytvářejí vlastní úpravy pro zadávání veřejných zakázek. Jako nejdůležitější princip však i pro podlimitní zakázky platí zákaz diskriminace. Uchazeči z členských států EU se mohou zásadně účastnit všech veřejných zadávacích řízení v jiných státech EU. Kromě toho mnoho států EU v uplynulých letech přizpůsobilo zadávací řízení u podlimitních zakázek zadávacímu řízení EU, ovšem zpravidla s možností flexibilnější aplikace pravidel. Obrázek 2: Rozdělení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v Evropské unii
Právo EU převedené do národního práva
Prahové hodnoty EU pro veřejné zakázky
Národní právo Pro podlimitní zakázky platí v Německu, Rakousku a České republice následující zákonné úpravy:
Německo
Zadávání podlimitních veřejných zakázek je v Německu určeno rozpočtovým právem. Rozpočtové právo odkazuje zpravidla na VOB a VOL, takže v oblasti zakázek na stavební práce, na dodávky a služby mnoho zadavatelů používá do značné míry jednotné právní předpisy o zadávání zakázek. VOF oproti tomu není relevantní. V oblasti pod prahovými hodnotami je ovšem daleko méně zadavatelů povinováno právní předpisy o zadávání zakázek vůbec užívat. Mnoho zadavatelů se u podlimitních zakázek musí řídit pouze zásadami řádného hospodaření, nemusí však provádět žádná formalizovaná zadávací řízení.
Rakousko
Rakousko vytvořilo Spolkovým zákonem o zadávání veřejných zakázek z roku 2002 jednotný právní podklad pro zadávání veřejných zakázek. Tento zákon platí pro nadlimitní i podlimitní zakázky. V zákoně se částečně rozlišuje mezi nadlimitními a podlimitními zakázkami, takže předpisy se v jednotlivých případech mohou lišit.
Česká republika
V České republice platí zákon č. 137/2006 Sb., s určitými drobnými odlišnostmi (některé z nich viz níže), jak pro zadávání nadlimitních, tak pro zadávání podlimitních veřejných zakázek, tedy veřejných zakázek pod prahovými hodnotami EU. Pro některé z těchto podlimitních veřejných zakázek jsou stanoveny určité výjimky v § 18 odst. 2 a 3. Stejně tak uvedený zákon upravuje některé odlišnosti při zadávání podlimitních veřejných zakázek, jako je např. zvláštní druh zadávacího řízení určený pouze veřejným zadavatelům pro zadávání veškerých podlimitních veřejných zakázek na dodávky a služby a části
10
podlimitních veřejných zakázek na stavební práce (tzv. zjednodušené podlimitní řízení), zjednodušené prokazování splnění kvalifikace nebo kratší lhůty v zadávacím řízení. V ostatních částech je právní úprava v uvedeném zákoně pro zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek vesměs jednotná.
1.4.
Jaké jsou aktuální prahové hodnoty a jak se vypočítávají?
„Klasická směrnice" platí pro veřejné zakázky na stavební práce, dodávky a služby, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH dosahuje či překračuje níže uvedené prahové hodnoty: •
137 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby, které jsou zadávány ústředními vládními úřady,
•
211 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby, které jsou zadávány veřejnými zadavateli, kteří nejsou ústředními vládními úřady,
•
5 278 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce.
„Sektorová směrnice“ platí pro zakázky nad •
422 000 EUR u zakázek na dodávky a služby a
•
5 278 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce.
V některých členských státech EU mohou tyto prahové hodnoty vykazovat odchylky směrem dolů. Vyšší prahové hodnoty jsou nepřípustné. Komise zkoumá tyto prahové hodnoty v dvouletých cyklech. Výpočet prahových hodnot je založen na průměrném denním kurzu eura, vyjádřeném v tzv. zvláštních právech čerpání (special drawing rights - SDR), umělé měně v rámci WTO. Průměrný denní kurz je sledován po dobu 24 měsíců, která končí vždy 31. srpna roku před novým stanovením k 1. lednu. Jako přibližné pravidlo platí: je-li euro navenek slabé, prahové hodnoty stoupají, je-li silné, klesají. Pro členské státy, které ještě euro nezavedly, zveřejňuje Evropská komise každoročně ve svém Úředním věstníku protihodnotu platných prahových hodnot. Tato hodnota je od 1. ledna 2004 zásadně každé dva roky přezkoumávána. Při výpočtu prahové hodnoty musí být vždy zohledněn celkový rozpočet akce, nikoli jednotlivá díla, dílčí projekty či položky. Staví-li se např. nová škola, platí celkový objem stavby. Na jednotlivá díla v rámci celkového projektu musí být zpravidla vyhlášeno celoevropské zadávací řízení. Je ovšem přípustné, aby na jednotlivá díla, jejichž odhadovaná hodnota zakázky bez DPH je nižší než 80 000 EUR, resp. 1 000 000 EUR u stavebních prací, nebylo celoevropské zadávací řízení vyhlašováno. Kumulovaně nesmí ovšem tyto dílčí práce, na které celoevropské zadávací řízení nebylo vyhlášeno, činit více než 20 % celkové ceny zakázky.
Tip:
Máte-li zájem o menší dílčí práce v rámci většího projektu, měli byste si u zadavatele zjistit, zda na části, které jsou pro Vás zajímavé, bude vyhlašováno celoevropské zadávací řízení či nikoli.
11
Vedle prahových hodnot EU pro veřejné zakázky platí v mnoha členských státech hodnotové limity, které rozčleňují zadávání veřejných zakázek pod hranicí EU. Tyto hodnotové limity např. upravují, jaká zadávací řízení smějí být použita. V Německu, Rakousku a České republice existují pod prahovými hodnotami EU následující dodatečné hodnotové limity:
Německo
Rakousko
Česká republika
V Německu jsou hodnotové limity pod prahovými hodnotami EU upraveny rozdílně. Ve spolkové zemi Bavorsko, která je pro trojúhelník zemí Německo, Rakousko a Česká republika relevantní, existují ve stavebnictví hodnotové limity pro obce. Podle § 3 č. 3 odst. 1 písm. a VOB/A je přípustné užší zadávací řízení na komunální stavební práce bez dalšího podrobnějšího zdůvodnění pod následujícími hodnotami zakázek: • 300 000 EUR u inženýrských staveb, • 150 000 EUR u pozemních staveb/hrubých staveb pro zemní, betonářské a zednické práce s omítkářskými pracemi i bez nich, • 75 000 EUR pro dokončovací práce u pozemních staveb, výsadby zeleně a vybavení komunikací. Do hodnotového limitu 30 000 EUR je přípustné volné zadání komunálních stavebních prací bez dalšího podrobnějšího zdůvodnění. Pro dodávky a služby platí v Bavorsku – v závislosti na typu zadavatele – rovněž prahové hodnoty od 25 000 EUR do 30 000 EUR jakožto hranice pro volné zadávání bez zvláštního zdůvodnění. Ve Spolkovém zákoně o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 byly stanoveny hodnotové limity pro řízení v oblasti pod prahovými hodnotami. V následující tabulce jsou zobrazeny aktuální hodnotové limity. Pokud jde o veřejné zakázky pod prahovými hodnotami EU (tedy jiné než nadlimitní veřejné zakázky), rozlišuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v této souvislosti dvojí druh veřejných zakázek: podlimitní veřejné zakázky a zakázky malého rozsahu. Za zakázky malého rozsahu jsou označeny veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez DPH. Veřejné zakázky podlimitní jsou pak takové veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota naopak v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby činí nejméně 2 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez DPH, ale nedosáhne finančních limitů stanovených odlišně pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek takto: a) pro veřejné zakázky na dodávky a služby - 4 290 000 Kč bez DPH pro část veřejných zadavatelů (zejména stát,
12
státní příspěvkové organizace) - 6 607 000 Kč bez DPH pro zbývající část veřejných zadavatelů (územně samosprávné celky a jiné právnické osoby – veřejnoprávní subjekty) - 13 215 000 Kč bez DPH pro sektorové zadavatele b) pro veřejné zakázky na stavební práce - 165 288 000 Kč bez DPH bez ohledu na povahu zadavatele.
Druhy zadávacího řízení v Rakousku v závislosti na výši zakázky podle Spolkového zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 (platí pro veřejné zadavatele, nikoli pro sektorové zadavatele) Zakázky na stavební práce Horní hranice v EUR Druh řízení (bez DPH)
Podklad
< 40 000 Přímé zadání < 80 000 Jednací řízení bez předchozího přizvání > 3 podniků)
§ 41 (1) uveřejnění
(zpravidla § 38 (2)
< 120 000 Užší řízení bez předchozího uveřejnění (přizvání > podniků)
5 § 37
< 350 000 Jednací řízení s předchozím uveřejněním (zpravidla přizvání § 38 (1) > 3 podniků) < 5 278 000 Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním
§ 27
Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním, §§ 27 + 50 vždy celoevropské
Zakázky na dodávky a služby Horní hranice v EUR Druh řízení (bez DPH)
Podklad
< 40 000 Přímé zadání < 60 000 Jednací řízení bez předchozího přizvání > 3 podniků)
§ 41 (1) uveřejnění
(zpravidla § 38 (2)
< 80 000 Užší řízení bez předchozího uveřejnění (přizvání > podniků)
5 § 37
< 105 500 Jednací řízení bez předchozího uveřejnění pouze s 1 § 38 (3) ZBS: < 68 500 podnikem, pokud provedení zadávacího řízení není z důvodu nákladů na nákup možné (pouze u duševních služeb!) < 211 000 Jednací řízení po předchozím uveřejnění ZBS: < 137 000
§ 38
< 211 000 Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním ZBS: < 137 000
§§ 27
Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním, §§ 27 + 50 vždy celoevropské
13
ZBS = zadání provedou centrální nákupní střediska (zentrale Beschaffungsstelle = Úřad spolkového kancléře, Spolková ministerstva, Spolkový úřad pro cejchování a měření, Zentrum Arsenal, Spolkový úřad pro kontrolu motorových vozidel, Spolková nákupní společnost /Bundesbeschaffung GesmbH/, Spolkové výpočetní středisko /Bundesrechenzentrum GesmbH/). Dodávky zboží, které je zapsáno a nakupováno na burze nebo za mimořádně výhodné ceny v důsledku likvidace podniku či konkurzního řízení, mohou být zadávány v jednacím řízení bez předchozího uveřejnění (§ 29 odst. 2). Nová úprava u jednacích řízení s uveřejněním: dodávky a služby - vždy, stavební práce do 350 000 EUR.
1.5.
Jaká zadávací řízení existují a jak probíhají?
Směrnice EU o zadávání veřejných zakázek stanovují jako zadávací řízení nad prahovými hodnotami EU otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení a soutěžní dialog. Veřejných řízení se mohou účastnit podniky bezprostředně po uveřejnění oznámení o zadávacím řízení. Nejprve je třeba si u zadavatele vyžádat detailní podklady k zadávacímu řízení. Na jejich základě se zpracovává nabídka. Užší řízení probíhá ve dvou stupních. V prvním kole řízení jsou v rámci účastnické soutěže podniky vyzvány, aby referencemi a dalšími informacemi doložily své ekonomické a technické schopnosti. Zadavatelé přezkoumají, zda jsou uchazeči pro realizaci zakázky vhodní. Ze všech předložených podkladů od zájemců je vybrán určitý, před zahájením zadávacího řízení stanovený, počet podniků, které mohou podat nabídku. Jednací řízení a soutěžní dialog jsou zpravidla též dvoustupňová řízení. V nabídkové fázi se mezi zadavatelem a uchazečem konají jednání, která se do značné míry podobají obchodním jednáním v soukromé hospodářské sféře. Zadavatelé smějí pouze výjimečně udělovat zakázky v jednacím řízení (výjimka: sektorová oblast!) a v soutěžním dialogu. Musí zpracovat úřední záznam zdůvodňující jejich rozhodnutí. Otevřené řízení a užší řízení mají naproti tomu ve směrnicích EU rovnocenné postavení. Zadavatelé se v souladu se směrnicemi a zákony o veřejných zakázkách většiny zemí EU, mezi nimi i Rakouska a České republiky, mohou volně rozhodnout mezi těmito dvěma řízeními. V Německu však byla směrnice aplikována přísněji. Zde v současné době ještě platí priorita otevřeného řízení. Volba užšího řízení je jak u nadlimitních tak i u podlimitních zakázek možná pouze za určitých okolností.
