MASARYKOVA UNIVERZITA
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
Diplomová práce
PRODUKCE
A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN NA OKRESE BRNO-VENKOV
Ondřej KREJČÍ
Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Brno 2016
Bibliografický záznam Autor:
Název práce:
Bc. Ondřej Krejčí Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav PRODUKCE A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN NA OKRESE BRNO-VENKOV
Studijní program:
PřF N-GK Geografie a kartografie
Studijní obor:
PřF SGRR Sociální geografie a regionální rozvoj
Vedoucí práce:
doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Akademický rok:
2015/2016
Počet stran:
86+13
Klíčová slova:
zemědělství; potravinářský průmysl; produkce potravin; okres Brno-venkov; dodavatelskoodběratelské vztahy; rostlinná výroba; Alternativní potravinové sítě
Bibliographic Entry Author
Title of Thesis:
Bc. Ondřej Krejčí Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography The production of foods and their manipulation in the region Brno-country
Degree programme:
PřF B-GK Geography and Cartography
Field of Study:
PřF GEOG Geography
Supervisor:
doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Academic Year: Number of Pages: Keywords:
2015/2016 86+13 agriculture; food industry; food production; Brnocountry; supply chain; crop production; alternative food systems;
Abstrakt Diplomová práce má za cíl analyzovat produkci potravin v okrese Brno-venkov a to jak v zemědělském, tak i v průmyslovém sektoru. Velký důraz je kladen na dodavatelskoodběratelské vztahy jednotlivých zkoumaných subjektů přímo v regionu a nejbližším okolí. Cílem je zjištění vlivu podniků na region, popřípadě na nejbližší okolí. Data pro práci byla získána především vlastním terénním výzkumem. Část práce se zaměřuje také na sledování alternativních potravinových sítí ve městě Kuřim. Výsledky obou forem šíření potravin jsou v závěru porovnány.
Abstract The aim of this diploma thesis is to analyze the food production in Brno-country region both in the agricultural sector and in the industrial sector too. A great emphasize is put on supply chain of the individual investigated subjects directly in the region and its surroundings. The objective is an ascertainment of influences on the region, possibly on its nearest neighbourhood. The data for this work were obtained most of all by personal terreneous research. Part of the thesis is focused on alternative food systems in city Kuřim. The results of both forms of chains are compared at the end.
Poděkování Děkuji především vedoucímu diplomové práce, doc. RNDr. Antonínu Věžníkovi, CSc., za poskytnutí cenných rad a literatury k vypracování této práce. Dále děkuji všem, kteří poskytli pro práci zajímavé informace nebo přispěli svými radami k jejich zpracování.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 5. měsíce 2016
……………………………… Ondřej Krejčí
1 OBSAH 1
Obsah....................................................................................................................... 8
1.
Úvod ...................................................................................................................... 10 1.1
Cíl práce ......................................................................................................... 10
1.2
Metody zpracování a zdroje dat ..................................................................... 11
1.3
Rešerše literatury ........................................................................................... 12
2
Základní geografická charakteristika okresu brno-venkov ................................... 14 2.1
Fyzicko geografická charakteristika .............................................................. 15
2.1.1
Geologická charakteristika území .............................................................. 15
2.1.2
Geomorfologická charakteristika území .................................................... 15
2.1.3
Klimatická charakteristika území ............................................................... 16
2.1.4
Hydrologická charakteristika území .......................................................... 18
2.1.5
Charakteristika půdního pokryvu území .................................................... 18
2.1.6
Biota ........................................................................................................... 19
2.2
Socioekonomická charakteristika území ....................................................... 20
2.2.1
Sídelní struktura území .............................................................................. 20
2.2.2
Demografická charakteristika území.......................................................... 20
2.2.3
Charakteristiky ekonomických subjektů na území .................................... 21
2.2.4
Trh práce .................................................................................................... 22
2.2.5
Technická a dopravní infrastruktura .......................................................... 22
2.3
Využití krajiny ............................................................................................... 23
2.3.1 3
Cena půdy................................................................................................... 23
Situace v zemědělství v okrese Brno-venkov ....................................................... 25 3.1
Zemědělské výrobní oblasti ........................................................................... 25
3.2
Méně příznivé oblasti (Less Favoured Areas – LFA).................................... 25
3.3
Historie zemědělství na okrese Brno-venkov ................................................ 26
3.4
Zemědělské podniky v okrese Brno-venkov ................................................. 27
3.4.1
Deset největších zemědělských producentů v okrese Brno-venkov .......... 29
3.4.2
Ostatní PPO podnikající v zemědělství v okrese Brno-venkov ................. 35
3.4.3
Rostlinná výroba ........................................................................................ 36
3.4.4
Živočišná výroba ........................................................................................ 37
3.5
Podniky fyzických osob ................................................................................. 38
3.6
Dodavatelsko-odběratelské vztahy zemědělských podniků .......................... 38
3.6.1
Obchodní společnosti ................................................................................. 41
3.6.2
Odbytová družstva ..................................................................................... 42
3.6.3
Přímý prodej ............................................................................................... 43
3.6.4 3.7
Podnikové prodejny ................................................................................... 43
4
Souhrn ............................................................................................................ 46 Situace v potravinářském průmyslu v okrese Brno-venkov ................................. 48
4.1
Potravinářský průmysl na území okresu Brno-venkov .................................. 48
4.1.1
CZ-NACE 10.1 .......................................................................................... 49
4.1.2
CZ-NACE 10.2 .......................................................................................... 54
4.1.3
CZ-NACE 10.3 .......................................................................................... 55
4.1.4
CZ-NACE 10.4 .......................................................................................... 55
4.1.5
CZ-NACE 10.5 .......................................................................................... 55
4.1.6
CZ-NACE 10.6 .......................................................................................... 55
4.1.7
CZ-NACE 10.7 .......................................................................................... 56
4.1.8
CZ-NACE 10.8 .......................................................................................... 60
4.1.9
CZ-NACE 10.9 .......................................................................................... 62
4.1.10 CZ-NACE 11 .............................................................................................. 63 4.2
Souhrn ............................................................................................................ 63
5
Agrobyznys ........................................................................................................... 68
6
Dotace ze společné zemědělské politiky ............................................................... 71
7
Produkce potravin v Kuřimi a jeho zázemí ........................................................... 72 7.1
Teoretická koncepce ...................................................................................... 72
7.1.1 7.2
Alternativní potravinové sítě ...................................................................... 73 Alternativní potravinové sítě ve městě Kuřim ............................................... 74
7.2.1
Farmářské trhy ........................................................................................... 74
7.2.2
Farmářské bedýnky .................................................................................... 77
7.2.3
Samozásobiteltví ........................................................................................ 79
7.2.4
Ostatní APS ................................................................................................ 83
7.3
Souhrn ............................................................................................................ 83
8
Závěr ..................................................................................................................... 85
9
Zdroje .................................................................................................................... 87 9.1
Knižní zdroje a vědecké články ..................................................................... 87
9.2
Závěrečné práce a sborníky ........................................................................... 89
9.3
Internetové zdroje .......................................................................................... 89
9.4
Internetové stránky ........................................................................................ 91
9.5
Výroční zprávy společností ........................................................................... 92
10
Přílohy ................................................................................................................... 93
1. ÚVOD 1.1 Cíl práce Dovoz potravin ze zahraničí, respektive potravinová soběstačnost, je jedno ze zásadních témat veřejné diskuze. Produkce potravin je výrazně dotována finančními prostředky s cílem zajistit dostupné potraviny pro všechny obyvatele a zamezit případným problémům s dostupností potravin. Diplomová práce na téma Produkce potravin a jejich zpracování na okrese Brno-venkov má za cíl zobrazit a přiblížit produkci potravin a vzájemné vztahy jejich producentů v okrese Brno-venkov. Práce bude rozdělena na tři navzájem navazující části. Pro první část bude podstatná analýza vybraných zemědělských podniků. Druhá část práce se zaměří na následné zpracování zemědělských komodit potravinářským průmyslem. Analyzována bude produkce, technologická úroveň a kapacity zemědělských i potravinářských podniků. Práce se zaměří na dodavatelsko-odběratelské vztahy podniků a analýzu celého agrobyznysu. Hlavním důvodem tohoto zaměření je změna trhu. V dnešní době relativně dostupných technologií již podniky nemají problém s rozšířením množství výroby. Rozhodujícím vztahem determinujícím množství, kvalitu produktů i cenově nákladové podmínky na trzích se stává poptávka. Ta stále výrazněji působí na celý systém výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů. Vzrůstajícími možnostmi dopravy a mezinárodního obchodu vzrůstá konkurence v primární výrobě i v následném zpracovatelském průmyslu. Změna tržní situace může mít vliv i na odběratelské struktury v čase. Jedním z dílčích cílů práce bude vyslovit, které odběratelské struktury zmizely a které naopak v dnešní době převládají. Velká změna je to především pro zemědělské podniky, které se musí poptávkově orientovanému trhu přizpůsobit. Například skladbu osevu již neurčují tolik přírodní podmínky, ale hlavně to jaká plodina je nejvíce rentabilní. Z tohoto důvodu tak vzrůstá podíl osevu některých nepotravinových komodit. (BEČVÁŘOVÁ, 2008) Potravinářský průmysl přidává zemědělským produktům přidanou hodnotu a jde o jeden z největších druhů průmyslu v ČR. Na rozdíl od zemědělství se potravinářský průmysl dále dělí do kategorií výroby, uvnitř kterých můžou být rozdílné konkurence. Dílčí výstup práce bude i mapa zobrazující rozmístění potravinářského průmyslu ve zkoumaném regionu. Případně jakým způsobem potravinářský průmysl ovlivňuje město Brno jako přirozené centrum regionu. Hlavní výzkumné otázky pro tyto dvě části práce jsou: 1) Jak vypadá dodavatelsko-odběratelská struktura u zemědělských a potravinářských podniků? 2) Jak se liší jednotlivé obchodní struktury mezi zemědělskými a potravinářskými podniky mezi sebou? 3) Jaké jsou dominantní formy zpracování potravin v okrese? 4) Jakou formu má agrobyznys ve zkoumaném regionu a kde jsou jeho hlavní centra? V třetí části se práce zaměří spíše na okrajové téma v dnešní geografii. Cílem bude analýza produkce a odběru potravin mimo klasické potravinářské a maloobchodní řetězce. Analyzováni budou mikroproducenti, samozásobitelé, případně alternativní dodavatelé potravin do území. Územní složkou bude z důvodu velké obsáhlosti pouze město Kuřim. Výstupy kapitoly budou zaměřeny na srovnání dodavatelsko-odběratelských struktur 10
klasických a alternativních. Důležitou roli hraje i u těchto alternativních struktur zvyšující se poptávka. Práce se proto pokusí objasnit specifika této poptávky případně možnosti rozšíření těchto struktur.
1.2 Metody zpracování a zdroje dat Díky tomu, že práce je rozdělena na více částí s rozdílným měřítkem, bylo nutné přizpůsobit měřítku i hlavní metody výzkumu. Základní metodou při zpracování části práce o zemědělství a potravinářství jsou řízené rozhovory s představiteli vybraných podniků, které se týkaly především dodavatelsko-odběratelských vztahů, případně dodatečných informací, které nebyly veřejně dostupné. Tato forma výzkumu byla zvolena z důvodu snahy o získání přesných informací ohledně zemědělství a potravinářství, kterých je na místní úrovni nedostatek. Hlavně díky zákonu o ochraně individuálních dat č. 89/1995 Sb., zákon o statistické službě § 13, který zamezuje přístupu k datům o subjektech. Obdělávaná půda zemědělskými společnostmi není nikterak omezena vnitřními administrativními hranicemi, proto jsou v práci studovány i zemědělské společnosti, které obdělávají půdu v okrese, ale sídlo mají mimo studované území. Většina zemědělských společností v okrese Brno-venkov má podobnou strukturu osevu i celkové zaměření výroby. Z tohoto důvodu byly vybrány pouze určité společnosti na bližší analýzu dodavatelsko-odběratelských vztahů. Analýza všech podniků by byla nejen časově náročná, ale nepřinesla by v konečném důsledku ani přesnější výsledky obchodních vztahů. Obchodní vztahy byly analyzovány u 24 společností z celkových 56 právnických osob obhospodařujících půdu ve zkoumaném regionu. Informace o vztazích pocházejí především z vlastního šetření. Informace o obhospodařované půdě vycházejí z veřejného registru půdy LPIS. Vzorek byl tvořen reprezentativním výběrem, do kterého se promítla jednak ochota respondentů účastnit se výzkumu a jednak velikost a zaměření společností. Přesněji řečeno, vzorek byl vybrán autorem práce tak, aby byly analyzovány vztahy u velkých i rozlohou menších společností stejně tak u společností zabývajících se pouze rostlinnou, ale i rostlinnou a živočišnou výrobou. Z principu částečně jiná metodika musela být zvolena u analýzy potravinářského průmyslu. Problém veřejně nedostupných dat o přesném počtu potravinářských podniků v okrese byl vyřešen využitím soukromých databází firem jako HBI či EDB. Z důvodu velkého počtu podniků a značných odlišností mezi podniky již nemohlo být využito částečného výběru, tak jako u zemědělských podniků. Pro účely práce byly vybrány pouze ty podniky, jejichž výroba spadá do některé z kategorií ekonomických činností CZ-NACE 10 (výroba potravinářských výrobků) a 11 (výroba nápojů). Podniky dále musely mít sídlo či alespoň provozovnu v okrese Brno-venkov, kde probíhá výroba či zpracování. Z databáze byly vyloučeny ty podniky, které měly na vytyčeném území pouze administrativní zázemí. Zpracování a výroba potravin musela být hlavní ekonomickou činností podniku. Kritéria splnilo 77 podniků, což poskytovalo stále velkou náročnost na zpracování. Proto byla pro podniky stanovena ještě podmínka minimálního počtu zaměstnanců. Hranice představovala min. počet 5 zaměstnaných osob. Vybráno bylo cekem 33 podniků. Už z této informace je patrné, jak velká část podniků firem spadá do kategorie mikropodniků s méně než 5 zaměstnanci. Pro rozdělení podniků byly využity kategorie CZ NACE. Dodavatelsko-odběratelské vztahy pak byly řešeny u všech takto vybraných podniků. Část práce ohledně alternativních potravinových sítí ve městě Kuřim probíhala pomocí kvalitativních rozhovorů s vybranými představiteli jednotlivých forem sítí. U tématu 11
samozásobitelství pak byli zvoleni tři respondenti. Důvodem je fakt, že se jedná o nejrozšířenější a zároveň vnitřně nejvíce diferenciovanou formu APS. Témata rozhovorů se zaměřila především na zodpovězení hlavních výzkumných otázek uvedených výše. Základní otázky rozhovoru jsou dostupné v příloze č. 5.
1.3 Rešerše literatury Pro úvodní charakteristiku území byly využity hlavně základní statistické údaje Českého statistického úřadu. Přírodní podmínky v okrese přibližují ve svých dílech například Culek a kol. (2013) a Demek (1987). Pro zemědělství důležitá úrodnost půdy je uvedena v Atlase půd ČR (2009). Socioekonomické faktory ovlivňující ekonomiku okresu blíže uvádí například Strategický plán rozvoje Jihomoravského kraje (2015) či další dokumenty rozvoje JmK, zaměřené na konkrétní témata. Pro účely rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu vznikl v roce 2005 dokument Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl (BUDÍK, 2005). Pro teoretický základ o fungování zemědělství byly zásadní knihy zabývající se tématem zemědělství a potravinářství především v českém, případně slovenském prostředí. Literatury na dané téma je velké množství. Jako příklad lze uvést titul Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990 (I. BIČÍK, V. JANČÁK, 2005). Tato kniha charakterizuje stav, respektive změny v českém zemědělství v době před vstupem do EU. Na toto téma navazují také transformační změny v potravinářství v ČR. Zde je jako hlavní zdroj považována práce Strukturální změny a tendence v potravinářském sektoru (MEZERA, DVOŘÁK, ZDRÁHAL, 1995). Článek je zaměřený hlavně na privatizaci potravinářských podniků po roce 1989. Stavem zemědělství po vstupu do Evropské unie se zabývalo mnoho autorů. Pro práci byla důležitá práce A. Věžníka a O. Konečného (2011). Situaci v potravinářství v posledních letech řeší ve své knize Budoucnost kvality a bezpečnosti potravin v Česku také Valenta a Hladík (2011). Tito autoři, zabývající se potravinářstvím, věnují pozornost i situaci v zemědělství, jakožto zdroji primárních surovin a toto spojení považují za klíčové. Aktuální data, která analyzují situaci v zemědělství a potravinářství, nejlépe uvádí tematické publikace vytvořené Ministerstvem zemědělství (dále jen Mze). K takovýmto titulům patří Zelená zpráva (zpráva o stavu zemědělství ČR – např. 2013) a Panorama potravinářského průmyslu (např. 2014). Nejpodrobnější data o zemědělství na okresní úrovni poskytuje strukturální šetření Agrocenzus, které se konalo v roce 2010. Po vstupu do Evropské unie ČR vypracovala také strategický plán vývoje potravinářství. Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004-2013) poskytuje jak predikci jednotlivých oborů potravinářství, tak možné návrhy pro zlepšení situace či hrozby. Pro analýzu propojení výrobního a zpracovatelského sektoru, je podstatná literatura zabývající se agrobyznysem. Články na toto téma vydala například Bečvářová (2005, 2008). Spolupráci mezi zemědělským a potravinářským průmyslem v rámci okresu Nitra řeší blíže Némethová ve spolupráci se Spišiakem (2008). Tento společný článek se ovšem zaměřuje pouze na dodavatelsko-odběratelské vztahy zemědělských podniků. Článek byl ale důležitým zdrojem pro autorčinu monografii, která poskytla velmi inspirativní možnosti analýzy dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi zemědělskými a potravinářskými podniky v okresu Nitra (NÉMETHOVÁ, 2009). Autorka navazuje na práce Spišiaka (např. Agrosystém na Slovensku po roku 1989, 1995) Vzájemné obchodní vztahy a vliv maloobchodních společností na situaci v zemědělství a potravinářství rozpracovává ve své rigorózní práci Mokrejšová (2013). Zde autorka blíže 12
rozvádí možnosti regulací vnitřních trhů s potravinami. Situaci pak následně porovnává se zahraničními státy. Autorky E. Svobodová, Bečvářová společně s Vinohradským E.(2011) dále rozebírají situaci, kdy je zemědělství stále více determinováno rozvojem ostatních odvětví a významně se mění kritéria a podmínky konkurenceschopnosti zemědělských podniků. Cena jako důležitý faktor obchodních vztahů se objevuje i v publikaci České zemědělství a vývoj cenového prostředí společného trhu EU (BEČVÁŘOVÁ, VINOHRADSKÝ, ZDRÁHAL, 2009). Kde je také uvedeno srovnání cenových hladin v jednotlivých národních trzích EU v průběhu našeho členství v této organizaci. Mezi další faktory obchodních vztahů patří i poptávka. Změnou poptávky u vybraných komodit se zabývali Krejčí a Štiková (Vývoj změn ve spotřebitelské poptávce po potravinách, 1996). V neposlední řadě tato práce má za cíl navázat na diplomové práce zabývající se zemědělstvím v okrese Brno-venkov (Britan 2012), (Praveček, 1999). Tyto práce sloužily především k získání přesných údajů o tehdejší produkci zemědělství. Částečně se v této práci podařilo starší informace zpřesnit či aktualizovat. Pro práci důležité je i umístění studovaného okresu. To, že se jedná o okres, který je aglomeračně vázaný na město je důležité jak pro zemědělství, tak i potravinářství. Propojení městského prostředí a zemědělství v zázemí měst se zabývá článek Challenges of Urban Agriculture: Highlights on the Czech and Slovak Republic Specifics od autorů Barbora Duží, Attila Tóth, Mária Bihuňová, Robert Stojanov (2014) Alternativní produkční sítě (dále jen APS), komplexně uvedené v druhé části této práce, řeší především západní literatura. APS vycházejí z principů, které mohou být odlišné od klasických ekonomických struktur. Tyto protiklady obecně popisují ve svých článcích např. autorky J.K. Gibson-Graham Diverse economies: performative practices for ‘other worlds’ (2008), případně autoři Leyshon a Lee ve své práci Alternative Economic Geographies (2003) Konkrétní teoretické základy alternativních potravinových sítí položil, Marsden et al. Food Supply Chain Approaches: Exploring Their Role in Rural Development (2000). Na něj navazují a teorii dále rozvíjí například Ilbery a Maye, 2005. Důležitost těchto sítí pro regionální rozvoj potvrzuje například i publikace Evropské komise Short Food Supply Chains and Local Food Systems in the EU (2013). Zde jsou také přehledně popsány jednotlivé druhy APS. Fungování APS ve vybraných regionech uvádí například Parker (2005), který ve své práci srovnává Spojené království s Japonskem právě z hlediska APS. Autoři většinou popisují APS jako krátké či přímé osobní dodavatelské řetězce jakožto alternativu k nadnárodním řetězcům, které jsou naopak anonymní a jejich produkty odosobněné. Čeští autoři se většinou věnují už konkrétním formám APS. Farmářské trhy jako možnost přímého prodeje zkoumá například Fendrychová (2012). To, že samozásobitelství hraje jednu z nejzásadnějších forem APS v ČR na rozdíl od západních zemí, uvádí Jehlička. (2009, 2013) Na téma lokálních potravin bylo napsáno několik diplomových prací. Lokální řetězec potravin na Boskovicku se ve své práci snažila vytvořit například Mikulčická (2013). Zahrádkářství jako formu APS zpracovala ve své diplomové práci Sovová (2013).
13
2
ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU BRNO-VENKOV
Okres Brno-venkov vznikl po reformě státní správy v roce 1960 a tvoří široký pás obklopující město Brno. Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) celková plocha okresu Brno-venkov dosáhla 1499 km2. Celkem sedm obcí s rozšířenou působností (Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice) dělí okres na menší správní celky. Díky svému jedinečnému umístění nemá okres žádné vlastní okresní město. Většina veřejných institucí sídlí v Brně a město je tak přirozeným centrem okresu. Okres Brnovenkov má zemědělskoprůmyslový charakter (zemědělská půda zabírá více než 57 % z celkové plochy okresu), i když podíl zaměstnaných v zemědělství neustále klesá.
Obr. 1: Základní mapa okresu Brno-venkov. Pramen: Vlastní zapracování
14
2.1 Fyzicko geografická charakteristika Jedním ze základních faktorů pro rozmístění obcí a podniků jsou přírodní podmínky. Ty mají vliv na celkovou produkci a kvalitu zemědělských komodit. Jako takové mají vliv na druh a výnosnost zemědělských plodin. 2.1.1 Geologická charakteristika území Geologické podloží v území ovlivňuje půdu a udržování vody v krajině. Geologické podloží okresu je pestré. Okres se nachází na rozhraní Českého masívu a Karpatské soustavy. Právě území, kde se Český masív podsouvá pod flyšovou Karpatskou soustavu (jižní a východní část okresu), je z hlediska zemědělství velmi cenné. Jedná se o neogenní sedimenty, na kterých se velmi často objevují sprašové půdy. Ty lze označit za velmi úrodné. Větší část území je tvořena Brněnským masivem, kde mezi nejrozšířenější horniny patří amfibolické granodiority, granity a diority. Vystupují na mnoha místech ve formě sutě a větších solitérních kamenů. Na těchto granitech a dioritech se však z větší části nachází lesní porost a tak nejsou pro zemědělství tak důležité. Masiv je tektonicky rozdrcen. Z dalších geologických útvarů je významná boskovická brázda táhnoucí se po hraně brněnského masívu od Moravského Krumlova až za severní hranice regionu. Výplň tvoří slabě vápenité pískovce a jílovce. Z větší části se jedná se o asymetrickou tektonickou pánev. V západní části území dominuje jednotka zvaná moravikum. Složení je značně komplikované, podílejí se na něm fylity včetně vápenců, ruly (zvláště bítešská rula) i horniny plutonické, granity dyjského plutonu a granitoidy svratecké. (CULEK a kol., 2013) 2.1.2 Geomorfologická charakteristika území Reliéf okresu má charakter ploché vrchoviny s členitostí mezi 150-200 m n. m. Nejnižší nadmořská výška je přibližně 180 metrů na jihu okresu (oblast obcí Přísnotice, Unkovice). Na severu a severozápadě okresu naopak přesahuje až 550 m n. m. Jak již bylo naznačeno v geologické charakteristice, okres leží na rozhraní dvou provincií. Severozápadní část okresu spadá pod provincii Česká vysočina a jihovýchodní část se nachází v provincii Západní Karpaty. Provincie Česká vysočina se na území okresu dále dělí na oblasti vrchovin. Brněnská vrchovina, která protíná střed okresu a zahrnuje mikroregiony jako Ivančicko, Rosicko a Kuřimsko. Severní část okresu spadá pod oblast Českomoravské vrchoviny. Na hranici mezi těmito oblastmi leží město Tišnov. Provincie Západní Karpaty se v okrese nedělí na více oblastí. Jediná oblast je nazvána Západní vněkarpatské sníženiny. (Charakteristika okresu Brno-venkov, 2013) Při následném nižším dělení se celý okres podle Demka (1987) dělí na šest celků. provincie Česká vysočina
oblast - Českomoravská vrchovina - Brněnská vrchovina
Západní Karpaty
- Západní vněkarpatské sníženiny
15
celek - Hornosvratecká vrchovina - Křižanovská vrchovina - Boskovická brázda - Bobravská vrchovina - Drahanská vrchovina - Dyjsko-svratecký úval
Rozsáhlý celek Hornosvratecké vrchoviny zasahuje do území pouze svým jižním výběžkem. Jedná se o podcelek Nedvědická vrchovina a zabírá nejsevernější části okresu. Vrchovina představuje mohutnou klenbu proříznutou údolím Svratky. (DEMEK, J. 1987) Křižanovská vrchovina podobně jako ta Hornosvratecká zasahuje do území pouze malou částí. Jedná se o východní část vrchoviny kolem obce Zbraslav. Podcelek se nazývá Bítešská vrchovina. Jde o plochou vrchovinu tvořenou krystalickými břidlicemi a vyvřelinami. (DEMEK, J. 1987) Boskovická brázda je 3-10 km široká sníženina, nacházející se mezi Mor. Krumlovem a Lanškrounem. Geomorfologcky se jedná o systém kotlin a sníženin, oddělených vyššími pruhy reliéfu. V těchto kotlinách dochází k soutoku řek. Mezi hlavní soutoky řek můžeme označit Oslavu a Rokytnou s Jihlavou a Bítýšku se Svratkou. (DEMEK, J. 1987) Bobravská vrchovina je pruh vyššího terénu, který odděluje Boskovickou brázdu od Dyjskosvrateckého úvalu. Tvoří zde výrazný zlomový svah. Okraje vrchoviny jsou rozřezány hlubokými údolími, ve kterých často dochází k zemědělské produkci. Naopak vyšší části jsou pokryty lesním porostem. Řeky Svratka a Jihlava na jihu okresu proráží vrchovinu průlomovými údolími. Střední část vrchoviny pokrývá z větší části území města Brna, na které navazuje v severní části systém hrástí a prolomů. Nejvýznamnější z nich je Řečkovicko-kuřimský prolom, vyplněný neogenními sedimenty a mocné nánosy spraší, které kryjí stupňovitou terasu potoka Ponávka. (DEMEK, J. 1987) Dyjskosvratecký úval má plochý reliéf, jehož nejnižší části tvoří nivy vodních toků především Svratky a Jihlavy. Svrchní vrstvy těchto niv tvoří úrodné povodňové sedimenty. Mocnost těchto sedimentů je obvykle 10 m. Na úpatí mezi provinciemi jsou vyvinuty pahorkatiny. Jsou tvořeny širokými a zaoblenými hřbety, jejichž svahy a údolí jsou kryty spraší. Údolí jsou převážně suchá. Lesní porosty jsou zde vytvořeny jen ostrůvkovitě a většina úvalu je zemědělsky obhospodařována. (DEMEK, J. 1987) 2.1.3 Klimatická charakteristika území Z klimatického hlediska v okrese převládá teplejší podnebí s průměrnou roční teplotou v létě +14°C a v zimě +2 °C. Převládají větry severozápadního směru. Otevřenou jižní část okresu ovlivňují teplé výsušné větry. Území je ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Průměrné množství ročních srážek je 491 mm. (CULEK a kol., 2013) Pro zemědělskou produkci je mnohem názornější a komplexnější charakteristika bonitovaných půdně-ekologických jednotek (dále jen BPEJ), která je vymezením zemědělských regionů na základě klimatu, hlavní půdní jednotky, kombinací sklonitosti a expozice a kombinací hloubky půdy a skeletovitosti. (BIČÍK, JANČÁK, 2005).
16
Obr. 2: Klimatické regiony v okrese Brno-venkov. Pramen: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy [online], 2002
Tab. 1: Klimatické regiony a jejich charakteristika v okrese Brno-venkov. Symbol Charakteristika regionu regionu VT T2 T3 MT 2 MT4
velmi teplý, suchý teplý, mírně suchý teplý, mírně vlhký mírně teplý, mírně vlhký mírně teplý, vlhký
Suma teplot nad 10°C 28003100 26002800 25002800 22002500 22002400
Průměrná roční teplota (°C) 9-10
Průměrný Pravděpodobnost roční úhrn suchých srážek (mm) vegetačních období (%) 500-600 30-50
Vláhová jistota ve vegetačním období 0-3
8-10
500-600
20-30
2-4
(7)8-9
550-650
10-20
4-7
7-8
550-650
15-30
4-10
6-7
650-750
5-15
>10
Pramen: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy [online], 2002, Vlastní úpravy
Podle charakteristiky BPEJ můžeme okres rozdělit zhruba na tři části. Nejjižnější část neboli Dyjskosvratecký úval patří k nejteplejším oblastem celé České republiky a je charakterizován poměrně velkou sumou teplot nad 10°C. Je tedy vhodnější pro teplomilné plodiny, které nepotřebují tolik vláhy. Střední část regionu je charakteristická teplým klimatem, které je u jihu sušší, na severu naopak vlhčí. V porovnání s nejteplejšími částmi mají tyto regiony větší úhrn srážek a tím pádem také nižší pravděpodobnost suchých období. Rostliny zde ale musejí být odolnější vůči chladu. Severní část je oproti ostatním částím více chladnější, čemuž odpovídá krajinný ráz. Je zde více lesů a zemědělská pole jsou spíše ostrůvkovitě rozložena. Neplní zde souvislejší krajinný celek.
