MASARYKOVA UNIVERZITA
LÉKAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV OCHRANY A PODPORY ZDRAVÍ
OBLIBA A DOSTUPNOST LOKÁLNÍCH POTRAVIN Diplomová práce v oboru Nutriční specialista
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Mgr. Zdeňka Daňková
Bc. Monika Crhová
Brno, 2016
Jméno a příjmení autora: Bc. Monika Crhová Název bakalářské práce: Obliba a dostupnost lokálních potravin Studijní obor: Nutriční specialista Pracoviště: Ústav ochrany a podpory zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zdeňka Daňková Rok obhajoby bakalářské práce: 2016
Anotace: Práce se zabývá definicí pojmu lokální potraviny, jejich oblibou a také jejich výhodami a nevýhodami. V kapitole o dostupnosti jsou představeny různé možnosti nákupu těchto potravin, popsány jsou také značky na potravinách. Praktická část zkoumá, jak jsou lokální potraviny chápány, zda je respondenti nakupují a jaké jsou podrobnosti nákupu. Ověřovány jsou znalosti značek na potravinách a alternativ nákupu lokálních potravin Zkoumány jsou souvislosti mezi demografickými faktory a vztahem k lokálním potravinám. Klíčová slova: lokální potraviny, regionální potraviny, místní potraviny, přímý prodej
Name of the author: Bc. Monika Crhová The title of the dissertation work: Popularity and availability of local food
Subject of study: Dietitian Department: Department of Public Health, Faculty of Medicine, Masaryk University Dissertation work facilitator: Mgr. Zdeňka Daňková Year of defence of dissertation work: 2016
Abstract: The thesis deals with the definition of the term local food, its popularity, advantages and disadvantages. The chapter about availability of local food describes various possibilities of purchase and also special labels on food. The practical part examines respondents´ attitudes to local food, whether they buy it and why. The knowledge of special labels and shopping alternatives of local food is verified. It was investigated whether demographical factors are connected to relationship to local food. Key words: local food, regional food, direct sale
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Zdeňky Daňkové a v seznamu literatury jsem uvedla všechny použité odborné a literární zdroje.
V Brně dne: ....................
........................... Monika Crhová
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Mgr. Zdeňce Daňkové za odborné vedení bakalářské práce, její cenné rady a vstřícný přístup.
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................. 10 TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................. 12
I.
1
PŮVOD POTRAVIN ................................................................................... 12
2
POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST, SAMOZÁSOBENÍ POTRAVINAMI ............. 13
3
DEFINICE LOKÁLNÍCH POTRAVIN ............................................................ 14
4
ZNAČKY NA POTRAVINÁCH ..................................................................... 15 4.1
Klasa ................................................................................................................. 15
4.2
Regionální potravina ........................................................................................ 16
4.3
Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručené tradiční
speciality 17
5
4.4
Český výrobek - Garantováno Potravinářskou komorou ČR ........................... 19
4.5
Český výrobek s.r.o. ......................................................................................... 20
4.6
Český výrobek - nadační fond .......................................................................... 20
4.7
Asociace regionálních značek .......................................................................... 21
4.8
Česká cechovní norma ..................................................................................... 22
DOSTUPNOST LOKÁLNÍCH POTRAVIN ...................................................... 23 5.1
Prodej přebytků ze zahrad ................................................................................ 23
5.1.1 5.2
Legislativa ................................................................................................ 23
Prodej ze dvora ................................................................................................. 24
5.2.1
Legislativa ................................................................................................ 24
5.3
Samosběr .......................................................................................................... 26
5.4
Bedýnky ........................................................................................................... 26
5.5
Farmářské trhy.................................................................................................. 27
5.6
Farmářské obchody .......................................................................................... 29
5.7
Komunitou podporované zemědělství, potravinová družstva .......................... 30
5.8
Mapy................................................................................................................. 31
5.9
Lokální potraviny v supermarketech ................................................................ 32
6
OBLIBA LOKÁLNÍCH POTRAVIN ............................................................... 33
7
KLADY A ZÁPORY LOKÁLNÍCH POTRAVIN ............................................... 35
7.1
Environmentální hledisko ................................................................................ 35
7.2
Ekonomické hledisko ....................................................................................... 36
7.3
Kvalita potravin ................................................................................................ 36
7.4
Nutriční hledisko .............................................................................................. 37
7.5
Sociální hledisko .............................................................................................. 38
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 39
II.
8
CÍLE PRÁCE ............................................................................................. 39
9
METODIKA .............................................................................................. 39 9.1
Sběr dat ............................................................................................................. 39
9.2
Struktura dotazníku .......................................................................................... 39
9.3
Zpracování dat .................................................................................................. 40
9.4
Popis souboru ................................................................................................... 40
VÝSLEDKY .......................................................................................... 43
10 10.1
Popisná statistika .............................................................................................. 43
10.1.1
Nákup potravin ......................................................................................... 43
10.1.2
Lokální potraviny ..................................................................................... 45
10.1.3
Nakupující lokální potraviny .................................................................... 47
10.1.4
Nenakupující lokální potraviny ................................................................ 50
10.1.5
Značky na potravinách ............................................................................. 51
10.1.6
Lokální potraviny vs. biopotraviny........................................................... 53
10.1.7
Vlastní produkce potravin ........................................................................ 53
10.1.8
Alternativy nákupu potravin ..................................................................... 54
10.2
Relační statistika .............................................................................................. 57
10.2.1
Hypotéza č. 1 ............................................................................................ 57
10.2.2
Hypotéza č. 2 ............................................................................................ 58
10.2.3
Hypotéza č. 3 ............................................................................................ 59
10.2.4
Hypotéza č. 4 ............................................................................................ 61
10.2.5
Hypotéza č. 5 ............................................................................................ 63
11
DISKUSE .............................................................................................. 65
12
ZÁVĚR ................................................................................................. 70
SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ ...................................................................................... 71
SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 73 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 74 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................. 75 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 86
ÚVOD V současné době se stále víc lidí zabývá zdravým životním stylem, což s sebou nese i zájem o správnou výživu. Velice diskutovaným tématem jsou potraviny – jejich kvalita, složení, ale také původ. Ve většině obchodů není problém zakoupit tropické ovoce či exotické potraviny, které k nám doputují za poměrně krátkou dobu a jejichž cena je akceptovatelná pro většinu nakupujících. Také běžné plodiny, zvířata a produkty z nich, které by se daly pěstovat, chovat a vyrábět v podmínkách České republiky, jsou velice často dováženy ze zahraničí a jejich cena může být nižší než u tuzemských variant. Tento fakt možná podněcuje k zamyšlení se nad důvody vzniklé situace. Velká nabídka dovážených potravin či surovin, ale také značné množství méně kvalitních potravin vznikajících za účelem co nejnižší ceny vede k nevoli ze strany některých ekologických organizací, ale také zainteresovaných spotřebitelů. Pro tyto nakupující jsou potraviny vzniklé co nejblíže místu prodeje zvláště důležité. Pod pojmem lokální potraviny si může každý představit něco jiného. Někteří je určují podle vzdálenosti od místa produkce, jiní podle příslušnosti k regionu nebo zemi. Obecně můžeme lokální produkty definovat jako ty, které vznikly v blízkosti místa prodeje, není proto nutný jejich převoz na dlouhé vzdálenosti. Získat lokální potraviny lze různými způsoby, opět záleží hlavně na chápání pojmu. Pokud je jako lokální chápáno tuzemské, je možné se řídit zemí původu na obale potravin. Bohužel označování na obalu není vždy jednoznačné. Údaj o původu ani značky na potravinách nezaručují, že potravina bude naplňovat představu zákazníků o „pravé” české potravině. V současné době existuje velké množství různých alternativ nákupu lokálních potravin. Místní produkty lze zakoupit přímo od farmářů nebo drobných zemědělců. Vznikají komunity podporující zemědělce nebo systémy pravidelného odběru bedýnek od regionálních pěstitelů. Další možností mohou být farmářské obchody, jejichž počet se zvyšuje a kde je stále modernější nakupovat, nebo farmářské trhy, které mohou mít také kulturní charakter a kromě obchodu s potravinami jsou místem setkávání lidí. Všechny tyto alternativy jsou často
10
založeny na snaze podpořit konkrétní zemědělce, okolo nichž se tvoří sociální skupiny, které nejsou spojené pouze společným zájmem o potraviny, ale i podobnou životní filosofií. Důvodů, proč kupovat místní potraviny lze najít spoustu. Ať již hledisko ekologické, tak i ekonomické, politické, nutriční nebo již zmíněné sociální. Jedním z cílů práce je proto blíže prozkoumat argumenty pro podporu lokálních potravin a proti ní, jak v globálním měřítku, tak z pohledu jednotlivců – spotřebitelů.
11
I.
TEORETICKÁ ČÁST
1 Původ potravin Původ potravin je v současné době velmi řešenou otázkou. Potraviny se v rámci Evropské unie mohou volně pohybovat, což nemusí být vždy chápáno jako výhoda. Na trh nesmí být uváděny potraviny neznámého původu, ovšem ne vždy se spotřebitel může dostat k informacím o výrobci a přesném původu potraviny (1). Podle nařízení 2913/92 EHS (celní kodex) se za produkt pocházející z dané země považuje výrobek, který byl v zemi zcela získán nebo vyroben. V případě, že se na výrobě podílelo více zemí, pochází z té, ve které došlo k poslednímu podstatnému zpracování (podstatným zpracováním by nemělo být třídění, porcování, balení). „Českou potravinou” je tedy ta, která byla vyrobena na území republiky bez ohledu na vlastníka podniku či původu surovin (1). Dle článku z roku 2014 převyšuje dovoz potravin do České republiky dlouhodobě vývoz, mezi lety 2009-2012 to bylo o 32,5 mld. Kč. Nejvíce jsou vyváženy obiloviny a výrobky z nich, mléko a mléčné výrobky, ale také cukr a med, a to hlavně do Německa, Polska a na Slovensko. Naopak nejvíce dováženo je maso a masné výrobky z Polska nebo Německa. Dovoz těchto produktů se výrazně zvýšil se vstupem republiky do Evropské unie v roce 2004 a zapůsobil negativně na tuzemské producenty. Vysoký je také dovoz ovoce a zeleniny. Konkrétně ze Španělska nebo Itálie, zemí s lepšími klimatickými podmínkami pro pěstování, ale také z Německa či Nizozemska, kde je pravděpodobně efektivnější zemědělství (2, 3). Důvod dovozu potravin je hlavně nízká cena dálkové přepravy a snížení množství obchodních překážek, které je v České republice výrazné od vstupu do Evropské unie, kdy byl umožněn volný pohyb zboží (4).
12
2 Potravinová soběstačnost, samozásobení potravinami Soběstačnost je nezávislost na externích zdrojích, jde o schopnost jedince nebo celé společnosti uspokojovat základní životní potřeby s využitím vlastních zdrojů. Potravinová soběstačnost znamená vyrovnaný poměr mezi produkcí a spotřebou kalorií (potravin) na daném území (5). V říjnu 2015 mluvil ministr zemědělství České republiky Marian Jurečka o snaze republiky zvýšit potravinovou soběstačnost u výrobků, které lze v našich podmínkách pěstovat nebo vyrobit, jde například o ovoce mírného pásma a vepřové maso, které je z více než poloviny dováženo (6). Samozásobení nebo samozásobitelství označuje činnosti vedoucí primárně k zajištění potravin pro vlastní spotřebu (spotřebu rodiny). Mezi samozásobitele lze řadit zemědělce, ale částečně také drobné zahrádkáře. Tradice samozásobení, domácí produkce a potravinové soběstačnosti v České republice je dlouhá. Tento fenomén byl dle studie z roku 2008 významný hlavně v období komunismu, kdy byl důležitý z finančních důvodů, jako zdroj čerstvých potravin, ale fungoval také jako forma trávení volného času. Lidé pěstovali hlavně ovoce a zeleninu. Od roku 1990 do roku 2000 však došlo k poklesu vlastní produkce potravin až o 40 % (7). Český statistický úřad provedl v roce 2006 výzkum, ve kterém bylo osloveno téměř 3000 domácností, z nichž 1226 vykázalo zemědělskou prvovýrobu. 99 % zúčastněných domácností uvedlo prvovýrobu rostlinnou, největší zastoupení mají jabloně, třešně, jahody, rajčata a mrkev. Domácnosti mají nadpoloviční podíl na počtu většiny ovocných stromů a keřů v České republice, a tedy i na produkci ovoce. Z ankety plyne, že domácnosti se významně podílí na celorepublikových stavech slepic i jiné drůbeže, králíků a koz. Nadpoloviční většina respondentů chápe samozásobení jako „koníček”, čtvrtina uvedla ekonomické důvody (8).
13
3 Definice lokálních potravin Lokální, místní, regionální potraviny nebo jídlo z blízka, anglicky local food, jsou pojmy, které by měly označovat tutéž skupinu potravin. Žádný z pojmů není legislativně zakotven. Obecně lze definovat lokální potraviny jako ty, které byly získány a zpracovány v blízkosti místa prodeje nebo konečného spotřebitele a netransportují se na dlouhé vzdálenosti. Výrobky jsou často produkovány místními lidmi z místních surovin případně i s využitím místních energetických zdrojů. Vzhledem k absenci oficiální definice je pro spotřebitele složité určit místní produkt a neexistuje ani žádná záruka, že výrobek splní jeho očekávání (9, 10). Podle přehledového článku z roku 2015 se velký počet studií zabývá vymezením pojmu lokální. Nejčastěji je lokálnost vymezena vzdáleností, a to 10-30 mil (16-48 km), někdy až 100 mil (160 km), případně je vyjádřena pomocí dojezdových hodin nebo podle politické hranice (provincie, země). Vzdálenosti jsou závislé na rozloze země, například ve Velké Británii je to oblast v okruhu 50-60 km, v USA je to až 160 km. Lokální potraviny mohou být chápány také jako nejbližší možné. Například kvůli nemožnosti lovu mořských ryb v České republice by nejbližší lokální mořské ryby měly pocházet z Polska. Je nutné brát ohled na to, že státní hranice je určitou bariérou pro proudění produktů a ekonomický smysl lokálnosti se ztrácí (9–11). Dle některých studií je lokálnost určena na základě emocionálních a společenských vztahů. Tyto definice se vztahují k produktům označeným jako domácí, nebo k výrobkům od přátel, příbuzných či sousedů. Vliv může hrát také vztah mezi producentem a spotřebitelem, kteří se mohou osobně setkávat například na tržnicích. Některé potraviny jsou přímo v názvu spojené s regionem (parmská šunka) a jsou proto často chápány jako lokální. Tyto potraviny však nebývají prodávány pouze v místě výroby, proto je jejich zařazení mezi lokální výrobky sporné (9–11). Důležité je zmínit pojem tuzemské potraviny, tedy potraviny vyrobené v České republice. Toto označení však může být zavádějící, protože produkt označený jako ”Vyrobeno v České republice„ zde může být pouze dohotoven a hlavní díl práce a suroviny mohou pocházet ze zahraničí (11). Situaci může zkomplikovat pojem původní potraviny, kterými jsou myšleny pouze historicky původní biologické druhy zvířat a rostlin (11). 14
4 Značky na potravinách V České republice lze na potravinách nalézt obrovské množství značek, které mají zaručovat kvalitu, případně tuzemský či regionální původ potravin. Podle odborníků na reklamu je značek příliš a pro spotřebitele je složité se v nich vyznat. Některá loga jsou oficiální, udělovaná například Ministerstvem zemědělství, jiná si mohou udělovat sami výrobci. Ve studii z roku 2013 měla polovina respondentů alespoň obecné povědomí o značkách, přičemž logo Klasa znala naprostá většina z nich (12, 13).
4.1 Klasa Klasa je značka, kterou uděluje Ministerstvo zemědělství od roku 2003 s cílem ulehčit spotřebiteli nalezení kvalitního výrobku. Produkt s označením Klasa musí dle Pravidel pro udělování „minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují jeho přidanou hodnotu a zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu”. Definici výjimečné kvality nelze bohužel nikde dohledat, u jednotlivých výrobků není zjistitelné, za co byly oceněny. Produkty samozřejmě musí splňovat všechna pravidla pro běžné výrobky na trhu, zároveň musí být pravidelně dodávány do obchodní sítě. Značka je udělována na 3 roky s možností jednoho prodloužení na další 3 roky, označení je zdarma (14, 15). V současné době nese označení Klasa 1 117 produktů od 223 výrobců. Výrobky zahrnují všechny potravinové komodity včetně alkoholických nápojů, lahůdek, nebo mražených krémů (15). Klasa se snaží o propagaci formou prezentace s možností ochutnání a zakoupení výrobků na různých akcích, například trzích, farmářských slavnostech a jarmarcích nebo potravinářských veletrzích. Další motivací k nákupu výrobků Klasa mohly být soutěže, které proběhly v roce 2012, 2013 a 2014. Principem bylo sbírání log Klasa ze zakoupených výrobků. Soutěžící mohli vyhrát vybavení kuchyně a další drobnosti. Do poslední soutěže v roce 2014 byla zařazena rovněž loga Regionální potravina, Chráněné označení, Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou a také logo pro biopotraviny (16, 17).
15
Značka Klasa je často kritizována. Jedním z důvodů je logo, které svou barevností naznačuje český původ potravin, nicméně udělení značky není vázáno na tuzemský původ. Dle pravidel pro udělení značky je výrobce povinen pouze předložit původ složek výrobku a na konečném obalu musí uvést údaj o státu, kde byl výrobek vyroben (14, 18). Kritizováno je také financování značky. Dle Nejvyššího kontrolního úřadu bylo v letech 2008-2013 vydáno Ministerstvem zemědělství, Státním zemědělským a intervenčním fondem (SZIF) a Vinařským fondem na marketingovou podporu značky Klasa (ale také Regionální potravina a vína z Moravy, vína z Čech) 1 515,3 mil. Kč. Národní kontrolní úřad při kontrole zjistil, že u značky Klasa nebylo zajištěno postačující strategické řízení - nebyly stanoveny cílové hodnoty, kterých mělo být komunikačními kampaněmi dosaženo, nelze tedy vyhodnotit dopad ani smysluplnost těchto kampaní. Problémem byly veřejné zakázky, kdy byl porušen zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, protože při hodnocení zakázek a návrhů nebylo postupováno transparentně. SZIF také proplatil při propagačních akcích Klasy faktury za neukončené nebo nerealizované práce (18).
