PSYCHICKÁ ZÁTÌ UÈITELÙ ZÁKLADNÍCH KOL

Pùvodní práce

PSYCHICKÁ ZÁT̎ UÈITELÙ ZÁKLADNÍCH ŠKOL PSYCHIC LOAD IN TEACHERS OF ELEMENTARY SCHOOLS ZDEÒKA ŽIDKOVÁ, JAROSLAVA MARTINKOVÁ Zdravotní ústav se sídlem v Brnì

SOUHRN Uèitelé základních škol jsou v odborné literatuøe na základì èetných studií øazeni mezi profese se zvýšenou psychickou zátìží. Náplò èinnosti uèitelù se v posledních 10 letech výraznì zmìnila, dùraz je kladen nejen na složku edukaèní, ale také na zvýšené nároky na sociální interakci. Cílem práce je pøedložit podklady o psychické zátìži uèitelù pro úèely kategorizace prací. Výzkumu pomocí dotazníkù se zúèastnilo 142 uèitelù, sledováno bylo subjektivní hodnocení pracovní psychické zátìže, fyzické pøíznaky únavy, dlouhodobé neurotické potíže, potíže související se syndromem vyhoøení, subjektivní hodnocení zdravotního stavu, spokojenost s povoláním a pracovní stresy. Výsledky ukázaly zvýšenou psychickou zátìž pøi práci, negativnì byl hodnocen zvláštì èasový tlak, zatìžující zodpovìdnost a úbytek výkonnosti. Pøetížení se projevilo ve zvýšené nervozitì a psychické únavì na konci pracovního dne, tøetina uèitelù uvádìla dlouhodobé neurotické potíže, desetina silné pøíznaky vyhoøení. Nejvíce zastoupenými stresory byly postavení uèitele ve spoleènosti, problémy s žáky a nároky profese na psychické procesy. Zvýšená psychická zátìž uèitelù základních škol je opakovanì diskutována našimi i zahranièními výzkumníky a také tato studie potvrzuje, že uèitelùm jako exponované profesi z hlediska psychické zátìže je nutno vìnovat zvýšenou pozornost. Klíèová slova: uèitelé, kategorizace prací, psychická zátìž, fyzická zátìž

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003

SUMMARY

6

The teachers of elementary schools have been classified into occupations of increased psychic load on the basis of frequent studies. The job-related activities of teachers have significantly changed over the last 10 years with emphasis being put not only on the educational part, but increasing requirements for social interactions. The aim of the work is to present data on psychical load of teachers for the safe of job categorization. One hundred and forty two teachers participated in the investigation based on questionnaires, giving attention to subjective evaluation of the psychic load, physical symptoms of fatigue, long-term neurotic complaints, difficulties associated with the burn out syndrome, subjective evaluation of general health, job satisfaction and work related stress. The results revealed increased psychic load at work, negative evaluation especially related to time pressure, burdening responsibility and decreased efficiency. The overload became manifest in an increased nervousness and psychic fatigue at the end of the working day, one third of the teachers mentioned long-term neurotic complaints, one tenth experience strong signs of burn out feeling. The most frequently listed stressors were the position of the teacher in society problems with pupils and the requirement of the occupation for psychic processes. The increased psychic load to which teachers of elementary schools are exposed, is discussed repeatedly by Czech and foreign investigators, is also confirms by this study indicating that teachers, as members of occupation exposed to a psychic load, should be paid more attention Key words: teacher, job categorization, psychic load, physical load Èeské pracov. lék. 4, 2003, No. 3, p. ....-........