17
2.1.4 Hydrologická charakteristika území Poloha a rozloha okresu určují velkou část jeho hydrologické charakteristiky. Na území se nachází převážně dolní toky řek. Hlavní řeky severní části jsou Svratka a Svitava a po jejich soutoku pokračuje jako řeka Svratka jižní částí okresu. Průtok Svratky u Veverské Bítýšky dosahuje průměrně 8 m³/s. Svitava má průtok o něco nižší a v Bílovicích nad Svitavou dosahuje průměrné hodnoty 5,5 m³/s. K dalším významnějším vodním zdrojům patří řeka Jihlava, do které se u Ivančic zprava vlévá Rokytná a zleva Oslava. Celková délka vodních toků v okrese činí 785,5 km. Jediným tokem, který se od pramene po ústí nachází na jeho území, je pravostranný přítok Svratky Bobrava, povodí má rozlohu 187,4 km2, délka toku je 36,8 km a průměrný průtok činí 0,42 m3/s. (MACKOVČIN a kol., 2007) Na území okresu se nachází několik desítek vodních nádrží. Nejvýznamnější a největší jsou nádrže Nové mlýny vybudované na jižní hranici okresu v katastrálním území obce Pasohlávky. Jedná se o kaskádu tří vodních nádrží, které byly na dolním toku Dyje a Jihlavy vybudovány v letech 1975 až 1989 na ploše 3 226 ha. Důvodem k jejich vybudování byla snaha zabránit případným povodním. Slouží také k chovu ryb, rekreaci a provozování vodních sportů. Okres Brno-venkov je z hlediska vodních zdrojů deficitní. Nedostatek vodních zdrojů se zvlášť citelně projevuje v území jižně od Brna. (MACKOVČIN a kol., 2007) 2.1.5 Charakteristika půdního pokryvu území Půdy v okrese jsou z větší části úrodné s dobrým (provincie Česká vysočina) a velmi kvalitním (Dyjsko-svratecký úval) obsahem humusu. Velmi časté je střídání hnědozemí a černozemí na spraších, které se objevují ve sníženinách. Ve vyšších polohách nalezneme kambizemě, které jsou kyselejší. Jedná se z větší části o lesní porosty (Atlas půd ČR, 2009) Podle Atlasu půd, půdní typy navazují na geomorfologické členění. Obecně lze říci, že kvalitnější a pro zemědělství více vhodné půdy se nacházejí v Dyjskosvrateckém úvalu. Naopak méně bohaté půdy nalezneme na části území, které náleží provincii Česká vysočina. Pudní typy na jihovýchodě Dyjskosvrateckém úvalů můžeme označit jako černozemě. Ty jsou z větší části modální a jsou tvořeny spraši případně slíny. Údolí řeky Svratky je v této části okresu pokryto modální fluvizemí, kterou tvoří nivní sedimenty. Fluvické černice pokrývají údolí řeky Litavy a její přítoky. Česká Vysočina má členitější strukturu půdních typů. V níže položených oblastech, které nejsou zalesněny, nejvíce dominují hnědozemě taktéž modálního typu. Ty jsou uloženy na spraších. Zalesněným oblastem dominují kambizemě modálního subtypu. Jejichž hlavním substrátem jsou kyselé svahoviny Brněnského masívu. Ostrůvkovitě zde nalezneme rendziny (Čebín) případně černozemě, luvizemě (okolí Deblína) a pseudoglej (vyšší polohy Nedvědické vrchoviny). (Atlas půd ČR, 2009)
18
Obr. 3: Půdní typy na okrese Brno-venkov. Pramen: www.geology.cz [online]
2.1.6 Biota Největší část okresu zabírá Brněnský bioregion, nacházející se na celcích Bobravské vrchoviny, Boskovické brázdy, Drahanské vrchoviny a východní okraj Křižanovské vrchoviny. Celý se nachází na východním okraji hercynské podprovincie. Největší zastoupení má 3. a 2. vegetační stupeň (dubovo-bukový a bukovo-dubový). Přirozené lesy zabírají značnou část území zvláště v údolí Svitavy. Celkově je zde velmi zachovalá biota, kterou pomáhají zachovat desítky chráněných oblastí. V bezlesí převládají zemědělsky využívaná pole. (CULEK a kol., 2013) Na území okresu leží devět přírodních parků (např. Bobrava, Říčky, Údolí Bílého potoka) a padesát maloplošných chráněných území, z nichž nejvýznamnější je jižní část CHKO Moravský kras o rozloze 920 ha (jeskyně Švédův stůl, Pekárna a Ochozská).
19
2.2 Socioekonomická charakteristika území Socioekonomické podmínky regionu mají vliv na zemědělství i potravinářský průmysl. Vzhledem k velké obsáhlosti socioekonomické charakteristiky bude věnována pozornost pouze obyvatelstvu, sídelní struktuře průmyslu v regionu obecně a technické vybavenosti regionu. 2.2.1 Sídelní struktura území Úrodné části regionu byly osídlené už v neolitu. Nejstarší osídlení okresu je doloženo nálezy z mladší doby kamenné u Šlapanic a Bílovic nad Svitavou. Současný systém osídlení je proto dlouholetým výsledkem mnoha faktorů. Na území vznikla nepravidelná síť mnoha menších sídel. Větší sídla se rozvíjela hlavně podél obchodních cest (Jantarová, Libická, Trstenická stezka). V dnešní době je přirozeným centrem okresu město Brno. Na území okresu se nacházejí pouze subcentra, která lze ztotožnit s obcemi s rozšířenou působností. Na území okresu se nachází 187 obcí z toho 13 měst (Dolní Kounice, Ivančice, Kuřim, Modřice, Oslavany, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Újezd u Brna, Zbýšov a Židlochovice) a 11 obcí má statut městyse. Přibližná hustota osídlení je 150 obyvatel na km2. (Charakteristika okresu Brno-venkov, 2013) Od 1. 1. 2005, podle zákona o změně hranic krajů, přešlo do Jihomoravského kraje celkem 25 obcí z kraje Vysočina. Jde o 24 obcí z okresu Žďár nad Sázavou a o 1 obec (Senorady) z okresu Třebíč, které se po tomto datu staly obcemi okresu Brno-venkov. V rámci sladění hranic okresů s hranicemi správních území obcí s rozšířenou působností k 1. 1. 2007 se počet obcí zvýšil o dalších 25 obcí – 14 obcí z okresu Blansko, 7 obcí z okresu Břeclav a 4 obce z okresu Znojmo. Podle územní struktury platné od 1. ledna 2003 jsou jednotlivé obce okresu seskupeny do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. (Charakteristika okresu Brno-venkov, 2013) 2.2.2 Demografická charakteristika území Počet obyvatel je podle Sčítání lidí domů a bytů v roce 2011 v okrese Brno-venkov ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje po Brně-městě druhý nejvyšší a postupně se zvyšuje. Významnou roli sehrávají přistěhovalí z ostatních okresů, především z okresu Brno-město. Využívají dobré podmínky pro výstavbu domů a bytů v prostředí s relativně dobrým dopravním napojením na Brno. Nejvíce obyvatel má město Kuřim, druhým největším městem okresu jsou Ivančice. Zázemí Brna a tedy okres Brno-venkov charakterizují typické demografické znaky. Například oproti ČR vyšší porodnost, nižší průměrný věk obyvatel, vyšší podíl předproduktivní složky obyvatel. Tyto charakteristiky uvedené mimo jiné v Tab. 2 jsou dány především suburbanizačními změnami, které v okrese probíhají od poloviny 90. let. Tab. 2: Vybrané demografické charakteristiky okresu Brno-venkov za roky 2008, 2011 a 2014 Rok
Počet obyvatel
2008 2011 2014
198 379 206 501 213 149
Průměrný věk Přirozený obyvatel přírůstek (‰) 40,1 3,4 40,3 2,1 40,7 2,9
Pramen: Sčítání lidí domů a bytů v roce 2011. [online]
20
Přírůstek stěhováním (‰) 10,5 10,8 8,6
V absolutních číslech se v roce 2014 na území Brno venkov narodilo 2 504 dětí a přistěhovalo se 4 854 obyvatel. Naopak došlo k 1 901 úmrtím a 3 040 obyvatel se vystěhovalo. V této statistice není zahrnuto migrační saldo uvnitř okresu. Celkově se tak počet obyvatel okresu v roce 2014 rozrostl o 2 417 obyvatel. (Vybrané ukazatele okresu Brno-venkov, 2015) Věková struktura obyvatel v okrese Brno-venkov v roce 2014 90 až 94 80 až 84 70 až 74 60 až 64 50 až 54 40 až 44 30 až 34 20 až 24 10 až 14 0 až 4 15000
10000
5000 Muži
0
5000
10000
15000
Ženy
Obr. 4: Věková struktura obyvatel okresu Brno-venkov v roce 2014. Pramen: Český statistický úřad[online]; Vlastní zpracování
Věková struktura obyvatel uvedená na Obr. 4 ukazuje na poměrně silné zastoupení dětí v předproduktivním věku, tedy do 14 let včetně. I tak zde je vyšší počet obyvatel v kategorii poproduktivní (65+ let). Index stáří zde dosahuje 102,05. Největší zastoupení u mužů i u žen má věková složka 35-39 let. Jedná se o populačně silné ročníky dětí z konce 70. let. 2.2.3 Charakteristiky ekonomických subjektů na území Okres Brno-venkov zůstal i přes strukturální změny v hospodářství v posledním desetiletí okresem průmyslově-zemědělským. V obecném kontextu lze rozdělit okres na průmyslovější sever a zemědělský jih. Díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám, má na jihu území okresu bohatou tradici zemědělství. Zemědělství je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování ovoce, zeleniny i vinné révy. I zde je však nejvíce lidí zaměstnáno ve službách a průmyslu. Sever okresu je naopak průmyslový s velkými průmyslovými centry, jako je Kuřim případně i Tišnov. Podle Programu rozvoje Jihomoravského kraje (2013) je na území okresu 47 126 ekonomických subjektů, což odpovídá přibližně 213 ekonomických subjektů na tisíc obyvatel. Toto číslo není vysoké a spíše jde o podprůměrné číslo v rámci kraje. Nejvíce z tohoto čísla zabírají podniky fyzických osob, kterých je 169 na tisíc obyvatel. Nejčastěji se jedná o živnostníky. Zbylých 44 podniků jsou právnické osoby, nejvíce společnosti s ručením omezeným. Celkově v okrese přibývají hlavně menší podniky s maximálně 25 zaměstnanci. Naopak ubývá podniků středních a velkých. Tento trend je patrný v celém Jihomoravském kraji (Aktualizace strategické vize Strategie Jihomoravského kraje 2020, 2012). 21
2.2.4 Trh práce Okres Brno-venkov je okresem s druhou nejnižší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji (6,4 %) a zároveň s relativně vysokým počtem vytvářených volných míst (1 240 míst). S tímto souvisí nízký počet uchazečů na jedno pracovní místo. V roce 2014 tento poměr činil 11,6 %. Díky dobré dopravní dostupnosti velká část obyvatel dojíždí za prací do města Brna, kvůli tomu je okres Brno-venkov závislý na trhu práce v okrese Brno-město. Dostupnost je důležitá i pro velké zahraniční zaměstnavatele. Patrný je v okrese především rozvoj průmyslových zón. Mezi největší patří CTP Project Incest Modřicích. Více jak třetina (31,6 %) ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo podle údajů SLDB 2011, zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu a výrobě elektřiny, 11,4 % ve stavebnictví, 11,3 % v obchodě, 6,6 % v odvětví dopravy, pošty a telekomunikace, 5,3 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech, 5,1 % ve školství, stejné procento ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. V zemědělství a lesnictví pracovalo 4,8 % ekonomicky aktivních (Zpráva o situaci na krajském trhu práce, 2015). Při rozdělení okresu na jednotlivé regiony SO ORP vykazují nejvyšší nezaměstnanost mikroregiony na jihozápadě okresu Tišnov, Ivančice a Pohořelice (podíl nezaměstnaných více jak 7 %). Naopak nejlépe jsou na tom mikroregiony v těsném zázemí Brna Šlapanice, Kuřim a Židlochovice, kde podíl nezaměstnaných ke konci roku 2014 nepřesáhl 6 %. Tyto regiony lze označit za průmyslové. Naopak regiony s vyšší nezaměstnaností mají kromě průmyslové také velmi silnou pozici v zemědělství. Největším průmyslovým zaměstnavatelem je firma Tyco Electronics Czech sídlící v Kuřimi. Tato firma zaměstnává přes 2 100 zaměstnanců. Mezi významné zaměstnavatele v zemědělství a potravinářství patří Karlova pekárna s.r.o., Vodňanská drůbež, Steinhauser s.r.o. (Zpráva o situaci na krajském trhu práce, 2015) Tab. 3: Vybrané ukazatele nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov za roky 2008, 2011 a 2014. Rok (k 31.12) 2008 2011 2014
Uchazeči o zaměstnání Podíl nezaměst. osob Volná (dosažitelní) (%) místa 4 458 3,22 7 951 5,64 8 987 6,38
pracovní 2 276 825 777
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál [online]
2.2.5 Technická a dopravní infrastruktura Vzhledem ke své poloze má Brno-venkov značnou intenzitu dopravy. Největší a nejvyužívanější jsou dálnice spojující Brno s Prahou, Ostravou a Bratislavou. V budoucnu pravděpodobně dojde i k dálničnímu spojení Brna s Vídní. Tyto dopravní tepny zákonitě zlepšují dopravní napojení a zvyšují atraktivitu okresu pro případné investory. Mezi další významné komunikace patří silnice I/23 spojující města Jindřichův Hradec, Třebíč a Rosice. Silnice I/43 vedoucí z Brna přes Svitavy, Lanškroun a Králíky do Polska. Celkově se na území Brno-Venkov nachází 1 095 km silnic a dálnic, z čehož vyplývá hustota 73 km na 100km2. Tato hustota je druhá nejvyšší v rámci okresů Jihomoravského kraje. Významné je i železniční napojení. Hlavním železničním koridorem je I. železniční koridor spojující Berlín a Budapešť. Zastávka tohoto mezinárodního spojení není na území okresu, ale pouze v Brně. Okres protínají národní koridory spojující Brno s Prahou Jihlavou a Břeclaví. 22
Letecké spojení zajišťuje okresu letiště v brněnských Tuřanech. Toto mezinárodní letiště provozuje pravidelné linky do Londýna a od roku 2015 také Mnichova. V roce 2014 toto letiště odbavilo více jak půl milionu cestujících. Zásobování obyvatelstva pitnou vodou je zajištěno 27 skupinovými vodovody a 35 samostatnými vodovody, přičemž všechny jsou zásobované z vlastních zdrojů situovaných v okrese Brno-venkov. Rozhodující podíl na zásobování má vodárenská soustava Březová II - Vírský oblastní vodovod, která tvoří páteřní rozvod vody. Dvacet pět obcí není zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. (Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, 2015)
2.3 Využití krajiny Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o zemědělský region a tomu odpovídá i využití krajiny. Mezi SO ORP v okrese mají největší podíl zastoupení zemědělského půdního fondu Židlochovice (81 %), Pohořelice (74 %). V měřítku obcí se v okrese nachází pět obcí, kde je podíl orné půdy ze zemědělské v rozmezí 99,2 – 99,0 %. Jedná se o obce v SO ORP Pohořelice (Odrovice, Branišovice, Loděnice a Malešovice) a SO ORP Ivančice (Kupařovice). Podle údajů z katastru nemovitostí má největší zastoupení v okrese orná půda, která zabírá přibližně 47 % okresu (71 923 ha), lesní pozemky zabírají více jak 30 % (47 379 ha). Jako třetí má největší podíl kategorie ostatní plocha (12 162 ha), nezabírá však ani 10 % celkové výměry. 60 Podíl na celkové výměře 50 40 30 20 10 0
Obr. 5: Podíly jednotlivých typů využití půdy na celkové výměře okresu Brno-venkov Pramen: Statistická ročenka půdní služby http://statistiky.vumop.cz/[online]
2.3.1 Cena půdy Důležitou roli má z hlediska zemědělství cena zemědělské půdy. Cenu můžeme rozlišit na tržní a úřední. Tržní cena je výsledkem více faktorů a také mnohem více kolísá okolo průměrné hodnoty. Naopak úřední cena půdy je určena ze specifických vlastností půdy (zejména úrodnosti), které byly zjišťovány v rámci bonitace půdního fondu. Cena základní (úřední) je počítána dle vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 441/2013 Sb. (s účinností od 1. ledna 2014), kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, ve znění zákona č. 303/2013 Sb. (VÚMOP, 2015) 23
Na základě statistik VÚMOP bylo zjištěno, že více jak poloviční zastoupení má půda nejhodnotnější. Úřední cena se pohybuje přes 10 Kč za m2. Při porovnání s předchozími lety tato statistika vykazuje navíc určité zvětšení výměry právě této nejhodnotnější půdy. Tab. 4: Ceny půdy v okrese Brno-venkov v roce 2014 Úřední cena půdy pod 2,50 Kč 2,51 - 5,00 Kč 5,01 - 7,50 Kč 7,51 - 10,00 Kč nad 10,01 Kč
Podíl zastoupení 2015 (%) 10,45 8,41 9,87 13,28 57,99
Výměra 2015 (ha) 8 906,06 7 165,62 8 412,48 11 321,93 49 421,20
Výměra 2013 (ha) 9 399,67 8 345,87 9 530,35 12 386,70 44 817,62
Pramen: Statistická ročenka půdní služby http://statistiky.vumop.cz/[online]
V praxi je tržní cena mnohonásobně vyšší, což pro zemědělské společnosti představuje velký problém. Společnosti nemají dostatek finančních prostředků na odkup půdy od svých pronajímatelů a tak pro ně trvalý pronájem půdy představuje velké finanční břemeno. Tržní cenu určují především čtyři faktory. (PŮDA - Mze, 2015) Úřední cena – udává kvalitu půdy podle BPEJ Kultura – vyšší hodnotu má orná půda oproti TTP Velikost obchodovatelných pozemků – s růstem dochází k růstu ceny. Počet pozemků – s jeho růstem při převodu cena klesá. Cenou tržní půdy přímo v okrese Brno-venkov se ve své bakalářské práci zabýval Jurek (2012). Podle jeho výzkumu průměrná cena půdy v okrese v letech 2000-2007 byla 81,30 Kč za m2. Přičemž průměrná úřední cena v analyzovaných letech byla 7,33 Kč za m2. Zemědělské podniky tak často nemusí mít peníze na to, aby mohly odkoupit obhospodařovanou půdu a tím snížit své náklady za pronájem.
24
3 SITUACE V ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE BRNO-VENKOV Třetí kapitola bude věnována analýze situace v zemědělství. Budou zmíněny obecné podmínky, historie ale i současné fungování tohoto sektoru. Zemědělství má v okrese Brno-venkov tradici a zvláště jeho jižní část patří k těm nejúrodnějším oblastem v celé ČR. Zemědělství si v 90. letech prošlo poměrně velkými změnami a produkční krizí, ovšem po vstupu ČR do EU se zemědělství podařilo stabilizovat.
3.1 Zemědělské výrobní oblasti Zemědělské výrobní oblasti (dále jen ZVO) jsou nejstarší kategorizací zemědělského území v ČR. ZVO jsou Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Českým statistickým úřadem využívány pro statistické hodnocení území ČR do současnosti. Celkem bylo stanoveno 5 výrobních oblastí (kukuřičná, řepařská, bramborářská, bramborářsko-ovesná a horská) s 11 podoblastmi. (TYŠER, 2007). Nejvíce se ve studovaném okrese objevuje typ K1 kukuřično-žitný typ (hlavní typy plodin jsou kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilné zeleniny, kvalitní pekařská pšenice, sladovnický ječmen) a typ Ř1 řepařsko-žitný (cukrovka, kvalitní pšenice, sladovnický ječmen, kořenová zelenina, v některých oblastech chmel, rané brambory) (HAMERNÍK a kol., 1960). Mapa zemědělských výrobních oblastí v okrese Brno-venkov je uvedena v příloze číslo 1.
Podíl jednotlivých ZVO na zemědělské půdě v okrese Brno-venkov 40 %
30 20 10 0 K1
K2
K3
Ř1
Ř2
Ř3
B1
B2
B3
H1
H2
Zemědělské výrobní oblasti
Obr. 6: Podíl jednotlivých ZVO na zemědělské půdě v okrese Brno-venkov. Pramen: Materiály vedoucího práce
3.2 Méně příznivé oblasti (Less Favoured Areas – LFA) Po vstupu do EU vstoupila v platnost kategorie LFA. V těchto vymezených oblastech se poskytují platby ročně na hektar zemědělsky využité plochy k náhradě dodatečných nákladů a ušlých příjmů, které zemědělcům vznikají v souvislosti se znevýhodněním dotyčné oblasti z hlediska zemědělské výroby (TYŠER, 2007). Územní jednotka (samosprávná obec - LAU 2) bude zařazena do LFA v případě, že 66 % zemědělské půdy bude postiženo jedním nebo více uvedenými kritérii (nízká teplota, zamokření, nepříznivá textura a skeletovitost, malá hloubka půdy, nevhodné chemické vlastnosti, svažitost). Prahové hodnoty těchto kategorií jsou uvedeny v situační zprávě Půda (Mze, 2015) 25
Vzhledem k tomu, že okres má příznivé přírodní podmínky pro zemědělství, je jediná souvislejší plocha LFA pouze v severozápadním výběžku okresu (Hornosvratecká vrchovina). Zde pokrývá katastry více jak 30 obcí. LFA je zde vymezeno především díky vysoké nadmořské výšce. Ve zbytku okresu se LFA nachází pouze ostrůvkovitě a to konkrétně u čtyř obcí (Vranov, Hostěnice, Kanice, Hlína).
3.3 Historie zemědělství na okrese Brno-venkov Zemědělství na okrese Brno-venkov má silnou tradici. Velkou změnou v zemědělství byla transformace zemědělských družstev (dále ZD). Po přechodu na ekonomiku volného trhu se tehdejší ZD začaly transformovat na obchodní společnosti. Ke dni 16. 6. 1993 se, podle údajů Územního odboru MZe ČR v Brně, původních 19 JZD na okrese přetransformovalo na 42 družstev, 1 akciovou společnost, 6 společností s ručení omezeným a několik desítek samostatně hospodařících rolníků. Mezi nejdůležitější podniky v normalizační době patřil i Československý státní podnik Brno. Tento podnik byl tvořen celkem čtyřmi hospodářstvími a výměra obhospodařované půdy přesahovala sedm tisíc hektarů (BRITAN, 2012). Zemědělství v ČR bylo po transformaci trhu v 90. letech ve značném útlumu a procházelo krizí. Mezi ukazatele této krize patřil prudký pokles hrubé zemědělské produkce až o 23,5 %. Dále pokles stavů hospodářských zvířat (především skotu), razantní snížení spotřeby průmyslových hnojiv, pokles hektarových výnosů většiny zemědělských plodin, prudké snížení stavu pracovníků v zemědělství. K snížení zaměstnanosti došlo až na polovinu. (BIČÍK, JANČÁK, 2005) Zlepšení situace přišlo s oznámením o chystaném vstupu do Evropské unie (dále EU), kdy byl spuštěn jeden z důležitých nástrojů české dotační politiky Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (dále jen PGRLF). Zemědělcům se také otevřely Evropské dotační tituly, kdy využívaly prostředky z programu SAPARD. Program byl určený pro všech deset tehdejších kandidátských zemí a měl pomoci při zavádění „acquis communitaire“ (společné právo EU), vztahující se k společné zemědělské politice, strukturálním a transformačním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech. (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015). Jako další předvstupní fondy lze jmenovat PHARE a ISPA. Z pohledu rostlinné produkce po vstupu do EU nedošlo k žádným razantnějším změnám. Největší podíl osevních ploch stále zaujímají obilniny, především pšenice. K vzrůstu produkce došlo u pěstování olejnin, především řepky olejné a slunečnice. Zde velkou roli hraje hlavně rentabilita a velká poptávka s rostoucím využitím této suroviny. Naopak pokles zaznamenaly pícniny a cukrovka. Oba tyto poklesy se dají spojit s vývojem trhu s potravinami. Tab. 5: Osevní plochy jednotlivých rostlinných komodit v okrese Brno-venkov v letech 1990, 200, 2010. Plodina pšenice vč. špaldy žito ječmen oves brambory cukrovka technická
osevní plocha (ha) 1990 2000 19 370 20 651 43 313 9 951 10 719 278 439 783 1 029 4 603 1 121
26
2010 22 464 352 9 258 537 378 1 354
Index změny 2010/1990 (%) 116,0 818,6 93,0 193,2 48,3 29,4
řepka a řepice slunečnice na semeno pícniny na orné půdě celkem zelenina
1 381 58
4 359 1 123
17 196 1 191
8 481 1 252
5 706 3 113 6 421
413,2 5367,2 37,3
373
31,3
Pramen: Agrocenzus, ČSÚ [online]
Razantnější změny přišly především v produkci živočišné výroby. Tento pokles je vidět v tab. 6. Snížení stavů živočišné produkce bylo dáno otevřením trhu v 90. letech, kdy výrazně vzrostl dovoz masa z okolních zemí. To způsobilo nadprodukci masa u nás a následnou nerentabilitu chovu. Největší pokles zaznamenaly chovy skotu a ovcí. Naopak vzrůst po poklesu v 90. letech zaznamenala drůbež. Tento fakt může být způsoben především zvýšenou spotřebou drůbežího masa v tuzemsku. Tab. 6: Počet kusů dobytka v okrese Brno-venkov v letech 1990, 200, 2010. Druh
1990
skot celkem krávy prasata prasnice ovce drůbež
49 687 18 127 106 488 7 423 9 596 1 073 137
2000 14 072 6 144 63 623 4 988 564 545 800
2010 11 596 3 994 45 938 4 547 1 761 1 332 049
Index změny 2010/1990 (%) 23,3 22,0 43,1 61,2 18,4 124,1
Pramen: Agrocenzus, ČSÚ [online]
3.4 Zemědělské podniky v okrese Brno-venkov Zemědělské podniky v okrese charakterizuje strukturální celorepublikové šetření Agrocenzus. Z jeho nejnovějších dat z roku 2010 bude práce vycházet při obecné charakteristice podniků. Jedná se o data stará 6 let a nelze z nich dogmaticky vycházet. Jedná se o nejobsáhlejší šetření v zemědělství, proto jeho výsledky nelze opomíjet. Zemědělskou produkci v okrese zajišťuje podle údajů z Agrocenzu 576 zemědělských subjektů. Z toho 81 právnických osob. Tato čísla byla porovnána s informacemi Státního zemědělského a intervenčního fondu (dále jen SZIF), který zaznamenává žádosti o dotace z národních i evropských zdrojů. Podle jejich údajů zažádalo o dotaci v roce 2015 devadesát dva podniků právnických osob a téměř 500 subjektů právnických osob, tedy samostatně hospodařících rolníků. Z hlediska zaměstnanosti patří vymezený region mezi průměrné okresy v Jihomoravském kraji. Všechny podniky zaměstnávají v zemědělství více než 3 tisíce osob, z čehož největší podíl zaujímají osoby starší 45 let. Tento problém, který v budoucnosti může znamenat výrazné oslabení pozice zemědělství, se již několik let snaží řešit politici na národní i evropské úrovni podporou mladých farmářů. Dalším problémem je vlastnictví obhospodařované půdy. Celých 79,3 % tvořila půda v nájmu, což pro zemědělce nese každoroční zatížení v podobě vyplácení nájemného. Tyto peníze pak nemohou být investovány do případného rozvoje podniku. Je zřejmé, že tímto problémem trpí hlavně podniky právnických osob a mnohem méně podniky fyzických osob, kde rolníci hospodaří spíše na vlastních pozemcích. (Agrocenzus, 2010-[online]) Rozdíl mezi PFO a PPO je také ve výměře obhospodařované půdy. Většinu (72 %) obhospodařují právnické osoby. Logicky pak vznikají rozdíly i v průměrné výměře obhospodařované půdy. Průměrný podnik právnické osoby měl výměru přes 553 ha, 27
průměrná fyzická osoba hospodařila s 36 hektary. Jedná se však pouze o statistické průměry a velké rozdíly existují u obou typů osob. Aktuální informace o výměře, ale i dalších vlastnostech půdy, poskytuje Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Veřejného registru půdy-Land parcel identification system (systém dále jen LPIS) Aktuální údaje zobrazuje tab. 7. Tab. 7: Výměry jednotlivých kultur v okrese Brno-venkov v roce 2015. Kultura Orná půda Trvalý travní porost Vinice TTP na orné půdě Ovocný sad Úhor Zalesněná půda Jiná kultura Jiná trvalá kultura Porost RRD Školka Zelinářská zahrada Celkem
Výměra (ha) Výměra (%) 62644,11 90,00 4405,75 6,33 1083,02 1,56 606,75 0,87 443,27 0,64 129,66 0,19 79,37 0,11 76,36 0,11 75,21 0,11 51,39 0,07 10,74 0,02 0,17 0,00 69605,8 100,00
Pramen: Veřejný registr půdy LPIS, 2015
V okrese jasně dominuje orná půda, která zaujímá 90 % zemědělské půdy. V porovnání s republikovým průměrem je stupeň zornění vysoký (průměr v ČR je 70,9 %), což potvrzuje zemědělský potenciál území. Trvalé travní porosty (dále jen TTP) zde díky dobrým přírodním podmínkám nemají tak výrazné zastoupení a nepřekračují 7% podíl. Jižní Morava je známá především díky vínu. V okrese vinná réva zaujímá 2 % zemědělské půdy. Konkrétní výměry zemědělské půdy jednotlivých společností jsou uvedeny v příloze č. 2. Blíže bylo analyzováno pouze deset největších společností.
28
Tab. 8: Statistika využití půdy u 10 největších zemědělských společností v okrese Brnovenkov. Společnost BONAGRO, a.s. Statek Pohořelice, spol. s r.o. AGRO Ořechov, a.s. Agro MONET, a.s. POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo Mendelova univerzita v Brně GenAgro Říčany, a.s. Zemědělské družstvo Sokolnice GRANERO Vlasatice, s.r.o. AGRIA Drásov, spol. s r.o.
TTP na orné půdě Vinice Úhor (ha) (ha) (ha)
Obhospodař. půda (ha)
Orná půda (ha)
TTP (ha)
3725,58
3613,21
64,13
2201,45
2199,17
0,50
2178,21
2113,23
33,13
1857,66
1815,40
-
1722,24
1568,22
150,19
1636,19
1438,36
32,62
1474,53
1395,58
77,63
1252,93
1203,04
-
1161,22
1152,13
1080,14
1080,14
27,33 20,91
Jiná kultura (ha)
Ovocný sad Zalesněná (ha) půda (ha)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
31,85
-
-
-
-
42,26
-
-
-
-
-
-
1,78
1,42
-
-
2,41
48,17 99,35
-
0,21
-
-
-
-
15,19 30,81
-
-
3,89
-
7,60
-
-
-
0,51
-
-
-
-
-
-
-
-
0,98
-
17,48
1,32
Pramen: Veřejný registr půdy LPIS, 2015
3.4.1 Deset největších zemědělských producentů v okrese Brno-venkov Z důvodu velkého množství zemědělských společností bude bližší popis a konkrétní struktura rostlinné výroby uvedena pouze u deseti největších podniků. U společností, u kterých nebyla zjištěna aktuální výměra jednotlivých komodit z výročních zpráv společností ani vlastním šetřením, byly použity data z diplomové práce M. Britana (2012).
