Psychoterapie a její dostupnost
prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc
Témata • potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie
• pacient v procesu „otáčecích dveří“ • problematika psychiatrických ambulancí
Psychické zdraví a situace psychiatrie v České republice • Výrazná stigmatizace oboru – Ve srovnání s jinými obory medicíny je málo podporovaná
• Týká se kolem 8-10% populace, kteří se ročně psychiatricky léčí a minimálně dalších 8%, kteří by pomoc potřebovali • Za 13 let 60% nárůst psychiatrické morbidity
• Postupný systematický nárůst dokonaných sebevražd (z 1400 v roce 2006 na 1647 v roce 2012) • Dlouhodobě nedostatečné finanční zajištěni, v kontextu Evropy předposlední místo (2,9% finančních prostředků na zdravotnictví - polovina oproti průměrné zemi v Evropě, třetina proti vyspělým zemím) • Dostupnost psychiatrické péče je neuspokojivá
Sevražednost v ČR (2001-2012) 1750
1719
1700
1650
1647 1623 1589
1583
1600
1564 1534
1550
1502 1500
1464 1450 1400
1400
1375
1379
1350
1300 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Dostupnost psychoterapie • pouze 10% ambulantních psychiatrů má ukončený výcvik v psychoterapii • z nich ¼ ji systematicky vykonává • u minima pacientů – průměrně se 2-3 pacienty = 2-3 hodiny týdně) protože na víc jednoduše nemají čas
Dostupnost psychoterapie V lůžkové psychiatrické péči je pouze 22 % psychoterapeuticky kvalifikovaných psychiatrů Supervize psychoterapie je postavena na individuálním zájmu, není požadována, kromě výcviků také není zpravidla prováděna
Pacient v procesu „otáčecích dveří“
rychle propuštěni a opětovné přijetí
nedostatek následné mimoústavní péče
nedostatečná koordinace
problematika oddělení akutní péče
Nedostatek následné mimoústavní péče • Chybí zařízení v komunitě, která by saturovala potřebu psychoterapie – jednak komplexní zařízení, například psychoterapeutické střediska a denní stacionáře, ale především široce dostupné atomizované psychoterapeutické služby od terapeutů (psychologů a jiných) vázaných na lokální síť psychiatrických služeb. • Nedostatek domů na půl cesty, chráněných dílen • Nedostatečná podpora chráněného zaměstnání
Zanedbání oboru • Kvalita péče trpí podfinancováním ve všech segmentech péče – Ambulantní psychiatr ošetří 30-40 pacientů denně – Akutní lůžka – nestačí počtem, je jich málo, zažívají tlak na zkracování délky hospitalizace – pacient propouštěn nedoléčen – Doléčovací lůžka – nedostatečné personální a hmotné vybavení,
vzdálené od místa bydliště pro rodinu – Specializovaná lůžka – katastrofálně nedostatečný počet – Denní sanatoria a extramurální péče – existuje spíše výjimečně – Psychoterapie – téměř vymizela, jak z lůžek, tak z ambulancí
Zanedbání oboru - 2 • Resumé: nedostatečně léčení a nedoléčení pacienti jsou – dále méně produktivní – mají nižší kvalitu života (chronifikace obtíží, časté pracovní neschopnosti, invalidní důchody, léčba v jiných oborech),
– dále zatěžují zdravotní a sociální systém a – vracejí se opakovaně do léčby.
• Celý systém je neefektivní.
Ambulantní péče ÚZIS 2012 • 843 registrovaných psychiatrických ambulantních zdravotnických zařízení • 764 psychiatrů. • 2.896.000 ošetření • ošetřeno bylo 576.000 pacientů
Typická psychiatrická ambulance • má nasmlouvaný úvazek 0,8 • ošetří ročně 743 unicitních r.č. • což po přepočtu na úvazek 1,00 dává 929 r.č.
• v průměru na jedno r.č. vykáže ročně 5,7 výkonů v hodnotě 1644 bodů • s odpovídajícím časem nositele výkonu 2,6 h
Resumé: průměrnému pacientovi je poskytnuto 156 minut péče ročně, tj. cca 13 minut měsíčně
Typická psychiatrická ambulance - 2 Resumé: průměrnému pacientovi je poskytnuto 156 minut péče ročně, tj. cca 13 minut měsíčně – ambulantní psychiatr musí řešit v jedné osobě funkci medicínského odborníka, psychoterapeuta, sociálního a posudkového pracovníka. – zoufale chybí sekundární pracovníci (terapeuti, zdravotní sestry, sociální sestry, terénní sestry, kteří by tuto péči poskytli). Tito nejsou v systému přítomni.
Závěr •
Česká republika patří mezi menšinové země, které nemají vládní program péče o duševní zdraví
•
Systém je hrubě podfinancován, vysoce specializovaná a náročná péče je podceněná
•
Kvalita péče je omezená
•
Psychoterapie je pro většinu pacientů prakticky nedostupná
•
Chybí dostatek:
– Ambulantních psychiatrů, zejména pedopsychiatrů a klinických psychologů – Dalších pracovníků v psychiatrii působících v rámci zdravotního systému (terapeuti, sestry, sociální sestry, terénní sestry, kteří by psychiatrům odlevili.....) – Akutních oddělení nemocnic
– Extramurální zařízeni – Specializovaná oddělení psychiatrické péče