Úvod Profese uèitele je považována za tak exponovanou, že se odborná literatura speciálnì zabývá stresem u pedagoga, jeho pøíèinami, diagnostikou a možnostmi zvládání. V Pedagogickém slovníku z roku 1995 (24) je vyloženo heslo stres uèitelù takto:”Stres související s výkonem uèitelské profese, jehož hlavními zdroji jsou podle empirických výzkumù: 1. žáci se špatnými postoji k práci a vyrušující, 2. rychlé zmìny vzdìlávacích projektù a organizace školy, 3. špatné pracovní podmínky, vèetnì osobních vyhlídek na zlepšení postavení v práci, 4. èasový tlak 5. konflikty s kolegy

a pocit, že spoleènost nedoceòuje práci uèitele”. Uèitelé tráví pracovní dobu v permanentní zátìži – v hodinách je nutno být soustøedìný, pøestávky se vìnují dozorové èinnosti nebo pøípravì na další hodinu. Vyšší nároky na uèitele také pøináší zmìna stylu výuky, kdy se pøechází od uèení transmisivního (tradièní pøedávání informací) k uèení interaktivnímu (samostatná práce dítìte se supervizí uèitele). Nejvíce se však v posledním desetiletí zmìnilo psychosociální klima školy: demokratizovaly se, ale zároveò doznaly silného uvolnìní vztahy žák – uèitel, vztahy mezi žáky a kázeò ve tøídách (16, 28). Není proto pøíliš nosné vycházet pøi hodnocení zátìže souèasných uèitelù z výzkumù, které jsou starší než deset let.

K vyšetøení psychofyziologické odezvy organismu pracovníka na pracovní zátìž jsme použili metodiku vytvoøe-

Sledovaný soubor Vyšetøili jsme soubor 142 uèitelù 13 základních škol v rùzných obcích okresu Blansko. Fyzickou únavu jsme sledovali pouze u èásti souboru – 59 uèitelù. V rámci anonymity jsme kvùli malému množství uèitelù na školách nezjišovali pohlaví, pouze vìk a délku praxe v profesi, ani tento údaj však neuvedly všechny osoby. Prùmìrný vìk byl 41 let (uvedlo 125 respondentù), prùmìrná délka praxe 18 let (uvedlo 128 respondentù). Délka praxe ani vìk nemìly vztah k pociovanému stupni zátìže výskytu potíží, proto jsme s nimi dále nepracovali. Vysvìtlení skýtá vìkové rozložení souboru, které bylo výraznì posunuto do vyšších vìkových kategorií s tím, že v souboru bylo mizivé procento mladých uèitelù s krátkou praxí. Data byla vyhodnocena ve statistickém programu EPI INFO, verze 5. Výsledky Výsledky hodnocení pracovní zátìže a srovnání s kritickými hodnotami mediánu (jejich pøekroèení svìdèí pro vysokou pracovní zátìž v dané oblasti) uvádí tabulka 1. Kritické hodnoty mediánu pro faktor pøetížení byly pøekroèeny v položkách èasový tlak a zatìžující zodpovìdnost, naopak jednoznaènì pøíznivì hodnotili uèitelé všechny položky týkající se monotonie. V odezvì na stres jsme zaznamenali pocity zvýšené nervozity, psychické ochablosti, únavy a vysoce negativnì byl uèiteli hodnocen i úbytek výkonnosti po delší dobì výkonu profese. Celkovì dosáhlo hodnocení stupnì 2, což znamená psychickou zátìž, pøi níž mùže pravidelnì docházet k doèasným ovlivnìním subjektivního stavu, resp. výkonnosti. Tabulka 2 uvádí prùmìrné hodnoty faktorù dotazníku a potvrzuje zvýšené pocity pøetížení a stresu u uèitelù základních škol.