29
Obr. 7: Mapa obhospodařované půdy deseti největších zemědělských společností v okrese Brno-venkov. Pramen: LPIS ČR, Vlastní zpracování
3.4.1.1 Bonagro a.s. Největší zemědělskou společností v okrese je akciová společnost Bonagro. Vznikla v roce 1994 a to transformací ZD Šlapanice. Sídlí v Blažovicích a zaměstnává 139 zaměstnanců. Její hlavní činností je zemědělská prvovýroba především rostlinná. Společnost vyrábí také elektrickou energii díky vlastní bioplynové stanici ve Šlapanicích a částečně prodává krmné směsi. Podnik celkově hospodaří na zemědělské půdě o rozloze 4108,83 ha (z toho 3725,58 ha v okrese Brno-venkov) Tab. 9: Výměra komodit rostlinné výroby společnosti Bonagro v roce 2014. Komodita Pšenice ozimá Kukuřice na siláž Pícniny
Výměra (ha) 1475 788 458
Výměra (%) 36,9 19,7 11,5
30
Cukrová řepa Ječmen jarní Řepka ozimá Kukuřice na zrno Čirok
451 446 180 169 31
11,3 11,2 4,5 4,2 0,8
Pramen: Výroční zpráva firmy
Živočišnou výrobu firma udržuje pouze díky chovu dojnic. Ve statcích chová 1 088 krav. V roce 2014 vyprodukovala více jak 9,5 mil litrů mléka. Výroba mléka má v posledních třech letech zvyšující se produkci. Společnost v roce 2003 chovala přibližně 6000 ks krůt, jejich chov však byla nucena z ekonomických důvodů ukončit. Produkci hovězího masa ukončila v roce 2013. Výše uvedená bioplynová stanice je v provozu od konce roku 2012 a zajištuje společnosti důležité peněžní příjmy při spalování bioodpadu. V roce 2014 bylo vyrobeno 8 171 MWh. Tato stanice dosahuje své maximální možné produkce. I to svědčí o její rentabilitě (Výroční zpráva Bonagro, 2014; vlastní šetření). 3.4.1.2 Statek Pohořelice Statek Pohořelice je zemědělská společnost zabývající se rostlinnou i živočišnou výrobou. Z rostlinné výroby je to především pěstování obilnin a popřípadě krmných plodin pro vlastní živočišnou produkci. Z živočišné výroby je to chov hovězího dobytka a chov drůbeže. Jako taková je ze 100 % vlastněna Společností Agroservis Trading a.s. sídlící ve Višňovém (okres Znojmo). Díky spolupráci s tímto koncernem, který zajišťuje většinu zemědělských prací pro všechny své společnosti, zaměstnává podle výroční zprávy pouze 7 zaměstnanců. Agroservis Trading také zajišťuje nákup osiva, hnojiv a vykupuje od svých společností zemědělské komodity. Veškerá obhospodařovaná půda se nachází ve studovaném okrese (Internetové stránky společnosti [online]; vlastní šetření). Tab. 10: Výměra komodit rostlinné výroby společnosti Statek Pohořelice v roce 2011 Komodita
Výměra (ha) * Výměra (%)
Pšenice ozimá Řepka ozimá Slunečnice Kukuřice na zrno Pícniny Vinice
955 201 133 121 60 42
63,2 13,3 8,8 8,0 4,0 2,8
*výměra z roku 2011 (Britan,2012)
3.4.1.3 Agro Ořechov Společnost sídlí v Ořechově a vznikla rozdělením tehdejšího ZD Ořechov v roce 1994. Do roku 2007 společnost produkovala rostlinnou i živočišnou výrobu. Živočišná výroba byla z důvodu dlouhodobé nerentability zrušena. Živočišná výroba měla podle slov představitelů společnosti hlavní podíl na celkových ztrátách společnosti. V roce 2007 vstoupila do vlastnických struktur ELITA semenářská, a.s. odkupem akcií od drobných akcionářů. V současné době vlastní Elita majoritní podíl akcií a to 91 %. Vstupem Elity došlo ke zlepšení ekonomické úrovně společnosti. V rámci finanční stabilizace byly 31
postupně odprodány tři střediska bývalé živočišné výroby (Silůvky, Mělčany a VKK Ořechov). Firma v roce 2014 zaměstnávala 29 zaměstnanců. Firma se dlouhodobě snaží o nákup pozemků orné půdy a tím tak do budoucna snížit výdaje za pronájem půdy. V roce 2014 společnost hospodařila na celkové výměře 2178,21 ha zemědělské půdy. (Výroční zpráva Agro Ořechov, 2014; vlastní šetření). Tab. 11: Výměra komodit rostlinné výroby společnosti Agro Ořechov v roce 2014. Komodita Výměra (ha) Výměra (%) Pšenice ozimá 783 38,4 Ječmen jarní 352 17,3 Řepka ozimá 328 16,1 Slunečnice 205 10,1 Kukuřice na siláž 136 6,7 Kukuřice na zrno 119 5,8 Ječmen ozimý 74 3,6 Tritikále 41 2,0 Pramen: Výroční zpráva firmy.
3.4.1.4 Agromonet Moutnice Společnost Agromonet sídlí v Moutnicích a zaměřuje se na rostlinnou a živočišnou výrobu. Vznikla transformací tehdejšího ZD Moutnice v roce 1996. Hospodaří na 2 300 hektarech zemědělské půdy, z toho 1 857 ha v okrese Brno-venkov. Na půdě pěstuje především obiloviny, řepku olejnou, řepu cukrovku a kukuřici. Obhospodařuje také vinice na výměře 42 ha. V roce 2014 pracovalo ve společnosti celkem 82 zaměstnanců. Tab. 12: Výměra komodit rostlinné výroby společnosti Agromonet Moutnice v roce 2011. Komodita Výměra (ha) * Výměra (%) Pšenice ozimá 1200 47,4 Pícniny 265 10,5 Řepka ozimá 225 8,9 Kukuřice na siláž 215 8,5 Ječmen jarní 200 7,9 Slunečnice 164 6,5 Cukrová řepa 120 4,7 Kukuřice na zrno 85 3,4 Mák 60 2,4 *výměra z roku 2011 (Britan,2012)
V živočišné výrobě je významná výroba mléka a chov prasat, kdy velká část vykrmených prasat je porážena na vlastních jatkách. Celkově jde přibližně o 580 prasnic a prasniček základního stáda, které pro potřeby výkrmu a prodeje jiným odběratelům produkují 11 500 selat. Pro chov prasat je na středisku Moutnice zřízena míchárna krmných směsí, která z vlastních obilovin a s doplňky od krmivářských společností vyrábí potřebné druhy krmných směsí. Společnost vlastní kromě střediska v Moutnicích i středisko výroby v Těšanech, kde je soustředěný chov skotu. Aktuálně se zde chová 362 kusů dojnic holštýnského plemene a 458 kusů telat, jalovic a býků. Dojnice produkují přibližně 9200 litrů mléka. Jako možnou formu odběru svých výrobků společnost provozuje také prodej ze dvora. Ovšem to představuje minimální část odbytu (Výroční zpráva Agromonet 2014, vlastní šetření). 32
3.4.1.5 POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo Pooslaví Nová Ves, družstvo vzniklo v roce 1999. Před tímto datem na stejných pozemcích hospodařilo družstvo „Doubrava“ Nová Ves. Družstvo hospodaří na výměře 1722 ha půdy, která se veškerá nachází v okrese Brno-venkov. V současnosti pěstuje pšenici, ječmen, kukuřici, řepku olejnou, hrách a vojtěšku. Při porovnání s výměrou, kterou ve své práci zjistil M. Britan (2012), můžeme vidět především odklon od krmných plodin, jako jsou pícniny a kukuřice na siláž. Družstvo se nyní naopak více zaměřuje na obilniny. Tab. 13: Výměra komodit rostlinné výroby společnosti Pooslaví Nová Ves v roce 2014. Komodita Výměra (ha) Výměra (%) Pícniny 644 30,9 Pšenice ozimá 435 20,9 Řepka ozimá 284 13,6 Kukuřice na siláž 255 12,3 Kukuřice na zrno 202 9,7 Cukrová řepa 120 5,8 Žito 57 2,7 Ječmen jarní 51 2,5 Luskoviny 33 1,6 Pramen: vlastní šetření
Z živočišné výroby chová 350 dojnic holštýnského plemene. Chov prasat byl zrušen z ekonomických důvodů v květnu 2011. V roce 2004 byl uveden do provozu a následně zkolaudován nový kravín, jeho kapacita je 320 krav. V roce 2000 byla zřízena také porážka hospodářských zvířat, do které byla dodávána veškerá produkce chovu prasat. Následně družstvo zřídilo také tři podnikové prodejny v Ivančicích, Oslavanech a ve Zbýšově. Porážka i podnikové prodejny byly v provozu do konce roku 2009, kdy prodejny převzalo řeznictví František Šutera, a jatka byla prodána firmě Jaromír Horák. Družstvo v Nové Vsi ročně vyprodukuje 3,3 mil. litrů mléka a 2500 tun obilovin. Zaměřuje se na výrobu mléka a výrobu elektřiny z vlastní bioplynové stanice, která zpracovává rostlinné produkty. V současné době zaměstnává 37 lidí. Družstvo v roce 2014 zprovoznilo bioplynovou stanici. 1189 KW (98 % výkonu) a jako další aktivitu vede kompostárnu s kapacitou 2000 tun pro obce v okolí. (Výroční zpráva POOSLAVÍ Nová Ves, 2014; vlastní šetření). 3.4.1.6 Mendelova Univerzita- podnik Žabčice Specifickým producentem zemědělských surovin je Státní zemědělský podnik v Žabčicích. Vznikl v letech 1922-1925 a jedná se o oddělené pracoviště Mendelovy Univerzity, které obhospodařuje 2668 ha zemědělské půdy. Činnost podniku je realizována zejména v součinnosti s Agronomickou fakultou a Zahradnickou fakultou a zahrnuje praktickou výuku a praxe studentů, zabezpečení vědeckovýzkumných aktivit studentů a vývojovou, demonstrační a poradenskou činnost akademických pracovníků univerzity. Podnik se neřídí ryze ekonomickým výnosem a jeho struktura plodin je proto pestřejší. Mezi hlavní plodiny patří pšenice ozimá, mák setý, pšenice jarní, ječmen jarní, ječmen ozimý, kukuřice na siláž, kukuřice na zrno, vojtěška, čirok, minoritně proso. Silážní kukuřice a vojtěška je pak určena hlavně pro vlastní živočišnou výrobu. Obiloviny jsou využity tržně. Pěstují se zde také ovocné stromy na TTP. Středisko sadů a vinic je zaměřeno na produkci višní a hroznů. 33
Z živočišné výroby podnik chová cca 240 dojnic, 100 telat, 217 jalovic, 255 prasnic, dále jatečné býky a jatečná prasata. (Internetové stránky společnosti; [online]) 3.4.1.7 Genagro Říčany Obchodní společnost v Říčanech se soustředí na živočišnou i rostlinnou výrobu. Produkce rostlinné výroba je proto silně ovlivněna krmnými plodinami. Společnost Granero vznikla transformací ZD Ostrovačice-Říčany v roce 1996. Je majetkově propojen s podnikem ZEVO Střelice. Na celkové půdě 1851 ha zde pracuje okolo 90 zaměstnanců. Živočišnou výrobu reprezentuje chov skotu s více jak 1 700 kusy. Dále pak necelými 4 tisíci kusy prasat a 350 kusy prasnic. Společnost z Říčan je netypické také tím, že jejich počty dobytka narůstaly, i když tento obor procházel krizí a většina společností zaznamenávala propad živočišné výroby (BRITAN, 2012). Z obilnin převládá pšenice dále pak cukrovka a řepka olejná. Jako krmivo společnost odkupuje plodiny převážně od Zevo Střelice. Přibližně 300 tun krmných plodin odkoupily od ZD Čebín a 350 tun krmného ječmene od Elity Brno. Minerální výživu společnost odkupuje od Mikrop Čebín. Ze svých zisků v roce 2014 nakoupila 47 ha půdy a podobně jako ostatní společnosti a družstva se tímto způsobem snaží snížit výdaje. (Výroční zpráva Genagro, 2014; vlastní šetření). Tab. 14: Výměra komodit rostlinné výroby společnosti Genagro Říčany v roce 2014. Komodita Výměra (ha) Výměra (%) Pšenice ozimá 417 22,8 Ječmen jarní 365 20,0 Kukuřice na siláž 239 13,1 Řepka ozimá 182 10,0 Cukrová řepa 166 9,1 Pícniny 313 17,2 Tritikale 77 4,2 Kukuřice zrno 60 3,3 Brambory konzumní 6 0,3 Pramen: Výroční zpráva firmy.
3.4.1.8 ZD Sokolnice Zemědělské družstvo v Sokolnicích vzniklo v roce 1993 a patří tak k nejstarším v okrese. Zaměstnává 31 zaměstnanců a zaměřuje se pouze na rostlinnou výrobu. Struktura osevu je klasická s převahou obilnin a olejnin. Zajímavá je především výměra vinné révy, která družstvo řadí mezi největší producenty ze zemědělských společností v této kategorii. Tab. 15: Výměra plodin rostlinné výroby společnosti ZD Sokolnice v roce 2011. Komodita Výměra (ha)* Výměra (%) Pšenice ozimá 955 63,2 Kukuřice na zrno 121 8,0 Řepka ozimá 201 13,3 Slunečnice 133 8,8 Hořčice 60 4,0 Vinice 42 2,8 *výměra z roku 2011 (Britan,2012)
34
3.4.1.9 GRANERO Vlasatice, s.r.o. Společnost byla první podnik typu s.r.o. v okrese. Vznikla v roce 1993. Od 1. 1.2006 je vlastníkem společnosti dánská společnost Tjekkiet Invest a.s. Jedná se tak o jedinou společnost s cizím zahraničním kapitálem mezi zkoumanými podniky. Společnost se zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou. Obhospodařuje asi 1150 ha půdy. Pět set hektarů vlastní, zbytek má v pronájmu. Živočišná výroba je ve střediscích Vlasatice a Hevlín (okres Znojmo). Výroba se zaměřuje především na chov prasat (aktuálně chová přes 8 tisíc kusů). Společnost má průměrně 20 zaměstnanců (Výroční zpráva Granero, 2014; vlastní šetření). Tab. 16: Výměra komodit rostlinné výroby společnosti Granero Vlasatice v roce 2014. Komodita Výměra (ha) Výměra (%) Pšenice ozimá 510 29,7 Ječmen jarní 310 18,1 Cukrová řepa 340 19,8 Kukuřice na zrno 121 7,0 Řepka ozimá 201 11,7 Slunečnice 133 7,7 Hořčice 60 3,5 Vinice 42 2,4 Pramen: Výroční zpráva firmy
3.4.1.10 Agria Drásov Zemědělská firma Agria Drásov a.s. vznikla v roce 1996. Společnost hospodaří ve střediscích Malhostovice, Drásov, Lomnička a Bystřice, V současné době hospodaří na půdě 1859 ha (518 ha vlastní půda). Společnost se specializuje na pěstování technických plodin, jako je mák, cukrovka a řepka. (Výroční zpráva Agria Drásov, 2014; vlastní šetření). Tab. 17: Výměra komodit rostlinné výroby společnosti Agria Drásov v roce 2014. Komodita Výměra (ha) Výměra (%) pšenice ozimá 775 41,8 Ječmen jarní 284 15,3 Řepka ozimá 282 15,2 Ostropestřec 149 8,0 Kukuřice na zrno 129 7,0 Cukrová řepa 125 6,7 Mák 110 5,9 Pramen: Výroční zpráva firmy.
3.4.2 Ostatní právnické osoby podnikající v zemědělství v okrese Brno-venkov Zemědělskou výrobu v okrese zajištuje podle údajů z LPIS dalších 56 společností. Mezi těmito podniky se nacházejí jak malé samostatné společnosti, tak i velké zemědělské korporace vlastnící větší počet podniků. Mezi největší patří společnost Agroservis Trading a.s. vlastnící 10 podniků (z toho 3 hospodařící na území okresu - AGROSERVIS, 1. zemědělská a.s. Višňové, AGRA Olbramovice, a.s., Statek Pohořelice, a.s.), koncern Agrofert vlastnící ZEMOS a.s. či ADW a.s. ovládající Klas Neslovice, a.s. Bližší vztahy v těchto korporacích jsou popsány níže v části dodavatelsko-odběratelské vztahy.
35
Všechny právnické osoby se zaměřují alespoň z části na rostlinnou výrobu, která má u většiny společností velmi podobnou skladbu osevu. Nejrozšířenější je pěstování obilovin, hlavně pšenice ozimé případně ječmene jarního. Velmi často společnosti také provozují doplňkové služby, jako je autodoprava, pronájem zemědělské techniky nebo provozování bioplynové stanice. Tyto vedlejší činnosti napomáhají podnikům zlepšovat ekonomickou situaci a minimalizovat ztráty způsobené například menšími výnosy. Provozování bioplynové stanice je díky možnosti získání dotace z Evropského fondu pro rozvoj venkova jednou z nových možností, která dává šanci využít i zbytky z prvovýroby. Společnosti pak elektrickou energii využívají k vytopení chlévů nebo jimi zásobují blízké obyvatele. Mezi ostatní společnosti uvedené v příloze č. 2 patří také ty se sídlem mimo okres Brno-venkov. Takovéto společnosti můžou mít relativně průměrnou rozlohu půdy v okrese, celkově však mohou patřit mezi nadprůměrně velké podniky s obhospodařovanou půdou více jak 2000 ha. Příkladem takovýchto podniků může být AGROSERVIS, 1. zemědělská a.s. Višňové, ZEVO Střelice, a.s. nebo AGRA Horní Dunajovice a.s. 3.4.3 Rostlinná výroba Pro lepší představu o celkové produkci zemědělské výroby na okrese, jsou v tab. 18 uvedeny rozlohy nejrozšířenějších komodit z Agrocenzu 2010 a k nim přiřazeny hektarové výnosy. Tab. 18: Celková produkce hlavních zemědělských komodit v okrese Brno- venkov podle zemědělského šetření Agrocenzus 2010. Komodita pšenice vč. špaldy ječmen pícniny kukuřice na zrno řepka cukrovka technická
Osevní plocha (ha) 22 464 9 258 6 421 5 809 5 706 1 354
Hektarový výnos (t/ha) 6,06 5,24 7,17 8,03 3,93 59,34
Celková produkce (t) 136 132 48 512 46 039 46 646 22 425 80 346
Pramen: Agrocenzus 2010, Vlastní výpočty
Tabulka 18 představuje pouze orientační přehled o celkové produkci. Osevní plocha se u jednotlivých komodit mění a mění se i hektarové výnosy. V posledních letech vzrůstá především osevní plocha kukuřice a řepky. Mimo klasickou produkci na orné půdě je mezi společnostmi rozšířená i produkce ovoce. Sady obhospodařují společnosti LODĚNICE, ZEAS Lysice, ZEAS Lažánky a AGRODRUŽSTVO Brťov-Lipůvka. Nejrozšířenější je pěstování jablek. I přes vzrůstající dovoz této komodity především narůstá podle Situační a výhledové zprávy - ovoce (MZE, 2015) celorepublikově produkce i spotřeba této suroviny. Proto se dá očekávat minimálně stabilní rentabilita pěstování tohoto druhu ovoce. Vinná réva, rozšířená především na Jižní Moravě, patří mezi jedny z komodit pěstované zemědělskými společnostmi. Celkově vinice v okrese zabírají přes 1000 ha zemědělské pudy. Mezi hlavní společnosti patří Cezava a.s., AGRA Horní Dunajovice a.s. Statek Miroslav, a.s. a společnost VinoFrukt, která se věnuje nejenom pěstování, ale také 36
výrobě sazenic vinné révy. Dalším druhem ovoce jsou jahody pěstované společnostmi Pojihlavan a Zeas Lysice, případně hrušky pěstované AGRODRUŽSTVEM BrťovLipůvka. Produkci zeleniny zastupují pouze tři producenti. Největší producent zeleniny je Agro Tuřany, které kysaným zelím zásobuje velké maloobchodní řetězce po celé republice. Menším společnostmi jsou pak Pojihlavan a ZOŠI AGRO, s.r.o. Posledně jmenovaná firma se věnuje pěstování zeleniny jako dominantní plodině. Na zhruba 80 hektarech ročně vypěstuje přes 4 tisíce tun okurek nakladaček. Dále pak pěstuje hlavně zelí, cibuli, papriku a brambory. Další kategorií podniků jsou vědeckovýzkumné instituce a soukromé společnosti zabývající se zemědělským výzkumem. Mezi školy obhospodařující půdu patří, mimo již zmiňované Mendelovy univerzity, také Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, která na svých pozemcích západně od Brna pěstuje především krmné plodiny pro vlastní zvířata. Svou půdu obhospodařuje také Výzkumný ústav pícninářský sídlící v Troubsku. Je zaměřen na šlechtění, množení a prodej osiv. Mezi další výzkumné společnosti patří společnost AGROGEN, zaměřená na šlechtění a udržování odrůd polních plodin, hlavně pícnin a léčivých rostlin. Sídlí taktéž v Troubsku a jednu ze svých šlechtických stanic provozuje v Želešicích. 3.4.4 Živočišná výroba Z výsledků šetření Agrocenzus vyplývá, že při současných stavech skotu patří okres Brnovenkov spíše k podprůměrným regionům. V porovnání s ostatními regiony naopak dosahuje vyššího podílu ve stavech prasat a především drůbeže. Zaměření na tento typ výroby potvrzuje i analýza obchodních vztahů potravinářských podniků uvedená níže. Tab. 19: Stav živočišné výroby podle šetření Agrocenzus v roce 2010. Druh Skot Prasata Drůbež
Počet kusů Brno - Počet kusů Počet kusů ČR Podíl kusů venkov Jihomoravský kraj /ČR (%) 11 596 59 600 1 029 052 43 992 259 953 1 750 711 1 328 419 4 717 836 23 298 344
B-V 1,1 2,5 5,7
Pramen: Agrocenzus v roce 2010 Momentálně je živočišná výroba provozována v 21 společnostech. Jedná se hlavně o větší společnosti, u kterých je rozloha obhospodařované půdy vyšší než 500 ha. Ze skotu je nejrozšířenější chov dojnic s tržní produkcí mléka. Chov skotu prošel v 90. letech krizí, kdy došlo poklesu chovu skotu na maso. Chovu prasat se krize také dotkla, pokles však nebyl tak značný (viz. VĚŽNÍK, KONEČNÝ, 2009). Mezi zemědělskými společnostmi najdeme také podniky, které se zaměřují výhradně na živočišnou produkci a nemají vlastní rostlinnou výrobu. Největšími drůbežářskými podniky jsou Integra Žabčice a Sušárna Pohořelice. Integra se zaměřuje na rozmnožování slepic (kuřic), které jsou následně chovány pro produkci vajec. Jedná se z větší části o jednodenní kuřata, která jsou určena pro další chov. Firma Sušárna Pohořelice se zabývá výkrmem kuřat. Její kapacity se pohybují okolo 4 tisíc tun drůbeže. Zaměstnává asi 50 zaměstnanců a za rok 2014 dosáhla obratu 250 mil Kč. Částečně se firma také zabývá chovem ovcí.
37
3.5 Podniky fyzických osob Mimo právnických osob v zemědělství také podnikají tzv. podniky fyzických osob (dále jen PFO). Jde o subjekty hospodařící převážně na své půdě. Celkový počet PFO, podle LPIS, překračuje 750 osob. Průměrná plocha obhospodařované půdy jednoho PFO podle stejného zdroje dosahuje 30 ha. Část rolníků obhospodařuje stejné velikosti půdy jako podniky právnické. Těchto sedláků je však pouze minimum. Pro velkou obsáhlost souboru podniky fyzických osob nebudou v práci analyzovány.
3.6 Dodavatelsko-odběratelské vztahy zemědělských podniků Zemědělské podniky jsou významným článkem potravinového řetězce, kterým se tato práce zabývá. Jako takové mají své specifické vstupy (osivo, průmyslová hnojiva, krmivo atd.) a své výstupy (komodity), které dále prodávají. Tato část práce analyzuje vybrané společnosti z hlediska napojení do řetězce firem a snaží se určit klíčové dodavatele a odběratele zemědělských surovin. Tito obchodující aktéři se svou aktivitou přímo i nepřímo podílí na celkové produkci potravin v okrese. Jednou ze základních rozhodujících věcí je vzdálenost mezi spolupracujícími podniky či forma jejich spolupráce. Vzdálenost mezi spolupracujícími podniky rozhoduje především o tom, zda obchod ovlivňuje regionální, národní nebo i mezinárodní trh. V poslední době dochází k narůstání vzdálenosti mezi spolupracujícími subjekty, co má za příčinu hlavně orientace na výslednou cenu komodit. V rámci této diplomové práce byly analyzovány obchodní vztahy u 24 zemědělských společností. Výsledky šetření zobrazuje tabulka 20. Mezi těmito společnostmi se nacházejí jak největší producenti, tak malé zemědělské společnosti mající pouze regionální význam. Snahou práce bylo také pokrýt společnosti zabývající se odlišnými typy produkce. Rozsah dodavatelské působnosti zemědělských podniků v okrese se z části zabýval také Britan (2012), z jeho výsledků je však patrné pouze to, že studované subjekty dodávaly své produkty nejvíce v rámci národního trhu (43 % produktů), pouze v rámci kraje pak podniky dodávají 28 % produktů. O něco méně celkové produkce je dodáváno do zahraničí (22 %) a pouze 7 % produktů je prodáno v rámci obce kde subjekt působí. Tab. 20: Vybrané společnosti a jejich dodavatelsko-odběratelské vztahy v roce 2015. Společnost
1
2 3
4
BONAGRO, a.s.
Statek Pohořelice Vlastník: Agroservis Trading a.s. Višňové AGRO Ořechov, a.s. Vlastník Elita Brno Agromonet Moutnice
Dodavatelé Osiva: Elita Brno, Oseva Brno, Soufflet Prostějov Hnojiva: ACHP Slavkov Minerální krmiva- Mikrop Čebín Agroservis Trading Višňové, Agra Olbramovice Elita Brno Osiva: Elita Brno, Oseva Brno Krmiva: Sano Domažlice
38
Odběratelé RV: Obilniny-Mlýn Herold Slavkov u Brna, Mlýn Delta Kyjov, Ječmen: Soufflet Prostějov, Pivovar Bernard Řepa: Cukrovar Hruš. n. Jevišovkou, Víno: Templářské sklepy Čejkovice, ŽV: Olma Olomouc Agroservis Trading Višňové Elita Brno RV: Agro 2000 Třebíč ŽV: Vlastní jatka- přímí prodej do maloobchodů např. Řeznictví Lukš Pohořelice, vlastní prodej ze dvora
5
GenAgro Říčany, a.s.
Osiva- Elita Brno, Navos, Soufflet Krmiva: Zevo Střelice, ZD Čebín, Mikrop Čebín
6
AGRIA Drásov, spol. s r.o.
Osiva: Oseva Brno, Elita Brno, Navos Kroměříž
7
8
9
AGROSERVIS 1. zemědělská a.s. Višňové Vlastník: Agroservis trading a.s. Višňové ZEVO Střelice, a.s. Vlastník: GenAgro Říčany, a.s.
AGRODRUŽSTVO Brťov-Lipůvka
Osiva: Agroservis trading Višňové Import osiv: Německo, Rakousko, Nizozemsko Osiva- Elita Brno, Navos Kroměříž, Soufflet Prostějov Osiva: Soufflet Prostějov, Oseva Brno, Elita Brno, Agrokop Třebíč Hnojiva: Bor Choceň, Hokr Pardubice Minerální krmiva: Mikrop Čebín
Mléko: Olma Olomouc, vlastní prodej ze dvora RV: Navos Kroměříž, ŽV: Jatka v zahraničí (Slovensko, Polsko, Rakousko), Steinhauser Tišnov RV: Navos Kroměříž, Oseva Brno Řepa: Cukrovar Hruš. n. Jevišovkou Ječmen- Soufflet agro Kukuřice- ZZN ve Svitavách Mák-ADW Agro Ostropestřec- Moravol RV: Agroservis trading Višňové Export- Německo Nizozemsko, Slovensko, Polsko ŽV: Agroservis trading (Agropork) RV: Genagro Říčany - následně prodávají přes jejich struktury RV: Eurocorp Valašské Klobouky, Provit Praha ŽV: Mléko-Mlékárna Velké Meziříčí Drubež- Rabitt Trhový Štěpánov Ovoce- odbytové družstvo CZ-Fruit, Vlastní prodejna
Zemědělské družstvo Jiřice u Miroslavi
Rhea Holding Dešná
RV: Rhea holding Dešná Řepa: Cukrovar Hruš. n. Jevišovkou ŽV: Mléko-Jihlavské mlékárny Jihlava
11
ZD Čebín, družstvo
Osiva-Elita Brno, Agrokop Třebíč, KWS V. Meziříčí Hnojiva: Elita Brno, Navos Kroměříž,
RV: Navos Kroměříž, Elita Brno Agrokop Třebíč
12
Klas Neslovice, a.s. Vlastník: ADW a.s.
ADW AGRO Krahulov
13
AGRA Olbramovice, Vlastník Agroservis Trading a.s.
Zea Hostěradice, Agroservis Trading Višňové
15
AGRA Horní Dunajovice a.s.
Elita Brno, Oseva Brno, Navos Kroměříž
10
16 17 18
ZEMOS a.s. Vlastník Navos Kroměříž AGROSTYL, spol. s.r.o. ZS Vlasatice s.r.o. Vlastník Rhea Holding
RV: ADW AGRO - Rolnická společnost Lesonice a.s. RV: Statek Pohořelice, Zea Hostěradice Agroservis Trading Višňové ŽV: Agroservis Trading Višňové (Odbyt. družstvo- Agropork) Elita Brno, Oseva Brno Export: Slovensko, Rakousko - 3 %, ŽV: Vlastní odbytové družstvo živočišné výroby
Navos Kroměříž
Navos Kroměříž ŽV: Olma Olomouc
Elita Brno
Elita Brno, Soufflet Prostějov
Rhea Holding Dešná
Rhea Holding Dešná
39
19
ZOŠI AGRO, s.r.o.
20
Zemědělské družstvo Moravské Knínice
Sazenice: Reprosam Říčany ZOD Kámen Hnojiva: Pronachem Jiříkovice Osiva: Elita Brno Hnojiva: Elita Brno Minerální krmiva- Mikrop Čebín
Efko CZ Veselí nad Lužnicí, Kaufland, Hamé Babice Rapa Bzenec RV: Elita Brno ŽV: Steinhauser Tišnov RV: Elita Brno, Řepa: Cukrovar Hruš. n. Jevišovkou Skot – Steinhauser Tišnov, Masokombinát Polička Mléko-Mlékárna Olešnice, Ovoce - CZ Fruit, vlastní prodej asi 20 % Oseva Brno Německo, Švýcarsko, Rakousko a Slovensko
21
ZEAS Lysice, a.s.
Osiva: Elita Brno, Oseva Brno, část vlastní produkce osiv Krmiva- Lukrom Zlín, vlastní míchání krmiv
22
AGROGEN s r.o.
Import- Německo
23
ZD Jinačovice
osiva: Elita Brno hnojiva: Agrokop Třebíč, Czekopol Letovice
RV: Elita Brno, Seed Service Vysoké Mýto
24
Ústav pro strukturální politiku v zemědělství a.s.