14
Obrázek 3: Průběh otevřeného řízení
Oznámení výběrového řízení
Otevírání nabídek
Vyžádání zadávací dokumentace
Vyhodnocování nabídek
Zaslání zadávací dokumentace
(Předběžné oznámení/ lhůta pro podání námitek)
Předání nabídky
Udělení zakázky
Obrázek 4: Průběh užšího řízení
Oznámení účastnické soutěže
Otevírání nabídek
Podání žádostí o účast
Vyhodnocování nabídek
Výběr uchazečů / zaslání zadávací dokumentace
(Předběžné oznámení/ lhůta pro podání námitek)
Předání nabídky
Udělení zakázky
Mnoho členských států EU zavedlo u nadlimitních zakázek podobná zadávací řízení. Je užitečné se před účastí informovat o průběhu těchto řízení. V Německu, Rakousku a České republice jsou obvyklá následující řízení:
Německo
Veřejné podlimitní zakázky mohou být v Německu zadávány rovněž v otevřeném, užším a jednacím řízení, označovaném též jako veřejné zadávací řízení, užší řízení a volné zadání. Užší zadávací řízení a volné zadání mohou být provedena bez
15
předchozí účastnické soutěže. Zadavatelé však musí zajistit, aby se zadávacího řízení účastnil dostatečný počet uchazečů. V oblasti dodávek a služeb mohou při hledání vhodných firem využít pomoci poradenských center pro zakázky (Auftragsberatungsstellen) jednotlivých spolkových zemí. Při užších řízeních a volném zadání uvádějí tato centra vhodné firmy. Podniky, které chtějí být uvedeny, se mohou nechat zařadit do databáze uchazečů v poradenských centrech. Kontakt: www.abst.de Spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek zná následující způsoby zadávacích řízení, z nichž každé může být použito v oblasti pod prahovými hodnotami (podlimitní), avšak nikoli každé může být použito v oblasti nad prahovými hodnotami (nadlimitní):
Rakousko
• • • • • • • •
otevřené řízení (podlimitní, nadlimitní) užší řízení s předchozím oznámením (podlimitní, nadlimitní) užší řízení bez předchozího oznámení (podlimitní, nadlimitní) jednací řízení s předchozím oznámením (podlimitní, nadlimitní) jednací řízení bez předchozího oznámení (podlimitní, nadlimitní) přímé zadání (bez předchozího oznámení) (podlimitní) elektronická aukce (podlimitní) rámcová dohoda (podlimitní, nadlimitní)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách upravuje 6 druhů zadávacích řízení, které jsou s jedinou výjimkou použitelné jak pro zadávání nadlimitních, tak pro zadávání podlimitních veřejných zakázek: • otevřené řízení (podlimitní, nadlimitní) Česká republika
1.6.
• • • •
užší řízení (podlimitní, nadlimitní) jednací řízení s uveřejněním (podlimitní, nadlimitní) jednací řízení bez uveřejnění (podlimitní, nadlimitní) zjednodušené podlimitní řízení(pouze podlimitní)
•
soutěžní dialog (podlimitní, nadlimitní).
Jaké výhody a nevýhody má zadávací řízení „soutěžní dialog“?
S novými směrnicemi EU pro zadávání veřejných zakázek bylo zavedeno nové zadávací řízení – tzv. soutěžní dialog. Zařazení tohoto zadávacího řízení do národního práva je sice ponecháno na členských státech EU, neboť se jedná o fakultativní předpis, přesto však bylo toto zadávací řízení v právních předpisech o veřejných zakázkách v Německu, Rakousku a České republice zakotveno. Soutěžní dialog se stal – ještě dříve, než mohl být použit v praxi – cílem značné kritiky. Výtky jsou směřovány především k fázi dialogu, při němž uchazeči musí vypracovat koncepce realizace pro komplexní zakázky. Na vybranou koncepci má pak být mezi všemi zadavateli vypsáno zadávací řízení. Uchazeči
16
tedy musí do značné míry bezplatně zpracovat úvodní projektovou dokumentaci, aniž by věděli, zda sami zakázku obdrží a budou-li ji moci realizovat, nebo zda jejich vlastní nápady budou realizovat konkurenční podniky. Kromě toho panují obavy, že soutěžní dialog posílí již tak se rýsující tendence k tzv. funkčním zadávacím řízením. V rámci funkčních zadávacích řízení zadá zadavatel pouze cíle a neposkytne žádný obsáhlý katalog výkonů. Následkem toho se nabídky stávají výrazně hůře porovnatelnými a asi i výrazně dražšími. Je ovšem nesporné, že soutěžní dialog může být při velkých a především inovativních projektech, např. při projektování a realizaci významných projektů infrastruktury či plánování a vývoji rozsáhlých sítí informačních technologií, vhodným prostředkem pro vypracování řešení zcela nových problémů. Je nutno vyčkat, zda bude nové zadávací řízení v praxi vůbec častěji používáno a zda se obavy kritiků ukáží jako oprávněné.
1.7.
Co se skrývá za rámcovými smlouvami, dynamickými nákupními systémy, elektronickými aukcemi a centrálními nákupními středisky?
Vedle klasických zadávacích řízení byly v nových směrnicích EU zavedeny nové varianty pro zadávání: rámcová smlouva, dynamické nákupní systémy, elektronické aukce a možnost zřízení centrálních nákupních středisek. Rámcová smlouva: Pomocí otevřených, užších či jednacích řízení stanoví zadavatel jeden podnik či více firem, s nimiž na dobu maximálně čtyř let uzavře rámcové smlouvy pro určité oblasti plnění. Pouze ve výjimečných případech může být rámcová smlouva uzavřena na delší dobu. Při uzavírání smlouvy nejsou ještě sjednávány žádné konkrétní projekty či množství a ani pevné ceny. V případě potřeby vypisuje zadavatel mezi všemi nebo některými uchazeči, s nimiž uzavřel rámcovou smlouvu, zadávací řízení na jednotlivé zakázky. Zakázky smějí skutečně realizovat pouze podniky, kterým byly zakázky v rámci těchto mini tendrů uděleny. Dynamické nákupní systémy: Dynamické nákupní systémy jsou založeny na otevřených zadávacích řízeních, obsahují prvky rámcové smlouvy a jsou podporovány elektronickými prostředky. Zadavatelé poskytnou po zveřejnění oznámení o zadávacím řízení elektronickou cestou volný, přímý a neomezený přístup k zadávacím dokumentaci a ke všem dodatečným dokumentům. Všichni uchazeči, kteří mají o zakázku zájem, nejprve předloží nezávazné nabídky. Účast na systému je povolena všem uchazečům, kteří splňují kvalifikační kritéria a předložili nezávaznou nabídku v souladu s podmínkami zadávacího řízení. Nezávazné nabídky mohou být kdykoli opravovány, pokud zůstanou ve shodě se zadávací dokumentací. Pro jednotlivé konkrétní zakázky, které budou během maximálně čtyřleté doby platnosti dynamického nákupního systému zadávány, dojde pak k výzvě k soutěži. Veřejný zadavatel přitom vyzve všechny uchazeče, kterým byla účast na systému povolena, k předložení nabídek. Zakázku udělí tomu uchazeči, který předložil nejlepší nabídku v souladu s kritérii uvedenými v oznámení při zřízení dynamického nákupního systému. Elektronické aukce: Elektronické aukce mohou být používány jako varianta při otevřených, užších i jednacích řízeních a mohou být i součástí rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému. Předpokladem je, aby předmět zakázky mohl být dostatečně přesně popsán. Před provedením elektronické aukce vyzve zadavatel k předložení startovních nabídek.
17
Na základě kritérií pro udělení zakázky a stanovené váhy kritérií se provede první úplné vyhodnocení předložených nabídek. Všichni uchazeči, kteří předložili přípustné nabídky, jsou současně elektronickou cestou vyzváni k předložení nových cen a/nebo hodnot. Elektronická aukce zahrnuje buď pouze ceny, je-li zakázka udělována na základě nejnižší ceny, nebo matematický vzorec založený na kritériích pro udělení zakázky. Na základě ceny a vzorce lze jednoznačně stanovit nejlepší nabídku. Elektronická aukce může obsahovat několik po sobě následujících fází. Uchazeč v kterémkoli okamžiku zná svoje pořadí v aukci. Kromě toho mohou zadavatelé kdykoli uvést počet účastníků v dané fázi aukce. Během jednotlivých fází elektronické aukce však v žádném případě nesmí odhalit identitu uchazečů. Aukce je ukončena buď v předem stanoveném termínu nebo tehdy, nepřicházejí-li žádné další nabídky. Centrální nákupní střediska: Veřejní zadavatelé mohou zadání svých zakázek nechat provádět centrálními nákupními středisky. Pokud centrální nákupní střediska při nákupním řízení dodrží příslušná ustanovení zákonů o veřejných zakázkách, splnil zadavatel svoji povinnost užití zákonných předpisů o zadávání veřejných zakázek. V České republice tento institut odpovídá centrálnímu zadávání.
1.8.
Jaké lhůty je nutno při veřejných zakázkách dodržet a jaké existují možnosti pro zkrácení lhůt?
Směrnice EU stanovují lhůty, které musí zadavatel pro podání nabídky resp. vyjádření zájmu poskytnout. Lhůty předepsané evropskými právními předpisy jsou kalkulovány jako krátké. Novými směrnicemi EU byl systém lhůt dokonce rozšířen ještě o různé možnosti zkrácení. Následující přehledná tabulka znázorňuje lhůty a možnosti zkrácení v různých zadávacích řízeních.
Užší řízení
Lhůta pro podání nabídky
Zkrácení při předběžném oznámení/profilu kupujícího o ... dnů
Možnost zkrácení při elektronickém oznámení o zahájení zadávacího řízení o ... dnů
Možnost zkrácení při elektronickém poskytnutí zadávací dokumentace k zadávacímu řízení o ... dnů
Nejkratší možná lhůta
Otevřené řízení
Lhůta pro podání žádosti o účast
Obrázek 5: Minimální lhůty v rámci celoevropských zadávacích řízení ve dnech
-
52
30, tedy na 22
7
5
15
37
40
18, tedy na 22
7 (pro přihlášku)
5 (pro předložení nabídky)
10 / 10
18
Zrychlené užší řízení
15
10
-
5 (pro přihlášku)
-
10 / 10
Jednací řízení
37
-
-
7 (pro přihlášku)
-
30 / X
Zrychlené jednací řízení
15
-
-
5 (pro přihlášku)
-
10 / X
Soutěžní dialog
37
-
-
7 (pro přihlášku)
-
30 / X
Lhůty stanovené EU jsou minimálními lhůtami. Zadavatelé mají kdykoli možnost zvolit lhůty delší. Uchazeči musí lhůty stanovené zadavatelem bezpodmínečně respektovat. Podání nabídky, které se zpozdí byť jen o několik hodin, musí vést k vyloučení. Pro podlimitní zakázky jsou rovněž u každého zadávacího řízení předepsány lhůty, které se pohybují v podobném časovém rámci.
Německo
V německých právních předpisech pro zadávání zakázek nejsou pro podlimitní zadávací řízení stanoveny žádné lhůty. Tyto právní předpisy hovoří o „dostatečných lhůtách“. V případě pochybností by se zadavatelé měli řídit podle lhůt EU.
Rakousko
U podlimitních zakázek musí zadavatel poskytnout pro doručení přihlášek do zadávacího řízení minimálně lhůtu 14 dnů. Lhůtu pro doručení nabídek musí zadavatel u otevřených řízení a u užších řízení stanovit na minimálně 22 dnů. Zkrácení této lhůty je přípustné pouze v mimořádně zdůvodněných případech, především v případě naléhavosti. Český zákon o veřejných zakázkách upravuje lhůty pro jednotlivé druhy zadávacích řízení v případě podlimitních veřejných zakázek (veřejných zakázek pod prahovými hodnotami EU) takto: a) Minimální lhůty pro doručení žádostí o účast v podlimitním užším řízení, podlimitním jednacím řízení s uveřejněním nebo podlimitním soutěžním dialogu
Česká republika
užší řízení
15
jednací řízení s uveřejněním
15
soutěžní dialog
15
užší řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu min. 37 dní 10 (nadlimitní), resp. 15 dní (podlimitní) jednací řízení s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze 10 stanovit lhůtu min. 37 dní (nadlimitní), resp. 15 dní (podlimitní)
19
b) Minimální lhůty pro podání nabídek při zadávání podlimitních veřejných zakázek otevřené řízení
22
užší řízení
15
užší řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu min. 40 dní 7 (nadlimitní), resp. 15 dní (podlimitní) zjednodušené podlimitní řízení zjednodušené podlimitní z naléhavých objektivních stanovit lhůtu min. 15 dní
1.9.
15 řízení, důvodů
pokud nelze 7
Kde zadávací řízení nalezneme?
Všechny nadlimitní zakázky musí být publikovány centrálně v Dodatku k Úřednímu věstníku Evropských společenství (Úřední věstník, řada S), resp. v databázové verzi tohoto věstníku, v databázi TED. Tento věstník a tato databáze jsou denně aktualizovány až o 600 oznámení o zadávacích řízeních a další informace. Zadávací řízení jsou publikována v původním jazyce, je k nim však doplněn krátký překlad ve všech úředních jazycích EU. Aktuální zadávací řízení lze každý den zjistit prostřednictvím internetu v databázi TED na adrese http://ted.europa.eu. Do Úředního věstníku, řada S, resp. do databáze TED jsou kromě oznámení o zadávacích řízeních zařazovány četné další cenné informace. Publikovány jsou zde např. předběžné informace o plánovaných veřejných zadávacích řízeních, informace o projektech financovaných ze zdrojů EU v zemích mimo EU a o zadávacích řízeních v nečlenských státech EU, jako je Švýcarsko. Oznamovány musí být i výsledky veřejných zadávacích řízení. Uvádí se přitom jméno úspěšného uchazeče, vítězná cena a počet podniků, které se zadávacího řízení účastnily. Tyto údaje jsou užitečným zdrojem informací pro sledování trhu a analýzu konkurenčního prostředí. U nadlimitních zakázek mohou tedy podniky relativně snadno získat kompletní přehled o aktuálních zadávacích aktivitách v členských státech EU. U podlimitních zakázek je situace výrazně nepřehlednější. V mnoha členských státech EU je již sice dána povinnost oznamování zadávacích řízení, centrální publikační zdroj existuje ale jen v několika zemích. Pro zahraniční podniky je často relativně obtížné spolehlivě vyhledat oznámení všech aktuálních zadávacích řízení. V Německu lze např. jako publikační orgán využít každý regionální deník. Ve státech jako Itálie, Španělsko a Německo existuje 50 až 100 možností, jak publikovat veřejná zadávací řízení. Přehled nejdůležitějších zdrojů informací o zadávacích řízeních v Německu, Rakousku a České republice nabízí následující tabulka: Německo
Veřejní zadavatelé jsou v Německu zpravidla povinni zadávací řízení u podlimitních zakázek zveřejňovat. Volba média však zůstává na zadavateli. V Německu proto existuje množství publikačních orgánů, v nichž jsou pravidelně zveřejňována zadávací řízení. Patří k nim
20
deníky, odborné časopisy, úřední a státní věstníky a četné internetové portály. Zadávací řízení spolkových úřadů musí být dnes již publikována centrálně na platformě Spolkové republiky pro zadávací řízení na adrese www.bund.de. S asi 50 novými zadávacími řízeními denně je tato adresa nejdůležitějším zdrojem zadávacích řízení. Též většina spolkových zemí vytvořila pro zemské úřady a částečně i pro obce příslušné země centrální platformy pro zadávací řízení, např. Hesensko (www.had.de), Bavorsko (www.vergabe.bayern.de) a Severní Porýní – Vestfálsko (www.vergabe.nrw.de). Různé portály pro zadávací řízení, jako jsou například www.ausschreibungs-abc.de www.abz-bayern.etisportal.com, a www.subreport.de se pokoušejí shromáždit zadávací řízení z různých německých zdrojů a nabízet je centrálně.