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003

Metodika

nou pro potøeby hygienické služby, podrobnìji uvedenou již v pøedchozích studiích (10, 36) – Meisterùv dotazník ke sledování psychické zátìže, dotazník N-5 ke sledování neuroticismu, dotazník ke sledování syndromu vyhoøení (BO-dotazník). V Meisterovì dotazníku se psychická zátìž hodnotí pomocí mediánù položek, dále je provedeno celkové zhodnocení zátìže ve tøech stupních (1 – není pravdìpodobné ovlivnìní zdraví a výkonnosti, 2 – mùže pravidelnì docházet k doèasným ovlivnìním subjektivního stavu, resp. výkonnosti, 3 – nelze vylouèit zdravotní rizika) a sleduje se prùmìrná hodnota tøí faktorù zátìže (I. pøetížení, II. monotonie, III. nespecifický faktor). Dotazník N-5 a dotazník BO se vyhodnocuje na základì hrubých skóre pro jednotlivce, u celé skupiny pracovníkù pak slouží ke stanovení úrovnì potíží aritmetické prùmìry hrubých skóre. Dále jsme použili hodnocení 11 typických pracovních stresorù, jejichž míru obtížnosti hodnotili respondenti pomocí ètyøbodové stupnice (0 – neobtìžuje vùbec, 1 – obtìžuje mírnì,2 – obtìžuje silnì, 3 – obtìžuje velmi silnì), hodnocení spokojenosti s profesí pomocí pìtibodové stupnice a subjektivní hodnocení zdravotního stavu také pomocí pìti stupòù. Stupeò fyzické zátìže jsme sledovali pomocí šestibodové škály fyzické únavy a pomocí sebehodnotící techniky autorù Seki, Hugona (“figura”), kdy uèitelé vyznaèili na schématu postavy oblasti, v nichž pociují bolesti a únavu nejèastìji. Nìkolika otázkami jsme v dotazníku sledovali i životní styl uèitelù.

Pùvodní práce

Uèitel patøí k tìm profesím, které byly hygieniky opakovanì diskutovány vzhledem k zaøazení práce do kategorie z hlediska psychické zátìže – v roce 2000 novì zaøazenému faktoru v kategorizaci prací (20, 31). Jeví se proto nutné zkoumat jejich zátìž v souèasných podmínkách a získat podklady pro stanovení její úrovnì. V naší literatuøe najdeme nejnovìjší odkazy na stres uèitelù nejèastìji ve spojení se jmény výzkumníkù z oblasti pedagogické. Stìžejní publikací k tomuto problému je u nás sborník Uèitelé a zdraví, v nìmž editor Øehulka ve ètyøech dílech shrnul výzkumy zátìže uèitelù, z nichž nejèastìji citujeme. Pracovní zatížení sledovala Žaloudíková (35) a zjistila Meisterovým dotazníkem tøetí, nejvyšší stupeò zátìže, èasovou tíseò a úbytek výkonnosti pøi dlouhodobém výkonu profese konstatuje na základì stejného dotazníku v závìreèné zprávì grantu MZÈR Dvoøáková (7). Vysoký stupeò neurotických potíží zjistil Øehulka (27), který uvádí u uèitelek zvýšený neuroticismus ve 42 % a v 11 % dokonce patologické hodnoty, Loudová (17) a Dvoøáková (7) ve svých studiích také konstatují zvýšený neuroticismus uèitelù. Zelinová (34) a Eger (8) nezjistili zvýšené pøíznaky syndromu vyhoøení u uèitelù stejným dotazníkem, který používáme v rámci hygienické služby (9), jiní autoøi konstatovali nízké osobní uspokojení uèitelù, které je souèástí tohoto syndromu (6, 7). Zajímavou kapitolou je sledování školských stresorù. Paulík (22) konstatoval na základì výzkumu toto rozložení stresorù: na prvních místech prestižní otázky (nízké spoleèenské hodnocení, neodpovídající plat), dále zatížení množstvím administrativy a nedostatek èasu na relaxaci, problémy s žáky se objevily až na dalších, ménì významných místech. Muži byli oproti ženám více nespokojení s platem a pracovním prostøedím. Øehulka (26) také zjistil rozdíly mezi ženami a muži: uèitelky vidí stres v práci s žáky a zvládání atmosféry ve tøídì, tedy ve výchovné èinnosti, uèitele více stresují obtíže kariérního postupu – malý plat, nemožnost rozvíjet se, tedy spíše prestiž profese. Holeèek (12) provedl mezi uèiteli základních a støedních škol prùzkum uèitelských stresorù a konstatoval na základì informací od 317 uèitelù sedm základních stresorù v tomto poøadí: pøetížení, vedení školy, žáci, neuspokojení z práce, rodièe, atmosféra školy, kolegové, podobné stresory uvádí také Paøízek (21). Psychofyziologickou odezvu na stres sledovala Hlávková (11), která zjistila, že školní prostøedí zatìžuje v nadmìrné míøe srdeèní a cévní systém uèitelù. Známý je také tradiènì nezdravý životní styl uèitelù, kde lze pøedpokládat nevhodné praktiky zvládání stresu – kofein, cigarety, nedostatek pohybu, který zdùrazòují ve svých studiích Hlávková (11), Blažková (2) a Blahutková (1). Úpravami režimu a možnostmi relaxace uèitelù jako specifické profesní skupiny se zabýval Míèek (18) a v èeštinì vyšla také pøehledná publikace nìmeckých autorù, vìnovaná tomuto tématu (9). Naše souèasná literatura tedy poskytuje odkazy na zvýšenou úroveò stresu uèitelù, o které se lze opírat. Pro úèely kategorizace je však k dispozici málo údajù, které by podložily míru zátìže uèitelù z hlediska psychofyziologické odezvy organismu pracovníka. Proto jsme považovali za vhodné v rámci bìžného hygienického dozoru provést rozsáhlejší šetøení standardní dotazníkovou metodou.