(19) Obrázek 1 Klasa
4.2 Regionální potravina Označení Regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství již 6 let. Produkty s tímto logem musí pocházet z daného administrativně ohraničeného regionu a musí být vyrobeny zejména z tuzemských surovin. To znamená, že suroviny musí být ze 70 % regionálního nebo českého původu a hlavní surovina musí pocházet z tuzemska ze 100 %. Označení je udělováno pouze malým a středním podnikům (maximální počet 250 16
zaměstnanců). Výrobky stejně jako u značky Klasa musí vykazovat nadstandardní kvalitu v jednom znaku. Získávání značky probíhá formou soutěže, vítězné výrobky mohou logo nést 4 roky a označení je zdarma (20). Označení Regionální potravina lze nalézt na 575 produktech, mezi které patří opět veškerý sortiment potravin a pochutin. Popis jednotlivých krajových produktů včetně receptů či tipů na výlety v daném regionu lze najít na internetových stránkách projektu (21).
(21) Obrázek 2 Regionální potravina
4.3 Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručené tradiční speciality Všechna označení z této skupiny patří mezi značky udělované Evropskou unií, slouží k podpoře zemědělské produkce, ochraně názvů výrobků a informují spotřebitele o zvláštní povaze výrobku. Názvy produktů vypovídají o určitém místě, regionu, případně zemi. Tato loga můžeme najít na výrobcích v rámci celé Evropy. Informace o takto označených potravinách v jednotlivých zemích lze najít v databázi DOOR (Database Of Origin & Registration) zřizované Evropskou komisí. Za umístění loga na produkt může být členskými státy Evropské unie vybíraný poplatek za účelem uhrazení vzniklých nákladů (22, 23). Chráněné zeměpisné označení (Protected Geographical Indication) se vztahuje na zemědělské produkty a potraviny úzce spjaté s konkrétní geografickou oblastí. Produkty s tímto logem ve svém názvu používají název regionu, oblasti, nebo země původu. Alespoň jedna z fází produkce se musí odehrávat na vymezeném území. Výrobek musí mít specifickou 17
jakost, pověst nebo jinou vlastnost, kterou lze přisoudit hlavně jeho geografickému původu. V České republice nese v současné době toto označení 23 výrobků. Nejvíce je zde zastoupeno pivo (Starobrněnské, Budějovické), dále různé sušenky (Hořické trubičky, Karlovarské trojhránky), sýry (Olomoucké tvarůžky, Jihočeská niva), ale také Třeboňský kapr a další (1, 23, 24). Chráněné označení původu (Protected Designation of Origin) značí zemědělské produkty a potraviny, jejichž produkce včetně zpracování a přípravy proběhla v dané zeměpisné oblasti na základě uznávaných postupů. Vlastnosti nebo jakost takto označených výrobků musí být dány konkrétním geografickým prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými činiteli. Produkty v názvu používají název regionu, místa, výjimečně země, kde vznikly. Tímto logem je v naší republice označeno 6 produktů: Všestarská cibule, Chamomilla bohemica (květ Heřmánku pravého z Čech), Český kmín, Nošovické kysané zelí, Pohořelický kapr a Žatecký chmel (1, 23–25). Logo Zaručené tradiční speciality (Traditional Speciality Guaranteed) nesou výrobky, jejichž způsob produkce, zpracování nebo složení odpovídají tradičním postupům, nebo jsou vyrobeny z tradičně používaných surovin či přísad, geografický původ už není tak důležitý. Tradiční v tomto smyslu znamená prokázané užívání na domácím trhu po minimálně 30 let, dobu, jež umožňuje mezigenerační přenos. Název produktu musí být tradičně užívaný nebo musí označovat tradiční povahu či specifickou vlastnost výrobku. V České republice drží logo Liptovský a Lovecký salám, Spišské párky a Špekáčky (1, 23, 24).
(26) Obrázek 3 Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu, Zaručená tradiční specialita
18
4.4 Český výrobek – Garantováno Potravinářskou komorou ČR Potravinářská komora (PK) je neziskové sdružení zpracovatelů zemědělské výroby a výrobců potravin a nápojů založené v roce 2001. Cílem společnosti je zastupování zájmů potravinářů, odborné potravinářské a technologické poradenství, propagace, publikační činnost atd. PK také provozuje internetový informační katalog Najdi si svého výrobce, ve kterém lze dohledat potravinářské podniky jednotlivých regionů označené logem Český výrobek, Klasa a Regionální potravina (27). Značka “Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR” je vlastnictvím PK, její použití povoluje prezident PK po předchozím odsouhlasení výkonnou radou. Pravidla použití jsou různá v jednotlivých kategoriích. Všeobecně lze říci, že hlavní suroviny pro výrobu musí být tuzemské z 50 (těstoviny) až 100 % (maso, mléko a výrobky z nich), výroba musí probíhat na území České republiky, omezeno je použití některých náhražkových surovin (rostlinný tuk do mléčných výrobků). Použití značky je placená služba, roční poplatek závisí na velikosti podniku a množství značených výrobků (28, 29). V roce 2014 bylo držitelem značky 56 společností a logo se může objevit na více než 1200 výrobcích všech potravinových kategorií. Mezi podniky používající tuto značku patří například Hamé, Madeta nebo Kofola (30).
(29) Obrázek 4 Český výrobek – Garantováno potravinářskou komorou ČR
19
4.5 Český výrobek s.r.o. Další označení českého výrobku je udělováno společností Český výrobek s.r.o. s cílem podpořit nejen tuzemské výrobky, ale i výrobce. Výrobky s logem musí být vyrobeny v České republice, výrobce je povinen zaměstnávat české zaměstnance, suroviny musí být vnitrostátní alespoň z 50 %. Pokud nelze získat tuzemské suroviny, je nutná alespoň absolutní výroba v České republice (nejen přebalení). Společnost se zavazuje ke kontrole plnění podmínek u jednotlivých výrobců. Označení logem je zpoplatněné, poplatek se odvíjí od ročního obratu společnosti a počtu výrobků (31). Dle ředitele společnosti bylo v říjnu 2015 registrováno 50 výrobců a 2285 výrobků různých skupin nejen potravin.
(31) Obrázek 5 Český výrobek s.r.o.
4.6 Český výrobek – nadační fond Nadační fond Český výrobek je neziskovou organizací, která vznikla v roce 1994. Cílem fondu je informovat spotřebitele o kvalitních produktech a zvýšení jejich prodeje. Podmínkou k získání licence je vlastnictví firmy českým státním občanem, výrobek musí splňovat platné právní přepisy a musí být dodáván do oběhu. Jiné požadavky týkající se například původu produktu nejsou třeba. Licenci lze kromě potravin získat také v dalších kategoriích, a to výroba a řemesla, ale také služby. Podle katalogu certifikovaných výrobků drží licenci 11 potravinářských firem (32, 33).
20
(32) Obrázek 6 Český výrobek nadační fond
4.7 Asociace regionálních značek Značení místních výrobků bylo zavedeno už v roce 2004 Regionálním environmentálním centrem České republiky v rámci projektu Natura 2000 Lidé přírodě, příroda lidem. Asociace regionálních značek však vznikla až v roce 2008. Toto občanské sdružení spojuje jednotlivé regiony s vlastní regionální značkou, zapojeno je již 26 oblastí. Cílem Asociace je podporování udržitelného rozvoje pomocí značení místních výrobků a služeb, které má zviditelnit jednotlivé regiony. Obvykle se jedná o podporu živnostníků a malých firem. O členství rozhoduje Valná hromada, která také stanovuje výší členských poplatků. Podle Asociace má kupující záruku, že výrobek pochází z daného regionu, je kvalitní, jedinečný ve vztahu k regionu a nepoškozuje životní prostředí. Na webových stránkách sdružení lze výrobky dohledat v katalogu, který zahrnuje okolo 1400 výrobků a služeb, přičemž potravin a zemědělských produktů je přibližně 375. Některé projekty (například Putování za regionálními zážitky) podporuje Ministerstvo pro místní rozvoj (34–36).
(34) Obrázek 7 Asociace regionálních značek 21
4.8 Česká cechovní norma Systém českých cechovních norem je projekt Potravinářské komory České republiky a České technologické platformy pro potraviny, který vznikl v roce 2015. Česká cechovní norma (ČCN) si klade za cíl být základní normou stanovující parametry kvality potraviny, pro kterou byla zpracována. Z normy plynou nadstandardní parametry, které by měly odlišit danou potravinu od ostatních uváděných na trh. ČCN může být vypracována pro jednotlivé potraviny nebo jejich skupiny vyráběné jedním i více provozovateli na území České republiky. Normy jsou tvořeny výrobci potravin, zájmovými a profesními sdruženími, úřady státní správy a vědecko-výzkumnými institucemi. Normy zahrnují požadavky na složení výrobku (povinné, přípustné a nepřípustné složky, technologické postupy) a senzorické požadavky (vzhled, vůně, chuť, konzistence nadstandardní parametry). ČCN v současnosti používá 112 výrobků všech potravinových skupin. Nejvíce zástupců zde tvoří výrobky společností Madeta (mléčné výrobky) a Boneco (lahůdkářské výrobky). Normy mohou vzniknout i pro produkty z oblasti dietetických potravin, potravin pro léčebné účely či doplňky stravy. ČCN je zpoplatněná, její platnost není časově omezená (37).
(38) Obrázek 8 Česká cechovní norma
22
5 Dostupnost lokálních potravin
5.1 Prodej přebytků ze zahrad Prodej živočišných i rostlinných produktů je neucelenou problematikou. Prodej živočišných výrobků je regulován pomocí podmínek pro prodej ze dvora (viz dále), s rostlinnými produkty je situace složitější.
5.1.1 Legislativa Nařízení ES č.852/2004 o hygieně potravin se nevztahuje na výrobu, manipulaci a skladování potravin pro soukromé domácí použití a spotřebu, a také na případy, kdy producent dodává výrobky v malém množství přímo konečnému spotřebiteli nebo do maloobchodu, který je dodává přímo konečnému spotřebiteli (39). Podle Zákona o živnostenském podnikání je každý, kdo provozuje nějakou činnost „soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku” živnostníkem. Nicméně živností není „zemědělství včetně prodeje nezpracovaných výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje” a ani „prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské či chovatelské činnosti ”. Prodej výpěstků nemusí podléhat dani z příjmů, pokud příjmy nejsou vyšší než 30 000 Kč ročně (40, 41). Podnikatelé vyrábějící a prodávající nezpracované i zpracované potraviny rostlinného původu musí být registrováni na územně příslušném inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) (42). Prodej zpracovaných výrobků z produktů pěstitelské činnosti (tj. např. marmelády apod.) přesahuje rozsah prvovýroby a živnostenský zákon na tento druh činnosti pohlíží jako na živnost. Živnostník provádí činnost v provozovně - potravinářském podniku, kterým je dle Nařízení ES 178/2002 „veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin.” Výrobce / prodejce musí podle Zákona o potravinách a tabákových výrobcích splňovat kritéria jakosti a dodržovat na všech stupních výroby a uvádění potravin na trh hygienické a technologické požadavky. Na dodržování dohlíží Státní zemědělská a potravinářská 23
inspekce. Konkrétní požadavky na ovoce a zeleninu uvádí Vyhláška č. 157/2003 Sb. (41, 43– 45). Z vlastní zkušenosti se domnívám, že velké množství drobných zemědělců podává své výpěstky, jako by byly pro vlastní potřebu a prodává je neoficiální cestou, tedy bez registrace na SZPI.
5.2 Prodej ze dvora Prodej ze dvora (direct sale, first-hand sale, farm gates) je termín označující obchod s malým množstvím vlastích potravin. Prodej může být přímo spotřebiteli pro jeho potřebu v domácnosti, na tržnici či tržišti nebo do místního maloobchodu, který přímo zásobuje spotřebitele. Tato možnost se týká živočišných produktů – drůbeže, králíků, zvěřiny a ryb, dále také mléka, vajec a medu (46).
5.2.1 Legislativa Prodej ze dvora upravuje Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon). Konkrétně je to § 27a, který vymezuje pojem „malé množství”, tedy množství jednotlivých produktů, které je možné touto formou prodávat (46, 47). Dále Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropského parlamentu a Rady (ES). V jednotlivých paragrafech vyhlášky jsou popsány podmínky pro jednotlivé druhy: Drůbež a králíky lze prodávat buď v živém stavu, nebo jejich čerstvé, neporcované maso. V obchodě musí být upozornění, že maso je nutné tepelně upravit. Ulovenou zvěřinu lze prodávat v kůži nebo peří, a to po vyšetření proškolenou osobou. Zvěř vnímavá na trichinelózu musí být vyšetřena laboratoří. V maloobchodě musí být označení o provedené kontrole a upozornění na nutnost tepelné úpravy masa.
24
Vejce od malého chovatele mají stejné podmínky jako vejce z tržní sítě – musí být prodána do 21 dnů po snesení a jejich trvanlivost je do 28 dnů po snesení. Vejce dodávaná do maloobchodu musí být prosvícena a označena identifikačními údaji chovatele. Mléko, nebo smetanu lze prodávat v syrovém stavu pouze se souhlasem krajské veterinární správy a to buď v místě výroby, nebo v prodejním automatu. Mléko musí pocházet od zdravých dojnic, jsou dány hygienické požadavky na výrobu, chlév a jeho vybavení i na samotné dojení a další úpravy mléka. Mléko bývá pravidelně laboratorně kontrolováno. Mléko musí být prodáno 2 hodiny po nadojení, případně zchlazeno a prodáno jeden nebo dva dny poté (dle teploty zchlazení). Spotřebitel musí být písemně upozorněn, že syrové mléko je nutné před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat. Požadavky na med se týkají pouze obalového materiálu (48). Na prodej ze dvora se až na výjimky vztahuje pouze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, které stanovuje obecné požadavky a zásady potravinového práva a bezpečnosti potravin (46). Výhodou prodeje ze dvora je osobní kontakt mezi zemědělcem a spotřebitelem. Nevýhodou pro kupujícího může být vzdálenost, kterou musí kvůli koupi produktu urazit, a také omezené množství potravin, které může zemědělec nabídnout. Pro farmáře je prodej bez zprostředkovatelů přínosný, jako nevýhodu lze vidět nutnost vlastní propagace (49). V České republice počet registrovaných zemědělců využívajících prodej ze dvora roste. Nicméně dle údajů z roku 2008 bylo až pětkrát více zpracovatelů mléka neregistrovaných. Zpracovatelé chtěli svou činnost legalizovat, ale znemožňovaly jim to vysoké náklady potřebné na vybavení odpovídající provozovny. Podmínky produkce a prodeje mléka si určuje každý stát v Evropské unii sám podle nařízení EU. Například v Rakousku je možný prodej mléka, kromě místa výroby a automatu jako v ČR, také v místním maloobchodě a je možná také dodávka do stravovacích zařízení (vyjma škol) pro použití na tepelnou úpravu (50). Rakouské spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství (Ministerium für ein Lebenswertes Österreich) uvádí, že přímý prodej je zásadním zdrojem příjmů pro 20 000 zemědělských podniků v Rakousku (přibližně třetina ze všech), z nichž asi 4000 je sdruženo ve spolcích. Přímý prodej je zde hojně podporován, například programem zemědělské komory Gutes vom Bauernhof (volně přeloženo jako dobré 25
z farmy). Tento program zaměřený na kvalitu a bezpečnost certifikuje více než 1500 farem (51). Na Slovensku je přímý prodej řešen Nařízením vlády č.360/2011, které stanovuje hygienické požadavky pro přímý prodej malého množství ryb, vajec, medu a syrového mléka, které lze, podobně jako v Rakousku, dodávat také do stravovacích zařízení. Nařízení řeší také prodej produktů rostlinného původu (obilovin, olejnin, zeleniny, ovoce, bylin a hub), u kterých je nutné zachovat bezpečnost, kvalitu a výživovou hodnotu (52).
5.3 Samosběr Samosběr patří mezi možnosti přímého prodeje, spočívá v domluvě zemědělce se zákazníkem, který si sám produkt nasbírá. Tento způsob není žádným způsobem legislativně definován, jde spíše o doplňkovou aktivitu zemědělců. Týká se převážně drobného ovoce (jahody, třešně) a zeleniny (hrášek, brambory). Samosběr může být výhodný jak pro farmáře, kterým se snižují náklady na sklizeň, balení a dopravu, tak i pro spotřebitele, pro které je výhodou zpravidla nižší cena. Podle studie z roku 2006 je samosběr také volnočasovou aktivitou pro celou rodinu (53, 54).
5.4 Bedýnky Systém bedýnek/boxů (box schemes) je další metodou přímého prodeje. Jedná se o způsob doručování čerstvých, sezónních, zpravidla lokálních potravin přímo k zákazníkovi nebo na předurčené distribuční místo. Nejčastěji se bedýnky týkají ovoce a zeleniny, ale neobvyklá není ani distribuce mléčných, masných výrobků nebo pečiva (55). Spotřebitel často není předem seznámen s obsahem bedýnky, může tedy poznat i méně obvyklé druhy. Nevýhodou může být malá pestrost produktů. Praktická je pro zákazníka hlavně pravidelná dodávka ovoce a zeleniny. Pro zemědělce má systém mnoho výhod, například přímý kontakt se zákazníkem bez potřeby kontroly třetí osoby, využití veškeré produkce, snížení odpadu, finanční stabilita, atd. Z nevýhod je to nutnost pěstovat větší množství druhů nebo potřeba skladovacích a balicích prostor (56). 26
V České republice existuje velké množství nabídek odběru bedýnek. Například komunita bedýnky.cz sdružující dodavatele lokálních potravin a odběratele bedýnek registruje 111 aktivních družstev a 386 míst odběru po celé republice (57). Podle studie z roku 2008 si ve Velké Británii a Francii objednávali bedýnky převážně odborníci na výživu a bohatí občané. Hlavním důvodem je ve Velké Británii environmentální hledisko, ve Francii kvalita potravin (58).