Rakousko
Česká republika
Spolková republika: Vyhláškou byl pro spolkové orgány jako jednotný publikační orgán stanoven Úřední dodavatelský věstník (Der Amtliche Lieferanzeiger) při deníku Wiener Zeitung. Lze jej nalézt i na internetu na adrese www.wienerzeitung.at. Četní veřejní zadavatelé zveřejňují svá zadávací řízení též elektronicky, např. na adrese www.bbg.gv.at a www.bmwa.gv.at. Spolkové země: V jednotlivých spolkových zemích jsou zadávací řízení zveřejňována v různých regionálních médiích a informačních listech zemských vlád. Odkazy na stránky jednotlivých zemských vlád v Rakousku lze nalézt na adrese www.ris.bka.gv.at/linkliste. Detailní informace k zadávacím řízením si lze též vyžádat u Euro Info Centra v Linci, e-mail:
[email protected]. Internetové portály jako www.auftrag.at, www.vergabeportal.at a www.ausschreibungen.at shromažďují zadávací řízení z různých zdrojů. Tyto portály nabízejí relativně obsáhlý přehled o většině rakouských zadávacích řízeních u nadlimitních i podlimitních zakázek. Čeští zadavatelé musí uveřejňovat informace o veřejných zakázkách včetně veškerých požadavků na uchazeče. Jak u podlimitních, tak i u nadlimitních zakázek se uveřejnění provádí především prostřednictvím veřejně přístupného informačního systému o veřejných zakázkách, který je součástí informačního systému veřejné správy, dostupného na www.isvzus.cz, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Nadlimitní veřejné zakázky musí být kromě toho publikovány též v Úředním věstníku Evropských společenství. Při zadávání podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení musí veřejný zadavatel uveřejnit písemnou výzvu k podání nabídek vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek; za takový vhodný způsob lze považovat mj. webové stránky veřejného zadavatele či úřední desku.
21
Tip:
Nový portál pro zadávací řízení si nedávno stanovil za cíl shromáždit v jedné databázi nadlimitní i podlimitní zadávací řízení z různých zemí. Tato nová databáze ETIS – European Tender Information System – se nyní nalézá ve fázi pilotního projektu a do konce roku 2006 je možno ji ještě bezplatně otestovat mj. na adrese www.abzbayern.etisportal.com. Podniky si mohou na portálu ETIS založit vyhledávací profil. Denně pak budou dostávat pouze ta zadávací řízení, která odpovídají individuálnímu vyhledávacímu profilu firmy. Podniky tak nemusí samy pátrat v záplavě zadávacích řízení a ušetří čas a prostředky. Takový souhrn nadlimitních i podlimitních zadávacích řízení z různých zemí EU je doposud v celoevropském měřítku jedinečný.
Obrázek 6: Nový portál pro zadávací řízení ETIS
22
2. Příprava na zadávací řízení 2.1.
Jaké marketingové aktivity by měl podnik na veřejném trhu používat?
Rámcové právní podmínky svírají veřejný nákup do těsného korzetu. V praxi ovšem neprobíhají veřejné nákupy tak striktně, jak nám teorie naznačuje. Veřejní zadavatelé zcela jistě nabízejí prostor pro klasické marketingové aktivity. Kdo se chce v mateřské zemi či v zahraničí ucházet o veřejné zakázky, měl by při zpracování trhu postupovat strategicky. Teoreticky sice stačí zjišťovat možné zákazníky pomocí oznámení o konání zadávacích řízení, avšak podniky, které předem identifikují své cílové skupiny a analyzují své šance na veřejném trhu, mají výhodu. Rozsáhlá analýza trhu nabízí dobré výchozí postavení pro obchodování ve veřejném sektoru. Pomocí seznamu úřadů, nákupních platforem či internetových stránek úřadů si lze obstarat informace o zadavatelích. Relevantní zadavatele lze zahrnout do propagačních akcí či přímého marketingu. Vyplatí se též prostřednictvím studia rozpočtových záměrů a předběžných oznámení sledovat dlouhodobé nákupní plány. Stejně tak je nezbytné zjistit, zda zadavatelé mají vlastní seznamy dodavatelů nebo se obracejí na externí seznamy dodavatelů. Evropská komise se pokusila zřídit evropskou internetovou platformu SIMAP pro veřejné nákupy (http://simap.europa.eu). Tato internetová platforma nabízí veřejným zadavatelům možnost zobrazit své potřeby v podobě profilu nakupujícího. V budoucnosti by mělo být možné provádět prostřednictvím SIMAP zadávání zakázek elektronickou cestou. Tato platforma se však doposud neetablovala v takové míře, jak se od ní očekávalo. Při vstupu na zahraniční trhy se doporučuje využít know-how partnerských podniků či znalosti obchodních zástupců o potencionálních zákaznících. Tip:
2.2.
Síť Euro Info Center nabízí mnoho nástrojů pro vyhledávání obchodních partnerů. Partnery lze vyhledávat v celoevropské kooperační databázi. Síť EIC kromě toho nabízí kooperační setkání firem – často při velkých evropských veletrzích. Na těchto veletrzích lze rovněž hledat partnerské firmy.
Má podnik budovat osobní kontakty s případnými zadavateli?
Osobní kontakty s relevantními zadavateli jsou nezbytné. Cílem osobních kontaktů je ukázat spolehlivost a výkonnost vlastního podniku. Mnoho zadavatelů má mimořádný zájem na tom, aby osobně poznali silné a slabé stránky podniků při osobním pohovoru. Ve fázi přípravy projektu by měl být kontakt se zadavatelem zintenzívněn. V ideálním případě se podaří ovlivnit plánování zadavatele. Především specializované produkty a služby, které jsou předmětem zadávacího řízení, jsou v praxi často přizpůsobeny silným stránkám určitého podniku. To samozřejmě odporuje principu rovného zacházení. Přesto doporučujeme opatrný průzkum prostředí u možného zadavatele prostřednictvím obchodních zástupců, na odborných výstavách a veletrzích či pozváním k prohlídce firmy.
23
2.3.
Jaké jsou ceny na veřejných trzích? Jak musím svoji nabídku kalkulovat?
Ceny a produkty v zadávacích řízeních přímo konkurují nabídce soupeřů. V otevřených a užších řízeních nelze ceny dodatečně opravovat. Analýza cenové hladiny na veřejných trzích zlepšuje šance na vítězství v zadávacím řízení. Transparentnost veřejných nákupů umožňuje relativně snadno zjistit, jaké produkty v jaké kvalitě jsou veřejnými zadavateli poptávány. V databázích zadávacích řízení lze nahlédnout do starších zadávacích řízení. Prostřednictvím databází se lze částečně informovat i o cenách. U nadlimitních zakázek by po udělení zakázky měly být informace o úspěšném uchazeči a vítězné ceně zveřejněny v Úředním věstníku EU. Zadavatelé sice toto zveřejnění často opomíjejí, určité informace o udělených zakázkách jsou přesto k dispozici. Ceny by vždy měly být uváděny přesně podle pokynů zadavatele. Změny cenové struktury, vynechání cenových údajů, ceny opatřené doložkou o pohyblivých cenách atd. mohou vést k vyloučení. Kromě toho musí být ceny srozumitelné a běžné. Neobvykle nízké ceny bývají – pokud uchazeč nemůže poskytnout zdůvodnění pro velmi nízkou nabídku – ze zadávacího řízení vyřazeny.
2.4.
Jaké předpoklady musí podnik splňovat, aby se mohl účastnit zadávacího řízení? Jaké doklady vyžadují zadavatelé v Německu, Rakousku a České republice?
Veřejní zadavatelé musí při zadávacím řízení přezkoumat odbornou, ekonomickou a technickou kvalifikaci zájemců. Reference a dostatečné finanční a personální zdroje jsou zpravidla důležitým předpokladem, abyste se zadávacího řízení vůbec mohli zúčastnit. Menší firmy a čerstvě založené společnosti mají proto často těžkou pozici, chtějí-li získat místo na trhu. Musí přesně vyhodnotit, které zakázky a v jaké velikosti pro ně přicházejí v úvahu. Kromě toho musí vyvinout strategii, jak si i přes chybějící reference získat přístup do nových oblastí činnosti, např. spoluprací s partnery či přijetím zkušených zaměstnanců. K nabídce musí být zpravidla přiloženy různé listiny a osvědčení, která dokládají spolehlivost uchazeče. K listinám, které je třeba doložit, patří často výpisy z rejstříku trestů, osvědčení od soudů, finančních úřadů a orgánů státní správy, doklady o zápisu v obchodním rejstříku, prohlášení bank, prohlášení o výši obratu podniku či seznam významných prací realizovaných v posledních letech. Pokud tato osvědčení nejsou v zemi původu uchazeče vystavována, stanovují směrnice EU pro zadávání veřejných zakázek v článku 45 a násl., že jako jejich náhrada může být podáno čestné prohlášení nebo – pokud je to dostačující – mohou být předložena jiná prohlášení. Pokud se podniky musí uchýlit k této alternativě, měly by tuto skutečnost se zadavatelem podle možnosti prodiskutovat již před předložením nabídky nebo přiložit ke své nabídce písemné vysvětlení, popř. potvrzené veřejnými místy, průmyslovými a obchodnými komorami atd. Přípustnost vlastního prohlášení není mnoha zadavatelům známa. Podniky se proto vystavují nebezpečí, že budou z důvodu chybějících dokladů ze zadávacího řízení vyřazeny. Zatímco v některých zemích EU, např. v Rakousku, je možné doložit některé doklady dodatečně, jsou v jiných zemích EU, např. v Německu, chybějící doklady důvodem k bezpodmínečnému vyřazení. Všechny požadované doklady by tedy měly být shromážděny včas a pečlivě.
24
Tip:
2.5.
Doporučujeme mít nejčastěji požadované podklady v zásobě, i když se právě neucházíte o žádnou zakázku v zadávacím řízení. Přehled nejčastěji požadovaných dokladů můžete získat ve vašem Euro Info Centru. Dbejte však na to, že doklady nesmějí být zastaralé, zpravidla ne starší než 1 rok či dokonce několik měsíců! Podle možností proto ihned po obdržení dokumentace k zadávacímu řízení přezkoumejte, jaké doklady jsou v zadávacím řízení vyžadovány, a nejlépe ihned o příslušné dokumenty zažádejte. Myslete též na to, že při zadávacích řízeních v cizím jazyce v zahraničí musíte předložit originály s ověřeným překladem. To si vyžádá další čas a náklady.
Jaké výhody nabízí tzv. předkvalifikační rejstřík a rejstřík dodavatelů?
V mnoha členských státech EU existují již předkvalifikační rejstříky resp. certifikační místa, která posuzují podniky s ohledem na jejich kvalifikaci pro účast na veřejných zakázkách. Certifikační místa zkoumají osobní situaci uchazeče, schopnost k dalšímu odbornému vzdělávání, technickou, ekonomickou a finanční výkonnost atd. Firmy, které jsou v rejstříku zapsány a disponují příslušným certifikátem, nemusí při zadávacích řízeních svoji vlastní výkonnost a spolehlivost již prokazovat jednotlivými doklady. Stačí předložení certifikátu. Za určitých okolností je však v jednotlivých případech přesto nutné předložit doklady vztahující se ke konkrétní zakázce, jako je seznam referenčních projektů. Certifikáty však nejsou uznávány v zahraničí. Podniky se tedy vždy musí nechat zaregistrovat v té zemi, ve které chtějí získávat zakázky. Zápis do předkvalifikačního rejstříku snižuje riziko, že podnik bude kvůli chybějícím podkladům ze zadávacího řízení vyloučen. Kromě toho lze předkvalifikaci používat jako marketingový nástroj. Registrace je však zpravidla za úplatu. Finančně se vyplatí pouze tehdy, pokud se podnik každoročně účastní několika zadávacích řízení. V Německu, Rakousku a České republice existují následující rejstříky:
V Německu v současné době existuje centrální předkvalifikační rejstřík pro zakázky na stavební práce. Zápis do rejstříku lze provést prostřednictvím různých akreditovaných předkvalifikačních středisek. Do seznamu předkvalifikačních středisek lze nahlédnout na www.pqverein.de. Na této internetové stránce naleznete též informace k předkvalifiakčnímu řízení ve stavebnictví v Německu a seznam předkvalifikovaných firem. Německo
Vedle ústředního spolkového rejstříku existují v mnoha spolkových zemích tzv. seznamy dodavatelských podniků (UnternehmerLieferanten-Verzeichnisse, ULV) pro veřejné zakázky, do nichž se mohou nechat zaregistrovat jak stavební tak i dodavatelské firmy a poskytovatelé služeb. Platnost těchto seznamů ULV je v současné době omezena na příslušné spolkové země resp. omezený okruh zadavatelů. Seznamy ULV jsou zpravidla vedeny poradenskými centry pro zakázky ve spolkových zemích. Na adrese www.abst.de naleznete odkazy na poradenská centra jednotlivých spolkových zemí.