7

Pùvodní práce

Tabulka 1. Hodnocení psychické pracovní zátìže – Meisterùv dotazník (n = 142) Položka

ZŠ

Kritická hodnota

Èasový tlak

4++

3

Zodpovìdnost

3+

3

2

2,5

Malé uspokojení

1,5

2,5

Otupující práce

1

2,5

Monotonie

1

2,5

Nervozita

3+

3

Pøesycení

3+

3

Únava

3+

3

Úbytek výkonnosti

3++

2,5

I. Pøetížení

Konflikty v práci II. Monotonie

III. Nespecifický faktor

Stupeò

2

Vysvìtlivky: + = dosažena kritická hodnota mediánu ++ = pøekroèena kritická hodnota mediánu

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003

Tabulka 2. Faktory Meisterova dotazníku, aritmetické prùmìry a smìrodatné odchylky jednotlivých faktorù, rozsah škály a kritické hodnoty, jejichž pøekroèení znamená vysokou zátìž (n = 142)

8

FAKTOR

X

s.d.

Rozsah škály

Kritická hodnota

Pøetížení

9

9,2++

2,4

3-15

Monotonie

4,5

1,8

3-15

8

Nespecifický faktor

11,4

3,7

4-20

12

Vysvìtlivky: + dosažena kritická hodnota mediánu ++ = pøekroèena kritická hodnota x = aritmetický prùmìr s.d. = smìrodatná odchylka

Tabulka 3. Procento osob, které pociují dané situace jako silnou zátìž (hodnocení stupnìm 2,3) a prùmìrná známka míry zátìže (n = 142).