Osiva: Agro Měřín
RV: Agro Měřín ŽV: Polabské mlékárny, LACRUM Velké MeziříčíAgro Měřín jateční zvířata
Pramen: Vlastní šetření
Ze základního pohledu do tabulky 20 je patrné, že dodavatelsko-odběratelská struktura podniků je silně ovlivněna majetkovými vztahy jednotlivých subjektů. U některých společností může docházet ke specializaci na určitý typ produktu, který pak prodávají svému majiteli. To se děje například mezi společnostmi GenAgro Říčany a ZEVO Střelice, kdy se ZEVO mimo své rostlinné produkce zaměřuje na pěstování krmných plodin, které pak dodává pro živočišnou výrobu do Říčan. Tato specializace může být výhodná z hlediska zvýšení například celkových výnosů, či zlepšení odběratelských možností. Na druhou stranu specializace pouze na určitý druh plodiny není podle principů trvalé udržitelnosti. Půda může být specializovanou produkcí silně degradována. Jeden společný vlastník v drtivé většině případů znamená jak společného dodavatele, tak i odběratele. Podniky se opět snaží dosáhnout většího objemu surovin a tím zajistit lepší vyjednávací možnosti u případných odběratelů. Například Homolka (1999) se ke kapitálovému vztahu mezi producentem a zpracovatelem (odběratelem) staví kladně. Spolupráce dává možnost zapojení zemědělských podniků do distribuční sítě a realizování tomu odpovídající podílů na maržích. Další možnost podle Homolky je pak řešení této situace v podobě odbytových družstev. Pokud společnost hospodaří samostatně, je ve většině úzce spojena s obchodní společností případně společnostmi. Rozdíly lze spatřovat v míře využívání služeb těchto společností. Zemědělské obchodní společnosti jsou firmy, které zajišťují pro zemědělce veškeré vstupy do výroby (osiva, hnojiva, pohonné hmoty, případně i zemědělskou techniku) a na druhé straně také zajišťují výkup komodit a jejich následný prodej. Kladnou stránkou této spolupráce s obchodními společnostmi může být zajištění veškerého servisu. Zemědělské podniky se mohou soustředit pouze na výrobu a zajistit vyšší kvalitu svých výrobků. Spolupráce může přinést také nižší cenu některých vstupů. 40
Obchodní společnosti často mívají nasmlouvané ceny, ty pak mohou být v důsledku množstevní ceny nižší. Jako významnou pomoc někteří zemědělci berou možnost využívání tzv. Zelených úvěrů. Jedná se o princip, kdy zemědělec nakoupí „bezplatně“ osivo od společnosti která úvěr poskytuje. Za toto osivo zaplatí zemědělec až po sklizni v podobě podílu na vypěstované surovině. Mezi jednotlivými poskytovateli těchto úvěrů ale panují značné rozdíly. Někteří stanovují pevné výkupní ceny už na jaře, což může být pro zemědělce nevýhodné a při nízké úrodě také ekonomicky nevýhodné. Pro zemědělce výhodnější je stanovit přesné ceny až po sklizni a pružněji tak reagovat na situaci se zemědělskými komoditami na trhu. Zelené úvěry v okrese využívá například společnost Agrodružstvo Brťov-Lipůvka nebo společnost Agrostyl. Mezi negativa spolupráce patří nižší výkupní cena komodit. Obchodní společnosti požadují určité provize a tak zemědělci mohou díky tomu některé komodity prodávat za nižší cenu, než kdyby se jednalo o přímý prodej odběrateli. Případným krachem obchodní společnosti může dojít k narušení odbytu a tím i ohrožení ekonomické situace podniků. 3.6.1 Obchodní společnosti Mezi hlavní obchodní společnosti působící v okrese Brno-venkov patří: ELITA semenářská, a.s. – Firma sídlí v brněnských Řečkovicích a kromě osiv poskytuje také pesticidy a hnojiva. V okolí Brna vlastní silo v Blansku, sklad ve Šlapanicích, logistické centrum v Ořechově a čistící stanici osiv v Moravských Budějovicích a Morkovicích. Svá obchodní zastoupení má po celém Jihomoravském kraji, ale i v kraji Vysočina, Olomouckém kraji a Zlínském kraji. Elita Brno majetkově ovládá společnost Agro Ořechov, jejíž sklady využívá i pro své zásoby. Sama Elita je vlastněna Osevou UNI Choceň, která se zabývá výrobou osiv. Odtud také pochází většina osiv, které Elita dále prodává. Chemie společnost odebírá od Pronachem s.r.o. Část vykoupeného zboží společnost exportuje do zahraničí. Mezi hlavní exportní země patří Rakousko, Německo a Nizozemsko. (Výroční zpráva Elita, 2014) OSEVA, AGRO Brno, spol. s r.o. - Společnost, která vznikla privatizací státního podniku Oseva, šlechtitelský a semenářský podnik Brno. Jejím hlavním zaměřením je prodej osiv, ale z části vykupuje a dále obchoduje i s vypěstovanými komoditami. Oseva Brno nemá majetkové podíly v žádném zemědělské společnosti. Mezi hlavní exportní země patří Německo, Nizozemsko, Rakousko, Itálie, Slovensko, Francie, Polsko a Maďarsko. Část osiv dováží. A to hlavně z důvodu lepší dostupnosti některých druhů odrůd. Osiva společnost dováží ze zemí jako Německo, Nizozemsko, Dánsko, Rakousko a Polsko. (Výroční zpráva Oseva, 2014) NAVOS, a.s. – Podnik majetkově zapojený do koncernu Agrofert sídlí v Kroměříži. Je více zaměřen na obchod s komoditami než předchozí společnosti. Nabízí tytéž služby a to včetně prodeje osiv a pohonných hmot. Vlastní 18 zemědělských podniků, z toho v okrese Brno-venkov podniká ZEMOS a.s. Ve velkokapacitních silech skladuje zboží pro Státní zemědělský intervenční fond a Správu státních hmotných rezerv. Společnost nakoupila a prodala za rok 2014 550 tisíc tun rostlinných komodit. Z toho více jak 250 t připadla na obchod s potravinářskou pšenicí. Větší část odkoupených surovin končí na zpracování v koncernu Agrofert. Menší část (zhruba 10 %) se exportuje hlavně do Polska a na Slovensko. (Výroční zpráva Navos, 2014) 41
Agroservis trading, a.s. - poskytuje služby zemědělcům především v okresech Znojmo a Břeclav. Vlastní 8 zemědělských společností, z toho čtyři hospodaří na území okresu. Ze zemědělských surovin se zaměřuje na výkup pšenice, ječmenu, hrachu, žita, kukuřice a sóji. Nabízí sušení a skladování zemědělských komodit. Zajišťuje také servis zemědělských strojů. Soufflet Agro a.s. - Firma se sídlem v Prostějově je dceřinou společností francouzské Groupe Soufflet. Společnost vedle sídla v Prostějově vlastní také čisticí stanici osiv v Litovicích a Kojetíně, sila pro skladování zemědělských komodit v Řeporyjích, Kojetíně a Skalici a sklad chemických přípravků ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Mezi její hlavní obchodí priority patří obchodování se sladovnickým ječmenem, který dodává společnostem Heineken a SAB. Přibližně 80 % všech obchodovaných surovin jde na export do zemí EU. (Výroční zpráva Soufflet Agro, 2014) ADW a.s. - sídlí v Krahulově. Je ryze českým subjektem. Působí především v okrese Třebíč. V oblasti obchodních aktivit působí na trzích celé Evropy. Vlastní Klas Neslovice, a.s. a dalších 6 společností. AGRO 2000 s.r.o. Společnost z Třebíče poskytuje zázemí hlavně pro podniky v kraji Vysočina. S touto společností spolupracuje podnik Agromonet Moutnice. To, že rostlinná výroba je obchodována výhradně pomocí těchto organizací, má mimo jiné také důvod ryze praktický. Většinu produktů rostlinné výroby je třeba před zpracováním očistit a také vysušit. Většina zemědělských společností nedisponuje takovými technologiemi, aby mohly komodity připravit v požadované kvalitě. Proto se obchodní společnosti zaměřují i na tuto fázi zpracování. Přímý prodej obilovin do mlýna poskytuje pouze největší společnost Bonagro. Díky poměrně širokému spektru komodit a jejich odlišnému zpracování se obchodní společnosti specializují na výkup pouze některých komodit. Se základními typy obilnin či olejnin obchoduje každá z výše uvedených společností. Například v obchodu s ječmenem dominuje společnost Soufflet Agro. S mákem je podobná situace u ADW a.s. 3.6.2 Odbytová družstva V minulosti byl odbyt zemědělských společností zajišťován pomocí vlastních odbytových družstev. Tato družstva spojovala jednotlivé subjekty na lokální úrovni a zajišťovala určitou kooperaci zemědělců. Fungování odbytových družstev řídily především ty největší zemědělské společnosti. Své odbytové družstvo měly například Bonagro (odbytové družstvo BONAMEAT, s.r.o.), GenAgro Říčany (GenAgro - živočišná výroba s.r.o., GenAgro - odbyt s.r.o.), AGRO Ořechov-odbyt, s.r.o. (AGRO Ořechovodbyt, s.r.o.), Agrodružstvo Brťov-Lipůvka (AGD Jatol, s.r.o., AGD Klas, s.r.o.). V dnešní době však odbytová družstva už prakticky neexistují nebo jsou v likvidaci. Po celé České republice existuje pouze několik desítek odbytových družstev, působících především v odbytu mléka a živočišné výroby. Nejvíce členů ze společností působících ve studovaném okresu má družstvo CZ-FRUIT. Družstvo se zaměřuje především na odbyt ovoce. V současné době má 34 členů. Mezi odběratele patří obchodní řetězce, velkoobchody a zpracovatelé ovoce. V rámci studovaného okresu tomuto družstvu dodávají ovoce Agrodružstvo Brťov-Lipůvka a Zeas Lysice
42
Odbytová družstva působí hlavně na celorepublikové úrovni. Jedním z takových je i Agropork. Toto družstvo je největším odbytovým družstvem zabývajícím se výkupem vepřového. Členy jsou například Agroservis Višňové a v minulosti i Bonagro, které však ukončilo produkci vepřového masa. Odbytová družstva má i komodita mléka. Typickým příkladem je odbytové družstvo odbyt Morava. Členem je například Zeas Lysice. Podle samotných zemědělců pak úplně vymizela silná odbytová družstva u obilovin a olejnin. 3.6.3 Přímý prodej Jsou i rostlinné komodity, které zemědělci prodávají přímo zpracovateli, jako je ovoce a zelenina, případně cukrová řepa. Rozdíl, například oproti obilovinám, je dán díky snadnější úpravě suroviny. Zatímco většinu rostlinné výroby je třeba před zpracováním připravit pomocí sušení nebo čištění. Příprava ke zpracování cukrové řepy je natolik specifická, že probíhá až přímo v cukrovaru. Přímý prodej zpracovatelům se odehrává i v živočišné výrobě. Žádný ze studovaných podniků neprodával produkty živočišné výroby překupníkům (mimo některá odbytová družstva uvedená výše). Tato forma odběru je dána především fyzickými vlastnostmi produktu. Dobytek je třeba převést na porážku a to nejlépe v co nejkratším čase. Tím, že se v okrese nachází dostatečné zpracovatelské kapacity, dochází ke zpracování především uvnitř území. Pouze Agromonet Moutnice má vlastní prostory, kde maso bourá a následně prodává přímo maso určené ke zpracování. Producenti ovoce a zeleniny v době sklizně volí často možnost tzv. prodeje ze dvora. Rozumí se tím prodej malého množství vlastních produktů z prvovýroby chovatelem ve svém hospodářství přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti. Výhodou této možnosti jsou v podstatě minimální náklady na prodej a určitá flexibilita místa prodeje. Nevýhodou jsou pak poměrně přísná legislativní opatření a malá ekonomická výhodnost. Tato možnost byla zaznamenána u všech producentů ovoce i zeleniny. 3.6.4 Podnikové prodejny Samostatnou kapitolu by v této práci mohly mít podnikové prodejny. Protože se jedná u zemědělských společností spíše o raritu, budou řešeny pouze krátce. Vlastní prodejna je pro zemědělce zajímavý koncept, který do budoucna může být s vzrůstající oblibou regionálních potravin finančně zajímavý. Vlastní prodejnu mají čtyři studované subjekty. Jedná se o Agromonet Moutnice, Agrodružstvo Brťov-Lipůvka, Agra Horní Dunajovice a Agro Měřín. Prodejna v Moutnicích se specializuje na prodej živočišné výroby (mléko, maso), prodejna v Lipůvce nabízí hlavně ovoce vypěstované v místních sadech, popřípadě krmné směsi vyrobené ze zbytků rostlinné produkce. Nejvíce se zde prodá jablek. Prodej se pohybuje okolo 100 tun ročně. Další výhodou prodejny v Lipůvce je spolupráce s místními malovýrobci, kteří do prodejny dodávají zeleninu, či například mošt. Prodejna společnosti Agra Horní Dunajovice je prodejna především smíšeného zboží nikoliv prodejna produktů společnosti. Největší síť prodejen má společnost Agro Měřín. Společnost provozuje celkem dvanáct prodejen pojmenovaných Rynek umístěných z větší části v kraji Vysočina. Prodávají se zde výhradně tuzemské potraviny.
43
Rostlinná výroba
Živočišná výroba
Pěstování ovoce
Dodavatel : Obchodní společnosti
Dodavatel : Vlasní krmiva
-
Odběratel : Obchodní společnosti
Odběratel : Přímý prodej
Odběratel : Vlastní prodej, odbytová družstva
Obr. 8 Typická dodavatelsko-odběratelská struktura u nejčastějších komodit. Pramen: Vlastní šetření, vlastní úpravy
Obr. 9: Hlavní dodavatelé osiv vybraných zemědělských společností v roce 2015 Pramen: Vlastní šetření
Při srovnání hlavních mapových výstupů zobrazující dodavatelsko-odběratelské vztahy je patrné, že v případě dodavatelů se jedná o mnohem méně konkurenční prostředí. Žádný dodavatel osiv nemá sídlo přímo ve studovaném okrese, zároveň jsou dodavatelé rozmístěni v blízkém zázemí okresu a tvoří tak relativně uzavřený region. Největšími 44
dodavateli jsou společnosti Oseva a Elita. Ostatní zemědělské společnosti odebírají osiva od svého vlastníka. Krmiva pro živočišnou výrobu společnosti produkují z větší části soběstačně. Fakt, že v dnešní době krmiva nemusejí hrát velkou roli v celkových nákladech podniku, potvrzuje i diplomová práce Měřínské (2013), ve které uvádí, že výdaje na krmiva prudce klesly po roce 2007, kdy světové trhy zaznamenaly velký nárůst cen především u pšenice. Od této doby se tak zemědělské společnosti více zaměřují na vlastní produkci krmiv. Odběratelské struktury už jsou mnohem více rozptýleny a vzniká tak mnohem širší region se vzdálenějšími nadregionálními vazbami. Situace je dána tím, že se přímo v regionu nevyskytují dostatečné zpracovatelské kapacity, které by byly schopny zpracovat takové množství rostlinné výroby. Pro lepší přehlednost byly odběratelské struktury do mapy zaneseny zvlášť pro rostlinnou a živočišnou výrobu. V příloze č. 3 je uvedena mapa zahrnující pouze regionální odběratele.
Obr. 10: Hlavní odběratelé rostlinných zemědělských komodit vybraných zemědělských společností v roce 2015 Pramen: Vlastní šetření
Z hlediska odběru živočišné výroby obecně platí, že maso je odebíráno okresními zpracovateli. Částečně je možné pozorovat i regiony, ze kterých daný zpracovatel odebírá dobytek. V severní části okresu je dominantní zpracovatel Steinhauser Tišnov, jižní část okresu pak jatky v Ivančicích a Pohořelicích. Mléko odebírají velké mlékárenské podniky v okolních okresech, případně krajích.
45
Obr. 11: Hlavní odběratelé živočišné výroby vybraných zemědělských společností v roce 2015 Pramen: Vlastní šetření
3.7 Souhrn Zemědělské společnosti v okrese navazují na zemědělskou výrobu předtransformačního období. Většina společností vznikla transformací zemědělského družstva či státního podniku v 90. letech. Společnosti hospodařící v okrese Brno-venkov jsou vlastněny výhradně tuzemským kapitálem. Jedinou výjimku tvoří společnost Granero vlasatice, která je vlastněna dánskou společností Tjekkiet Invest a.s. Mezi hlavní plodiny rostlinné výroby patří hlavně obilniny (pšenice, ječmen). Z živočišné výroby je nejvíce chován skot, vepři a drůbež. Chov drůbeže je natolik specifický, že se jím zabývají společnosti jako dominantním chovem. Celková produkce rostlinné i živočišné výroby je více přizpůsobena trhu. V rostlinné výrobě je patrný pokles produkce cukrovky, pícnin a zeleniny. Snížení stavů cukrovky došlo v důsledku omezení odběratelských možností cukrovarů, díky jejich komplikované transformaci a nepříznivým vývojem ceny cukru na trhu. Pícniny zaznamenaly pokles především z důvodu poklesu živočišné výroby v celé ČR. Přitom pícniny hrají velmi důležitou roli i jako předplodina a je prokázáno, že pomáhá k navyšování podílu humusu v půdě a tím i zvýšení výnosů. Vývoj pěstování zeleniny je spojen se zvyšujícím se dovozem této komodity do ČR a vzrůstající nerentabilitou pěstování. Čím dál méně se v celkové skladbě osevu projevují přírodní podmínky. Tento fakt můžeme pozorovat například na ne zcela odpovídajících zemědělských výrobních oblastech. Kdy i v podnicích umístěných v kukuřičné výrobní oblasti převládá pěstování 46
obilnin. Stále však přírodní podmínky nelze opominout jako jeden z hlavních faktorů zemědělské výroby. Vliv na diverzifikaci produkce mají také reformy Společné zemědělské politiky EU, kdy zemědělské dotace nejsou vázány na produkci, ale na obhospodařovanou půdu. Vyšší důraz je tak kladen spíše na trvalou udržitelnost krajiny než na samotnou produkci. Z hlediska dodavatelsko-odběratelské struktury rostlinné výroby jsou nejsilnější vazby s obchodními společnostmi, které pomáhají s posklizňovým zpracováním rostlinné výroby. V živočišné výrobě naopak převažuje přímý prodej na jatka či do mlékárny. Hlavní odběratelé se odvíjí podle vlastníka zemědělské společnosti a podle prodávané komodity. Ekonomická situace zemědělců je proměnlivá. Dotace a větší zaměření na rostlinnou výrobu pomohly společnostem k zisku větší ekonomické stability. Další možné zlepšení situace, může nastat výstavbou bioplynových elektráren. Zemědělci budou placeni za to, že likvidují biologický odpad a ještě mohou za tuto likvidaci čerpat prostředky. Je ovšem otázkou, zda větší zaměření na energeticky výnosné plodiny není pouze plýtvání úrodnosti půdy, která by mohla být využita na potravinově využitelné komodity.
47
4 SITUACE V POTRAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU V OKRESE BRNO-VENKOV Potravinářský průmysl (CZ-NACE 10 a 11) je i po vstupu do EU jedním z hlavních odvětví průmyslové výroby v ČR. Výroba potravinářských výrobků patří obdobně jako v jiných zemích ke strategickým odvětvím v rámci národního hospodářství. Tento charakter odvětví je dán zabezpečováním výživy obyvatelstva. Momentálně potravinářský průmysl v ČR zaměstnává více jak 85 tisíc osob. Trendem posledních let je neustále se snižující zaměstnanost. Naopak tržby a celkový výkon odvětví zůstávají stabilní, v určitých letech i mírně stoupají. (Panorama potravinářského průmyslu, Mze, 2014) Zahraniční obchod v tomto odvětví probíhá především v rámci jednotného evropského trhu. Z hlediska bilančního salda je ČR stále závislá na dovozu potravin. Záporné saldo mezinárodního obchodu (přibližně 30 mld.) je v posledních letech relativně stálé. Dochází k mírnému růstu dovozu i vývozu. Do ČR bylo v roce 2014 importováno zboží v přibližné hodnotě 137 mld. Kč. Naopak export potravinářských produktů dosahuje hodnoty přibližně 103 mld. Kč. (Panorama potravinářského průmyslu, 2014)
4.1 Potravinářský průmysl na území okresu Brno-venkov Potravinářský průmysl má na území okresu historickou tradici. Město Brno poskytovalo v historii významné místo odbytu výrobků. V kombinaci s relativní blízkostí jednoho z největších zemědělských regionů ČR pak docházelo ke snižování vzdálenosti a rychlejšímu zpracování primárních surovin. Podle Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl (2005) kraj v 90. letech ztratil významné zpracovatele masa, mléka, ovoce a zeleniny, tedy především podniky tzv. první fáze zpracování. V Jihomoravském kraji i na území okresu Brno-venkov vznikla disproporce mezi objemem zemědělské suroviny s nízkou přidanou hodnotou a mírou zpracování této suroviny přímo v regionu, přinášející vyšší přidanou hodnotu. Tento fakt měl a podle výsledků této práce stále má, negativní dopad do ekonomiky kraje jako celku. Situace je momentálně stabilizovaná a podle údajů z ČSÚ nedochází k výraznějším úbytkům podniků v kraji. Obecně jsou dodavatelsko-odběratelské vztahy u potravinářských podniků komplikovanější. Podniky mají mnohem více odběratelů a vzájemné vztahy nejsou v čase tak stabilní, jako je tomu u zemědělských podniků. Obchodní vazby ve větší míře pronikají na národní až nadnárodní úroveň. Určité podobnosti vykazují především podniky podnikající ve stejném oboru. Z tohoto důvodu byla analýza dodavatelsko-odběratelských vztahů provedena u každé kategorie CZ-NACE zvlášť. Výzkum se potýkal s větší neochotou těchto podniků na analýze se podílet, než tomu bylo u zemědělských podniků. Proto u některých podniků byla zjištěna pouze menší část vztahů.
48
Obr. 12: Rozmístění potravinářského průmyslu v rámci okresu Brno-venkov. Pramen: HBI, vlastní zpracování
4.1.1 CZ-NACE 10.1 – Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků Obor se zabývá zpracováním a konzervováním masa velkých i drobných hospodářských zvířat a zahrnuje výrobu čerstvého, chlazeného a mrazeného masa a výrobu masných výrobků. Obor výroby si dlouhodobě udržuje první příčku v podílu na tržbách v rámci výroby potravinářských výrobků. Zahraniční obchod se vyznačuje vzestupnou tendencí jak u exportu, tak u importu. Celkově je obchodní saldo nepříznivé a neustále se meziročně prohlubuje v kontextu se silnějším navýšením importu. Příčinou rozsáhlého dovozu je především nesoběstačnost ČR ve výrobě drůbežího a vepřového masa. Stejně jako v celé ČR, i v okrese Brno-venkov masný průmysl patří mezi největší. A to jak do počtu zaměstnanců, tak i co se týče dosaženého obratu. V této kategorii je umístěno celkem sedm producentů.
49
Tab. 20: Zpracovatelé v oboru CZ-NACE 10.1 v okrese Brno-venkov. Firma
Sídlo
Obrat (mil. Kč)
Zaměření
4865*
Počet zaměstnaných osob 1542*
Vodňanská drůbež, a.s., provozovna Modřice Steinhauser, s.r.o. (pobočka Tišnov) HADAČ a ZAPLETAL, s.r.o. Zelenka s.r.o. Jatka Ivančice, s.r.o.
Modřice Tišnov
618
230
Rosice
82
34
Židlochovice Ivančice
207 120
30 23
Pohořelice
90
15
Židlochovice
43
12
vepřové, hovězí i kuřecí maso vepřové i hovězí maso krůtí maso vepřové i hovězí maso vepřové i hovězí maso vepřové i hovězí maso
JATKY POHOŘELICE, spol. s r.o. Janíček & Čupa, výroba speciálních uzenin s.r.o.
drůbeží maso
*Data za celý podnik Vodňanská drůbež, a.s., Pramen: Výroční zprávy společností, databáze společnosti HBI, Vlastní zpracování
Vodňanská drůbež, a.s., provozovna Modřice Největším producentem v okrese je provozovna národní společnosti Vodňanská drůbež v Modřicích. Společnost je největším výrobcem drůbežího masa v České republice. Ve třech závodech zpracovává jateční drůbež a drůbeží výrobky. Konkrétně v Modřicích dochází k výrobě chlazených a zmrazených celých kuřat a děleného masa, masných polotovarů a masných výrobků (šunky, párky). V minulosti tento podnik patřil do sdružení Moravskoslezské drůbežářské závody (MSDZ) Promt, které akvizicí v roce 2003 přešlo pod Agropol Group, která již dříve vlastnila společnost Vodňanské kuře a.s. Důležitá majetková změna nastala v roce 2009, kdy společnost ovládl koncern Agrofert holding a.s. Změny majitele jsou důležité hlavně pro dodavatelsko-odběratelské vztahy, které jsou uvedeny níže. Přibližně 80 % zpracovaného masa společnost dodává v chlazeném stavu, zbylých 20 % představuje maso mražené. Pobočka závodu v Modřicích má i své vlastní expediční centrum, ze kterého výrobky dodává přímo odběratelům. V roce 2014 společnost nakoupila a zpracovala živá kuřata o celkové hmotnosti přibližně 118 tisíc tun. Celkový objem prodeje výrobků pak dosáhl necelých 90 tisíc tun. (Výroční zpráva Vodňanská drůbež 2014; vlastní šetření) Zelenka s.r.o. Dalším zpracovatelem drůbežího masa je firma Zelenka s.r.o., která se specializuje zejména na chov, zpracování a prodej krůt. Jde o rodinný podnik založený v roce 1994, který sídlí v Židlochovicích. V sídle společnosti probíhá zpracování masa. Samotný chov krůt probíhá ve středisku Medlov. Ve svém oboru se společnost řadí mezi nejvýznamnější krůtí podniky nejen v rámci České republiky. Aktuálně společnost Zelenka ročně vychová celkem 250 000 živých krůt a krocanů a zpracuje tři tisíce tun krůtího masa. Asi polovinu si společnost Zelenka dále sama zpracovává a zbytek míří k dalším zpracovatelům především v zahraničí. Jako krmivo využívá společnost hlavně pšenici a kukuřici od regionálních zemědělců. (Internetové stránky společnosti, [online])
50
Steinhauser Tišnov Další kategorií jsou zpracovatelé vepřového a hovězího masa. Největším zpracovatelem tohoto masa v okrese je společnost Steinhauser Tišnov. Jedná se o klíčového zpracovatele především vepřového masa v celém Jihomoravském kraji. Firma byla založena v roce 1993 a ve své provozovně v Tišnově vyrobí přibližně 40 tun výrobků denně. Areál firmy dosahuje rozlohy 2,5 hektaru, na kterých jsou umístěna jatka, zpracovna masa a výrobna. Roční tržby se pohybují kolem půl miliardy korun. V Tišnově a okolí firma provozuje sedm svých podnikových prodejen. (Internetové stránky společnosti, [online]; Výroční zpráva Steinhauser, 2014) Hadač a Zapletal, s r.o., Velmi podobnou firmou je i společnost Hadač a Zapletal, s r.o., která byla v Rosicích založena v roce 1994. Zaměřuje se na výrobu chlazeného vepřového a hovězího masa, které následně zpracovává do masných produktů. Výroba se pohybuje okolo 3 tun denně a je tak podstatně menší než u společnosti z Tišnova. Provozuje tři podnikové prodejny. Dvě se nachází v Brně a jedna v Rosicích. Jatka Ivančice, s.r.o. Firma patřila společnosti MP-Soft a.s. a v roce 2014 se osamostatnila. Zajišťuje porážku vepřového a hovězího dobytka. Menší část této produkce následně zpracovává na masné výrobky. Jedná se o menší jatka mající regionální význam. Firma je důležitým partnerem některých zemědělců zabývajících se živočišnou výrobou. Výroba dosahuje přibližně deset tun denně. Provozuje také vlastní podnikovou prodejnu. Jatky Pohořelice, spol. s r.o. Stejně jako jatka v Ivančicích i ty z Pohořelic zpracovávají hovězí i vepřový dobytek. Byly založeny v roce 1994. Probíhá zde pouze bourání masa a jeho následný prodej. Podnik nevyrábí žádné masné produkty a nemá ani vlastní prodejní sítě. Výroba se pohybuje okolo 6 tun masa. Janíček & Čupa, výroba speciálních uzenin s.r.o. Pouze ve zpracování, nikoliv v bourání dobytka, podniká řeznictví Janíček & Čupa, výroba speciálních uzenin. Sídlí v Židlochovicích a svou výrobu provozují od roku 1991. Svou výrobu, která dosahuje přibližně jedné tuny masných výrobků, prodává hlavně prostřednictvím dvou provozoven v Židlochovicích a Dolních Kounicích. Z tabulky 20. je patrné, že v masném průmyslu dominují společnosti s více než dvaceti zaměstnanci. Situace v okrese je rozdílná od celorepublikového trendu a dosahuje významné výroby i drůbežího masa. Tento druh masa má v posledních letech vzrůstající poptávku u spotřebitelů a dá se předpokládat, že i tato výroba si udrží své pozice. Naopak dlouhodobě klesá spotřeba hovězího masa, v kombinaci se zhoršující se produkcí živočišné výroby v okrese a narůstajícím dovozem tohoto masa, může znamenat významné ohrožení pro masné podniky. Špatnou ekonomickou situaci už nyní potvrzují výroční zprávy především menších podniků, jako jsou podniky v Pohořelicích či Židlochovicích, které v posledních letech dosahují záporného zisku. Kategorie výroby masa a masných výrobků je ovlivněna základními parametry firem, které si tato práce vytyčila pro bližší analýzu. Několik podniků výroby masa v okrese nesplnilo podmínku alespoň 5 zaměstnanců. Jedná se například o mikropodniky CHARLYS, s.r.o. se sídlem v Šerkovicích či Hanuška & Jedon s.r.o. z Blučiny. Na druhé 51
straně v okrese působí i velké národní společnosti, které mají v okrese vlastní podnikovou prodejnu a zcela jistě tak přímo ovlivňují trh s masnými výrobky. Mezi takovéto společnosti můžeme zařadit MAKOVEC a.s. se sídlem v Prostějově. 4.1.1.1 Dodavatelsko-odběratelské vztahy v kategorii CZ-NACE 10.1 Společnosti zabývající se zpracováním masa přímo navazují na živočišnou výrobu a jsou důležitými partnery některých zemědělských společností. Z hlediska odběru jsou pro zemědělce důležitým partnerem hlavně jatka pro zpracování hovězího a vepřového dobytka. Analyzované společnosti zabývající se výrobou drůbežího nemají ve zkoumaném regionu takové vazby jako je tomu u ostatních podniků masné výroby. Tab. 21: Dodavatelsko- odběratelské vztahy potravinářských podniků v oboru CZ-NACE 10.1 v okrese Brno-venkov. Společnost
Dodavatelé
Odběratelé
Vodňanská drůbež
Kuřata: Agropodnik Hodonín, AFEED Hustopeče Výroba masných výrobků: Kostelecké uzeniny, ZNN Pelhřimov, Olma, Penam, Procházka Zemědělská společnosti z Českomoravské vrchoviny a Drahanské vrchoviny např. Zeas Lysice, Genagro Říčany a ZD Moravské Knínice Genagro Říčany
1) Ahold, Billa, Tesco, Globus… 2) Jednota, Hruška, Eso market… 3) American restaurants (KFC) 4) 7x podniková prodejna 5) Slovensko
Steinhauser
Hadač a Zapletal
Zelenka
Vlastní chov Krmiva- regionální zemědělci, Mikrop Čebín
Jatka Ivančice
Agropork odbytové družstvo, Mendelova univerzita v Brně Agroservis Višňové, ZD Hrotovice, Olbramovice, Zeva Hrušovany nad Jevišovkou. Agromonet Moutnice, Jatky Pohořelice, Jatky Dolní Heřmanice
Jatky Pohořelice Janíček & Čupa,
Zdroj: Vlastní šetření, výroční zprávy Formy odběru 1) Nadnárodní maloobchodní řetězce 2) Národní maloobchodní řetězce 3) Ostatní
1)Lidl, MAKRO, Ahold, 2)Sklizeno 3)střední a malá řeznictví (Steinex) 4)7x vlastní prodejna 2)Brněnka 3)Gastroprovozovny společného stravování 4)3x vlastní prodejna 1)Ahold 2)Sklizeno 3)střední a malá řeznictví 4)Vlastní prodejna 5) Slovensko, Polsko, Rakousko 3)Hamé Babice, Uzenářství a lahůdky Sláma, školy, nemocnice 3)Regionální prodejny potravin 4)Vlastní prodejna 4)Dvě vlastní prodejny
4) Vlastní přímý prodej 5) Export
Dodavatelské vztahy společností jsou přímo úměrné velikosti firmy. Obecně platí, že větší společnosti mají více dodavatelů z větší vzdálenosti. V masném průmyslu okresu většina 52
dodavatelů působí na krajské nebo okresní úrovni. Společnost Vodňanská drůbež dodává kuřata výhradně od společností z koncernu Agrofert. Nejvýznamnější jsou Agropodnik Hodonín a AFEED Hustopeče. Ostatní dodavatelé zajišťují produkty pro následnou výrobu polotovarů. Všichni hlavní dodavatelé společnosti patří do koncernu Agrofert. Společnost v této situaci není závislá na dodavatelích mimo koncern, což může přispět k větší stabilitě celé firmy. Menší závislost na dodavatelích vykazuje i společnost Zelenka. Své krůty si vychovává sama. Krmivo v podobě obilovin a kukuřice odebírá společnost od místních zemědělců a premixy jsou odebírány z Mikrop Čebín. Zpracování hovězího a vepřového masa je více provázáno se zemědělskými podniky v okrese a vyznačuje se větším počtem dodavatelů. Největší zpracovatel Steinhauser má dodavatele hovězího a vepřového dobytka především na Českomoravské vrchovině a Drahanské vrchovině v relativně malé vzdálenosti od porážky. Z výše jmenovaných zemědělských podniků maso do Tišnova dodávají Zeas Lysice, Genagro Říčany a Zemědělské družstvo Moravské Knínice. Jatka v Pohořelicích a Ivančicích tvoří mezičlánek mezi zemědělci a zpracovateli masa. Zatímco jatka v Pohořelicích spolupracují přímo se zemědělci z okresů Znojmo a Třebíč. Ivančická společnost má za hlavního dodavatele odbytové družstvo Agropork, jehož dodavatelé jsou popsáni výše. Nejmenší analyzovaná společnost v této kategorii Janíček a Čupa má dva ze tří významných dodavatelů uvnitř studovaného území. Vykazuje tak relativně nejsilnější vazby s regionem. Import masa, případně dobytka nebyl u společností zjištěn. Dochází tak k poměrně velkému rozdílu mezi zpracováním masa na národní úrovni a ve studovaném okrese. Odběratelské vztahy společností jsou oproti dodavatelským více rozsáhlé. Každá společnost má minimálně desítky odběratelů. Práce zabývá pouze hlavními odběrateli a snažit se okomentovat různé strategie jednotlivých podniků v prodeji svých výrobků. Odbytové vazby společností se nejčastěji vážou na maloobchodní řetězce, které jsou schopny zajistit významný odbyt. Tyto obchodní společnosti, ale také požadují poměrně striktní podmínky v množství dovezeného zboží a v rychlosti zásobování. Spolupracují proto výhradně s velkými společnostmi, které jsou schopny tyto požadavky naplnit. S většími maloobchodními řetězci spolupracují společnosti Vodňanská drůbež a Steinhauser. Částečný odbyt nadnárodním řetězcem má i firma Zelenka, která část svých výrobků (přibližně 20%) prodává přes společnost Ahold. Významnými odběrateli masných produktů jsou také menší národní řetězce maloobchodníků fungujícím na principu franšízy (Brněnka, Sklizeno, Hruška). Ty poskytují možnosti odběru i menším výrobcům. Tím že se jedná o samostatné prodejny, které jsou pouze sdružené do jednoho řetězce, mohou výrobci dodávat pouze do některých prodejen. Některé tyto řetězce více reflektují regionální výrobu. Obchodními partnery jsou pro společnosti Hadač a Zapletal, Zelenka a Jatka Pohořelice. I franšízy odkupují zboží od velkých podniků. V prodejnách národních řetězců tak často dochází k přímé konkurenci malých a velkých podniků. Analyzované společnosti masného průmyslu mají velmi často snahu prodávat své produkty přímo koncovým spotřebitelům. Tato snaha se týká všech společností kromě jatek v Pohořelicích. Všechny provozují alespoň jednu vlastní prodejnu svých výrobků. Rozdíl je v podílu tohoto druhu prodeje. Zatímco pro společnost Vodňanská drůbež hraje sedm podnikových prodejen rozmístěných po celé ČR spíše menší význam, společnost Janíček & Čupa má naopak výhradní odbyt svých produktů (95 %) právě přes své dvě prodejny. Obecně pro podniky masného průmyslu platí nepřímá úměra mezi velikostí podniku a významem odbytu přes vlastní prodejny. 53
Mimo klasické prodejny společnosti dodávají své výrobky také školám, nemocnicím a restauračním zařízením. Mezi společnosti s významným odběrem v těchto typech zařízení patří Jatky Ivančice, dodávající například do střední školy Brno-Charbulova či Moravský Krumlov dále pak nemocnicím v Třebíči a Ivančicím. Restaurační zařízení přímo zásobuje firma Hadač a Zapletal a Vodňanská drůbež, která zásobuje nadnárodní síť restaurací American restaurants (KFC). Export masných výrobků za hranice není v analyzovaných společnostech obvyklý. Proexportně orientovaná je pouze společnost Zelenka, která více jak polovinu produkce živých zvířat prodává na trhy do Rakouska, Slovenska a Polska. Další společnosti exportují minimální podíly svých produktů. Exportní země jsou nejčastěji ve střední a východní Evropě. Pět procent produkce společnosti Vodňanská drůbež bylo v roce 2014 vyvezeno na Slovensko, do Maďarska a Rakouska. Společnost Steinhauser začíná exportovat do sousedních zemí jako je Slovensko a Polsko ve větší vzdálenosti pak Rumunsko. Tento odbyt je však zatím pouze malý a nepředstavuje velký význam. 4.1.2 CZ-NACE 10.2 – Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů Celkově se celý Jihomoravský kraj řadí mezi ty s největším počtem provozů se zaměřením na zpracování rybího masa. Největší podnik na zpracování ryb v okrese je Rybníkářství Pohořelice a.s. Byl založen v roce 1992. Momentálně obhospodařuje vodní nádrž Nové mlýny a dalších 140 nádrží po celém Jihomoravském kraji, což činí cca 1 409 ha vodní plochy. V okrese se jedná o vodní plochy na území SO ORP Pohořelice a Hustopeče. Hlavní zpracovna ryb se nachází v obci Mušov v jižní části okresu. Firma se zabývá chovem a zpracováním typických sladkovodních ryb, především pak kapra. Podíl kapra na celkové produkci činí 85 %. Mezi další chované ryby patří tolstolobici, amuři, líni, sumci a štiky. Firma zpracuje ročně asi 300 tun rybích výrobků. (Internetové stránky společnosti, [online]; Výroční zpráva Rybníkářství Pohořelice, 2014) Konzervováním ryb se zabývá také firma DULIA s.r.o., která má svou pobočku v Modřicích. Firma se zaměřuje na výrobu marinovaných sleďových filetů, které dováží z Norska, Irska a Islandu. Počet zaměstnanců této firmy podle výroční zprávy nedosahuje pěti zaměstnanců, proto firma nebyla blíže analyzována. 4.1.2.1 Dodavatelsko-odběratelské vztahy v kategorii CZ-NACE 10.2 Ryby společnosti Rybníkářství Pohořelice jsou krmeny přirozenou stravou, pouze částečně dochází k výkrmu obilovinami (pšenice, triticale, ječmen, žito), které odebírá od místních zemědělců (Statek Pohořelice, Agra Olbramovice). Přirozenou potravou snižuje náklady na výrobu. Ryby si společnost množí sama ve svých sádkách. Dodavatelské vstupy jsou tak pouze minimální. Odbyt společnosti Rybníkářství Pohořelice je oproti ostatním společnostem výrazně proexportní. Na tuzemském trhu dochází k odbytu asi 60 % tržeb, zbylé dvě pětiny směřují na export (Slovensko, Německo, Rakousko, Nizozemí). Největší odbyt kaprů je v prosinci, kdy jsou tito kapři dostupní na stovkách míst nejen Jihomoravského kraje. Prodej na veřejných místech zajišťuje firma Aqua Carpio, se kterou rybníkářství spolupracuje. Zbylý odbyt zajištují maloobchodní společnosti a vlastní přímý prodej. Přes rok jsou výrobky dostupné v maloobchodních sítích Makro, Tesco, Penny Market, Billa. Společnost také provozuje vlastní prodejnu ve Velkém Dvoře. Tímto přímým prodejem prodá zhruba 70 tun ryb (čtvrtina produkce).