5.5 Farmářské trhy Farmářské, sedlácké, selské či zemědělské trhy jsou formou prodeje potravinářského a zemědělského zboží občanům, s cílem podpořit malé a střední pěstitele, chovatele a výrobce. Jedná se o prodej potravin a plodin zpravidla českého, regionálního charakteru. Záměrem je utvoření místa pro setkávání lidí, a také oživení prostoru, kde se trh koná. Součástí trhů tedy bývá i doprovodný program, například tematické slavnosti (bramborové, jablečné…), výtvarné dílny pro děti, koncerty, divadla, ukázky tradičních řemesel, prezentace neziskových organizací a mnoho dalšího (59, 60). Nad trhy dozoruje Krajská veterinární správa, místo konání musí schválit obce. Státní veterinární správa vydala Desatero k prodeji na farmářských trzích, které zahrnuje následující body (zjednodušeně): 1.
Chovatelé smí prodávat pouze produkty zvířat z vlastního chovu, konkrétně
pouze maso z drůbeže a králíků, živé ryby (usmrcování se musí předem nahlásit), syrové mléko a smetanu pomocí automatů, vejce a včelí produkty označené jménem a adresou chovatele. 2.
Prodej jiného masa než drůbeže a králíků z domácí porážky je nepřípustné
3.
Ostatní prodejci mohou prodávat pouze produkty získané ve schváleném
a registrovaném (případně jen registrovaném) podniku, výrobky musí být udržovány ve stanovených teplotách. 4.
Prodejci musí být schopni doložit původ produktů, které musí být označeny
podle platné legislativy. 27
5.
Označení „domácí” v názvu produktu je nepřípustné.
6.
Prodávat produkty s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné.
7.
Potraviny musí být během prodeje chráněny před kontaminací a vlivem
klimatických podmínek. 8.
Veškeré předměty a zařízení včetně dopravních prostředků a nádob
přicházejících do styku s potravinami musí být čisté a bez rizik kontaminace. 9.
Osoby, které zachází s potravinami, musí dodržovat hygienické zásady a nosit
čisté oblečení. Při prodeji nebalených potravin musí být k dispozici pitná voda k umytí rukou. 10.
Odpady musí být rychle odstraňovány z míst, kde by mohlo dojít ke
kontaminaci potravin (59, 61). Ministerstvo zemědělství vydalo v roce 2011 Kodex farmářských trhů. Pokud se prodejci zavážou k jeho dodržování, měli by být jednoduše odlišitelní pomocí loga, které slouží ke zlepšení orientace spotřebiteli. Podle Kodexu musí zboží zde prodávané vycházet z české tradice (pěstování plodin, chovu zvířat a výroby potravin), musí pocházet od farmáře, který zaručuje původ z vlastních zdrojů. Provozovatelé i farmáři musí dodržovat základní legislativní požadavky. Preferováno je zboží lokálního charakteru, pokud toto není dodrženo, musí být výrobek označen zemí původu (59). V České republice mají trhy bohatou historii. Trhy vznikaly při zakládání sídel, jejich ekonomická hodnota vrcholila v 18. a 19. století. Trhy se v této době dělily na dobytčí, týdenní, denní a jarmarky, které se konaly několikrát do roka, a k dostání bylo kromě lokálních produktů také zboží z dovozu. Začátkem 20. století začaly být trhy vytlačovány kamennými obchody s širokým sortimentem, ale také kolektivizací zemědělství (60). První „novodobý” farmářský trh se konal v roce 2009 v Klánovicích v Praze a postupně se trhy začaly rozšiřovat do dalších částí Prahy i České republiky. V roce 2011 se počet trhů zdvojnásobil, bohužel často na úkor kvality. Následující rok bylo mnoho trhů zrušeno kvůli zpřísnění pravidel prodeje a z toho plynoucího nedostatku dodavatelů, nicméně další trhy také vznikly. V roce 2012 se tedy pravidelně konalo přibližně 160 farmářských trhů, z toho 90 každý týden (62, 63). 28
Farmářské trhy v České republice se liší velikostí, počtem stánků i nabídkou. V malých obcích je obvykle registrováno 20-40 prodávajících, ve velkých městech a v centru Prahy to může být až 100 prodejců. Nejčastěji jsou nabízeny zemědělské produkty a zpracované potraviny (sýry, uzené maso, chléb), doplňkový sortiment tvoří ručně vyrobené zboží. Trhy se konají jednou až dvakrát za 14 dnů, v zimě bývá konání pozastaveno nebo omezeno. Dle organizátorů 80 % prodávajících pochází z regionu, v němž se trh koná (7). Podle studie, která proběhla v České republice, se nakupující na pražských trzích odlišují od zkušeností z USA hlavně složením nakupujících. Ti u nás nejsou pouze ze vzdělaných, městských, zajištěných středních tříd, ale trhy jsou navštěvovány také matkami s dětmi a seniory. Hlavní motivací Čechů je čerstvost, chutnost a požitek z potravin (7). Rozdílnou historii měly trhy v Německu a Rakousku, kde fungují prakticky bez přerušení. Například Bio Bauenmarkt Freyung je trh ve Vídni, který funguje již od 18. století a v současné době je jedním z největších bio – trhů v Evropě (60).
5.6 Farmářské obchody Kamenné obchody jsou další možností, kde je možné získat lokální potraviny. Tyto prodejny mohou být při farmách jako forma přímého prodeje vlastních produktů, s touto variantou se lze setkat hlavně v zahraničí. Druhou možností jsou obchody ve městech sdružující výrobky jednotlivých farmářů (55). V České republice se v dnešní době vyskytuje několik řetězců prodejen nabízejících „farmářské potraviny”, nicméně je nutné připomenout, že tento pojem není legislativně definovaný. Nejstarší je společnost Náš grunt, která otevřela první obchod v roce 2010. Prodejny nabízí tradiční české výrobky malých a středních farmářů a výrobců. V současnosti existuje 29 prodejen na území celé republiky. Další celorepublikovou sítí jsou obchody Sklizeno, které se zavazují nabízet „opravdové jídlo”, těchto prodejen je v České republice 19. Podobných obchodů se srovnatelnou nabídkou je velký počet (64, 65).
29
5.7 Komunitou podporované zemědělství, potravinová družstva Komunitou podporované zemědělství (KPZ, community supported agriculture) je způsob zemědělství, který tvoří skupina lidí ochotných sdílet rizika a zodpovědnost hospodaření s producentem, zároveň se mohou zapojit do dění na farmě a získávat vlastní potraviny (55). Důraz je v tomto systému kladen na lokálnost, sezónnost, partnerství a solidaritu mezi zemědělcem a spotřebitelem, kteří sdílí rizika (např. neúroda), ale i výhody (např. nadúroda). Iniciativy fungující jako KPZ mohou podle vztahu mezi producenty a spotřebiteli (podílníky) nabývat různé podoby. Nejčastěji je to skupina odběratelů navázaných na již existující statek, který je vlastnictvím sedláka. Systém většinou funguje tak, že před sezonou proběhne schůze, kde zemědělec informuje o předchozím roce, spotřebitelé mohou vyjádřit výhrady a požadavky, stanovuje se také výše poplatku. Někdy bývá možnost si část platby odpracovat, neobvyklý není ani samosběr. Spotřebitelé pak v pravidelných intervalech dostávají svůj podíl produktů. Jinou podobou může být komunitní statek, který skupina založí a provozuje, nebo zemědělské či zemědělsko-spotřebitelské družstvo, které spojuje víc hospodářství. Poslední uváděnou možností je bioklub, tedy sdružení spotřebitelů za účelem společného nákupu potravin (66, 67). Komunitou podporované zemědělství se hlásí k myšlence alternativní sítě potravin (ANF, alternative food networks), snaží se být alternativou k celému průmyslovému zemědělství. KPZ se snaží řešit otázky udržitelného, ekologického zemědělství a života ve společenství. Výhodou pro zemědělce je snížení rizik plynoucích z konvenčního zemědělství. Producent má jistý příjem, který je kvůli přímému obchodu bez zprostředkovatelů spravedlivější. Přínosem pro spotřebitele je stálý přistup k čerstvým potravinám, podpora drobného zemědělce, ekologicky šetrné produkce a lokální ekonomiky (67, 68). KPZ vzniklo v Evropě a v Japonsku v polovině 60. let 20. století, do USA bylo přeneseno o 20 let později. V současnosti reálně funguje v desetitisících hospodářstvích. Například francouzský systém AMAP (Sdružení pro rozvoj drobného hospodaření) sdružuje 3000 drobných zemědělců a 200 000 spotřebitelů, v Itálii je to sdružení GAS (Skupiny pro spravedlivý obchod) se 900 hospodáři (55, 66). V České republice je v současné době podle internetové adresáře KPZinfo 31 fungujících komunit. První komunita s názvem Podporujme svého sedláka Toulcův dvůr vznikla v roce 30
2009, v současnosti toto sdružení spojuje 4 zemědělce a přibližně 50 spotřebitelů. V systému dostávají farmáři půlroční platby a odběratelé nárokují část úrody („bedýnku”) každý týden až dva. Bedýnky obsahují zeleninu, ovoce případně bylinky, složení se liší dle ročního období a sklizně. Jinou českou úspěšnou komunitou je KomPot, občanské sdružení fungující od roku 2012, kdy bylo založeno hospodářství, na jehož fungování se podílí všichni členové (66, 69– 71).
5.8 Mapy Zajímavou drobností, která souvisí s lokálními produkty, jsou různé mapy týkající se potravin. Nalok.cz je internetová stránka s podtitulem „nakupujte lokálně”. Na mapě lze najít 1312 farem s kontakty, informace o konání farmářských trhů, možnosti odběru bedýnek, ale také produkty lokálních výrobců rozdělené podle kategorií (72). Na ovoce je webová stránka inspirovaná podobnou v Německu či na Slovensku, která slouží k mapování volně rostoucích stromů, keřů a bylin. Cílem je zvýšit povědomí o významu těchto rostlin a jejich zachování jako součástí krajiny a biodiverzity (73). Suroviny.info.cz je internetová mapa sloužící k přiblížení spotřebitelů a přímých producentů, kteří zde nabízí přebytky a další suroviny. Součástí je také sekce pro samosběr. Veškerá aktivita je na této internetové stránce zdarma. Největší zastoupení zde mají domácí vejce, pravděpodobně proto, že Suroviny.info.cz vychází z mapy Cesta vejce k vám. V nabídce je také med, mléko a mléčné výrobky, ale třeba i živá zvířata a další (74). Další zajímavostí související s trendem domácího pečení chleba je kvásková mapa, pomocí které lze směňovat chlebový kvásek. Tuto mapu vytvořili na přelomu roku 2012 a 2013 oblíbení foodblogeři. Od této doby se počet lidí nabízejících a pravděpodobně také pečících kváskový chléb značně rozrostl (75). Nevýhodou internetových map potravin může být díky bezplatné registraci kohokoli neaktuálnost informací.
31
5.9 Lokální potraviny v supermarketech Článek serveru Týden.cz z roku 2014 uvádí, že podíl českých výrobků v obchodních řetězcích pohybuje mezi 40-75 %. Největší podíl tuzemských potravin mají družstevní prodejny Coop následován řetězci Globus, Penny Market a Tesco, naopak nejmenší podíl mají řetězce Kaufland a Lidl, patřící německému vlastníkovi (76). Od 1. ledna 2015 platí předpis č. 139/2014 Sb., který mění zákon č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, podle něhož mají velké obchodní řetězce povinnost u vchodu pro spotřebitele viditelně a čitelně zveřejnit seznam 5 zemí obsahující procentuální vyjádření podílu ze všech potravin, které z těchto zemí odebírají a uvádí na trh. Země musí být uvedeny sestupně, první je tedy uvedena země s největším podílem na tržbách obchodu. Na seznamech všeobecně dominuje Česká republika až s 90 % podílu na tržbách, následuje Slovensko, Polsko a Německo. Podle kritiků však tyto informace mohou zákazníka spíše mást, neboť není rozhodující skutečný původ potraviny, ale sídlo dodavatelské firmy, tedy s kým řetězec obchoduje. Podle Hospodářských novin má být nařízení z důvodu nesplnění cíle zrušeno (77–79). Podle Lidových novin obchodní řetězce reagují na zvyšující se zájem o lokální potraviny zařazováním místních produktů do svého sortimentu. Nejčastěji se jedná o pečivo, masné výrobky nebo ovoce a zeleninu. Některé supermarkety zavádí pro tento účel svá privátní loga označující lokální produkty. Například tuzemské ovoce a zeleninu označuje logo Čerstvé z České republiky v řetězcích Kaufland, nebo Česká farma v obchodech Billa. Billa nabízí také tuzemské maso a masné výrobky Vocílka. V tomtéž obchodním řetězci byly zavedeny speciální koutky s regionálními potravinami. Vlastní logo české kvality má také Penny Market (80–83).
(80–82) Obrázek 9 Lokální potraviny v supermarketech 32
6 Obliba lokálních potravin Článek z roku 2015 zabývající se vztahem obyvatel 8 evropských zemí (včetně České republiky) k lokálním potravinám uvádí, že 50 % respondentů nakupuje místní potraviny občas. V České republice kupují lidé lokálních produktů v porovnání s ostatními zeměmi (Bulharsko, Francie, Německo, Maďarsko, Polsko, Velká Británie, Španělsko) nejméně (84). Oblibou lokálních potravin se zabývalo několik zahraničních studií. Podle přehledového článku z roku 2015 si spotřebitelé s lokálními potravinami nejvíce spojují kvalitu, konkrétně čerstvost, zdravost a chutnost. Místní produkty dokonce nebývají chápány jako příliš drahé. Dle dalšího souhrnného článku z roku 2013 si lidé spojují pojem „dobré jídlo” mimo jiné s čerstvostí potravin, obsahem živin a lokální produkcí. Podobně ve studii z roku 2008 většina respondentů (80 %) uvedla, že lokální potraviny na farmářských trzích jsou čerstvější a oproti potravinám dostupným jinde jsou chápány také jako kvalitnější. Ve studii zahrnující i Českou republiku 75 % lidí chápalo lokální produkty jako více ekologické, 89 % jako podporující práci v daném regionu a 78 % jako možnost více vyvážené a kompletní stravy (9, 84–86). Přehledový článek upozorňuje na to, že vývoj obliby lokálních potravin jde souběžně s biopotravinami jako možnost alternativy k běžným produktům. Například vegetariáni nebo kuchaři bývají více nakloněni těmto zdrojům (9). Řada studií řeší, zda spotřebitelé upřednostňují biopotraviny nelokálního charakteru anebo lokální potraviny nepocházející z ekologického zemědělství. V několika bylo prokázáno, že spotřebitelé jsou více ochotni zaplatit za potraviny místní. Autoři studie, která přinesla také tento výsledek, upozorňují na to, že tyto dva typy potravin se mnohdy překrývají a spotřebitelé často kupují tyto produkty hlavně z důvodu podpory malých farem (85, 87). Dle přehledového článku z roku 2015 může být hodnocení chování spotřebitelů (preference a ochota platit) v kontextu lokálních potravin zavádějící a neobjektivní, protože spotřebitelé často uvádějí nepřesné informace, výsledky takových studií jsou nezřídka velmi rozdílné. S ohledem na tyto mezery lze říct, že zájem nakupujících o lokální produkty byl poměrně vysoký, ale podíl takto zakoupených potravin nízký. Také ochota hledat označené místní produkty v obchodech nebyla veliká (9).
33
Podle studie, která proběhla v České republice v roce 2013, má český původ potravin pro spotřebitele mírný až podstatný význam. Tento výsledek byl zjištěn u žen i mužů, ale byl ovlivněn věkem, povoláním a vzděláním (88). Je důležité upozornit na fakt, že na nákupní chování týkající se lokálních potravin má vliv také určitý kontext. Například pokud lokální produkty nejsou dostupné v blízkosti bydliště spotřebitele, nemůže si je koupit, ačkoliv k nim má pozitivní postoj. 73 % respondentů ve studii z roku 2015 (účast také České republiky) uvedlo, že je složité najít informace o lokálních produktech, 67 % udávalo, že v jejich okolí není žádná možnost nákupu místních potravin a podle 66 % respondentů je sortiment takovýchto potravin příliš omezený. Na nákupní chování má vliv také druh výrobku a sezona. Neméně významným faktorem je cena produktů. Dle přehledového článku z roku 2015 je ochota platit za lokální produkty důležitým faktorem, nicméně výzkumy mohou mít mezery kvůli představám respondentů o záměrech nákupu a jejich skutečným nákupním chováním. V USA bylo zjištěno, že zákazníci jsou ochotní platit spíš za rostlinné produkty než za živočišné, a pokud jsou věrnými příznivci lokálních potravin, vyšší cena je od nákupu neodradí (9, 84).