Zátìžové situace a míra jejich obtížnosti jsou uvedeny v tab. 3. Jako nejvíce zatìžující situace související s výkonem profese uvádìjí uèitelé pøekonávání malé motivace žákù, obavy o bezpeènost žákù a nároky na psychiku v prùbìhu vyuèování. Vnìjším (neovlivnitelným) faktorem, který nespoèívá ve výkonu èinnosti, ale nepøímo silnì pøispívá ke stresu uèitelù, je výrazná nespokojenost s postavením uèitele ve spoleènosti. Prùmìrná intenzita neurotických potíží uèitelù (x = 17,3, s. d. = 12,5, kritická hodnota = 20) ukazuje, že se u uèitelù vyskytují výraznìjší neurotické potíže dlouhodobého charakteru a pøi individuálním vyhodnocení vykazovala vysokou míru neurotických tendencí témìø tøetina osob. Prùmìrná hodnota pøíznakù vyhoøení byla 37,3, s. d. = 8,1, což je zvýšené ve srovnání s prùmìrnou hodnotou, získanou na souboru 857 osob exponovaných nárokùm sociální interakce (35,4, s. d. = 7,5, kritická hodnota = 40). V souboru byla pìtina osob s poèínajícími pøíznaky vyhoøení, desetina uèitelù již mìla silné potíže a uèitelé jako celek vykázali nejvíce pøíznakù vyhoøení od depresivních pocitù k zvýšené dráždivosti a profesionálnímu neuspokojení z nìkolika dalších sledovaných souborù (sestry, personál domovù dùchodcù, pracovníci rychlé záchranné pomoci, støední zdravotní personál psychiatrie). Fyzická zátìž byla u vzorku uèitelù zjišována pomocí šestibodové stupnice subjektivního hodnocení, kde bod 1 znamenal žádnou, bod 6 velmi silnou fyzickou únavu. Výsledky, získané od 59 uèitelù, ukázaly prùmìrnou hodnotu fyzické zátìže 2,9, s. d. 1,3, (1–22 %, 2–13,6 %, 3–25,4 %, 4–27 %, 5–12 %, 6–0 %). Tìlesná únava byla hodnocena pomocí “figury” u stejného vzorku a ukázala, že nejvíce potíží mají uèitelé v oblasti bederní páteøe (50,8 %), dále v oblasti hlavy – spánkové oblasti a èela (38,9 %), v oblasti šíje (33,8 %) a v oblasti hrudní páteøe (30,5 %). Celkový zdravotní stav hodnotili uèitelé pomocí pìtibodové stupnice, kde stupeò 1 znamenal zcela zdráv, stupeò 5 vážné zdravotní potíže. Ze 142 uèitelù nehodnotil stupnìm 5 své potíže žádný z uèitelù, témìø desetina uèitelù (8,5 %) však uvedla stupeò 4 – dlouhodobé zdravotní potíže. Spokojenost s uèitelskou prací hodnotili uèitelé pomocí pìtibodové stupnice, prùmìrná známka spokojenosti byla u 142 uèitelù 2,2 a jen 3,5 % uèitelù deklarovala výraznou nespokojenost ve své profesi. U celého souboru 142 uèitelù jsme také sledovali nìkolika otázkami dotazníku jejich životní styl. Výsledky ukázaly, že nesportuje 40 % uèitelù, nedostatek spánku pociuje 42,1 % uèitelù, 33,1 % jich uvádí nedostatek èasu na klidné jídlo, nepravidelné stravování 48,6 %. Kouøí 14,4 % uèitelù, ale 14,8 % je bývalých kuøákù.

Zátìžové situace

Pociují zátìž

x

s. d.

1

Nároky na psychiku (nepøetržité sledování, kontrola, hodnocení situace, øízení)

19,0 %

1,6+

0,9

2

Nároky na improvizaci

3,5 %

0,7

0,7

3

Obava ze selhání na veøejnosti (pøed žáky)

1,4 %

0,7

0,8

4

Odpovìdnost za bezpeènost a zdraví jiných

21,1 %

1,7+

0,9

Diskuze

5

Nezájem žákù o uèení

21,1 %

1,7+

0,9

6

Faktory prostøedí (pøíliš mnoho žákù, nevhodné uèebny...)