25
Jako Rakouský katastr dodavatelů (Auftragnehmerkataster Österreich - ANKÖ) existuje obecně přístupný seznam vedený neutrálními místy, do něhož se může podnik nechat zanést, aby tak doložil svoji kompetenci, spolehlivost z hlediska právních předpisů o zadávání veřejných zakázek i ekonomickou a technickou výkonnost. Podnikatelům stačí jednorázový zápis do ANKÖ, zadavatelé do něj mají online přístup. Samozřejmě mají podniky nadále možnost předkládat doklady pro každé zadávací řízení individuálně. Zápis do ANKÖ není nutností. Rakousko
Kontaktní adresa: Auftragnehmerkataster Österreich ANKÖ (Register of Tenderers for Austria) Postfach 142, Handelskai 94-96 1201 Wien Tel. +43 / (0) 1 / 333 6666 Fax +43 / (0) 1 / 333 6666 Internet www.ankoe.at
V České republice existují 2 systémy centrální registrace kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejných zakázek; základní právní úprava obou těchto systémů je obsažena v zákonu o veřejných zakázkách. Jedná se o Seznam kvalifikovaných dodavatelů dle § 125 a násl. zákona o veřejných zakázkách a Systém certifikovaných dodavatelů dle § 133 a násl. zákona o veřejných zakázkách. Oba tyto systémy se od sebe odlišují zejména rozsahem kvalifikačních předpokladů, který lze jejich prostřednictvím prokazovat. Seznam kvalifikovaných dodavatelů Uchazeči o veřejnou zakázku mohou prokázat splnění – základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 a Česká republika
– profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (nikoli starším než 90 dnů). Předpokladem je předložení všech potřebných dokladů pro tyto oblasti kvalifikace před zápisem do uvedeného seznamu provozovateli tohoto seznamu. • účel: zrychlení a zjednodušení řízení • provozovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj • seznam je veřejně přístupný na www.portal-vz.cz/seznam-kvalifikovanych-dodavatelu-1 Sytém certifikovaných dodavatelů Uchazeči o veřejnou zakázku mohou prokázat splnění veškerých oblastí kvalifikace, tedy
26
– základních kvalifikačních předpokladů dle § 53, – profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54, - ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dle § 55 a - technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 zákona o veřejných zakázkách certifikátem vydaným certifikačním orgánem. Předpokladem je předložení všech potřebných dokladů pro dané oblasti kvalifikace před zápisem do uvedeného systému certifikačnímu orgánu.
Sektoroví zadavatelé vedou často vlastní předkvalifikační rejstříky. Sektoroví zadavatelé mohou – na rozdíl od klasických veřejných zadavatelů – zadávat zakázky zpravidla v jednacím řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení a obracejí se pak často pouze na firmy, které prošly předkvalifikačním řízením. Podniky, které mají zájem o zakázky od velkých distributorů energie, drážních podniků atd., by v každém případě měly usilovat o předkvalifikaci u případného zákazníka a nechat se zařadit do seznamu.
27
3. Vypracování nabídek a jejich vyhodnocení 3.1.
Musí být v zadávacím řízení resp. v zadávacích podkladech uvedena váha kritérií pro udělení zakázky?
U mnoha zadávacích řízení není cena jediným kritériem pro udělení zakázky. Již při oznámení o konání zadávacího řízení či v zadávacích podkladech musí zadavatel oznámit všechna další kritéria, která jsou pro rozhodnutí o udělení zakázky relevantní. Podle nových směrnic EU musí být rovněž uvedena váha jednotlivých kritérií, zpravidla jako údaj v procentech. Tip:
3.2.
Uchazeči by měli při zpracování svých nabídek v každém případě zohlednit váhu jednotlivých hodnotících kritérií pro udělení zakázky a svoji nabídku přesně přizpůsobit všem požadavkům!
Vyplatí se předkládat a pozměňovací nabídky?
při
zadávacích
řízeních
vedlejší,
alternativní
V minulosti byly alternativní a vedlejší nabídky dobrým prostředkem pro vítězství v zadávacím řízení. V rámci alternativní nabídky předkládají uchazeči návrhy alternativního provedení. Provedením prací na základě alternativní nabídky se dosáhne stejného technického, ekonomického či právního výsledku jinými prostředky. Zvláště tehdy, je-li tato varianta cenově výhodnější, může být relevantní pro udělení zakázky. Podle nejnovější judikatury Evropského soudního dvora musí zadavatel uvést minimální kritéria pro alternativní a vedlejší nabídky. To v praxi vedlo k tomu, že alternativní a vedlejší nabídky jsou v zadávacích řízeních povolovány jen zřídka. Přesto lze cíleně předkládat varianty, pokud z hlediska uchazeče vedou k lepšímu a výhodnějšímu řešení. Alternativní a vedlejší nabídky by měly být výrazně označeny. U veřejných otevírání nabídek je kromě toho bezpodmínečně třeba pamatovat na to, že alternativní nabídky budou předčítány. Pozor!
Alternativní a vedlejší nabídky nemusí být povoleny u každého zadávacího řízení! V Rakousku jsou alternativní nabídky například přípustné pouze tehdy, pokud je zakázka udělována podle principu nejlepšího uchazeče, pokud v zadávacím řízení bylo výslovně uvedeno, zda jsou alternativní nabídky přípustné a jakého druhu mohou být, a pokud byla předložena hlavní nabídka odpovídající zadání příslušného řízení. Jestliže oznámení o konání zadávacího řízení či zadávací dokumentace neobsahují žádnou informaci o alternativních a vedlejších nabídkách, ujistěte se u zadavatele, zda jsou povoleny či nikoli.
V Rakousku jsou vedle alternativních nabídek běžné i tzv. pozměňovací nabídky. Pozměňovací nabídka je nabídka uchazeče, která ve vztahu k požadovaným pracím obsahuje pouze drobné technické změny, které jsou však rovnocenné, např. ve volbě materiálu, zpravidla na úrovni jednotlivých položek. Pozměňovací nabídka se však od požadovaných prací neodchyluje v takovém rozsahu jako alternativní nabídka. Pozměňovací nabídky jsou přípustné, pokud je v zadávacím řízení uvedeno, jakým
28
způsobem mají být takové nabídky předkládány a pokud byla předložena hlavní nabídka odpovídající zadání příslušného řízení. Přípustnost muže být omezena na určité položky a může být také předepsáno splnění určitých minimálních požadavků.
3.3.
Jaká zajištění jsou při zadávacích řízeních zpravidla požadována?
Pro doložení své finanční výkonnosti musí uchazeči zpravidla předložit prohlášení bank nebo též účetní výkazy a podobné dokumenty. V mnoha zemích EU jsou jako zajištění příležitostně požadovány záruky. Je-li tomu tak, mohou být požadovány jak záruky za nabídku, tak i realizační záruky. Záruky za nabídku musí být odevzdány spolu s nabídkou a zahrnují často určité procento z nabídkové částky, zpravidla ne více než pět procent. Zárukami za nabídku má být zajištěno, aby uchazeč svoji nabídku dodržel, a to i po udělení zakázky. Realizační záruky musí být složeny u zadavatele po udělení zakázky. V České republice může být jako zajištění za nabídku požadována tzv. jistota, a to ve formě předložení bankovní záruky či složení určité peněžní částky již spolu s nabídkou. Tato skládaná peněžní částka může – v závislosti na předpokládané hodnotě veřejné zakázky – dosáhnout značné výše (nejvýše však 2 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky). Pozor!
3.4.
Požadavek na peněžní částku jakožto záruku je sice slučitelný s právem EU, uchazeči by však měli být obezřetní a popř. se rozhodnout, že se zadávacího řízení nezúčastní, budou-li mít pochybnosti o serióznosti zadavatele.
Jaké příležitosti a rizika skrývá sdružení uchazečů?
U větších projektů je běžné, že se podniky účastní zadávacího řízení nikoli jakožto samostatní uchazeči, nýbrž spolu s partnery v rámci pracovního sdružení či sdružení uchazečů. Především při vstupu na zahraniční trhy se dokonce doporučuje spolupracovat s lokálními uchazeči resp. podat nabídku spolu s partnery, kteří mají v cílové zemi zkušenosti a reference. Pracovní sdružení či sdružení uchazečů klade však mimořádné nároky na účastníky takovéhoto sdružení. Zpracování nabídky je komplexnější, neboť informace musí zpravidla dodat všichni účastníci sdružení uchazečů. Velkou překážku představuje kromě toho i smluvní či společensko právní propojení účastníků sdružení. Smlouvy o pracovním sdružení i ostatní dokumenty by měly být připravovány pokud možno dlouhodobě a nikoli až v průběhu zadávacího řízení. Pracovní sdružení a sdružení uchazečů mohou v zadávacích řízeních zpravidla předkládat nabídky, pokud při zadávacím řízení nebyla z věcných důvodů účast či zakládání pracovních sdružení a sdružení uchazečů prohlášena za nepřípustnou. Zadavatel může stanovit podmínky pro pracovní sdružení či sdružení uchazečů, např. předepsat formu sdružení či omezení počtu členů a složení pracovního sdružení nebo sdružení uchazečů.
29
Pozor!
Zajistěte, aby se vaše firma nedopatřením neúčastnila téhož zadávacího řízení s několika nabídkami. Vyhněte se např. tomu, aby se vaše mateřská firma i zahraniční dceřiná firma účastnily zadávacího řízení s vlastními nabídkami nebo aby se vedle hlavní nabídky podílela na nabídce i dceřiná společnost či pobočka firmy jako člen sdružení uchazečů.
Další problém představuje nalezení vhodných partnerů pro sdružení uchazečů. Celoevropské vyhledávání partnerů je usnadněno nabídkami sítě Euro Info Center. U všech Euro Info Center si můžete zadat nabídku ke spolupráci, která bude prostřednictvím databáze rozšířena po celé Evropě. Prostřednictvím Euro Info Center můžete též nahlédnout do nabídek ke spolupráci z vašeho odvětví, které byly do databáze zařazeny firmami z EU a četných třetích zemí. Euro Info Centra nabízejí kromě toho kooperační setkání, často při velkých mezinárodních veletrzích, kde se mohou případní partneři setkat a osobně poznat.
3.5.
Na co je nutno dbát, jestliže váš podnik má při veřejné zakázce působit jako subdodavatel nebo vy sami chcete subdodavatele využívat?
Alternativou ke sdružení uchazečů je spolupráce se subdodavateli. Avšak i využití subdodavatelů je spojeno s riziky. Jakožto hlavní dodavatel jste zodpovědný za realizaci zakázky. Zodpovídáte za to, že vaši subdodavatelé provedou jim svěřené úkoly bez závad a včas. Pamatujte také na to, že jméno subdodavatele musíte často oznámit již spolu s nabídkou a že musíte doložit ekonomickou, finanční a technickou spolehlivost vašich subdodavatelů (v ČR zadavatel může toto požadovat pouze po hlavním dodavateli, tedy po uchazeči; uchazeč nicméně může prokázat chybějící část své kvalifikace prostřednictvím subdodavatele). Vyžádejte si u subdodavatele včas dokumenty a doklady, které jsou v zadávacím řízení požadovány! Pokud při zadávacím řízení musí být subdodavatel oznámen předem, je často možné jej změnit pouze se souhlasem zadavatele. U mnoha zadávacích řízení není možné zadat celou zakázku subdodavateli. Rovněž tak mohou existovat omezení pro to, které části určité práce, resp. jaký podíl celkové zakázky musí být realizován hlavním dodavatelem a nikoli subdodavatelem.
3.6.
Může se podnik podílet na zadávacím řízení, jestliže se podílel již na přípravě zakázky?
Podle nejnovější evropské judikatury je nepřípustné, aby podniky, které se podílely na přípravě zakázky (tzv. projektanti), byly paušálně ze zadávacího řízení vyloučeny. Zadavatel musí pomocí vhodných opatření včas zabránit narušení konkurenčního prostředí. U nabídek od projektantů má zadavatel povinnost zvýšené kontroly. Jestliže dojde k náznaku narušení konkurenčního prostředí, přechází důkazní povinnost na uchazeče. Nepodaří-li se podezření vyvrátit, může dojít k vyloučení dotčeného podniku. Vhodnými opatřeními pro zabránění přestupkům proti principu konkurence může být: •
poskytnutí přiměřeně dlouhých nabídkových lhůt,
•
mimořádně pečlivá formulace při popisu výkonů/úkolů,
30
•
zpřístupnění relevantních výsledků činnosti projektantů buď v dokumentaci zadávacího řízení nebo k nahlédnutí,
•
uspořádání odborných workshopů se všemi uchazeči, zaprotokolování otázek a odpovědí,
•
prohlášení uchazeče, že jeho konkurenti již nejsou zvýhodněni a že se vzdává uplatnění námitek v této souvislosti / zahájení přezkumného řízení.