34
7 Klady a zápory lokálních potravin
7.1 Environmentální hledisko Od 2. poloviny 20. století dochází v zemědělství ke značným změnám. Dochází k většímu zaměření na produkci velkého množství levných potravin bez ohledu na ochranu půdy, vody a biodiversity (89). Tento fakt potvrzuje také Ministerstvo zemědělství, které přiznává, že v důsledku spojování pozemků do velkých celků a intenzivního zemědělství dochází k narušení vodních režimů v krajině, znečištění vodních zdrojů, degradaci půdy, snížení biodiverzity a ekologické stability krajiny (90). K vyjádření environmentálního hlediska se používá pojem potravinová míle (food mile), tedy vzdálenost od původního zdroje potraviny ke konečnému spotřebiteli. Tato jednotka by měla vypovídat o množství vyprodukovaných skleníkových plynů a znečištění ovzduší. Například exotické ovoce se transportuje dále, než ovoce místní, pojí se k němu víc potravinových mil (11). Množství vyprodukovaných skleníkových plynů a tedy environmentální zátěž nezávisí pouze na transportu výrobku, ale i na dalších faktorech. Mezi tyto činitele patří produkce, na níž má vliv typ půdy, geografická poloha pole, vstupní produkty (osiva, hnojiva…), ale i schopnosti zemědělce. Důležitým faktorem je také uskladnění produktu. Z tohoto důvodu může být srovnávání konkrétní čísel týkajících se produkce skleníkových plynů obtížné (91). Podle některých studií lokální potraviny nemusí být vždy ekologičtější. Například studie z roku 2009 zdůrazňuje, že pokud zákazník kvůli nákupu lokální zeleniny ujede vzdálenost vyšší než 15 km, může být produkce CO2 (používá se jako míra znečištění ovzduší) vyšší, než emise vzniklé při balení, skladování a transportu zeleniny ve velkém množství do obchodních řetězců. Jiná studie z roku 2008 ukazuje, že 82 % z celkové zátěže skleníkovými plyny vzniká při výrobě potravin, 11 % při transportu a jen 4 % při dopravě ke konečnému spotřebiteli (11, 92, 93). Důležité je brát ohled na podmínky pěstování, kdy produkce velkého množství plodin v optimálních podmínkách a následný transport na velkou vzdálenost může být ekologicky 35
výhodnější než produkce ve špatných podmínkách spojená s vyšší mírou hnojení, nižším výnosem atd. Například studie zabývající se pěstováním salátu ve Velké Británii popisuje, že v zimních měsících je produkce skleníkových plynů nižší při dovozu salátu ze skleníků ve Španělsku oproti místní produkci (11, 94).
7.2 Ekonomické hledisko Ekonomická lokalizace je opakem ekonomické globalizace, jde o podporu místně vlastněných podniků, které využívají místní zdroje, zaměstnávají místní obyvatele a slouží hlavně místním spotřebitelům. Cílem je hledání rovnováhy mezi lokálním, regionálním, národním a globálním měřítkem produkce a spotřeby se snahou o co nejvyšší sociální, environmentální a ekonomickou údržnost (95). Mezi výhody ekonomické lokalizace patří posílení místní ekonomiky, zvýšení stability místního trhu, který nemusí být ovlivněn výkyvy na trhu globálním, vytvoření pracovních míst a zvýšení zaměstnanosti, udržení peněz v místním oběhu, omezení monopolu a ekonomické nadvlády korporací (11, 95, 96). Nevýhodou by mohla být nižší efektivita místních uzavřených ekonomik spojená s menší soutěživostí díky nižší konkurenci, důsledkem může být snížení výnosnosti a neefektivita. Mohlo by dojít k omezení výzkumu a rozvoji inovací, zvýšení cen zboží a nižšímu podílu na růstu HDP. Udáváno je ohrožení rozvojových zemí, které jsou závislé na vývozu, nicméně i v těchto státech by mohla lokalizace spíše pomoci (11, 95, 96).
7.3 Kvalita potravin Existuje velký počet definic kvality. Kvalitní znamená mající vysokou hodnotu, jako synonymum může být chápan výraz jakostní, který ovšem znamená zařazený do určité kategorie. Každý produkt má určité vlastnosti, kterými se projevuje a oslovuje spotřebitele, požadavky spotřebitele se orientují převážně na tyto vlastnosti. V případě, že se požadavky shodují s vlastnostmi výrobku, lze považovat výrobek za kvalitní (97).
36
Kvalita potravin, respektive ovoce a zeleniny, je ovlivněna mnoha faktory. Například dopravou, kdy může dojít k mechanickému poškození kvůli manipulaci a otřesům. Někdy je také nutné sklízet ovoce nezralé a po transportu urychlit jeho dozrávání. Podobně během skladování dochází k mnohým změnám, ty lze redukovat konzervačními metodami jako je chlazení, ochranná atmosféra, ionizující záření, mrazení a podobně. Použití těchto technologií může měnit nutriční složení, senzorické vlastnosti, ale také může fyzicky poškodit potravinu (11, 91). U lokálních potravin je transportní řetězec kratší, potraviny se tudíž mohou sklízet v konzumní zralosti a není třeba používat metody konzervace (11).
7.4 Nutriční hledisko Pravděpodobně neexistují žádné studie, které by porovnávaly nutriční rozdíly mezi lokálními a nelokálními potravinami nebo jejich zdravotními účinky. Následující odstavce se týkají pouze předpokládaných účinků (91). Nutriční hodnota potravin záleží na obsahu makronutrientů, mikronutrientů, ale také dalších látek (vlákniny, flavonoidů, karotenoidů, glukosinolátů…). Tyto složky může ovlivnit velké množství faktorů, mezi které patří například kvalita vstupních surovin, zpracování, balení, skladování, transport atd. Výživová hodnota ovoce a zeleniny je pravděpodobně nejvyšší ihned po sklizni a s časem klesá. Pokud by tedy lokální potraviny byly dodávány na trh ihned po sklizni, měly by mít vyšší hodnotu. Nicméně to nemusí být vždy zajištěno, dle článku z roku 2010 může být zelenina z Keni dodána do Velké Británie 24-36 hodin po sklizni. Navíc v některých ročních obdobích může být nutriční kvalita skladovaných lokálních potravin nižší než čerstvých potravin z dovozu (91, 98). Nutriční složení (ovoce a zeleniny) se mění během skladování, tyto změny lze ovlivnit pomocí konzervačních metod. Tyto technologie však mohou snižovat výživovou hodnotu ovoce a zeleniny. Například mrazení v kombinaci s blanšírováním minimalizuje nutriční ztráty, bohužel není vhodné pro všechny druhy zeleniny a ani úplné uchování kvality není zajištěno. Lokální ovoce a zeleninu není nutné sklízet nezralé, konzervovat, ani zpomalovat a urychlovat jejich zrání, což může být pozitivní pro uchování jejich výživové hodnoty (91, 98). 37
Lokální potraviny nemusí být „zdravější”. Množství a kvalita tuků, jednoduchých sacharidů, vlákniny a podobně bude u lokálních potravin zpravidla totožná jako u ostatních potravin.
7.5 Sociální hledisko Lokální produkty mohou hrát roli při budování a rozvíjení společenských vztahů, dochází k posílení komunity a místních vazeb. Lidé se díky těmto potravinám mohou více zamyslet nad místy, odkud potraviny pochází a jak se vyrábí, někdy mají možnost tato místa navštívit a osobně se seznámit s producentem (farmářem). Na menším území může být jednodušší odhadnout způsob zacházení se zaměstnanci, což je u potravin putujících přes řadu zprostředkovatelů nemožné. Cena produktu bývá spravedlivá pro výrobce i spotřebitele (11, 55).
38
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
8 Cíle práce Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit: -
jak je chápán pojem lokální potraviny
-
zda jsou nakupovány lokální potraviny, a jaké jsou podrobnosti týkající se toho nákupu
-
zda je souvislost mezi místem nákupu a zájmem o lokální potraviny
-
jaká je znalost značek na potravinách označujících lokálnost a zda tyto značky ovlivňují nákupní chování
-
jaká je četnost vlastní produkce potravin
-
jaká je znalost alternativ nákupu lokálních potravin a zda jsou tyto varianty využívány
-
jak demografické faktory ovlivňují nákup lokálních potravin, znalost alternativ nákupu lokálních potravin a množství produktů z vlastní produkce
9 Metodika 9.1 Sběr dat Průzkum probíhal dotazníkovou metodou pomocí anonymního dotazníku v elektronické podobě (dotazník je uveden v příloze). Výběr byl proveden anketním způsobem. Dotazník byl určen respondentům v celé České republice. Sběr dat se konal od 1. prosince 2015 do 7. února 2016.
9.2 Struktura dotazníku Dotazník se skládal ze 17 otázek pro respondenty, kteří uvedli, že nenakupují lokální potraviny, a z 22 otázek pro ty, kteří uvedli, že místní potraviny nakupují. V některých otázkách bylo možné uvést více odpovědí včetně vlastního komentáře. Otázky byly rozděleny do několika částí. První část se zabývala nákupem potravin, druhá, nejobsáhlejší část, se zaobírala lokálními potravinami. Další díly obsahovaly otázky s tématy: 39
značky na potravinách, lokální vs. biopotraviny, vlastní produkce potravin a alternativy nákupu potravin. Poslední část zjišťovala sociodemografické údaje.
9.3 Zpracování dat Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel a statistického softwaru Minitab. Výsledky jsou uvedeny v následující kapitole, která se rozděluje na popisnou a relační statistiku.
9.4 Popis souboru Dotazníkové
šetření
bylo
určeno
široké
veřejnosti.
Výzkumu
se
zúčastnilo
303 respondentů. Větší měrou byly zastoupeny ženy – 68,5 %. Nejvyšší počet dotazovaných patřil do věkové kategorie 21-30 let (39,7 %), hojně zastoupeny byly i věkové kategorie 31-40 let a 41-50 let (obě 17,9 %). Nejvíce respondentů dosáhlo vysokoškolského vzdělání (47,7 %) nebo středoškolského vzdělání s maturitou (42,4 %). 54,3 % odpovídajících bylo pracujících a 34,4 % studentů. Nejvíce respondentů uvedlo, že pochází z obce s 5 000-20 000 obyvateli (40,4 %), život v obci s více než 100 000 obyvateli uvedlo 21,5 % odpovídajících. Graf 1 Rozložení souboru podle pohlaví
40
Graf 2 Rozložení souboru podle věku
Graf 3 Rozložení souboru podle vzdělání
41
Graf 4 Rozložení souboru podle statu
Graf 5 Rozložení souboru podle velikosti místa bydliště
42
10 Výsledky V této kapitole jsou názorně zpracovány a okomentovány výsledky dotazníkového šetření. Kapitola je rozdělena na dvě části – popisnou statistiku, kde jsou výsledky popsány za pomocí grafů, a relační statistiku, kde jsou popsány vlivy sociodemografických faktorů na znalosti, preference a spotřebu lokálních potravin.
10.1 Popisná statistika 10.1.1 Nákup potravin 1. Otázka: Kde převážně nakupujete potraviny? Z grafu je patrné, že většina respondentů (83,8 %) nakupuje potraviny v supermarketech (např. Tesco, Kaufland, Penny market…), které jsou následovány malými obchody
a samoobsluhami (55,4 %). 32,3 % dotázaných uvedlo, že nakupuje ve specializovaných obchodech (např. zdravá výživa, farmářské obchody…) a 25 % dotázaných na tržnicích a trzích. Pouze 2 % respondentů nakupuje pomocí internetu. Graf 6 Rozložení souboru podle místa nákupu potravin
43
2. Otázka: Čtete údaj o zemi původu na obalech potravin? Z grafu vyplývá, že více než polovina respondentů (53,5 %) čte údaje o zemi původu potravin občas, přibližně 40 % respondentů uvedlo, že tyto údaje čte pravidelně. Zbylých 8 % se o zemi původu na obale nezajímá. Graf 7 Rozložení souboru podle zájmu o zemi původu na obale potravin
44
3. Ovlivňuje země původu potraviny Vaše nákupní chování? Téměř tři čtvrtiny respondentů (74,3 %) uvedlo, že upřednostňuje české potraviny, zbylé respondenty země původu při nákupu neovlivňuje. Graf 8 Rozložení souboru podle vlivu země původu na nákup potravin
10.1.2 Lokální potraviny 4. Otázka: Jak byste definoval(a) pojem lokální (místní) potravina? Nejvíce respondentů (46,2 %) definuje lokální potraviny podle náležitosti k určitému regionu. Vzdáleností se řídí přibližně 40 % respondentů, konkrétně: 22,1 % dotázaných vzdáleností do 50 km; 8,3 % vzdáleností do 20 km; 5,6 % vzdáleností do 100 km a 2,3 % vzdáleností do 200 km. 14,2 % respondentů chápe lokální potraviny v rámci země.
45
Graf 9 Rozložení souboru podle definice lokálních potravin
5. Otázka: Nakupujete lokální potraviny? Více než tři čtvrtiny respondentů (76,6 %) uvedlo, že nakupuje lokální potraviny. Graf 10 Rozložení souboru podle nákupu lokálních potravin
46
10.1.3 Nakupující lokální potraviny Na otázky 6 až 10 odpovídali pouze respondenti, kteří uvedli, že nakupují lokální potraviny. 6. Otázka: Kde nakupujete lokální potraviny? Nejvíce respondentů (56,9 %) uvedlo, že nakupuje místní potraviny v rámci běžných obchodů podle značek na potravinách. Druhou nejčastější možností (51,7 %) bylo pořizování potravin na tržnicích a tržištích. Další častou odpovědí byl nákup přímo od zemědělce nebo výrobce (37,5 %) a ve speciálních obchodech s lokálními potravinami (26,3 %). Pouze 0,9 % respondentů uvedlo, že lokální výrobky nakupuje po internetu. Další odpovědi byly různé alternativní formy nákupu - lokální obchody (řeznictví, pekařství), bedýnky nebo bio banka (sdružení lidí, kteří se složí na nákup velkého množství nebo balení potravin a jednotlivé potraviny si pak postupně odkupují) (99). Graf 11 Rozložení souboru podle místa nákupu lokálních potravin
47
7. Otázka: Jaké množství potravin nakupujete lokálně? 44,4 % respondentů tvrdí, že nakupuje lokální potraviny částečně, 35,8% uvádí pouze občasný nákup těchto potravin z důvodu zpestření jídelníčku. Větší množství místních potravin nakupuje pouze několik dotázaných (převážně lokální 9,9 %; výhradně lokální 0,9 %). Graf 12 Rozložení souboru podle množství nakupovaných lokálních potravin
8. Z jakého důvodu nakupujete lokální potraviny? Nejvíce respondentů (78 %) uvádí jako důvod nákupu podporu místního zemědělce. Další častou odpovědí byla vyšší kvalita (52,2 %) a zachování tradice produktů (47,4 %). Kvůli chutnosti a čerstvosti těchto potravin je nakupuje 45,3 % respondentů. Mezi odpovídajícími se vyskytl i názor o šetrnosti k životnímu prostředí (31,5 %) a zdravotních benefitech (28 %) místních potravin. Jeden respondent uvedl investici financí do místní ekonomiky.
48
Graf 13 Rozložení souboru podle důvodu nákupu lokálních potravin
9. Otázka: jaké skupiny potravin nakupujete lokálně? 81,8 % respondentů uvedlo, že nakupuje lokální ovoce a zeleninu, 69,3 % med, 61 % maso a masné výrobky a 60,6 % pečivo. Nákup místního mléka a mléčných výrobků a vajec uvádí přibližně polovina respondentů. Nejméně uváděnými skupinami byly obiloviny, mouka a nápoje. Graf 14 Rozložení souboru podle sortimentu nakupovaných potravin
49
10. Otázka: Co byste vytkl (a) lokálním potravinám? Respondenti nejvíce lokálním potravinám vytýkali jejich špatnou dostupnost (45,3 %). Často byla uvedena také odpověď, že jsou příliš drahé (21,1 %). Pro 37,1 % respondentů nejsou žádná negativa lokálních potravin patrná. V možnosti ostatní uvedli 2 dotazovaní malou rozmanitost produktů, další odpovědí byla sezónnost. Několik respondentů uvedlo, že často není zjistitelné, zda je potravina lokální. Graf 15 Rozložení souboru podle názoru na nevýhody lokálních potravin
10.1.4 Nenakupující lokální potraviny Otázka číslo 11 se týkala pouze respondentů, kteří uvedli, že lokální potraviny nenakupují (n = 71). 11. Otázka: Z jakého důvodu nenakupujete lokální potraviny? Pro největší počet (52,1 %) respondentů, kteří nenakupují lokální potraviny, není původ potravin důležitý. Další uváděnou nevýhodou byla špatná dostupnost těchto potravin (36,6 %) nebo jejich příliš vysoká cena (19,7 %). Žádný z respondentů neuvedl, že by tyto potraviny mohly být měně kvalitní. Mezi dalšími odpověďmi bylo uvedeno například, že respondent potraviny vůbec nenakupuje nebo že si většinu potravin pěstuje sám. 50
Graf 16 Rozložení souboru podle názoru na nevýhody lokálních potravin
10.1.5 Značky na potravinách 12. Otázka: Znáte nějaké značky (na obalech potravin) označující lokálnost? Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů (72,3 %) uvádí znalost značky Klasa. Označení Český výrobek – Garantováno Potravinářskou komorou ČR a známku Regionální potravina se setkala téměř polovina dotazovaných. Nejméně poznávanou značkou z uvedených možností byly známky Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručená tradiční specialita. Několik respondentů uvedlo značky konkrétních regionů, např.: Tradice Bílých Karpat nebo Regionální produkt Český ráj (tedy označení Asociace regionálních značek). Jeden z odpovídajících uvedl slovní označení, z něhož by měla vyplývat lokálnost (např. Opočenské máslo). Neznalost žádné ze značek udalo pouze 8,6 % respondentů.
51
Graf 17 Rozložení souboru podle znalosti značek na potravinách
13. Otázka: Upřednostňujete potraviny označené těmito značkami? Více než polovina (58,4 %) respondentů uvedla, že občas upřednostňuje výrobky označené zmíněnými logy. 23,1 % odpovídajících udává negativní odpověď, naopak pozitivní odpověď udalo 18,5 % respondentů. Graf 18 Rozložení souboru podle nákupu dle značek na potravinách
52
10.1.6 Lokální potraviny vs. biopotraviny 14. Otázka: Jaký je Váš pohled na lokální potraviny a biopotraviny? 53,8 % odpovídajících preferuje lokální potraviny, aniž by pro ně byla důležitá biokvalita, 17,2 % respondentů preferuje lokální potraviny v biokvalitě. Pro 19,1 % respondentů není původ potravin ani označení bio důležité. Zbylých 9,9 % dotázaných upřednostňuje biopotraviny bez ohledu na zemi původu. Graf 19 Rozložení souboru podle preference lokálních nebo bio potravin
10.1.7 Vlastní produkce potravin 15. Otázka: Máte nějaké potraviny z vlastních zásob (zahrada, chov…)? Největší počet respondentů uvedl, že má vlastní ovoce (72,3 %) a zeleninu (67,3 %). Z živočišných produktů respondenti nejčastěji uváděli vlastní vejce (41,9 %), med (28,1 %), případně maso (15,8 %). Žádnou vlastní produkci nemá 17,2 % dotázaných. Mezi ostatními odpověďmi se několikrát objevila možnost vlastních bylin (včetně konopí), ořechů a hub.