8,5 %

1,3

0,9

7

Rozdíly mezi žáky

6,3 %

1,2

0,8

8

Kázeòské problémy žákù ve tøídì

12,0 %

1,5

0,9

9

Konflikty a problémy mezi kolegy

6,3 %

0,9

0,9

10

Atmosféra ve školství

18,3 %

1,5

0,9

11

Postavení uèitele

33,3 %

1,9+

1,0

Zatímco u nás jsou dotazníková šetøení profesní zátìže øídce používanou metodou, lze uvést nepøebernou øadu zahranièních prací vztahujících se ke zkoumání stresu a syndromu vyhoøení pracovníkù v ”pomáhajících profesích” obecnì i studií speciálnì zamìøených na uèitele. Za všechny citujme alespoò soubornou práci s bohatou literaturou k syndromu vyhoøení uèitelù (29). Zahranièní autoøi neredukují zátìž uèitele pouze na èinnost - výuku, ale i na komfort vztahující se k prostøedí (25), na sledování syndromu vyhoøení(3, 4, 19) a psychických potíží uèitelù (13, 33), na taxonomii zátìžových školních situací (5, 32) apod. a všichni opakovanì zdùrazòují vysoké psychické nároky uèitelské profese.

Vysvìtlivky: x = aritmetický prùmìr ze ètyøbodové škály s. d. = smìrodatná odchylka + negativní hodnocení zátìže

Na základì výsledkù našich i zahranièních studií i výsledkù rozsáhlejšího šetøení je možno konstatovat zvýšenou psychickou zátìž uèitelù základních škol. Zaøazení uèitelù z hlediska psychické zátìže do kategorie 2 vzhledem k faktoru sociální interakce (20) odpovídá dle našeho názoru v souèasnosti posouzení èinnosti této profese.

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003

Závìr

LITERATURA 1. Blahutková, M., Øehulka, E.: Význam pohybové aktivity pro psychické zdraví uèitele, trenéra a kouèe. Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001 s.159–162 2. Blažková, V., Hlávková, J., Malá, P.: Intervenèní programy zamìøené na snížení rizik kardiovaskulárních onemocnìní uèitelù. Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001, s. 123–130 3. Brenninkmeijer, d. V.: Drug called comparison: the pains and gains of social comparison among individuals suffering from burnout. University Library Groningen] http://www.ub.rug.nl/eldoc/dis/ ppsw/v.brenninkmeijer/ 4. Burke, J. R., Greenglass, E. R.: Predicting Teacher Burnout Over Time: Effect of work Stress, Social Support, and Self–Doubts on Burnout and Its Consequences. Anxiety, Stress, and Coping: An International Journal, Volume 9, 1996, Issue 3, 261–275. 