Chce-li zadavatel zabránit tomu, aby se projektanti podíleli na hlavní zakázce, může to zajistit tak, že ve smlouvě sjedná vyloučení účasti na budoucích zadávacích řízeních.
3.7.
Za jakých předpokladů je možné elektronické podávání nabídek?
Stále větší měrou se – s masivní podporou zákonodárců – ve všech zemích EU etablují elektronické platformy pro zadávání zakázek, jejichž prostřednictvím má být umožněno sledování veřejných zakázek na jednotné platformě, a to od oznámení o konání zadávacího řízení přes elektronickou kalkulaci a předložení nabídek až po sledování fáze realizace. Uchazeči mohou ovšem nabídky předkládat elektronickou formou pouze tehdy, jestliže zadavatel pro příslušné zadávací řízení takovouto platformu použil a uvedl. Mohou také použít pouze tu platformu, kterou zvolil zadavatel. Z důvodu velkého počtu existujících elektronických platforem pro zadávání to v praxi znamená, že podniky jsou konfrontovány s různými systémy. V důsledku toho jsou elektronické platformy pro zadávací řízení uchazeči v současné době stále ještě málo využívány. Zákonodárci a zadavatelé dosud bezvýsledně hledají řešení tohoto problému. Na evropské úrovni lze zadávání veřejných zakázek elektronicky prostřednictvím portálu SIMAP na adrese http://simap.europa.eu.
3.8.
provádět
Jakých chyb se uchazeči v nabídce často dopouštějí?
Typické chyby se vyskytují v následujících oblastech zadávacího řízení: Předložení nabídky v rozporu se zadáním Nabídky musí být předkládány písemně, v uzavřené obálce, s právně závazným podpisem a ve stanovené lhůtě. Typickou chybou jsou chybějící podpisy či podpis zástupce firmy bez oprávnění k podepisování, prohřešek proti povinnosti písemné formy (např. zasláním nabídky faxem) a doručení nabídky po uplynutí lhůty pro zadávací řízení. Nedostatky ve vztahu k formě a obsahu Při zpracování nabídky je bezpodmínečně třeba dbát na úplné vyplnění nabídkových formulářů, jednoznačné úpravy zápisů, splnění všech požadavků z popisu výkonů, úplné podání všech požadovaných prohlášení a formulářů zadavatele a předložení všech požadovaných kopií nabídky. V nabídkách často chybějí cenové údaje, nejsou přiloženy doklady popř. není nabídka předložena v požadovaném počtu kopií. Nepřípustné úpravy zadávacích podkladů Poznámky v seznamu výkonů, výhrady v průvodním dopise a přikládání vlastních všeobecných obchodních podmínek není u veřejných zadávacích řízení přípustné! Z neznalosti a kvůli jiným zvyklostem u soukromých zakázek zde často dochází k chybám, které mohou vést k vyloučení ze zadávacího řízení!
31
Tip:
Obsahuje-li dokumentace k zadávacímu řízení chyby, měli byste na ně zadavatele upozornit před předložením nabídky a požádat o opravu. Popř. byste měli předložit výrazně označenou vedlejší nabídku.
Chyby v oblasti dokladů o kvalifikaci Doklady o kvalifikaci musí být v okamžiku podání nabídky úplné a musí být předloženy v požadované podobě a aktuálnosti. Doklady o kvalifikaci však často chybí, nejsou aktuální nebo jsou k nabídce přiloženy chybné doklady. Chyby v nabídce se sdružením uchazečů K nejdůležitějším požadavkům na nabídku sdružení uchazečů patří uvedení veškerých členů a zplnomocněného zástupce, závazné prohlášení ohledně zástupce sdružení a závazné prohlášení o společné záruce. Též při sestavování dokladů o kvalifikaci musí sdružení uchazečů dbát na úplnost. Zpravidla je nutno prokázat celkovou odbornost a výkonnost, zatímco spolehlivost musí být doložena pro každého jednotlivého člena sdružení uchazečů. Využití subdodavatelů Často musí být již při podání nabídky uvedeny údaje o tom, které práce neprovede podnik sám a v jakém rozsahu mají být zadány cizím firmám. Občas bývá předepsáno, že subdodavatelé smějí provádět pouze části prací. Chyby v cenových údajích Častým zdrojem chyb jsou údaje o cenách. U veřejných zadávacích řízení musí být udávány úplné a ničím nepodmíněné ceny. Je nutno respektovat cenovou strukturu. Ceny také nesmějí být nepřiměřeně vysoké či nízké.
3.9.
Smějí se firmy účastnit otevírání nabídek?
V mnoha zemích EU smějí být nabízející firmy přítomny při otevírání nabídek. Při otevírání nabídek bývají zpravidla obsahy nabídek předčítány. Ne ve všech zemích je otevírání nabídek veřejné.
Německo
V Německu v současné době existuje veřejné otevírání nabídek pouze u zakázek na stavební práce. Otevírání nabídek u zakázek na dodávky a služby provádějí minimálně dva zástupci zadavatele. Detaily o otevírání nabídek naleznete v zápisu o zadání zakázky.
Rakousko
V Rakousku jsou uchazeči oprávněni účastnit se otevírání nabídek při otevřeném nebo užším řízení.
Česká republika
V České republice jsou uchazeči oprávněni účastnit se otevírání obálek s nabídkami ve všech druzích zadávacích řízení. Při otevírání obálek s nabídkami není však zadavatel povinen sdělit přítomným uchazečům výše jednotlivých nabídkových cen a ani tento údaj zapisovat do protokolu o otevírání obálek s nabídkami.
32
Tip:
3.10.
Firmy, které se zúčastnily zadávacího řízení, by v každém případě měly být přítomny při otevírání nabídek. Jednak tím můžete zajistit, že vaše nabídky včetně všech vedlejších nabídek budou přečteny správně. Dále pak můžete zkontrolovat, zda jsou nabídky konkurence po obsahové a formální stránce správné. Nezřídka se stává, že soupeři při otevírání nabídek poukáží na závady v konkurenčních nabídkách a to vede k vyloučení těchto nabídek. Kromě toho se mohou firmy – především jsou-li na veřejném trhu nováčky – při otevírání nabídek dozvědět detaily o nabídkách konkurence a tímto způsobem sledovat trh, resp. se poučit pro budoucí zadávací řízení.
Jak zadavatel nabídky vyhodnocuje?
Kontrola a vyhodnocování nabídek probíhá u veřejných zakázek zpravidla na několika úrovních. V první úrovni se nabídky zpravidla přezkoumají, zda nevykazují formální nedostatky. Zkontrolovat je nutno mimo jiné i včasné doručení nabídky, podpis a skutečnost, zda nebyly v zadávací dokumentaci provedeny nepřípustné úpravy. Současně se přezkoumá úplnost a správnost nabídky. Formální správnost nabídky je mimořádně důležitá. V mnoha zemích vedou již malé formální nedostatky k vyloučení ze zadávacího řízení. Např. v Itálii jsou vylučovány nabídky, u nichž je požadovaná pečeť na obálce umístěna na nesprávném místě (např. na hlavním uzávěru obálky a nikoli na všech zalepených místech), resp. které byly zapečetěny nesprávnou technikou (např. papírovou pečetí namísto požadovaného pečetního vosku). Takovéto formální nedostatky mohou vést k vyloučení, aniž by byla obálka vůbec otevřena. Ve druhé úrovni hodnocení – u řízení bez předchozí účastnické soutěže – se zkoumá kvalifikace uchazeče. Nejprve je třeba přezkoumat, zda jsou k dispozici veškeré dokumenty k doložení odbornosti, výkonnosti a spolehlivosti. Na základě dokladů se provede posouzení uchazeče. Nevhodní uchazeči musí být ze zadávacího řízení vyloučeni. Uchazeči, kteří nadále v řízení zbudou, nejsou zpravidla seřazeni od obzvláště vhodných až po ještě vhodné. Všichni uchazeči, kteří byli označeni za vhodné, vstupují do vyhodnocování nabídek se stejnými předpoklady. Teprve v dalším průběhu se zkoumá přiměřenost nabízené ceny a konečně je – na základě předem oznámených kritérií pro udělení zakázky – stanovena nejekonomičtější nabídka. Ve všech zemích EU platí v současné době pro nadlimitní zakázky přísné pravidlo, že do rozhodování o udělení zakázky mohou být zapojena pouze ta kritéria, která byla publikována při oznámení o konání zadávacího řízení, resp. v zadávací dokumentaci. Zohlednit je nutno, jak bylo vysvětleno výše, i váhu jednotlivých kritérií. Udělení zakázky musí být objektivně zdůvodnitelné. Zatímco v mnoha zemích EU vedou nedostatky v nabídce zpravidla k vyloučení ze zadávacího řízení, rozlišuje se v Rakousku mezi odstranitelnými a neodstranitelnými nedostatky. Při stanovení hranice mezi odstranitelnými a neodstranitelnými nedostatky je nutno přezkoumat, zda by odstraněním nedostatků došlo k hmotnému zlepšení konkurenční pozice uchazeče vůči jeho soupeřům. Neodstranitelný nedostatek se kromě toho může vyskytnout tehdy, jestliže by odstraněním nedostatku došlo k (byť i nepřímému) hmotnému zlepšení konkurenční pozice natolik, že by všichni uchazeči po uveřejnění oznámení neměli k dispozici stejnou dobu pro vypracování svých nabídek (díky možnosti odstranit nedostatek by byla dotčenému uchazeči poskytnuta delší doba pro zpracování jeho nabídky).
33
Příklady odstranitelných nedostatků: •
chybějící prohlášení o obratu v uplynulých třech letech v jednotlivých odvětvích je odstranitelný nedostatek, neboť údaje o obratu lze považovat za objektivní a uchazeč dodatečným doložením těchto údajů nemůže získat konkurenční výhodu,
•
dodatečné uvedení jmen spolupracovníků uchazeče po otevření nabídek též nezakládá zlepšení pozice uchazeče, přináší přinejmenším možnost přezkoumat, pro který podnik uvedení příjemci služeb pracují.
Příklady neodstranitelných nedostatků: •
nepodepsaná nabídka,
•
nebyly-li dodrženy uvedené podmínky zadávacího řízení.
34
4. Právní ochrana u veřejných zadávacích řízení 4.1.
Právní ochrana uchazečů
Směrnice o koordinaci právních a správních předpisů ohledně zadávání veřejných zakázek obsahují úpravu minimální právní ochrany, kterou členské státy musí uchazeči při zadávání veřejných zakázek nad prahovou hodnotou poskytnout. Uchazečům o veřejné zakázky jsou poskytována práva, kterých se lze domoci před řádným soudem. Požadována je tzv. „primární právní ochrana“, která musí zajistit nárok uchazeče na dodržení pravidel zadávání zakázek a zahrnuje zákazy udělení zakázek i práva na nahlédnutí do spisů. Kromě toho přísluší podnikům zpravidla i nárok na náhradu škody, dojde-li k dodatečnému prokázání chyb v zadávacím řízení. Obecně platí, že na přestupky spočívající v porušení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek je třeba včas upozornit. Znevýhodněný uchazeč ztrácí svůj nárok na právní ochranu, jestliže podá námitku resp. žalobu proti porušení předpisů, které nutně musel zaznamenat již v dřívější fázi zadávacího řízení, teprve po udělení zakázky. Mimořádně široce je tato skutečnost upravena v Rakousku. Přestupky zde podléhají principu tzv. „prekluze“. Zjevné chyby zadávacího řízení, ke kterým došlo již při oznámení o konání zadávacího řízení či v zadávací dokumentaci, se mohou stát závaznými, jestliže proti nim není včas podána námitka. Zadávací řízení – i když by mělo být protiprávní - již nelze zvrátit z toho důvodu, že nedošlo k jeho včasnému napadení. V Německu, Rakousku a České republice je právní ochrana koncipována takto:
V Německu je právní ochrana u nadlimitních zakázek koncipována jakou dvoustupňová. Nejprve komora pro zadávání veřejných zakázek (první stupeň), jakožto správní orgán, přezkoumá zadávací řízení, poté dojde k přezkoumání kasačním soudem (druhý stupeň).
Německo
Před zahájením přezkumného řízení před komorou pro zadávání veřejných zakázek (Vergabekammer) musí podniky kontaktovat středisko pro zadávání veřejných zakázek (Vergabestelle) a podat námitku. K podání námitky musí dojít bezprostředně, což v praxi odpovídá lhůtě tří až sedmi týdnů po zjištění přestupku v zadávacím řízení. Je-li nedostatek zadávacího řízení zřejmý z oznámení o konání veřejného zadávacího řízení, je nutno podat námitku nejpozději do termínu předložení nabídky. Komora pro zadávání veřejných zakázek začne konat teprve na vyzvání po podání námitky a po ústním jednání vydá ve lhůtě pěti týdnů své rozhodnutí. V druhém stupni lze ve lhůtě dvou týdnů podat stížnost u kasačního soudu. Kasační soud může rozhodnutí komory zrušit. Přezkumná řízení jsou zpoplatněna! Příslušná komora pro zadávání veřejných zakázek bývá uvedena v oznámení o konání zadávacího řízení. Při zadávacích řízeních spolkových úřadů je příslušným kontrolním orgánem Komora pro zadávání veřejných zakázek u Spolkového úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Bundeskartellamt). Na úrovni jednotlivých spolkových zemí sídlí komory pro zadávání veřejných zakázek často při krajských úřadech (Bezirksregierung). Při zadávání podlimitních zakázek je v Německu možná pouze služebně dozorční stížnost (Dienstaufsichtsbeschwerde), která však zpravidla nemá pro zadavatele žádné právní důsledky, nýbrž je
35
považována za čistě správní akt. U podlimitních zakázek tedy uchazeči nemají nárok na dodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, na zásah úřadů či právo na nahlédnutí do spisů. Kromě toho lze podat žalobu na náhradu škody před občanským soudem.