53
Graf 20 Rozložení souboru podle možnosti potravin z vlastních zásob
10.1.8 Alternativy nákupu potravin 16. Otázka: Znáte následující alternativy nákupu potravin? Z grafu plyne, že největší povědomí mají respondenti o možnosti samosběru (69,6 %). Více než polovina (53,5 %) respondentů uvedla znalost bedýnkového systému. Další možnosti nebyly pro většinu respondentů příliš známé. 17,5 % respondentů uvedlo, že nabízené alternativy nezná. Respondenti uvedli také možnost rozvozu potravin, výměny se známými a obchody s lokálními produkty.
54
Graf 21 Rozložení souboru podle znalosti alternativ nákupu potravin
17. Otázka: Využíváte následující alternativy nákupu potravin? Většina respondentů (69 %) odpověděla, že nepoužívá žádné z uvedených alternativ nákupu potravin. Využití samosběru uvedlo 20,8 % respondentů. Méně častou možností bylo užívání systému bedýnek (8,9 %) nebo komunitou podporovaného zemědělští (4,6 %). Jako možnost ostatní uvedli respondenti: paběrkování (sbírání plodin, které zbyly po sklizni na poli), potravinové banky (federace shromažďující potraviny, které by byly jinak nevyužity, a poskytující tyto potraviny potřebným), výměnu potravin nebo jejich rozvoz (100, 101).
55
Graf 22 Rozložení souboru podle využití alternativ nákupu potravin
56
10.2 Relační statistika 10.2.1 Hypotéza č. 1 H01: Nakupování lokálních potravin a zájem o původ potravin spolu nesouvisí. HA1: Nakupování lokálních potravin a zájem o původ potravin spolu souvisí. Pro ověření první hypotézy byla použita otázka zjišťující, zda respondenti čtou údaj o zemi původu na potravinách (č. 2) a otázka tázající se, zda nakupují lokální potraviny (č. 5). Tabulka 1 Chí kvadrát test pro asociaci mezi sledováním původu potravin a nákupem lokálních potravin Nesledují původ Sledují původ Občas sledují původ
Celkem
Nenakupují
Nakupují
Celkem
16 5,86 17,558 14 27,18 6,392 41 37,96 0,243 71
9 19,14 5,373 102 88,82 1,956 121 124,04 0,074 232
25
116
162
303
Obsah Buněk: Počet Očekávaný počet Příspěvek k chí-kvadrátu Pearsonův chí kvadrát = 31,598; DF = 2; p-hodnota = 0,000 Na hladině významnosti 0,05 zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní. Můžeme říci, že zájem o původ potravin a nákup lokálních potravin spolu souvisí. Z údajů v tabulce je zřejmé, že ti, kteří se nezajímají o původ potravin, nenakupují lokální potraviny.
57
10.2.2 Hypotéza č. 2 H02: Nakupování lokálních potravin nezávisí na vzdělání. HA2: Nakupování lokálních potravin závisí na vzdělání.
Nejdříve je nutné ověřit, zda respondenti s různým vzděláním vnímají stejně pojem lokální potravina. H02.2: Vnímání pojmu lokální potravina nezávisí na vzdělání. HA2.2: Vnímání pojmu lokální potravina závisí na vzdělání. Tabulka 2 Chí-kvadrát test pro asociaci mezi vnímáním lokálních potravin a dosaženým vzděláním Dle vzdálenosti – do 20 km Dle vzdálenosti – do 50 km Dle vzdálenosti – do 200 km Dle příslušnosti k regionu Dle příslušnosti zemi
Celkem
VŠ
Ostatní
Celkem
7 11,92 2,0286 34 31,94 0,1333 17 11,44 2,7022 68 67,21 0,0093 17 20,50 0,5965 143
18 13,08 1,8477 33 35,06 0,1214 7 12,56 2,4613 73 73,79 0,0085 26 22,50 0,5433 157
25
67
24
141
43
303
Obsah Buněk: Počet Očekávaný počet Příspěvek k chí-kvadrátu Pearsonův chí-kvadrát = 10,452; DF = 4; p-hodnota = 0,033 Na hladině významnosti 0,05 nelze zamítnout nulovou hypotézu – vnímání pojmu lokální potravina závisí na vzdělání. Z tabulky je zřejmé, že při vnímání lokálnosti podle vzdálenosti chápou vysokoškolsky vzdělaní respondenti tyto potraviny v rámci většího rozsahu kilometrů 58
než ti s nižším vzděláním. Tento výsledek musíme brát v potaz při ověřování hypotézy č. 2. Výsledek bude ovlivněn subjektivním vnímáním lokálních potravin jednotlivých respondentů.
Pro ověření hypotézy byla využita otázka zjišťující, zda respondenti nakupují lokální potraviny (č. 5) a otázka na vzdělání odpovídajících (č. 20). Tabulka 3: Two proportion test X
N
p
VŠ
112
148
0,772414
Ostatní vzdělání
120
158
0,759494
Rozdíl = p (1) - p (2) Odhad rozdílů: 0,0129201; 95% CI pro rozdíl: (-0,0824648; 0,108305); p-hodnota= 0,791 Fisherův exaktní test: p-hodnota = 0,892 Na hladině významnosti 0,05 Nelze zamítnout nulovou hypotézu, můžeme tedy říci, že nakupování lokálních potravin nezávisí na vzdělání.
10.2.3 Hypotéza č. 3 H03: Nakupování lokálních potravin a pohlaví spolu nesouvisí HA3: Nakupování lokálních potravin a pohlaví spolu souvisí
Opět je nejdříve nutné ověřit, zda respondenti různého pohlaví vnímají stejně pojem lokální potravina. H3.0: Muži a ženy vnímají pojem lokální potravina stejně. H3.A: Muži a ženy vnímají pojem lokální potravina rozdílně.
59
Tabulka 4 Chí-kvadrát test pro asociaci mezi vnímáním lokálních potravin a pohlavím Dle vzdálenosti – do 20 km Dle vzdálenosti – do 50 km Dle vzdálenosti – do 200 km Dle příslušnosti k regionu Dle příslušnosti zemi Celkem
Muži
Ženy
Celkem
9 7,83 18 20,99 11 7,52 44 44,17 12 13,47 94
16 17,17 49 46,01 13 16,48 97 96,82 31 29,53 206
25 67 24 141 43 303
Obsah Buněk: Počet Očekávaný počet Pearsonův chí-kvadrát = 3,456; DF = 4; p-hodnota = 0,485
Na hladině významnosti 0,05 nelze nulovou hypotézu zamítnout a můžeme tedy konstatovat, že není rozdíl mezi vnímáním lokálních potravin u mužů a žen.
K otestování hypotézy byla využita otázka zjišťující, zda respondenti nakupují lokální produkty (č. 5) a otázka na pohlaví respondentů (č. 18). Tabulka 5 Two proportinons test X
N
p
Muži
66
95
0,694737
Ženy
166
208
0,798077
Rozdíl = p (1) - p (2) Odhad rozdílu: -0,103340, 95% CI pro rozdíl: (-0,210820; 0,00413952); p-hodnota= 0,060 Fisherův exaktní test: p-hodnota = 0,058 Na hladině významnosti 0,05 nelze zamítnout nulovou hypotézu, nákup lokálních potravin tedy nezávisí na pohlaví. Výsledky jen naznačují, že ženy nakupují lokální potraviny více (79,8%) než muži (69,5%), ale rozdíl není statisticky významný.
60
10.2.4 Hypotéza č. 4 H04: Znalost množství alternativ nákupu potravin a dosažené vzdělání spolu nesouvisí. HA4: Znalost množství alternativ nákupu potravin a dosažené vzdělání spolu souvisí. K ověření hypotézy byla použita otázka testující znalosti týkající se alternativ nákupu potravin, které byly sečteny (č. 16) a otázka na dosažené vzdělání respondentů (č. 20). Tabulka 6 Chí-kvadrát test pro asociaci mezi znalostí počtu alternativ nákupu potravin a dosaženým vzděláním
0
1
2
3
4
Celkem
VŠ
Ostatní
Celkem
21 25,36 0,7505 46 51,68 0,6249 49 47,38 0,0557 19 14,83 1,1694 10 5,74 3,1564 145
32 27,64 0,6888 62 56,32 0,5735 50 51,62 0,0511 12 16,17 1,0731 2 6,26 2,8967 158
53
108
99
31
12
303
Obsah Buněk: Počet Očekávaný počet Příspěvek k chí-kvadrátu Pearsonův chí-kvadrát = 11,040; DF = 4; p-hodnota = 0,026 Na hladině významnosti 0,05 zamítáme nulovou hypotézu a můžeme říci, že znalost množství alternativ nákupu potravin a dosažené vzdělání spolu souvisí. Můžeme uvést, že vysokoškolsky vzdělaní respondenti znají více alternativ než respondenti s nižším vzděláním. Hypotéza potvrdila, že vysokoškolsky vzdělaní respondenti znají více alternativ nákupu potravin. Z následujících grafů je však zřejmé, že ačkoli tyto možnosti znají, využívají je pouze minimálně, dokonce méně než respondenti s nižším vzděláním. 61
Graf 23 Rozložení souboru podle počtu známých alternativ
Graf 24 Rozložení souboru podle počtu využívaných alternativ
62
10.2.5 Hypotéza č. 5 H05: Velikost obce a počet druhů potravin z vlastních zásob spolu nesouvisí. HA5: Velikost obce a počet druhů potravin z vlastních zásob spolu souvisí.
Pro ověření této hypotézy byla využita otázka zabývající produkty z vlastních zásob (č. 15), jednotlivé produkty byly sečteny. Druhou použitou otázkou byla otázka zjišťující velikost místa bydliště (č. 21) respondenti byli rozděleni do skupiny žijících v menších obcích (do 20 000 obyvatel a větších obcích (nad 20 000 obyvatel). Tabulka 7 Chí-kvadrát test pro asociaci mezi počtem produktů z vlastní produkce a velikostí obce Počet produktů/velikost obce 0
1
2
3
4 5 a víc
Celkem
Do 20 000 obyvatel 23 36,55 5,0260 24 25,31 0,0675 57 56,24 0,0103 48 43,58 0,4474 42 33,74 2,0207 19 17,57 0,1157 213
Nad 20 000 obyvatel 29 15,45 11,8949 12 10,69 0,1597 23 23,76 0,0245 14 18,42 1,0589 6 14,26 4,7824 6 7,43 0,2737 90
Obsah Buněk: Počet Očekávaný počet Příspěvek k chí-kvadrátu Pearsonův chí-kvadrát = 25,882; DF = 5; p-hodnota = 0,000
63
Celkem 52
36
80
62
48
25
303
Na hladině významnosti 0,05 zamítáme nulovou hypotézu a můžeme říci, že velikost obce a počet druhů potravin z vlastních zásob spolu souvisí. Obyvatelé menších obcí mají více zásob z vlastních zdrojů než obyvatelé větších obcí.
64
11 Diskuse Cílem práce bylo zjistit, jak jsou veřejností chápány lokální potraviny, zda jsou nakupovány, jaké jsou podrobnosti tohoto nákupu a zda mají demografické faktory vliv na nákup lokálních potravin. Dále měla být ověřena znalost značek na potravinách a alternativ nákupu potravin. Z dotazníků vyplývá, že zájem o původ potravin je vysoký – 92 % respondentů uvedlo, že čte, alespoň občas, údaje o zemi původu. Vysoký je též zájem o české potraviny, tři čtvrtiny odpovídajících uvedly, že je upřednostňují před zahraničními. Výzkum společnosti MasterCard zjistil o něco nižší, ale přesto vysoký zájem o místo výroby produktu, a to u 77 % zákazníků. Podle průzkumu se 36 % Čechů snaží nakupovat hlavně tuzemské produkty (102). Pojem lokální potraviny není oficiálně definovaný. Lokálnost může být chápána více způsoby. Podle největšího počtu dotázaných (47 %) jsou lokální potraviny ty, které pocházejí z daného regionu. Na rozdíl od přehledového článku z roku 2015, podle něhož je lokálnost nejčastěji dána vzdáleností. Ta byla v našem případě rozhodující jen pro 38 % respondentů. Rozdílnost vnímání lokálních potravin mohla ovlivnit všechny další výsledky dotazníkového šetření (9). Více než tři čtvrtiny respondentů (77 %) uvedly, že nakupují lokální potraviny. V diplomové práci z roku 2015 uvedlo dokonce 92 % respondentů nákup regionálních potravin. Ještě vyšší počet nakupujících (95 %) byl zjištěn v bakalářské práci o dva roky starší (103, 104). Bylo potvrzeno, že nákup lokálních potravin je ovlivněn zájmem o původ potravin. Respondenti, kteří se o původ zajímají, nakupují lokální potraviny. Tento fakt je podle mého názoru logický, respondenti se zajímají o původ potravin nejspíš právě proto, aby si kupovaly potraviny z dané země. Častěji se také mohou zamýšlet nad pozitivy lokálních potravin. První z otázek zabývajících se nákupem lokálních produktů se týkala místa nákupu. Respondenti nejvíce nakupují potraviny v supermarketech (84 %) či malých obchodech a samoobsluhách (55 %). To je pravděpodobně důvodem, proč více než polovina dotázaných (57 %) odpověděla, že nakupuje v běžných obchodech podle značek na potravinách. Tady je nutné upozornit na to, že většina respondentů později uvedla znalost značky Klasa a Český 65
výrobek Garantováno Potravinářskou komorou ČR, které by měly označovat tuzemské produkty, což je v rozporu s většinovým chápáním lokálnosti (lokální jako tuzemské chápe pouze 14 % respondentů). I druhá nejčastější odpověď (52 % respondentů), kterou jsou farmářské trhy, nemusí být přesná, protože ne všichni dotázaní dokáží odlišit farmářské trhy od běžných tržišť, na kterých se mohou prodávat i „nelokální‟ potraviny. Respondenti nakupují také přímo od zemědělce (38 %) nebo v kamenných obchodech nabízejících lokální zboží (26 %). Zajímavé výsledky se týkají důvodu nákupu lokálních potravin. Nejvíce respondentů uvedlo, že chce podpořit místní farmáře (78 %) a zachovat tradiční výrobky (47 %). Ve studii z roku 2015 uvedlo v České republice téměř 80 % dotázaných, že lokální potraviny podporují tvorbu pracovních míst v daném regionu. Velké množství respondentů chápe lokální produkty jako kvalitnější, chutnější a čerstvější. Tyto vlastnosti jsou rozhodující také podle již zmíněné studie, která však upozorňuje také na faktory jako podpora lokální ekonomiky a další. K rozdílným výsledkům došla diplomová práce z minulého roku, ve které nejvíce respondentů uvádělo nižší cenu a lepší dostupnost lokálních potravin. Tyto dva faktory jsou v mé práci naopak nejčastěji uváděné nevýhody těchto potravin. Jejich špatnou dostupnost uvedlo celkem 44 % a příliš vysokou cenu 21 % respondentů. Z výzkumu, který jsem provedla na jaře 2016 (viz. Příloha 2) je zřejmé, že lokální potraviny jsou opravdu ve většině případů dražší, než běžné potraviny zakoupené v obchodních řetězcích. Jejich dostupnost, alespoň na území Brna, je dobrá – lokální produkty se dají zakoupit ve velkém množství obchodů, na farmářských trzích, pomocí bedýnek atd. Lze předpokládat, že dostupnost bude ještě vyšší v letních měsících, kdy bude možné sklízet místní ovoce a zeleninu. Rozdílná dostupnost lze očekávat v menších městech, ve kterých nejsou tak obvyklé alternativy nákupu lokálních produktů. Nicméně zde můžeme předpokládat větší možnost kontaktu s místními zemědělci. Studie z roku 2015 uvádí, že pro 62 % dotázaných Čechů je složité najít informace o místech, kde lze nakoupit lokální produkty. Podobné množství uvedlo, že je těchto míst nedostatek (84, 103). Nejběžněji nakupovanou lokální komoditou bylo ovoce a zelenina, pravděpodobně proto, že jsou nejvíce dostupné. Druhou nejčastější odpovědí byl med, který je velmi často falšován a jeho časté označení „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU‟ může vyvolávat nedůvěru a podněcovat zákazníky ke koupi od známého, lokálního včelaře. Následovalo pečivo, mléko 66