5. Center, D. B. Steventon, C.: The EBD Teachers Stressors Questionnaire. “Education and Treatment of Children” August, 2001 6. Daniel, J., Sarmany, I., Schuller, K.: Burnout in teacher’s proffesion: Age, years of practice and some disorders. Studia psychologica, 42, 1–2, 2000 s. 35–43 7. Dvoøáková, J a kol.: Psychická zátìž uèitelù. Grantová zpráva projektu MZ ÈR è.128/2002, KHS Zlín, 2002 8. Eger, L., Èermák, J.: Hodnocení burnout efektu u souboru èeských uèitelù. Pedagogika, roè. XLX, 1, 2000, s. 65–69 9. Henning, C., Keller, G.: Antistresový program pro uèitele, Praha, Portál, 1996, 99 s. 10. Hladký, A., Židková, Z.: Metody hodnocení psychosociální pracovní zátìže, skripta UK, Praha, 1999, 78 s. 11. Hlávková, J., Blažková, V.: Zdravotní rizika kardiovaskulárních onemocnìní uèitelù. Pracov.Lék.,51, 1999, 1, s 25–27 12. Holeèek, V.: Aplikovaná psychologie pro uèitele. Plzeò, ÈZU, 2001 13. Jarvis, M.: Teacher Stress: A Critical review Of Recent Findings And Suggestions For Future Research Directions. Stress News January 2002 Vol. 14 No. 1 14. Kožená, L., Matoušek, O.: Dùsledky psychického pracovního stresu pro výkonnost a zdravotní stav. Èeské pracovní lékaøství, 1, 2001. 15. K problematice uplatnìní absolventù pedagogických fakult na trhu práce v ÈR. http://cesky-jazyk.upol.cz/dk/clanek.php3 16. Krize autorit ve školství. INKomenský, internetové noviny pro pedagogy,13, 2001, 10. 4. 2001 17. Loudová, M a kol.: Zdravý životní styl pøi práci a odpoèinku. Závìreèná zpráva grantu MZ ÈR, OHS Blansko 1998 18. Míèek, L., Zeman, V.: Uèitel a stres. 2. rozšíøené vydání, FF MU v Brnì, Opava 1997, 195 s. 19. Mo Kim Van: Teacher Burnout:Relation with Stress, Personality and Social Support. Education Journal,Vol. 19 No. 1, Page 3–11, Summer 1991 20. Naøízení vlády è. 523/2002 , èástka 180/2002 Sb., kterým se mìní naøízení vlády è. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamìstnancù pøi práci 21. Paøízek, V.: Uèitel v nezvyklé školní situaci. Praha, SPN, 1990, 104 s. 22. Paulík, K.: Co obtìžuje uèitele rùzných typù škol. Uèitelé a zdraví 1, 1998, s. 35–40 23. Paulík, K.: Subjektivní hodnocení vlastního zdraví uèitelù. Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001, str. 41–50 24. Prùcha, J. a kol.: Pedagogický slovník Portál, 1995 25. Review Of The Research Into The Primary Causes Of Stress Among The Teachers. An AMMA Report, 1986. http://www.gre.ac.uk/~eduweb/interest/h&s/stress2.htm 26. Øehulka, E., Øehulková, O.: Uèitelky a uèitelé. Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001, s. 143–152 27. Øehulka, E.,Øehulková, O.: Uèitelky ZŠ a zdraví. In.: Èlovìk na poèiatku nového tisícroèía, Sb: Psychologické dny, Bratislava 1997, s. 80–83