Pro zadávací řízení na spolkové úrovni lze v Rakousku, nezávisle na výši zakázky, využít možnosti řízení o právní ochraně před Spolkovým úřadem pro zadávání veřejných zakázek. - Přezkumné řízení vedené Spolkovým úřadem pro zadávání veřejných zakázek (Bundesvergabeamt) Před udělením zakázky může podnik požádat o přezkumné řízení, pokud je toho názoru, že mu v důsledku porušení práva vznikla či hrozí škoda. Protiprávní rozhodnutí zadavatele lze přitom prohlásit za neplatná. Žádost je možno podat pouze proti zvlášť napadnutelnému rozhodnutí. Za takováto rozhodnutí se např. při otevřených řízeních s předchozím oznámením považuje toto oznámení, výběr uchazečů, výzva k podání nabídky, další rozhodnutí během nabídkové lhůty, vyloučení nabídky, rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí o udělení zakázky. - Zjišťovací řízení vedené Spolkovým úřadem pro zadávání veřejných zakázek
Rakousko
Žádosti o zahájení zjišťovacího řízení mohou být podávány do šesti měsíců od oznámení o udělení zakázky, odvolání zadávacího řízení či od okamžiku, kdy bylo možno se tyto skutečnosti dozvědět (30 dnů u protiprávního rozhodnutí o udělení zakázky), nejpozději ovšem do šesti měsíců po udělení zakázky či odvolání řízení. Jsou nepřípustné, jestliže údajný přestupek by mohl být uplatněn v přezkumném řízení. Spolkový úřad pro zadávání veřejných zakázek může zjistit, že zakázka nebyla udělena nejlepšímu či nejlevnějšímu uchazeči. Při přímém zadání může být zjištěno, zda přímé zadání proběhlo oprávněně. Při zjišťovacím řízení po odvolání zadávacího řízení lze zjistit, zda odvolání nebylo protiprávní. Nárok na náhradu škody má neprávem opominutý uchazeč či zájemce při zaviněném porušení ustanovení Spolkového zákona o zadávání veřejných zakázek. Tento nárok zahrnuje přinejmenším náklady na předložení nabídky a na účast v zadávacím řízení. Předpokladem pro obrácení se na řádné soudy za účelem dosažení náhrady škody je zjišťovací nález Spolkového úřadu pro zadávání veřejných zakázek. Nárok neexistuje tehdy, jestliže po udělení zakázky nebo po prohlášení o odvolání zadávacího řízení bylo příslušným úřadem pro kontrolu veřejných zakázek zjištěno, že opominutý zájemce či uchazeč by i při dodržení ustanovení tohoto spolkového zákona a vyhlášek k tomuto zákonu neměl reálnou šanci zakázku získat, nebo jestliže poškozená strana mohla hrozící škodu odvrátit žádostí o vydání předběžného opatření či podáním žádosti o přezkumné řízení.
36
Adresa ředitelství Spolkového úřadu pro zadávání veřejných zakázek: Bundesvergabeamt (BVA) Praterstraße 31, AT-1020 Wien tel: +43 / (0) 1 / 21377-200 fax: +43 / (0) 1 / 21377-291 www.bva.gv.at Spolkové země V rámci zadávání zakázek jednotlivými zeměmi, obcemi, sdruženími obcí a samosprávnými celky je přezkoumání upraveno zemskými zákony. Příslušnými úřady jsou nezávislé správní senáty (ve Vídni a v Salcburku pak senát pro kontrolu veřejných zakázek), které na žádost provedou přezkumné řízení. V některých případech mají nezávislé správní senáty až do udělení zakázky nejprve povinnost pokusit se dosáhnout smíru mezi stranami. Nezávislé správní senáty (Verwaltungssenat) a senáty pro kontrolu veřejných zakázek (Vergabekontrollsenat) zpravidla provádějí i zjišťovací řízení. Podnik, který má podezření na porušení práva, může, pokud mu tím vznikla škoda, požádat o příslušné zjištění. Odkazy na jednotlivé zemské vlády v Rakousku naleznete na adrese www.ris.bka.gv.at/linkliste resp. na stránkách Úřadu spolkového kancléře http://www.bka.gv.at Seznam adres senátů pro kontrolu veřejných zakázek je k dispozici v Euro Info Centru Linec (e-mail:
[email protected])
V České republice existuje vícestupňový systém právní ochrany dodavatele. První stupeň představuje institut námitek, které dodavatel podává přímo zadavateli, který o nich rozhoduje. Námitky může podat kterýkoliv dodavatel, a to jak v případě nadlimitní, tak i v případě podlimitní veřejné zakázky; námitky jsou přípustné i v rámci soutěže o návrh. Námitky je nutné doručit zadavateli nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se dodavatel dozví o domnělém porušení zákona zadavatelem (v případě námitek proti rozhodnutí o vyloučení a proti Česká republika rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky běží 15-ti denní lhůta ode dne doručení takového rozhodnutí dodavateli). Zadavatel je povinen o námitkách rozhodnout ve lhůtě 10 dnů ode dne jejich doručení, a to buď tak, že námitkám vyhoví a přijme opatření k nápravě namítaného porušení zákona nebo námitkám nevyhoví a uvede pro toto rozhodnutí důvody. Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, nesmí před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (viz níže druhý stupeň), a je-li takový návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení. Druhý stupeň představuje institut návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), který může podat
37
dodavatel, jež předtím podal zadavateli námitky. Návrh se podává k orgánu, který provádí dohled nad zadáváním veřejných zakázek v ČR – Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Joštova 8, Brno, www.compet.cz (dále jen „ÚOHS“). Návrh se podává do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Stejnopis návrhu podává navrhovatel v téže lhůtě rovněž zadavateli. Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může zahájit ÚOHS rovněž z vlastního podnětu (tedy nikoliv na základě návrhu dodavatele). Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele prováděné ÚOHS se řídí správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb. správní řád) a je dvoustupňové - navrhovatel má možnost se proti rozhodnutí ÚOHS odvolat, podat tzv. rozklad, o němž rozhoduje předseda ÚOHS. Třetí stupeň představuje správní soudnictví upravené v zákonu č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, tedy možnost podání žaloby proti rozhodnutí ÚOHS k příslušnému krajskému soudu (příslušným je Krajský soud v Brně). Tato žaloba se podává do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí ÚOHS bylo žalobci (dodavateli, který předtím podal návrh na zahájení přezkoumání úkonů zadavatele k ÚOHS) oznámeno doručením písemného vyhotovení. Správní soudnictví je rovněž dvouinstanční, což znamená, že proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu může žalobce podat odvolání, tzv. kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Kasační stížnost se podává ve lhůtě dvou týdnu ode dne doručení prvostupňového rozhodnutí krajského soudu.
Právní ochrana u podlimitních zakázek nebyla ze strany EU detailně upravena. Následkem toho neexistuje v mnoha zemích EU, mj. i v Německu, avšak nikoli v Rakousku, efektivní právní ochrana pro podlimitní veřejné zakázky.
Tip:
Jako uchazeč samozřejmě musíte uvážit, zda chcete na potenciálního zadavatele podávat žalobu či nikoli. Než podniknete příslušné právní kroky, musíte v mnoha zemích zadavatele v každém případě přímo kontaktovat a podat námitku. I když to není předepsáno, měli byste to přesto udělat. Problémy mohou být vyřešeny i bez právního sporu. Soudní jednání je spojeno s náklady.
4.2.
Co se skrývá za pojmem „lhůta pro podání námitek“, resp. „předběžné oznámení“? Jaké lhůty jsou předepsány?
V některých zemích EU musí zadavatelé před udělením zakázky informovat neúspěšné uchazeče o odmítnutí jejich nabídky. Do okamžiku udělení zakázky musí být poskytnuta lhůta, v níž uchazeči popř. mohou dát podnět k zahájení přezkumného řízení. Doba mezi předběžným oznámením a udělením zakázky se označuje jako lhůta pro podání námitek. V Německu, Rakousku a České republice předepisují právní předpisy o zadávání veřejných zakázek následující předběžná oznámení resp. lhůty pro podání námitek.
38
V Německu je u celoevropských zadávacích řízení nutné tzv. předběžné oznámení podle § 13 Vyhlášky o veřejných zakázkách.
Německo
Po rozhodnutí, kterému uchazeči má být zakázky udělena, musí zadavatel uchazeče, jejichž nabídky nemůže či nechce zohlednit, informovat o svém rozhodnutí. Písemně jim musí sdělit jméno úspěšného uchazeče a důvody, proč nebyla jejich nabídka vybrána. Po tomto oznámení musí ještě vyčkat minimálně 14 dnů do definitivního udělení zakázky. Jestliže uchazeče neinformuje nebo nevyčká uplynutí lhůty, je uzavřená smlouva neplatná.
Zadavatel musí uchazečům, kteří v zadávacím řízení zůstali (tzn. nebyli vyloučeni), neprodleně a prokazatelně (tzn. nikoli nutně současně) sdělit, kterému uchazeči má být zakázka udělena, kdy uplyne lhůta pro podání námitek, důvody odmítnutí nabídek, výši zadané zakázky a vlastnosti a výhody vítězné nabídky. Výjimka: ochrana veřejných či obchodních zájmů či volné soutěže. Oznámení o rozhodnutí o udělení zakázky se provádí elektronicky či faxem, pokud to není možné, pak dopisem. Rakousko
Zakázka nesmí být pod hrozbou její naprosté neplatnosti udělena ve lhůtě pro podání námitek v délce •
obecně 14 dnů,
•
u podlimitních zakázek a ve výjimečných případech 7 dnů.
Lhůta pro podání námitek začíná v případě zaslání elektronickou cestou či faxem v okamžiku oznámení o rozhodnutí o udělení zakázky, v případě zaslání dopisem pak v okamžiku odeslání oznámení o rozhodnutí o udělení zakázky.
Jakmile zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky, má povinnost toto rozhodnutí oznámit do 5 pracovních dnů všem uchazečům, kteří nebyli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Proti tomuto rozhodnutí mají uchazeči právo podat zadavateli v 15-ti denní lhůtě námitky. Před uplynutím této lhůty pro podání námitek nesmí zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější; pokud byly námitky podány, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení před ÚOHS (10 dnů ode dne doručení rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám) Česká republika a je-li tento návrh k ÚOHS podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení. Pokud však žádné námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podány nebyly, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Zadavatel je povinen uveřejnit do 48 dnů (u sektorových zadavatelů do 2 měsíců) oznámení o uzavření smlouvy.
39
4.3.
Právní ochrana při zjevně protiprávním přímém udělení zakázky
Nezřídka se stává, že veřejní zadavatelé – ať již z neznalosti či úmyslně – zadají zakázku bez jakéhokoli zadávacího řízení. I v těchto případech mohou podniky – přinejmenším v rámci určitých lhůt – využít právní ochrany. Německo
Rakousko
Česká republika
Smlouvy, které byly zadány bez zadávacího řízení, jsou neplatné. Do 30 dnů od získání informace, nejpozději do 6 měsíců po udělení zakázky lze podat žádost o vydání nálezu, že přímé udělení zakázky určitému podniku bez účasti třetích osob bylo zjevně nepřípustné. Vydáním toho nálezu se smluvní vztah stává neplatným! Již provedené práce je nutno zrušit.
V České republice platí pro tyto případy obecné pravidlo stanovené v § 39 Občanského zákoníku, které je platné pro jakékoliv právní vztahy, tedy i pro smlouvu na realizaci veřejné zakázky uzavřenou v důsledku nezákonného přímého zadání: právní úkon, který odporuje zákonu, je absolutně (ex lege) neplatný. Jinými slovy, pokud je smlouva na realizaci veřejné zakázky uzavřena v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, je taková smlouva od počátku neplatná. Vzhledem k tomu, že jde o neplatnost absolutní, může se jí dovolat kdokoliv. Jinak platí právní ochrana prostřednictvím institutů uvedených v čl. 25 výše (námitky, správní řízení před ÚOHS, apod.)
40
5.
Realizace zakázky: Zadávací řízení jste vyhráli – co nyní?
5.1.
Jaké problémy se mohou vyskytnout při realizaci zakázky?