a mléčné výrobky, maso a masné výrobky, které mohou být chápány jako lokální pokud jsou nakoupeny přímo v pekárně, mlékárně nebo masně. Můžeme si však klást otázku, nakolik jsou potraviny, které spotřebitel chápe jako lokální opravdu lokální. Nejméně častou odpovědí byly nápoje, ačkoli například u piva můžeme vidět boom malých lokálních pivovarů (105). Bylo zjištěno, že nákup lokálních potravin nezávisí na vzdělání respondentů. Tento výsledek může být zkreslen různým vnímáním lokálnosti. Odpovídající s vysokoškolským vzděláním chápou lokálnost v rámci větší vzdálenosti než ti s nižším vzděláním. Z toho vyplývá, že tyto skupiny mohou nakupovat stejné potraviny, ale vysokoškoláci je chápou jako lokální na rozdíl od jinak vzdělaných respondentů. Nebylo potvrzeno ani to, že muži a ženy nakupují rozdílné množství lokálních potravin. Lze předpokládat, že nákupní chování mužů a žen je rozdílné. Pravděpodobně stále přetrvává názor, že nákup by měla obstarávat spíše žena, než muž. Z toho lze usuzovat, že ženy nakupují častěji než muži a mají tedy více příležitostí se zaobírat původem potravin. Podobný efekt může mít nákupní seznam, který ženy někdy píší mužům. Uvádí se, že ženy nakupují formou „sběračství‟, to znamená delší trvání nákupu s cílem zaopatřit rodinu, nákup mužů bývá přirovnáván k „lovu‟, pro který je typická rychlost a efektivita, proto mohou mít menší příležitost ke studiu původu potravin než ženy (106, 107). Další otázka se týkala značek, které označují lokálnost na potravinách. Téměř tři čtvrtiny respondentů (72 %) uvedly, že znají značku Klasa. Známá byla také loga Český výrobek – Garantováno Potravinářskou komorou ČR a Regionální potravina. Výsledky potvrzuje studie z roku 2013, ve které znalost označení Klasa uvedlo 88 % respondentů, další značky byly, podobně jako v této práci, známé méně. Klasa může být nejznámější díky své propagaci soutěžemi nebo reklamou. Dalším důvodem může být výskyt loga na velkém množství potravin, se kterými přijdou spotřebitelé do styku. 77 % respondentů uvedlo, že upřednostňuje potraviny označené značkami vždy nebo občas. I v tomto případě lze najít shodu s již zmíněnou studií z roku 2013. Diplomová práce z roku 2014 naopak zjistila záměrný nákup potraviny kvůli značce jen ve 27 %. Množství značek je v České republice obrovské a pro běžného spotřebitele mohou být loga na potravinách zavádějící. Značky nemusí znamenat to, co od nich zákazníci očekávají například tuzemský původ u Klasy (13, 108). 67
Současně se zájmem o lokální potraviny roste také obliba biopotravin. Odpovídající v dotazníkovém šetření jednoznačně upřednostňovali lokální produkty před bioprodukty. Potraviny ekologického zemědělství bez ohledu na zemi původu preferuje pouze 10 % respondentů. Také podle internetového serveru Agris začíná zájem o regionální potraviny převyšovat zájem o bio produkty. U zákazníků, kteří kladou důraz na kvalitu potravin v zemích s nejvyšší spotřebou biopotravin (Německo, Švýcarsko, Rakousko), tvoří lokální až 20 % jimi nakupovaných potravin oproti 10 % biopotravin. Tento stoupající trend je vidět i u českých zákazníků (109). Mezi lokální potraviny zařazujeme také vlastní produkci, to znamená potraviny z vlastní zahrady nebo chovu, která je v České republice tradičně rozšířena. Většina respondentů uvedla, že pěstuje vlastní zeleninu (72 %) a ovoce (97 %). Nemalé množství odpovídajících odpovědělo, že má vlastní vejce a med. V tomto případě je nutné upozornit na to, že každý respondent mohl pochopit otázku jinak. Někteří chápou vlastní produkci v rámci rodiny, jiní dostávají danou potravinu od známých, kteří ji mají z vlastních zdrojů atd. 42 % dotázaných uvedlo, že má vlastní med. Dle Českého svazu včelařů je v České republice přibližně 54,5 tisíc včelařů, z čehož lze odhadnout, že v dotazníku mohou vlastnit včely asi 2 respondenti. U vajec situace pravděpodobně více odpovídá realitě, 42 % respondentů uvedlo, že je má od vlastních slepic. Podle posledních dostupných informací Českého statistického úřadu z roku 2006 se domácnosti podílí na produkci vajec z 30 % (8, 110). V práci bylo zjištěno, že obyvatelé menších obcí (do 20 tisíc obyvatel) mají více druhů potravin z vlastních zásob než obyvatelé větších obcí. Zde je nutné přiznat chybu vzniklou již při tvorbě dotazníku. Pro rozdělení obcí by bylo vhodnější zvolit hranici 10 tisíc obyvatel, což by lépe odpovídalo skutečnosti v České republice. Nicméně je pravděpodobné, že lidé z vesnic a menších měst mají více prostoru k vlastní produkci než ve velkých městech. Na tomto místě je možné zmínit alternativu produkce potravin, kterou jsou komunitní zahrady. Tyto pozemky bývají zakládány a udržovány skupinou místních obyvatel, kteří zde produkují vlastní lokální potraviny a zároveň se zde mohou setkávat a rekreovat (111, 112). Poslední část dotazníku se týkala alternativ nákupu lokálních potravin. Nadpoloviční většina dotázaných znala možnost samosběru, který také 20 % z nich využilo. Přibližně polovina slyšela o systému bedýnek, který už ale nebyl tak hojně využívaný. Ostatní nabízené alternativy nebyly příliš známé ani používané. U bedýnek a komunitou podporovaného 68
zemědělství znalost a možnost využití mohla být ovlivněna velikostí obce, odkud respondent pochází, protože tyto možnosti jsou více dostupné ve větších městech. Je nutné upozornit i na to, že diskutované alternativy zpravidla nenabízí všechny potravinové komodity, ale jsou zaměřené převážně na ovoce a zeleninu. U znalosti alternativ nákupu potravin hraje roli také vzdělání. Bylo potvrzeno, že vysokoškoláci znají větší množství těchto možností. Zajímavé však je, že ačkoli znají tyto možnosti, využívají je dokonce méně než respondenti s nižším vzděláním. Je nutné upozornit na to, že šetření probíhalo anketovým způsobem, to znamená, že výzkum byl nesystematický a byl proveden pouze u malé skupiny respondentů, jejichž výběr nebyl reprezentativní. Pro vyšší vypovídací schopnost výsledků by bylo vhodné sledovat větší soubor s rovnoměrnějším zastoupením skupin. Do budoucna by bylo zajímavé provést šetření na větším vzorku respondentů například se zaměřením na dostupnost lokálních potravin v různě velkých obcích a napříč všemi kraji České republiky. Zajímavé by bylo kontaktovat také výrobce lokálních potravin.
69
12 Závěr Lokální potraviny není jednoznačný pojem, práce se proto snaží objasnit, co vlastně lokálnost znamená. Nejčastěji se můžeme setkat s definicí podle příslušnosti k regionu nebo podle vzdálenosti. Lokální potraviny se stávají velmi žádaným zbožím. Možnosti jak a kde tyto potraviny zakoupit se zvyšují, dají se koupit dokonce i v některých obchodních řetězcích. Přesto si velké množství lidí stěžuje na špatnou dostupnost lokálních výrobků a také na jejich vysokou cenu. Vyšší cenu potvrdil i průzkum provedený v Brně (viz. Příloha 2). Možností, jak získat místní potraviny je, alespoň na území větších měst, dostatek. Pro spotřebitele, který se chce zaměřit na lokální produkty, může být složité takovéto potraviny identifikovat. Orientaci neusnadňuje velké škála značek na potravinách ani označení země původu, jež nemusí splňovat kritéria pro lokálnost. V současné době existuje velké množství alternativ nákupu lokálních potravin. Znalost a využití těchto možností jsou však pouze malé. Ukázalo se, že vysokoškolsky vzdělaní respondenti, ačkoli znají více možností nákupu než jinak vzdělaní, jich využívají jen minimálně. Důvodem zvýšené poptávky po lokálních produktech může být větší zájem o správné stravování a zdravý životní styl nebo větší pozornost kladená k environmentálním problémům. Ukázalo se, že respondenti, kteří se zajímají o původ potravin, nakupují lokální produkty. Nákup těchto potravin není ovlivněn pohlavím, ani dosaženým vzděláním. Jako nejvyšší motivace k nákupu místních potravin byla uváděna podpora místního zemědělce, jejich vyšší kvalita, ale také zachování tradičních výrobků. Z toho je viditelná tendence lidí navracet se k původním potravinám a výrobkům. S tím souvisí také obliba ve vlastní produkci potravin (např. pěstování zeleniny a ovoce, nebo chov slepic pro vejce). Potravin z vlastní produkce mají více lidé v menších městech. Na závěr je vhodné říci, že ačkoli se nákup lokálních potravin může zdát jako módní trend, má své opodstatnění, a je proto nutné lokální produkci podporovat.
70
SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ Graf 1 Rozložení souboru podle pohlaví ............................................................................. 40 Graf 2 Rozložení souboru podle věku ................................................................................. 41 Graf 3 Rozložení souboru podle vzdělání ........................................................................... 41 Graf 4 Rozložení souboru podle statu ................................................................................. 42 Graf 5 Rozložení souboru podle velikosti místa bydliště .................................................... 42 Graf 6 Rozložení souboru podle místa nákupu potravin ..................................................... 43 Graf 7 Rozložení souboru podle zájmu o zemi původu na obale potravin.......................... 44 Graf 8 Rozložení souboru podle vlivu země původu na nákup potravin ............................ 45 Graf 9 Rozložení souboru podle definice lokálních potravin ............................................. 46 Graf 10 Rozložení souboru podle nákupu lokálních potravin ............................................. 46 Graf 11 Rozložení souboru podle místa nákupu lokálních potravin ................................... 47 Graf 12 Rozložení souboru podle množství nakupovaných lokálních potravin .................. 48 Graf 13 Rozložení souboru podle důvodu nákupu lokálních potravin ................................ 49 Graf 14 Rozložení souboru podle sortimentu nakupovaných potravin ............................... 49 Graf 15 Rozložení souboru podle názoru na nevýhody lokálních potravin ........................ 50 Graf 16 Rozložení souboru podle názoru na nevýhody lokálních potravin ........................ 51 Graf 17 Rozložení souboru podle znalosti značek na potravinách ...................................... 52 Graf 18 Rozložení souboru podle nákupu dle značek na potravinách ................................ 52 Graf 19 Rozložení souboru podle preference lokálních nebo bio potravin ......................... 53 Graf 20 Rozložení souboru podle možnosti potravin z vlastních zásob.............................. 54 Graf 21 Rozložení souboru podle znalosti alternativ nákupu potravin ............................... 55 71
Graf 22 Rozložení souboru podle využití alternativ nákupu potravin................................. 56 Graf 23 Rozložení souboru podle počtu známých alternativ .............................................. 62 Graf 24 Rozložení souboru podle počtu využívaných alternativ ........................................ 62
Obrázek 1 Klasa................................................................................................................... 16 Obrázek 2 Regionální potravina .......................................................................................... 17 Obrázek 3 Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu, Zaručená tradiční specialita ................................................................................................................................... 18 Obrázek 4 Český výrobek – Garantováno potravinářskou komorou ČR ............................ 19 Obrázek 5 Český výrobek s.r.o. ........................................................................................... 20 Obrázek 6 Český výrobek nadační fond .............................................................................. 21 Obrázek 7 Asociace regionálních značek ............................................................................ 21 Obrázek 8 Česká cechovní norma ....................................................................................... 22 Obrázek 9 Lokální potraviny v supermarketech.................................................................. 32
72
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Chí kvadrát test ................................................................................................... 57 Tabulka 2 Chí-kvadrát test .................................................................................................. 58 Tabulka 3: Two proportion test ........................................................................................... 59 Tabulka 4 Chí-kvadrát test .................................................................................................. 60 Tabulka 5 Two proportinon test .......................................................................................... 60 Tabulka 6 Chí-kvadrát test .................................................................................................. 61 Tabulka 7 Chí-kvadrát test .................................................................................................. 63
73
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Dotazník ............................................................................................................... 86 Příloha 2 Výzkum cen a dostupnosti lokálních potravin ..................................................... 91
74
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.
DOSTÁLOVÁ, Jana, Pavel KADLEC a škola chemicko-technologická v Praze VYSOKÁ. Potravinářské zbožíznalství: technologie potravin. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2014. Monografie. ISBN 978-80-7418-208-2.
2.
DUBSKÁ, Drahomíra. Vyvážíme hlavně obilí a dovážíme maso. Statistika a my, Měsíčník českého statistického úřadu. 2014, roč. 4, č. 7–8, s. 34–35.
3.
KUČERA, Lukáš. Dovoz masa vytlačoval tuzemské producenty. Statistika a my, Měsíčník českého statistického úřadu. 2014, roč. 4, č. 1, s. 23–24.
4.
HNUTÍ DUHA. Dovoz a vývoz potravin po česku [online]. 2012 [vid. 13. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2012/09/dovoz_na_web.pdf
5.
HRBEK, Jiří. O soběstačnosti ve spotřebě potravin. Statistika a my, Měsíčník českého statistického úřadu. 2014, roč. 4, č. 1, s. 24.
6.
JORDÁN, Hynek. Ministr Jurečka: Usiluji o zvýšení potravinové soběstačnosti v komoditách, které můžeme v našich podmínkách vypěstovat a vyrobit. Portál eAGRI [online]. 26. říjen 2015 [vid. 12. listopad 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2015_ministr-jureckausiluji-o-zvyseni.html
7.
SPILKOVA, Jana a Radim PERLIN. Farmers’ markets in Czechia: Risks and possibilities. Journal of Rural Studies [online]. 2013, roč. 32, s. 220–229. ISSN 07430167. Dostupné z: doi:10.1016/j.jrurstud.2013.07.001
8.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zemědělská produkce domácností 2006. Český statistický úřad [online]. 2007 [vid. 25. listopad 2015]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zemedelska-produkce-domacnosti-2006-j5h0q3iqce
9.