54
4.1.3 CZ-NACE 10.3 – Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny Ačkoliv se v okrese produkuje ovoce i zelenina, žádný velký zpracovatel se zde přímo nenachází. Kategorie se na národní úrovni vyznačuje velmi silným dovozem surovin pro následné zpracování. Příčinou rozsáhlého dovozu je nedostatek surovin pro zpracování. Dováží se hlavně mražené, sušené a jinak upravené ovoce, protlaky a koncentráty. Spolupráce potravinářských podniků s primárními producenty je omezená, protože zemědělci často nemají technologie pro zpracování. Z výsledných výrobků je největší podíl ovocných šťáv. U zeleniny vede zpracování bílého zelí a okurek. (Panorama potravinářského průmyslu, Mze, 2014) Mimo velké průmyslové zpracovatele, svou roli hrají menší zpracovatelé, kterých je v okrese velké množství. Vyrábí zde ovocné šťávy sezóně, hlavně z přebytků. Nejde o hlavní ekonomickou činnost těchto fyzických nebo právnických osob. Své přebytky z produkce ovoce zpracovávají zemědělské společnosti Agrodružstvo Brťov-Lipůvka a Zeas Lysice nejčastěji formou ovocných šťáv, které v malém prodávají. Mezi zpracovatele zeleniny patří BRICK form, s.r.o. Modřice. Zeleninu konzervuje a následně prodává především restauračním zařízením a velkoobchodům. Mezi hlavní odběratele patří Kaufland, Norma, Jednota, Brněnka, Hruška, firmy Dr. Öetker, Želetavská sýrárna a Delika. Firma nedosahuje počtu pěti zaměstnanců a není blíže analyzována. 4.1.4 CZ-NACE 10.4 – Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků Výrobky v této kategorii jsou poměrně technologicky náročné a český tukový průmysl je velmi koncentrovaný. Z hlediska salda dovozu a vývozu těchto komodit se jedná o jednu z nejvyrovnanějších kategorií. Saldo obchodu je jen lehce záporné (Panorama potravinářského průmyslu, 2014). Žádný z podniků vyrábějící olej či tuk jako svou primární surovinu se nenachází v okrese Brno-venkov. Nenachází se zde ani žádné mikropodniky zabývající se touto výrobou. Výroba živočišného tuku je vedlejší produkt při zpracování masa. Díky tomu živočišný tuk vyrábějí i společnosti uvedené v kategorii 10.1 případně i menší právnické nebo fyzické osoby. 4.1.5 CZ-NACE 10.5 – Výroba mléčných výrobků Jde o jeden z největších potravinářských oborů, který úzce navazuje na zemědělskou živočišnou výrobu. Roční výroba mléka v roce 2014 v ČR vzrostla o 2,9 % na 2 856 mil. l. Zahraniční obchod je v této kategorii více exportní a saldo obchodu přesahuje 5 mld. Kč. Nejvíce se na exportu podílí tekuté mléko s minimální přidanou hodnotou. (Panorama potravinářského průmyslu, Mze, 2014) Ačkoliv stále v okrese dochází k velké produkci kravského mléka, zpracovatelské kapacity jsou v okrese nedostatečné. Jedinou zpracovatelskou společností je ZELPO-K, spol. s r.o. Zaměstnává dvanáct zaměstnanců a byla založena v roce 1998. Společnost sídlí ve Vysokých Popovicích. Obrat dosahuje 8 milionů korun. Firma se zabývá výrobou pařených sýrů. Bližší informace o společnosti bohužel nejsou dostupné. Firma se odmítla zúčastnit šetření. 4.1.6 CZ-NACE 10.6 – Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Kategorie zabývající se zpracováním obilovin, které tvoří základ pro další výrobky potravinářského průmyslu. Podobně jako masný nebo mléčný průmysl přímo navazuje na 55
zemědělskou výrobu a má s ní úzké vazby. Kategorie zpracovává největší podíl obilovin vypěstovaných v rostlinné výrobě. Mlýnský průmysl patří v ČR k oborům s dlouhodobou tradicí. České mlýny zpracovávají především pšenici a žito, okrajově ječmen, kukuřici, oves a ostatní obiloviny. V roce 2014 bylo v ČR v provozu 44 provozoven pšeničných a žitných mlýnů. Dle podkladů Svazu průmyslových mlýnů bylo v roce 2014 využití kapacity pšeničných mlýnů 82,8% a žitných mlýnů 50,7%. Zahraniční obchod s výrobky se vyznačuje vzestupnou tendencí u exportu i importu. Velmi nepříznivý je ale vývoj obchodního salda, které se v posledních dvou letech meziročně prohlubuje v kontextu s neustále silnějším navýšením importu (Panorama potravinářského průmyslu, Mze, 2014). Mlýnskou výrobu v okrese zajišťuje pouze jeden mlýn. Jedná se o mlýn ve Vojkovicích, který patří společnosti Penam a.s. Produkuje zde základní surovinu výhradně pro zpracování ve firmě Penam, případně pro export. Obiloviny pro mlýn jsou dodávány společností Navos a.s. (pšenice, ječmen, žito), ZZN Pelhřimov (pšenice, žito, triticale) a Agropodnik a.s. Trnava (žito). Za rok Mlýn ve Vojkovicích semele ve všech svých mlýnech 200 tisíc tun obilí. Zbylé informace o společnosti jsou uvedeny níže. V minulosti fungoval mlýn i v Bílovicích nad Svitavou, tento mlýn se však v roce 2010 dostal do konkursu a jeho činnost byla zastavena. Mlýnská výroba má poměrně silné postavení v sousedních okresech. Pro obchodníky s obilovinami mají velký význam hlavně Delta mlýny (člen mezinárodního koncernu GoodMills Group GmbH), se sídlem v Kyjově. Tyto mlýny jsou jedny z největších zpracovatelů obilnin v Jihomoravském kraji. Mezi další mlýny zpracovávající rostlinné komodity patří Heroldův mlýn v Herolticích u Vyškova, mlýn Alfa v Pouzdřanech na Břeclavsku. Tyto mlýny částečně dodávají zpracovanou mouku zpět do studovaného okresu. 4.1.7 CZ-NACE 10.7 – Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků Výroba pekařských, cukrářských a ostatních moučných výrobků se na celkových tržbách potravinářských výrobků podílí 11 % a jde tak v tomto pohledu o pátou největší kategorii. Saldo zahraničního obchodu je dlouhodobě záporné. Aktuálně se pohybuje okolo -959 mil. Kč. V posledních letech roste vývoz a saldo se tak snižuje směrem k nule. Na celorepublikové úrovni se podnikům v této kategorii příliš nedaří a dlouhodobě dochází k úbytku zaměstnanců. Momentálně obor zaměstnává necelých 30 tisíc zaměstnanců po celé ČR. Klesají také tržby za prodej zboží. (Panorama potravinářského průmyslu, 2014) Kategorie má v okrese silné zastoupení. Největší společností v okrese je Penam, a.s. ze skupiny Agrofert. Tato společnost patří společně s United Bakeries, a.s. k největším pekárnám v ČR. Její dopad tak daleko překračuje hranice okresu a nelze ji příliš srovnávat s ostatními pekárnami v okrese. Mimo pekárny také do této kategorie spadají například výrobci těstovin a cukrářských výrobků. Tab. 22: Zpracovatelé potravinářského průmyslu v oboru CZ-NACE 10.7 v okrese Brnovenkov. Firma
Sídlo Brno-město
Obrat (mil Kč) 3955*
Počet zaměstnaných osob 2700 *
PENAM, a.s. Karlova pekárna s.r.o.
Pekárenské produkty
Židlochovice
403
407
Pekárenské produkty
56
Zaměření
SVOBODA-výroba domácích knedlíků, s.r.o. LCT, a.s. Pekařství Makovec s.r.o. Původní bílovická pekárna s.r.o. Pekařství Balabán s.r.o.
Blučina
182
78
Knedlíky
Telnice Velatice Bílovice n. Svitavou Veverská Bítýška
71 44 28
67 51 32
Čínské těstoviny Pekárenské produkty Pekárenské produkty
19
26
Pekárenské produkty
*Data celkem za společnost Penam a.s., Pramen: Výroční zprávy společností, databáze společnosti HBI, Vlastní zpracování
Penam a.s. Společnost má své hlavní sídlo v Brně na ulici Cejl. V okrese Brno-venkov provozuje pekárnu v Rosicích a vlastní mlýn ve Vojkovicích. V Rosicích má společnost svou tradici. Penam zde pokračuje v tradici podniku TERO Rosice, ze kterého v roce 2000 vznikl. Společnost je od roku 2004 členem koncernu Agrofert Holding. Své dodávky mouky pro dvanáct pekáren zajišťuje výrobou ve čtyřech mlýnech. Mimo výše zmíněných Vojkovic jsou mlýny společnosti ve Znojmě, Brněnci a Kroměříži. Pekárenské závody jsou soustředěny především v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Výjimku tvoří závod Pekárna Klimentov (Karlovarský kraj), Pekárna Zelená louka (Středočeský kraj) a pekárna České Budějovice. Roční výroba se pohybuje okolo 100 tisíc tun za rok. Tuzemské tržby dosahují necelých 3 mld. Kč. Hodnota exportu přesahuje 3 % tržeb. Exportní oblasti jsou především Slovensko a Maďarska, kde má firma Penam dceřiné společnosti. Na Slovensku Penam vlastní dvě společnosti (Penam Slovakia a.s., První Bratislavská pekárenská a.s.). Výroba na Slovensku představuje zhruba 40 tisíc tun za rok a v Maďarsku 30 tisíc tun za rok. (Výroční zpráva společnosti, 2014; vlastní šetření) Karlova pekárna s.r.o. Společnost působí na trhu od roku 1990, kdy založila svou první výrobu v Židlochovicích. V roce 1994 společnost privatizovala okresní pekárnu v Tišnově. Další provozy pak otevřela v Měníně (studená kuchyně) a Břeclavi (cukrárenské výrobky, bio výrobky). Momentálně společnost provozuje 30 prodejen, které jsou hlavním místem odbytu firmy. Tržby za prodej zboží dosahují 400 milionů korun. Pekařství Makovec s.r.o. K větším pekárenským společnostem lze ještě zařadit firmu Pekařství Makovec s.r.o. Firma provozuje osm prodejen v Brně a jednu prodejnu má také ve svém sídle ve Velaticích. Jedná se o poměrně mladou firmu založenou v roce 2006. Pravidelně se účastní i prodejů na farmářských trzích v okrese. Ostatní pekárenské podniky Zbylé podniky, Původní bílovická pekárna s.r.o. a Pekařství Balabán s.r.o., už patří k velikostně menším. Jsou si ale velmi podobné. Svou produkci mají založenou především na kvalitní ruční výrobě či omezení chemických přípravků pro snadnější pečení. I přes svou velikost jsou stále konkurenceschopné a v dobré ekonomické situaci. Podobně jako konkurence i oni provozují své podnikové prodejny. Pekařství Balabán se navíc pustilo do výroby bio pečiva, které je dostupné v maloobchodní síti Brněnka.
57
LCT a.s. V této kategorii se objevují výrobci těstovin a ostatních výrobků z mouky. V mnoha ohledech originální je společnost LCT a.s., která pod svou obchodní značnou Vixima vyrábí čínské nudle. Ty se připravují převážně v čínských restauracích a asijských bistrech. Do založení této společnosti byly nudle pro český a evropský trh importovány z Číny. Jde o jediného výrobce čínských předvařených nudlí se speciálními technologiemi ve střední Evropě. Momentálně společnost není v dobré ekonomické situaci a hrozí ji insolvenční řízení. SVOBODA-výroba domácích knedlíků, s.r.o. Firma SVOBODA-výroba domácích knedlíků, s.r.o. je ryze česká firma s českým kapitálem. Sídlí v Blučině a byla založena v roce 1993. Kromě knedlíků se společnost zabývá také výrobou bílkovinných špaget. Knedlíky vyrábí z mouky a vaječné melanže. Ve své nabídce má i bio výrobky. Dnes zásobuje společnost až 35 procent tuzemského trhu s houskovými knedlíky. Převážná většina tržeb společnosti se odehrává v České republice. Export v podílu tržeb má přibližně 1 % podíl. (Internetové stránky společnosti, [online]; Výroční zpráva Svoboda, 2014) 4.1.7.1 Dodavatelsko-odběratelské vztahy v kategorii CZ-NACE 10.7 Tab. 23: Dodavatelsko- odběratelské vztahy potravinářských podniků v oboru CZ-NACE 10.7 v okrese Brno-venkov. Firma Dodavatelé Odběratelé PENAM, a.s. Mlýny- Vojtkovice, Znojmo, 1)Ahold, Tesco, Billa, Provoz Rosice Brněnec, Kroměříž Penny… Ostatní: Mlékárna Hlinsko, 2)COOP, Hruška Preol Food, Velkopavlovické 4) Vlastní prodejny (45x) drůbežářské závody 5)Slovensko, Maďarsko Karlova pekárna s.r.o. Mlýny Good Mills 1)Ahold Mlýn Kojetín 2) Brněnka, Bala 4)Vlastní prodejny (30x) SVOBODA-výroba domácích Good Mills 1)Ahold, Tesco, Makro, knedlíků, s.r.o. Mlýn Sládkovičovo Penny Cz, Lidl, Globus. Vaječná melanž Miloš 3)Vlastní rozvoz např. do Minařík restaurací Tuk- Master Martini LCT, a.s. 1)Makro, Tesco, COOP, Ahold, Globus, JIP, Kaufland, Gastrostella 5) Slovensko Rakouska, Polsko Německa. Pekařství Makovec s.r.o. Mlýn Alfa - Pouzdřany 2) Sklizeno Mléko- ZOD Hlavnice 3) Menší prodejny, 4)Vlastní prodejny (8x) Původní bílovická pekárna s.r.o. 4)Vlastní prodejna (1x) Pekařství Balabán s.r.o. Mlýn Herold 2)Brněnka, malé prodejny 3)Hotely 4)Vlastní prodejny (3x) 58
Zdroj: Vlastní šetření, výroční zprávy. Pozn.: Společnost LCT a Původní bílovická pekárna se odmítli šetření zúčastnit. Vysvětlivky: Odběratelé 1) Nadnárodní maloobchodní řetězce 4) Vlastní přímý prodej 2) Národní maloobchodní řetězce 5) Exportní země 3) Ostatní
Dodavatelé základních surovin pro tuto kategorii jsou především mlýny. Jak již bylo zmíněno výše, rozhodující jsou hlavně vztahy s mlýny v Jihomoravském kraji. Mimo kraj spolupracuje s mlýny pouze Karlova pekárna, která asi třetinu mouky dováží z Kojetína a firma Svoboda, která asi pětinu mouky importuje ze Slovenského Sládkovičova. Podle rozhovorů s představiteli firem nejsou vztahy s dodavateli stálé. Velmi rozhoduje cena a dodavatelé se mohou měnit každým rokem. Složitost odběratelských vztahů potvrzují i samotné společnosti. Společnost Penam má momentálně okolo 2000 odběratelů, Karlova pekárna pak dosahuje počtu 300. Největšími a nejvýznamnějšími odběrateli jsou podobně jako u masných výrobků velké maloobchodní řetězce (Ahold, Tesco…). Ty odebírají většinu výrobků od největších firem. U společnosti Karlova Pekárna je to například polovina produkce. Spolčenost Svoboda přes maloobchodní řetězce prodává 90 % svých výrobků. Změna odběratelů přichází se snižující se velikostí firmy. Menší maloobchodní řetězce zásobuje především společnosti Karlova Pekárna, Makovec i Balabán. Balabán například v síti Brněnka prodá přibližně třetinu všech svých výrobků. Velký podíl na celkovém odbytu v této kategorii mají vlastní prodejny. Všechny pekařské provozovny vlastní své podnikové prodejny. Největší podíl takto prodaných výrobků má společnost Makovec. Ta ve svých osmi prodejnách prodá zhruba 60 % své produkce. Následuje společnost Karlova pekárna, která prodá ve svých prodejnách zhruba 40 % výroby. Pekařství Balabán pak zhruba třetinu. Nejmenší podíl mají vlastní prodejny u největší společnosti Penam, kde nedosahuje ani 10 %. Vlastní prodejny mají pro společnost Penam spíše marketingový charakter. Zajímavé je také rozložení jednotlivých prodejen. Zatímco u větších společností jako Penam a Karlova pekárna jsou prodejny rozmístěny rovnoměrně po celém Jihomoravském kraji. V případě menších pekárenských společností je drtivá většina prodejen umístěna v Brně na frekventovaných místech. Oblíbenost vlastních pekáren u menších podniků může souviset s výše uvedenou strategií prodeje, která se zaměřuje na kvalitu. Ve vlastních prodejnách lépe dohlédnou nad kvalitou prodeje svých produktů. Umístění v centrálních částech měst může souviset s potencionálním oslovením co nejširšího počtu zákazníků. Částečně společnosti dodávají přímo do restaurací a hotelů. Tato forma prodeje tvoří odbyt zhruba desetiny výrobků společnosti Balabán. Jedná se pouze o regionální hotely a restaurace. Firma LCT zásobuje asijské restaurace a bistra po celé ČR. Firma se však nezúčastnila šetření a proto není možné zjistit, jaký podíl tito odběratelé zaujímají. Export v kategorii převyšuje import. Jediným zahraničním dodavatelem je mlýn Sládkovičovo, který dodává mouku společnosti Svoboda. Z hlediska exportu hrají důležitou roli podniky Penam a právě LCT. Penam působí na trhu Slovenska a Maďarska díky svým dceřiným společnostem, které vyrábí pekařské výrobky. Export probíhá obchodními styky s těmito společnostmi. Firma LCT dodává své výrobky do sousedních zemí (Polsko, Slovensko, Německo).
59
4.1.8 CZ-NACE 10.8 – Výroba ostatních potravinářských výrobků Do této kategorie spadají všechny společnosti zabývající se např. výrobou cukru, čokolády, či koření. Jde o důležitou kategorii, jak na národní úrovni, tak i na úrovni okresu Brnovenkov. V celé republice tržby přesahují 45 mld. Kč. Což znamená druhý největší podíl na tržbách. Zahraniční obchod této kategorie je lehce záporný a dosahuje – 2,4 mld. Kč (Panorama potravinářského průmyslu, 2014). Tab. 24: Zpracovatelé potravinářského průmyslu v oboru CZ-NACE 10.8 v okrese Brnovenkov. Firma Sídlo Zaměření Obrat Počet mil. Kč zaměstnanců Pěkný - Unimex s.r.o. Veverská Výroba koření 459 150 Bítýška Čokoládovny Fikar, s.r.o. Kuřim Výroba čokolády 31 30 Amaranth Life s.r.o. Židlochovice Výroba bezlepkových 47 16 potravin EUROBI spol. s r.o. Újezd u Výroba rostlinné 9 10 Brna bílkoviny EKOPRODUKT spol. Jinačovice Výroba koření 9 6 s r.o. Pramen: Výroční zprávy společností, databáze společnosti HBI, Vlastní zpracování
Pěkný - Unimex s.r.o. Společnost Pěkný - Unimex z Veverské Bítýšky se zabývá výrobou kořenících přípravků a dochucovadel se v okrese. Byla založena v roce 1992. Své výrobky prodává pod obchodní značkou Avokádo, Nadir a Kucharek. Sídlo společnosti je nyní v Praze, zde probíhá pouze administrativní činnost. Výrobní závod má kromě Veverské Bítýšky společnost také v Humpolci. Tento závod zprovoznila v roce 2001. V roce 2007 došlo k převzetí firmy polským producentem koření a kořenících směsí společnosti Prymat. Tímto spojením vznikl jeden z největších výrobců koření a kořenících směsí ve střední Evropě. EUROBI spol. s r.o. Firma EUROBI, vznikla v roce 1995 a zabývá se výrobou a prodejem potravinářského výrobku racionální výživy Robi. Robi je zkratka rostlinné bílkoviny. Jde o speciálně připravenou směs z pšeničné bílkoviny, která se podílem bílkovin vyrovná masu. Firma má sídlo v Újezdu u Brna. Fikar, s.r.o. V okrese má sídlo i čokoládovna. Jedná se o firmu Fikar, s.r.o. Firma založená v Kuřimi v roce 1998 se zabývá především výrobou adventních kalendářů, dutých čokoládových tyčinek a reklamních předmětů z čokolády. Nabízí široký sortiment čokoládových reklamních předmětů na míru. Amaranth life s.r.o Společnost Amaranth life sídlí v Židlochovicích. Své výrobky vyrábí společnost z především z amarantu a částečně kukuřice. Jedná se výhradně o bezlepkové výrobky (těstoviny, pečivo, piškoty atd.). Mimo zpracování se společnost také zabývá prodejem obilnin a zdravé výživy (cereálie, suché plody, luštěniny atd.). 60
EKOPRODUKT spol. s r.o. Firma se zabývá výrobou a prodejem sójových produktů. Od roku 1992 podniká v obci Jinačovice, kde zaměstnává momentálně šest zaměstnanců. V minulosti se zabývala také výrobou biopečiva, která byla ukončena díky příliš vysokým cenám, které nastavili odběratelé. 4.1.8.1 Dodavatelsko-odběratelské vztahy v kategorii CZ-NACE 10.8 Dodavatelské vztahy odpovídají zaměření výroby. Podniky v této kategorii se zaměřují na netradiční výrobu, proto i dodavatelské vztahy jsou poměrně pestré a ve většině jsou to vztahy nadnárodní, s převažujícím importem surovin. Výjimku tvoří pouze firma Eurobi, která se šetření odmítla zúčastnit. Dá se však předpokládat, že svou primární surovinu tedy pšenici získává z České republiky. Šetření se odmítla zúčastnit i firma Fikar. Informace proto byly čerpány z internetových zdrojů a mohou být nepřesné či neaktuální. Tab. 25: Dodavatelsko- odběratelské vztahy potravinářských podniků v oboru CZ-NACE 10.8 v okrese Brno-venkov. Firma Dodavatelé Odběratelé Pěkný - Unimex Vietnam, Egypt, 1) Tesco, Coop, Ahold, s.r.o. Španělsko, Italie, Nové 5) Východní země EU, Mexiko-USA Kazachstán, Ukrajina Moldavsko Čokoládovny Fikar, Import 70 % 1)Tesco, Ahold Globus, Penny s.r.o. 3)Zakázková výroba 4) Vlastní prodejna 5) 30 % EU, USA, Japonsko Amaranth Life s.r.o. 80 % import Maďarsko, 3)Sítě prodejen zdravé výživy Německo 5) 20 % Německo 20 % AMR Amarant a.s. Blansko EUROBI spol. s r.o. 1)Ahold, Makro, Eurest, Globus EKOPRODUKT spol. s r.o.