Jestliže jste zakázku získali, vyvstává otázka provedení prací. Realizace zakázky může být spojena s problémy především tehdy, pokud mají být práce provedeny v jiné zemi EU. Při realizaci dodávek do EU zpravidla dochází jen k nepatrným či žádným těžkostem. Volný pohyb zboží je natolik rozšířený, že je možno bez problémů dodávat zboží z jedné země do druhé. Rozdíly mezi prodejem v tuzemsku a prodejem v rámci Evropského společenství vznikají jedině s ohledem na vyúčtování daně z přidané hodnoty. Více těžkostí se oproti tomu může objevit při přeshraniční realizaci zakázek na stavební práce a služby. Pro provádění stavebních prací a služeb existuje sice princip volného pohybu služeb, který zaručuje, že poskytovatel služeb může za účelem poskytnutí služby vykonávat ve státě EU svoji činnost – to však v současné době ještě za dodržení předpokladů, které tento stát předepisuje pro své vlastní příslušníky. Právě z této poslední klauzule, tzv. zásady rovného zacházení, vyplývají některé předpoklady pro provádění prací v jiných zemích. Zvláštní požadavky mohou vyplývat např. v oblasti daňového práva, živnostenského práva, práva pobytu a pracovního práva, ale i v oblasti uznávání profesní kvalifikace. Odlišnosti mohou vznikat i s ohledem na zdravotní a sociální pojištění, úpravu dovolených a předpisy pro mzdu v souladu s kolektivní smlouvou. Pro firmy z České republiky navíc v Německu a Rakousku platí četná omezení vyplývající z přechodných období vyjednaných při vstupu této země do Evropské unie. Tato omezení se týkají jednak možnosti poskytování služeb ve stavebnictví a dalších vyjmenovaných oborech, jednak práce českých zaměstnanců, pro které je nadále potřeba získat pracovní povolení. Rakousko a Německo mohou tato omezení uplatňovat až do roku 2011. V nejdůležitějších problémových oblastech v sektoru služeb je třeba v jednotlivých případech pamatovat na: DPH u stavebních prací a služeb V zájmu korektního přístupu k přeshraničnímu poskytování služeb ve vztahu k DPH je třeba vyjasnit, v které zemi provedená práce podléhá zdanění daní z přidané hodnoty a jak má v důsledku toho vypadat příslušná fakturace. Řešení této otázky je v jednotlivých případech mimořádně komplikované a liší se podle druhu poskytovaných služeb. Kromě toho je pro správný přístup k dani z přidané hodnoty nutná též znalost národních daňových předpisů dané země, v němž má příjemce služeb své sídlo resp. v níž je plnění poskytováno. V případě pochybnosti je tedy nutno se vždy informovat u příslušného zahraničního daňového úřadu. Potřebné kontakty lze získat i prostřednictvím vašeho Euro Info Centra. Uznávací řízení V případě prací ve ‚vázaných živnostech’, a sice v řemeslných živnostech či v oblasti inženýrských prací, je často nutno absolvovat uznávací řízení. Odpověď na otázku, zda a jaká uznávací řízení je třeba absolvovat, se v jednotlivých zemích liší. V rámci uznávacího řízení musíte mj. předložit osvědčení o uznání odborné kvalifikace z vaší domovské země pro vaši oblast služeb či vaše řemeslo. Vaše řemeslnická komora, vaše průmyslová a obchodní komora či jiné profesní organizace ze země vašeho původu vám v rámci tohoto osvědčení potvrdí, jak dlouho, v jakém rozsahu a s jakým stupněm kvalifikace jste v řemesle (samostatně) pracovali. V případě účasti na veřejných zadávacích řízeních co nejnaléhavěji doporučujeme, aby váš podnik splnil právní předpoklady pro udělení potřebného živnostenského oprávnění již během zadávacího
41
řízení. Živnostenské oprávnění musí být sice předloženo až při zahájení realizace, z logických důvodů je však vyžadováno většinou již při přidělení zakázky. Pokud nelze živnostenské oprávnění předložit, přidělení zakázky je neplatné. Právo pobytu Jako občan EU máte právo pobývat v jiných členských státech. Musíte se však nejpozději po třech měsících přihlásit u příslušného cizineckého úřadu, pokud v místě nejste jako turista. Zdravotní a sociální pojištění Samostatně výdělečně činné osoby, které se na dobu kratší než jeden rok usadí v jiném státě EU, aby zde pracovaly, podléhají nadále sociálnímu pojištění v zemi svého původu. Potřebují potvrzení E101. Toto potvrzení je pro úřady země, v níž přechodně pracují, závazné. V důsledku toho nesmějí požadovat placení příspěvků sociálního pojištění na základě systému platného pro zaměstnance. Němečtí státní příslušníci si u své zdravotní pojišťovny obstarají následující formuláře: E101, na němž se potvrzuje, že zůstávají nadále pojištěni v Německu, E111 pro čerpání bezprostředně nutných věcných plnění (např. návštěva u lékaře v případě nemoci, léky). Ten kdo využije služeb zdravotnického zařízení bez těchto formulářů, musí si ošetření sám zaplatit, v každém případě mu vydané peníze budou jeho zdravotní pojišťovnou uhrazeny. Dodržení kolektivní smlouvy Příležitostně je u veřejných zakázek nutno pamatovat na další – většinou regionálně ohraničené – zvláštnosti. V Bavorsku musí uchazeči např. při realizaci veřejných zakázek na stavební práce zaměstnancům pracujícím v Bavorsku platit mzdu podle bavorské kolektivní smlouvy platné v době realizace zakázky. To musí být potvrzeno již v nabídce prohlášením o dodržení kolektivní smlouvy. Tip:
5.2.
Před realizací zakázky se informujte ve vašem Euro Info Centru, jaké předpisy platí ve vašem cílovém regionu! Aktuální informace k platným ustanovením pro cizince v Německu a Rakousku naleznete na adrese http://www.grenzoffensive.org
Jak mohu po realizaci zakázky získat další zakázky?
Vítězství v zadávacím řízení nepředstavuje jen krátkodobý úspěch, nýbrž může přinést dlouhodobé obchodní styky. Lze se ucházet o další zakázky. Menší práce, které přímo souvisejí s původní zakázkou, lze v následujících třech letech zadávat bez nového zadávacího řízení. U systémových obchodů není veřejný zadavatel rovněž vázán povinností vyhlašovat zadávací řízení. Vyhraný projekt kromě toho nabízí možnost prokázat vlastní spolehlivost. Byla-li zakázka realizována ke spokojenosti zadavatele, musí dodavatel při příštím zadávacím řízení u stejného zadavatele vynaložit výrazně méně námahy, aby demonstroval vlastní výkonnost. Zadavatelé kromě toho informují dodavatele, s nimiž měli dobré zkušenosti, o projektech plánovaných do budoucna. Péče o veřejné zákazníky po realizaci zakázky se tedy v každém případě vyplatí.
42
Příloha 1: Na co nezapomenout a jak se vyhnout chybám •
Pečlivě si pročtěte zadávací dokumentaci; např. potřebný počet (dobře čitelných) kopií, překlady, technické výkresy.
•
Přezkoumejte, zda v zadávací dokumentaci byla dodržena pravidla EU (např. zda nejsou „zahraniční" dodavatelé diskriminováni vůči tuzemských uchazečům).
•
V případě nedostatků/diskriminace v zadávacím řízení včas písemně kontaktujte zadavatele; případné prodlení vede k tomu, že porušení pravidel nelze později již uplatnit.
•
Zkontrolujte, zda je veškerá dokumentace v nabídce kompletní, odpovídá podmínkám zadávacího řízení, je řádně podepsána oprávněnými osobami a připravena k odeslání.
•
Neprovádějte v dokumentaci v nabídce žádné změny připojováním dobře míněných dodatků a/nebo vysvětlivek.
•
Formuláře vyplňte pravdivě, jinak bude nabídka vyloučena.
•
Nabídku podejte před koncem lhůty (počítejte s prodlením při doručování poštou).
•
Při předkládání vedlejší nabídky bezpodmínečně přiložte prohlášení o její rovnocennosti.
•
Vedlejší nabídku/návrh na změnu (pokud jsou přípustné) přikládejte ve zvlášť označených obálkách.
•
Před zahájením přezkumného řízení je bezpodmínečně zapotřebí kvalifikovaného právního poradenství.
43
44
Příloha 2: Slovníček pojmů Slovníček zahrnuje především pojmy vztahující se k problematice veřejných zakázek v Německu a Rakousku
A Alternativní nabídka/ Alternativangebot C Centrální nákupní střediska/ Zentralbeschaffungsstellen (v ČR odpovídá pojmu Centrální zadavatel)
D Díla/ Gewerke Dodavatel/ Auftragnehmer Dodávka nebo služba?/ Lieferoder Dienstleistung?
Drobné položky/ Kleinlose
Druhy cen/ Preisarten J Jednací řízení/ Verhandlungsverfahren
Nabídka na základě návrhu alternativní podobné nabídky uchazeče.
Centrální nákupní střediska jsou např. Úřad spolkového kancléře (Bundeskanzleramt), všechna spolková ministerstva a dále Rakouský ústřední statistický úřad (Das Österreichische Statistische Zentralamt), Rakouská státní tiskárna (Österreichische Staatsdruckerei AG), Spolkový úřad pro cejchování a měření (Bundesamt für Eich- und Vermessungswesen), Rakouské výzkumné a zkušební středisko Arsenal (Österreichische Forschungs- und Prüfzentrum Arsenal Ges.m.b.H.), Spolkové státní dílny na výrobu protéz (Bundesstaatliche Prothesenwerkstätten), společnost Austro Control Ges.m.b.H., Spolkový úřad pro kontrolu motorových vozidel (Bundesprüfanstalt für Kraftfahrzeuge) a státní pošta či společnost Telekom Austria AG. V ČR nejsou dosud (k první polovině listopadu 2006) vytvořeni specializovaní centrální zadavatelé, nicméně práva a povinnosti centrálního zadavatele může vykonávat kterýkoliv veřejný zadavatel (ministerstvo, Státní správa hmotných rezerv, obec, kraj či jejich příspěvkové organizace, apod.) Jsou v jazyku směrnice EU označována jako „položky“. Podnik, s nímž je smluvně dohodnuto, že zadavateli poskytne plnění za odměnu. Pokud zakázka obsahuje oba druhy plnění, určuje zařazení výše nabídkové hodnoty. Pokud činí např. nabídková cena za služby 4 mil. EUR a nabídková cena za dodávky 1 mil. EUR, pak zadávací řízení spadá pod směrnici o službách. Za „drobné položky“ jsou považovány takové odděleně zadané části celkového díla, které v součtu nepřesáhnou 20 % celkové hodnoty zakázky a částku 1 mil. EUR (pro zakázky na stavební práce) a 80 000 EUR (pro zakázky na dodávky a služby). (Díla se v jazyku směrnice EU nazývají „položky“. Podle druhu mohou být ceny jednotkové, paušální či režijní. Při tomto řízení se s jedním či více vybranými podniky jedná o celém obsahu zakázky.
45
Jistota (Vadium)/ Sicherstellung
K Kauce/ Kaution
Koncesní zakázky na stavební práce/ Baukonzessionsaufträge Krycí pozastávka/ Deckungsrücklass
L Lhůta pro přidělení zakázky/ Zuschlagsfrist
N Nabídka/ Angebot
Jistota (vadium) složí jako záruka uchazeče, že dodrží svoji nabídku, a činí většinou 3 –5 % hodnoty zakázky (V ČR do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky). Požaduje-li zadavatel od uchazečů jistotu (vadium), pak musí uvést v zadávací dokumentaci, že chybějící doklad o složení požadované jistoty (vadia) je nepřekonatelným nedostatkem (§ 86 Spolk. zákona o zadávání veř. zakázek) Odstoupí-li uchazeč od své nabídky během lhůty pro podání námitek, propadá ve prospěch zadavatele. Kauce slouží jako zajištění pro případ, že smluvní strana poruší určité, ve smlouvě stanovené, zvláštní povinnosti (V ČR není tento institut výslovně zákonem požadován a je věcí smluvní úpravy; kauci v tomto slova smyslu není možné zaměňovat s institutem kauce, upraveným v českém zákonu o veřejných zakázkách v § 115, který představuje částku povinně hrazenou dodavatelem při podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele dozorovým orgánem). Protiplnění za provedení prací spočívá výhradně v právu užívání stavby či v právu užívání a zaplacení určité ceny. Krycí pozastávka slouží jako zajištění proti přeplacení na základě vystavených faktur (splátkové faktury či platba podle plánu), jejichž základem jsou pouze přibližně stanovená plnění. Dále slouží jako zajištění splnění smlouvy ze strany dodavatele, pokud není zajištěno kaucí (zpravidla 7 % hodnoty zakázky). Lhůta pro přidělení zakázky začíná uplynutím lhůty pro podání nabídek a zahrnuje dobu, v níž má dojít k přidělení zakázky. Tato lhůta má být udržována co nejkratší a neměla by přesáhnout 3 měsíce.
Prohlášení uchazeče, že hodlá poskytnout určité plnění za odměnu při dodržení stanovených podmínek. V ČR představuje nabídku souhrn dokumentů požadovaných zadavatelem a zákonem, a to včetně podepsaného návrhu smlouvy na realizaci veřejné zakázky a prohlášení uchazeče, že je vázán celým obsahem nabídky po celou dobu zadávací lhůty (lhůty, po kterou je vázán svou nabídkou); v otevřeném a zjednodušeném podlimitním řízení jsou součástí nabídky rovněž doklady prokazující splnění požadované kvalifikace.