FELDMANN, Corinna a Ulrich HAMM. Consumers’ perceptions and preferences for local food: A review. Food Quality and Preference [online]. 2015, roč. 40, s. 152–164. ISSN 0950-3293. Dostupné z: doi:10.1016/j.foodqual.2014.09.014
10. GUTHOVÁ, Zuzana. Trhy s místními produkty – šance pro stabilizaci venkova. Marketing regionálních produktů [online]. 2006 [vid. 2. říjen 2015]. Dostupné z: http://trznice.novnos.cz/images/marketing.pdf 11. PROCHÁZKOVÁ, Kamila a Blanka NOVOTNÁ. Environmentální význam lokálních a sezónních potravin: příručka k projektu Věda do škol. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7290-764-9. 12. RAJLICHOVÁ, Eva a Vojtěch KOUŘIMSKÝ. Značek kvality je mnoho a lidé se v nich těžko vyznají, přiznávají odborníci na reklamu. Český rozhlas - Zprávy [online]. 23. leden 2013 [vid. 13. březen 2016]. Dostupné z: 75
http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/znacek-kvality-je-mnoho-alide-se-v-nich-tezko-vyznaji-priznavaji-odbornici-na-reklamu--1165485 13. KONVIČKA, Libor a Jaroslav OVESNÝ. Měření výsledků komunikační kampaně „chráněných označení“ [online]. 2013 [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.oznaceni-eu.cz/shared/clanky/28/Uvodni%20vyzkum.pdf 14. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČÍ FOND. Pravidla pro udělování národní značky KLASA [online]. [vid. 20. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.eklasa.cz/filespace/content/pravidla_pro_udelovani_narodni_znacky_KLAS A.pdf 15. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Národní značka kvality KLASA [online]. 2014 [vid. 20. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.eklasa.cz/spotrebitele/kategorie-vyrobku/ 16. KLASA. Národní značka kvality KLASA. Klasa [online]. 2014 [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.eklasa.cz/spotrebitele/kategorie-vyrobku/ 17. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČÍ FOND. Podrobná pravidla spotřebitelské soutěže na podporu regionálních potravin [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.vanocni-soutez.cz/files/pravidla.pdf 18. NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD. Peněžní prostředky vynakládané na služby, jejichž cílem je podpora zemědělských produktů a potravin na tuzemském trhu [online]. 2014 [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/media/informace-1336.pdf 19. SZIF. MZe ocenilo značkou kvality KLASA devět tuzemských výrobců. Informační Centrum Bezpečnosti Potravin [online]. [vid. 24. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/mze-ocenilo-znackou-kvality-klasa-devettuzemskych-vyrobcu.aspx 20. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Metodika pro udělování značky Regionální potravina [online]. 2014 [vid. 20. říjen 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/150270/Metodika_2014.pdf 21. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Regionální potravina. Regionální potravina [online]. [vid. 20. říjen 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalnipotraviny/ 22. EUROPEAN COMMISSION. Geographical indications and traditional specialities. Agriculture and rural development [online]. 2015 [vid. 20. říjen 2015]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/quality/schemes/index_en.htm 23. EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin [online]. 21. listopad 2012 [vid. 21. listopad 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:343:0001:0029:cs:PDF 76
24. EVROPSKÁ KOMISE. DOOR. Zemědělství a rozvoj venkova [online]. [vid. 12. únor 2016]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/quality/door/list.html#top 25. KVALITA Z EVROPY. Chamomilla bohemica. Kvalita z Evropy [online]. [vid. 13. březen 2016]. Dostupné z: http://www.oznaceni-eu.cz/clanek/chamomilla-bohemica 26. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Potraviny s chráněným označením. Státní veterinární správa [online]. [vid. 20. říjen 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/potraviny-s-chranenym-nazvem/ 27. BEZPEČNOST POTRAVIN. Potravinářská komora ČR. Bezpečnost potravin [online]. [vid. 22. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92194.aspx 28. POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR. Pravidla pro udělení značky „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“. FOODNET Informační systém PK ČR [online]. 2014 [vid. 22. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.foodnet.cz/polozka/?jmeno=Dokumentace+zna%C4%8Dky+&id=36941 29. POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR. Značka „Český výrobek". FOODNET Informační systém PK ČR [online]. 2012 2002 [vid. 22. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.foodnet.cz/slozka/?jmeno=Zna%C4%8Dka+%22%C4%8Cesk%C3%BD+v %C3%BDrobek%22&id=1086 30. POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR. Katalog držitelů značky Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR. FOODNET Informační systém PK ČR [online]. 2014 [vid. 22. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.foodnet.cz/polozka/?jmeno=Katalog+dr%C5%BEitel%C5%AF+zna%C4%8 Dky+%C4%8Cesk%C3%BD+v%C3%BDrobek++garantov%C3%A1no+Potravin%C3%A1%C5%99skou+komorou+%C4%8CR&id=36 328 31. ČESKÝ VÝROBEK S.R.O. Idea, logo Český výrobek [online]. 2010 [vid. 20. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.ceskyvyrobek.eu/kategorie/idea-logo 32. NADAČNÍ FOND ČESKÝ VÝROBEK. Podmínky užití značky Český výrobek. Nadační fond Český výrobek [online]. 2011 [vid. 23. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.ceskyvyrobek.cz/obchodni-podminky 33. NADAČNÍ FOND ČESKÝ VÝROBEK. O nás. Nadační fond Český výrobek [online]. 2011 [vid. 23. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.ceskyvyrobek.cz/o-nas 34. ASOCIACE REGIONÁLNÍCH ZNAČEK, O.S. O asociaci, Základní informace. Regionální značky [online]. [vid. 24. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/arz/cs/o-nas/ 35. ASOCIACE REGIONÁLNÍCH ZNAČEK. Vnitřní řád Asociace regionálních značek, o.s. [online]. 2013 [vid. 24. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/upload/filemanager/arz/dokumenty/vnitrni_rad_arz-2013.pdf 77
36. ASOCIACE REGIONÁLNÍCH ZNAČEK. Stanovy občanského sdružení Asociace regionálních značek, o.s. In: [online]. 2011 [vid. 24. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/upload/filemanager/arz/dokumenty/stanovy_arz_od_rijna_2011.pdf 37. POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR. Portál Českých cechovních norem. Česká cechovní norma [online]. 2015 [vid. 22. únor 2016]. Dostupné z: https://www.cechovninormy.cz/vitejte 38. KLIČKA, Jan. Vlajka v kolečku. Nové značení potravin z ČR. Deník.cz [online]. 2016 [vid. 22. únor 2016]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlajka-v-koleckunove-znaceni-potravin-z-cr-20160216.html 39. EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29.dubna 2004 o hygieně potravin [online]. 29. duben 2004 [vid. 28. říjen 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32004R0852&from=CS 40. ČESKÁ NÁRODNÍ RADA. Zákon o daních z příjmů - č. 586/1992 Sb. - Aktuální znění [online]. 20. listopad 1992 [vid. 28. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#cast2 41. FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Živnostenský zákon - č. 455/1991 Sb. - Aktuální znění [online]. 2. říjen 1991 [vid. 28. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455#cast1 42. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. Co je potřeba k zahájení výroby a prodeje potravin z pohledu Vaší instituce? [online]. 2015 [vid. 28. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/clanek/dotazy-podnikatelu.aspx 43. PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích - č. 110/1997 Sb. - Aktuální znění [online]. 24. duben 1997 [vid. 28. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-110 44. EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE. Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin [online]. 28. leden 2002 [vid. 28. říjen 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2002R0178:20090807:CS:PD F 45. TRAST PRO EKONOMIKU A SPOLEČNOST. Právní úprava prodeje zahradních přebytků [online]. 2008 [vid. 28. říjen 2015]. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/be0fb387f3a1ca14e8992938f7da9bcb/zahradni_prebytky_0 1.pdf 46. DROBNÍČEK, Ladislav, Jaroslav PEŠÁN a Pavel SMETANA. Jak na faremní prodej ze dvora. Klatovy: Úhlava, 2011. ISBN 978-80-903851-9-1. 78
47. PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY. Zákon č.166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) [online]. 1999 [vid. 26. březen 2016]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-166 48. PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství [online]. 24. listopad 2007 [vid. 24. říjen 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisymze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_vyhlaska-2007-289veterinarnipece.html 49. HIKISCHOVÁ, Lenka. Přímý prodej zemědělských produktů a farmářské trhy v ČR pohledem producentů a prodejců [online]. Plzeň, 2013 [vid. 10. listopad 2015]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/7691/BP%20Hikischova.pdf?sequence=1 50. FILIPOVÁ, Martina. Faremní zpracování ve světle hygienických předpisů [online]. Brno: Trast pro ekonomiku a společnost, 2008 [vid. 11. listopad 2015]. ISBN 978-80904148-3-9. Dostupné z: http://www.mikromarkt.eu/pdfs/cz_faremni.pdf 51. MINISTERIUM FÜR EIN LEBENSWERTES ÖSTERREICH. Direct marketing. Ministerium für ein Lebenswertes Österreich [online]. 2015 [vid. 20. listopad 2015]. Dostupné z: https://www.bmlfuw.gv.at/en/fields/agriculture/Productionandmarkets/Directmarketing. html 52. VLÁDA SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Nariadenie vlády Slovenskej republiky z 19. októbra 2011, ktorým sa ustanovujú hygienické požiadavky na priamy predaj a dodávanie malého množstva prvotných produktov rastlinného a živočíšneho pôvodu a dodávanie mlieka a mliečnych výrobkov konečnému spotrebiteľovi a iným maloobchodným prevádzkarniam [online]. 19. říjen 2011 [vid. 21. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.mpsr.sk/sk/index.php?navID=865&navID2=865&sID=111&id=5500 53. FRITH, G. J. T. Some selection characters for blueberry cultivars grown for Pick-YourOwn production. In: L. L. DAFONSECA a F. R. MUNOZ, ed. Proceedings of the 8th International Symposium on Vaccinium Culture. Leuven 1: International Society Horticultural Science, 2006, s. 129–132. ISBN 978-90-6605-569-8. 54. ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Marketing bioprodukce [online]. [vid. 26. říjen 2015]. Dostupné z: http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ecologica/Marketing_bioprod.pdf 55. LA TROBE, Helen. Local food, future directions [online]. 2002 [vid. 15. říjen 2015]. Dostupné z: https://www.foe.co.uk/sites/default/files/downloads/local_food_directions.pdf 56. VÁCLAVÍK, Tomáš. Jak úspěšně vytvořit a provozovat systém „biobedýnek“ [online]. Brno: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2008 [vid. 26. říjen 2015]. Dostupné z: 79
http://www.agro-enviinfo.cz/files/dokumen/Jak_vytvorit_a_uspesne_provozovat_system_biobedynek.pdf 57. BEDÝNKY.CZ. Jak fungují bedýnky? Bedýnky.cz [online]. [vid. 27. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.bedynky.cz/jak-funguji-bedynky-cz 58. BROWN, Elizabeth, Sandrine DURY a Michelle HOLDSWORTH. Motivations of consumers that use local, organic fruit and vegetable box schemes in Central England and Southern France. Appetite [online]. 2009, roč. 53, č. 2, s. 183–188. ISSN 0195-6663. Dostupné z: doi:10.1016/j.appet.2009.06.006 59. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Kodex farmářských trhů [online]. 2011 [vid. 27. říjen 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/120003/Kodex_farmarskych_trhu.pdf 60. Čerstvé, domácí, na dosah: Proč a jak založit farmářské trhy také v Ostravě. [online]. [Brno]: Hnutí Duha, 2010 [vid. 22. listopad 2015]. ISBN 978-80-86834-40-5. Dostupné z: http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/cerstve_domaci_na_dosah_f armarske_trhy_v_ostrave.pdf 61. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Desatero Státní veterinární správy k prodeji na farmářských trzích. Státní veterinární správa [online]. [vid. 27. říjen 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/farmarske-trhy/ 62. HÁJKOVÁ, Zuzana Alexa a Eva HÖLGYE. Farmářské trhy ovládly česká města. Farmářské trhy. 2010, roč. 1, č. 1, s. 2–3. 63. KRBCOVÁ, Lenka. Boom farmářských trhů: za dva roky narostly trojnásobně. Vitalia.cz [online]. 2013 [vid. 22. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/boom-farmarskych-trhu-za-dva-roky-narostly-trojnasobne/ 64. NÁŠ GRUNT. O společnosti. Náš Grunt [online]. [vid. 29. říjen 2015]. Dostupné z: http://www.nasgrunt.cz/2-o-spolecnosti.html 65. SKLIZENO - OPRAVDOVÉ JÍDLO. O Sklizeno - opravdové jídlo, farmářské potraviny, biopotraviny. Sklizeno - opravdové jídlo [online]. 2013 [vid. 14. březen 2016]. Dostupné z: http://www.sklizeno.cz/o-nas 66. KETTNEROVÁ, Miloslava a Jan VALEŠKA. Komunitou podporované zemědělství. Ekologické zemědělství. 2012, č. 44, s. 25. 67. VALEŠKA, Jan. Komunitou podporované zemědělství: cesta k partnerství mezi spotřebitelem a zemědělcem [online]. [Brno]: ZO ČSOP Veronica ve spolupráci s PROBIO Ligou, 2013 [vid. 3. listopad 2015]. ISBN 978-80-87308-27-1. Dostupné z: http://biospotrebitel.cz/wp-content/uploads/2014/03/KPZ-manu%C3%A1l_FINAL.pdf 68. HAYDEN, Jennifer a Daniel BUCK. Doing community supported agriculture: Tactile space, affect and effects of membership. Geoforum [online]. 2012, roč. 43, č. 2, s. 332– 341. ISSN 0016-7185. Dostupné z: doi:10.1016/j.geoforum.2011.08.003 80
69. KPZ TOULCŮV DVŮR. Komunita Podporujeme svého sedláka - Toulcův dvůr [online]. 12. listopad 2015 [vid. 14. březen 2016]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1aYbIKRCjZpHLGcC22jZPykAkkJNY2xi3IPdZS xQtbUY/pub 70. KOMPOT. Vítejte na stránkách občanského sdružení KomPot. Kompot [online]. [vid. 22. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.kom-pot.cz/ 71. KOMUNITOU PODPOROVANÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. Adresář KPZek. Komunitou podporované zemědělství [online]. [vid. 5. leden 2015]. Dostupné z: http://www.kpzinfo.cz/kpzky-v-cr/ 72. NALOK.CZ. Farmáři, farmářské trhy, bedýnkování, eshop. Nalok.cz [online]. [vid. 3. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.nalok.cz/default.aspx 73. NA OVOCE, Z.S. Pravidla pro uživatele webu Na ovoce [online]. [vid. 3. listopad 2015]. Dostupné z: https://na-ovoce.cz/cs/kodex/ 74. SUROVINY.INFO.CZ. O nás. Suroviny.info.cz [online]. [vid. 3. listopad 2015]. Dostupné z: https://www.suroviny.info/o-nas/ 75. VALEŠOVÁ, Barbora. Kdo peče pecen? Souvislost mezi domácím pečením chleba z kvásku a environmentálně příznivým způsobem života [online]. Brno, 2015 [vid. 22. listopad 2015]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/397911/fss_b/Barbora_Valesova_bakalarska_prace_397911.pdf 76. TÝDEN.CZ. České potraviny v řetězcích? Nejméně mají Lidl a Kaufland [online]. 2014 [vid. 23. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/ceskepotraviny-v-retezcich-nejmene-maji-lidl-a-kaufland_308932.html 77. PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY. Předpis č. 139/2014 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích [online]. 18. červen 2014 [vid. 23. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-139 78. VOKURKOVÁ, Kateřina. Řetězce odtajnily, odkud mají potraviny. Má to ale háček. Peníze.cz [online]. 2015 [vid. 23. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.penize.cz/nakupy/294410-retezce-odtajnily-odkud-maji-potraviny-ma-toale-hacek 79. STUCHLÍKOVÁ, Lucie. Bereme zboží od českých dodavatelů, chlubí se obchody. To ale pochází i z jiných zemí |. Hospodářské noviny [online]. 2015 [vid. 23. listopad 2015]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-64030660-bereme-90-procent-zbozi-od-ceskychdodavatelu-chlubi-se-obchody-to-se-ale-brzy-zrusi 80. KAUFLAND. Čerstvé z České republiky. Kaufland [online]. [vid. 23. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.kaufland.cz/Home/04_Zakaznicky_servis/006_Jistota_kvality/002_Kvalita_s _peceti/index.jsp
81
81. BILLA. Česká farma. Billa [online]. 2015 [vid. 23. listopad 2015]. Dostupné z: https://www.billa.cz/Sortiment/%C4%8Cesk%C3%A1_farma/%C4%8Cesk%C3%A1_f arma/dd_bi_subpage.aspx 82. PENNY MARKET. Česká kvalita. Penny Market [online]. [vid. 23. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.penny.cz/Sortiment/%C4%8Cesk%C3%A1_kvalita/%C4%8Cesk%C3%A1_ kvalita_/pe_DefaultContent1.aspx 83. BILLA. BILLA regionálně [online]. 2016 [vid. 24. březen 2016]. Dostupné z: https://www.billa.cz/Sortiment/BILLA_region%c3%a1ln%c4%9b/BILLA_region%c3% a1ln%c4%9b/dd_bi_subpage.aspx 84. BURLEY, Helen. From Farm to Folk: public support for local and sustainably produced food [online]. B.m.: Friends of the Earth Europe, 2015 [vid. 26. listopad 2015]. Dostupné z: https://www.foeeurope.org/sites/default/files/publications/from-farm-tofolk_1.pdf 85. DODDS, Rachel, Mark HOLMES, Vichukan ARUNSOPHA, Nicole CHIN, Trang LE, Samantha MAUNG a Mimi SHUM. Consumer Choice and Farmers’ Markets. Journal of Agricultural & Environmental Ethics [online]. 2014, roč. 27, č. 3, s. 397–416. ISSN 1187-7863. Dostupné z: doi:10.1007/s10806-013-9469-4 86. SMITHERS, John, Jeremy LAMARCHE a Alun E. JOSEPH. Unpacking the terms of engagement with local food at the Farmers’ Market: Insights from Ontario. Journal of Rural Studies [online]. 2008, roč. 24, č. 3, s. 337–350. ISSN 0743-0167. Dostupné z: doi:10.1016/j.jrurstud.2007.12.009 87. MEAS, Thong, Wuyang HU, Marvin T. BATTE, Timothy A. WOODS a Stan ERNST. Substitutes or Complements? Consumer Preference for Local and Organic Food Attributes. American Journal of Agricultural Economics [online]. 2015, roč. 97, č. 4, s. 1044–1071. ISSN 0002-9092, 1467-8276. Dostupné z: doi:10.1093/ajae/aau108 88. KALÁBOVÁ, Jitka, Stanislav MOKRÝ a Jana TURČÍNKOVÁ. Regional differences of consumer preferences when shopping for regional products. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis [online]. 2013, roč. 61, č. 7, s. 2255–2259. ISSN 1211-8516, 1211-8516. Dostupné z: doi:10.11118/actaun201361072255 89. WEBB, Frances Sizer a Eleanor Noss WHITNEY. Nutrition concepts and controversies. 9th ed. Belmont, CA: Wadsworth Thomson Learning, 2002. ISBN 978-0-534-57799-5. 90. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 [online]. 2006 [vid. 6. říjen 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/26839/Narodni_strategicky_plan_rozvoje_venkova.pdf 91. EDWARDS-JONES, Gareth. Does eating local food reduce the environmental impact of food production and enhance consumer health? The Proceedings of the Nutrition Society [online]. 2010, roč. 69, č. 4, s. 582–591. ISSN 1475-2719. Dostupné z: doi:10.1017/S0029665110002004 82