Import- Nizozemsko, Slovensko, Německo
1) Kaufland, 2) JIP, KBJ velkoobchody 3)Jizerské pekárny Liberec 5)Export: Slovensko
Zdroj: Vlastní šetření, výroční zprávy. Pozn.: EUROBI spol. s r.o. a Čokoládovny Fikar, s.r.o. se odmítli šetření zúčastnit. Vysvětlivky: Odběratelé 1) Nadnárodní maloobchodní řetězce 4) Vlastní přímý prodej 2) Národní maloobchodní řetězce 5) Exportní země 3) Ostatní
Nejvyššího podílu importovaných základních surovin mezi všemi analyzovanými společnostmi dosahují Pěkný-Unimex a Ekoprodukt. Obě své základní suroviny dováží výhradně ze zahraničí a od tuzemských firem odebírají pouze obaly případně stroje pro výrobu. Společnost Pěkný-Unimex navíc velkou část svých surovin nakupuje velkoobjemově přes svou mateřskou společnost Prymat. To může přispívat k nižší nákupní
61
ceně. Problémem dodavatelských vztahů se zahraničními společnostmi může být jiné právní prostředí, které hraje významnou roli při případných soudních sporech. Firma Amaranth life svou základní surovinu amarant získává především ze zahraničí. I když se jedná o velmi výnosnou plodinu a v posledních letech o ni roste zájem u nás i v zahraničí, momentálně je výhradním pěstitelem v ČR pouze AMR Amarant sídlící v Blansku. Odběratelé společností jsou nejčastěji maloobchodní řetězce, případně velkoobchody. Na jejich odběru jsou závislé především společnosti Eurobi, Pěkný-Unimex a Ekoprodukt. Zbylé společnosti s maloobchodními řetězci částečně spolupracují. Výhradně přes prodejny zdravé výživy prodává své produkty Amaranth Life. Po celé ČR je zhruba 200 prodejen, ve kterých jsou tyto produkty dostupné. Spolupracuje však i s pekárenskými prodejnami jako jsou Karlovy pekárny. S částí svých výrobků pouze obchoduje a nevyrábí je. Jde například o chia semínka, pohanku. Co je oproti odběratelské strategii v ostatních kategorií rozdílné, je přímý prodej zákazníkům. Firmy v této kategorii nevlastní žádné prodejny a své produkty pouze rozváží na objednávku. Výjimkou je firma Fikar, která polovinu své produkce vyrábí na zakázku a následně přímo prodává konečným zákazníkům. Tato společnost také provozuje jako jediná vlastní prodejnu a to v Brně na Náměstí Svobody. Nejvíce dodávek této čokoládovny směřuje do Německa či Nizozemí. Ze vzdálenějších zemí se jedná o Japonsko či USA. Mezi zákazníky patřily hotely Hilton, zpravodajská stanice BBC, či Microsoft. Dalším rozdílem je poměrně velká orientace na export. Tím že se jedná spíše o originálnější produkty než produkty každodenní potřeby, hledají firmy své zákazníky i mimo hranice. Nejrozšířenější je export u firmy Pěkný-Unimex, která i díky svému vlastníkovi zásobuje trhy zemí jako Rumunsko, Ukrajina, Bělorusko, Moldávie, Kazachstán, Litva. Přibližně 20% podíl exportu na celkových tržbách mají společnosti Amaranth Life a Ekoprodukt. Prvně jmenovaná se zaměřuje na vývoz do Německa, společnost Ekoprodukt pak vyváží na Slovensko. 4.1.9 CZ-NACE 10.9 – Výroba průmyslových krmiv Poslední kategorie je výroba krmiv. Tato kategorie je výrazněji spojena více se zemědělstvím. Výroba průmyslových krmiv se v roce 2014 podílela na celkových tržbách potravinářských výrobků 13 %. Nejvíce krmných směsí se vyrobilo pro drůbež (37,22% z celkového objemu vyrobených krmných směsí), druhou položkou jsou krmné směsi pro prasata (31,26 %), krmiva pro skot mají celkový podíl 19,67 %. Nejvýznamnější surovinou pro výrobu krmných směsí byly obiloviny (63,0 %). Od roku 2013 je již dosahováno kladného salda zahraničního obchodu (334 mil. Kč). Kladného salda dosahují společně s Výrobou mléčných výrobků. U ostatních oborů je saldo dlouhodobě záporné. (Panorama potravinářského průmyslu, 2014). Výrobou krmiv se v okrese se zabývá pouze společnost Mikrop Čebín. Firma vyrábí premixy (základní suroviny pro následnou výrobu krmiv) a minerální výživu pro hospodářská zvířata. Akciová společnost vznikla v roce 1993 privatizací tehdejšího státního podniku. Ročně vyrobí přibližně 25 tisíc tun krmiva, přičemž 15 tisíc t je krmivo pro skot, 5,7 tis. t pro vepře, 2,6 tis. t pro drůbež a zhruba 1,3 tis. tun tzv. Hobby krmivo využívané v chovatelství. V premixech vyráběných pro skot, prasata a drůbež má společnost zhruba 40% podíl na českém trhu. Ve své provozovně zaměstnává 106 zaměstnanců a její obrat za rok 2014 činil 635 mil Kč. (Výroční zpráva Mikrop, 2014; vlastní šetření) 62
Společnost Mikrop suroviny pro svou výrobu dováží ze západních států EU. Hlavní dodavatelé mají sídlo v Německu, Nizozemsku a Francii. Tím že se jedná o vysoce náročnou výrobu na technologie, nemůže firma podle vlastních slov využívat zdroje českých firem. Odběratelé si krmné směsi od společností odebírají přímo bez obchodních společností. Zákazníci jsou nejčastěji zemědělské společnosti provozující živočišnou výrobu. Přímý odbyt pro fyzické osoby nezaujímá ve společnosti velký podíl (asi do 5%). Export především do východoevropských států (Slovensko, Ukrajina, Polsko) zaujímá asi desetinu tržeb. 4.1.10 CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ Výroba nápojů po osamostatnění tohoto oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu, nepatří objemově k jeho klíčovým odvětvím. Kategorie zahrnuje výrobu alkoholických nápojů vyráběných hlavně kvašením, výrobu lihovin a výrobu nealkoholických nápojů. Zahraniční obchod s výrobky vykazuje trvale kladné obchodní saldo Z jednotlivých komodit má výrazné zastoupení v exportu pivo. Dovoz narůstal po celé sledované období a významné zastoupení v něm má víno. (Panorama potravinářského průmyslu, 2014). Největším producentem sladu v ČR jsou Sladovny Soufflet ČR, a. s. (sdružující sladovny v Nymburce, Litovli, Prostějově, Kroměříži a v Hodonicích). Tyto sladovny vyprodukují zhruba 350 000 t sladu ročně. Největší firmou v okrese spadající do této kategorie je Sladovna BERNARD, a.s. Společnost sídlí v Rajhradě a slad se zde vyráběl už od druhé poloviny 19. stolení. Pivovar Bernard ji koupil v roce 2000. Nyní produkuje přes 6 tisíc tun sladu ročně, který zpracovává pivovar Bernard v Humpolci. Menší část produkce (18,5 %) je vyvezena do zahraničí (Belgie a Polska). Sladovna zaměstnává dvacet dva zaměstnanců. Sladovnický ječmen nakupuje od zemědělců v Jihomoravském kraji, asi 15 % také z oblasti Vysočiny. (Výroční zpráva Sladovna Bernard, 2014) Ostatní podniky zabývající se výrobou nápojů nemají dostatečný počet zaměstnanců pro to, aby byly v této práci analyzovány. V těchto menších podnicích probíhá hlavně výroba alkoholických nápojů. Mezi mikropivovary se v okrese řadí Zámecký pivovar Oslavany s.r.o. a Pivo Kvasar s.r.o. v Senticích. V jižní části okresu je také velmi velký počet producentů vína. Jde většinou o fyzické osoby a v práci nebudou analyzovány. Z mikropodniků ve výrobě vína působí Vinařství Jan Plaček Moravské Bránice, Vinařství Rozařín s.r.o. Moutnice nebo například Rajhradské Klášterní s.r.o. Mimo pivo a víno se v okrese nacházejí také palírny, které zpracovávají ovoce na destiláty. Jde o malé podniky, které mají regionální význam a jsou využívány především místními obyvateli. (Slívar, v.o.s. Skalička, Ripe Comp. s.r.o. Syrovice, LENSKY, s.r.o. Moravské Knínice, K-mix universal Tišnov)
4.2 Souhrn Většina podniků byla založena v první polovině 90 let. Jedná se tak o poměrně stabilní společnosti s určitou tradicí a vybudovanými vztahy. Jako poslední byla založena společnost Armanath life v roce 2014. Z analýzy potravinářského průmyslu vyplývá silné zastoupení především masného a pekařského průmyslu. Analyzované firmy obou kategorií společně zaměstnávají přes 1500 zaměstnanců. Oproti situaci v ČR je větší zastoupení především u pekařského průmyslu (v ČR až 5. největší). Naopak slabé zastoupení má mléčný a mlýnský průmysl. O oborech masného a pekařského průmyslu lze říci, že studovaný okres má dostatečné kapacity. 63
V oborech s nejvyšším počtem podniků lze předpokládat i vyšší míru konkurence. Masnému a pekařskému průmyslu v okrese dominují společnosti patřící do koncernu Agrofert. Podobný je při srovnání i počet podniků střední a malé velikosti. Naopak nízký počet konkurentů mají podniky Rybníkářství Pohořelice a Mikrop Čebín. Jedná se o podniky s celorepublikovou působností, které ovšem nemají ve svých kategoriích, ve studovaném okrese přímého konkurenta. Z hlediska dodavatelských vztahů ve zkoumaném okrese vykazují napojení na primární sektor především firmy masného průmyslu. U tohoto odvětví lze z části identifikovat dodavatelské regiony, které se vzájemně nepřekrývají. Producenti na severu okresu a v jeho zázemí dodávají do společnosti Steinhauser, zatímco jih okresu tvoří dodavatelské zázemí pro Jatka v Ivančicích a Pohořelicích. U jiných druhů výroby nelze území takto dělit a dodavatelské regiony se z velké části překrývají. Přímé napojení na zemědělský průmysl má i své záporné stránky. Odběratelé z části nesou stejné riziko jako zemědělské společnosti a jsou ohroženi například přírodními podmínkami, které můžou omezit rostlinnou produkci. Tato práce nepotvrdila rostoucí význam importu surovin téměř u většiny potravinářských odvětví. Import hraje velkou roli pouze u odvětví výroby ostatních potravinářských výrobků a výroby průmyslových krmiv.
64
Obr. 13: Hlavní dodavatelé do vybraných potravinářských podniků v roce 2015. Pramen: Vlastní šetření
Z hlediska odběratelských vztahů uvedených na Obr. 14, je poznat velmi vysoká závislost na maloobchodních řetězcích. Ty poskytují pro většinu společností hlavní směr odbytu svých výrobků. Spolupráce s těmito nadnárodními řetězci poskytuje dodavatelům možnost velkého odbytu výrobků a pro spotřebitele jsou nejklasičtější cestou k nákupu potravin. Na druhou stranu spojení s větším řetězcem má také svá negativa. Maloobchodní řetězce mohou využívat dominantního postavení odběratele a diktovat odběratelské ceny. Částečně se toto dominantní postavení snaží upravovat Zákon o významné tržní síle (č.395/2009 Sb.), který je založen na definici tzv. významné tržní síly, kterou má odběratel (obchodník), jež má takové postavení, že se na něm dodavatel stal závislým ve vztahu k možnosti dodávat své zboží spotřebitelům a může si tak vůči dodavateli vynutit jednostranně výhodné obchodní podmínky. Podmínky a případné nekalé praktiky dodavatelsko-odběratelských vztahů v potravinářském řetězci řešila ve své rigorózní práci Mokrejšová (2013). Z její práce mimo jiné vyplývá, že další rozvoj zemědělství a potravinářství může nastat při zvýšení marží 65
výrobců. Společnosti v některých případech prodávají své výrobky v těchto sítích „anonymně“, přesněji řečeno pod jinou obchodní značkou. Příkladem může být společnost Steinhauser, která prodává své výrobky společně s ostatními producenty pod značkou Pikok. Problém může nastat například v případě, kdy dojde ke zhoršení kvality jednoho dodavatele a možný nezájem spotřebitelů se pak přenese na všechny společnosti prodávající pod touto značkou. Důležitou funkci odběratele mají i národní maloobchodní společnosti. Tyto společnosti dávají šanci k odbytu i menším výrobcům. Díky menší prodejní ploše, nemusí požadovat tak objemné zásobování. Díky tomu řetězce jako Brněnka či COOP častěji reflektují regionální výrobu a tyto produkty zde mohou být lépe dostupné a uplatnitelné.
Obr. 14: Hlavní odběratelé vybraných potravinářských podniků v roce 2015. Pramen: Vlastní šetření
66
Určitou protiváhu pro tento druh odbytu tvoří přímý prodej společností přes vlastní prodejny. Tento prodej má větší regionální dopad a umožňuje možnost zvýšení marží na konečné ceně. Počet podnikových prodejen u společností v jednotlivých kategoriích zaznamenává graf na Obr. 16. Graf je z části ovlivněn počtem prodejen společnosti Penam (45 prodejen), kde je počet prodejen počítán za celou společnost. Prodejny jsou rozmístěny po celé ČR a graf je jimi částečně zkreslen. I tak ale graf dává jasně najevo, že podnikové prodejny využívají hlavně společnosti pekárenského a masného průmyslu, tedy hlavně výrobci běžného a každodenního zboží. Počet vlastních podnikových prodejen v zemědělství a potravinářském průmyslu 1 20 CZ NACE 10.1
2
CZ NACE 10.2 CZ NACE 10.3 CZ-NACE-10.8 87
Obr. 16: Počet vlastních prodejen potravinářských podniků v jednotlivých kategoriích CZNACE. Export výrobků potravinářských společností je spíše výjimečný. Proexportní politiku odbytu mají částečně společnosti ve výrobě ostatních potravinářských výrobků. Velkých exportních podílů na celkové výrobě dosahuje společnost Rybníkářství Pohořelice a čokoládovny Fikar. Vzrůstající podíl exportu má v posledních letech společnost Mikrop, která v budoucnu chystá rozšířit svůj export i do Rumunska.
67
5 AGROBYZNYS Propojení zemědělské výroby a potravinářského průmyslu si začali autoři všímat již v 50. letech minulého století. Pro tento ucelený komplex dvou výrobních sfér byl použit název agrobyznys. Jako první tento pojem použili američtí ekonomové John. H. Davis a Ray A. Goldberg (1957) a v jejich klasickém pojetí je agrobyznys definován jako souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě. To zahrnuje výrobní činnosti na farmě, skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. (BEČVÁŘOVÁ, 2005) Dodavatelé vstupů do zemědělství Vývoz zemědělských produktů
Výrobci zemědělských produktů Dovoz zemědělských potravin Podniky nákupu, skladování a zpracování
Vývoz potravin
Podniky velkoobchodu s potravinami
Dovoz zemědělských potravin
Instituce veřejného stravování
Podniky maloobchodu s potravinami
Koneční spotřebitelé
Obr. 15: Základní struktura Agrobyznysu Pramen: Bečvářová, 2005
Obrázek 15, znázorňující subjekty v agrobyznysu, ukazuje široký rozsah tohoto odvětví. Podle údajů ERS USDA (výzkumné centrum ministerstva zemědělství USA) např. v USA na přelomu tisíciletí se output zemědělství podílel na HDP skutečně pouze necelými dvěma procenty a přímo v prvovýrobě zaměstnával okolo 3 procent obyvatelstva. Celý agrobyznys vytvářel výkon na úrovni téměř 680 mld. USD a dosahoval přibližně 18 % hrubého domácího produktu USA. V agrobyznysu bylo zaměstnáno 21 milionů pracovníků, což představovalo zhruba 18,5 procenta práceschopného obyvatelstva USA, obdobně strukturovaná komparace za EU není k dispozici. (BEČVÁŘOVÁ, 2005) Podobné výsledky lze očekávat i v okrese Brno-venkov, ačkoliv rozhodně tato práce nemá za cíl získání takto podrobných čísel. Přes klesající vliv zemědělství na celkovém HDP je důležité si uvědomit, že se jedná stále o základní složku celého agrobyznysu. Ten jako celek má výrazný vliv na ekonomickou situaci, životní prostředí i možný rozvoj regionu. Agrobyznys po celém světě prošel změnami, které měly vliv na celkové fungování sektoru. Mezi hlavní změny patří industrializace výroby, inovace a technologický pokrok 68
ve výrobních postupech, rozvoj ve využívání informačních a marketingových technologií i rozvoj zcela nových distribučních systémů. Pro zemědělské subjekty tyto změny znamenaly nutnost přizpůsobit se novému prostředí a hledat propojení s ostatními články komoditních sítí. Subjekty jsou dále nuceny koordinovat svoje výrobní zaměření s ohledem na možnosti odbytu. Do pozadí ustupuje vliv tradičního územního rozmístění zemědělské výroby a pojetí intenzivních i extenzivních systémů hospodaření. Naopak se zvýrazňuje individuální schopnost firmy a jejího managementu reagovat na změny tržního prostředí a to při výrazné komoditní i územní diferenciaci (BEČVÁŘOVÁ, 2008). Pro zemědělství okresu Brno-venkov tyto změny znamenaly radikální snížení vlivu odbytových družstev. Naopak posílily obchodní společnosti, které se přímo zaměřují na vyhledávání možností odbytu a v tomto ohledu tak kontrolu možností odbytu přebírají za zemědělce. Výhodu mají větší společnosti, které jsou schopné investovat do informací větší objem prostředků. Ekonomické stabilitě zemědělských podniků také nenahrává fakt, že se jejich obor vyznačuje velkou konkurencí. Zemědělské podniky mají podobnou strukturu osevu a pěstují stejné komodity. Pro zpracovatele je tak velmi snadné najít si náhradního dodavatele zemědělských surovin. Potravinářský průmysl v okrese vykazuje větší stabilitu. Potravinářských podniků pracujícím ve stejném oboru nemusí být takové množství a v některých kategoriích se v okrese nenachází příliš velká konkurence. Některé podniky v okrese mohou dosahovat až částečného monopolu. Zpracování ryb
Masný průmysl Výroba průmyslových krmiv
Zpracování ovoce a zeleniny Zemědělská výroba
Výroba ostatních potravinářských produktů
Výroba mlýnských produktů
Výroba pekařských produktů
Zpracování a výroba rostlinných olejů a tuků
Výroba mléčných produktů
Vysvětlivky: Silná vazba uvnitř regionu
Silná vazba mimo region
Slabá vazba uvnitř regionu
Slabá vazba mimo region
Obr. 17: Graf zachycující sílu vazeb mezi průmyslovým odvětvím a zemědělskou výrobou v okrese. Pramen: Vlastní zpracování
69
Hranice celého agrokomplexu jsou rozdílné podle oboru a konečné spotřeby potravin. Podle výsledků práce, lze v okrese Brno-venkov najít agrokomplex, ve kterém výroba, zpracování i následná spotřeba probíhají uvnitř studovaného území, případně uvnitř hranic Jihomoravského kraje. Jedná se hlavně o obor masného průmyslu, v menší míře o agrokomplex pekárenských výrobků a přímých prodejů zemědělských společností. Oblast tohoto komplexu je menší z důvodu poptávky po čerstvosti těchto surovin a dostatečným zpracovatelským kapacitám těchto oborů. Naopak nejširší hranice má obor výroba ostatních potravinářských výrobků, kde hranice agrokomplexu dosahují až nadnárodní úrovně. Výhodou takto širokého agrokomplexu může být omezená konkurence, neboť se jedná svým způsobem o firmy s ne příliš běžnými výrobky. Důležitost agrobyznysu potvrzují častá majetková propojení studovaných firem. Zpracovatelské firmy se majetkovými podíly snaží získat kontrolu nad kvalitou primární produkce zemědělských firem. Nejlépe majetkové propojení mezi firmami v agrobyznysu vyjadřuje koncern Agrofert. Část koncernu tvoří firmy zemědělsko/potravinářského charakteru, které spolupracují na výrobě konečného produktu. Agrofert Holding Hnojiva LOVOCHEMIE Zemědě. technika AGOTECHNIK MORAVIA
Zemědělská prvovýroba ZEMOS
Osiva OSEVA BZENEC V
Výkup rostlinných komodit NAVOS KROMĚŘÍŽ
Zpracování MLÝN VOJKOVICE
Výroba PENAM
Maloobchodní prodej
Obr. 16: Vybrané společnosti koncernu Agrofert vytvářející agrobyznys Pramen: Vlastní zpracování
V poptávkově orientovaném modelu tržeb se jedná o pokročilou variantu výroby. Společnosti v rámci jednoho koncernu jsou schopny pružněji reagovat na případné změny poptávky. Agrofert na vybrané zboží jako jsou obaly, pracovní oděvy, kancelářské potřeby atd. provádí centrální nákup a tím pomáhá snížit jednotkové náklady. Celkové synergické efekty koncernu mohou být hlavní výhodou v konkurenčním prostředí. Koncern může být nevýhodou pro tržní prostředí. Vliv silné skupiny společností může být likvidační pro malé a střední podniky. Pokud by došlo k fúzi také s obchodními společnostmi, lze předpokládat, že koncern bude mít výrazný vliv na cenu výrobků.
70
6 DOTACE ZE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY Dotační programy EU týkající se zemědělství a potravinářství mají za cíl zlepšit finanční situaci a posílit konkurenceschopnost v těchto oborech. Dotačních programů je velké množství, a proto bude prostor věnován pouze nejdůležitějším titulům. Platí však, že poskytování dotací vychází ze schváleného dokumentu Programu rozvoje venkova ČR na období 2014-2020, který oficiálně schválila Evropská komise. Hlavním cílem programu je obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství prostřednictvím zejména agroenvironmentálních opatření, dále investice pro konkurenceschopnost a inovace zemědělských podniků, podpora vstupu mladých lidí do zemědělství nebo krajinná infrastruktura. (Státní zemědělský a intervenční fond, [online]) Zemědělci využívají hlavně prostředky z Evropského zemědělského záručního fondu (dále jen EZZF) a to přímých plateb SAPS. Jedná se o dotaci, kterou zemědělec dostane přímo za plochu zemědělské půdy, bez ohledu na to co zde produkuje (VOŠTA, 2010). Cílem tohoto fondu je zajištění stabilních příjmů. Tyto platby jsou každým rokem navyšovány. K přímým platbám EZZF patří také tzv. Top-Up - národní dorovnání k SAPS. Top-Up platby jsou plně hrazeny z rozpočtu ČR. Tento program má za cíl doplnit SAPS a zamezit tak možnému znevýhodnění oproti starým členským státům (VOŠTA, 2010). Od roku 2008 je pro zemědělce otevřen Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, který se zaměřuje zlepšení životního prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Z tohoto fondu mohou zemědělci čerpat např. dotace na bioplynové stanice. Fond pro rozvoj venkova slouží k podpoře potravinářských podniků. Velikost přijatých dotací většinou odpovídá velikosti obhospodařované půdy. V potravinářském průmyslu nejvíce čerpaly společnosti Steinhauser a Zelenka. V tabulce 26 jsou uvedeny největší příjemci dotací z EZZF a EZFRV se sídlem v okrese Brno venkov. Graf podílů příjmů z jednotlivých fondů je uveden v příloze 5. Tab. 26: Výše dotací poskytnutá deseti největším žadatelům v roce 2015.
Společnost Bonagro Pooslaví Nová ves Agromonet Agro Ořechov Genagro Říčany Agria Drásov Statek Pohořelice Steinhauser Zelenka ZD Sokolnice
Prostředky ČR 391 505 5 799 733 108 063 8 489 99 228 86 535 10 000 3 392 323 2 993 000 288 317
EZFRV (v Kč) EZZF (v Kč) Prostředky Dotace Dotace EU celkem Prostředky EU celkem 1 208 805 1 600 310 35 103 782 35 103 782 17 399 199 23 198 932 10 441 055 10 441 055 432 253 540 316 16 087 437 16 087 437 25 464 33 953 15 837 158 15 837 158 330 621 429 851 14 901 803 14 901 803 259 604 346 139 14 584 428 14 563 855 30 000 40 000 14 834 488 14 834 488 10 176 968 13 569 291 0 0 8 979 000 11 972 000 0 0 10 64 753 13 53 070 8 815 115 8 815 115
Zdroj: SZIF [online], Vlastní zpracování
71
7 PRODUKCE POTRAVIN V KUŘIMI A JEHO ZÁZEMÍ Jak již předchozí části naznačují, potraviny vyrábí nejen průmyslové podniky, ale koncoví spotřebitelé je mohou získávat i alternativní cestou od producentů, kteří výrobu nemají zapsanou v obchodním rejstříku (mikroproducenti) či vlastní produkcí (samozásobitelé). Informace o těchto strukturách se dají získat převážně autorskými rozhovory a dobrou znalostí území, na kterém působí. Většinou i na malém území působí velké množství těchto osob, proto byla třetí část práce zaměřena na menší území a to na město Kuřim. Sedmá kapitola práce je od předešlých kapitol odlišná hlavně jejím pojetím. Bude se snažit analyzovat možnosti obyvatel, respektive koncových odběratelů města Kuřimi k alternativním producentům, obchodníkům i zdrojům potravin celkově. Hodnoceny budou mikroproducenti, samozásobitelé, ale i alternativní odběratelské struktury. Dále se práce zaměří na motivy a možnosti využívání těchto potravin.
7.1 Teoretická koncepce Teoretický podklad pro tuto část je postaven na alternativním chování spotřebitele. Definice alternativního chování spotřebitele předpokládá odlišné jednání od ryze konzumního stylu života. Pro práci bude chování definováno jako snaha zajištění alespoň části potravin mimo klasické maloobchodní struktury. Jedním z cílů práce je zodpovězení otázky, jaké možnosti odběru a získání potravin má člověk s alternativním přístupem ve městě Kuřim. Ke klasickému systému produkce a distribuce potravin se postavily různé ideje alternativních potravinových sítí. V praxi se začaly rozvíjet alternativní potravinové systémy BIO certifikace, fair trade produkce potravin až po trhy založené na regionálních produktech (WHATMORE a kol. 2003). Nárůst zájmu spotřebitelů o tyto druhy potravin (především lokální potraviny a bio potraviny) potvrzují i reálné studie. Z reprezentativního dotazníkového šetření společnosti DEMA a.s., konaného v září 2010 na území ČR (1 034 dotazovaných ve věku od 18 let), vyplývá, že možnost nakupovat zemědělské produkty přímo na farmě vyvolává zájem široké veřejnosti. Zájem projevil každý druhý respondent. Ze sortimentního hlediska vyvolává největší zájem možnost kupovat přímo od zemědělců zeleninu (49 %), ovoce (37 %), maso (41 %), mléko (39 %) a mléčné výrobky (30 %). Mezinárodní výzkum společnosti Friend of the Earth Europe (2015), konaný i v ČR, se zaměřil na dostupnost potravin. Z jeho výsledků vyplývá, že 62 % dotázaných Čechů tvrdí, že v okolí jejich bydliště není mnoho příležitostí k nakupování lokálních potravin. Stejný díl lidí si také myslí, že je obtížné vůbec zjistit, kde se lokální potraviny dají pořídit. Tímto druhem poptávky spotřebitelé transformují celý potravinový systém směrem k rostoucímu podílu těchto potravin. V České republice je snaha podpořit regionální potraviny především na celostátní úrovni. Ministerstvo zemědělství pro tento účel vytvořilo obchodní značku Regionální potravina. Podle metodiky se jedná o produkt (potravinářský nebo zemědělský) určený ke konzumaci konečnému spotřebiteli, který je vyroben v příslušném regionu a pochází zejména z tuzemských surovin. V tomto případě se za region považuje vyšší územně samosprávný celek vymezený pomocí administrativních hranic kraje. Tato značka je udělována pouze vítězům jednotlivých kategorií a pouze těm, kteří se o tuto značku přihlásí. Celkově na území okresu Brno-venkov je pouze deset takto označovaných regionálních potravin.
72
Tab. 27: Produkty vyrobené v okrese Brno-venkov označené značkou Regionální potravina v roce 2016. Výrobce Janíček & Čupa, výroba speciálních uzenin s.r.o.
Sídlo
Židlochovice
HADAČ a ZAPLETAL, s.r.o.
Rosice u Brna
EUROBI spol. s r.o.
Újezd u Brna
Vlastimil Valášek
Veverská Bítýška
PIVO KVASAR s.r.o.
Sentice
Název výrobku Královská klobása Židlochovická specialita z roštěnky Židlochovický Jihomoravák Židlochovická zlatá paštika Židlochovák Židlochovický pršut z kotlety Hadačova nožka Újezdský šáteček s náplní ROBI pikant Moravský Podplameník — HRUŠÁK KVASAR – speciální světlé nefiltrované pivo s přídavkem medu
Pramen: Regionální potravina[online], Mze, Vlastní zpracování
V nejbližším zázemí města Kuřim se vyrábí koláč Moravský Podplameník ve Veverské Bítýšce a pivo Kvasar ze Sentic. Pivo Kvasar je navíc dostupné v několika obchodech přímo v Kuřimi. V Kuřimi je dostupné také kravské mléko společnosti Zepo Bořitov (okres Blansko), které se zde prodává v mlékomatu a které je touto značkou rovněž vyznamenáno. Mimo značku regionální potravina mohou obyvatelé na území města Kuřim najít značky jako Chráněné zeměpisné označení, Klasa, Zlatá chuť Jižní Moravy. Žádný výrobek s tímto označením se však nevyrábí na území města. Značení potravin je důležité zvláště, když zákazník nekupuje produkt přímo, ale například přes maloobchodního prodejce. Již z použité metodiky označení vyplývá, že se jedná o značku, která by měla sloužit právě pro maloobchodní struktury a informovat zákazníky o tom, z jakého regionu výrobek pochází. Metodika ovšem nikterak neupravuje území, ve kterém může být výrobek prodáván ani jaký počet obchodníků může tento výrobek překupovat, než bude prodán koncovému spotřebiteli. I když svůj význam pro některé spotřebitele tyto značky mají, nejsou v konečném výsledku tím nejdůslednějším příkladem alternativního chování spotřebitele, kterému se má tato kapitola věnovat. 7.1.1 Alternativní potravinové sítě Mimo spíše marketingové značky literatura řeší také koncepty tzv. alternativních potravinových sítí (dále jen APS). Mezi hlavní autory rozvíjející koncept APS patří například Ilbery a Maye (2005), Marsden et al. (2000 v), v České republice pak například P. Jehlička a Smith (2009, 2013). Celý koncept alternativních potravinových sítí je poměrně široký a zahrnuje velké množství teorií jako Short Food Supply Chains – SFSC nebo Alternative Food Networks a Food Miles. Slouží jako protiklad ke globalizaci potravinových sítí, kde poměrně velkou roli hrají maloobchodní sítě. Do konceptu zasahují i sociální aspekty, jako je sociální spravedlnost – větší odměna producentům, snižování ekologických dopadů výroby a přepravy potravin, či oživení veřejných prostorů (LEYSHON, 2003). 73
Koncept APS zapadá i do globálního vzdoru proti klasické kapitalistické ekonomice založené na trvalém růstu ekonomiky. APS spadají do konceptu tzv. „nerůstu“, který lze stručně definovat jako sociálně spravedlivé postupné snižování produkce a spotřeby, které zvyšuje lidskou spokojenost a zlepšuje ekologické podmínky na lokální i globální úrovni, v krátkodobém i dlouhodobém horizontu (FRAŇKOVÁ z SCHNEIDER a kol., 2010). Jednou ze snah konceptu je co nejmenší vzdálenost mezi výrobcem a spotřebitelem a to jak v horizontální formě (vzdálenost) tak i ve vertikální formě, kde je důraz kladen na snížení vlivu obchodníků a překupníků. Ideálním způsobem je přímý prodej výrobce spotřebiteli případně využití pouze jedné obchodní společnosti. (Short Food Supply Chains and Local Food Systems in the EU, 2013) Na druhou stranu kritika APS se týká především jejich sociální exkluzivity. (GOODMAN 2009). Dražší zboží může vést k sociálnímu vyloučení. (FENDRYCHOVÁ, 2012). Ibery a Maye (2005) tvrdí, že snaha o snížení počtu prostředníků ještě automaticky nemusí znamenat omezení počtu kilometrů, které potraviny urazí. Což se částečně projevilo i ve výsledcích této práce. Autoři také diskutují nad tím, zda si lidé budou ochotni připlatit si za vyšší cenu výrobků. Mezi nejčastější typy APS patří farmářské trhy, prodej ze dvora, prodej farmářských bedýnek, komunitou podporované zemědělství, samosběr, prodej přes internet a řada dalších iniciativ.
7.2 Alternativní potravinové sítě ve městě Kuřim Alternativní sítě ve městě Kuřim jsou dostupné především ve formě samozásobitelství, přímého prodeje a farmářských bedýnek. V minulosti zde fungovaly i farmářské trhy, ty však byly v roce 2014 ukončeny. V práci jsou blíže analyzovány všechny tyto formy APS, navíc jsou uvedeny i hlavní příčiny ukončení farmářských trhů. 7.2.1 Farmářské trhy Jedním ze základních typů přímého prodeje potravin od zemědělců či mikroproducentů jsou farmářské trhy. Výhodou těchto trhů může být osobní kontakt mezi farmářem a spotřebitelem. Definice farmářských trhů je zpracovaná v Kodexu farmářských trhů Mze (2013). Podle této definice by trhy měly zajišťovat podporu malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin převážně českého a regionálního původu. Měly by vytvořit nový společenský prostor, který vedle prodeje zemědělského zboží slouží k setkávání lidí, přiblížení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům. Na území Kuřimi se momentálně nekonají žádné trhy, které by šly označit jako farmářské. V roce 2013 a 2014 zde však byla iniciativa agentury KOTVA a městského úřadu, kteří společně farmářské trhy spolupořádali. V roce 2013 šlo pouze o nepravidelné trhy konané jen v letní sezoně. V roce 2014 se trhy konaly vždy vybraný pátek v měsíci v průběhu celého roku 2014. Umístěny byly na náměstí Osvobození, později na náměstí 1. května. Základní podmínkou pro prodejce byl minimálně český nebo ještě lépe regionální původ a zboží prodávané na těchto trzích mělo být vyráběno přímo prodejcem nebo se prodejce měl na výrobě tohoto zboží alespoň z velké části podílet. Prodejci podle informací z Městského úřadu nebyli stálí a i jejich počet se měnil. Ze zkoumaných subjektů se těchto farmářských trhů zúčastnilo Agrodružstvo Brťov-Lipůvka, které zde prodávalo vlastní chlazenou drůbež a jablka a společnost Hadač a Zapletal, která zde prodávala masné produkty. 74
Trhů se účastnilo pravidelně okolo třiceti prodejců. Většina prodávala potraviny, ale výrobky zde nabízeli i prodejci domácích potřeb či hraček. Prodejci potravin jsou uvedeni v tab. 28. V této tabulce jsou uvedeni všichni prodejci, kteří byli zaregistrováni jako prodejci na farmářských trzích v Kuřimi v měsících březen, duben a květen v roce 2014. Jako pravidelní jsou označeni ti prodejci, kteří byli nahlášeni jako účastníci v celém období. Jako občasní prodejci jsou označeni ti prodejci, kteří se účastnili pouze jednoho nebo dvou trhů. Tab. 28: Prodejci na farmářských trzích v Kuřimi v období březen-květen 2014 Pravidelní prodejci Místo původu Jméno prodejce, firmy Hvozdec Vladimíra Kudláčková Osová Bítýška Biofarma Machovi Frýdek Místek Davídkovo koření Chudčice Zdeněk Zapletal Holubí Zhoř Ekologická farma Pospíšilovi (Tasov) Banská Bystrica Appetit Banská Bystrica Rosice Hadač a Zapletal Netín Farma rodiny Němcovi Blansko Pekárna Blansko Žilina Mipotex Žilina Brno Ovocnářské družstvo Brno - Starý Lískovec Občasní prodejci Deblín soukromý zemědělec pan Svoboda Přerov Petra Štulová Kroměříž Brťov Brno Stará Paka
Petr Nedoma Agrodružstvo Brťov-Lipůvka Kytlerová Brigita Monika Rumlová
Česká u Brna Velký Beranov
Soukromé včelařství Albín Kozoň Zdeněk Kittler
Druh prodávaného zboží Bábovky, jablkovky Bio-mléčné výrobky, sýry Koření a kořenící směsi Med, medovina, Křepelčí vejce Luštěniny, obiloviny, zelenina Marinovaný česnek Maso a masné výrobky Mléčné výrobky, chlazená drůbež Pekárenské výrobky, zákusky Slovenské sýry a uzeniny Jablka a sezónní ovoce
Domácí vejce Zvěřinové uzeniny, nakládaná zelenina, Valašské frgály Kysané zelí Jablka, mák, brambory Jahody Kandované a sušené ovoce, vlašské ořechy Med, ručně vyráběné mýdlo Žampiony
Pramen: Informace MěÚ Kuřim, Vlastní zpracování
Z výsledků původu potravin vyplývá, že prodejci byli skutečně také výrobci prodávaných produktů. Pouze společnost Mipotex Žilina působí jako obchodník, nikoliv jako výrobce slovenských sýrů. V rozporu s uvedenými definicemi APS ale může být vzdálenost, na kterou jsou produkty převáženy. Prodejci často pocházeli z jiného než Jihomoravského kraje. Regionální vzdálenost tak překročili nejen prodejci ze Slovenska, ale i prodejci například ze Staré Paky či Frýdku-Místku. Prodejci byli osloveni městem respektive agenturou Kotva podle předchozích zkušeností či známosti.