46
O Omezené řízení/ Beschränkte Ausschreibung Otevřené řízení/ Offenes Verfahren
P Plnění/ Leistungen Podniky/podnikatelé/ Unternehmer Položková úprava/ Losregelung
Prahová hodnota/ Schwellenwert
Princip nejlepšího uchazeče/ Bestbieterprinzip
Princip nejlevnějšího uchazeče/ Billigstbieterprinzip Prioritní služby/ Prioritäre Dienstleistungen
Předběžné oznámení/ Vorinformation
Přidělení zakázky/ Zuschlag S Sektory (sektoroví zadavatelé)/ Sektoren Sociální pojistitel/ Sozialversicherungsträger
viz „Užší řízení“. Při tomto řízení jsou zakázky na provedení prací zadávány v předepsaném řízení poté, co byl neomezený počet dodavatelů veřejně vyzván k předložení nabídky. Dodávky a práce hmotné i nehmotné povahy. Fyzické či právnické osoby, osobní společnosti, zapsané výdělečné společnosti a pracovní sdružení. Rozdělení mimořádně obsáhlých plnění na jednotlivé dílčí položky či rozdělení celkového plnění na různá díla je přípustné a v praxi se též používá. Lze je užít pro zakázky na stavební práce a zakázky na služby (ovšem nikoli služby v sektorové oblasti). Taková hodnota (hodnota zakázky), která překračuje určitý „práh“, např. u zakázek na služby 211 000 EUR, u zakázek na stavební práce 5 278 000 EUR atd. (stav: leden 06) „Princip nejlepšího uchazeče“ stanoví, že zakázka bude přidělena ekonomicky nejvýhodnější nabídce v souladu s kritérii stanovenými v zadávacím řízení (např. cena, realizační lhůta, provozní náklady, rentabilita, technická hodnota atd.). „Princip nejlevnějšího uchazeče“ stanoví, že zakázka bude přidělena nabídce s nejnižší cenou. Definovány v Příloze III Spolkového zákona o zadávání veřejných zakázek (BvergG). Patří k nim především projektové a poradenské služby v oblasti inženýrských prací, zpracování dat, auditů, výzkumů trhu a veřejného mínění, reklamy a finančních služeb. §61 Spolk. zák. o zadávání veřejných zakázek BVergG 2006: Předběžné oznámení by měli veřejní zadavatelé provádět u zakázek na dodávky a služby tehdy, jestliže hodnota zamýšlených nákupů pro příštích 12 měsíců leží v oblasti nad prahovými hodnotami. V ČR je zadavatel povinen předběžně oznamovat pouze ty nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících a současně u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek. Prohlášení vůči uchazeči, že jeho nabídka byla přijata. Podniky, které pracují v oblasti zásobování pitnou vodou, energií a dopravní infrastruktury či v nákupu v oblasti telekomunikací. To jsou regionální zdravotní pojišťovny, závodní zdravotní pojišťovny, Pojišťovna rakouských drah
47
(Versicherungsanstalt der österr. Eisenbahnen), Rakouská hornická pojišťovna (Versicherungsanstalt des österr. Bergbaus), Všeobecná úrazová pojišťovna (Allgemeine Unfallversicherungsanstalt), Rolnická sociální pojišťovna (Sozialversicherungsanstalt der Bauern), Dělnická a úřednická penzijní pojišťovna (Pensionsversicherungsanstalt der Arbeiter und Angestellten) a Hlavní svaz rakouských sociálních pojistitelů (Hauptverband der österr. Sozialversicherungsträger). U Úprava početních chyb/ Rechenfehlerregelung Užší řízení/ Nicht offenes Verfahren
V Vadium/ Sicherstellung Variantní nabídka/ Variantenangebot Volné zadání/ Freihändige Vergabe Z Zadavatel/ Auftraggeber
Zajištění/ Sicherstellung
Záruční pozastávka/ Haftungsrücklass
viz § 126 odst. 4 Spolkového zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 (BvergG.2006) Při tomto řízení jsou zakázky na provedení prací zadávány v předepsaném řízení poté, co byl užší počet podniků (dodavatelů) písemně vyzván k předložení nabídky. Viz „Jistota“ Nabídka na základě varianty zadávacího řízení dodavatele. viz „Jednací řízení“
Taková fyzická či právnická osoba, která smluvní cestou udělí či hodlá udělit dodavateli zakázku na poskytnutí plnění za odměnu. Jako zajišťovací prostředky slouží: peníze v hotovosti, bankovní záruky, bankovní pozastávka, pojištění, spořitelní knížky bez omezovací doložky či cenné papíry požívající sirotčí jistoty. Záruční pozastávka slouží jako jistota pro případ, že zadavatel nesplní povinnosti vyplývající pro něj ze záruky.
48
Příloha 3: Seznam expertů, kteří vystoupili na seminářích v Linci, Mnichově a Plzni, případně se podíleli na přípravě této publikace
Dr. Michael Angerer, Rakouská hospodářská komora, Praha Dr. Michael Angerer byl do srpna 2006 obchodním delegátem Rakouské hospodářské komory v Praze a obchodním radou rakouského velvyslanectví v Praze. Od září 2006 převzal Dr. Angerer vedení pobočky v Sofii/Bulharsko. Kontakt možný od září 2006 v pobočce v Sofii: tel: +359 (2) 953 15 53 fax: +359 (2) 953 24 26 e-mail:
[email protected] www: http://www.austriantrade.org/bg Andrea Bernert-Bürkle M.A., Bavorské poradenské středisko pro zakázky, Mnichov Andrea Bernert-Bürkle je manažerkou Bavorského poradenského střediska pro zakázky (Auftragsberatungszentrum Bayern e.V.), instituce zodpovědné za oblast veřejných zakázek, která je provozována Bavorskou průmyslovou a obchodní komorou a řemeslnými komorami. Je expertkou na německé a evropské právo v oblasti veřejných zakázek. Kontakt: tel: +49 89 51 16-1 76 fax: +49 89 5116 663 e-mail:
[email protected] www: http://www.abz-bayern.de Annette Karstedt-Meierrieks, Německý sněm průmyslových a obchodních komor, Berlín Annette Karstedt-Meierrieks vede oddělení veřejných zakázek v Německém sněmu průmyslových a obchodních komor (Deutscher Industrie- und Handelskammertag - DIHK), který je vrcholovou organizací německých obchodních komor. DIHK reprezentuje více než 3 miliony členů. Specializuje se na poradenství a konzultace politikům a státní správě ve věci veřejných zakázek. Kontakty: tel: +49 30 20308 2706 fax: +49 30 20308 5 2706 e-mail:
[email protected] www: www.dihk.de
49
Mgr. Tomáš Machurek, ROWAN LEGAL, sdružení advokátů Mgr. Tomáš Machurek je advokátem a partnerem v advokátní kanceláři ROWAN LEGAL, sdružení advokátů v Praze. Je certifikovaným školitelem Ministerstva pro místní rozvoj pro oblast veřejných zakázek a udělování koncesí, členem rozkladové komise Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro oblast veřejných zakázek a spoluautorem nového zákona o veřejných zakázkách. V Asociaci pro veřejné zakázky působí jako předseda výkonného výboru (www.asociacevz.cz). V advokátní kanceláři ROWAN LEGAL, sdružení advokátů (do 31.12.2005 advokátní kancelář Fiala, Profous, Maisner & spol.) pracuje od roku 1993. Kontakt: tel: +420 224 216 212 fax: +420 224 215 823 e-mail:
[email protected] www: http://www.rowanlegal.com Miriam Naukkarinen, Assessor, Bavorské poradenské středisko pro zakázky Miriam Naukkarinen zodpovídá v Bavorském poradenském středisku pro zakázky (Auftragsberatungszentrum Bayern) za poradenství podnikům ve věci veřejných zakázek v Německu a evropských zemích. Je čestnou přísedící Spolkových komor pro zadávání veřejných zakázek (Vergabekammern des Bundes) při Spolkovém úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a projektovou manažerkou a poradkyní pro projekty podporované ze zdrojů EU. Kontakt: tel: +49 89 51 16-1 76 fax: +49 89 5116 663 e-mail:
[email protected] www: http://www.abz-bayern.de Mag. Sarah Neubauer, Rakouská hospodářská komora, Mnichov Mag. Sarah Neubauer je náměstkyní ředitele pobočky Rakouské hospodářské komory v Mnichově. Poskytuje poradenství rakouským firmám ve všech jejich obchodních zájmech. Kontakt: tel: +49 89 24 29 14-0 fax: +49 89 24 29 14-26 e-mail:
[email protected] www: http://www.austriantrade.org/de
50
Dr. Jörg Nürnberger, DLA Weiss Tessbach, Praha Dr. Jörg Nürnberger je ředitelem kanceláře DLA Weiss Tessbach v Praze a má přibližně desetileté zkušenosti ze Střední a Východní Evropy v oblasti práva správního, profesního, pobytového, živnostenského, občanského, společenského, obchodního a realitního. Kontakt: tel: +420 222 817 601 fax: +420 222 246 065 e-mail:
[email protected] www: www.dlapiper.com Dr. Matthias Öhler, Advokátní kancelář Schramm-Öhler, Vídeň Dr. Matthias Öhler je právním zástupcem a partnerem v advokátní kanceláři Schramm-Öhler ve Vídni. Za svoji disertační práci „Právní ochrana při zadávání veřejných zakázek v Evropské unii" obdržel v roce 1998 Cenu Walthera Kastnera. V letech 1994 až 1996 pracoval na Generálním ředitelství Evropské komise, které zodpovídá za oblast zadávání veřejných zakázek. Kontakt: tel: +43 1 409 76 09-15 fax: +43 1 409 76 09-30 e-mail:
[email protected] www: http://www.schramm-oehler.at Mag. Franz Reiter, Hospodářská komora Horního Rakouska, Linec Mag. Franz Reiter je odborníkem na zadávání veřejných zakázek v Hospodářské komoře Horního Rakouska a specialistou na zadávání zakázek všech rakouských zadavatelů. Kontakt: tel: +43 (0)5-90909-3441 fax: +43 (0)5-90909-3439 e-mail:
[email protected] www: http://www.wko.at/ooe RA Denis Riediger, Rödl & Partner, Praha Denis Riediger je právníkem mezinárodní kanceláře Rödl & Partner, která provozuje 72 poboček ve 30 zemích. Působí v Praze a je zodpovědný za české právo v oblasti veřejných zakázek. Kontakty: tel: +420 221 236 163 111 fax: +420 224 236 163 799 e-mail:
[email protected] www: www.roedl.com
51
MMag. Gisa Schosswohl, Hospodářská komora Horního Rakouska, Linec MMag. Gisa Schosswohl pracuje v OÖ Förderlobby EU+, společné iniciativě Hospodářské komory Horního Rakouska a spolkové země Horní Rakousko. Cílem je zvýšení využití dotačních programů EU a získání prostředků pro hospodářsko politické projekty v Horním Rakousku. MMag. Schosswohl je odbornicí na dotační programy EU v „nových“ členských státech EU. Kontakt: tel: +43 (0)5-90909-3457 fax: +43 (0)5-90909-3459 e-mail:
[email protected] www: http://www.euplus.at RA Uwe-Carsten Völlink, Nörr Stiefenhofer Lutz, Mnichov Uwe-Carsten Völlink je právníkem a partnerem společnosti Nörr Stiefenhofer Lutz v Mnichově. Vede oddělení veřejných zakázek. Specializuje se ve věci veřejných zakázek již mnoho let a poskytuje poradenství jak podnikům, tak veřejnému sektoru. Je redaktorem komentáře k německé legislativě v oblasti veřejných stavebních zakázek a pravidelně uveřejňuje své články k otázkám veřejných zakázek v magazínu IBR (Immobilien- und Baurecht). Kontakt: tel: +49 89 286 28-262 fax: +49 89 280 110 e-mail:
[email protected] www: http://www.noerr.com
52
Příloha 4: Databáze a zajímavé odkazy k tématu zadávacích řízení
A ADA Auftrag.at B Bundesbeschaffung Österreich Bundesvergabeamt Österreich C Cordis (Výzkum a vývoj) D DG Market E EBRD Evropa/podniky Europeaid Evropská investiční banka (EIB)
Zadávací řízení Rakouské rozvojové agentury http://portal.wko.at/wk/dok_detail_html.wk?AngID =1&DocID=512206 Aktivní servis zadávacích řízení (evropské a mezinárodní projekty) http://www.auftrag.at http://bbg.portal.at/ http://www.bva.gv.at/BVA/default.htm http://cordis.europa.eu/de/home.html Celosvětová zadávací řízení http://ausschreibungen.dgmarket.com http://www.ebrd.com http://ec.europa.eu/youreurope Databáze k zadávacím řízením z programů EU pro třetí státy http://ec.europa.eu/europeaid/cgi/frame12.pl Projekty Evropské investiční banky http://portal.wko.at/wk/dok_detail_html.wk?AngID =1&DocID=508220
M Mezinárodní finanční instituce Ministerstvo pro místní rozvoj (Česká republika) O
Projekty mezinárodních finančních institucí http://portal.wko.at/wk/dok_detail_html.wk?AngID =1&DocID=511828 http://www.mmr.cz
Obchody ve východní Evropě
Zadávací řízení ve všech odvětvích ve Východní Evropě http://www.ostgeschaeft.com
P Plattform des Bundes Deutschland
http://www.bund.de
Právní informační sytém (RIS)
Spolkový právní informační systém http://www.ris.bka.gv.at/auswahl/ (zadat: Vergabe)
S SIMAP T TED Turecko
http://simap.europa.eu http://ted.europa.eu Zadávací řízení v Turecku http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?AngID=1 &StID=197722
53
V Vergabeportal.at Veřejná zadávací řízení v EU
Veřejné zakázky v ČR
www.vergabeportal.at Rozsáhlý portál pro rakouská a celoevropská zadávací řízení http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocure ment/e-procurement_de.htm http://www.isvzus.cz Centrální internetová adresa, na které jsou uveřejňovány veřejné zakázky, je-li dána dle zákona povinnost je uveřejňovat http://www.portal-vz.cz Portál obsahující nejdůležitější informace z oblasti veřejných zakázek a koncesí v ČR; provozovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj
Z Zadávací řízení ve stavebnictví v Rakousku
http://www.ausschreibung.at
54
Poznámky
55
56
EURO INFO CENTRE MÜNCHEN EU-Beratungscentrum der IHK für München und Oberbayern und der Handwerkskammer für München und Oberbayern
Tato brožura byla vydána s podporou Evropské unie v rámci projektu PUB-Public Procurement in Upper Austria/AT, Bavaria/DE and Bohemia/CZ. Linz – Pilsen – München, Říjen 2006