92. COLEY, David, Mark HOWARD a Michael WINTER. Local food, food miles and carbon emissions: A comparison of farm shop and mass distribution approaches. Food Policy [online]. 2009, roč. 34, č. 2, s. 150–155. ISSN 0306-9192. Dostupné z: doi:10.1016/j.foodpol.2008.11.001 93. WEBER, Christopher L. a H. Scott MATTHEWS. Food-miles and the relative climate impacts of food choices in the United States. Environmental Science & Technology. 2008, roč. 42, č. 10, s. 3508–3513. ISSN 0013-936X. 94. HOSPIDO, Almudena, Llorenc MILA I CANALS, Sarah MCLAREN, Monica TRUNINGER, Gareth EDWARDS-JONES a Roland CLIFT. The role of seasonality in lettuce consumption: a case study of environmental and social aspects. International Journal of Life Cycle Assessment [online]. 2009, roč. 14, č. 5, s. 381–391. ISSN 09483349. Dostupné z: doi:10.1007/s11367-009-0091-7 95. FRAŇKOVÁ, Eva, MASARYKOVA UNIVERZITA a KATEDRA ENVIRONMENTÁLNÍCH STUDIÍ. Lokální ekonomiky v souvislostech, aneb Produkce a spotřeba z blízka [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2015 [vid. 10. leden 2016]. ISBN 978-80-210-7740-9. Dostupné z: http://humenv.fss.muni.cz/wpcontent/uploads/Fra%C5%88kov%C3%A1_Lok%C3%A1ln%C3%AD-ekonomiky-vsouvislostech-aneb-Produkce-a-spot%C5%99eba-z-bl%C3%ADzka.pdf 96. VÁVRŮ, Eva, Naďa JOHANISOVÁ a univerzita MASARYKOVA. Jídlo z blízka jako prvek ekonomické lokalizace [online]. Brno, 2007 [vid. 14. říjen 2015]. b.n. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/143939/fss_m/Eva_Vavru.pdf 97. TREMLOVÁ, Bohuslava a Zdeňka JAVŮRKOVÁ. Řízení kvality a bezpečnosti potravin [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2014 [vid. 12. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.vfu.cz/inovace-bc-a-navmgr/realizovane-klicoveaktivity/skripta/ls-2013-2014/rizeni-kvality-a-bezpecnost-potravin.pdf 98. EDWARDS-JONES, Gareth, Llorenç MILÀ I CANALS, Natalia HOUNSOME, Monica TRUNINGER, Georgia KOERBER, Barry HOUNSOME, Paul CROSS, Elizabeth H. YORK, Almudena HOSPIDO, Katharina PLASSMANN, Ian M. HARRIS, Rhiannon T. EDWARDS, Graham A. S. DAY, A. Deri TOMOS, Sarah J. COWELL a David L. JONES. Testing the assertion that ‘local food is best’: the challenges of an evidencebased approach. Trends in Food Science & Technology [online]. 2008, roč. 19, č. 5, Towards Sustainable Food Chains: Harnessing the Social and Natural Sciences., s. 265– 274. ISSN 0924-2244. Dostupné z: doi:10.1016/j.tifs.2008.01.008 99. MACH, Václav. Co jsou a jak fungují biokluby, potravinové banky a biobanky? Step Síť ekologických poraden [online]. 2014 [vid. 5. březen 2016]. Dostupné z: http://wiki.ekoporadna.cz/index.php?title=Co_jsou_a_jak_funguj%C3%AD_biokluby,_ potravinov%C3%A9_banky_a_biobanky%3F 100. ZACHRAŇ JÍDLO. Paběrkování. Zachraň jídlo [online]. [vid. 24. únor 2016]. Dostupné z: http://zachranjidlo.cz/paberkovani/
83
101. ČESKÁ FEDERACE POTRAVINOVÝCH BANK. Česká federace potravinových bank. Potravinová banka [online]. 2010 [vid. 24. únor 2016]. Dostupné z: http://www.potravinovabanka.cz/cfpb/ 102. VÝZKUMU SPOLEČNOSTI MASTERCARD ZJISTIL, ŽE SE O MÍSTO VÝROBY PRODUKTU ZAJÍMÁ 77 % ZÁKAZNÍKŮ. Původ potravin sleduje většina Čechů. Retail News [online]. 2016 [vid. 11. duben 2016]. Dostupné z: http://retailnews.cz/aktualne/puvod-potravin-sleduje-vetsina-cechu/ 103. PRUDÍKOVÁ, Jana. Prodej a konzumace lokálních zemědělských produktů v Brně a jeho okolí [online]. Brno, 2015 [vid. 11. duben 2016]. Diplomová práce. Mendelova univerzita. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=19753;studium=70141;zp=44111;do wnload_prace=1. 104. HOLOUBKOVÁ, Iveta. Analýza poptávky po regionálních potravinách [online]. Brno, 2013 [vid. 20. duben 2016]. Bakalářská práce. Mendelova univerzita. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti=51347;download _prace=1. 105. DOSTÁLOVÁ, Jana, Pavel KADLEC, VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKOTECHNOLOGICKÁ V PRAZE a FAKULTA POTRAVINÁŘSKÉ A BIOCHEMICKÉ TECHNOLOGIE. Potravinářské zbožíznalství: technologie potravin. Ostrava: Key Publishing, 2014. ISBN 978-80-7418-208-2. 106. CENTRUM PRO VÝZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ a SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR. Rozdělení rolí v rodině [online]. 2003 [vid. 15. duben 2016]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a2903/f3/100172s_ov30 204c.pdf 107. KUBÍČKOVÁ, Zuzana. Současné trendy v nákupním chování české populace. Brno, nedatováno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 108. PARTYNGLOVÁ, Hana. Značky kvality potravin [online]. Praha, 2014 [vid. 11. duben 2016]. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?print=yes&evskp_id=41521 109. AGRIS.CZ. Nový trend: biopotraviny už netáhnou, zákazníci raději sahají po zboží z regionu. Agris.cz [online]. 2015 [vid. 11. duben 2016]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/189504 110. ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ, Z.S. Výkaz o včelařství v roce 2015 [online]. 2015 [vid. 12. duben 2016]. Dostupné z: http://www.vcelarstvi.cz/files/ekonomicke/statistika-2015-crna-web.pdf 111. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Velikostní struktura obcí. Český statistický úřad [online]. 2001 [vid. 15. duben 2016]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/412003-casova_rada_1961_2001-3__velikostni_struktura_obci_
84
112. MALÁ, Soňa. Komunitní zahrada jako cesta k samozásobitelství v městském prostředí. Brno, 2015. Diplomová práce. Mendelova univerzita. 113. GFK. Top 10 řetězců 2013: větší síla pro zákazníky, nové výzvy pro obchod i výrobce. GfK Retail, Shopper and Regional Studie [online]. 2014 [vid. 23. březen 2016]. Dostupné z: http://incoma.cz/top-10-retezcu-2013-vetsi-sila-pro-zakazniky-nove-vyzvypro-obchod-i-vyrobce/
85
PŘÍLOHY Příloha 1 Dotazník Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku týkajícího se lokálních potravin. Ujišťuji Vás, že tento dotazník je naprosto anonymní a bude sloužit pouze ke studijním účelům. Předem mnohokrát děkuji za Váš čas věnovaný zodpovězení otázek. Bc. Monika Crhová, (
[email protected])
studentka
LF
Masarykovy
univerzity,
1. Kde převážně nakupujete potraviny? (můžete zvolit více možností) □ □ □ □ □ □ □
Supermarkety (např. Tesco, Kaufland, Penny market,…) Malé obchody, samoobsluhy Internetový obchod Trhy, tržnice Přímo od výrobce, zemědělce Speciální obchody (zdravá výživa, farmářský obchod…) Jiná možnost - uveďte:
2. Čtete údaj o zemi původu na obalech potravin? o Ano o Občas o Ne 3. Ovlivňuje země původu potraviny vaše nákupní chování? o o o o
Ano, kupuji pouze české potraviny Ano, upřednostňuji české potraviny Ano, upřednostňuji potraviny ze zahraničí Ne
4. Jak byste definoval (a) pojem lokální (místní) potravina? o Dle vzdálenosti: o do 20 km o do 50 km
Brno
o do 100 km o do 200 km o Dle příslušnosti k regionu o Dle příslušnosti k zemi o Jiná možnost - uveďte:
5. Nakupujete cíleně lokální potraviny? o Ano o Ne
OTÁZKU 6 VYPLŇTE, POUZE POKUD JSTE V OTÁZCE 5 ODPOVĚDĚLI NE (NENAKUPUJETE LOKÁLNÍ POTRAVINY) 6. Z jakého důvodu nenakupujete lokální potraviny? (můžete zvolit více možností) □ □ □ □ □
Původ potravin pro mě není důležitý Jsou méně kvalitní Jsou příliš drahé Jsou špatně dostupné Jiné - uveďte:
OTÁZKY 6 – 10 VYPLŇTE, POUZE POKUD JSTE V OTÁZCE 5 ODPOVĚDĚLI ANO (NAKUPUJETE LOKÁLNÍ POTRAVINY) 7. Kde nakupujete lokální potraviny? (můžete zvolit více možností) □ □ □ □ □ □
V běžných obchodech podle značek na potravinách Ve speciálních obchodech s lokálními, potravinami (Sklizeno, Náš grunt…) V internetových obchodech Na tržištích, farmářských trzích Přímo od zemědělce, výrobce Jiná možnost - uveďte:
8. Jaké množství potravin nakupujete lokálně? o o o o o
Výhradně lokální (100 %) Převážně lokální (75 %) Částečně lokální (50 %) Občas pro zpestření Nevím
9. Z jakého důvodu nakupujete lokální potraviny? (můžete zvolit více možností) □ □ □ □ □ □ □ □ □
Jsou šetrnější k životnímu prostředí Jsou zdravější Jsou levnější Jsou kvalitnější Jsou chutnější Jsou čerstvější Chci podporovat místní zemědělce Záleží mi na zachování tradičních výrobků Jiná možnost - uveďte:
10. Jaké skupiny potravin nakupujete lokálně? (můžete zvolit více možností) □ □ □ □ □
Ovoce, zelenina Obiloviny, mouka Pečivo Maso, masné výrobky Mléko, mléčné výrobky
□ □ □ □
Vejce Med Nápoje Jiná možnost - uveďte:
11. Co byste vytkl (a) lokálním potravinám? (můžete zvolit více možností) □ □ □ □ □
Jsou méně kvalitní Jsou příliš drahé Jsou špatně dostupné Jiné - uveďte: Nic
OD OTÁZKY 12 ODPOVÍDEJTE OPĚT VŠICHNI 12. Znáte nějaké značky (na obalech potravin) označující lokálnost? (můžete zvolit více možností) □ Klasa □ Regionální potravina □ Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu, Zaručené tradiční specialita □ Český výrobek- Garantováno Potravinářskou komorou ČR □ Jiná možnost - uveďte: □ Neznám žádné 13. Upřednostňujete potraviny označené těmito značkami? o Ano
o Občas o Ne
14. Jaký je Váš pohled na lokální potraviny a biopotraviny? o o o o
Preferuji lokální potraviny v biokvalitě Preferuji lokální potraviny bez ohledu na bio Preferuji biopotraviny bez ohledu na zemi původu Původ a označení bio mě nezajímají
15. Máte nějaké potraviny z vlastních zásob (zahrada, chov…)? (můžete zvolit více možností) □ □ □ □
Zelenina Ovoce Vejce Mléko
□ □ □ □
Maso Med Žádné Jiná možnost - uveďte:
16. Znáte následující alternativy nákupu potravin? (můžete zvolit více možností) □ □ □ □ □ □
Bedýnky Samosběr Komunitou podporované zemědělství Potravinové mapy (kvásková mapa, Nalok.cz, Na ovoce…) Jiná možnost - uveďte: Neznám
17. Využíváte následující alternativy nákupu potravin? (můžete zvolit více možností) □ □ □ □ □ □
Bedýnky Samosběr Komunitou podporované zemědělství Potravinové mapy (kvásková mapa, Nalok.cz, Na ovoce…) Jiná možnost - uveďte: Nevyužívám
18. Pohlaví o Žena o Muž
19. Věk: o o o o o o o
méně než 20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61-70 let nad 70 let
20. Dosažené vzdělání o o o o o
ZŠ vyučen (a) SŠ s maturitou VOŠ VŠ
21. Velikost místa bydliště o o o o o
do 1000 obyvatel 1000- 5000 obyvatel 5000- 20 000 obyvatel 20 000- 100 000 obyvatel nad 100 000 obyvatel
22. Statut: o o o o o
student pracující rodič na mateřské (rodičovské) dovolené nezaměstnaný důchodce
Máte-li nějaký komentář či poznámku uveďte ji prosím zde:
Pokud chcete obdržet výsledky tohoto průzkumu, uveďte e-mailovou adresu: Ještě jednou Vám velice děkuji za vyplnění dotazníku! Monika Crhová
Příloha 2 Výzkum dostupnosti a cen lokálních potravin
Dostupnost a ceny lokálních potravin v Brně Z dotazníkového šetření je zřetelné, že pro 43,6 % respondentů jsou lokální potraviny špatně dostupné a pro 20,8 % příliš drahé. Z tohoto důvodu uvádím ceny a možnosti nákupu lokálních produktů v Brně. Pro porovnání byli z jednotlivých skupin potravin vybráni tito zástupci: Ovoce – jablka Zelenina – mrkev Pečivo – chléb Maso – vepřová kýta Mléko – kravské plnotučné Vejce – velikost M Pro srovnání jsou uvedeny ceny nejlevnějších potravin daných kategorií ve třech nejnavštěvovanějších obchodních řetězcích roku 2013: Kaufland, Albert a Penny Market (113). Země původu je uvedena pouze u ovoce a zeleniny, všechny ostatní potraviny měly jako zemi výroby uvedenou Českou republiku.
Farmářské obchody Množství farmářských či lokálních obchodů je na území Brna velký počet. Byly vybrány nejznámější z nich. Sklizeno se zavazuje nabízet hlavně kvalitní potraviny převážně lokálního původu. V Brně je těchto prodejen 6 a jejich nabídka se může lišit. Náš Grunt je nejstarší sítí obchodů tohoto typu, zaměřuje se na prodej tradičních českých potravin menších producentů. V Brně je pouze jedna prodejna. Farmářské pochoutky z Jižní Moravy je obchod, který nabízí čerstvé výrobky z farem jihomoravského kraje.
Farmářské trhy V Brně se pravidelně koná velký počet farmářských trhů. Jejich sortiment je v předjaří omezený. Bystrcké farmářské trhy (http://www.farmarsketrhyvbystrci.cz/) se konají od března do listopadu dvakrát měsíčně. Nabízí sortiment převážně lokálních výrobků.
Internetový obchod Svět bedýnek (www.svetbedynek.cz/) umožňuje nákup „farmářských‟ potravin formou celých bedýnek, které obsahují ovoce a zeleninu. Druhou možností je nákup jednotlivých potravin všech kategorií. U každé potraviny lze dohledat konkrétního pěstitele, chovatele nebo výrobce. Všichni jsou z České republiky. Nákup z farmy (www.nakupzfarmy.cz) je internetový obchod, který nabízí potraviny 14 farmářů a zpracovatelů z České republiky. Nabídka mimo sezónu neobsahuje ovoce a zeleninu. Farmářský obchod (www.farmarsky-obchod.cz/) nabízí výrobky tuzemského původu, především z Plzeňského kraje s preferencí autentických, kvalitních produktů. Dostupná je velká škála potravin, mimo základních například i bezlepkové výrobky, cidry či výrobky z konopí. Badeko (www.badeko.cz) nabízí produkty konkrétních farmářů, na výběr je většinou také bio varianta. Sortiment zahrnuje všechny skupiny potravin.
Jablka
Chléb
Mrkev Země
Albert
Cena (Kč/kg) 12,90
Penny Market
Maso vepřové Cena (Kč/kg) 129,00
Mléko plnotučné Cena (Kč/l) 20,90 (bio)
Cena (Kč/kus) 2,79
Vejce
Země
ČR
Cena (Kč/kg) 19,90
ČR
Cena (Kč/kg) 23,90/ 1,2
19,90
Slovensko
19,90
Holandsko
23,90/1,2
118,00
19,90
2,69
Kaufland
9,90
ČR
19,90
Holandsko
23,90 /1,2
69,90
14,90
2,69
Náš Grunt
39,00
ČR
38,00
ČR
48/1
149,00
32,00
6,00
Sklizeno (Josefská)
35,00
Itálie
29,00
Nizozemí
44 /1,2
152,00
32,00
7,90
Sklizeno (Kampus)
38,00
ČR
33,00
Nizozemí
39 /1
186,00
30,00
7,90
Farmářské pochoutky (Nádraží)
38,00
ČR
-
-
39,9/0,8
-
31,00
4,90
Farmářský trh (Bystr)
-
-
-
-
45 /1
120,00
20,00
4,50
Svět bedýnek
27,00
ČR
25,00
ČR
34/0,75
146,00
33,00
5,60
Nákup z farmy
-
-
-
-
-
194,00
27,90
-
Farmářský obchod
30,00
ČR
35,00
ČR
47/1,3
165,00
27,00
5,50
Badeko
28,00
ČR
60,00
ČR (bio)
40/0,9
-
29,00
6,40
Poznámka
volný výběh, velikost L -II-
velikost L
Značky na potravinách Klasa Výrobky pocházející v Jihomoravském kraji jsou: Krumlovský chléb balený, pšenično-žitný z pekárny Ivanka v Moravském Krumlově. Chléb lze zakoupit ve třech brněnských pekárnách. Zábrdovický chléb balený, pšenično-žitný. Penam. Chléb lze zakoupit v obchodních řetězcích. Čerstvé mléko polotučné, Mlékárna Olešnice.
V běžných obchodních řetězcích lze nalézt mnoho výrobků označených logem Klasa, které byly vyrobeny také v jiných krajích. Výrobek Krumlovský chléb Zábrdovický chléb Jihočeské mléko plnotučné Svačinové mléko Vejce Cereál Q
Výrobce Pekárna Ivanka Penam Madeta Moravia Lacto Schubert partner a.s.
Cena 31,90 Kč/1kg 22,90 Kč/0,5kg 21,90 Kč/0,75l 15,90 Kč/0,5l 2,90 Kč/ks
Místo výroby Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Vysočina Praha
Regionální potravina V jihomoravském kraji jsou z vybraných skupin dostupné pouze dva výrobky: Syrové kravské mléko – Zepo Bořitov, družstvo – mléko lze koupit v automatech na mléko, žádný z nich není v Brně.
Rašnerův chléb – dostupný v Rašnerových pekárnách, které jsou v Brně čtyři. Výrobek Rašnerův chléb
Výrobce Rašnerova pekárna s.r.o.
Cena 32 Kč/1,2kg
Místo výroby Jihomoravský kraj
Český výrobek – Garantováno Potravinářskou komorou ČR V rámci obchodních řetězců lze běžně najít výrobky s tímto označením. Příklad: Výrobek Zlatá vejce Dobrá vejce 3 cereálií, velikost L Jihočeské mléko plnotučné Zábrdovický chléb Mamma Mia, s vláknimou
Výrobce Zlatá vejce Zlatá vejce Madeta Penam United Bakeries
Cena 2,99 Kč/ks 5,80 Kč/ks 21,90 Kč/0,75l 22,90 Kč/0,5 kg 29,90 Kč/0,4 kg
Bedýnky V Brně je velké množství různých bedýnkových systémů. Všechny z následujících možností mají také internetový obchod, kde lze do bedýnky přidat k zelenině a ovoci i další potraviny. Badeko (www.badeko.cz) nabízí zeleninu a ovoce z ekologického zemědělství. Rozvoz po Brně je zdarma vždy jednou týdně. Slunečnice (www.bioslunecnice.cz) nabízí bio bedýnky se zeleninou. Zboží lze vyzvednou v prodejně, nebo si ho nechat dovézt. Bedýnky Brno (www.bedynkybrno.cz/) nabízí bedýnku se zeleninou a ovocem, některé druhy jsou v bio kvalitě. Výdej bedýnek probíhá jednou v týdnu. Zelenina Množství Badeko Slunečnice
Bedýnky Brno
Cena (Kč)
4-6 kg 295 pro 2 osoby 200 Zelenina i ovoce Množství Cena (Kč) 3-4 kg 200
Ovoce Množství
Cena (Kč)
4-6 kg
368
Komunitou podporované zemědělství Podle KPZinfo existuje v Brně 5 komunit podporující zemědělští. Například: KPZ Podporuj svého sedláka Toulcův dvůr funguje většinou od června do listopadu. Bedýnky se zeleninou, ovocem případně bylinami lze vyzvednout jednou týdně (případně 1 za 2 týdny). K zelenině lze přiobjednat mléko, mléčné výrobky a vejce. KPZ Holubí z ekofarmy Pospíšilových z Holubí Zhoře funguje od poloviny května do Vánoc. I v tomto případě lze k zelenině, ovoci a bylinám doobjednat vejce, sýry, ale také kuře. Trvání KPZ Podporuj svého KPZ Holubí sedláka
24 týdnů 28 týdnů
Množství průměrně 5-7kg 5,47kg/týden
Cena (Kč/rok) 5412 5750