75
Obr. 17: Původ prodejců na farmářských trzích v Kuřimi ve sledovaném období Pramen: Informace MěÚ Kuřim, Vlastní zpracování
Majitel spolupořádající agentury Kotva pan Aleš Kadlec poskytl pro práci informace, ve kterých blíže uvádí principy jednotlivých trhů v průběhu roku 2014 a také příčiny konce trhů. Jako hlavní faktor lze uvést, že fungování trhů bylo silně ovlivněno počasím a také roční dobou, ve které se trhy konaly. Trhy na podzim a v zimě byly obecně méně navštěvované. Svou roli na nízkou návštěvnost hrálo také deštivé počasí. Rozdíly činily až stovky návštěvníků. Nejméně navštěvovaný byl trh v únoru, který navštívilo pouze několik desítek lidí. Nejvíce navštěvované pak byly trhy v květnu a červnu. Návštěvnost se zde pohybovala okolo 500 účastníků. Velkým problémem farmářských trhů byla také „nedisciplinovanost“ prodejců. „Přijelo necelých deset prodejců. Byla to však pouze polovina těch, co slíbili, že přijedou.“ (trh v únoru) „Už tu vůbec nebyla farma s mléčnými výrobky, nebyli tu ovocnáři s jablky, i když to slíbili ještě den před trhem, o řeznících už ani nemluvím.“ (trh v listopadu). Problémem většiny trhů po celý rok byla neúčast předem potvrzených prodejců. Do poslední chvíle organizátoři nevěděli, kolik prodejců přijede. To mělo velký vliv zejména za situace, kdy měl každý prodejce v prvních měsících konání farmářských trhů vyhrazeno, že jeho zboží bude na trhu majoritní. Pokud takovýto prodejce nepřijel, jeho druh zboží nebyl na trzích dostupný. Prodejci si tento styl prodeje vynutili, aby nedocházelo ke zbytečným překryvům více prodejců se stejným zbožím. Návštěvníci tak byli rozladěni, když na trhu nemohli nakoupit to, co slibovaly propagační materiály. Tato špatná pověst mohla být jednou z hlavních příčin úpadku trhů. 76
„Zákazníci začali nadávat i mně, jako že jsem si to mohl zařídit, aby tu bylo to co minule.“ (trh v srpnu) Mimo předem domluvené prodejce se stávalo, že přijeli předem neohlášení prodejci, kteří zažádali o možnost prodeje přímo na místě. O trzích se dozvěděli především z internetu. Vliv na návštěvnost trhů mohl mít podle organizátora také srpnový přesun trhů z náměstí Osvobození na náměstí 1. května. Tento přesun se konal především z důvodu plánované rekonstrukce Kulturního domu na náměstí Osvobození. Dodnes ale rekonstrukce Kulturního domu nezačala. Od vrcholu návštěvnosti v červnu postupně docházelo k úpadku návštěvnosti. Například říjnový trh pan Kadlec popsal: „V říjnu byl jen zmar. Bylo chladno. Zákazníci ovšem už poznali, že lepší a spolehlivější pro ně je jít si nakoupit do vedle stojícího marketu, než čekat, zda někdo, koho zde čekají, s jejich zbožím vůbec přijede.“ (trh v říjnu) Při rozhovoru se pan Kadlec neubránil ani srovnání s trhy v nedalekém Tišnově, kde fungují pravidelně už několikátou sezonu i přes to, že se jedná o město s menším počtem obyvatel a s potencionálně menší kupní sílou. „Tišnov je v podvědomí dodnes okresní město. Má architektonicky i stavebně střed města. Tržiště je v tomto středu, ale bokem od dopravních spojů. Proto se také trhům v Tišnově daří lépe, neboť je tam nejen stálá tržnice, ale i podvědomí, že je to bývalé okresní město. …. Je tam poliklinika s nemocnicí, některé instituce okresního a pozemkového úřadu, stavební úřad a dalších správní orgány a banky, což pro podvědomí obyvatelstva je sice nenápadné, ale velmi důležité.“ V roce 2015 už nedošlo k obnovení a trhy byly zrušeny. Nelze určit, jaký byl hlavní důvod nezájmu občanů o tuto akci. Z informací organizátora je možné vyčíst, že se jednalo o souběh několika faktů. Spíše než určitý nezájem občanů o tento druh potravin se jednalo o nezájem o tento druh prodeje, který doprovázelo několik nejasností a chyby v organizaci. Město Kuřim dnes místo Farmářských trhů pořádá společensko-kulturní akce jako Masopustní jarmark na konci zimy, Medové dny začátkem září, Svatomartinský svátek vína v polovině listopadu, Mikulášský jarmark začátkem prosince s příchodem Mikuláše. Tyto akce nejsou primárně určeny na nákupy potravin, ale i zde se některé potraviny prodávají a svým způsobem tak částečně nahrazují farmářské trhy. 7.2.2 Farmářské bedýnky Bedýnka (v angličtině box scheme) je pravidelný systém dodávky lokální, popřípadě bio zeleniny. Obsah bedýnky se liší podle ročního období a závisí převážně na pěstiteli, který bedýnku dopravuje. Místem odběru může být jak prodejna typu zdravé výživy, tak obchod se zeleninou nebo dům konkrétního odběratele. Systém bedýnek může provozovat buď samotný zemědělec, nabízející vlastní výpěstky, nebo může být řízen podnikatelem, který produkty pouze nakupuje od partnerských pěstitelů. Systém bedýnek se tak v tomto případě blíží maloobchodním prodejům, liší se pouze ve sníženém množství prostředníků, snahou o lokálnost výrobků a rychlejším převozu mezi zemědělcem a konečným spotřebitelem. (VÁCLAVÍK, 2008) Při bližším výzkumu fungování trhu s farmářskými bedýnkami bylo zjištěno, že v Kuřimi se nenachází žádná společnost, která by podnikala v tomto oboru. Bedýnky do Kuřimi zaváží pouze dvě společnosti. V obou případech se jedná o společnosti nakupující produkty od farmářů, nikoliv o skutečné producenty. Jde o společnost Farm-box, sídlící v Syrovicích a společnost Badeko sídlící v Brně.
77
Společnosti dodávají zákazníkům sezónní bedýnky, kdy si obsah určuje hlavně společnost případně producent, tak i bedýnky přímo sestavené zákazníkem. Hlavním problémem společností v kontextu APS může být opravdová lokálnost prodávaných produktů. Produkty často nepochází z brněnského okolí ani z Jihomoravského kraje. Firma Farm-box má na svých internetových stránkách uveden slogan „čerstvé potraviny z vašeho regionu“ a jak zobrazuje mapa níže, více jak polovina hlavních dodavatelů má sídlo mimo Jihomoravský kraj. To částečně platí i o firmě Badeko, která některé své produkty dováží i z Rakouska.
Obr. 18: Slogan firmy Farm-box. Pramen: www.farmbox.cz
Obr. 19: Původ hlavních dodavatelů produktů do farmářských bedýnek společností Badeko a Farmbox Pramen: Internetové stránky společností, vlastní šetření
Další problém, který jde proti hlavní myšlence APS, je spolupráce společností s některými velkoobchodníky. Společnost Badeko například spolupracuje s firmou Ekofarma Deblín. Farma se však výrobou potravin zabývá pouze částečně, kdy obhospodařuje pouze 30 ha půdy. Více se společnost věnuje obchodování s biopotraviny, které pak dodává i do velkých nadnárodních řetězců typu Globus. Do bedýnek se tak mimo exotičtější ovoce, u kterého spotřebitel předpokládá zahraniční původ, mohou dostat i bio-jablka či bio-hrušky 78
z Itálie, případně Rakouska. S velkoobchodní společností spolupracuje také firma Farmbox, která většinu ovoce a zeleniny odebírá od Rudolfa Míči, který provozuje velkoobchod v Božicích na Znojemsku. Částečný nezájem o produkty těchto bedýnek potvrzují i prodeje. Společnost Farm-box do Kuřimi dodává průměrně asi pět bedýnek týdně a to i přesto že zde má odběrné místo, kde si mohou zákazníci bedýnku vyzvednout. Podle slov společnosti momentálně toto odběrné místo nevyužívá ani jeden zákazník a všechny bedýnky jsou rozváženy přímo do domů. Společnost Badeko týdně do Kuřimi dováží asi tři bedýnky. Naopak čistě farmářské bedýnky provozované přímo farmáři jsou dostupné pouze v Brně na konkrétních odběrných místech s osobním odběrem. Tyto společnosti neprovozují rozvoz z důvodu nedostatečného počtu zákazníků, či z důvodu neekologičnosti. V neposlední řadě společnosti jako důvod uvádí fakt, že je rozvoz náročný na techniku a lidskou sílu. 7.2.3 Samozásobiteltví Vlastní produkci potravin není v západních zemích věnována tak velká pozornost jako je tomu např. u jiných forem APS. V západních zemích je samozásobitelství bráno jako rekreace středních a bohatých vrstev a elit. Ve střední a východní Evropě je samozásobitelství více rozšířené a mimo rekreaci představuje také kulturní pozůstatek. Ten je dán určitou tradicí samozásobitelství z dob socialismu. Podíl obyvatel ČR produkujících alespoň část svých potravin se v dnešní době stabilně drží a pohybuje se nad 40 %. (SMITH, P. JEHLIČKA, 2013) V souvislosti se samozásobitelstvím Jehlička a Smith (2013) zavádí pojem quiet sustainability. Podle něj primární cíl lidí zabývajících se samozásobitelstvím není udržitelná produkce či ekologie, ale osobní či ekonomické důvody. Odlišnosti oproti jiným typům APS autoři spatřují v jeho ekonomické formě. Samozásobitelství je z ekonomického hlediska činnost, kdy nemusí docházet k pěstování převážně pro zisk. Tím, že pěstitel či chovatel je zároveň i spotřebitelem části produkce, jedná se o nejdůslednější formu APS. Z důvodu předpokládaného velkého počtu zásobitelů, kteří si alespoň část své spotřeby produkují sami, bylo v této fázi práce přistoupeno ke kvalitativní metodě výzkumu. Tedy k menšímu počtu rozhovorů, které měly semistrukturovaný obsah. Otázky rozhovorů jsou uvedeny v příloze č. 6. Kvalitativní metoda umožnila zjistit hlubší souvislosti vztahů v lokální potravinové síti samozásobitelů. Hlavní výzkumné otázky pro rozhovor navazují na zemědělskou a potravinářskou část práce. Níže jsou uvedeny otázky, které doplňují, případně zpřesňují hlavní otázky uvedené v cílech práce. Jak vypadá dodavatelsko-odběratelská struktura vybraných mikroproducentů? Jak se struktura liší od průmyslových či zemědělských společností? Jaké jsou možnosti a hranice samozásobitelů? Rozhovor byl proveden se třemi respondenty. Respondenti byli vybráni na základě znalosti území, tak aby představovali odlišné způsoby hospodaření a alespoň z části reprezentovali druhy samozásobitelství ve městě Kuřim. Jedná se o fyzické osoby zabývající se chovem hospodářských zvířat, včelařstvím respektive zahradničením. V rámci zachování etiky výzkumu nejsou uváděna jména ani přesné adresy těchto respondentů. Jména respondentů
79
byla zaměněna a v práci se dále objevují pod oslovením sedlák, včelař a zahradník. Pro všechny tři je samozásobitelství hlavně hobby. 7.2.3.1 Sedlák Hospodářství muže ve středním věku se nachází v intravilánu Kuřimi mezi zástavbou rodinných domů. S hospodářstvím mu pomáhá jeho družka. Pro oba je hospodářství vedlejší prací. Muž má vlastní stavební firmu a žena pro něj dělá účetnictví. V případě jejich nepřítomnosti se o hospodářství starají členové rodiny, kteří zde nebydlí a pomáhají nepravidelně. Označení sedlák lze zaměnit s podnikem fyzických osob uvedeným výše, v dalších částech práce se bude objevovat pouze označení sedlák. Na svém hospodářství chovají především kozy, vepře, králíky slepice, několik koček a dva psy. Přesné stavy hospodářských zvířat si sedlák nepřál zveřejnit. Hospodářství zde vedl již mužův otec a hospodaření je pro něj pokračování rodinné tradice. Co se týká soběstačnosti, většinu masa ovoce a zeleniny si vyprodukují sami. „Já do obchodu ani moc nechodím. Maso máme vlastní, a kupuju jen občas hovězí.“ (Žena) Maso a živočišné produkty zpracovávají dále ve formě různých druhů masných výrobků. Veškerý dobytek sedlák poráží sám přímo v hospodářství. „Já si udělala certifikáty na výrobu sýrů a tvarohu z kozího mléka a (muž) ten dělá klobásky, po těch se můžou lidi utlouct.“ (Žena) Krmiva pro zvířata jsou zajišťována z velké části v rámci vztahů a známostí v regionu. Největší část krmiva hospodář získává ze zbytků z restaurací a obchodů s potravinami zdarma. „Já ani nevím, jestli se to může takto uvádět, ale pravidelně si jezdíme pro domluvené zbytky. Je to výhodný pro nás i pro ně. Oni ty zbytky jinak odváží do kafilerky, kde za to musí zaplatit.“ (Muž) Provozovny jsou rozmístěny jak v Kuřimi, tak blízkém okolí. Ze strachu z případných kontrol sedlák nechtěl uvést názvy provozoven. Část rostlinných krmiv si sedlák vypěstuje sám. Čtyři hektary zemědělské půdy, kterou vlastní pravidelně seká. Další půdu vlastní jeho přátele, kterým se o ni stará a platí jim za ni pouze daň. Krmivo často funguje jako směna. Přebytky si sedláci vyměňují či si mezi sebou poskytují služby. „Několik prasat tu jen vychovávám pro ostatní, kteří tu nemají prostory, oni mě pak za to dají nějaký vlastní přebytky. Když mám moc žrádla já, zavezu ho manželům Novotným do Knínic (Moravské Knínice). Prodávají selata na živnost. Když pak od nich beru selata a oni mi to vždycky nějak promítnou.“ (Muž) Jako krmivo pro některý dobytek využívají vlastní kozí mléko, případně dary od lidí, kteří od sedláka odebírají produkty. Běžnou koupí obstarávají pouze minerální výživu a doplňky krmiva z Mikrop Čebín. Odběr produktů není veřejný a probíhá především v okruhu přátel a známých. „My to ani veřejně prodávat nemůžeme, museli by jsme mít veterinární kontroly, zvířata porážet na jatkách a já ani nevím jestli bych to maso mohl bourat, když nejsem vyučenej řezník“. (Muž) Funguje zde systém objednávek, kdy si lidé dopředu domluví, co chtějí. Lidé si chodí pro produkty přímo do hospodářství. „Pouze když se sejde hodně lidí, zavezu to třeba do České do hospody, kde si to lidi rozeberou.“ (Žena) U většiny produktů funguje sezónnost. Například mléčné produkty žena vyrábí pouze v době největšího sběru mléka. S odběrem podle vlastních slov problém nemají. Naopak
80
odběratelů přibývá. Velký počet odběrů funguje často formou výměnného obchodu. Rozdíl mezi klasickou produkcí je forma, v jaké jsou produkty dostupné. „Hodně recyklujeme, mlíko dáváme do použitých petek, maso a zavřeniny do použitých zavařovaček, ty nám lidi taky často nosí.“ (Žena) Hospodářství celkově neprodukuje velké množství odpadu. Vepřová kejda je rozházena na poli či zahradě. Voda na zalévání a čištění dvora je sbírána ze střechy při dešti, rostlinné zbytky jsou zkompostovány a využity jako hnojivo pro další rostliny. Z ekonomického pohledu lze říci, že výdělek není hlavní motivací, přesto na produktech alespoň z části vydělávají. „Když to srovnám s tím, co dělám, tak na hodinu si vydělám v podstatě stejně. Kdybych se tím ale chtěl živit, musel bych toho tady mít mnohem víc a to nemám v plánu“ (Muž) 7.2.3.2 Včelař Včelař je muž, který na svých čtyřech rodinných pozemcích v Kuřimi a širším okolí chová zhruba 300 včelstev. V oblasti Kuřimska využívá snůšky hlavně z ovocných stromů, řepky, akátu a lípy, na jednom stanovišti zaměřujeme na produkci lesního medu. Produkce medu je spíše vedlejší činností. Hlavním zdrojem příjmů je prodej oplodněných matek po celé ČR. S chovem mu pomáhají rodiče i bratr. „Chov funguje jako rodinný podnik, přičemž jako hlavní výdělečnou činnost jí mám pouze já“ Včelař práci považuje za svůj koníček a stejně jako sedlák pokračuje v rodinné tradici. „V mém případě šlo asi o souhru ekonomické i environmentální motivace a zároveň že můžu pracovat společně s rodiči. Také mi vyhovuje, že nemám pevně stanovenou pracovní dobu, ale že si třeba můžu zvolit, v kolik hodin přijedu.“ Produkce medu je založena čistě na přírodní bázi. Do medu nepřidávají žádné doplňky, ani včelám nedávají žádnou doplňkovou výživu. Dodavatelské vztahy jsou tak v tomto případě značně omezené. Příslušenství pro chov včel nakupuje z velkoobchodů, případně si jej vyrábí sám a následně i prodává dalším včelařům. Odběratelské vztahy jsou u medu založeny na osobních známostech. Prodej probíhá přímo z rodinného domu. „Co se medu týče, poptávka vysoko převyšuje nabídku, často se stává, že k nám lidé v zimě a na jaře chodí a chtějí med a my už nemůžeme sloužit. V tom ale také hraje roli, že ho nemáme zase tak obrovské množství. … Nejčastější odběratelé medu jsou lidé z Kuřimi a okolí, kteří se k nám naučili za léta, které se včelařině věnujeme, chodit. Dost často to bývají i kamarádi, kteří ví nebo se dozví, že med prodáváme.“ Jako jediný ze samozásobitelů prodává také oficiální cestou na společenských událostech ve městě Kuřim. Důvodem možnosti prodeje je především neexistence omezujících opatření pro prodej medu. „Navštěvujeme akce ve městě, ale třeba jen dvakrát do roka. Pravidelně se objevujeme právě na Medových dnech a ještě na Mikulášském jarmarku. Právě i díky těmto akcím se rozšiřuje naše klientela. Do budoucna přemýšlíme, že bychom tento typ prodeje rozšířili“ Stejně jako sedlák je i včelař zapojen do komunity. Ta má oficiální charakter a sdružuje přibližně 30 osob zabývající se včelařením v Kuřimi a okolí. Nicméně slouží spíše jako institucionální spolek, který pomáhá organizovat například Medové dny, případně řeší vybrané záležitosti s městem. Spolek nefunguje na bázi toho, že by si včelaři vzájemně vyměňovali pomůcky či produkty. „Ne, nic takového nefunguje (Odpověď na otázku zda si vzájemně pomáhají členové spolku). Každý má vlastní vybavení, které si pořídí na vlastní pěst.“
81
7.2.3.3 Zahradník Zahradník pěstuje ovoce a zeleninu v zahrádkářské kolonii blízko plaveckého bazénu v severní části města. Umístění kolonie je označeno v příloze č. 7 číslem 1. Kolonie v posledních letech prodělala velké změny. Zhruba jedna třetina zahrádkářských pozemků v této kolonii byla v roce 2009 přestavěna na parkoviště pro blízký plavecký areál. Zbylé pozemky jsou v dnešní době ohroženy plánovanou stavbou sportovní haly, která by měla rozšířit zázemí sportovního areálu. Projekt je podle údajů z informační desky (viz. příloha č. 8.) velmi aktuální a zahrádky je možné využívat pouze do konce září roku 2016. Zahrádkáři o této situaci vědí již několikátý rok. Smlouvy o pronájmu dostávali pouze na následující rok. Město neplánuje vybudování nové zahrádkářské oblasti, jako náhradu mohou zahrádkáři zažádat o přidělení nové zahrádky v dalších místech v Kuřimi. Z důvodu velkého zájmu, je ale velmi nepravděpodobné, aby zahrádka byla někomu udělena. Paní Chaloupková z MěÚ Kuřim, která má na starosti pronájem zahrádek, se k celé situaci vyjádřila takto: Zahrádkářům z rušených kolonií nemáme bohužel co nabídnout, neboť zájem o zahrádky v Kuřimi mnohonásobně překračuje nabídku volných pozemků. Dlouhodobě volné žádné nejsou, možná pár neoplocených záhonků bez vody u bytovek, které jsou ale vhodné spíše pro ty, co tam bydlí. Zpravidla si lidé drží zahrádky po celý život nebo případně do té doby, než se odstěhují z důvodu koupě RD. Časté bývá přenechávání zahrádek příbuzným, dětem. ...Budovat nové kolonie město nemá v plánu, nemá k tomu vhodné pozemky. Zahradník je již v důchodovém věku a jeho zahrada v kolonii slouží hlavně pro produkci potravin. Zahradničení je pro něj koníčkem. Na zahradě tráví čas jednou až dvakrát týdně. V letních měsících častěji. Na zahradu dochází pěšky, protože bydlí v nedalekých panelových domech. Zaměřuje se především na pěstování klasické zeleniny, jako jsou brambory, okurky, rajčata atd. „Já pěstuju v podstatě pořád to stejný, už mám za ty léta odzkoušený, co mně tady vyroste a co ne.“ Semena pro výsadbu kupuje většinou v místních domácích potřebách v Kuřimi, případně v obchodě Globus Brno. Část semen, si také vyměňuje se zahrádkáři v kolonii. „Minulý rok jsem dostal nějaký sazenice rajčat tady od sousedů“ Ale spíš si vše zasadím sám“ Průmyslová hnojiva na zahradě nepoužívá, částečně jsou použity pouze prostředky proti škůdcům. Na zahradě má zahradník umístěn kompost, ve kterém podle něj slouží rostlinné zbytky z domácnosti. Jako hnojivo také na podzim vysévá hořčičné semínko, které pak zarývá na zimu do půdy. Jako závlahu používá společný zdroj vody a částečně dešťovou vodu, kterou zachytí z malého zahradního domku. Většinu produkce zahradník spotřebuje ve své domácnosti. Zeleninu i ovoce spotřebuje v čerstvém stavu, případně část uskladňuje v domovním sklepě. Podíl soběstačnosti není v porovnání například se sedlákem příliš vysoký. V soběstačnosti dominuje hlavně zelenina. „Zeleninu já přes léto skoro nekupuju, s ovocem už to je horší, to já tu mám jen jabloně a třešňu, takže to v obchodě občas kupujem. … nejvíc nám vydrží brambory, obvykle do Vánoc“ Spotřeba některých druhů zeleniny se v jeho domácnosti se také liší v závislosti na období. „V létě, když jsou na zahradě rajčata, tak hodně jíme rajčata. Přes rok si je kupujem ale jen občas.“ Zahrádkářská komunita v Kuřimi příliš nefunguje. Zahrádkářský svaz byl zrušen na přelomu tisíciletí a momentálně nefunguje žádná náhrada. Zahrádkáři se tak znají především uvnitř kolonie a nespolupracují mezi sebou. Určitou uzavřenost demonstruje 82
plot viditelný na fotce v příloze č. 9. Z ekonomického hlediska je pro zahradníka zahrádka přínosná, a i když pro něj není úspora peněz hlavním důvodem, práce na zahradě se mu vyplatí. „Platíme čtyři stovky za nájem, zeleniny zde vypěstujeme víc, ale samozřejmě nemůžu do toho počítat vlastí práci“ 7.2.4 Ostatní APS Další formy APS už nejsou v Kuřimi zdaleka tak rozšířené. Za určitou formu prodeje ze dvora lze považovat provozování automatu na mléko. Tzv. mlékomat v Kuřimi provozuje zemědělská společnost ZEPO Bořitov sídlící nedaleko Černé Hory v okrese Blansko. Tento mlékomat zde provozuje od roku 2010. Motivací k provozování mlékomatu společnosti je snaha o dodání mléka v kontrolované kvalitě přímo koncovému zákazníkovi. Výtočnost mléka pomocí těchto automatů má podle informací společnosti sestupnou tendenci. Jako důvod společnost uvádí dlouhodobě nízké výkupní ceny mléka. Na vysvětlení dále uvádí: „Markety v současné době snižují ceny mléka, někdy i pod deset korun za litr, my se držíme pořád na stejné ceně patnáct korun za litr.“ Firma provozuje celkově čtyři mlékomaty (mimo Kuřim se jedná ještě o Blansko, Boskovice a Černou Horu) a v Kuřimi má nejnižší prodeje. Firma však nemá v plánu mlékomat rušit. Měsíčně přes mlékomat v Kuřimi prodá přes 3500 litrů mléka. (leden 2016 – 3735 l, únor 2016- 3690 l). Roli v prodeji tak může mít pravděpodobně i umístění zařízení. Mlékomat firmy v Boskovicích, umístěný v těsném kontaktu u provozovny Kaufland prodává až 5 tisíc litrů mléka. V Kuřimi je umístěn na náměstí 1. května ovšem stojí zhruba 80 m od nejbližšího obchodu. Umístění dokládá také fotodokumentace v příloze 10.