Pùvodní práce

Pokud probíráme jednotlivé faktory uvedené ve vyhlášce MZ ÈR 89/2001 Sb. (31) a Naøízení vlády 523/2002 Sb.(20), ukazuje se, že u uèitelù jiný faktor než zátìž fyzická a zátìž psychická pøipadá tìžko v úvahu. Pøíspìvkem k hodnocení zátìže je naše studie, kdy výsledky potvrdily zvýšenou úroveò stresu. Meisterovým dotazníkem jsme zjistili stupeò 2 psychické zátìže (mùže dojít k ovlivnìní výkonnosti a zvýšené únavì), kritické hodnoty pøekraèovaly položky èasová tíseò a dlouhodobá únosnost práce. Neuroticismus u celého souboru uèitelù spadal do oblasti silných potíží, desetina osob mìla problémy s vyhoøením. Ze stresorù nejvíce vystupovaly nespokojenost s postavením uèitele a problémy s žáky (2/3 souboru), na dalších místech byly obavy o bezpeènost žákù a psychická nároènost profese. Fyzická zátìž uèitelù byla hodnocena jako pøimìøená a zdùraznìné tìlesné pocity únavy jsou pravdìpodobnì výsledkem statického zatížení a hypokinézy pøi hodinì. Ve srovnání s potížemi zdravotních sester v zaøízeních sociální péèe se tyto pocity únavy pøíliš nelišily (37). Dùležitým ukazatelem, který lze vztahovat k psychické zátìži, je celkový zdravotní stav. V naší studii jsme použili sebeposuzující stupnice a ve vìtšinì pøípadù byl zdravotní stav subjektivnì hodnocen jako vyhovující, pouze necelá desetina uvedla dlouhodobé potíže. Tyto výsledky jsou srovnatelné s výzkumem hodnocení zdravotního stavu 67 uèitelù základních a støedních škol, provedeného Paulíkem (23), který zachytil 10 % uèitelù s nevyhovujícím zdravím. Paulík v diskusi uvádí, že relativnì vysoký podíl uèitelù, kteøí se vpodstatì považují za zdravé, neznamená, že je v této profesi vše v poøádku a že pomìrnì vysoká zátìž nemá na jejich subjektivnì hodnocené zdraví výrazný vliv. Dokládá to tím, že pøi srovnání s jinými profesemi uèitelé uvádìjí podstatnì více zdravotních problémù. Vašina (30) tuto úvahu potvrzuje rozsáhlým šetøením. Ve své práci shrnuje údaje získané od 2 400 uèitelù základních a støedních škol z celé ÈR. Pomocí Symptomatologického dotazníku zjistil subjektivnì hodnocené zdraví fyzické i psychické na nižší úrovni než u jiných souborù profesí vyšetøených pomocí stejného dotazníku (úøednice, úèetní, manažeøi, pracovnice OÚ, celníci apod.). Naše šetøení psychické zátìže uèitelù i výsledky dalších studií potvrdily známý fakt, že uèitelé sami nepovažují pracovní èinnost – výuku – za nadmìrnì zatìžující, stresují je však vnìjší okolnosti jejich èinnosti – atmosféra ve školství, organizaèní zmìny, chování žákù. Pozitivnì lze vnímat nízké pocity monotonie práce, protože zvýšenou reakci na zátìž zjišujeme nejèastìji v profesích s kombinací faktoru pøetížení a monotonie. Na zátìž své profese však odpovídají uèitelé v subjektivní odezvì zvýraznìnou neurotickou nadstavbou a èastìjšími pøíznaky vyhoøení. Pro zhodnocení zvládání zátìže uèiteli je dùležité zohlednit i vliv autoselekce (14, 36), kdy èást studentù odpadne již pøi studiu na pegagogické fakultì a èást studentù nemá uèitelskou profesi vùbec v úmyslu nastoupit (15).

9

Pùvodní práce ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003

10

28. Uèitelé na posmìch. INKomenský, internetové noviny pro pedagogy, 8, 2001, 7. 3. 2001 29. Understanding a Minimizing Staff Burnout. Internetový dokument , School Mental HealthProject UCLA, Los Angeles, USA, http: //smhp.psych.ucla.edu/pdfdocs/Burnout/burn1.pdf 30. Vašina, B.,Valošková, M.: Uèitel – pracovní zátìž – zdraví. Uèitelé a zdraví 1, 1998, s. 6–10 31. Vyhláška MZ ÈR è. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zaøazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelù biologických expozièních testù a náležitostí hlášení prací s asbestem a biologickými èiniteli. 32. Wilson, V.: Feeling The Strain. An overview of the literature on teachers´s stress. Research Report No 109,Edinburg, Scotland, 2002, 40 s. 33. Younghusband, L.J. Teacher Stress In One School District Of Newfoundland Labrador.A Pilot Study.Memorial Faculty of Education, http://www.mun.ca/educ/faculty/mwatch/fall00/ younghusband.htm

34. Zelinová, M.: Uèitel a burnout efekt. Pedagogika 48, 1998, 2, s. 164–169 35. Žaloudíková, I: Pøíspìvek k neuropsychické zátìži uèitelù.Sb.: Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001 s. 63–73 36. Židková, Z.: Využití dotazníkových metod k hodnocení psychické zátìže. Èeské pracovní lékaøství 3, 2002, 128–132. 37. Židková, Z. a kol.: Psychická zátìž zamìstnancù v ”pomáhajících profesích” ve zdravotnictví. Èeské pracovní lék., 2, 2001, No. 1, s. 4–8

PhDr. Zdeòka Židková Uzbecká 26 625 00 Brno Pøedloženo k publikaci 26. 2. 2003