7.3 Souhrn Alternativní potravinové sítě na Kuřimsku fungují ve značně omezené míře. Nejvíce se z APS ve městě projevují samozásobitelé. To, že se jedná o nejrozšířenější formu APS, potvrzuje i Smith a Jehlička (2013). Je otázkou, zda dojde k rozšíření forem APS, které budou v Kuřimi fungovat. Je zde relativní potenciál založit například komunitou podporované zemědělství, které funguje mnohem více v zahraničí. O jeho síle, v Japonsku se zmiňují autorky Gibson-Graham (2008), v Evropě pak publikace Evropské komise. Možné rozšíření těchto sítí závisí na růstu poptávky. Poptávku po regionálních potravinách ve městě Kuřim potvrzují i mikroproducenti, u kterých poptávka výrazně převyšuje nabídku. Velký zájem je také o zahrady, které pronajímá samotné město. Mikroproducenti také potvrdili, že se jedná spíše o stálou klientelu, kterou postupně rozšiřují. Naopak nízký zájem občanů je patrný u farmářských trhů, bedýnek a částečně i mlékomatu. Rozdílnost těchto zájmů je obtížné vysvětlit. Nicméně velkou roli hraje blízkost vztahů a možnost osobnějšího kontaktu s producenty přímo z Kuřimi. Práce potvrdila i fakt, že varianty APS, mimo samozásobitelství, nejsou v Kuřimi tak důsledné vůči samotným pravidlům APS jako je počet překupníků, či vzdálenost mezi produkcí a spotřebou. Důležitým faktem, kterým se APS odlišují od klasické průmyslové produkce, je důraz i na jiné než ryze ekonomické faktory. To do jisté míry potvrzuje článek autorek GibsonGraham (2008). Farmářské trhy v Kuřimi hrály jistou společenskou roli, na kterou navazují jarmarky pořádané v dnešní době. Ekonomické faktory nemusejí zasahovat ani do prodeje produktů. V rozhovorech například sedlák potvrdil, že velkou roli v samotném prodeji hraje směna či dar. Velmi časté jsou u sedláka například výpomoci či dary zbytků potravin, které pak využívá jako krmivo. Částečně dary využívá také včelař. 83
V rozvoji a samotném fungování APS hraje roli i veřejná správa. Zatímco o osudu farmářských trhů rozhoduje především ta místní, rozvoj mikroproducentů mohou zastavit hlavně nařízení a směrnice vlády národní, potažmo i evropské. Místní samospráva má velký vliv na rozvoj zahrádek a zahrádkářských kolonií. Vliv má zejména zástavba některých kolonií případně zábor a zástavba zemědělské půdy. Což se potvrdilo i ve výsledcích této práce. Vliv národní legislativy je taktéž nezanedbatelný. Například u sedláka zákony a vyhlášky hrají důležitou roli. Maso z domácího chovu a porážky, případně produkty živočišné výroby, nemůže podle zákona dát do veřejného oběhu. Maso musí být podle Mze použito pouze pro domácí účely. Toto nařízení neupravuje evropská směrnice, ale český zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, který už v různých obdobách platí více než 50 let. Většina sedlákovy produkce se tak realizuje v šedé ekonomice směn, darů a černého prodeje. V rozdílné pozici je včelař, který své produkty může veřejně prodávat například v místních maloobchodních prodejnách či na farmářských trzích. Med a výrobky z něj, stejně jako například drůbeží a králičí maso, popřípadě vejce, jsou zařazeny do kategorie volnějšího prodeje (Odstavec předpisu zákona č.166/1999). To, že hlavní motivací pro samozásobitele není ekologie či trvalá udržitelnost potvrzují všichni tři respondenti. V těchto případech jde především o určitý typ nezávislosti či radost z úspěchu, popřípadě smysluplné trávení volného času. Žádný respondent nepoužívá při své produkci chemické či jinak neekologické postupy a podporují tak tvrzení Jehličky a Smitha (2013) o tiché udržitelnosti. Práce bez průmyslových hnojiv je typická pro velkou část samozásobitelů. Podle výzkumu až 50 % nepoužívá žádné chemické prostředky.(Průzkum CVVS, 2005 in SMITH, JEHLIČKA, 2013)
84
8 ZÁVĚR Práce potvrdila vzrůstající roli faktoru poptávky v primárním i sekundárním sektoru výroby. Zvláště u zemědělských společností je patrný přesun struktury rostlinné i živočišné výroby. Tento fakt v kombinaci s modernějšími technologiemi má za následek snižování vlivu přírodních podmínek na zemědělskou výrobu. Další vliv na strukturu výroby má i dotační politika. Orientace národní i evropské zemědělské politiky na rostlinnou výrobu měla za následek vzrůst cen krmiv na trhu a tím i změnu struktury výroby. Společnosti, zabývající se živočišnou výrobou, z velké části produkují vlastní krmiva, kterými se snaží snížit provozní náklady. Na druhou stranu, to může brát prostor pro rentabilnější rostlinnou produkci. Každá forma či úroveň zpracování produkce potravin má své typické dodavatelskoodběratelské vztahy. Zásadní roli v samotném prodeji, ale i zpracování potravin, hrají obchodní, respektive maloobchodní společnosti. Tyto společnosti produkty nevyrábí, ale práce potvrdila, že jsou hlavními odběrateli zemědělských komodit i potravinářských výrobků a mají tak velký vliv na konečnou cenu i kvalitu výrobku. Obchodní společnosti v zemědělství na rozdíl od těch maloobchodních, alespoň částečně vytváří území, ve kterém jsou hlavními odběrateli. Patrné je to například v severní části okresu, kde je významným odběratelem Elita Brno. Takováto regionalizace u maloobchodních společností odebírající produkty průmyslové výroby není možná. Přímé napojení zemědělského a potravinářského sektoru je v okrese spíše výjimkou a omezuje se především na masný průmysl. Zhoršující se situace živočišné výroby může mít pro tento sektor průmyslové výroby vážné následky. Masný průmysl v okrese se bude muset této situaci přizpůsobit a hledat dodavatele z ostatních okresů, popřípadě zahraničí. Vzrůstající dovoz masa ze zahraničí se pro zpracovatele v regionu nepotvrdil. Zpracovatelé čerpají především z regionální živočišné výroby. Další silné propojení zemědělského a potravinářského sektoru je v oblasti zpracování mléka a výroby mlýnských výrobků. V této oblasti nemá studovaný region dostatečné kapacity, a proto dochází ke zpracování vně region. Spojením zemědělské výroby, distribuce, zpracování a prodeje vzniká agrobyznys. Hranice a území agrobysnysu jsou závislé na druhu zboží a způsobu zpracování. Nejmenší vzdálenosti mezi jednotlivými druhy zpracování urazí produkty masné výroby. Naopak téměř nadnárodní hranice agrobyznysu můžeme pozorovat u výrobků CZ-NACE 10.8 ostatní průmyslové výroby. Jednotlivá území agrobyzynysu se překrývají a nelze určit, zda by nějaká část regionu byla specializovanější. Pro lepší pochopení složitosti vztahů by jistě bylo podstatné zkoumat i jednotlivé podíly na maržích konečného produktu. Výsledky vybraných autorů (např. MOKREJŠOVÁ, 2013), upozorňují na nerovnoměrné rozložení marží mezi výrobcem, zpracovatelem a obchodníkem. Jistou roli zde může hrát i originálnost vyráběného zboží. Lze očekávat, že například firmy z oboru výroby ostatních potravinářských výrobků budou mít silnější vyjednávací pozici. Při srovnání klasických dodavatelsko-odběratelských sítí a APS vznikají jisté paradoxy. V Kuřimi, menší vzdálenost urazí (od výroby po spotřebu) teoreticky maso, kde skot byl vychován v Moravských Knínicích, poražen v Tišnově a prodán v Kuřimi. Tedy maso produkované přes klasické sítě. Snaha alespoň částečně zvýšit svůj podíl na celkovém prodeji motivuje firmy k zavedení přímého prodeje. Přímý prodej je omezen velkým počtem proměnných faktorů, které můžou hrát velkou roli v konečném úspěchu. Svou roli hraje druh prodávaného zboží (podle výsledků práce nejvíce vlastních prodejen mají podniky s výrobou produktů s omezenou dobou trvanlivosti), umístění (mlékomat v Kuřimi je vzdálen od supermarketu 85
více než v Boskovicích a má podle údajů menší tržby, prodejny pečiva umístěny hlavně v Brně), konkurence (zákazníci nemusí využít prodejnu či stánek, když je blízko maloobchod, kde nakoupí vše), či technologickými možnostmi (rozvoz bedýnek není u některých společností možný z důvodu nedostatku dopravních prostředků). Přímý prodej je typický hlavně pro alternativní potravinové struktury, ale i pro produkty masné a hlavně pekařské výroby. Zemědělské společnosti přímý prodej využívají pouze výjimečně a často pouze pro prodej ovoce. Rozdíly mezi klasickými a APS strukturami jsou v motivaci produkce. Právnické osoby jsou založeny především za účelem ekonomického zisku a následného růstu, zatímco samozásobitelé pokračují převážně v rodinné tradici či snaze o základní nezávislost. Rozdíly panují také v celoroční produkci. Zatímco všechny formy APS alespoň částečně reflektují sezónnost, průmyslová výroba se vyznačuje celoroční výrobou. Naopak určité spojitosti lze pozorovat i ve snaze zajistit si alespoň částečnou soběstačnost v krmivu pro živočišnou výrobu. U struktur APS navíc hraje velkou roli komunitní podpora a vzájemné vztahy. Bližší komunita není patrná pouze u zahradníka. Většímu napojení na okolí může bránit například i plot, který tvoří fyzickou bariéru kolem zahrádkářské kolonie. Z forem APS je v Kuřimi podstatné pouze samozásobitelství. Nejvíce se na celkové produkci podílejí zahrádkáři. Město dohromady pronajímá asi 280 zahrádek v zahrádkářských koloniích a u bytových domů. Mimo pronajímané zahrady může být zahrádkaření dostupné ve městě ve více formách, jako například balkonové zahrady, či zahrady u bytových domů. Zahrady obecně mohou mít mimo produkční i okrasnou a environmentální funkci. I když dochází v Kuřimi k zániku kolonií, samotné zahrádkaření tak nemusí nikdy být přímo vyloučeno z městského prostředí (DUŽÍ a kol. 2014). Ostatní formy APS ve městě příliš nefungují. Rozvoj APS je možné podporovat na národní úrovni pomocí zlepšení podmínek jako je uvolnění byrokracie, úleva zdanění zahradní techniky nebo například založení pozitivního mediálního obrazu. Ministerstvo zemědělství jako hlavní orgán podporuje finančně tvorbu značky Regionální potravina, Klasa apod., které mají za cíl především podporu výrobků klasické výroby. Důrazem na lokální původ výrobku se snaží průmyslové společnosti podpořit prodej a zachytit tak poptávku po tomto druhu potravin. Z jiných forem APS Mze podporuje například farmářské trhy či bedýnky vydáváním různorodých informačních materiálů. Nedostatečně naopak podporuje samozásobitelství, které je nedostatečně zmíněno i v Programu rozvoje venkova. Zvláště varující je tento fakt s porovnáním s výsledky práce, kdy poptávka občanů v Kuřimi je výrazně vyšší po produktech od místních mikroproducentů než po produktech farmářských trhů či bedýnek. Na závěr práce je důležité upozornit, že APS představují pouze velmi malou část potravinářských struktur. A ani samotná míra potravinové soběstačnosti nebude u většiny samozásobitelů vysoká. Formy APS ale představují velmi dobrý a účinný nástroj přístupu k čerstvým a environmentálně šetrným potravinám. V práci se na druhou stranu potvrdila kritika APS od vybraných autorů jako je velká vzdálenost či zbytečně velký počet překupníků.
86
9 ZDROJE 9.1 Knižní zdroje a vědecké články BEČVÁŘOVÁ, V., VINOHRADSKÝ, K., ZDRÁHAL, I. 2009. České zemědělství a vývoj cenového prostředí společného trhu EU: monografie. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2009, 74 s. ISBN 978-807375-345-0. BEČVÁŘOVÁ, V. 2008. Agrobyznys mění koncepci i kritéria úspěch zemědělských podniků. Agris BEČVÁŘOVÁ, V. 2005. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, ISBN 80-7157-911-4. BIČÍK, I., JANČÁK, V. 2005. Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 2005, 103 s. ISBN 80865-6119-4. BOUČKOVÁ, B. 2010. Agrární a strukturální politika. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2010. ISBN 978-80-213-2067-3. CULEK, M. 2013. Biogeografické regiony České republiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 447 s. ISBN 978-80-210-6693-9. DEMEK, J. 1987. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR., 1. vyd., Academia, Praha, 1987. 584 s. DUŽÍ, B.; BIHUŇOVÁ, M.; TÓTH, A.; STOJANOV, R. 2014. Challenges of Urban Agriculture: Highlights on the Czech and Slovak Republic Specifics. In: Vávra, J. et al. Current Challenges of Central Europe: Society and Environment. Prague: Varia, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, pp. 82107. ISBN 978-80-7308-551-3 FRAŇKOVÁ, E., JOHANISOVÁ, N. 2013. Udržitelný nerůst. Nový zastřešující koncept v environmentální argumentaci? SOCIÁLNÍ STUDIA. (1). 13–34 s. GIBSON, K., GRAHAM, J. 2008. Diverse Economies: Performative Practices for ‘Other Worlds’. Progress in Human Geography. GOODMAN, D. 2003 The quality ‘turn’ and alternative food practices: reflections and agenda, Journal of Rural Studies, 19, pp. 1–7. HAMERNÍK, F., kol. 1960: Rajonizace zemědělské výroby v ČSSR. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 746 s. CHLOUPEK, O., PROCHÁZKOVÁ, B., HRUDOVÁ, E. 2005 Pěstování a kvalita rostlin. 1. vyd . Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 178 s. ISBN 80-7157- 897 - 5. KELLOU, I. 2014. Alternative Food Systems: The Case of Agri-food SMEs. IGLS‐Forum 2014. KOZÁK, J., NĚMEČEK, J. 2009. Atlas půd České republiky. 1. vyd. Praha: MZe ČR ve spolupráci s ČZU, 149 s. ISBN 978-80-213-1882-3. KREJČÍ, J., ŠTIKOVÁ, O. 1996. Vývoj změn ve spotřebitelské poptávce po potravinách. Informační studie č. 33, Praha, VÚZE, 1996, 56 s. ILBERY, B., MAYE, D. 2005. Alternative (shorter) food supply chains and specialist livestock products in the Scottish - English borders. Environment and Planning A. 823 - 844. JEHLIČKA, P. 2009. The souvenirs of communism: missed opportunities for sustainable development innovations in the enlarged European Union? Oxford, UK: Oxford University Press, pp. 45–53. LEYSHON, A., LEE, R. 2003. Alternative Economic Spaces.
87
PÁKOZDIOVÁ, M. 2011. Kuřim jako případová studie malého město v metropolitním regionu. IN Konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj malých měst a venkovských regionů v české republice. Západočeská univerzita v Plzni. Západočeská univerzita v Plzni, 2011. PARKER, G. 2005. Sustainable food? Teikei, Co-operatives and food citizenship in Japan and the UK. Working Papers in Real Estate & Planning. (11). QUITT, E. 1971.: Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. MEZERA, J., DVOŘÁK, J., ZDRÁHAL, I. 1995. Strukturální změny a tendence v potravinářském sektoru: Czech agriculture and the development of price environment in the EU common market: monografie. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 1995, 58 s. Folia Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. ISBN 80-858-9810-1. NÉMETHOVÁ, J. 2009. Agropotravinárské štruktúry okresu Nitra. Nitra: Fakulta Prírodných vied v Nitre. ISBN 978-80-8094-553-6. NÉMETHOVÁ, J., SPIŠIAK P.. 2008. Postavenie okresu Nitra v agrovýrobe Nitrianskeho kraja. GEOGRAPHIA CASSOVIENSIS II. (I), 5. MACKOVČIN P., JATIOVÁ M., DEMEK J., SLAVÍK P. a kol. 2007. Brněnsko: Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha MARDSEN, T., BANKS, J., BRISTOW, G. 2000. Food Supply Chain Approaches:Exploring their Role in Rural Development. Sociologia Ruralis. European Society for Rural Sociology, (4). Short food supply chains and local food systems in the EU a state of play of their socio-economic characteristics. 2013. Luxembourg: Publications Office. ISBN 978-927-9292-880. SMITH, J., JEHLIČKA P. 2013. Quiet sustainability: Fertile lessons from Europe’s productive gardeners. Journal of Rural Studies. (32). SPIŠIAK, P., NÉMETHOVÁ, J. 2008. Agrosubjekty regiónu Nitra vo vzťahu k odberateľom poľnohospodárskych surovín. Geografický časopis. 2008, roč. 60, č. 1. SPIŠIAK, P. 1995. Agrosystém na Slovensku po roku 1989 In: Zmiany w przestreni geograficznej w warunkach tranformaciji spoleczno-ekonomicznej - Warszawa: Wydzial Geografii i Studiow Regionalnych Univerzit,. - S. 176-181 SVOBODOVÁ, E., BEČVÁŘOVÁ, V., VINOHRADSKÝ, K. 2011. Intenzivní a extenzivní využívání přírodních zdrojů zemědělství ČR. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, ISBN 978-80-7375-579-9. VALENTA, O., HLADÍK, P. 2011 Budoucnost kvality a bezpečnosti potravin v Česku. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011, 143 s. ISBN 978-80-86794-38-9. VĚŽNÍK, A., KONEČNÝ, O. 2011. Zemědělství České republiky po vstupu do EU: regionální diferenciace. VĚŽNÍK, A., KONEČNÝ, O., BENEŠ, J. 2010. Regionální specifika vybraných ukazatelů zemědělství České republiky po vstupu do Evropské unie. VOŠTA, M. 2010. Společná zemědělská politika EU a její aplikace v České republice. Současná Evropa. Praha: VŠE, 2010(2). WHATMORE, S., STASSARD, P., RENTING, H., 2003: What's alternative about alternative food networks? Guest editorial. Environment and Planning A , volume 35(3) p. 389 – 391.
88
9.2 Závěrečné práce a sborníky BRITAN, M. 2012. Regionálně geografická analýza zemědělství v zázemí města Brna. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. FENDRYCHOVÁ, L. 2015. "Jiná" geografie alternativních potravinových sítí: farmářské trhy jako cestující koncept. Disertační práce. Univerzita Karlova-Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D. GROSS, M. 2008. Kuřimsko: regionálně geografická studie. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita. JUREK, J. 2012. Trh zemědělské půdy. Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce. Vedoucí práce Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. PRAVEČEK, J. 1999. Geografické aspekty transformace zemědělství na okrese Brno-venkov. Brno, 1999. Diplomová práce. Masarykova univerzita. PYSZKO, M. 2011. Základní proměny zemědělství v České republice po vstupu do Evropské unie. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. MĚŘÍNSKÁ, P. 2013. Obchodní vztahy jako součást podnikatelského prostředí zemědělského podniku. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. MIKULČICKÁ, R. 2013. Vliv provozu supermarketů na lokální potravinovou síť v Boskovicích. Brno. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce RNDr. Naděžda Johanisová, Ph.D. MOKREJŠOVÁ, V. 2013. Regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů v potravinářském řetězci. Disertační práce. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Vedoucí práce Prof. Ing. Dana Zadražilová, CSc. SEIMLOVÁ, L. 2008. Geografické aspekty transformace potravinářského průmyslu v Jihočeském kraji po roce 1989. České Budějovice, 2008. Diplomová práce. Jihočeská univerzita SOVOVÁ, L. 2015. Zahrádkářské kolonie jako příspěvek k alternativní produkci potravin? Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Eva Fraňková
9.3 Internetové zdroje Agrocenzus 2010 v Jihomoravském kraji [online]. 2011. Český statistický úřad [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://csugeo.iserver.cz/xb/redakce.nsf/i/agrocenzus_2010_v_jihomoravskem_kraji/$File/AGC2010_JmK.pdf Aktualizace strategické vize Strategie Jihomoravského kraje 2020 [online]. Jihomoravský kraj [cit. 201510-31]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=175435&TypeID=2 BARTOŠKOVÁ, R. 2007. Notebooky k nakousnutí. In: E 15 [online]. 2007 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z:http://euro.e15.cz/profit/notebooky-k-nakousnuti-886222 Bedýnky.cz [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.bedynky.cz/bedynky BUDÍK, V. a kol. 2005. Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl [online]. In: . BPU Consulting. Brno: Jihomoravský kraj [cit. 201604-30]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=124993&TypeID=2 Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR 2012. Průzkum - [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/prilohy/Pruzkum.pdf České potraviny od zdroje: reprezentativní výzkum veřejného mínění [online]. DEMA, 2010 [cit. 2016-0502]. Dostupné z: http://www.dema-praha.cz/ku1005.htm
89
DROBILOVÁ, L. 2007. Vývoj využívání krajiny Kuřimska a jejích změn v historickém kontextu. 2007. Dostupné z: www.uses.cz/data/sbornik07/Drobilova.pdf Ekonomická pozice malých a středních potravinářských podniků a rozvoj regionálních potravinářských značek. 2012. Bulletin ÚZEI [online]. UZEI [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/bu1205.pdf FENDRYCHOVÁ, L. 2012 Geografie alternativních potravinových sítí: Farmářské trhy v Praze. Geografické rozhledy [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wpcontent/uploads/2012/10/26-27.pdf FIŠEROVÁ, L. 2006. Integrovaná rozvojová strategie mikroregionu Kuřimka. [online]. 2006 [cit. 2016-0429]. Dostupné z: From Farm to Folk: public support for local and sustainably produced food 2015. [online] Friends of the Earth Europe [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.foeeurope.org/local-food-briefing-full-opinion-pollresults-140115 HLAVÁČEK, M. a kol. 2012. České zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013. 2012. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/koncepce-astrategie/strategie-pro-rust.html HOMOLKA, J. 1995. Problematika potravinářského průmyslu a jeho vztah k zemědělské výrobě. Česká zemědělská universita Praha. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/61/139510/Homolka.pdf Charakteristika okresu Brno-venkov 2013. [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/charakteristika_okresu_brno_venkov Kodex farmářských trhů [online]. In:Ministerstvo zemědělství [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/120003/Kodex_farmarskych_trhu.pdf LÍNKOVÁ, E. 2000 Odbytová družstva neplní očekávání [online]. Agris, [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/95344/odbytova-druzstva-neplni-ocekavani LORENC, L. 2015. Ceny mléka stále klesají, mlékomaty mají potíže. Regionpress [online]. (16) [cit. 201604-26]. Dostupné z: http://www.regionpress.cz/default.aspx?ID=16782 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2015-10-31]. Dostupné z: http://prvkjm.poyry.cz/ Ministerstvo zemědělství. 2004. Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004 – 2013). [online]. [cit. 2015-10-30]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/3045/_16452_32655_Koncepce_potravinarstvi__2004_2014__1_.pdf Ministerstvo zemědělství. 2015. Panorama potravinářského průmyslu. 2014. Praha, ISBN 978-80-7434010-9. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-a-hodnoticizpravy/panorama-potravinarskeho-prumyslu/ Ministerstvo zemědělství. 2013. Veřejný registr půdy. Dostupné z: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ Ministerstvo zemědělství. 2015. Zelená zpráva. 2013. Praha, ISBN 978-80-7434-010-9. Dostupné z:http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-a-hodnotici-zpravy/zpravy-o-stavuzemedelstvi/?pos=0 Ministerstvo zemědělství. 2013. Zemědělství. vyd. Praha, ISBN 978-80-7434-010-9. Dostupné z:http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-a-hodnotici-zpravy/publikacezemedelstvi/
90
TYŠER, L., 2007. Kategorizace zemědělského území České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: http://docplayer.cz/170034-Kategorizace-zemedelskeho-uzemi-ceske-republiky-ing-ludek-tyserphd.html VÁCLAVÍK, T. 2008. Jak úspěšně vytvořit a provozovat systém „biobedýnek“ [online]. In: . Ministerstvo zemědělství [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/38610/Jak_vytvorit_a_uspesne_provozovat_system _biobedynek.pdf VILHELM, V. 2012. Aktuální situace na trhu s půdou [online]. In: . MENDEL-INFO 2013 [cit. 2016-0423]. Dostupné z: http://www.istro.cz/soub/prednasky/Vilhelm.pdf VÚMOP. 2013. Charakteristika BPEJ. Dostupné z: http://geoportal.vumop.cz/index.php?projekt=zchbpej&s=mapa Územně analytické podklady Jihomoravského kraje 2015: 3. úplná aktualizace [online]. 2015. Brno: Jihomoravský kraj [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/ oupsr/ uap_jmk_2015/TEXTOVA_CAST/A_PRURU.pdf Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2015 a strategie APZ pro rok 2016 [online]. In: Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Brně [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky/bmkraj1215_verejna.pdf
9.4 Internetové stránky Agrobyznys. In: E-knihovna: Mendelova Univerzita [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=52567 AGROSEVIS TRADING a.s. [online]. [cit. 2016-02-25]. Dostupné z: www.agroservis-visnove.cz. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2015-10-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ Čokoládovny Fikar. [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.fikar.cz/ Ekoprodukt. [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.ekoprodukt-fitness.cz/ Evropská databanka [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.edb.cz/ Farmbox [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.farmbox.cz/ HBI-online databáze firem. [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.hbi.cz/ Odstavec předpisu 166/1999 [online]. In: Ministerstvo zemědělství [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100050516.html Regionální potraviny. [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalnipotraviny/?tab=2#sw MPSV. Integrovaný portál [online] http://portal.mpsv.cz/sz/stat . [cit. 2015-10-11]. Rybníkářství Pohořelice a.s. [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.rybnikarstvi-pohorelice.cz/ Sčítání lidí domů a bytů 2011. [online]. [cit. 2015-10-05]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/ Společnost Mikrop. [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: HTTP://www.mikrop.cz/. Státní zemědělský a intervenční fond [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://www.szif.cz/cs Steinhauser s.r.o. [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.steinhauser.cz/ SVOBODA s.r.o. [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.knedlik.cz/ Školní zemědělský podnik Žabčice [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://szp.mendelu.cz/
91
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. [online]. [cit. 2015-10-05]. Dostupné z: http://www.vumop.cz/ Zelenka s.r.o. [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://www.krocan.cz/
9.5 Výroční zprávy společností Výroční zpráva [online]. 2014. In: AGRIA Drásov, spol. s r.o. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=566007 Výroční zpráva [online]. 2014. In: AGRO Ořechov, a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=553935 Výroční zpráva [online]. 2014. In: Agro MONET, a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=582155 Výroční zpráva [online]. 2014. In: BONAGRO, a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=193704 Výroční zpráva [online]. 2014. In: ELITA semenářská, a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=568971 Výroční zpráva [online]. 2014. In: GenAgro Říčany, a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=452456 Výroční zpráva [online]. 2014. In: GRANERO Vlasatice, s.r.o. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=558917 Výroční zpráva [online]. 2014. In: MIKROP ČEBÍN a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=685960 Výroční zpráva [online]. 2014. In: NAVOS, a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=181248 Výroční zpráva [online]. 2014. In: OSEVA, AGRO Brno, spol. s r.o. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=444380 Výroční zpráva [online]. 2014. In: PENAM, a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=681761 Výroční zpráva [online]. 2014. In: POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=589387 Výroční zpráva [online]. 2014. In: Rybníkářství Pohořelice a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=685958 Výroční zpráva [online]. 2014. In: Sladovna BERNARD, a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=414996 Výroční zpráva [online]. 2014. In: SOUFFLET AGRO a.s. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=417147 Výroční zpráva [online]. 2014. In: Steinhauser, s.r.o. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=558756 Výroční zpráva [online]. 2014. In: SVOBODA-výroba domácích knedlíků, s.r.o. [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=716716
92
10 PŘÍLOHY
Příloha 1.: Zemědělské výrobní oblasti na území okresu Brno-venkov v roce 2006.
93
Příloha 2.: Zemědělské společnosti hospodařící na území okresu Brno-venkov v roce 2015.
Společnost
1 2
Sídlo
Celkový počet (ha)
Blučina
1071,9
1071,9
100
Zakřany
1052,1
1052,1
100
Višňové
5400,0
1046,4
19
Rostlinná výroba, živočišná výroba, servis zemědělské techniky, služby pro zemědělce
Rajhradice
1034,1
1034,1
100
Rostlinná výroba, sušárna zrnin, pronájmy nebytových prostor
Domašov
964,2
964,2
100
Rostlinná výroba, živočišná výroba, výroba elektrické energie
Veverské Knínice
1274,0
963,0
76
Rostlinná výroba, doprava, provoz čerpací stanice
Střelice
2900,0
934,1
32
2624,0
928,2
35
Martinice
3590,0
868,5
24
Jiřice u Miroslavi
3144,0
865,9
28
Rostlinná výroba, živočišná výroba, pěstování vinné révy a ovoce
Čebín Neslovice
848,7 825,6
848,7 825,6
100 100
Rostlinná výroba Rostlinná výroba
Iváň
727,1
727,1
100
Rostlinná výroba
Rajhrad
693,7
693,7
100
Rostlinná výroba
Podolí Olbramovic e Dolní Dunajovice Loděnice
691,6
691,6
100
Rostlinná výroba, výroba krmiv a premixů
1960,0
677,6
35
Rostlinná výroba, produkce osiv
1850,0
656,7
35
615,2
615,2
100
582,2
582,2
100
580,8
580,8
100
3200,0
560,9
18
595,0
547,1
92
6 7
Cezava a.s. Blučina AZOS, s.r.o. AGROSERVIS, 1. zemědělská a.s. Višňové Zemědělské družstvo Rajhradice Zemědělská společnost Devět křížů, a.s. Zemědělská společnost Veveří, a.s. ZEVO Střelice, a.s.
8
AGRODRUŽSTVO Brťov-Jeneč Brťov-Lipůvka
3 4 5
9 10 11 12 13 14 15 16
ZEMAS AG, a.s. Zemědělské družstvo Jiřice u Miroslavi ZD Čebín, družstvo Klas Neslovice, a.s. AGROPRODUCT, spol. s r.o. Družstvo vlastníků půdy se sídlem v Rajhradě AGROPOD a.s. AGRA Olbramovice, a.s.
17 Vinofrukt, a.s. 18 LODĚNICE s.r.o.
Výměra Celkový půdy počet ha v okrese v okrese na celkové Brnovýměře venkov podniku (%)
Rosice
19 OBORA, spol. s r.o. ZD Hrušovany u 20 Brna AGRA Horní 21 Dunajovice a.s.
Hrušovany u Brna Horní Dunajovice
22 Pojihlavan, družstvo
Němčičky
94
Zaměření společnosti
rostlinná výroba, pěstování vinné révy, pronájmy nebytových prostor rostlinná výroba, živočišná výroba
Rostlinná výroba Rostlinná výroba, živočišná výroba, pěstování ovoce, maloobchodní prodej, dřevovýroba, ubytování Rostlinná výroba, živočišná výroba, zemědělské služby, provoz biostanice
Rostlinná výroba, živočišná výroba, pěstování vinné révy Rostlinná výroba, pěstování ovoce Rostlinná, živočišná výroba, opravy zemědělských a lesnických strojů Rostlinná výroba Rostlinná výroba, živočišná výroba, pěstování vinné révy, prodejna smíšeného zboží Rostlinná výroba, výroba speciálních plodin jako jsou jahody, cibule, okurky a česnek
Zemědělské 23 družstvo Deblín 24 ZEMOS a.s. Agrofarma 25 Syrovice, s.r.o. AGROSTYL, spol. 26 s.r.o. 27 ZEAS Lažánky, a.s. 28 ZD Březina 29 Statek Miroslav, a.s. 30 Bobrava a.s. AGRO Vojkovice, 31 spol. s r.o. Zemědělská společnost Vlasatice 32 s.r.o. Družstvo vlastníků 33 Ochoz, Běleč AGRO Brno 34 Tuřany, a.s. 35 ZOŠI AGRO, s.r.o. ZD Moravské 36 Knínice 37 Níhovská spol. s r.o. 38 SUIGAL CZ s.r.o. 39 ZEAS Lysice, a.s. 40 AGROGEN s r.o. 41 OBRUČ - Agro, a.s. AGRO KLIMUS 42 s.r.o. 43 ZD Jinačovice 44 AGRO ŠUMICE 45 HERBASTAR s r.o. 46 AGRO Skalka s r.o. 47 TH Group, s.r.o. Agro Mohelno, 48 s.r.o. Krčma - Nový Dvůr, 49 s.r.o. 50 AGOS BIO a.s. 51 PHAR LAP, s.r.o. Výzkumný ústav 52 pícninářský s r.o.
Deblín
533,8
533,8
100
Rostlinná výroba
Velké Němčice
5341,0
498,6
9
Rostlinná výroba, živočišná výroba
Syrovice
489,9
489,9
100
Rostlinná výroba
Kuřim
486,7
486,7
100
Rostlinná výroba
Lažánky
479,4
479,4
100
ZD Březina Miroslav
467,1 2184,0
467,1 449,3
100 21
Moravany
610,0
433,0
71
Vojkovice
426,3
426,3
100
Rostlinná výroba
Vlasatice
412,1
412,1
100
Rostlinná výroba
Ochoz u Tišnova
401,7
401,7
100
Brno
1500,0
393,8
26
368,6
368,6
100
366,7
366,7
100
Rostlinná výroba, živočišná výroba
-
336,9 333,2
-
Lysice
1005,0
329,4
33
Troubsko
447,0
323,9
72
Černovice
600,0
299,2
50
Rostlinná výroba Rostlinná výroba Rostlinná výroba, Živočišná výroba, jablka, jahody doprava, pracovní oděvy Šlechtění a udržování odrůd polních plodin, hlavně pícnin a léčivých rostlin. Rostlinná a živočišná výroba
Vranovice
-
285,1
-
Rostlinná výroba
Jinačovice Cheb Kuřim Křoví Rašov
283,8 256,0 -
283,8 266,1 256,0 240,3 232,6
100 100 -
Mohelno
1190,0
231,8
19
Rostlinná výroba Rostlinná výroba Rostlinná výroba Rostlinná výroba, živočišná výroba Rostlinná výroba, živočišná výroba Rostlinná výroba, živočišná výroba, bioplynová stanice, vlastní prodejna, čerpací stanice, mlékomat
Strážek
-
190,9
-
Rostlinná výroba
Bukovina Němčičky
655,0 141,9
188,4 141,9
27 100
Rostlinná výroba, živočišná výroba Služby pro zemědělce, rostlinná výroba
Troubsko
139,9
139,9
100
Rostlinná výroba, věda a výzkum
Nové Bránice Moravské Knínice Níhov Morkůvky
95
Rostlinná výroba, prodej krmiv, pěstování ovoce Rostlinná a živočišná výroba Rostlinná výroba Rostlinná výroba, pronájem nebytových prostor, veřejné stravování a ostatní služby
Rostlinná výroba, živočišná výroba, doprava, zemní práce Rostlinná výroba, živočišná výroba pěstování květin, zahradní architektura Rostlinná výroba- okurky. Závlaha paprika a zelí, autodoprava
53 54 55
56
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice AGRO Maryša SE Ústav pro strukturální politiku v zemědělství a.s. Agro Měřín
Brno Velké Pavlovice Brno Měřín
128,2
128,2
100
Rostlinná výroba, živočišná výroba, věda a výzkum
112,4
112,4
100
Rostlinná výroba, provoz bioplynové stanice
103,5
103,5
100
Rostlinná výroba
2445,0
101,5
4
Rostlinná výroba, prodejny, živočišná výroba
Pramen: Veřejný registr půdy LPIS, 2015
Příloha 3.: Dodavatelé osiv pro zemědělce mající sídlo v okresu Brno-venkov nebo v sousedním okresu. Pramen: Vlastní šetření
96
Příloha 4.: Odběratelé zemědělských rostlinných komodit mající sídlo v okresu Brnovenkov nebo v sousedním okresu. Pramen: Vlastní šetření
Příloha 5.: Rozmístění hlavních příjemců dotací v roce 2015.
97
Příloha 6.: Hlavní otázky pro rozhovory vedené se samozásobiteli ve městě Kuřim
Příloha 7.: Rozmístění hlavních zahrádkářských kolonií ve městě Kuřim. 98
Příloha 8.: Oznámení o výstavbě sportovní haly a území zahrádkářské kolonie.
Příloha 9.: Zahrádkářská kolonie číslo 1, která bude výstavbou haly zrušena. Na levé straně patrný plot, který odděluje kolonii od parkoviště.
Příloha 10.: Umístění mlékomatu na náměstí 1. května. V pozadí mlékomatu maloobchodní prodejna Albert. Skutečně se jedná o vzdálenost, která by byla významná z hlediska ovlivnění prodeje?
99